Včelařská konference

Včelstva, které mají slabý čistící pud proti V.D. nemá cenu zachraňovat. Pavel

Máte pravdu, ža mrzáky je škoda zachraňovať,ale v tomto prípade všetky poškodené včely V.D. vypadnú a ostane len zdravé jadro včiel bez choroby. Tieto včely nie sú choré a preto sa ich oplatí zachovať, ak nie pre nič inšie, tak aspoň včelár bude mať zásobné matky a včelstvá, ktoré nespĺňajú kritériá kritériá pre znášku, môže včelár spojiť, čím včelárovi ostanú včelstvá na znovuobnovenie včelnici a ak bude leto prajné, tak i med. Včelár bude dostatočne poučený, že boj proti V.D. nesmie podceniť, inak skoro dovčelári.

Čo sa týka čistiaceho pudu včiel, ten majú dokonale zakotvený v génoch, ktorý získavali milióny rokov. Pri výskyte V.D. je tento čistiaci pud včele k ničomu, pretože včela európska sa nikdy nestretla s týmto škodcom, preto sa nanaučila proti votrelcovi bojovať. Sú to len ilúzie jednotlivcov, ktorí chcú včelu postupným výberom naučiť za krátky časový úsek likvidovať klieštika. To si musíme dlho- dlho počkať až sa tak raz stane. Táto a ani ďalšie generácie sa toho nedožijú. Dúfam, že Vám týmto vstupom nepokazím vieru vo včelu, ktorá to dokáže.

Anton

Varroa destruktor s celoplošným výskytom na európskom kontinente akoby nás vrhol do začarovaného kruhu, z ktorého nie a nie sa dostať vonku. Svedčia o tom aj komentáre objavujúce sa na Konference a Fórume svedčiace o tom, že všetci bojujeme proti spoločnému nepriateľovi známymi overenými postupmi, no nie vždy úspešne. Často dochádza ku kolapsu včelstiev, hľadajú sa vinníci, raz sú to samotní včelári,starci-dedulovia, potom nekvalitné hubiace prípravky, zlé technologické postupy pri každoročnom boji s V.D.
Najväčším nepriateľom sú ľudia ako takí, pretože sú nedokonalý a nebojím sa povedať nedôsledný a dokonca lenivý. Často si úlohy zľachčujeme a je to jedno či u nás, u vás alebo za blízkymi hranicami.

Svedčí o tom aj výrok nemeckého odborníka dr. Christopha Ottu, ktorý som našiel na stránkach poľského Pszczelarza. Na otázku ako je to s bojom proti V.D. u nich povedal:

najväčším problémom včelárov a včiel v Nemecku bola a stále je varroóza!

Čiže ani taká krajina známa ako krajina disciplinovaných jednotlivcov a celých skupín, nedokážu už celé roky dokonale čeliť tomuto privandrovalcovi z JV Ázii do našich končín. Pritom potenciál nemeckých výskumných ústavov je vysoký dobre koncipovaný a zároveň finančne dotovaný, oproti Českým zemiam a škoda hovoriť o nejakom potenciáli na Slovensku.

To len svedčí o tom, že udržať tohoto vitálneho škodcu včiel na dištanc je enormne ťažké, jednoducho je vytrvalejší ako včely a ľudia, ktorí ich ošetrujú. Myslím, že si ešte užijeme čoho je V.D.schopný.

Potom nám neostáva nič iné, len neustále ho mať pod kontrolou a neustále mu podhadzovať polená-klacky pod jeho ôsmich nôh. A práve takéto fóra ako je česká Konference na tejto web stránke a slovenské Fórum na www.vcely.sk, sú vhodné na neustále pripomínanie ako to treba robiť, ako odstraňovať chyby, propagovať nové postupy a prípravky aby naše včely žili v zdravom prostredí a náš med bol čistý, chutný bez nebezpečných rezíduí z hubiacich prípravkov a to aj pri iných typických chorobách včiel. Ak toto dosiahneme, budú žiť včely aj včelári.

Anton

A léčili a léčili a léčili ... i mrzáky, kteří by normálně nepřežily.
Není dobré za kažkou cenu zachovat všechny včelstva. Každé včelstvo je jiné a některé je dobré zachovat a jiné ne. Včelstva, které mají slabý čistící pud proti V.D. nemá cenu zachraňovat. Anton Turčány dobře popsal metodiku léčení, ale někdy je lépe včelstvo utratit. V chovech není přirozený výběr jako v přírodě, ale výběr se musí provádět.
Včelstva s nevhodnými vlastnostmi je potřeba odhalit včas a provést opatření (výměna matky, posílení, zrušení). Teď už je dost pozdě.
Doporučuji provést selekci a léčení. Ne jen léčení.

Dnes jsem po měsíci sundal gabony a z hrůzou jsem na včelách viděl to,co jsem jen slýchával a čemu jsem ani ve snu nevěřil.Množství roztočů viditelných na včelách bylo opravdu až hrůzu nahánějící.J.

Situácia vo včelstvách je naozaj zlá. Vidieť vo včelstve voľným okom V.D. na včelách v takom množstve, hrozí včelstvu kolaps už teraz a nie do troch rokoch.

- boli Gabonové nosiče v záručnej lehote?, v ktorých uličkách boli uložené?, medzi plodom?, dva kusy?.

- rada: okamžite urobte fumigáciu Varidolom Fum, 3 kvapky na jeden nosič. Fumigant zasiahne všetky voľné samičky na včelách, čím včelstvo odľahčí.
Ešte predtým odviečkovacou vidličkou (plod pod viečkami napichujte a nadvihnite, larvy a imága spáľte) a odstráňte všetok zaviečkovaný plod! Odkryjete ložiská s premnoženým klieštikom na plode. Zničený plod nebude stratou pre včelstvo (už nie je veľa plodu), aj tak z týchto včiel nebudú dlhoveké (do začiatku zimu vypadnú), ale zachránite včely, ktoré sú v úli. Včelstvá nepôjdu do zimy silné, ale môžu prežiť. Z minulosti mám poznatky, že tie včelstvá, ktoré sa dožijú jari, sú mimoriadne aktívne a rýchlo rastú.

- včelstvá ešte raz koncom 10 mesiaca fumigujte, ale znovu podotýkam, bez zaviečkovaného plodu!

- ak náhodu niektoré včelstvá už teraz vypadnú, úle uzavrite pred rabujúcimi včelami, zásoby Vám ostanú na jarné podnecovanie.

Anton

Jeden prodává 1 Kg za 500.-, druhý prodává ???Kg za 290.-. Myslím si, že to je jasné. Jen je potřebné doplnit tu váhu cívečky za 290.-. Když řekneš A, třeba říci také B.

Před časem zde na konference probíhala rozprava na téma včelího moru, zejména příspěvek p. Turčániho byl vyčerpávající. Bohužel se mi nedaří ho nalézt v archívu.

Dá mi někdo dobrou radu jak a kde hledat ?

Leoš

Dnes jsem po měsíci sundal gabony a z hrůzou jsem na včelách viděl to,co jsem jen slýchával a čemu jsem ani ve snu nevěřil.Množství roztočů viditelných na včelách bylo opravdu až hrůzu nahánějící.Snad na každé 3-4 včele.Odhaduji,že u nás včelařů,kteří to máme tak "zasviněné" bude konec včelaření tak do tří let a u těch "čistých"(kteří si to jen naivně myslí),a kteří se chvástají zázrakem zvaným aeros.vyvýječ tak do pěti_šesti let.Sám poctivě již několik let aerosoluji.
J.

Vážení přátelé včelaři.

Našel jsem informaci o léčení proti VD ( viz. odkaz):

www.zdravevcely.cz/roztoci.htm

kde se píše:

V případě většího napadení včel, které bylo diagnostikováno nálezem více než třech parazitů v zimní měli od jednoho včelstva a na více než třiceti procentech stanovišť, se provede léčba Gabonem PF 90, nebo Gabonem PA 92. Tuto léčbu nařídí Krajská veterinární správa. Léčení musíme provést co nejdříve po posledním medobraní, ve včelstvu nesmí být konzumní med. Gabonové pásky vkládáme mezi plodové plásty, ještě lepší je, vložit pásky mezi plásty s vybíhajícím plodem. Mladušky roznášejí účinnou látku na nožičkách po úle.
Gabonové pásky se nesmí nechat v úle déle než dvacet čtyři dny, pokud je v úle trubčina, tak třicet dnů. Ponechávání pásků v úle delší dobu je největším nešvarem, kterého se včelaři dopouštějí. Množství účinné látky klesá, roztoče neusmrcuje a ti se stávají rezistentními (zvyknou si). Léčení Gabonem se provádí minimálně v celé ZO.

Protože léčení GABONEM je především ochrana zimních včel, mám následující dotazy:

-Usmrcuje Gabon i ostatní roztoče v úle (mimo plod)?
-Když se provádí léčba Gabonem, je vhodné ještě léčení Fomidolem?
-Jak je to s vkládáním pásku Gabonu, pokud je plod ve dvou nástavcích (dostávám jen 2 pásky na včelstvo) ?
-Je nutno přizpůsobit léčbu fumigaci u zimování ve více nástavcích a vysokém podmetu(dostávám jen 2x2 kapky na včelstvo)?
Děkuji.

Kupuju ho od něj několik let a bez problémů.
Tonda

>Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun, zatímco nabídky jiných prodejců začínají někde od 500 korun za kilo.
Je vůbec možné aby byl nerez drátek tak levný? Nemůže se jednat o nějaký jiný druh drátku?

Kdysi jsem sháněl 0,4 také a vyšlo to ještě levněji. Spíše bych se ptal, kolik stojí malé cívky a práce s přemotáváním.

zdenek:>Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun<

Kolomý prodává NEREZ drátek 0,4 mm na rámky za 290 korun, zatímco nabídky jiných prodejců začínají někde od 500 korun za kilo.
Je vůbec možné aby byl nerez drátek tak levný? Nemůže se jednat o nějaký jiný druh drátku?

Takže lze říci, že tím že máme při přepočtu hostitelů (včelstev) na rozlohu ČR mnohem větší štěstí na hustotu a vyšší genovou variabilitu roztoče než např. v USA, ale třeba i v Rakousku, Německu.

Také si myslím, že nejde u Gabonů hned o rezistenci. Tedy narozdíl od odborníků.
......

Radek:
>Spíš je u nás problém se organizovaně domluvit <

Eman:
>Myslím že nemusely.<

Gusta: Šíření roztoče VD po prvotním zjištění u nás (ČR) bylo velmi rychlé. Od toho odvíjím mou myšlenku, že i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk. Jde o genetiku. Není to s rezinsencí tak jednoduché, jak to líčí někteří odborníci.
-------------------

Nemuseli, jednak má pravdu Eman - obsazený prostor se stejným parazitem obsazuje obtížněji, druhak ale při prvotním šíření V.d. nestála v cestě podzimní fumigace.
Gabon a Varidol - to jsou dvě rozdílné účinné látky a dvě rozdílné potencionální rezistence. Alespoň v naší ZO léčí všichni (z cca 35 členů mají "problémy" s ošetřováním, tak 1-2 a tam to vyřeší sousedská intervence). Poslední tři roky plošně Gabon používáme. Spíš je u nás problém se organizovaně domluvit na roční pauze v užívání Gabonu, nebo opět jednotně změnit druh Gabonu. Šalamounské řešení letošního roku (objednej si který chceš, ale léčit Gabonem budeme všichni) je bohužel špatné. Ale nedivím se - pro mnohé starší včelaře je težko pochopitelné vysvětlovat cokoli o resitenci, když tomu slovu nerozumí a i náš pokladník, proškolený na choroby kurzem z Dolu si s otázkou kolem rezistence nevěděl rady. Nepomohlo ani slovo návštěvy - předsedy OV ČSV.

Myslím že nemusely. Jiná situace v šíření parazitů je, když je prostor neobsazen a jiná, když je promořen jinými prazity, kteří také bojují o místo na slunci. Informace si sdělují pomocí genů.
Roztoči se na začátku šířili rychle proto, že neměli nepřátele. I paraziti si musí dát pozor, aby si zcela nezahubil svého hostitele. Co by pak chudáčkové vysávali?

---------------
G.P.
>...i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk.

Eman:
>Nechávání G. ve včelstvu do jara může pomoci vyšlechtit rezistentní druh roztoče, na které pak acrinathrin nebude působit. <
.....

Tak toto lze zpochybnit lehce. Šíření roztoče VD po prvotním zjištění u nás (ČR) bylo velmi rychlé. Od toho odvíjím mou myšlenku, že i takto rychle by se musely šířit podle odborníků "rezistentní kmeny", které zapříčiňuje prý člověk. Jde o genetiku. Není to s rezinsencí tak jednoduché, jak to líčí někteří odborníci.

1) Rezistence roztočů existuje, ale nejde plošně o trvalý efekt.
2) To, že působí na Vašem území Gabon je dáno fenologickými podmínkami. Tz. že existují dle mého názoru "Gabonové hranice", kde na jedné straně účinkuje a na druhé nedostatečně nebo jen zčásti.

3) To, že se o problému s účinkem Gabonu ví, je jasné mnoha včelařům zde, ale málokdo tady zde o tomto mluví otevřeně. Raději nemluví pravdu. Počkám si až Emanovi pár včelstev kvůli tomuto odejde (posune se ta hranice) a potom možná začne také přemýšlet. To by ale znamenalo, že někdo měl toho "moraváka" brát na odborný zřetel dříve a ověřovat si na svých pracovištích osobně, co tvrdí. Jenže asi jde jen znovu z mé strany o planý pookus, protože bohužel na prvním místě (i v Dole) jsou hlavně ty peníze.

Takže teorie učitelů včelařství je jedna věc a realita je druhá.

Karle: Opravdu má dobře izolované úly a hodně o tom publikuje.
------------
Trochu odlehčím diskuzi na vážné téma starým evergreenem.

Včely mám na paletách na zemi. Doposud jsem se nesetkal s nějakým problémeme s mravenci atd. Spíše je považuji za kamarády (jak které druhy, jeden měl rád dřevo a tak jsem se odstěhoval jinam, dokud úly držely pohromadě) kteří dělají pořádek před ůly a asi i na podložkách.

Letos jsem dal "černý puntík" jedné matce. Plodu spousta, včely silné, medu málo. Před čtrnácti dny jsem prováděl kontrolu a včely úplně suché. Tichá loupež. Ale ne včely - mravenci si udělali v PS 9cm izolaci pěkné hnízdo. Úplně to vykousaly. Doposud jsem měl za to, že včely jsou schopny vnitřek úlyu ubránit, pokud má vnitřní plochu mravencotěsnou.

Včely jsem oklepal, dal tam oddělek v normálním úle.
A krmím ho.

Nástavek s mraveništěm jsem pokusně podstavil pod jiné včelstvo. O víkendu se chci podívat. Zajímá mě, jestli původní včely nebyly moc hodné, a nebo prostě nemají šanci se v takovém případě ubránit.

Karel

A kde je jinde problém? Nám Gabon funguje. Proč nefunguje u vás, to nevím, asi byste si měli vyměnit roztočům matky :-). S Gabonem svět nestojí ani nepadá, jsou jiné metody i jiný Gabon. Možná něco děláte nebo jste dělali blbě - možná.
Nechávání G. ve včelstvu do jara může pomoci vyšlechtit rezistentní druh roztoče, na které pak acrinathrin nebude působit.

----------------
G.Pazderka:
kde se ví o problému s nedostatečným neúčinkem gabonů a nic se u "odborníků" neděje.

Problém s Gabonem není v p. Smělém, problém je u Gabonu úplně jinde pánové.

Co to bylo za typ kompresoru - back -pack na provádění aerosolu od fy. Oleo-Mac ?

Gusto. Ti učitelé dali věcnou přípomínku, ale nic se nestalo. Byl tam také ředitel VÚ.

Tenhle dotaz není sice od pana inženýra, ale přesto jsem zaslechl od někoho jiného informaci, že jsem si ten loňský Gabon měl schovat a použít ho i letos?Že bych loni udělal nějakou chybu, když jsem ho po měsíci ve včelkách dal na spálení?

Pánové a ti učitelé co to kritizovali, dali to jako věcnou připomínku nebo to odeslali na ÚV nebo UKRK písemně?

Jedná se podle vývoje na diskuzi o p. Smělého a rád bych řekl, že tento pán i přes pro Vás nepřekonatelný problém s ponecháváním Gabonu má co včelařům říci. Jestli je zásadní problém tedy ponechání Gabonu, tak pro mne je zásadní problém, že VÚ věří nějakému vypisování tabulek neodbornou rukou na JM, kde se ví o problému s nedostatečným neúčinkem gabonů a nic se u "odborníků" neděje.

Problém s Gabonem není v p. Smělém, problém je u Gabonu úplně jinde pánové.

Karle: Opravdu má dobře izolované úly a hodně o tom publikuje.V časopise Včelařství mu zveřejní každou "blbost". Jeho kalendárium v některých statí byl návrat do padesátých let minulého století. Funkcionáří Svazu o tom vědí, ale jak je vidět asi se s tím nic neděje. Také to ví Výzkumný ústav. Nevěřím tom, že by někdo z nás učitelů přednášel, že Gabon může ve včelstvu zůstat po celý rok, že to včelám nevadí. Včelám ne, ale rezidia ve vosku budou tak velké, že po vložení mezistěn nám budou roztoče padat. Samozřejmě, že to musí být také v medu.

Pepa
>Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV.
----
A má dobře izolované úly?

Karel

Jak říkám myslím, že je již stejně pozdě.Pozdě pro včely a i termín je špatně.

Musí tu existovat, pokud tu vzniká biomed a naopak. Jakou kyselinu máte na mysli? (šťavelovou, mravenčí?) Testy určitě jsou a jsou ve světě včelaři, kteří nic jiného nepoužívají.

--------------
Luboš_B:
>Existuje nějaká veterina, která by nenařídila léčení dVaridolem? Jsou nějaké testy ma efektivitu léčení kyselinou?

Z uvedeného vyplývá, že pokud KVS nařídí preventivní ošetření včelstev není možné splnit podmínky ekologického zemědělství pro chov včel,

Dal jsem ho tam podle svého nejlepšího vědomí , ale myslím si, že je stejně již pozdě.Prý se možná čekalo, jestli nebude ještě nějaká medovice. Kozlík

Odpovedzte si podľa svojho najlepšieho vedomia naozaj Ste vkladali Gabon v dobe 25.7 až 1.8?
Vkladať Formidol v čase ako to uvádzate nemá význam, lebo jeho účinnosť je nízka asi do 80% a výsledok je taký, ako uvádzate vo svojom komentári. Totálny rozpad včelieho spoločenstva, kedy prestáva fungovať obranný systém- strážna služba na letáči a výsledok je vyrabované včelstvo.

Aspoň to dedukujem z Vášho popisu o úľoch bez včiel, vyrabovaných zásob a odumretého plodu pred liahnutím. Odumrel preto, že staršie včely odišli do večných lovíšť od upracovania, mladé ktoré ich mali nahradiť boli V.D. poškodené a taktiež odišli tam kde predchádzajúce.
Anton

Za předpokladu, že je v úlu Gabon měsíc a vkládáme ho po vytočení zásob by to znamenalo, že včelky budou měsíc bez zásob. Takže "krmit " po Gabonu asi ne!

Mne sa zdá, že diskusia sa dostala do závozu, preto vyslovím svoj názor n a vloženie gabonu a dopňĺňanie zásob na zimu, ktorý však vychádza z reality.

Doĺňanie zásob na zimu a boj proti V.D. sa časove prelína. Nie je možné včelstvá nakŕmiť v tak krátkom čase pred vkladaním Gabonu do včelstva a na druhej strane čakať až do doby nakŕmenia včelstiev s jeho vkladaním.
Podmienka na úspešné blokovania rozmnožovania V.D. výrobca doporučuje vkladať gabon čím skôr, teda 25.7 až 1.8, aby sa V.D. naším meškaním enormne nerozmnožil. Minimálna doba respirácie je 24-28 dní (niekedy 1.9) a kŕmiť až po jeho vybratí, je proti správnemu ošetreniu včelstva.
Podmienkou výrobcu, aby sa nekontaminoval prinesený med, treba ho zásadne vytočiť a len tak Gabon vložiť do plodiska medzi plod. Ja dávam 2 Gab. do stredu plodových plástov do jednej uličky. V takto upravenom plodisku môžeme smelo zakrmovať podľa potreby až do 10.9. Je tu však obava z nadstavenia buniek so zásobami, je to možné ale len vtedy, keď v plástoch pod hornou latkou rámika nie sú zaviečkované vlastné zásoby. Ak sa tak stane, pomôže ostrý nôž, jemne zrezať nadstavené bunky, včely to rýchlo upravia.

Toto je schéma výrobcu gabonov, jeho vysvetlenie bolo takéto. Keďže tieto dve činnosti sa nedajú robiť oddelene, treba ich robiť ako som to popísal, lebo výrobca hovorí: ak by sa aj acrinathrin dostal do zásob (čo nebolo doteraz potvrdené), bude sa nachádzať v časti zásob, ktoré včely do znášky spotrebujú!
Veriť? Neveriť?. Myslím si, že ak to včelár robí s citom, tak to tak môže byť. Ak včelár v snahe dodať včelstvu čo najviac zásob, ba až toľko, že včely zásoby do znášky nespotrebujú (preto množstvo neprepínať), zbytky liečiva sa môžu dostať aj do medu na konzum. Pouvažujte a vyberte si.
Anton

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost

No, toto je pre mňa dôležité ohnivko do poznania Sršňa (Vespa garbo L.) Tento jav som pozoroval v prírode niekoľkokrát, ale som bol presvedčený, že sršne odstraňujú kôru z konárikov preto, aby sa dostali k vytekajúcej miazgy. Keďže som vtedy ešte nevedel, že sršne pri výchove plodu potrebujú živočíšne bielkoviny, nebol som zameraný na tento fakt, že si šťavou lákajú hmyz, aby ho ľahšie ulovili. V hrudi tohoto hmyzu je dostatok svaloviny, ktorú po očistení od hlavy, nôh, krídiel a bruška odnášajú do svojho hniezda. Tam ju rozžujú, zmiešajú s enzýmami a podávajú priamo jednotlivým larvám do úst.

Pozoroval som niekoľkokrát sršňa pri love múch na bodliakoch a králikoch a takisto i včely. Sršeň poletuje nad kvetmi a po vyhliadnutí koristi sa ňu vrhá. Uchopí ju do nôh, odnáša na blízky ker, zachytí sa jednou zadnou nohou a držaním úlovok v prvom a druhom páre nôh, silnými hryzadlami za 3-5 sek. Obeti opracuje hruď na vhodnú formu a v hryzadlách odnáša do hniezda.

Nie vždy mu útok vyjde, korisť odletí, vytrvalo však pokračuje v love ďalej. V hniezde čakajú na ňu hladné krky lariev a naprázdno sa nemôže vrátiť, bez bielkovín by nedokončili svoj vývoj. Zaznamenal som aj ich bezhlavé útoky na čierne fľaky npr. uschnutý kvet medzi kvitnúcimi, čoby znamenalo, že jeho zraková orientácia je zameraná nie na druh hmyzu ale na čiernu škvrnu, ktorú má zafixovanú v centrálnom systéme ako korisť.

Raz sa mi podaril záber loviaceho sršňa, nie priamo s úlovkom, bezúspešných pokusov mal niekoľko, ale ako nadlieta nad kvety, aby si včelu ulovil.

Tento rok som pozoroval niekoľko jedincov loviacich včely pred letáčmi úľov a to tak, že poletovali nad letáčmi a prudko útočili na včely strážiace letáč, ktoré nejedného votrelca zlikvidovali v klbku až 20-30 včiel. Len kvôli mne sa im to vtedy nepodarilo, ale keď som tam nebol...?.

Niektoré učenlivé jedince, nelovili na letáči, ale hlavou otočenou k prilietajúcim včelám, si počkali na vhodný moment a včelu chytili v letku. Včela prilietajúca z terénu, vždy pred dosadnutím na letáč, spomalí let na minimálnu rýchlosť a vtedy proti nej vyletí sršeň aby ju ulovil. Väčšinou sa mu to podarí.
Anton

Já jen abychom se mu vyhnuli. Budem se zajímat o širší reference.

Mám zakrmeno můžu začít s léčbou proti varoaoze? Kdy?

Emane. Nebudu přímo jmenovat, ale byl to jeden přednašející odborník z Prahy. Rozdíl mezi učitelem a odborníkem je ten, že učitel přednáší takřka vše a musel absolvovat školu a řadu zkoušek. Přednašející odborníky jmenuje Svaz a ti mohou přednášet pouze určité téma, ale ne vše na rozdíl od učitelů.

Jak se jmenuje?
------------
Pepa
>Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV.

Kdzž jsem v červenci uviděl prvního roztoče in natura v akci na porušeném trubčím plodu a to jak je vitální a rychle se pohybuje, ukončil jsem sezonu o cca 14 dní dřív, vytočil med a začal hned krmit, abych mohl dát formidol.Při sundavání igelitu z desek mne zarazilo, kolik je jich napadaných na deskách.Zároveň mne důverník varoval, že letos je roztočů moc, abych to nenechával na poslední chvíli.Do konce srpna jsem měl Formidol 2* po sobě.Jedny včely ale již předtím neodebraly všechno krmení a posléze je jejich sousedky vyloupily.Zkoumáním plástů mne překvapilo, kolik na nich v okrajových partiích zůstalo líhnoucího se - již ale mrtvého plodu a přitom jinak nepoškozeného.Během cca 14 dnů se ze silného včelstva stala mrtvola.Začátkem září pak hláška, že si mám vyzvednout Gabon.Včely prý již padají i po 2 dnech.Gabon mi nepomohl loni, a po pravdě mu nevěřím ani letos.Dal jsem ho tam podle svého nejlepšího vědomí , ale myslím si, že je stejně již pozdě.Prý se možná čekalo, jestli nebude ještě nějaká medovice.Po cca 11 dnech po aplikaci Gabonu pozoruji další slábnutí 2 včelstev.Scénář bude asi stejný a dojde k jejich vyloupení."Som asi špatný gazda".Pokud bych je likvidoval, plásty s mednými zásobami, ve kterých není plod mohu dát na jaře jiným včelstvům, a nebo zůstávají zamořeny nějakým virem, který se namnožil na roztočích a kontaminoval zásoby a pyl?

1.1.1865 do odboru zvolen (prijat)Frantisek Zivansky ,Karel Waschtin.
14.Kocovni valna hromada nemecko-rakouskych vcelaru v Brne.
Slechtic z Hrusky kratkymi slovy pravil,ze vynalezl stroj,s nimz se med nezabunkovany za nekolik okamzeni z plastu docela dobre vydobiti muze,a cele to tajemstvi v nicem jinem nepozustava,lec v uzivani odstredivosti.Ukazal zaroven vykresy a zvlastnim pripravenym nalevakem,do nehoz se kousek plastu nevrseneho polozilo.Kdyz timto pristrojem nekolikrat zatocil,byl med z plastu docela neporouchaneho a neporuseneho docela az na posledni kapku vytekl.

Valna hromada vcelarskeho odboru:starostou zvolen Vintir Kalivoda dust.opat klastera v Rajhrade,namestkem prednosty (opet)Tomas Simbera,tajemnikem F.Zivansky. Sestavena nova -Pravidla-v niz voleni(prijimani) i clenove dopisujici a podporujici.Zrizena spravni rada a komitet vcelina.Seznam clenu prohlednut-zustali cleny jen ti kteri povinostem svym dle stanov vyhoveli.Starosta pro pretizeni se pozdeji vzdal funkce.

Zarazeni odboru vcelaru kraje Piseckeho:
v hospodarskych schuzich jiz od r,1860 je stale slyset ale navrh vzdy zamitnut vyborem-neni radno aby se jednota prilis rozkouskovavala.Na valne schuzi 1865 dohodnuto vypracovat stanovy ktere predany uradum ke schvaleni-obsahovaly prilis prav filialni jednote.(Prepracovane v lednu 1867 schvaleny)

1867 VCELA BRNENSKA casopis pratel vcelarstvi na Morave a Slezsku.rocnik prvy.
Vydavana spolkem pro zvelebeni vcelarstva na Morave a Slezska.V jazyku ceskem i nemeckem...nebude se prodavati..kdo by si pral,co spoluud pristoupi.

Plna hromada :Prednasky pocaly v breznu,jest posluchacu 206 a jeste posavade zadaji mnozi.Tistene rozebrany-znovu 700 vytisteno.Casem svym prelozi se take do ceske reci.S prekladem jde to pomalu,ze az posud nebylo mozno aspon jeden arch do tisku dati,kdezto nemeckeho jiz 4archy tisk opustily..To privadi redakci do trapnych rozpaku a musela se tedy po nejakem prekladateli ohlednouti.Vcelarske nastroje maji silny odbyt.Ukazoval se dosly medomet,ucinek a pusobeni jeho vykladal starosta spolku.

7.Valna hromada ve Svitavach (rokovano nemecky)
Z Brna odebral se starosta doprovazen od panu radu Preysse,Sebanka,Vutikem,tajemnikem Vastinem a jednim tesnopiscem..Na stanici zelezne drahy od komitetu privitani a laskave prijati...Predseda sdeluje ze k 31.12.1867 trileta lhuta jeho uradovani vyprsi a ze na zaklade stanov dnesni valne hromady,volba noveho starosty predevziti ma,a zada aby zde pritomni udove prikrocili k volbe. Pan Preyss chape se slova,jak plna hromada 2.8. se usnesla,aby dosavadni starosta oto pozadan byl,aby se pro pristi 3leta opet za starostu zvoliti dal a misto to zase prijal.Vsichni schromazdeni prijali navrh tento jednohlasne.Vsichni prijali tento navrh jednohlasne.

8.Valna hromada ve Velkem Mezerici (rokovano cesky)
Ponevadz nelze pouziti drahy zelezne,museli ucastnici na obycejnych vozech konati.K starostovi pripojili se:jeho namestek T.Simbera,Sebanek,z mestske rady Steiner Zuisch, a jeden tesnopisec.Ceste venovali dva dni.Namestek Simbera,byv od starosty pozadan,zahajil shromazdeni.Starosta ujal se predsenictvi a zapocal rokovani otazkou:Prvni otazkou,o niz rokovati jest:Hodi se V.Mezerici a okoli jeho ku vcelareni ? Ve dve hodiny s poledne byl spolecny obed,jehoz se 50osob zucastnilo,mnozi z nedostatku mista museli odstoupiti.Starosta vysvetlil primerenost a zpusob uzivani naradi vystaveneho,k tomu pripojil prednasku,coz se protahlo pres 3hodiny,takze mezi tim prikrocila noc a slavne rozdavani cen muselo se predsevzati za svetla svicoveho.

franta

Vinařský je zvlášť a na med je také zvlášť.

Alespoň to první je blbost.U mne loupí ta nejsilnější a již nakrmená včelstva.Napadené včelstvo se musí mít ochotu a schopnost bránit, jedině tak se zamezí loupeži.

Ty uschlý - starý se prý nepočítají - nevyplavou?

Za předpokladu, že je v úlu Gabon měsíc a vkládáme ho po vytočení zásob by to znamenalo, že včelky budou měsíc bez zásob. Takže "krmit " po Gabonu asi ne!

Vy nelikvidujete doprovodné včely?

U mne dokonce oloupali kůru na bříze a čekali poblíž, až na šťávu přiletí včely a mouchy.Mouchy na ně byly moc rychlé, takže odnášely hlavně včelky.Z deseti útoků měly cca 90% úspěšnost.

Existuje nějaká veterina, která by nenařídila léčení Varidolem? Jsou nějaké testy ma efektivitu léčení kyselinou?

Z uvedeného vyplývá, že pokud KVS nařídí preventivní ošetření včelstev chemickými léčivy za účelem tlumení varroázy včel (např. Varidol, Gabon PA 92), není možné splnit podmínky ekologického zemědělství pro chov včel, zejména podmínku bodu 6.3. b), části C, přílohy 1 nařízení Rady (EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství. Z tohoto důvodu není možné med ekologických chovatelů včel osvědčit jako biomed v souladu s § 22 zákona č. 242/2000 Sb.

Není to učitel, ale "přednašející odborník", kterého si velíce oblíbil časopis Včelařství a zřejmě celý ÚV. Je zaražející, že mu zatím ÚV neodebral oprávnění k této činnosti. Učitelé včelařství to na aktivu asi před dvěma léty kritizovali, ale jak je vidět nic se neděje.

Na www.agroweb.cz byl zveřejněn zajímavý příspěvek o kontrolách medu prováděných Státní veterinární správou. Myslím, že výsledky zjištění jsou bez komentáře. Snad jen na dopľněnou. Važme si dobře zpracovaného systému léčení včelstev u nás a dodržujme tato pravidla. Je někdy až zarážející, že např. velice známý a dost diskutovaný "učitel včelařství" na přednášce vykládá, že on nechává Gabon ve včelstvech až do jara. Nerad bych, abychom se takto dopracovali ke stejnému stavu, jak je uvedeno v příspěvku:

Vady u dovezených medů
Fialová Zuzana (10.9.2007)
Závady u některých medů dovezených ze Slovenska, Polska a Španělska zatím zjistili veterináři při kontrolní akci cílené na kvalitu tohoto produktu. Kvůli obsahu nepovolených látek nařídili likvidaci či vrácení příslušných zásilek. Sdělil to mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. U českého medu podle něj dosud kontroly, které začaly v srpnu a uzavřeny mají být do konce září, žádné vady neshledaly.
Kvůli zbytkům léčiv sulfonamidů veterináři nařídili likvidaci 2656 kilogramů květového a lesního medu ze Slovenska. Do Polska pak vrátili zásilku kvůli nepovolenému obsahu dextrinů a reziduí sulfonamidů. Šlo o 8690 kilogramů lesního medu a 3597 kg květového medu.
Veterinární správa rovněž pozastavila dodávku 74 sudů, celkem 20.794 kilogramů medu ze Španělska kvůli zjištěnému obsahu nepovoleného antibiotika tylosinu. Med bude vrácen zpět španělské firmě.

Samozřejmě nesmí léčit Varidolem, Gabonem atd. Povolená je jen kys. mrav., šťavelová,..
http://www.agroweb.cz/zivocisna-vyroba/Cesti-vcelari-mohou-vyrabet-biomed__s45x28129.html

-------------------
..jestli někdo nechá med ve včelstvu přes zimu a během podzimu léčí proti varroáze, tak to asi nebude biomed

Nešlo by ten článek nafotit a poslat mi na mail:
gupa(zavinac)seznam.cz?
Předem díky.

Zdravím
Nejsem sice ze Šumavy, ale jestli někdo nechá med ve včelstvu přes zimu a během podzimu léčí proti varroáze, tak to asi nebude biomed.

No někdo o voze a někdo o koze. Kolega, zřejmě začínající s pastováním a kterého jsem tak odhadl na max. 15 včelstev se ptal jek ho nejlépe dostat do lahví. Odpověděl jsem a lze tak pohodlně dostat do lahví od 30 kg do několika tun a náklady jsou pouze pořizovací tzn několik stokorun a energie. Naproti tomu úvahy o lince na kontinuální zpracování pastovaného medu, která navíc neexistuje mu jistě výrazným způsobem letos pomohou. V oboru dávkovacích strojů pracuje kamarád a tak jsme trochu kreslili a počítali a také jsme toho dost rychle nechali. Finanční náklady vysoko přesáhly 100 000 kč a to bychom museli zkoušet a předělávat. Je to všechno o počtu včelstev a ekonomice, ale o tom už někdo zajímavě psal asi před měsícem, že zdvojnásobením včelstev dosáhl místo navýšení zisku prodělku. Tak to je. U včel se prostě musí počítat. Zdraví R. Stonjek

Pokud to chápu dobře, tak dotaci získá ne včelař, ale ZO ČSV a je tam ještě nutné spolufinancování.


zdroj:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-PODPORA_StredniCechy_Klikanec_Podrobnosti.doc

...cituji:

Dne 1. září 2007 na semináři pro funkcionáře ČSV Středočeského kraje náměstek hejtmana Ing. Vilém Žák seznámil přítomné včelaře s podmínkami dotace pro začínající včelaře (max. výše dotace 10 000 Kč na jednoho začínajícího včelaře, s limitem 50 000 Kč pro jednu ZO ČSV, povinné spolufinancování 20 %, minimálně 3 včelstva nástavkové úly s odnímatelným dnem, závazek včelaře včelařit min. 5 let, dotované zařízení je majetkem příslušné ZO ČSV). V krátkém vystoupení zdůraznil, že vedení Středočeského kraje je si vědomo významu včelaření pro ochranu životního prostředí a popřál všem včelařům úspěšné včelaření.

........
Martin:>Máte však štěstí a to v tom, že zrovna Středočeský kraj poskytuje dotaci začínajícím včelářům až do výše 10.000 Kč<

Stát přesněji ministerstvo zemědělství ani ČSV žádný dotační program nemá. Máte však štěstí a to v tom, že zrovna Středočeský kraj poskytuje dotaci začínajícím včelářům až do výše 10.000 Kč. Pro bližší informace si zašlete na e-mail: oldrich.dolezal/=/pvk.cz (jedná se předsedu krajského koordinačního výboru ČSV Středočeského kraje).

Jaké podmínky musí splnit začínající včelař aby měl možnost dosáhnout na nějakou dotaci pro založení chovu? bydlím v Praze a včely se chystám začít chovat na jaře 2008 ve Středočeském kraji poblíž Brandýsa nad Labem. Děkuji za odpověď.

Já pastovaný řepkový med v květnu, plním do sklenic v srpnu celou nádobu pastovaného medu dám ven a letos při 35 stupních ve stínu to šlo jedna radost, je jasné že při 20 stupních to nejde a hlavně v případě řepkového medu jde někdy doslova o hodiny večer ještě teče a ráho je jak beton.

P.Turčáni a Pazderka jsou také častí přispěvatelé ve fóru včelařských novin (http://forum.vcelarskenoviny.cz/).
Také by to chtělo nějaké přispěvatele z odborných kruhů. Například v Brně na Mendel. univ. a přírodovědě jsou včelaři praktici s výborným odborným i tecnickým zázezím.

Na stránkách www.svscr.cz,je vyvěšena vývěska s novými ohnisky moru v Moravskoslezském kraji a vymezeným ochranným pásmem:
V Moravskoslezském kraji byla vyhlášena ohniska moru včelího plodu v katastrech obcí a místních částech: Smilovice, Vělopolí, Ropice, Osůvky, Tyra, Dolní Lištná, Oldřichovice, Čeladná, Nová Ves, Ostravice, Dolní Žukov, Český Těšín, Chotěbuz, Trojanovice, Loučky nad Odrou, Paskov, Václavovice, Sádek, Tábor. V ohniscích byla nařízena mimořádná veterinární opatření ke zdolání a zamezení šíření nebezpečné nákazy – moru včelího plodu, která byla jednotlivým chovatelům včel uložena příslušným rozhodnutím Krajské veterinární správy pro Moravskoslezský kraj.
Kolem ohnisek je vymezeno ochranné pásmo, které zahrnuje katastry obcí a místních částí:
- Okres Karviná - Český Těšín, Mosty u Českého Těšína, Mistřovice, Koňákov, Horní Žukov, Dolní Žukov, Stanislavice, Chotěbuz, Podobora, Zpupná Lhota, Albrechtice, Louky nad Olší, Dolní Těrlicko, Horní Těrlicko, Hradiště,
- Okres Frýdek-Místek - Třinec (Staré Město), Osůvky, Český Puncov, Kojkovice, Konská, Kanada, Horní Lištná, Dolní Lištná, Nebory, Oldřichovice, Tyra, Guty, Lyžbice, Ropice, Řeka, Smilovice, Střítež, Vělopolí, Hnojník, Komorní Lhotka, Třanovice, Ostravice1, Staré Hamry 2, Čeladná, Malenovice, Pstruží, Frýdlant n.O., Nová Ves, Kunčice p.O., Lubno, Karpentná, Vendryně Zaolší, Košařiska, Kaňovice, Sedliště, Řepiště, Paskov, Oprechtice, Žabeň,
- Okres Nový Jičín - Trojanovice, Frenštát p.R., Tichá, Odry, Dobešov, Loučky nad Odrou, Vítovka, Heřmanice u Oder, Jakubčovice nad Odrou
- Okres Ostrava – Hrabová, Nová Bělá, Vratimov, Horní Datyně, Václavovice, Šenov
- Okres Opava – Sádek, Jezdkovice, Nový Dvůr, Stěbořice, Jamnice, Štemplovec, Kamenec, Velké Heraltice, Hlavnice, Litultovice, Bratříkovice, Tábor, Brumovice, Skrochovice, Holasovice, Loděnice, Neplachovice, Úblo

Pro caloň:
Také mne by zajímalo pár detailů ohledně vyrojeného včelstva pro zjištění příčin vyrojení.
- kdy byla včelstva nakrmena (jak dlouho před vyrojením)
- jaké bylo stáří matek
- kde to bylo (poloha, nadmořská výška)
- kolik měla včelstva prostoru (zúžené, nezúžené)

Pitra, Včelaření podběrné, nejlépe projít nejaké včelařské knihovny a dojít si to pročíst. Jde o starší titul a ty se moc jako výjpůjčka už nezasílají.(alespoň já bych ji nepůjčil)


>Petr Forejtek:
Gustimiliáne, kde se mohu dozvědět víc o těch dvou vámi uváděných systémech,
přírojném a podběrném? <

Gustimiliáne, kde se mohu dozvědět víc o těch dvou vámi uváděných systémech,
přírojném a podběrném? Google mne v tomto ohledu zklamal a rovněž ve svých
knihách nic takového nemám.

pf

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 13, 2007 9:03 PM
Subject: Re: Výnos 3 - 5 kilo medu


> Radim Polášek:
>>Výnosy 3 - 5 kilo medu si dovedu představit jako normální v klátovém
> hospodaření, když se na zimu nekrmilo cukrem.<
> ....
> Já znám pouze včelaření přírojné a podběrné. Dodnes kdo mě zná si dělím v
> okolí včelaře na dva tyto systémy. Takové včelaření se uchovalo dodnes a
> je prakticky úplně jedno, v jakém úlu se včelaří.
> Obadva systémy jsou v určitých rysech nezaměnitelné a propagované dnešní
> metody ošetřování jsou ochuzeny o jisté možnosti dobrého včelaření. Výnosy
> 3-5 kilo nemůže logicky nic mít společného s doplňováním cukerných zásob.
> Dokonce ti Radime mohu nalézt celou technologiig ošetřování v klátech a
> tam
> je doplňování zimních zásob řešeno a používáno.
>
> Jak u přírojného včelaření tak i u podběrného by výnosy 3-5 kilo/rok byly
> brány za začátečnický amatérismus a prostou nezkušenost.
>

opravdu je nejlepší plnit pokud je ještě částečně tekutý. PAK JIŽ JE TAM PRÁCE A VÝDAJE NAVÍC

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: med a mikrovlnka - nove metody ohrevu medu prozkoumany
> Datum: 10.9.2007 15:08:02
> ----------------------------------------
>
> je absolutní nesmysl med (jakkoliv!) rozehřívat. Tím nemám na mysli, že
> > se přitom znehodnocuje (šetrný ohřev je OK), ale hlavně není to vůbec
> > praktické. Je to spousta práce navíc pro včelaře a mnoho upatlaných stolů u
> > konzumentů. Naučte se pastovat a mikrovlnka vás přestane strašit!
>
> Zdravim
> opozdene bych se zeptal, jak presne je to mysleno s tim naucte se pastovat. Ja
> se vzdy, ale zatim teprve podruhe pokousel o pastovany med a podle me a ohlasu
> docela uspesne (pravda je ze jsem zadny jiny neochutnal). Jeden kyblik
> pastovaneho medu jsem nezvladl rozlit do sklenic takze predpokladam, ze stim
> budu mit problem (nezda se mi zatim, ze bude med tect pri pokojove teplote).
> Nevim jestli to nedelam blbe??? Vas pastovany med je i po delsi dobe tekuty tak
> aby sel plnit do sklenic? Muj jde pouze hezky roztirat a neni zkrystlizovany ale
> o tom ze by tekl pri pokojove teplote se neda hovorit. Ja stim mam zatim je
> malou zkusenost a vzdy jsem pospichal ho vcas nalit i kdyz na to v sezone neni
> vubec cas, takze kazdou praktickou radu jak plnit na podzim a pres zimu bych
> velice ocenil :-))
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Časopis Apetit záři 2007 článok S pusou od šumavského medu autor článku
Jana Zatloukalová. Chcel by som požiadať o Váš názor. Vberám z článku. Ján
Pintíř je zatím jediný certifikovaný český včelař, který dokáže dodávat med
v biokvalite.
Na kvalitní med se nesmí spěchat, Čím déle v úlu zustane, tím lépe-proto je
najlepší med, který v úlu se včelami prečká zimu. Na zakrmovaní se nesmí
použivát cukr , ale biovčely prežívají zimu jen na medu a to bezpodmínečne
na tom s vlastní produkcie.
Ďalej sú tam fotografie, kde včelár vytáča med v hrdzavom medomete,
počerné plásty ?
Sám som skúsil zimovať na medovicovom mede a malo to katastrofálne účinky.
Veď len teraz keď som pozabubudol vytočiť pár plástov kde med bol uložený v
7- mesiaci tak som ho nevedel dostať von.
Prosím Šumavský včelárov o stanovisko k tejto metóde.
Gabi M.Kominek, Košice

To je opravdu pomalé a asi i nepohodlné. Každopádně kdyby byly finance navíc tak se na pastování u mne už dávno pracuje. Takže mám pouze takovou otázku zanesenou do svých plánů v dobudoucnu.

Jde v podstatě o jednoduchý stroj, který by plnil linkové - kontiunální kritéria a hlavně to není zapravovačka vzduchu do medu, což je normální u takových míchaček a i šneků, které snižují kvalitu medu, lépeřečeno trvanlivost.

Samozřejmostí takového stroje jsou i nízké energetické nároky (spotřeba el.), které jsou podstatným nákladem rentability hlavně dobudoucna.


.......
R.Stonjek:>Zrovna před chvílí jsem vylezl z medárny a na 1 g medu 2 hodiny spotřeba času. Jde to o dost pomaleji než s tekutým, ale zatím jsem na nic lepšího nepřišel.<

Leoš
Také mohu říct pravda, pravda. Nicméně výsledkem je index lomu (takto je refraktometr cejchován, refrakce neboli česky lom) také poměr rychlosti šíření světla v různém optickém prostředí. Metoda měření refrakce (lomu) je založena na měření mezního úhlu (rozhraní světlo, tma). To už ale opouštíme téma konference a vracíme se do školních lavic. jednalo se mi jen o upřesnění a praktickou stránku věci.

Honza
Pravda pravda, ale opět jen k upřesnění: refraktometr měří tzv mezní úhel lomu nikoli index lomu. Mezní úhel je takový úhel pod kterým světlo již neproniká hladinou např. kapaliny ale odráží se od ní. Každý známe např. fatamorgánu na sluncem rozpálené vozovce, kdy se v dáli jeví na rozpáleném asfaltu louže. Světlo se od vrstvičky rozpáleného vzduchu odráží místo toho aby proniklo až k asfaltu. Rozdíl hustoty mezi vrstvičkami vzduchu je nepatrný a proto je mezní úhel lomu velmi vysoký. Proto se louže objevují ve velké vzdálenosti. Naproti tomu rozdíl mezi hustotou vzduchu a vody je vysoký a mezní úhel je nepoměrně menší. Pohledem kolmo na vodní hladinu vidíme pod vodu, ale už při mírném pohledu šikmo už pod vodu nevidíme a na hladině vidíme odraz okolí.
Honza

To, že chladný pastovaný med nejde stáčet je normální a naopak správné. Stačí ho prohřát na 30 stupňů, ještě jednou prohnat hranolem a už se přes střihací ventil stáčí jedna radost. Zrovna před chvílí jsem vylezl z medárny a na 1 g medu 2 hodiny spotřeba času. Jde to o dost pomaleji než s tekutým, ale zatím jsem na nic lepšího nepřišel. Zdraví R. Stonjek