Archiv Včelařské konference

Myslím si, že pozdní roje jsou normální.

1)Výskyt je ale oto větší, pokud se ještě dodávají zimní zásoby či probíhá jejich zpracovávání nebo je intenzivní pylová snůška nebo i spojení s jinými zdroji potravy.

2)Další takovou příčinou co mě napadá, může být při spojování dvou včelstev resp. překládání - posilování plodem.

3)Před běžným zimováním včelstva je normální jeho zvýšená přítomnost a bod 1 a bod 2 vede do důsledku níže. ...

Vedle takové "aktivizace", podle mého názoru, se zvyšuje nadměrně i množství juvenilního hormonu u dělnic. Tím nastává jeho celková nepoměr ve společenství. Potom takový nadměrný přebytek může vést k vyrojení třeba s nějakou čestvě vyběhlou matkou nebo i bez ní. Nezáleží již asi ani na momentální snůšce.

Na toto téma jsou velice odborné pohledy, které jsou mnohdy odpovědí na rojový stav u včelstva.

Franto to je fantastické. Kde jsi to našel takové drahokamy? Mám to zběžně zmapováno až od hraběte Harracha, ale ty jsi mne takovým sledem informací překvapil a trunfnul.

Pane Turčáni ,jak potom vysvětlíte vymizení včelstva během 48 hodin na začátku srpna.Poškozené včely šly ven a kam se poděly ty mladé a staré?

Ja som ani v jednom prípade presne nešpecikoval, že to tak presne môže byť.
Vymiznutie včiel z úľa sa deje postupne a nie naraz, zdôraznil som, že liahnuce mladé včely pri totálnom premnožení V.D. z úľa neodlietajú, ale "odchádzajú" a do úľa sa nevracajú (pri prvom orientačnom prelete vychádzajú na letáč so snahou odletieť, ale miesto toho padajú do travý, kde postupne uhynú), takže to trvá dlhšiu dobu. Staré včely, tie sú vekom a prácou tak znehodnotené (nové včely ich nenahrádzajú), že tie z úľa odlietajú, ale hynú v prírode. Toto mám overené a tak sa to deje. Včelár naozaj nachádza úľ bez včiel a ak má šťastie tak aj zásoby. Ak pozde zbadá ubúdanie včiel, tak aj bez zásob, lebo tie pre nespôsopilosť chrániť letáč strážkyňami, cudzie včely poctivo odnosia.
V roku 1988 som to zažil, keď som prišiel o 45% včelstiev. Včelári používali nesprávnu metodiku boja proti V.D., fumigovali, ale vo včelstvách boli skryté pod viečkami na plode, kde ich fumigant nezasiahol. Anton

Na rozdíl od G.P. si myslím,že pozdní roje koncem srpna či v září nejsou normální.Alespoň jsem se v mé praxi za 40 let s tímto fenomenem nesetkal.Normálně vedená včelstva
by to asi nenapadlo,když jsou od řekněme 20 srpna nakrmena
tak jak to má být.Ani nevím,co bych si s takovýmto rojem počal,asi by visel na stromě až do svého zániku...
Srpnový a zářiový roj nesvědčí dobře o svém včelaři.

(88.100.95.205)- >Na rozdíl od G.P. si myslím,že pozdní roje koncem srpna či v září nejsou normální.

Alespoň jsem se v mé praxi za 40 let s tímto fenomenem nesetkal.

Srpnový a zářiový roj nesvědčí dobře o svém včelaři.
<
...
Tak 40 let ještě nevčelařím, ale troufnu si tvrdit, že jsem nejen u mne, takových pár pozdních rojů viděl. Proto si myslím, že je to více méně normální a nemusí to ukazovat zákonitě o nějakém nedostatku při ošetřování.

Dobrý večer přátelé,
vaše včerejší diskuze a zejména příspěvek př.Kaly mne vyprovokovala, že jsem dnes provedl pokus s přeléčením fumigací Varidolem u čtyř včelstev. Včelařím na Vysočině, 450 m n.m., v Optimalech, včelstva jsou letos silná, většinou teď ještě v 5 nástavcích. Stav Varoa v minulých letech stejný jak popisuje př. Kala a výsledek dnešního pokusu rovněž stejný jako u něj. Když jsem po hodině otevíral česna a očka byl spad na podložkách odhadem u všech včelstev řádově 400- 500 ks. Přitom všechna byla začátkem srpna ošetřena Formidolem a spad byl skoro žádný.
Dotaz:
Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.
Jakub

Jakube i na formidol byl velký spád. Neměl ten formidol přešlou lhůtu aplikace? Roztoče jsou ve stovkách a nedůsledné ošetření je takřka jistá likvidace včel. Byl vydán metodicky pokyn k ošetření VD Státní veterinární správou, ale zřejmě nereagoval na skutečnou situaci, která v letošním roce je. Ošetření varidolem jde, ale to jenom zabije roztoče, které běhají po úle a navíc velká četnost ošetření je možnost rezistence na tuto látku. Když vyběhně plod, těch roztočů opět bude ve stovkách. Pokud vím řada okresů v ČR dostala pokyn od místních veterinárních správ a používají Gabon 90 a nebo 92. Já teď něco dělám pro Vú /variotoleranci/ s Gabonem 90 a 92 a těch prvních 15 dnů byl spád roztočů v průměru celkem kolem 500 ks a teď už je to jenom kolem 10 kusů za 3 až 5 dnů.

Jakub:
>Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.<
...

Já mohu odpovědět na mnoho otázek co se týká léčení, ale ne zde. Z jednoho prostého důvodu. Existují schválené metodiky a ty je potřeba dodržovat.

Takže já se jen ze zvědavosti zeptám:

1) Léčily se plošně, včelstva v zimě v loni aerosolem?(opakuji plošně u všech nebo velké většiny včelařů - tj. když vezmu kružítko, zabodnu jej na mapu kde mám stanoviště a opíšu poloměr cca 3-4 km)

2) Kolik je asi dohromady včelstev všech chovatelů cca v těch 10 km v průměru kruhu?

Typuji, že se aerosolem prošně neléčilo a včelstev bude více než cca 300.

Šefčík:
>Já teď něco dělám pro Vú /variotoleranci/ s Gabonem 90 a 92 a těch prvních 15 dnů byl spád roztočů v průměru celkem kolem 500 ks a teď už je to jenom kolem 10 kusů za 3 až 5 dnů. <
.....

A jaké je tedy ověření spadu a účinku po 15 ti denním vložení Gabonů? Maslím si, že po vytažení musí dojít na usmrcení včelstev a spočítání roztočů(což pochybuji, že se tak děje) nebo indikace něčeho opravdu razantního na roztoče.

Mohu se zeptat, nato samé jako Jakuba?

1) Léčily se plošně, včelstva v zimě v loni aerosolem?(opakuji plošně u všech nebo velké většiny včelařů - tj. když vezmu kružítko, zabodnu jej na mapu kde mám stanoviště a opíšu poloměr cca 3-4 km)

2) Kolik je asi dohromady včelstev všech chovatelů cca v těch 10 km v průměru kruhu?

Stačí jednoduše. Předem za ty dvě odpovědi děkuji.

Nechtěl jsem ten způsob variotolerance rozepísovat. Celkem se ta zkouška provádí 30 dnů. Po 15 dnech se provede výměna a tam kde byl G 90 se dává G 92. Třicátý den se Gabony musí odstránit a hned se provádí ošetření klasikou fumigaci zda tam ještě nezůstal nejaký roztoč. Ta zkouška se provádí tak maximálně na 16 včelstvech. Proč se ta variotolerance dělá, pouze krátce, hledají se linie včel, které se zbaví roztočů za těch prvních 15 dnů. Je již několik linií zjištěno, které to dokážou. Mám jednu ins. matku u které to v minulém roce jsem také zjistil.Provádím to mnoho let a jenom náhodně při fumigaci po vymdání Gabonu je tam nějaký roztoč. Samozřejmě, že se musí používat podložky ze kterých nejsou schpny včely roztoče vymetat ven. Je to hrozná práce a tyto zkoušky v ČR provádějí převážně chovy. Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme. Je to ale jenom na veterinární předpis a průser je v tom když tyto pásky zůstanou ve včelstvu dlouhou dobu. Pak nám budou roztoče padat i po vložení mezistěny, jak tomu bylo v Rakousku.
Ať je to Varidol, Gabon a celkový postup při likvidací roztočů, musíme postupovat podle nařízení veterinářů. Žel stále mnoho včelařů odmítá provádět ošetření a zcelá jistě ti v letošním roce budou už na vánoce bez včel a v úlech budou mít zásoby.
Na jaře jsem absolvoval několik přednášek při kterých se četly výsledky vyšetření měli. Ti kteří tam neměli v průměru 3 roztoče "jásali", ale zbytečně a odmítali nátěr plodu.

Já bych určitě a ihned přeléčil a to kyselinou mravenčí ( nejdostupnější je
Formidol), nebo MiteGone odparnými deskami.

Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
formicum ) do MiteGone, stočí Vám ji do donesené skleněné láhve v Motochemě
v Plzni na Slovanské třídě ( já platil 49Kč za litr ). Formidol prodává
paní Včelka Gerská 4, Plzeň - Lochotín.

G.P. vcelku logicky usuzuje, že vysoký spad roztočů může být následkem
lajdáckého, nebo vůbec neprovedeného ošetření včel aerosolem. Je totiž stále
mnoho ZO, kde aerosol vůbec nemají, nebo nepoužívají!

Ale dramatický letošní vzestup populace roztočů, kterou jsem popsal ( na
stanovišti Vysoká ) je přes všechna předepsaná podzimní a zimní léčení.
Stanoviště spadá pod ZO Štěnovice a léčí se pravidelně, komisionelně a
pečlivě.
A to jsou včelstva ještě navíc, po vytočení medu ošetřena kyselinou
mravenčí. A myslím, že brzo přejdu i na jarní aplikaci kyseliny mravenčí
formou MiteGone, která se dělá před nástupem mohutného jarního plodování,
tedy v době květu pampelišky.

Jak musí potom vypadat situace s expanzí roztočů V.D., kde neléčí byť jen
jediný včelař v doletu včelstev.
Josef Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jakub
Sent: Tuesday, September 04, 2007 10:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos

Dotaz:
Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je
uvedeno v návodu k Varidolu?
Díky za názory.
Jakub


__________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pane Pazderko,
doplněk k Vašim dotazům:
- Formidol byl letošní
- celá naše organizace loni léčila 3x aerosolem, poslední ošetření bylo myslím týden před Vánocemi a ta dvě předchozí s pauzou 14 dnů.
Na jaře kdo měl vyšší počty natíral, já byl pod limitem, nenatíral jsem.
- včelstev v uvedeném okruhu kolem mého stanoviště bude něco kolem 150.

Taky jsem to před 2 roky zažil (teď nemám čas to hledat v konf. a ve včel. novinách), a tak jen stručný popis:
Týden po nakrmení (konec srpna) mi ve 2 dnech vyletěly 3 roje z 13 včelstev.
Usadil jsem je na 3 souše a 6 mezistěn a nahodil 12 litrové krmítko s rostokem.
Po týdnu vše vystaveno a krmítko sundáno vše OK.
Po dalším týdnu všechny 3 vyrabovány a v nástavku jen hrstka včel (asi tam byly neoplozené matky a nepodařil se jim všem snubní let - jinak se mi nepodařilo zjistit odkud vyletěly, ale přes zimu jsem neměl žádné včelstvo bezmatečné).
Vše zrušeno, jen jsem timto trochu přikrmil matečná včelstva.
V odpovědích to vyznělo - stává se?!.
Osobně jsem nabyl dojmu, že pokud se krmí masivně - jako já cca během 14 dnů na 2x - 20-22 kg cukru a vhodných povětrnostních podmínek (byl teplý podzim) nekteré zblbnou a začnou chovat.
U mne však asi vyletěly mladé matky (anomálile - nebo si nakonec po skončení krmení uvědomily, že je podzim).
Pozn.: Ani já si nemyslím, že to byla moje chyba, že vyletěly.

Jakub:
- Formidol byl letošní
- celá naše organizace loni léčila 3x aerosolem, poslední ošetření bylo myslím týden před Vánocemi a ta dvě předchozí s pauzou 14 dnů.
Na jaře kdo měl vyšší počty natíral, já byl pod limitem, nenatíral jsem.
- včelstev v uvedeném okruhu kolem mého stanoviště bude něco kolem 150.
--------------------
Naštěstí jsem měl (já i další v mém okolí) dosud zkušenost, že když jsem léčil dle návodu a pozdě v zimě, tak spad byl velmi nízký, až téměř nulový.
Zprávy co tady čtu mě děsí a proto se reději ptám, abych byl připraven, až to sem přijde.
Když jste léčili třikrát aerosolem, jednou až skoro na Vánoce tak jste tam přesto měli ve vzorcích spad nad limitem. To by teoreticky nemělo být.
Takže moje otázky:
Jaké jste měli výsledky ve vzorcích, tedy třeba kolik jich bylo nadlimitních atd.?
Lišily se výsledky rozborů oproti posledním letům. A zda jste používali aerosol i v předchozích letech?
O jakou oblast se jedná - třeba jen orientačně.
Děkuji za odpověď.
Karel

Když zauvažuji nad svou zkušeností s obřím oddělkem, tak by mohl vyletět roj
ze silného včelstva, kde třeba včelař při manipulaci starou matku náhodou
zamáčkl. Včely, místo aby vybraly jednu matku a ostatní zlikvidovaly, tak
při dostatku včel a zásob mohou vybrat dvě matky, s jednou vyletí roj a
druhá zůstane v úlu.

R. Polášek

Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam. Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří zimují v jednom nástavku.
U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
Tonda

>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.

Aleš:>Pozn.: Ani já si nemyslím, že to byla moje chyba, že vyletěly.

Osobně jsem nabyl dojmu, že pokud se krmí masivně - jako já cca během 14 dnů na 2x - 20-22 kg cukru a vhodných povětrnostních podmínek (byl teplý podzim) nekteré zblbnou a začnou chovat.<

.....
Asi bych zvolil postup po vybírání medu dodání zásob jako přikrmení.

A jestli jsem si něčeho všiml, tak v jižnějších státech hlavně v teplejších polohách v evropě i v americe mají zavedenou běžnou metodu doplňování zásob přes krmící česnovou vložku a naní sklenici. Myslím si, že už vím proč nekrmí jak u nás taková desetilitrová kvanta naráz. Důvod je to zblbnutí a možné ztráty s pozdním rojením.


Video č. 5 na
http://vindex.ic.cz/index.php?option=com_content&view=article&catid=58:video-vcelarska-tematika&id=835:video-profesniho-velae&Itemid=68

Já si myslím a takovou mám i zkušenost od nás, že GABON dávají hlavně
nástavkoví nebo ležany. U nás mají včelaři většinou budečáky nebo
univerzály. Jeden co má ležany si gabon bral a pak já, ostatní co vím s
budečskými, ti gabon nechtějí, protože na to mají manipulačně nevhodné úly.
Musím souhlasit, že by bylo, vzhledem k četnosti blbých úlů, lepší něco
použitelného cojávím česnem. Ale i tak by se podíl léčených budečáků pouze
zvýšil a nestal nezanedbatelným.
Jinak za gabon dík, ale výsledek má smysl pouze při celoroční péči, jak už
tady někdo napsal.

pf

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:45 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> zimují v jednom nástavku.
> U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a
> rychlejší
> vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> Tonda
>
>>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.
>

Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace a
jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel přístrojem
kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si "zakoupím"
jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním stanovišti
3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

R. Polášek

Na přeléčení fprmidolem již asi nebude ta správná teplota

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: Nadmerný pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 00:05:56
> ----------------------------------------
> Já bych určitě a ihned přeléčil a to kyselinou mravenčí ( nejdostupnější je
> Formidol), nebo MiteGone odparnými deskami.
>
> Pokud v okolí Plzně někdo potřebuje kyselinu mravenčí CH2O2 ( acidum
> formicum ) do MiteGone, stočí Vám ji do donesené skleněné láhve v Motochemě
> v Plzni na Slovanské třídě ( já platil 49Kč za litr ). Formidol prodává
> paní Včelka Gerská 4, Plzeň - Lochotín.
>
> G.P. vcelku logicky usuzuje, že vysoký spad roztočů může být následkem
> lajdáckého, nebo vůbec neprovedeného ošetření včel aerosolem. Je totiž stále
> mnoho ZO, kde aerosol vůbec nemají, nebo nepoužívají!
>
> Ale dramatický letošní vzestup populace roztočů, kterou jsem popsal ( na
> stanovišti Vysoká ) je přes všechna předepsaná podzimní a zimní léčení.
> Stanoviště spadá pod ZO Štěnovice a léčí se pravidelně, komisionelně a
> pečlivě.
> A to jsou včelstva ještě navíc, po vytočení medu ošetřena kyselinou
> mravenčí. A myslím, že brzo přejdu i na jarní aplikaci kyseliny mravenčí
> formou MiteGone, která se dělá před nástupem mohutného jarního plodování,
> tedy v době květu pampelišky.
>
> Jak musí potom vypadat situace s expanzí roztočů V.D., kde neléčí byť jen
> jediný včelař v doletu včelstev.
> Josef Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Jakub
> Sent: Tuesday, September 04, 2007 10:03 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
>
> Dotaz:
> Mám přeléčit hned všechna včelstva a nebo čekat až na začátek října, jak je
> uvedeno v návodu k Varidolu?
> Díky za názory.
> Jakub
>
>
> __________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.

Máš pravdu ale obvykle to udělají jen jednou a buď skončí nebo se poučí. A kvůli sundávání nástavků jsem přešl na zimování na jeden a1/2 nástavku .

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 07:45:33
> ----------------------------------------
> Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> zimují v jednom nástavku.
> U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší
> vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> Tonda
>
> >Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.       
>
>
>

Podle mých zkušeností již budečáky krom kočovníků nikdo nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Forejtek <forejtek/=/wavenet.cz>
> Předmět: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:12
> ----------------------------------------
> Já si myslím a takovou mám i zkušenost od nás, že GABON dávají hlavně
> nástavkoví nebo ležany. U nás mají včelaři většinou budečáky nebo
> univerzály. Jeden co má ležany si gabon bral a pak já, ostatní co vím s
> budečskými, ti gabon nechtějí, protože na to mají manipulačně nevhodné úly.
> Musím souhlasit, že by bylo, vzhledem k četnosti blbých úlů, lepší něco
> použitelného cojávím česnem. Ale i tak by se podíl léčených budečáků pouze
> zvýšil a nestal nezanedbatelným.
> Jinak za gabon dík, ale výsledek má smysl pouze při celoroční péči, jak už
> tady někdo napsal.
>
> pf
>
> ----- Original Message -----
> From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:45 AM
> Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos
>
>
> > Je, ale ta aplikace je hrozná a hodně včelařů to odradí a nedají je tam.
> > Nebo je strčí jenom do česna. Podle mne je to pro menší včelaře, kteří
> > zimují v jednom nástavku.
> > U nástavkového včelaření je většinou horní nástavek plný zásob a pod ním
> > dva až tři nástavky s plodem. Nikdo je při větším počtu včelstev nestrká
> > mezi plod do spodních nástavků. Mělo by jich tam být i víc. Maximálně je
> > dají do horního. Při vytahování praskají, protože ho včely přitmelí a část
> > tam zůstává. Těžko se doluje ven. Chtělo by vymyslet jednodušší a
> > rychlejší
> > vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli.
> > Tonda
> >
> >>Osobně se domnívám, že G 90 a nebo 92 je to nejlepší co máme.
> >
>
>
>
>

Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:45
> ----------------------------------------
> Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace a
> jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel přístrojem
> kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si "zakoupím"
> jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním stanovišti
> 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

6ádný rámek není třeba vyndávat a pak vracet Správně udělaný úl má ještě tak zvaný manipulační prostor a ten je dostatečný na rozepření rámků ů Stačí je rozepřít jen z jedné strany ve dvou uličkách a klidně mohou tak zůstat až do jara. Jen se vyndají pásky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jaro <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:30:56
> ----------------------------------------
> Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do
> medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a
> gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje
> sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť
> včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria
> plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením
> treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.
>
>
>

Podhájecký:
>Chtělo by vymyslet jednodušší a rychlejší vkládání léčiva do včelstva, aby ho včelaři ochotně a dobře prováděli. <
......
Myslím si, že by bylo vhodné zavést zimní finální ošetření aerosolem ZO jako povinné. A to hlavně kvůli několika menším včelařům, kteří když vyberou med a vytočí, skončila proně práce u včel. Kvůli obavě z infekčních chorob vyrobit pro každého včelaře koncovku (hubice).


Já si myslím, že aplikace aerosolem řeší hodně. Svaz a SZIF dává na vybavení dotaci a jestli je někde výchozí cena mezi 6-8 tisíci na vybavení po návratu dotací, tak bych doporučil všem SVS, kde je stabilní problém s varoázou nařídit aerosol povinně.

Přece z fumigace.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 8:45 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 08:21:45
> ----------------------------------------
> Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace
a
> jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel
přístrojem
> kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si
"zakoupím"
> jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním
stanovišti
> 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Nebo možná ze zimní měli po aerosolu, už nevím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 9:11 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


> Přece z fumigace.
>
> R. Polášek
>

Proto jsem to psal, že patří mezi plod a ne do medníku a to je právě problém u obsluhy hodně včelstev. Vybrat jeden rámek u vyššího počtu včelstev je taky problém. Nevím, kam bych je dal a je to moc pracné. Musel by se vybrat ve dvou až třech nástavcích. To by byla na stanovišti spoušť. U nás se doporučuje roztáhnout rámky a udělat mezeru. To znamená 2x v plodišti. Na začátku a na konci plodiště. Pak by včely při krmení rozšířily buňky se zásobama a rámky by nešly dát zpátky.
Před krmením gabony použít taky nejdou. Podle nařízení se musí dávat hned po vytočení. U mne je to v polovině července,(7 měsíc), a být tam zhruba měsíc. Krmil bych pak nejdřív v polovině 8 měsíce. Je daný dokonce termín, kdy se má gabon vkládat a to je myslím od začátku 7 měsíce. To už ani nestíhám.
Tonda

>Pán Podhájecký, gabon patrí len do plodiska medzi plod! Keď ho dávate do medníka ku medu, je to hlúposť. Keď vyberiete jeden rámik z plodiska a gabon dáte do rozšírenej uličky, tak vám včely gabon nepritmelia a vyťahuje sa ľahko a nemáte s tým také problémy o ktorých píšete.Gabon treba použiť včas-ešte pred kŕmením. Ináč Vám včely v rozšírených uličkách rozšíria plásty a potom je problém vrátiť do úľa ten vybratý rámik. Pred kŕmením treba gabon z úľa vybrať a usporiadať plásty, aby ich včely nenadstavovali.

To by bylo řešení.
Tonda
>Žádný rámek není třeba vyndávat a pak vracet Správně udělaný úl má ještě tak zvaný manipulační prostor a ten je dostatečný na rozepření rámků ů Stačí je rozepřít jen z jedné strany ve dvou uličkách a klidně mohou tak zůstat až do jara. Jen se vyndají pásky

V naší ZO ho máme každoročně povinné. Máme svůj přístroj a léčit jezdím sám, takže spolehlivě všechny přeléčím. Stejně máme kolem deseti včelařů, kteří překročí 3 roztoče. Na jaře jsem si svoje dobrovolně přeléčil znovu nátěrem a fumigací, přestože jsem nemusel. Na doporučení VÚ DOL. Teď mám podložku od broučků stejně červenou.
Tonda

>Myslím si, že by bylo vhodné zavést zimní finální ošetření aerosolem ZO jako povinné. A to hlavně kvůli několika menším včelařům, kteří když vyberou med a vytočí, skončila proně práce u včel. Kvůli obavě z infekčních chorob vyrobit pro každého včelaře koncovku (hubice).

Bohužel ty výsledky jsou opravdu sporné. Už jsme to tady psali. Včelař od nás, který měl hodně broučků měl nulu. Někdy zase nic neobjevíme a číslo je hrozně velké.

>Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na čelstvo. Nevím přesně, jakým způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat flotací
v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška.

Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.

Tonda

>Jestli budu chtít nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

A to ti stojí za to to schovávat jestli tam pár brouků přidáš tak to moc výsledek neovlivní on se totiž z celého odevzdaného vzorku po přepočtu bere vzorek , ten se vyšetří a pak se zase dělá přepočet na jedno včelstvo. A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou povinné

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 09:11:01
> ----------------------------------------
> Přece z fumigace.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 05, 2007 8:45 AM
> Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
>
>
> Ještě nám řekni kde jsi ty brouky vzal když tam nebyly
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> > Datum: 05.9.2007 08:21:45
> > ----------------------------------------
> > Možná je situace ještě horší než to vypadá. U nás se dělá dvakrát fumigace
> a
> > jedenkrát v prosinci aerosol. Loni, když přijeli, tak v přístroji ve
> > sklenici bylo sotva 1 cm roztoku. Na druhém stanovišti jsem musel
> přístrojem
> > kvedlat, aby aspoň chvílema šla ta pára z hubice. Na mé připomínky
> > nereagovali, maximálně řečmi mimo věc, tak jsem se rozhodl, že si
> "zakoupím"
> > jarní nátěr plodu a přidal jsem do zimního vzorku měli na prvním
> stanovišti
> > 3 roztoče na včelstvo a na druhém stanovišti 6 roztočů na včelstvo.
> > Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> > včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na včelstvo. Nevím přesně, jakým
> > způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
> flotací
> > v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška. Jestli budu chtít
> > nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset hodit do vzorku aspoń
> > 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.
> >
> > R. Polášek
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Pepan:
>A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou povinné<
....

Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi někdy takové termíny?

Přátelé, koukám jako jelen. Co je to MITE GONE. Zatím jsem to nkde neslyšel.
U nás aerosol nemáme. Dá se tímto nahradit? Jirka
----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 12:01 PM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


> Pepan:
>>A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba
> devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené
> jsou
> povinné<
> ...
>
> Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi
> někdy takové termíny?
>
>
>
>

Najdete v časopise Moderní včelař, č. 6/2006, v čláýnku:
Jak pracuje odpařovač MiteGone. Jak používat kyselinu mravenčí při tlumení varroázy včely medonosné.

Broněk

1.Reinvazi se částečně můžeš bránit včasným krmením a zabránit tak vylupování nemocných včelstev. Včelstvo které má dostatek zásob nemá potřebu tolik loupit
2.Rezistenci se bráníme používáním a také střídáním nejméně dvou přípravků..
3.Kontaminace se dá omezit rozumným používáním léčiv!
Právě uplatňování těchto tří bodů vede k úspěchu a ne přemýšlení jak zvýšit počet ošetření. To však je jen v plné moci chovatele.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 12:01:57
> ----------------------------------------
> Pepan:
> >A také ti nikdo nebrání udělat těch léčení mimo mednou sezónu třeba
> devětadevadesát když seti bude chtít a čím budeš chtít jen ty nařízené jsou
> povinné<
> ...
>
> Pepane co mi můžeš říci o reinvazi, rezistenci a kontaminaci. Slyšel jsi
> někdy takové termíny?
>
>
>

Jiří Vávra napsal:
>Přátelé, koukám jako jelen. Co je to MITE GONE. Zatím jsem to nkde neslyšel.
>U nás aerosol nemáme. Dá se tímto nahradit? Jirka
.................

Je to mimo jiné na internetu tady:
http://www.mitegone.com/czech.asp

> Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.

No, neudělat něco, co bych udělat měl, to se mi v současné fázi vztahu v ZO
nechce. Nebo jít za nimi s tím, že se mi kvalita aerosolu v zimě nezdála a
že proto chci na jaře nátěr plodu. Na nějaké dohadování, řeči a komentáře
kolem toho už vůbec nejsem zvědavý. Stačí mi, jak jsem "utřen" vedením ZO,
když mi jednou za čas vyjde přijít na výroční schůzi a přispět nějakou
připomínkou do diskuze. To radši vytáhnu nějaké podložky, které jsem odložil
po první fumigaci nebo měl, co jsem sesypal po aerosolu, vytáhnu z toho pár
desítek brouků a hodím do vzorku. Splněné mám všechno a důvěrník na jaře s
léčivem přijde a řeči navíc kolem toho nejsou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 9:59 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Bohužel ty výsledky jsou opravdu sporné. Už jsme to tady psali. Včelař od
> nás, který měl hodně broučků měl nulu. Někdy zase nic neobjevíme a číslo
je
> hrozně velké.
>
> >Laboratoř "našla" na prvním stanovišti mezi jedním a dvěma brouky na
> včelstvo a na druhém přesně 3 roztoče na čelstvo. Nevím přesně, jakým
> způsobem ty vzorky v laboratoři vyhodnocují, kdysi se to mělo dělat
flotací
> v stolním oleji ale každopádně to bude asi dost fraška.
>
> Myslím, že by stačilo neodevzdat vzorky.
>
> Tonda
>
> >Jestli budu chtít nátěr plodu letos, tak na každé včelstvo budu muset
> hodit do vzorku aspoń 10 roztočů, aby to skutečně proběhlo.

To máte s toho, že v podletí zužujete nebo máte staré matky.

Mam za to, ze Varoa samicky vidime okem a Varoa samecky ne.
Zimni vysetreni meli muze byt postavene na sameccich...

Martin

> vytáhnu z toho pár desítek brouků a hodím do vzorku.

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Martin

> Mám je ve včelíně už
> řadu let (hnízdo veliskosti lidské hlavy)

No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.5.485 / Virus Database: 269.13.3/986 - Release Date: 3.9.2007
9:31

M. Václavek (213.29.160.5) --- 5. 9. 2007
To máte s toho, že v podletí zužujete nebo máte staré matky.

Příteli Václavku Vy jste mistr rychlých soudů. Nemám ani staré matky ani v podletí nezužuji. A už vůbec včely nepřekrmuji, protože včely nechávám na medu.
Honza

Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!! ( myšleno s nadsázkou )

Viz:
http://www.narod-sobe.cz/svet/hmota/telesa/planety/Zeme/zivot/Eukaryota/Meta
zoa/Arthropoda/Uniramia/Hmyz/Srsni/srsen.htm

Tam uvedeno mimo jiné:
Koncem října dochází k zániku sršní kolonie, protože sršni nedokáží
připravit zásoby, jako včely. Přežívají pouze oplozené samice, které se
ukrývají a přezimují, aby na jaře založily nové kolonie.


-----Original Message-----
Subject: RE: srně
>Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
>Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

U Budečáků je to jasné ale proč zatracuješ Mor. univerzály Sám jich ještě několik mám a jsou v pohodě a vyřazuji je jen kvůli stáří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 18:35:00
> ----------------------------------------
> Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější
> využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!!
> ( myšleno s nadsázkou )
>
>
>

Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?

Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a včely samotárky.
Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov, osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel, ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.

Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách, samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc prečkávajú v hniezde.
Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez prijímania potravy.

Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.

Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50, asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia brániť proti svojim predátorom.
Anton

Zimu přežívají jen samičky.
www.priroda.cz/lexikon.php?detail=680

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: srn?
> Datum: 05.9.2007 21:24:55
> ----------------------------------------
> Vosa zimuje vzdy jen jedna a na jare stavi nove hnizdo.
> Vite nekdo, zda je tomu tak i u srsnu?
>
> Sršeň je vlastne "veľká" osa, tak prečo by mal byť výnimkou z tohoto
> širokého rodu. Celý rod takto prečkáva zimu. K ním sa pripájajú aj čmele a
> včely samotárky.
> Sršne i osy na záver sezóny začnú vychovávať desiatky, ba až stovky
> samičiek. Zároveň s nimi chovajú v hniezde aj také isté množstvo samčekov,
> osích trúdov. Trúdy sú vždy bez žihadla a dajú sa rozpoznať podľa tykadiel,
> ktoré sa líšia od robotníc a samičiek.
>
> Samičky postupne vylietajú tak ako naše matky (nie jedna ako u včiel) na
> svadobné prelety, kde sa vo voľnom teréne pária. Po úspešných zásnubách,
> samičky poletujú v teréne v okolí kde vyrástli hľadajúc si potravu, noc
> prečkávajú v hniezde.
> Po rozpade týchto spoločenstiev si pred prvým náznakom zimy vyhľadávajú
> vhodné úkryty, kde zimu prežijú v strnulom stave (podobne akop muchy), bez
> prijímania potravy.
>
> Jarný scenár je pre každú prezimovanú samičku rovnaký. Po prebudení
> poletujú po chotári vyhľadávajúc si vhodný úkryt- dutinu, v ktorej matka
> samička sama stavia prvé bunky pre robotnice, vyhrieva ich, prináša
> potravu, až sa vyliahnu prvé robotnice, matky sa venuje len znášaniu
> vajíčok, ošetrovanie plodu preberajú robotnice, ktoré zároveň stavajú
> ochranný obal pre vodorovne uložené plásty.
>
> Sú aj výnimky v zimovaní, tzv.strešné osy sa pred zimou sústreďujú do
> vhodných úkrytov v množstve 5-10, ale našiel som úkryty kde ich bolo 30-50,
> asi pochopili, že keď ich je viac, zimu ľahšie zvládnu a možno sa vedia
> brániť proti svojim predátorom.
> Anton
>
>
>

Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

Dovolím si načít nové téma a nastínit několik poznámek ze svého vlastního
pohledu na problematiku konstrukce úlu a účinnosti léčebných postupů. V
návaznosti na předešlé téma o nadměrném počtu roztočů se trošku "opřu" o
Moravský univerzál a zadováky:
Moravský univerzál MÚ (a koneckonců ani budečák) nebyly na svou dobu vůbec
špatné úly. Naopak. Znamenaly proti poválečnému přepestrému sortimentu úlů
dobrý pokrok. Např. zdůvodnění nepřímého česna ( rámky plodiště jsou pro
včelaře na "teplou stavbu", pro včely na "studenou") se mi zdá přímo
geniálně jednoduché a plně funkční:
Zajistilo klidné zimování s nízkou spotřebou krmiva, i slabší včelstvo si
svůj domov snadno ubránilo proti lupičkám, omezovalo předčasné zimní
prolety, zabránilo vyhladovění včelstva "na zásobách"atd.
Okénko do plodiště poučenému včelaři dávalo dostatek informací o projevech
ve včelstvu, aniž by včelstvo bylo vyrušeno kouřem či rozebíráním díla.
Zejména na r.m. 39x27,5cm to byl výborný úl především do včelína. Úl se
spolehlivými a vyššími mednými výnosy než "almárky" a pod.
Nevýhodný těžký a masivní medník mnohý včelař nahradil lehčím. A pak byl
usnadněn přístup shora k rámkům plodiště - čož odstranilo i základní
nevýhodu zadováků při obměně plástů u přední stěny a odkrylo všechny výhody
horem přístupného plodiště. Atd.
Ještě v počátcích invaze roztočů V.D. se dokonalé utěsnění úlu provedlo
jednoduše a spolehlivě školní houbou a doutnající knot se bez většího
rozrušení včelstva zapíchl do plástu hned za okénkem, kterým se dalo
sledovat víření kouřem neseného léčiva. Stále to pro MÚ vypadalo únosně.
Dokonce při citlivém vedení včelstva nezpůsobovala konstrukce úlu nadměrnou
tendenci včelstva k vyrojení ( jako možný následek významnějšího vlivu
kraňské "krve" v porovnání s dosud převládajícím vlivem "černého" původního
včelstva, které nedosahovalo takové mohutnosti).
Horší to bylo se zasunutím podložky do nízkého podmetu. S narůstáním
invazního tlaku varroázy bylo třeba zabránit nejen vynášení roztočů včelami
z podložky ( a tím zkreslení výsledků léčení a z toho vyplývajících
chlácholivých "informací" o skutečné intenzitě napadení), ale i reinvazi
roztočů ve vlastním včelstvu.
Živý roztoč, který z nějakého důvodu spadne na podložku nebo dno podmetu má
totiž možnost se znovu přisát na včelu, která pochoduje přímo po podložce v
bezprostředním kontaktu s ještě neuhynulými roztoči. Skutečně: stojí za
povšimnutí, že běžné způsoby léčení varroázy nehubí všechny roztoče naráz -
některé jen omámí. Ti spadnou, vliv léčiva "rozdýchají" a dokud neuhynou
chladem a hladem tak zbytky sil vynaloží na sebezáchranu. Proto je výhodná
podložka, z níž roztoč nemá šanci uniknout.
To jde v MÚ obtížně zajistit bez rekonstrukce úlu ( podmetu). To pak může
být jeden ze zdrojů zvýšené tolerance roztočů proti léčivům - tedy i jeden z
možných zdrojů prudkého nárustu invaze roztočů i do míst, kde se řádně léčí.


Díky neoddělitelnému dnu zadováků je nutné pro celkovou hygienickou údržbu
úlu přeložit celé včelstvo do jiného úlu. To je proti jednostěnnému
nástavkovému úlu pěkná "facha".

Dále: např. pro účinnou aplikaci gabonových pásků je třeba umístit dva pásky
do dvou různých uliček s plodem. Aby včely byly nuceny po obou stranách
pásku chodit musí být uličky rozšířeny asi takto: pravá plástová plocha,
včelí mezera, levá plocha gabonového pásku, včelí mezera, pravá plástová
plocha dalšího plástu. Už tento základní požadavek je u zadováků obtížně
realizovatelný, protože každý další rámek se přisouvá k předchozímu na doraz
mezerníku a potřebná mezera pro oboustranně přístupný gabon tak nevznikne.
I zde MÚ může obstát po sundání medníku. Budečák už předepsanou aplikaci
gabonů splní jen obtížně.
Aerosolování je v MÚ také proveditelné( třeba zástrčkou pod plodištním
okénkem). Aplikace kyseliny mravenčí je možná bez problémů, ale bez hlubšího
podmetu nelze zaručit, aby vyšší koncentrace kyseliny působila na spadlé
ještě žijící roztoče a tím je skutečně usmrtila. Páry kyseliny mravenčí jsou
těžší než vzduch a právě u dna je třeba, aby vyšší koncentrace usmrtila
odpadlé roztoče.

Závěr: pokusil jsem se bez nároku na úplnost shrnout několik vlastních
poznatků o možných úskalích při snaze o řádné léčení včelstev, jak jsem se s
nimi potýkal při včelaření v zadovácích. Myslím, že mohou být dostatečným
důvodem, proč uvažovat o likvidaci těchto úlů, jak mnozí zkušení včelaři
svými stručnými výroky prohlašují.

Josef Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, September 05, 2007 7:17 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos

U Budečáků je to jasné ale proč zatracuješ Mor. univerzály Sám jich ještě
několik mám a jsou v pohodě a vyřazuji je jen kvůli stáří.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 18:35:00
> ----------------------------------------
> Jak říká přítel Sedláček a s čím naprosto souhlasím, že nejvhodnější
> využití Budečáků a Moravských univerzálů je jako zdroj palivového dřeva!!!
> ( myšleno s nadsázkou )
>
>
>


__________ Informace od NOD32 2501 (20070903) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pepane :

1/ Reinvazi roztočů se nedá zabránit včasným nakrmením. Nemá to nic společného s loupeží. Včely loupí zcelá z jiných důvodů.

2/ Rezistence se brání používání střídání nejméně dvou přípravků.... To je také nesmysl a buďme rádí, že v ČR Veterinární správa něco nařízuje a pokud by všichní dodržovali nařízení, situace by byla zcelá jiná

3/Kontaminace atd. ... pak tomu nerozumím když se jedná o tak "devadesátkrát ošetření dle vlastního uvážení" a pak až to co je nařízeno.

Z celé této problamatiky je jediný závěr. Dodržujme vše to co je nařízeno a situace bude zcelá jiná. Nesnažme se provádět výzkum na vlastní pěst, nemáme na to.

Odpověď Karlovi:
Jaké jste měli výsledky ve vzorcích, tedy třeba kolik jich bylo nadlimitních atd.?
- Nadlimitních odhadem - nemám výsledky u sebe - asi třetina

Lišily se výsledky rozborů oproti posledním letům. A zda jste používali aerosol i v předchozích letech?
- používal se v kombinaci s fumigací páskem(zadýmováním) jako třetí léčení, poslední dva roky ale už jen 3x aerosol, výsledky střídavé ale žádný markantní nárůst spadu v tomto období. Letos je to u mne výrazně vyšší - zatím nevím ale situaci od ostatních členů ZO

O jakou oblast se jedná - třeba jen orientačně.
- Vysočina - Jihlavsko

Pro caloň:
Moc by mne zajímalo zda roj přežil (zda matka klade), či zda to dopadlo jako u mne.
Díky.

Při letošním jarním léčení, po mírné zimě, dokonce VÚ Dol doporučoval přeléčení včelstev pod 3 roztoče na včelstvo. Takže mohl léčit kdo chtěl. Já jsem taky přeléčoval a nemusel jsem.
Pravda je, že přidáním roztočů se zkreslují výsledky ZO, OV a KVS. Asi by mně to taky vadilo v rámci ZO. Podle toho se i nařizuje léčení na příští rok. Pokud by ale někdo v naší ZO požádal navíc o jarní léčení, léčivo bych určitě navíc měl.
Tonda

>Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

Vítězslav Vrána napsal:

>Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit vašemu nákazovému referentu,
>přípravku se objednává vždy víc,než se spotřebuje.
.................

To jistě neplatí všude, ale je to různé podle ZO.
U nás se objednává léčivo podle toho, kolik mají jednotliví včelaři včelstev.

Kdo u Vás hradí léčivo "navíc"?
Při účtování nikdo nereptá, že propadly peníze ZO u léčiva, které nikdo nepoužil?

Myslím, že obdobné závěry platí i pro UNIVERSAL 1(39x24) a UNIVERSAL 2(39x30). Včelařil jsem v nich cca do r.2000. Na nástavky jsem přešel především z kvůli léčení V.D., protože manipulace s podložkou byla prostě horor. Druhý důvodem pak byla zmiňovaná potřeba překládání včelstva za účelem vyčištění úlu, kdy kromě vlastního překládání je také docela obtížná vlastní manipulace s úlem, protože je dost těžký. Na druhou stranu UNIVERSAL 2 dosud používám pro chov matek metodou sběrného oddělku.

Kdo u Vás hradí léčivo "navíc"?
Při účtování nikdo nereptá, že propadly peníze ZO u léčiva, které nikdo nepoužil?
-----------------------------
Lahvička je za 30 korun a ZO na to prý dostane dotaci 70%. Alespoň tak jsem to četl (tedy 30-21=9Kč). Ale i bez té dotace je léčivo za babku.
Léčivo na nátěr je myslím trochu dražšší, ale spotřeba je doslova v kapkách, takže to snad taky není problém.

Spíš je podle mě chyba, že se někde objednává a přiděluje jen podle žádostí o dotaci, protože jsou i tací, co nežádají o dotace na záložní matky a oddělky. A pak chybí.
Podle mě je to šetření ne velmi blbém místě.

Karel

Přátelé, vím, že je nutno vyndat GABON do 30 dnů, ale v tomto počasí mě tam nikdo nedostane. Doufám, že s tou rezistencí to není tak dramatické, aby se nemohly vyndat o týden později. Dík

No nevím, ale když jsem už při vlastním aerosolu prohlásil, že protože je v
té nádobě léčiva málo a proto aerosol nejspíš nebude účinný a jaksi to
nebylo akceptováno, tak s jakými asi jinými argumenty bych měl chtít navíc
jarní nátěr plodu. A těch zbytečných řečí, co by bylo kolem.... Co se týká
laboratorního vyšetření, když do vzorku dám 30 roztočů a nalezených jich je
tak 12, tak není o čem mluvit. A to ještě nepočítám roztoče, kteří v tom
vzorku byli původně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vítězslav Vrána" <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 05, 2007 10:22 PM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit
> vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se
> spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste
> překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne
> kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no
> nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa

U nás ho objednáváme také podle včelstev, ale něco se navíc vždycky musí vzít. Co kdyby někdo lahvičku třeba rozlil? Spotřeba se taky trochu liší sílou včelstev, a tu nemusí mít včelař taky vždy stejnou. Léčivo rozdělím odhadem pro jarní léčení a podzimní léčení. To se potom rozpočítá podle počtu včelstev. Vždyť jedna lahvička dnes stojí 9 Kč.
Kdo by repta?
Tonda

>To jistě neplatí všude, ale je to různé podle ZO.
U nás se objednává léčivo podle toho, kolik mají jednotliví včelaři včelstev.

Kdo u Vás hradí léčivo "navíc"?
Při účtování nikdo nereptá, že propadly peníze ZO u léčiva, které nikdo nepoužil?

Tak se to dělá ale jen proto, že si včelaři nedokáží odhadnout a objednat léčiva na začátku roku. Neznají vyhlášky (ty někdy vycházejí pozdě) ale většinou to je liknavost a spoléhání se, že to někdo zařídí. Levné léky je dobrá věc, ale zdá se mi, že to některé lidi kazí a rozmazluje. Ve světě jsou prostředky proti Varroáze drahé - i víc jak 200 Kč na včelstvo a každý se snaží a stará jak umí. Pro nás zkratka IPM je sprosté slovo a přitom to jinde funguje. Roztoče nevyhubíte, i kdybyste všichni poctivě natírali plod a aerosolovali 2x víc než je ve vyhláškách. Přihazování roztočů do vzorků je jen komický důsledek toho, jak to u nás chodí. Boj s varroázou je především starost včelaře, majitele, a kdo to zanedbá, ten na to doplatí. Tohle, se mi zdá, někdo nechápe. Ještě jsem neslyšel, žeby někomu za neléčení varoázy veterina udělila sankci. Jediná sankce, která tady asi zafunguje, je masivní úhyn včelstev.

---------------
Karel:
>...Spíš je podle mě chyba, že se někde objednává a přiděluje jen podle žádostí o dotaci...

No, před 30 lety se zavedlo léčení varaózy systémem včelařských důvěrníků,
tím se skutečně dodnes podstatně snížila cena toho léčení. Na druhé straně
pak úroveň toho léčení závisí ná úrovni jednotlivých zájmových organizací.
Včelař je nucen přijímat takovou úroveň léčení, jakou jeho základní
organizace má, protože na ně jako na zájmové funkcionáře nemá žádné páky je
nějak ovlivnit, pokud je v organizaci v menšině. Pokud včelař bude s úrovní
léčení nespokojen a bude se nějak masivně ozývat, jediný výsledek bude ten,
že s tím ti zájmoví funkcionáři seknou a ty povinnosti prostě přejdou na
někoho "vedle", který je už beztak přetížen léčením prakticky zadarmo
"svých" včelstev a takhle bude přetížen ještě více. A že by si včelař
objednal léčení u profesionála, třeba veterináře a akceptoval tu cenu okolo
200 korun na včelstvo nebo i vyšší, to u nás jde asi jen teoreticky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 06, 2007 10:08 AM
Subject: Re: Nadmerný pocet roztocu letos


> Tak se to dělá ale jen proto, že si včelaři nedokáží odhadnout a objednat
> léčiva na začátku roku. Neznají vyhlášky (ty někdy vycházejí pozdě) ale
> většinou to je liknavost a spoléhání se, že to někdo zařídí. Levné léky je
> dobrá věc, ale zdá se mi, že to některé lidi kazí a rozmazluje. Ve světě
> jsou prostředky proti Varroáze drahé - i víc jak 200 Kč na včelstvo a
každý
> se snaží a stará jak umí. Pro nás zkratka IPM je sprosté slovo a přitom to
> jinde funguje. Roztoče nevyhubíte, i kdybyste všichni poctivě natírali
plod
> a aerosolovali 2x víc než je ve vyhláškách. Přihazování roztočů do vzorků
> je jen komický důsledek toho, jak to u nás chodí. Boj s varroázou je
> především starost včelaře, majitele, a kdo to zanedbá, ten na to doplatí.
> Tohle, se mi zdá, někdo nechápe. Ještě jsem neslyšel, žeby někomu za
> neléčení varoázy veterina udělila sankci. Jediná sankce, která tady asi
> zafunguje, je masivní úhyn včelstev.
>
> ---------------
> Karel:
> >...Spíš je podle mě chyba, že se někde objednává a přiděluje jen podle
> žádostí o dotaci...

To máte tak, na světě žijí i lidé kteří jsou svojí povahou oportunisté a snaží se nejen druhým ale sami sobě dokazovat ,že ti druzí dělají vše špatně. Jejich štěstím je právě to, co dělají a nikdy si nepřipustí svoje omyly když chtějí někoho nachytat na hruškách. Někdy je také ovšem dobře , že takoví lidé mezi námi žijí. Svojí pochybovačností nás nutí se zamyslet a hledat lepší cesty.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?t?zslav Vr?na <vitezslav.vrana/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 22:22:49
> ----------------------------------------
> Pane Polášek.Pokud budete mít zájem o jarní nátěr plodu,stačí to nahlásit
> vašemu nákazovému referentu,přípravku se objednává vždy víc,než se
> spotřebuje.Tím,že přidáváte do směsného vzorku roztoče navíc,aby ste
> překročil hranici,kdy je povinnost provést nátěr prodů,to mi připadne
> kontraproduktivní.A pochybovat o výsledku laboratorního vyšetření,no
> nevím,nevím,co si mám o tom myslet.Zdraví Víťa
>
>
>

1. Loupež úzce souvisí z dostatkem pastvy a zásob na zimu Nevšiml sis ,že jsou roky kdy se v podletí můžeš hrabat ve včelách bez problémů a roky kdy je o strach úly otevřít?
2. Používaání gabonu a varidolu po sobě a střídání dvou druhů gabonů je právě to co popisuji
3. A nebezpečné kontaminace př. vosku vznikají příliš častým používáním léčiv, nebo jejich příliš dlouhými a zbytečnými expozicemi. To již nemluvím o jejich užití v nesprávnou dobu nebo navzdory pravidlům A tady je to jen na vlastním uvážení Každého z nás, zda naše produkce bude odpovídat tomu co se od ní očekává a nejen kvantitě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. ef??k <jsefcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 05.9.2007 22:30:14
> ----------------------------------------
> Pepane :
>
> 1/ Reinvazi roztočů se nedá zabránit včasným nakrmením. Nemá to nic
> společného s loupeží. Včely loupí zcelá z jiných důvodů.
>
> 2/ Rezistence se brání používání střídání nejméně dvou přípravků.... To je
> také nesmysl a buďme rádí, že v ČR Veterinární správa něco nařízuje a pokud
> by všichní dodržovali nařízení, situace by byla zcelá jiná
>
> 3/Kontaminace atd. ... pak tomu nerozumím když se jedná o tak
> "devadesátkrát ošetření dle vlastního uvážení" a pak až to co je nařízeno.
>
> Z celé této problamatiky je jediný závěr. Dodržujme vše to co je
> nařízeno a situace bude zcelá jiná. Nesnažme se provádět výzkum na vlastní
> pěst, nemáme na to.
>
>
>

Luboš_B.
>Přátelé, vím, že je nutno vyndat GABON do 30 dnů, ale v tomto počasí mě tam nikdo nedostane<
.....

To mi připomíná, že si konečně musím pořídit pro unadnění chůze sněžnice, protože mám tůry od auta až ke včelám i 6-ti kilometrové, kvůli sběrům měli. :-) ... A také novou lopatu na sníh.

Mě by tam také nikdo nedostal, ale Gabony mám venku a zanedbávání s vytažením gabonů je bohužel beztrestné. Přitom mé neodevzdání měli by bylo na mém čele napláno dosmrti, krom pěkné pokuty od min. 10 tis Kč<.

Co tam u vás Gusto blbnou. My máme přímo ve vyhlášce, že po neodevzdání měli je automaticky nátěr plodu a fumigace. Tady by tě to stálo jen to možná zbytečné léčení navíc.

>Přitom mé neodevzdání měli by bylo na mém čele napláno dosmrti, krom pěkné pokuty od min. 10 tis Kč

Některé ZO zpětně vybírají Gabon aby donutili včelaře ho vyndat.

Tohle, se mi zdá, někdo nechápe. Ještě jsem neslyšel, žeby někomu za neléčení varoázy veterina udělila sankci. Jediná sankce, která tady asi zafunguje, je masivní úhyn včelstev.
-----
Donedávna tady u nás v Hk platily rozumné vyhlášky, které ukládaly povinnosti včelaři a o nějaké ČSV tam nic nebylo.
Bohužel se jejich plnění nekontrolovalo.

Osobně si myslím, že než dotovat léčivo (u nás v ČR poměrně směšná částka) tak bych ty peníze přesunul na veterinu. Ta by si za ně domluvila spolupráci se stávajícími důvěrníky, normálně by je nějak zaplatila, podobně jako platí a zmocňuje prohlížitele. A ti by komisionálně odebrali měl. Založili podložku, zapečetili úl a pak odebrali. A pokud by v ní byl nadlimitní spad, tak by provedli dobře placené (včelařem) jarní ošetření.
Myslím, že by to hodně včelařů přesvědčilo, aby příští podzim dbali na léčení. A myslím, že pak by i byl dost velký zájem o činnost a členství v nějakém spolku, třeba v ČSV, pokud by dokázal zajistit léčivo a hlavně aerosol atd.

Karel

Některé ZO zpětně vybírají Gabon aby donutili včelaře ho vyndat.

Pred asi 10 rokmi som na túto tému viedol konverzáciu s otcom Gabonu ing. Veselým cez časopis Včelár. Pri mojich pozorovaniach som zistil, že Gabon je ten najlepší prostriedok v boji proti klieštiku ale sme sa zároveň zhodli aj na tom, že Gabon PA 92 ale i PF 90, ako taký je priepustný. Čo to znamená priepustný? Po viac rokov som sledoval denný odpad. Po prvej 2x12 amplitúde (24 dní) by mal odpad klesnúť k nule čo potvrdila zostupná krivka. Po ponechaní Gabonu ďalej, sa krivka znovu začala dvíhať dosiahla asi polovičný odpad ako pri prvej krivke a začala znovu klesať k nule. To už bolo 48 dní. Pre zvedavosť som odpad V.D. pozoroval ďalej a stalo sa, že krivka odpadu znovu začala stúpať asi na polovicu minulého odpadu až klesla k nule (72 dní). Po kontrolnej fumigácie bol odpad vo včelstvách +-2 klieštiky, čo značí, že Gabon bol účinný, ale až po dlhšej dobe. Pre včelára ostáva dilema, rešpektovať predpis, albo ho porušovať?

Po predložení týchto výsledkov Ing.Veselému otcovi Gabonu, ktorý sa stotožnil s mojím predpokladom, že GABON JEPRIEPUSTNÝ. Je to možné len preto, že niektoré samičky po vyjdení z bunky spolu s liahnucou sa včelou, vojdú okamžite do vhodnej bunky s larvou tesne pred jej zaviečkovaním) bez toho, aby sa dostala do styku s fluvalinátom alebo acrinatrinom a množí sa ďalôej.
Požiadal som ho, aby sa vyjadril k možnosti či dobu pôsobenia 24-28 dní je možné predĺžiť na dvojnásobnú dobu t.j.44-48 dní.

NESÚHLASIL S TÝM najmä z dôvodov, žeby mohlo dochádzať ku kontaminácii diela a k predčasnej rezintencii V.D. na tieto látky. Skôr pripustil možnosť vkladania do včelstva 3 ks Gabonu maximálne na dobu 28-30 dní.

Myslím si, že takto je to správnejšie a zároveň nepripúšťam možnosť častého poukazovania včelárov, že Gabon je zlý prípadne nekvalitný. Ja osobne najväčšie chyby vidím v tom, že včelári z nepoznania správneho vkladania Gabonu do včelstva v správnom čase (koncom 7. a začiatkom 8. mesiaca), na správne miesto v minimálnom množstve 2 ks.

Často sa spomínajú úle prístupné zozadu. Áno, tu včelári naozaj robia chyby. Najväčšia je, že Gabon neuložia na miesto kde je plod, ale hneď za 2-3 plást, kde nie je plod a často i málo včiel. Potom roznášanie hubiacej látky včelami po celom úli je nedostatočné až žiadne. Výsledok sa chytro ukáže v podobe enormného zaplavenia včelstva parazitom.

Doporučujem, napriek platnej schéme ako a kde vkladať Gabon, aby včelár urobil takúto úpravu: Urobil uličku širokú uličku 14-16 mm ( platnička je v strede uličky a včely ju nemôžu pritmeliť) v STREDE PLODOVÉHO TELESA a vložiť Gabon do JEDNEJ uličky asi 5 cm od odkraja plástov!

Prečo do jednej uličky? Tam kde je plod, tam sa často zdržuje i matka, ktorá produkuje materskú látku, feromón, ktorý neustále koluje medzi včelami v úli a zdržuje v jeden kompaktný celok. V tomto prípade aj okrajové včely prichádzajú za ML do stredu úľa, kde sa kontaminujú hubiacou látkou a bezpečne hynú. Tento spôsob platí i pre majiteľov úľov prístupných zozadu.

Anton

>Co tam u vás Gusto blbnou.<

Ono je to složité a je to o lidech. Říkám si, že kvůli tomu neléčení bych se i vrátil do ČSV, abych měl větší vliv nato, co se tady děje.

Také jsem zrovna řešil a ještě se pokusím o komunikaci s jedním předsedou ZO,(ostatní ZO si už na mne snad "zvykly") která má snad 8 členů a která snad ani už nefunguje protože je jim zatěžko vydat nějaké potvrzení. Ani bych to tady nevytahoval, ale jestli Tě někdo bude obviňovat křivě z toho, že neléčíš a neodevzdáváš vzorky a nakonec jedeš kolem jeho zazimovaných cca 25 a vyzimovaných 4 a k tomu je to ještě učitel včelařství, tak musíš zde být nachystán neustupovat. Jinak by tě tu asi lehko utahali, kvůli nějakým místním smyšlenkám a výmyslům o Tobě.

A takové smýšlení a "samovláda" je tu občas na denním pořádku a je to občas zde takový místní folklór.

Příště, až se narodím tak budu včelařit na Pardubicku vedle Tvých včelstev. ;-)

To je sice ,,hezké,,, ale nic to nemění na tom, že v nástavkových úlech ( zvláště v nízkonástavkových úlech ) je při promyšlené metodice nejvyšší možná produktivita práce ( čas na výrobu daného množství medu je nejnižší )!!!!!!!!!

Vypadá to na pohled hezky, ale nevěřím v organizační schopnosti a zájem SVS. Nestíhají ani to nejnutnější. Stálo by to víc, fungovalo by to hůř a k tomu 50000 naštvaných lidí. Stačí se podívat, jak funguje policie. Cesta je zlepšit práci spolku.

_______________________________-
Karel:
Osobně si myslím, že než dotovat léčivo (u nás v ČR poměrně směšná částka) tak bych ty peníze přesunul na veterinu. Ta by si za ně domluvila spolupráci se stávajícími důvěrníky, normálně by je nějak zaplatila, podobně jako platí a zmocňuje prohlížitele.

Eman:
Cesta je zlepšit práci spolku.
---------
To je stará pohádka o tom, jak si kapři vypouštějí rybník.
---
Masová je zde zatím ČSV.
I kdyby se změnily stanovy a zpružnila výměna lidí i informací tak je zde demokracie a většina.
A následující skupiny tvoří naprostiou většinu:
- léčení včel je na ...., má se to nechat přírodě
- v zimě se do včel nechodí
- včely mám na dotace a rojů na náhradu úbytku mám dost
- stačí když si léčím já a nikdo mi do toho nemluví
- co je mi do druhých
- včely má tatítek, mám je po tatínkovi, jsou tam v těch úlech samy a nikdo se o ně nestará a přesto tam pořád jsou

V podstatě ta skupina, která se dá charakterizovat že otevírá jen Včelařství číslo 7, tvoří většinu, která za guláš odhlasuje cokoli, jen když bude mít klid. A proto to tak vše vypadá. Zatím.
Osobně si myslím, že postupně dochází ke generační výměně a problém časem takzvaně vyhnije. Bohužel cena za čas ztracený vyhnitím bude zamoření ČR populací rezistentních roztočů.
Bohužel, lid to tak chtěl, jak jsem si tak nedávno připoměl při listování staršími časopisy.

Karel

Ono to tak přeci nějak nastaveno ale je.
Spolupráce SVS s ČSV a navíc i ti léčitelé (komis, důvěrníci) A návrat těch peněz(cca70%) s SZIF je také možná.

Problém je "stáří" organizace a stále probíhající aktuální změny. Napříkladu také mohu říci, že i ti nejvyšší funkcionáři v ZO často ani neví jak pořídit výhodně pro ZO vyvíječe, kompresory atd. Dost tedy v tomto hrajou roli úplně jiné aspekty. Hlavně si myslím, že by mělo Včelařství hodně polevit ze své splácané "profesionální" podoby a dát se směrem přehledného doslova černobílého návodu na zásadní otázky a odpovědi. Tak to bývalo a nevím jestli tomu tak je i dnes.(články totiž nejsou online)

Eman:
>Stálo by to víc, fungovalo by to hůř a k tomu 50000 naštvaných lidí. Stačí se podívat, jak funguje policie. Cesta je zlepšit práci spolku.<

Karel:
>>Ta by si za ně domluvila spolupráci se stávajícími důvěrníky, normálně by je nějak zaplatila, podobně jako platí a zmocňuje prohlížitele.<<

Masovým vrahom včiel bol zrejme vírus

7. septembra 2007 7:30 Miroslav Vajs, denník Pravda
Počas jari a leta obchádzal úle amerických včelárov záhadný zabijak včiel. Z úľov plných medu zmizli včely bez stopy a osamotenú kráľovnú ostalo chrániť iba niekoľko mladých robotníc, ktoré ešte nevedeli zberať nektár. Záhadný úhyn včelstiev postihol v USA 50 až 90 percent komerčných chovateľov včiel. V bezprostrednom okolí úľov
sa však nijaké mŕtve včely nenašli.
Smrteľnú pandémiu malo údajne spôsobiť žiarenie z mobilných telefónov, postrek oblakov chemikáliami na vyvolanie dažďa či klimatické zmeny. Vedci však tieto hypotézy zamietli a ponúkli triezvejšiu odpoveď na túto hádanku.
"Podľa nášho rozsiahleho výskumu masívny kolaps kolónií včiel spôsobil akútny paralyzačný vírus IAPV," uviedol v štúdii, ktorú zverejnil časopis Science, W. Ian Lipkin z Centra imunológie a infekcií pri Columbia University v New Yorku. "Naším ďalším krokom bude zistiť, či sám tento vírus je zodpovedný za úhyn včiel, alebo sa dokázal presadiť v súčinnosti s ďalšími faktormi, ako sú mikróby či toxíny," dodal Lipkin.
Záhadný a rýchly úhyn včelstiev postihol najmä USA, objavil sa však aj v západnej Európe. Na Slovensku takéto prípady zaznamenané neboli. V Amerike je včelárstvo lukratívny biznis. Včelári s úľmi cestujú po krajine a za poplatok zastavujú pri poliach farmárov a nechajú včely, aby opelili pestované rastliny. Záhadný úhyn včiel, ktorý sa prvý raz objavil už v roku 2003, preto spôsobil niektorým americkým farmárom veľké straty. Ľudia si tak spomenuli na slová Alberta Einsteina, ktorý povedal, že štyri roky po tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.
Vedcom pri výskume pomohlo to, že počas minulého roka sa podarilo vylúštiť genetický kód včely medonosnej. Aby našli príčinu kolapsu kolónií, použili technológiu rapídneho čítania genómu a zostavili zoznam všetkých mikroorganizmov, ktoré na včelách žijú. Vyšetrovanie ich zaviedlo aj k testovaniu želatíny, ktorá sa do USA dováža z Číny a používa sa na kŕmenie včelích lariev pri zakladaní nových včelstiev. Po štatistickom porovnaní všetkých vzoriek z úľov a dovážaných tovarov a včiel zistili, že masívny úhyn včiel súvisí s vírusom IAPV.
"Výsledky výskumu nás naviedli správnym smerom. Neveríme však, že vírus IAPV je v tom sám. Predpokladáme, že úhyn súvisí s ďalšími faktormi, ako je zlá výživa včiel, vystavenie pesticídom a rôznym parazitom," uviedol spoluautor štúdie Jeffrey Pettis, ktorý chce výskum zamerať na včely, ktoré sa zdajú byť proti vírusu odolné.

Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ A HLAVNÍ ČINNOST JE NA ZO A TAKÉ MÁ K TOMU DOSTATEČNÉ PRAVOMOCI A POKUD NEJSI S JEJÍ PRACÍ SPOKOJEN NABÍDNI JIM SVOJI POMOC

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Nadmern? pocet roztocu letos
> Datum: 07.9.2007 08:35:03
> ----------------------------------------
> Eman:
> Cesta je zlepšit práci spolku.
> ---------
> To je stará pohádka o tom, jak si kapři vypouštějí rybník.
> ---
> Masová je zde zatím ČSV.
> I kdyby se změnily stanovy a zpružnila výměna lidí i informací tak je zde
> demokracie a většina.
> A následující skupiny tvoří naprostiou většinu:
> - léčení včel je na ...., má se to nechat přírodě
> - v zimě se do včel nechodí
> - včely mám na dotace a rojů na náhradu úbytku mám dost
> - stačí když si léčím já a nikdo mi do toho nemluví
> - co je mi do druhých
> - včely má tatítek, mám je po tatínkovi, jsou tam v těch úlech samy a nikdo
> se o ně nestará a přesto tam pořád jsou
>
> V podstatě ta skupina, která se dá charakterizovat že otevírá jen
> Včelařství číslo 7, tvoří většinu, která za guláš odhlasuje cokoli, jen
> když bude mít klid. A proto to tak vše vypadá. Zatím.
> Osobně si myslím, že postupně dochází ke generační výměně a problém časem
> takzvaně vyhnije. Bohužel cena za čas ztracený vyhnitím bude zamoření ČR
> populací rezistentních roztočů.
> Bohužel, lid to tak chtěl, jak jsem si tak nedávno připoměl při listování
> staršími časopisy.
>
> Karel
>
>
>

Tady se ukazuje , že alespoň v jednom bodu mají pravdu antiglobalisti ,6e přesun lidí, tovaru, potravin a zvířat po Zemi probíhá příliš rychle a právě to má za následek nekontrolovatelné šíření nemocí a škůdců a jiné katastrofy v biologických oblastech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Apis <apis.fv/=/zoznam.sk>
> Předmět: z?hadn? choroba v?iel v USA
> Datum: 07.9.2007 09:29:21
> ----------------------------------------
> Masovým vrahom včiel bol zrejme vírus
>
> 7. septembra 2007 7:30 Miroslav Vajs, denník Pravda
> Počas jari a leta obchádzal úle amerických včelárov záhadný zabijak včiel.
> Z úľov plných medu zmizli včely bez stopy a osamotenú kráľovnú ostalo
> chrániť iba niekoľko mladých robotníc, ktoré ešte nevedeli zberať nektár.
> Záhadný úhyn včelstiev postihol v USA 50 až 90 percent komerčných
> chovateľov včiel. V bezprostrednom okolí úľov
> sa však nijaké mŕtve včely nenašli.       
> Smrteľnú pandémiu malo údajne spôsobiť žiarenie z mobilných telefónov,
> postrek oblakov chemikáliami na vyvolanie dažďa či klimatické zmeny. Vedci
> však tieto hypotézy zamietli a ponúkli triezvejšiu odpoveď na túto hádanku.
> "Podľa nášho rozsiahleho výskumu masívny kolaps kolónií včiel spôsobil
> akútny paralyzačný vírus IAPV," uviedol v štúdii, ktorú zverejnil časopis
> Science, W. Ian Lipkin z Centra imunológie a infekcií pri Columbia
> University v New Yorku. "Naším ďalším krokom bude zistiť, či sám tento
> vírus je zodpovedný za úhyn včiel, alebo sa dokázal presadiť v súčinnosti s
> ďalšími faktormi, ako sú mikróby či toxíny," dodal Lipkin.
> Záhadný a rýchly úhyn včelstiev postihol najmä USA, objavil sa však aj v
> západnej Európe. Na Slovensku takéto prípady zaznamenané neboli. V Amerike
> je včelárstvo lukratívny biznis. Včelári s úľmi cestujú po krajine a za
> poplatok zastavujú pri poliach farmárov a nechajú včely, aby opelili
> pestované rastliny. Záhadný úhyn včiel, ktorý sa prvý raz objavil už v roku
> 2003, preto spôsobil niektorým americkým farmárom veľké straty. Ľudia si
> tak spomenuli na slová Alberta Einsteina, ktorý povedal, že štyri roky po
> tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.
> Vedcom pri výskume pomohlo to, že počas minulého roka sa podarilo vylúštiť
> genetický kód včely medonosnej. Aby našli príčinu kolapsu kolónií, použili
> technológiu rapídneho čítania genómu a zostavili zoznam všetkých
> mikroorganizmov, ktoré na včelách žijú. Vyšetrovanie ich zaviedlo aj k
> testovaniu želatíny, ktorá sa do USA dováža z Číny a používa sa na kŕmenie
> včelích lariev pri zakladaní nových včelstiev. Po štatistickom porovnaní
> všetkých vzoriek z úľov a dovážaných tovarov a včiel zistili, že masívny
> úhyn včiel súvisí s vírusom IAPV.
> "Výsledky výskumu nás naviedli správnym smerom. Neveríme však, že vírus
> IAPV je v tom sám. Predpokladáme, že úhyn súvisí s ďalšími faktormi, ako je
> zlá výživa včiel, vystavenie pesticídom a rôznym parazitom," uviedol
> spoluautor štúdie Jeffrey Pettis, ktorý chce výskum zamerať na včely, ktoré
> sa zdajú byť proti vírusu odolné.
>
>
>

Jediná cesta, jak rychle zlepšit činnost nějaké ZO zespodu bude v 99 %
případů jedině dát dohromady většinu s těmi novými názory a stávající vedení
svrhnout. Ale to u včelařů na 99 % nehrozí, už z principu včelaření jakožto
individuálního koníčka většina včelařů takové kroky nedělá. Pozoroval jsem
to třeba u myslivců, ono všichni myslivci v organizaci využívají jednu
honitbu, takže chyby vedení se bytostně dotýkají všech myslivců v
organizaci, zatímco včelaři mají svoje včely každý sám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, September 07, 2007 9:38 AM
Subject: Re: Nadmern? pocet roztocu letos


Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal
stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ
A HLAVNÍ ČINNOST JE NA ZO A TAKÉ MÁ K TOMU DOSTATEČNÉ PRAVOMOCI A POKUD
NEJSI S JEJÍ PRACÍ SPOKOJEN NABÍDNI JIM SVOJI POMOC

Pepan

Radim Polášek:
>Pozoroval jsem to třeba u myslivců, ono všichni myslivci v organizaci využívají jednu honitbu, takže chyby vedení se bytostně dotýkají všech myslivců v organizaci, zatímco včelaři mají svoje včely každý sám.<
....
To jo, ale pastvu a nemoci mají společné.

Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ A HLAVNÍ ČINNOST JE NA ZO A TAKÉ MÁ K TOMU DOSTATEČNÉ PRAVOMOCI A POKUD NEJSI S JEJÍ PRACÍ SPOKOJEN NABÍDNI JIM SVOJI POMOC

Pepan
-------
A to si mám přidělit 90 hlasů a přehlasovat je? :-)

Když většina rozhodne, že mor 3km od hranice ZO není problém a předseda odmítne na moji výzvu svolat schůzi výboru (a to jsem byl v té krátké době členem výboru ZO i OV) a na OV mi řeknou, že ČSV tam není pro zdraví včel ale pro zájmovou činnost.

A nakonec mají pravdu. Na zdraví včel je tady SVS.

To je o té většině, co jí to vyhovuje.
A mají na to právo, jsou ve většině.

Proto si myslím, že je třeba tlačit na dodržování zakonů.
A bude to bohatě stačit.
Karel

Přátelé, jestli máte někdo zájem o matky - celkem 8 - - zavolejte na tel. 608 023 192. Objednal jsem si jich poněkud více, než potřebuji. Značené, cena 120 Kč + poštovné (ani nevím kolik je to).
Jiří

Tak už znáš teď jednoho, taky se trošku angažuju a ty "nesmysly" považuju za část pravdy. Asi jsou všude lidé různí.
-------------
Pepan:
>Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty,....

Zveme Vás na oslavy do Břehů u Přelouče, v hospodě Na křižovatce. Unikátní muzejní exponáty, celodřevěný medomet, ochutnávky a prodej medovin a další atrakce a k tomu dostatek včelařských nadšenců.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0708/oslavy-100-let-organizovaneho-vcelarstvi-na-preloucsku
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Já se osobně ně angažuji v ČSV a neznám jediného člověka který by plácal stejné nesmysly jako ty ČINNOSTÍ UV SPOČÍVÁ JEN V RÁMCOVÉM ZAJIŠŤOVÁNÍ VĚCÍ A
-----
Ještě se k tomu vracím.
Přečetl jsem si svůj původní příspěvek ještě jednou.
O UV a ČSV jsem se tam ani neotřel.

Jen jsem vyjádřil svůj (liberální) názor, že zákony se mají dodržovat. (A proto jich má být co nejmíň, jinak by to nešlo dodržovat)

Mám včely a mám zodpovědnost a povinosti! Ne důvěrníka, který je za mě bude plnit a starat se za mě o všechno.

Je to dobrovolný závazek. A zvláště u včel. Protože ty létají mimo naší zahradu. U králíkůl a krav - budiž, je to každýho věc a pokud vynechám hmyz jako přenašeče nákazy, je to otázky té zahrady.
Ale u včel je to věc kolektivní bezpečnosti. A jeden může ohrozit "sousedy" na kilometry daleko. A na opak.
Včely můžu spálit i kvůli problému několik kilometrů ode mě.

A tenhle problém za mě nevyřeší ČSV. Může k řešení přispět.
Ale v tomhle si myslím, že to při sebelepší vůli nevyřeší. Stačí jedno neregistrované (a neléčené)stanoviště a je to v háji. A říkám neregistrovyný včelař, ne neorganizovaný. Protože si myslím, že těch neorganizovaných bude přibývat.
Takže bude třeba spíše spolehát na zákon, než na stanovy.
Pokud je pravda, že byl zvýšen členský příspěvek ze 150 na 200Kč, tak mylím, že počet členů se značně zmenší.

Karel

Změna je hlavně s přibívajícím novým ohniskem ještě v možnosti vybrat možnost odevzdávání vzorků.(asi dle domluvy jednotlivých OV s inspektoráty) Minulý sběr měli byl nadvakrát povinně a nemohl být proveden součastně.

Momentálně od vyhlášky 3 pro JM kraj je na výběr ...(viz stará vyhláška z r. 2006 -
http://www.svscr.cz/index.php?art=1704 )

...A nová a jako jediná z morových platná pro JM:

http://www.svscr.cz/index.php?art=2369
------------
Z nové 8/2007
Čl. 3

Vyšetření zimní měli
Na všech stanovištích včelstev v katastrech obcí ochranného pásma, se provádí kontrola nákazy laboratorním vyšetřením směsných vzorků zimní měli podle následujících zásad:

-K vyšetření se odebírají směsné vzorky měli z každého stanoviště samostatně a to jeden vzorek od deseti včelstev.

Vzorky se odebírají buď

za týden až 10 dnů po posledním ošetření včelstev proti varroáze. Odběry je třeba provést a vzorky odeslat k laboratornímu vyšetření nejpozději do 10. 1. 2008 nebo

jako společný vzorek k současnému vyšetření na varroázu a mor včelího plodu.

Dvaapadesát úlů včetně včelstev ukradl neznámý zloděj včelaři ze Znojemska, který u obce Višnová umístil svůj pojízdný včelín. K lupu přibral i závěsná koncová světla a dva výstražné trojúuhelníky. Škoda činí 133 tisíc korun.

Zdroj: dnenší Právo

Prosím o vaše zkušenosti a doporučení s agregátem (oleo-mac/MK4) FUK2.
Děkuji

pf

Když jsem toto zařízení viděl,řekl jsem tak tohle a 20 tisíc korun? V žádném případě! Náhoda přinesla pana Šedivého na sezení OV v Příbrami a přinesl sebou obdobnou konstrukci kompresoru,ale se čtyřdobým motorem Honda a vynikajícím dílenským zpracování.Na požádání nám dokonce agregát dovezl a půjčil.Celý agregát je bezvadný plně funkční,motor naprosto spolehlivý čtyřtakt tichý.Nemá chybu,v současné době čekáme na jeho dodání.

a cena?

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 08, 2007 8:22 PM
Subject: Re: FUK2


> Když jsem toto zařízení viděl,řekl jsem tak tohle a 20 tisíc korun? V
> žádném případě! Náhoda přinesla pana Šedivého na sezení OV v Příbrami a
> přinesl sebou obdobnou konstrukci kompresoru,ale se čtyřdobým motorem
> Honda
> a vynikajícím dílenským zpracování.Na požádání nám dokonce agregát dovezl
> a
> půjčil.Celý agregát je bezvadný plně funkční,motor naprosto spolehlivý
> čtyřtakt tichý.Nemá chybu,v současné době čekáme na jeho dodání.
>

No to je otázka do pranice,samozřejmě stejná také 20 tisíc.Vždyt je na to dotace!

Když pošlete e mail adresu obratem dodám obrázky.
hitzel.db/=/seznam.cz

Byl jsem požádán starší paní, která má 10 včelstev, že ty nechá za symbolickou cenu z důvodu svého věku. Jedná se o rámkovou míru 39x24 a v současné době nakrmené. Dále je k mání medomet, vařák a veškeré další zařízení. Je to Karlovarsko a pokud by byl zájem mimo kraj, veterinární povolení doloží před převozem. Další dotaz možný na telefonu 602 835 780.
O m l o u v á m se Vám všem, že tuto rubriku využívám jako inzerci.

Syndrom mizení včel CCD, jež se objevil v USA a v západní Evropě je zajisté záhadná věc. Dodnes se nezjistilo, co způsobuje tento jev. Včely vylétnou z úlu, ale už se nevrátí, mizí neznámo kam, v úle nakonec zůstane hrstka mladušek s matkou a plodem, kterého je často nepoměrně více, než-li přítomných včel. USA investovalo nemalé finanční částky do výzkumu tohoto záhadného jevu.
Zřejmě půjde o kombinaci více jevů ( agresivnější forma nosemózy ( klasická evropská forma nosemózy ( vyvolaná jednobuněčnou houbou Nosema apis ) postihuje včelstva zpravidla v předjaří a na jaře, v létě mizí, nová forma nosemózy postihuje včelstvo po celý rok ), varroáza, viróza, pesticidy, podnebí, nevhodné krmivo,... ) jež nakonec vrcholí vznikem syndromu mizení včel.
Teorie, že CCD způsobuje záření mobilních telefonů, je naprostý nesmysl. Včely se při letu řídí sluncem a ne elektromagnetickými vlnami!!!
Jako nejpravděpodobnější příčinou CCD je označována nová forma nosemózy, rezidua léčiv proti varroáze či pesticidy, jež zkracují životnost včel, bílkovinný doplněk krmení.
Doplnil bych, že významný vliv bude i metoda včelaření, z nich některé mají zřejmý negativní vliv na včelstvo ( včelaření se slabými včelstvy, nehygienické podmínky, ,,americké,, kočování ).
Jsem zvědav, který(é) jev(y) se nakonec ukáže(ou) jako faktor(y) způsobující CCD.

zdravím...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Letos oslaví Humpolecká organizace 100 leté výročí svého založení.Zasloužili se o to př.Hromádko,učitel v Ml.Břištích př.Bláha ,učitel v Krasoňově,Pokorný zvěrolékař
v Humpolci a zajisté i mnoho dalších,nejmenovaných.

Nedá mi to abych se vrátil o 50 let zpátky,do roku 1957,kdy
Humpolecká organizace slavila 50 výročí svého založení.
V roce 1957 se konalo 6 výborových schůzí a 1 výroční.
Na ní bylo zvoleno představenstvo : předseda př.Digrýn,
místost.př.Radil, jednatel př.Kotal,pastevní referent př.
Košťál,snůškový referent př.Pejšek a př.Tůma,správce budov př. Stehno.Revizoři účtů př.Bartoška,Nápravníková a Průcha.
Okresním důvěrníkem byl zvolen př. Vlček.
Základní organizace měla 360 členů,kteří měli 1849 včelstev
6 JZD měly 78 včelstev.Byly to JZD Plačkov,50 včelstev,
Čejov 7 včelstev, Záhoří 1 včelstvo.Letos začalo JZD Dudín
s 5 včelstmi, Šimanov s 10 včelstmi,Ústí s 5 včelstmi.
Letošní předepsaná dodávka medu pro ZO ČSV HUMPOLEC byla
3221kg , dodáno bylo 3171.-kg.
Knihovna měla 229 svazků,vypůjčeno bylo 60.
V tomto roce byly projednány a schváleny nové stanovy a
včelařský spolek byl přejmenován na Československý svaz
včelařů.
V tomto roce byly konány 2 odborné přednášky a 2 zájezdy.
Byl také proveden zdravotní průzkum celého tehdy bývalého
okresu Humpoleckého a byla zjištěna roztočová nákaza v 15 obcích.Postiženým včelařům byl zdarma poskytnut přípravek
BEF,celkem 54 lahviček v ceně 1836.-Kčs.
Dne 15 června se konala slavnostní schůze na počest 50 let
založení včelařského spolku pro Humpolec a okolí.
Jako čestný host se zůčastnil př.Lisý z Ústředí,který
pozdravil všechny přítomné jménem ústředí a poté předal
vyznamenání zasloužilým členům,Vlčkovi,Tůmovi,Havlovi,
Sukdolákovi,Kubíkovi. Tato slavnostní schůze byla zakončena společným fotografováním.
Kurzy chovu matek byly 2 - př.Havel v Lohenicích
a př.Radil v Želivě,kterému se později soudruzi pomstili.
Čisté jmění ZO HUMPOLEC k 31.12.1957 činilo 46.291.-Kčs
Tolik ze zápisů před 50 léty.
Za těch 50 let se mnoho změnilo,netřeba se zmiňovat o dalších nástupcích ,kteří pokračují ve šlépějích svých zakladatelů a asi to dělají dobře.Co popřát Humpolákům,aby
se jim i nadále vše dařilo tak jako dosud. Emca.

Netřeba se omlouvat za inzert,naopak si myslím,že by bylo záhodno aby tuto cestu začali využívat ti,co to potřebují.

Pravidla konference:
,,Hlavním zastřešujícím tématem této konference by mělo být: včelařské otázky a vše, co s včelařstvím přímo či nepřímo souvisí. Diskutovat je však samozřejmě možno o všem, co se včelařské obce nějak týká. Je zde možné (a žádoucí) uveřejňovat i inzerci a různá oznámení.

Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o něčem" než „o někom".

Neposílejte do konference soukromé vzkazy, které se rozpošlou všem přihlášeným účastníkům. Součástí slušného chování na internetové síti je zdržet se zbytečného zatěžování sítě. Pro soukromou korespondenci s účastníkem konference adresujte mail nikoliv do konference, ale na jeho soukromou adresu (v kolonce "Příjemce" nebo "Komu" nechť je v hlavičce takového mailu uvedena soukromá adresa účastníka a nikoliv adresa konference).

Inzeráty a pozvánky
Inzeráty neschovávejte pod nezřetelným subjectem. Pravidlo pro zveřejnění inzerátu v konferenci: první slovo v kolonce "Téma" (u webového rozhraní) nebo "předmět" či "subject" u e-mailového podání nechť je: "Inzerce," a pak následujícím jedním či několika slovy v "Tématu" (předmětu) uvést čeho se inzerát týká - např. "Inzerát - prodám včelstva" (v textu vlastního inzertního příspěvku se pak už můžete rozepsat dle libosti). Tento postup umožní těm, koho inzeráty nezajímají, neotevírat inzertní mail nebo na stručném webovém přehledu konference neotevírat inzertní příspěvek.

To samé platí pro pozvánky. První slovo "Tématu" (předmětu, resp. subjectu) nechť je: "Pozvánka," a pak následujícím jedním či několika slovy, na co zvete - např. "Pozvánka na výstavu v Praze" (v textu samotného příspěvku se pak už můžete rozepsat dle libosti).
,,

a hmotnost?

u fuk2 píšou 11,4 kg u kompresoru př. Šedivého je udáno 14 kg.

pf

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, September 09, 2007 5:39 PM
Subject: Re: FUK2


>a hmotnost?
>

Podľa mojich skúseností by takéto kvalitné dielo postavené na UH Ms, nedovolilo k chovu trúdov alebo len v malom množstve a tým k zníženiu rojenia na minimum, lebo chov trúdov vo včelstve vedie vždy pri vhodnom počasí k rojovej nálede.

Kto by vedel dedukovať z obrázkov, či sa jedná o MS z umelej hmoty? Anton
Návrat hore        
Zobrazit informácie o autorovi Odoslať súkromnú správu User photo gallery
turcani



Ku komentáru p.M.Václavíka pripájam preklad článku na http//www.osel.cz, aby sa čitateľ mohol presvedčiť, že tento problém je prakticky vyriešný. či je to skutočne tak, ukáže budúcnosť. Anton
       


Za mizení včel v USA může virus

Ani geneticky modifikované plodiny, ani mobilní telefony. Záhadné mizení včel, které postihlo letos na jaře USA má na svědomí virus akutní izraelské paralýzy (IAPV).

Jeffrey Pettis, Bee Research Laboratory, US Department of Agriculture, Beltsville.

Pro morovou ránu amerických včelínů se ujalo označení CCD vzniklé z anglického colony collapse disorder čili nemoc kolapsu včelstev. Postihla 50 až 90% všech komerčně chovaných včelstev. Z postiženého včelstva zmizí během několika dní většina dělnic. Zůstane jen plod, matka a z původně desetitisícových „zástupů“ dělnic jen pár „trosečníků“. V USA vyvolala CCD poplach, protože ekonomický přínos včel se odhaduje ročně na 15 miliard dolarů.

Zvětšit obrázek
Odběr vzorků z včelstva postiženého chorobou CCD.

Intenzivně se pátrá po příčině záhadného onemocnění. V podezření bylo ledacos – komerčně dodávané roztoky pro přikrmování včel, nové pesticidy a dokonce i mobilní telefony, které měly narušit orientaci včel tak, že nenašly cestu domů do úlu. Samozřejmě, že odpůrci GMO dávali mizení včelstev do „jasné souvislosti“ s pěstováním geneticky modifikovaných plodin. Paradoxně však byly chorobou CCD nejméně postiženy ty americké státy, kde je podíl geneticky modifikovaných plodin na polích nejvyšší. Takže by se dalo mnohem úspěšněji spekulovat o „ochranném efektu“ geneticky modifikovaných plodin.

Nejnovější výzkumy naznačují, že na vině je IAPV čili Israeli acute paralysis virus objevený poprvé v roce 2004 u včel v Izraeli. Tým Jeffreyho Pettise z Bee Research Laboratory při americkém ministerstvu zemědělství provedl genetické analýzy včel z včelstev postižených CCD a srovnal je s daty z přečteného včelího genomu. Ze srovnání vypadla „nadbytečná sekvence“, kterou nemocné včely mají a zdravé ji postrádají. Tato sekvence patří viru IAPV.


Zvětšit obrázek
CCD se podivuje náhlým razantním úbytkem dělnic.

Ze třiceti nemocných včelstev měly virus všechny. Z 21 zdravých včelstev měla virus jediná – a ta by zřejmě onemocněla později. Předběžné výsledky také naznačují zdroj nákazy. Virus byl zřejmě zavlečen do USA s včelami importovanými z Austrálie. Australské včely jsou nakažené virem, ale kupodivu jsou „zdravé“ a CCD se u nich neprojevuje. Podle všeho tedy virus působí na včely spolu s dalšími faktory.


Zvětšit obrázek
Včela s roztočem Varroa destructor na hrudi. Virové nákaze mohou snáze podléhat včely napadené roztočem, protože mají oslabený imunitní systém.

Americké včely jsou promořené cizopasným roztočem Varroa destructor a to oslabuje jejich imunitní systém. Australské včely roztočem nakažené nejsou, a tak mohou viru snáze vzdorovat. Americký virus IAPV se svou dědičnou informací poněkud liší od původního izraelského viru a je možné, že je pro včely podstatně nebezpečnější.


Američané zvažují zákaz importu včel z Austrálie. To ale stačit nebude. Virus IAPV se dostává do USA i jinak. Byl odhalen například v mateří kašičce importované z Číny.
Následovat budou pokusy, při kterých vědci experimentálně nakazí včelstva virem IAPV a budou sledovat, zda se u včel projeví CCD. Tím by se stávajícímu podezření dostalo velmi významné podpory.


Podle předního amerického odborníka na chov včel Grega Hunta z Purdue University ve West Lafayette se při potvrzení IAPV jako původce CCD začne šlechtit na odolnost včel proti viru. Nejsnáze by toho šlo podle Hunta zřejmě dosáhnout genetickou modifikací včel.

Pramen: Science, Bee Research Laboratory USDA

Prepáčte za moju nedôslednosť. Omylom sa v kometári objavili riadky (7 riadkov), ktoré by bolo treba vymazať alebo si ich nevšímať. Jenoducho tam nepatria. Anton

Pane Turčáni,
mohl byste, prosím, podrobněji popsat způsob, kterým lze vkládat gabon do
budečských zadováků? Ne zcela jsem to z vašeho stávajícího popisu pochopil.
Děkuji

pf

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 06, 2007 5:39 PM
Subject: Re: GABON


> Některé ZO zpětně vybírají Gabon aby donutili včelaře ho vyndat.
>
> Pred asi 10 rokmi som na túto tému viedol konverzáciu s otcom Gabonu ing.
> Veselým cez časopis Včelár. Pri mojich pozorovaniach som zistil, že Gabon
> je ten najlepší prostriedok v boji proti klieštiku ale sme sa zároveň
> zhodli aj na tom, že Gabon PA 92 ale i PF 90, ako taký je priepustný. Čo
> to znamená priepustný? Po viac rokov som sledoval denný odpad. Po prvej
> 2x12 amplitúde (24 dní) by mal odpad klesnúť k nule čo potvrdila zostupná
> krivka. Po ponechaní Gabonu ďalej, sa krivka znovu začala dvíhať dosiahla
> asi polovičný odpad ako pri prvej krivke a začala znovu klesať k nule. To
> už bolo 48 dní. Pre zvedavosť som odpad V.D. pozoroval ďalej a stalo sa,
> že
> krivka odpadu znovu začala stúpať asi na polovicu minulého odpadu až
> klesla
> k nule (72 dní). Po kontrolnej fumigácie bol odpad vo včelstvách +-2
> klieštiky, čo značí, že Gabon bol účinný, ale až po dlhšej dobe. Pre
> včelára ostáva dilema, rešpektovať predpis, albo ho porušovať?
>
> Po predložení týchto výsledkov Ing.Veselému otcovi Gabonu, ktorý sa
> stotožnil s mojím predpokladom, že GABON JEPRIEPUSTNÝ. Je to možné len
> preto, že niektoré samičky po vyjdení z bunky spolu s liahnucou sa včelou,
> vojdú okamžite do vhodnej bunky s larvou tesne pred jej zaviečkovaním) bez
> toho, aby sa dostala do styku s fluvalinátom alebo acrinatrinom a množí sa
> ďalôej.
> Požiadal som ho, aby sa vyjadril k možnosti či dobu pôsobenia 24-28 dní je
> možné predĺžiť na dvojnásobnú dobu t.j.44-48 dní.
>
> NESÚHLASIL S TÝM najmä z dôvodov, žeby mohlo dochádzať ku kontaminácii
> diela a k predčasnej rezintencii V.D. na tieto látky. Skôr pripustil
> možnosť vkladania do včelstva 3 ks Gabonu maximálne na dobu 28-30 dní.
>
> Myslím si, že takto je to správnejšie a zároveň nepripúšťam možnosť
> častého
> poukazovania včelárov, že Gabon je zlý prípadne nekvalitný. Ja osobne
> najväčšie chyby vidím v tom, že včelári z nepoznania správneho vkladania
> Gabonu do včelstva v správnom čase (koncom 7. a začiatkom 8. mesiaca), na
> správne miesto v minimálnom množstve 2 ks.
>
> Často sa spomínajú úle prístupné zozadu. Áno, tu včelári naozaj robia
> chyby. Najväčšia je, že Gabon neuložia na miesto kde je plod, ale hneď za
> 2-3 plást, kde nie je plod a často i málo včiel. Potom roznášanie hubiacej
> látky včelami po celom úli je nedostatočné až žiadne. Výsledok sa chytro
> ukáže v podobe enormného zaplavenia včelstva parazitom.
>
> Doporučujem, napriek platnej schéme ako a kde vkladať Gabon, aby včelár
> urobil takúto úpravu: Urobil uličku širokú uličku 14-16 mm ( platnička je
> v
> strede uličky a včely ju nemôžu pritmeliť) v STREDE PLODOVÉHO TELESA a
> vložiť Gabon do JEDNEJ uličky asi 5 cm od odkraja plástov!
>
> Prečo do jednej uličky? Tam kde je plod, tam sa často zdržuje i matka,
> ktorá produkuje materskú látku, feromón, ktorý neustále koluje medzi
> včelami v úli a zdržuje v jeden kompaktný celok. V tomto prípade aj
> okrajové včely prichádzajú za ML do stredu úľa, kde sa kontaminujú
> hubiacou látkou a bezpečne hynú. Tento spôsob platí i pre majiteľov úľov
> prístupných zozadu.
>
> Anton
>

Díky. Tak to můžou přenášet i ženské, ..ale bez vyvíječe.

----------------------
Petr Forejtek
>u fuk2 píšou 11,4 kg u kompresoru př. Šedivého je udáno 14 kg.

mohl byste, prosím, podrobněji popsat způsob, kterým lze vkládat gabon do
budečských zadováků? Ne zcela jsem to z vašeho stávajícího popisu pochopil.
Děkuji

pf

- pri úľoch prístupných zozadu (a je jedno o aký typ úľa ide) je prístup k plodu o niečo zložitejší, ale dá sa prekonať. Včelár si musí overiť či je plodové teleso vpredu pri letáči alebo vzadu, pretože Gabon nemôže byť mimo plodového telesa.

- uličku do ktorej bude vkladať Gabon musí urobiť približne v strede plod. telesa. Aby ulička bola plne funkčná, musí byť široká max.16 mm min. 14 mm

- gabonové dýhy napichne na drôtené "účko" s ušami,aby drôt mohol napichnúť do plástu tak, aby dýha bola od plástu vzdialená 8 mm. Gabony napichne do jednej uličky asi 50 mm od pravej steny úľa a toľko od ľavej.

- aby plástová ulička ostala aj po vložení plástu široká 16 mm (Gabon nesmie byť natlačený na plástové buňky), na tento rámik na bočné latky- loučky rámika vbodne klince - medzerníky, ktoré budú vyčnievať 16 mm a plást zatlačí ku gabonu. Ulička tým bude konštantná a včely ktoré budú prechádzať z jednej alebo druhej strany Gabonu, naberú na seba hubiacu látku a každý akarid, ktorý sa dostane na kontaminovanú včelu sa otrávi a uhynie.
To je celá podstata vloženia Gabonu do úľov zozadu prístupných. Je samozrejmé, že vloženie Gabonu do úľa z vrchu prístupného je to jednoduchšie. Ale len preto nemusíme hneď vyraďovať úle prístupné zozadu zo svojej včelnice. Každý poctivý záujem o včely, vyžaduje aj poctivú prácu aj preto, že včelárenie je tvrdá práca. Ak ju včelár neakceptuje, nebude dlho včeláriť ani v nadstavkových úľoch, ani do tých mu nebudú zadarmo padať pečené holuby, nieto ešte včely med nosiť. Anton

Jak vypadá chov včel a jak vzniká med nebo včelí vosk? Lidé projíždějící Rosicemi mají jedinečnou možnost se o neuvěřitelném světě pilných tvorů dozvědět úplně všechno. Na Zbýšovské ulici nedaleko lesa Obora totiž stojí jediné včelařské muzeum v kraji. Nejbližší je až v Kačíně u Kutné Hory nebo u FrýdkuMístku.

Kromě vlastní stálé výstavy patří k rosickému včelařskému skanzenu i venkovní areál o rozloze 19 tisíc metrů čtverečních, návštěvníci si mohou prohlédnout moderní včelíny i historické úly.

„Muzeum je součástí střediska Svazu včelařů a bylo založené už v roce 1934. Na návštěvě je třeba se domluvit alespoň dva týdny předem,“ upozornil správce muzea Josef Janoušek. Od devadesátých let totiž nemá muzeum stálého zaměstnance a otevírá se pouze pro skupiny o více než deseti lidech.

Asi hodinovou prohlídku s odborným výkladem si mohou objednat prostřednictvím elektronické pošty na adrese jos.janousek/=/seznam.cz .

Mimořádnou příležitost k návštěvě muzea budou mít lidé v pátek 14. září. Během oslav stého výročí povýšení Rosic na město je mezi pátou a osmou odpoledne naplánovaný den otevřených dveří.


zdroj:
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=210&r=rosicex&c=817390

V dňoch 9. až 14. septembra 2007 prebieha v ďalekej Austrálii svetový
kongres včelárstva APIMONDIA 2007.
Do ďalekého Melbourne sa vybrala početná skupina slovenských odborníkov, či
je to už Ing. R.Chlebo,PhD., Doc. Ing. Ján Brindza, CSc. a kolegovia z SPU
Nitra, ing. Gál predseda SZV a rada ďalších....
Dúfam, že dlhá cesta bola úspešná a štastne pristáli na vzdialenom
kontinente.
Na tomto odkaze je program prednášok APIMONDII:
http://www.apimondia2007melbourne.com/english/program.php
nás teší, že tu vystúpia aj naši odborníci:

Robert Chlebo Slovakia Current status of beekeeping and honey trade in the
European Union
Jan Brindza Slovakia Biochemical characteristics of Oily Squash pollen

Počas kongresu, ak sa Robovi Chlebovi podarí, budú priebežne zverejňované
fotografie (popr. video) z tejto celosvetovej včelárskej akcie.
Za všetkých slovenských včelárov prajem tejto skupine úspešnú reprezentáciu
a množstvo získaných poznatkov a informácií získaných na kongrese, aby sa čo
najskôr dostali do povedomia včelárov na Slovensku.

Laco Sebosik
www.vcely.sk

S potěšením pozoruji, že se konference zásluhou p.Turčániho, Šebošíka a Pazderky pomalu mění na kvalitní a aktuální včelařský deník. Jen tak dál a budu se sem dívat každý den.

Nějak nemám jasno v tom, jestli existuje více druhů refraktometrů /vinařský, včelařský/, nebo jen jeden druh, který lze použít pro měření obsahu vody v medu i pro měření "cukernatosti" medoviny. /směs voda, líh, cukry/.

Poradíte mi?

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?search=refraktometr&go=Vyhledat

Michale,
je to tak, že ruční refraktometry mají omezený rozsah. Proto pro naše použití je nutno použít dva rozsahy. Jeden pro správné naředění medoviny (tzv.moštoměr s rozsahem do 35% cukernatosti) a pro kontrolu obsahu vody v medu (Honey tester s rozsahem cca 70-92%cukernatosti). Vedle toho existují laboratorní stolní refraktometry, které mají otočný hranol s rozsahem téměř od 0 - 100%.
Honza

Takže, pokud jsem to správně pochopil, jsou pro včelaře použitelné tři "přístroje" -

- refraktometr pro měření % vody v medu

- refraktometr pro měření cukernatosti rozkvašené medoviny

- moštoměr pro měření cukernatosti medového roztoku před rozkvašením. Lze použít i výše uvedený refraktometr, ale je dražší. Naopak moštoměrem cukernatost rozkvašené medoviny změřit nelze.

Moštoměr je název měřidla na měření koncentrace cukrů do rozsahu cca 30%. Moštoměrem je jak refraktometr (asi 2500 Kč) do 30% tak i hustoměr (aerometr)do 30% (asi 180 Kč). Pro rozkvašenou medovinu si myslím ale nelze použít žádný. Zvyšováním obsahu alkoholu klesá hustota a bublinky vznikající při kvašení nadlehčují plovák hustoměru. Medovinu je potřeba naředit, tedy měřit před kvašením. Cukr během kvašení lze určit asi jen senzoricky (podle chutě). Koncový obsah alkoholu je naproti tomu možno změřit tzv vínoměrem, který měří obsah podle vzlínavosti.
Honza

Pokud medovina po 14 dnes přestane bouřlivě kvasit, nemyslím si, že bublinky mají nějaký výrazný vliv na údaj hustoměru (zakulacená baňka). Musel bych to vyzkoušet, ale skleněný hustoměr jsem dávno rozbil.
Přepočítáme -li ale ztracenou váhu na 100 litrů roztoku, pak z tohoto úbytku lze odvodit skutečný obsah alkoholu (a to nás v podstatě zajímá) násobením konstantou 1.32. Podle chutě to je také možné, ale to chce cvik a talent. Příklad: 100 litrů zředěného medu na začátku kvašení váží 111 kg, po 2 měsících bude vážit např. 104 kg. ->111-104 =7.. 7x 1.32 = asi 9.5 % alkoholu, objemová procenta.
Tato metoda je trošku pracnější, ale obejde se bez drahého a dnes neprodávaného refraktometru (2100 Kč) na mošty. Digitální kuchyňské váhy už nejsou dnes problém (700 Kč?) a mají universální využití u včel i v kuchyni.
_________________
Honza Jindra:
....Zvyšováním obsahu alkoholu klesá hustota a bublinky vznikající při kvašení nadlehčují plovák hustoměru. Medovinu je potřeba naředit, tedy měřit před kvašením. Cukr během kvašení lze určit asi jen senzoricky (podle chutě)....

Na každé použití je určen jiný

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
> Předmět: Refraktometr
> Datum: 10.9.2007 07:23:17
> ----------------------------------------
>
> Nějak nemám jasno v tom, jestli existuje více druhů refraktometrů
> /vinařský, včelařský/, nebo jen jeden druh, který lze použít pro měření
> obsahu vody v medu i pro měření "cukernatosti" medoviny. /směs voda, líh,
> cukry/.
>
> Poradíte mi?
>
>
>

Obsah alkoholu jde nejlépe, jak jsem již napsal, vínoměrem:

http://www.garden-technik.cz/drticelisycukromery/lihomerycukromerymostomery/c-1169/

měření je s ním rychlé a jednoduché. Vážit celou bečku s medovinou bych si netroufl. Stačí manipulace při stáčení.
Honza

Myslím že vínoměr nebude na medovinu fungovat, protože je to hustoměr
cejchovaný na suchá vína - roztok vody + líh + "tělo" (na rozdíl od
lihoměru, který je jen na směs voda+líh) a zbytkový cukr ho "rozhodí"
.. v katalozích bývá většinou poznámka, že se hodí jen pro suchá vína.

Pokud je ale mezi námi umělec, který dělá dobrou suchou medovinu, ať se
klidně pochlubí.

Honza Čáp

Ve vinařských potřebách v Brně mi řekli, že levný vinařský ruční
refraktometr Wine-Tester (sourozenec nám dobře známého Honey-Testeru) už
Meopta nevyrábí a zásoby jsou vyprodány.

Nevíte někdo, jestli se dá ještě někde sehnat, případně podobný za
podobnou cenu (náct stovek)? Nebo neleží někomu zánovní nevyužitý
Wine-Tester v šuplíku? Rád ho odkoupím.

Honza Čáp

Teoreticky existuje jen jeden, protože údaj, který měří, je v podstatě jen
jedna přímka. Refraktometr měří, jak moc zkoušená kapalina stáčí rovinu
takzvaného polarizovaného světla. A to záleží za prvé na látce, která je v
tom roztoku a zároveň na koncentraci té látky v tom roztoku. Z toho vyplývá,
že buď musí být přesně známa látka, která je rozpuštěna v roztoku a měří se
koncentrace nebo je známa koncetrace a zjišťuje se druh látky. Obojí
najednou refraktometrem měřit nejde. A taky z toho vyplývá, že pokud se měří
nějaká koncentrace, třeba v kvasu, musí být refraktometr ocejchovaný na tu
přesnou látku. Kvas medoviny, vína nebo ovoce bude dost rozdílný.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 10, 2007 7:23 AM
Subject: Refraktometr


>
> Nějak nemám jasno v tom, jestli existuje více druhů refraktometrů
> /vinařský, včelařský/, nebo jen jeden druh, který lze použít pro měření
> obsahu vody v medu i pro měření "cukernatosti" medoviny. /směs voda, líh,
> cukry/.
>
> Poradíte mi?

je absolutní nesmysl med (jakkoliv!) rozehřívat. Tím nemám na mysli, že
> se přitom znehodnocuje (šetrný ohřev je OK), ale hlavně není to vůbec
> praktické. Je to spousta práce navíc pro včelaře a mnoho upatlaných stolů u
> konzumentů. Naučte se pastovat a mikrovlnka vás přestane strašit!

Zdravim
opozdene bych se zeptal, jak presne je to mysleno s tim naucte se pastovat. Ja se vzdy, ale zatim teprve podruhe pokousel o pastovany med a podle me a ohlasu docela uspesne (pravda je ze jsem zadny jiny neochutnal). Jeden kyblik pastovaneho medu jsem nezvladl rozlit do sklenic takze predpokladam, ze stim budu mit problem (nezda se mi zatim, ze bude med tect pri pokojove teplote). Nevim jestli to nedelam blbe??? Vas pastovany med je i po delsi dobe tekuty tak aby sel plnit do sklenic? Muj jde pouze hezky roztirat a neni zkrystlizovany ale o tom ze by tekl pri pokojove teplote se neda hovorit. Ja stim mam zatim je malou zkusenost a vzdy jsem pospichal ho vcas nalit i kdyz na to v sezone neni vubec cas, takze kazdou praktickou radu jak plnit na podzim a pres zimu bych velice ocenil :-))

Diky

T.H.

Já taky ne, ale zvážit například 1 litr a násobit stem to už dokážu :-). Můžeš si ten vínoměr otestovat. Ale vyšší obsah cukru asi bude způsobovat chybu měření - nevím. Dobrou suchou medovinu jsem ještě neochutnal.

--------
Honza Jindra
>Vážit celou bečku s medovinou bych si netroufl

Nic ve zlém.
Refraktometr měří index lomu, zatímco polarimetr měří stáčení roviny polarizovaného světla. Nemám čas to teď déle rozvádět, ale jen pro správnost vysvětlení pojmů.
!Polarimetr je přístroj, který měří obsah cukru (sacharózy) v cukerných roztocích. Využívá toho, že rovina polarizovaného světla je cukerným roztokem stáčena úměrně jeho koncentraci.

To, že rovina polarizovaného světla je stáčena některými organickými roztoky, je známo již od počátku 19. století. Z 19. století také pocházejí první polarimetry. viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Polarimetr

Jeden kyblik pastovaneho medu jsem nezvladl rozlit do sklenic takze predpokladam, ze stim budu mit problem (nezda se mi zatim, ze bude med tect pri pokojove teplote). Nevim jestli to nedelam blbe??? Vas pastovany med je i po delsi dobe tekuty tak aby sel plnit do sklenic? Muj jde pouze hezky roztirat a neni zkrystlizovany ale o tom ze by tekl pri pokojove teplote se neda hovorit.
------
Tak to má byť,.... :-) Máš to správně. Stáčet se dá jen do určité chvíle, pak už je konzistentní jak Perla, co se dobře roztírá, skvěle chutná a na rozdíl od ní není tak laciný:-)

Já jsem jednou nestačil jeden pastovaný stočit, a tak jsem jej tou spirálou na vrtačce (NArex, kovová převodovka, 2 stupně) postupně rozvrtěl a tekl. A manželka obsluhovala ventil a já to tam tou spirálou k němu naháněl. Ale to rozočení jsem v 50kg nádobě dělal na několikrát.

Karel