Archiv Včelařské konference

Máš pravdu krmení cukrem se prosadilo právě po kladných zkušenostech starých včelařů kteří vybírali dokonce i všechen med z plodiště aby tak lépe zajistily přezimování včelstev v tehdy poměrně malých úlech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 21:57:29
> ----------------------------------------
> vsusicky:
> >A to pominu jím uváděné výhody hygienicky čistě zakrmených včelstev,
> jakožto tématem, kterým celá tato diskuse začala. <
> ..
>
> To je teprve začátek. Až se dojde nato jaké pozitiva to má při jarním
> rozvoji, ... že se ve včelstvech prakticky netvoří tzv. nekvalitní cukrové
> generace včel.(posléze problémy s nosemou a májovkou)
>
> Takové následné a závislé diskuze jsou také žhavým a stálým odborným
> včelařským tématem.
>
>
>

Já jsem do věder používal síťované pytle od cibule dnes jsem již přešel na lahve je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepan II. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 14.8.2007 23:05:20
> ----------------------------------------
> A co takhle místo korkových zátek (které se dají desinfikovat
> vyvařením)použít polystyrénové "chřupky" (používané na balení přístrojů) a
> ty potom třeba vyhodit?
>
>
>

Přesně tak to vnímám i já. A přidal bych ještě jeden aspekt otázky
zimování na medu - právě v tomto období, když se má vybrat poslední med
u většího počtu včelstev na stanovišti zvl. když jde o včelnici, tak to
není vůbec snadné. Včely úporně slídí a dá se pracovat jen zrána a před
večerem, přes den jen chvíli. A musí se pracovat rychle a obezřetně (jak
si včely "líznou" medu, je za chvíli po práci). Pracovní den se tak
natahuje na více než 12 hodin, a obvykle bývá teplo. Takže u většího
počtu včelstev nechat na zimu včelám med a nekrmit cukrem je úspora
hlavně nepříjemné práce. U menšího včelaře je vše docela jinak. Zimování
na květovém medu, byť zkrystalizovaném, není pro včely žádný problém,
dokonce jsou na něm včelstva zdravější a kondičně lepší. Protože méně
plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

vsusicky napsal(a):

>Ale
>zkuste si promítnou do času práce a nákladů např. takovou maličkost, jako
>je nakoupit nejlevnější cukr, nakoupit vhodná krmítka. Těch 400 či 500
>krmítek po skončení sezóny umýt, uskladnit, teď třeba střelím ale např.
>1/20 vyhodit a nahradit novými, mít uzavřené prostory, kde je budu
>skladovat, před krmením v příští sezóně zaprášená krmítka znovu umýt( třeba
>jen část) a pod.. To jsou věci, které v malém vypadají triviálně, ale ve
>velkém je to o něčem úplně jiném a je to o poměrně velkých nákladech.
>

_____________________________________________________________
tomas (141.113.85.22) --- 15. 8. 2007
Spojeni vcelstev

Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke vcelstvu s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a hlavne pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
______________________________________________________________
Zdravím přátele včel.
Co se týče hledání matek, tak v září je to zpravidla naprosto bezproblémové. V září je ve včelstev minimum plodu ( zvláště pokud začínáte krmit ihned po posledním medobraní ), matka se zdržuje na plodových rámcích a těch v září bývá pár ( často jen v jednom nástavku ). Potom hledání matky zabere pár minut ( zvláště když je značená ) a to i u velmi-silných včelstev. V říjnu už nemusí být ve včelstev plod ( správně by neměl být žádný kvůli ošetření proti varroáze ). Jsou roky kdy už i v září ve včelstev, která byla na začátku podletí nakrmena, nebývá plod. V této situaci se hledání matky ztíží.
Připojování oddělků v podletí nemusí mít takový vliv na zvýšení počtu dlouhověkých včel, jako v připojení v říjnu ( na podzim ) nebo začátkem předjaří ( rozkvět lísky ).
Pokud je matka v produkčním včelstvu nekvalitní ( starší dvou let, velká mezerovitost plodové plochy, trubcokladná, nedostatečně kladoucí ), připojil bych oddělek ihned. V tomto případě nic ztratit nemůžete.
Letos připojování oddělků v říjnu dělat již nebudu, ale připojím je až na začátku předjaří a nechám klást po celé předjaří obě matky, tím dosáhnu urychlení rozvoje a založení silnějších oddělků na začátku jara ( rozkvět angreštu, třešně ptačí ), jež provedu odebráním oddělkové matky s jedním nízkým plodovým nástavkem s převahou zavíčkovaného plodu.
Máto ještě výhodu v tom, že když dojde ke ztrátě matky, nahradím ji matkou oddělkovou, tedy nemusím ( pro jistotu ) extra přezimovat záložní matky.
Matky měním v červnu připojením oplozovacího včelstva s mladou kladoucí matkou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

děkuji

pf

Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

Jít do včelstev na podzim se dá kdykoliv, třeba i v prosinci nebo lednu,
podmínkou je tak teplo, aby vzlétnuté včely se stihly vrátit ke včelstvu
dříve než zkřehnou. Velice dobře to jde ještě před příchodem prvních
celodenních mrazů, kdy je v poledne na slunci 10 - 15 stupňů, to bylo v
posledních letech v prosinci pár dnů každý rok. V oblevě, jak už byly mrazy
a sníh, je to už horší, okolí je prochlazené.
Do včelstev jde jít v případě potřeby i za mrazů tak mezi - 10 až - 20 st
C, při takové teplotě včely z odebíraných rámků nevzlétají a na rámcích
vydrží bez nějaké újmy nejméně tak do čtvrt hodiny. Prý se tam dá i najít
matka, včely jí schovávají pod sebou, takže má to být vidět jako větší
"hrouda" včel na rámku, to jsem ale neprováděl. Jen musí být vyřešeno
přitmelení rámků propolisem jejich důkladným očištěním na podzim. otřesy při
trhání rámků by včely shodily z rámků a ty by byly v mrazu ztraceny.
Jde jen o to, že od srpna se doba vhodná pro rozebírání včelstev zmenšuje, v
srpnu a září je to možné vždy, pokud neprší a není silně pod mrakem od 7 - 8
ráno do 17 - 19 večer, v prosinci musí být poledne -+ 2 hodiny, slunečno a
teplé jižní proudění.
Co se týká hlednání matky, v druhé polovině září a v říjnu je v úlu už málo
včel. Zároveň bývá v úlu ještě nějaké množství otevřeného plodu a matka se
na něm ještě drží, proto se dobře hledá. Později, jak plod není, se po
otevření úlu matka může rozběhnout a klidně skončit za posledním rámkem úlu
na stěně, je méně živená, pohyblivější a má menší zadeček, takže se hůř
hledá. Při chladnějším počasí se může stát, že matka na stěně úlu nebo na
dně úlu zkřehne a už se nedokáže vyšplhat zpátky ke včelám.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tomas" <herman.t/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:52 AM
Subject: Spojeni vcelstev


> Chtel bych spojit dve vcelstva, podle toho, co jsem se docetl je vhodne to
> udelat co nejpozdeji asi nekdy v rijnu, listopadu. Jelikoz chci ke
vcelstvu
> s koupenou matkou pripojit jine tak musim najit tu nevhodnou matku. Mate
> nekdo zkusenosti jak snadno se da takova matka nekdy v rijnu najit a
hlavne
> pri jake venkovni teplote si ji mohu dovolit hledat? Bojim se abych ji
> nehledal moc dlouho a neudelal vic skody nez uzitku...
>
> A druha otazka - na toto vcelstvo jsem nafasoval leceni, ale kdyz ho
> planuju spojit tak nevim jestli musim toto leceni zaplatit nebo se s
> takovymi pripady pocita? O penize mi nejde spis abych v tom nedelal nejake
> zmatky.
>
> Diky

K.Čermák:
>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
....
Zdravím
To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...

Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i chovaná)

_gp_

MK nevytočíte a necháte stát na včelách, nebo je chcete skladovat (jak?)
odděleně a nasadit až v srpnu?
Pro MK chcete mít atypickou míru?

pf

----- Original Message -----
From: <bernkopf/=/email.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 12:11 PM
Subject: Re: Medná komora



Já MK zatím plánuji. Chtěl jsem si v létě udělat nízké nástavky 39x
16 a zakrmit tak 30kg. Tím by mi vznikla MK na příští rok. Kvůli
jiným prioritám jsem nástavky nestihl udělat, takže jsem přešel na
druhý plán. Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem, nevytočím a budu používat jako MK. Při posledním krmení
vytočím i MK a zakrmím 30kg a další rok už nebudu MK vytáčet,
protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

Od září do listopadu se matka hledá mnohem lépe než v sezóně. Zkoušel jsem to ve větším rozsahu a průměrný čas byl okolo 5 minut na matku. Výborná jsou chladná rána s přízemními mrazíky, kdy se okrajové včely stáhnou a naznačí chomáč. Matka je téměř vždy uprostřed chomáče na zbytcích plodu. Obvykle se dá odhadnout rámek, případně sedí na jednou ze dvou sousedních. Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro. Nevýhodou je, že se nové matky ještě rozplodují a plod mají ještě o Vánocích.
Broněk

dnes jsem již přešel na lahve
> je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
>
> Pepan

Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)

Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?

Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.

Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(

T.H.

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky

Ve zdedenych ulech byly na strupku prkenka a pak uteplivka, s vlhkosti problem nebyl.
Ma kratka lonska zkusenost ze sololitem na jinem stanovisti neni uplne nejlepsi - nepropousti vlhkost.
Mel jsem sololitovou desku polozenou na nastavku jako viko a pak utepleni - krajni ramky byly lehce chycene plisni

Letos jsem vlozil sololit do dreveneho ramu a navic mam otvor pro krmeni prosakovacimi vicky pres ktery na zimu dam sito a uteplivku tak snad to vlhkost odvede....

Me by zajimalo zda nekdo pouzivate sklo nebo neco podobneho pruhledneho abyste mohli nakouknout bez vyruseni vcel? A jak je to pak s vlhkosti??

Diky

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: TOMA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: strupek
> Datum: 15.8.2007 16:16:01
> ----------------------------------------
> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a       viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>

mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren nad tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla vhodnejsi varianta utepleni diky
........
Vše v přírodě se děje cestou nejnižšího odporu. Pokud bude mít vlhkost možnost zmizet nějakou jinou snadnější cestou z úlu, nebude se zbytečně drát stropem. Pokud ji nemá, tak se dere stropem, pokud je pro ní nějak prostupný. Pokud nestačí vlhkost z úlu odcházet, zůstává v úle. A kondenzuje. Většinou s následky - plíseň atd. nehledě na to, že vzduch s vyšší vlhkostí odvádí lépe teplo.
Záleží na dalších věcech, sklo je stejně neprodyšné jako různé folie. Někdo je tam na zimu nechává (třeba já, i když jsme měl z počátku obavy) a nevadí, někdo s tím udělal špatné zkušenosti.
Záleží na celkovém uspořádání.
Karel

Udělám je přes zimu, na jaře je nechám zaplnit květovým
medem...... .......protože v ní bude kombinace cukru a medu, zlehka přikrmím a bude.

Jaroslav

....aké jednoduché!? a čo spravíte keď realita bude iná? Myslíte si, že včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? Anton

Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun :-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici) vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla - zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.
K. Čermák

Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton

Naopak - je to podložené vlastními zkušenostmi. Vlivy co uvádíte, platí
rovněž, ale nijak neprotiřečí tomu co jsem uvedl já. Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

>K.Čermák:
>
>
>>Protože méně plodují (oproti zkrmování cukru), množí se v nich méně roztoči V.d.<
>>...
>>Zdravím
>>To je podle mého názoru nepodložené. Plodování předchází jak známo mnoho
>>aspektů a plodová křivka matky nultého stáří je jednim z nich. ...
>>
>>Samozřejmě nelze určitě zvýšené plodování přehlédnout, ale jestli také v
>>případě množení V.d. zohledním reinvazi, tak je to prakticky připomínkou
>>bez odpovědi, protože je u množení a počtu roztočů ve včelstvech
>>rozhodující sousedská blízkost jiných cizích včelstev.(divoce žijící i
>>chovaná)
>>

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Největší výhodou této pozdní výměny je, že včelatva prožívají osiřelost velmi intenzivně (hučí) a novou matku lze přidat za 24-48 hodin naostro.
Broněk

V úvode píšete, že v tejto dobe vo včelstvách ešte existuje plod. Ak je v bunkách čo i len niekoľko vhodných larvičiek na výchovu matky (NCH), tak novo pridanú matku neprijmú! a o matku prídete.Ak je plod absolútne zaviečkovaný, tak matka má šancu na nový život. Rada by mala byť presne špecifikovaná, aby ten kto radu použije, nebol sklamaný. Anton

Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu, ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani nekontroluju.
Broněk

Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák

A.Turčáni napsal(a):

>Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
>plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
>tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
>rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
>rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
>s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
>liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
>zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
>

K Čermák:
>Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.<
.....

Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná tato problematika se sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit plodování včelstva.

Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v pylu.

A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.

Ondro, je třeba dodržet teplotu cca 26 st., pokud se to nerozkvasí dej
vědět na 774028601 a snad to ještě zachráníme jinými kvasinkami, které
nepotřebují tolik tepla a dobře med kvasí...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Ondra
Sent: Monday, August 06, 2007 4:42 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Medovina

Radek Krušina:
Pouzil sem dolske kvasinky hlubokoprokvasejici. Tak nevim jestli se to
behem dalsich 3 dnu nerozjede, tak pak asi zkusit prisypat normalni
kvasinky co pouzivam na vino.

V našich podmínkách Polabské nížiny to umí snad jen pan Volejník, a že
má výnosy o kterých se ostatním může jen zdát... zvláště při jeho počtu
včelstev. Mně se to náhodou povedlo letos, tak na jaře poreferuji
rozdíl, ale už teď jsou včely nádherné...

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Bronislav Gruna
Sent: Tuesday, August 14, 2007 2:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: zimov?n? na medu

Připojuji se k probíhající diskusi o krmení neb ozimování na medu. V
následujícím čísle Moderního včelaře (vyjde příští týden) bude můj
článek o
ekonomických aspektech zimování na medu. Jeho cílem bylo mimo jiné
vyvolat
diskusi, proto stejný text nabízím Včelařským novinám.

Prosím o věcné připomínky - výhody, nevýhody, zkušenosti, osvědčené
postupy. Argumenty typu, že výzkumníci z Dolu se stavi k zimování na
medu
rezervovaně nebo že zimování na medu je důkazem neschopnosti prodat med
nic
nepřináší. Stejně demagogicky bych mohl považovat krmení cukrem za důkaz
neschopnosti zajistit včelám dostatečné výnosy medu aby zbylo na zimu.

Broněk Gruna

pro kozlika:

>>>Nedávno jsem narazil na vaničku v kauflandu na cca 15l přesně rozměrem a za 100 Kč.Ta by šla hezky umývat a vydrží věky.Jen ty špunty mne trochu trápí.

krmim s nimi uz druhy rok a vrele doporucuji. sice drahe, ale dobre se skladuji, krmeni je jen na dvakrat a staci na ne jeden NN nastavek (langstroth 159 - presne do nej zapadnou :-))
levnejsi plastove kybliky take funguji, ale je zapotrebi 2 NN

---

>>>U krmítek se mi líbilo, že při dolévání , nebo kontrole nejsou včely přítomné , nemusím oblékat skafandr, což bych u kbelíků musel.

kdyz jsi "rychlej, bystrej, ostrazitej", tak to jde i bez skafandru a kuraku - teda spis rozvazne, neukvapene a bez zbytecneho zdrzovani dolevat, nez jancit. prekryvani silonovou siti je zbytecne...

korky bych neresil, slama fakt funguje. je na jedno pouziti (rozumnej jeden rok - vymena mezi krmenimi je asi zbytecna prace), pak vyhodit za uly, do jara shnije, nic neskladujes. a je zadarmo...

jd

Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do listopadu.Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne každá kukla vyhovuje množení roztočů...
K. Čermák
Rovněž jsem se domníval, že plodnější včelstva mívají více roztočů, ale pozoruji změnu. Kontrolu kluci dělali v úterý a nic nenašli.Včera večer po přečtení tohoto příspěvku jsem to překontroloval. Našel v jednom včelstvu letos prvního roztoče ještě živého. Pohyboval se po podložce lozením do boků až se převrátil na kousku vosku na záda.Pak se snažil pohybovat nožkami, ale zpět se nepřevrátí.
Pokud bych neměl zasíťované dna, tak se ho včely nezbavily, protože visí v podmetu až na česna. Včelaři nepoužívají zasíťované dna , roztočů přibývá u nás hlavně roznášením.
B.V.

>...aké jednoduché!? a čo spravíte keď > realita bude iná? Myslíte
si, že
včelársky eden bude aj ďalších 25 rokov? > Anton


Pokud nastane "doba ledová", jak to neustále slibujete, tak budu
samozřejmě krmit pořádně a budu se snažit, aby neustále byly v medné
komoře zásoby ať už medu nebo cukru. Ale zatím jsou to jenom plány,
uvidím, jaká bude realita.

Jaroslav

Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
není zaneseno propolisem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
Subject: strupek


> mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
nad
> tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> vhodnejsi varianta utepleni diky

Když jsem měl k dispozici krupici, kombinoval jsem to. 1 kilo krystalu,
doprostřed 1 kilo krupice a nahoru jedno kilo krystalu. Nebo 2 kila krupice
a nahoru jedno kilo krystalu krystalu. Zalil vodou, počkal, až voda prosákne
až dolů, pak obrátil do misky, takže na sítu byla vrstva krystalu a na něm
vrstva krupice a mírným kýváním hnal bublinu vzduchu pod dnem sklenice
dokola až všechny přilepené krystalky cukru k dnu sklenice spadly do vody.
Pak jsem sklenici přendal na včelstvo. Z krupice se objevovaly ve včelstvech
drobné krystalky, které propadávaly víčky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 6:38 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


Pokud mám krupici tak postup obrátím dám 2 l vody a doplním cukrem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 15:41:18
> ----------------------------------------
> dnes jsem již přešel na lahve
> > je to opravdu rychlejší a pohodlnější ale musí to být sv pořadí strůpek
s
> > otvorem - podložka - prosakovací víčko a sklenice A pak za 1/2 hodiny
je
> > nakrmeno 30 včelstev bez obtěžování jedinou včelou
> >
> > Pepan
>
> Udelal jsem podlozky presne jak popisujete a jsem docela spokojen. Jeste
to
> nemam u vsech ale oproti dedovym krmitkum na 2l roztoku je to urcity posun
:-)
>
>
> Zalivate cukr studenou vodou? Cetl jsem, ze to lze jen s krystalem?
>
> Ja delam roztok. Z nedostatku casu cukr rozmichavam v horke (varici)
vode bez
> dalsiho vareni. V rychlovarne konvici uvarim vodu (1.5l) a naleju ji na
kilo
> cukru primo v krmici lahvy (pro jistotu ji mam v kybliku - kdyby praskla -
zatim
> zadna neprdla - mozna je lepsi lit vodu po lzici) pak dosypu zbytek cukru
a
> zamicham a nez se mi uvari dalsi voda je to rozmichano.
>
> Urcite to neni optimalni, ale jde to - rikal jsem si, ze to v lete
vymyslim
> nejak lepe a jednoduseji, ale nebyl vubec cas :-(
>
> T.H.
>
>
>

Včely určují sílu zimního včelstva geneticky a velikostí obsazeného prostoru
v podletí. Když mají dost zásob, i bez dlouhého krmení vychovají nějakou
sílu zimní genertace. Když při krmení začínají intenzívněji plodovat, buď
vychovávají rovnou krátkověké včely nebo vychovávají další dlouhověké, ale
protože v úlu je potom více dlouhověkých včel na zimu než je strop síly
zimního včelstva, některé z těch dlouhověkých se stanou krátkověkými a během
září a října odejdou. Je určitý předpoklad, že odejdou ty méně kvalitní
dlouhověké včely a taky si myslím, že pokud se včely krmí delší dobu v
podletí, nashromáždí potom větší zásoby pylu, které urychlují jarní rozvoj,
ale zdá se, že ty vlivy nejsou v předjaří nijak výrazné. Včely odejdou a
namnožení roztoči zůstanou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 15, 2007 9:16 PM
Subject: Re: Korkov? z?tky - popt?vka


> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák

Antone, podletní podněcování se samozřejmě na množství plodu projevuje a to dost silně, chce to jen vyzkoušet. Včelky mě při tomhle pokusu dost nachytaly na švestkách. Na pokusné včelnici, kde mám úly ve dvou řadách jsem u jedné řady podněcoval mačem a u druhé jsem hned nakrmil. V září budily včelstva druhé skupiny dojem bezmatečnosti, otevřený plod tam téměř nebyl a u včelstev první řady byly až 3 plásty plodu, což je u 39 x 35 hodně nových včel.Takže jsem na svojí adresu a na př. Boháče prohodil několik nelichotivých výrazů, na svoji proto, že jsem se nechal nalákat na pěknou pitomost. Ale na jaře jsem bral vše zpět. Do řepky se rozdíly nepoznaly a včelky méně zlobily s rojením, a medu od druhé řady bylo více. To jsem ještě 2 x zopakoval a dnes dávám suchý cukr jen v malé dávce a to jen proto abych získal trochu času a vím že je to naprosto zbytečné. Na této včelnici jsem stejným způsobem odzkoušel krmnou komoru a teď tam piluji nejvhodnější způsob odchovu matek pro Dadanty. Zdraví R. Stonjek

Přátelé mám takový dotaz
Jak hodnotíte letošní podletní plodování.
U nás na Třeboňsku to s letošní snůškou bylo oproti loňsku slabé.
Po skončení melicitózní snůšky začalo rapidně ubývat plodu. Po vytočení a odstranění plástů s melicitózním medem jsem včelstvům podal tři láhve cukerného roztoku. Včelstva i po podání tří lahví cukerného roztoku mají v této době jen čtyři až pět plástů plodu. Včelstva mám ve dvou nástavcích po 11 plástech rámková míra 39 x 24 cm. Zajímalo by mne, jak je to jinde. Pokud porovnám plochy plodu letos a plochy plodu loni, tak je zde rozdíl až pěti plodových plástů.

> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí.


Vetsinou je na ulu nejaka striska, ktera ma nejake to kilo takze to zkrouceni sololitu nehrozi - alespon u me tento problem nenastal.
Bal jsem se, ze vlhokosti nabobtna vlhkosti, ale mam ho tam uz druhym rokem a je netknuty, ale neprsi na nej.

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.

Jak psal Karel, ze zalezi na usporadani, tak u me byla chyba, ze jsem se bal mit otevrene horni ocko (mozna jsem v te dobe ani netusil, ze by melo byt otevrene :-) )

T.H.
-----------
Bacha, očka a větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař nechce v horním nástavku, tak očka neotvírá.
Jinak před dvaceti lety jsem dělal nástavky ze sololitu, byl jsem od toho zrazován, tak jsem udělal pokus. Na rámek jsem nabil sololit, natřel syntetikou a nechal venku na sudu, kde kvasil slepičí trus. Vydržel, nekroutil se.
Nástavky z té doby fungují dodnes, některé i nenatřené.
Sololit pokud je přibit a přilepen do rámu drží tvar.
Ale mluvím o tom klasickém sololitu do nábytku. Pak jsou různé druhy na balení a jejich kvalita klesá až k bednové lepence. Ale i z té jsem zkoušel dělat a taky to šlo. Ale asi by to nevydrželo tolik let. Pokud je účelem, že má nástavek vydržet desetiletí.
Karel

>Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
nechce v
horním > nástavku, tak očka neotvírá.


To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jaroslav

>
> >Bacha, očka a > větrání spoluurčují, kde bude plod. Pokud ho včelař
> nechce v
> horním > nástavku, tak očka neotvírá.
>
>
> To platí i v létě? Příští rok chci včelařit bež mřízky, tak jestli
> mít očko zavřené nebo otevřené. Já myslel, že otevřené, aby to holky
> neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.
>
> Jaroslav
>

Je nutne mit horni ocka zavrena, jinak by tam nosily pyl a asi i plodovaly - jak bylo zmineno, kazdopadne mi to letos fungovalo pekne i bez mrizky spodni 2-3 ocka u NN jsem mel otevrena.

S tim plodovanim v hornim nastavku tam tapu. Muzete mi prosim vysvetlit proc je vhodne nebo nevhodne aby plodovali nahore? Moje predstava je zatim takova, ze snuska (krmeni) matku tlaci dolu - tak to vetsinou bylo az na vyjimky, coz asi potvrzuje, ze mi neco unika.

Diky T.H.

Ona ta diskuze kolik a jak krmit postrádá jeden velmi důležitý prvek a tou je lokalita ve které zimujeme V každém případě dobré včelstvo které jde do zimy má v říjnu přibližný průměr sediska asi 30 cm to je 7 rámků a vůbec není důležité při standardních podmínkách jestli má 1 nebo 3 celé nástavky a jeho zimní spotřeba se bude do začátku plodování které je řízeno výškou slunce a délkou dne pohybovat okolo 6 - 7 kg. Tady pak začíná být důležitá znalost místních podmínek jaké množství zásob je potřeba do rozkvětu prvních rostlin Věřte že je vtom dost podstatný rozdíl v šedesátých létech dělal můj otec včelmistra v místním JZD a Včelnice byla umístěna na Kosíři ve výšce 440 m nad mořem, doma byly včely ve výšce 270 m a množství zásob se muselo lišit také. Ten údaj 6 -7 kg pochází ze včelařské stanice na Běleckém Mlýně asi 300.m n.m. 6 km od nás. A množení roztočů mají vliv jiné faktory než krmení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:40:38
> ----------------------------------------
> Nemáte pravdu, pokusy Švýcarů prokázaly to, že krmení vyprovokuje větší
> plodování (tak jako každá snůška - krmení včely vnímají jako přirozenou
> snůšku), ale v konečném důsledku to nevede k vyšší síle včelstev do
> zimy, resp. příštího jara. Nedávno zde v konf. totéž pěkně popsal p.
> Stonjek - udělal vlastní pokus. O kladné korelaci množství odchovaného
> plodu včelstvem i délky periody plodování je zbytečné pochybovat -
> myslím, že i v naší literatuře o tom najdeme články (zřejmě i v OVP) a
> sám totéž mám odsledované. Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech. Není úplně
> jasné, proč v plodnějších včelstvech se namnoží více roztočů, zřejmě ne
> každá kukla vyhovuje množení roztočů...
> K. Čermák
>
> A.Turčáni napsal(a):
>
> >Pokusy v Liebefelde dokázali, že podnecovanie neprináša silnejšie
> >plodovanie. A keď aj, je odvážne tvrdiť, že bude viac roztočov ak budeme v
> >tomto čase zakrmovať. Klieštik má takisto svoju stratégiu pri svojom
> >rozmnožovaní, aj na menších plodokruhoch sa dokáže rozmnožiť do enormných
> >rozmerov, ak ho včas nelikvidujeme. Tam kde sú menšie plodokruhy, do bunky
> >s larvou pred zaviečkavním vkĺzne viac samičiek a svoj zámer dosiahnu, s
> >liahnúcou sa včelou vybehne aj 16 klieštikov. Tento počet som osobne
> >zaznamenal. Všetko je relatívne. Anton
> >
>
>
>
>

Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké. Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Korkov? z?tky - popt?vka
> Datum: 15.8.2007 21:45:34
> ----------------------------------------
> K Čermák:
> >Plodnější včelstva mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu
> na vrcholu rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou
> typy včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
> listopadu.<
> ....
>
> Tak to je zajímavé. Jak je hluboko prozkoumaná       tato problematika se
> sníženým plodováním? Zrovna jsem dnes narazil na článek, kde se popisuje
> určitá látka, která prokazatelně po indikaci prý razantně umí zvýšit
> plodování včelstva.
>
> Mohu to chápat tak když se vrátím k tomu typu u včel, že jsou u nich jakési
> variace, který příjem takových látek do jisté míry "ignorují"? Jsou to
> podle vysvětlení v daném článku látka(y), které se běžně nachází víceméně v
> pylu.
>
> A to vybízí vlastně k otázce, jestli zkušenosti s plodováním u takových
> typů probíhá i změně snůškových podmínek přibližně stejně.
>
>
>

já mám na strůpcích sololit , laťky, folii. plexisklo a i dokonce dřevotřískovou desku a nevidím rozdíl. Však všechny nástavky mají očko a Mor. un. větrají přes boční chodbičku a boční krmítko

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 06:50:44
> ----------------------------------------
> Sololit se vlivem vlhka zkroutí, na strůpku se udělají mezery a úl bude v
> zimě otevřen venkovnímu prostředí. Případně začne až plesnivět. Musel by být
> zatížený těžkými kameny na dřevěném rámu nebo tak nějak. Vlhkost by
> odcházela jenom sítem ve spodku. A stejně sololit by musel být něčím dalším
> dodatečně zaizolován. Polystyrenová deska jako strůpek vlhkost nepropouští,
> 5 - 10 cm drceného polystyrenu na sítu naopak vlkost propouští. Co se týká
> víka úlu prostupného pro vlhkost v zimě, nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. Přes silonové muší síto se dá do úlu v pohodě nahlédnout, pokud
> není zaneseno propolisem.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "TOMA" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, August 15, 2007 4:15 PM
> Subject: strupek
>
>
> > mam dotaz je vhodne dat misto folije sololit a viko uteplenou
> > polistirenem bude ul dostatecne dichat v zimnim obdobi a tem polistiren
> nad
> > tim sololitem nebude branit odchodu vlchkosti a jestli jaka by byla
> > vhodnejsi varianta utepleni diky
>
>
>
>

Teď mi vysvětli proč jsi v tomto čase odstraňoval melicitózní med, ten by totiž spotřebovaly na výchovu zimní generace a nijak by jim nevadil?

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: v.zemanek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Podletn? plodov?n?
> Datum: 16.8.2007 08:30:22
> ----------------------------------------
> Přátelé mám takový dotaz
> Jak hodnotíte letošní podletní plodování.
> U nás na Třeboňsku to s letošní snůškou bylo oproti loňsku slabé.
> Po skončení melicitózní snůšky začalo rapidně ubývat plodu. Po vytočení a
> odstranění plástů s melicitózním medem jsem včelstvům podal tři láhve
> cukerného roztoku. Včelstva i po podání tří lahví cukerného roztoku mají v
> této době jen čtyři až pět plástů plodu. Včelstva mám ve dvou nástavcích po
> 11 plástech rámková míra 39 x 24 cm. Zajímalo by mne, jak je to jinde.
> Pokud porovnám plochy plodu letos a plochy plodu loni, tak je zde rozdíl
> až pěti plodových plástů.
>
>
>

zkoušel to z vás někdo přes síta?

Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):

>Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
>ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
>teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
>kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
>hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
>nekontroluju.
>Broněk
>

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely. K tomu pasují i moje poznatky s pozdním krmením, zpracováním
krmení včely tyto zásoby spotřebují, ale během pár týdnů potom, kdy mají
přístup k pylu, ty zásoby zase naberou a téměř dosáhnou původní kondice.
Pokud to pozdní krmení nebylo příliš nárazové.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 9:11 AM
Subject: plodovani


Když jsme u toho plodování, nikde jsem doposud nenarazil na to co vlastně
způsobuje po podletní přestávce v kladení, že pak jsou včely již dlouhověké.
Odůvodnění, že jeto způsobeno menší činností považuji za neopodstatněné.

Pepan

Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
1/etapa plodu
2/etapa mladušky
V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu vytvoření dlouhověké včely.
V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Spojeni vcelstev
> Datum: 16.8.2007 10:02:29
> ----------------------------------------
> Potvrzuji - přítomnost otevřeného plodu při přidávání matky nemá žádný
> vliv na ochotu včel přijmout novou matku, je to jedna z pověr, které
> přetrvávají v povědomí včelařů. Co včelařím, přidávám matky hned po
> odebrání staré matky a po 2-3 dnech na "seznámení se" uvolňuji přístup
> včelám k zátce těsta, za další 1-2 dny je matka mezi včelami, tedy v
> době, kdy je ve včelstvu stále dost otevřeného plodu. Matka sama zničí
> matečníky a pak začne klást - při kontrole přijetí po 5-6 dnech od
> uvolnění přístupu k těstu už obvykle klade. Přidal jsem takto stovky
> matek, není to 100 % spolehlivá metoda, jako každá. Např. občas narazím
> na "tvrdohlavé" včelstvo, které absolutně odmítá přijmout jakoukoliv
> matku jakýmkoliv způsobem, kromě matky odchované jím samým na plodovém
> plástu (což je zdlouhavé, matka se při snubních výletech může ztratit a
> včelstvo se stane trubčicovým - vhodným leda k likvidaci).
> K. Čermák
>
> Bronislav Gruna napsal(a):
>
> >Několik buněk otevřeného plodu je v říjnu ještě téměř v kařdém včelstvu,
> >ale to není pro úspěšnost přijetí podstatné. Možná to neodpovídá
> >teoretickým předpokladům, ale v praxi to funguje. Přidal jsem takto již
> >kolem stovky matek. Že přijaly se pozná podle uklidnění včelstva (přestane
> >hučet).Považuji tuto metodu za velmi spolehlivou, takže přijetí ani
> >nekontroluju.
> >Broněk
> >
>
>
>
>

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 10:31:19
> ----------------------------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí
> stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším
> množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí
> kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.
> V etapě maldušky musí být budoucí dlouověká včela krmena dělničí kašičkou a
> nesmí se starat o plod či vykonávat další práce, jež spotřebovávají
> bílkoviny ( stavba díla, zpracování medu, činnost létavky ). Výsledkem je
> krátkodobí vznik anatomické trubčice. Po ukončení příjímání dělničí kašičky
> dojde do 3 dnů k zaprahnutí vaječníků, přičemž tukobílkoviné těleso
> zůstává, a tak je dlouhověká včela dotvořena.
> Její délka života je omezena dobou, kdy se zapojí do práce vyžadující
> spotřebu bílkovin. Proces tvorby dlouhověkých zimních včel je náročný na
> spotřebu pylu a je pro něj typické zmenšování plodové plochy, kdy dochází
> ke vzniku nadbytku dělničí kašičky ve včelstvu.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
> ps. Létavky mají podstatně nižší spotřebu pylu, než-li mladušky, avšak
> jejich práce je fyzicky náročná, opotřebovává bílkovinné těleso i orgány.
>
>
>

Dne středa 15 srpen 2007 11:47 Petr Forejtek napsal(a):
> Protože mě tohle téma zajímá a rovněž na popud přítele Tomáše Heřmana
> zakládám toto vlákno a prosím všechny, kdo mají k tématu co říct, aby se
> podělili o své zkušenosti. Prosím zejména o zkušenosti a techniky, nikoli
> teorie a flame war. Co je medná komora? Jak vytvořit MK? Jak opatrovat MK?

DD,
kupte si Moderniho vcelare 1/2007 , za tech cca 30 Kc ziskate mimo MK i
spoustu jinych informaci. Doporucuji casopis predplatit.

Honza

ANO.
Proč je matka dlouhověká (3-4 roky), když vznikla ze stejného genetického základu jako kterákoli dělnice, létavka, která žije 6 týdnů? Rozdíl je pouze v kvalitě a složení výživy v larválním stádiu. Jestli na to mají vliv i sexuální hrátky ve fázi oplodňování, to nevím, ale možné to je.
Proto je, myslím si, mechanismus vytvoření dlouhověké včely dělnice stejný. V úle se v červenci hromadí "lenošivé" včely, které já považuji právě za ty budoucí dlouhověké, i když k tomu nemám žádný důkaz. Včel je přebytek a spousta odepsaných létavek lehce zajistí nahromadění zásob na zimu. Tyto létavky, často nervozní, hamižné a lačné po žrádle, jsou největším nebezpečím pro eventuální novou matku.

Je to jako u lidí, kdy vykořisťovaná dělnická třída je alergická na "nepracující" byznysmeny, manažery a šlechtu :-)).
Z toho vyplývá pro nás lidi: příliš se nepřežírat, nevyhýbat se sexu, nepřehánět to s prací a dožijeme se dlouhého věku, (za předpokladu, že nás jako děti dobře krmili :-)).


-------------------
> Tvorba dlouhověkých zimních včel se dělí do dvou etap.
> 1/etapa plodu
> 2/etapa mladušky
> V etapě plodu musí být budoucí dlouhověká včela krmena kvalitní dělničí stravou ( dělničí kašičkou ). Včely vzešlé z plodu, který byl ve větším množství krmen dělničí kašičkou a ne dělničí směskou ( med + pyl + dělničí kašička ), mají životnost 6-8 týdnů. Ve druhé etapě dojde k vlastnímu
> vytvoření dlouhověké včely.

Plodnější včelstva
mívají více roztočů. Nemám na mysli jen množství plodu na vrcholu
rozvoje, ale i celkovou délku období, kdy včely plodují - jsou typy
včel, co přestávají plodovat třeba už v srpnu a jiné plodují do
listopadu. To úzce souvisí s množením roztočů. A krmení či podněcování
včel plodování jednoznačně podporuje.
K. Čermák
______________________________________________________________

S tím, že množení roztoče varroa podporuje délka období kladení matek, plně souhlasím.
Plodnější včelstva mají mít více roztočů???? Samozřejmě mají nově vytvořená včelstva ( oddělky, smetence ) méně roztočů. Co se týče produkčních včelstev, nějako se mi to nezdá.
Pro roztoče je přece výhodné, když si do jedné buňky zaleze více samiček. Tehdy nedochází ke krvesmilstvu roztočů, hybridní generace roztočů vykazují vyšší životaschopnost a plodnost. Bylo prokázáno, že samičky roztoči mají tendenci se shromáždit více v jedné buňce. Proč by měla být některá buňka tak výhodnější než druhá, že si tu ,,druhou,, roztoči nevyberou a raději v extrémním případě se raději množit nebudou, i když by si na té ,,druhé,, mohli založit potomstvo??????????????????
Není problém spíše ve způsobu léčení. Ono je rozdíl, když máte 4 nástavky a 2 nástavky a v dávkování léčiv se to musí nějak promítnout. Otázka jak? V metodice léčení žádné přesné (!) dávkování na reálnou sílu či prostor úlu, či dokonce úlovou soustavu není! Můžete se přesvědčit sám, co různých představ ohledně dávkování GABONU se tu před pár týdny vynořilo, z toho pár bylo i proti schválené metodice aplikace GABONU ( viz vlákno GABON ). Když si představím, že originální metodika léčení byla vypracována na dvouprostorových klasických úlech ve VUVČ, tak mě při představě mých produkčních včelstev v 5 nástavcích Optimalu na podzim v době léčby běhá mráz po zádech, zda je dávkování léčiva dostatečné.
Není náhodou zvýšený výskyt roztočů v silnějších včelstev způsoben nedostatečným dávkováním léčiv pro silnější včelstva, či vyšší pravděpodobností reinvaze roztočů do silnějších včelstev????????????????????????????????
Nebo se pletu, přesvědčte mě a já to uznám, nemám takové zkušenosti s varroázou jako Vy!

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
____________________________________________________________
Kterou přestávku v kladení máte na mysli???

Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle, takže
jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
jarní včely.
______________________________________________________________

To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě pyl nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném tělese, avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely nestačí na odchov dalších tří včel.

NA TAKOVÁ VČELSTVO JAKÉ POPISUJETE PLATÍ ODDĚLEK. A TO TAKTO Z PŮVODNÍHO VČELSTVA SE SE ODSTRANÍ MATKA PO TŘECH DNECH SE VYLÁMOU MATEČNÍKY A PŘIDÁ PLNĚ ROZPLODOVANÝ ODDĚLEK VČELY SICE MATKU ZAHUBÍ ALE PROTOŽE NEBUDOU MÍT VHODNĚJŠÍ PLOD TAK NE NOVÉM GENETICKÉM MATERIÁLU VYCHOVAJÍ NOVOU
_____________________________________________________________
Vajíčka jsou tři dny, larva dělnice 6 dní, z toho ještě 3-denní larvy jsou použitelně k založení nouzového matečníku!!! Po třech dnech stále zůstává plod vhodný k založení nouzového matečníku včelstva, jemuž vyměňujeme matku.

Jak kdy. Přidáme li oddělek touto dobou a bude vše probíhat jak jsi popsal, tak matka se vylíhne v září oplodní se ke konci, protože se to vzhledem k nedostatku trubců protáhne a výsledek je na jaře neproduktivní chcípáček. Já si však myslím, že po odstranění staré matky včelstvo novou nezahubí, protože ta má tu nejlepší ochranu jaká je a to vlastní včely, ale přijme jí za svojí. Já abych měl jistotu to tak dělám v září, profíci klidně i v říjnu a tento způsob hodnotím jako bezkonkurenčně nejspolehlivější a každoročně ho ověřuji na desítkách matek. V září proto, aby si včelky stačily zredukovat stav jak jim to vyhovuje, to ještě stihnou. Ony tomu rozumí nejlíp, tak proč jim do toho kecat. Já těm výpočtům, 3 kg včelstvům a citátům z Farrara a Bretschka moc nevěřím a všem kteří těmto revolučním velkým myšlenkám propadli přeji, aby se to také promítlo do výšky jejich medných výnosů. Zdraví R. Stonjek

Nedostižné je podle mě síto na
rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
pro vlhkost. R.P.

Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší! No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na stenách úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
Tak potom ako?

Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať, cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.

Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky, ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary a znovu sa dostávajú do utepliviek.

Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako uteplivky používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť na ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je prekrytý sieťou.

Anton

Proč je letos více roztočů ve včelách? Byl
> dlouho teplý podzim, teplá zima a brzo jaro, včely tedy plodovaly
> nezvykle dlouho a to umožnilo i množení V.d. ve včelstvech.
Č.K.

Je logické, že to tak môže byť. Táto otázka je rozoberaná viacerými autormi, ale zdá sa mi, že veľakrát podliehajú subjektívnemu hodnoteniu. Posledné roky (nielen tento) sú tak priaznivé roky pre plodovanie matiek, že tých 21 dňových plodokruhov je oveľa viac ako za priebehu normálnej zimy a jari, teda nižších teplôt a slnečného svitu. Predpoklad že by tak mohlo byť je správny, ale zabúda sa na jeden fakt a ten je, "bolo to - ktoré včelstvo do zimy správne ošetrené? To koľko samičiek zostalo po poslednom zásahu proti V.d., nevieme! a tento moment je dôležitý, lebo od toho sa odvíja počet klieštikov vo včelstve v nasledujúcom roku.

Tento predpoklad potvrdzuje aj priebeh množenia sa V.d. s vplyvom na výpad poškodených včelstiev, ktoré sa čas do času vyskytujú, teda je dôležitý aj ľudský faktor, ako k ošetreniu pristupujú jedinci. Jedni včelári si liečebný postup pochvaľujú a iní nadávajú, hlavne majú výhrady proti aplikácii prípravkov pri likvidácii V.d. vo včelstvách slovami, ten a ten prípravok je zlý, ale prečo to nepovedia.

Tu by sme mali hľadať príčiny úhynu včelstiev a nie v tom, že sezóna je dlhšia, ako by mala byť.

Teraz napíšem niečo, prečo ma môžete ukameňovať. Už piaty rok môj boj proti V.d. spočíva len v trojnásobnej fumigácii amitrazom. Včelstvá sú čisté, samozrejme nie sú bez výskytu klieštikov, ale výskyt je taký nízky, že včelstvo v žiadnom prípade neohrozia.

Jeden môj poznatok: ak vo včelstve (72 včelstiev) sa po celý rok nestretnete klieštika voľným okom na včele, je to dobrá prognóza pre vás samotných, včelstvo to zvláda skvele. Tohoto roku som to šťastie nemal, s klieštikom sa nestretol.

Znepokuje ma však jedno, či trojnásobná fumigácia nezamorí dielo, peľ a zásoby nadmerným množstvom rezíduí. Rezistentnosť na amitraz som nezaznamenal, len neviem dokedy. Na budúci rok znovu použijem Gabon PA 92, ako alternatívu k amitrazu.

Anton

No podstatné je mít na zimu strůpek uteplený nějakým měkkým materiálem,
který se vlivem vlhkosti a změny teploty nekroutí a nevytváří štěrbiny a
netěsnosti, kterými by unikal teplý vzduch v úlu.

Vrstva novinového papíru vlhkost propouští i mokrá. Vytváří se stav, kdy na
jedné straně mokrého papíru se vodní pára sráží ve vodu a na druhé straně
papíru se voda zase vypařuje v páru a putuje dál. A o to právě jde.

Slámu a seno jsem zmiňoval pro ty, kdo nemá filcové uteplivky, protože se
dají sehnat z domácích zdrojů. Stačí třeba jen na stříškách úlů nechat
uschnout natrhanou trávu a pak ji vložit do pytlíků ušitých z nějakých
hadříků, co dům dal. Nebo na podzim, když se vyčíhne vhodná doba, se dá
téměř každý rok nasbírat pod listnatými stromy prakticky suché listí. Jednu
dobu jsem dokonce uvažoval o systematickém využívání takových uteplivek, kdy
by se v podletí a na podzim takkle ty pytlíky naplnily a strůpek izoloval
až 10 - 15 cm silnou vrstvou a až bude dostatečně teplo někdy v květnu tyto
náplně vyhodily a pytlíky vypraly od případných plísní v pračce. Myslím si,
že tato jednorázová izolace by to mohlo být lepší než trvalá izolace strůpku
kolikrát kontaminovaná už po prvním roce plísněmi. A ekologičtější.

Pokud je pod strůpkem úlu 100 % vlhkost při plodování v předjaří a zimě,
běžné pórovité izolační materiály na strůpku budou vždy vlhké až mokré.
Proto hlavně v předjaří se musí tyto izolace obracet, suchou část dát na
strůpek a mokrou ven, aby uschla. Pokud bude nejhořejší očko otevřené,
průvan se určitě postará o to, že tam 100 % vlhkost vznikat nebude, ale při
větrném chladném počasí v zimě budou tepelné ztráty.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 3:37 PM
Subject: Re: strupek


> Nedostižné je podle mě síto na
> rámcích a na něm vláknitá uteplivka typu filce nebo slámy. A mezi sítem a
> uteplivkou třeba vrstva novin nebo jiného papírového materiálu prostupného
> pro vlhkost. R.P.
>
> Tento spôsob som pratizoval možno pred 30 rokmi. Myslel som, že najlepší!
> No nebol. Papier ako taký, vzdušnú vlhkosť v úli prijíma, ale preto, že je
> ešte prikrytý npr. filcom, sa vlhkosť neodparuje, ostáva v novinovom
> papieri. Vtedy končí jeho účinnosť, vodné pary neprepúšťa a po navlhnutí
> ani nové neprijíma. Kolobeh je narušený, a vodné pary sa zrážajú na
stenách
> úľa, plástoch, kde vykonáva svoju zhubnú činnosť.
> Tak potom ako?
>
> Najideálnejším spôsobom v každom úľovom systéme ako odviesť vodné pary, je
> vytvoriť mierny! prievan, keď odchod vodných pár usmerníme cez očká na
> najvyššom mieste úľa, tam kde sú umiestnené včely. Očko je dobré prekryť
> npr. jutovou vrecovinou, včely nemôžu cez ňu vyletovať ale ani vletovať,
> cez ktorú bezpečne a negatívneho vplyvu na včely z úľa odchádzajú.
>
> Ja praktizujem už dlhé roky, odvod vodných pár cez povalové uteplivky,
> ktoré však nesmú byť prikryté plechom, lebo sa na nich zrážajú vodné pary
a
> znovu sa dostávajú do utepliviek.
>
> Ako to robím: priamo na horné latky plástu položím na celú plochu úľa
> redšiu vrecovinu (jutové ale i bežné), ktorá prepúšťa vlhkosť aj po
> zatmelení (dá sa vymeniť) a bráni uteplivky proti zatmeleniu. Ako
uteplivky
> používam presne pristrihnuté odpadky z kobercov (3 ks), ktoré dokážu
> dýchať. Ešte raz zdôrazňujem, ak má uteplivka zostať funkčná, nesmie byť
na
> ňu položený prístrešok. Pod prístrešok treba dať vrchnák, ktorý je
prekrytý
> sieťou.
>
> Anton

Myslím, že jsem ty tři vychované včely z jedné zimní někde četl a je
pravděpodobné, že ten autor to taky "někde četl" a nijak neprověřil.
Rozhodně ale zásoby v tukobílkovinném tělese zimních včel dokáží pokrýt
vícetýdenní spotřebu plodu včelstva v předjaří, kdy včely plodují, pyl v
rámcích být nemusí a počasí na sběr pylu venku není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 1:13 PM
Subject: Re: plodovani


> Co je mně známo, zimní včely mají mít vnitřní zásobu bílkovin v těle,
takže
> jedna zimní včela by z těch zásob měla vychovat na jaře až tři krátkověké
> jarní včely.
> ______________________________________________________________
>
> To není možné za předpokladu,že včela nemá přístup k pylu. Včely v zimě
pyl
> nespotřebovávají, vystačí si s vlastními zásobami v tukobílkovinném
tělese,
> avšak v žádném případě zásoby uložené v tukobílkovinném tělese jedné včely
> nestačí na odchov dalších tří včel.

Já myslel, že otevřené, aby to holky
neměly s nektarem daleko a mohly rovnou očkem.

Jarosl

Včely "holky" nerozmýšľajú v dimenziách človeka, riadi sa pudove a nemyslia na to, že budú mať o 50cm kratšiu cestu. Včela sa riadi miestom, kde má matka plodisko. Ak včelár materskou mriežkou vymedzí plodisko v jednej alebo v dvoch nízkych debničiek a tie sú hneď nad úľovým dnom, každá bude vyletovať a vracať sa do úľa cez hlavný- spodný letáč, ak však na tejto debničke otvoríte očko, budú včely vyletovať a vracať cezeň. Prečo?

Včelie spoločenstvo združuje v jeden celok feromón- materská látka, ktorú už podľa jej názvu produkuje matka. Včela, lepšie včely, musia vždy pociťovať, že matka je v úli a to zistia len vtedy, keď pred každým výletom si to zistia prijatím mateskej látky- chuti, nie vône, až tak odletia za svojimi povinnosťami. To isté pudove urobí včela aj keď sa vracia do úľa. Včely v takomto prípade používajú očká nad materskou mriežkou len na vetranie úľa.

Iný prípad je, keď včelárime bez materskej mriežky, lebo vtedy matky, pretože vtedy nie je obmedzená MMr a rozširuje plodisko aj do niekoľkých debničiek, v takom prípade vyletuje cez najbližší otvor- očko, ktoré je na mieste kde je plod. Ale i v tomto prípade, keď sme očko otvorili pozdejšie a včely boli zalietané na hlavný letáč, robia dlhšiu cestu, napriek tomu, že očko je bližšie. Zvyk je železná košeľa.

Toto všetko, ak budete dlhé roky pozorne pozorovať chovanie sa včelstva za rôznych podmienok, sa dozviete, ale aj veľa iných skrytých javov. Ľudia ako taký, majú často deformovaný pohľad na život včelstiev len preto, že vnímajú hmyz- včely ako človeka, že sa riadia rozumom, čo nie je pravda, včely konajú vždy pudove.

Anton

a co kdyš ma střiška otvory pro vetrani a co je to VRECOVINA ,pytlovina nebo tak neco. A man ješte jeden dotaz nebylo by dobre na přelomu unora a března dat nepropustnou folije a uteplit aby se sražely ty vodni pary aby včely mely co pit kdiš nemohou litat pro vodu atd

Jestli, když má včelstvo málo plodu, se nestane, že na jednu zavíčkovávanou
larvu vlezou tři a více roztočů a že potom vysávaná larva uhyne dříve než
noví roztoči stačí dozrát a je včelami včetně nedozrálých roztočů vyhozena
ven.

R. Polášek

A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: plodovani
> Datum: 16.8.2007 11:20:36
> ----------------------------------------
> To je pěkné ale proč tam je ta přestávka v kladení podle mého se matka na
> to musí zřejmě připravit ta přestávka probíhá ať je snůška nebo ne a ať se
> krní nebo ne někdy je kratší někdy delší je to vidět na stádiích plodu
> ____________________________________________________________
> Kterou přestávku v kladení máte na mysli???
>
>
>

I v tomto případě již z dálky poznáš ve kterém nástavku matka je provoz v daném očku je vždy větší

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bzzuk <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: strupek
> Datum: 16.8.2007 17:26:54
> ----------------------------------------
> A jak tedy vysvětlíte, pane Turčány, že moje včely létají přes očka po celý
> rok. I když mám medník oddělený mřížkou, včely klidně vletují i vyletují
> vrchním očkem - kde matka samozřejmě není...
> Ve včelstvech bez mřížky si matka klade po celém prostoru úlu, nepozoroval
> jsem však, že by začaly létavky více létat očky nebo česnem.
> Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických
> feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely
> na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také
> kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek.
>
>
>

Koncem července začátkem srpna V té době vkaždém včelstvu nelze najít některé vývojové stádium plodu
___________________________________________________________
Tak o tom slyším poprvé. Buď to moje včely nemají, nebo jsem si toho nevšiml, což je možné, protože tou dobou včely krmím a nerozebírám.

Prosím o radu, jak nejlépe zkrmit loňský med, v jakém poměru ho rozředit vodou, popř. jiné podrobnosti.
Děkuji

Pokud vím, tak včely poznají přítomnost matky podle jejich specifických feromonů, které se po úle šíří vzduchem - resp. větráním včel. Když včely na česně větrají, tak to dělají jednak z důvodu ventilace vzduchu a také kvůli šíření feromonu matky do okolí - pro lepší orientaci létavek. Bzzuk

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.

Uvediem jeden môj negatívny prípad. 1.8 som do včelstva vkladal Gabon PA 92, v polovici XI. mes. som všetky matky vkladal do izolátora na 21 dní z dôvodu, aby vo včelstve pri fumigácii nebol žiaden plod. Mimochodom je to najisteší spôsob ako už v polovici 11.mes. boli včelstvá bez plodu. Včely mali ku nej prístup a mohli od nej odoberať materskú látku. Po 21 dňoch som matky vypustil a 10. 11 som robil prvú fumigáciu Varidolom Fum. Vždy to dopadlo dobre.

Raz ani neviem z akých príčin som 30 matiek vložil do klietočiek Tic tac, do ktorých včely nemali prístup a 30 do malých izolátorov prístupným včelám a zažil som svoje najväčšie včelárske Waterloo.
Všetky matky 21 dní prežili v IZO klietočkách bez ujmy na zdraví a tak isto aj v Tic tac a vypustil som ich. Urobil som fumigáciu s veľmi dobrým výsledkom. Spokojný som prečkal zimu a pri prvom prelete som robil kontrolu prezimovaných včelstiev.
V čom spočívalo moje Waterloo. V tridsiatich včelstvách kde boli uzatvorené matky v klietočnách Tic tac som našiel 30 neoplodnených matiek. Čo sa stálo? Rýchlo som to pochopil. Včesltvám nestačila vôňa matiek a urobili si náhradný chov. Čas bol pokročilý a ani jedna matka sa už nedokázala oplodniť a boli to matky mimoriadne veľké a robustné. OPLÔODNENÉ MATKY, KTORÉ po ICH PO VYSPUSTENÍ Z KLIETOK včely zabili a ponechali si neoplodnené. Mal som šťastie, že som mal zásobné včelstvá, ktoré som pridával komplet ako prezimovali a zachránil som znášku. Popis je heslovitý, ale výstižný.
Preto ja tú istotu od tých čias nemám. Bola to mimoriadne užitočná skúsenosť, lebo od tých pridávam matky do včelstiev na báze chuti a nie vôni. A skvele to funguje, Katždú matku pridám 100-%ne.

Aj tvrdenie, že včely nevyletujú z očiek nad MMr, je založené na tomto prírodnom úkaze. Ďalšie skúsenosti hovoria a to dlhodobé, prečo včely vyletujú z očiek, kde nie je plod a matka (aspoň by nemala byť), príčinou môže byť, že cez otvorené očko sa vžobrala mladá matka, ktoré v čase lietania rojov sa po včelnici potulujú, sa vžobrala k včelám, oplodnila sa a včely , ktoré ju obklopili vytvorili si nové centrum a koexistovali s matkou v plodisku.
Vždy keď vidím vyletovať z očka včely, ktoré prinášajú peľ, viem, že v tej časti debnička nájdem novú matku, kontrola mi to potvrdí.

Anton

Právě jsem si přečetl zápis ze zasedání ÚKRK ze dne 24.3.2007. Bod 3. Různé: odst.b) př.Rousek podal informaci o "dění"v časopise Moderní včelař.Konstatoval,že úroveň tohoto časopisu se velmi zlepšila a neshledal nic,co by bylo v rozporu se zájmy a potřebami včelařství u nás.ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu.To je konec citátu,teď nevím sním či bdím nebo jsem se snad probudil v jiné době a jiné zemi? Najde se někdo kdo mě vyvede z tohoto snu? Moc děkuji a doufám,že jsem jen špatně četl nebo něco přehlédl a tím pádem špatně pochopil.

ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
----------
Kurva, to je průser, že já to toho lezl.


Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)

Karel

Proč nebýt zbytečně paranoidní...

pf

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 16, 2007 10:10 PM
Subject: Re: ÚKRK ČSV


> ÚKRK uložila i nadále sledovat obsah tohoto časopisu...
> ----------
> Kurva, to je průser, že já to toho lezl.
>
>
> Ale už vím proč stoupl náklad. Oni si to na nás zakládají :-)
>
> Karel
>

Dávám k dobru několik svých zkušeností a také by možná se na ně hodilo vaše vysvětlení. V mých Dadantech včely v polonástavcích prakticky nepoužívají očka a v plodišti jako u Eurodadantu nejsou. Proto jsem je také u nových polomedníků přestal vyrábět. Když jsem zkoušel 10 nezateplených úlů 39 x 24, včelstva nejdříve používala hlavní česno, které po červnu přestala používat a létala jen očky. Pak jsem úly dal pryč a dále jsem tento zaj. úkaz nesledoval. Spolehlivé vysvětlení pro to nemám. Zdraví R. Stonjek

Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce.
přeji krásné zážitky u včel.

Krmit včely jakýmkoliv cizím medem (cizím ve významu od jiných včel než od kterých byl vytočen) je 1. předpoklad jak si zaručeně rozmnožit a tedy rozšířit bakteriální onemocnění včel přenosné zásobami - tedy např. mor plodu. Proč takhle riskovat a znehodnocovat svoji práci s medobraním a vytáčením. Když už je jednou med venku z úlů myslete, neblbněte a nahraďte ho cukrem.
Honza

čárlí:
>Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže prakce. <
....

Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě, tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče. Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové zásoby pojídat a trávit.

Pokud med nebyl ohřívaný a starý, má v sobě aktivní enzym invertázu. Pokud
se nepřekročí teplota 40 - 50 st C, měl by se invertázou za několik hodin
rozložit, aspoň částečně i řepný cukr na glukózu a fruktózu a tím do určité
míry ušetřit včely. I když zásoby včely zpracovávají vždy, invertované
zásoby nemusí zpracovávat tak intenzívně. Na jedno kilo medu by mohlo být
několik kilo cukru tak 2 - 5. Kdysi jsem to konzultoval s kymsi z VUVČ kvůli
pozdnímu krmení. O kyselině se nezmiňoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "čárlí" <karel.stajer/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 17, 2007 10:46 PM
Subject: Re: Krmení medem


> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru
vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není
žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil
ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.

To má zmáknuté ing.Leoš Dvorský.Jestli se nepletu krmí tímto způsobem od roku 1993 a pochvaluje si.Já jsem loni vytáčel pak rozpouště a zkrmoval,neskutečná blbost moře práce dřiny.Na letošní rok jsem připravil o nástavek pro každé víc a je medná komora,co tam včelky nanosili tam mají a já mam nakrmeno.Je to neskutečná pohova,nemusím zhánět někde curk za ponižujících podmínek,ušetřím mnoho jízd ,vody a energie na přípravu roztoku.Prostě je to paráda a včelstva? Vynikající stav síla jarní rozvoj.Ovšem je třeba říci,že to vlastně není nic nového.Naši předci přece vybírali med až na jaře před novou snůškou a brali včelám co jim zbylo.

Zkrmovat vytočený med je universální pitomost. Hygienická i ekonomická. Prodat ho za 30 Kč/kg, nakoupit cukr po 16 kč/kg a rozředit ten cukr. Na 100 Kg medu (obsahuje 70% glycidů) dělá celá operace 1880 Kč zisku (= 3000 - 0,7x16x100) - a při ceně medu 25 Kč/kg jen 1380 Kč.

Ale někomu dělá radost bojkotovat "zloděje" výkupce ať to stojí co to stojí

To, kde dávali za med míň, než je cena cukru ví asi jen Čárlí.
Toto téma mi tu připomíná "Besídku zvláštní školy". Vzpamatujte se!


>..., neblbněte a nahraďte ho cukrem.

Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.

Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Pravděpodobně je tím myšleno to, že pánové z ÚKRK Moderního včelaře sledují
a čtou. Jako každý v každém oboru sleduje konkurenci v tom oboru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 7:44 AM
Subject: Re: Krmení medem


> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?

Já nevím, ale u nás nám výkupce platí již tři roky nejméně za med květový. Řepku platí nejlépe a pak medovicový

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 22:46:55
> ----------------------------------------
> Tento problém jsem před časem také řešil.Né proto abych se nemusel styděl
> zato,že nejsem chopen prodat med ale proto,že za řepkový med ve výkupu
> dávali vpodstatě míň než byla cena cukru.O řepkový med není až tak
> velkýzájem,obzvláště ,když zákazník ochutná med jiný.Ale to teď nechme
> stranou.Kdysi jsem ve "včelařství četl článek pana Pavla Vybírala jak on
> zkrmuje med.Já jsem si metodu trochu poopravil.A mohu říci,že to vyšlo
> dokonale.Zpracovávám samozřejmě už zkrystalizovaný květový více méně
> řepkový med.Med v každém případě rozpustím,zde moc nezáleží na dodržení
> teplo.Do sudu á 120l,dám 20 kg medu přidám 6 litrů žhavé vody a řádně s
> medem promíchám.Dodám dalších 22,5 l žhavější vody a přidám 30 kg cukru vše
> řádně promíchám.Vteplé vodě,kterou dodaný cukr trochu ochladí to není žádný
> problém.Do roztoku dávám jednu lžíci kyseliny citronové na deset litru
> roztoku.V takovémto roztoku je přerušena krystalizace řepkového medu.Krmím
> čtyřlitrovými lahvemi s prosak.krmítky a od večera do rána jsou krmítka
> prázdná.V loni jsem měl nějaký zkluz v krmenía i přesto,že jsem krmil ještě
> poslední dávku 12.10 včely sladinu odebrali bez újmy na kvalitu
> zimování.Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit
> odloženými polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je
> zcukernatělí a včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění
> medu.Ale to ukáže prakce.
> přeji krásné zážitky u včel.
>
>
>

k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 17.8.2007 23:21:00
> ----------------------------------------
> čárlí:
> >Letos jsem kontaktoval pana Vybírala,to mě zdělil,že chce krmit odloženými
> polonástavky s květovým medem.To se mě nezdá dobré.Med je zcukernatělí a
> včely nemají možnost v zimě donést vodu na rozpuštění medu.Ale to ukáže
> prakce. <
> ...
>
> Rozpouštění usnadňuje metabolická voda ze včelstva. Jsem toho názoru, že má
> v úlu mnohem větší význam, než se na první pohled může zdát. Pokud sí
> promítnu jak asi vypadá nějaké včelstvo v přirozených podmínkách v přírodě,
> tak je prakticky jedno, jestli jsou zásoby vedle nebo nad sezením chumáče.
> Pokud je včelstvo v kontaktu se zásobama (ten je důležitý stejně jako
> přítomnost kontaktu s odrazem tepla) má k dispozici také tu metabolickou
> vodu a není proněj potom vážnější problém ve spojitosti s teplem takové
> zásoby pojídat a trávit.
>
>
>

Moderní včelař je konkurence a každý subjekt svoji konkurenci kontroluje Nakonec děláme to tady všichni Taháme rozumy z druhých abychom je použily pro sebe Není to to samo ? Také by se to dalo nadneseně nazvat průmyslovou špionáží. PROSTĚ DĚLÁ TO KDE KDO A JAK VIDNO U ČSV JE TO ZAVRŽENÍHODNÉ!! A kdyby Mod. Včelaře nečtli tak jim to ti stejní lidé omlátí o hlavu zase. A co je tedy správně??? Hledání vší na tom druhém???

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 07:44:07
> ----------------------------------------
> Ano souhlaím s Emanem krmit vytočený med je blbost.
>
> Spíš by mě tady zajímalo vysvělení proč ÚKRK kontroluje Moderního včelaře
> on snad podléhá ČSV to snad né nebo ano a něco mi uniklo?
>
>
>

Ono hlavně záleží na umístění a velikosti plodové plochy, podle níž včely ukládají zásoby ( pokud-li je tam místo, med ukládají převážně nad plodové těleso, pyl na kraje plodu a pod nim ).
Vloni jsem měl jeden slabší oddělek, který měl v srpnu 4 NN Optimalu. Plod byl jen ve 3 nástavku ode dna. Nástavek 4. byl mednou komorou, spodní dva nástavky byly bez plodu a zásob.
Očka byla otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Většina včel lítala očkem ve 2. a ve 3. nástavku. Očkem v 1. nástavku včely lítaly podstatně méně a zúženým česnem lítaly jen v době proletu mladušek.

Letos mám jeden oddělek na 5. NN Optimalu. Plod ve 3. a ve 4. nástavku, 5. nástavek tvoří mednou komoru, spodní nástavky ( 1. a 2. ) jsou bez plodu. Očka jsou otevřena v 1., 2. a ve 3. nástavku. Všechny očka i zúžené česno jsou plně využívány včelami.
Loňský oddělek plně obsedal 2-3 nástavky ( 20 000-30 000 včel ), letošní oddělek plně obsedá cca 4 nástavky ( cca 40 000 včel ).
Slabá včelstva létají raději očkem, který se nachází blíže plodu. Silnější včelstva plně využívají více letových otvorů něž-li slabší.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky

Pepan:>
k tomu rozpouštění medu . Čím doma ztekucuješ med ?? VODOU ??. JÁ TEPLEM!! a i tak je to ve včelstvu.<
.....

Pro mne je lepší před jídlem si med naředit. Vodou, zkysaným mlékem(kyškou). Zdědil jsem špatný žaludek na sladké a voda mi pomáhá med lépe trávit stejně jak to probíhá ve včelstvu.

Jiří Krapáč (e-mailem) --- 18. 8. 2007
dotaz - výměna úlů

Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
_____________________________________________________________

Zdravím přátele včel.
Letos, myslím že někdy kolem března, byla na konferenci sáhlodlouhá diskuze na téma překládání včelstev po jiných úlů ( o jiné rámkové míře ). Pokusím se ji najít.
Samozřejmě že jde u univerzálu přidat další patro. Je to velmi výhodné, protože se tím docílí snížení rojivosti, vytvoření silnějších včelstev, které dají více medu.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Ano,je to pravda,je to blbost na entou znovu rozpouštět med a znovu jím krmit včelstva.Je to navíc práce zdarma.
Jak jeden člen této konference napsal , že to včelaři dělají z trucu,že výkupci medu u nás dávají nízké ceny.
Včelaři to z trucu asi nedělají,nechtějí však pracovat a dřít své včely takřka zdarma pro ty,kteří využili současné situace ku svému obohacení a byli chytřejší o mnohem víc nežli my mnozí,kteří jsme taky dlouhá léta do včel dělali. Takže začíná se u nás uplatňovat ekologický chov včel/na medu/ vynucený současnou situací.Stačí nahlédnout do posledních čísel Včelařství do rubriky PRODEJ.
Na Slovensku je situace stejná.V srpnovém čísle VČELÁRA je
v příloze otištěn "Národný program stabilizácie a rozvoje slovenského včelárstva na roky 2007 - 2010."
Je to úsměvné čtení,jako u nás,naše představitele to velmi trápí zrovna jako ty na Slovensku,jenže si nemohou pomoci.
A vláda,parlament,ty to vůbec nezajímá protože vše svádějí na EU a nechtějí si přiznat,že ty naše včely vlastně žijí
zde v naší republice,kde nám konají svoji službu a pro nás
a ne pro EU.Pokládám ten jejich postoj za odsouzeníhodný a
krátkozraký,dokonce ohrožující budoucnost naší přírody.Také mám výhrady ke straně zelených,kteří se zajímají třeba o ptákoviny a že je u nás ohrožen chov včel,to je vůbec nezajímá,viď Bursíku a K.Žak. Prosím tímto stranu Zelených abyste se tímto našim problémem zabývali a mějte za to náš dík.
Naše vedení jak vím,Vaši stranu zelených nikdy neoslovili v tomto směru a tak to za ně alespoň činím já.
Úvodník časopisu Včelařství v č.9 uvádí prohlášení předsedy
Sojky " Český svaz včelařů chce razantně postupovat při řešení problémů s odbytem medu " atd.Zkráceno.
Je třeba doufat,že se to v dobré obrátí a naše včelařství
v minulosti podporované osvícenými panovníky opět ožije.
Přeji všem účastníkům této konference hodně zdraví a hlavně
vytrvalosti ve Vašem konání a neprodávejte svoje /za hubičku/včely,které jste chovali po celý svůj život a ponechejte si své úly na zahradě a nechejte včelám to co
přinesly na zazimování.Ponechejte si je pro radost.

První nalezené vlákno.

PS Když už si budete pořizovat nový úl, doporučuji racionální úlovou soustavu ( Lasngstroth, Optimal, Farrar....nejlépe nízkonástavkové ).

Druhé ( zajímavější ) nalezené vlákno.

Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
by muselo být zůženo.
Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
Subject: dotaz - výměna úlů


Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
bych rád za radu. Díky

Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
rozrušovat
______________________________________________________________
Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve zlím.
Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost má kladný vliv na včelstvo.
Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem, přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může včelám i uškodit.

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé zdraví

Já to dělám vždy na jaře je nejméně rámků které je potřeba přeložit a u přechodu na jinou míru také těch které je nutno upravit a to tak , že se plásty v kterých je plod a nejnutnější zásoby oříznou a vtlačí do prázdných rámků zbytek se dají jen mezistěny

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 16:42:50
> ----------------------------------------
> Možná ještě teď co nejdříve by to šlo, ale v této době je velký problém s
> vylupováním. Nové úly by musely být na stejné rámky jako původní a původní
> úly a rámky v nich by měly být vyčištěny od propolisu, aby se dobře
> rozebíraly. Přehození rámků z úlu do úlu by se muselo udělat během pár
> minut, aby se zlodějky nestihly zalétat na odkryté zásoby a spíše k večeru,
> aby si včely na nový úl přes noc zvykly a bránily ho. Česno v nových úlech
> by muselo být zůženo.
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat a protože vrstva propolisu chrání dřevo před vnikáním vlhkosti a
> před růstem plísní na vlhkých stěnách úlů.
> Jinak nejlepší doba je podle mně v pozdním jaru.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří Krapáč" <Jiri.Krapac/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, August 18, 2007 10:39 AM
> Subject: dotaz - výměna úlů
>
>
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní
> díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych
> chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl
> bych rád za radu. Díky
>
>
>
>

A právě teď včely nejvíce utěsňují a potahují propolisem

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotaz - v?m?na ?l?
> Datum: 18.8.2007 18:08:18
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.
>
>
>

Já dostal loni za řepku 50 Kč za květový 28 a medovici 55 ale má to nevýhodu čekám na peníze až do srpna nebo září. Najdi si jiného výkupce

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <karel.stajer/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Krmen? medem
> Datum: 18.8.2007 20:51:20
> ----------------------------------------
> Promiň že žijeme a mámé jiný názor.Ale to jsme my čecháčkové.Kdyby jsi lépe
> četl a byl informován,věděl bys,že třeba Včolpo Skalice nad Svitavou letos
> platilo za loňský med květový 22 Kč.A s tou hygienou.Nebudu to
> praktikovat,když mám nemocné včely ,zaprvé a za druhé rozpouštěním medu to
> jsi si zapoměl přečíst,a hlavně zopouštěním cukru v žhavé vodě se velká
> část bakterií eliminuje.To snad je jesné,neomylní radikálové.To samé stím
> potahováním úlu včelami propolisem.Je podstatný rozdíl v chování včel v
> úle,který byl natřen propolisovou tinkůrou a který ne.Ale jinak stálé
> zdraví
>
>
>

Ó šťastný to včelař!

Do určité míry je konkrétně skutečně ten propolis znalost typu "jedna paní
povídala" . Do určité míry to je záležitost zdravého rozumu. Včely v zimním
chumáči rozrušuje cokoliv nepřirozeného. Protože v zimě za mrazu jen pasivně
přežívají, nemají žádnou možnost cokoliv aktivně ve svém okolí měnit, takže
pokud se tam objeví něco jakoby cizího, je to pro ně ohrožení. Stejně jako
když někdy v říjnu nebo listopadu přijdu a přehážu jim rámky v zimním
sedisku, přidám jim tam nějaký, co půl roku ležel v bedně. Taky ho budou v
zimě cítit jako cizí těleso, protože ho do zimy nestihnou vyspravit. Stejně
tak ten nový úl. Měly by stihnout do zimy potáhnout pečlivě propolisem každý
kout. Píšu měly , ne musí, protože s největší pravděpodobností by přežily
zimu i v novém úlu, ale slabší a s větším počtem mrtvolek. Jde taky o to, že
propolis na povrchu dřeva ho chrání před plísněmi a před vnikáním vody. Úl
nepotažený propolisem bude v předjaří méně izolovat a bude v něm více
plísní. Připouštím ale, že to potažení propolisem se dá částečně nahradit
natřením vnitřku úlu koncentrovanou propolisovou tinkturou nebo impregnací
úlu parafínem nebo nátěrem vnitřních stěn úlu rozpuštěným včelím voskem.
Jinak sice nejlepší doba pro výměnu úlu je jaro, ale když se rámky jen
přehodí z jednoho úlu do druhého a zvládne se nebezpečí loupeže, není důvod,
proč by se to nemohlo udělat teď, pokud jsou nové úly hotové, zvenku natřené
a vůbec připravené překonat nepřízeň počasí v zimě. Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 18, 2007 6:08 PM
Subject: Re: dotaz - výměna úlů


> Jedná se o to, že nové úly by měly být před zimou včelami potaženy
> propolisem, protože vůně surového dřeva z nových úlů by mohla včely v zimě
> rozrušovat
> ______________________________________________________________
> Kde jste k tomu přišel, že vůně surového dřeva by včely rozrušovala. To
> jsou , s prominutím, názory typu ,,jedna bába říkala,,. Nemyslím to ve
> zlím.
> Tento názor mi připomněl návrhy na okyselování cukerných roztoků za účelem
> podpoření inverze sacharózy na glukózu a frutózu, ketré se čas od času
> objevují už více jak 50 let. Dosud se vědecky nepotvrdilo, že to činnost
> má kladný vliv na včelstvo.
> Včelaři často podceňují schopnosti včel, a někdy jejich hysterická
přehnaná
> péče ( např. přidávání čaje do cukerného roztoku, krmení sojapylem,
> přidávání bílkovin do medocukrového těsta, uteplování na zimu... ) může
> včelám i uškodit.

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý. Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

na všechny neodpovídám.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 8:12 AM
Subject: Výmena úľa.


> Jedná se o to, že
> každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
> několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
> znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to maximálně
> pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a včely to doženou v
> teplých dnech konce srpna a v září.
>
> R. Polášek
>
>
> Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
> všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
> Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať
> odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne nezmysly.

Spravte jeden jednoduchý pokus, ktorý Vás možno presvedčí či je to tak ako to vy tvrdíte alebo ja.
Plodujúcu matku v úli vychyťte a vložte do byčajnej pridávacej klietky, tak aby sa včely k matke nedostali, ale mohli ju kŕmiť (cez vetraciu sieťku), vložte ju pod plásty do podmetu. Včely jej rozhodne nedajú zahynúť.
Za 4-5 dní urobte kontrolu plodiska. Objavíte postavených niekoľkých materských buniek, ešte nezaviečkovaných. Prečo ich včely postavili, keď v úli je priamno pod plástami v podmete v zasieťovanej klietke položená, od ktorej sa bez zábran šíria feromóny matky, ktoré stúpajú smerom hore, k čomu im pomáhajú aj včely na letáči ako to tvrdíte.
A. Turčáni...

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili. Ovšem nechápu, co jste chtěl tímto pokusem dokázat. Pokud já tvrdím, že se feromon šíří vzduchem,tak tento pokus toto tvrzení nevyvracuje. Ale také pokud Vy tvrdíte, že si včely, jak Vy říkáte materskú látku" předávájí mezi sebou, tak tento pokus také o ničem nesvědčí. Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Bzzuk:
>Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky?? <
....
Takto bych to asi neviděl.

Ve včelařství často existuje Bzzuku takový element, že když dva dělají totéž, není to totéž.

V první řadě by mne NEJPRVE zajímala podoba té přidávací Antonovi Tic tak klícky a potom bych asi bádal, jakým způsobem se mohl feromon včelstvu nedostávat.

Otázkou je tedy ten mateří feromon a jeho šíření přes tu kterou klícku. A odpověď by byla asi v tom smyslu, že Tic tak klícky feromon více redukují než např. Bentonovi klícky nebo Zanderovi a jim podobné.

Ten Váš pokus jsem vyzkoušel, včely mi žádné mtečníky nepostavili.

Ja som komentár písal 16.8 večer, Vy stze mohli matku odobrať 17.8, dmes je 19.8, teda len 48 hod. Včely ešte nemohli postaviť materské bunky, keď po Do 48 hod. včely si vyberú prvé larvičky, a začali podávať materskú kašičku. Včely ešte len pripravujú materskú bunku prerobením robotníčej bunky.Mali matku v klietke ponechať 4-5 dní ako som to v komentári napísal, teda 21-22.8 a až potom by Ste sa mohli vyjadriť kladne alebo záporne. Anton

Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké

Když včely mohou matku krmit a tady i získávat od ní onu látku, proč tedy staví matečníky??

Túto otázku som prehliadal.

Tým, že matku v klietke a to v hocijakej (ktorá bráni včelám dostať sa k matke), nezískavajú!!! materskú látku, vykonavájú len akt kŕmenia. Materskú látku včely odoberajú z jej bruška a k tomu sa vonkajšie včely k brušku nedostanú nedostatnú! V prípade, že k matke pridáte 5-6 včiel, tieto materskú látku môžu cez sieťku odovzdávať vonkajším včelám, ale tej je minimálne množstvo a to nemôže zabrániť včelám, aby nepociťovali typickú osirotenosť ako je to je to pri totálnom nedostatku ML, tak ako je to v prípade odobratia alebo straty matky vo včelstve. Anton

Pre Radima:_ klietka Tic tac je malá krabička na metolové a iné dražé, z ktorej je odrezané dno a to je nahradené za pomoci tepla kovovou sieťou s očkami npr. 3x3 alebo 2x2 mm

Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím křesťanství uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:

"Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"

Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem Slovanů.

Tolik historie.

Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny mnohde jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost vzácnost. Ví někdo o takovém?

Lípa měla ještě jeden úkol ochranu před požáry. Vysazovala se do dvorů, ulic, mezi obytná stavení a stodoly. Její mohutné koruny v případě požáru snižovali jeho šíření zachytáváním létajících jisker. POUŽÍVÁNÍ JINÝCH STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ TAK OMEZILO TENTO VÝZNAM a i to přispívá k jejich kácení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: lipove lesy
> Datum: 19.8.2007 21:33:55
> ----------------------------------------
> Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako
> posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím křesťanství
> uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle
> tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk
> uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť
> vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před
> hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:
>
> "Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
> Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"
>
> Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových
> lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem Slovanů.
>
> Tolik historie.
>
> Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a
> kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny mnohde
> jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost
> vzácnost. Ví někdo o takovém?
>
>
>

Nechci polemizovat, ale pokud se myslí staří Slované na našem území, tak ty lesy byly asi hodně smíšené. Buk atd. Dále jsem někde četl, že pokud uctávali nějaký strom, tak že to byl dub. Stejně jako staří Germáni. Asi taky žili v lesích obdobného složení.
Lípu Čechům do znaku prý dalo až národní obrození, protože dub měl tehdejší "nepřítel" již zabraný.

Co se týká porostu lípy v lesích, tak poměrně značné plochy, ale jen hektary mám za domem. Lípa malolistá. Pozůstatek padesátých let. Podle jednoho hajného vysázeno po vzoru Sovětský svaz náš vzor. Prý se tak sázelo v tajze. Směs. U nás se z toho ujaly lípy, sem tam dub. Co se tady přesně sázelo ale nevím. Bohužel na rozdíl od jiných přejímaných pitomostí se toto moc neujalo.

Karel

zdravím,

mám na univerzálech nasazený ještě druhý medník. Není to přímo ten
"orginál" univerzál, ale je zhotovený z palubek - lepší manipulace.
Mřížku sem dal na původní medník, aby matka měla k dispozici dva
nástavky. S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
obou původních částech.

*** ježek ***




Jiří Krapáč napsal(a):
> Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád za radu. Díky
>
>

Datum odeslání:        Sun, 19 Aug 2007 08:12:07 +0200
Od:        "jaro" <e-mail/=/nezadan>
Komu:        Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        Výmena úľa.
Odpověď kam:        vcely/=/v.or.cz
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=unsubscribe>
       <mailto:vcely-request/=/v.or.cz?subject=subscribe>

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Jedná se o to, že
každá, i sebešetrnější výměna úlu je pro včely šok a znamená pro ně
několikadenní až týdenní pokles aktivity. Pokud se to odbude na jaře,
znamená to výpadek ve snůšce. Pokud se to odbude teď, znamená to
maximálně pokles v tempu zpracovávání zimních zásob a plodování a
včely to doženou v teplých dnech konce srpna a v září.

R. Polášek


Radim, nemusíš na všetko reagovať. Pripadá mi, že si najmúdrejší zo
všetkých. Odpovedáš na každý jeden dotaz-teda takmer skoro na každý.
Niekedy žasnem kde sa to všetko v tebe berie, ale asi vieš kde treba
hľadať odpovede na tie-ktoré dotazy. Ale niekedy píšeš totálne
nezmysly.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com


Mam zato, ze nekteri umi a vi, proto mohou psat. Myslim, ze R. Polasek
k nim patri.

J. Cerny




________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Lípa v lesích je dnes bohužel plevelný strom.Její dřevo kromě zvlášť velkých
kusů na nějaké sochy je prodejné jen na palivo. Přežívá jen díky tomu, že
vyroste téměř všude, kam vítr zavane semeno. "Zlatý" věk líp v lesích byl
tady v okolí za socialismu, kdy lípami zarostly různé drobné pololesní
pastviny kolem potoků a z lesíků a hájků uprostřed polí a kolem potoků byly
občas vybírány listnáče s kvalitním dřevem, jasany a duby a zůstaly lípy,
zatímco lesní správa se zabývala "velkými" smrkovými lesy a na ty lesíky
neměla čas. Ty porosty kolem potoků byly tehdy víceméně souvislé Taky lesní
správa neměla občas čas vyčistit porosty nasazených smrčků od náletových
dřevin a tam se taky občas prosadily lípy. Nyní jednotliví soukromí
majitelé převzali svoje pozemky zpátky a většinou lípy zase likvidují na
palivové dřevo. Lípy jsem viděl vysazovat jen jednou v lužním lese kolem
řeky jako součást tvrdého luhu vedle jasanů a javorů, kde je zřejmě výhoda
to, že lípě příliš nevadí občasné zatopení a zamokření půdy.
Zlatá doba líp ve vesnici byla před socialismem. Kolem potoků a umělých
strouh tady se sázela jako strom, který snáší zamokřenou půdu. Na rozdíl
třeba od dubu, který je tady často napadán houbami. K vesnickým domům se
sázela spíše jako ochrana před bleskem. Kolem kostelů a různých výletišt se
sázela jako dostupný a nenáročný okrasný strom. To už dneska taky není. U
vesnických domů vadí lidem spadané listí na podzim a na veřejný prostor
zpracuje nějaký odiplomovaný architekt projekt a napere tam spoustu
nepůvodních dřevin a lípy žádné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 9:33 PM
Subject: lipove lesy


> Staří Slované žili v lipových lesích. V literatuře se lípa vzpomíná jako
> posvátný slovanský strom. Můžeme říci, že Slované před přijetím
křesťanství
> uctívali toto božstvo lesa, tedy i duchovně byli svázáni s lipou. Podle
> tradice konali u lípy obřady a přinášeli jí oběti jako božstvu. Zvyk
> uctívat lípu se udržel i u Slovanů, kteří opustili starou domovinu, neboť
> vtínají lipovou větev do střechy svých domů, aby tak byli ochráněni před
> hromem a požárem. Chorvatské lidové úsloví říká:
>
> "Cvjetokitna lipo, tebe u svoj srdi,
> Niti Perun žarkom strijelom ne nagrdi!"
>
> Běžná byla i pověra, že lípa chrání člověka od zla a uřknutí. V lipových
> lesích Slované sbírali med a vosk. Medovina byla oblíbeným nápojem
Slovanů.
>
> Tolik historie.
>
> Paradoxně češi po rozpadu Rakouska a vzniku Československa lípy káceli (a
> kácejí) bez rozmyslu, kde se dá. Prastaré lipové aleje byly vykáceny
mnohde
> jenom proto, že někomu se to nelíbilo. Dnes už je souvislý lipový porost
> vzácnost. Ví někdo o takovém?

Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960 SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: lipove lesy
> Datum: 19.8.2007 22:20:56
> ----------------------------------------
> Nechci polemizovat, ale pokud se myslí staří Slované na našem území, tak ty
> lesy byly asi hodně smíšené. Buk atd. Dále jsem někde četl, že pokud
> uctávali nějaký strom, tak že to byl dub. Stejně jako staří Germáni. Asi
> taky žili v lesích obdobného složení.
> Lípu Čechům do znaku prý dalo až národní obrození, protože dub měl tehdejší
> "nepřítel" již zabraný.
>
> Co se týká porostu lípy v lesích, tak poměrně značné plochy, ale jen
> hektary mám za domem. Lípa malolistá. Pozůstatek padesátých let. Podle
> jednoho hajného vysázeno po vzoru Sovětský svaz náš vzor. Prý se tak sázelo
> v tajze. Směs. U nás se z toho ujaly lípy, sem tam dub. Co se tady přesně
> sázelo ale nevím. Bohužel na rozdíl od jiných přejímaných pitomostí se toto
> moc neujalo.
>
> Karel
>
>
>

Zdravím,
Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo). Případně jak by se měl zpracovat.

Děkuji.

Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2 nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: dotaz - výměna úlů
> Datum: 19.8.2007 22:22:52
> ----------------------------------------
> zdravím,
>
> mám na univerzálech nasazený ještě druhý medník. Není to přímo ten
> "orginál" univerzál, ale je zhotovený z palubek - lepší manipulace.
> Mřížku sem dal na původní medník, aby matka měla k dispozici dva
> nástavky. S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
> do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
> stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
> do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
> plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
> nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
> snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
> mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
> krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
> medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
> proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
> kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
> obou původních částech.
>
> *** ježek ***
>
>
>
>
> Jiří Krapáč napsal(a):
> > Prosím o radu. V které době je nejlepší přemístit včely do nového úlu. A je
> možné u silných včel v úlu univerzál přidat ještě jeden medník a dva spodní díly
> omezit mřížkou a nechat klást matku v obou spodních částech. Toto bych chtěl
> provést až po přezimování na jaře. Pokud s tím má někdo zkušenost, byl bych rád
> za radu. Díky
> >
> >
>
>
>

neobsahuje lisuje se ještě vlhký
Jen mleletý obsahuje škrob proti ztvrdnutí

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ludan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kostkov? cukr
> Datum: 20.8.2007 09:54:10
> ----------------------------------------
> Zdravím,
> Mám možnost koupit velmi levně kostkový cukr. (Likvidace zásob) Ale nevím
> zda je kostkový cukr použitelný ke krmení (určitě obsahuje nějaké pojivo).
> Případně jak by se měl zpracovat.
>
> Děkuji.
>
>
>

Lípa v lesích je dnes bohužel plevelný strom.Její dřevo kromě zvlášť velkých
kusů na nějaké sochy je prodejné jen na palivo. Přežívá jen díky tomu, že
vyroste téměř všude, ....
U vesnických domů vadí lidem spadané listí na podzim a na veřejný prostor
zpracuje nějaký odiplomovaný architekt projekt a napere tam spoustu
nepůvodních dřevin a lípy žádné.
R. Polášek
.................
Radime odpovídej na vše, nenech se otrávit.
Prostě čumím na encyklopedistu a to prý Hunboldt byl prý poslední který obsáhl všechny znalosti :-))

Když to tak dělím co se na konferenci děje, tak zde máme dotazy, odpovědi a pak to zpestří vždy ti, co si zde ulevují, vylévají mindrák, okřikují a mají starosrosti o úroveň konference, ke které sami většinou nepřispěli.

Karel

Plodiště Univerzálu se svojí plástovou plochou rovná přibližně jeden a1/2 nástavku klasického Langstrothu o 9 rámcích. NA ZIMOVÁNÍ JE TO PLOCHA DOSTATEČNÁ Zimní hrozen stejně neobsedá víc jak 7 rámků
_____________________________________________________________
Samozřejmě, když včelstvo zúžíte v podletí na 1-2 nástavky, neobsedá zpravidla více jak 7 uliček.

Používám krmítka ještěd první rok. Mám jich 15. Co se efektivity týče míním,
že bych jimi snadno zakrmil nejméně 45 včelstev, pokud bych krmil postupně,
ale to není můj případ. Proti prosakovacím krmítkům, která jsem používal
loni, oceňuji zejména snadnost použití, přístupnost a možnost doplňovat
sirup prostým doléváním shora. Zatím nemám špatnou zkušenost s puklinami, o
kterých píšete. Taky se mi líbí, že vám krmítka dodají ve velikosti, jíž si
určíte, což mi vyhovuje, protože si nástavky vyrábím po svém. V krmítkách
jde snadno vyměnit tunýlek tak, aby měly včely možnost vstoupit do vybrané
komory krmítka, což lže zužitkovat při doplňování zásob pylu, nebo při
krmení těstem nebo suchým/zavlhlým cukrem. Co se mi nelíbilo je nutnost
vyrobit rám pro usazení krmítka, který ale lze posléze používat jako
mezidno. Taky se mi nelíbilo, že některá včelstva tunýlek v krmítku
nadzdvihla a potom se včely dostaly přímo k sirupu a topily se v něm. To
jsem vyřešil tak, že na tunýlek pokládám dva proužky linolea délky a šířky
tunýlku. Na krmítko pokládám průsvitnou folii a na ní pak prkénka. Když byla
folie menší než obruby krmítka, při dešti do krmítka prolínala voda. Když na
sebe krmítko a folie lícují, tak už se tak neděje. Z ještědu vezmou včely
hravě sirup ze 4 kil cukru během jedné noci.

pf

----- Original Message -----
From: "Jan Schmidt" <schmidt.jan/=/o2active.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 19, 2007 7:47 PM
Subject: RE: krmen?


Krmítka JEŠTĚD jsou na krmení velmi příjemná, ale jak již zde bylo zmíněno
jsou velmi poruchová. I při šetrném zacházení se projevují trhlinky kterými
cukerný roztok vyteče a to je velmi nepříjemné. Každý rok musím dokupovat 3
÷ 5 nových krmítek ze šestnácti a to se značně prodraží. Po svém předchůdci
mám dvě krmítka "LIAN - včelařské víceúčelové krmítko" z RIMAVANU, Rimavská
Sobota. Jsou stará minimálně 25 let, velmi pevná a dobře se v nich krmí.
Škoda, že se již nevyrábí, nebo že VD JEŠTĚD nevyrábí krmítka z pevnějšího
plastu.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
vsusicky
Sent: Tuesday, August 14, 2007 8:28 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: krmen?

5 litrové kbelíky na prosakovací krmení nabízí třeba na stránkách
http://www.honey-well.com/cz/. Na
http://www.lyson.com.pl/lang_cz/index.php?nm=01 ještě v loni nabízeli
stropní platsová krmítka na 8 a 10 l nebo dokonce na 10 a 12 l, už si to
přesně nepamatuji. Letos již je nanabízejí. Chtěl jsem je vyzkoušet, ale na
dotaz, jaké mají rozměry, tj. zda je lze dát do nástavku o vnitřím rozměru
40,5x40,5 cm mi neodpověděli a tak z toho sešlo. Krmítka Ještěd jsem
nezkoušel, zdají se mi pro efektivní krmení malá.
Zkušebně jsem dělal vzorek krmítko dle
http://www.beecare.com/Hardware/Hivetop-Feeder.htm&1, ale je to hodně
pracné a v podstatě je to o tom skladovat další nástavek, který se využije
opravdu pouze na krmení.To mne od další výroby odradilo. Z hlediska
efektivity,tedy zejména z časových důvodů pro sebe považuji za optimální
dvě cesty-ponechání květového medu nebo krmení kbelíkem. Používám již
zmíněné korkové zátky od vína. Kdyže se vydezinfikují v SAVU a osuší na
slunci, tak nevidím v jejich použití problém. Získal jsem je přes známe v
jedné vinárně.

Vše hezké

Ty staré znalosti získané věky praxe, na co je které dřevo nejlepší, bohužel
už mizí. Co se nebude někomu hodit na výrobu něčeho, skončí jako palivové
dřevo, to nevidím jako problém.. U lípy je jediná naděje, že místo smrkových
a jiných monokultur budou majitelé sázet smíšené lesy a lípa v nich bude mít
nějaký procentní podíl. Na spoustě stanovišť by se lípa hodila jako
průkopnická dřevina, lipové listí má příznivý vliv na půdu a vodu
stékajícící z té půdy, takže příměs lípy do vysázených stromků by mohla
zvýšit procento ujmutí ostatních sazenic. Zrovna mladé smrkové monokultury
tady v okolí jsou zřejmě oslabeny suchem a docela silně napadány kůrovcem,
průměr kmenů je tak 10 - 15 centimetrů, což jsou tak 20 - 30 let staré smrky
a uschlé jsou vhodné tak maximálně na topení, takže výnos z té plochy je
malý malý. Dá se čekat, že soukromí majitelé toto zohlední a místo
monokultury smrků to budou více míchat s listnáči a budou více tolerantní i
k lípám.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 20, 2007 9:53 AM
Subject: Re: lipove lesy


Ono se také sázelo podle potřeby řemesel. AVŠAK MEZI LETY 1920 AŽ 1960
SKONČILA ŘEMESLNÁ VÝROBA NÁŘADÍ A NÁBYTKU KTERÝ SE ZAČAL DĚLAT Z LAŤOVKY A A
DŘEVOTŘÍSKY Příkladně na výrobu dřevěného kola byl potřeba dub, jasan a
akát a na celý vůz se dále požíval ještě smrk nebo i topol.Z borových se
vyráběly dveře a okna z borových pařezů dehet a kolomaz. kdo ještě pamatuje
dřevěné vložky do bot tak to byla osika a t.d. Dnes nám již zůstává pro
masové použití jen smrk a co se bude dělat s těmi porosty jiných dřevin
které se dostávají do mýtného věku nikdo neví.

Pepan

Zatim mam po prvni sezone variovani s mrizkou hodne podobny pocit jak pise Jezek. Doplnil bych to svou zkusenosti, ze tam kde je zarucena snuska (repka) to jde bez mrizky v pohode, dostatecna snuska tlaci matku dolu, vcely narostou a lesni snuska je taky pak v pohode, v pripade NN neni vubec problem s "plodem v medniku". Tam kde repka nebyla v doletu je to presne jak psal jezek a dva nastavky pro plodovani muzou byt moc a to tak, ze je velka cast medu na ramkach s plodem a " vcely med proploduji" - a stim muze byt spojeno i vice prace, zalezi na pristupu. Treba ale i to je ku prospechu do pristi sezony - uvidime :-)

T.H.


> zdravím,
S tou mřížkou je to dilema, příští rok ji dám na spodní díl,
> do univerzálu se dolů vleze 12 rámků 39x24 to by mělo matce dostatečně
> stačit. Silnější včely stejně nosily tolik medu že ten stlačil plod dolů
> do původního plodiště a naopak slabé včely plodovaly uprostřed a dole v
> plodišti měly jen prázdné souše (medu moc nedaly i když obsedaly tři
> nástavky ). Když má matka k dispozici dva nástavky, včely pokud je
> snuška jí stejně část plodiště zanesou medem a nikdo jim "nevysvětlí" že
> mají nosit prvně do medníku a ne to rovnou nacpat okolo plodu do
> krajních plástů :) a když už se to tam nevejde tak až potom nahoru do
> medníku. Nadruhou stranu je zde strach z rojení, to byl hlavní důvod
> proč sem matce nechal dva nástavky....... Je to opravdu veliké dilema
> kam s mřížkou .............. V každém případě v univerzálech zimuji v
> obou původních částech.
>
> *** ježek ***
>
>
>

Tesco Stodulky cukr za 13.90,- Na tabuly pred vchodem stalo dokonce 12.90 ale za tu korunu navic jsem neremcal :-))

T.H.