Archiv Včelařské konference

Dne neděle 17 červen 2007 08:10 zdenek napsal(a):
> Jak uskladňujete medové nástavky se soušemi přes zimu? Zjistil jsem, že s
> přibývajícím počtem nízkonástavkových úlů rapidně rostou náklady a práce s
> uskladněním medníků a souší v zimním období. Nejlépe by asi bylo skladovat
> je někde venku, jenže pokud jsou úly ve volné přírodě, nelze jen tak nechat
> někde otevřené medníky. Šlo by ponechávat medníky se soušemi v nástavkovém
> úle přes zimu? Jak?

podstavit pod podiste ?

Honza

Ahoj, Péťo,
je lépe přidat nástavek raději o malinko dřív, než později, aby nevznikla
rojová nálada.
Formidol asi na motejlici nezabere, ale pokud nejde o masivní napadení
svědčící o skomírajícím včelstvu, tak včelám neublíží. Je nebezpečná jen pro
neobsazené plásty.
Až po snůšce, po posledním medobraní, se aplikují gabonové pásky.
Formidolové desky můžeš používat kdykoliv v sezóně, je-li dostatečná
teplota. Neovlivní kvalitu medu.
Ať se Ti daří !
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Petr" <kroupova.zlatka/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 16, 2007 7:45 PM
Subject: Otázka


Zdravim všechny včelaře.Potřeboval bych radu. Je mi 13 let a včelařím
teprve 1 leto.Mam plný úl včel a půlky podmetu mam jim přidat nástavek?A v
jednom úle mam motejlici jak ji vyníčit.Mam dát do dna formidol zabere to?I
když se tam dává až v srpnu?děkuju všem kdo mi poradí s včelařskym
pozdravem.

Značnou část souší můžeš skladovat se včelami. Léčivo se dávkuje podle množství včel, ne podle nástavků, takže argumentace kontaminace vosku padá. Chce to dobrou ventilaci. Já jsem přešel například na 30 rámků Lang.24cm (nebo ekvivalent, ale i 4N 24cm atd). Minimalizuji si tím pracnost.
Venku přes zimu skladuji pouze nedostavěné mezistěny a panenské dílo - nevhodné na zimování - do těch zavíječ nejde. Ale klidně je nechávám i v nejspodnějším nástavku.
A během sezony žádné neskladují, kromě pohotovostní zásoby pro oddělky, pokud bych je měl. Letos jedu na doraz :-)

A rozšiřuji jen mezistěnami.

Karel

Zdeňku,Jan Ti odpověděl krátce a jasně,je to jistě odborník.Když jej poslechneš,neprohloupíš,ale je šrumec při této manipulaci na včelnici ale za 2 dny je zase pokoj.
Jinak musíš mít podle počtu včelstev několik skříní,do kterých ukládáš po vytočení souše.Do 1 skříně můžeš počítat kolem 250 rámků 39x24.Tyto souše v těch skříních
musíš do listopadu pravidelně sířit každý desátý den,stačí 1 knot.Motýlice se líhne z nakladených vajíček do
teploty 10 stupňů a i když budeš sířit pravidelně,nějaké ztráty na plástech mít budeš.
Jak to dělám já : Při posledním vytáčení ponechávám v medníku 4 - 6 plástů/podle toho,kolik přinesly/a zbytek na
zimu zásoby doplním cukrem,tedy řekněme 6 kg.Tam je již jediná práce,vyndá se jenom mřížka.Takže včely zimují ve 3 nástavkách a mám vyzkoušeno,že dobře.Když se příští rok mají dávat medníky,je to zase jednoduché,horní nástavek se
zásobami a již i s plodem se dají na dno,další nástavek prostřední přijde na něj a původní spodní nástavek přijde
nahoru jako třetí,oddělený mřížkou a je to medník. Ahoj...

Jan Prostý:
>Zdeňku,Jan Ti odpověděl krátce a jasně,je to jistě odborník.Když jej poslechneš,neprohloupíš,ale je šrumec při této manipulaci na včelnici ale za 2 dny je zase pokoj.<
...

No to ano. Párádní podmínky k reinvazi varroázy až do mrazu. A jestli se léčí, tak podle prostoru. Takže dobré podmínky i pro rezidua ve vosku a i medu.

GP:
A jestli se léčí, tak podle prostoru
....
V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.
Karel

Technológiu skladovania plástov v zime mám vyriešenú definitívne už skoro dve desaťročia. Ak by som skladoval plásty cez ziímné obdobie tradičným, potreboval by som dobré skladovacie priestory a umiestniť vzdušným spôsobom 1400 ks (2x10 plástov na jedno včelstvo) plástov, na to treba nie len priestor, ale i vhodné ostatné parametre. Ďalšou eventualitou je i sírenie plástov, pretože v pôvodnom technologickom postupe som rušil medníky už začiatkom 8 mesiaca a vtedy sú veľmi prajné podmienky pre rozmnožovanie víjačky voštinovej a úľovej.
Preto som ochranu plástov nechal na včely samé a nestalo sa mi, aby víjačkou bol za dlhé roky čo i len jeden poškodený! Sírenie plástov vypadlo z môjho postupu ochrany plástov, čo však nemusí byť celkom správne, lebo kysličník síričitý môže plásty v určitom smere ozdravovať, i keď sa vo včelárskej literatúte udáva, že kyselina síričitá (vzniká prijímaním vody zo vzduchu) neničí spóry nozematózy ani bakteriálnych chorôb.
Technologický spôsob skladovania plástov:
- po vytočení posledného medu vrátim plásty do debničiek a tie uložím pod plodisko. Pre včelára je výhodné mať plodisko na najvyššom mieste úľovej zostavy, aby mal včelstvá pod kontrolou, ale hlavne aby mal uľahčené dopĺňanie zásob na zimu. Používam povalové a vonkajšie kŕmidlá.
Plásty pod plodiskom majú včely pod stálym dozorom až do poslednej chvíli pre nástupom zimy. Včely ako policajti patrolujú po plástoch, hľadajú a odtraňujú čo i len v náznaku náhodne vyliahnuté larvičky víjačky.
Debničky s plástami cez zimu nemajú žiaden vplyv na kvalitu zimovanie včiel, ale včelár musí vyriešiť odvod vlhkého vzduchu z prostredia úľa kde uložené plásty a plodiskové plásty. V tretej debničke - v plodisku ponechávam na zimu všetky plásty, ak mám náhodou zásobné aj tie ponechávam v debničkách pod plodiskom. Ešte raz zdôrazním, že mimo včelstvo na zimu neumiestňujem ani jeden plást. Pre včelára je veľmi pohodlné mať plásty po "ruke",hlavne pre toho, ktorý má umiestnené včely mimo domu, teda npr. na voľnej včelnici. Plásty, ktoré včelár potrebuje vyradiť môže odobrať likvidáciu ešte v jeseňa alebo na jar. Voľný priestor zimujúcemu včelstvu neškodí. Pred zimou treba letáč so zimujúcimi včelami zabezpečiť proti škodcom, lebo inak na jar nájde len kopu rozhryzených plástov. Anton

Já dávám vše na zimu do kůlny a prokládám vše novinami. Moly prý nemají rádi vůni tiskařské černi.To ovšem nestačí, moly se tam stejně nastěhují. Tak dávám noviny jen mezi každý druhý nástavek a napříč louček v druhém nástavku dám kousek kartonu a na něj asi 2 žlice krystalů proti molům. Pozor !!!!!!!!!!!!!!!! Nesmí se použít NAFTALEN, ten je pro včely toxický. Krystaly jsou para-Dichlorobenzene.Pánové ho nejspíše znají. Používá se občas do pisoárů na zlepšení vůně anebo jako prostředek proti molům. Na jaře vyndám vše z nástavků tak 3 tydny předem, než potřebuji nástavek a nechám řádně vyvětrat. Tak ještě jednou para-Dichlorobenzene, nezaměnit za nic jiného !!!!!!!!!!!!!!

lysoň

Děkuji všem, co odpověděli, zvláště p.Turčáni, budu se radami řídit. Plásty patří včelám, ne do spíže.

Před několika dny jsem na webu četl článek obsahující soupis zákonů dotýkajících se včelaření. Bohužel tu stránku nemůžu najít. Možná ji někdo zná, možná je dokonce autor toho seznamu tady v konferenci? Děkuji.

ve svitavech v Lidlu taky za 15,90.....

Vítězslav Vrána napsal(a):
> Ve čtvrtek prodejna Lidl Rožnov pod Radh.Cukr drobný krystal 1 kg za 15,90
> Kč.Dovezeno z Polska.
>
>

Ze svazenky mam ted snusku a pyl se zda na prvni pohled jako cerny,
.... ve skutecnosti je cerno-fialovy.

*** jezek **

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Mohl by to být Mák některé druhy mají černý pyl př. M. vlčí a některé odrůdy M. setého mají pyl černý anebo béžový Také by to mohla bvt svazenka Ta ho má tmavě fialový
>
> Pepan
>
>
>

Svazenku ani mák setý v dosahu nemám, ale černého pylu je v plástech plno. Takže asi mák vlčí. Toho je na mezích všude plno.

Přesně tak. Léčil jsem taky podle velikosti prostoru. Ing. Veselý upřesnil, že je to na obsednutý prostor. Léčivo se váže na včely. Vloni to tady proběhlo.
Tonda

>V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.

Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:12 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu


> Přesně tak. Léčil jsem taky podle velikosti prostoru. Ing. Veselý
upřesnil,
> že je to na obsednutý prostor. Léčivo se váže na včely. Vloni to tady
> proběhlo.
> Tonda
>
> >V návodu pro podzimní léčení je dávkování podle obsednutého prostoru. Já
> to tak dělám, a spad VD mám většinou v limitu. Myslím, že se to tady vloni
> diskutovalo a někdo se ptal v Dolu a tady to přetiskoval.

Ti co léčivo vymysleli a vyrábí uvádějí něco jiného.
Kopie dopisu ing. Veselého z loňského roku by tady asi šla vyhledat. My musíme dodržovat jejich metodiku.
U gabonů bych problém vůbec nehledal. Jestli je včelstvo slabší, přejde přes něj méně včel.
Myslím, že nemá cenu řešit vyřešené.
Tonda

>Podstatná bude koncentrace léčiva na jednotku objemu pro fumigaci a aerosol,
protože se léčivo roznáší vzduchem. Když je úl malý, musí se použít míň
léčiva, když je velký, víc , ale každý roztoč musí dostat tu správnou
koncentraci. U gabonových pásků a bude podstatná síla včelstva, protože
léčivo se roznáší kontaktem včel s páskem a kontaktem včel mezi sebou.

Masové úhyny včiel šokovali Ameriku

Včela (autor: Reuters)

18. júna 2007 7:49
Americkí včelári sa od začiatku jari nevedia prebrať zo šoku. V celej krajine masovo hynú včely. Úle plné medu zostávajú prázdne, včelstvá miznú bez stopy. Ihneď sa objavilo niekoľko teórií, ktoré mali vysvetliť, prečo včelstvá hynú nevysvetliteľným spôsobom. Pandémiu mali vraj spôsobiť mobilné telefóny, geneticky zmenené rastliny či klimatické zmeny.


Hynutie včiel v Spojených štátoch vzrušilo celý svet. V krajine, ktorá najviac využíva v poľnohospodárstve supertechnológie, sa totiž chovajú včely úplne inak ako v konzervatívnej Európe. Kým na starom kontinente je včelárstvo čoraz viac koníčkom ako podnikaním, Američania ho premenili na tvrdý biznis.

Einsteinovo varovanie ožilo

Typický americký včelár je kočovník, ktorý preváža svoje včelstvá na kamióne z jedného amerického štátu do druhého. Netrpezlivo naň čakajú ovocinári aj pestovatelia repky, pretože včely sú skvelé opeľovače, zaručujúce farmárom vysokú úrodu. Užitočnosť včiel majú v USA, kde nie sú pôvodným hmyzom, lepšie zrátanú ako kdekoľvek inde na svete.

Preto keď kalifornský včelár David Bradshaw pri pravidelnej kontrole svojho včelstva otvoril úle a zistil, že polovica zo sto miliónov včiel je fuč, myslel, že sa ocitol v zlom sne. Lenže to isté sa prihodilo aj desiatkam Bradshawových kolegov v polovici amerických štátov. V šoku neboli len včelári, ale aj farmári.

V tej chvíli si mnohí Američania spomenuli na výrok slávneho fyzika Alberta Einsteina, ktorý ešte v polovici 50. rokov minulého storočia upozorňoval, že do štyroch rokov po tom, čo zahynie posledná včela, zahynie aj ľudstvo.

Einstein bol, pravda, fyzik a matematik. A jedna z teórií, ktorá rýchlosťou blesku dorazila aj do Česka, kde na začiatku minulého storočia objaviteľ teórie relativity pôsobil, hovorila o tom, že za záhadným hynutím včiel môžu byť mobilné telefóny. Tobôž keď špecialistka na ekológiu hmyzu May Berenbaumová z University of Illinois, citovaná agentúrou Reuters, uviedla, že "niečo ruší orientačný zmysel včiel“.

Kočovné včelárstva nie sú mobily

Českí včelárski odborníci sa však vzápätí z tejto hypotézy vysmiali. Rýchlo vystopovali, že pri preklade článku z novín The Independent si prekladatelia pomýlili "mobile apairy“ kočovné včelárstva s mobilnými telefónmi...

Určite to neboli mobily, v Česku je predsa oveľa hustejšia sieť vysielačov mobilných telefónov a žiadne masové hynutie včiel tu nenastalo. Teda aspoň doteraz. "Miznutie včiel by skôr zodpovedalo príznakom varroatózy,“ povedal Miloslav Peroutka, český veterinárny lekár, ktorý už desaťročia chová včely a teraz je tajomníkom Českého zväzu včelárov.

Varroa destructor je roztoč, ktorý napadol americké včelstvá aj v osemdesiatych rokoch minulého storočia. Tento parazit cicia včelám miazgu a šíri medzi nimi rôzne vírusové ochorenia. Peroutka sa domnieva, že v čase, keď Američania stále premiestňujú včely z jedného miesta na druhé, dochádza k rôznej kombinácii parazitov, ktoré následne vyvolávajú vírusové ochorenia.

Za záhadným hynutím včiel nebudú teda mobily ani geneticky zmenené rastliny, ale najskôr ochorenie, ktorého príznaky zodpovedajú či približujú sa varroatóze. Napísal to časopis American Bee Journal, ktorý nedávno publikoval analýzu príčin úhynu stoviek včelstiev v USA. S týmto názorom súhlasí aj Peroutka, ktorý pripomína, že po prvý raz pred tridsiatimi rokmi opísal tieto príznaky slovenský parazitológ Ján Hanko.

Varroatóza nepovedala posledné slovo

Choroba, ktorá vyvolala masové hynutie amerických včiel, je teda pravdepodobne najskôr kombináciou viacerých ďalších chorôb. Pred niekoľkými rokmi však hynuli včely "nevysvetliteľne“ aj v Nemecku a Rakúsku. Najnovšie v Poľsku. Je to náhoda?

Peroutka tvrdí, že Európa prešla podobným vývojom ako Amerika, ibaže "lieči sa tu fundovanejšie ako v USA. Miera hynutia včiel zodpovedá spravidla úrovni boja s varroatózou.“ Tento názor zastáva aj Peroutkov slovenský kolega včelár a veterinárny lekár Pavel Hovorka. Aj súčasné poľské problémy sú podľa oboch otázkou toho, "ako sa lieči nebezpečná choroba“.

Jeden zo slovenských odborníkov profesor Jozef Čižmárik z Farmaceutickej fakulty Univerzity Komenského však úplne nevylučuje vplyv silného elektromagnetického žiarenia na správanie včiel. Ale ďalší včelár, inak fyzik, Ján Haščík vidí problém v inom svetle.

"Každý včelár si pozorne všíma náhle zmeny v správaní včiel. Často za nimi môžu byť jednoduché procesy,“ upozorňuje Haščík. "Niekedy hynú aj preto, že tesne pred zazimovaním príroda poskytla včelám z rastlín medovicu, ktorá v zime skryštalizuje. Včely z nej dostanú hnačku a hynú. Neumierajú v úli, ale vonku v prírode. Ak je naporúdzi nejaká "zaručene overená“ hypotéza, včelár sa jej chytá ako topiaci sa slamky,“ vraví Haščík.

Návrat do lesa?

V jednom sa však všetci odborníci aj praktickí včelári zhodujú. Príroda, z ktorej vzišiel aj človek, je na začiatku 21. storočia narušená ľudskou činnosťou viac ako kedykoľvek predtým. Jozefovi Čižmárikovi sa zdá, akoby posledných tridsať rokov časť ľudstva neúnavne pracovala na tom, ako zahnať včely naspäť do lesov. Odtiaľ ich človek vyviedol v sedemnástom storočí, keď sa mu nechcelo zbierať med z bútľavých lesných stromov a začal ich chovať v blízkostí svojich obydlí.

Mnohí sa boja včiel, pretože pichajú žihadlá. Lenže na včelí jed je alergické len jedno promile obyvateľstva, teda jeden z tisícky. Ľudia sa, ako pripomína profesor Čižmárik, musia k prírode aj včelám správať menej majetnícky. Súčasný aj budúci život na planéte je bez nich len ťažko predstaviteľný.

"Každá tretia porcia jedla je výsledkom neúnavného opeľovania rastlín včelami,“ hovorí profesor Vladimír Petr z českého Výskumného ústavu živočíšnej výroby. Ich význam ako opeľovača nie je o nič menší ak nie väčší ako prínos v podobe medu - vynikajúceho prírodného sladila a lieku zároveň či celého radu iných liečiv odvodených zo včelích produktov.

Jozef Sedlák, Pravda

DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!

Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a jedna jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru plástové plochy ve včelstvu.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf


Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely. Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.

Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např. pro ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.

Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší době tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?

Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.

Otázka:
Jaký je plástový povrch 1 dm2 plástu?
Jaký je povrch lidského mozku?

.
.
Povrch buňky, z které vyběhne včela je v momentě vyběhnutí zákonitě větší než včela.

Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor
.....
Souhlas (vyjímečně) :-). K zásobám na loňský rok jsem vloni měnil dalších 60kg mezistěn a letos jsem musel honem 20kg doobjednat.
Myslím že to není málo na 50 včelstev s tím, že část starých úlů budu rušit a tam už tak neměním.

ALe zimuji ve třech nástavkách 24cm. je to pro mě novinka, takže si technologii trochu ladím, hlavně proto že jsem donedávna trpěl nedostatkem díla. Ale letos už to podle plánu jelo.
Na jaře jsou včely hlavně v horním N s nabouchanýma zásobama - hlavně medem. Když zaplodují prostřední, s tím není většinou problém. Problém je že jen některé chtějí jít úplně dolů, některé se tomu brání. A v té době přichází Brutální Nikita a zaplodovaný prostřední nástavek rozředí mezistěnama na dva nástavky. V horním je zebra (mezistěna/plást/mezsitěna/), ve spodnějším je jádro s plodem obklopené dvěma krycími které jsem vytáhl z nejnižšího. Tam je nahradím mimo jiné jedním stavebním. Stavební od loňska dávám dva na nástavek.
Pokud se včelám daří a nestačí jim to, přidávám další nástavek mezistěn.
Protože horní nástavky odebárám a vytáčím a letos budu už masívnějí rušit dílo, na zimu jim zůstává světlé, s tím, že nejspodnější se dostává nahoru (je v něm pyl) a včely si ho na zimu doplní sami, já tam jen doplňuji cukr podle stavu zásob. Ale ty si podle mě ukládají do středu po vybíhajícím plodu.
Takže myslím že tohle je dost o světlém díle. Nehledě na to, že v prstorném úle dílo tak intenzívně netmavne.


Jinak k ploše-povrchu. Záleží jak se bere. Argument výzkumníků - chloupky má logiku. Prý povrch vlasů (některých šťastnějších lidí) je několikrát větší než povrch těla.
---- Od té doby, co jsem na to byl upozorněn - dávkování podle obs.prostoru- se tím řídím a pokud neudělám chybu, nemám VD ve vzorcích nad limitem. Většinou jsem snad pod 1, nebo okolo 1.

Karel

Nejjistější bude vždy držet se návodu. Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, protože nezávisí
jen povrchu včely a plástu nebo povrchu dýchacího ústrojí včely, ale i na
chemickém složení těch jednotlivých povrchů, jak je ta léčivo na
jednotlivých površích s různým chemickým složením různě ukládáno a pokud se
jedná o distribuci látky v dýmu nebo aerosolu, tak to závisí i na
elektrických nábojích částic ve vzduchu a elektrostatických silách atd.
Nejpodstatnější je to, jestli účinná látka a její rezidua jsou více
rozpustné v tuku a tudíž se uloží do vosku, kde vydrží dlouho nebo jestli
jsou více rozpustné ve vodě a potom se dá předpokládat, protože voda je
poměrně reaktivní prostředí, že se tyto látky rozkládají poměrně rychle a z
úlu rychle mizí.
Co se týká reziduí ve vosku třeba v Rakousku, je třeba porovnat, jakými
dávkami a jak často se léčí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 10:20 AM
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
ZAKLADVCELARSTVI A LECENI


> DOUFÁM, ŽE UMÍTE POČÍTAT !!!
>
> Já jsem byl z matematiky průměrný, ale vidím, že jiní jsou ve zprávách pro
> stát nedostateční. Jde o zprávu pro p. Pondělíčka (Mze - 2005) a tam se
> zvěstuje, že devětdesetin fumigantu - amitrazu, zasáhne živou včelu a
jedna
> jde prý mimo na plásty. To je asi zdroj dogmat o povrchu včel a rozměru
> plástové plochy ve včelstvu.
>
> ht
tp://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravar
> esidua.pdf
>
>
> Ano. V tomto s Radimem musím souhlasit. Každý roztoč musí dostat tu
> správnou koncentraci. Plocha plástů je zákonitě větší než povrch včely.
> Nejde brát plochu z povrchu, ale přes hloubku buňky. A čím více nástavků a
> větší je v úlu zvětšen plástový povrch, tím se znásobením zmenšuje
> koncentrace zasažení včel a zvětšují rezidua ve vosku.
>
> Tím je myšlen skutečný povrch, který je základem množství roztoku např.
pro
> ochranáře rostlin. Tam se míchá také podle množství zelené plochy a při
> vyšší kultuře (větší skutečné ploše) se volí vyšší dávka.
>
> Jestli chcete věřit tomu, že se na plásty dostane jen desetina podávaných
> léčiv a ty ještě navíc prý degradují na vodu atp.(viz zpráva) Potom mi
> řekněte proč se podle zprávy např. v Rakousku drží i po zákazu a delší
době
> tak vysoké koncentrace ve vosku? Žeby se degradace nekonala?
>
> Nevystavujte zbytečně plásty léčivům!
> Stahujte včely a rušte a vařte dílo a hlavně pro Karla, kde jsou pásma
> moru. Tam jde hlavně o prevenci. Včely umí stavět. Dogma s nižším výnosem
> medu, jestli včely musí stavět neberu za přijatelný pro mě názor.
>
>

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Karel:
>Jinak k ploše-povrchu. <
.....
Předávaná fakta VÚ :
Povrch obrvení u jedné včely je 10 cm2 (centimetrů čtverečních)
Povrch včelstva napodzim je 2 000 dm2

Plástová plocha je prý 200 dm2

..........

10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Radim Polášek:

>Kolik procent léčiva zasáhne včely a
kolik procent zůstane na vosku je spíše teoretická otázka, ...<

.......
Ale ve zprávě i když to není přesně kvatifikováno se přesvědčivě tvrdí, že devět desetin léčiva (při fumigaci) absorbují včely. Kdyby se vycházelo z tohoto přepokladu, potom by i desetinásobné dávky léčiv byly při fumigaci OK.

Toto je pravděpodobně ta idea, která se uchytla a nelze ji prakticky uplatňovat v praxi při skladování souší! Proč? Protože je to špatně, když se vystavují léčivu uskladněné plásty.

Přátelé,
mám plné medníky melicitozy - 2 na každém včelstvu. Celkem tak cca 400 plástů. Přinesly mi to během jednoho týdne a snad už to skončilo. Zkoušel jsem to točit a výtěžnost je asi tak 10 procent. Zbytek zůstává v buňkách. Včelařím 20 let, ale takovou hrůzu mám porvé.
Zkuste mi poradit, jak to dostat rozumně z plástů ven. Mám ještě cca 40 volných souší. Jediné, co mi napadá, je dát do spodního medníku prázdné souše, nad to desku s dírou a na to nástavek s melicitozu namočenou ve vodě. A místo víka průhlednou folii nebo síto, aby tam bylo světlo a včely to braly jako loupež.
Máte s touto metodou někdo zkušenosti? Za jak dlouho to přenesou a kolikrát se to musí rosit nabo namáčet.
Uvítám každou zkušenost.
Díky
V.Bicek

Karel:
>Myslím že to není málo na 50 včelstev <
......
Vycházím vždy z počtu vyzimovaných včelstev kde je počet včelstev ve skutečnosti vyšší.(viz níže)

Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu". Tz. 100 kg je zimováno a popř. ve skladě jako bílé souše, dalších 100 kg se přidává v podobě mezistěn podle projevu stavebního pudu. Ten přichází a odchází s věkem dělnice. Nelze chtít projev stavby po včelstvu když včelstvo nemá odpovídající počet stavitelek.(mimo jiné podmínky) Těch 100 kg/ - druhou půlku vosku je potřeba opět na přístí vyzimování nachystat do podoby mezistěn. Také se počítá se záložnímy včelstvy, takže při 50 vyzimovaných, je v rámci těch 200 kg vosku i rezerva na až 15% (+ 8 minivčelstev ) živých záloh.

GP> 10 cm2 je 10x10 cm = 1 dm2 (to je doopravdy masivní včela :-) )

Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.

Včera jsem s tím zápasil. Nebylo to medobraní ale medodolování. Pomáhalo mi vidličkou zajet hluboko dolů a něco přeci vylítá. Od 21,00 do 2.00 jsme vytočil necelých 100kg medu. Černého jak bota dobrého.
Před pěti lety byla melicitoza až do října. To ničilo včely asi víc jak melicitoza v zimě. Takže optimistou bych nebyl ohledně toho, že by to mělo skončit. Dokud bude vlhko a teplo, tak to může jet.

Naštěstí mám hotovou nerez vanu, zatím na vaření voští, pak na parafinování. A asi v tom budu přinejhorším máčet plásty a pak točit. Ale to až by bylo nejhůř. Zatím nechám včely žít. Až zanesou 5 nástavků melicitozou, budu to řešit. :-)

GP:
Pro 50 vyzimovaných včelstev:

Je potřeba minimálně 200 kg vosku "v pohybu".
.....
Jestli dobře chápu, ty máš na vyzimované včelstvo 2kg mezistěn?
Dík.
Karel

Opravdu Gusto nejsi matematik, sám to píšeš, o Dolu se radši nevyjadřuj! (ačkoli tady nejde o matematiku, ale kupecké počty ze základní školy). Tak nám prosím tě neblbni hlavu!

2000 dm2 je 200 000 cm2, to odpovídá 20 000 ks včel. Plástovou plochu nelze počítat s povrchem vnitřku prázdné buňky, protože plásty jsou obsazeny zásobami, plodem a včelami. Jestli se mýlím, nechám se poučit.

------------------
Gustimilán Pazderka:
Ve včelstvu napodzim podle zprávy je tedy 2 000 ks včel na 200 dm2 plástovém ploše, která má ale skutečnou plochu mnohonásobně větší.

Já nejsem matematik a určitě ani ne ve VÚ v Dole. Taková zpráva je důkazem, že zprávy za statisíce korun nejsou věrohodné a mají nelogické a zpochybňující nedostatky.

Včelařím v CHKO Třeboňsko. Melicitóza jako "bejk". To není medobraní to je dobívání. Včelstva ve čtyřech nástavcích 39x24, vše plné melicitózního medu. To že to skončilo u nás není pravda, stále nosí průsvitnou řídkou tekutinu, která po dvou až třech dnech v plástech tuhne.
Na polích je svazenka ale vlivem nedostatku vláhy z ní nosí pouze pyl.
Po skončeném pracovním víkendu dnes nabírám síly na další kolo dobívání medu z plně zanesených plástů.
Těžké včelařské práci zdar!!!

>Lépe je psát, že 10 cm2 = zhruba 3,16x3,16 cm = 0,1 dm2

I.<
......
Díky, je to 0,1 dm2. Opravuji. Ve včelstvu při fumigaci je podle zprávy 20 000 včel a dále když ponechám 11 rámků 39x24 místo vyvaření nebo skladování mimo úl, dávkuji léčivo s jedním prázdným nástavkem navíc včelstvu se skutečnou plochou odpovídající 11 x (2,15 x 3,7) = 11x(cca 8 dm x 2 strany = 16 dm2 x 400 buněk) a to je 11x6400 buněk(nádob).

Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.


To by mělo být na dm2(11x6400)x (0,05dm x 0,11 dm)= 387,2 dm2 skutečné plástové plochy/nástavek, který je s prázdnými buňkami dole uskladněn a má míru 39x24 a 11 ks rámků.

Takže podle zprávy se aplikuje fumigant ve včelstvu, které obsedá cca 6 rámků(200 dm2) s 20000 ks včel. :-) A to není ani na dotaci 1D. :-)

Je tam v té zprávě chyba, protože se zohledňuje obrvení, ale ne plocha buněk sesoučtem vnitřní plochy "dřeva" v úlu.

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..<
....
>Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy. Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Už toho počítání prosím tě zanechej. Při průměru buňky 5 mm je obvod 15.7 mm a plocha válce je 172.7 mm2 bez dna.
--------------
GuPa:
Při průměru cca 5 mm (bráno jako válec) a hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2.

Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně? Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Gustimilián Pazderka
Sent: Monday, June 18, 2007 1:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE ZAKLADVCELARSTVI A LECENI

Eman:
>Opravdu Gusto nejsi matematik, ..Při průměru cca 5 mm (bráno jako
>válec) a
hloubka (v říjnu je nižší)cca 11 mm, máme vnitřní povrch včelí buňky bez dna cca 55 mm2. <

Zase jsem se sekl a totálně společensky znemožnil. :-) Spočítejte to někdo a sdělte, kolik má dm2 včelího dělničího plástu skutečné plástové plochy.
Vypadá to, že průměr bude ještě krát pí. A také přičíst to dno. Beru to jako povrch válce zasunutého do vnitřní plochy dutého šestibokého hranolu bez víka a dna.(včelí buňky)

Jo a pak že medobraní je nejradostnější práce včelařova. Než něco takového, tak to radši nic. U nás už pořádně nepršelo skoro měsíc, tak doufám, že melicitoza nebude tak strašná. Z 15 včelstev mi ji nosí asi tři. Ostatní ani ťuk, tak doufám, že budou rozumné a ani nezačnou.;-))) Vloni jsem ji měl taky a podařilo se mi naštěstí polovinu vytočit. Zbytek spořebovaly do krmení.
Jinak před pěti lety jsem na tom úplně odrovnal medomet.

Vskutku je na pováženou,jakými ptákovinami jste schopni se zabývat,když jsou zde věci daleko závažnějšího charakteru a jehož vlivem na letošní počasí se mnozí včelaři budou muset zabývat.Vše odkvetlo ve velké rychlosti,neb žádná zima letos nebyla.Dá se tedy předpokládat,že nás včelaře
čekají i věci nebývalé a které budeme muset řešit.Abychom je vyřešili beze ztrát na včelách a produktech,zajisté uvítáme každou zkušenost od těch,kteří na to mají jakýsi
takýsi recept.Začínají stesky na vyskytovaný cementový med
a to letos dříve či později zasáhne celou naši republiku.
Tady je však každá rada drahá,můj poznatek z minula.
Stalo se mi před asi 30 lety,že jsem plásty plné medu vybral z medníků a po neúspěšném vytáčení jsem to vzdal a uskladnil je ve skříních,bylo jich mnoho.Nedalo mi to,a tak
jsem se na okresní přednášce,kterou měl př.Haraksim jeho
optal,co s tím.Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.Vyřešil jsem to tak,že jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše spotřebovaly.Ani nevíte,jaký prudký rozvoj následoval.Bohužel výtěžek z minulého roku-poloviční,zato příští rok byl nadprůměrný.Toto je moje zkušenost s cementovým medem.Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...

Hochu Josefe. Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub. Nevadí že se mu v rychlosti sem tam vloudí počtářský překlep. Jde o pokus o odborný odhad. Přinutil mě o věci přemýšlet hlouběji, než jsem to doposud dělal.

Mimochodem daleko největší pošetilost je ten tvůj "jediný smysluplný postup". Jak bys to chtěl realizovat, když VU nezjistil nic?

P.S.
Spočítal jsem, že 1 dm2 plástu má plochu <15.4 dm2 (oboustranně asi 800 buněk). Mohl jsem se splést, neživí mě to a nejsem matematik :-).

Odpověděl mi/odborník na slovo vzatý na medovici /nejlépe
> plásty potopit do sudu,nechat 1-2 dny aby
> nasákly vodou a poté vytočit.Tak jsem se to také snažil udělat,totiž snažil
> se do sudu potopit 10 - 12 plástů,jenže to není tak jednoduché.Ačkoli jsou
> to plásty 2 - 2,5kg,nemyslete si,že se potopí,ani náhodou.Je zapotřebí je
> zatížit a to hodně,jinak plavou nahoře.Tak jsem dospěl k názoru,že bych to
> asi musel dělat několik týdnů a ten následně vytočený med bych stejně musel
> zkrmit se včelami a nebo uvařit spoustu medoviny.

jj to sem loni taky resil a neni to sranda - ve vanickach a plastovych bedynkach jsem ramky namacel, slo mi to delat jen po malych seriich takze pekna zdrzovacka - mnohem vic prace nez uzitku :-(

Vyřešil jsem to tak,že
> jsem ty uskladněné medné plásty s cementem nechal ve skříních do jara
> /motýlice se jich nevšimne,nemá šanci / a po asi 4 plástech je potom dával
> z jara do spodního nástavku včelám.Tento med přes zimu povolil a byl jako
> pasta.Krystalky se rozpustily a nic včely ven nevynesly,vše
> spotřebovaly.

Taky jsem jich par skladoval, ale v prubehu zimy zacal vlivem vlhkosti med vytekat - to co nebylo zavickovane a pyl zacal plesnivet

Kde jste je prosim skladoval a jak?
Ja je mel v nastavkach, shora a zdola m. mrizka - vzdusne ulozeni, ve stodole kde se skladuje seno, ale spokojenost bidna, spis sem si rikal, ze jsem je take nenamocil a nevytocil.

Diky T.H.

Berou ho jaksi automaticky. Ve skutečnosti to tak ale není a pokud by se to
mělo jen odhadnout, musela by nejdřív banda výzkumníků tu pohltivost těch
jednotlivých ploch změřit a potom ještě zjistit vliv různé teploty a různé
vlhkosti. Celý barák výzkumníků by se tím mohl rok zabývat a nakonec by
stejně vykoumali informaci pro průměrného praktického včelaře zhruba se
stejnou informační hodnotou jako jsou údaje o dávkování uváděné v návodu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 2:01 PM
Subject: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA
JEZAKLADVCELARSTVI A LECENI


Chlapci, odkud berete předpoklad, že všecny materiály pohlcují stejně?
Povrch včelího těla je z jiného materiálu, než mezistěna, vnitřek včelí
buňky obsahuje t.zv. košilky atd. Jiný bude atak včelí buňky a jiný mezi
hustými včelími chloupky. Jediný smysluplný postup je vybrané včelstvo
usmrtit a změřit celkový obsah inkriminovaných látek ve včelách a v
plástech. Na to nikdo z vás nemá. Machrování s povrchem je k ničemu.

Pepa

Eman:
>Gustimilán se poctivě snaží přijít věci na kloub.<
.......
Podle mého je vosk jen jeden z produktů od včel, který není až tak "nasáklivý" jestli se s ním pracuje a on pravidelně koluje a vaří se. To je v zprávě sděleno jasně a má to význam velký. Tz. že k jakési degradaci spolu s kyselinami u amitrazu při zpracování dochází. A to je důležité pro udržení takových látek ve včelařství u nás.

Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.Proto reaguji zde a i přes mé špatné matematické dovednosti stále docházím k výsledku, že radit aby se souše skladovaly podstavením, zvyšovaly riziko loupeže a reziduií ve vosku, je moc "drahá" rada. Totiž může dojít opravdu na nezávislé vyšetření vosků a zadá to třeba i Rada EU atp. a mohou ze dne na den ČR zakázat ve smyslu "Amitrazové evropské směrnice" použití dost dobrého, ale hlídaného prostředku proti varroáze.

Ty výsledné hodnoty u těch rakouských mezistěn nejsou celkově vůbec tak špatné a nemohou být brány jako "odstrašující" příklad pro českou včelařskou veřejnost. Prostě se může u některého vzorku zjistit vyšší hodnota a ta je patrna i u jednoho českého vzorku.

http://www.mze.cz/UserFiles/File/mze5000_vcelky/16233_vyzkumneukoly/Zpravaresidua.pdf

Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem...
----------
viz. Moderní včelař 6/2006 str.17

Celkem efektivní návod. Bohužel jsem netušil, že na něj dojde již letos.

Karel

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?

Diky

T.H.

Jeste bych se v souvislost s medovicovym medem zeptal na nebezpeci brzkeho vytaceni tj. vytaceni nezraleho medu?
Je vubec treba se toho bat? Nebo radsi s tim ven viz nebezpeci cementoveho medu?
......
Nezralý, kyselý, zelený,... hlavně ať je venku.
Když uzraje v plástech, tak už je nanic.
Karel

Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v minulých létech hrozil
ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době nehrozí.Ahoj...

Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr, myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Je to jednoduché motýlice nesnáší průvan a větší mezery mezi rámky jí také neprospívají proto postavíš-li nástavky na sebe máš komín a čím vyšší tím líp kde je stálý pohyb vzduchu a když dáš do nástavku o jeden nebo dva rámky méně tak je po problému Já tak skladuji souše ve stodole léta a bez problémů Ale opravdu musíš dospod a nahoru dát mřížku proti myším

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Prost? Jan <pros.jan/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: BETONOV? MED - leton?
> Datum: 18.6.2007 19:09:39
> ----------------------------------------
> Ahoj Tomáši,je vidět,že s tím máš již nějaké zkušenosti a ptáš se,jak to
> dělám já.Protože poslední rámky s medem odebírám dosti pozdě / srpen,kdy v
> minulých létech hrozil
> ten cementový med / a jsou v této době rámky v převážné míře celkem zcela
> zavíčkované,je zbytečné znovu pokoušet další a další plásty odvíčkovávat a
> vytáčet,výsledek je stejný.Pokud ale po zjištění stavu přijdeš na to,že je
> to vše stejné,když máš stejné stanoviště,ty včely to také všechny najdou a
> donesou.Já vím,že je to těžké,nepokusit se plásty vytočit,většina včelařů
> to také dělá a pak nastane ten případ o kterém píšeš,že během zimy med
> vytéká a pyl plesniví.Pyl v medníku nemá co dělat,je to častým a neuváženým
> zásahem do včelstva,kdy včelař převěšuje pylové
> plásty z plodiště do medníku.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...
>
>
>

NE Množství cukrů v medu nesmí v roztoku přesáhnout 24% jinak bude působit jako konzervant. nenech se mýlit tím že občas dojde k nakvašení povrchu medu.

Pepa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: medovina
> Datum: 18.6.2007 20:07:40
> ----------------------------------------
> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..
>
>
>

Dá se nějakým způsobem v domáctnosti zužitkovat prpolis? myslím třeba jako dát do mastí, vyluhovat v lihu atdd., más tím někdo zkušenosti?.

Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené o co se může jednat?.

Včela už je stará. M

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 18, 2007 8:31 PM
Subject: Roztřepené konečky křidýlek.


> Dnes pri kontrole jsem uvidel 2 včelky co mely konečky křidýlek roztřepené
> o co se může jednat?.
>
> __________ Informace od NOD32 2285 (20070522) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Dvě včely je to jako jehla v kůpce sena. Rozhodně to není mřížkou ani ničím podobným, ale nejspíš stářím. Věk se dokáže i na včelách nějak podepsat.

První si něco zjisti o včelaření a o MATKÁCH a teprve potom piš články na konferenci...

Držím se přísloví, chytrému napověz - blbého kopni ;-)
Foltýn

Černý pyl je s Vlčího Máku

F.A.

Ano, pokud se jedná o váhové poměry 2 kg vody : 1 kg medu, pak to skoro ten poměr, který úspěšně používám. Povede se to. Hustota takového roztoku by měla být mezi 1.11 až 1.12. Jen směle do toho.

> Kdyz zkusim vyrobit medovinu v pomeru 2:1 (voda : med) a zadny cukr,
> myslite ze se to povede? Nebude to prilis huste na prekvaseni?? Poradil mi
> to jeden vcelar, ale nejak moc se mi nezda tenhle pomer..

Buď stará včela, nebo to může spůsobit Varoa, tím že poškodí plod mechanicky, nebo nakazí plod virusem. Udělal bych test na počet Varoa v plodišti.

Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám robiť? Fero.

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.


-----------------
GuPa:
>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.
.....
Dobré a rychlé je strčit hubici vyvíječe pod igelit a víko.

Karel

V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

Zvápenatění plodu je houbovité onemocnění, jehož zdroj je kdekoliv v
přírodě. Proto je jeho jednorázové utlumení (například vložením
formidolových desek) jen dočasným řešením, jelikož pravděpodobně brzy dojde
k obnovení choroby. Je tedy zapotřebí současně zvýšit čistící pud včelstva
výměnou matky.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky húfne
vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
robiť? Fero.

.Tyto pylové plásty buď uskladníme na příští
> rok,zasypeme moučkovým cukrem a nebo vytavíme.Je to doba,kdy pylu je
> nadbytek a netřeba s ním šetřit. Další věc,kterou děláš,že uskladňuješ
> souše v nástavkách,po 2 s mateříma mřížkama.To opravdu nevím,co to má za
> smysl,motýlice proleze mnohem menší škvírou a nic jiného v této době
> nehrozí.Ahoj...


Jo jo, ty plasty s pylem byla chyba - mel jsem je z ulu kde jsem usadil 1 roj do spodniho nastavku a druhy roj do nastavku nad nej a pak jsem je casem pres noviny a mrizku spojil - takze mi ve druhem nastavku zbyly plasty i s pylem. Po teto zkusenosti uz bych to samozrejme s temi plasty udelal jinac :-))
no a to skladovani bylo podle me celkem v pohode, protoze motylice do toho nesla - mel jsem to v nastavku, ktery nelezel primo na podlaze ale byl ve vysce od zeme kuli pristupu vzduchu - pruvanu. Ty mrizky tam byly kuli misim a podobne, jakoby dno a viko. Dal jsem je tam proto aby tam proudil vzduch a nesla do toho prave motylice - a na ni to fungovalo.

Pri vytaceni mi pomahala teta a byla tak nabita, ze nez jsem prisel od vcel odvickovala vse a to byl hlavni problem :-))

Kazdopadne diky, preci jen priste uz to nebude takove tapani v mlze :-))

T.H.

Zdravím, Pepane!
Jste poněkud přísnější, než veterinární předpisy :-).

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 9:07 AM
Subject: Re:V?penatenie v?elieho plodu


V čechách by se to muselo oznámit veterině a pod jejich dohledem by se
spálilo jako u moru

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: fero <fcitbaj/=/iol.sk>
> Předmět: V?penatenie v?elieho plodu
> Datum: 19.6.2007 07:51:29
> ----------------------------------------
> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
> húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.
>
>
>

Nejen výměna matek, ale je potřeba vyměnit i dílo v plodišti. Staré dílo v žádném případě nedat do jiného včelstva, ale vyvařit.
Možno dát rámky z jiného včelstva i mezistěny. Formidol podpoří čistící pud včelstva, ale to nestačí.
Matku vyměnit co nejdříve. Dílo vyměnit ihned.

Vápenatění plodu postihuje včelstva, které mají vlhko v úlu. Zlepšit větrání. Zvápenatěný plod je vlastně plíseň, tím, že je včely vynosí před úl, napomáhají rozšiřování spór této plísně. Tyto bílé a později dozrálé šedozelené mumie chce pokud možno spálit.

Pokus se zlepšit větrání v úlu - otevřít očka, použít zasíťované dno, když to nepůjde jinak, odebrat poslední rámečky v nástavcích. Zvápenatěním se včelstvo oslabuje a začíná bludný kruh - nestačí vyhřát a odvětrat úl - nákaza se množí.
Mohlo by napomoct posílit včelstvo, nebo naopak odebrat napadené plásty, ty spálit a zbytek včelstva přidat k nějakému silnějšímu, které se nákaze ubrání.
Zdravím, Pavel


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý
> včielky húfne vynášajú s úľa.

Vazeni pratele pokud jste z okoli Hradce Kralove a mate zajem o vzdelavani
podivejte se na :

http://www.sosvet.cz/dokumenty/office/sosv_vcely_dotaznik.dot

Hezky den Frantisek

Mohou to být jinak dobré včely, u kterých nějakým nešťastným zásahem nejdřív
došlo k přechodnému zhoršení čisticího pudu a teprve potom ke zvápenatění.
Třeba snížením počtu včel třeba nějakou dlouhotrvající výměnou matky nebo
rojením. To je třeba zvážit a takovým včelám, pokud jsou jinak nadějné, jen
pomoct vyčištěním úlu, zúžením úlu atd a pokud není snůška, tak i dodáním
trochu zásob. Pokud by to bylo jen jedno včelstvo z více a až na to
zvápenatění a menší sílu způsobenou až zvápenatěním by bylo všechno ve všech
včelstvech stejné, spíš se dá uvažovat o tom, že zrovna toto včelstvo je ze
včeltev na stanovišti na zvápenatění náchylné nejvíc. Potom je na místě
uvažovat o výměně matky. Jinak ale kritické období je jaro, tam se
náchylnost k zvápenatění projeví nejvíc.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "fero" <fcitbaj/=/iol.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 19, 2007 7:51 AM
Subject: Vápenatenie včelieho plodu


> Na včelnici sa mi vyskytlo včelstvo s vápenatým plodom, ktorý včielky
húfne
> vynášajú s úľa. Nemám s tým doteraz žiadnu skúsenosť, pretože som to
> doteraz nemal. Veel by mi niekto povedaž skade to je a tiež poradiť čo mám
> robiť? Fero.

jak uskladnit zásobní souše?, tuto otázku si musela položit pěkná řada včelařů po letošní zimě,kdy cukerných zásob byla kupa do prvních snůšek!komu nejde o kvalitu aspoň za 100,tak se tím nezaobíral a dal cukromed do výkupu za 30,...

od února mám tyto zásoby v komínech po 5N přímo na stanovišti pro oddělky apod ,dole a nahoře síto na léčení,černá plechová střecha podložená(zahřívá se a vyvolává tah, tak aby mohl procházet průvan ven ,podmínka je žádnej pyl-pánové ,pyl s tvrdým y-,rámky s mezerou 2 cm musí být co nejpřesněji nad sebou-jinak nevyvoláte komínový efekt ,který umocňuje černá střecha,a občas to prohlídněte ,je dobré když v tom je pohyb -to nemá plíseň ráda ,není třeba žádné chemie ,je jedno jestli jsou zavíčkované nebo ne,nic mi nevyteklo ani nezplesnivilo,pylové desky zasypat m.cukrem a uložit na suchém a tmavém místě,tyto ani nemám důvod vytahovat celej rok s úlu,včely to s nima zvládnou líp než ve skříni,zbytek vytavit,rámky pálit-žádná desinfekce nic,kdo si nemůže dovolit pro novou mezistěnu novej rámek tak ať to radši zabalí......

pokud se vám to podaří s melocitozou přes zimu -a v zimě to není problém-vytočíte ho s jarní snůškou,protože nabere vodu jak v tom sudu a necháte ho přenosit....rozhodně je dobré udělat cokoliv, aby na tom houfně nezimovaly

vyměnit veškeré dílo za panenské dílo s medníku jiného včelstva do nových nebo aspoň čistých nástavků + rámek cizího zdravého plodu,při těchto harakiry dát zrovna druhou kladoucí matku na ostro,po 48 hod. kyselinu mravenčí třeba v podobě formidolu,ale do všech na stanovišti!!....kys.mravenčí je učinná prevence proti zvápenatění...

místo matky sem přidával oddělek,opoměl sem zdůraznit,že nový úl musí být nabouchaný včelami....

Na Slovensku na likvidáciu "vápna" používame výluh chmeľu a keďže chmeľ je v každom poriadnom pive, tak používame 10˚ pivo (len v tom prípade, že chmeľ pivársky priemysel ho nenahradil umelou chuťou. Všetko je možné). Chmeľ obsahuje látku lupulín, ktorá pôsobí kladne na plesňové ochorenie. Anton

Zaoberať sa takou "prkotinou" je nezmysel. Každá stará večela má krídla zodrané a roztrapkané. Vacerí komentátorí to správne zdôvodnili. V.D to nepspôsobuje ani pri maximálnom napadnutí včelstva, V.D. a jeho vývojopvé formy spôsobujú pri premnožení keď hrozí úplný rozpad včelieho spoločenstva,len deformáciu krídiel, ich pokrčenie. Anton

Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření.

Vo svojompredchádzajúcom komentári som písal, že skladovanie plástov cez zimu v úli pod zimujúcom včelstve robím už minimálne 20 rokov a nič k takému nedošlo ak to tvrdí GuPa a Eman. Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. Aplikujem dve kvapky Varidolu alebo Takticu (je to to isté), prípadne tri na objem troch debničiek. Posledných 5 rokov moje ošetrenie pozostáva len z troch fumigácií bez použitia Gabonu. Ak by postup bol nesprávny, tak V.D. by už dávno bol moje včelstvá zlikvidoval. Samozrejme rešpektujem českých priateľov, keď sa držia nariadenia veterinárov. Ale musia mať vždy pravdu? Anton

>Jestli se u nás bude propagovat nějaké skladování souší v úlu a budeme cpát přes ně léčiva, můžeme očekávat i při mírných dávkách s časem zvýšení rizik a výskyt reziduií ve vosku.<

>>Taky si myslím, že skladování souší přes zimu pod včelami není nejlepší nápad. Když si představím, jak aerosol proniká prázdnými uličkami do chomáče nad nimi....
Myslím že to snižuje i účinnost ošetření. <<

>>>Výsledok ošetrenia včelstiev a ich zdravotný stav je vynikajúci. <<<
......

Anton určitě mluvím o možnosti zvýšení reziduií a tím pádem rizik. V EU je brán amitraz jako zakázaný. Existuje nato funkční evropská směrnice. Má vyjímky a ty musí státy víceméně zdůvodnit, když ho používají ve svém zemědělství. Proto bezpochyb existuje i taková práce, kterou udělal VÚ. Kdyby ve zprávě bylo sděleno, že se došlo přes vosk na nadlimitní hodnoty, okamžitě by se amitraz musel zakázat.

A teď Ti musí dojít namysl, jak asi bude rada o skladování a expozici léčiv na souše "drahá" jen z pohledu, když by se amitraz z důvodu vysokých hodnot zakázal. EU nejde v tomto případě o zdraví včel, ale o hodnoty nebezpečných látek v zemědělských produktech.

Máš pravdu Gusti, to riziko nás prenasleduje a bude trvať dovtedy, kým budeme vo včelstvách používať drsné liečivá. Vystavovanie zásobných plástov, keď to nemusí byť, je určitá záťaž do budúcnosti. Pracovníci vo VUVč. v Dole určite už hodnotili (a nie raz) zaťažovanie plástov reziduami z rôznych prípravkov používaných na boj proti V.D. a to čo som mal ja k dispozícii hovorilo zatiaľ v prospech používania amitrazu v prípravkoch. Ak by to bolo opačne, ani u nás by nebolo relevantné.

Ekonomika je určujúcim faktorom na vedenie včelnice a spôsob ošetrenia fumigantom tieto náklady markantne znižuje a pritom táto metodika je jednoduchá a rýchla. Na jednej strane sú včelári väčšinou idealisti, prácu s včelami milujú, ale napriek tomu hľadajú cesty, aby i ekonomika bola pre nich priaznivá.

Skladovanie plástov in situ- na mieste samom, je obrovskou výhodou a vzdať sa jej, je pre mňa nemožné. Práce okolo včiel je aj bez tejto etapy zásahov do včelstiev široké.
V jednom čase som chcel nastúpiť cestu boja proti V.D. neškodným prostriedkom pre úľové prostredie t.j.kyselinou mravčou, ale môj pokus (založený na pozorovanej skupine včelstiev 50% bez liečenia:50% s kysel. mravčou) ma nepresvedčil ani v boji proti V.D., zvápenateniu včelieho plodu a potlačeniu nozematózy. V konečnom doliečení som musel použiť drsné prostriedky.

Zatiaľ sa používaniu (amitraz) fumigantu vzdať nemienim, skladovať plásty budem v debničkách pod zimujúcim včelstvom, ale je možné techniku ošetrovania upraviť na minimálne zaťaženie tých plástov, ktoré to nemusia absolvovať. V čase fumigácie môžem plodisko oddeliť od zásobných plástov medzidnom, ktoré používam na odvčelnenie medníkov pri medobraní. Je to zložité! Anton

Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u
ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů
a druhá věc je množství ukládaných reziduí po léčení. Když teda v EU má být
Amitraz zakázán. Pokud není zákaz Amitrazu v EU veden nějakými politickými
hledisky - předkladateli z řad volených poslanců se třeba Amitraz z nějakého
důvodu nelíbí nebo lobbystickými hledisky - firmami, které mají patent na
konkurenční přípravky. Už naši zákonodárci občas vyplodí docela pěkné
nesmysly a v EU to bude o řád horší. Jenže právě pyrethroidy se vyznačují
velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování
bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem.

R. Polášek

Přátelé, poraďte jak nejlépe a nejkvalitněji přezimovat na vytočeném medu, který se nepodařilo prodat. Děkuji

Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.

Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
Dávkování na 2N jsou 4kapky.

Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.

Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se dostane do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z těch 4kapek.

Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo stejné množství rozptýlené do 30R.


Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.

U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť nasazení Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta, protože Gabon není zadarmo.

Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Karel:
>Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a množství které přejde do vosku bude přibližně stejné.<
......

Zcela určitě to je nelogická úvaha. Ta koncentrace je velmi sporná. Myslím si, že když ponecháš v úlu prázdné souše, zvyšuje se plocha u souší na každém decimetru2 o cca 15 decimetrů skutečné plochy v úlů. Dále zavíčkovaná plocha má přirozeně mnohonásobně menší skutečnou plochu (povrch).A navíc, jestli bude exponováno víčko léčivem a to bude buď včelou odvíčkováno a shozeno na podložku v zimě, anebo bude odvíčkováno včelařem najaře a opět většinou shozeno a vynešeno pryč z úlu, dochází k významnému omezení vstupu léčiv do vosku. Nebude tomu tak, jestli vedle zavíčkovaných zásob bude v úlu i velký (nadměrný) díl ploch souší při léčbě. Prostě u prázdných souší takový "samočistící" efekt od léčiv nemůže nastat.

Takže jestli budeš mít při r.m. 39x24 o prázdný nástavek navíc nebo méně jeto podle mého velký expoziční rozdíl.

Vazeni vcelari mel bych dotaz jak se da poznat od sebe plod trubcice a trubcokladne matky. Jak k tomu muze dojit ze matka je trubcokladna. Kdyz najdu trubcokladnou matku a odstranim ji, mohu pridat vcelam neoplozenou matku v klicce?
Dekuji Pavel K

Chci se zeptat na problém, který jsem mám při letošní sklizni. Při druhém vytáčení jsem měl ztuhlý med v rámkách. Může to být po bílém jeteli? A zdá se mi trochu nahořklý.Ocením vaše rady.

Děkuji a včelařství zdar

Vazeni vcelari mel bych dotaz jak se da poznat od sebe plod trubcice a trubcokladne matky. Jak k tomu muze dojit ze matka je trubcokladna. Kdyz najdu trubcokladnou matku a odstranim ji, mohu pridat vcelam neoplozenou matku v klicce?
Dekuji Pavel K

K prvej otázke:
-trúdice- trubčice sú biologicky zmenené včely robotnice. Doslova vznikajú vo včelstve, v ktorom sa stratí plodujúca matka. Stratou matky prestane medzi včely prúdiť materská látka (ML), ktorá udržuje rovnováhu vo včelom spoločenstve, čo znamená, že včely ošetrujú plod, stavajú včelie dielo a prinášajú vodu a potravu. Na stratu ML včely reagujú - ak majú vhodný otvorený plod, náhradnou stavbou materských buniek, aby si zaistili svoju existenciu, čiže pokračovanie svojej pôvodnej cesty života. Samozrejme mladá matky sa musí oplodniť s vhodným trúdom.
Ak z akýchkoľvek príčin tento akt včelstvu nevyjde, ostanú bez prílivu ML a vtedy sa spúšťa mechanizmus prežitia , skôr však zániku včelstva. Pokiaľ bola prítomná ML vo včelstve, blokovala rozvinutie zakrpatených vaječníkov u včiel robotníc aby sa tie rozvinuli do podoby, keď včely takto zmenené začnú produkovať neoplopdneneé vajíčka, z ktorých sa vždy liahnu len samčie jedince, teda trúdy

- otázka vajíčok od včiel trúdic a trúdokladnej matky v prvých dňoch je nemožné (vajíčko ako vajíčko), hádam len v tom, že trúdokladná M kladie vajíčka do bunky po jednom a na jej dno, trúdice (potencionálnou trúdicou postupne môže byť každá včela v úli) kladú vajíčka aj niekoľko kusov a to aj na steny bunky. 100%-nú istotu získame či vajíčka kladú trúdice alebo neoplodnená matka, je čas 9 dní, kedy vidíte nad robotníčimi bunkami kupoly trúdich viečok (nad včelou robotnicou je vždy viečko plodhé).

-trubcokladná matka, je samičí jedinec, ktorý zachováva včelie spoločenstvo ako jeden celok práve produkciou Ml, ktorá včely združuje v jeden celok aj vtedy keď nie je oplodnená. To je ten fenomén, ktorý bráni včelstvu prijať hoci tú najkrajšiu a najplodnejšiu novú matku, ktorá produkuje oplodnené a noplodnené vajíčka, aby zachovala životnú silu tohoktorého včelstva.
Potom platí, že ak sa matka stratí, stratí sa aj ML a včely musia konať tak, ako som to popísal vyššie.
Trúdokladná matka vo včelstve sa môže objaviť za týchto podmienok:
- je stará a nemá už zásobu spermií, prípadne bola nedostatočne oplodnená alebo ju postihla choroba a potom produkuje tak ako trúdice len neoplodnené vajíčka, preto ju musíme odstrániť a nahradiť oplodnenou, inak hrozí včelstvu zánik.
- je aj iná možnosť vzniku trúdokladnej matky a tou je jej neoplodnenie M (zlé podmienky, choroba, poškodené krídlo a ukončenie rujnosti M asi po ubehnutí 30 dní) a vtedy nastáva obdobie regresie včelstva s jeho zánikom.

-pridanie matky do trúdokladného včelstva, či plod plod od trúdokladnej matky je proces špecifický, pretože trúdice sa zo včelstva nedajú odstrániť (neverte na báchorky , ktoré doporučujú vymiesť včely 50- 100m od úľa, nie je to pravda)(prečo, nie je tu miesto na zdôvodnenie). Po odstránenej trúdokladnej matke ostáva zase prítomná ML v každej otvorenej bunky s larvou trúda, ktorá bráni osvojiť si pridanú matku a preto pridanú matku včely odstránia.

Ak máte takýto prípad (trúdokl.M), je možná náprava týmto spôsobom:
- matku vychytíte a plásty s trúdim plodom odoberiete, čím vznikne vútorný kolaps včiel, túžiacich po Ml. Matku pridáte v klietke uzatvorenej CMC (cukro medo. cestom).
- druhá možnosť je taktiež s odstránením matky počkať 10 dní, kým včely všetky bunky s trúdmi včely nezaviečkujú. Týmto sa navodí ten istý efekt ako v predchádzajúcej rade, včelstvo ostane bez ML, ktorá determinuje jej bezpečné prijatie. Anton

Zjednodušeně řečeno pokud se třeba léčivo rozděluje mezi dvě prostředí, tady
vosk a zbytek úlu, léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu. Velice zjednodušeně se tedy dá říct, že množství léčiva ve
vosku ku množství léčiva ve zbytku úlu je v poměru těch dvou afinit. Pokud
se zvětší množství vosku přidáním dalších rámků, ten poměr zůstane pořád
stejný, protože afinity nezáleží na množství a proto se zmenší množství
léčiva ve zbytku úlu a zvětší celkové množství léčiva ve vosku, ale sníží se
jejich koncentrace. Takže přidáním dalšího nastavku s rámky se sice sníží
celková koncentrace reziduí na jednotku vosku, třeba na rámek, ale celkové
množství reziduí zachyceném ve všech rámcích toho úlu se zvýší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 11:34 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> Trochu jsme odbočily od původního, i když to bylo jistě zajímavé cvičení.
>
> Ale normálně zimuji na 20 rámkách. Doufám, že mě nikdo kvůli amitrazu
> nebude nutit vyklepávat včely z úlu na 10R :-)
> Dávkování na 2N jsou 4kapky.
>
> Já tam nechám ne 2N ale 3N (tedy 30 rámků).
> A dávám pořád 4kapky dle návodu. Že to stačí vím, protože to účinkuje a
> roztoči ve vzorky jsou v dolní polovině až třetině limitu.
> Takže pozor dávám do úlu stále stejné množství jedu.
>
> Ten se nerozptýlí na 20R ale na 30R. Podle mě má nižší koncentraci a
> množství které přejde do vosku bude přibližně stejné. Jen jednou se
dostane
> do 20R a podruhé do 30R. Ale pokaždé to bude absolutně nějaký zlomek z
těch
> 4kapek.
>
> Za rok, dva vyvařím těch 30R a pak je jedno, jestli jsem tam dal ten jed
> koncentrovaněji ve 20R a 10R bez kontaminace skladovaných ve skříni, nebo
> stejné množství rozptýlené do 30R.
>
>
> Spíš je podle mě důležité, abych VD vybil do jednoho (téměř).
> Pokud to budeme dělat všichni. Pokud se nebude zjišťovat proč má někdo
> opakovaně VD nad limitem a co je příčinou a snažit se to vyřešit. Právě
> roztoči přeživší léčení budou jednou Problém. A zaděláváme si na něj.
>
> U nás SVS nařizuje že na území ZO kde je 30% pozitivních stanovišť
nasazení
> Gabonu. Kromě efektu na VD je to bohužel taková malá finanční pokuta,
> protože Gabon není zadarmo.
>
> Osobně si myslím, že by se pak měly vybírat členské příspěvky podle počtu
> VD ve vzorku a z nich pak nakupovat Gabon pro celou ZO.
> Jsem zvědav až tohle začne a lidem dojde kolik je to stojí.-)

Antone napsal jsi to správně a naprosto vyčerpávajícím způsobem. Existuje ještě velmi vzácný úkaz a to matka partenogenetická,kterou se velmi vzácně může takto postižené včelstvo zachránit samo. Je to vzácný jev, kdy se z haploidního vajíčka nějakým zázrakem stane samo od sebe vajíčko diploidní, tzn. oplozené. Pro vzácnost tohoto jevu doporučuji likvidaci včelstva a nahražení novým oddělkem. Jinak tento jev popsali,ve více výzkumných ústavech, u nás Ing Veselý ,který v r. 1964 o tom nějakou práci napsal. Jinak jakákoliv náprava výměnou matky u takového včelstva je velmi nejistá a hlavně drahá, protože i když se povede, včelstvo bude v příštím roce s mizernými výnosy medu. Naopak odďělek na tom bude výrazně lépe a nic nebrání tomu, aby výnos byl špičkový. Navíc přidávání nové matky do takto postiženého včelstva je velmi rizikové a když matku např. kupuji ..... Já bych šel na jistotu. Zdraví R. Stonjek

Jinak jakákoliv náprava výměnou matky u takového včelstva je velmi nejistá a hlavně drahá, protože i když se povede, včelstvo bude v příštím roce s mizernými výnosy medu.

Zachraňovať torzo včelstva nemá význam, ale včelstvo v sile pri prejave trúdic, som neraz zachánil. Nie pridaním oplodnenej matky, ale otvorenou materskou bunkou, ktorú včely trúdice prijali, došetrovali a matka sa zakaždým oplodnila. Možno to bola náhada, ale výsledok bol vynikajúci a včelstvá takto zachránené boli lepšie ako tie bez defektu. To svedčí o tom, že cesty k náprave včelstva môžu byť rôzne a výsledok môže byť prekvapivý.
To, že včely trúdice prijmú otvorenú materskú bunku súvisí s prostredím v ktorom zmenené včely sa snažia vychovať matku z neoplodneného vajíčka a OMB nepovažujú za sokyňu ako pridávanú oplodnenú matku. tento postup je jednoduchý, ale je spojený s chovom matiek, aby včelár mal k dispozícii v úprevej chvíli otvr.MB. je zaujímavý fakt, že včely pri prijatí OMB, prestávajú mohutne plodovať pod vplyvom prítomnopsti pravej MB. Pre nepracujúce včely dočasne nastáva tzv. status qvo, stav zachovania predĺženej životnosti čo je pre novú oplodnenú matku výhodné.

Prípady keď z neoplodneného vajíčka si včely z haploidného vajíčka vychovajú matku je známa a potvrdený u juhoafrikej včely Apis scutolleta, ale u európskej včely Apis mellifica nie je oficiálne potvrdený a prípady, ktoré sa objavujú na stránkach včelárskej tlače sú ako výkriky do tmy, teda nepravdepodobné. No môžem sa mýliť. Anton

léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
určitou afinitu.

Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery , kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo treba vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká nebezpečná!

V EU je brán amitraz jako zakázaný...

Pak to neni diskuze o skladovani sousi ale o uplne necem jinem.

Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.? Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to podobne.

Díky za odpovědi. S produkcí ML je mi to teď jasné. Akorát nevím jak rozumět téhle větě:100%-nú istotu získame či vajíčka kladú trúdice alebo neoplodnená matka, je čas 9 dní, kedy vidíte nad robotníčimi bunkami kupoly trúdich viečok (nad včelou robotnicou je vždy viečko plodhé).
Pavel K

Pavel, práve zaviečkované trúdy dajú včelárovi signál, že s matkou nie je niečo v priadku. Pokiaľ včelár sleduje výskyt len vajíčok a lariev, začiatočník sa tým uspokojí mysliac si, že je všetko v poriadku. Samozrejme, pre skúseného praktika sú známe aj iné prejavy trúdicového včelstva, ktoré signalizujú prítomnosť trúdov v včelstve. Jedenz nich je, včely postihnuté ešte v začiatkoch vonkajšieho prejavu, postavia nad peľom v bunke materskú misku, v ktorej nachádzame položené vajíčko. V tom čase vonkajší prejav ako je trasenie krídlami, pobehovanie včiel a známy plačlivý zvuk sa stratil, včely sú spokojné ako keby matku mali.

100%-nú istotu pri matke v úli, ktorá sa nijak vonkajšími prejavmi nelíši od normálnej matky, je skutočným dôkazom nenormálnosti výsledok jej snaženia a to zaviečkované len samé trúdy.
Zaznamenal som neoplodnené matky počas dlhoročnej praxe pri včelách a naozaj boli to matky exemplárne, robustné, len ich výsledok bol pre mňa šokujúci.
Stane sa to vtedy, keď matka je náhodne uzavretá nad materskou mriežkou a nemôže vyletieť na svadobný let. Moje prípady boli iného rázu, v čase pred zimou som svojou neodbornosťou koncom mesiaca september (9mes.) pred fumigáciou uzatvoril matky na 21 dní do klietok, aby včelstvo bolo pri lieční bez akéhokoľvek plodu. V čase keď som ich vypustil z klietok, boli v niekoľkých včelstvách už vyliahnuté mladé matky z náhradného chovu a včelstvo si neoplodnenú matku adoptovalo a svoju predchádzajúcu oplodnenú odstránili. Mladé matky sa nedokázali v tak pôzdnu dobu oplodniť a po skončení zimy začali plodovať! Bol som však prekvapený, keď v týchto včelstvách z domnelých vajíčok včiel sa objavili bunky s kupolovitým viečkom.
Bolo to moje osobné Waterllo, pretože išlo o väčší počet matiek. Anton

Zdenek:
Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.? Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to podobne.
......
No oni to ani tak nevymyslí, na to mají externí odborníky.
pěkně je to popsáno zde http://protivinsky.cz/cmed.html

A kolečko je uzavřeno. Pěkně se tam prachy točí:-)
Karel

Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


> léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> určitou afinitu.
>
> Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
treba
> vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> nebezpečná!

Čím větší obsah nádoby,tím jsou menší rizika oxidace výrobku,lépe probíhá zrání medoviny.Ale kvasit lze v jakékoliv nádobě,která je pokud možno skleněná,nerezová nebo kameninová s úzkým hrdlem,aby styk se vzduchem byl co nejmenší.Hlavně ta nádoba musí být čistá,medovina tak jako každé víno ráda přijímá cizí pachy a pak se nehodí pít ani řiťú,jak říkáme u nás na Moravě.

Jste jak naši poslanci myslíte proto , aby jste něco vymysleli. Ale věc se má takto. Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 06:50:09
> ----------------------------------------
> Zdenek:
> Me ted take trklo, kdyz jsem si cetl narizeni veterinarni spravy, kde toji
> krome jineho: "30. zari umisti kazdy vcelar do ulu podlozku ..." Ja tam mam
> cely rok sito. A co kdyz budu mit vcely ve strome, archaicke typy ulu atd.?
> Ti panove z veterinarni spravy nemysli, oni jen narizuji. S leky je to
> podobne.
> .....
> No oni to ani tak nevymyslí, na to mají externí odborníky.
> pěkně je to popsáno zde http://protivinsky.cz/cmed.html
>
> A kolečko je uzavřeno. Pěkně se tam prachy točí:-)
> Karel
>
>
>

Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
> Datum: 21.6.2007 07:35:16
> ----------------------------------------
> Pyl a zásoby je prostředí, kde se ta látka, třeba Amitraz přímo setkává s
> vodou a vzdušným kyslíkem. To jsou poměrně dost reaktivní látky, takže tam
> dochází k poměrně dost rychlému rozkladu. V případě Amitrazu pravděpodobně
> za nějaký měsíc by měl být ten rozklad úplný, takže na jaře by měly být úly
> čisté. Navíc pokud přece jen ne, pyl a zásoby by měly být během jara včelami
> spotřebovány, nestrávené části včelami vyneseny ven a pokud by něco zůstalo
> v zimních včelách, do poloviny května zimní generace včel odchází. Úplně
> jiné to je s voskem. Rezidua ve vosku jsou chráněna tím voskem před účinky
> vody a vzdušného kyslíku, takže se rozkládají mnohem pomaleji a vosk se
> nespotřebovává, takže se v něm během let mohou hromadit.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 20, 2007 9:12 PM
> Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE
>
>
> > léčivo má k vosku určitou afinitu a k zbytku úlu jinou
> > určitou afinitu.
> >
> > Trochu ma znepokojuje fakt, že amitraz sa podľa istého autora na estery ,
> > kde patrí i vosk, NEVIAŽE. Iné je to s peľom a zásobami. Toto by bolo
> treba
> > vysvetliť povolaným odborníkom, lebo ja som chemický analfabet. Ak by to
> > bola pravda, potom by fumigácia so zásobnými plástami nebola taká
> > nebezpečná!
>
>
>
>

Pepan:
>Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
.......

Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

A k včelařství v brtích. Brtník je včelař. Včelař je od slova chovatel včel(stev). Brtník je chovatel včelstev v brtích, takže je včelařem.

Možná je Tvůj pohled ovlivněn absencí jednoho staršího výrazu ve včelařství tím je oul, oulař, ... chovatel chovající (pěstující) včelí čeledi v oulech.(dnes úlech)
Neznamená že když máš včely v brtích, že nejsi včelař.

Historie včelaření

Poměrně častý výskyt zpráv o včelařství ( o brtích, včelnicích , včelařích, dávkách medu a vosku) od 10. století nasvědčuje obecnému rozšíření chovu včel v našich zemích. Chovu lesního, tedy brtnického, i chovu včel v úlech, nazývaného zahradní.
       Lesní chov byl zprvu spíše náhodné a poté záměrné vyhledávání divokých včel v dutých stromech či pařezech kde přirozeně žily (brtnictví). Jim se odebíraly celé plásty s medem (strdí), zpravidla na úkor jejich zničení (poslední zbytky brtnictví v našich zemích prakticky zanikly v druhé polovině 18. století).

Konec volné citace.

Obecně ke významu slov brtník versus včelař :

Slovo brtník je v současné době užíváno v hanlivém významu směrem ke včelařům, včelařících " zastaralými metodami ".

Z historického významu se jednalo významově o označení člověka chovajícího včely. Nebyl označován jako včelař - tento výraz se vžil mnohem později. I ve starých listinách, které pamatují na včelařství, jsou včelaři označováni jako brtníci.

Leoš

Je to tak. A pokud se budu držet článků, které jsem přečetl, tak na tom má
zásluhu i naše metodika, kdy se léčí na podzim a v zimě, kdy obvykle není
plod a včelstvo má malý počet včel a plástů. Jinde jsou ty léčiva volně k
použití, léčí se i během sezóny a dávky jsou vyšší, takže reziduí ve vosku
je mnohem více.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 21, 2007 9:36 AM
Subject: Re: RE: Skladovani sousi a nastavku pres zimu MATEMATIKA JE


Nechápu o co Vám jde vždyť zhruba před rokem se dělaly testy na zbytky léčiv
ve výrobnách mezistěn a nebyly zjištěny v měřitelném množství. A také nikdo
nepopíral, že tam nebudou . Musíte brát v úvahu i to, že se vosk několikrát
rozvařuje ve vodě a spousta látek tak zůstane v košilkách a vyplaví se vodou

Pepan

Je dáno, že se včely musí chovat v takových úlech, aby šlo provádět nařízené léčení. Vkládání podložek do povinného léčení patří. Je to tak logické, že snad nemá cenu o tom vůbec diskutovat.
Tonda

>Pepan:
>Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
.......

Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!

Antonín Podhájecký: Je dáno, že se včely musí chovat v takových úlech, aby šlo provádět nařízené léčení. Vkládání podložek do povinného léčení patří. Je to tak logické, že snad nemá cenu o tom vůbec diskutovat.

---

Já myslím, že to cenu má. Sám jsem byl přesvědčen, že se zákaz chovu včel na nerozběrném díle ve veterinárním zákoně nachází a překvapilo mě, že jsem jej tam nenašel.

To, že je něco logické ještě neznamená, že to bude každý dodržovat. Vynutit lze pochopitelně pouze to, co je uzákoněno.

Proto by mě zajímalo, zda a případně kde je uzákoněna povinnost chovat včely na rozběrném díle.

S přáním zdravých včelstev a plných hrnců medu

Petr Borský

Přátelé včelaři,
udělal jsem si smetenec / vybíral jsem z úlu se značenou matkou /, je velmi málo pravděpodobné, že bych si do něj smetl matku. po dvou hodinách jsem do smetence přidal klícku s matkou. čtvrtý den večer jsem smetenec vyklopil do úlu, matka byla ještě v klícce, ale klícka byla obstavena voštím. odzátkoval jsem těsto a šel si po svých. za dva dny ležela odpoledne matka před úlem v chomáči včel. nebyl jsem doma, ale otec matku sebral, dal do rojáku a včely se k ní slétly. nechal jsem roják dva dny ve tmavé stodole a krmil. pak jsem včera večer smetenec naběhl do téhož úlu /plást s medem, souš, 3 mezistěny. ve voští pod víčkem byla viditelná vajíčka. dneska kolem 13 hodiny matka ležela před úlem v klubku včel a kolem rojení jak při rojení. matka je koupená značená, se zastřiženým křídlem, takže neuletěla. dal jsem ji pod poklopku na souš a vrátil do úlu. co se stalo a co tam můžu čekat?

děkuji všem

pf

Brť je dutina ve stromě pasívně obhospodařovaná brtníkem, později ji člověk z toho kmenu vyřízl a získal tak klát který přenesl na jím aktivně určené místo a stal se tak včelařem který v něm hospodařil podřezem díla. Když později tuto dutinu upravil do pravidelných tvarů vznikl tak oul to již začíná včelstvo aktivně vést. Ten pak z důvodu nedostatku vhodných kmenů nahradil různými bednami a od té doby se vedou spory o jejím tvaru, velikost a tloušťce stěny a včelky jim do toho nemají co kecat.
V podstatě si na tu otázku odpovídáš sám v těch dávných dobách se včelaři dělily na starší řemeslo brtníků a novější oulařů
K tomu rozběrnému dílu vyšlo to v brožuře právní předpisy s kterými se včelaři mohou setkat někde ji doma mám ale právě ji nemohu najít ale na iternetu jsem našel něco co by vás mohlo také zajímat www.podnikame.cz/zakony00/index.php3?co=Z2000242 , § 17.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: RE: podloky
> Datum: 21.6.2007 11:53:04
> ----------------------------------------
> Pepan:
> >Veterinární zákon desítky let zakazuje jakýkoliv chov včel který není na
> rozběrném díle proto nikdo nepředpokládá že tam nejde vložit podložka. A
> pokud bys choval včely v lese ve stromě tak nejsi včelař ale brtník. I do
> klátů nebo košnic podložka by vložit šla.<
> ......
>
> Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?
>
> A k včelařství v brtích. Brtník je včelař. Včelař je od slova chovatel
> včel(stev). Brtník je chovatel včelstev v brtích, takže je včelařem.
>
> Možná je Tvůj pohled ovlivněn absencí jednoho staršího výrazu ve včelařství
> tím je oul, oulař, ... chovatel chovající (pěstující) včelí čeledi v
> oulech.(dnes úlech)
> Neznamená že když máš včely v brtích, že nejsi včelař.
>
>
>

anonym napsal:

Tak teď si to ale řádně přepísknul! Přečti si ještě jednou tvoji první a posledení větu:
"Jedna věc je toxicita - u Amitrazu a jeho reziduí bude asi vyšší než u ostatních přípravků proti varaóze, které jsou vesměs ze skupiny pyrethroidů................ Jenže právě pyrethroidy se vyznačují velmi dobrou rozpustností v tucích a vosku, tudíž při podobném dávkování bude ve vosku těch reziduí mnohem více než při léčení Amitrazem."
.
Vypadá to tak, že se vadíš sám se sebou!!!
.............

Myslím, že se nevadí sám se sebou.
Amitraz je toxický pro roztoče a velmi účinný a přitom nezanechává měřitelná rezidua ve vosku.
Ostatní látky ze skupiny pyretroidů naopak tak toxické pro roztoče nejsou (je třeba větší množství této látky pro zajištění účinnosti) a navíc jsou pyretroidy rozpustné ve vosku a zanechávají rezidua.

Takže problém s amitrazem by byl, kdyby na něj roztoči získali rezistenci a přestal by být pro ně toxický.

V EU jsou i jiné preparáty na jiném základe
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=113

ČSV vydal v 80.letech min. století brožuru (pro potřebu svých členů) "Právní
předpisy s nimiž se včelař nejčastěji setkává" (s úpravami proti původnímu
vydání z roku 1966) a v ní se na str. 19. uvádí:
"Veterinární péče v chovu včel se v současné době provádí podle návrhu
směrnic, schválených Státní veterinární správou MZVž ČSR v roce 1977 pro
služební potřebu." Tento návrh směrnice PRO SLUŽEBNÍ POTŘEBU tehdy obsahoval
v části PREVENCE, Článek 1 - Hygiena prostředí a výživy, a v něm v odstavci
c) bylo uvedeno:
"c/ Včely lze chovat jen v úlech s rozběrným dílem. Úly na stanovišti musí
být zřetelně a nesmazatelně očíslovány" . . . .

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, June 21, 2007 3:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: RE: podloky

K tomu rozběrnému dílu vyšlo to v brožuře právní předpisy s kterými se
včelaři mohou setkat někde ji doma mám ale právě ji nemohu najít
>
> Pepane, můžeš mi ten zákon přesněji odcitovat?

Návrh směrnic, schválených Státní veterinární správou MZVž ČSR v roce 1977 pro služební potřebu asi dnes nebude mít závaznou platnost, nebo se pletu?

pb

Dělal jste to zbytečně složitě. Proč to tak dopadlo jsou nejspíš dvě možností. Ta první je že tam byla jiná kladoucí matky. Není pravděpodobnost, že by matka okamžitě po vyběhnutí z klícky začala klást vajíčka a pak jí včely zabily i když to nelze vyloučit.
Druhá možnost je tá, že tam byly včely trubčice a mohou to být jejích vajíčka a těm se velice špatně matka přidává. Teď asi se s tím už nedá nic dělat. Podívejte se cca sedmý den zda tam bude řádně zavíčkovaný plod a nebo to bude hrboplod. Pokud včely budou normálně víčkovat plod a bude tam další otevřený, tak je tam jiná matka.

Dobry den,

dnes jsem videl rozkvetle pole slunecnice - kousek od Celakovic.
Jsem zvedav, co pokvete v srpnu :( .


Honza

Jak pravděpodobné je, že by trubčice kladly v takovém rozsahu (co já vím...
desítky) typicky po jednom vajíčku?
Proč by se včely shlukovaly krásně do chumáče právě kolem klícky (v rojáku)
a právě kolem poklopky (v úlu)?
Včely jsem smetal z matečného včelstva s označenou matkou, a tu jsem měl při
smetání stranou. Pokud by tam přeci byla mladá matka, nekladla by v rojáku.
Pokud bych smetal za tiché výměny, abych smetl oplozenou mladou matku, pak
je divné, že stará označená byla právě na plástu s vajíčky.
Počkám až bude mít matka pod poklopkou vajíčka a pak jí (poklopku) dám pryč.
Nicméně stále nechápu, proč chtěla ven. Snad příliš slabý smetenec.

pf

----- Original Message -----
From: "J.efčík" <jsefcik/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 22, 2007 7:19 PM
Subject: Re: kde je chyba?


> Dělal jste to zbytečně složitě. Proč to tak dopadlo jsou nejspíš dvě
> možností. Ta první je že tam byla jiná kladoucí matky. Není
> pravděpodobnost, že by matka okamžitě po vyběhnutí z klícky začala klást
> vajíčka a pak jí včely zabily i když to nelze vyloučit.
> Druhá možnost je tá, že tam byly včely trubčice a mohou to být jejích
> vajíčka a těm se velice špatně matka přidává. Teď asi se s tím už nedá nic
> dělat. Podívejte se cca sedmý den zda tam bude řádně zavíčkovaný plod a
> nebo to bude hrboplod. Pokud včely budou normálně víčkovat plod a bude tam
> další otevřený, tak je tam jiná matka.
>

V srpnu už jen zlatobýl.
Honza

Petře ono stačí, aby byla jedná jediná včela, která nebude mít zájem o matku /i když už by ta matka kladla/ a tím to všechno končí. Každý rok posílám mnoho matek včelařům v ČR a moc krát se to stává, že včely napadnou novou přídanou matku i po delší době. Žádný způsob přidávaní matek není jistý.

Žádný způsob přidávaní matek není jistý.

To nie je pravda. Anton

Jedná li se o přidávání matek v sezoně, myslím si, že ztráty jsou a mnohdy značné. Mě se mimosezoně osvědčilo v září zabít matku a pod velké plodiště vrznout oddělek z plemenáče na malých plástech a včel si nevšímat. Bezmatečnost jsem zatím nezaregistroval na jaře. Přesto se neoháním 100% úspěšností, protože to tak provádím krátce a v DS a v jinám systému může být vše jinak. Též jsem vyzkoušel ale o něco s horšími výsledky výměnu matek za zavíčkované matečníky. Tam mě to vycházelo: Z 30 matek dvě ztráty. Ale ta pracnost!!! Snelgrouwe uvádí když se matečníky dávají dva dny před líhnutím 100%. Žel u Dadantů jsem zjistil, že na velkém plástě mají včelky kvalitu matek okouknutou během pár dní, nechají ji zaklást 2 plásty a vychovávají si vlastní, která vždy patří k lepším a je dlouhověká. Dá se říct, že z uměle odchovaných matek se dožije výměny v druhém roce tak 60%. Protože včelaření v DS je v podstatě nuda mám nad čím alespoň koumat. Zdraví R.S.

Já myslím , že se určitě mýlíš

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: RE: podloky
> Datum: 22.6.2007 18:31:22
> ----------------------------------------
> Návrh směrnic, schválených Státní veterinární správou MZVž ČSR v roce 1977
> pro služební potřebu asi dnes nebude mít závaznou platnost, nebo se pletu?
>
> pb
>
>
>

Při aktualizaci v archívu MV se článek zveřejnil na odkazu:

http://old.mendelu.cz/~apridal/mv/archiv/2006_06_c17.pdf


--------
>Pokud by měl někdo lepší návod jak na to,zajisté to všichni uvítáme,hodně zdaru všem... <
----------
>>viz. Moderní včelař 6/2006 str.17

Celkem efektivní návod. Bohužel jsem netušil, že na něj dojde již letos.

Karel<<

medvedík

medvedík

Dobrý den,
ve Včelařství č. 7 na druhé straně očíslované číslem 171 se píše o
návštěvě předsedy zemské organizace včelařů Severního Porýní-Vestfálska pana
Brinkmana. Protože pan Brinkman se staví proti GMO, píše se tam, že český
svaz včelařů se bude taky aktivně stavět proti pěstování takových rostlin.
Chtěl bych se zeptat na názor sledovatelů této konference. Podle mne je to
vyslovené zpátečnictví, motivované politicky, podobně jako třeba odmítání
jaderných elektráren v Německu a Rakousku, které se v řádu desítek let
projeví na výrazném zaostávání zemědělství, stejně jako třeba před 150 lety
se projevila stagnace na městech, co odmítly železnici.

R. Polášek

pepan: Já myslím , že se určitě mýlíš

---

Pepane, myslíš si, že se mýlím a že je ten předpis závazný, ale proč si to myslíš jsi už nenapsal. Já si zase myslím, že nějaký interní předpis SVS MZVž ČSR z roku 1977 těžko může být dnes závazný, nejedná se totiž o zákon. A v žádném zákoně, co jich na portálu státní správy je, se mi nic podobného najít nepodařilo (což neznamená, že to tam opravdu někde není).

Mě by zajímala relevantní odpověď, jak je to s povinností chovat včely na rozběrném díle. Ne taková, že si někdo něco na základě nějakého obskurního předpisu MYSLÍ, ale že to někdo na základě konkrétního platného zákona/vyhlášky/předpisu/stanovy VÍ.

pb

Tuto kapitolu článku také nechápu. Nevím, proč by se nějakým tlakem proti pěstování GMO měl zabývat ČSV - jen protože to dělají včelaři v Německu?! Proč by mělo dojít pěstováním GMO ke změnám ve vývoji včely? A včem jsou kolegové v Německu v řešení této otázky před námi?!
Evidentně ani jeden z z představitelů nemá žádné potuchy o GMO, jejich vývoji, pěstování, užití a vlivu na živ.prostředí.
No a když včelaři třeba v Rakousku budou také proti něčemu, tak budeme také tlačit společně.
Ten článek ve včelařství je oničem.