Archiv Včelařské konference

Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Živnou sůl dodává pan Šimůnek ke kvasinkám.
Tonda

>Živnou sůl používám v každém případě a to živnou sůl prodávanou ke kvasinkám Vínka běžně v drogeriích v
předepsaném dávkování 1 balení na 10 litrů roztoku.

kdy a jak prikrmovat-dotaz.

kdy a jak prikrmovat-dotaz.

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Ahoj Radime,Ty jsi prostě nepolepšitelný a je možno si myslet že i možná svými příspěvky i nejlepší v této konferenci.Tvůj široký záběr by Ti mohl zajisté závidět i mnohý starší včelař.
Ale pokračuj ve svých příspěvcích do této včelařské konference,protože naše včelařství to moc potřebuje.
Možná se blýská i na lepší časy v našem oboru,držím Ti palce a přeji vše dobré...

gop

Souhlasím,

jen v ojedinělých případech - poodeň, nemoci, škůdce by to mělo být
oprávněné. V případě "nešikonosti včelaře" (neberte to doslova, učíme se
všichni a vždy), bych to viděl spíše na pomoc s obnovou (kolegové) a odborná
školení a hlavně praktické ukázky. Dokud to sám nedělám, tak se to nemohu
naučit. Já jsem se také při své nešikovnosti hodněkrát spálil, ale někdy je
to i o přírodě, která je krásná, ale nevyzpytatelná. Já sám jsem letos
přišel o 2 včelstva (asi byly slabé, co si vzpomínám) a u jednoho budu muset
velice rychle vyměnit matku, protože je to nouzovka a neklade. I přes to
jsem vyzimoval letos dobře a natírám preventivně, ač nemusím. Jen tolik z mé
zkušenosti, ale tu má tady většina z nás.

M. Medve

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: dotace

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po
> letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Predem se omlouvam, ze do toho rypnu, ale nerekl bych, ze to co Radim napsal je spatne, dokonce si myslim, ze ve spouste pripadu to je pravda.
Jako zacatecnik jsem si vubec ted z jara nevsiml, ze bych mel problemy se zasobama, i kdyz jsem mel celou zimu obavy, protoze toto tema bylo hodne medializovane. Nakonec jsem byl prijemne prekvapen kolik zasob maji :-)) No a jak jsem sledoval tuto konferenci, myslim ze se snad neozval nikdo, kdo by mel tyto problemy. Jestli se nepletu bylo to presne naopak. A docela by me zajimalo, zda mel opravdu nekdo takoveto problemy. A zda to bylo teplou zimou nebo tim, ze malo nakrmil. Protoze neni nic jednodussiho nez malo nakrmit a pak chtit dotace.

ps: Omlouvam se predem vsem slusnym Cechum, ale zijeme v Cechach :-))


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel Nov??ek <neznals/=/seznam.cz>
> Předmět: Radim
> Datum: 29.3.2007 10:42:27
> ----------------------------------------
> Ahoj Radime,Ty jsi prostě nepolepšitelný a je možno si myslet že i možná
> svými příspěvky i nejlepší v této konferenci.Tvůj široký záběr by Ti mohl
> zajisté závidět i mnohý starší včelař.
> Ale pokračuj ve svých příspěvcích do této včelařské konference,protože naše
> včelařství to moc potřebuje.
> Možná se blýská i na lepší časy v našem oboru,držím Ti palce a přeji vše
> dobré...
>
>
>

úhyn určitě nebyl způsoben letošní zimou ba naopak včely z letošní zimy vyšly neobvykle dobře. úhyny obvykle bývají způsobeny jen nedbalostí včelaře a a hlavně tím co slyším od mnoha chovatelů " šak ony si poradí samy "

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.3.2007 10:12:54
> ----------------------------------------
> Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
> zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
> státe dávej podpory.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
> Subject: dotace
>
>
> > Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> > extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
>
>
>
>

Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
....
Jistě ten důvod znám, stejně jako ostatní přisátí na státním rozpočtu atd.
Proč? Potřebuji peníze!
Důvody se už najdou, jen když je ta štědrá ruka rozdá. Za kolik je rozdává a kolik to nakonec stojí už mě tak nezajímá.
Když máme nejdražší dálnice, proč ne i včely?
Karel

Jiný kraj, jiný mrav,
Zemědělství v Evropě je založené na dotacích, je to trochu ujeté, ale to
neřešme.
Po pravdě nebyla by zajímavější dotace na vybavení jen v řádu jednotek
desítek tisíc Kč, např. na ten jeden nový nerezový medomet, třeba v
minimální výbavě? Ať již se jmenuje dotace jakkoliv. Nestudoval jsem
přesně, ale většina drobných včelařů si na např. na dotaci zefektivnění
kočovnání nesáhne. Ať svaz bojuje ne ?
Konec konců kvalitě medu by to určitě přispělo ne ? namísto natírání
rezatého plechu. Tím nechci naštvat ty co opravují, jen co na to svaz, pokud
příspěvky čtou.

K. Zak


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ing.
Marek Medve
Sent: Thursday, March 29, 2007 11:33 AM
To: 'Včelařská konference'
Subject: RE: dotace
Importance: High

Souhlasím,

jen v ojedinělých případech - poodeň, nemoci, škůdce by to mělo být
oprávněné. V případě "nešikonosti včelaře" (neberte to doslova, učíme se
všichni a vždy), bych to viděl spíše na pomoc s obnovou (kolegové) a odborná
školení a hlavně praktické ukázky. Dokud to sám nedělám, tak se to nemohu
naučit. Já jsem se také při své nešikovnosti hodněkrát spálil, ale někdy je
to i o přírodě, která je krásná, ale nevyzpytatelná. Já sám jsem letos
přišel o 2 včelstva (asi byly slabé, co si vzpomínám) a u jednoho budu muset
velice rychle vyměnit matku, protože je to nouzovka a neklade. I přes to
jsem vyzimoval letos dobře a natírám preventivně, ač nemusím. Jen tolik z mé
zkušenosti, ale tu má tady většina z nás.

M. Medve

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Radim Polášek
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:13 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: dotace

Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
státe dávej podpory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Calon" <calons/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 28, 2007 9:07 PM
Subject: dotace


> Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po
> letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?

Calon napsal:

>Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
.................

A on někdo nějaké dotace na úhyny včelstev po letošní zimě chce dát?
Já jsem zatím o ničem neslyšel.
Existuje nějaký zdroj informací o tom?
Myslím, že je to nějaká "kachna".

Radek Krušina

Nesouhlasím. To mi vůbec nepřipomíná naše zemědělce. Naši zemědělci dostávají podpory tak jako v celé Evropě a dostávali jich vždy méně. To pak je nekalá konkurence a nespravedlivé zvýhodnění zahraničních zemědělců. Když zrušit podpory, tak v celé Evropě.
Podpora na obnovu včelstev se (tuším) dávala v roce 2003 a to byly velké úhyny vlivem pozdní medovice. Stát (to jsme my) potřebuje včelstva na opylování. Proto podpora na zvýšení počtu včelstev by byla namístě. Ať platí ten, kdo něco potřebuje.
Letos byla zima dobrá, včely spotřebovaly málo zásob a jsou silné. Protože byla malá spotřeba zásob, bylo méně měli. Bohužel se kvůli nepřerušenému plodování rozmnožili roztoči. Kdo udělal chybičku v léčení, nebo snad ani neudělal, a nyní neprovedl nátěr, bude mít asi problémy s varroázou. Očekávám, že včelstva budou padat nejvíc po sezóně. Komu uhynula už po této mírné zimě, měl by se nad sebou vážně zamyslet a ne žádat o podporu.
Jsem zvědav, jak vyřeší nový veliký problém v USA se záhadným mizením včelstev (viz například http://ovcsvpardubice.blog.cz/0703/zahadna-nemoc-napada-vcely)


> Nemůžu si pomoct, připomíná mně to některé naše zemědělce. Urodilo se málo,
> zkrachuji, státe dávej podpory. Urodilo se hodně, ceny zlevnily, zkrachuji,
> státe dávej podpory.
>
> R. Polášek

Naši zemědělci dostávají podpory tak jako v celé Evropě a dostávali jich vždy méně. To pak je nekalá konkurence a nespravedlivé zvýhodnění zahraničních zemědělců.
.....
Doufám, že naši zemědělci když dostávají jen Xprocent dotace jako v Německu budou platit nájem za půdu taky stejných Xprocent jako v Německu. A svým zaměstnancům budou platit taktéž Xprocent jako platí sedláci zaměstnacům v Německu.
Už se na to těším :-)
Karel

NEJSPÍŠ SI NĚKDO VE SVÉ NAIVITĚ MYSLÍ, ŽE MU VŽDY NĚKDO ZAPLATÍ ŠPATNĚ OŠETŘENÉ VČELSTVO

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 29.3.2007 13:40:01
> ----------------------------------------
> Calon napsal:
>
> >Chci se zeptat kdo ví jak je to s dotacemi na úhyny včelstev po letošní
> extrémě teplé zimě.A známe důvody proč?
> ................
>
> A on někdo nějaké dotace na úhyny včelstev po letošní zimě chce dát?
> Já jsem zatím o ničem neslyšel.
> Existuje nějaký zdroj informací o tom?
> Myslím, že je to nějaká "kachna".
>
> Radek Krušina
>
>
>

Vse potrebne na chov cmelaku najdes zde a na prilehlych strankach firmy Roland Kreškóci & kolektív, "Koppert s.r.o. Nové Zámky", ktera se chovem cmelaku zabyva ve velkem.



http://ww.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=123

Vse potrebne na chov cmelaku najdes zde a na prilehlych strankach firmy "Koppert s.r.o. Nové Zámky", ktera se chovem cmelaku zabyva ve velkem.
http://ww.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=123

Recepty na medovinu se dají najít na internetu,např.www.medovina.sk apod.,dobrým průvodcem je kniha od L.Dupala "Kniha o medovině".Rozdíl mezi kvasinkami hlubokoprokvášecími a normálními jen ten,že hlubokoprok. vytvoří více alkoholu,pokud mají podmínky.Na termobox se vykašli a sežeň si chladnomilné hlubokoprokv. kvasinky ve vinařských potřebách/www.bsvinapo.cz/.Kvasí výborně při 10 - 13 stupních Celsia,takže ve sklepě.Musíš zkoušet,zkoušet a zkoušet!

Vzpomínám,že nějaká metodika chovu vyšla ve včelařství,ale nevím ročník.Snad 2004,2005?

Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2 nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany) rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.

Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo spis na kolik jsou ramku?


Diky za odpovedi, preji hezky den

T.H.

Viz Včelařství ročník 2002, číslo 2., strana 33. až 35.
a číslo 3. strana 57. až 59.:
Chov čmeláků na venkovních stanovištích.
Autor: Doc.RNDr.Vladimír Ptáček, CSc.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz On Behalf Of pavel
Sent: Thursday, March 29, 2007 5:48 PM
Subject: Re: chov emeláku

<Vzpomínám,že nějaká metodika chovu vyšla ve včelařství,ale nevím
<ročník.Snad 2004,2005?

Úzká spodní loučka (cca 15 mm) má tu výhodu, že včely mezi ní a plástem nenechávají mezeru, ale ochotně dostaví dílo až ke spodní loučce, někdy dokonce prostaví nástavky mezi sebou (to už nemusí být výhoda).

Už několik zim zimuji některá včelstva na dvou nástavcích (39x24) s rámky se širokou spodní loučkou (28 mm), a neměl jsem zatím žádný problém. Problém by možná mohl nastat, pokud by včelstvo plodovalo napodzim ve spodním nástavku, většinu zásob uložilo do horního nástavku, chumáč vytvořilo ve spodním nástavku, za velkým mrazů by vypotřebovalo zásoby ve spodním nástavku a nepřesunulo se do horního (a uhynulo hladem v úle plném zásob).

Pokud včely napodzim plodují v horním nástavku, chomáč utvoří na posledním plodu ve spodní části horního nástavku pod uloženými zásobami, myslím, že by neměl nastat problém.

Takže myslím, že pro zimování ve dvou nástavcích jsou rámky s úzkou spodní loučkou vhodnější, ale na rámcích se širokou spodní loučkou se dá bez problémů ve dvou nástavcích (39x24) zimovat také.

Radek Krušina

KLIDNĚ JE NECHEJ problémem je těchto spodních louček že včely nechávají mezi plástem a loučkou taky mezeru. ALE MŮŽEŠ JI ELIMINOVAT jakmile budeš lepit nové mezistěny tak ji přikládej ke spodní loučce ne jak je tradičním zvykem k horní nebo zalévat do horní drážky Mezeru která na hoře vzniká včely dostaví a plást k rámku připevní Jinak při výrobě nových rámků již dávej spodní loučku užší a zdá se ,že se nejlépe osvědčuje šířka 16 mm a výška 10 mm

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 29.3.2007 18:14:11
> ----------------------------------------
> Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci
> (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na
> zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take
> ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2
> nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen
> vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem
> to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany)
> rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle
> Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni
> loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich
> nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby
> mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.
>
> Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo
> spis na kolik jsou ramku?
>
>
> Diky za odpovedi, preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>

Tento názor je poněkud v rozporu s článkem p. Čermáka v konferenci OPTIMALU o výšce a šířce spodní loučky, protože včely úzkou loučku klidně obstaví buňkami a prostaví až na horní loučku v nišším nástavku. Takovéto spodní loučky jsem si z neznalosti udělal a mám obrovské problémy s prostavováním nástavkú včelami. Spodní loučka by měla být široká 19-20 mm.

Ještě bych doplnil můj závěr: spodní loučka 19(20)x 10 mm s drážkou a lepit mezistěnu nahoru na doraz a ve spodní loučce v drážce nechat 2 mm vůli z důvodu tepelné roztažnosti meziztěny, včely si do přilepí sami.

V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely, ale je to drobet brzy.

Zdravím
Ivan

1. Pro včely ja samozřejmě vhodnější mít spodní loučku uzší ( lépe se jim přechází mezi nádstavky ). Včelař ale musí při konstrukci rámků myslet na stabilitu. Také záleží na velikosti rámkové míry, pokud by jste včelařil v nízkých nádstavcích, tak široká spodní loučka bude asi znatelný problém ( pomalejší jarní rozvoj - neochta precházení mezi nádstavky ), takže pokud použijete velikost spodní loučky která se používá u rámku Hoffmanova typu, tak nic nezkazíte.

2. Dodržování včelí mezery ve všech částech úlu je neopomenutelná věc ( některé starší úly tuto základní věc opomněly, !! moravský univerzál !! ), nejen že vám včely takovouto mezeru zastaví "můstky" ale v zimě je větší riziko že ji nepřekonají a umřou kvůli nedostatku zásob.

3. Klasické úly 39 x 24 ( tato rámková míra byla získána kompromisem mezi dalšími dvěmi mírami - podle mě není příliš vhodná ale včely se přizpůsobí každému úlu který je dostatečně prostorný a kde je dodržována včelí mezera ) jsou většinou na 11 rámků ( čtvercový pudoris, možnost změny teplé - studené stavby ale používejte raději studenou, tj. kolmo k česnu ), pokud budete chtít přesné rozměry, napište.

4. Další otázkou která vám bude jistě "vrtat" hlavou je uteplení úlů, já mám doma jak uteplené ( 39x24 ), tak neuteplené Langstrothy ( 44,8x29,5 + polonádstavky v medníku ). Uteplení úlu včelám může jen prospět ale jde o to jestli se vám vložená investice vrátí, v zásadě pomáhá uteplení hlavně slabým včelstvům, u silný není rozdíl ve výnosu medu skoro žádný.

Přeji pěkný den, Foltýn

Počet rámků se dělá 9, 10, a taky 11 ten také nejvíc doporučuji

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 29.3.2007 18:14:11
> ----------------------------------------
> Potrebuji vymenit nekolik ulu po dedovi, abych si (podle me) ulehcil praci
> (budecaky, 2uly dokonce bez moznosti odberu meli), a hlavne nechci vcely na
> zimu zuzovat do jednoho nastavku. Pres zimu jsem si vyrobil nastavky a take
> ramky. Problem je, ze jsem v te dobe nevedel, ze pro zimovani ve 2
> nastavkach je nutne mit uzkou spodni loucku (je to opravdu nutne nebo jen
> vhodne??) - zacal jsem si procitat konferenci moc pozde, v literature jsem
> to nejspis prehledl :-)) . Muzete mi prosim poradit vhodny (pouzivany)
> rozmer (prurez) spodni loucky, nebo myslite, ze ji mohu okopirovat podle
> Hoffmanova ramku, kde je prurez spodni loucky 19x10 mm??? Moje spodni
> loucky jsou 25x10mm, coz by asi podle mojich prozatimnich informacich
> nemusely v zime zvladnout prelezt, je to tak?? Nastavky jsou delany tak aby
> mezi ramky spodniho a horniho nastavku byla 8mm mezera.
>
> Jaky vnitrni rozmer maji klasicke ("seriove vyrabene") nastavky 39x24, nebo
> spis na kolik jsou ramku?
>
>
> Diky za odpovedi, preji hezky den
>
> T.H.
>
>
>

Diky vsem za rychle a vycerpavajici odpovedi!

Potesily me, protoze nove ramky bych uz asi horko tezko stihnul udelat, ale jak jsem o tom vecer premyslel, tak spodni loucku zvladnu seriznout na pile, ne sice po cele delce, ale treba 2cm od kraju, aby ramky nestratily stabilitu - uvidim podle toho jak to pujde.
Moje zkusenost se stabilitou je takova, ze Hoffmanovy jsou skvely ("nerozbitny"), ale jsou hrozne pracny na vyrobu - ale ten ramek je tak vymakany, ze drzi pohormade i bez hrebiku :-))

Nastavky jsem udelal na 11ramku s vnitrnim rozmerem tusim 40,5x40,5cm, takze snad budou dobre :-)

K tematu uteplene neuteplene - taky si to chci sam osahat, ale z hlediska vyroby, tudiz casu, ktereho moc nemam, tak je to pro me jasne!
Vyrobil jsem 6 uteplenych nastavku 39x24 -3cm polystyren, zevnitr sololit zvenku palubaky - a odhadem bych za tuto dobu vyrobil mozna i 30 jednoduchych nastavku. Muzu to porovnat, protoze jsem si vyrabel nastavky 39x24 20mm tluste. A to jsem truhlar-konickar, takze to delam az moc poctive :-)

A ty uteplene uly jsem podstate delal pod informacni tlakem pro svuj klid, abych si vyzkousel, zda to utepleni je opravdu tak dulezite nebo ne :-)) Asi za par let zjistim to, co uz je davno zjistene - asi jako spousta ostatnich :-)
Akorat to na me zatim z dostupnych informaci pusobi, ze je to vlasne neprozkoumana oblast :-)
Takze se ted vlastne par let mohu krasne realizovat a zabijet cas :-))
Ne, myslim, ze nakonec casova narocnost vyroby urcite rozhodne.

Jeste jednou diky, mejte se

T.H.

Podle mých zkušeností to, že včely zůstanou v zimě spodním nastavku bez
zásob, zatímco v horním je plno zásob nezávisí ani tolik na mezeře mezi
rámky nebo na tloušťce spodní loučky horního rámku ( včely musí přece
překonat i širokou horní loučku spodního rámku), ale na tom, jestli jsou v
horním nastavku aspoň v jednom rámku nad včelami zásoby až k spodní loučce.
Včelí chumáč totiž umí i v zimě za mrazu, pokud vycítí v těch horních
rámcích zásoby nebo třeba druhý zimní chumáč druhého včelstva, se kterým se
má spojit, vytvořit i v prázdném prostoru ze včel něco jako můstek, po
kterém přejdou postupně všechny včely nahoru. Pozoroval jsem to, když jsem v
zimě za mrazu spojoval včely v zadováku. Když jsem do plodiště přidal rámky
se včelami, během několika minut, než jsem stihl zavřít úl, utvořily můstek,
který překlenul asi 3 cm vysokou mezeru mezi rámky v plodišti a medníku,
zimní chumáče se propojily a všechny včely z přidaného oddělku přešly nahoru
k původnímu včelstvu. Podobně to podle mně dělají, když přecházejí po
zásobách. Problém je tehdy, když v rámcích horního nastavku je vespod
minimálně několik centimetrů voští bez zásob. Včely v zimě za mrazu
nepoznají, že nad tím prázdným pruhem je hojnost zásob a ten prázdný pruh
voští nepřekonají a uhynou ve spodním nastavku hladem. Zase asi záleží na
teplotě. Čím je nižší teplota, tak tím tenčí pruh prázdného voští dokáží
překonat. Záleží taky na oteplení ve správný čas. Zimní chumáč přežívá při
nedostatku zásob ještě asi 14 dní až měsíc. Pokud je v té době obleva,
včely se mohou přeskupit a přejít přes ten pruh prázdných buněk za zásobami
a včelstvo přežije. Pokud je obleva dříve, včely nemají důvod přecházet,
mají ještě zásoby, naopak mohou založit v plástu plod, který je ještě víc
"přidrží" ve spodním nastavku. Já myslím, že ta mezera mezi rámky spodního a
horního nastavku může být klidně centimetr i víc a spodní i horní loučka
může být klidně tlustá i těch 28 mm. Včelí chumáč v zimě dokáže být
překvapivě plastický. Když nechám přes zimu krmítka, ploché misky o průměru
20 cm i víc, během teplejších období v zimě, kdy je kolem nuly, jsou ty
misky plné živých včel. Během mrazivého období se ty včely stáhnou 10 - 15
centimetrů pod misky do zimního chumáče.
Spíše kdo ošetřuje včelstva takovým způsobem, že nemůže vyloučit usazení
včelstva na zimu ve spodním nastavku, měl by praktikovat někdy v září nebo
říjnu prohlídku, která by taková včelstva odhalila a při které by se
provedla náprava.

Co se týká dole nedostavěných mezistěn a vytváření mezer, u mně se to
objevovalo hodně v starých zadovácích, když včely stavěly mezistěnu vespod
nad nízkým dnem, kde byla spodní loučka spodního rámku tak 1 - 2 cm nade
dnem. Když jsem dával mezistěny vystavět do medníku nebo horních nastavků a
zatavoval je tak, aby mezistěna na spodní loučce seděla bez mezery, včely
vystavily rámky bez mezer.

R. Polášek

K tomu uteplení,

Záleží na tom jestli máte otevřené nebo neotevřené dno, kombinace otevřeného dna a utepleného úlu je naprostá ( s prominutím ) kravina, protože se včelař připravuje o všechny výhody.
Na každý úlový systém je potřeba určitá metodika, nelze stejně včelařit v utepleném a neutepleném úlu !!!
To je také důvod proč jsou mezi včelaři zastánci jednoho i druhého typu úlu, každý má svou metodiku a tím že vyzkoušel oba typy úlů, vlastně zjistil která je pro něj lepší. Pana Veselého ( doufám že jsem si nepřehodil jména ) z Prahy bych považoval za specialistu na intenzivní včelaření v uteplený úlech ( první dojem, když jsem četl o jeho výnosech, byl že jeho výnosy jsou způsobeny dobrými snůškovými podmínkami ale pokud se nad jeho metodikou zamyslíte tak na tom bude něco pravdy ) , doporučuji za ním zajet, nebo si přečíst jeho články.
A uteplení úlu není ani tak neprzkoumaná oblast ( pročtěte si starší včelařství ) ale díky tomu že má na výnosy medu, vedle úlové soustavy, také vliv mnoho dalších faktorů, není až tak jednoduché určit jaký typ úlu je lepší. Také je tu problém že mnoho včelařů se snaží kombinovat výhody uteplených a neuteplených úlů a tak se vlastně připravují o jejich výhody ( tím mám na mysli třeba uteplený úl ( 8 cm PS ) v kombinaci s očky v nádstavcích a zasíťovaným dnem ). Takže je na každém včelaři jestli se mu vyplatí úly uteplovat či ne.

S pozdravem Foltýn

Díky moc za tip! O čmelácích jsem si pořídil i knížku, takže o nich vím dost, ale tenhle způsob s petlahvemi je jednoduchý a zajímavý (i když by nejedno oko ekologovo zaplakalo..; samozřejmě je to bez problémů, když člověk pak ty vybydlený čmelínky na podzim posbírá a naloží s nimi jak má). Včera jsem zrovna jednu čmeláčici odchytil na vysoušeném díle, tak jsem zvědavej, jestli se mi v mém hogofogočmelínku ze dřeva uchytila.
Zdraví Lukáš

Vážení přátelé,
připomínám zájemcům, že již tuto neděli se koná jarní přednáškový seminář PSNV-CZ v Ivančicích (okr. Brno-venkov).

VI. Jarní seminář nové techniky ve včelařství

neděle 1. dubna 2007
Ivančice, kino Réna (na náměstí)

Program přednášek:
9:00       Úvod - současný stav včelařství v ČR (Ing. Petr Texl)
10:00 Včela a včelstvo ve snůšce (Ing. Květoslav Čermák)
11:00       Zajímavosti z výzkumu (Ing. Antonín Přidal)
13:00       Dvoumatečné včelaření (Mgr. Bronislav Gruna)
13:30       Impregnace úlu parafinem (Jiří Přeslička)
14:30       Zlepšováky ve včelařství (Ing. Jan Jindra)
15:30 Nový pohled na kyselinu mravenčí v ČR (Ing. Ivan Černý)

Ve vestibulu kina budou vystaveny moderní úlové systémy, nerezové medomety a další pomůcky pro včelařské provozy. Možnost nákupu včelařských potřeb.

Díky všem za tipy a za rady! Vloni a předloni se mi žádnou matku nepodařilo ve čmelínku uchytit, ale ona úspěšnost se pry pohybuje někde kolem 60 - 70 procenty.Kolem sebe naštěstí nemám žádné ničitele přírody anglickými trávníky, takže zvířectva a hmyzu mámkolem sebe nepočítaně.
Hezký víkend!
Lukáš

jj mas (-te) pravdu a dik za informace,
jen jsem chtel rict, ze kdybych zacinal od nuly a nemel ani jeden ul byl by to porod vybrat si, ktere koupit -jde i o penize. Je jasny, ze kdo dopredu vi, ze chce do budoucna vetsi chov zajede se podivat k nekomu zkusenymu, komu to funguje, aby vse videl na vlastni oci.
Ale toto preci nemusi delat zacatecnik, ktery chce mit krasneho konicka, neco malo medu pro rodinu a zname a treba do 5 ulu? Ten to preci podle me dela pro radost a ne pro maximalni vynos z ulu. Takze proc ho dopredu zahlcovat informacemi jestli tu a tu ramkovou miru (ul), ve ktere by mozna mohl ten max. vynos dosahnut. Pak takovy clovek pul roku premysli jestli ten nebo ten ul, vysoke, stredni nebo nizke nastavky a to ho klidne odradi. To si myslim, ze je lepsi postavit ho pred jakykoliv ul a ukazat mu jak je to pekna a velmi uzitecna prace :-))
To utepleni se mu mozna muze vyplatit, ale urcite ne proto, aby usetril na cukru - bude je rozmazlovat, a kdyz nahodou proda par kilo tak to ma zpatky :-))

Vim, ze je to slozity obor, ale nadruhou stranu proc novacky zahlcovat dopredu vsemy specifiky, kdyz vcelarit jde "vpodstate ve vsem" , a vcely spoustu chyb "odpousti" a stejne jde o hlavne praxi a ne co by kdyby.

Je to slozite, ale nemuselo by byt :-))

Viz ta moje loucka - uz sem si myslel, ze je to zasadni konstrukni problem a ze to do ulu ani nemuzu dat. Kdybych necetl literaturu a pod. vubec bych nad tim nepremyslel a urcite by to fungovalo (jak mi bylo dnes potvrzeno). Nerikam tim, ze se nemam uci, spis naopak. Ale praxe je praxe a podle me tak vcelari spousta vcelaru. Kdyz jsem dedovi delal prvni ul, o vcelach jsem nic nevedel, ale deda mi dal ramek a rekl udelej plodiste s pristupem zhora a zdola a nahoru mednik. O vceli mezere a ostatnim jsem nemel ani paru a vono to funguje. Jo ten ul ma chyby, ale v praxi proste funguje a ja zacal vcelarit.
A votom to je :-)

to jen pro odlehceni

Preji hezky den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 09:47:22
> ----------------------------------------
> K tomu uteplení,
>
> Záleží na tom jestli máte otevřené nebo neotevřené dno, kombinace otevřeného dna
> a utepleného úlu je naprostá ( s prominutím ) kravina, protože se včelař
> připravuje o všechny výhody.
> Na každý úlový systém je potřeba určitá metodika, nelze stejně včelařit v
> utepleném a neutepleném úlu !!!
> To je také důvod proč jsou mezi včelaři zastánci jednoho i druhého typu úlu,
> každý má svou metodiku a tím že vyzkoušel oba typy úlů, vlastně zjistil která je
> pro něj lepší. Pana Veselého ( doufám že jsem si nepřehodil jména ) z Prahy bych
> považoval za specialistu na intenzivní včelaření v uteplený úlech ( první dojem,
> když jsem četl o jeho výnosech, byl že jeho výnosy jsou způsobeny dobrými
> snůškovými podmínkami ale pokud se nad jeho metodikou zamyslíte tak na tom bude
> něco pravdy ) , doporučuji za ním zajet, nebo si přečíst jeho články.
> A uteplení úlu není ani tak neprzkoumaná oblast ( pročtěte si starší včelařství
> ) ale díky tomu že má na výnosy medu, vedle úlové soustavy, také vliv mnoho
> dalších faktorů, není až tak jednoduché určit jaký typ úlu je lepší. Také je tu
> problém že mnoho včelařů se snaží kombinovat výhody uteplených a neuteplených
> úlů a tak se vlastně připravují o jejich výhody ( tím mám na mysli třeba
> uteplený úl ( 8 cm PS ) v kombinaci s očky v nádstavcích a zasíťovaným dnem ).
> Takže je na každém včelaři jestli se mu vyplatí úly uteplovat či ne.
>
> S pozdravem Foltýn
>

>

Zdravím!
Já začal včelařit opravdu nedávno (už je to celé dva roky...) a měl jsem hlavu v pejru z toho jaký úl si pořídit. Jeden starý pán (neskutečně rozumný včelař) mi to řekl jednoduše: "Včelařit se dá i v krabici od bot!" A vlastně měl pravdu. Existují samozřejmě nevhodné, méně vhodné, postačující a vynikající podmínky pro včelstvo, záleží na tom, jakou cestu se ten který včelař zvolí. Já začal na klasice 39x24, zatím nechci měnit, ale určitě v budoucnu chci zkusit nízké nástavky.
Jestli je nástavek takový nebo makový, jestli je loučka o nějaký ten milimetr delší nebo tlustší, na tom ani tak nesejde (opakuji, že v rámci biologických potřeb včelstva), životně důležitá je vzdálenost mezi horní loučkou spodního nástavku a dolní loučkou nástavku dolního - jestliže je větší než 8mm (tuším, že je to 8mm, přesný údaj se dá dohledat v literatuře), hrozí riziko, že včely v zimě pomřou hlady, protože chomáč mebude schopen tuto pro včelstvo vlastně nepřirozenou mezeru překonat. Užší spodní loučky mají také tu výhodu, že po naklonění celého nástavku člověk pozná rojovou náladu, matečníky jsou tam krásně vidět, za šířkou standardní loučky jsou pěkně schované.
Na závěr mi to nedá, musím napsat ještě jedno moudro od onoho "mého" včelaře. "Důležitý je nebejt nenažranej a nebejt krkavej. Nebejt nenažranej při vytáčení medu a nevycucat včelky do poslední kapky a nebejt pak krkavej při krmení."
Hezký den!
Lukáš

Jen aby to nebyla jen další poplašná zpráva jako před časm informace o
rozkvětu sakur. Typoval bych to spíše na hořčici setou na podzim na zelené
hnojení, ta letos přezimovala a je možné, že právě teď jde do květu.
Vita

On 3/29/07, Ivan Cerny <e-mail/=/nezadan> wrote:
>
> V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> ale je to drobet brzy.
>
> Zdravím
> Ivan
>

Já bych bral takový chov čmeláků, kde by se někde v lese nebo v místě s
hodně čmeláky dalo na jaře pár prázdných úlků a po osídlení čmeláky by se
třeba někdy v červnu úlek přemístil někde, kde je čmeláků málo. Jedná se o
to, že hnízdo vychové ke konci léta samičky, ty na novém místě přezimují a
zvýší počet čmeláků. A když se ještě to hnízdo přikrmí v květnu a červnu
pylem a medem, bude tam těch čmeláků hodně. Myslím,že takový "přirozený
"odchyt na původním místě tu čmeláčí populaci nijak zvlášť neomezí a na
novém místě, pokud bude jen trochu vhodné pro čmeláky, zvýší jejich počet.

R. Polášek

Já bych typoval na tu řepku. Hořčice, která vyrostla na podzim asi bude mít
poškozené pupeny mrazem, jinak by ta, co mám na zahradě už asi taky kvetla.
Zas tak moc pozdě není, je konec března, tady řepka v jiné roky začíná kvést
poslední týden v dubnu, mirabelka okolo 13, 15 dubna, letos mirabelka začala
kvést před týdnem a naplno kvete teď, takže řepka tady by mohla kvést okolo
13 - 15 dubna. V Praze jsem viděl jiné roky mirabelky okolo 1 dubna, letos
se psalo v konferenci o kvetoucích mirabelkách v Praze už někdy před 2 - 3
týdny. To odpovídá dneska kvetoucí řepce. Navíc se mně zdá letos, že v
Čechách je oproti severní Moravě to počasí urychlené více než jiné roky,
zatímco v Praze bylo běžně na konci ledna, v únoru a březnu jasné slunečné
dny s teplotou k 15 stupňům, tady na severní Moravě bylo tyto dny typické
podzimní počasí, nízká oblačnost a teplota do 5 - 6 stupňů. První pořádné
teplé slunečné jarní dny tady byly poprvé před dvěma, třemi týdny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 29, 2007 10:56 PM
Subject: Fenologie


> V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> ale je to drobet brzy.
>
> Zdravím
> Ivan

Dnes jsem v tesku narazil na cukr za 15.9 Kc a Na hurce ho maj dost, tato akce je tento tyden i v Kauflandu, tam jsem byl v utery na bohdalci ve stredu na hurce a v ctvrtek zas na bohdalci a ani jednou ho nemeli - klamava reklam se tomu mozna rika.
Navic tam clovek zabije spoustu casu, protoze je tam spousta lidi
Nevim teda kolik jestli je nejaky limit ale bral jsem 11kg a nic nerikali

Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci, že taky záleží co má člověk za medomet :-)

Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci, že taky záleží co má člověk za medomet :-)

Tak to sme na tom stejne s tim rozdilem, ze jsi chytrejsi a premyslel si dopredu :-)) Ja nejdriv ulelal ul a ramky.
Neveril bys jak sem se loni divil, ze sem z ramku potreboval dostat medovici :-))
Nastesti je to stary medomed, ktery mel klasickou kliku a deda k nemu poridil motorek. Drzak motorku je trosku zesileny takze se mi tam ramky samozrejme o centak, mozna pul centaku nevesly. Tak jsem rychle nasel kliku a nastesti se mi to tam vlezlo :-))

Takze sem pres zimu vymyslel jak to vyresit, ale jeste to nemam hotovy - jsem stale ve skluzu. Motorek je shora primo nasunut na hridel kose -spoj = trubka s drazkou a hridel se tyckou skrz a to se do sebe zasune. Takze proste motorek nadzvednu a vyrobil jsem takovy mezikus, kterym to spojim. Verim ze to bude chodit. Mozna jeste budu muset upravit kos a nebo holt ramky nebudou mit vytoceny 1cm pruh kde se dotykaji horniho lemu kose.

Je potreba nejdriv myslet hlavou a nebo mit ty zkusenosti :-))

No ale uznejte kteryho zelenace by takovy "detail" napadlnul :-)



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 11:56:36
> ----------------------------------------
> Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem
> taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky
> langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam
> prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky
> langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci,
> že taky záleží co má člověk za medomet :-)
>
>
>

Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a videl jsem i par fotek.
Ale vic jsem to zatim nezkoumal.

Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na jeden nizky nastavek.

Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho pouzit.

Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?

Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??

Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a pozorovat jak pracuje.

Diky

T.H.

Konečně jsem našel první díl tohoto článku, je na http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=105

Chtěl bych vědět, zda-li máte někdo zkušenosti s používáním parního
vyvíječe páry k získávání vosku. Jedná se o polypropylenovou nádobu na
níž se nasazuje vyvíječ, v obchodech tohle zařízení stojí cca 5000 Kč.

Nebo máte jiné vypracované metody těžby vosku nějakou néně známou, nebo
neobvyklou metodou?

Za info díky.

j.

Dnes byl v Lidlu cukr taky za 15,90 Kč/kg (nevím do kdy tato cena bude platit). Do podzima sice ještě daleko, ale...

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.

Já jsem před rokem kupoval nerezový medomet za 8 tisíc, vlezou se mi tam rámky o délce 45 cm.

Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne - chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit :-))


Hezky vikend


-----
> Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
> U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi
> nádstavky 9 mm.
>
>
>

Muzes napsat kde a podrobnosti - s pohonem, bez atd.???
cena vypada pekne :-)

dik

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin Foltyn <Tonda001/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 14:44:07
> ----------------------------------------
> Já jsem před rokem kupoval nerezový medomet za 8 tisíc, vlezou se mi tam rámky o
> délce 45 cm.
>
>
>

podivej se na
http://dolinek.cz/proskl-ul-01.jpg
a
http://dolinek.cz/proskl-ul-02.jpg

problem v tom neni skoro zadny (celoprosklene nastavky vyzaduji stin, u castecne prosklenych to neni moc treba - kdyz das sklo k severu).
uly jsou venku celorocne, verejne pristupne, nicim se nezakryvaji (leda v zime, aby lidi netukali)
vcely z toho zblble nesjou - pochopi, ze sklem neprojdou a sziji se s tim. vosam to ale zjevne nedochazi - pokud vlezou do ulu, behaji pak zmatene po skle...

jd




____________________________________-
____________________________________-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Proskleny ul?
> Datum: 30.3.2007 12:24:52
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v
> zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a
> videl jsem i par fotek.
> Ale vic jsem to zatim nezkoumal.
>
> Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na
> jeden nizky nastavek.
>
> Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad
> bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho
> pouzit.
>
> Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame
> svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?
>
> Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem
> nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??
>
> Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a
> pozorovat jak pracuje.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>

od: Lukáš:
> Včera jsem zrovna jednu čmeláčici odchytil ...

___________________________________-

vis o tom, ze cmelaci jsou ohrozeny a zakonem chraneny druh...?
vic by jim mozna prospelo, kdybysme je nechali byt a nesnazili se jim pripravit "hogofogočmelínky"...
predstava cloveka, ze vsechno zorganizuje lip nez priroda umi, je skutecne jen utkvela...

jd

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887

http://www.travian.cz/?uc=cz1_42887

Prostavování nástavků je problém, jež více čí méně úspěšně řešil už Langstroth.
Úzká spodní loučka má zajisté pozitivní vliv na rozvoj včelstva v předjaří a na jaře zvláště v nízkonástavkových úlech ( avšak při pravém intenzivním včelaření to nemá význam naopak mírné zpomalení je výhodné...oddaluje vrchol, čímž se prodlužuje doba intenzivního schromaždovacího pudu včelstva a šetří práci včelaře s redukcí plodu...zásah k oddálení vrcholu ).
Narazil jsem na zajímavý článek ve Včelařství 6/1989 na straně 134-136...,,Zkušenosti s nástavkovými úly,, od Josefa Nováka. Zaujalo mě, že autor přibíjí spodní úzkou loučku ( 10x10 mm ) k jedné straně rámku ( ne tedy do prostřed ). Zajímalo by mě jest-li někdo nemá s něčím podobným zkušenosti, hlavně co se týče prostavování mezi nástavky při tomto systému???
Myslím, že to včely prostaví. Je tomu tak???
( ps.
Pro Tondu:
Myslel jsi Smělého. Veselý pracuje v VUVČ. Provazník je ten velkovčelař, co mu vloni povoden vytopila včely a má kolem 500 včelstev.
)
Přeji zdravé včely s dobrými výnosy.....................produkční období začíná.....................................

zdravím.......M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
moc nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
:-))


Hezky vikend

Na www.vcely.kvalitne.cz je ukázka skleněného nástavku, skleněného dna úlu.Používám i skleněná krmítka.Výhodu to má pro zvědavé a nezkušené včelaře, protože mají přehled o včelách bez rušení včel.
Chystám i chov matek ve skl. úlech.
B.V.

Nemá cenu přemýšlet u hmyzu o tom zda jsem po zimě chytil samičku či samečka když u hmyzu převážně přezimují jako dospělci jen samičky které z prvních vajíček vychovají samečky pak i samičky které zase založí po spáření přezimující novou generaci samiček a tak stále dokola

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? <lukas.trnecka/=/szsvzs.cz>
> Předmět: Re: chov emeláku
> Datum: 30.3.2007 10:43:08
> ----------------------------------------
> Díky všem za tipy a za rady! Vloni a předloni se mi žádnou matku nepodařilo
> ve čmelínku uchytit, ale ona úspěšnost se pry pohybuje někde kolem 60 - 70
> procenty.Kolem sebe naštěstí nemám žádné ničitele přírody anglickými
> trávníky, takže zvířectva a hmyzu mámkolem sebe nepočítaně.
> Hezký víkend!
> Lukáš
>
>
>

liratura se s chovem čmeláků zabývá s ryze praktického důvodu je to záležitost pro pěstitele semen zeleniny a květin hlavně pro produkci semen třídy F1 pro opilování ve sklenících 4čmeláci totiž tyto rostliny opylí stejně dobře jako včely ale nesnaží se opustit tento uzavřený prostor Včely se na rozdíl od čmeláků tento prostor snaží opustit a vlastně se samy usmrtí o sklo skleníku PRO BĚŽNÉ POMĚŘY V PŘÍRODĚ TO NEMÁ ZASE TAK PODSTATNÝ VLIV

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: chov emeláku
> Datum: 30.3.2007 11:25:52
> ----------------------------------------
> Já bych bral takový chov čmeláků, kde by se někde v lese nebo v místě s
> hodně čmeláky dalo na jaře pár prázdných úlků a po osídlení čmeláky by se
> třeba někdy v červnu úlek přemístil někde, kde je čmeláků málo. Jedná se o
> to, že hnízdo vychové ke konci léta samičky, ty na novém místě přezimují a
> zvýší počet čmeláků. A když se ještě to hnízdo přikrmí v květnu a červnu
> pylem a medem, bude tam těch čmeláků hodně. Myslím,že takový "přirozený
> "odchyt na původním místě tu čmeláčí populaci nijak zvlášť neomezí a na
> novém místě, pokud bude jen trochu vhodné pro čmeláky, zvýší jejich počet.
>
> R. Polášek
>
>
>
>

Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje a velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody má žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 30.3.2007 11:41:30
> ----------------------------------------
> Já bych typoval na tu řepku. Hořčice, která vyrostla na podzim asi bude mít
> poškozené pupeny mrazem, jinak by ta, co mám na zahradě už asi taky kvetla.
> Zas tak moc pozdě není, je konec března, tady řepka v jiné roky začíná kvést
> poslední týden v dubnu, mirabelka okolo 13, 15 dubna, letos mirabelka začala
> kvést před týdnem a naplno kvete teď, takže řepka tady by mohla kvést okolo
> 13 - 15 dubna. V Praze jsem viděl jiné roky mirabelky okolo 1 dubna, letos
> se psalo v konferenci o kvetoucích mirabelkách v Praze už někdy před 2 - 3
> týdny. To odpovídá dneska kvetoucí řepce. Navíc se mně zdá letos, že v
> Čechách je oproti severní Moravě to počasí urychlené více než jiné roky,
> zatímco v Praze bylo běžně na konci ledna, v únoru a březnu jasné slunečné
> dny s teplotou k 15 stupňům, tady na severní Moravě bylo tyto dny typické
> podzimní počasí, nízká oblačnost a teplota do 5 - 6 stupňů. První pořádné
> teplé slunečné jarní dny tady byly poprvé před dvěma, třemi týdny.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ivan Cerny" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, March 29, 2007 10:56 PM
> Subject: Fenologie
>
>
> > V Praze u TESCA v Letňanech rozkvétá pole s řepkou, první květy jsou plně
> > rozvinuté. Jel jsem kolem autem, nemohl jsem koukat, zda jsou na ní včely,
> > ale je to drobet brzy.
> >
> > Zdravím
> > Ivan
>
>
>
>

/l Langstrot vznikl jen náhodou a osvědčil pro chov včely vlašské která ploduje i v zimě a posouvá se po dlouhém rámku kdežto u nás se chová včela kraňská které nečiní potíže se přesouvat vertikálním směrem napříč úlem Langstrontova zásluha není v jeho rámkové míře ale v oběvu včelí mezery která tento pohyb bezproblémově umožňuje a je-li tato dodržena je naprosto jedno jaká je míra rámku, pokud je vystavěn od horní až po spodní loučku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 11:56:36
> ----------------------------------------
> Ono je důležité vybrat si úl i když chci včelaři s 5 včelstvy....já jsem
> taky začal s nástavky 39 X 24 a nyní jsme si chtěl pořídit taky
> langstrotha...ale ejhle mám starší medomet a ty dlouhé rámky se mi tam
> prostě nevejdnou...takže pokud bych chtěl přejít na nízké nástavky
> langstroth musel bych si pořídit i nový medomet. Takže jsem tím chtěl říci,
> že taky záleží co má člověk za medomet :-)
>
>
>

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tomas <herman.t/=/seznam.cz>
> Předmět: Proskleny ul?
> Datum: 30.3.2007 12:24:59
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat jestli nemate zkusenost s prosklenym ulem? Mam doma okenka v
> zadem pristupnych ulech ale nekde na netu jsem nasel odkaz na cely ul a
> videl jsem i par fotek.
> Ale vic jsem to zatim nezkoumal.
>
> Otec nedavno nekde dostal odrezky plexiskla, ktere se presne hodily na
> jeden nizky nastavek.
>
> Nevim jestli je mozne mit v nem vcely cely rok nebo jen pres leto? Nerad
> bych jim navozoval nejake stresy takze jeste ani nejsem rozhodnuty ho
> pouzit.
>
> Nekde jsem cetl ze vcela v podstate za sklem nevidi diky tomu, ze sklo lame
> svetlo. Proto do skla take porad neletavaji. Je to pravda?
>
> Premyslim take ze bych mohl vzdy tento nastavek necim zakryt nejakym hadrem
> nebo udelat dreveny kryt apod. Nebude to ale i tak jakoby sklenik??
>
> Myslim ale, ze by mohlo byt zajimave usadit tam treba oddelek a nebo roj a
> pozorovat jak pracuje.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>

Tyto rámky jsem taky vyzkoušel a rychle opustil včely je rády po té jedné straně přetahují a dostavují k horní loučce spodního nástavku , PAK SE TO OD SEBE TĚŽKO TRHÁ mělo to původně nahradi pracné frézování do bočních louček Je však mnohem lepší toto úplně vynechat neb nemá žádný pevnostní smysl

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:19:53
> ----------------------------------------
> Prostavování nástavků je problém, jež více čí méně úspěšně řešil už
> Langstroth.
> Úzká spodní loučka má zajisté pozitivní vliv na rozvoj včelstva v předjaří
> a na jaře zvláště v nízkonástavkových úlech ( avšak při pravém intenzivním
> včelaření to nemá význam naopak mírné zpomalení je výhodné...oddaluje
> vrchol, čímž se prodlužuje doba intenzivního schromaždovacího pudu včelstva
> a šetří práci včelaře s redukcí plodu...zásah k oddálení vrcholu ).
> Narazil jsem na zajímavý článek ve Včelařství 6/1989 na straně
> 134-136...,,Zkušenosti s nástavkovými úly,, od Josefa Nováka. Zaujalo mě,
> že autor přibíjí spodní úzkou loučku ( 10x10 mm ) k jedné straně rámku ( ne
> tedy do prostřed ). Zajímalo by mě jest-li někdo nemá s něčím podobným
> zkušenosti, hlavně co se týče prostavování mezi nástavky při tomto
> systému???
> Myslím, že to včely prostaví. Je tomu tak???
> ( ps.
> Pro Tondu:
> Myslel jsi Smělého. Veselý pracuje v VUVČ. Provazník je ten velkovčelař, co
> mu vloni povoden vytopila včely a má kolem 500 včelstev.
> )
> Přeji zdravé včely s dobrými výnosy.....................produkční období
> začíná.....................................
>
> zdravím.......M. Václavek
> Racionalizaci zdar!!!
>
>
>

Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:37:55
> ----------------------------------------
> To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
> originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
> nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
> během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
> takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
> necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
> díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
> širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
> která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
> kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
> Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
> krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
> nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
> ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
> 2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
> smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
> nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
> zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
> rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
> Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
> křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
> vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
> a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
> včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
> moc nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
> Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?
>
>
> Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
> milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
> Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
> venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
> chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
> jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
> zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
> rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
> A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
> a ostatnim venku deji divi :-))
> Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
> :-))
>
>
> Hezky vikend
>
>
>
>

Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Taky jsem je před asi 20 lety zkoušel. Já jsem použil na horní i spodní
loučku poloviční nebo ještě o něco menší šířku než u normálního rámku
přibil jsem ji na kraj. Drátkoval jsem na hlavičky hřebíků zatlučené v
loučce. Taky se mně neosvědčily hlavně kvůli pevnosti. Tehdy jsem je
plánoval jako rámky do nastavků i zadováků a v zadovácích ta tenká horní a
spodní loučka dělala problém, mezerníky musely být na bočních loučkách,
kvůli tenké horní a spodní loučce nešly boční ločky pevně usadit, pohybovaly
se a mezerníky potom netrefovaly na loučky předchozího rámky a rámky se k
sobě přitlačily. V nastavcích ty rámky visely šikmo, zavěšwní bylo mimo
těžiště a taky se blbě uchopovaly, musel se vždy pomačkat kus voští. Jediná
výhoda byla, že se rychle drátkovaly, drátel se omotal kolem hlaviček
hřebíků rychleji než když se měl protahovat otvory.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:14 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Tyto rámky jsem taky vyzkoušel a rychle opustil včely je rády po té jedné
straně přetahují a dostavují k horní loučce spodního nástavku , PAK SE TO
OD SEBE TĚŽKO TRHÁ mělo to původně nahradi pracné frézování do bočních
louček Je však mnohem lepší toto úplně vynechat neb nemá žádný pevnostní
smysl

PEPAN

Moje kniha o dřevě o tlouš´tce asi 70 listů říká, že coulová prkna venku na
zahradě uschnou za rok. Na každý centimetr tloušťky, teď nevím, jestli
dohromady nebo na každé straně se má přidat další rok. Podle toho kmen 80 cm
v průměru by schnul celý život.... Ovšem autor je umělecký truhlář a řezbář,
asi potřebuje to dřevo mít maximálně stálé.
Taky buď tam nebo někde jinde je napsáno, že staří stolaři, když někomu
dělali třeba odložení na stěnu, tak udělali polotovary a nechali je v té
místnosti půl roku ležet. teprve pak to dodělali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:20 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly
veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

Máte někdo speciální horní loučku,já používám trojůhelníkovou a mohu říct,je to vynikající věc,včely staví na té špičce a dostavují až nahoru.

Než jsem koupil onen nerezový medomet tak jsem projel půlku republiky, je bez pohonu, má umělohmotné převody ( robusní, myslím že vydrží ). Pošlu vám podrobnosti, jen co přijedu domů.
Zdraví F.A.

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.
......
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém (relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože tehdy v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen 10mm. Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam přes zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na minimum cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem na něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se o úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření brání rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Přeji všem včelařům krásné Velikonoce a hlavně krásné jaro...

> Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se
> nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Nic takového jsem na hlavní stránce nenašel...


J. P. B.

správce konference

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

Pepan

-Významů je určitě více než si myslíme.Momentálně sleduji denně dvě matky nultého ročníku. Jedna pochází rodem z Kývalky a druhá ze Zubří. Která dříve zaplní zbývajících do 10 mezer včelami? Zatím vede z Kývalky. V úle mají dokonce v průměru o 5°C vyšší teplotu.
B.V.

a není ten mirobalán špendlík?

> Ten úbožak, který na hlavní stránku nainstaloval porno ať co nejdřív se
> nechá vyšetřit na psychiatrií, než totálně zblbně.

Nic takového jsem na hlavní stránce nenašel...
J. P. B.
správce konference
.......
Ani já ne. A silně mě to sklamalo. Prolezl jsem i všechny downloady, co kdyby tam, a tam tak nic.
Tak jsem si alespoň početl o inseminaci matek.
ALe upřímně, zajímavé, ale není to ono.

Karel

na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
Subject: Re: Fenologie


> a není ten mirobalán špendlík?

Taky se mu tak někde říká Je to ale lidový název POD TÍMTO NÁZVEM SE TAKY NĚKDE ROZUMÍ ŠVESTKA ŽLUTÁ A JEDNA VELMI RANÁ ŠVESTKA KTERÁ JE NEOBVYKLE TENKÁ A DLOUHÁ a MIRABOLÁN JE PŘESNÉ JMÉNO


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 31.3.2007 22:54:49
> ----------------------------------------
> a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>

Zdravím vás.
Poradíte mi prosím, kde bych za rozumný peníz zakoupil nové a dobře vydezinfikované mezistěny na 2/3 langstroth ?
Děkuji.

ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného

Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy, rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se zaměňuje s mirabelkou

Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až velmi sladkou.

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 08:13:27
> ----------------------------------------
> na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

ano,nevím jak se ten strom co celej rok vypadá jak švestka jmenuje,ale jsou na něm tvarem shodný plody jak na švestce ,akorát jsou žlutý a ranný-mimochodem výborné do slivovice -má cukr srpnového slunka

špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se tomu říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky stejně jak durancie...

pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího vzrůstu

u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej

na Stražisku Tam ti na počkání nařežou přesně to co potřebuješ

Peapn

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Kde koupím mezist?ny na 2/3 langstroth
> Datum: 01.4.2007 09:46:01
> ----------------------------------------
> Zdravím vás.
> Poradíte mi prosím, kde bych za rozumný peníz zakoupil nové a dobře
> vydezinfikované mezistěny na 2/3 langstroth ?
> Děkuji.
>
>
>

to co popisuješ bude nejspíš Pavloviška

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 09:56:41
> ----------------------------------------
> ano,nevím jak se ten strom co celej rok vypadá jak švestka jmenuje,ale jsou
> na něm tvarem shodný plody jak na švestce ,akorát jsou žlutý a
> ranný-mimochodem výborné do slivovice -má cukr srpnového slunka
>
> špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se tomu
> říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> stejně jak durancie...
>
> pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> vzrůstu
>
> u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
>
>
>

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října..........

pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího vzrůstu
................


teď mě autor u těchto kuliček znejistěl kdy dozrávají, ale na 80 procent srpen(horňácko).....

mirobelán podnož(žlutá, červená ,fialová).....mirabelka odrůda(žlutá ,dobře od pecky),obojí krajově špendlik

+ žlutá švestka(ranná-na horňácku zraje se žňovkama) s tvarem plodu shodná s modrým plodem

a to jsme do toho nezamotali "ringle" a třeba oskoruše a speciality po sudetských němcích.......

jabka ty se nemotaj jabka jsou jabka......

No a právě ty shodné plody jako na domácí švestce, jenom žluté sháním.

R. Polášek

z vlastní zkušenosti ti paradoxně poradím stražisko, protože tam byl mor všude dokola,tak vosk fakt vyvařej na 100 procent......navíc ti to nařežou....

kdyby jste tu žlutou odrůdu nesehnal , příští rok bych mohl poslat rouby,záleží jen na vaší aktivitě...

pavlovičky slyším poprvé,mám pocit, že se tomu říká jinak,tyto plody mají žlutou spíš nazelenalou dužninu a silně povoskované modrofialové plody,vím jen o jedné lokalitě ,kde tyto stromy rostou....

Kolik korun chtějí za kilo mezistěn ?
Díky

mají telefon pro aktuální informaci.....

Kontaktní údaje:
Stražisko 1
798 44

Telefon: +420 582 376 530

Pokud není příliš napadená šarkou - skvrny na listech a na plodech atd, měl
bych zájem. Pokud mi pošlete na můj mail kontakt, zapíšu si ho a ozval bych
se tak v prosinci a domluvili bychom se.

Radim Polášek)

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 01, 2007 10:21 AM
Subject: Re: Fenologie


> kdyby jste tu žlutou odrůdu nesehnal , příští rok bych mohl poslat
> rouby,záleží jen na vaší aktivitě...
>
> pavlovičky slyším poprvé,mám pocit, že se tomu říká jinak,tyto plody mají
> žlutou spíš nazelenalou dužninu a silně povoskované modrofialové plody,vím
> jen o jedné lokalitě ,kde tyto stromy rostou....

ako sa dá vyrobiť šťepársky vosk za recept dík

Ta modrá kulička je podnož Julianka, registrovaná jako podnožpro peckoviny; Mst Julian a Oskeruše patří mezi Jeřáby

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: (no subject)
> Datum: 01.4.2007 10:12:22
> ----------------------------------------
> Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré
> barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října..........
>
> pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> vzrůstu
> ...............
>
>
> teď mě autor u těchto kuliček znejistěl kdy dozrávají, ale na 80 procent
> srpen(horňácko).....
>
> mirobelán podnož(žlutá, červená ,fialová).....mirabelka odrůda(žlutá ,dobře
> od pecky),obojí krajově špendlik
>
> + žlutá švestka(ranná-na horňácku zraje se žňovkama) s tvarem plodu shodná
> s modrým plodem
>
> a to jsme do toho nezamotali "ringle" a třeba oskoruše a speciality po
> sudetských němcích.......
>
> jabka ty se nemotaj jabka jsou jabka......
>
>
>

Ty se ve školkách nemnoží ale já vím o několika stromech kde by se daly odebrat rouby ale teď je již pozdě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 10:12:49
> ----------------------------------------
> No a právě ty shodné plody jako na domácí švestce, jenom žluté sháním.
>
> R. Polášek
>
>
>
>
>

Tam již nejméně 10 let vyvařují v autoklávech a desinfikují kyselinou sírovou

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: straisko
> Datum: 01.4.2007 10:15:49
> ----------------------------------------
> z vlastní zkušenosti ti paradoxně poradím stražisko, protože tam byl mor
> všude dokola,tak vosk fakt vyvařej na 100 procent......navíc ti to
> nařežou....
>
>
>

24Kč + vosk

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: straisko
> Datum: 01.4.2007 11:25:21
> ----------------------------------------
> Kolik korun chtějí za kilo mezistěn ?
> Díky
>
>
>

připomeťe se v srpnu,omrknu ty stromy s plody a označkuju si je,myslím že šárkou netrpí.....

to bude asi tím, že nejsi trubec

ja sem ted kupoval 3/4 Langstroth na http://www.vcelarenihrou.cz/, Hradec Kralove, Cena za 1kg je 160Kč, nebo na http://www.vcelarstvisedlacek.cz/ (Bučovice tuším)...tak to zkus

A tim myslel klasicky proložená (špánkama) prkna ve štosu a přikrytá?

Diky

T.H.

> ----------------------------------------
> Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku
> ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to
>
> Pepan
>

jistěže

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 02.4.2007 09:07:10
> ----------------------------------------
> A tim myslel klasicky proložená (špánkama) prkna ve štosu a přikrytá?
>
> Diky
>
> T.H.
>
> > ----------------------------------------
> > Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku
> > ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

> špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
tomu
> říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> stejně jak durancie...
Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného, než
popisujete.

> pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> vzrůstu

To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.

> u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej

Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa ...

AP

... nikoliv Nanceská, ale Nancyská ... Právě na názvosloví slivoní je vidět,
jak si lidé lidovou moudrost předávají, až z ní vznikne lidová nevědomost.

AP
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 01, 2007 8:55 AM
Subject: Re: Fenologie


ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného

Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi
mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se
dobře odděluje od pecky se sladkou chutí

Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající
kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od
pecky se sladkou chutí

Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy,
rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou
lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá
žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě
před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se
zaměňuje s mirabelkou

Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s
matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až
velmi sladkou.

Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré
barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 01.4.2007 08:13:27
> ----------------------------------------
> na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

... ne, není. Myrobalán není špendlík a špendlík je mirabelka. Většina lidí
to libovolně zaměňuje.
Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 9:54 PM
Subject: Re: Fenologie


> a není ten mirobalán špendlík?

To není vůbec složité vysvětlit:

a) myrobalán, nikoliv mirabolán, je druh, který nemá chutné ovoce a často
podrůstá ovocné strony jiných slivoní či dokonce peckovin, pro které je
myrobalán, Prunus cerasifera, velmi dobrou podnoží. Rozdíl mezi mirabelkou a
myrobalánem v případě ovoce je oddělitelnost pecky od dužniny, která je u
mirabelek vemi dobrá - někdy se proto mluví o slívách, i když i slíva je
trochu něco jiného ... Barva plodů bývá různá a nesouvisí s pomologickou
klasifikací. I myrobalán má žluté plody!

b) trnka je lidově zaměňována podobně - s pravou švestkou, Prunus domestica,
a trnkou, prunus spinosa, která je planá a její drobné plody jsou chutné až
po prvních mrazech. je to jediná naše původní slivoň.

Pokud si nejste jisti, co za "modré" ovoce máte na mysli, většinou neuděláte
chybu, budete-li mluvit o slivoni. To je obecný název pro všechno takové
ovoce - pravé i pološvestky, špendlíky (mimořádně chutné), mirabelky, slívy,
renklódy aj.

I botanici v tom nemají jednotný názor. Pro nás je důležité hlavně
pomologické třídění, které respektuje kvalitu a tvar plodů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 11:47 PM
Subject: Re: Fenologie


Teď kvete mirabolán mirabelka je něco jiného a mezi lidmi se to zaměňuje a
velmi těžko se jim vysvětluje rozdíl mirabolán je podnož užívaná pro
švestky, slivoně , mirabelky a ryngle kvete ještě před trnkami a plody má
žluté až červené a nejde od pecky kdežto mirabelka je žlutá až s růžovým
líčkem a jde oddělit od pecky. A ještě na okraj mezidruhový kříženec
mirabolánu a broskve je NEKTARINKA
PEPAN

Zdravím vás.
Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
Díky. Zdenek.

Zdravím přátelé.
Byl tady příspěvek úpravy PS nástavku - nátěr čím a posyp čím. Bohužel
jsem si ho smazal
a v archivu nemohu najít.
Děkuji za informaci

mirek

Stranka n-vcelari.cz se tyka vice mene tohoto typu ulu, tam naleznete spoustu informaci vcetne planku ulu.

jsem take zacatecnik, mam 39x24, ale loni jsem osazoval 2 langstrothy roji primo na mezisteny. A to slo jak pomasle, do zimy vyslavely obe vcelstva po 3 NN a to sem je pohrichu ani moc nekrmil, jen zpocatku - byla to neznalost, jinak by jim to slo asi jeste lip :-)) Ale vyzimovaly krasne :-)

K vasemu problemu: Cetl jsem o tom, ze nekteri prerezavali ramky na pozadovanou miru, ale to musi byt velmi neprijemna prace, takze podle toho co dosud znam bych to dnes udelal tak, ze bych pro jistoutu prerezal 1 -2 ramecky s otevrenym plodem - aby se musely v novem ulu starat o plod - kdyz se maji o co starat nemely by uletet. A zbytek nastavku bych dal mezisteny, na ktery bych vcelstvo smetl a krmil. Mely by normalne stavet a matka zacne klast do noveho.

Zasadni otazka je jestli chcete i "dostatecny" vynos. Kuli medu by asi bylo vhodne nepremest cele vcelstvo, ale v puvodnim nechat cast bez matky, ktera se postara o plod. Az se plod vylihne tak je dodatecne smest do noveho ulu.

No a kdy to udelat, to bych velmi vahal, cim pozdeji tim budou silnejsi a vic prace, nadruhou stranu slabsi by to asi mohlo hodne podtrhnout ve vyvoji.

Nebyl jsem nucen to timto zpusobem vyzkouset, takze me "rady" berte s velkou rezervou, ale urcite se nekdo zkusenejsi jeste ozve :-))

Kazdopadne se toho nebojte, urcite se to podari


T.H.

> Zdravím vás.
> Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se
> neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní
> jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je
> langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem
> včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy
> je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na
> stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
> Díky. Zdenek.
>

Také bych se rád dozvěděl i místa, kde se moc vyskytoval i dříve.
Díky.

Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.

Zamotáváte se do toho čím dál více Já vám popsal oficiální názvy české nomenklatury v pomologii Skupina Prunus (Modré ovoce ) se dělí do tří základních skupin A jsou to Švestky, Pološvestky a slívy DO SKUPINY ŠVESTEK PATŘÍ JEN ŠVEStKA domácí , mostecká, pavlovička apod. Do Slív patří Durancie mirabelky mirabolány ringle Pak jsou pološvestky tam patří gabrovká najbolje at.Jsou to kříženci předcházejících dvou skupin do těchto názvů není hodno zaplétat různé místní názvy nebo dokonce plané botanické druhy To by jsme se nakonec dostali až ke třešním atd Ono botanické a ovocnářské třídění není jedno a to samo

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:00
> ----------------------------------------
> > špendlík je u nás to kulatý žlutý co jde dobře od pecky,na horňácku se
> tomu
> > říká lidově "sračky",plané červené rosou po mezích-ty nejdou od pecky
> > stejně jak durancie...
> Sračky jsou starou slováckou odrůdou, ale to je zas ještě něco jiného, než
> popisujete.
>
> > pak jsou ještě takový menší modrý kuličky trochu větší jak trnka(trnka-u
> > nás to pichlavý neproniknutelný křáčí po mezích)jsou sladké ranné a mají
> > nádech do fialova,strom vypadá něco jako mezi ringlí a švestkou menšího
> > vzrůstu
>
> To jsou správně slívy. Znám je také z Horňácka.
>
> > u nás švestka-na horňácku trnka....je v tom trochu hokej
>
> Jo, jo. Trnka je na Valachách švestka domácí, ale zároveň Prunus spinosa ...
>
> AP
>
>
>
>

Vděčný exponát na výstavách:
http://hrnek.cz/vcely/2006/dnymedu2006/pages/image15.html

Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Vojtěch
Sent: Saturday, March 31, 2007 9:14 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Proskleny ul?

Prosklený úl má jen propagační a pozorovací význam jinak to jiný význam nemá ALE ZÁŽITEK JE TO KRÁSNÝ

blbost špendlík je lidový název pro několik sobě nepodobných druhů ovoce a Mirabelka je mirabelka a mirabolán je mirabolán . mirabolán se množí semenem a mirabelka roubováním na mirabolán A tady máš vysvětlení toho zmatku koupíš mirabelku roub ti uhyne a z podnože mirabolánu vyroste znova a už si myslíš že máš mirabelku

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:01
> ----------------------------------------
> ... ne, není. Myrobalán není špendlík a špendlík je mirabelka. Většina lidí
> to libovolně zaměňuje.
> Antonín Přidal
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.mendelu.cz>
> To: "VXelaXskX mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, March 31, 2007 9:54 PM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> > a není ten mirobalán špendlík?
>
>
>
>

Já to vím ale to jsem přehlédl

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: Fenologie
> Datum: 02.4.2007 09:35:02
> ----------------------------------------
> ... nikoliv Nanceská, ale Nancyská ... Právě na názvosloví slivoní je vidět,
> jak si lidé lidovou moudrost předávají, až z ní vznikne lidová nevědomost.
>
> AP
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 01, 2007 8:55 AM
> Subject: Re: Fenologie
>
>
> ŠPENDLÍKY je lidový název v každém kraji pro něco jiného
>
> Na Valašsku je to žlutá odrůda slivoně svojí chutí připomínající něco mezi
> mirabelkou a švestkou., mírně podlouhlého tvaru s matnou slupkou a oplodí se
> dobře odděluje od pecky se sladkou chutí
>
> Na střední Moravě je to také velmi raná švestka modré barvy dozrávající
> kolem sv. Anny podlouhlého tvaru a velmi tenká a oplodí se dobře odděluje od
> pecky se sladkou chutí
>
> Nejčastěji se tak nazývá MIRABOLÁN což je druh podnože pro švestky, slívy,
> rengloty broskve a i meruňky množí se semenem nebo odkopky Jeho plody jsou
> lesklé oplodí se neoddělujě od pecky a je sladko kyselé chuti. Barva bývá
> žlutá, žlutá s líčkem, růžová až tmavě červená slupka je pevná. Kvete ještě
> před planou trnkou jako první peckovina souběžně s meruňkami. Nejčastěji se
> zaměňuje s mirabelkou
>
> Mirabelka má plody žluté a Nanceská z červeným líčkem tvořený tečkami s
> matnou slupkou a oplodí se dobře odděluje od pecky se sladkou chutí , až
> velmi sladkou.
>
> Jako špendlíky se také nazývá velmi stará odrůda švestky Pavlovička modré
> barvy o velikosti 2 × 1,5 cm dozrávajíci v druhé polovině října
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Fenologie
> > Datum: 01.4.2007 08:13:27
> > ----------------------------------------
> > na www.zahrada.cz je o tom diskuze v oddělení švestek. Když je o tom řeč,
> > žlutou švetsku, na valašsku špendlík bych rád sehnal a znovu zasadil.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Pavel K" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, March 31, 2007 10:54 PM
> > Subject: Re: Fenologie
> >
> >
> > > a není ten mirobalán špendlík?
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Nejednoduší je plásty s plodem vyříznout a vtlačit do nových rámků a doplnit jen mezistěnami

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jak p?enést v?ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 11:05:02
> ----------------------------------------
> Zdravím vás.
> Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se
> neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní
> jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je
> langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem
> včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy
> je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na
> stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.
> Díky. Zdenek.
>
>
>

Mozna mrknete na clanek Finske zimovani http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2003082501 - mozna by to take byla moznost, a asi hodne dobra - nemusel byste vubec prijit o med, otazka je v jakem je stary ul stavu a jak silne vcelstvo je mozne v nem odchovat

A nekde jsem cetl, ze je mozne vcelstvo smest do rojaku, nechat ho den, dva nekde v chladu - umele se z nej udela roj a ten se pak da do ulu na mezisteny. Asi se musi v rojaku krmit.

Jeste jsem si vzpomnel, a to bude jeste lepsi - pan Sedlacek popisuje, ze premeta cela vcelstva na mezisteny kuli ozdraveni atd. - http://www.vcelarstvisedlacek.cz/vzdel.php?volba=6 takze zdrejme neni vubec nutne davat jim plod aby neuletly - je to asi jen pro nas klid - takova radoby jistota :-))
A pise se tam ze je to mozne udelat v kvetnu, cervnu az do 30 zari.

Jeste zavzpominam a ozvu se

T.H.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 12:47:20
> ----------------------------------------
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.
>
>
>

Nic se neboj to cos měl v budečáku to budeš mít nejméně taky i když je dáš jen a mezistěny Nové mezistěny vždy podstavuj do spod a staré plásty se tak dostanou do medníku a ty pak zrušíš. aby ses vyhnul obavy že ti vyříznuté plásty nebudou držet tak rámek omotej pár závity obyčejného konopného provázku včely plásty přilepí k rámku a provázek obvykle odstraní samy čím dříve to uděláš tím méně práce budeš mít

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak p?¸en?st v?¨ely na Langstroth
> Datum: 02.4.2007 12:47:20
> ----------------------------------------
> Tento rok bychom se obešeli bez medu. Naším hlavním cílem je vybudovat do
> zimy co nejsilnější včelstvo a přístí rok se zabývat medem.
>
>
>

Na http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm je ukázka, jak jsem to řešil já. Přecházel jsem s 50 úlů, ale ze shora přístupných. Pokud bych nechtěl řezat rámky, stloukl bych asi bedničku, do ní dal staré rámky a navrch nový nástavek. Po vystavění oddělit mřížkou, aby už kladla v nových.
Tonda

>Předem bych předeslal, že jsme začátečníci a v problematice se neorientujeme. Potřebujeme přenést včelstvo z jednoho úlu do druhého. Nyní jsou v jakémsi podivném starém typu, do kterého je přístup zezadu a nový je langstroth 3/4. Nevíte kde bychom se na internetu dočetli jakým způsobem včelstvo přesunout a jak začít s langstrothem. Také by nás zajímalo do kdy je nezbytné včelstvo přesunout a připravit. Zatím nevyrostly ani lístky na stromech a kytky teprve začínají vylézat ze země.

Se stejným problémem jsem se potýkal já, když jsem začínal včelařit. Budete muse dílo ze starých rámků vyřezat a "vsadit" jej do rámků nových ( zde jej budete muset upevnit buď gumičkami, neb drátem - aby nevypadlo ). Takto, být vámi, bych "přestěhoval" jen plod, zbytek bych vytočil a volné místo zaplnil mezistěnami. Včely, jelikož není až tak vydatný přínos nektaru, musíte ihned dokrmit - v nejlepším případě medem ale bude stačit i cukr ( rozpuštěný ve vodě v poměru 2:3, voda:cukr ).
Včelsva můžete přepravovat kdy chcete ale poku jej přepravíte ne menší vzdálenost než 2 km, tak se staré včely - létavky, vrátí na původní stanoviště. Stejná situace nastane, kdyby jste jej přepravil přes den, když jsou všechny létavky mimo úl.

S pozdravem, Foltýn

>Stranka n-vcelari.cz se tyka vice mene tohoto typu ulu, tam naleznete spoustu informaci vcetne planku
>ulu.

>jsem take zacatecnik, mam 39x24, ale loni jsem osazoval 2 langstrothy roji primo na mezisteny. A to
slo >jak pomasle, do zimy vyslavely obe vcelstva po 3 NN a to sem je pohrichu ani moc nekrmil, jen
zpocatku >- byla to neznalost, jinak by jim to slo asi jeste lip Ale vyzimovaly krasne

>K vasemu problemu: Cetl jsem o tom, ze nekteri prerezavali ramky na pozadovanou miru, ale to musi
>byt velmi neprijemna prace, takze podle toho co dosud znam bych to dnes udelal tak, ze bych pro
>jistoutu prerezal 1 -2 ramecky s otevrenym plodem - aby se musely v novem ulu starat o plod - kdyz se
>maji o co starat nemely by uletet. A zbytek nastavku bych dal mezisteny, na ktery bych vcelstvo smetl a
>krmil. Mely by normalne stavet a matka zacne klast do noveho.

>Zasadni otazka je jestli chcete i "dostatecny" vynos. Kuli medu by asi bylo vhodne nepremest cele
>vcelstvo, ale v puvodnim nechat cast bez matky, ktera se postara o plod. Az se plod vylihne tak je
>dodatecne smest do noveho ulu.

>No a kdy to udelat, to bych velmi vahal, cim pozdeji tim budou silnejsi a vic prace, nadruhou stranu
>slabsi by to asi mohlo hodne podtrhnout ve vyvoji.

>Nebyl jsem nucen to timto zpusobem vyzkouset, takze me "rady" berte s velkou rezervou, ale urcite se
>nekdo zkusenejsi jeste ozve

>Kazdopadne se toho nebojte, urcite se to podari

Je blbost dělit včelstvo. Když budet přesunovat plod, tak všechen. Je to sice patlačka ale jde to ! A včely dokrmit !!!

S pozdravem Foltýn

Pepan:
> Nejednoduší je plásty s plodem vyříznout a vtlačit do nových rámků a doplnit
> jen mezistěnami

dle meho nazoru a zkusenosti, je to jeden z nejslozitejsich a nejpracnejsich zpusobu, ktery ma jen same nevyhody:
- moc prace, moc hrabani se ve vcelach
- vsechno je zapatlane od medu, rozrezanych larev, ...
- musis se nejak zbavit tech odrezku...
- stara matka neochotne prechazi ze starych sousi na mezisteny
- vcelam se do staveni taky moc nechce
- zustava ti stare dilo v ule
- omotavani provazkem ci dratkem je fakt hrozna prace...

prevadeli jsme takhle par ulu, dalsich par norskym zimovanim. to prvni uz v zivote nechci zazit...

doporucil bych bud podle sedlacka v cervenci presypat na mezisteny a zakrmit (norske zimovani) anebo ma dobry zpusob tomas jasa - tak se ho kdyztak poptej (v archivu konference nebo na vuvc strankach najdes mejl).

jd








____________________________________-
____________________________________-