78192
Archiv Včelařské konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
Zběžné zobrazeníStandartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem
pro psaní nových)Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky,
které se zde zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek můžete kliknout na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").
Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 1986 do č. 2106Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
- Vita Vydra --- 12. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953)
>Ale po odstranění ( v balíku slámy ) jsem nebyl schopen určit původní orientaci "plástů" tj. jestli larvičky jsou hlavou dolů nebo naopak.
Hlavickou dolu jako vosy. Je krasne je pozorovat, na rozdil od vcelich larev docela cile pohybuji hlavickou, jsou jak ptacci v hnizde, co se snazi prilakat pozornost rodicu. Prenest hnizdo na jine misto je asi nemozne, je strasne krehke, pri sebemensim doteku s rozpadne. Staraji se srsni o plod i kdyz je v jine poloze?
Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: NezMar <nezmart/=/quick.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, November 06, 2002 10:25 PM Subject: Re: Vosy v úle
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing . Alois Pinďák --- 12. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983)
Letos u nás bylo opravdu hodně sršňů. Pozoroval jsem jak přilétali k úlu chytli si včelu a pak s ní odlétli. Tak jsem je hubil, jen jak to bylo možné. Čím ještě škodí nebo jsou nějak užiteční? Lojza.
-----Původní zpráva----- Od: NezMar [mailto:nezmart/=/quick.cz] Odesláno: 6. listopadu 2002 22:26 Komu: Vcelarska konference Předmět: Re: Vosy v úle
Tolik jsem se těšil na reakce ostatních včelařů až by viděli moje "turbovčely". Martin
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.416 / Virová báze: 232 - datum vydání: 6.11.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonin PRIDAL --- 12. 11. 2002
Re: vyberove matky (1989)
Vyberove matky jsou dcery po obou rodičích testovaných nejen na cistici pud (samozrejme s dobrym vysledkem), ale i na ostatní doprovodne vlastnosti a predevsim na mednou uzitkovost. Tim se lisi od jinych prirozene sparenych matek. Vyberove matky tedy mohou v uplnem slova smyslu produkovat pouze chovy, ktere odchovavaji od inseminovanych matek! Matky po mame prirozene sparene nejsou matkami vyberovymi, i kdyz jejich mama je treba matkou vyberovou.
Zdravi,
Tonda Pridal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Šmerda --- 12. 11. 2002
Re: Dotace včelařům" (1982)
Vse je jen otazka priorit. Osobne se domnivam, ze cca 1/3 vcelaru neleci dobre (at uz vedome nebo nevedome). Myslim si, ze hrozba rezistentniho roztoce je prilis velika a rozhodne stoji za to ji predejit organizovanym lecenim. Az nam bude padat jedno vcelstvo za druhym, tak nam dotace na optimismu nepridaji. Nikdo vam dnes neudela nic zadarmo a proto bych dotace radeji venovat na leceni. Chapu, ze pro velkovcelare, kteri se vcelarenim zivi to muze byt dost velka ztrata, ale treba by se dalo zajistit, aby lide vcelarici s zivnostnakem dostavali dvoji dotace - jedno na vcelstvo a druhou na leceni. Nebo by si velkovcelari mohli "privydelat" lecenim vcelstev malovcelaru (je to jen napad a nazor do diskuse - doufam, ze me neukamenujete?)
Kuba
Dne 11. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> > Pani, uvedomte si jedno, ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane > dotaciu 1 EUR pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat > naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez dotacie mozeme > zabalit. Zmysel dotovanie polnohosp. vyroby v europe je zachovanie > potravinovej bezpecnosti a vyroby potravin aj v horsich klimat. > podmienkach. Urcite sa med vyrobi lacnejsie v Australii pri vynosoch 100 Kg > na vcelstvo ako v nemecku pri vynose 30 Kg na vcelstvo. Ale ked vsetok med > dovezieme, kto opelí polnoh. kultury atd. ... > Je to len priklad, tie castky sa daju lubovolne upravit. > Je mi jasne, ze malokto by sa vzdal svojho hobby hoci by bolo stratove. Ale > nie vsetci su venuju vcelarstvu ako hobby a prave ta druha cast vcelarov > zabezpecuje vacsinu opelovania a aj produkcie vcelych produktov. > > Matej > > > Tak s timto se plne ztotoznuji. 170 KC/ vcelstvo me skutecne > nevytrhne. Radeji misto dotaci na vcelstvo dat vse na organizovane > leceni! > > Kuba > > >
______________________________________________________________________ Reklama: Nenechte si ujit novy film Woodyho Allena "Hollywood Ending" - blaznivou komedii o tom, jak se ve tme strefit do cerneho. V kinech od 3.9.2002. Sledujte http://www.hce.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub ©merda --- 12. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988)
Srsne bych nehubil. Mozna vypadaji hrozive, ale jsou velmi mirni. Srsni nijak neskodi, spise naopak - jsou masozravi a zbavuji nas obtizneho hmyzu. To ze si obcas zalovi v blizkosti ulu bych jim toleroval, protoze jich zase neni tolik :-)). (mozna jsou i chraneni ??)
Kuba
Dne 12. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Letos u nás bylo opravdu hodně sršňů. Pozoroval jsem jak přilétali k úlu > chytli si včelu a pak s ní odlétli. Tak jsem je hubil, jen jak to bylo > možné. Čím ještě škodí nebo jsou nějak užiteční? > Lojza.
______________________________________________________________________ Reklama: Kliknete, hlasujte a vyhrajte v ankete Nejoblibenejši automobil roku 2003 v Ceske republice ceny za milion!! http://www.autoroku.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Hykel Jaroslav --- 12. 11. 2002
Re[2]: Dotace "včelařům" (1975) (1976)
Plne souhlasim z pritelem Martinem Kupkou, ze vcelarstvi je také odborne "zemedelstvi". Hlavni prinos vcelstva je v jeho opylovaci cinosti to je cinnost prospesna cele spolecnosti a jen nepatrnou část, v podobe vcelich produktu, včelař vyuziva pro sebe. Proto je spravne aby spolecnost i financne ocenila prospěšnou praci včelaře. zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz
IMKk> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen stačí násobit a IMKk> násobit. IMKk> Já bych také byl radši bez dotací ale za opylovací službu nikdo se do IMKk> placení nehrne, a nemusel bych připravovat výplatu dotací pro cca 140 lidí IMKk> to napočítat a pak ještě tak 2 hodiny odolávat té řadě čekajících včelařů , IMKk> kteří jsou se někdy schopni i předbíhat a dohadovat o pár korun, které by IMKk> měli zaplatit třeba za léčivo a podobně..., IMKk> Ale včelařství je také odborné "zemědělství " a když je dotace na pastvu IMKk> skotu v horských oblastech a na udržováni krajiny pastvou nebraňme se jim, IMKk> možná by se někomu krajina s neposekanou trávou a s náletem dřevin nelíbila IMKk> ale včelám by to určitě prospělo. A tak je otázka proč si nevzít dotace, IMKk> když ostatní kategorie zemědělství jsou také dotovány spíš je potřeba si je IMKk> přijít včas vyzvednout aby hospodář nemusel ještě to lidem donést až domu IMKk> nebo posílat složenkou!!! IMKk> zdraví Martin Kupka Č. Budějovice.
IMKk> Přátelé k dotacím jednu kacířskou myšlenku."už aby je čert vzal"Zamysleme IMKk> se jak využíváme dotací,myslíte si že 150kč drží naše včelařství nad IMKk> vodou?Napište mi váš názor .Děkuji
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jan jindra --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)
Sršni jsou skutečně velmi užiteční protože loví hmyz
během léta.
Pozoruji je na své včelnici několik let a ještě mě nikdy
nenapadlo je jakkoliv ničit. Pro včelaře nemohou být
nijak škodliví protože během včelařského jara a léta
je v hnízdě pouze sama matka spolu s několika málo
dělnicemi. Teprve v podletí se hnízdo rozmnoží tak,
že mohou být znát úbytky včel, ale to je v době kdy
má včelař již nakrmíno a o letní včely mu už nejte.
Přeji všem tu krásnou podívanou na sršní hnízdo
a letící sršní matku.
Zdravím všechny ochránce zbytků naší přírody.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Malindzak Peter --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle
Osy aj sršne aké také sú dravce loviace včely a kradnúce všetok med či cukor čo nájdu. Taktiež osy zberajú medovicu. Preto ich treba ničiť všade kde sa dá.
Peter Malindžák
Dekuji vsem za cenou radu ohledne zivota vos. Mohu vam rici, ze na zaklade vasich rad jsem nic nepodnikal proti vosam a tento uzitecny hmyz jsem nechal volne zit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1996
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992) (1994)
Môžem potvrdit, že sršne nie su škodliví. V osmom mesiaci vybudujú nádherné hniezdo , ktoré má tvar na seba poukladaných slnečníc, prilepených pod doskami. Je pravdou že chytajú aj kde tu včely. Keď človek robí rámus aj ho pichnú. Žihadlom pichnú aj dva krát. Miesto vpichu očervenie a boli 3-4 dni. Jed je silnejší 40 krát viac ako včelý. Tak pozor a radšej vyhľadať hned lekára. Dve žihadlové pichnutia môžu zabiť koňa. Bežný včelár znesie jedno pis chnutie bez problemov ale v noci pre bolesť nebude spať. Aj tak ich chráňme. Mám včelársku maringotku, s ktorou nekočujem ale osie hniezda nestačím likvidovať. Stačí malá škára a už sú tam. G.Komínek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub ©merda --- 13. 11. 2002
Re:Vosy v úle(3) (1996)
Ja bych to nevidel tak cerne. Hubenim vseho ziveho co by nam mohlo byt jen teoreticky ublizit, rozhodne neprospiva ani nam ani nasim vcelam. Takto presentovany nazor povazuji za velmi extremni. Ono take vsechno souvisi se vsim. Pokud to prezenu tak napr. pokud vyhubime mravence, ktere se vetsinou "staraji" o msice, tak nebude medovice... Vcelar by mel prirode spise naslouchat a ucit se nez se ji snazit zmenit k obrazu svemu. Jeste jsem nevidel tolik vos a uz vubec ne tolik srsnu, aby byli schopni zlikvidovat vcelstvo.
Kuba
Dne 13. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> > Osy aj sršne aké také sú dravce loviace včely a kradnúce všetok med či cukor > čo nájdu. Taktiež osy zberajú medovicu. Preto ich treba ničiť všade kde sa > dá.
______________________________________________________________________ Reklama: Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Mensik --- 13. 11. 2002
Re: Dotace "včelařům" (1985)
Já bych se o dotacích moc nerozepisoval a byl bych vděčen za to málo co na včelstvo dostáváme. Vždyť je to vlastně příspěvek za opylovací službu. Defakto zajišťujeme opylování nejen pro zemědělské podniky ale pro všechny majitele luhů ,lesů, polí i zahrad. nevím jak by jste chtěli spravedlivě všem těmto majitelům tuto službu rozúčtovat.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, November 12, 2002 8:48 AM Subject: RE: Dotace "včelařům"
> Štát sponzoruje u nás na Slovensku snáď všetko, len nie to čo je potrebné - > od zneužívateľov sociálneho systému až po všakovaké úrady, ktoré nerobia > nič, len existujú a berú peniaze. Ja beriem dotáciu aspoň tak, že štát dá > späť niečo z tých daní, ktoré zaplatím. Na zaplatenie veľkého prínosu > súvisiaceho s opeľovaním rastlín je to avšak málo. Síce si myslím , že by to > mali robiť poľnohospodárske družstvá a nie štát, ale tie to majú ťažké a na > nich štát taktiež kašle. > Na východnom Slovensku sme mali tento rok extrémne sucho (aspoň v okolí > Košíc), ale keďže sa z toho neurobila politická téma družstvá nedostali > žiadnu pomoc a v jeseni siali v obmedzenom rozsahu - najmä veľmi málo repky. > > Neviete náhodou niekto zo Slovenska aká bude tá dotácia v tomto roku a kedy > by mala prísť ? > > Peter Malindžák > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Hykel Jaroslav --- 14. 11. 2002
Re[2]: Dotace "včelařům" (1977)
Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem - acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe dekade prosince. Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare, ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne vyuzije dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve prospech zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a organizaci plosneho leceni.
zdravi Jarda mailto:valsora/=/email.cz
:>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen :>>stačí násobit a VE> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes. VE> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání. VE> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou? VE> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak! VE> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE. VE> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek. VE> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit VE> včelstva. VE> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky, VE> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily? VE> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a VE> dokonce líp! VE> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár VE> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele, VE> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti VE> vědátoři nebudou povídat. Až jednou... VE> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si VE> iluze. VE> ....
VE> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku: VE> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html VE> Je tam dost zajímavých informací. VE> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci. VE> Zdravím VE> Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 14. 11. 2002
RE: Dotace " vcelarum" (1982)
Jedna malá poznámecka: V Parízi jsem minulý týden na trzisti videl 1/2kg medu za 3.66 EUR. Ahoj Libor Jarolím Ostrava-Stará Belá
> , ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane dotaciu 1 EUR > pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat > naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez > dotacie mozeme
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Martin Kupka - kancelář --- 14. 11. 2002
RE: Re[2]: Dotace "včelařům" (1977) (2000)
kolik včelstev jste schopni ošetřit za den a za jakou finanční úhradu, jak spolupracují členové platí ještě cestovné a čekají na včelnici v určitou dobu i ve všední den , kdy většina lidí je v práci?
zdraví Martin Kupka
-----Original Message----- From: Hykel Jaroslav [mailto:valsora/=/email.cz] Sent: Thursday, November 14, 2002 4:43 AM To: Vesely Emanuel Cc: 'Vcelarska konference' Subject: Re[2]: Dotace "včelařům"
Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem - acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe dekade prosince. Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare, ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne vyuzije dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve prospech zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a organizaci plosneho leceni.
zdravi Jarda mailto:valsora/=/email.cz
:>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen :>>stačí násobit a VE> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes. VE> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání. VE> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou? VE> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak! VE> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE. VE> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek. VE> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit VE> včelstva. VE> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky, VE> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily? VE> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a VE> dokonce líp! VE> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár VE> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele, VE> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti VE> vědátoři nebudou povídat. Až jednou... VE> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si VE> iluze. VE> ....
VE> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku: VE> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html VE> Je tam dost zajímavých informací. VE> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci. VE> Zdravím VE> Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- richard sikora --- 14. 11. 2002
Re: Re: Dotace "včelařům" (1977) (1980)
Zdravím všechny v konferenci. Opožděně reaguji na diskuzi- DOTACE. Minulou neděli jsme měli schůzi s výplatou dotací. Účast velká- byly dotace, zároven se ale platí povinné příspěvky. Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů by přestalo být organizováno. V naší organizaci je hodně včelařů s malým počtem včelstev. Na vesnici to ale zaručí plné pokrytí prajiny. Vlastní dotace slouží na pokrytí povinných přispěvků a těch pár korun co zůstane je na pivo. Včelař platí pouze z ruky léčení. Znám mentalitu lidí a nevím si představit, že by měl včelaž zaplatit ze svého: 200kč příspěvek, dále za staniviště za počet včelstev. Pamatuji si akorát těch 200kč. Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně. Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely přeléči známým a sousedům. Richard.
______________________________________________________________________ Reklama: Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Frantiąek Neąpor --- 14. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)
O sršních se dá napsat spousta věcí, tak jen ve zkratce: 1. V prvé řadě je sršen rodu ženského. 2. Jsou chráněné. 3. Jsou méně útočné než vosy a možná i méně než včely, dalo by se říct, že jsou mírné. 4. Jsou velmi užitečné, protože v pozdním létě spotřebuje sršní stát až půl kilogramu hmyzu denně. 5. Jediný hmyz co loví v noci. Měl jsem sršní hnízdo v kočovném voze, bylo radostí je pozorovat poměrně z malé vzdálenosti od založení hnízda až po jeho zánik na podzim. I když sem tam nějakou včelku zlikvidují, včelám mnoho neškodí, protože se jedná většinou o včelu letní, která by stejně uhynula. Moje zkušenosti jsem zveřejnil ve Včelařství 10/93 na str.209. Pak jsem dostal dopis od nějakého staršího včelaře, že jsem hudlař a ne včelař. Sršně však do přírody patří. Je to pěkný, až majestátný hmyz. Franta
> V ČR jsou sršni chránění zcela jistě. > Libor Jarolím > Ostrava-Stará Bělá > > Srsne bych nehubil. (mozna jsou i chraneni ??) >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům"
:>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů :>by přestalo být organizováno. Nedoplácí, med mu to vykompenzuje. K čemu jsou takoví "členové", když je drží pohromadě pár korun od státu? Zákonem by se například stanovilo, že kdo chová včely, zaplatí na obecním úřadě 200 Kč ze včelstva. Jsem přesvědčen, že by to TV zpravodajství ani nerozmazávalo. Veřejnost nám v dotacích moc nefandí. A kdo neodevzdá vzorek měli, zaplatí pěknou pokutu a další přeléčení. Však oni by si to organizovaní včelaři pohlídali. Fluktuace je mezi námi minimální. Pejskaři nejsou taky organizovaní a platí poplatky a léčí u veterináře za slušné peníze. Včely by léčili zkušení a vyškolení včelaři pod odborným dozorem místního veterináře a za náhradu.
:>Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně. Organizovaně se jen převezmou peníze a léky. Samotné léčení už bohužel většinou organizovaně neprobíhá. Já to sice nepamatuji, ale prý se v 80-tých letech také organizovaně likvidovala včelstva.
:>Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely :>přeléči známým a sousedům. Tak to jste na tom dobře, ale jinde to tak není.
Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je včelař propil. Základní omyl celé dotace je v tom, že to má asi jako motivovat lidi k chovu včel, ale kvůli tomu nikdo nezačne, a kdo už začal tak je motivován něčím jiným. Pravé dotace zemědělcům přece jsou k tomu aby se tím vůbec slušně uživili, ale to není případ včelaření. Většinu nás to neživí.
Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii nebo v Anglii. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům" (2007)
Poměrně jednoduše, v podstatě včelaři nedostanou na ruku ani halíř /eurocent/.
V Německu dostávají takvanou ekologickou prémii, ve staré měně ve výši cca 3 - 3,50 DM tedy asi třetinu toho co v ČR, s rozdíly podle bohatosti spolkové země. Větší část podpory jde nepřímou cestou, z toho opět větší část na vzdělávání, přednášky a poradenskou činnost. K tomu dojít u nás, tak prakticky zmizí velké procento včelařů, kteří mají tak do deseti včelstev. Na rozdíl od mnoha názorů, které tady proběhly na tohle téma, tak když se bavím se včelaři okolo pěti včelstev, tak prohlašují asi "už takhle na tom prodělávám, když nebudou dotace končím" a ti nad 50 "dotace je sice příjemná, ale těch deset tisíc mě nezabije, je to jako když mám od dvě nebo tři kila medu víc nebo míň a počasí ovlivní ekonomiku chovu včel výrazně víc než jakákoliv dotace". Větší včelaři zpravidla dosahují lepších výnosů medu (samozřejmě jsou výjimky), mimo jiné i proto, že včely z časových důvodů tolik nevyrušují a mají menší nepřímé náklady na jedno včelstvo.
Problém je to, že z hlediska plošnosti opylení jsou potřeba hlavně ti malí, když máte na jaře chladno a deštivo, tak Váš sad nezachrání to jestli má někdo půl kilometru od vás na zahradě 50 včelstev ale to, jestli má Váš soused dvoje na zahradě.
Jinak k ekonomice jsem uveřejnil ve Včelařství v čísle 4/2002 na straně 90 článek vycházející ze zprávy Britského ministerstva zemědělství, rybářství a potravinářství, kde byla poměrně přesná kalkulace nákladů.
Celkově se dá říci, že v celé západně Evropě je včelařství ve stejném, ne - li větším srabu než u nás a na Slovensku a to převážně z ekonomických důvodů. S výjimkou pár špičkových komerčních chovatelů je totiž ekonomický přínos chovu včel takový, že pokud jej podělí spotřebou práce, tak by za to v Německu nepracoval ani velice zoufalý Ukrajinec.
Letošní stavy včelstev v Německu jsou 820 tisíc a je v něm okolo 80 tisíc včelařů. Tedy asi tolik jako u nás v roce 1990, průměrný věk včelařů je stejný jako u nás a na Slovensku.
> Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii > nebo v Anglii. Eman >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům" (2007)
On Fri, 15 Nov 2002, Vesely Emanuel wrote:
> :>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů > :>by přestalo být organizováno.
> Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly > opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je > včelař propil.
Take si myslim, ze jen kvuli dotaci nikdo nevcelari. Ale pokud ty penize nekdo dava, byla by hloupost si je nevzit. Do urcite miry je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak pripada), snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.
Doufejme, ze pokud v budoucnu tyto plosne dotace zrusi, vcelarstvi o tyto penize neprijde, ale budou vyuzite cilene na rozvoj vcelarstvi, nabor mladych, vzdelani ...
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům"
:>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak pripada), :>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.
To ti nepripada, ale tak to mnohde je a to mi vadi. Nevim proc se mi zrovna vybavuje jedna analyza dopadu humanitarni podpory v Africe. Podporu rozkradli urednici, nakoupili za ni zbrane a ti co podporu nejvic potrebovali, umreli hladem a nemocemi.
:>Doufejme, ze pokud v budoucnu tyto plosne dotace zrusi, :>vcelarstvi o tyto :>penize neprijde, ale budou vyuzite cilene na rozvoj vcelarstvi, nabor :>mladych, vzdelani ...
Doufejme. Jinak jeste mame rezervy ve srovnani s Nemeckem. Az budou pomery ve vcelarstvi u nas jako v Nemecku, tak budeme mit 100 000 vcelstev a 10 000 vcelaru. A kdyz srovnam celkove hospodarske vysledky, tak nepozoruju, ze by to Nemecku nejak vadilo. Med a ovoce si dovezou, do prirody si zajedou a zijou. A spotrebu medu na hlavu maji nekolikanasobne vetsi nez my. U nas je ale fakticka spotreba medu urcite vetsi, nez se udava, lidi vetsinou kupuji med u vcelaru a ne v obchode.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 15. 11. 2002
Re: Dotace " včelařům"
Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati clenske vo zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V sucasnosti je to jednoduche. Pri vyplate dotacie sa tato ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto ten paradox uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze ma zaplatit 10x viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum co zvaz pre vcelarov robi. Potom som zvedavi z coho chcu nase sekretariaty a UV zit! Ak sa dnes potichu hovori, ze pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli dotacii, tak po zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak by sa platilo clenske od vcelstva /.
Matej
:>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak pripada), :>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 15. 11. 2002
RE: Dotace " včelařům" (2011)
> > Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati > clenske vo zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V > sucasnosti je to jednoduche. Pri vyplate dotacie sa tato > ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto ten paradox > uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej > podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze > ma zaplatit 10x viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum > co zvaz pre vcelarov robi.
To minimum poznali alespoň u nás zatraceně dobře včelaři na Moravě v roce 1997 a letos v Čechách. A to formou příspěvků ze svépomocného fondu.
Zrovna tak by se velice divili, pokud by nebyla možnost konzultovat různé vyhlášky a zákoné normy, dotýkající se včelaření. Jako hezký příklad lze použít léčení proti varroáze, které by, podle loňských představ státních orgánů mohli provádět pouze veterinární lékaři a to pochopitelně za komerční cenu atd., zrovna tak to, co si nikdy nepřiznají, že u nás nikdo není mistrem světa v chovu včel, který by se nepotřeboval neustále dovídat něco nového atd. Možnou ukázkou by byl i slovenský způsob dotací, který byl v minulých letech. Zabýval by se v ČR někdo jednotlivými žádostmi chovatelů včel: pro ilustraci v sektoru zemědělství bylo v roce 2001 podáno 80 tisíc žádostí, z toho 55 tisic včelařům přes ČSV. Ostatně každý si může přečíst zprávu o činnosti, návrh rozpočtu a rozvahu hospodaření ČSV, dostane to v časopisu.
Nevím přesně, co pro včelaře dělá SZV, snad je někdo ze sekretariátu nebo slovenských svazových orgánů připojen na diskusní skupinu, aby mohl reagovat.
Potom som zvedavi z coho chcu > nase sekretariaty a UV zit! Ak sa dnes potichu hovori, ze > pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli dotacii, tak po > zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak > by sa platilo clenske od vcelstva /. > > Matej > > > > :>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich > (alespon mi to tak pripada), :>snaze se pak strhavaji > prispevky a poplatky za leceni. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 15. 11. 2002
Antwort: RE: Dotace " včelařům"
pan Lnenička, chapem, že obhajujete svoji pracu, ale moj prispevok bol zamerany na nieci ine. Chcel som poukazat na nespravnost platenia prispevku za vcelstvo. Ak sa ma aj do buducna platit prispevok za vcelstvo tak mozem poslat na schodzu vcely :-) Poichybujem, ze pri neexistencii dotacii dostanete od vcelara z 50 vcelstvami 1.000 korun a od vcelara s 5 vcelstvami 100 korun, pretoze "uzitok" z clenstva plynie na vcelara a nie na vcelstvo.
A podotazka bola v tom, ze ak nebudu dotacie, kolko vyberete od vcelarov clenskeho? Ci to bude na dnesne naklady stacit?
P.S. Svojpomocny fond je len urcity druh poistenia, ktore si vcelary platia, a ktore zvaz spravuje, ale nedotuje!
<To minimum poznali alespoň u nás zatraceně dobře včelaři na Moravě v <roce 1997 a letos v Čechách. A to formou příspěvků ze svépomocného <fondu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2013
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Kabát --- 15. 11. 2002
Lehce, snadno, s výsledkem
Včelařte s úlem DADANT, to znamená velké plodiště na výšku a polonástavky v medníku. Včely si v tomto případě poradí bez vás. Jsou tu již více než deset milionů let a svoje problémy a potřeby mají podstatně lépe zvládnuty v genetické výbavě než homosapiens, který před sto tisíci lety představoval pouze lehce vylepšenou opičku.
Muj přítel dosahuje dvou, až tří násobných výnosů než včelaři v okolí, kteří ho svou aktivní a údajně odbornou technologií stálého šťourání v úlu každoročně pobaví. Na úl mu stačí ročně pouze 30 minut práce a to mám ještě podezření, že polovinu z toho prosedí před česny a nasává medovinu.
S pozdravem a přáním dobrých sklizní Jiří Kabát
PS: Koupím levně starší medomet, tel.: 603 239255
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2014
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Frantisek Sanek --- 15. 11. 2002
Medovicova snuska v listopadu
Jelikož dnes vystoupila na Vysočině teplota na +15C, zajel jsem se podívat ke včelám. Auto jsem zaparkoval pod velký smrk a sledoval, jak včely krásně létají. Byl jsem překvapen, jak padají na letáky obtěžkány. Předpokládal jsem, že nosí vodu.
Ale vše se vysvětlilo, po mém návratu k autu. Na autě bylo spousta kapek medovice. Pátral jsem dále a zjistil, že včely a vosy čile sbírají na smrkových větvích medovici.
Přátelé a co vy na to?
S pozdravem,
F. Šaněk
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 16. 11. 2002
Re: Antwort: RE: Dotace " včelařům" (2013)
On Fri, 15 Nov 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> Chcel som poukazat na nespravnost platenia prispevku za vcelstvo. ... > pretoze "uzitok" z clenstva plynie na vcelara a nie na vcelstvo.
Neco na tom je, pred casem jsem si nekde opsal rozdeleni minimalnich clenskych prispevku CSV (doufam, ze to jeste plati):
150 Kc na clena (za to je v podstate predplatne casopisu) 16 Kc na vcelstvo z toho: 2,40 zustane ZO CSV 2,40 dostane OV CSV 4,20 dostane UV CSV 7,- jde do svepomocneho fondu na pojisteni
Pojisteni je na vcelstvo, tam je to vcelku jasne. Ale u zbylych castek si nejsem jisty, ze by vcelar se 100 vcelstvy mel od CSV 100 krat vetsi peci nez vcelar s jednim vcelstvem - naklady na leceni se prece plati samostatne a ostatni naklady (administrativa, placeny aparat) jsou spise na clena nez na vcelstvo.
Leda ze by se to bralo jako poplatek za lobovani v parlamentu pri ziskavani dotaci ;-), pak je to jasne. Za 16 Kc pispevku ziskat 170 Kc dotaci, to se vyplati.
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Rudolf Stonjek --- 16. 11. 2002
DADANT
Vážený příteli pane Kabáte.
Se zájmem jsem si přečetl váš vtipný článek a musím konstatovat, že jste si získal spoustu kritiků, kteří vás určitě znectí. V současné době přicházet s novou rámkovou mírou a novým úlem , je jako dráždit zmiji písečnou bosou nohou. V málo kterém oboru, jako ve včelařství je tak velké množství zastánců těch nejsložitějších a z hlediska života včel těch nejdrsnějších metod. To že jsou milovníci včel si myslí pouze oni. Já osobně testuji 16 úlů typu DADANT a porovnávám je s NU 39x24 a LEŽANY, od kterých jsem si hodně sliboval. Zatím co Ležany od začátku silně zklamávají, v této medné soutěži Dadanty přesvědčivě vítězí. Trojnásobné navýšení výnosu je možné pak-li včelaři v okolí vašeho přítele včelaří ve dvouprostorových úlech a pravidelná výměna matek je velkou neznámou. Je.li váš přítel zastánce hodně extenzivních metod, je doba 30 minut na ošetřování jednoho včelstva reálná. Občas bojuji proti varaoze vyřezáváním trubčího plodu a každoročně vyměňuji matky pomocí zavíčkovaného matečníku, což považuji za nejdokonalejší a nejjednodušší protirojové opatření čímž mi čas na ošetření jednoho včelstva stoupne odhadem asi o 15 minut. V čem Dadant překvapuje je zvláště jarní snůška, kdy je zcela bezkonkurenční. Na závěr bych rád dodal, že u česna bych medovinu též rád nasával, ale v současné době vyrábím pouze nepitelné patoky. Vzhledem k těmto poznatkům s vámi musím plně souhlasit, že úly typu DADANT jsou zcela přehlížené a nedoceněné.
Všem včelařům přeji hodně úspěchů
S pozdravem Rudolf Stonjek – Všenory.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Mensik --- 16. 11. 2002
Re: Re: Dotace "včelařům" (2007)
Mám pocit, že všichni zaměňujete několik věcí. 1) na dotaci mají nárok i nečlenové svazu 2) Za komunistů jsme dotace dostávali které nám za Klazova vláda vzala a pak pokud se pamatuji měli dotace před pár lety vyrovnat prudké zvýšení cen cukru a částeně nahradit peníze za opylování. které dříve vyplácely družstva. 3) A i podíváme-li se do historie zjistíme, že již od dob Marie-Terezie se objevují celoplošně zaváděné výhody a příspěvky pro chovatele včel. 4) každý rozumě se chvající stát bude tyto drobné chovy podporovat 5) Z celé táto diskuze Mám pocit, že jde jen o závist kolik peňez dostanou ti velcí včelaři Sám mezi ně se svými 16 úly sice nepatřím, ale ať je mají. 6) Také je musíte brát jako, i když malé uznání za tu činnost kterou kterou opylováním zajištujete celé veřejnosti. 7) I když tyto dotace nejsou žádný zázrak měli by chom bojovat stále o jejich zachování a zvýšení za stejných podmínek 8) Měli by chom dále požadovat aby se dotace třeba do 30 včelstev nemusely přiznávat ke zdanění. To zbytečně komplikuje život zájmovým včelařům při zaměstnání kteří tak musejí podávat daňové přiznání sami. 9) Jak Vás vůbec mohla napadnout myšlenka , že bych měl ještě zaplatit za to že provádím veřejnou službu opylování. 10) Co děláme pro to aby všichni včelaři ke svým včelám přistupovali zodpovědněji 11) A již neděláme nic pro to, aby si věřejnost naší práce více vážila a tak i více ocenila naše produkty.
přikládám návrh který jsem zaslal do včelařství
Vážená redakce.
Zveřejněný leták ve Včelařství se mi celkem líbil, " ALE " Jeho účínnost bude velmi mizivá. A však jeho grafická úprava mne přivedla na myšlenku plagátu.
Představte si tu armádu vylepovačů jestli by byl v časopusu vložen jeden plagát o formátu A 3 nebo ještě lépe A 2. Ten by pak bylo možné využít jak pro reklamu značky ČESKÝ MED, jako nabídka k prodeji přímo za dvora , na stanovištích včelínú by mohl upozorňovat kde lze med zakoupit přímo od včelaře. Včelař by měl mít možnost do plagátu doplnit svoje údaje. Méně textu by mu prospělo! Měl by Více vyzdvihovat Ochrannou značku. Myslím si , že by měla být ústředním motivem.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz> To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, November 15, 2002 7:52 AM Subject: RE: Re: Dotace "včelařům"
:>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů :>by přestalo být organizováno. Nedoplácí, med mu to vykompenzuje. K čemu jsou takoví "členové", když je drží pohromadě pár korun od státu? Zákonem by se například stanovilo, že kdo chová včely, zaplatí na obecním úřadě 200 Kč ze včelstva. Jsem přesvědčen, že by to TV zpravodajství ani nerozmazávalo. Veřejnost nám v dotacích moc nefandí. A kdo neodevzdá vzorek měli, zaplatí pěknou pokutu a další přeléčení. Však oni by si to organizovaní včelaři pohlídali. Fluktuace je mezi námi minimální. Pejskaři nejsou taky organizovaní a platí poplatky a léčí u veterináře za slušné peníze. Včely by léčili zkušení a vyškolení včelaři pod odborným dozorem místního veterináře a za náhradu.
:>Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně. Organizovaně se jen převezmou peníze a léky. Samotné léčení už bohužel většinou organizovaně neprobíhá. Já to sice nepamatuji, ale prý se v 80-tých letech také organizovaně likvidovala včelstva.
:>Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely :>přeléči známým a sousedům. Tak to jste na tom dobře, ale jinde to tak není.
Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je včelař propil. Základní omyl celé dotace je v tom, že to má asi jako motivovat lidi k chovu včel, ale kvůli tomu nikdo nezačne, a kdo už začal tak je motivován něčím jiným. Pravé dotace zemědělcům přece jsou k tomu aby se tím vůbec slušně uživili, ale to není případ včelaření. Většinu nás to neživí.
Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii nebo v Anglii. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Horký --- 16. 11. 2002
Léčení
Na výstavě Praga agro ve stánku Rakouska byl přítel Pravdomil Svoboda a mnoho včelařů tam okukovalo udělátka pro léčení v Rakousku.Tam bylo snad nejvíce "vynálezců a zlepšovatelů "stávajícího léčení.Reakce přítele Svobody byla vynikající.Možná by o tom mohl nekdy napsat přímo přítel Svoboda z okresu Ustí nad Orlicí.Předem děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2020
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 18. 11. 2002
2 zpravy spravce
Zdravím včelaře,
na upozornění jednoho účastníka konference, jsme zjistili, že 15 účastníků nedostávalo řadu dní příspěvky z konference. Věc jsme přešetřili s takovýmto výsledkem:
Server "worldonline.cz" (který také existuje mj. pod doménovým jménem "tiscali.cz" nebo "ti.cz") měl, jak se zdá, před nějakým časem jakési problémy a nepřijímal pro část svých klientů poštu. Včelařský konferenční robot je nastaven tak, že po třech marných pokusech doručit mail, považuje adresu za špatnou, automaticky vymaže takovou nefunkční adresu z mailing-listu (je to nutné opatření, aby server nebyl zatěžován pokusy o doručení mailu na nefunkční adresy).
Takže několik z těch účastníků konference, kterým zajišťuje poštu společnost spravující doménu "worldonline.cz", byla - kvůli nemožnosti doručit na jejich adresu konferenční příspěvky - automaticky vyřazena z mailing-listu konference.
Po zjištění této skutečnosti jsme okamžitě všechny tyto vyřazené adresy "ručně" vrátili do mailing-listu konference.
(Někteří účastníci se mezitím znovupřihlásili do konference sami, takže jsme dnes vraceli do mailing-listu 12 adres.)
Omlouváme se - příště budeme dohlížet na to, když konferenční robot bude samovolně upravovat databázi účastníků konference.
Přehled všech konferenčních příspěvků je možno shlédnout na webovém rozhraní konference: www.vcely.or.cz
-----------------------
Další zpráva (jen pro ty, kteří se účastní konference via e-mail):
vzhledem k tomu, že nedávné proniknutí spamu do konference (cca v polovině října) vzbudilo určitý rozruch, tak jsme asi před měsícem aktivovali novou funkci konferenčního robota, který v současnosti nepřijímá příspěvky zaslané z adres, jež nejsou obsaženy v mailing-listu konference.
Jinými slovy: svůj příspěvek do konference musíte posílat z té e-mailové adresy, na kterou dostáváte konferenční příspěvky. Znamená to mj. to, že abyste mohli e-mailem přispívat do konference, musíte být přihlášeni - tj. musíte dostávat z konference příspěvky na Vaši e-mailovou adresu.
Tím by mělo být zamezeno zasílání spamů z cizích adres do konference. Věříme, že toto opatření přispěje ke klidnému konferování.
Vkládání příspěvků do konference přes webové rozhraní zůstává beze změn a není touto novotou nikterak ovlivněno.
Zdravím,
J. P. Baudiš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2024
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Martina Kolková --- 18. 11. 2002
1. rocnik Kostu medoviny (2020)
Mili pratele,
rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.
Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.
Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.
Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu. Skoda....
Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.
Jan Kolek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2025
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 18. 11. 2002
Re: 1. rocnik Kostu medoviny (2020)
KDE?
----- Original Message ----- From: "Martina Kolková" <tuta/=/raz-dva.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, November 18, 2002 11:24 AM Subject: 1. rocnik Kostu medoviny
Mili pratele,
rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.
Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.
Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.
Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu. Skoda....
Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.
Jan Kolek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2026
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 18. 11. 2002
Antwort: po léčení
to je optimalne, este je dobre preliecit koncom decembra, kedy su vcely bezpecne bez plodu. Inak tiez som zadymoval tento tyzden / 2. osetrenie / a spad bol podobny od 0 do 20, len v jednom vcelstve bolo okolo 50 ks.
Matej
<zdravím, <chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2. <ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco <nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0 <až 20, průměr na včelstvo je 6. <pavel hrabák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 18. 11. 2002
RE: po léčení
> ... som zadymoval tento tyzden / 2. osetrenie / a spad > bol podobny od 0 do 20, len v jednom vcelstve bolo okolo 50 ks.
Ahoj, vloni jsem na tom byl podobne. Letos v srpnu (august) jsme v ZO lecili gabonem - spad nepocitane, zacatkem listopadu (november) jsem poprve fumigoval - pouze v jednom vcelstvu bylo pres deset roztocu. Ted o vikendu jsem fumigoval podruhe - jeden az dva roztoce. V tom nejvic napadenem jich bylo pet. Tak mi tech dvacet pripada moc, ale taky to uz muze byt ocima, ze toho tolik nevidim.
> to je optimalne, este je dobre preliecit koncom decembra, > kedy su vcely bezpecne bez plodu.
Pokud nebude teplo, tak se do chumace lecivo nedostane. Pak se doporucuje pouzit aerosolovy vyvijec. Ale s tim nemam zadne zkusenosti.
Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 18. 11. 2002
Re: 1. rocnik Kostu medoviny (2020) (2025)
Chtel jsem se zucastnit jiz lonske akce, coz jsem bohuzel z pracovnich duvodu nemohl, chtel byl tedy poprosit o blizsi info na pristi rok. Medovinu taky zkousim vyrabet, do kategorie amater se rad prihlasim a treba sezenu jestze par kamaradu z okoli. S pozdravem Radek Hubac, Hradec Kralove drh/=/seznam.cz
> Mili pratele, > > rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery > probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina. > > Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit > chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita. > > Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co > prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny. > > Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu. > Skoda.... > > Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace. > > Jan Kolek > > > > > >
______________________________________________________________________ Reklama: Kliknete, hlasujte a vyhrajte v ankete Nejoblibenejši automobil roku 2003 v Ceske republice ceny za milion!! http://www.autoroku.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 19. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)
Nikdo se nehlásí, tak stručně: Je z toho vidět, že 2.fumigace nebyla zbytečná. Co můžeš ještě dělat? 1. Fumigovat za nějaký čas po třetí, ale pochybuji, že chytneš teplotu 10 C. Může se včelstvo lahví s teplou vodou přihřát, ale já to ještě nezkoušel. 2. Použít aerosol s vodou nebo acetonem podle teploty ve druhé polovině prosince. Pokud máš možnost, nic lepšího není. Po tom toužím, ale zatím narážím na problémy (vhodný kompresor, vadný vyvíječ,..).
Když poctivě odebereš koncem ledna měl, tak by rozbor měl napovědět co s tím. V nejhorším se udělá nátěr plodu. Někde to v ZO v březnu vypadá jako soutěž o to, kdo má nejméně roztočů a přitom jde hlavně o poznání pravdy. Eman
> zdravím, > chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2. > ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco > nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0 > až 20, průměr na včelstvo je 6. > pavel hrabák > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 19. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992) (2023)
není, uvidíš na jare dle rozboru meli, ale mohlo by to byt OK Radek Hubac
Dne 18. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> zdravím, > chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2. > ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco > nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0 > až 20, průměr na včelstvo je 6. > pavel hrabák > > >
______________________________________________________________________ Reklama: Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2031
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vita Vydra --- 20. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)
>1. Fumigovat za nějaký čas po třetí, ale pochybuji, že chytneš teplotu 10 C. Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je povinné!!! Alespoň v našem okrese. A je důležitější než ty předchozí (včelstva jsou bez plodu a možnost přenášení roztočů z jiných včelstev je také mizivá). Při první fumigaci tam bývá ještě dost plodu, proto při té druhé padá ještě tolik roztočů.
Přes 10 C má být v pátek a prakticky vždy je teplo kolem Vánoc, nejčastěji na Hod boží, což mne těší, místo abych šel na návštěvu ke tchyni, běhám kolem včel...:))). To jen z legrace já mám tchyni rád. Jen tím chci říct, že když se udělá teplo je opravdu třeba všeho nechat a jít ke včelám, druhý den už teplo být nemusí.
Mluvil jsem s naším OVS-veterinářem (Praha-západ), a ten mi řekl, že vážně uvažuje o tom, že by 3. léčení od příštího roku bylo povinně aerosolem... Mějte se fajn Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: Emanuel Vesely <eman.vesely/=/cesa.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, November 19, 2002 2:57 PM Subject: Re: po léčení
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2032
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 20. 11. 2002
RE: po léčení
> Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je > povinné!!! Alespoň v našem okrese.
To je u nás taky, ale protože nemám možnost přeléčit aerosolem, nebudu spoléhat, že ještě po 20. listopadu přijde nějaký teplý den. Obzvlášť tady u nás (Letohrad) kdy zima přichází o 14 dnů dříve než jinde. (Zato jaro přijde o to později :-) ) Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2033
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 21. 11. 2002
RE: po léčení
:>Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je :>povinné!!! Alespoň v našem okrese. A
Tím líp. Mimochodem na stránce www.beedol.cz/beedolcz.html je návod na obsluhu aerosolu. Je tam asi nový, nebo jsem si ho předtím nevšiml. V dávkování u M-1 a Varidol jsem měl zmatek. Aerosol pro můj hmyz je na dobré cestě, a budu mít dokonce na výběr ze 2. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek --- 22. 11. 2002
RE: odhlasenie z diskusného fórumu. (2035)
Stačí podať spravu na vcely-unsubseribe/=/v,or,cz Mozete sa tam dostat aj cez www.vcely.or.cz ----- Original Message ----- From: Stanislav Mikita To: Vcelarska konference Sent: Thursday, November 21, 2002 2:23 PM Subject: odhlasenie z diskusného fórumu.
Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.
Ďakujem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek --- 22. 11. 2002
RE: odhlasenie z diskusného fórumu. (2035)
----- Original Message ----- From: Gabriel Kominek To: Vcelarska konference Sent: Friday, November 22, 2002 2:27 PM Subject: RE: odhlasenie z diskusného fórumu.
Stačí podať spravu na vcely-unsubseribe/=/v,or,cz Mozete sa tam dostat aj cez www.vcely.or.cz ----- Original Message ----- From: Stanislav Mikita To: Vcelarska konference Sent: Thursday, November 21, 2002 2:23 PM Subject: odhlasenie z diskusného fórumu.
Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.
Ďakujem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2037
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Hykel Jaroslav --- 23. 11. 2002
Re[4]: Dotace "včelařům" (1977) (2000) (2004)
Do organizace patri ctyri katastry obci s asi 500 vcelstvy. Prevazna cast vcelaru ma do deseti vcelstev. Vzhledem k rozsahlosti uzemi se fumigace provadi ve dvou dnech vzdy v dnech pracovniho klidu. Kazdy vcelar se domluvi se vcelarem, ktery provadi fumigaci, na pribliznou hodinu kdy bude na jeho stnovisti vcelstev fumigace provedena. Vcelar, majitel vcelstev, v urcenou hodinu, na sve naklady, prijede na sve stanoviste vcelstev. Vcelar, ktery provadi fumigaci provede vlastni fumigaci a vcelar, majitel vcelstev,provede vsechny dalsi ukony spojene s fumigacu to je utesneni cesen po fumigaci a jejich nasledne uvolneni a pod. Naklady na fumigaci se schvaluji vzdy na clenske schuzi a zahrnuji veskere naklady jak jsem psal v predchazejicim mailu. Penize na fumigaci jsou odecteny pri vyplaceni dotaci. V soucastnosti, vcelari ktery vlastni troje vcelstva stci dotace a zazimovaci prispevek na zaplaceni clenskeho prispevku pro UV, ZO a leceni.
zdravi Jarda mailto:valsora/=/email.cz
IMKk> kolik včelstev jste schopni ošetřit za den a za jakou finanční úhradu, jak IMKk> spolupracují členové platí ještě cestovné a čekají na včelnici v určitou IMKk> dobu i ve všední den , kdy většina lidí je v práci?
IMKk> zdraví Martin Kupka
IMKk> -----Original Message----- IMKk> From: Hykel Jaroslav [mailto:valsora/=/email.cz] IMKk> Sent: Thursday, November 14, 2002 4:43 AM IMKk> To: Vesely Emanuel IMKk> Cc: 'Vcelarska konference' IMKk> Subject: Re[2]: Dotace "včelařům"
IMKk> Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi IMKk> organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem - IMKk> acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe IMKk> dekade prosince. IMKk> Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare, IMKk> ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle IMKk> poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka IMKk> odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu IMKk> spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne IMKk> vyuzije IMKk> dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli IMKk> dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve IMKk> prospech IMKk> zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich IMKk> chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to IMKk> slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a IMKk> organizaci plosneho leceni.
IMKk> zdravi Jarda IMKk> mailto:valsora/=/email.cz
:>>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen :>>>stačí násobit a VE>> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes. VE>> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání. VE>> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou IMKk> nebudou? VE>> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak! VE>> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE. VE>> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek. VE>> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit VE>> včelstva. VE>> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit IMKk> skupinky, VE>> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily? VE>> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a VE>> dokonce líp! VE>> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o IMKk> pár VE>> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele, VE>> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti VE>> vědátoři nebudou povídat. Až jednou... VE>> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám IMKk> si VE>> iluze. VE>> ....
VE>> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku: VE>> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html VE>> Je tam dost zajímavých informací. VE>> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci. VE>> Zdravím VE>> Eman
mailto:valsora/=/email.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Hykel Jaroslav --- 23. 11. 2002
Re[2]: Dotace " včelařům" (2011)
V Cesku se clenske prispevky pro UV i ZO plati za clena a za kazde vcelstvo. Tento zpusob odvodu pevnych cestek zavedeny v drivejsich dobach uspesne vyuzivaji i jine organizace pri placeni na pr. telefonu, vody, plynu, elektriny, odvozu odpadu a pod. I v trznim hospodarstvi se pevne castky se kazdym rokem zvysuji na ukor skutecne spotreby daneho media nebo poskytovanych sluzeb a je to zduvodnovano inflaci. Planovany prijem financnich prostredku je pro kazdou spolecnost vzdy pohodlnejsi, proto se nemusi nesnazit zvysit kvalitu a mnozstvi svych sluzeb. V chovani monoplnich ani demonopolizovanych spolecnosti u nas neni zadny rozdil. Z posledni doby viz. avizovane pojisteni aut, internet a pod. To plne plati i pro vcelarstvi.
zdravi Jarda mailto:valsora/=/email.cz
MOfgd> Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati clenske vo MOfgd> zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V sucasnosti je to jednoduche. MOfgd> Pri vyplate dotacie sa tato ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto MOfgd> ten paradox uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej MOfgd> podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze ma zaplatit 10x MOfgd> viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum co zvaz pre vcelarov robi. MOfgd> Potom som zvedavi z coho chcu nase sekretariaty a UV zit! MOfgd> Ak sa dnes potichu hovori, ze pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli MOfgd> dotacii, tak po zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak MOfgd> by sa platilo clenske od vcelstva /.
MOfgd> Matej
:>>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to MOfgd> tak MOfgd> pripada), :>>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2039
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiri Borik --- 24. 11. 2002
Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034)
Preji prijemny den vespolek,
uvazuji o nahrade stareho pocinovaneho kose novym nerezovym. Zatim pouzivam zdedenou ramkovou miru 39*24, ale kdyz uz investuji do noveho kose, chtel bych ziskat i moznost pripadneho prechodu na sirsi ramek.
U stavajiciho kose je prostor pro ramek (mezi dnem kose a konzolou pohonu) 47cm, coz je pro Langstroth malo (ramek + 1 ousko ma asi 46.5 cm a pul centimetru se mi zda jako prilis mala rezerva). Pokud bych si nechal zhotovit kos s delsi hrideli a konzolu pohonu zdvihl tak o 2 centimetry vys (nejakou distancni podlozkou), uz by byl prostor i pro dlouhy ramek dostatecny. Nemate nekdo praktickou zkusenost s podobnou upravou ?
Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2040
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 25. 11. 2002
FW: Apitherapy Internet Course
Třeba někdo bude mít zájem. S pozdravem Lněnička
-----Original Message----- From: Stangaciu Andrei [mailto:Stangaciu.Andrei/=/go.ro] Sent: Thursday, November 21, 2002 6:31 PM To: uvcsvpha/=/login.cz Subject: Apitherapy Internet Course
Dear Mr. Cesky Svaz Vcelaru,
We would like to promote, with your help, among your local beekeepers, biologists and health related professionals a better knowledge on the medicinal properties of bee products (Apitherapy).
We would also like to offer you the possibility to join our Apitherapy Internet Course (AIC) given in over 38 countries all over the world by Dr. Stefan Stangaciu, our Romanian bee products and Apitherapy expert and also President of the German Apitherapy Society.
After you would take these theoretical courses we could organize, together with you, Practical Apitherapy Courses in your country/area.
If interested in joining the course, please let us know and we'll send you more details...
Yours,
Andrei Stangaciu
AIC Registration Department
E-mail: AIC/=/go.ro , Stangaciu.Andrei/=/go.ro
Web: www.apitherapy.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2042
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Cafourek --- 26. 11. 2002
Pane Baudiąi.
Asi už su starý osel - včelařím zhruba 40 let, a s mym tatou - ma 82 let, tak to jsme pěkná parta. A jsme přístupní - neutále - k novým poznatkům.
PS: letos jsem makal s 25-ti včelstvy a vydojil jsem 1.600 kg medu. Do dneška kroutím hlavou, a to su proti mymu tatovi holub - je mi pouze 53 roků - , ale i muj tata tou hlavou kroutí taky. Neuvěřitelné výsledky. Kvůli včelám jsem musel dočasně zapomenout na svou profesi. Jura PS 2: su z Moravského Berouna a kočoval jsem na řepce, potom na svazence a následně na pohance. Ahoj, děkuji panu Bauišovi za přízeň a servis.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 26. 11. 2002
pocasie (2043)
Vazeny priatelia
neviem ako v inych koncinach byvaleho ceskoslovenska, ale u nas v Rajeckych Tepliciach okr,Zilina kvitne pupava, kralik a v zahrade pod stromom rastu hlivy zemne. Vcely lietaju len taky rachot. Vcera cez den bolo 16 a dnes rano 12 stupnov. Trosku cudne na koniec novembra. Minule roky tu bol vzdy sneh.
(Kvietky kvitnu a ja nemam vcely v dobrej kondicii na znasku !?!?)
Naco sa mame pripravit na jar? Na ake nasledky ?
Pista
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2044
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 26. 11. 2002
Antwort: pocasie
Vidis, keby si vcely dobre pripravil, mohol si dnes vytacat. :-)
Ale vazne, pokial nebude taketo pocasie trvat dlho, vcelam by to nemalo uskodit. Budu mat aspon zasoby pelu na jarne obdobie. Inak tieto teple dni poskytuju moznost na jesenne zadymovanie proti kliestikovi.
Matej
<Vazeny priatelia
< neviem ako v inych koncinach byvaleho ceskoslovenska, ale u nas v Rajeckych Tepliciach okr,Zilina <kvitne pupava, kralik a v zahrade pod stromom rastu hlivy zemne. Vcely lietaju len taky rachot. Vcera cez den <bolo 16 a dnes rano 12 stupnov. Trosku cudne na koniec novembra. Minule roky tu bol vzdy sneh.
<(Kvietky kvitnu a ja nemam vcely v dobrej kondicii na znasku !?!?)
< Naco sa mame pripravit na jar? Na ake nasledky ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2045
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"
:> fumigaci jsou odecteny pri vyplaceni dotaci. V soucastnosti, vcelari :> ktery vlastni troje vcelstva stci dotace a zazimovaci prispevek na :> zaplaceni clenskeho prispevku pro UV, ZO a leceni. :> :> zdravi Jarda
To se mi nějak nezdá. Přepočítal jsem si to a u nás včelař se 3 včelstvy dostane 145 Kč na ruku. Kdybych jim navrhl aby dali na každé včelstvo 48 Kč navíc za léčení, tak by mě vyhnali. Jiná věc by byla, kdyby to nařídila OVS. Pak by diskuze odpadly. Jenže to je utopie. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"
> Platime si 18 Kc/vcelstvo (2 Gabony a Varidol). A to nekde si > to vybiraji v > hotovosti, > aby si skutecne uvedomili kolik se plati.
Abych byl uprimny, ne vsichni vcelari (obzvlast starsi rocnik) jsou s temi srazkami srozumeni. Ale nic jineho jim nezbyva. Na schuzi jsme to jednou provzdy odsouhlasili, takze to z dotaci jde pri vyplate odecist (letos 30,- na vcelstvo). Ale jsem presvedcen, ze bez dotaci bych asi penize na leceni od vsech nedostal. To radsi nebudou lecit :( Ale jsem radsi optimista, asi jim krivdim. Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2049
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Martin Kupka - kancelář --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům" (2049)
Já jsem letos strhával 10 Kč za včelstvo Formidol půlku nám hradil okresní úřad a potom tedy podzimní léčení Varidolem, a to se ještě objevily názory že lahvička stojí 25 a je to moc, kdo má včelstva mimo obvod ZO a nečerpá léčivo od naší ZO může požádat o vrácení této částky. Stanovení této částky bylo na mne / hospodáři/ a stejně mne za to brzo asi umlátí. A tak díky za podporu a informace.
Ing. Martin Kupka--České Budějovice. kupka/=/mlade.cz 603 462 921
-----Original Message----- From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz] Sent: Tuesday, November 26, 2002 12:40 PM To: Vcelarska konference Subject: RE: Re[4]: Dotace "včelařům"
> Platime si 18 Kc/vcelstvo (2 Gabony a Varidol). A to nekde si > to vybiraji v > hotovosti, > aby si skutecne uvedomili kolik se plati.
Abych byl uprimny, ne vsichni vcelari (obzvlast starsi rocnik) jsou s temi srazkami srozumeni. Ale nic jineho jim nezbyva. Na schuzi jsme to jednou provzdy odsouhlasili, takze to z dotaci jde pri vyplate odecist (letos 30,- na vcelstvo). Ale jsem presvedcen, ze bez dotaci bych asi penize na leceni od vsech nedostal. To radsi nebudou lecit :( Ale jsem radsi optimista, asi jim krivdim. Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2050
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 28. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"
:>že lahvička stojí 25 a je to moc, kdo má včelstva mimo obvod :>ZO a nečerpá :>léčivo od naší ZO může požádat o vrácení této částky.
Rád se dovídám, že takoví skrblíci nejsou jen u nás. Berou dotace a ještě jim na to OU přispívá. To je nemravné. Hamižnost je u včelařů, zdá se mi, zvláště vyvinutá. Viz také ty diskuze o cenách medu. Zemědělcům se nedivím, když se derou o výkupní ceny, ty to živí, ale u včelaře, milovníka přírody, mě to vadí. Myslím, že bychom měli být teď hodně potichu, aby pak do nás nezačal někdo šťourat. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2051
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 28. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům" (2051)
> > Rád se dovídám, že takoví skrblíci nejsou jen u nás. > Berou dotace a ještě jim na to OU přispívá. To je nemravné. > Hamižnost je u včelařů, zdá se mi, zvláště vyvinutá. > Viz také ty diskuze o cenách medu.
Je mi líto, že to musím takhle říct, ale bohužel často není jiná cesta než s nimi nediskutovat a po dohodě výboru ZO je postavit před hotovou věc. Pokud chce, tak mu včelstva ZO přeléčí, za cenu stanovenou výborem, pokud ne, tak bude na jaře dokazovat Městské veterinární správě, jak a kdo mu je kvalifikovaně léčil. Ale je pravda, že včelaři mají dobrou paměť a ještě si u nás pamatují případ, který bývalý předseda ZO dovedl až k soudu, kde včelař odmítající léčit dostal podmínku na dva roky. Ten neléčící včelař byl nějakým tajemníčkem na OV KSČ v jednom pražském obvodu a tak byl velice chytrý a cítil se pevný v kramflecích, bohužel pro něj si neuvědomil, že tehdejší předseda ZO byl pracovníkem inspekce Federálního ministerstva vnitra.
Ostatně ve včelařství 10/2002 na straně 225 můžete vidět, že v kritických případech se i nyní přistupuje k likvidaci včelstev /snímky jsou z dubna letošního roku z naší ZO/ i když to byl zvlášť exotický případ.
Ale v této diskusi jsme se už dostali dost daleko od dotací a navrhuji toto téma uzavřít a bavit se o něčem jiném.
Jen tak orientačně, pro zprávu o činnosti budu muset zhodnotit včelařský rok 2002 - vím že byl na mnoha místech rozdílný, mohli byste mi poslat na csv/=/volny.cz , abysme nezahlcovali konferenci, hodnocení roku u Vás, nejlépe v číselném hodnocení 1 - 5 1 nejlepší, 5 nejhorší a uvedení okresu. Údaje zpracuji a pošlu spátky do diskuse.
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 29. 11. 2002
Re: Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034) (2040)
Taky jsem mnel starý 3-rámkový kos pro 39x24 a rámky 42x17 z nej precuhovaly asi o 3cm nahoru. Usi rámku do der ve dne kose nepasovaly a kdyz tak to celé bylo moc nakrivo. Jednu sezónu jsem s tím vydrzel. Ale pracuje se s tím spatne. Bunky, které byly v prostoru okraje kose (asi 3cm pás) nesly vytocit jinak, nez po dalsí manipulaci = otocit rámek vzhuru nohama. Nechal jsem si loni pod stromecek nalozit nový nerezový kos. Delal mi ho pr.Vodicka (e-mail: jar.vod/=/volny.cz a http://www.apidomia.cz/ ) a jsem s ním po jedné sezóne velmi spokojený. Kdyz posles pr.Vodickovi vsechny rozmery medometu, které jsi schopen zmerit, vcetne délky hrídele, tak Ti spocítá a rekne co se Ti tam vejde. A myslím, ze i rámek z Langstrota nebude v novém kosi problém. Ahoj Libor Jarolím Ostrava-Stará Belá
> uvazuji o nahrade stareho pocinovaneho kose novym nerezovym. Zatim > pouzivam zdedenou ramkovou miru 39*24, ale kdyz uz investuji do noveho > kose, chtel bych ziskat i moznost pripadneho prechodu na sirsi ramek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2053
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky --- 2. 12. 2002
doplněk k článku ing.Z.Tempíra,CSc 12/2002
Zkušení organizátoři z dřívějších ústředí
vytvořili přípravný výbor jednotné včelařské organizace...
Předseda Jednoty českých včelařů O.Brenner:
...probral spletité cesty,které vedly k dnešní včelařské organizaci,vylíčil jednání u odpovědných ústřednéch úřadů,vyvodil právní důsledky a zdůraznol,že nemůžeme býti a nejsme spokokojeni s organizační úpravou,jak nám byla dovolena. jen další dobře uvážený postup může přinésti výhodnější postavení,zvláště pokud se týká zemské samosprávnosti. At jsou stanovy zatím jakákoliv,naším úkolem jest naplniti je duchem vážné a poctivé práce a né neodpovědnou činnosti rozkladnou Naše úsilí o samostatné stanovy zemské je pevné a obezřelé.
Jednatel Jednoty českých včelařů J.Nepraš :
Veškeré nesprávné a zlomyslné dohady o vytvoření včelařské organizace budou budou uvedeny na pravou míru ve výroční zprávě Jednoty a dokumenty doloženy.
Zkušení organizátoři z dřívějších ústředí-
vytvořili připravenost ke komunistickému převratu. Ve vši skromnosti připraveni byly. Již 23.února by s funkcí odstraněna buržoázní reakce z Jednoty českých včelařů.
v dobrém franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2055
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Přepechal --- 3. 12. 2002
Výroba svíček (2034) (2040) (2053) (2054)
Přeji hezký večer, mám takový problém s výrobou svíček. Konkrétně svíček litých do forem.
Svíčka se mi vždy po určité době "utopí". Používám knot typu F, který je určen pro svíčky tloušťky 5-7 cm. Svíčka je široká 4,5 cm.
Vosk pro výrobu připravuji tak, že odřezky a úlomky z mezistěn rozehřeji tak, že jej dám do plechovky, kterou postavím na kamna.
>Tady bych možná viděl problém. Dočetl jsem se v knížce od paní Titěrové, >že vosk rozpouští v nádobě vody, která má teplotu 70 st.C.
Nebo že by byl problém v použití "odpadu" z mezistěn?
Při výrobě stáčených svíček z mezistěn je to OK. Pravdou však je, že v pořádku je to při použití čerstvých mezistěn. Zkoušel jsem to ze starších (asi roky), a problém byl ten samý, jak jsem se zmínil výše.
Poradí mi někdo, v čem dělám chybu?
Díky Pepa Přepechal
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2056
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- CSV --- 9. 12. 2002
Re: Dezinfekce (2059)
Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.
S pozdravem
Lněnička ----- Original Message ----- From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, December 07, 2002 8:41 AM Subject: Dezinfekce
> Dobrý den přátelé > Na včelařské výstavě Praga-agro jsem při jedné přednášce zaslechl krátkou > zmínku o nějaké nové dezinfekci, jež by měla údajně 100%-ně likvidovat > spory včelího moru. Pokud máte bližší informace, prosím o příspěvek do > konference. > Pavel Benda
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2060
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- CSV --- 9. 12. 2002
Re: Krajské nebo okresní výbory ČSV (2057)
Nevznikají. Na struktuře ČSV se zatím do příštího sjezdu nebude niv výrazně měnit. Jediné k čemu možná dojde bude to, že se možná vytvoří "pověřenci", kteří by měli za všechy okresní výbory v kraji jednat s hejmanstvím. Ale pouze "možná".
S pozdravem
Lněnička ----- Original Message ----- From: "Josef Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 06, 2002 9:37 PM Subject: Krajské nebo okresní výbory ČSV
> Jaké máte zkušenosti s přenosem informací přez OV ČSV?Co říkáte tomu že od > 1.1.2003 vznikají KV ČSV?Nebo ne? Myslíte si že bude lepší informovanost v > tomto uspořádání? Zdraví J.Horký Dobříš
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2061
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 9. 12. 2002
Antwort: Re: Dezinfekce
Zdravim vsetkych,
popis dezinfekcie vcelarskych zariadeni je v odbornych vcelarskych prekladoch z roku 2001. Na Praga Agro prezentoval myslim VUVč prostriedok na dezinfekciu materialov, kt. nemozno dezinfikovat za zvysenej teploty. Mam vsak pocit, ze niektory ludia myslia na dezinfekciu len v spojeni s nakazou / mor / Ale v vcelarstve treba predsa PREVENTIVNE dezinfikovat naradie, ule pracovne pomocky pravidelne, kazdy rok, pripadne kazde dva. Navod na dezinfekciu mozno najst v kazdej prirucke pre zacinajucich vcelarov. V dnesnych casoch ked je mor plodu, hniloba plodu, zvapenatenie a ine nakazlive choroby pomerne rozsirene, je dezinfekcia o to potrebnejsia. Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov benzinovym, alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!
Matej
<Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru <včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě <kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2062
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 10. 12. 2002
RE: Antwort: Re: Dezinfekce
Já myslím, že je opravdu třeba rozumět úplné spálení úlů na stanovišti včetně všech rámků, nástavků, spalitelného nářadí a obleku. Perlička: U nás jeden včelař potom za náhradu ze svépomocného fondu koupil cirkulárku, levné dříví, starou maringotku a za rok vybudoval krásný vůz s ležanama a jede dál. V 75 letech a se srdečním stimulátorem! Eman
:>Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov :>benzinovym, :>alebo plynovym horakom a nie ich spalenie! :> :>Matej
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2063
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Kristl Pavel --- 10. 12. 2002
RE: Antwort: Re: Dezinfekce
> Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene > sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov > benzinovym, > alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!
Co se tyce moru vceliho plodu, jak jsem byl poucen, je bohuzel spaleni vseho, co obsahovalo spory jedinou desinfekci. Lecenim antibiotiky se pouze leci klinicke priznaky, ale ne pricina - tou jsou prave spory, schopne prezit hodne dlouho i extremni podminky. Pavel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2064
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 10. 12. 2002
Re: Dezinfekce (2059)
Přátelé, prosím Vás, přestaňte opisovat louh sodný jako dezinfekční prostředek minulosti. Sice se dezinfekcí zabývám trochu i profesionálně , ale nedokáľu si představit jeho pouľití v praxi. Spóry Paenibacillus larvae larvae by měl například 2% roztok chloraminu likvidovat stejně dobře.Pokouąel jsem se o ověření tohoto problému kontaktovat výzkumák, ale moc jsem nepochodil. JIným problémem je, aby si někdo nemyslel, ľe kdyľ vąechno vydezifikuje chloraminem, ľe jeho včely nemohou dostat mor včelího plodu, to je poněkud sloľitějąí. Dezinfekci je třeba chápat pouze jako sníľení infekčního tlaku a tím sníľení pravděpodobnosti onemocnění. Mylím ovąem na dezinfekci jako preventivní opatření, při prokázaném onemocnění je likvidace ohněm samozřejmě nejrozumnějąím řeąením. Problém antibiotik je myslím jiný. Tam kde se antibiotika pouľívají je situace tak ąpatná, ľe by mohly spálit rovnou skoro vąechny včelstva př. USA, kde dnes leľí stovky tisíc prázdných úlů a daląí přibývají (tuąím, ľe tam bylo přes 6 milionů včelstev a dnes sotva polovina)a jiné státy př. Slovensko se podobného stavu zřejmě chce dočkat. S pozdravem MUDr. Radek Hubac
Dne 7. prosinec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Dobrý den přátelé > Na včelařské výstavě Praga-agro jsem při jedné přednášce zaslechl krátkou > zmínku o nějaké nové dezinfekci, jež by měla údajně 100%-ně likvidovat > spory včelího moru. Pokud máte bližší informace, prosím o příspěvek do > konference. > Pavel Benda >
______________________________________________________________________ Reklama: FIMFARUM - Cesky celovecerni loutkovy film na motivy pohadek Jana Wericha. www.fimfarum.cz V kinech od 28. listopadu. http://www.fimfarum.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2065
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Malindzak Peter --- 10. 12. 2002
RE: Dezinfekce
Zdravím včelári
Načo tá panika. Neviem ako je to v iných kútoch Československa, ale na východnom Slovensku máme už asi 3 roky bez chorôb včelieho plodu. Dokonca si myslím, že tie choroby boli aj na niečo dobré, lebo zlikvidovali včelárov, ktorí sa o svoje včelstvá nestarali. Je jasné, že prevenciu treba dodržiavať. Ja som síce mor a hnilobu nikdy vo včelstvách nemal, ale preventívne pridávam do poslednej zakrmovacej dávky tylan. Vápenatenie sa mi podarilo zbaviť prirodzenou selekciou v rámci včelstiev, čiže rozmnožovaním zo zdravých včelstiev a likvidovaním chorých. Spóry v úľoch a rámikoch určite nejaké zostali a neverím, že by sa ich podarilo nejako odstrániť úplne, iba ak úplným zničením celej včelnice aj včiel a začatím odznova. Ale to je predsa neekonomické a nie je záruka, že sa včely nenakazia od iných, možno aj divých včiel. Takže aj do budúcna bude podľa mňa rozhodujúca šľachtiteľská práca včelára a nie použitie nejakých nových dezinfekčných chemikálií.
Peter Malindžák
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2066
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- CSV --- 10. 12. 2002
Re: Antwort: Re: Dezinfekce (2062)
Naopak, spíš bych si představoval úl vyrobený tak levně a z takového materiálu (například papírová lepenka), který by se používal dva, maximálně tři roky a pak šel na oheň preventivně. Výrazně by to pomohlo i proti problémům s nosematózou.
S pozdravem
Lněnička
----- Original Message ----- From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, December 09, 2002 8:29 PM Subject: Antwort: Re: Dezinfekce
Zdravim vsetkych,
popis dezinfekcie vcelarskych zariadeni je v odbornych vcelarskych prekladoch z roku 2001. Na Praga Agro prezentoval myslim VUVč prostriedok na dezinfekciu materialov, kt. nemozno dezinfikovat za zvysenej teploty. Mam vsak pocit, ze niektory ludia myslia na dezinfekciu len v spojeni s nakazou / mor / Ale v vcelarstve treba predsa PREVENTIVNE dezinfikovat naradie, ule pracovne pomocky pravidelne, kazdy rok, pripadne kazde dva. Navod na dezinfekciu mozno najst v kazdej prirucke pre zacinajucich vcelarov. V dnesnych casoch ked je mor plodu, hniloba plodu, zvapenatenie a ine nakazlive choroby pomerne rozsirene, je dezinfekcia o to potrebnejsia. Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov benzinovym, alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!
Matej
<Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru <včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě <kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2067
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- fskalsky02 --- 10. 12. 2002
Kořeny současné jednotné čSV-/2/Doplněk k historii 12/2002
Protektorát Cechy a Morava pod ochranou Vekoněmecké říše.
Vláda a říšský protektor vydává nařízení 294/1942
opírající se o zákon o říšském vyživovacím stavu.
Svaz zemědělství a lesního hospodářství pro Cechy a Moravu.
Zřízením Svazu se jednotně shrnují a pevně usměrnují spolky,zemědělsky stavovské v jednotnou organisaci,je vytvořena pevná základna pro splnění všech úkolů...
Dekret pres.republiky 145/1945 opatření v oboru spolkovém
Nařízení a opatření z doby nesvobody,jimiž nebo podle níž byly některé spolky rozpuštěny se ruší.
Nevztahuje se
na spolky k jejihž zániku došlo v dúsledku slučovacích,jednotících akcí v odborovém hnutí zaměstnaneckém,při organické výstavbě hospodářství a spolky jejihž program néni ve shodě se současnou politickou organisací veřejného života.
11.7.1947
Zákon 145/1947 o organisaci zemědělců republiky Ceskoslovenské
Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze pro země Ceskou a Moravskoslezskou.
Jednotný svaz sloveských zemědělců v Bratislavě pro Slovensko.
Ustřední rada zemědělců rep.Ceskoslovenské se sídlem v Praze.
Volby do okresách a ústředního výboru Svazu
se provádějí podle zásad přímého,tajného a rovného hlasovacího práva.
Kandidátní listina může býti podána pouze politickými stranami zastoupenými v Národním shromáždění.Volby do okresních sdružení aSvazu se provedou současně.
Základy vyjímečné oborově jedinné /Man../organisace včelařů byly položeny již v roce 1942 v důsledku podřízenosti se německé moci a říšského zákona o vyživovacím stavu.
Po době nesvobody byly německé říšské zákony pro Národní Frontu směřující k lidové demokracii bližší,než by byly zákony nové,dovolující spolkovou svobodu.
Zemské Ustřední Spolky Včelařů pro Cechy,Moravu a Slezsko existovaly před vydáním zákona 145/1947 v provizoriu.
v dobré franta
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2068
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 10. 12. 2002
Re: Antwort: Re: Dezinfekce (2062)
Tak to si všichni připravte peněženky. Ďens si už člověk nemůže pomalu ani udělat na zahradě ohníček a opéct buřty. Natož spálit zajisté daleko větší množství úlů, napuštěných přinejmenším barvami. :o)
----- Original Message ----- From: "CSV" <uv.csv/=/tiscali.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 10, 2002 6:49 AM Subject: Re: Antwort: Re: Dezinfekce
Naopak, spíš bych si představoval úl vyrobený tak levně a z takového materiálu (například papírová lepenka), který by se používal dva, maximálně tři roky a pak šel na oheň preventivně. Výrazně by to pomohlo i proti problémům s nosematózou.
S pozdravem
Lněnička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2069
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 11. 12. 2002
Re: Antwort: Re: Dezinfekce (2062)
S tím vřele souhlasím i já laik a dovoluji si připodotknout :
Téměř všechny úly sestávají z úlu a RAMKU ( kromě mnou již několik let oblíbeného Čejkova úlu http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html ) Ve stručnosti: je to úl, který je složen pouze z rámků ( r.m. 42 x 35 ) jejichž horní a obě boční loučky jsou široké asi 38 mm a tím jak k sobě tyto rámky těsně přiléhají tvoří úl proměnné délky ( a tudíž plástové plochy podle potřeb včelstva ). V případě tohoto úlu je podle metodiky ošetřování možné obměnit asi čtvrtinu rámků ročně a těmi vyřazenými třeba s výhodou po rozštípání zatápět v krbu či na chatě. Já to zatím dělám jen s těmi, které jsem poškodil, ale jako významné hygienické opatření to mám možnost provádět bez lítosti a větších finančních ztrát (rámek je jednoduchý a levný).
Obvyklá je však snaha všech výrobců hotovit rámky běžných úlů co nejživotnější a na mnoho opakovaných použití. Ty dokáže proti snad všemu kromě moru dezinfikovat kvalitní sluneční tavidlo ( přes 100 C, nebo možná snad i koupel ve vřící vodě při získávání vosku).
Ale jak by šlo o mor, tak odmítám stavět skříň k plesnivé zdi aby plíseň pro oči nebyla, rád bych se bránil chorobám tím, že zabráním jejich vzniku a ne " léčil " až důsledky, nebo dokonce šmahem léčil vše preventivně. Ne vždy mám však pro taková předsevzetí dostatek věrohodných informací. Proto zatím zastávám názor, že při ( nedej bože ) napadení morem budu vše likvidovat ohněm ( spálím vše i s rukavicemi, kuklou a rozpěrákem) ale nehodlám do včel rvát antibiotika dokonce jako prevenci. ( Kdo se chce přesvědčit půjčte si z knihovny starší videokazetu o amerických velkovčelařích a porovnejte s čerstvými informacemi o jejich vyřazených úlech a důsledcích). Takovým léčením jen oddálím radikální a stejně v konečném důsledku nevyhnutelné řešení ohněm a napomohu k rozšíření infekce do okolí a v neposlední řadě se přece připravuji o možnost výběru těch nejodolnějších včelstev pro svůj amatérský chov. Nepochybně je významné věnovat zvýšenou pozornost " imunitnímu systému včelstva" ( čistící pud, odolnost proti zvápenatění...) občasným nákupem inseminovaných matek s prokázanými požadovanými vlastnostmi. Dříve se tvrdilo, že na místě, kde byl mor se nesmí včelařit 40 let, protože je to ukryté i v půdě okolí napadeného včelína a nezničí to ani přerytí a chlorované vápno. Nikde jsem se dosud nedočetl věrohodnou informaci o tom, že už je tato stará pravda neplatí.
Josef Kala pepa.kala/=/volny.cz
----- Original Message ----- From: CSV <uv.csv/=/tiscali.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 10, 2002 6:49 AM Subject: Re: Antwort: Re: Dezinfekce
> Naopak, spíš bych si představoval úl vyrobený tak levně a z takového > materiálu (například papírová lepenka), který by se používal dva, maximálně > tři roky a pak šel na oheň preventivně. Výrazně by to pomohlo i proti > problémům s nosematózou. > > S pozdravem > > Lněnička > > ----- Original Message ----- > From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Monday, December 09, 2002 8:29 PM > Subject: Antwort: Re: Dezinfekce > > vcelarov. > V dnesnych casoch ked je mor plodu, hniloba plodu, zvapenatenie a ine > nakazlive choroby pomerne rozsirene, je dezinfekcia o to potrebnejsia. > Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene > sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov benzinovym, > alebo plynovym horakom a nie ich spalenie! > > Matej > > > > > <Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru > <včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě > <kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný. > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.423 / Virová báze: 238 - datum vydání: 25.11.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2071
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 12. 12. 2002
Fwd: medved
Kromě roztoče a moru je na některých místech problémem i Méďa Béďa:
===8<============ Začátek původní zprávy =============== Ahoj priatelia! Tu si pozrite foto priatela Oravca z Podlavic /B.B./. Je skvelym organizatorom vcelarskych nediel a jeho priatel z lesa bol pozriet na jeho vcelnici ci sa nieco urodilo. Zvladol aj elektricky oplotok. Pozdravuje Kmet Julo http://www.geocities.com/jukejukekk/foto/page_01.htm
===8<============= Konec původní zprávy ================
S pozdravem,
Jan P. Baudiš
baudis/=/or.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2072
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070)
Používání antibiotik (tylancel, fumagilin - nevim kolik vcelaru ho u Vas pouziva) považuji za kratkozrake. Proc si myslite, ze je nutne vyvijet porad nove antibiotika pro lidi? Ve 30. letech min.stol. po objevu penicilinu stacilo k vyleceni nekolik tzv. m.j. )mezinarodnich jednotek) a dnes je denni davka pro deti 4x 440 000m.j. a pro dospele 2 x tolik ... Sila ucinku u potlacovani nemoci vcel je v epidemiologickych metodach. take mame problemy se zaletlymi roji a dodnes nekteri stari vcelari tvrdi, ze 30 let nelecili a tak uz se to ucit nebudou....nejsme schopni se domluvit, abychom lecili vsichni najednou na co nejvetsim uzemi a aby pri podezreni na zavaznou chorobu to vcelari nezapirali a naopak aby se jednotlive pripady doresili. Podle mych informaci je situace v techto oblastech na slovensku bohuzel vaznejsi. S pozdravem Radek Hubac
> Pan doktor cakam vysvetlenie. > > Matej > > <př. Slovensko se podobného stavu zřejmě > <chce dočkat. > >
______________________________________________________________________ Reklama: Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2073
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070) (2073)
>metodach. take mame problemy se zaletlymi roji a dodnes nekteri stari >vcelari tvrdi, ze 30 let nelecili a tak uz se to ucit >nebudou....nejsme schopni se domluvit, abychom lecili vsichni >najednou na co nejvetsim uzemi a aby pri podezreni na zavaznou >chorobu to vcelari nezapirali a naopak aby se jednotlive pripady
Ahoj Radku, mam nejcerstvejsi zkusenost s aerosolovanim. Nekteri vcelari si nechteji nechat aerosolovat ani kdyz je to zadarmo a nekdo jim to udela. Natoz aby pak meli jeste za to platit odpovidajici castku. Asi to povazuji za zbytecnou ztratu casu. Doposud to nepouzivali a taky to vzdycky nejak dopadlo. Logicke, ne? Z prvnich zkusenosti ted vidim, ze prakticky je mozne obchazet vcelstva jen s benzinovym prenosnym kompresorem, velky kompresor na 3x380 se neda masove pouzivat a prejizdet s nim. Pokud to nebude vyslovne narizeno z OVS, nema to sanci na rozsireni. Jestli to ale nekde naridi, musi pamatovat, ze to neco bude stat a kde na to vzit. Nadseni se nejak ztraci. Kdyz je epidemie slintavky, tak se leci nebo likviduje a s nikym se nediskutuje jestli se mu chce, nebo ne. My jsme vcelari a na nas nikdo nema. Snad si priroda nejak pomuze. Mej se hezky, Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2074
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnošt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070) (2073)
Tak to ja bych si to naopak naaerosolovat nechal, ale nevim, kdo by mi to udelal. Jsem z Brna ale za tri roky co jsem tady v organizaci jsem nikoho, kdo by aerosol mel nepotkal. Na tak velke mesto je to az s obdivem. Fumigace paskem je urcite dobra, ale zatim je pro me dost narocen se mezi narocnym zamestnanim jeste strefit do okna, abych mel cas to udelat v dobrem case, aby bylo co nejpozdeji, aby ve vcelstvech nebyl plod a jeste aby bylo nad destet stupnu. To je docela narocne. Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul. Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale nevim, kde vzit vzduch a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic. Ani bych ho nemel kam dat. Na zahrade by ho urcite za chvili nekdo ukradl....
Hezky den Arnost ----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 13, 2002 9:56 AM Subject: Re: Antwort Matejovi dezinfekce
>metodach. take mame problemy se zaletlymi roji a dodnes nekteri stari >vcelari tvrdi, ze 30 let nelecili a tak uz se to ucit >nebudou....nejsme schopni se domluvit, abychom lecili vsichni >najednou na co nejvetsim uzemi a aby pri podezreni na zavaznou >chorobu to vcelari nezapirali a naopak aby se jednotlive pripady
Ahoj Radku, mam nejcerstvejsi zkusenost s aerosolovanim. Nekteri vcelari si nechteji nechat aerosolovat ani kdyz je to zadarmo a nekdo jim to udela. Natoz aby pak meli jeste za to platit odpovidajici castku. Asi to povazuji za zbytecnou ztratu casu. Doposud to nepouzivali a taky to vzdycky nejak dopadlo. Logicke, ne? Z prvnich zkusenosti ted vidim, ze prakticky je mozne obchazet vcelstva jen s benzinovym prenosnym kompresorem, velky kompresor na 3x380 se neda masove pouzivat a prejizdet s nim. Pokud to nebude vyslovne narizeno z OVS, nema to sanci na rozsireni. Jestli to ale nekde naridi, musi pamatovat, ze to neco bude stat a kde na to vzit. Nadseni se nejak ztraci. Kdyz je epidemie slintavky, tak se leci nebo likviduje a s nikym se nediskutuje jestli se mu chce, nebo ne. My jsme vcelari a na nas nikdo nema. Snad si priroda nejak pomuze. Mej se hezky, Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2075
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce
:>Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul. :>Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale :>nevim, kde vzit :>vzduch :>a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic.
Pokud to nekdo sam ma privatne, a nepouziva to, tak se ti nenabidne a nepujci. Riskoval by, ze mu to znicis, nebo vcas nevratis, nebo s tim ztrati cas. I ten vyvijec je choulostiva vec. A musi se predtim otestovat. Ja uz mel na kompresor penize, ale jeste jsem ho pujcil, abych vedel do ceho jdu. Ted ho kupovat nebudu po te zkusenosti. Chce to mobilítu, jinak to nema cenu. Stoji to vsechno penize, namahu a cas, ale nejak jsem to neprijemne necitil, kdyz jsem videl zajem z druhe strany. Kdybych se musel vnucovat, tak jedine za penize.
V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem tlaku. Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci. Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost. Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2076
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce
Když už je zde diskuse ohledně aerosolování, přidávam příspěvěk, jak už několik let u nás úspěšně používáme vyvíječ. Kompresor máme benzínový na záda (italský výrobek k pohonu pneumatických nůžek v sadech, tušim, že je zakoupený v Náchodě), údajně se už nevyrábí, jelikož je docela hlučný, ale s náhradními díly není žádný problém. Příští rok chceme koupit ještě jeden, snad ho ještě seženeme. Něco podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do ruky a tahat 20 kilo celý den po kopcích :-(( Samotné ošetření provádí jeden dobrovolník, který objíždí všechny včelaře a jelikož zná stanoviště včel ani nepotřebuje, aby byl včelař doma. Jsme malá organizace, ale stejně mu to zabere celý výkend a jelikož aerosolujeme 2x (konec listopadu a před Vánoci), tak výkendy 2. Na ošetření si připlácíme, ale nevim přesně kolik, jelikož to platíme při vyplácení příspěvků a tam mi zajímá jenom konečná suma. Je to určitě všechno v lidech, v menší organizaci se lépe domluvíme a taky víme kdo jak se o včely stará. A jelikož děláme 2x plošné ošetření aerosolem, tak i ten kdo ošidí fumigaci má včelstva vcelku ošetřená. Dokud, ale nebudou i okolní ZO pořádně léčit (tím nechci říct, že okolní ZO neléčí, to je míněno plošně) můžete se snažit sebevíc a roztoči se budou stále vracet.
Míra Fišar
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2077
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2077)
>Kompresor máme benzínový na záda (italský výrobek k pohonu pneumatických nůžek v sadech, >tušim, že je zakoupený v Náchodě), údajně se už nevyrábí, jelikož je docela hlučný, ale s náhradními >díly není žádný problém. Příští rok chceme koupit ještě jeden, snad ho ještě seženeme. >Něco >podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do ruky a tahat 20 kilo celý den po kopcích :-((
Za kolik to prodávají? Je to na netu? Neexistuje něco co by fungovalo na 12V z auta? Jake množstvi vzduchu a o jakem tlaku musi kompresor dodavat?
Arnošt
----- Original Message ----- From: <Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 13, 2002 11:01 AM Subject: RE: Antwort Matejovi dezinfekce
Když už je zde diskuse ohledně aerosolování, přidávam příspěvěk, jak už několik let u nás úspěšně používáme vyvíječ. Kompresor máme benzínový na záda (italský výrobek k pohonu pneumatických nůžek v sadech, tušim, že je zakoupený v Náchodě), údajně se už nevyrábí, jelikož je docela hlučný, ale s náhradními díly není žádný problém. Příští rok chceme koupit ještě jeden, snad ho ještě seženeme. Něco podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do ruky a tahat 20 kilo celý den po kopcích :-(( Samotné ošetření provádí jeden dobrovolník, který objíždí všechny včelaře a jelikož zná stanoviště včel ani nepotřebuje, aby byl včelař doma. Jsme malá organizace, ale stejně mu to zabere celý výkend a jelikož aerosolujeme 2x (konec listopadu a před Vánoci), tak výkendy 2. Na ošetření si připlácíme, ale nevim přesně kolik, jelikož to platíme při vyplácení příspěvků a tam mi zajímá jenom konečná suma. Je to určitě všechno v lidech, v menší organizaci se lépe domluvíme a taky víme kdo jak se o včely stará. A jelikož děláme 2x plošné ošetření aerosolem, tak i ten kdo ošidí fumigaci má včelstva vcelku ošetřená. Dokud, ale nebudou i okolní ZO pořádně léčit (tím nechci říct, že okolní ZO neléčí, to je míněno plošně) můžete se snažit sebevíc a roztoči se budou stále vracet.
Míra Fišar
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2078
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 13. 12. 2002
Aerosol (2077) (2078)
>Jake množstvi vzduchu a o jakem tlaku musi kompresor dodavat?
>Arnošt
Zdrojem tlakového vzduchu může být libovolné zařízení, které je schopno rovnoměrného minimálního výkonu 50 litrů vzduchu za minutu (při přepočtu na atmosférický tlak, u kompresoru je to množství vzduchu na sání) při přetlaku 350-1000 kPa (3,5-10 atm.). Dodávaný vzduch nesmí být znečištěn. Každý zdroj doporučujeme vybavit na výstupu odlučovačem nečistot, u kompresorů odlučovačem olejových par a vodního kondenzátu. Jako zdroje vzduchu je možno využívat tlakových vzduchových lahví s redukcí tlaku na cca 1 000 kPa (10 atm.). Vlastníci traktorů mohou využít tlakového vzduchu z brzdového systému, kde k provozu vyvíječe stačí rychlejší volnoběh. Nejuniverzálnějším zdrojem tlakového vzduchu je agregát pístového kompresoru s elektrickým nebo spalovacím motorem. Základní podmínkou takového agregátu je minimální výkon motoru 0,75 kW.
....Z návodu k vyvíječi VAT
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2079
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)
Díky Emane! Jen mě tak napadnul kompresor na foukání gum, co se dá přípokit na zásuvku zapalovače v autě. Ale to je asi moc malé "prdítko" na to, aby to patřičně fungovalo. Chci si na zahradu koupit benzinovu elektrocentrálu . Takže jsem uvažoval, pokud bych chtěl pokračovat dal ve vybavování, jaký by musela mít příkon, kdybych k tomu chtěl eventuálně připojit kompresor.
----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 13, 2002 1:27 PM Subject: Aerosol
>Jake množstvi vzduchu a o jakem tlaku musi kompresor dodavat?
>Arnošt
Zdrojem tlakového vzduchu může být libovolné zařízení, které je schopno rovnoměrného minimálního výkonu 50 litrů vzduchu za minutu (při přepočtu na atmosférický tlak, u kompresoru je to množství vzduchu na sání) při přetlaku 350-1000 kPa (3,5-10 atm.). Dodávaný vzduch nesmí být znečištěn. Každý zdroj doporučujeme vybavit na výstupu odlučovačem nečistot, u kompresorů odlučovačem olejových par a vodního kondenzátu. Jako zdroje vzduchu je možno využívat tlakových vzduchových lahví s redukcí tlaku na cca 1 000 kPa (10 atm.). Vlastníci traktorů mohou využít tlakového vzduchu z brzdového systému, kde k provozu vyvíječe stačí rychlejší volnoběh. Nejuniverzálnějším zdrojem tlakového vzduchu je agregát pístového kompresoru s elektrickým nebo spalovacím motorem. Základní podmínkou takového agregátu je minimální výkon motoru 0,75 kW.
....Z návodu k vyvíječi VAT
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2080
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 13. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)
> Jen mě tak napadnul kompresor na foukání gum, > co se dá přípokit na zásuvku zapalovače v autě. To už jsem zkoušel a nejde to, vylepšil jsem to paralelně připojenou pneumatikou jako zásobníkem, ale to taky nešlo. Já zkoumám metodou pokus - omyl. Pneumatiky hustím kompresorem z vyřazené ledničky.
> Chci si na zahradu koupit benzinovu elektrocentrálu . Takže jsem uvažoval, > pokud bych chtěl pokračovat dal ve vybavování, jaký by musela mít příkon, > kdybych k tomu chtěl eventuálně připojit kompresor.
Tak na to pozor. Tady blízko v Přelouči jeden měl právě problém, že mu elektrocentrála neutáhla kompresor. Taky jsem slyšel o jednom řešení s využitím motoru z motorové pily. Ta se doma na zahradě využije. Já bych si představoval takový malý universální traktůrek do terénu s přívěsem na orání, sekání, s kompresorem. S tím bych si přijel k úlům a jelo by to. To by mě bavilo.
Příjemný víkend
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2081
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)
No právě... Ty elektrocentrály mají taky různé vykony. Alespoň ty benzinové, co se prodávají v hypermarketech. Viděl jsem 1.1kW ... 2,2 kW... Takže se pídím po informacích, jestli je něco co by to utáhlo.
Ale i tak dík za informaci a hezký víkend :o)
----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, December 13, 2002 1:59 PM Subject: Re: Aerosol
> Jen mě tak napadnul kompresor na foukání gum, > co se dá přípokit na zásuvku zapalovače v autě. To už jsem zkoušel a nejde to, vylepšil jsem to paralelně připojenou pneumatikou jako zásobníkem, ale to taky nešlo. Já zkoumám metodou pokus - omyl. Pneumatiky hustím kompresorem z vyřazené ledničky.
> Chci si na zahradu koupit benzinovu elektrocentrálu . Takže jsem uvažoval, > pokud bych chtěl pokračovat dal ve vybavování, jaký by musela mít příkon, > kdybych k tomu chtěl eventuálně připojit kompresor.
Tak na to pozor. Tady blízko v Přelouči jeden měl právě problém, že mu elektrocentrála neutáhla kompresor. Taky jsem slyšel o jednom řešení s využitím motoru z motorové pily. Ta se doma na zahradě využije. Já bych si představoval takový malý universální traktůrek do terénu s přívěsem na orání, sekání, s kompresorem. S tím bych si přijel k úlům a jelo by to. To by mě bavilo.
Příjemný víkend
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2082
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub Šmerda --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070) (2073) (2075)
Letos po repce jsem vcely stehoval do Brna a zaroven jsem se stal i clenem jedne z brnenskych organizaci. Uprimne receno, byl jsem velmi prekvapen, ze nikdo neaerosoluje! Sam bych mel o aerosol take zajem. Asi se na to budu muset zeptat na schuzi :-O). Domnivam se vsak, ze v Brne je dost vcelaru a ze nebudeme sami kdo by mel o aerosol zajem - mozna by stalo za to, kdyby se domluvili organizace mezi sebou a slozili jsme se na jeden vyvijec s kompresorem. Za uplatu by pak bylo provadene posledni osetreni proti varoase aerosolem.
Kuba
Dne 13. prosinec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:
> Tak to ja bych si to naopak naaerosolovat nechal, ale nevim, kdo by mi to > udelal. > Jsem z Brna ale za tri roky co jsem tady v organizaci jsem nikoho, kdo by > aerosol mel nepotkal. > Na tak velke mesto je to az s obdivem. > Fumigace paskem je urcite dobra, ale zatim je pro me dost narocen se mezi > narocnym zamestnanim jeste strefit do okna, abych mel cas to udelat v dobrem > case, aby bylo co nejpozdeji, aby ve vcelstvech nebyl plod a jeste aby bylo > nad destet stupnu. To je docela narocne. > Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul. > Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale nevim, kde vzit > vzduch > a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic. > Ani bych ho nemel kam dat. Na zahrade by ho urcite za chvili nekdo > ukradl....
______________________________________________________________________ Reklama: MP3 autorádio SONY CDX-MP30 za 8 990,-!/10 hodin hudby na jednom CD/odním. čelní panel/4x50W/D-bass/CD-R,RW play http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=38953%26url=http://www.sony-mobile.cz/
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2083
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Zitricky --- 14. 12. 2002
Re: Dezinfekce (2066)
Musim reagovat na tento mail, jednak preto, ze sam vcelarim na vychodnom Slonesku a jednak preto, zeje v nom uvedenych viac {mierne povedane} nepresnosti. 1. Nie je pravda, ze na vychodnom Slovensku uz 3 roky nemame choroby vcelieho plodu. Podla mojich osobnych konzultacii s kolegami veterinarmi su vzdy diagnostikovane nove ohniska...
2. Pridavania Tylanu do zakrmovacej davky je hrubym porusenim vet. opatreni kedze toto nema preventivny ucinok a riziko kontaminacie medu antibiotikami je velke. Co znamena kontaminovany med mozme vidiet na priklade medu z Ciny, ktory nema momentalne sancu uplatnit sa na europskom trhu. Pouzivanie antibiotik v tomto zmysle je nezodpovednostou voci ostatnym vcelarom Slovenska...
3. Je iluzorne si mysliet, ze nezodpovedni vcelari uz nie su. Sam som svetkom nekontrolovaneho presunu vciel, mnohi nadalej chovaju vcelstva bez zakladnych vedomosti s vysledkom pravidelneho uhynu v jeseni a letneho doplnannia stavu vcelstiev rojmi v jarnych mesiacoch. Pritom pricina uhynu nie je nikym diagnostikovana. Som osobne presvedceny, ze pri plosnej prehliadke vcelstiev napr. v auguste by bolo zistene mnozstvo novych ohnisk moru vcelieho plodu...
Situacia je horsia ako si vieme predstavit, ale nesiahajme po antibiotikach ked zanedbavame zakladne pravidla a opatrenia.
Vsetko dobre
Milan
----- Original Message ----- From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 10, 2002 10:40 AM Subject: RE: Dezinfekce
> > Zdravím včelári > > Načo tá panika. Neviem ako je to v iných kútoch Československa, ale na > východnom Slovensku máme už asi 3 roky bez chorôb včelieho plodu. Dokonca si > myslím, že tie choroby boli aj na niečo dobré, lebo zlikvidovali včelárov, > ktorí sa o svoje včelstvá nestarali. > Je jasné, že prevenciu treba dodržiavať. Ja som síce mor a hnilobu nikdy vo > včelstvách nemal, ale preventívne pridávam do poslednej zakrmovacej dávky > tylan. Vápenatenie sa mi podarilo zbaviť prirodzenou selekciou v rámci > včelstiev, čiže rozmnožovaním zo zdravých včelstiev a likvidovaním chorých. > Spóry v úľoch a rámikoch určite nejaké zostali a neverím, že by sa ich > podarilo nejako odstrániť úplne, iba ak úplným zničením celej včelnice aj > včiel a začatím odznova. > Ale to je predsa neekonomické a nie je záruka, že sa včely nenakazia od > iných, možno aj divých včiel. > Takže aj do budúcna bude podľa mňa rozhodujúca šľachtiteľská práca včelára a > nie použitie nejakých nových dezinfekčných chemikálií. > > Peter Malindžák >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2084
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 15. 12. 2002
aerosol
Již tři roky se snažím přesvědčit organizaci o výhodách aerosolového ošetření alespoň třetího a zakoupení kompresoru. Cenné informace jsem získal na této konferenci a také na letošním školení v Dole. Dotáhl jsem to alespoň k tomu,že jsem tam vzal 12 let neužívaný vyvíječ k opravě a otestování. Dále jsem se nedostal. A tak chybí hadice a ventil a hlavně kompresor.Hlavní námitky proti užívání jsou
1. Je to zbytečně pracné 2, Není kdo by se toho ujal-
Ve výboru je to napůl pro a napůl proti. Mnozí pamatují povinné ošetřování asi před 13 roky, kdy se muselo jezdit s traktorem jako zdrojem vzduchu. Bylo s tím mnoho potíží. Sám ze zdravotních důvodů i věkových se toho ujmout nemohu. Peníze nejsou problém a tak leží na jesnoprocentní úrok v bance. Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním vyčerpání lahve atd-
Letos byl mimořádně příznivý listopad pro třetí a př. další ošetření a tak mi to nenahrálo.Jinak z desetileteé zkušnosti vím, že málokdy je na třetí ošetření fumigací teplota těch 10 stupňů.
Tak uvidíme jak pokročím v přesvědčování dál. Zdraví Jarka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2085
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)
Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a): > Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle > cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním > vyčerpání lahve atd-
tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle pouziti.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2086
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vita Vydra --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)
Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí? Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost? Dík Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:52 AM Subject: Re: aerosol
Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a): > Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle > cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním > vyčerpání lahve atd-
tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle pouziti.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2087
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2087)
> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí? > Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření > acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost? > Dík > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove > zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na > hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro > stredne rozsahle pouziti.
Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci. Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy. Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc nehodi, tam je lepsi agregat. Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2088
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Martin Kupka - kancelář --- 17. 12. 2002
RE: aerosol (2085) (2087) (2088)
nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca 11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.
Ing. Martin Kupka České Budějovice kupka/=/mlade.cz 603 462 921
-----Original Message----- From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz] Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: aerosol
> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí? > Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření > acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost? > Dík > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove > zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na > hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro > stredne rozsahle pouziti.
Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci. Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy. Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc nehodi, tam je lepsi agregat. Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2090
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vesely Emanuel --- 17. 12. 2002
RE: aerosol
Aerosol není lék, ale médium, které nese stejný lék jako při "dymení". Výhoda je v tom, že ho lze použit v nejvhodnější dobu (do teploty -5 C), kdy je minimum plodu a tak mohou být všichni roztoči zlikvidováni. Fumigace po 28.11. už nepřipadala v úvahu, bylo pod +10 C. Rezistence se vytvoří právě u roztočů, kteří nějak přežijí (v plodu), a jsou pak v kontaktu se zbytkovým a slabým léčivem (například zapomenuté pásky Gabonu). Pak se roztoči mohou přizpůsobit jedu. Proto je nejlepší střídat účinné látky (včetně formidolu, u kterého prý rezistence není). Eman
:>To ste naozaj presvedčení, že ten aerosol je účinnejší ako :>liečivá, ktoré sa :>používajú pri dymení. Je 100% isté, že sa voči nemu taktiež po čase :>nevytvorí u niektorých klieštikov rezistencia ? :> :>Peter Malindžák :>
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2091
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vita Vydra --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2087) (2088) (2090)
Konečně konkrétní zkušenost! Svobodův agregát se rozpakujeme koupit, měli jsme podobný a velmi špatně se startoval - stejně jako u Svobodova (?) u něj totiž nebyla spojka mezi motorem a kompresorem. Rukou roztacet cele soustroji neni legrace. Opravdu ma Svoboduv agregat 11 kilo? V prospektu tato informace chybí, ale zda se mi to nějak podezřele málo...
Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: Ing. Martin Kupka - kancelář <kupka/=/mlade.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:08 PM Subject: RE: aerosol
nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca 11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.
Ing. Martin Kupka České Budějovice kupka/=/mlade.cz 603 462 921
-----Original Message----- From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz] Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: aerosol
> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí? > Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření > acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost? > Dík > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove > zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na > hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro > stredne rozsahle pouziti.
Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci. Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy. Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc nehodi, tam je lepsi agregat. Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2092
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 17. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078) (2082)
Dne pá 13. prosinec 2002 14:03 jste napsal(a): > No právě... Ty elektrocentrály mají taky různé vykony. > Alespoň ty benzinové, co se prodávají v hypermarketech. > Viděl jsem 1.1kW ... 2,2 kW... Takže se pídím po informacích, jestli je > něco co by to utáhlo.
Pozor, obecne centraly z principu pojedou na 3000 otacek kvuli alternatoru. (Fyzikove ozvete se). Na kompresor potrebujete pomalubezny motor, jeste s dost velkym prevodem do pomala, kompresor nemuze bezet vysokyma otackama (pistovy). A sroubovy, obavam se byste asi neufinancovali.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2093
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2087) (2088) (2090)
A jak se na toho pana svobodu z Chocně doptám? Z uvedeného vyplývá, že se to asi koupit v obchodě nedá.... Takže zkus být ještě konkrétnější.... Hezký den! Arnošt ----- Original Message ----- From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:37 PM Subject: Re: aerosol
Konečně konkrétní zkušenost! Svobodův agregát se rozpakujeme koupit, měli jsme podobný a velmi špatně se startoval - stejně jako u Svobodova (?) u něj totiž nebyla spojka mezi motorem a kompresorem. Rukou roztacet cele soustroji neni legrace. Opravdu ma Svoboduv agregat 11 kilo? V prospektu tato informace chybí, ale zda se mi to nějak podezřele málo...
Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: Ing. Martin Kupka - kancelář <kupka/=/mlade.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:08 PM Subject: RE: aerosol
nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca 11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.
Ing. Martin Kupka České Budějovice kupka/=/mlade.cz 603 462 921
-----Original Message----- From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz] Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: aerosol
> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí? > Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření > acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost? > Dík > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove > zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na > hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro > stredne rozsahle pouziti.
Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci. Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy. Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc nehodi, tam je lepsi agregat. Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2094
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Arnoąt Hrdina --- 17. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)
Já jsem nemyslel pohánět kompresor pochopitelně přímo hřídelí ani jinak zasahovat do poměrně drahého zařízení, kterým e-centrála je :o)... Prostě jsem se jen ptal v původním mailu na vhodný kompesor na elektřinu buď na 12V (auto, nebo jená externě nabitá baterie).
----- Original Message ----- From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:59 PM Subject: Re: Aerosol
Dne pá 13. prosinec 2002 14:03 jste napsal(a): > No právě... Ty elektrocentrály mají taky různé vykony. > Alespoň ty benzinové, co se prodávají v hypermarketech. > Viděl jsem 1.1kW ... 2,2 kW... Takže se pídím po informacích, jestli je > něco co by to utáhlo.
Pozor, obecne centraly z principu pojedou na 3000 otacek kvuli alternatoru. (Fyzikove ozvete se). Na kompresor potrebujete pomalubezny motor, jeste s dost velkym prevodem do pomala, kompresor nemuze bezet vysokyma otackama (pistovy). A sroubovy, obavam se byste asi neufinancovali.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2095
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Martin Kupka - kancelář --- 17. 12. 2002
RE: aerosol (2085) (2087) (2088) (2090) (2094)
kontakt pravomil.svoboda/=/worldonline.cz doufam že to platí je to ze staršího prospektu, váha je opravdu 11,5 kg, kupovali jsme ho přes včelařskou prodejnu Jana Loffelmanna z Prahy, motor Oleo-mac je opravdu dobrý používám sám o značku u motorových pil a křovinořezů jen chci upozornit na použití kvalitního oleje do benzinu ne M2T který karbonuje a brousí tak ložiska a klikovou hřídel.... rozdíl 80 Kč na poměr 1:50 se vrátí vysokou životností motoru!!!!
jediný nedostatek byl chybějící přepouštěcí ventil tlakového vzduchu který se nechá snadno pridat. Cena 17 000 Kč .
Ing. Martin Kupka kupka/=/mlade.cz 603 462 921
-----Original Message----- From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz] Sent: Tuesday, December 17, 2002 4:03 PM To: Vcelarska konference Subject: Re: aerosol
A jak se na toho pana svobodu z Chocně doptám? Z uvedeného vyplývá, že se to asi koupit v obchodě nedá.... Takže zkus být ještě konkrétnější.... Hezký den! Arnošt ----- Original Message ----- From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:37 PM Subject: Re: aerosol
Konečně konkrétní zkušenost! Svobodův agregát se rozpakujeme koupit, měli jsme podobný a velmi špatně se startoval - stejně jako u Svobodova (?) u něj totiž nebyla spojka mezi motorem a kompresorem. Rukou roztacet cele soustroji neni legrace. Opravdu ma Svoboduv agregat 11 kilo? V prospektu tato informace chybí, ale zda se mi to nějak podezřele málo...
Vita Vydra http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
----- Original Message ----- From: Ing. Martin Kupka - kancelář <kupka/=/mlade.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:08 PM Subject: RE: aerosol
nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca 11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.
Ing. Martin Kupka České Budějovice kupka/=/mlade.cz 603 462 921
-----Original Message----- From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz] Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM To: vcely/=/v.or.cz Subject: Re: aerosol
> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí? > Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření > acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost? > Dík > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove > zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na > hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro > stredne rozsahle pouziti.
Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci. Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy. Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc nehodi, tam je lepsi agregat. Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2096
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)
Ty tlakové lahve u profesionálních hasičů - i vlastní- nelze plnit kvůli jejich předpisům. Jde o profesionály.
Jinak 5 litrová lahev tlakovaná na 200 atm by měla stacit na 20 včelstev .
Agregát předváděný v Dole má 20 kg, čtyřtakt, cena asi 19-20000Kč. Ve dvou se s tím dá i do kopce.
Zdraví Jarka
----- Original Message ----- From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:52 AM Subject: Re: aerosol
> Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a): > > Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle > > cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním > > vyčerpání lahve atd- > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove zkousky, a > naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to bezne > naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle pouziti. > > Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2097
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 17. 12. 2002
rezistence
Posílám k event. diskusi příspěvek,který se mi vrátil pro závadu na servru
Vracim se ku staremu prispevku z 5.9. Co vy na to ?
Ve svem prispevku z 5.zari jste vypocitaval kolik roztocu zahyne pro osetreni prvnim, drumem, tretim v dusledku ziskane rezistence roztocu. Ty pocty se mi zdaji ponekud vykonstruovane z hlediska rezistence. Zucastnil jsem se skoleni v Dole koncem zari a na moji namitku, ze ti roztoci, kteri preziji zimu jsou asi rezistentni mi bylo ved. ustavu odpovezeno, za za tak kratkou dobu se rezistence neziskava. ze to trva mnoho generaci..Proto se vracim k Vasemu prispevku do konference . Pokud jsou nekde publikovany experimentalni udaje z pokusu, prosim o blizsi sdeleni. S pozdravem J.S.
Původní zpráva.
Před časem zde proběhla diskuse zda ošetřovat aerosolem či ne. Nyní se pokusím ukázat na příkladu, který použili při školení v Dole (mimochodem další kurz je koncem září a mohu ho jenom doporučit). Pokud budeme mít před prvním ošetřením 1000 roztočů tak při 95% účinnosti první fumigace nám jich zůstane 50, druhá fumigace je už pouze z 50% učinná (roztoči se stávají rezistentní) takže nám zůstává 25 roztočů a pokud použijeme pásky i do třetice tak už mají pouze 25% učinnost a tak nám zůstalo 20 roztočů, kteří získávají rezistenci na varidol. Pokud jako třetí ošetření zvolíme aerosol (a tím hlavně změníme učinnou látku) tak zde je už opět 95% učinnost a zůstne nám 1 roztoč. Příklad byl počítán za předpokladu, že je více jak 10°C, jinak je účinnost pouze 30% (tj. 28% při první, 15% při druhé a 7% při třetí fumigaci) a že jsou pásky správně zavěšeny; od spodu odhořívají, aby se léčivo odpařilo a na pásky je nakapáno těsně před použitím, aby léčivo nevyprchalo dříve než ho dáme do včelstva.Ošetření by mělo být taky rovnoměrně rozloženo na říjen, listopad a prosinec (a kolikrát je v prosinci nad 10°C ?) Abych zde nechválil jen aerosol, tak těch 95% u aerosolu je za předpokladu že je zcela funkční (může zamrznout nebo se jinak ucpat).
Míra Fišar / Buček
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2098
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)
----- Original Message ----- From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:52 AM Subject: Re: aerosol
> Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a): > > Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle > > cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním > > vyčerpání lahve atd- > > tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove zkousky, a > naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to bezne > naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle pouziti. > > Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2099
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 18. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2097)
> Ty tlakové lahve u profesionálních hasičů - i vlastní- nelze plnit kvůli > jejich předpisům. Jde o profesionály.
Proto jsem to psal, tady (Pelhrimov) to bezne za uhradu profesionalni hasici plnili. Mozna jsou nove predpisy, popisoval jsem stav zhruba pred rokem.
Treba jsou nekde "profesionalnejsi" nez tady na malomeste :-)
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2100
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 18. 12. 2002
RE: rezistence
Nevim jestli ten výpočet byl někde publikovaný, ale nám na tomto příkladu ukazovali, proč použít aerosol, při stejném školení v Dole. Já jsem se školení zúčastnil koncem srpna. Předpokládám, že obě školení jsou totožná, nebo vám tento příklad v září neuváděli? Míra Fišar
-----Original Message----- From: Jaroslav Sedlák [mailto:sedlak.jr/=/worldonline.cz] Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:05 PM To: konference Subject: rezistence
Posílám k event. diskusi příspěvek,který se mi vrátil pro závadu na servru
Vracim se ku staremu prispevku z 5.9. Co vy na to ?
Ve svem prispevku z 5.zari jste vypocitaval kolik roztocu zahyne pro osetreni prvnim, drumem, tretim v dusledku ziskane rezistence roztocu. Ty pocty se mi zdaji ponekud vykonstruovane z hlediska rezistence. Zucastnil jsem se skoleni v Dole koncem zari a na moji namitku, ze ti roztoci, kteri preziji zimu jsou asi rezistentni mi bylo ved. ustavu odpovezeno, za za tak kratkou dobu se rezistence neziskava. ze to trva mnoho generaci..Proto se vracim k Vasemu prispevku do konference . Pokud jsou nekde publikovany experimentalni udaje z pokusu, prosim o blizsi sdeleni. S pozdravem J.S.
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2101
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 18. 12. 2002
Re: aerosol (2089)
Zkusím vysvětlit rozdíl mezi fumigací a aerosolováním. Třeba se mi to povede tak abych i já tomu potom rozumněl. :-))) A většinu "moudrostí" mám ze stejného školení o použití aerosolové techniky - podzim 2002.
Fumigace: léčivo se odpařuje teplem hoření pásku a rouděním vzduchu se roznese po úlu. A v porovnání s aerosolem je ten dým nevýhodný. A proč? Protože dým dráždí včely. Pokud jsou rozlezené po úlu (teplota venku dlouhodobě je více než +10°C) tak nestihnou udělat nic moc, aby chránily plod a matku a celé společenství. (Plod tu nemá být, a když tak má být před ošetřením vyřezán, že? - kdo to dělá?) Ale pokud k utvoření zimního chumáče už moc nechybí, (noční teploty klesají k nule a přes den je na 2 hodiny možná i nad +10°C) tak to podráždění dýmem stačí na to, aby uzavřely svými těly a křídly uličky mezi plásty tak, že nic z toho dýmu neprojde. Věřte, nevěřte, ony to dokážou.**** A pokud je zimní chumáč vytvořen, tak se léčivo dovnitř nedostane vůbec. Ty uličky jsou ucpané už před tím, než k nějakému podráždění dýmem vůbec došlo. Roztoči uvnitř chumáče jsou dobře chráněni. A ti co spadnou na podložku mněli tolik smůly, že byli na povrchu chumáče.
****poznámka: to je zřejmě důvod pro strkání zapáleného pásku co nejblíže ke včelstvu. To jest zapíchnout do plástu nahoře v úlu. Aby účinná látka a dým prošel rychleji než celé včelstvo stihne reagovat. Asi jako obvykle všechno souvisí se vším.
Aerosol: léčivo se naleje nebo nakape do vody a nebo acetonu. Záleží na tom jaká účinná látka se používá a při jaké (okamžité)teplotě se bude ošetření provádět. Výsledný aerosol s použitím vody má asi o 7 až 8 stupňů niží teplotu než je teplota nasávaného vzduchu. A s použitím acetonu ještě myslím o dalších 5 stupňů méně. Rozdíl teplot je dán fyzikálními zákony. Odpařovaná látka (voda nebo aceton) si bere energii (=měrné teplo odparné) z přiváděného "teplého" vzduchu. A proto může vyvíječ při použití vody zamrznout i když je venku nad nulou. A protože v hadici zkondenzuje voda a dostane se až do vyvíječe, tak se totéž múže stát i s acetonem. Z vyvíječe je vyfukován aerosol. Dokud jsem o tom slyšel jen vyprávět, mněl jsem pouze představu jakési stříkačky. Ale při předvádění jsem viděl z hubice vystupovat jemnou mlhu. Asi o něco hustší, než páry, které teď můžete vidět venku vystupující z vašich úst. Prostě nic moc. Včely nedráždí ani voda a ani aceton. A tahle mlha (v množství asi 3ml původní kapaliny na nástavek -dle návodu) prostupuje celým úlem a proniká do všech koutů i do středu chumáče a do všech otevřených buněk
Ještě mi stojí za zmínku aceton. Proč zrovna aceton? Aceton se v tělech včel (i lidí a zvířat) přirozeně nachází. Jako důkaz nám byl připomenut acetonový zápach u lidí se záchvatem cukrovky. A včely to podle zkušeností snášejí dobře. Nechci rovnou tvrdit, že jim to nevadí. Ale musí se použít čistý aceton z lékárny. NE to ředidlo co se jmenuje aceton. V ředidle jsou další přímesi které by vadily. Ve VÚVč zkoušeli i použít alkohol. :-)) Ale dokážete si představit 10 000 až 30 000 ožralých? A potom stejný počet s opicí. Co po sobě ječí, ať je ten druhý, třetí nebo čtvrtý zticha, že ho bolí hlava? :-)) Už si to představujete? :-))) Tak přesně takhle to dopadlo s aerosolováním pomocí alkoholu. Některá včelstva se z toho prý vzpamatovávala více jak týden. :-)
Účinné látky v léčivech pro aerosol i pro fumigaci jsou stejné. nebo lépe říci stejného druhu? Mohl bych to podrobně rozebírat, ale bez opisování návodů by to nešlo. A do toho se mi nechce. Ahoj Libor Jarolím Ostrava-Stará Bělá
PS: přeji Vám všem veselé Vánoce a štěstí, zdraví a Boží požehnání do Nového roku 2003
> To ste naozaj presvedčení, že ten aerosol je účinnejší ako liečivá, ktoré sa > používajú pri dymení. Je 100% isté, že sa voči nemu taktiež po čase > nevytvorí u niektorých klieštikov rezistencia ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 2105
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78192 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 1986 do č. 2106)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu