78192

Archiv Včelařské konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Standartní zobrazení
(okno s nejnovějšími příspěvky a s formulářem pro psaní nových)

Toto je speciální okno pro bádání v archivu konference. Jsou tady zobrazeny starší příspěvky, které se zde zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole. Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek můžete kliknout na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začínala, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu /kde jsou starší/ a postupovat směrem dolu /kde jsou novější/").


Zde je zobrazeno 121 starších příspěvků: od č. 1986 do č. 2106

Pohyb ve frontě příspěvků: Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší


Vita Vydra --- 12. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953)

>Ale po odstranění ( v balíku slámy ) jsem nebyl schopen určit původní orientaci "plástů"
tj. jestli larvičky jsou hlavou dolů nebo naopak.

Hlavickou dolu jako vosy. Je krasne je pozorovat, na rozdil od vcelich larev docela cile
pohybuji hlavickou, jsou jak ptacci v hnizde, co se snazi prilakat pozornost rodicu.
Prenest hnizdo na jine misto je asi nemozne, je strasne krehke, pri sebemensim doteku s
rozpadne. Staraji se srsni o plod i kdyz je v jine poloze?

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: NezMar <nezmart/=/quick.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 06, 2002 10:25 PM
Subject: Re: Vosy v úle

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 12. 11. 2002
Dotacie vcelarom


Vyska dotacie na Slovensku je zo zakona do 250 Sk. Na tento rok vysla
pridelena ciastka na 233 Sk na vcelstvo. Je to konecne uprava dotacie ked
od roku 1993 bola nemenna va vyske do 160 Sk.
V nasej ZO sme mali peniaze na ucte 4.11. Aj komercny vcelari, ktory si v
septembri podali ziadost dostali dotaciu do konca oktobra.

Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 12. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983)

Letos u nás bylo opravdu hodně sršňů. Pozoroval jsem jak přilétali k úlu
chytli si včelu a pak s ní odlétli. Tak jsem je hubil, jen jak to bylo
možné. Čím ještě škodí nebo jsou nějak užiteční?
Lojza.

-----Původní zpráva-----
Od: NezMar [mailto:nezmart/=/quick.cz]
Odesláno: 6. listopadu 2002 22:26
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Re: Vosy v úle

Tolik jsem se těšil na reakce
ostatních včelařů až by viděli moje "turbovčely".
Martin

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.416 / Virová báze: 232 - datum vydání: 6.11.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 12. 11. 2002
vyberove matky

Pratele,
nevite nekdo, jake matky chovatele oznacuji jako "vyberove"?
Chapu to dobre, kdyz si myslim, ze to jsou dcery matek testovanych na cistici pud? Nebo
jsou na cistici pud testovany primo "vyberove matky"?
Diky
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 12. 11. 2002
Re: vyberove matky (1989)

Vyberove matky jsou dcery po obou rodičích testovaných nejen na cistici pud
(samozrejme s dobrym vysledkem), ale i na ostatní doprovodne vlastnosti a
predevsim na mednou uzitkovost. Tim se lisi od jinych prirozene sparenych
matek. Vyberove matky tedy mohou v uplnem slova smyslu produkovat pouze
chovy, ktere odchovavaji od inseminovanych matek! Matky po mame prirozene
sparene nejsou matkami vyberovymi, i kdyz jejich mama je treba matkou
vyberovou.

Zdravi,

Tonda Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 12. 11. 2002
Re: Dotace včelařům" (1982)

Vse je jen otazka priorit. Osobne se domnivam, ze cca 1/3 vcelaru
neleci dobre (at uz vedome nebo nevedome). Myslim si, ze hrozba
rezistentniho roztoce je prilis velika a rozhodne stoji za to ji
predejit organizovanym lecenim. Az nam bude padat jedno vcelstvo za
druhym, tak nam dotace na optimismu nepridaji.
Nikdo vam dnes neudela nic zadarmo a proto bych dotace radeji venovat
na leceni. Chapu, ze pro velkovcelare, kteri se vcelarenim zivi to
muze byt dost velka ztrata, ale treba by se dalo zajistit, aby lide
vcelarici s zivnostnakem dostavali dvoji dotace - jedno na vcelstvo a
druhou na leceni. Nebo by si velkovcelari mohli "privydelat" lecenim
vcelstev malovcelaru (je to jen napad a nazor do diskuse - doufam, ze
me neukamenujete?)

Kuba

Dne 11. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Pani, uvedomte si jedno, ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane
> dotaciu 1 EUR pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat
> naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez dotacie mozeme
> zabalit. Zmysel dotovanie polnohosp. vyroby v europe je zachovanie
> potravinovej bezpecnosti a vyroby potravin aj v horsich klimat.
> podmienkach. Urcite sa med vyrobi lacnejsie v Australii pri vynosoch 100 Kg
> na vcelstvo ako v nemecku pri vynose 30 Kg na vcelstvo. Ale ked vsetok med
> dovezieme, kto opelí polnoh. kultury atd. ...
> Je to len priklad, tie castky sa daju lubovolne upravit.
> Je mi jasne, ze malokto by sa vzdal svojho hobby hoci by bolo stratove. Ale
> nie vsetci su venuju vcelarstvu ako hobby a prave ta druha cast vcelarov
> zabezpecuje vacsinu opelovania a aj produkcie vcelych produktov.
>
> Matej
>
>
> Tak s timto se plne ztotoznuji. 170 KC/ vcelstvo me skutecne
> nevytrhne. Radeji misto dotaci na vcelstvo dat vse na organizovane
> leceni!
>
> Kuba
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Nenechte si ujit novy film Woodyho Allena "Hollywood Ending" - blaznivou
komedii o tom, jak se ve tme strefit do cerneho. V kinech od 3.9.2002.
Sledujte http://www.hce.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub ©merda --- 12. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988)

Srsne bych nehubil. Mozna vypadaji hrozive, ale jsou velmi mirni.
Srsni nijak neskodi, spise naopak - jsou masozravi a zbavuji nas
obtizneho hmyzu. To ze si obcas zalovi v blizkosti ulu bych jim
toleroval, protoze jich zase neni tolik :-)). (mozna jsou i chraneni
??)

Kuba


Dne 12. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Letos u nás bylo opravdu hodně sršňů. Pozoroval jsem jak přilétali k úlu
> chytli si včelu a pak s ní odlétli. Tak jsem je hubil, jen jak to bylo
> možné. Čím ještě škodí nebo jsou nějak užiteční?
> Lojza.

______________________________________________________________________
Reklama:
Kliknete, hlasujte a vyhrajte v ankete Nejoblibenejši automobil roku 2003 v Ceske republice ceny za milion!! http://www.autoroku.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 12. 11. 2002
Re[2]: Dotace "včelařům" (1975) (1976)

Plne souhlasim z pritelem Martinem Kupkou, ze vcelarstvi je také odborne "zemedelstvi".
Hlavni prinos vcelstva je v jeho opylovaci cinosti to je cinnost prospesna cele spolecnosti a jen nepatrnou část, v podobe vcelich produktu, včelař vyuziva pro sebe.
Proto je spravne aby spolecnost i financne ocenila prospěšnou praci včelaře.

zdravi Jarda

mailto:valsora/=/email.cz



IMKk> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen stačí násobit a
IMKk> násobit.
IMKk> Já bych také byl radši bez dotací ale za opylovací službu nikdo se do
IMKk> placení nehrne, a nemusel bych připravovat výplatu dotací pro cca 140 lidí
IMKk> to napočítat a pak ještě tak 2 hodiny odolávat té řadě čekajících včelařů ,
IMKk> kteří jsou se někdy schopni i předbíhat a dohadovat o pár korun, které by
IMKk> měli zaplatit třeba za léčivo a podobně...,
IMKk> Ale včelařství je také odborné "zemědělství " a když je dotace na pastvu
IMKk> skotu v horských oblastech a na udržováni krajiny pastvou nebraňme se jim,
IMKk> možná by se někomu krajina s neposekanou trávou a s náletem dřevin nelíbila
IMKk> ale včelám by to určitě prospělo. A tak je otázka proč si nevzít dotace,
IMKk> když ostatní kategorie zemědělství jsou také dotovány spíš je potřeba si je
IMKk> přijít včas vyzvednout aby hospodář nemusel ještě to lidem donést až domu
IMKk> nebo posílat složenkou!!!
IMKk> zdraví Martin Kupka Č. Budějovice.


IMKk> Přátelé k dotacím jednu kacířskou myšlenku."už aby je čert vzal"Zamysleme
IMKk> se jak využíváme dotací,myslíte si že 150kč drží naše včelařství nad
IMKk> vodou?Napište mi váš názor .Děkuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jan jindra --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)

Sršni jsou skutečně velmi užiteční protože loví hmyz
během léta.
Pozoruji je na své včelnici několik let a ještě mě nikdy
nenapadlo je jakkoliv ničit. Pro včelaře nemohou být
nijak škodliví protože během včelařského jara a léta
je v hnízdě pouze sama matka spolu s několika málo
dělnicemi. Teprve v podletí se hnízdo rozmnoží tak,
že mohou být znát úbytky včel, ale to je v době kdy
má včelař již nakrmíno a o letní včely mu už nejte.
Přeji všem tu krásnou podívanou na sršní hnízdo
a letící sršní matku.
Zdravím všechny ochránce zbytků naší přírody.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Dvoracek --- 13. 11. 2002
Re: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992) (1994)

Dekuji vsem za cenou radu ohledne zivota vos. Mohu vam rici, ze na zaklade vasich rad jsem nic nepodnikal proti vosam a tento uzitecny hmyz jsem nechal volne zit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle


Osy aj sršne aké také sú dravce loviace včely a kradnúce všetok med či cukor
čo nájdu. Taktiež osy zberajú medovicu. Preto ich treba ničiť všade kde sa
dá.

Peter Malindžák


Dekuji vsem za cenou radu ohledne zivota vos. Mohu vam rici, ze na zaklade
vasich rad jsem nic nepodnikal proti vosam a tento uzitecny hmyz jsem
nechal volne zit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 13. 11. 2002
RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992) (1994)

Môžem potvrdit, že sršne nie su škodliví. V osmom mesiaci vybudujú nádherné
hniezdo , ktoré má tvar na seba poukladaných slnečníc, prilepených pod
doskami. Je pravdou že chytajú aj kde tu včely. Keď človek robí rámus aj ho
pichnú. Žihadlom pichnú aj dva krát. Miesto vpichu očervenie a boli 3-4
dni. Jed je silnejší 40 krát viac ako včelý.
Tak pozor a radšej vyhľadať hned lekára. Dve žihadlové pichnutia môžu
zabiť koňa. Bežný včelár znesie jedno pis
chnutie bez problemov ale v noci pre bolesť nebude spať. Aj tak ich chráňme.
Mám včelársku maringotku, s ktorou nekočujem ale osie hniezda nestačím
likvidovať. Stačí malá škára a už sú tam.
G.Komínek





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub ©merda --- 13. 11. 2002
Re:Vosy v úle(3) (1996)

Ja bych to nevidel tak cerne. Hubenim vseho ziveho co by nam mohlo
byt jen teoreticky ublizit, rozhodne neprospiva ani nam ani nasim
vcelam. Takto presentovany nazor povazuji za velmi extremni. Ono take
vsechno souvisi se vsim. Pokud to prezenu tak napr. pokud vyhubime
mravence, ktere se vetsinou "staraji" o msice, tak nebude medovice...
Vcelar by mel prirode spise naslouchat a ucit se nez se ji snazit
zmenit k obrazu svemu. Jeste jsem nevidel tolik vos a uz vubec ne
tolik srsnu, aby byli schopni zlikvidovat vcelstvo.

Kuba

Dne 13. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

>
> Osy aj sršne aké také sú dravce loviace včely a kradnúce všetok med či cukor
> čo nájdu. Taktiež osy zberajú medovicu. Preto ich treba ničiť všade kde sa
> dá.

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Mensik --- 13. 11. 2002
Re: Dotace "včelařům" (1985)

Já bych se o dotacích moc nerozepisoval a byl bych vděčen za to málo co na
včelstvo dostáváme. Vždyť je to vlastně příspěvek za opylovací službu.
Defakto zajišťujeme opylování nejen pro zemědělské podniky ale pro všechny
majitele luhů ,lesů, polí i zahrad. nevím jak by jste chtěli spravedlivě
všem těmto majitelům tuto službu rozúčtovat.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 12, 2002 8:48 AM
Subject: RE: Dotace "včelařům"


> Štát sponzoruje u nás na Slovensku snáď všetko, len nie to čo je
potrebné -
> od zneužívateľov sociálneho systému až po všakovaké úrady, ktoré nerobia
> nič, len existujú a berú peniaze. Ja beriem dotáciu aspoň tak, že štát dá
> späť niečo z tých daní, ktoré zaplatím. Na zaplatenie veľkého prínosu
> súvisiaceho s opeľovaním rastlín je to avšak málo. Síce si myslím , že by
to
> mali robiť poľnohospodárske družstvá a nie štát, ale tie to majú ťažké a
na
> nich štát taktiež kašle.
> Na východnom Slovensku sme mali tento rok extrémne sucho (aspoň v okolí
> Košíc), ale keďže sa z toho neurobila politická téma družstvá nedostali
> žiadnu pomoc a v jeseni siali v obmedzenom rozsahu - najmä veľmi málo
repky.
>
> Neviete náhodou niekto zo Slovenska aká bude tá dotácia v tomto roku a
kedy
> by mala prísť ?
>
> Peter Malindžák
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 14. 11. 2002
Re[2]: Dotace "včelařům" (1977)

Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi
organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem -
acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe
dekade prosince.
Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare,
ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle
poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka
odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu
spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne vyuzije
dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli
dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve prospech
zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a organizaci plosneho leceni.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz


:>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>>stačí násobit a
VE> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
VE> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
VE> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou nebudou?
VE> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
VE> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
VE> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
VE> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
VE> včelstva.
VE> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit skupinky,
VE> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
VE> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
VE> dokonce líp!
VE> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o pár
VE> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
VE> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
VE> vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
VE> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám si
VE> iluze.
VE> ....

VE> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
VE> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
VE> Je tam dost zajímavých informací.
VE> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
VE> Zdravím
VE> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 14. 11. 2002
RE: Dotace " vcelarum" (1982)

Jedna malá poznámecka:
V Parízi jsem minulý týden na trzisti videl 1/2kg medu za 3.66 EUR.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Belá

> , ked vcelar v EU preda med za 3 EUR a dostane dotaciu 1 EUR
> pricom je ho naklady su 4 EUR, tak aj my casom budeme mat
> naklady produkovat 4 EUR, ale pri trhovej cene 3 EUR to bez
> dotacie mozeme



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 14. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)

V ČR jsou sršni chránění zcela jistě.
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá


> Srsne bych nehubil. (mozna jsou i chraneni ??)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 14. 11. 2002
RE: RE: Vosy v úle

:>Srsni nijak neskodi, spise naopak - jsou masozravi a zbavuji nas
:>obtizneho hmyzu. To ze si obcas zalovi v blizkosti ulu bych jim
To je pravda, ale nevím proč jim chutnají ta moje nejlepší jablka.
Já je pak jen dojídám. (ta jablka) - Jinak je sršeň krásný výtvor přírody.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 14. 11. 2002
RE: Re[2]: Dotace "včelařům" (1977) (2000)

kolik včelstev jste schopni ošetřit za den a za jakou finanční úhradu, jak
spolupracují členové platí ještě cestovné a čekají na včelnici v určitou
dobu i ve všední den , kdy většina lidí je v práci?

zdraví Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Hykel Jaroslav [mailto:valsora/=/email.cz]
Sent: Thursday, November 14, 2002 4:43 AM
To: Vesely Emanuel
Cc: 'Vcelarska konference'
Subject: Re[2]: Dotace "včelařům"


Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi
organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem -
acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe
dekade prosince.
Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare,
ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle
poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka
odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu
spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne
vyuzije
dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli
dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve
prospech
zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich
chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to
slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a
organizaci plosneho leceni.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz


:>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>>stačí násobit a
VE> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
VE> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
VE> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou
nebudou?
VE> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
VE> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
VE> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
VE> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
VE> včelstva.
VE> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit
skupinky,
VE> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
VE> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
VE> dokonce líp!
VE> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o
pár
VE> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
VE> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
VE> vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
VE> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám
si
VE> iluze.
VE> ....

VE> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
VE> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
VE> Je tam dost zajímavých informací.
VE> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
VE> Zdravím
VE> Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 14. 11. 2002
Re: Re: Dotace "včelařům" (1977) (1980)


Zdravím všechny v konferenci.
Opožděně reaguji na diskuzi- DOTACE.
Minulou neděli jsme měli schůzi s výplatou dotací.
Účast velká- byly dotace, zároven se ale platí povinné příspěvky.
Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
by přestalo být organizováno. V naší organizaci je hodně
včelařů s malým počtem včelstev. Na vesnici to ale zaručí
plné pokrytí prajiny. Vlastní dotace slouží na pokrytí povinných
přispěvků a těch pár korun co zůstane je na pivo.
Včelař platí pouze z ruky léčení.
Znám mentalitu lidí a nevím si představit, že by měl včelaž zaplatit
ze svého: 200kč příspěvek, dále za staniviště za počet včelstev.
Pamatuji si akorát těch 200kč.
Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně.
Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely
přeléči známým a sousedům.
Richard.

______________________________________________________________________
Reklama:
Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Neąpor --- 14. 11. 2002
Re: RE: Vosy v úle (1953) (1983) (1988) (1992)

O sršních se dá napsat spousta věcí, tak jen ve zkratce:
1. V prvé řadě je sršen rodu ženského.
2. Jsou chráněné.
3. Jsou méně útočné než vosy a možná i méně než včely, dalo by se říct, že
jsou mírné.
4. Jsou velmi užitečné, protože v pozdním létě spotřebuje sršní stát až půl
kilogramu hmyzu denně.
5. Jediný hmyz co loví v noci.
Měl jsem sršní hnízdo v kočovném voze, bylo radostí je pozorovat poměrně z
malé vzdálenosti od založení hnízda až po jeho zánik na podzim. I když sem
tam nějakou včelku zlikvidují, včelám mnoho neškodí, protože se jedná
většinou o včelu letní, která by stejně uhynula. Moje zkušenosti jsem
zveřejnil ve Včelařství 10/93 na str.209. Pak jsem dostal dopis od nějakého
staršího včelaře, že jsem hudlař a ne včelař. Sršně však do přírody patří.
Je to pěkný, až majestátný hmyz.
Franta

> V ČR jsou sršni chránění zcela jistě.
> Libor Jarolím
> Ostrava-Stará Bělá
> > Srsne bych nehubil. (mozna jsou i chraneni ??)
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům"

:>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
:>by přestalo být organizováno.
Nedoplácí, med mu to vykompenzuje. K čemu jsou takoví "členové", když je
drží pohromadě pár korun od státu? Zákonem by se například stanovilo, že kdo
chová včely, zaplatí na obecním úřadě 200 Kč ze včelstva. Jsem přesvědčen,
že by to TV zpravodajství ani nerozmazávalo. Veřejnost nám v dotacích moc
nefandí. A kdo neodevzdá vzorek měli, zaplatí pěknou pokutu a další
přeléčení.
Však oni by si to organizovaní včelaři pohlídali. Fluktuace je mezi námi
minimální.
Pejskaři nejsou taky organizovaní a platí poplatky a léčí u veterináře za
slušné peníze. Včely by léčili zkušení a vyškolení včelaři pod odborným
dozorem místního veterináře a za náhradu.

:>Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně.
Organizovaně se jen převezmou peníze a léky. Samotné léčení už bohužel
většinou organizovaně neprobíhá. Já to sice nepamatuji, ale prý se v 80-tých
letech také organizovaně likvidovala včelstva.

:>Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely
:>přeléči známým a sousedům.
Tak to jste na tom dobře, ale jinde to tak není.

Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly
opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je
včelař propil.
Základní omyl celé dotace je v tom, že to má asi jako motivovat lidi k chovu
včel, ale kvůli tomu nikdo nezačne, a kdo už začal tak je motivován něčím
jiným.
Pravé dotace zemědělcům přece jsou k tomu aby se tím vůbec slušně uživili,
ale to není případ včelaření. Většinu nás to neživí.

Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii nebo v Anglii.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům" (2007)

Poměrně jednoduše, v podstatě včelaři nedostanou na ruku ani halíř
/eurocent/.

V Německu dostávají takvanou ekologickou prémii, ve staré měně ve výši
cca 3 - 3,50 DM tedy asi třetinu toho co v ČR, s rozdíly podle
bohatosti spolkové země. Větší část podpory jde nepřímou cestou, z toho
opět větší část na vzdělávání, přednášky a poradenskou činnost. K tomu
dojít u nás, tak prakticky zmizí velké procento včelařů, kteří mají tak
do deseti včelstev. Na rozdíl od mnoha názorů, které tady proběhly na
tohle téma, tak když se bavím se včelaři okolo pěti včelstev, tak
prohlašují asi "už takhle na tom prodělávám, když nebudou dotace
končím" a ti nad 50 "dotace je sice příjemná, ale těch deset tisíc mě
nezabije, je to jako když mám od dvě nebo tři kila medu víc nebo míň a
počasí ovlivní ekonomiku chovu včel výrazně víc než jakákoliv dotace".
Větší včelaři zpravidla dosahují lepších výnosů medu (samozřejmě jsou
výjimky), mimo jiné i proto, že včely z časových důvodů tolik nevyrušují
a mají menší nepřímé náklady na jedno včelstvo.

Problém je to, že z hlediska plošnosti opylení jsou potřeba hlavně ti
malí, když máte na jaře chladno a deštivo, tak Váš sad nezachrání to
jestli má někdo půl kilometru od vás na zahradě 50 včelstev ale to,
jestli má Váš soused dvoje na zahradě.

Jinak k ekonomice jsem uveřejnil ve Včelařství v čísle 4/2002 na straně
90 článek vycházející ze zprávy Britského ministerstva zemědělství,
rybářství a potravinářství, kde byla poměrně přesná kalkulace nákladů.

Celkově se dá říci, že v celé západně Evropě je včelařství ve stejném,
ne - li větším srabu než u nás a na Slovensku a to převážně z
ekonomických důvodů. S výjimkou pár špičkových komerčních chovatelů je
totiž ekonomický přínos chovu včel takový, že pokud jej podělí spotřebou
práce, tak by za to v Německu nepracoval ani velice zoufalý Ukrajinec.

Letošní stavy včelstev v Německu jsou 820 tisíc a je v něm okolo 80
tisíc včelařů. Tedy asi tolik jako u nás v roce 1990, průměrný věk
včelařů je stejný jako u nás a na Slovensku.

> Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii
> nebo v Anglii. Eman
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům" (2007)

On Fri, 15 Nov 2002, Vesely Emanuel wrote:

> :>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
> :>by přestalo být organizováno.

> Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly
> opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je
> včelař propil.

Take si myslim, ze jen kvuli dotaci nikdo nevcelari. Ale pokud ty penize
nekdo dava, byla by hloupost si je nevzit. Do urcite miry je rozdelovani
prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak pripada),
snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

Doufejme, ze pokud v budoucnu tyto plosne dotace zrusi, vcelarstvi o tyto
penize neprijde, ale budou vyuzite cilene na rozvoj vcelarstvi, nabor
mladych, vzdelani ...

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 15. 11. 2002
RE: Re: Dotace "včelařům"

:>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to tak
pripada),
:>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

To ti nepripada, ale tak to mnohde je a to mi vadi. Nevim proc se mi zrovna
vybavuje jedna analyza dopadu humanitarni podpory v Africe. Podporu
rozkradli urednici, nakoupili za ni zbrane a ti co podporu nejvic
potrebovali, umreli hladem a nemocemi.

:>Doufejme, ze pokud v budoucnu tyto plosne dotace zrusi,
:>vcelarstvi o tyto
:>penize neprijde, ale budou vyuzite cilene na rozvoj vcelarstvi, nabor
:>mladych, vzdelani ...

Doufejme. Jinak jeste mame rezervy ve srovnani s Nemeckem.
Az budou pomery ve vcelarstvi u nas jako v Nemecku, tak budeme mit 100 000
vcelstev a 10 000 vcelaru. A kdyz srovnam celkove hospodarske vysledky, tak
nepozoruju, ze by to Nemecku nejak vadilo. Med a ovoce si dovezou, do
prirody si zajedou a zijou.
A spotrebu medu na hlavu maji nekolikanasobne vetsi nez my. U nas je ale
fakticka spotreba medu urcite vetsi, nez se udava, lidi vetsinou kupuji med
u vcelaru a ne v obchode.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 11. 2002
Re: Dotace " včelařům"


Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati clenske vo
zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V sucasnosti je to jednoduche.
Pri vyplate dotacie sa tato ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto
ten paradox uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej
podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze ma zaplatit 10x
viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum co zvaz pre vcelarov robi.
Potom som zvedavi z coho chcu nase sekretariaty a UV zit!
Ak sa dnes potichu hovori, ze pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli
dotacii, tak po zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak
by sa platilo clenske od vcelstva /.

Matej



:>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to
tak
pripada),
:>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 15. 11. 2002
RE: Dotace " včelařům" (2011)

>
> Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati
> clenske vo zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V
> sucasnosti je to jednoduche. Pri vyplate dotacie sa tato
> ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto ten paradox
> uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej
> podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze
> ma zaplatit 10x viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum
> co zvaz pre vcelarov robi.

To minimum poznali alespoň u nás zatraceně dobře včelaři na Moravě v
roce 1997 a letos v Čechách. A to formou příspěvků ze svépomocného
fondu.

Zrovna tak by se velice divili, pokud by nebyla možnost konzultovat
různé vyhlášky a zákoné normy, dotýkající se včelaření. Jako hezký
příklad lze použít léčení proti varroáze, které by, podle loňských
představ státních orgánů mohli provádět pouze veterinární lékaři a to
pochopitelně za komerční cenu atd., zrovna tak to, co si nikdy
nepřiznají, že u nás nikdo není mistrem světa v chovu včel, který by se
nepotřeboval neustále dovídat něco nového atd. Možnou ukázkou by byl i
slovenský způsob dotací, který byl v minulých letech. Zabýval by se v ČR
někdo jednotlivými žádostmi chovatelů včel: pro ilustraci v sektoru
zemědělství bylo v roce 2001 podáno 80 tisíc žádostí, z toho 55 tisic
včelařům přes ČSV.
Ostatně každý si může přečíst zprávu o činnosti, návrh rozpočtu a
rozvahu hospodaření ČSV, dostane to v časopisu.

Nevím přesně, co pro včelaře dělá SZV, snad je někdo ze sekretariátu
nebo slovenských svazových orgánů připojen na diskusní skupinu, aby mohl
reagovat.

Potom som zvedavi z coho chcu
> nase sekretariaty a UV zit! Ak sa dnes potichu hovori, ze
> pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli dotacii, tak po
> zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak
> by sa platilo clenske od vcelstva /.
>
> Matej
>
>
>
> :>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich
> (alespon mi to tak pripada), :>snaze se pak strhavaji
> prispevky a poplatky za leceni.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 15. 11. 2002
Antwort: RE: Dotace " včelařům"


pan Lnenička,
chapem, že obhajujete svoji pracu, ale moj prispevok bol zamerany na nieci
ine.
Chcel som poukazat na nespravnost platenia prispevku za vcelstvo.
Ak sa ma aj do buducna platit prispevok za vcelstvo tak mozem poslat na
schodzu vcely :-) Poichybujem, ze pri neexistencii dotacii dostanete od
vcelara z 50 vcelstvami 1.000 korun a od vcelara s 5 vcelstvami 100 korun,
pretoze "uzitok" z clenstva plynie na vcelara a nie na vcelstvo.

A podotazka bola v tom, ze ak nebudu dotacie, kolko vyberete od vcelarov
clenskeho?
Ci to bude na dnesne naklady stacit?

P.S. Svojpomocny fond je len urcity druh poistenia, ktore si vcelary
platia, a ktore zvaz spravuje, ale nedotuje!


<To minimum poznali alespoň u nás zatraceně dobře včelaři na Moravě v
<roce 1997 a letos v Čechách. A to formou příspěvků ze svépomocného
<fondu.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Kabát --- 15. 11. 2002
Lehce, snadno, s výsledkem

Včelařte s úlem DADANT, to znamená velké plodiště na výšku a polonástavky v medníku. Včely si v tomto případě poradí bez vás. Jsou tu již více než deset milionů let a svoje problémy a potřeby mají podstatně lépe zvládnuty v genetické výbavě než homosapiens, který před sto tisíci lety představoval pouze lehce vylepšenou opičku.
Muj přítel dosahuje dvou, až tří násobných výnosů než včelaři v okolí, kteří ho svou aktivní a údajně odbornou technologií stálého šťourání v úlu každoročně pobaví. Na úl mu stačí ročně pouze 30 minut práce a to mám ještě podezření, že polovinu z toho prosedí před česny a nasává medovinu.
S pozdravem a přáním dobrých sklizní Jiří Kabát

PS: Koupím levně starší medomet, tel.: 603 239255

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantisek Sanek --- 15. 11. 2002
Medovicova snuska v listopadu


Jelikož dnes vystoupila na Vysočině teplota na +15C, zajel jsem se podívat ke včelám.
Auto jsem zaparkoval pod velký smrk a sledoval, jak včely krásně létají. Byl jsem překvapen,
jak padají na letáky obtěžkány. Předpokládal jsem, že nosí vodu.

Ale vše se vysvětlilo, po mém návratu k autu. Na autě bylo spousta kapek medovice.
Pátral jsem dále a zjistil, že včely a vosy čile sbírají na smrkových větvích medovici.

Přátelé a co vy na to?

S pozdravem,

F. Šaněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 16. 11. 2002
Re: Antwort: RE: Dotace " včelařům" (2013)

On Fri, 15 Nov 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> Chcel som poukazat na nespravnost platenia prispevku za vcelstvo.
...
> pretoze "uzitok" z clenstva plynie na vcelara a nie na vcelstvo.

Neco na tom je, pred casem jsem si nekde opsal rozdeleni minimalnich
clenskych prispevku CSV (doufam, ze to jeste plati):

150 Kc na clena (za to je v podstate predplatne casopisu)
16 Kc na vcelstvo z toho:
       2,40 zustane ZO CSV
       2,40 dostane OV CSV
       4,20 dostane UV CSV
       7,- jde do svepomocneho fondu na pojisteni

Pojisteni je na vcelstvo, tam je to vcelku jasne. Ale u zbylych castek si
nejsem jisty, ze by vcelar se 100 vcelstvy mel od CSV 100 krat vetsi peci
nez vcelar s jednim vcelstvem - naklady na leceni se prece plati
samostatne a ostatni naklady (administrativa, placeny aparat) jsou spise
na clena nez na vcelstvo.

Leda ze by se to bralo jako poplatek za lobovani v parlamentu pri
ziskavani dotaci ;-), pak je to jasne. Za 16 Kc pispevku ziskat 170 Kc
dotaci, to se vyplati.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Rudolf Stonjek --- 16. 11. 2002
DADANT

Vážený příteli pane Kabáte.
Se zájmem jsem si přečetl váš vtipný článek a musím konstatovat, že jste si získal spoustu kritiků, kteří vás určitě znectí. V současné době přicházet s novou rámkovou mírou a novým úlem , je jako dráždit zmiji písečnou bosou nohou. V málo kterém oboru, jako ve včelařství je tak velké množství zastánců těch nejsložitějších a z hlediska života včel těch nejdrsnějších metod. To že jsou milovníci včel si myslí pouze oni. Já osobně testuji 16 úlů typu DADANT a porovnávám je s NU 39x24 a LEŽANY, od kterých jsem si hodně sliboval. Zatím co Ležany od začátku silně zklamávají, v této medné soutěži Dadanty přesvědčivě vítězí. Trojnásobné navýšení výnosu je možné pak-li včelaři v okolí vašeho přítele včelaří ve dvouprostorových úlech a pravidelná výměna matek je velkou neznámou. Je.li váš přítel zastánce hodně extenzivních metod, je doba 30 minut na ošetřování jednoho včelstva reálná. Občas bojuji proti varaoze vyřezáváním trubčího plodu a každoročně vyměňuji matky pomocí zavíčkovaného matečníku, což považuji za nejdokonalejší a nejjednodušší protirojové opatření čímž mi čas na ošetření jednoho včelstva stoupne odhadem asi o 15 minut. V čem Dadant překvapuje je zvláště jarní snůška, kdy je zcela bezkonkurenční. Na závěr bych rád dodal, že u česna bych medovinu též rád nasával, ale v současné době vyrábím pouze nepitelné patoky. Vzhledem k těmto poznatkům s vámi musím plně souhlasit, že úly typu DADANT jsou zcela přehlížené a nedoceněné.
Všem včelařům přeji hodně úspěchů
S pozdravem Rudolf Stonjek – Všenory.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Mensik --- 16. 11. 2002
Re: Re: Dotace "včelařům" (2007)

Mám pocit, že všichni zaměňujete několik věcí.
1) na dotaci mají nárok i nečlenové svazu
2) Za komunistů jsme dotace dostávali které nám za Klazova vláda vzala a pak
pokud se pamatuji měli dotace před pár lety vyrovnat prudké zvýšení cen
cukru a částeně nahradit peníze za opylování. které dříve vyplácely
družstva.
3) A i podíváme-li se do historie zjistíme, že již od dob Marie-Terezie se
objevují celoplošně zaváděné výhody a příspěvky pro chovatele včel.
4) každý rozumě se chvající stát bude tyto drobné chovy podporovat
5) Z celé táto diskuze Mám pocit, že jde jen o závist kolik peňez dostanou
ti velcí včelaři Sám mezi ně se svými 16 úly sice nepatřím, ale ať je mají.
6) Také je musíte brát jako, i když malé uznání za tu činnost kterou kterou
opylováním zajištujete celé veřejnosti.
7) I když tyto dotace nejsou žádný zázrak měli by chom bojovat stále o
jejich zachování a zvýšení za stejných podmínek
8) Měli by chom dále požadovat aby se dotace třeba do 30 včelstev nemusely
přiznávat ke zdanění. To zbytečně komplikuje život zájmovým včelařům při
zaměstnání kteří tak musejí podávat daňové přiznání sami.
9) Jak Vás vůbec mohla napadnout myšlenka , že bych měl ještě zaplatit za
to že provádím veřejnou službu opylování.
10) Co děláme pro to aby všichni včelaři ke svým včelám přistupovali
zodpovědněji
11) A již neděláme nic pro to, aby si věřejnost naší práce více vážila a tak
i více ocenila naše produkty.

přikládám návrh který jsem zaslal do včelařství


Vážená redakce.



Zveřejněný leták ve Včelařství se mi celkem líbil, " ALE " Jeho účínnost
bude velmi mizivá. A však jeho grafická úprava mne přivedla na myšlenku
plagátu.

Představte si tu armádu vylepovačů jestli by byl v časopusu vložen jeden
plagát o formátu A 3 nebo ještě lépe A 2. Ten by pak bylo možné využít jak
pro reklamu značky ČESKÝ MED, jako nabídka k prodeji přímo za dvora , na
stanovištích včelínú by mohl upozorňovat kde lze med zakoupit přímo od
včelaře. Včelař by měl mít možnost do plagátu doplnit svoje údaje. Méně
textu by mu prospělo! Měl by Více vyzdvihovat Ochrannou značku. Myslím si ,
že by měla být ústředním motivem.


Pepan

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 15, 2002 7:52 AM
Subject: RE: Re: Dotace "včelařům"


:>Kdo má jedno včelstvo doplácí. Po zrušení dotací hodně včelařů
:>by přestalo být organizováno.
Nedoplácí, med mu to vykompenzuje. K čemu jsou takoví "členové", když je
drží pohromadě pár korun od státu? Zákonem by se například stanovilo, že kdo
chová včely, zaplatí na obecním úřadě 200 Kč ze včelstva. Jsem přesvědčen,
že by to TV zpravodajství ani nerozmazávalo. Veřejnost nám v dotacích moc
nefandí. A kdo neodevzdá vzorek měli, zaplatí pěknou pokutu a další
přeléčení.
Však oni by si to organizovaní včelaři pohlídali. Fluktuace je mezi námi
minimální.
Pejskaři nejsou taky organizovaní a platí poplatky a léčí u veterináře za
slušné peníze. Včely by léčili zkušení a vyškolení včelaři pod odborným
dozorem místního veterináře a za náhradu.

:>Tím, že jsou včelaři organizováni probíha skoro vše organizovaně.
Organizovaně se jen převezmou peníze a léky. Samotné léčení už bohužel
většinou organizovaně neprobíhá. Já to sice nepamatuji, ale prý se v 80-tých
letech také organizovaně likvidovala včelstva.

:>Léčení- vždy se u nás najde pár ochotných jedinců co včely
:>přeléči známým a sousedům.
Tak to jste na tom dobře, ale jinde to tak není.

Mě nejde o to zrušit podporu včelstev od státu, ale aby ty peníze šly
opravdu na zlepšení stavu včelstev (léky, matky, úly, osvěta) a ne aby je
včelař propil.
Základní omyl celé dotace je v tom, že to má asi jako motivovat lidi k chovu
včel, ale kvůli tomu nikdo nezačne, a kdo už začal tak je motivován něčím
jiným.
Pravé dotace zemědělcům přece jsou k tomu aby se tím vůbec slušně uživili,
ale to není případ včelaření. Většinu nás to neživí.

Zajímalo by mě, jak to mají zavedeno v Německu, ve Francii nebo v Anglii.
Eman




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 16. 11. 2002
Dotace "včelařům"

Přátelé ještě k dotacím,víte vůbec co všechno je dotované?Pokuste se na tomto místě vyjmenovat jednotlivé položky a potom každý může podle sebe posoudit účelnost jednotlivých dotačních položek,bude to jistě zajímavé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 16. 11. 2002
Léčení

Na výstavě Praga agro ve stánku Rakouska byl přítel Pravdomil Svoboda a mnoho včelařů tam okukovalo udělátka pro léčení v Rakousku.Tam bylo snad nejvíce "vynálezců a zlepšovatelů "stávajícího léčení.Reakce přítele Svobody byla vynikající.Možná by o tom mohl nekdy napsat přímo přítel Svoboda z okresu Ustí nad Orlicí.Předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Kabát --- 17. 11. 2002
Medomet

Koupím starší medomet. Nabídněte prosím. Děkuji i za kontakty a doporučení.
Jiří Kabát

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 17. 11. 2002
Predatori (1953) (1983) (1988) (1992)

Nenechte si ujít opakování pořadu Predátoři (5/6) ve čtvrtek 21.11. ve 14.30
na Čt 1.
Jsou tam záběry soubojů sršní a včel v Japonsku.

Hodně zdraví JB.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hrabak Pavel --- 18. 11. 2002
po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)

zdravím,
chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco
nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0
až 20, průměr na včelstvo je 6.
pavel hrabák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 18. 11. 2002
2 zpravy spravce

Zdravím včelaře,

na upozornění jednoho účastníka konference, jsme zjistili, že 15
účastníků nedostávalo řadu dní příspěvky z konference. Věc jsme
přešetřili s takovýmto výsledkem:

Server "worldonline.cz" (který také existuje mj. pod doménovým jménem
"tiscali.cz" nebo "ti.cz") měl, jak se zdá, před nějakým časem jakési
problémy a nepřijímal pro část svých klientů poštu. Včelařský
konferenční robot je nastaven tak, že po třech marných pokusech
doručit mail, považuje adresu za špatnou, automaticky vymaže takovou
nefunkční adresu z mailing-listu (je to nutné opatření, aby server
nebyl zatěžován pokusy o doručení mailu na nefunkční adresy).

Takže několik z těch účastníků konference, kterým zajišťuje poštu
společnost spravující doménu "worldonline.cz", byla - kvůli nemožnosti
doručit na jejich adresu konferenční příspěvky - automaticky vyřazena
z mailing-listu konference.

Po zjištění této skutečnosti jsme okamžitě všechny tyto vyřazené
adresy "ručně" vrátili do mailing-listu konference.

(Někteří účastníci se mezitím znovupřihlásili do konference sami,
takže jsme dnes vraceli do mailing-listu 12 adres.)

Omlouváme se - příště budeme dohlížet na to, když konferenční robot
bude samovolně upravovat databázi účastníků konference.

Přehled všech konferenčních příspěvků je možno shlédnout na webovém
rozhraní konference: www.vcely.or.cz


-----------------------


Další zpráva (jen pro ty, kteří se účastní konference via e-mail):

vzhledem k tomu, že nedávné proniknutí spamu do konference (cca v
polovině října) vzbudilo určitý rozruch, tak jsme asi před měsícem
aktivovali novou funkci konferenčního robota, který v současnosti
nepřijímá příspěvky zaslané z adres, jež nejsou obsaženy v
mailing-listu konference.

Jinými slovy: svůj příspěvek do konference musíte posílat z té
e-mailové adresy, na kterou dostáváte konferenční příspěvky. Znamená
to mj. to, že abyste mohli e-mailem přispívat do konference, musíte
být přihlášeni - tj. musíte dostávat z konference příspěvky na Vaši
e-mailovou adresu.

Tím by mělo být zamezeno zasílání spamů z cizích adres do konference.
Věříme, že toto opatření přispěje ke klidnému konferování.

Vkládání příspěvků do konference přes webové rozhraní zůstává beze
změn a není touto novotou nikterak ovlivněno.


Zdravím,

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martina Kolková --- 18. 11. 2002
1. rocnik Kostu medoviny (2020)

Mili pratele,

rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery
probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.

Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit
chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.

Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co
prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.

Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu.
Skoda....

Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.

Jan Kolek





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 18. 11. 2002
Re: 1. rocnik Kostu medoviny (2020)


KDE?

----- Original Message -----
From: "Martina Kolková" <tuta/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 18, 2002 11:24 AM
Subject: 1. rocnik Kostu medoviny


Mili pratele,

rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery
probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.

Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit
chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.

Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co
prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.

Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu.
Skoda....

Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.

Jan Kolek




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 11. 2002
Antwort: po léčení


to je optimalne, este je dobre preliecit koncom decembra, kedy su vcely
bezpecne bez plodu.
Inak tiez som zadymoval tento tyzden / 2. osetrenie / a spad bol podobny od
0 do 20, len v jednom vcelstve bolo okolo 50 ks.

Matej

<zdravím,
<chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
<ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim
něco
<nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů
bylo 0
<až 20, průměr na včelstvo je 6.
<pavel hrabák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2027


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 18. 11. 2002
RE: po léčení

> ... som zadymoval tento tyzden / 2. osetrenie / a spad
> bol podobny od 0 do 20, len v jednom vcelstve bolo okolo 50 ks.

Ahoj,
vloni jsem na tom byl podobne. Letos v srpnu (august) jsme v ZO lecili gabonem - spad nepocitane, zacatkem listopadu (november) jsem poprve fumigoval - pouze v jednom vcelstvu bylo pres deset roztocu.
Ted o vikendu jsem fumigoval podruhe - jeden az dva roztoce. V tom nejvic napadenem jich bylo pet.
Tak mi tech dvacet pripada moc, ale taky to uz muze byt ocima, ze toho tolik nevidim.

> to je optimalne, este je dobre preliecit koncom decembra,
> kedy su vcely bezpecne bez plodu.

Pokud nebude teplo, tak se do chumace lecivo nedostane. Pak se doporucuje pouzit aerosolovy vyvijec. Ale s tim nemam zadne zkusenosti.

Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 18. 11. 2002
Re: 1. rocnik Kostu medoviny (2020) (2025)

Chtel jsem se zucastnit jiz lonske akce, coz jsem bohuzel z
pracovnich duvodu nemohl, chtel byl tedy poprosit o blizsi info na
pristi rok. Medovinu taky zkousim vyrabet, do kategorie amater se rad
prihlasim a treba sezenu jestze par kamaradu z okoli.
S pozdravem Radek Hubac, Hradec Kralove
drh/=/seznam.cz

> Mili pratele,
>
> rad bych Vas touto cestou informoval o 1. rocniku Kostu medoviny, ktery
> probehne, stejne jako 0. rocnik, spolecne s 11. rocnikem Kostu vina.
>
> Kost bude probihat v mesici dubnu 2003 a sami navstevnici budou hodnotit
> chut medoviny, aby byla zajistena maximalni objektivita.
>
> Medovina na minulem rocniku mela ohromny uspech a nekteri ucastnici co
> prijeli degustovat vino, skoncili hned po zacatku akce u medoviny.
>
> Vzorku vina bylo okolo 500 druhu, ale medovinu dodalo pouze 11 vyrobcu.
> Skoda....
>
> Pokud mate zajem zucastnit se teto akce, piste o blizsi informace.
>
> Jan Kolek
>
>
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Kliknete, hlasujte a vyhrajte v ankete Nejoblibenejši automobil roku 2003 v Ceske republice ceny za milion!! http://www.autoroku.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 19. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)

Nikdo se nehlásí, tak stručně:
Je z toho vidět, že 2.fumigace nebyla zbytečná.
Co můžeš ještě dělat?
1. Fumigovat za nějaký čas po třetí, ale pochybuji, že chytneš teplotu 10 C.
Může se včelstvo lahví s teplou vodou přihřát, ale já to ještě nezkoušel.
2. Použít aerosol s vodou nebo acetonem podle teploty ve druhé polovině
prosince. Pokud máš možnost, nic lepšího není. Po tom toužím, ale zatím
narážím na problémy (vhodný kompresor, vadný vyvíječ,..).

Když poctivě odebereš koncem ledna měl, tak by rozbor měl napovědět co s
tím. V nejhorším se udělá nátěr plodu.
Někde to v ZO v březnu vypadá jako soutěž o to, kdo má nejméně roztočů a
přitom jde hlavně o poznání pravdy.
Eman

> zdravím,
> chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
> ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim
něco
> nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů
bylo 0
> až 20, průměr na včelstvo je 6.
> pavel hrabák
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2030


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 19. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992) (2023)

není, uvidíš na jare dle rozboru meli, ale mohlo by to byt OK
Radek Hubac

Dne 18. listopad 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> zdravím,
> chtěl bych se zeptat, jestli počet 20 roztočů spadlých na podložku po 2.
> ošetření (17.11.) fumigací je nějak alarmující a jestli bych měl proti nim něco
> nadstandartního podniknout. abych byl přesnější: včelstev mám 8, roztočů bylo 0
> až 20, průměr na včelstvo je 6.
> pavel hrabák
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 20. 11. 2002
Re: po léčení (1953) (1983) (1988) (1992)

>1. Fumigovat za nějaký čas po třetí, ale pochybuji, že chytneš teplotu 10 C.
Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je povinné!!! Alespoň v našem okrese. A
je důležitější než ty předchozí (včelstva jsou bez plodu a možnost přenášení roztočů z
jiných včelstev je také mizivá). Při první fumigaci tam bývá ještě dost plodu, proto při
té druhé padá ještě tolik roztočů.

Přes 10 C má být v pátek a prakticky vždy je teplo kolem Vánoc, nejčastěji na Hod boží,
což mne těší, místo abych šel na návštěvu ke tchyni, běhám kolem včel...:))). To jen z
legrace já mám tchyni rád. Jen tím chci říct, že když se udělá teplo je opravdu třeba
všeho nechat a jít ke včelám, druhý den už teplo být nemusí.

Mluvil jsem s naším OVS-veterinářem (Praha-západ), a ten mi řekl, že vážně uvažuje o tom,
že by 3. léčení od příštího roku bylo povinně aerosolem...
Mějte se fajn
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Emanuel Vesely <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 19, 2002 2:57 PM
Subject: Re: po léčení



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 20. 11. 2002
RE: po léčení

> Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je
> povinné!!! Alespoň v našem okrese.

To je u nás taky, ale protože nemám možnost přeléčit aerosolem, nebudu spoléhat, že ještě po 20. listopadu přijde nějaký teplý den. Obzvlášť tady u nás (Letohrad) kdy zima přichází o 14 dnů dříve než jinde. (Zato jaro přijde o to později :-) )
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2033


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 21. 11. 2002
RE: po léčení

:>Jen tak na okraj: třetí léčení (po 20. listopadu) je
:>povinné!!! Alespoň v našem okrese. A

Tím líp. Mimochodem na stránce www.beedol.cz/beedolcz.html je návod na
obsluhu aerosolu.
Je tam asi nový, nebo jsem si ho předtím nevšiml. V dávkování u M-1 a
Varidol jsem měl zmatek. Aerosol pro můj hmyz je na dobré cestě, a budu mít
dokonce na výběr ze 2.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Mikita --- 21. 11. 2002
odhlasenie z diskusného fórumu.

Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.

Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 22. 11. 2002
RE: odhlasenie z diskusného fórumu. (2035)

Stačí podať spravu na vcely-unsubseribe/=/v,or,cz
Mozete sa tam dostat aj cez www.vcely.or.cz
----- Original Message -----
From: Stanislav Mikita
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 21, 2002 2:23 PM
Subject: odhlasenie z diskusného fórumu.


Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.

Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2036


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gabriel Kominek --- 22. 11. 2002
RE: odhlasenie z diskusného fórumu. (2035)


----- Original Message -----
From: Gabriel Kominek
To: Vcelarska konference
Sent: Friday, November 22, 2002 2:27 PM
Subject: RE: odhlasenie z diskusného fórumu.


Stačí podať spravu na vcely-unsubseribe/=/v,or,cz
Mozete sa tam dostat aj cez www.vcely.or.cz
----- Original Message -----
From: Stanislav Mikita
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, November 21, 2002 2:23 PM
Subject: odhlasenie z diskusného fórumu.


Prosím Vás akým spôsobom sa môžem odhlásiť z diskusného fórumu aby sme už nedostávali žiadne maily.

Ďakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 23. 11. 2002
Re[4]: Dotace "včelařům" (1977) (2000) (2004)

Do organizace patri ctyri katastry obci s asi 500 vcelstvy. Prevazna
cast vcelaru ma do deseti vcelstev. Vzhledem k rozsahlosti uzemi se fumigace
provadi ve dvou dnech vzdy v dnech pracovniho klidu. Kazdy vcelar se
domluvi se vcelarem, ktery provadi fumigaci, na pribliznou hodinu kdy
bude na jeho stnovisti vcelstev fumigace provedena. Vcelar, majitel vcelstev,
v urcenou hodinu, na sve naklady, prijede na sve stanoviste vcelstev.
Vcelar, ktery provadi fumigaci provede vlastni fumigaci a vcelar,
majitel vcelstev,provede vsechny dalsi ukony spojene s fumigacu to
je utesneni cesen po fumigaci a jejich nasledne uvolneni a pod.
Naklady na fumigaci se schvaluji vzdy na clenske schuzi a zahrnuji
veskere naklady jak jsem psal v predchazejicim mailu. Penize na
fumigaci jsou odecteny pri vyplaceni dotaci. V soucastnosti, vcelari
ktery vlastni troje vcelstva stci dotace a zazimovaci prispevek na
zaplaceni clenskeho prispevku pro UV, ZO a leceni.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

IMKk> kolik včelstev jste schopni ošetřit za den a za jakou finanční úhradu, jak
IMKk> spolupracují členové platí ještě cestovné a čekají na včelnici v určitou
IMKk> dobu i ve všední den , kdy většina lidí je v práci?

IMKk> zdraví Martin Kupka

IMKk> -----Original Message-----
IMKk> From: Hykel Jaroslav [mailto:valsora/=/email.cz]
IMKk> Sent: Thursday, November 14, 2002 4:43 AM
IMKk> To: Vesely Emanuel
IMKk> Cc: 'Vcelarska konference'
IMKk> Subject: Re[2]: Dotace "včelařům"


IMKk> Pratele, co Vam brani aby jste dotace venovali na leceni. V nasi
IMKk> organizaci jiz nekolik let pouzivame fumigaci aerosolem -
IMKk> acetonem, v jeden den v cele organizaci s posledni fumigaci v druhe
IMKk> dekade prosince.
IMKk> Organizace zakoupila pristroj, nechala vyskolit pracovnika - vcelare,
IMKk> ktery prvadi fumigaci. Pri vyplaceni dotaci kazdemu vcelarovi, podle
IMKk> poctu vcelstev, je ztrzena prislusna castka za osetreni. Castka
IMKk> odpovida cene leciva, praci vcelare, ktery provadi osetreni a nakladu
IMKk> spojenych s osetrenim. Jestliže katdy vcelar organizace takto smysluplne
IMKk> vyuzije
IMKk> dotace ve prospech zdrotniho stavu vcelstev nebude polemika jestli
IMKk> dotace ano nebo ne. Tedy dotaci ano a polud je venovat tuto castku ve
IMKk> prospech
IMKk> zdravotniho stavu vcelstva a zkvalitnovani chovu nakupem matek z vyssich
IMKk> chovu. K tomu je dotace urcena. Pri tisici vcelstev v organizaci je to
IMKk> slusna castka na vyskoleni pracovnika z vlastnich rad organizace a
IMKk> organizaci plosneho leceni.

IMKk> zdravi Jarda
IMKk> mailto:valsora/=/email.cz


:>>> V letošním roce je to 150+20 pro jedno včelstvo a pak jen
:>>>stačí násobit a
VE>> Je to skoro 90 milionů korun, které včelaři dostanou do kapes.
VE>> Žádného včelaře tyto peníze nezachrání.
VE>> Já bych úvahu o dotacích obrátil. Co nastane, když dotace najednou
IMKk> nebudou?
VE>> Budou včelaři houfně rušit včelstva? Myslím že naopak!
VE>> Podporují tedy dotace chov včel? Odpovím si sám: NE.
VE>> O počtu včelstev si rozhodují včelaři podle svých podmínek.
VE>> Musel bych být blázen nebo nemocný člověk, kdybych najednou začal rušit
VE>> včelstva.
VE>> Bylo by možné za ušetřené peníze zorganizovat, vyškolit a vybavit
IMKk> skupinky,
VE>> které by objížděly s aerosolem a odborně včelstva léčily?
VE>> Sami včelaři to nikdy neudělají. Každý si řekne: To zvládnu přece sám a
VE>> dokonce líp!
VE>> Vymyslím si nějaký zlepšováček: Gabon česnem do podmetu, pásek pokapu o
IMKk> pár
VE>> kapek víc a zapálím na alobalu a šup s ním do česna, a je to! A hele,
VE>> včelstva mi krásně přečkala zimu a co ještě přinesla medu! Mě nic ti
VE>> vědátoři nebudou povídat. Až jednou...
VE>> A včelařství se nečte, a na internetu je snad 1 promile včelařů. Nedělám
IMKk> si
VE>> iluze.
VE>> ....

VE>> Narazil jsem mimochodem na pěknou stránku:
VE>> http://www.honeycouncil.ca/beehome.html
VE>> Je tam dost zajímavých informací.
VE>> Tento týden bude asi poslední šance na 2.fumigaci.
VE>> Zdravím
VE>> Eman




mailto:valsora/=/email.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hykel Jaroslav --- 23. 11. 2002
Re[2]: Dotace " včelařům" (2011)

V Cesku se clenske prispevky pro UV i ZO plati za clena a za kazde
vcelstvo.
Tento zpusob odvodu pevnych cestek zavedeny v drivejsich dobach
uspesne vyuzivaji i jine organizace pri placeni na pr. telefonu, vody,
plynu, elektriny, odvozu odpadu a pod.
I v trznim hospodarstvi se pevne castky se kazdym rokem zvysuji na ukor
skutecne spotreby daneho media nebo poskytovanych sluzeb a je to zduvodnovano
inflaci.
Planovany prijem financnich prostredku je pro kazdou spolecnost vzdy
pohodlnejsi, proto se nemusi nesnazit zvysit kvalitu a mnozstvi svych
sluzeb. V chovani monoplnich ani demonopolizovanych spolecnosti u nas
neni zadny rozdil. Z posledni doby viz. avizovane pojisteni aut,
internet a pod. To plne plati i pro vcelarstvi.

zdravi Jarda
mailto:valsora/=/email.cz

MOfgd> Nepoznam presne pomery v Cechach, ale na Slovensku sa neplati clenske vo
MOfgd> zvaze za osobu / vcelara /, ale za vcelstvo. V sucasnosti je to jednoduche.
MOfgd> Pri vyplate dotacie sa tato ciastka vcelarovi ihned zrazi, takze si malokto
MOfgd> ten paradox uvedomuje. Ak vsak raz pride k zruseniu dotacii v dnesnej
MOfgd> podobe potom tazko vysvetlite vcelarovi s 50 vcelstvami, ze ma zaplatit 10x
MOfgd> viac ako ten co ma vcelstiev 5, za to minimum co zvaz pre vcelarov robi.
MOfgd> Potom som zvedavi z coho chcu nase sekretariaty a UV zit!
MOfgd> Ak sa dnes potichu hovori, ze pocty su o 10 - 15 % nadhodnotene kvoli
MOfgd> dotacii, tak po zruseni dotacie som zvedavy na nahlasovane pocty / najma ak
MOfgd> by sa platilo clenske od vcelstva /.

MOfgd> Matej



:>>je rozdelovani prispevku tmelicim prvkem v organizacich (alespon mi to
MOfgd> tak
MOfgd> pripada),
:>>snaze se pak strhavaji prispevky a poplatky za leceni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 24. 11. 2002
Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034)

Preji prijemny den vespolek,

uvazuji o nahrade stareho pocinovaneho kose novym nerezovym. Zatim
pouzivam zdedenou ramkovou miru 39*24, ale kdyz uz investuji do noveho
kose, chtel bych ziskat i moznost pripadneho prechodu na sirsi ramek.

U stavajiciho kose je prostor pro ramek (mezi dnem kose a konzolou pohonu)
47cm, coz je pro Langstroth malo (ramek + 1 ousko ma asi 46.5 cm a pul
centimetru se mi zda jako prilis mala rezerva). Pokud bych si nechal
zhotovit kos s delsi hrideli a konzolu pohonu zdvihl tak o 2 centimetry
vys (nejakou distancni podlozkou), uz by byl prostor i pro dlouhy ramek
dostatecny. Nemate nekdo praktickou zkusenost s podobnou upravou ?

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký --- 25. 11. 2002
Re: Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034) (2040)

Ve starém medometu lze vytáčet rámek langstroth. 1 ouško musí zapadnout do otvoru ve dně koše.
Antonín Podhájecký

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 25. 11. 2002
FW: Apitherapy Internet Course

Třeba někdo bude mít zájem.

S pozdravem

Lněnička

-----Original Message-----
From: Stangaciu Andrei [mailto:Stangaciu.Andrei/=/go.ro]
Sent: Thursday, November 21, 2002 6:31 PM
To: uvcsvpha/=/login.cz
Subject: Apitherapy Internet Course


Dear Mr. Cesky Svaz Vcelaru,

We would like to promote, with your help, among your
local beekeepers, biologists and health related
professionals a better knowledge on the medicinal
properties of bee products (Apitherapy).

We would also like to offer you the possibility to
join our Apitherapy Internet Course
(AIC) given in over 38 countries all over the world by
Dr. Stefan Stangaciu, our Romanian bee products and
Apitherapy expert and also President of the German Apitherapy Society.

After you would take these theoretical courses we could organize,
together with you, Practical Apitherapy Courses in your country/area.



If interested in joining the course, please let us know and we'll send
you more details...





Yours,

Andrei Stangaciu

AIC Registration Department

E-mail: AIC/=/go.ro , Stangaciu.Andrei/=/go.ro

Web: www.apitherapy.com

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Cafourek --- 26. 11. 2002
Pane Baudiąi.

Asi už su starý osel - včelařím zhruba 40 let, a s mym tatou - ma 82 let, tak to jsme pěkná parta. A jsme přístupní - neutále - k novým poznatkům.

PS: letos jsem makal s 25-ti včelstvy a vydojil jsem 1.600 kg medu. Do dneška kroutím hlavou, a to su proti mymu tatovi holub - je mi pouze 53 roků - , ale i muj tata tou hlavou kroutí taky. Neuvěřitelné výsledky. Kvůli včelám jsem musel dočasně zapomenout na svou profesi. Jura
PS 2: su z Moravského Berouna a kočoval jsem na řepce, potom na svazence a následně na pohance.
Ahoj, děkuji panu Bauišovi za přízeň a servis.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 26. 11. 2002
pocasie (2043)

Vazeny priatelia


neviem ako v inych koncinach byvaleho ceskoslovenska, ale u nas v Rajeckych Tepliciach okr,Zilina kvitne pupava, kralik a v zahrade pod stromom rastu hlivy zemne. Vcely lietaju len taky rachot. Vcera cez den bolo 16 a dnes rano 12 stupnov. Trosku cudne na koniec novembra. Minule roky tu bol vzdy sneh.

(Kvietky kvitnu a ja nemam vcely v dobrej kondicii na znasku !?!?)

Naco sa mame pripravit na jar? Na ake nasledky ?




Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2044


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 26. 11. 2002
Antwort: pocasie



Vidis, keby si vcely dobre pripravil, mohol si dnes vytacat. :-)

Ale vazne, pokial nebude taketo pocasie trvat dlho, vcelam by to nemalo
uskodit.
Budu mat aspon zasoby pelu na jarne obdobie.
Inak tieto teple dni poskytuju moznost na jesenne zadymovanie proti
kliestikovi.

Matej

<Vazeny priatelia


 <    neviem ako v inych koncinach byvaleho ceskoslovenska, ale u nas v
Rajeckych Tepliciach okr,Zilina <kvitne pupava, kralik a v zahrade pod
stromom rastu hlivy zemne.  Vcely lietaju len taky rachot. Vcera cez den
<bolo 16 a dnes rano 12 stupnov. Trosku cudne na koniec novembra. Minule
roky tu bol vzdy sneh.

 <(Kvietky kvitnu a ja nemam vcely v dobrej kondicii na znasku !?!?)

 <   Naco sa mame pripravit na jar? Na ake nasledky ?


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"

:> fumigaci jsou odecteny pri vyplaceni dotaci. V soucastnosti, vcelari
:> ktery vlastni troje vcelstva stci dotace a zazimovaci prispevek na
:> zaplaceni clenskeho prispevku pro UV, ZO a leceni.
:>
:> zdravi Jarda

To se mi nějak nezdá. Přepočítal jsem si to a u nás včelař se 3 včelstvy
dostane 145 Kč na ruku. Kdybych jim navrhl aby dali na každé včelstvo 48 Kč
navíc za léčení, tak by mě vyhnali.
Jiná věc by byla, kdyby to nařídila OVS. Pak by diskuze odpadly. Jenže to je
utopie.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"

> ... dostane 145 Kč na ruku. Kdybych jim navrhl aby dali na každé
> včelstvo 48 Kč
> navíc za léčení, tak by mě vyhnali.

Prosimte a z ceho to leceni teda financujete?
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"

:>Prosimte a z ceho to leceni teda financujete?
:>Pavel
:>
Platime si 18 Kc/vcelstvo (2 Gabony a Varidol). A to nekde si to vybiraji v
hotovosti,
aby si skutecne uvedomili kolik se plati.
Ja myslel, ze ses spletl. Bud rad, ze ste si na to zvykli. U vas bych chtel
aerosolovat.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"

> Platime si 18 Kc/vcelstvo (2 Gabony a Varidol). A to nekde si
> to vybiraji v
> hotovosti,
> aby si skutecne uvedomili kolik se plati.

Abych byl uprimny, ne vsichni vcelari (obzvlast starsi rocnik) jsou s temi srazkami srozumeni. Ale nic jineho jim nezbyva. Na schuzi jsme to jednou provzdy odsouhlasili, takze to z dotaci jde pri vyplate odecist (letos 30,- na vcelstvo). Ale jsem presvedcen, ze bez dotaci bych asi penize na leceni od vsech nedostal. To radsi nebudou lecit :(
Ale jsem radsi optimista, asi jim krivdim.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 26. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům" (2049)

Já jsem letos strhával 10 Kč za včelstvo Formidol půlku nám hradil okresní
úřad a potom tedy podzimní léčení Varidolem, a to se ještě objevily názory
že lahvička stojí 25 a je to moc, kdo má včelstva mimo obvod ZO a nečerpá
léčivo od naší ZO může požádat o vrácení této částky. Stanovení této částky
bylo na mne / hospodáři/ a stejně mne za to brzo asi umlátí. A tak díky za
podporu a informace.

Ing. Martin Kupka--České Budějovice.
kupka/=/mlade.cz
603 462 921


-----Original Message-----
From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz]
Sent: Tuesday, November 26, 2002 12:40 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Re[4]: Dotace "včelařům"


> Platime si 18 Kc/vcelstvo (2 Gabony a Varidol). A to nekde si
> to vybiraji v
> hotovosti,
> aby si skutecne uvedomili kolik se plati.

Abych byl uprimny, ne vsichni vcelari (obzvlast starsi rocnik) jsou s temi
srazkami srozumeni. Ale nic jineho jim nezbyva. Na schuzi jsme to jednou
provzdy odsouhlasili, takze to z dotaci jde pri vyplate odecist (letos 30,-
na vcelstvo). Ale jsem presvedcen, ze bez dotaci bych asi penize na leceni
od vsech nedostal. To radsi nebudou lecit :(
Ale jsem radsi optimista, asi jim krivdim.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 28. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům"

:>že lahvička stojí 25 a je to moc, kdo má včelstva mimo obvod
:>ZO a nečerpá
:>léčivo od naší ZO může požádat o vrácení této částky.

Rád se dovídám, že takoví skrblíci nejsou jen u nás.
Berou dotace a ještě jim na to OU přispívá. To je nemravné.
Hamižnost je u včelařů, zdá se mi, zvláště vyvinutá.
Viz také ty diskuze o cenách medu.
Zemědělcům se nedivím, když se derou o výkupní ceny,
ty to živí, ale u včelaře, milovníka přírody, mě to vadí.
Myslím, že bychom měli být teď hodně potichu,
aby pak do nás nezačal někdo šťourat.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 28. 11. 2002
RE: Re[4]: Dotace "včelařům" (2051)

>
> Rád se dovídám, že takoví skrblíci nejsou jen u nás.
> Berou dotace a ještě jim na to OU přispívá. To je nemravné.
> Hamižnost je u včelařů, zdá se mi, zvláště vyvinutá.
> Viz také ty diskuze o cenách medu.

Je mi líto, že to musím takhle říct, ale bohužel často není jiná cesta
než s nimi nediskutovat a po dohodě výboru ZO je postavit před hotovou
věc. Pokud chce, tak mu včelstva ZO přeléčí, za cenu stanovenou výborem,
pokud ne, tak bude na jaře dokazovat Městské veterinární správě, jak a
kdo mu je kvalifikovaně léčil. Ale je pravda, že včelaři mají dobrou
paměť a ještě si u nás pamatují případ, který bývalý předseda ZO dovedl
až k soudu, kde včelař odmítající léčit dostal podmínku na dva roky. Ten
neléčící včelař byl nějakým tajemníčkem na OV KSČ v jednom pražském
obvodu a tak byl velice chytrý a cítil se pevný v kramflecích, bohužel
pro něj si neuvědomil, že tehdejší předseda ZO byl pracovníkem inspekce
Federálního ministerstva vnitra.

Ostatně ve včelařství 10/2002 na straně 225 můžete vidět, že v
kritických případech se i nyní přistupuje k likvidaci včelstev /snímky
jsou z dubna letošního roku z naší ZO/ i když to byl zvlášť exotický
případ.

Ale v této diskusi jsme se už dostali dost daleko od dotací a navrhuji
toto téma uzavřít a bavit se o něčem jiném.

Jen tak orientačně, pro zprávu o činnosti budu muset zhodnotit včelařský
rok 2002 - vím že byl na mnoha místech rozdílný, mohli byste mi poslat
na csv/=/volny.cz , abysme nezahlcovali konferenci, hodnocení roku u Vás,
nejlépe v číselném hodnocení 1 - 5 1 nejlepší, 5 nejhorší a uvedení
okresu. Údaje zpracuji a pošlu spátky do diskuse.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 29. 11. 2002
Re: Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034) (2040)

Taky jsem mnel starý 3-rámkový kos pro 39x24 a rámky 42x17 z nej precuhovaly
asi o 3cm nahoru. Usi rámku do der ve dne kose nepasovaly a kdyz tak to celé
bylo moc nakrivo. Jednu sezónu jsem s tím vydrzel. Ale pracuje se s tím
spatne. Bunky, které byly v prostoru okraje kose (asi 3cm pás) nesly vytocit
jinak, nez po dalsí manipulaci = otocit rámek vzhuru nohama.
Nechal jsem si loni pod stromecek nalozit nový nerezový kos. Delal mi ho
pr.Vodicka (e-mail: jar.vod/=/volny.cz a http://www.apidomia.cz/ ) a jsem s
ním po jedné sezóne velmi spokojený.
Kdyz posles pr.Vodickovi vsechny rozmery medometu, které jsi schopen zmerit,
vcetne délky hrídele, tak Ti spocítá a rekne co se Ti tam vejde. A myslím,
ze i rámek z Langstrota nebude v novém kosi problém.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Belá

> uvazuji o nahrade stareho pocinovaneho kose novym nerezovym. Zatim
> pouzivam zdedenou ramkovou miru 39*24, ale kdyz uz investuji do noveho
> kose, chtel bych ziskat i moznost pripadneho prechodu na sirsi ramek.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička --- 29. 11. 2002
Re: Medomet - uprava 39 -> 45 cm (2034) (2040) (2053)

Pokud se pan se mnou spojí, můžeme pro něj koš vyrobit. Zítra- tj. v soubotu se mám účastnit akce komerčních včelařů ( školení ) v Nasavrkách, kdo má zájem, může se přijet podívat.

Vodička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky --- 2. 12. 2002
doplněk k článku ing.Z.Tempíra,CSc 12/2002

Zkušení organizátoři z dřívějších ústředí

vytvořili přípravný výbor jednotné včelařské organizace...


Předseda Jednoty českých včelařů O.Brenner:
...probral spletité cesty,které vedly k dnešní včelařské organizaci,vylíčil jednání u odpovědných ústřednéch úřadů,vyvodil právní důsledky a zdůraznol,že nemůžeme býti a nejsme spokokojeni s organizační úpravou,jak nám byla dovolena. jen další dobře uvážený postup může přinésti výhodnější postavení,zvláště pokud se týká zemské samosprávnosti. At jsou stanovy zatím jakákoliv,naším úkolem jest naplniti je duchem vážné a poctivé práce a né neodpovědnou činnosti rozkladnou Naše úsilí o samostatné stanovy zemské je pevné a obezřelé.


Jednatel Jednoty českých včelařů J.Nepraš :
Veškeré nesprávné a zlomyslné dohady o vytvoření včelařské organizace budou budou uvedeny na pravou míru ve výroční zprávě Jednoty a dokumenty doloženy.


Zkušení organizátoři z dřívějších ústředí-
vytvořili připravenost ke komunistickému převratu. Ve vši skromnosti připraveni byly. Již 23.února by s funkcí odstraněna buržoázní reakce z Jednoty českých včelařů.


v dobrém franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Přepechal --- 3. 12. 2002
Výroba svíček (2034) (2040) (2053) (2054)


Přeji hezký večer,
mám takový problém s výrobou svíček. Konkrétně svíček litých do forem.

Svíčka se mi vždy po určité době "utopí". Používám knot typu F, který je
určen pro svíčky tloušťky 5-7 cm. Svíčka je široká 4,5 cm.

Vosk pro výrobu připravuji tak, že odřezky a úlomky z mezistěn rozehřeji
tak, že jej dám do plechovky, kterou postavím na kamna.

>Tady bych možná viděl problém. Dočetl jsem se v knížce od paní
Titěrové,
>že vosk rozpouští v nádobě vody, která má teplotu 70 st.C.

Nebo že by byl problém v použití "odpadu" z mezistěn?


Při výrobě stáčených svíček z mezistěn je to OK. Pravdou však je, že
v pořádku je to při použití čerstvých mezistěn. Zkoušel jsem to
ze starších (asi roky), a problém byl ten samý, jak jsem se zmínil výše.


Poradí mi někdo, v čem dělám chybu?

Díky
Pepa Přepechal



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 6. 12. 2002
Krajské nebo okresní výbory ČSV

Jaké máte zkušenosti s přenosem informací přez OV ČSV?Co říkáte tomu že od 1.1.2003 vznikají KV ČSV?Nebo ne? Myslíte si že bude lepší informovanost v tomto uspořádání? Zdraví J.Horký Dobříš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Horký --- 6. 12. 2002
Mor včelího plodu

Přátelé máte nekdo zkušenosti z vaší nebo sousední organizace s problémem zjištění a likvidace ohnisek moru a jaká byla potom situace za rok či dva?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Benda --- 7. 12. 2002
Dezinfekce

Dobrý den přátelé
Na včelařské výstavě Praga-agro jsem při jedné přednášce zaslechl krátkou zmínku o nějaké nové dezinfekci, jež by měla údajně 100%-ně likvidovat spory včelího moru. Pokud máte bližší informace, prosím o příspěvek do konference.
Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

CSV --- 9. 12. 2002
Re: Dezinfekce (2059)

Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru
včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě
kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.

S pozdravem

Lněnička
----- Original Message -----
From: "Pavel Benda" <pavel_benda/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, December 07, 2002 8:41 AM
Subject: Dezinfekce


> Dobrý den přátelé
> Na včelařské výstavě Praga-agro jsem při jedné přednášce zaslechl krátkou
> zmínku o nějaké nové dezinfekci, jež by měla údajně 100%-ně likvidovat
> spory včelího moru. Pokud máte bližší informace, prosím o příspěvek do
> konference.
> Pavel Benda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

CSV --- 9. 12. 2002
Re: Krajské nebo okresní výbory ČSV (2057)

Nevznikají. Na struktuře ČSV se zatím do příštího sjezdu nebude niv výrazně
měnit. Jediné k čemu možná dojde bude to, že se možná vytvoří "pověřenci",
kteří by měli za všechy okresní výbory v kraji jednat s hejmanstvím. Ale
pouze "možná".

S pozdravem

Lněnička
----- Original Message -----
From: "Josef Horký" <hitzer.db/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 06, 2002 9:37 PM
Subject: Krajské nebo okresní výbory ČSV


> Jaké máte zkušenosti s přenosem informací přez OV ČSV?Co říkáte tomu že od
> 1.1.2003 vznikají KV ČSV?Nebo ne? Myslíte si že bude lepší informovanost v
> tomto uspořádání? Zdraví J.Horký Dobříš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 9. 12. 2002
Antwort: Re: Dezinfekce


Zdravim vsetkych,

popis dezinfekcie vcelarskych zariadeni je v odbornych vcelarskych
prekladoch z roku 2001. Na Praga Agro prezentoval myslim VUVč prostriedok
na dezinfekciu materialov, kt. nemozno dezinfikovat za zvysenej teploty.
Mam vsak pocit, ze niektory ludia myslia na dezinfekciu len v spojeni s
nakazou / mor / Ale v vcelarstve treba predsa PREVENTIVNE dezinfikovat
naradie, ule pracovne pomocky pravidelne, kazdy rok, pripadne kazde dva.
Navod na dezinfekciu mozno najst v kazdej prirucke pre zacinajucich
vcelarov.
V dnesnych casoch ked je mor plodu, hniloba plodu, zvapenatenie a ine
nakazlive choroby pomerne rozsirene, je dezinfekcia o to potrebnejsia.
Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene
sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov benzinovym,
alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!

Matej




<Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru
<včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě
<kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 10. 12. 2002
RE: Antwort: Re: Dezinfekce

Já myslím, že je opravdu třeba rozumět úplné spálení úlů na stanovišti
včetně všech rámků, nástavků, spalitelného nářadí a obleku.
Perlička: U nás jeden včelař potom za náhradu ze svépomocného fondu koupil
cirkulárku, levné dříví, starou maringotku a za rok vybudoval krásný vůz s
ležanama a jede dál. V 75 letech a se srdečním stimulátorem!
Eman

:>Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov
:>benzinovym,
:>alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!
:>
:>Matej

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 10. 12. 2002
RE: Antwort: Re: Dezinfekce

> Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene
> sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov
> benzinovym,
> alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!

Co se tyce moru vceliho plodu, jak jsem byl poucen, je bohuzel spaleni vseho, co obsahovalo spory jedinou desinfekci. Lecenim antibiotiky se pouze leci klinicke priznaky, ale ne pricina - tou jsou prave spory, schopne prezit hodne dlouho i extremni podminky.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 10. 12. 2002
Re: Dezinfekce (2059)

Přátelé, prosím Vás, přestaňte opisovat louh sodný jako dezinfekční
prostředek minulosti. Sice se dezinfekcí zabývám trochu i
profesionálně , ale nedokáľu si představit jeho pouľití v praxi.
Spóry Paenibacillus larvae larvae by měl například 2% roztok
chloraminu likvidovat stejně dobře.Pokouąel jsem se o ověření tohoto
problému kontaktovat výzkumák, ale moc jsem nepochodil.
JIným problémem je, aby si někdo nemyslel, ľe kdyľ vąechno
vydezifikuje chloraminem, ľe jeho včely nemohou dostat mor včelího
plodu, to je poněkud sloľitějąí. Dezinfekci je třeba chápat pouze
jako sníľení infekčního tlaku a tím sníľení pravděpodobnosti
onemocnění. Mylím ovąem na dezinfekci jako preventivní opatření, při
prokázaném onemocnění je likvidace ohněm samozřejmě nejrozumnějąím
řeąením. Problém antibiotik je myslím jiný. Tam kde se antibiotika
pouľívají je situace tak ąpatná, ľe by mohly spálit rovnou skoro
vąechny včelstva př. USA, kde dnes leľí stovky tisíc prázdných úlů a
daląí přibývají (tuąím, ľe tam bylo přes 6 milionů včelstev a dnes
sotva polovina)a jiné státy př. Slovensko se podobného stavu zřejmě
chce dočkat.
S pozdravem MUDr. Radek Hubac

Dne 7. prosinec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Dobrý den přátelé
> Na včelařské výstavě Praga-agro jsem při jedné přednášce zaslechl krátkou
> zmínku o nějaké nové dezinfekci, jež by měla údajně 100%-ně likvidovat
> spory včelího moru. Pokud máte bližší informace, prosím o příspěvek do
> konference.
> Pavel Benda
>

______________________________________________________________________
Reklama:
FIMFARUM - Cesky celovecerni loutkovy film na motivy pohadek Jana Wericha. www.fimfarum.cz V kinech od 28. listopadu. http://www.fimfarum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 10. 12. 2002
RE: Dezinfekce


Zdravím včelári

Načo tá panika. Neviem ako je to v iných kútoch Československa, ale na
východnom Slovensku máme už asi 3 roky bez chorôb včelieho plodu. Dokonca si
myslím, že tie choroby boli aj na niečo dobré, lebo zlikvidovali včelárov,
ktorí sa o svoje včelstvá nestarali.
Je jasné, že prevenciu treba dodržiavať. Ja som síce mor a hnilobu nikdy vo
včelstvách nemal, ale preventívne pridávam do poslednej zakrmovacej dávky
tylan. Vápenatenie sa mi podarilo zbaviť prirodzenou selekciou v rámci
včelstiev, čiže rozmnožovaním zo zdravých včelstiev a likvidovaním chorých.
Spóry v úľoch a rámikoch určite nejaké zostali a neverím, že by sa ich
podarilo nejako odstrániť úplne, iba ak úplným zničením celej včelnice aj
včiel a začatím odznova.
Ale to je predsa neekonomické a nie je záruka, že sa včely nenakazia od
iných, možno aj divých včiel.
Takže aj do budúcna bude podľa mňa rozhodujúca šľachtiteľská práca včelára a
nie použitie nejakých nových dezinfekčných chemikálií.

Peter Malindžák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

CSV --- 10. 12. 2002
Re: Antwort: Re: Dezinfekce (2062)

Naopak, spíš bych si představoval úl vyrobený tak levně a z takového
materiálu (například papírová lepenka), který by se používal dva, maximálně
tři roky a pak šel na oheň preventivně. Výrazně by to pomohlo i proti
problémům s nosematózou.

S pozdravem

Lněnička

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, December 09, 2002 8:29 PM
Subject: Antwort: Re: Dezinfekce



Zdravim vsetkych,

popis dezinfekcie vcelarskych zariadeni je v odbornych vcelarskych
prekladoch z roku 2001. Na Praga Agro prezentoval myslim VUVč prostriedok
na dezinfekciu materialov, kt. nemozno dezinfikovat za zvysenej teploty.
Mam vsak pocit, ze niektory ludia myslia na dezinfekciu len v spojeni s
nakazou / mor / Ale v vcelarstve treba predsa PREVENTIVNE dezinfikovat
naradie, ule pracovne pomocky pravidelne, kazdy rok, pripadne kazde dva.
Navod na dezinfekciu mozno najst v kazdej prirucke pre zacinajucich
vcelarov.
V dnesnych casoch ked je mor plodu, hniloba plodu, zvapenatenie a ine
nakazlive choroby pomerne rozsirene, je dezinfekcia o to potrebnejsia.
Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene
sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov benzinovym,
alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!

Matej




<Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru
<včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě
<kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky02 --- 10. 12. 2002
Kořeny současné jednotné čSV-/2/Doplněk k historii 12/2002

Protektorát Cechy a Morava pod ochranou Vekoněmecké říše.

Vláda a říšský protektor vydává nařízení 294/1942
opírající se o zákon o říšském vyživovacím stavu.
Svaz zemědělství a lesního hospodářství pro Cechy a Moravu.
Zřízením Svazu se jednotně shrnují a pevně usměrnují spolky,zemědělsky stavovské v jednotnou organisaci,je vytvořena pevná základna pro splnění všech úkolů...

Dekret pres.republiky 145/1945 opatření v oboru spolkovém

Nařízení a opatření z doby nesvobody,jimiž nebo podle níž byly některé spolky rozpuštěny se ruší.
Nevztahuje se
na spolky k jejihž zániku došlo v dúsledku slučovacích,jednotících akcí v odborovém hnutí zaměstnaneckém,při organické výstavbě hospodářství a spolky jejihž program néni ve shodě se současnou politickou organisací veřejného života.

11.7.1947
Zákon 145/1947 o organisaci zemědělců republiky Ceskoslovenské

Jednotný svaz českých zemědělců se sídlem v Praze pro země Ceskou a Moravskoslezskou.
Jednotný svaz sloveských zemědělců v Bratislavě pro Slovensko.
Ustřední rada zemědělců rep.Ceskoslovenské se sídlem v Praze.
Volby do okresách a ústředního výboru Svazu
se provádějí podle zásad přímého,tajného a rovného hlasovacího práva.
Kandidátní listina může býti podána pouze politickými stranami zastoupenými v Národním shromáždění.Volby do okresních sdružení aSvazu se provedou současně.

Základy vyjímečné oborově jedinné /Man../organisace včelařů byly položeny již v roce 1942 v důsledku podřízenosti se německé moci a říšského zákona o vyživovacím stavu.
Po době nesvobody byly německé říšské zákony pro Národní Frontu směřující k lidové demokracii bližší,než by byly zákony nové,dovolující spolkovou svobodu.
Zemské Ustřední Spolky Včelařů pro Cechy,Moravu a Slezsko existovaly před vydáním zákona 145/1947 v provizoriu.

v dobré franta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 10. 12. 2002
Re: Antwort: Re: Dezinfekce (2062)

Tak to si všichni připravte peněženky.
Ďens si už člověk nemůže pomalu ani udělat na zahradě ohníček a opéct buřty.
Natož spálit zajisté daleko větší množství úlů, napuštěných přinejmenším
barvami.
:o)

----- Original Message -----
From: "CSV" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 10, 2002 6:49 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Dezinfekce


Naopak, spíš bych si představoval úl vyrobený tak levně a z takového
materiálu (například papírová lepenka), který by se používal dva, maximálně
tři roky a pak šel na oheň preventivně. Výrazně by to pomohlo i proti
problémům s nosematózou.

S pozdravem

Lněnička



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 10. 12. 2002
Antwort: Re: Dezinfekce


Pan doktor cakam vysvetlenie.

Matej

<př. Slovensko se podobného stavu zřejmě
<chce dočkat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 11. 12. 2002
Re: Antwort: Re: Dezinfekce (2062)

S tím vřele souhlasím i já laik a dovoluji si připodotknout :

Téměř všechny úly sestávají z úlu a RAMKU ( kromě mnou již několik let
oblíbeného Čejkova úlu http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html )
Ve stručnosti: je to úl, který je složen pouze z rámků ( r.m. 42 x 35 )
jejichž horní a obě boční loučky jsou široké asi 38 mm a tím jak k sobě tyto
rámky těsně přiléhají tvoří úl proměnné délky ( a tudíž plástové plochy
podle potřeb včelstva ).
V případě tohoto úlu je podle metodiky ošetřování možné obměnit asi čtvrtinu
rámků ročně a těmi vyřazenými
třeba s výhodou po rozštípání zatápět v krbu či na chatě. Já to zatím dělám
jen s těmi, které
jsem poškodil, ale jako významné hygienické opatření to mám možnost provádět
bez lítosti a větších finančních ztrát (rámek je jednoduchý a levný).

Obvyklá je však snaha všech výrobců hotovit rámky běžných úlů co
nejživotnější a na mnoho opakovaných použití. Ty dokáže proti snad všemu
kromě moru dezinfikovat kvalitní
sluneční tavidlo ( přes 100 C, nebo možná snad i koupel ve vřící vodě při
získávání vosku).

Ale jak by šlo o mor, tak odmítám stavět skříň k plesnivé zdi aby plíseň pro
oči nebyla, rád bych se bránil chorobám tím, že zabráním jejich vzniku a ne
" léčil " až důsledky, nebo dokonce šmahem léčil vše preventivně.
Ne vždy mám však pro taková předsevzetí dostatek věrohodných informací.
Proto zatím zastávám názor, že při ( nedej bože ) napadení morem
budu vše likvidovat ohněm ( spálím vše i s rukavicemi, kuklou a rozpěrákem)
ale nehodlám do včel rvát antibiotika dokonce jako prevenci. ( Kdo se chce
přesvědčit půjčte si z knihovny starší videokazetu o amerických
velkovčelařích a porovnejte s čerstvými informacemi o jejich vyřazených
úlech a důsledcích).
Takovým léčením jen oddálím radikální a stejně v konečném důsledku
nevyhnutelné řešení ohněm a napomohu k rozšíření infekce do okolí a v
neposlední řadě se přece připravuji o možnost výběru těch nejodolnějších
včelstev pro svůj amatérský chov. Nepochybně je významné věnovat zvýšenou
pozornost " imunitnímu systému včelstva" ( čistící pud, odolnost proti
zvápenatění...) občasným nákupem
inseminovaných matek s prokázanými požadovanými vlastnostmi.
Dříve se tvrdilo, že na místě, kde byl mor se nesmí včelařit 40 let, protože
je to ukryté i v půdě okolí napadeného včelína a nezničí to ani přerytí a
chlorované vápno. Nikde jsem se dosud nedočetl věrohodnou informaci o tom,
že už je tato stará pravda neplatí.

Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz


----- Original Message -----
From: CSV <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 10, 2002 6:49 AM
Subject: Re: Antwort: Re: Dezinfekce


> Naopak, spíš bych si představoval úl vyrobený tak levně a z takového
> materiálu (například papírová lepenka), který by se používal dva,
maximálně
> tři roky a pak šel na oheň preventivně. Výrazně by to pomohlo i proti
> problémům s nosematózou.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
> ----- Original Message -----
> From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, December 09, 2002 8:29 PM
> Subject: Antwort: Re: Dezinfekce
>
> vcelarov.
> V dnesnych casoch ked je mor plodu, hniloba plodu, zvapenatenie a ine
> nakazlive choroby pomerne rozsirene, je dezinfekcia o to potrebnejsia.
> Zbytocne budeme preventivne davat antibiotika ked ule budu zamorene
> sporami. Ale ked sa povie oheň, treba rozumieť vypálenie ulov benzinovym,
> alebo plynovym horakom a nie ich spalenie!
>
> Matej
>
>
>
>
> <Jedinou dezinfekcí, která skutečně a stoprocentně likviduje spóry moru
> <včelího plodu je oheň. Jinak se jedná o zbožná přání včelařů.Jinak ještě
> <kupříkladu v Německu používají ohřátý louh sodný.
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.423 / Virová báze: 238 - datum vydání: 25.11.2002




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 12. 12. 2002
Fwd: medved

Kromě roztoče a moru je na některých místech problémem i Méďa Béďa:



===8<============ Začátek původní zprávy ===============
Ahoj priatelia!
Tu si pozrite foto priatela Oravca z Podlavic /B.B./. Je skvelym
organizatorom vcelarskych nediel a jeho priatel z lesa bol pozriet na jeho
vcelnici ci sa nieco urodilo. Zvladol aj elektricky oplotok.
Pozdravuje Kmet Julo
http://www.geocities.com/jukejukekk/foto/page_01.htm


===8<============= Konec původní zprávy ================



S pozdravem,

Jan P. Baudiš

baudis/=/or.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070)

Používání antibiotik (tylancel, fumagilin - nevim kolik vcelaru ho u
Vas pouziva) považuji za kratkozrake. Proc si myslite, ze je nutne
vyvijet porad nove antibiotika pro lidi? Ve 30. letech min.stol. po
objevu penicilinu stacilo k vyleceni nekolik tzv. m.j. )mezinarodnich
jednotek) a dnes je denni davka pro deti 4x 440 000m.j. a pro dospele
2 x tolik ...
Sila ucinku u potlacovani nemoci vcel je v epidemiologickych
metodach. take mame problemy se zaletlymi roji a dodnes nekteri stari
vcelari tvrdi, ze 30 let nelecili a tak uz se to ucit
nebudou....nejsme schopni se domluvit, abychom lecili vsichni
najednou na co nejvetsim uzemi a aby pri podezreni na zavaznou
chorobu to vcelari nezapirali a naopak aby se jednotlive pripady
doresili. Podle mych informaci je situace v techto oblastech na
slovensku bohuzel vaznejsi.
S pozdravem Radek Hubac

> Pan doktor cakam vysvetlenie.
>
> Matej
>
> <př. Slovensko se podobného stavu zřejmě
> <chce dočkat.
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070) (2073)

>metodach. take mame problemy se zaletlymi roji a dodnes nekteri stari
>vcelari tvrdi, ze 30 let nelecili a tak uz se to ucit
>nebudou....nejsme schopni se domluvit, abychom lecili vsichni
>najednou na co nejvetsim uzemi a aby pri podezreni na zavaznou
>chorobu to vcelari nezapirali a naopak aby se jednotlive pripady

Ahoj Radku,
mam nejcerstvejsi zkusenost s aerosolovanim. Nekteri vcelari si nechteji
nechat aerosolovat ani kdyz je to zadarmo a nekdo jim to udela. Natoz aby
pak meli jeste za to platit odpovidajici castku. Asi to povazuji za
zbytecnou ztratu casu. Doposud to nepouzivali a taky to vzdycky nejak
dopadlo. Logicke, ne? Z prvnich zkusenosti ted vidim, ze prakticky je mozne
obchazet vcelstva jen s benzinovym prenosnym kompresorem, velky kompresor na
3x380 se neda masove pouzivat a prejizdet s nim. Pokud to nebude vyslovne
narizeno z OVS, nema to sanci na rozsireni. Jestli to ale nekde naridi, musi
pamatovat, ze to neco bude stat a kde na to vzit. Nadseni se nejak ztraci.
Kdyz je epidemie slintavky, tak se leci nebo likviduje a s nikym se
nediskutuje jestli se mu chce, nebo ne. My jsme vcelari a na nas nikdo nema.
Snad si priroda nejak pomuze.
Mej se hezky, Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnošt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070) (2073)

Tak to ja bych si to naopak naaerosolovat nechal, ale nevim, kdo by mi to
udelal.
Jsem z Brna ale za tri roky co jsem tady v organizaci jsem nikoho, kdo by
aerosol mel nepotkal.
Na tak velke mesto je to az s obdivem.
Fumigace paskem je urcite dobra, ale zatim je pro me dost narocen se mezi
narocnym zamestnanim jeste strefit do okna, abych mel cas to udelat v dobrem
case, aby bylo co nejpozdeji, aby ve vcelstvech nebyl plod a jeste aby bylo
nad destet stupnu. To je docela narocne.
Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul.
Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale nevim, kde vzit
vzduch
a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic.
Ani bych ho nemel kam dat. Na zahrade by ho urcite za chvili nekdo
ukradl....

Hezky den
Arnost
----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 13, 2002 9:56 AM
Subject: Re: Antwort Matejovi dezinfekce


>metodach. take mame problemy se zaletlymi roji a dodnes nekteri stari
>vcelari tvrdi, ze 30 let nelecili a tak uz se to ucit
>nebudou....nejsme schopni se domluvit, abychom lecili vsichni
>najednou na co nejvetsim uzemi a aby pri podezreni na zavaznou
>chorobu to vcelari nezapirali a naopak aby se jednotlive pripady

Ahoj Radku,
mam nejcerstvejsi zkusenost s aerosolovanim. Nekteri vcelari si nechteji
nechat aerosolovat ani kdyz je to zadarmo a nekdo jim to udela. Natoz aby
pak meli jeste za to platit odpovidajici castku. Asi to povazuji za
zbytecnou ztratu casu. Doposud to nepouzivali a taky to vzdycky nejak
dopadlo. Logicke, ne? Z prvnich zkusenosti ted vidim, ze prakticky je mozne
obchazet vcelstva jen s benzinovym prenosnym kompresorem, velky kompresor na
3x380 se neda masove pouzivat a prejizdet s nim. Pokud to nebude vyslovne
narizeno z OVS, nema to sanci na rozsireni. Jestli to ale nekde naridi, musi
pamatovat, ze to neco bude stat a kde na to vzit. Nadseni se nejak ztraci.
Kdyz je epidemie slintavky, tak se leci nebo likviduje a s nikym se
nediskutuje jestli se mu chce, nebo ne. My jsme vcelari a na nas nikdo nema.
Snad si priroda nejak pomuze.
Mej se hezky, Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce

:>Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul.
:>Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale
:>nevim, kde vzit
:>vzduch
:>a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic.

Pokud to nekdo sam ma privatne, a nepouziva to, tak se ti nenabidne a
nepujci. Riskoval by, ze mu to znicis, nebo vcas nevratis, nebo s tim ztrati
cas. I ten vyvijec je choulostiva vec. A musi se predtim otestovat.
Ja uz mel na kompresor penize, ale jeste jsem ho pujcil, abych vedel do ceho
jdu. Ted ho kupovat nebudu po te zkusenosti. Chce to mobilítu, jinak to nema
cenu. Stoji to vsechno penize, namahu a cas, ale nejak jsem to neprijemne
necitil, kdyz jsem videl zajem z druhe strany. Kdybych se musel vnucovat,
tak jedine za penize.

V jedne nasi ZO pouzivaji misto kompresoru tlakove lahve s reduktorem tlaku.
Mensi redukci je mozne delat take ventilem na vyvijeci.
Pujcuji si ty lahve od hasicu za med. Treba by to pro tebe byla moznost.
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 13. 12. 2002
RE: Antwort Matejovi dezinfekce

Když už je zde diskuse ohledně aerosolování, přidávam příspěvěk, jak už několik let u nás úspěšně používáme vyvíječ. Kompresor máme benzínový na záda (italský výrobek k pohonu pneumatických nůžek v sadech, tušim, že je zakoupený v Náchodě), údajně se už nevyrábí, jelikož je docela hlučný, ale s náhradními díly není žádný problém. Příští rok chceme koupit ještě jeden, snad ho ještě seženeme. Něco podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do ruky a tahat 20 kilo celý den po kopcích :-((
Samotné ošetření provádí jeden dobrovolník, který objíždí všechny včelaře a jelikož zná stanoviště včel ani nepotřebuje, aby byl včelař doma. Jsme malá organizace, ale stejně mu to zabere celý výkend a jelikož aerosolujeme 2x (konec listopadu a před Vánoci), tak výkendy 2.
Na ošetření si připlácíme, ale nevim přesně kolik, jelikož to platíme při vyplácení příspěvků a tam mi zajímá jenom konečná suma.
Je to určitě všechno v lidech, v menší organizaci se lépe domluvíme a taky víme kdo jak se o včely stará. A jelikož děláme 2x plošné ošetření aerosolem, tak i ten kdo ošidí fumigaci má včelstva vcelku ošetřená. Dokud, ale nebudou i okolní ZO pořádně léčit (tím nechci říct, že okolní ZO neléčí, to je míněno plošně) můžete se snažit sebevíc a roztoči se budou stále vracet.

                                                               Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2077)

>Kompresor máme benzínový na záda (italský výrobek k pohonu pneumatických
nůžek v sadech,
>tušim, že je zakoupený v Náchodě), údajně se už nevyrábí, jelikož je docela
hlučný, ale s náhradními
>díly není žádný problém. Příští rok chceme koupit ještě jeden, snad ho
ještě seženeme. >Něco
>podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do ruky a tahat 20 kilo celý den
po kopcích :-((

Za kolik to prodávají? Je to na netu?
Neexistuje něco co by fungovalo na 12V z auta?
Jake množstvi vzduchu a o jakem tlaku musi kompresor dodavat?

Arnošt

----- Original Message -----
From: <Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 13, 2002 11:01 AM
Subject: RE: Antwort Matejovi dezinfekce


Když už je zde diskuse ohledně aerosolování, přidávam příspěvěk, jak už
několik let u nás úspěšně používáme vyvíječ. Kompresor máme benzínový na
záda (italský výrobek k pohonu pneumatických nůžek v sadech, tušim, že je
zakoupený v Náchodě), údajně se už nevyrábí, jelikož je docela hlučný, ale s
náhradními díly není žádný problém. Příští rok chceme koupit ještě jeden,
snad ho ještě seženeme. Něco podobného vyrábí v Dole, ale ten je pouze do
ruky a tahat 20 kilo celý den po kopcích :-((
Samotné ošetření provádí jeden dobrovolník, který objíždí všechny včelaře a
jelikož zná stanoviště včel ani nepotřebuje, aby byl včelař doma. Jsme malá
organizace, ale stejně mu to zabere celý výkend a jelikož aerosolujeme 2x
(konec listopadu a před Vánoci), tak výkendy 2.
Na ošetření si připlácíme, ale nevim přesně kolik, jelikož to platíme při
vyplácení příspěvků a tam mi zajímá jenom konečná suma.
Je to určitě všechno v lidech, v menší organizaci se lépe domluvíme a taky
víme kdo jak se o včely stará. A jelikož děláme 2x plošné ošetření
aerosolem, tak i ten kdo ošidí fumigaci má včelstva vcelku ošetřená. Dokud,
ale nebudou i okolní ZO pořádně léčit (tím nechci říct, že okolní ZO neléčí,
to je míněno plošně) můžete se snažit sebevíc a roztoči se budou stále
vracet.

Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 13. 12. 2002
Aerosol (2077) (2078)

>Jake množstvi vzduchu a o jakem tlaku musi kompresor dodavat?

>Arnošt

Zdrojem tlakového vzduchu může být libovolné zařízení, které je
schopno rovnoměrného minimálního výkonu 50 litrů vzduchu za minutu (při
přepočtu na atmosférický tlak, u kompresoru je to množství vzduchu na sání)
při přetlaku 350-1000 kPa (3,5-10 atm.). Dodávaný vzduch nesmí být
znečištěn. Každý zdroj doporučujeme vybavit na výstupu odlučovačem nečistot,
u kompresorů odlučovačem olejových par a vodního kondenzátu.
Jako zdroje vzduchu je možno využívat tlakových vzduchových lahví s
redukcí tlaku na cca 1 000 kPa (10 atm.). Vlastníci traktorů mohou využít
tlakového vzduchu z brzdového systému, kde k provozu vyvíječe stačí
rychlejší volnoběh. Nejuniverzálnějším zdrojem tlakového vzduchu je agregát
pístového kompresoru s elektrickým nebo spalovacím motorem. Základní
podmínkou takového agregátu je minimální výkon motoru 0,75 kW.

....Z návodu k vyvíječi VAT

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)

Díky Emane!
Jen mě tak napadnul kompresor na foukání gum,
co se dá přípokit na zásuvku zapalovače v autě.
Ale to je asi moc malé "prdítko" na to, aby to patřičně fungovalo.
Chci si na zahradu koupit benzinovu elektrocentrálu . Takže jsem uvažoval,
pokud bych chtěl pokračovat dal ve vybavování, jaký by musela mít příkon,
kdybych k tomu chtěl eventuálně připojit kompresor.

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 13, 2002 1:27 PM
Subject: Aerosol


>Jake množstvi vzduchu a o jakem tlaku musi kompresor dodavat?

>Arnošt

Zdrojem tlakového vzduchu může být libovolné zařízení, které je
schopno rovnoměrného minimálního výkonu 50 litrů vzduchu za minutu (při
přepočtu na atmosférický tlak, u kompresoru je to množství vzduchu na sání)
při přetlaku 350-1000 kPa (3,5-10 atm.). Dodávaný vzduch nesmí být
znečištěn. Každý zdroj doporučujeme vybavit na výstupu odlučovačem nečistot,
u kompresorů odlučovačem olejových par a vodního kondenzátu.
Jako zdroje vzduchu je možno využívat tlakových vzduchových lahví s
redukcí tlaku na cca 1 000 kPa (10 atm.). Vlastníci traktorů mohou využít
tlakového vzduchu z brzdového systému, kde k provozu vyvíječe stačí
rychlejší volnoběh. Nejuniverzálnějším zdrojem tlakového vzduchu je agregát
pístového kompresoru s elektrickým nebo spalovacím motorem. Základní
podmínkou takového agregátu je minimální výkon motoru 0,75 kW.

....Z návodu k vyvíječi VAT

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Emanuel Vesely --- 13. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)

> Jen mě tak napadnul kompresor na foukání gum,
> co se dá přípokit na zásuvku zapalovače v autě.
To už jsem zkoušel a nejde to, vylepšil jsem to paralelně připojenou
pneumatikou jako zásobníkem, ale to taky nešlo.
Já zkoumám metodou pokus - omyl. Pneumatiky hustím kompresorem z vyřazené
ledničky.

> Chci si na zahradu koupit benzinovu elektrocentrálu . Takže jsem uvažoval,
> pokud bych chtěl pokračovat dal ve vybavování, jaký by musela mít příkon,
> kdybych k tomu chtěl eventuálně připojit kompresor.

Tak na to pozor. Tady blízko v Přelouči jeden měl právě problém, že mu
elektrocentrála neutáhla kompresor.
Taky jsem slyšel o jednom řešení s využitím motoru z motorové pily. Ta se
doma na zahradě využije.
Já bych si představoval takový malý universální traktůrek do terénu s
přívěsem na orání, sekání, s kompresorem. S tím bych si přijel k úlům a jelo
by to. To by mě bavilo.

Příjemný víkend

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 13. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)

No právě... Ty elektrocentrály mají taky různé vykony.
Alespoň ty benzinové, co se prodávají v hypermarketech.
Viděl jsem 1.1kW ... 2,2 kW... Takže se pídím po informacích, jestli je něco
co by to utáhlo.

Ale i tak dík za informaci a hezký víkend :o)

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, December 13, 2002 1:59 PM
Subject: Re: Aerosol


> Jen mě tak napadnul kompresor na foukání gum,
> co se dá přípokit na zásuvku zapalovače v autě.
To už jsem zkoušel a nejde to, vylepšil jsem to paralelně připojenou
pneumatikou jako zásobníkem, ale to taky nešlo.
Já zkoumám metodou pokus - omyl. Pneumatiky hustím kompresorem z vyřazené
ledničky.

> Chci si na zahradu koupit benzinovu elektrocentrálu . Takže jsem uvažoval,
> pokud bych chtěl pokračovat dal ve vybavování, jaký by musela mít příkon,
> kdybych k tomu chtěl eventuálně připojit kompresor.

Tak na to pozor. Tady blízko v Přelouči jeden měl právě problém, že mu
elektrocentrála neutáhla kompresor.
Taky jsem slyšel o jednom řešení s využitím motoru z motorové pily. Ta se
doma na zahradě využije.
Já bych si představoval takový malý universální traktůrek do terénu s
přívěsem na orání, sekání, s kompresorem. S tím bych si přijel k úlům a jelo
by to. To by mě bavilo.

Příjemný víkend

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub Šmerda --- 13. 12. 2002
Re: Antwort Matejovi dezinfekce (2070) (2073) (2075)

Letos po repce jsem vcely stehoval do Brna a zaroven jsem se stal i
clenem jedne z brnenskych organizaci. Uprimne receno, byl jsem velmi
prekvapen, ze nikdo neaerosoluje! Sam bych mel o aerosol take zajem.
Asi se na to budu muset zeptat na schuzi :-O). Domnivam se vsak, ze v
Brne je dost vcelaru a ze nebudeme sami kdo by mel o aerosol zajem -
mozna by stalo za to, kdyby se domluvili organizace mezi sebou a
slozili jsme se na jeden vyvijec s kompresorem. Za uplatu by pak bylo
provadene posledni osetreni proti varoase aerosolem.

Kuba


Dne 13. prosinec 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Tak to ja bych si to naopak naaerosolovat nechal, ale nevim, kdo by mi to
> udelal.
> Jsem z Brna ale za tri roky co jsem tady v organizaci jsem nikoho, kdo by
> aerosol mel nepotkal.
> Na tak velke mesto je to az s obdivem.
> Fumigace paskem je urcite dobra, ale zatim je pro me dost narocen se mezi
> narocnym zamestnanim jeste strefit do okna, abych mel cas to udelat v dobrem
> case, aby bylo co nejpozdeji, aby ve vcelstvech nebyl plod a jeste aby bylo
> nad destet stupnu. To je docela narocne.
> Takze by mi ten kontakt na nekoho s aparatem bodnul.
> Uz jsem si rikal, ze bych do toho vyvijece investoval. Ale nevim, kde vzit
> vzduch
> a nekupovat kompresor za dalsi ctyri - pet tisic tisic.
> Ani bych ho nemel kam dat. Na zahrade by ho urcite za chvili nekdo
> ukradl....

______________________________________________________________________
Reklama:
MP3 autorádio SONY CDX-MP30 za 8 990,-!/10 hodin hudby na jednom CD/odním. čelní panel/4x50W/D-bass/CD-R,RW play http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=38953%26url=http://www.sony-mobile.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Zitricky --- 14. 12. 2002
Re: Dezinfekce (2066)

Musim reagovat na tento mail,
jednak preto, ze sam vcelarim na vychodnom Slonesku a jednak preto,
zeje v nom uvedenych viac {mierne povedane} nepresnosti.
1. Nie je pravda, ze na vychodnom Slovensku uz 3 roky nemame
choroby vcelieho plodu. Podla mojich osobnych konzultacii s kolegami
veterinarmi
su vzdy diagnostikovane nove ohniska...

2. Pridavania Tylanu do zakrmovacej davky je hrubym porusenim vet. opatreni
kedze toto nema preventivny ucinok a riziko kontaminacie medu antibiotikami
je velke. Co znamena kontaminovany med mozme vidiet na priklade medu z Ciny,
ktory nema momentalne sancu uplatnit sa na europskom trhu. Pouzivanie
antibiotik
v tomto zmysle je nezodpovednostou voci ostatnym vcelarom Slovenska...

3. Je iluzorne si mysliet, ze nezodpovedni vcelari uz nie su. Sam som
svetkom
nekontrolovaneho presunu vciel, mnohi nadalej chovaju vcelstva bez
zakladnych
vedomosti s vysledkom pravidelneho uhynu v jeseni a letneho doplnannia stavu
vcelstiev
rojmi v jarnych mesiacoch. Pritom pricina uhynu nie je nikym
diagnostikovana.
Som osobne presvedceny, ze pri plosnej prehliadke vcelstiev napr. v auguste
by bolo zistene mnozstvo novych ohnisk moru vcelieho plodu...

Situacia je horsia ako si vieme predstavit, ale nesiahajme po
antibiotikach ked
zanedbavame zakladne pravidla a opatrenia.

Vsetko dobre

Milan

----- Original Message -----
From: "Malindzak Peter" <pmalindzak/=/uft.sk>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 10, 2002 10:40 AM
Subject: RE: Dezinfekce


>
> Zdravím včelári
>
> Načo tá panika. Neviem ako je to v iných kútoch Československa, ale na
> východnom Slovensku máme už asi 3 roky bez chorôb včelieho plodu. Dokonca
si
> myslím, že tie choroby boli aj na niečo dobré, lebo zlikvidovali včelárov,
> ktorí sa o svoje včelstvá nestarali.
> Je jasné, že prevenciu treba dodržiavať. Ja som síce mor a hnilobu nikdy
vo
> včelstvách nemal, ale preventívne pridávam do poslednej zakrmovacej dávky
> tylan. Vápenatenie sa mi podarilo zbaviť prirodzenou selekciou v rámci
> včelstiev, čiže rozmnožovaním zo zdravých včelstiev a likvidovaním
chorých.
> Spóry v úľoch a rámikoch určite nejaké zostali a neverím, že by sa ich
> podarilo nejako odstrániť úplne, iba ak úplným zničením celej včelnice aj
> včiel a začatím odznova.
> Ale to je predsa neekonomické a nie je záruka, že sa včely nenakazia od
> iných, možno aj divých včiel.
> Takže aj do budúcna bude podľa mňa rozhodujúca šľachtiteľská práca včelára
a
> nie použitie nejakých nových dezinfekčných chemikálií.
>
> Peter Malindžák
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 15. 12. 2002
aerosol

Již tři roky se snažím přesvědčit organizaci o výhodách aerosolového
ošetření alespoň třetího a zakoupení kompresoru. Cenné informace jsem získal
na této konferenci a také na letošním školení v Dole. Dotáhl jsem to
alespoň k tomu,že jsem tam vzal 12 let neužívaný vyvíječ k opravě a
otestování. Dále jsem se nedostal. A tak chybí hadice a ventil a hlavně
kompresor.Hlavní námitky proti užívání jsou

1. Je to zbytečně pracné
2, Není kdo by se toho ujal-

Ve výboru je to napůl pro a napůl proti.
Mnozí pamatují povinné ošetřování asi před 13 roky, kdy se muselo jezdit s
traktorem jako zdrojem vzduchu. Bylo s tím mnoho potíží.
Sám ze zdravotních důvodů i věkových se toho ujmout nemohu.
Peníze nejsou problém a tak leží na jesnoprocentní úrok v bance.
Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle
cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním
vyčerpání lahve atd-

Letos byl mimořádně příznivý listopad pro třetí a př. další ošetření a tak
mi to nenahrálo.Jinak z desetileteé zkušnosti vím, že málokdy je na třetí
ošetření fumigací teplota těch 10 stupňů.

Tak uvidíme jak pokročím v přesvědčování dál. Zdraví Jarka


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)

Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a):
> Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle
> cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním
> vyčerpání lahve atd-

tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove zkousky, a
naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to bezne
naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle pouziti.

Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)

Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí?
Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření acetonem. To mi
přijde málo. Jaká je zkutečnost?
Dík
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:52 AM
Subject: Re: aerosol


Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a):
> Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle
> cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se zdůvodněním
> vyčerpání lahve atd-

tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove zkousky, a
naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to bezne
naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle pouziti.

Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2087)

> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí?
> Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření
> acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost?
> Dík
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
> zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na
> hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro
> stredne rozsahle pouziti.

Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost
vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty
stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne
zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely
se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac
oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily
vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s
pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla
ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci.
Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv
a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy.
Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc
nehodi, tam je lepsi agregat.
Zdravi PP.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Malindzak Peter --- 17. 12. 2002
RE: aerosol


To ste naozaj presvedčení, že ten aerosol je účinnejší ako liečivá, ktoré sa
používajú pri dymení. Je 100% isté, že sa voči nemu taktiež po čase
nevytvorí u niektorých klieštikov rezistencia ?

Peter Malindžák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 17. 12. 2002
RE: aerosol (2085) (2087) (2088)

nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca
11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá
zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí
agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí
ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru
vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si
pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.

Ing. Martin Kupka České Budějovice
kupka/=/mlade.cz
603 462 921

-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: aerosol


> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí?
> Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření
> acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost?
> Dík
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
> zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na
> hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro
> stredne rozsahle pouziti.

Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost
vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty
stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne
zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely
se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac
oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily
vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s
pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla
ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci.
Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv
a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy.
Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc
nehodi, tam je lepsi agregat.
Zdravi PP.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 17. 12. 2002
RE: aerosol

Aerosol není lék, ale médium, které nese stejný lék jako při "dymení".
Výhoda je v tom, že ho lze použit v nejvhodnější dobu (do teploty -5 C), kdy
je minimum plodu a tak mohou být všichni roztoči zlikvidováni. Fumigace po
28.11. už nepřipadala v úvahu, bylo pod +10 C.
Rezistence se vytvoří právě u roztočů, kteří nějak přežijí (v plodu), a jsou
pak v kontaktu se zbytkovým a slabým léčivem (například zapomenuté pásky
Gabonu). Pak se roztoči mohou přizpůsobit jedu. Proto je nejlepší střídat
účinné látky (včetně formidolu, u kterého prý rezistence není).
Eman


:>To ste naozaj presvedčení, že ten aerosol je účinnejší ako
:>liečivá, ktoré sa
:>používajú pri dymení. Je 100% isté, že sa voči nemu taktiež po čase
:>nevytvorí u niektorých klieštikov rezistencia ?
:>
:>Peter Malindžák
:>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2087) (2088) (2090)

Konečně konkrétní zkušenost!
Svobodův agregát se rozpakujeme koupit, měli jsme podobný a velmi špatně se startoval -
stejně jako u Svobodova (?) u něj totiž nebyla spojka mezi motorem a kompresorem. Rukou
roztacet cele soustroji neni legrace. Opravdu ma Svoboduv agregat 11 kilo? V prospektu
tato informace chybí, ale zda se mi to nějak podezřele málo...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Ing. Martin Kupka - kancelář <kupka/=/mlade.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:08 PM
Subject: RE: aerosol


nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca
11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá
zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí
agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí
ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru
vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si
pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.

Ing. Martin Kupka České Budějovice
kupka/=/mlade.cz
603 462 921

-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: aerosol


> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí?
> Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření
> acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost?
> Dík
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
> zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na
> hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro
> stredne rozsahle pouziti.

Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost
vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty
stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne
zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely
se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac
oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily
vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s
pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla
ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci.
Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv
a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy.
Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc
nehodi, tam je lepsi agregat.
Zdravi PP.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 17. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078) (2082)

Dne pá 13. prosinec 2002 14:03 jste napsal(a):
> No právě... Ty elektrocentrály mají taky různé vykony.
> Alespoň ty benzinové, co se prodávají v hypermarketech.
> Viděl jsem 1.1kW ... 2,2 kW... Takže se pídím po informacích, jestli je
> něco co by to utáhlo.

Pozor, obecne centraly z principu pojedou na 3000 otacek kvuli alternatoru.
(Fyzikove ozvete se).
Na kompresor potrebujete pomalubezny motor, jeste s dost velkym prevodem do
pomala, kompresor nemuze bezet vysokyma otackama (pistovy). A sroubovy,
obavam se byste asi neufinancovali.

Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2087) (2088) (2090)

A jak se na toho pana svobodu z Chocně doptám?
Z uvedeného vyplývá, že se to asi koupit v obchodě nedá....
Takže zkus být ještě konkrétnější....
Hezký den!
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:37 PM
Subject: Re: aerosol


Konečně konkrétní zkušenost!
Svobodův agregát se rozpakujeme koupit, měli jsme podobný a velmi špatně se
startoval -
stejně jako u Svobodova (?) u něj totiž nebyla spojka mezi motorem a
kompresorem. Rukou
roztacet cele soustroji neni legrace. Opravdu ma Svoboduv agregat 11 kilo? V
prospektu
tato informace chybí, ale zda se mi to nějak podezřele málo...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Ing. Martin Kupka - kancelář <kupka/=/mlade.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:08 PM
Subject: RE: aerosol


nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca
11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá
zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí
agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí
ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru
vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si
pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.

Ing. Martin Kupka České Budějovice
kupka/=/mlade.cz
603 462 921

-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: aerosol


> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí?
> Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření
> acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost?
> Dík
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
> zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na
> hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro
> stredne rozsahle pouziti.

Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost
vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty
stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne
zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely
se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac
oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily
vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s
pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla
ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci.
Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv
a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy.
Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc
nehodi, tam je lepsi agregat.
Zdravi PP.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 17. 12. 2002
Re: Aerosol (2077) (2078)

Já jsem nemyslel pohánět kompresor pochopitelně přímo hřídelí ani jinak
zasahovat do poměrně drahého zařízení, kterým e-centrála je :o)...
Prostě jsem se jen ptal v původním mailu na vhodný kompesor na elektřinu buď
na 12V (auto, nebo jená externě nabitá baterie).

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:59 PM
Subject: Re: Aerosol


Dne pá 13. prosinec 2002 14:03 jste napsal(a):
> No právě... Ty elektrocentrály mají taky různé vykony.
> Alespoň ty benzinové, co se prodávají v hypermarketech.
> Viděl jsem 1.1kW ... 2,2 kW... Takže se pídím po informacích, jestli je
> něco co by to utáhlo.

Pozor, obecne centraly z principu pojedou na 3000 otacek kvuli alternatoru.
(Fyzikove ozvete se).
Na kompresor potrebujete pomalubezny motor, jeste s dost velkym prevodem do
pomala, kompresor nemuze bezet vysokyma otackama (pistovy). A sroubovy,
obavam se byste asi neufinancovali.

Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing. Martin Kupka - kancelář --- 17. 12. 2002
RE: aerosol (2085) (2087) (2088) (2090) (2094)

kontakt pravomil.svoboda/=/worldonline.cz doufam že to platí je to ze
staršího prospektu, váha je opravdu 11,5 kg, kupovali jsme ho přes
včelařskou prodejnu Jana Loffelmanna z Prahy, motor Oleo-mac je opravdu
dobrý používám sám o značku u motorových pil a křovinořezů jen chci
upozornit na použití kvalitního oleje do benzinu ne M2T který karbonuje a
brousí tak ložiska a klikovou hřídel.... rozdíl 80 Kč na poměr 1:50 se
vrátí vysokou životností motoru!!!!

jediný nedostatek byl chybějící přepouštěcí ventil tlakového vzduchu který
se nechá snadno pridat.
Cena 17 000 Kč .

Ing. Martin Kupka
kupka/=/mlade.cz
603 462 921

-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Tuesday, December 17, 2002 4:03 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: aerosol


A jak se na toho pana svobodu z Chocně doptám?
Z uvedeného vyplývá, že se to asi koupit v obchodě nedá....
Takže zkus být ještě konkrétnější....
Hezký den!
Arnošt
----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:37 PM
Subject: Re: aerosol


Konečně konkrétní zkušenost!
Svobodův agregát se rozpakujeme koupit, měli jsme podobný a velmi špatně se
startoval -
stejně jako u Svobodova (?) u něj totiž nebyla spojka mezi motorem a
kompresorem. Rukou
roztacet cele soustroji neni legrace. Opravdu ma Svoboduv agregat 11 kilo? V
prospektu
tato informace chybí, ale zda se mi to nějak podezřele málo...

Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Ing. Martin Kupka - kancelář <kupka/=/mlade.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 3:08 PM
Subject: RE: aerosol


nevymýšlejme již hotové, malý kompresor s 2 nebo 4 taktním motorem cca
11 kg v levé ruce hadice +vyvíječem v pravé ruce a jdu kamkoliv se nedá
zajet, tlakové lahve jsou také dobré ale musíte je plnit. Mě se nejlépe líbí
agregát pana P.Svobody z Chocně je to 2 takt a po doplnění o přepouštěcí
ventil nedochází k zbytečnému zatížení motoru při malém nebo žádném odběru
vzduchu, používáme ho již 2 rok a je to bez problémů, pak je jen potřeba si
pohlídat den aby nefoukal vítr , který kvalitě léčení moc nepřidá.

Ing. Martin Kupka České Budějovice
kupka/=/mlade.cz
603 462 921

-----Original Message-----
From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
Sent: Tuesday, December 17, 2002 2:48 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: aerosol


> Asi jsem to prospal: uváděl jsi na kolik včelstev jedna láhev vystačí?
> Výpočtem mi vychází asi 14 včelstev na 5l láhev 200atm. pro ošetření
> acetonem. To mi přijde málo. Jaká je zkutečnost?
> Dík
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
> zkousky, a naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na
> hlavu tak to bezne naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro
> stredne rozsahle pouziti.

Ja ne, to nevim, ale urcite to nekdo pouziva a napise. Moje zkusenost
vychazi z davne nedavne doby, kdy jsem zprovoznoval dva agregaty
stacionarni motor + kompresor ve zdejsi ZO. Cely projekt potom stejne
zapadl, mnoho psu-zajicova smrt, ale bylo to dobre reseni a levne. Musely
se ovsem dodrzet nejake technicke podminky, odvadeni kondenzatu, odlucovac
oleje, redukcni ventil. Tlakova nadoba nebyla potreba, pulsovani stacily
vyrovnat ty odlucovace a hadice. Pak to chodilo bezvadne a levne a s
pouzitim modernich rychlospojek byla prace i vcelku snadna. Nevyhoda byla
ve velke hmotnosti a prece jen slozitejsi manipulaci.
Flasku a vyvijec pohodlene odnesou dva chlapi bez problemu vcelku kamkoliv
a nemuseji vlacet padesatikilovy agregat nekam do kopce za dvema vcelstvy.
Na osetreni vcelnice se dvemasty vcelstvy se ale tlakove flasky moc
nehodi, tam je lepsi agregat.
Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)

Ty tlakové lahve u profesionálních hasičů - i vlastní- nelze plnit kvůli
jejich předpisům. Jde o profesionály.

Jinak 5 litrová lahev tlakovaná na 200 atm by měla stacit na 20 včelstev .

Agregát předváděný v Dole má 20 kg, čtyřtakt, cena asi 19-20000Kč. Ve dvou
se s tím dá i do kopce.

Zdraví Jarka


----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:52 AM
Subject: Re: aerosol


> Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a):
> > Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle
> > cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se
zdůvodněním
> > vyčerpání lahve atd-
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
zkousky, a
> naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to
bezne
> naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle
pouziti.
>
> Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 17. 12. 2002
rezistence

Posílám k event. diskusi příspěvek,který se mi vrátil pro závadu na servru

Vracim se ku staremu prispevku z 5.9. Co vy na to ?

Ve svem prispevku z 5.zari jste vypocitaval kolik roztocu zahyne pro
osetreni prvnim, drumem, tretim v dusledku ziskane rezistence roztocu. Ty
pocty se mi zdaji ponekud vykonstruovane z hlediska rezistence. Zucastnil
jsem se skoleni v Dole koncem zari a na moji namitku, ze ti roztoci, kteri
preziji zimu jsou asi rezistentni mi bylo ved. ustavu odpovezeno, za za tak
kratkou dobu se rezistence neziskava. ze to trva mnoho generaci..Proto se
vracim k Vasemu prispevku do konference . Pokud jsou nekde publikovany
experimentalni udaje z pokusu, prosim o blizsi sdeleni.
S pozdravem
J.S.


Původní zpráva.

Před časem zde proběhla diskuse zda ošetřovat aerosolem či ne. Nyní se
pokusím ukázat na příkladu, který použili při školení v Dole (mimochodem
další kurz je koncem září a mohu ho jenom doporučit).
Pokud budeme mít před prvním ošetřením 1000 roztočů tak při 95% účinnosti
první fumigace nám jich zůstane 50, druhá fumigace je už pouze z 50% učinná
(roztoči se stávají rezistentní) takže nám zůstává 25 roztočů a pokud
použijeme pásky i do třetice tak už mají pouze 25% učinnost a tak nám
zůstalo 20 roztočů, kteří získávají rezistenci na varidol. Pokud jako třetí
ošetření zvolíme aerosol (a tím hlavně změníme učinnou látku) tak zde je už
opět 95% učinnost a zůstne nám 1 roztoč.
Příklad byl počítán za předpokladu, že je více jak 10°C, jinak je účinnost
pouze 30% (tj. 28% při první, 15% při druhé a 7% při třetí fumigaci) a že
jsou pásky správně zavěšeny; od spodu odhořívají, aby se léčivo odpařilo a
na pásky je nakapáno těsně před použitím, aby léčivo nevyprchalo dříve než
ho dáme do včelstva.Ošetření by mělo být taky rovnoměrně rozloženo na říjen,
listopad a prosinec (a kolikrát je v prosinci nad 10°C ?)
Abych zde nechválil jen aerosol, tak těch 95% u aerosolu je za předpokladu
že je zcela funkční (může zamrznout nebo se jinak ucpat).


Míra Fišar / Buček






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 17. 12. 2002
Re: aerosol (2085)


----- Original Message -----
From: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:52 AM
Subject: Re: aerosol


> Dne pá 13. prosinec 2002 20:35 jste napsal(a):
> > Sondoval jsem profesionální hasiče -zapůjčení tlakové lahve , ale tahle
> > cesta je neprůchodná. O každém naplnění musí vést protokol se
zdůvodněním
> > vyčerpání lahve atd-
>
> tak si ty flasky kupte, budete sice muset delat pravidelne tlakove
zkousky, a
> naplneni taky neco stoji, ale kde nejsou hasici padli na hlavu tak to
bezne
> naplni, pokud to ma atest. je to nejlepsi reseni pro stredne rozsahle
pouziti.
>
> Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Prchal --- 18. 12. 2002
Re: aerosol (2085) (2097)

> Ty tlakové lahve u profesionálních hasičů - i vlastní- nelze plnit kvůli
> jejich předpisům. Jde o profesionály.

Proto jsem to psal, tady (Pelhrimov) to bezne za uhradu profesionalni hasici
plnili. Mozna jsou nove predpisy, popisoval jsem stav zhruba pred rokem.

Treba jsou nekde "profesionalnejsi" nez tady na malomeste :-)

Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 12. 2002
RE: rezistence

Nevim jestli ten výpočet byl někde publikovaný, ale nám na tomto příkladu ukazovali, proč použít aerosol, při stejném školení v Dole. Já jsem se školení zúčastnil koncem srpna. Předpokládám, že obě školení jsou totožná, nebo vám tento příklad v září neuváděli?
                                   Míra Fišar

-----Original Message-----
From: Jaroslav Sedlák [mailto:sedlak.jr/=/worldonline.cz]
Sent: Tuesday, December 17, 2002 9:05 PM
To: konference
Subject: rezistence


Posílám k event. diskusi příspěvek,který se mi vrátil pro závadu na servru

Vracim se ku staremu prispevku z 5.9. Co vy na to ?

Ve svem prispevku z 5.zari jste vypocitaval kolik roztocu zahyne pro
osetreni prvnim, drumem, tretim v dusledku ziskane rezistence roztocu. Ty
pocty se mi zdaji ponekud vykonstruovane z hlediska rezistence. Zucastnil
jsem se skoleni v Dole koncem zari a na moji namitku, ze ti roztoci, kteri
preziji zimu jsou asi rezistentni mi bylo ved. ustavu odpovezeno, za za tak
kratkou dobu se rezistence neziskava. ze to trva mnoho generaci..Proto se
vracim k Vasemu prispevku do konference . Pokud jsou nekde publikovany
experimentalni udaje z pokusu, prosim o blizsi sdeleni.
S pozdravem
J.S.


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.427 / Virová báze: 240 - datum vydání: 6.12.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 18. 12. 2002
Drátek

Můžete mi poradit, kde sehnat silnější (než 0,3mm) drátek do rámků? Pocínovaný nebo nerez.

Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Vodička --- 18. 12. 2002
Re: Drátek (2102)

0,6 mm nerez, v obchodě se svařovacími potřebami, třeba fa. Chobola. V kotouči 5 Kg.

Vodička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 18. 12. 2002
Antwort: Drátek


Na Slovensku predavany pocinovany vcelarsky dratek ma hrubku 0,4 mm. Inak
vyrabaju ho na Morave, takze predpokladam, ze nemoze byt problem kupit ho v
vcelarskych predajniach aj v Cechach.

Matej


Můžete mi poradit, kde sehnat silnější (než 0,3mm) drátek do rámků?
Pocínovaný nebo nerez.

Michal Pol

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor Jarolím --- 18. 12. 2002
Re: aerosol (2089)

Zkusím vysvětlit rozdíl mezi fumigací a aerosolováním. Třeba se mi to povede
tak abych i já tomu potom rozumněl. :-))) A většinu "moudrostí" mám ze
stejného školení o použití aerosolové techniky - podzim 2002.

Fumigace: léčivo se odpařuje teplem hoření pásku a rouděním vzduchu se
roznese po úlu. A v porovnání s aerosolem je ten dým nevýhodný. A proč?
Protože dým dráždí včely. Pokud jsou rozlezené po úlu (teplota venku
dlouhodobě je více než +10°C) tak nestihnou udělat nic moc, aby chránily
plod a matku a celé společenství. (Plod tu nemá být, a když tak má být před
ošetřením vyřezán, že? - kdo to dělá?)
Ale pokud k utvoření zimního chumáče už moc nechybí, (noční teploty klesají
k nule a přes den je na 2 hodiny možná i nad +10°C) tak to podráždění dýmem
stačí na to, aby uzavřely svými těly a křídly uličky mezi plásty tak, že nic
z toho dýmu neprojde. Věřte, nevěřte, ony to dokážou.****
A pokud je zimní chumáč vytvořen, tak se léčivo dovnitř nedostane vůbec. Ty
uličky jsou ucpané už před tím, než k nějakému podráždění dýmem vůbec došlo.
Roztoči uvnitř chumáče jsou dobře chráněni. A ti co spadnou na podložku
mněli tolik smůly, že byli na povrchu chumáče.

****poznámka: to je zřejmě důvod pro strkání zapáleného pásku co nejblíže ke
včelstvu. To jest zapíchnout do plástu nahoře v úlu. Aby účinná látka a dým
prošel rychleji než celé včelstvo stihne reagovat. Asi jako obvykle všechno
souvisí se vším.

Aerosol: léčivo se naleje nebo nakape do vody a nebo acetonu. Záleží na tom
jaká účinná látka se používá a při jaké (okamžité)teplotě se bude ošetření
provádět. Výsledný aerosol s použitím vody má asi o 7 až 8 stupňů niží
teplotu než je teplota nasávaného vzduchu. A s použitím acetonu ještě myslím
o dalších 5 stupňů méně. Rozdíl teplot je dán fyzikálními zákony. Odpařovaná
látka (voda nebo aceton) si bere energii (=měrné teplo odparné) z
přiváděného "teplého" vzduchu. A proto může vyvíječ při použití vody
zamrznout i když je venku nad nulou. A protože v hadici zkondenzuje voda a
dostane se až do vyvíječe, tak se totéž múže stát i s acetonem.
Z vyvíječe je vyfukován aerosol. Dokud jsem o tom slyšel jen vyprávět, mněl
jsem pouze představu jakési stříkačky. Ale při předvádění jsem viděl z
hubice vystupovat jemnou mlhu. Asi o něco hustší, než páry, které teď můžete
vidět venku vystupující z vašich úst. Prostě nic moc. Včely nedráždí ani
voda a ani aceton. A tahle mlha (v množství asi 3ml původní kapaliny na
nástavek -dle návodu) prostupuje celým úlem a proniká do všech koutů i do
středu chumáče a do všech otevřených buněk

Ještě mi stojí za zmínku aceton. Proč zrovna aceton? Aceton se v tělech včel
(i lidí a zvířat) přirozeně nachází. Jako důkaz nám byl připomenut acetonový
zápach u lidí se záchvatem cukrovky. A včely to podle zkušeností snášejí
dobře. Nechci rovnou tvrdit, že jim to nevadí. Ale musí se použít čistý
aceton z lékárny. NE to ředidlo co se jmenuje aceton. V ředidle jsou další
přímesi které by vadily.
Ve VÚVč zkoušeli i použít alkohol. :-)) Ale dokážete si představit 10 000 až
30 000 ožralých? A potom stejný počet s opicí. Co po sobě ječí, ať je ten
druhý, třetí nebo čtvrtý zticha, že ho bolí hlava? :-)) Už si to
představujete? :-))) Tak přesně takhle to dopadlo s aerosolováním pomocí
alkoholu. Některá včelstva se z toho prý vzpamatovávala více jak týden. :-)

Účinné látky v léčivech pro aerosol i pro fumigaci jsou stejné. nebo lépe
říci stejného druhu? Mohl bych to podrobně rozebírat, ale bez opisování
návodů by to nešlo. A do toho se mi nechce.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá

PS: přeji Vám všem veselé Vánoce a štěstí, zdraví a Boží požehnání do Nového
roku 2003

> To ste naozaj presvedčení, že ten aerosol je účinnejší ako liečivá, ktoré
sa
> používajú pri dymení. Je 100% isté, že sa voči nemu taktiež po čase
> nevytvorí u niektorých klieštikov rezistencia ?



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Michal Pol --- 18. 12. 2002
Re: Drátek (2102) (2103)

Vyhovuje z hygienického hlediska mosazný drátek pro svařování v CO2 ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78192 příspěvků(zde zobrazeno 121 příspěvků, od č. 1986 do č. 2106)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 120 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu