Včelařská konference

Do podmetu to nedávej. Domnívám se, že pak nebudeš vědět kterou teplotu bys
mněl hlídat. A snadno bys přetopil a nutil je k usilovnému větrání a
chlazení. Protože teplý vzduch stoupá vzhůru. V prostoru plodistě je 37°C
(nebo 39°C ? - kdo si to má pamatovat) a to je na nic pro takovou regulaci.
A v podmetu díky závanu studeného vzduchu skrz česno taky naměříš cokoliv
jen ne to co bys chtěl.
Jo a to chlazení mi teď připomnělo spoustu odpařené vody. A pak kondenzaci
atd.
Spíše dej úl do krabice a v ní (okolo úlu) udržuj stálou teplotu.

Ostatně už před 25 lety, když jsem chodil do včelařského kroužku v Krmelíně
(okr.Frýdek-Místek, asi 15km jižně od Ostravy), nás učili, že na zimu se
včelám dává zimník a na jaro kožich. Zimník byl jedna vrstva filcu a kožich
byl 3x tolik. Jednalo se o silně uteplené úly ve školním včelíně. A cílem
bylo zajistit vyšší teplotu pro jarní plodování. V bledě modrém to tak
děláme všichni dodnes.

Pan Pchálek (tehdy asi 70letý, vedoucí kroužku) nám tehdy vyprávěl i o
pokuse na jaro včelám přitopit. Provedli to žárovkou s termostatem. Žárovka
byla v prostoru mezi okýnkem a uteplivkama. To včelstvo pokus nepřežilo.
Bohužel nevím jistě na jakou teplotu vytápěli. Mám jen matnou vzpomínku, že
chtěli zajistit plodovací teplotu a tak topili na cca 37°C. A přetopili.
Druhý pokus nebyl. Myslím, že tehdy nikoho nenapadlo topit jen na 10 stupňů.
Ještě jedna matná vzpomínka se týká trvání pokusu. Bylo kratší než týden.
:-(

Včelám zdar
Libor

PS: ještě jsem dostal jeden nápad. Dej do podmetu topné těleso u něhož lze
regulovat povrchovou teplotu a tu udržuj na +10°C. ?:-o

> v izolovaných úlech umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V)
> napojené na termostat umístěný někde v úle.

Ještě k prvnímu příspěvku na toto téma


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na
> nosemu se podceňuje. Přispějte svými poznatky!

Něco jsem právě našel v tisku:

Doporučuje se počítat s nosemou již při krmení na zimu a mírně
okyselit sirup (1 gr kyseliny citronové na 1 l sirupu), protože prvok
Nosema apis nesnáší kyselé prostředí v žaludku včely. Nektar narozdíl
od cukru obsahuje i organické kyseliny (tím se vysvětluje, proč může
být zimování na nektarovém medu zdravější - a hlavně na jaře taková
včelstva mají menší problémy s Nosemou a jdou rychleji do síly).
(Zdroj základní informace: Včelár 9/2001)


Zdravím,

Jan P. Baudiš

> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek
> na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném
> včelíně. Co si o tom myslíte?

Už delší dobu přemýšlím, jestli by nebylo účelné v izolovaných úlech
umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V) napojené na
termostat umístěný někde v úle. Aby to jen vyrovnávalo noční poklesy
teplot (jak se o tom píše v tom Včelařství). Možná, že by se investice
vrátila hned v prvním roce ze zvýšeného množství jarního medu.

Přátelé,

       v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co si o tom myslíte?

Zdravim vsetkych,

Mate niekto prehlad v akych cenovych relaciach sa budu pohybovat
neoplodnene matky v sezone 2002 ( prip. aku mali cenu v roku 2001 )

Dakujem
Matej

Bingooo,
Vojto ty si sa spoznal :-)
Ak si nepostrehol, za mojou citaciou bol smailik / :-) /
Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?

Ale k včelam. Cim to je, rok dva naspat chodilo denne do konferencie 10 -
15 prispevkov a dnes z dvoch dokopy sotva 3 ci 4.

Matej

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta

Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 3:50 PM
To: konference Včelařská; ÚV ČSV
Subject: Včelí med do Alžíru


Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.324 / Virová báze: 181 - datum vydání: 14.2.2002

Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta


Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

P.S. V minulosti som ako pokus mal v jednej maringotke na tocni ( bola tam
vyska len 175 cm ) 8 ulov na spôsob zasuvakov aby som pri praci mohol
sediet ( mam 196 cm ). Vyrobne naklady na zasuvak su asi o 80% vyssie ako
na normalny nastavkovy ul. Zasuvaky boli riesene na 9 plastov RM 42x17. Ak
som potreboval pridat nastavok do plodiska, bolo to super. Ziadne
odkladanie 3-4 nastavkov s vahou 15 - 25 kg. Jednoducho sa nastavky
vytiahli ako sufliky a len sa vymenili a väčšinou bez jedineho žihadla.
Proste praca ako v nastavkovom ule, len sa menej narobiš.
Iba na jar ( po zimnom pokoji) bolo prve rozoberanie trochu naročnejšie,
ale to je problem asi takmer v kazdom ule ( azda okrem lezanu ).
Ak sa rozhodneš pre vyrobu zasuvakov, treba ich robit presne a hlavne
kolajničky musia byt z kvalitneho materialu. Na zasuvaky typu Z-11 ( myslim
ze RM 37x30 na 11 ramikov ) boli nakresy publikovane v knihe Ing. Mačičku:
" Svojpomocná výroba včelarskych pomôcok " Bratislava r. 1956.

Matej

Militantny zastanca - hulvat napise:" Co tu otravujete s takymi sp... , len
nastavkove ule su buducnost naroda vcelarskeho.
Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

P.S. V minulosti som ako pokus mal v jednej maringotke na tocni ( bola tam
vyska len 175 cm ) 8 ulov na spôsob zasuvakov aby som pri praci mohol
sediet ( mam 196 cm ). Vyrobne naklady na zasuvak su asi o 80% vyssie ako
na normalny nastavkovy ul. Zasuvaky boli riesene na 9 plastov RM 42x17. Ak
som potreboval pridat nastavok do plodiska, bolo to super. Ziadne
odkladanie 3-4 nastavkov s vahou 15 - 25 kg. Jednoducho sa nastavky
vytiahli ako sufliky a len sa vymenili a väčšinou bez jedineho žihadla.
Proste praca ako v nastavkovom ule, len sa menej narobiš.
Iba na jar ( po zimnom pokoji) bolo prve rozoberanie trochu naročnejšie,
ale to je problem asi takmer v kazdom ule ( azda okrem lezanu ).
Ak sa rozhodneš pre vyrobu zasuvakov, treba ich robit presne a hlavne
kolajničky musia byt z kvalitneho materialu. Na zasuvaky typu Z-11 ( myslim
ze RM 37x30 na 11 ramikov ) boli nakresy publikovane v knihe Ing. Mačičku:
" Svojpomocná výroba včelarskych pomôcok " Bratislava r. 1956.

Matej

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]

> Ale je tam napsáno přesně toto:
> Dotace v roce 2000 činily 175 Kč na jedno včelstvo........

Máte pravdu. Není to přesně napsáno. Lepší by bylo na tomto místě přidat
informaci, že přijatá dotace ve výši 525 (125x3)není to co jako včelař
obdržím, neboť z ní ještě musím odvést členské příspěvky (v nichž máme v
naší organizaci začleněny i poplatky za léčení, poštovné atd.) a že z nich
zbyde cca 200 Kč. Tím pádem dojdeme k výsledku 3000 čistého. Ale to je
opravdu irelevantní.
Ale abychom se jen nehádali. Ani já nevidím rád dovezený med na pultech
našich prodejen. Ale s tím se nedá (mimo příslušného proclení) nic dělat.
Omezující opatření na základě rozboru na přítomnost bacilu larvae larvae
(Mor včelího plodu) nebudou mít nikdy dlouhodobou účinnost. Tato
problematika je složitá a v tomto případě rád podporuji snahy pana Lněničky
z ÚV ČSV, který byl tím, který nandnesl návrh vytvořit normu Český med.
Prozatím se mu to sice ještě nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce (teda
tak jak je tomu v Německu). K tomu by byla podle mého názoru opravdu potřeba
mohutná reklamní kampaň.
Také máte pravdu, že ve zveřejněné statistické zprávě jsou chyby viz. že v
České Lípě bylo k 1.1.2001 516 včelstev. Musím dát echo administrátorovi
stránky. Děkuji za upozornění. Cena 58 Kč/kg je však správná. Tato informace
je z analýzy Včely 2000 Ministerstva zeměslství ČR, na které spolupracuje
ČSV. Tak vidíte, jaké dostávají ministerští úředníci informace pro svá
rozhodování.
Co se týče Vašeho srovnání s chovateli krav, pak bych zase oponoval.
Musíme se dostat na jejich úroveň, abychom si uvědomili, že jsme něco dělali
špatně? To, že chovatelé krav mají pouze agrární komoru a k tomu ještě zcela
nefunkční je smůla a já jsem opravdu rád, že nejsem chovatelem krav.
Mimo jiné produkuji ročně cca 10 osvětových článků o včelařství v různých
typech médií (noviny, časopisy, ale i televize). A vyzívám k tomu všechny
příznivce, kteří dosud ještě spí. To není výzva přímo Vám milý pane
Emanueli. To je třeba výzva ÚV ČVS aby nám dodával třeba po internetu
potřebné informace a své analýzy.

M.J.

Tak jsem zaslal e-mail na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz přesně podle návodu a ... NIC !
Jestli tento příspěvek bude číst autor konference, prosím jej o zaregistrování ručně pro adresu cejka/=/upbk.cz.
Děkuji.

Zdeněk Čejka

> P. Baudiš -> Patrně mne nebudou mít někteří příliš rádi, ale já se
domnívám, že drobní včelaři
> na tom nejsou zas tak špatně ......

Souhlasím s Vámi. Není vždy nutné věci nafukovat. Ti drobní včelaři, kteří
nechtějí "přiznat barvu" a nebudou Vás za Vaše slova mít příliš rádi, jak
jste řekl, by si prostě měli sáhnout na svědomí.
S tím, že někteří velkovýrobci a exportéří medu říkají, že Včela Předboj
a.s., která byla a je opravdu finančně podporována ČSV udržuje nereálně
vysoké výkupní ceny a tím ostatním výrobcům a exportérům kazí podnikání,
bych zase tak nesouhlasil. Pravda je, že ona opravdu těmto subjektům
uždibuje český trh s medem, ale sama o sobě se svými výkupními cenami
přizpůsobuje těm ostatním podnikatelským subjektům. Já sám neznám nikoho z
velkovčelařů, kteří by Včele předboj dali jen kilo ze své produkce. Zato
znám dva, kteří mají svoji zpracovatelskou linku a med dodávají do obchodů
sami. S jejich počty včelstev se jim to již vyplatí. Co vím, tak Včele
Předboj a.s. dodávají med převážně včelaři s 30-40 včelstvy, kterých v ČSV
je menšina. Mám podezření, že med Včela Předboj sama nakupuje v zahraničí.
Má velké provozní náklady a malé výnosy. Současná situace mi zjednodušeně
připadá asi takto:

Včelu Předboj a.s. podpoří finančně ČSV, tedy každý její člen několika
tisíci korunami. Ta vykoupí med od malé části včelařů, vyrobí produkt, který
je málo prodejný a to nejen z důvodu, že jej Včela Předboj a.s. neumí sama
prodat. Tím pádem členové ČSV dotují malou skupinu včelařů, kteří Včele
Předboj a.s. med prodají a samozřejmě také její management a zaměstnance.
Výdaje členů ČSV jsou velké, efekt malý a velmi nespravedlivý vůči převážné
většině jeho členů. A jestli nemám pravdu, tak proč Včela předboj hledá
strategického partnera, čili někoho, kdo umí podnikat a komu by dle mého
názoru s velkou zrátou Včelu Předboj a.s. (svůj podíl v ní) prodala?

Spolupráci ČSV a Včely předboj já hodnotím za neefektivní a vemi
nezodpovědnou. A protože nevěřím v dobré podnikatelské schopnosti ČSV, pak
nevěřím ani ve vizi návratnosti investic při vydařené druhé vlně úpisu akcií
Včely Předboj a.s. Kéž kdyby ve stanovách ČSV bylo ustanoveno referendum.
Možná bychom se o nic nemuseli přít.

Pokud tyto příspěvky čte i šéfredaktor časopisu Včelařství, chtěl bych ho
tímto požádat o včlenění některých témat příbuzných s tímto do našeho
časopisu. Možná však má tzv. "svázané ruce" svými představenými, kteří
zasedají třeba v redakční radě nebo v představenstvu Včely Předboj jako
např. MVDr. Peroutka. Je to těžké. Stačilo by dát prostor s delším časovým
tváním opozičním hlasům.

Reklamní kampaň na med? No nevím. Nebyl bych až tak proti, pokud by však na
tuto akci byl vyčleněn zvláštní fond s povinností předkládat čitelné roční
výsledky, aby nedošlo k "zneužití" vybraných prostředků na jiné účely.

Mimochodem děkuji za Váš názor.

Já bych hned zareagoval na nový příspěvek, který mně připadá zajímavý:

Nejdříve, co se týče té špatné situace (zvláště malých včelařů), o které se nejen v posledním příspěvku v konferenci ale i jinde a často hovoří. Patrně mne nebudou mít někteří příliš rádi, ale já se domnívám, že drobní včelaři na tom nejsou zas tak špatně. Dostávají (zatím) poměrně štědré přímé(!) dotace. Med nemusejí dávat do výkupu, ale mohou jej prodávat přímo ("ze dvora") a to v cenách docela pěkných. Já prodávám sklenici smíšeného pastovaného medu za 90 Kč (odbyt v Jihlavě a v Praze) a vůbec nemám šanci uspokojit všechny zájemce. Během pár měsíců mám všechen med pryč (mám cca 25 včelstev, která byla v uplynulé sezóně medonosná). Takže ten současný stav mi připadá pro malovčelaře docela dobrý. Mám takové obavy, že za 5 let budeme na tuto dobu (zvláště na přímé dotace) se slzou v oku vzpomínat. Ale budu rád, jestli se mýlím. Třeba nás čeká nějaký včelařský euro-ráj.

Horší je to dnes pro velkovčelaře (100 a více včelstev), kteří nemohou prodávat všechen svůj med v drobném prodeji a musejí ho dávat do výkupu - pro ně ta výkupní cena asi znamená docela problém). (Kdyby byla tak alespoň 50 Kč za jarní med!)

Pokud jsem tak slyšel, tak ostatní velkovýkupci a exportéři medu všichni ve vzácné svornosti nadávají na Včelu Předboj (kvůli tomu, že udržuje příliš vysoké výkupní ceny). Říkají, že Předboj, který je všelijak dotován z ČSV, udržuje nereálně vysoké výkupní ceny a tím ostatním výkupcům a exportérům kazí podnikání... Z toho bych usuzoval, že Předboj ve spolupráci s ČSV funguje docela dobře (ne, že by to nemohlo být ještě lepší).

Docela věřím tomu, že kdyby v první vlně upisování akcií Včely Předboj více včelařů nakoupilo akcie, pak by se jim prostředky vynaložené na nákup akcií vrátily během jednoho roku (a to právě na vyšších výkupních cenách medu, které by byl ekonomicky silnější Předboj schopen zajistit). Svého času tuto tezi napsal ve Včelařství někdo z Výzkumáku (ing. Kamler?)

Pochopitelně lze to vidět z různých stran. Proto se nedivím, že přítel Miroslav toto působení ČSV popisuje slovy: "...ČSV se vlastně už deset
let chová "antitržně" ... ČSV rád tiše brání rozvoji
podnikatelského sektoru a tím vlastně podporuje své podnikatelské aktivity..."

Úplně souhlasím, že o těchto otázkách by se mělo (i ve Včelařství) více diskutovat, a měla by v tisku probíhat neustálá výměna názorů mezi představiteli ČSV a jejich oponenty. Kdyby se tak dělo už dávno, možná by druhá úpisová akce neskončila takových hrozným neúspěchem, jak se o tom právě píše ve Včelařství.

P.S.

Zajímalo by mne, kolik by stála nějaká solidně připravená, týden trvající (někdy na podzim) reklamní kampaň na med ("nakupujte zásadně přímo od včelaře!"). O kolik by se musely navýšit členské příspěvky, aby se tato kampaň z toho dala financovat? Nebo jinak: kdyby každý včelař zaplatil ročně 50 Kč (jako navýšení členského příspěvku), jaký rozsah veřejné reklamy by se z takto získaných prostředků dal pokrýt? Nestálo by to za úvahu?

> Ale zajímalo by mě jako včelaře, jak dosahuješ čistý zisk ze včelstva 3000
> kč,
> jak jsem se dočetl na tvé stránce. V obchodě prodáváš med za 50 Kč/kg,
> takže to je 60 kg/včelstvo. Radši mi prozraď jak tohle dokážeš. Náklady na
> cukr jsou při takových výnosech zanedbatelné.

Co se týče výnosu, asi narážíte na článek zveřejněný na www.czechmedia.cz.
Tam však není napsáno, že můj výnos činí 3000 Kč na včelstvo a rok, nýbrž na
3 včelstva a rok (úryvek: Při mém méně racionálním způsobu včelaření se
třemi včelstvy vyprodukuji cca 40 kg medu na včelstvo a rok. V loňském roce
jsem jej prodal sám svým známým a to za cenu 70 Kč a k tomu přímo ze svého
domova. Kdybych jej prodal zpracovateli za těch zhruba 45 Kč průměrné
výkupní ceny medu, přišel bych ročně o 3000 Kč na svá troje včelstva a to
nepočítám dopravu k výkupci či přímo zpracovateli.). Ale to je jedno. Do
toho článku jsem počítal s tím, že opravdu mi každé včelstvo nedá to co bych
považoval za normální. Pravdou je, že obstojné včelstvo s kterým počítám do
sezony (ne oddělky a roje) mi za jedno vytočení dá až okolo 12 kg, které
prodávám za 70 Kč. K tomu je možné ještě připočíst 0,5 kg vosku za 70 Kč/kg
a občas i nějaký ten propolis. Ten však nepočítám. Celkem tedy mohu počítat
s průměrným výdělkem na jedno včelstvo 2555 Kč (počítejte 3 vytáčení ročně).
Pro příští rok přesto zvyšuji cenu 1kg na 80 Kč. Zjistil jsem totiž, že mí
přažstí zákazníci s ním potom dále "kšeftují", tak ať z toho taky něco mám.
Ne?

> Moje náklady na léčení dělají asi 15 Kč, ty uvádíš 60 Kč, tak
> možná je to v
> tom způsobu léčení.

Výdaje za léčení jsou určeny ZO ČSV Doksy, které jsem členem. Mimochodem
jsem je pomáhal stanovit. Z vašich 15 Kč na ošetření včelstev se domnívám,
že organizace v níž jste členem obhospodařuje malé území a nebo léčení
provádějí velcí nadšenci úplně zdarma a ještě si platí dopravu k Vašim
včelstvům ze své kapsy.

> Jen více takových údajů a min. financí nám to aspoň pořádně zdaní.
> Státní dotace jsou proti těmhle výnosům směšné.
> To jen tak na okraj, jinak na těch tvých stránkách jsou i jiné číselné
> zajímavosti.

Doufám, že číselnými zajímavostmi nemíníte nesmysly. Pokud ano, prosím o
vysvětlení. Vy jste s situací v ČSV naprosto spokojen?

Nadhozená témata jsou pro mně příliš složitá. To je politika.
Ale zajímalo by mě jako včelaře, jak dosahuješ čistý zisk ze včelstva 3000
kč,
jak jsem se dočetl na tvé stránce. V obchodě prodáváš med za 50 Kč/kg,
takže to je 60 kg/včelstvo. Radši mi prozraď jak tohle dokážeš. Náklady na
cukr jsou při takových výnosech zanedbatelné.
Moje náklady na léčení dělají asi 15 Kč, ty uvádíš 60 Kč, tak možná je to v
tom způsobu léčení.
Jen více takových údajů a min. financí nám to aspoň pořádně zdaní.
Státní dotace jsou proti těmhle výnosům směšné.
To jen tak na okraj, jinak na těch tvých stránkách jsou i jiné číselné
zajímavosti.
Eman

Dobrý den přátelé.

Dovoluji si nadhodit některá témata k diskusi. Doufám, že Vás v těchto
oblastech našeho světa Včelařství také jako mne něco pálí a že si budete
chtít o těchto tématech popovídat. Možná, že šéfredaktor našeho časopisu
Včelařtví si témata vezme za své a položí fundovaný dotaz odpovědným osobám
na ÚV. Kdo ví?

Zmíněná témata:
* Zveřejnění adres OV a ZO ČSV.
Proč ČSV nezveřejňuje kontaktní adresy všech OV a ÚV? Jak jinak se chce ČSV
přiblížit k nevčelařské veřejnosti? Není to tím, že se ČSV vlastně už deset
let chová "antitržně"? Není to tím, že vlastně ČSV rád tiše brání rozvoji
podnikatelského sektoru a tím vlastně podporuje své podnikatelské aktivity?

* Organizační struktura ČSV.
Jak je možné, že se neplánuje přizpůsobení organizační struktury ČSV
organizačnímu rozdělení státní správy. To bude na krajských úřadech za
včelaře jednat třeba deset předsedů a jednatel OV ČSV? I v ČSV je přece
uplatňován názor, že daleko účinější je společný postup při vyjednávání. Viz
jednání na bilaterální úrovni v CEFTA, společné akce s rybáři a myslivci.
Jak to tedy je. Není to tím, že je v ÚV mnoho činitelů z OV ČSV a že se tito
bojí o svá místa a své výhody? Okresní úřady budou taky s konce tohoto roku
zrušeny.

* WWW stránky ČSV a distribuce informací.
Proč ÚV ČSV nemá www stránky? Proč se nezjednodušuje distriuce některých
dokumentů touto cestou nebo s pomocí elektronické pošty? Není to tím, že
naši vysocí včelařští představitelé s internetem vůbec nepracují?

* Výhody akcionářů ČSV.
Jsem členem ČSV. ČSV je majoritním akcionářem Včely Předboj a.s. Proč nemám
stejné výhody jako akcionáři Včely Předboj a.s. jako její dílčí akcionáři?

* Podnikatelská činnost ČSV.
Podle statistik z roku 2001 je nejpočetnější skupinou mezi včelaři skupina
včelařů chovajících 1-5 včelstev. Jak jim napomáhají podniky v držení ČSV,
když do nich ČSV tolik investoval? Není tomu náhodou naopak?
Nikde jsem se nikdy nedočetl, za kolik miliónů Kč odkoupil ČSV balík akcií
Včely Předboj a.s. od Českomoravské kooperativy a.s. Slyšel jsem, že to bylo
za 18 milónů Kč? Je to vůbec možné? Proč vlastně ČSV do těchto podniků
investuje tolik finančních prostředků. není to tím, že ve správních rádách
těchto společností jsou zase naši známí vysocí včelařští činitelé a že z
členství v těchto radách mají celkem příjemné příjmy.

* Nepřímé dotace.
Pracuje ČSV na monitoringu ekonomické situace v jednotlivých organizačních
složkách svazu? Ví jak by měly být rozdělovány nyní aktuální nepříme dotace
do včelařtví? Nebudou tyto dotace použity zase na zachraňování něčeho co
svaz sám nedokáže efektivně řídit. Nebudou na tom čeští včelaři zase tratit?
Nejsou výroky o přibližování k EU jen zástěrkou nečinnosti svazu v této
oblasti. Nepracuje ÚV ČSV pouze na papíře oddělena od reality?

* Činnost ZO ČSV aneb co je fundraising?
Jak vysoké příspěvky by měli členové platit v ZO ČSV? Každoročně je
schvalujeme, nejsou i jiné cesty? Víte co je to fundraising. Jakou máte
zkušenosti se získáváním finančních prostředků na činnost ZO. Nebylo by
dobré, kdyby ÚV ČSV poskytl mimo školení učitelek medového pečiva,
každoročních aktivů učitelů včelařství a podobných akcí (které jsou dle mého
názoru převážně uskutečňovány za účelem propagace politiky současného
vedení ČSV) i pomoc funkcionářům v této oblasti?

Co vy na to?

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

Zkušenost po 5o letech.Aby medníkové rámky po vytočení byly
řádně očištěny od medu,napojíme pomocí hadice od vysavače
jedno včelstvo přímo na zásobník rámků.U budečáků,buď přes
otvor pro boční krmítko,nebo místo skla v okénku,dírou v sololitu.Velmi vhodný je peřiňák /56 rámků,39*24/.Vzdálenost
od úlu,do 1m,doba čištění je asi týden,možno použít na vše
od medu průběžně celý rok.Velmi výhodné pro malovčelaře ve
včelínech.Není ani vyloučeno napojení komínu z nástavků na
sousední úl i venku pomocí vhodně propojených podmetů.
Případné škvíry na zásobníku rámků zalepíme isolepou,aby
kolem nebtěžovaly vosy.Na včelíně je klid a slouží to
bezvadně. Vyzkoušejte !!!

Vysouváky nemusíš vyrábět, rád Ti je věnuji. Včelařil jsem v nich osm nebo devět let a už to nechci zažít. Nyní stojí ve stodole a ptáci v nich mají hnízda. Jinak moje zkušenosti:
- pohodlné, nemusíš trápit záda
- při manipulaci zabiješ pár včel a včelky se rozdivočí, s tím souvisí další body
- cvičíš si slovní zásobu (hlavně sprostá slova)
- jsi pořád zdravej neboť dostaneš dostatek žihadel
- jsi pořád zdravej neboť běháš po okolí a chytáš roje
- práce ti zabere tolik času že nemáš žádný jiný volný čas

další nebudu již udávat jinak bych Tě mohl odradit od toho, že si pro ně přijedeš.
To jsou mé zkušenosti, ale jiní můžou mít ještě horší, nebo naopak lepší. Přeji poklidné rozhodování. Petr

Včelařím v současné době s 47 včelstvy.12 včelstev vysouvací budečáky, 7 ks
universály předělané na vysouváky o rámkové míře 39x24 a 8 vysouvacích
budečáků o rámkové míře 39 x 27,5. Ostatní včelstva v nástavcích - 39x24 ..3
ks , 39x 27,5 ..9 ks a 39 x 35 .. 8 ks.Včelaření bez vysouváků si již dnes
nedovedu představit.Mimo universálů vysouvám jak plodiště tak i medník a to
pomocí rámů do pověšené manipulační bedny.Proti zatmelování používám
namazání rámů lojem.Pro vytahování používám přípravek - páku s provrtaným
otvorem pro stavitelný háček který je opatřen na konci závitem pro
stavitelnou matici.Pomocí této páky rám i s rámky nejprve uvolním a pak
pomocí dvou háčků vytáhnu do pověšené bedny na úle.Pracuji s převěšováním
plodu a doplňováním plodiště mezistěnami po obou stranách plodu.Během sezóny
vyměním plodiště za nové dílo o počtu rámků 10 -11. Na podzim ponechávám 2
souše jako krycí rámky do medníku pro novou sezónu. Ostatní rámky vyřežu a
kolem 15. 10. vyměním za mezistěny.Při této metodě s postupnou stavbou
mezistěn v budečáku si nedovedu tento úl představit bez vysouvacího
zařízení.Dále má toto zařízení - pomocná bedna neocenitelnou výhodu při
odběru medu. Bedna se pověsí za plodiště, odstraní se krycí spodní loučka a
včely z medníku se postupně z medníkových rámků smetají do bedny bez
zvláštního rozruchu včel.Jinak další podrobnosti je možno shlédnout u mně na
včelíně.

S pozdravem Ing. Pantůček
Řícmanice č. 33

-----Original Message-----
From: Vladimír Potůček [mailto:vpotucek/=/volny.cz]
Sent: Monday, February 18, 2002 6:33 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: zkuenosti s vysouváky


Přihlašuji se do včelařské konference. Jsem z Brna. Včelařím v Brně a v
Kozlanech u Vyškova v tachovácích, ale chtěl bych to zkusit i ve
vysouvácích. Myslím, že by mohly mít pro malovčelaře budoucnost, protože
lze časem očekávat (třeba při boji s varroázou, zvápenatěním, morem...)
více zásahů do plodiště. Kdo nemá na včelnici jeřábovou dráhu na zvedání
medníků (a to bude jistě většina) asi tuší, co mám na mysli.
Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího zařízení?
(kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak se psalo dříve)
Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích skutečně tak pohodlné,
jak si myslím? Máte někdo zkušenosti? Jak takové osvědčené vysouvací
zařízení funguje, vysouváte jen rám, nebo celou bednu? Poraďte, ať
nevyrábím úl a chyby zbytečně.
Snad mě militantní zastánci nástavkových úlů neukamenují.

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.310 / Virová báze: 171 - datum vydání: 19.12.2001

Zdravim všechny včelaře
Včelařím zájmově zatím s max 4mi včelstvy. Zazimoval jsem 3 včelstva. O 2 jsem přišel ( loupež a druheho ztráta matky ). U posledniho mám na podložce nařádkovanou měl přes celý úl a mám obavy aby nedošly zásoby. Do včel se mi nechce pro nepříznivé počasí a za sklem moc vidět není. Mám Tachováky na studenou stavbu a do uliček pro včely vidět není. Jsou rozlezlé přes 7 rámků a zatím se chovají klidně. Prosím o radu jak šetrně zjistit stav zásob a popřípadě jak je šetrně dodat? Dík.
Pavel

Vážení, začátkem ledna jsem také vstoupil do včelařské konference.Uvědomil
jsem si, že po začáteních peripetiích s přihlášením jsem se vlastně
nepředstavil. Jmenuji se Evžen Báchor, jsem z Pardubic. Zde také včelařím se
65 včelstvi. Se včelami jsem začal v roce 1968 a drží mě to dodnes.
Zkušenosti mám jak se včelařením na horách tak také v nížinách. Včelařím na
dvou pevných stanovištích a také ve dvou vozech se kterýma kočuji kolem
Pardubic.Letos jsem již ve včelách byl. Situaxce je docela příznivá.
Silnější včelstva mají až tři plásty zakladené zhruba slebší polovina plochy
plástu. U slabších je tak jeden až jedena půl plástu. Bojím se pouze mrazů
aby neudeřily na delší dobu. To z toho důvodu , že včely neobsadí všechny
plodem zakladené plochy a mohl by být velký úhyn. Nedotopili by to. U
některých včelstev už docházely zásoby,tak jsem musel přikrmit. Diskutujete
v konferenci zda je možné na jaře krmit cukrem. Je! Provozuji to již víc jak
20 let a nevšiml jsem si, že by to včelám vadilo. Vše vždy uloží, přetaví na
med a bezvadně se rozvíjí. Jediné ce by mohlo včelaře vyvést z míry je větší
pohyb včel. V úlu to začne pěkně hučet a pokud počasí dovolí, vylétnou i na
prolet. Po chvilce to ale přejde, včelky se uklidní a život pokračuje ve
starých koljích.
Také dělém předsedu Pardubickým včelařů. Letos oslaví naše ZO 95 let
výročí od svého založení. Chystáme trochu savnostnější oslavy. Neopomeneme
na již třetí ročník soutěže o nejlepší med Pardubicka.
Pokud máte někdo dotaz rád zodpovím, pokud budu znát odpověď. Zdravím
všechny v konferenci Evžen

> Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího
> zařízení? (kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak
> se psalo dříve) Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích
> skutečně tak pohodlné, jak si myslím? Máte někdo zkušenosti?

Něco prý existuje. Již jsem slyšel, že existují vysouvací zařízení
takové konstrukce, že to včely nezatmelují. Jak to však funguje,
nevím.

Mám pár Budečáků. Bez vysouvacího zařízení. Udržuji jen spíše kvůli
romantice a piplám v tom nějaké oddělky nebo matky atd. Plásty vybírám
kleštěmi. Včely si vždycky myslí, že už je konec světa... (Já někdy
taky.)

Jestli někdo zjistíte, jak vlastně funguje to nezatmelitelné vysouvací
zařízení, dejte o tom vědět. Zajímal by mne princip.

ahoj

J.P.B.

Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta



----- Original Message -----
From: "Vladimír Potůček" <vpotucek/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 18, 2002 6:33 PM
Subject: zkuenosti s vysouváky


> Přihlašuji se do včelařské konference. Jsem z Brna. Včelařím v Brně a v
> Kozlanech u Vyškova v tachovácích, ale chtěl bych to zkusit i ve
> vysouvácích. Myslím, že by mohly mít pro malovčelaře budoucnost, protože
> lze časem očekávat (třeba při boji s varroázou, zvápenatěním, morem...)
> více zásahů do plodiště. Kdo nemá na včelnici jeřábovou dráhu na zvedání
> medníků (a to bude jistě většina) asi tuší, co mám na mysli.
> Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího
zařízení?
> (kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak se psalo dříve)
> Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích skutečně tak
pohodlné,
> jak si myslím? Máte někdo zkušenosti? Jak takové osvědčené vysouvací
> zařízení funguje, vysouváte jen rám, nebo celou bednu? Poraďte, ať
> nevyrábím úl a chyby zbytečně.
> Snad mě militantní zastánci nástavkových úlů neukamenují.

Přihlašuji se do včelařské konference. Jsem z Brna. Včelařím v Brně a v Kozlanech u Vyškova v tachovácích, ale chtěl bych to zkusit i ve vysouvácích. Myslím, že by mohly mít pro malovčelaře budoucnost, protože lze časem očekávat (třeba při boji s varroázou, zvápenatěním, morem...) více zásahů do plodiště. Kdo nemá na včelnici jeřábovou dráhu na zvedání medníků (a to bude jistě většina) asi tuší, co mám na mysli.
Nevíte někdo o něčem, co by pomohlo proti zatmelování vysouvacího zařízení? (kromě nátěrů vysouvacího rámu stříbřenkou a mýdlem, jak se psalo dříve) Užíváte někdo vysouváky? Je včelaření ve vysouvácích skutečně tak pohodlné, jak si myslím? Máte někdo zkušenosti? Jak takové osvědčené vysouvací zařízení funguje, vysouváte jen rám, nebo celou bednu? Poraďte, ať nevyrábím úl a chyby zbytečně.
Snad mě militantní zastánci nástavkových úlů neukamenují.

V sobotu bylo pěkně a včely létaly (+6stupňů !?) a já jsem se k nim konečně
dostal ve dne. Protože jsem byl zvědavý, chodil jsem ho poslouchat skoro
každý druhý den (potmě). A ono opět asi dva dni před tím ztichlo.

Našel jsem uhynulé včelstvíčko v jediné uličce zabíralo prostor menší než
dlaň. V okolí byly nevylíhlé buňky.
Mrtvolky už začínaly plesnivět. Sundal jsem je na papír, teď je suším. A i
když se domnívám, že uhynuly hladem na zásobách, chci je poslat na prohlidku
k odborníkům. Snad se tak dozvím, proč jich zbylo tak málo. Hrboplod (ten
nevylíhnutý) tam nebyl a matku jsem mezi mrtvolkami nenašel (přehlédnutí
není vyloučeno). Chybějící matka by mohl být jeden z důvodů proč zmizely.

A pak jsem o par plástů vedle našel ještě jeden trochu menší chumáč. Zcela
jistě to byly "zlodějky", které na místě zastihla zima. To bylo to nové
obživnutí. Okolo nich byly ohryzené plásty, tak jak to obvykle při loupeži
bývá. Ale moc toho odnést nestihly. Ohryzeny byly celkem tak 2 decimetry
čtvereční.
Podle záznamů jsem do tohoto úlu nakrmil 18kg. A podle mých odhadů většina
cukru je zde na místě. Jeden skoro plný polonástavek a silné věnce
zavíčkovaných zásob okolo nástavku druhého zhora. Všechno pěkně zavíčkované.
Takhle bych si představoval správné uspořádání zásob.
Domněnka: loupež z podzimu se nekonala. Včely musely zmizet až v době kdy už
se příliš nelétalo a sběrací pud odezněl.

Četl jsem o podobném úkazu v souvislosti s varoázou. Zdánlivě silné včelstvo
se z podzimu úplně vytratí. Protože letní včely odejdou a zimní generace je
tak napadená, že je rovněž krátkověká. A tak na zimu není kdo by zůstal
naživu. :-((
V době 1.fumigace měly nejmenší spad roztočů. Celkem 15ks. Formidol po
řepkovém medobraní jsem taky použil. Přirozený spad roztočů jsem na tomto
včelstvu nesledoval.
Úl jsem včelotěsně uzavřel a zařídil jsem průvan. Dole je zasítované dno a
nahoře jsem dal na krmící díry mřížky co se dávají pod prosakovací láhve.
Zdravím
Libor

> Jestli si vpomenes po prohlidce v breznu napsat vysledek stavu
> vcelstva, docela by me to zajimalo. Myslim si, ze se bude jadnat o
> slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.
> Podobne jako nosema muze vypadat i ta loupez. v poslednim otepleni
> mne vyloupili jeden osirelec a ul by zvenku taky slusne olepeny, az
> pri blizsim pozorovani jsem zjistil, ze to byly zbytky cukru a ne
> vykaly. Je to vsak stejne divne, parkrat jsem taky loupez videl, ale
> takhle zalepene cesno ne. Ul jsem uz zrusil, uvnitr byl skutecne
> vysledek loupeze, nekolik mrtvych umolousanych vcel a zadne zasoby.
> Radek

> Předchozí dotaz je proto, že chci nad medník u budečáků do
> proříznutého stropu vložit další nástavek s rámky na stavbu
> studenou.

Myslím, že ideálem je, když jsou rámky pěkně nad sebou, aby včely měly
dojem, že se jedná o jeden veliký vysoký plást. Změna stavby v různých
patrech ze studené na teplou tuto idylu naruší a včelám se nebude
chtít rozšiřovat své bydlení. Když však bude velká snůška, asi zanesou
medem cokoliv.

> Tak jsem se dočetl, že se krmí včelstva cukrem ve snůškových
> přestávkách. (Viz Včelařství 2/2002-str.47 - 100 otázek) Děláte to
> taky? Já si myslel, že do posledního vytočení medu je cukr tabu.
> Myslíte, že se cukr nemůže dostat do medu?

Když není snůška a včely nemají dost zásob, co dělat?

Jednou jsem krmil ve snůškové pauze po jarní snůšce. Prosakovací
krmení, malý počet otvorů ve víčku, roztok 1:1 a do medníku si z toho
neuložily nic...

P.B.

Předchozí dotaz je proto, že chci nad medník u budečáků do proříznutého stropu vložit další nástavek s rámky na stavbu studenou.

Děkuji.

Srdečně zdravím!

Zajímal by mě váš názor na uložení rámků v nástavcích v medníku, střídavě na teplou a studenou stavbu, nebo v plodišti na teplou a v medníku na studenou.

Děkuji.

Čím dále tím více nabývám přesvědčení, že princip tenkostěnného nástavkového včelaření na straně jedné a na druhé straně včelaření se silně uteplenými nástavky, si v podstatě nemohou konkurovat. Oba systémy mají své výhody a nevýhody. Oba jsou vhodné pro principiálně rozdílný způsob včelaření.

Tenkostěnné úly (asi nejlépe nízkonástavkové) jsou vhodné pro extenzivní způsob včelaření (snadná výroba nástavků - předpoklad pro větší množství včelstev, zimování co nejsilnějších včelstev, která na jaře nepotřebují žádnou péči, minimum zásahů do života včelstva, práce s celými nástavky atd. - to jsou jejich výhody).

Uteplené nástavkové úly (mám na mysli spíše silně uteplené) jsou vhodné pro intenzivní včelaření. Výhody: nízká spotřeba cukru, využití méně vydatných snůšek, a podle mého - i větší výnos medu ze včelstva; jenže to je vykoupeno větší pracností včelaření - práce s jednotlivými plásty, jarní zužování a napájení, rozšiřování často a po plástech, prostě piplačka; rozšiřováním přidáním celého nástavku se částečně ruší efekt uteplení... V praxi asi jen pro ty, kteří mají úly na zahrádce u svého domu a mají čas.

------------------------------

Oba výše popsané způsoby včelaření jsou vyhraněné úlové systémy s propracovanými speciálními provozními metodami. Je (kromě ležanů) perspektivní ještě nějaká třetí cesta?

Stále věřím, že by mohl být fukční a zajímavý nějaký kompromis - viz např. úl, který popisuje digitální včelařská encyklopedie (http://home.worldonline.cz/~ca358217/)

(Stručný popis: stěna 3 cm PS, nástavky mají dřevěný horní a dolní rám, bez falců, systém: a) nástavek plodiště 9 x 39*28; b) medníkové nástavky 9 x 39*14.) Já bych preferoval čtvercový půdorys s rámkovou délkou 39 cm.

Podobný úlový hybrid (používám to slovo v kladném slova smyslu) by mohl moderně spojovat některé výhody nízkých nástavků s výhodami uteplení. To by mohla být široce schůdná moderní cesta pro moderní včelařství.

Problém je v tom, že dnes není ve včelařském světě patrně vůle hledat moderní úlový systém.

K tomu bych něco poznamenal v dalším příspěvku na téma Langstroth.

Prosím o radu,jak vyměnit matku u nástavkového úlu
langtroth 3/4.

Prosím o radu,jak vyměnit matku u nástavkového úlu
langtroth 3/4.

Tak jsem se dočetl, že se krmí včelstva cukrem ve snůškových přestávkách.
(Viz Včelařství 2/2002-str.47 - 100 otázek)
Děláte to taky? Já si myslel, že do posledního vytočení medu je cukr tabu.
Myslíte, že se cukr nemůže dostat do medu?
Díky za zkušenosti.
Eman

To je Pavle velmi zajímavé, ilustruje to myslím, jak velký vliv má provozní metoda a včelař na výsledný efekt. Moje zkušenost je totiž zcela opačná:
V 80-tých letech jsem na stanovišti poblíž Uhlířských Janovic včelařil v polystyrenových úlech (8 cm stěna) a zároveň také v tenkostěnných. Výnos z řepky byl prakticky vždy vyšší v tenkostěnných úlech. Při snůšce z lesa (1 dekáda června obvykle) je však ty polystyreňáky dohnaly (a předehnaly). Vysvětloval jsem si to tím, že v zateplených úlech včely veškerý přínos z ovocných stromů a z řepky hned proplodovaly (i když bylo v řepce obvykle ještě dost zima, mohly si to díky zateplení dovolit) a do lesa pak šly silnější. Ty tenkostěnný se probouzely naplno teprve během řepky a tak hodně jarního medu zbylo pro vytáčení. Podotýkám, že jsem včelařil víkendově, tedy žádné intenzivní zásahy ála ing. Smělý, i v polystyreňácích byly včely nezúžené (1 + 1/2), s vysokým podmetem atd.
K tomu musím ještě podotknout, že zdaleka největší výnosy na tomtéž stanovišti měl můj otec v ležanech po dědovi...

Vita Vydra

>Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát (všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).
Baudis J.P.

Už se to začíná docela pěkně rýsovat a do sebe zapadat (viz příspěvky dole).
Vojta (viz PS) měl zřejmě pravdu, že nízká teplota chumáče v zimě včelám prospívá (napomáhá odvodňování výkalových vaků, brání rozvoji nosemy...).
Jaká je však teplota chumáče při různých způsobech zimování?
Teplota chumáče je pravděpodobně řízena zejména kritickou minimální teplotou, kterou včela ještě přežije (tj. 7 - 10 stupňů). Těch kritických 7 stupňů musí být i na POVRCHU chumáče! Pokud je však teplota kolem chumáče (tedy v neobsazené části úlu) výrazně nižší, než je tato teplota, tak musí být teplota uvnitř chumáče naopak vyšší, aby teplota povrchu zůstala na těch 7 stupních. Takže čím studenější je úl, tím je teplota UVNITŘ chumáče vyšší!! Studené zimování je tedy vlastně teplé zimování... a zimování v izolovaných úlech je vlastně studené. Tedy abych parafrázoval: nebojme se izolovaných úlů! Mezi zastánci teplého a studeného zimování možná není sporu, jde jen o to si ujasnit, co má kdo namysli.

Ten článek ing. Smělého, který ofotil Pavel (díky) mi přijde naprosto dokonalý: je na něm krásně vidět, že těch 7 - 10 stupňů na povrchu je pravděpodobně skutečně řídícím faktorem. Pokud teploty v úlu mimo chumáč (termočlánky 2 a 3) poklesnou pod 7 stupňů (v období s plodováním) pak platí, že čím nižší je venkovní teplota, tím vyšší (regresní koeficient b je větší než 1) je teplota uvnitř chumáče (termočlánek č. 1). Naopak, pokud je teplota uvnitř úlu vyšší nebo přibližně rovna 7 stupňům (v období bez plodu), včely nemají potřebu zbytečně zvyšovat teplotu uvnitř chumáče, aby udržely teplý povrch, a teplota uvnitř chumáče stoupá nebo klesá spolu s venkovní teplotou (regresní koeficient b je menší než 1). No není to krása?

Pěkně to vysvětluje, proč přinejmenším slabá včelstva prosperují lépe v uteplených úlech.
Jak závisí teplota chumáče na síle včelstva? To jsem zatím nikde nenašel, pokud by se ukázalo, že je nižší v silném vělstvu, než ve slabém, a že tedy teplota chumáče u silných včelstev je i v tenkostěnných úlech dostatečně nízká, bylo by to bez chyby!

Víťa Vydra

PS:Přečetl jsem si znovu s klidnější hlavou ty Vojtovy příspěvky, které mne tak rozčílily, a musím přiznat, že Vojta to zřejmě myslel jinak, než jak jsem to při prvním čtení pochopil. Moje podrážděná reakce byla přinejmenším hloupá, mrzí mě to, mám zřejmě nějaké přecitlivělé období...
-------------------------------------------------------
Původní přízpěvky:

>- teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C.v takovém
případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
"vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!
Vojta

>Ve všech zdrojích, které jsem
našel se totiž tvrdí pravý opak, tj. že % obsahu vody (resp. absolutní
obsah vody) ve výkalových váčcích ve včelstvech zimovaných teple (ve
stebníku, v utepleném včelíně) resp. v oddělcích zimovaných v místnosti s
elektrickým ohřevem je nižší, než u včelstev a oddělků zimovaných studeně
(někdy dost výrazně). Totéž se týká celkového obsahu výkalových váčků.
Obsah vody v hemolymfě je u studeného zimování naopak nižší ! Tedy alespoň
podle zdrojů, které mám k dispozici.
Vita

>Je to odpověď na tezi, že v PS úlech teplota uvnitř chumáče neklesá
pod 20 stupňů. Podle měření ing. Smělého klesá teplota uvnitř chumáče,
není-li plodování, na 14 stupňů.
Pavel

Prilisne starosti a kroky v podleti o vcelstvo aby sedisko v horní části mělo podobu koule-néni medvědí službou ?
Větší počet včel ve středních uličkách-největší spotřeba a rychlost v postupu než v okrajových -nevytvořívypouklý tvar sám? Mají všechny včely v uličkách přiměřeně ke své spotřebě spotřebě stejně zásob ?
Nebývá pravidlem že ti nejpotřebnější ,vtomto případě ,jich mají až kriticky nejmín?

Horní část nad sediskem je pro včely bez práce tabu.
Nebylo by prospěšné spodní část úlu pod plodištěm zvětšit?

Musí platit nekonečně že hlavní česno je dole a všechno ostatní je jen pomocné ?
Nestálo by zato vyzkoušet zimování s jediným hlavním česnem v úrovni stropu ?
Rosný bod vycházejícího vzduchu mimo úl ,jak je to vlastně ?

= ""S poslouchanim hadickou ve vysokem podmetu mi to nikdy moc neslo.
Hadicka se
= musi strcit za roh nahoru a mezi ty spravne plasty jinak nic neslysim.
Pres
= ocko mi to funguje vzdy, je-li otevrene ocko. :-))""

Dlhsiu dobu mam problemy z krvnym tlakom. Kupil som mechanicky tlakomer
za 300,0sk. Najviac ma na nom potesil ten fonendoskop, preto som nekupoval
digital.
V pohode mi prejde cez letac dnu a nadherne cez to pocut na obe usi. Skoro
ako stereo.
Myslim ze to nebola velka polozka za dve muchy jednou ranou.


Pista

Cau Miro


Ak mi to posles budem velmi poteseny nebudem musiet nad tym spekulovat.



Dakujem Pista

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

> 1) můj klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety, mi
> používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního
> medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná
> úprava, pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem
> přípustná. Pro velikost koše, mě zatím všude odmítají.

Kdysi jsem učinil na toto téma dotaz do VÚVč v Dole. Zde je odpověď:


Nátěry kovu pro styk s potravinami jsou popsány ve Vcelarství 1/1995

S pozdravem
Dr.F.Kamler

>Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?

Souhlas, receptem pro bolavá záda polystyren není, vyžaduje pečlivější manipulaci a to je hodně namáhavé. Kromě jeřábové dráhy jsou pro ty, co bolí záda, vhodné polonástavky nebo ležany.
Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra


----- Original Message -----
From: Jiri Borik
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, February 07, 2002 9:40 PM
Subject: Re: Antwort: Re: nosema


On Thu, 7 Feb 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote

Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jirka Borik

S tím slabým včelstvem možná budeš mít pravdu. Dělal jsem na něm "pokusy" a
jsem si jist, že ani nevim co všechno jsem provedl zle. Přesto jsem se po
prohlídce v srpnu domníval že je silné dosti a matka že je přítomna. Mateří
mřížka tam určitě zapomenutá není. Loni jsem použil jen jednu a ta je na
svém místě. To jest mimo úl.
Mno. Nebudu-li se příliš stydět tak se pak přiznám, co najdu.
Libor
> Myslim si, ze se bude jadnat o
> slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.

Můžeš použít i barvu s názvem BISIL a nebo bíly KOMAXIT (pouze bílý). Bisil
natřeš sám. Komaxit je prášková vypalovací barva, to si musíš někde, ve
vybavené firmě, domluvit.
Bisil má certifikát na med. Viděl jsem ho.
Bílý Komaxit má taky certifikát. Neviděl jsem ho.

Bisilem jsem natíral loni rezavý sud medometu. Námaha se mi vyplatila,
vypadá to dobře. Když jsem šel s ocelovým kartáčem na drátěný koš, tak se
nechtěl nechat očistit a raději se začal rozpadat. Tak jsem ho vyměnil za
nový nerezový.

Medomet myju 1/2 kyblíkem horké vody a houbičkou "do úplného ulepení". Po
převaření a přefiltrování přez plínku přídám cukr a naleju to do krmítek.
Ve druhé fázi oplachuju medomet uz jen studenou vodou. A do kanálu s ní.
Po mnoha varováních (nákazy a hygienické předpisy a doporučení od známých a
td.) co jsem slyšel a četl, se to neodvážím dát včelám bez převaření.

Povedlo se mi loni (vytekla mi prosakovací flaška skrz úl až na zem) vyvolat
loupež. Že byl velmi hustý vzduch okolo napadeného úlu a vlastně na celé
včelnici to mně nepřekvapilo. Ale že je velký roj i na slunečním tavidle
vzdáleném od včelnice cca 15m to pro mně překvapení bylo. Ucpal jsem všechny
očka na včelnici. U napadeného úlu i dvou dalších jsem díky spodnímu větrání
mohl zavřít i česna a u dalších dvou jsem ucpal průchod jen na jednu včelu.
Odstraňovat ucpávky jsem šel až za tmy. Pod jedním uzavřeným úlem byl
zavěšený na větracím sítu velký hrozen včel.
Oslazenou hlínu z pod úlu jsem vyryl jak to šlo, okolí jsem poředil dvěma
kyblíkama vody a díru zase zahodil lopatou čisté hlíny.
Byl to docela zajímavý zážitek, a jednou mi bohatě stačil.

mjejte se stále lépe a lépe
Libor

Ahoj Libore
Jestli si vpomenes po prohlidce v breznu napsat vysledek stavu
vcelstva, docela by me to zajimalo. Myslim si, ze se bude jadnat o
slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.
Podobne jako nosema muze vypadat i ta loupez. v poslednim otepleni
mne vyloupili jeden osirelec a ul by zvenku taky slusne olepeny, az
pri blizsim pozorovani jsem zjistil, ze to byly zbytky cukru a ne
vykaly. Je to vsak stejne divne, parkrat jsem taky loupez videl, ale
takhle zalepene cesno ne. Ul jsem uz zrusil, uvnitr byl skutecne
vysledek loupeze, nekolik mrtvych umolousanych vcel a zadne zasoby.
Radek

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Pocínování nevím, ale jdou bez problémů použít nátěrové hmoty EPROSIN,
vyráběné Syndatem Plzeň, měli by je mít v lepších obchodech s barvami.
Jsou dvousložkové a požívá se základová a krycí. Pokud je mi známo, jsou
to jediné hmoty, které mají potravinářský atest (v jejich případě i na
nádrže pro dlouhodobé skladování pitné vody). Po nátěru na stěnách
medometu vznikne něco na polovině cesty mezi plastem a keramikou.

Pokud seženete firmu, která pocínování provede, pozor, pocínování musí
odpovídat potravinářským požadavkům, což většinou, od té doby, co se
nepoužívají pocínované konzervy, může být velká obtíž. Kupříkladu výroba
pocínovaných medometů mimo jiné skončila, proto že v ČR nebyl k
dispozici pocínovaný plech použitelný pro potravinářské účely.

Medomet čistím klasicky - vařící voda, molitanová houba, případně doma
vysokotlaký čístič vodní čistič /wapka/, který je použitelný i na konve,
podlahu a auto.

Čep mažu rostlinným olejem a to do takové výšky, aby netekl do medometu.
Ideální ovšem je, pokud je vřeteno usazeno na ocelové kuličce, jak se
požívalo u posledních medometů.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Emil Knopf [mailto:volny.cz/=/sinux.sinus.cz]
> Sent: Tuesday, February 12, 2002 12:46 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: medomet
>
> Zkouším jestli mi někdo poradí v následujících       otázkách:
>
> 1) můj       klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety,
mi
> používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního
> medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná
> úprava,
> pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem
přípustná.
> Pro
> velikost koše, mě zatím všude odmítají.
> 2) Jak čistíte medomet po posledním točení? Já zatím umístím položený
> otevřený medomet cca 40m od stanoviště a včely mi pomůžou. Vím že je
> nebezpečí podporování loupeže, ale pokud je ještě nějaká snůška, nic
jsem
> zvláštního nepozoroval.
> 3) Po takovémto vyčištění už jsem medomet zavřel a uložil.
Konzervujete
> stěny medometu a koš, a čím?
> 4) Čím mažete čep koše ve dně nádoby, aby se mazivo ( olej ) nedostalo
do
> medu ?
>
> Zdraví Emil
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.323 / Virová báze: 180 - datum vydání: 8.2.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.323 / Virová báze: 180 - datum vydání: 8.2.2002

Zkouším jestli mi někdo poradí v následujících otázkách:

1) můj klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety, mi používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná úprava, pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem přípustná. Pro velikost koše, mě zatím všude odmítají.
2) Jak čistíte medomet po posledním točení? Já zatím umístím položený otevřený medomet cca 40m od stanoviště a včely mi pomůžou. Vím že je nebezpečí podporování loupeže, ale pokud je ještě nějaká snůška, nic jsem zvláštního nepozoroval.
3) Po takovémto vyčištění už jsem medomet zavřel a uložil. Konzervujete stěny medometu a koš, a čím?
4) Čím mažete čep koše ve dně nádoby, aby se mazivo ( olej ) nedostalo do medu ?

Zdraví Emil

Jeste pridam malou zahadu z moji vcelnice:
utepleny nastavkovy ul, 39/24 x11 plastu -2nastavky. V hornim nastavku
otevrene ocko a asi, bohuzel, je to ocko moc vysoko. V prosinci jsem byl
poslouchat hadickou a tohle vcelstvo nebylo slyset a ani na poklepani
nereagovalo. Na podlozce zadny spad. Rikal jsem si co kdyz jen spatne slysim
a nedelal jsem nic. A jen jsem doufal.
Pri odberu zimni meli to bylo to same. Ticho a zadny spad. Naplanoval jsem
si na sobotu rozebrani ulu. A pak prislo otepleni a ja koukam jak se to
kolem ocka jen hemzi. Udelal jsem si zaver: Ty bl.....!, ostatni vcelstva Ti
to vylupuji, kdyz jsi ul poradne nezavrel. Jenze vcely se chovaly uplne
stejne jako ty sousedni a jak vypada loupez jsem uz videl. A tohle nebylo
ono. Tedy, nebyla to loupez. Vecer jsem sel poslouchat a ul hucel jako
vsechny ostatni. Jen na rozdil od ostatnich ma spinave - pokalene ocko a
predni stenu ulu taky. Takze se zrejme muzu "tesit" na nasledky nosemy. Co
jineho, ze? :-((
S poslouchanim hadickou ve vysokem podmetu mi to nikdy moc neslo. Hadicka se
musi strcit za roh nahoru a mezi ty spravne plasty jinak nic neslysim. Pres
ocko mi to funguje vzdy, je-li otevrene ocko. :-))
To otevrene ocko bylo na stejnem miste cele podleti. A ja jsem si myslel, ze
mnely dost casu se s nim vyrovnat. Domnivam se, ze to ocko nejak zastavely a
proto jsem je neslysel. Ale presto bylo vetrani spatne a proto to pokalene
ocko a stena. Ted co vysvitlo slunicko, tak odstranily prekazky a proto je
slysim.
Ted je rusit a rozebirat nechci. Myslim, ze bych jim akorat pomohl neprezit
nez co jineho.
I ted po 14 dnech je tohle vcelstvo stejne hlucne jako ty ostani.

Nemam vyresenou otazku kde je nejaky spad? = zimni mel, a nejake ty
mrtvolky.
Asi nekde mezi plasty bude prichycena hromada fujtajbliku.

Nevim jestli mam to ocko zavrit at nemaji zimu a nebo nechat otevrene at se
vetra.
Ono doprucene zuzovani a at si chodi pro zasoby nekam nahoru a vytapeji maly
prostor je na jaro ne na zimu, kterou jeste ocekavam. Ze? Takze tohle az na
jarni prohlidku nekdy koncem brezna (marca)? Aspon myslim ze jo.
Poradite mi nekdo ?

Diky
Libor

Umístil jsem na web se soubory ke stažení www.vcely.or.cz/files dva
GIF obrázky se starším článkem od ing. Smělého: Význam tepla v životě
včelstva. Výsledek elektronického měření teploty ve včelstvu při
zimování v silně utepleném PS úle.


Je to odpověď na tezi, že v PS úlech teplota uvnitř chumáče neklesá
pod 20 stupňů. Podle měření ing. Smělého klesá teplota uvnitř chumáče,
není-li plodování, na 14 stupňů.

Zdravím

J. P. B.

> Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře
> vyzimovala a že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z
> mých včelařských cílů a jsem rád, že tomu tak je.

Myslím, že všem tenkostěnným včelařům přejeme úspěšné vyzimování a bez
nosemy. Mám jen pocit, že není na škodu dodat, že úspěšně vyzimovat a
včelařit bez nosemy a s velkými výnosy lze i jinak - a to s velice
nízkou spotřebou drahého cukru. Ani tenkostěnné včelaření ani
včelaření v silně uteplených úlech není "všelékem" a obojí má své
citelné nedostatky. Ale tak už to bývá.


> A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
> větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy
> pozoroval nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně
> uteplených, domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli
> určitě taky hraje.

I 8 cm PS nástavek má v podstatě jednoduchou stěnu. :-)

> To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
> uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že
> základním předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm
> polystyrenu (... a ani o milimetr méně - pozn. moje).

Myslím, že bychom neměli příteli Smělému podsouvat něco, co netvrdí.
On jen uvádí výhody silného uteplení, a čte-li člověk všechny jeho
články, najde v nich i to, že se tento úlový systém hodí jen pro
intenzivní včelaření - nikoliv pro komerční extenzivní chov včel.

ahoj.

Kniha: Otakar Brenner: Zakonitosti zivota vcelstva
Státní zemedelske nakladatelstvi Praha 1969
> Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo
> sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní
> vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a
> tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární
> odkazy. Dík

Uteplene - neuteplene: Domnivam se, ze toto rozhodnuti je jen a jen na nas
samotnych. Vseliakych PRO a PROTI je tolik, ze si nakonec vybiras podle citu
a pocitu. Proste co se Ti nejvice, to budes pouzivat.

Kdyz jsem jeste nevcelaril, byl jsem u brachy na vcelnici. Videl jsem vedle
sebe jeden Optimal a dava Moravske Univerzaly (asi) - mistni typ domaci
vyroby. Muj prvni napad bylo srovnani Trabanta a Mercedesa. Optimal se mi
libil na prvni pohled. Cteni dalsi literatury mne utvrdilo v tom "LIBI SE MI
TO".

A at uz dnes vcelari kdokoliv v cemkoli tak se mu to LIBI a nebo jde od
toho. :-))) na jiny typ ulu a jiny spusob osetrovani. Coz nekdy vzajemne
souvisi. ;-)

> > Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené,
> > nebo ne a proč.

mjejte se stale lepe a lepe
Libor

>>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu
>>otevřít. Tím
> se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna
> očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne
> fungovat zateplující efekt PS stěn. J.P.Baudys

> Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe
> vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u
> rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když
> domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné
> ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré
> vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS
> nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme?

Měl jsem na mysli otevřená očka ve všech nástavcích a to v průběhu
zimování, tedy když nejsou obsednuta a větrání úlu nemůže být včelami
regulováno. Pak úlem v podstatě proudí vzduch - úl je dostatečně
větrán a jako takový je chladný a relativně suchý.

(Mimochodem očka připadají z praktických důvodů v úvahu u úlu s PS
stěnou tak do 5 cm.)

Nicméně i tak může být v PS úle větší teplo než v tenkostěnném
dřevěném úle s mokrými stěnami. Měl jsem tedy minule spíše napsat, že
otevřená očka částečně(!) vyruší efekt PS stěny.

Pravdou je, že v PS úle může být vzduch velice vlhký. Stěny jsou suché
(protože vnitřní stěna úlu má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch, a
tedy se na nich nekondenzuje vzdušná vlhkost), a tak vzduch může
nabývat vysokých hodnot vlhkosti. (Mj. také kvůli rosnému bodu -
teplejší vzduch pojme více vzdušné vlhkosti, studený vzduch v
chladných úlech je už kvůli rosnému bodu přirozeně sušší.) Ing. Smělý
považuje za nutné, aby strůpek byl dobře průvzdušný. Když zkusil na
strůpek položit igelit - byla to katastrofa. Průnik vlhkosti stropem z
nasypaných granulí PS plní funkci jakéhosi regulovaného větracího
očka.

Dalším způsobem, jak řešit vysokou úlovou vlhkost v PS úlech je
speciální konstrukce česna. Vnitřní česna jsou v úlovém systému ing.
Smělého dvě: velké vede z boku přímo do meziplástových uliček a včely
ho díky nízkému podmetu mohou samy regulovat. Druhé menší je vlastně
štěrbinou, která vede do první meziplástové uličky (mezi přední stěnou
a 1. plástem), která často není obsednutá a tedy toto česno není
regulované, studený vzduch ochlazuje přední vnitřní stěnu, na které se
intenzivně sráží vnitřní úlová vlhkost a voda kape ven - tím je
vlhkost odváděna z úlu. (Sám toto nemám vyzkoušeno, používá to ing.
Smělý dlouhá léta.)

> Je
> to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z
> biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo
> chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku?

Problém asi bude asi v tom - jestli vnitřní vlhkost řešit jako
relativní či absolutní vlhkost (rosný bod - závislost relativní
vlhkosti nejen na množství vody ve vzduchu, ale také na teplotě a
tlaku), jestli si to ještě pamatuji správně ze školy z hodin fyziky.

Víťo, myslím, že se rozčiluješ úplně zbytečně. Nikdy a nikde jsem úly z
coulových prken nepředstavoval jako všelék. Jediné, co se snažím ostatním (i
účastníkům této konference) prezentovat, jsou vlastní dvacetileté zkušenosti
a závěry, které se z těchto zkušeností snažím vyvodit (ať už se při tom
mýlím více, či méně - to už si snad každý musí přebrat).

Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře vyzimovala a
že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z mých včelařských cílů a
jsem rád, že tomu tak je.

A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy pozoroval
nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně uteplených,
domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli určitě taky hraje.

To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že základním
předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm polystyrenu (... a ani
o milimetr méně - pozn. moje).

Na takové tvrzení říkám - považuju to za blbost. Ale podezírat ho z vymývání
mozků? Chlapi, kde to žijem?

vojta

(P.S.: Mimochodem - před chvílí jsem dokončil přepis rozhovoru s ředitelem
VÚVč Kamlerem, který tam jasně říká: uteplení má význam pro slabá včelstva,
u ostatních je to jedno.)


> Pokud nekdy reaguji
> kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék
> na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
> Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s
> nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté
> pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.

Ahoj Pista.

Robil som si pred dvomi rokmi zapojenie pre napajanie elektrickeho oplotku
s pouzitim indukcnej
cievky z auta. Zariadenie je napajane z 12V autobaterie . Na jedno nabitie
vydrzi v prevadzke 2- 3
tyzdne . Na vystupe je impulzne okolo 6000 V . Kope to oproti zemi velmi
slusne , odskusal som :-)
mozem ti poslat schemu.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Zdravim vsetkych



Mam problem.(resp.kamarad) Premiestnil si minuly rok domec pre 8 rodin
pod horu asi 1km od vcelnice koli vcelam do oplodnackov. Nevydrzal mu ani
jednu sezonu lebo mu ho navstivila medvedica z dvoma mladymi. Opravil ho a
chce ho dat naspät. Ide urobit oplotok, ale napajany elektrinou a odomna
ocakava ze mu spravim elektriku.
Nemate niekto daku skusenost.

Dakujem

Pista Janura

Zdravim vsetkych



Mam problem.(resp.kamarad) Premiestnil si minuly rok domec pre 8 rodin
pod horu asi 1km od vcelnice koli vcelam do oplodnackov. Nevydrzal mu ani
jednu sezonu lebo mu ho navstivila medvedica z dvoma mladymi. Opravil ho a
chce ho dat naspät. Ide urobit oplotok, ale napajany elektrinou a odomna
ocakava ze mu spravim elektriku.
Nemate niekto daku skusenost.

Dakujem

Pista Janura

>Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Eman

Přijímám kritiku, je namístě, budu se krotit a Vojtovi se opravdu omlouvám (byl jsem na něj "trochu"
naštvanej, tak mi to nedalo, bylo to naposled).

Takže zpět k věcnosti:
>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím
se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a
úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn.
J.P.Baudys

Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme? Je to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku? Při větších vlhkostech již bují plísně a roztoči...
Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární odkazy. Dík


>Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
>Eman
Myslim, ze to tak zasadni otazka zas neni. Tenkostenné úly mají své nezastupitelné místo a neodiskutovatelné výhody (pevnost, odolnost, jednoduchost, poměrnou láci, jde o přírodní materiál atd. atd. , včelám se v nich daří, alespoň těm silným, o tom není sporu), kdych měl 70 včelstev nebo víc o jiné možnosti bych take neuvažoval. Pokud nekdy reaguji kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.


Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra

Pokud to někdo nebude považovat za vymývání mozku, tak u nás byla tato
teorie zřejmě poprvé publikovaná v OVP 3/1978, str. 20-22. Ing. Řeháček ji
pak na nasavrcké včelnici ověřoval v praxi a ve Včelařství o tom několikrát
psal.

vojta


> Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

Když jsem včera psal:

> Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o
> věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o
> něčem" než „o někom".


Tak jsem tím nemyslel, že by se nemělo diskutovat o ing. Smělém a jeho
úlovém systému. Měl jsem na mysli vzájemné vztahy účastníků
konference... ;-)

Hezký den

přeji všem

Včelín pana Smělého totu jeřábovou drahu má. Ked som napísal včelín na
spôsob p. Smělého myslel som tym "se všym všudy" a aj so spôsobom
ošetrovania.

Matej

Jiri Borik napísal:
"Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany."