Včelařská konference

->Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
->zakázaný není.
->To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak
Co já vím, tak není prodej možná zakázaný, ale není povolený, jestliže
výrobce medu uvedený na štítku medu nemá hygienikem schválenou provozovnu.
Tam nejde jen o jednu vykachlíčkovanou místnost s teplou vodou a odpadem,
ale o více místností.
Eman

->Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
->Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
->ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
->garázi ci ve sklepe.
->Radek
Nevim sice z takové odpovědi čeho se přesně týká, ale myslím že zákon nás
tlačí
k tomu abychom prodávali buď "ze dvora" (tam si "hygienu" může zákazník
zkontrolovat sám), nebo profesionálním výkupcům za známé ceny. Mě se to zdá
nefér, protože když
med stočím v "možná nehygienickém" prostředí, převezu výkupcovi a ten ho bez
rozboru
(změření vodivosti a vody kvůli ceně nepovažuju za rozbor) dodá obchodu, tak
se na medu nic nemění.
Proto chovám pro zábavu jen tolik včelstev, abych k výkupcům nemusel.
Když se tím budu chtít živit, tak to rozjedu ve velkém, včetně pořádné
stáčírny.
Ale to mi nehrozí ani v důchodu.
Eman

Pokud jsem já zjistil, veter. laboratoř vydá pouze doklad o nezávadnosti medu. Není to povolení na prodej. To vydává hygiena. Rozumí se tím prodej do obchodní sítě, tj. i tržiště. Tam jsou podmínky, které skoro nejdou dodržet. Vykachličkovaná místnost aj. Na prodej ,,ze dvora"(známým), by se tyto podmínky vztahovat neměly.
Tonda

> Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
> Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
> ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
> garázi ci ve sklepe.
> Radek


Tomu věřím. Avšak pokud je med již ve spotřebitelském balení, potom tyto
požadavky jsou určitě nižší. Znovu však uvádím, že neznám přesný stav. Bylo
by dobré, kdyby nám tady o tom řekl něco někdo z odborníků. Třeba pan
Lněnička z ÚV ČSV. Vladimíre nevíš o tom něco?

M. Jakuš.

Zrovna vloni v Pardubicich si 3 mysleli, ze je to tak , jak pises.
Ovsem z te hygieny se chodi podivat, kde je med skladovan... a verte,
ze podminky stanovene zakonem nemate ani v obyvaku, natoz pak v
garázi ci ve sklepe.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Sebeortodoxnější nástavkář se musí občas ve včelách povrtat, vždyť by z toho
neměl žádnou radost, akorát to dá jednou operací do jiného nástavku, který
doloží a dá na místo původního atd. Na druhé straně jsou v některých
almárkách dolní přední plásty úplně černé, protože je nikdo několik let
nevyndal. O rozebírání díla tolik nejde, záleží kolik můžu včelám věnovat
času, u profíků je to jasné ty si nemůžou vybírat a my ostatní si můžeme
vybrat. Jaromír Marek

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolim" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 27, 2002 10:44 AM
Subject: Re: Typ úlů pro vyí věk


> Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
> nízkonástavkovém úle ?
> Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už
by
> to mohlo jít odnést ?
> I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
> Libor

Prodej "přebytků produkce " na tržištích a místech k tomu určených,
zakázaný není.
To už by se nemohlo prodávat nic, něco jiného je to pak přiznat finančákům,
to by se
mělo a skoro nikdo to nedělá, ne že bych se divil. Jaromír Marek.

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>

Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve.

> jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
> různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem

Pokud vím, stačí pouze jednou ročně poslat vzorek do akreditované
laboratoře, která následně vydá příslušné povolení k distribuci vašeho medu
do obchodní sítě (prodej ve spotřebitelském balení - s etiketou, v příslušné
jakosti a balení do obchodů, překupníkům atd. - tedy ne výkupcům). Ten platí
na celou produkci v daném roce. Cena se pohybuje kolem 500 Kč. Pokud mi
vyjde čas, tak se poinformuji na současnou situaci. Mohlo se něco změnit. To
je o prodeji.
Co se týče výroby, jsou určitě dány nároky na prostředí a postupy při
výrobě (myšleno prvovýrobě) medu. Půjde asi zejména o požadavky z hlediska
hygieny. Určitě nelze vytáčet med jen tak. Třeba na hnoji. Ale kdo vám
dokáže, kde jste daný med vytočili?

M. Jakuš

jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

Toto neni mozne bez povoleni a veterinare to stve, jde o to kdy
prijde kontrola. U nas se k tomu obcas polooficialne priklonime, kdyz
na nas mesto vybafne, ze planuje akci za dva dny, a chce tam mit
nekoho z medem, jinak prodavam pouze ze dvora.
Radek

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

Přátelé, copak nejde včelařit hezky plást po plástu třeba i v
nízkonástavkovém úle ?
Přeložim půl nastavku do jine krabice, přikryju plachtou a po půlkách už by
to mohlo jít odnést ?
I když v tu ránu ztrácím všechny výhody nástavkového včelaření.
Libor

> Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
> k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.

V praxi by takova situace bud vubec nenastala, nebo by se jednalo jen o
minimalni mnozstvi (nekolik dkg rocne, s nimiz si uz vcelky poradi) a pri
vyrazeni dila se jednoduse rozrizne na mensi casti.

vojta



A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

On Sun, 24 Feb 2002, Miloslav BURIAN wrote:

> S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy
> připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj
...
> Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné

Zatim o tom uvazuju teoreticky, ale zada mne zlobi uz ted, takze casem
budu stat pred podobnym problemem.

Bud zustanu u nastavku (je jedno jakych - plne medu jsou tezke vsechny) a
k nim nejake jednoduche zdvihaci zarizeni nebo prejdu na lezany.

S budecaky jsem zacinal, k tomu se uz vracet nechci a u vysouvacich
systemu se mi moc nezda odolnost vysouvaciho mechanizmu proti zatmeleni.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek

> > Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> > vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> > úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.
>
> > Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> > ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> > možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> > možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> > nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.
>
> Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
> pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
> sympatie.
>
> Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
> zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
> nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
> více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
> pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
> být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
> nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.
>
> Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
> pohádka?
>
> Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
> na ni brzy dojde.
>
> Zdravím,
>
> Jan P. Baudiš
>
>

______________________________________________________________________
"Http://poradna.bilezbozi.cz - poradte se s nasim servisnim technikem!"

Pane Baudis,
Vase tvrdenie stoji proti tvrdeniu pana Cejku. To z coho obvinujete vy
jeho, z toho moze aj on Vas ....

P.S. Neboli ste to nahodou vy kto volal po tom aby sa vo vcelarskej
konferencii diskutovalo o vcelach ?!

Matej Osusky


> Pane Baudys, adresa cejka/=/upbk.cz funguje uz asi 3 roky. Denne si
> vyzvedavam postu a posta chodi !!! A vzhledem k tomu, ze delam
> spravce site, vim, co rikam !

> Zdenek Cejka

Tak proc neodpovidate na moje maily? Psal jsem Vam ze stejne adresy a
ze stejneho stroje, jako jsem psal minuly i tento prispevek do 1.
konference. Je zajimave, ze maily poslane na jine adresy dorazi k
adresatovi, jen mail poslany na Vasi adresu jaksi nedojde...

A jak budu vytacet plodiskove plasty 39*49, kdyz by to bylo potreba?
Radek


> Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
> použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
> plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.
>
> vojta
>
>
>
> Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
> rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
> nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
> 39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
> Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
> dokupy.
> Radek
>
>
>
>

______________________________________________________________________
Jsi muz? Jsi spokojen se svym sexualnim zivotem nebo chces zvysit svou
sexualni vykonnost. Ted mas sanci. Chyt ji hned. http://www.zdravimuze.cz

> -----Original Message-----
> From: Antonín Podhájecký [mailto:a.podhajecky/=/.seznam.cz]
> Sent: Tuesday, February 26, 2002 12:52 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Nadhození nových témat
>
>
> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala
> za vyšší ceny?

Děkuji za příspěvek.

Podle mého je třeba si uvědomit za jakou cenu Včela Předboj své ceny nabízí.

Vize:
Odkup podílu akcií Českomoravské kooperativy a.s. byl učiněn jak jsem se
doslechl za 18 mil. Kč. Přepočteno na člena ČSV (cca 50 tisíc členů) to dělá
odhadem 360 Kč na člena. Potom je nutné přičíst další mnohatisícové půjčky,
ale nepočítejme je. Stejně je Včela Předboj a.s. nerentabilní a spoustě
včelařům dluží. Těší mne, že včelaři mají vykoupený med, ale myslím si, že
by ČSV mohl investovat do rentabilnějších záležitostí a hlavně záležitostí,
které by byly pro většinu jeho členů. Zcela jistě semnou budete souhlasit,
že většina členů ČSV Včele Předboj a.s. med neprodá. A kdyby chtěla, stejně
by ani za těch investovaných 360 Kč za jeho "hlavu" nezískala ani
akcionářskou prémii +1 Kč na 1 kg medu, protože stejně nejsou za akcionáře
počítáni. Tomu říkám nespravedlnost.

Nápad:
Snad by bylo rentabilnější, kdyby ČSV raději investoval formou půjček ZO ČSV
na vybudování svazových stáčíren a balíren medu (příkladem by mohl být i
VÚVč v Dole). Ty by sloužily určitě rentabilněji svému účelu a ještě by byly
členům blíže. Co vy na to?

> Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy
> vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy
> obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím
> medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají
> na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více.

Právě tak jsem to myslel. Kdyby neexistovala Včela Předboj, tak by
ceny výkupců šly dolů. Takhle ostatní výkupci musejí reagovat na cenu
Předboje a případně ještě tu korunu přihodit. (Prý ale není
pravidlem, že ostatní výkupci dávají vždy o trošku více než Předboj,
tady na Jihlavsku jsem slyšel něco o tom, že dávají naopak o korunu
méně než Včela Předboj.)

Sám s tím žádné zkušenosti nemám, protože vždy všechno nalahvuji a
rozprodám "ze dvora" (jak je to zákonem povoleno - viz články ve
Včelařství; není povoleno dávat podomácky nalahvovaný med do obchodní
sítě; jestli je nebo není povoleno prodávat doma stáčený med na
různých tržištích a stáncích, to mi dodnes není jasné - něco jsem
četl, že to dovoleno není, ale v praxi vidím, že to včelaři běžně
dělají, tak nevím).

> ... Včela med prodává levněji a konkuruje jim.

To je právě to, na co ostatní výkupci (resp. ostatní obchodníci s
medem) tak nadávají.

Chtěl bych se vyjádřit k výkupu medu Včelou Předboj. Nevím kdy vykupovala za vyšší ceny? Včelařím s 50 včelstvy. Po vytočení vždy obvolám několik výkupců z důvodu zjištění ceny. S větším množstvím medu se mi vyplatí jet i desítky kilometrů. Všichni výkupci čekají na Včelu Předboj a pak dají min. o 1Kč za kg. více. Stalo se mi, že za první med jsem dostal více, protože Včela nevyšla s cenou. Za druhé vytočení jsem již dostal méně, protože Včela měla cenu nižší. Výkupce mi to doložil a dal méně. Zdůvodňují to tím, že pak Včela med prodává levněji a konkuruje jim. K výkupcům Včely Předboj volám také.
Dost samozdřejmě rozprodám sám, ale je problém s povolením- hygiena. Na ČSV mi řekli, ať to ani nezkouším.
S pozdravem Tonda.

Pro systémy, kde se manipuluje s jednotlivými rámky je mnohem výhodnější
použít co největší plást. Pro Tvůj případ bych doporučoval alespoň pro
plodiště 39 x 49 (2x Adamec + včelí mezera) a až do medníku 39x24 cm.

vojta



Je mi sice 27 ale podobny stojan mam take uz nakresleny s tim
rozdilem, ze podle starych fungujicich vysouvaku z Holic hledam
nekoho, kdo by vyrobil vysouvaci zarizeni. Ramek bych chtel nechat
39*24, protoze na teto ramkove mire mam 50 vcelstev.
Kdyby jste vedeli o nejakem zrucnem strojari, treba bychom to dali
dokupy.
Radek

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

Mohu jen potvrdit.

vojta

> nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
> elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj
elektické
> energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.
>
> s pozdravem Martin Kupka
> Novohradská 21,370 01 České Budějovice
> tel: 0603 462 921

> Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě
> vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové
> úly, kde jsou čtyři patra, čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí.

> Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné
> ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je
> možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je
> možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a
> nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá vcelku bez dřiny.

Zrovna dneska mne "chytla" záda - jeden z hrudních obratlů se rozhodl
pro vzpouru. A tak mám pro tento příspěvek opravdu pochopení a veškeré
sympatie.

Myslím to vážně. Propagujeme stále nástavky (což je správné), ale
zapomínáme často kvůli tomu na alternativy. Právě zastánci
nekomerčního zájmového včelaření by možná měli (např. ve Včelařství)
více propagovat úlové systémy předurčené pro včelaření ve stáří nebo
pro včelaře nějak handikapované. Takový stojan se čtyřmi patry může
být bezvadná věc. Neměli bychom zapomínat, že ani ten nejnižší
nástavek nebude nikdy lehčí než jednotlivý plást.

Nu, a řekněte sami, sedět při práci ve včelstvu na židli, není to
pohádka?

Příteli Václavovi I. děkuji za inspiraci. Při mých problémech se zády
na ni brzy dojde.

Zdravím,

Jan P. Baudiš

Včelaři se stále přou,zateplené-těžké,neuteplené-ale lehčí.
Proč to někdo neudělá tak jak velí tradice.
Nástavky z jednoduchého prkna a na zimu,až bude třeba
uteplit,tak zvrchu natáhnout takový pytel z molitanu,nebo
polystyrenu-raději ne napevno slepeneho,ale na jakémsi
třeba gumovem pantu.Přes molitan pak svrchu přetáhnout
igelitový pytel odpovídajícího rozměru-místo střechy.
Sdola nechat volný-aby mohla sražená voda odtékat a také
se musí vystříhnout otvor pro očko.Na jaře uteplení sundáme
molitan se složí,aby zabral méně místa a sluníčko slabou
stěnu úlu prohřeje.Tohle je ale jenom nápad a není vyzkoušený.

zdravím a několik posřehů k tlakovým lahvím,kapacita vetší je tak 20-25
včelstev na 2 nástavcích při použití acetonu, tlaková lahev musí být
pravidelně prověřena tlakovou zkouškou a kdo ji naplní bývá problém? Zdroj
jsou potapěči a hasiči stlačovat se může jen dokonale suchý vzduch přes
spec. filtry.
Část našich včelařů používá tyto lahve a část benzinový kompresor ale
nejlepší a nejvíce použitelný by se jevil elektrický kompresor a
elektrocentrála to se dnes nechá snadno půjčit všude,kde je zdroj elektické
energie je to ještě jednodušší a náklady na pořízení žádné.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Libor Jaroleem [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Monday, February 25, 2002 8:25 AM
To: Vcelarska konference 2
Subject: Tlakové láhve


Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Přátelé, máte někdo zkušenosti s použitím tlakových lahví jako zdroje
vzduchu pro aerosolový vyvíječ? Jak dlouho to vydrží vyvíjet s jednou
flaškou ?
Díky
Libor

Vážený příteli.
Nevím zda včelaříte ve včelíně nebo na včelníci.Já osobně bych ve volných úlech po zahradě nevčelařil ani za nic. Uš jen to, že se musí sekat tráva, obtěžování včelami atd.Já 53 roků včelařím ve včelíně, skušenosti mám i na včelnici. Nejprve to bylo ve stojanech, pak v budečákách. Ty jsem jednoduše vylepšil o jedno patro. Budete se divit, vracím se na stará kolena ke stojanům. Podle mě vylepšených. Hlavní důvod jsou také záda. Nechal jsem si udělat nové úly,kde jsou čtyři patra,čtyři česna, rámky 35*22, aby byly lehčí. Uchycení rámků není do stěny, ale kovové lišty ve tvaru U jsou přišroubovány na stěny. Profil U plechů, šířka 1,8 mm umožňuje,zavěsit rámky do dvou poloh s rozdílem 1 cm. Když odstraním mřížku, dám rámečky k sobě a to buď o stupeň výše, nebo o stupeň níže. Zimuji ve dvou patrech a to ještě spodní nechávám prázdné na krmení a léčení. ´Úl má ještě podmet 8 cm, takže výška je 100 cm, šířka 37cm, z prken 3cm a to zdvojených. Boční stěny mezi úly jsou jen 3cm . Uly jsou těsně vedle sebe, takže zase 6 cm. Rámečků je 4*14 a kolem jsou 1cm mezery. Práce je velmi pohodlná. U spodních dvou pater sedím na židli, žádné ohýbání a u hořeních dvou pater stojím. Vzhledem k velikodti úlů je možné chovat v jednom úle i dvě včelstva, podle plemene. Na zimu je možné v patře nahoře zazimovat oddělek, nebo opačně. Dole oddělek a nahoře dvě patra včelstev. Práce je jednoduchá v celku bez dřiny. Na jaře plodiště rozdělím mřížkou a nahoru přidávám souše a dolů mezistěny. Rámky mám zesílené, horní loučka je 15mm, ostatní 9mm. Protože nevím na jaký spůsob včelaření jste zvyklí, může se stát, že Vám vše co jsem napsal bude směšné a pravděpodobně né jen Vám. Ubespečuji, že smích mi nevadí, dokonce proto jsem to i napsal. Já se také jen tiše usmívám a nikomu nic nevnucuji. Snad by bylo vhodné aby se každý zamyslel nad tím, jestli může s čistým svědomím prohlásit, že mu alespoň po dobu minulých 10 roků neuhynulo ani jedno včelstvo a že se plně stotožňuje s názorem, že pokud někdo potřebuje pro svoji rodinu, příbuzné,známé a na t.zv. všimné 500kg medu ročně, není nutné, aby proto musel chvat 10 včelstev. Pak už vše vypadá jinak. Budete-li mít zájem o další kontakt ozvete se prostřednictvím Konferene.

Všechny srdečně zdraví Václav I

Včelařím s cca 15 včelstvy v nástavkových úlech různého provedení - klasický Tachovák, vlastní polystyrenové úly s 11 rámky 39x24, nízkonávstavkové 11x420x17 s 2 cm stěnou.
S mou tělesnou zdatností to již asi nahoru nepůjde (*1937)- musím se tedy připravit na "dědkovské" včelaření. Vychází mi z toho ležany, ale můj jediný pokus v ležanu byl, pokud se týká výtěžku medu, hluboko pod ostatními úly. Dosavadní úly ale již musím nahradit - polystyren pod natřeným papírem mi u třech nástavků odhalila žluva a ty jsou na odpis. Kupované tachovské nástavky cca 20 let staré již také odcházejí. Tenkostěnné nízké nástavky jsou snesitelné, ale jen pokud jsou prázdné.Pokud Vás napadne nějaký odkaz na literaturu (Čejkův úl od př. Kaly již mám), nebo na podnětnější článek ve včelařských překladech, prosím odpovězte.

Vážený příteli.
Chtěl bych říci svůj názor na umístění česna a zároveň se zmínit o uteplení úlů.Zdůrazňuji,že své názory nikomu nevnucuji a jsem si vědom,že nemusí být nejlepší.Uvádím jen vlastní zkušenosti a dobře vím,že když dva dělají totéž,tak to nemusí být vždy totéž. Většina živočichů potřebuje alespoň na část svého života teplo a sucho.To se týká i vodních zvířat a ne jinak tomu je v době zimní i u včel.Vyslovuji tak svůj názor,zda úly zateplené či nezateplené.Při vší úctě ke včelařům kteří včelaří v úlech nezateplených mám pocit že,jednou někdo napíše,že nejlépe je chovat včely v koších,nebo v bednách od hrušek.Ale opravdu nic proti ním.Pro mé pochopení bych uvedl příklad. Dáme-li nějaké zvíře do krabice z papíru,zahřeje se jistě lépe když místnost bude z polystyrenu.Pokud nebudou u místnosti dveře,bude jistě lépe umítit před vchod závětří aby do místnosti nefoukalo a vzduch se vyměňoval pomaleji.Důležitá je velikost zvířete k velikosti prostoru.Dostatečná velikost místnosti umožní,že místnost se může dobře utěsnit.Opačně,hodně zvírat v malé místnosti vyžaduje větší větrání.Zde však vzniká základní problém a to je průvan.Průvan škodí všemu.Zůstneme-li u úlů,tak propustnost stěn u slamáků bude jistě větší nežli u polystyrenu.Dřevo bude někde uprostřed a větrat se tedy musí.V přírodě jsou včely většinou nad česnem v nějakém prostoru a větrání zajištuje díra pod dílem,případně volná prostora pod dílem.Mé zkušenosti jsou z budečáků,kterých ještě několik upravených mám.Včely zimuji zásadně v medníku stím,že plodiště je prázdné a bez mřížky.V plodišti krmím a léčím.Větrání zajištuje horní česno,které je v úrovni spodní hrany rámků.Velikost otvoru je asi 10cm na šířku a 1cm na výšku.Spodní česno je utěsněno.S touto mezerou jsem vydržel vždy do 10 dubna,kdy do plodiště dám mezistěny aby se tam vítr zbytečně neproháněl a postupně začínám pootevírat i spodní česno.Shrnuto: je-li včelstvo dostatečně silné potřebuje větrat více,slabší zase méně.Při jarním plodování silné včelstvo vytopí horní prostor tak,že se voda nesráží a nic neplesniví.Slabší včelstvo prostor nevytopí,v úle vzniká velké vlhko a některé krajní rámky mohou splesnivět.S tím se musí počítat.V úlech kde zimuji ve dvou patrech a jedno je ještě dole prázdné,je česno otevřené uproutřd mezi obsazenými patry.Z toho co jsem napsal,je zřejmé,že nejlépe by bylo,česno stále regulovat,podle momentální síly včelstva,podle stupně plodování a podle teploty okolí.O větrání pomocí pletiva ve spodní části úlu,pomocí otevřeného česna a ještě pomocí oček v nástavcích si myslím,že v úle vzniká zbytečný průvan a udržení tepla jde na vrub spotřeby zásob.V tom případě by asi opravdu zateplení úlů nemělo cenu.Česno umístěné nahoře odvede sice páru ale také predevším teplo a to je jistě chyba.Docela chápu ing.Smělého,který dává nad včelstvo propustnou vrstvu,která má zajistit propustnost vzduchu v úlech z polystytenu a nespůsobit průvan.Já ještě navíc zastávám názor hlídaného česna.Jakmile se oteplí včely hned česno hlídají a podle chování je třeba postupovat.
Přeji hodně úspěchů všem.

Ve tretim cisle Vcelarstvi uverejnil pan Bohac podrobne plany na ul system
Langstroth,Navrhuje pouziti t.zv. stavebni uzavery v podmetu. Neni mi ale
jasne proc navrhuje latky tohoto systemu napric spodnim louskam ramku v
nastavku. Jake to ma vyhody . Zdravi Jarka

Jsem úplný začátečník a potřeboval bych poradit.
Zimuji svoje včeličky ve dvou nástavkách,horní očka otevřená celou zimu,ale loni jsem měl nahoře i dole vždy
na obou stranách krajní plásty plesnivé a musel jsem je
vyřadit.Pomohlo by třeba zasítované dno?O něm se teď hodně
píše.Průlezy česnem mám přes zimu zúžené asi na 6-7 cm a
na výšku včely.Když tam dám síto nepolezou mi tím mravenci
do úlu?Krmítko mi totiž dost obléhají a stále hledají na
úlech nějakou škvírku jak dovnitř.Česnem si ale netroufají.
Díky a hodně medu.

Vážení přátelé,

i když již nenacházíte moje inzeráty v časopise Včelařství - důvodů je velmi
mnoho a není záhodno je veřejně rozmazávat,

Vykupuji PROPOLIS za 750, - Kč = jednotná cena odpovídající dobré kvalitě.

Platba obratem nejlépe na účet tzn. = je to levné, daleko rychlejší a
představa vypisování stovek složenek týdně mě vždy zdrcuje. nebo
složenkou.

Včelař - Váš dodavatel všech zdravých českých včelích produktů
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

Tel. 0603 - 499 746

Všechna taková vytápítka se hodí jen pro malovčelaře, kteří neumějí udělat
med za normálních okolností zootechnickými zákroky. Také jsem se dal do
hledání takových způsobů jak přijít k medu, ale s ekonomikou to nemá nic
společného. Raději jsem se vydal učit včelařit.

Každopádně uteplení, teplo a bezvětří dělá velmi a velmi mnoho.

Miroslav Sedláček
Ždánská 709
Bučovice
685 01

0603 - 499 746

Vážení přátelé, kdo má nějaké zkušenosti s nástavkovými úly z tvrzeného polystyrénu? Kdysi jsem o nich jenom zaslechl, nikdy jsem je neviděl a neznám je. Potřebuji nějaké rady a názory zkušených. S nástavkovými úly vůbec nemám zkušenosti, mám jen několik Budečáků a do včeliček dělám teprve několik let. Chtěl bych trochu inovovat, polystyrén se mi zdá zajímavý z důvodů hmotnosti. Poradí mi někdo? Děkuji.

Článek pojednávající o vysoké koncentraci oxidu uhličutého a zimování s horním česnem jsem také četl, snad před 15 lety. Myšlenka, že by se oxid uhličitý držel v úle dole díky vyšší molekulové hmotnosti je ale mylná. Stává se to dočasně v místech náhlého výronu plynu u sopek... V úle přibývá oxid uhličitý pomalu a sám se míchá difuzí (pohybem molekul) s ostatním vzduchem. Při dostatečně malém česnu nezáleží na jeho poloze a v úle je málo kyslíku. Včely by se takovému malému česnu bránily a proto věřím, že jim to ani nemůže prospívat. Asi by hučely a vyčerpávaly se.
Jinak horní česno má nevýhodu - podporuje loupež - ale taky několik výhod. Právě v zimním období přispívá k výměně vzduchu. Právě vlhký a teplejší vzduch stoupá vzhůru (i když je v něm méně kyslíku a samozřejmě se také částečně difuzí míchá s ostatním vzduchem. Je to, jak jsem dříve četl, poznat podle oroseného okolí česna v době mrazů. To nebývá vidět u dolního česna, kam spíše stéká kondenzovaná voda z horních pater. Horní česno prý pomáhá k suchu v úle. Já mám ale špatnou zkušenost s česnem jen kousek nad dnem. Včely mi tam nechaly zvápenatělé kukly a ty se pak po zvlhnutí stávaly zdrojem infekce. Bylo to u tachováku, který měl před česnem vstup do krmítka ve dně. A právě do toho krmítka ty kukly napadaly. Vyřešil jsem to vyřezáním falešného dna a vložením rámu se sítem do výšky česna. Při pokusech s horním česnem bych se přimlouval za výkluz někde u dna na umožnění odnášení nečistot z úlu včelami.

Zdravim vsechny, necetl jsem vsechno, kdo zase chce plytvat penezi na
reklamni akce medu? Med se musi prodavat aktivne, uz mockrat jsem se
setkal na schuzich se starsimi vcelari rozmazlenymi socialismem,
ktery svych par kilo "nemohou "prodat. Jedinym duvodem je jejich
neschopnost!!!
Sam prodam letos mozna vic nez 700kg a vim olidech, kteri prodaji 3
tuny. Velci vcelari, jako Mirek Sedlacek taky rikaji, ze vmalem tj.
po kilech vice nez 3 tuny je problem prodat. Ale ruku na srdce, kdo z
tech, co si ztezuji vyprodukuje tolik medu.
Radim jednu vec: pokud prodavate med tak, aby byl zakaznik
spokojeny, privede dalsiho noveho sam.
Takze snazme se a budeme mit problemy s nedostatkem medu
Radek

______________________________________________________________________
Exclusivni zpravodajstvi ze ZOH 2002 v Salt Lake City http://www.duhovehry.cz

Soubor s kontakty na CSV je umístěn i na web. Je přístupný ze stránky www.vcely.or.cz

Přesná URL: www.vcely.or.cz/csv.htm

O jaké ironii to píšeš? Já jsem pouze popsal, jak a za jakých okolností
včelaří v zadovácích moje příbuzná.

Pokud se Ti to nelíbí, problém asi bude v těch zadovácích, ne v lidech,
kteří o tom píší.

vojta


Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?

Před nějakým časem se zde mihla úvaha, zda by nebylo lepší, kdyby česno bylo nahoře místo dole. Tady je krátké rozmýšlení na toto téma:

Česno nahoře místo dole. Kromě jiného to má jednu nevýhodu: horší odvod kysličníku uhličitého (produkt dýchání resp. trávení) z úlu. Oxid uhličitý je těžší než vzduch a klesá tedy dolů a dolním česnem proudí ven z úlu. Naopak kyslík je lehčí než vzduch uvnitř úlu - dolním česnem vstupuje do úlu a stoupá nahoru k chumáči.

U úlu s česnem nahoře by se oxid uhličitý držel v úle, což by však možná nebylo zas až tak na škodu (ve starší literatuře jsem četl teorii, že snížené větrání úlu v zimě způsobuje částečnou narkotizaci zimujících včel oxidem uhličitým, což má způsobovat zpomalení metabolismu, a tak příspívat k lepšímu zimování - pomalejšímu plnění výkalového vaku). Avšak horní česno by asi mělo za následek horší pronikání kyslíku do úlu (ale k čemu hojnost kyslíku, když mají narokotizované včely zpomalený metabolismus a tím mají pochopitelně snížený příjem kyslíku...?)

-------------------

To platí jen pro úly, které mejí česno jako jediný otvor do úlu. Při zimování na zasíťovaném dnu a s otevřenými očky vzniká v úlu tok vzduchu a výměna vzduchu funguje asi úplně jinak.

Je otázka, co říkají na otevřená očka včely, které mají spíše tendenci zatmelovat všechny prakliny a štěrbiny, kterými by úl mohl "zdravě větrat".

237: "...Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně..."

Teplo je fyzikálně stejné, ale teplo, které vyrábějí včely, je velice drahé (je vyráběno z cukru, opotřebovávají se při jeho výrobě zimní včely a není jej tolik...)

Jinak, já k vytápění úlů v dohledné době nedostanu... Byl to jen takový nápad, co by se všechno dalo (a možná - mělo) zkusit. A konec konců, psali o tom ve Včelařství...

Rozhodně by nebylo vhodné vytápět úl na plodovací teplotu. Stačilo by jen přihřívat v noci k vyrovnání nočních poklesů, anebo přihřívat při poklesech pod nulu.

Termostat, který by vytápění vypnul by musel být ne v podmetu ale někde v úle (nahoře, nebo v polovině výšky).

V silně uteplených úlech je to asi zbytečné... Jenže silně uteplené úly mají své nevýhody (velice tlusté stěny, obrovské nástavky, nutná samovýroba atd.) Elektrickým přitápěním jednoduché konstrukce by se možná dal efekt silné tepelné izolace napodobit i v méně izolovaných úlech (např. 2 cm PS) nebo i v neizolovaných...

Vazeni pratele, vzhledem k tomu, ze Telecom pracuje prapodivne, budou v
období od 18. 3. do 22.9. 2002 platit na Sekretariatu UV CSV nasledujici
spojeni:

Ustredna
tel. 02/24 93 40 82

Sekretariat
tel + fax. 02/24 93 44 78
e-mail: csv/=/volny.cz

Tajemnik
tel. 02/24 93 00 72
e-mail: csv/=/volny.cz

Mistopredseda
tel. 02/24 93 22 88
e-mail: csv/=/volny.cz

Ekonomicke oddeleni
tel. + fax 02/24 93 42 06
e-mail: alena.tuzar/=/wo.cz

Odborne oddeleni:
tel. + fax 02/24 93 42 06
e-mail: csv/=/volny.cz; uvcsvpha/=/login.cz; uv.csv/=/tiscali.cz

Pravni oddeleni:
tel.: 02/24 93 07 67
e-mail: uvcsvpha/=/volny.cz

Redakce Vcelarstvi:
redakce
tel: 02/24 93 40 82
fax: 02/24 93 44 78
mobil redaktora: 0602/404 874
e-mail: redakce.vcelarstvi/=/wo.cz

izerce
tel: 02/24 93 44 78
fax: 02/24 93 44 78
email: redakce.vcelarstvi/=/wo.cz

Expedice:
tel: 02/24 93 40 82 (centrala)
e-mail: uv.csv/=/tiscali.cz

Knihovna:
tel: 02/24 93 40 82 (centrala)
e-mail: uv.csv/=/tiscali.cz

Prodejna:
tel. + fax: 02/24 93 43 44
e-mail: vcel.prod/=/tiscali.cz

S pozdravem

Lnenicka - CSV


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.325 / Virová báze: 182 - datum vydání: 19.2.2002

V takových pokusech pokračoval i můj oblíbený autor Alexander Komissar (knížka od něj je v
ústřední knihovně) v Kijevě a ten zjistil, že "topit" je možné i přes den za podmínky, že
v úle je vysoký a dobře větraný podmet. Ten způsobí, že včely vnímají teplotu venkovního
prostředí a nevyletují do mrazu. Další nezbytnou podmínkou úspěchu je napáječka v úle,
neboť vysoké teploty účinně vysušují úl, a dostatek pylu, případně krmení pylem. Úly měl
doma, tedy na teplotě kolem 20 - 25 stupňů. Úly musí být těsné (bez průvanu mezi venkem a
včelínem). Jinak si myslím, že extrémně zateplené úly ála ing Smělý, vlastně udělají
stejnou službu, jako vytápěný včelín.
Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra/index.htm


----- Original Message -----
From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 20, 2002 7:24 PM
Subject: Vytápěný včelín


> Přátelé,
>
> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na
> první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co
> si o tom myslíte?
>

> -----Original Message-----
> From: Ing. Martin Kupka - kancelář [mailto:kupka/=/mlade.cz]

> a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.
>


Osobně nemám zájem se v této věci více interesovat. Proto by asi bylo
nejlepší obrátit se přímo na Ing. Bohumila Ševčíka z odbor podpory agrárního
exportu nebo na alžírské obchodníky.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

Vážený,
vysvětlí mi někdo konečně,jaký je rozdíl mezi tepelnou energií vyrobenou biologicky a elektricky? Fungují zde snad jiné fizkální zákony.Jsou-li zde jiné měrné jednotky?
Hodně Kcal Vám přejí Mé FFFčely

Do podmetu to nedávej. Domnívám se, že pak nebudeš vědět kterou teplotu bys
mněl hlídat. A snadno bys přetopil a nutil je k usilovnému větrání a
chlazení. Protože teplý vzduch stoupá vzhůru. V prostoru plodistě je 37°C
(nebo 39°C ? - kdo si to má pamatovat) a to je na nic pro takovou regulaci.
A v podmetu díky závanu studeného vzduchu skrz česno taky naměříš cokoliv
jen ne to co bys chtěl.
Jo a to chlazení mi teď připomnělo spoustu odpařené vody. A pak kondenzaci
atd.
Spíše dej úl do krabice a v ní (okolo úlu) udržuj stálou teplotu.

Ostatně už před 25 lety, když jsem chodil do včelařského kroužku v Krmelíně
(okr.Frýdek-Místek, asi 15km jižně od Ostravy), nás učili, že na zimu se
včelám dává zimník a na jaro kožich. Zimník byl jedna vrstva filcu a kožich
byl 3x tolik. Jednalo se o silně uteplené úly ve školním včelíně. A cílem
bylo zajistit vyšší teplotu pro jarní plodování. V bledě modrém to tak
děláme všichni dodnes.

Pan Pchálek (tehdy asi 70letý, vedoucí kroužku) nám tehdy vyprávěl i o
pokuse na jaro včelám přitopit. Provedli to žárovkou s termostatem. Žárovka
byla v prostoru mezi okýnkem a uteplivkama. To včelstvo pokus nepřežilo.
Bohužel nevím jistě na jakou teplotu vytápěli. Mám jen matnou vzpomínku, že
chtěli zajistit plodovací teplotu a tak topili na cca 37°C. A přetopili.
Druhý pokus nebyl. Myslím, že tehdy nikoho nenapadlo topit jen na 10 stupňů.
Ještě jedna matná vzpomínka se týká trvání pokusu. Bylo kratší než týden.
:-(

Včelám zdar
Libor

PS: ještě jsem dostal jeden nápad. Dej do podmetu topné těleso u něhož lze
regulovat povrchovou teplotu a tu udržuj na +10°C. ?:-o

> v izolovaných úlech umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V)
> napojené na termostat umístěný někde v úle.

Ještě k prvnímu příspěvku na toto téma


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na
> nosemu se podceňuje. Přispějte svými poznatky!

Něco jsem právě našel v tisku:

Doporučuje se počítat s nosemou již při krmení na zimu a mírně
okyselit sirup (1 gr kyseliny citronové na 1 l sirupu), protože prvok
Nosema apis nesnáší kyselé prostředí v žaludku včely. Nektar narozdíl
od cukru obsahuje i organické kyseliny (tím se vysvětluje, proč může
být zimování na nektarovém medu zdravější - a hlavně na jaře taková
včelstva mají menší problémy s Nosemou a jdou rychleji do síly).
(Zdroj základní informace: Včelár 9/2001)


Zdravím,

Jan P. Baudiš

> v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek
> na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném
> včelíně. Co si o tom myslíte?

Už delší dobu přemýšlím, jestli by nebylo účelné v izolovaných úlech
umístit do podmetu nějaké elektrické topítko (24V) napojené na
termostat umístěný někde v úle. Aby to jen vyrovnávalo noční poklesy
teplot (jak se o tom píše v tom Včelařství). Možná, že by se investice
vrátila hned v prvním roce ze zvýšeného množství jarního medu.

Přátelé,

       v posledním "dvojčísle" časopisu včelařství mě zaujal článek na první straně. Píše se v něm o pokusu s chovem včel ve vytápěném včelíně. Co si o tom myslíte?

Zdravim vsetkych,

Mate niekto prehlad v akych cenovych relaciach sa budu pohybovat
neoplodnene matky v sezone 2002 ( prip. aku mali cenu v roku 2001 )

Dakujem
Matej

Bingooo,
Vojto ty si sa spoznal :-)
Ak si nepostrehol, za mojou citaciou bol smailik / :-) /
Tvoja ironia je jemna, moja mozno menej. Alebo, zeby to bolo tym, ze ked
ironizujeme nazory inych je to OK. Ked iny ironizuju nase nazory sme na to
citlivy?

Ale k včelam. Cim to je, rok dva naspat chodilo denne do konferencie 10 -
15 prispevkov a dnes z dvoch dokopy sotva 3 ci 4.

Matej

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta

Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

a jaké mají představy o cenách? med se sežene ale cena je rozhodující.

s pozdravem Martin Kupka
Novohradská 21,370 01 České Budějovice
tel: 0603 462 921

-----Original Message-----
From: Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/haida.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 3:50 PM
To: konference Včelařská; ÚV ČSV
Subject: Včelí med do Alžíru


Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :



---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.324 / Virová báze: 181 - datum vydání: 14.2.2002

Přeposílám Vám zajímavou informaci.

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz



-----Original Message-----
From: Sevcik Bohumil, Ing. [mailto:sevcik/=/CzechTrade.cz]
Sent: Wednesday, February 20, 2002 1:57 PM
To: 'vceli.produkty/=/volny.cz'; 'josefzach/=/volny.cz'; 'med.ces/=/cmail.cz';
'miroslav.jakus/=/atlas.cz'; 'svil/=/svil.cz'; 'napojka/=/volny.cz';
'info/=/pleva.cz'; 'farma/=/vcely.cz'
Subject: včelí med do Alžíru


Vážení výrobci,
přišla nám poptávky po velkém množství včelího medu do Alžíru, chtěli by
odebírat 5 tun měsíčně ve velkých nádobách.
Nevím, budete-li se chtít na poptávce podílet, každopádně bych byl rád,
kdybyste se mi ozvali.

Přeji Vám hodně obchodních úspěchů.
Srdečně zdraví a na další spolupráci se těší

Ing. Bohumil Ševčík, odbor podpory agrárního exportu
CzechTrade
Dittrichova 21
PO Box 76
128 01 Praha 2
tel. 02-2490 7515
fax 02-2491 3817

Informace o zahraniční poptávce č. 112413

Název poptávky : Med

Zdroj informace : CzechTrade

Popis poptávky (česky) :

Je potáván včelí med nebalený, ve větších nádobách.

Popis poptávky (cizoj.) :

miel en vrac

Název společnosti : sarl codal
Země určení : Alžírsko
Objem poptávky : 5tonnes/mois
Současný dodavatel : local

Kontaktní osoba : nour-eddine dahmane
Ulice : 22 Av Kritli
Město : blida 09000
PSČ : 0
Země : Alžírsko
Telefon : 00.213.25.39.22.12
Fax : 00.213.25.40.74.95
Email : codal45/=/hotmail.com
Internetová adresa :

Mateji, seš vedle. To nepsal "Militantny zastanca - inteligent". To jsem
psal já.
Měl bych na všechny jednu prosbu: Nemohli bychom se tady bavit stylem

"s tím a tím příspěvkem nesouhlasím z toho a toho důvodu, moje zkušenost,
zkušenost mých známých je taková a taková"

a odpustit si vzajemné napadání a osočování? Nebo se tady snad o včelkách a
včelaření dozvíme tím více, čím víc špíny na sebe navzájem naplivem?

vše dobré,
vojta


Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

P.S. V minulosti som ako pokus mal v jednej maringotke na tocni ( bola tam
vyska len 175 cm ) 8 ulov na spôsob zasuvakov aby som pri praci mohol
sediet ( mam 196 cm ). Vyrobne naklady na zasuvak su asi o 80% vyssie ako
na normalny nastavkovy ul. Zasuvaky boli riesene na 9 plastov RM 42x17. Ak
som potreboval pridat nastavok do plodiska, bolo to super. Ziadne
odkladanie 3-4 nastavkov s vahou 15 - 25 kg. Jednoducho sa nastavky
vytiahli ako sufliky a len sa vymenili a väčšinou bez jedineho žihadla.
Proste praca ako v nastavkovom ule, len sa menej narobiš.
Iba na jar ( po zimnom pokoji) bolo prve rozoberanie trochu naročnejšie,
ale to je problem asi takmer v kazdom ule ( azda okrem lezanu ).
Ak sa rozhodneš pre vyrobu zasuvakov, treba ich robit presne a hlavne
kolajničky musia byt z kvalitneho materialu. Na zasuvaky typu Z-11 ( myslim
ze RM 37x30 na 11 ramikov ) boli nakresy publikovane v knihe Ing. Mačičku:
" Svojpomocná výroba včelarskych pomôcok " Bratislava r. 1956.

Matej

Militantny zastanca - hulvat napise:" Co tu otravujete s takymi sp... , len
nastavkove ule su buducnost naroda vcelarskeho.
Militantny zastanca - inteligent napise:
"Nevím, co na to militantní zastánci nást. úlů. Já mohu jen tlumočit
zkušenosti tchýně mého strýce, která je s nimi velmi spokojená. Má tři
včelstva a prohlídka jednoho jí zabere skoro hodinu. Je nadšená - její
kamarádky (důchodkyně) se nudí a neví, co s časem a ona si pěkně včelaří.
Navíc nemá revma - včely se délkou prohlídky a otřesy rámků natolik
rozzuří,
že dostane v průměru 7 žihadel z každého včelstva.

Na vysouváky prostě nedá dopustit!

vojta "
:-)

P.S. V minulosti som ako pokus mal v jednej maringotke na tocni ( bola tam
vyska len 175 cm ) 8 ulov na spôsob zasuvakov aby som pri praci mohol
sediet ( mam 196 cm ). Vyrobne naklady na zasuvak su asi o 80% vyssie ako
na normalny nastavkovy ul. Zasuvaky boli riesene na 9 plastov RM 42x17. Ak
som potreboval pridat nastavok do plodiska, bolo to super. Ziadne
odkladanie 3-4 nastavkov s vahou 15 - 25 kg. Jednoducho sa nastavky
vytiahli ako sufliky a len sa vymenili a väčšinou bez jedineho žihadla.
Proste praca ako v nastavkovom ule, len sa menej narobiš.
Iba na jar ( po zimnom pokoji) bolo prve rozoberanie trochu naročnejšie,
ale to je problem asi takmer v kazdom ule ( azda okrem lezanu ).
Ak sa rozhodneš pre vyrobu zasuvakov, treba ich robit presne a hlavne
kolajničky musia byt z kvalitneho materialu. Na zasuvaky typu Z-11 ( myslim
ze RM 37x30 na 11 ramikov ) boli nakresy publikovane v knihe Ing. Mačičku:
" Svojpomocná výroba včelarskych pomôcok " Bratislava r. 1956.

Matej

> -----Original Message-----
> From: Vesely Emanuel [mailto:Eman.Vesely/=/CESA.cz]

> Ale je tam napsáno přesně toto:
> Dotace v roce 2000 činily 175 Kč na jedno včelstvo........

Máte pravdu. Není to přesně napsáno. Lepší by bylo na tomto místě přidat
informaci, že přijatá dotace ve výši 525 (125x3)není to co jako včelař
obdržím, neboť z ní ještě musím odvést členské příspěvky (v nichž máme v
naší organizaci začleněny i poplatky za léčení, poštovné atd.) a že z nich
zbyde cca 200 Kč. Tím pádem dojdeme k výsledku 3000 čistého. Ale to je
opravdu irelevantní.
Ale abychom se jen nehádali. Ani já nevidím rád dovezený med na pultech
našich prodejen. Ale s tím se nedá (mimo příslušného proclení) nic dělat.
Omezující opatření na základě rozboru na přítomnost bacilu larvae larvae
(Mor včelího plodu) nebudou mít nikdy dlouhodobou účinnost. Tato
problematika je složitá a v tomto případě rád podporuji snahy pana Lněničky
z ÚV ČSV, který byl tím, který nandnesl návrh vytvořit normu Český med.
Prozatím se mu to sice ještě nepodařilo dotáhnout do úspěšného konce (teda
tak jak je tomu v Německu). K tomu by byla podle mého názoru opravdu potřeba
mohutná reklamní kampaň.
Také máte pravdu, že ve zveřejněné statistické zprávě jsou chyby viz. že v
České Lípě bylo k 1.1.2001 516 včelstev. Musím dát echo administrátorovi
stránky. Děkuji za upozornění. Cena 58 Kč/kg je však správná. Tato informace
je z analýzy Včely 2000 Ministerstva zeměslství ČR, na které spolupracuje
ČSV. Tak vidíte, jaké dostávají ministerští úředníci informace pro svá
rozhodování.
Co se týče Vašeho srovnání s chovateli krav, pak bych zase oponoval.
Musíme se dostat na jejich úroveň, abychom si uvědomili, že jsme něco dělali
špatně? To, že chovatelé krav mají pouze agrární komoru a k tomu ještě zcela
nefunkční je smůla a já jsem opravdu rád, že nejsem chovatelem krav.
Mimo jiné produkuji ročně cca 10 osvětových článků o včelařství v různých
typech médií (noviny, časopisy, ale i televize). A vyzívám k tomu všechny
příznivce, kteří dosud ještě spí. To není výzva přímo Vám milý pane
Emanueli. To je třeba výzva ÚV ČVS aby nám dodával třeba po internetu
potřebné informace a své analýzy.

M.J.

Tak jsem zaslal e-mail na adresu vcely-subscribe/=/v.or.cz přesně podle návodu a ... NIC !
Jestli tento příspěvek bude číst autor konference, prosím jej o zaregistrování ručně pro adresu cejka/=/upbk.cz.
Děkuji.

Zdeněk Čejka

> P. Baudiš -> Patrně mne nebudou mít někteří příliš rádi, ale já se
domnívám, že drobní včelaři
> na tom nejsou zas tak špatně ......

Souhlasím s Vámi. Není vždy nutné věci nafukovat. Ti drobní včelaři, kteří
nechtějí "přiznat barvu" a nebudou Vás za Vaše slova mít příliš rádi, jak
jste řekl, by si prostě měli sáhnout na svědomí.
S tím, že někteří velkovýrobci a exportéří medu říkají, že Včela Předboj
a.s., která byla a je opravdu finančně podporována ČSV udržuje nereálně
vysoké výkupní ceny a tím ostatním výrobcům a exportérům kazí podnikání,
bych zase tak nesouhlasil. Pravda je, že ona opravdu těmto subjektům
uždibuje český trh s medem, ale sama o sobě se svými výkupními cenami
přizpůsobuje těm ostatním podnikatelským subjektům. Já sám neznám nikoho z
velkovčelařů, kteří by Včele předboj dali jen kilo ze své produkce. Zato
znám dva, kteří mají svoji zpracovatelskou linku a med dodávají do obchodů
sami. S jejich počty včelstev se jim to již vyplatí. Co vím, tak Včele
Předboj a.s. dodávají med převážně včelaři s 30-40 včelstvy, kterých v ČSV
je menšina. Mám podezření, že med Včela Předboj sama nakupuje v zahraničí.
Má velké provozní náklady a malé výnosy. Současná situace mi zjednodušeně
připadá asi takto:

Včelu Předboj a.s. podpoří finančně ČSV, tedy každý její člen několika
tisíci korunami. Ta vykoupí med od malé části včelařů, vyrobí produkt, který
je málo prodejný a to nejen z důvodu, že jej Včela Předboj a.s. neumí sama
prodat. Tím pádem členové ČSV dotují malou skupinu včelařů, kteří Včele
Předboj a.s. med prodají a samozřejmě také její management a zaměstnance.
Výdaje členů ČSV jsou velké, efekt malý a velmi nespravedlivý vůči převážné
většině jeho členů. A jestli nemám pravdu, tak proč Včela předboj hledá
strategického partnera, čili někoho, kdo umí podnikat a komu by dle mého
názoru s velkou zrátou Včelu Předboj a.s. (svůj podíl v ní) prodala?

Spolupráci ČSV a Včely předboj já hodnotím za neefektivní a vemi
nezodpovědnou. A protože nevěřím v dobré podnikatelské schopnosti ČSV, pak
nevěřím ani ve vizi návratnosti investic při vydařené druhé vlně úpisu akcií
Včely Předboj a.s. Kéž kdyby ve stanovách ČSV bylo ustanoveno referendum.
Možná bychom se o nic nemuseli přít.

Pokud tyto příspěvky čte i šéfredaktor časopisu Včelařství, chtěl bych ho
tímto požádat o včlenění některých témat příbuzných s tímto do našeho
časopisu. Možná však má tzv. "svázané ruce" svými představenými, kteří
zasedají třeba v redakční radě nebo v představenstvu Včely Předboj jako
např. MVDr. Peroutka. Je to těžké. Stačilo by dát prostor s delším časovým
tváním opozičním hlasům.

Reklamní kampaň na med? No nevím. Nebyl bych až tak proti, pokud by však na
tuto akci byl vyčleněn zvláštní fond s povinností předkládat čitelné roční
výsledky, aby nedošlo k "zneužití" vybraných prostředků na jiné účely.

Mimochodem děkuji za Váš názor.

Já bych hned zareagoval na nový příspěvek, který mně připadá zajímavý:

Nejdříve, co se týče té špatné situace (zvláště malých včelařů), o které se nejen v posledním příspěvku v konferenci ale i jinde a často hovoří. Patrně mne nebudou mít někteří příliš rádi, ale já se domnívám, že drobní včelaři na tom nejsou zas tak špatně. Dostávají (zatím) poměrně štědré přímé(!) dotace. Med nemusejí dávat do výkupu, ale mohou jej prodávat přímo ("ze dvora") a to v cenách docela pěkných. Já prodávám sklenici smíšeného pastovaného medu za 90 Kč (odbyt v Jihlavě a v Praze) a vůbec nemám šanci uspokojit všechny zájemce. Během pár měsíců mám všechen med pryč (mám cca 25 včelstev, která byla v uplynulé sezóně medonosná). Takže ten současný stav mi připadá pro malovčelaře docela dobrý. Mám takové obavy, že za 5 let budeme na tuto dobu (zvláště na přímé dotace) se slzou v oku vzpomínat. Ale budu rád, jestli se mýlím. Třeba nás čeká nějaký včelařský euro-ráj.

Horší je to dnes pro velkovčelaře (100 a více včelstev), kteří nemohou prodávat všechen svůj med v drobném prodeji a musejí ho dávat do výkupu - pro ně ta výkupní cena asi znamená docela problém). (Kdyby byla tak alespoň 50 Kč za jarní med!)

Pokud jsem tak slyšel, tak ostatní velkovýkupci a exportéři medu všichni ve vzácné svornosti nadávají na Včelu Předboj (kvůli tomu, že udržuje příliš vysoké výkupní ceny). Říkají, že Předboj, který je všelijak dotován z ČSV, udržuje nereálně vysoké výkupní ceny a tím ostatním výkupcům a exportérům kazí podnikání... Z toho bych usuzoval, že Předboj ve spolupráci s ČSV funguje docela dobře (ne, že by to nemohlo být ještě lepší).

Docela věřím tomu, že kdyby v první vlně upisování akcií Včely Předboj více včelařů nakoupilo akcie, pak by se jim prostředky vynaložené na nákup akcií vrátily během jednoho roku (a to právě na vyšších výkupních cenách medu, které by byl ekonomicky silnější Předboj schopen zajistit). Svého času tuto tezi napsal ve Včelařství někdo z Výzkumáku (ing. Kamler?)

Pochopitelně lze to vidět z různých stran. Proto se nedivím, že přítel Miroslav toto působení ČSV popisuje slovy: "...ČSV se vlastně už deset
let chová "antitržně" ... ČSV rád tiše brání rozvoji
podnikatelského sektoru a tím vlastně podporuje své podnikatelské aktivity..."

Úplně souhlasím, že o těchto otázkách by se mělo (i ve Včelařství) více diskutovat, a měla by v tisku probíhat neustálá výměna názorů mezi představiteli ČSV a jejich oponenty. Kdyby se tak dělo už dávno, možná by druhá úpisová akce neskončila takových hrozným neúspěchem, jak se o tom právě píše ve Včelařství.

P.S.

Zajímalo by mne, kolik by stála nějaká solidně připravená, týden trvající (někdy na podzim) reklamní kampaň na med ("nakupujte zásadně přímo od včelaře!"). O kolik by se musely navýšit členské příspěvky, aby se tato kampaň z toho dala financovat? Nebo jinak: kdyby každý včelař zaplatil ročně 50 Kč (jako navýšení členského příspěvku), jaký rozsah veřejné reklamy by se z takto získaných prostředků dal pokrýt? Nestálo by to za úvahu?

> Ale zajímalo by mě jako včelaře, jak dosahuješ čistý zisk ze včelstva 3000
> kč,
> jak jsem se dočetl na tvé stránce. V obchodě prodáváš med za 50 Kč/kg,
> takže to je 60 kg/včelstvo. Radši mi prozraď jak tohle dokážeš. Náklady na
> cukr jsou při takových výnosech zanedbatelné.

Co se týče výnosu, asi narážíte na článek zveřejněný na www.czechmedia.cz.
Tam však není napsáno, že můj výnos činí 3000 Kč na včelstvo a rok, nýbrž na
3 včelstva a rok (úryvek: Při mém méně racionálním způsobu včelaření se
třemi včelstvy vyprodukuji cca 40 kg medu na včelstvo a rok. V loňském roce
jsem jej prodal sám svým známým a to za cenu 70 Kč a k tomu přímo ze svého
domova. Kdybych jej prodal zpracovateli za těch zhruba 45 Kč průměrné
výkupní ceny medu, přišel bych ročně o 3000 Kč na svá troje včelstva a to
nepočítám dopravu k výkupci či přímo zpracovateli.). Ale to je jedno. Do
toho článku jsem počítal s tím, že opravdu mi každé včelstvo nedá to co bych
považoval za normální. Pravdou je, že obstojné včelstvo s kterým počítám do
sezony (ne oddělky a roje) mi za jedno vytočení dá až okolo 12 kg, které
prodávám za 70 Kč. K tomu je možné ještě připočíst 0,5 kg vosku za 70 Kč/kg
a občas i nějaký ten propolis. Ten však nepočítám. Celkem tedy mohu počítat
s průměrným výdělkem na jedno včelstvo 2555 Kč (počítejte 3 vytáčení ročně).
Pro příští rok přesto zvyšuji cenu 1kg na 80 Kč. Zjistil jsem totiž, že mí
přažstí zákazníci s ním potom dále "kšeftují", tak ať z toho taky něco mám.
Ne?

> Moje náklady na léčení dělají asi 15 Kč, ty uvádíš 60 Kč, tak
> možná je to v
> tom způsobu léčení.

Výdaje za léčení jsou určeny ZO ČSV Doksy, které jsem členem. Mimochodem
jsem je pomáhal stanovit. Z vašich 15 Kč na ošetření včelstev se domnívám,
že organizace v níž jste členem obhospodařuje malé území a nebo léčení
provádějí velcí nadšenci úplně zdarma a ještě si platí dopravu k Vašim
včelstvům ze své kapsy.

> Jen více takových údajů a min. financí nám to aspoň pořádně zdaní.
> Státní dotace jsou proti těmhle výnosům směšné.
> To jen tak na okraj, jinak na těch tvých stránkách jsou i jiné číselné
> zajímavosti.

Doufám, že číselnými zajímavostmi nemíníte nesmysly. Pokud ano, prosím o
vysvětlení. Vy jste s situací v ČSV naprosto spokojen?

Nadhozená témata jsou pro mně příliš složitá. To je politika.
Ale zajímalo by mě jako včelaře, jak dosahuješ čistý zisk ze včelstva 3000
kč,
jak jsem se dočetl na tvé stránce. V obchodě prodáváš med za 50 Kč/kg,
takže to je 60 kg/včelstvo. Radši mi prozraď jak tohle dokážeš. Náklady na
cukr jsou při takových výnosech zanedbatelné.
Moje náklady na léčení dělají asi 15 Kč, ty uvádíš 60 Kč, tak možná je to v
tom způsobu léčení.
Jen více takových údajů a min. financí nám to aspoň pořádně zdaní.
Státní dotace jsou proti těmhle výnosům směšné.
To jen tak na okraj, jinak na těch tvých stránkách jsou i jiné číselné
zajímavosti.
Eman

Dobrý den přátelé.

Dovoluji si nadhodit některá témata k diskusi. Doufám, že Vás v těchto
oblastech našeho světa Včelařství také jako mne něco pálí a že si budete
chtít o těchto tématech popovídat. Možná, že šéfredaktor našeho časopisu
Včelařtví si témata vezme za své a položí fundovaný dotaz odpovědným osobám
na ÚV. Kdo ví?

Zmíněná témata:
* Zveřejnění adres OV a ZO ČSV.
Proč ČSV nezveřejňuje kontaktní adresy všech OV a ÚV? Jak jinak se chce ČSV
přiblížit k nevčelařské veřejnosti? Není to tím, že se ČSV vlastně už deset
let chová "antitržně"? Není to tím, že vlastně ČSV rád tiše brání rozvoji
podnikatelského sektoru a tím vlastně podporuje své podnikatelské aktivity?

* Organizační struktura ČSV.
Jak je možné, že se neplánuje přizpůsobení organizační struktury ČSV
organizačnímu rozdělení státní správy. To bude na krajských úřadech za
včelaře jednat třeba deset předsedů a jednatel OV ČSV? I v ČSV je přece
uplatňován názor, že daleko účinější je společný postup při vyjednávání. Viz
jednání na bilaterální úrovni v CEFTA, společné akce s rybáři a myslivci.
Jak to tedy je. Není to tím, že je v ÚV mnoho činitelů z OV ČSV a že se tito
bojí o svá místa a své výhody? Okresní úřady budou taky s konce tohoto roku
zrušeny.

* WWW stránky ČSV a distribuce informací.
Proč ÚV ČSV nemá www stránky? Proč se nezjednodušuje distriuce některých
dokumentů touto cestou nebo s pomocí elektronické pošty? Není to tím, že
naši vysocí včelařští představitelé s internetem vůbec nepracují?

* Výhody akcionářů ČSV.
Jsem členem ČSV. ČSV je majoritním akcionářem Včely Předboj a.s. Proč nemám
stejné výhody jako akcionáři Včely Předboj a.s. jako její dílčí akcionáři?

* Podnikatelská činnost ČSV.
Podle statistik z roku 2001 je nejpočetnější skupinou mezi včelaři skupina
včelařů chovajících 1-5 včelstev. Jak jim napomáhají podniky v držení ČSV,
když do nich ČSV tolik investoval? Není tomu náhodou naopak?
Nikde jsem se nikdy nedočetl, za kolik miliónů Kč odkoupil ČSV balík akcií
Včely Předboj a.s. od Českomoravské kooperativy a.s. Slyšel jsem, že to bylo
za 18 milónů Kč? Je to vůbec možné? Proč vlastně ČSV do těchto podniků
investuje tolik finančních prostředků. není to tím, že ve správních rádách
těchto společností jsou zase naši známí vysocí včelařští činitelé a že z
členství v těchto radách mají celkem příjemné příjmy.

* Nepřímé dotace.
Pracuje ČSV na monitoringu ekonomické situace v jednotlivých organizačních
složkách svazu? Ví jak by měly být rozdělovány nyní aktuální nepříme dotace
do včelařtví? Nebudou tyto dotace použity zase na zachraňování něčeho co
svaz sám nedokáže efektivně řídit. Nebudou na tom čeští včelaři zase tratit?
Nejsou výroky o přibližování k EU jen zástěrkou nečinnosti svazu v této
oblasti. Nepracuje ÚV ČSV pouze na papíře oddělena od reality?

* Činnost ZO ČSV aneb co je fundraising?
Jak vysoké příspěvky by měli členové platit v ZO ČSV? Každoročně je
schvalujeme, nejsou i jiné cesty? Víte co je to fundraising. Jakou máte
zkušenosti se získáváním finančních prostředků na činnost ZO. Nebylo by
dobré, kdyby ÚV ČSV poskytl mimo školení učitelek medového pečiva,
každoročních aktivů učitelů včelařství a podobných akcí (které jsou dle mého
názoru převážně uskutečňovány za účelem propagace politiky současného
vedení ČSV) i pomoc funkcionářům v této oblasti?

Co vy na to?

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm

Zkušenost po 5o letech.Aby medníkové rámky po vytočení byly
řádně očištěny od medu,napojíme pomocí hadice od vysavače
jedno včelstvo přímo na zásobník rámků.U budečáků,buď přes
otvor pro boční krmítko,nebo místo skla v okénku,dírou v sololitu.Velmi vhodný je peřiňák /56 rámků,39*24/.Vzdálenost
od úlu,do 1m,doba čištění je asi týden,možno použít na vše
od medu průběžně celý rok.Velmi výhodné pro malovčelaře ve
včelínech.Není ani vyloučeno napojení komínu z nástavků na
sousední úl i venku pomocí vhodně propojených podmetů.
Případné škvíry na zásobníku rámků zalepíme isolepou,aby
kolem nebtěžovaly vosy.Na včelíně je klid a slouží to
bezvadně. Vyzkoušejte !!!