Archiv Včelařské konference

Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné
práce, je to
> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
> červeném světle. Zkoušel to někdo?

Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.

R. Polášek

V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp



> Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo
> jiné
> práce, je to
>> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
>> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
>> červeném světle. Zkoušel to někdo?
>
> Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
> zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.
>
> R. Polášek
>
>

V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp
.......
Důvod je jasný. Včely vidí v UV části spektra. Tedy červená je už na dost nižší frekvenci. Prý. Já to nezkoušel.
A proč blikačkou? Je hotová. Dám ji na gumičku kolem hlavy jako čelovku a přepnu do trvalého svícení.
A nebo ve vojenském výprodeji koupím reflektor pro noční vidění z tanku :-)

> Důvod je jasný. Včely vidí v UV části spektra. Tedy červená je už na dost
> nižší frekvenci. Prý. Já to nezkoušel.


Myslel jsem to jinak. Nepamatuji si důvod, proč v OVP doporučovali oranžovou
a ne červenou. Že jde o neviditelnost části světelného spektra pro včely, je
jasné.

mp

Teď si vzpomínám, že jsem o tom četl taky a to asi dvakrát. Jednou při
popisu velkovčelařství tuším v USA nebo Brazíli nebo někde tam v OVP někdy v
90 letech a při popisu jednoho velkovčelařství v Polsku ve Včelařství někdy
okolo roku 1988. Červené světlo proto, protoře ho včely v noci nevidí,
včelař ano a tak ve včelstvech může pracovat. Moc mě to ale moc neláká,
připadá mi, že rozrušená včela v noci vzlétne i potmě, když narazí do
včelaře, zůstane na něm a leze tak dlouho, dokud nenajde místo pro žihadlo.
Zatímco ve dne včelaře prostě obletí a vrátí se do úlu. Takže by to
potřebovalo mnohem důkladnější včelařské obleky. Taky se mi stalo, že při
krmení v nastavkových úlech venku v noci při úplňku bylo takové světlo, že
včely po mírném rozrušení vyletovaly téměř jako ve dne. Bylo ale tehdy v
noci i dost teplo a trošku větrno, ne moc. Jít do včel v té době by byl asi
problém, světla bylo dost, aby včely vzlétly, ale nebylo ho dost, aby se
dokázaly vrátit do úlu.
Jinak já vcelku běžně krmím v noci a svítímsi běžným bílým světlem i na
včely. Pokud svítím na včely jen několik sekund a pak aspoň minutu ne, tak
taky nereagují. Asi zkusím to červené světlo z těch LED diod.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 8:47 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku



V OVP jsem četl, že se pro noční práci u včel používá oranžové světlo, důvod
už si nepamatuji. Šlo o noční medobraní.

mp

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju za zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je kvalitnější než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem +30 C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

Od: Eman :

> Ten pořad byl určen pro širokou, hlavně nevčelařskou, veřejnost a ne pro
> rejpaly a kverulanty jako jsi ty.
........
Myslíš jako že pořad byl určen pro nevčelaře? .. Z prominutím - já mám dojem, že pro důchodce. A doufám, že se rozháže těch 10 milionů lépe než tímto způsobem. Je těch způsobů dost. A jsi v omylu. Kalím už hodně dlouho ocel ... :-) . Buď si sundej nebo nasaď brýle aby jsi lépe viděl, protože se snažím upozorňovat na možné i nemožné v našem včelařství.(ku příkladu s upřesňujícím článkem ve VN k dotaci k propagaci produktů včelařství jsem byl mezi prvními - ) viz - http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2005120101

Ono je výhodné pro jednotlivce jako ty Emane jen číst, na mnoho zajímavého a přínosného pro druhého narazit a nechat si to jen pro sebe a potpm dělat rejpala. To umíš také, ale dost jednostraně.

A bez kverulantství by se měli byrokrati až moc na svých židlích dobře. Kverulanství je velmi přínosné pro společnost. A jestli jsi si všiml, většinou se snažím velmi podmětně a kuprospěchu i druhým.
______________

Eman:

> Svůj účel (propagace medu a včel) splnil
> a byl poměrně na úrovni. Přebrepty Vondrky jsem zaznamenal, ale byly
> bezvýznamné.
> Pochop jednou, že ČSV je organizace převážně zájmových včelařů a ne tolik
> profesionálů, jak lze vidět z tvého osobního příkladu. Buď vděčný za to, co
> ČSV pro tebe jako nečlena dělá na nejvyšší úrovni, včetně zajištění
> nejrůznějších dotací, aniž by ses na tom podílel, a nekal vodu. Děkuji.
............

Hmm ?! Spolčování vede jen k hádkám a "dokazování" kdo má být zaco komu vděčnej a kam má kvůli tomu lézt... ;-) . Až když jsi mimo nějakej spolek pochopíš, že všechno je jinak.


... spíš to typuji, že máš také svazovou alergii na nečleny, kteří navíc nedrží hubu. Viď?


_gp_
http://vindex.ic.cz

V době řepky je ještě dost zima, včely věnují všechnu pozornost snůšce a
výchově plodu. Jak zavíčkují med, mají ještě čas udržovat ho v teple, když
jsou ty zásoby vzdálené 2 nastavky od plodu, kde tu teplotu skutečně musí
držet? Já bych se nedivil, kdyby teplota toho medu v úlu občas klesala i pod
20 st C.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:09 AM
Subject: Re: cukernatění medu


> Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju za
> zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je kvalitnější
> než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
> nějakou logiku to má.
>
> Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
> týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
> C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je
> od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
> medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
> postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

Dne čtvrtek 03 srpen 2006 08:20 Radim Polášek napsal(a):

> ztekucuje v tepelných komorách, co se týká druhého konce, uľ dávno jsem si
> ověřil, ľe med uloľený do mrazničky zůstává tekutý (omezeně dlouhou dobu po
> rozmraľení).
> Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
> nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

V OVP psali o velkovcelari, ktery ma velke mnozstvi sousi a velky mrazak, kam
veskerou produkci odvazi, pres zimu, kdy ma cas tak teprve vytaci. Tvrdil
tam, ze se mu to vyplati (zvlada to sam). Po rozehrati je pry med tekuty jako
pred zmrazenim.

Honza

jsem začínající včelař. Včera jsem chtěl vytáčet, resp. pokoušel se vytočit med, leč i přes veškerou snahu se mi to nepodařilo. med držel v rámcích a neměl ani smahu vytéci ať z odvíčkovaných částí tak z z nezavíčkovaných. nakonec jsem toho nechal, protože se plásty v medometu začaly lámat. Prosím o radu jak tento med získat, a co to způsobilo jak tomu předejít. Podle sousedů včelařů je stejný problém stejný v celém okolí
A ještě jeden dotaz mám, jak se získává a zpracovává propolis. stačí mi třeba jen i odkaz na nějaké webové stránky.
díky
karel

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

Propolis se seškrabává z rámků, nástavků atd. Já to dělám v zimě, kdy je propolis křehký. Teď je plastický (teplem) a špatně se mi to dělá.
Ale teď je vhodná doba pro produkci propolisu. Na rámky se položí například síťovina na mouchy, na to špejle atd a třeba igelit a včely to zatmelí. V zimě se to pak snadno vydrolí.
Zpracování viz třeba http://www.ceskymed.cz/propolis.htm.

No a ten med. Viz melicitoza. například zde v konferenci.
Jak dostat cementový med z plástů?
Po kalamitě před třemi roky se mi osvědčilo plásty s cementovým medem dát do nástavků a podsadit pod polodové těleso na jaře. Byly to nízké nástavky a nízkonástavková metoda. Plodové těleseo mi plásty pěkně projelo a měl jsem toho roku nebývale silné včely. Kraje, kde to zůstávalo, jsem případně při prohlídce kropil vodou, po sezóně jsem dílo vytavil.

Pokud vám scházelo některé ze straších čísel časopisu MODERNÍ VČELAŘ, máme pro vás dobrou zprávu! Z některých prodejen jsme několik starších neprodaných čísel získali zpět a vy si je nyní můžete objednat.

Kompletní seznam najdete na adrese www.modernivcelar.cz

Vlastimil Protivínský

Vážený pane,
Ani mne, prosím nekamenujte, jen si myslím, že je možné, že se věci kolem obalové techniky změnily, ale pravidla českého pravopisu zůstávají již po celá desetiletí stejná, alespoň co se shody podmětu a přísudku týče. Takže si myslím, že by bylo dobré se napřed naučit gramatiku, potom se podívat kdo to byl kacíř a jestli názory jsou "kacířstké" nebo by stačilo kačířské?

Mám doma včely.Jsou velice bodavé.Natočil jsem tak 35Kg

Žádnou alergií netrpím, ale mám jen takové názory. Ty máš názor jiný, jak je vidět, a já ti ho neberu. Každému se líbí něco jiného Někdo vdolky, jiný holky, "Žít a nechat žít." Já nikoho neštvu proti nečlenům svazu ani proti velkovčelařům. Chtěl jsem jen zájemce upozornit na možná (pro někoho) zajímavý pořad v rozhlase, nic víc.

> ... spíš to typuji, že máš také svazovou alergii na nečleny, kteří navíc nedrží hubu. Viď?

Ano něco se asi děje. Protože jsem byl před dvěma týdny v Avirunionu a referentka říkala že je navštívil Šmied a tuto záležitost projednával. Buď sklenici úplně originál, nebo nějakou variantu Facetty.

Už jsem to tady psal, je to na webu ČSV v zápise z předsednictva.
Že by další úspěch I2J. :-)
Jen jsem zvědavý na ten argumentační veletoč, když se tak naváželi do těch, co navrhovali jednotné sklenice.
Ale veletočů už udělali dost. Ještě loni publikovali čísla za kolik se med exportuje a za kolik jej šizuňkové obchodníci vykupují a neuplynul ani rok, a už bojují přesně v opačném směru, když tady GP před měsícem publikoval za kolik vykupuje Včelpo a zakolik se med vyváží.

Třeba dojde i na další body štváčů a chytrolínů a někdo se zamyslí i nad organizační strukturou, stanovami, volebním řádem a efektivitou.

Přejme ČSV a jeho vedení další úspěchy.

Karel

Každý se snažíme něco udělat pro druhé, ale nemusíme se zavděčit všem.Proto příteli Emane díky za všechny co si to rádi poslechli.
B.V.

Kolik se dá získat pylochyty rouskovanáho pylu na včelatvo?

Díky

Richard

Od: Eman:
> ..."Žít a nechat žít." Já nikoho neštvu proti nečlenům svazu ani proti
> velkovčelařům. Chtěl jsem jen zájemce upozornit na možná (pro někoho)
> zajímavý pořad v rozhlase, nic víc.
........

Jak nic víc. Můj názor je, že pořad by měl být lépe nachytán pro širší veřejnost, protože včelařství je zajímavý obor pro laiky.

Nacvičený fráze se mi líbí ... no vlastně .. asi tak na 40%. Je v něm mnoho rozporů a vyloženě a viditelně laických výkladů jako např.,

že člověku alergickýmu na propolis nemusí vadit med, protože v medu jsou jen stopy propolisu. Na druhé straně stopy antibiotik kterými se léčí v cizině a je tedy v "cizím" medu jsou naprosto zdraví škodlivé.

Nejsem medik, ale dojde snad každému, že až tak jednoduché to nebude s alergiemi a citlivostí na stopy např. propolisu, varroacidů nebo antibiotik v lidské potravě.


Také:
Ví někdo kdo prodává Český med? (myšleno jako značkový?) Vždyď na serveru ČSV není kromě J. Tauše z Vyškova ani jeden dohledatelný značkový prodejce Českého medu ! Jak je to možné?? :-)) To jako v tom seznamu p. Prokeše na severu ČSV nikdo normu neslňuje?! Takže med se začně propagovat až se dostanou peníze? Nebo je to kvůli Karlovi, že předběhl s registrací domény někoho na sekretariátě? Nebo jak to je? Český med vyrábí pouze jako Klas Obora?

Prostě když se zamyslím, tak je to takové podání v mnoha argumentech jako nepřesvědčivé a nevím jestli bych si jako laik po poslechu takového pořadu o včelách koupil med nebo navýšil jeho spotřebu.

Díky Emane za typ na Kávu o čtvrté.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Richard imko :
> Kolik se dá získat pylochyty rouskovanáho pylu na včelatvo?
.......

Přítel Turčáni má něco o pylu a pylochytu na: http://vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přátelé mate-li někdo zájem nebo potřebu včelích matek F1 Vigor ozvěte se na tel. T-Mobile 605 10 33 10 Vodafone 608 15 00 16 nebo Eurotel 720 29 39 18 Stačí poslat SMS zavolám Vám. Můžete využít elektronickou poštu také. e-mail: hitzel.db/=/atlas.cz Cena je 140 Kč. Přeji pěkný den.

Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Gabon určitě ne, protože to je dřevo hojně používané v interiérech, na sportovní nářadí atd. :-)
To, čím je napuštěn je jiná věc. Metodika říká že se má dát po vytočení medu, ale já bych to tak tragicky neviděl a risknul bych to. Přenášejí to včely ťapkáním po plástech, takže je otázka, jestli vytáčet med z plodiště, či z medníku, jestli je povětšině již zavíčkovaný či ne, a tady těžko říci co je lepší, protože po medu v nezavíčkovaných buňkách včely asi nešlapou.
Já osobně bych to risknul, pokud bych potřeboval med, nebo bych jej potřeboval dostat z plodiště (zimování).

I když před dvěmi lety byla u nás hurá akce s Gabonem, tak jsem již v srpnu nevytáčel (poblíž byl bob a včely nosily medovici) a raději dal hned Gabon, protože jsem chtěl hned léčit a nečekat s tím na konec září. Včely stejně jako jiné roky vyzimovaly na medovici (nikoli na melicitozním medu)+cukru v pohodě. Tohle mám odzkoušené pro nástavkový provoz. V klasice nevím jestli by na medovici nedoplatili.

Takže příště lépe číst návod:-) a nebo mít lepšího důvěrníka, pokud to rozdával bez návodu začínajícím.:-)

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

http://www.beedol.cz/files/Cement.htm

Gabon obsahuje jako účinnnou látku některý pyrethroid, tuším acrinatrin.
Tyto látky byly už od začátku vybírány jednak pro svoji velkou účinnost na
roztoče a hmyz a jednak pro poměrně malou akutní toxicitu pro teplokrevné
živočichy. Zároveň ale pyrethroidy a jejich rezidua, pokud je mi známo,
zůstavají v lidském organismu v tukových tkáních velice dlouho a zatěžují
ho. Z nyní zakázaných látek se podobně chová třeba DDT nebo polychlórované
bifenyly i když ty se chovají v organismu mnohem agresívněji. Jak
koncentrace těchto látek překročí nějakou mez, projeví se to ve zvýšení
pravděpodobnosti nějakého onemocnění, rakoviny a podobně. Tento problém má
nyní pravděpodobně ukrajinský prezident Juščenko po jeho neúspěšné otravě
dioxinem. Nebo, je to asi dva roky, ministr Ambrozek a pár dalších potentátů
si dalo změřit škodliviny v krvi a bylo pak dost propíráno v médiích, co
všechno se v krevních vzorcích našlo. To je o tomtéž.
Zkrátka nikdo se po požití takového medu neotráví, ale hlavně s příměsí
vosku mohou konzumenti do sebe dostat nadlouho tyto látky. Já bych ten med
včelám nechal, jaksi by se mi příčilo to někomu dát na jídlo. Vytočený med
bych použil tak maximálně na medovinu, bílkoviny kvasinek do sebe dokáží ty
škodliviny absorbovat a vzniklý kal se vyhazuje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Kriz" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 10:16 AM
Subject: je gabon pro cloveka jedovaty?


> Jsem zacinajici vcelar a omylem jem dal gabon do vcelstev ktere sem jeste
> uplne nevytocil.Muzu tento med vytocit? neni uz jedovaty? Predem dekuji

Ale to cele je Vase volba. Nikdo Vas nenuti vcely chovat. Je zbytecne nadavat vsem okolo. Bud to prijmete se vsemi atributy, ktere to ma, nebo se vcel zbavte.

Pierre napsal:

>Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
>plástech.

To nejsi sám. Podobné problémy mají zřejmě v celé republice tam, kde jsou jehličnaté lesy. Největší pohroma by ale nebyla ta nemožnost vytočení, ale nebezpečí pro včely, pokud na tom budou zimovat.

>Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
>pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že
>to je obyčejná krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s
>tim tu taky chybí.

Na to už reagoval Eman, a dost se napsalo v jiných vláknech a zřejmě i v minulých letech.
Kdo choval včely i v r.2002 a má kolem les, tomu už asi nemusí nikdo víc popisovat, co je to melicitóza. V následném roce poskytnul stát tuším několik desítek miliónů korun na znovuobnovená včelstva včelařům, kterým přes zimu uhynuly na melicitóze včely.

>Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely
>jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít
>do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
>kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši nezmiňovat.
>Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
>nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak
>snad jako velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Mě debaty o včelách nenadzvedávají.
Rád o včelách diskutuji.
A dnes včelaří opravdu jen Ti, pro koho je včelaření koníčkem.
Zřejmě i velkovčelař, který by neměl včely jako koníčka, by své aktivity na zbohatnutí přenesl v dnešní době do jiného odvětví.

Radek Krušina

Melecitoza je trojcukor, ktorý bol objavený v smrekovcovej medovici. Pozostáva z dvoch molekúl hroznového cukru a z jednej molekuly ovocného cukru. ROZPúšťA SA ťažšie ako ostatné druhy medových cukrov. Pomoc nie je žiadna. Keď je ho menej v úli-plásty postriekať vodou /najprv odviečkovať/ a vložiť naspäť do úľa nech to včely spotrebujú, keď je ho veľa-rozpustiť aj s plástami vo vode, vosk odobrať a zvyšok na medovinu.

No já si myslím, že jsou tři vyhraněné kategorie včelařů.
První je včelař ze záliby. Ten má doma na zahradě tak 4 včelstva a dělá na
100 % jen se včelami. Nemusí se starat o levný cukr, protože pro svoje 4
včelstva to je pakatel, nemusí se starat o prodej medu, protože co
nespotřebuje, rozdá v rodině, nemusí se starat o to, jestli se se včelami
nimrá v zadováku nebo jestli s nimi pracuje rychle v nastavku, protože ty 4
včelstva stihne udělat vždy. Nemusí mít žádnou speciální pracovnu nebo
místnost, jen trochu místa ve sklepě, kde skladuje medomet a pár rámků. Ale
taky musí počítat s tím, že se mu vynaložené peníze nevrátí.
Druhá je včelař přivýdělkový. Ten má tak cca 30 včelstev na dvou
stanovištích, má v úlech a ve vybavení hodnotu ve výši nějakých pár
měsíčních platů, má nějakou stálou trvalou pracovnu a se včelami pracuje tak
polovinu, třetinu ? času, zbytek tráví přípravou a prodejem medu, hledáním
levného cukru a dalšími aktivitami, které by měly zajistit, že jeho
včelaření bude ziskové. Za komunistů se těmto včelařům dařilo dobře, nyní
ceny medu šly dolů, rentabilita je většinou fuč, takže tato kategorie je
dneska spíše přechodný stupeň mezi zájmovým včelařem ( včelař se na to
vykašle a nechá si jen pár včelstev na zahradě pro zálibu) a mezi
profesionálním včelařem, přivýdělkovým včelařením se mohou během pár let
otestovat předpoklady včelaře a konkrétní technologie i konkrétní oblast pro
profesionální včelaření.
Třetí je včelař profesionální s několika stovkami včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 1:18 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná krystalizace.
........ Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí,
...............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe zaplatit a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty, tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále rady jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou, způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se urychleně seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky, popřípadě si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o melecitóze a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a na nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel

Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
vyšla asi
> před rokem v Gradě. ......

Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
nějaké jeho doplněné vydání?

R. Polášek

Od: Radim:
> Karel napsal:> ....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak,
> vyšla asi
> > před rokem v Gradě. ......
>
> Haragsim vydal okolo roku 1968 knihu "Medovice a včely". To z Grady je
> nějaké jeho doplněné vydání?
........

http://www.google.com/search?hl=cs&lr=&ie=UTF-8&oe=UTF-8&q=Haragsim

_gp_
http://vindex.ic.cz

Asi před měsícem jsem zde upozorňoval na nebezpečí melecitozy.
Vysvetleni je jednoduche, producent medovice - mluví se třeba o
medovnici černoskvrnné, produkuje melecitozu, což je trisacharid - 3
cukerne jednotky a ma vlastnost rychle krystalizace.
Opatření co nejdřív odebrat medníky a rychle dodat cukr.

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Karel [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, August 04, 2006 3:00 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Nevyto?iteln? med

Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je
obyčejná
krystalizace.
....... Například kniha od Haragsima Medovice, či tak nějak, vyšla asi
před rokem v Gradě. ......

A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi nadzvedávaj
debaty
o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár měsíci a pokouším se
je
udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic moc, rady z okolí si
kolikrát protiřečí,
..............
Na to jsou včelaři kofři, jen fňukají že to nikdo dělat nechce a že jich
ubývá, ale musí se to přeložit do odborářštiny = je třeba nás lépe
zaplatit
a dotovat. Protože kdyby byl skutečný zájem o nové včelaře = konkurenty,
tak je mnoho způsobů jak je dostat do kolektivu, ke včelaření a pomoci
jim.
Takže by bylo Včelařství volně dostupné a na internetu, na webu dále
rady
jak začít, adresář základních organizací, běžně by se konaly kursy pro
začínající včelaře atd.
Teď je mnoho začínajícíh včelařů v poněkud kritické situaci a jediné
pomoci, které se jim dostane od ČSV je sdělení "Podle informací, jež
přicházejí od včelařů na sekretariát ÚV ČSV, probíhá v řadě oblastí naší
republiky medovicová snůška. Ta je však komplikována melecitózou,
způsobující vznik tzv. cementového medu. Ten již po několika dnech nelze
vytočit. Z tohoto důvodu doporučujeme všem našim členům, aby se
urychleně
seznámili s odbornou literaturou týkající se této problematiky,
popřípadě
si své vědomosti a zkušenosti obnovili a poznatky aplikovali v praxi.
Na pomoc našim členům uvádíme nejdostupnější zdroje informací o
melecitóze
a cementovém medu. Zároveň upozorňujeme, že tento seznam informačních
zdrojů si nedělá nárok na úplnost. "
No a protože noví včelaři mnohdy ještě nejsou členy, nebo jen krátce tak
jsou v háji, protože Včelařství je jen pro členy a OVP si v trafice taky
nekoupí.
Ale zato si udělají jasnou představu, o co jde, a že je to jen na nich a
na
nikoho nemají spoléhat.
Správná zásada chovatele = Slabochy netrpět :-)
Karel

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Náhoda, vyměn matku

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: d?da [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 1:35 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: v?ely

Mám doma včely.Jsou velice bodavé.Natočil jsem tak 35Kg

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Výrobcem a dodavatelem trojnožky-stáčeče medu je:
František Blažek, zámečnictví, 671 41 Dolní Dubňany 76.
(okres Znojmo)

-----Original Message-----
From: Radek HUBAČ [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Friday, August 04, 2006 8:21 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič

Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu

Přátelé,

nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík za informace. Jura

Viz informace např. na:
http://www.via-rek.cz/detailchem.php?p=34

-----Original Message-----
From: Jiří Cafourek [mailto:klaviry.cafourek/=/tiscali.cz]
Sent: Friday, August 04, 2006 8:35 PM
To: Konference včelařská
Subject: Kyselina mravenčí

Přátelé,

nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr.
Dík za informace. Jura

Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak chovat matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem dík.

Pierre, myslím si, že veľa užitočných informácií sa dočítaš aj vo forume na stránke :www.vcely.sk
Je tam veľa vecí, ktoré sa pýtajú úplní začiatočníci.

Byla ve včelařské prodejně v Brně na Kolišti,1l za 120Kč.

K té propagaci včelaření vedení Českého svazu včelařů poněkud zaspalo, z
dřívějška pro ně byl ideální, jak jsem psal dříve ten zájmový včelař, který
si vrtá ve svých úlech a včelách, s nadšením přijímá barevný časopis
Včelařství na křídovém papíře, spolkaření ho moc nezajímá a když je dobrý
rok, tak musí známým prodat toho medu o něco víc, aby se ho zbavil a jiné
problémy nemá. Že existují větší včelaři, kteří musí svůj med každý rok
prodávat i v podstatě neznámým lidem, aby se ho zbavili, že se někteří lidé
zkoušejí uživit výkupem a zpracováním českého medu, že vznikají
profesionální včelařství, to šlo dlouhou dobu mimo toto vedení, případně
vedení ČSV na tyto lidi ještě útočilo kvůli nízkým výkupním cenám medu. V
současné době probíhá ve vedení ČSV pod tlakem těchto včelařů "mírný pokrok
v mezích zákona", přicházejí tam postupně noví lidé, ale je velice
pravděpodobné, že některým jiným lidem ve vedení ČSV se to jeví jako zásadní
rychlé revoluční změny a tudíž na takovou "nevýznamnou" věc jako propagaci
včelaření moc času nemají.
K těm začátečníkům, mám pocit, že autoři ve svatém nadšení pro nástavkové
úly a v svatém opovržení pro předchozí úly, univerzály a zadováky zavrhli
úplně všechnu předchozí včelařskou literaturu včetně podrobných popisů, jak
s těmi včelami vlastně zacházet, které ti začátečníci vlastně potřebují. A
novou zatím nevytvořili. Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami" Já ji
mám ve vydání z roku 1967 a tam to je na straně 60 až 64. I jinak tam je
spousta velice užitečných věcí pro začátečníka, ale taky spousta beznadějně
zastaralých věcí, které začátečník nemůže identifikovat. Čtvrtina věcí z té
knihy platí bezvýhrady dodnes, čtvrtina by se musela trošku upravit a
polovina napsat znova na dnešní "nástavkové"podmínky, pak by ta kniha byla
pro začátečníky ideální. Pro členy ČSV by měla být tato kniha dostupná přes
zápůjčku z včelařské knihovny, předpokládám, že ještě existuje. Jinak je
třeba hledat, procházet včelařské prodejny a výstavy, kde ty knihy jsou a
prohlížet a prohlížet. Na internetu nevím, jestli je něco pro začátečníka.
Hodně kvalitních věcí je na http://www.n-vcelari.cz , ale pro úplného
začátečníka to asi moc není.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pierre" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 8:51 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Všem moc díky za rady. Vzhledem k tomu, že se v tom plácám pár měsíců, moc
> literatury jsem nepročetl,navíc shánět něco pět minut po dvanácté... Navíc
> literatura a různé školení pro začátečníky nic moc. Když řešíte jak sundat
> včely z plástů, kdy nandat medníky a kdy začít vytáčet,jsou rady jak
chovat
> matku, potřebnost oddělků ap. na dvě věci.Co se týká mé zmínky o propagaci
> včelaření, nechtěl jsem se nikoho dotknout, jen mi zarazil způsob a
> množství peněz na to vynakládaných a porovnání s realitou.
> Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s
> praktickými radami, na různé spolky a organizace už jsem našel. Předem
dík.

Radim Polášek wrote:

> Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
>překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
>napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
>podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
>Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
>
Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.

Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Od: Jiří Cafourek:

> nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík za
> informace. Jura
........
Kdysi jsem litr objednával přes lékárnu. Ale až napodruhé. V první lékárně se na mě dívali jako na pyromana. Jak se v té druhé chytli tak jsem akoráte řekl, že chci tu silnější. (jsou dvě koncentrace jako standart)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Já jsem řešil podobný problém asi před 5 - 6 lety.Moje tehdy 18ti letá dcera si( ale spíš mi) v rozmezí cca 14 dnů přinesla dva roje - že bude chovat včely. Pak mi suše sdělila, že před maturitou má moc učení a jestli bych se o ně chvilku nestaral. Činím tak dodnes, máme s dcerou dohromady 10 včelstev, ale ona už dnes nebydlí doma , takže... Když jsem do toho takhle spadl, prolezl jsem antikvariáty a pujčil si u místních včelařů všechny výtisky včelařství, která vyhrabali na půdě. A pochopitelně internet. Když je zájem jde to. Takže přeji hodně úspěchů

Petr J. Borsky
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...

Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:14 PM
Subject: Re: Nevytočitelný med


> Radim Polášek wrote:
>
> > Z dnešní literatury by snad něco mohlo být v
> >překladu z němčiny od G. Liebiga "Včelaříme jednoduše", v té knize to je
> >napsáno skutečně jednoduše a přitom dost kompletně. Jinak třeba velice
> >podrobně a polopatisticky pro začátečníka je to napsáno třeba v knize D.
> >Šrobala a kolektivu "Včelařův rok" v části "jak pracujeme se včelami"
> >
> Jako začátečník si obě knížky nemohu vynachválit, jen jsem měl před
> Pierrem asi tu výhodu, že jsem si je odpředu dozadu a zpátky několikrát
> přečetl ještě než jsem získal první včelstvo.
>
> Obzvlášť teď jsem za ten Včelařův rok rád, neb jsem se dostal ke čtyřem
> včlelstvům v budečácích - zatím jsem ale nic jiného než nástavky
> nezkusil. Ale i to beru za dobrou náplast za svá spálená včelstva...
>

Mám zprávy i z jiné strany, od fotografů, že chemikálie se často dají v
lékárnách objednat. Koneckonců lékárníci jsou k chemikům blízko a kdo nechce
hledat na internetu nebo na Zlatých stránkách a obtelefonovávat to a třeba
jezdit pro to kdovíkde, tak za nějakou marži lékárníkům to může získat i
přes místní lékárny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 04, 2006 11:23 PM
Subject: Re:Kyselina mravenčí


Od: Jiří Cafourek:

> nemáte někdo ínformace, kde sehnat kyselinu mravenčí? Alespoň 1 litr. Dík
za
> informace. Jura
........
Kdysi jsem litr objednával přes lékárnu. Ale až napodruhé. V první lékárně
se na mě dívali jako na pyromana. Jak se v té druhé chytli tak jsem akoráte
řekl, že chci tu silnější. (jsou dvě koncentrace jako standart)
_gp_
http://vindex.ic.cz

Uvítal bych tipy na nějaké stránky věnované i začátečníkům spíše s praktickými radami...
......
A opět bych si přihřál polívčičku a doporučil svoji bibli
"Otakar Brenner - Zákonitosti života včelstva" vyšlo poprvé a naposled v roce 1968.
Tak kniha je to nejsystémovější co jsem kdy o včelách četl. Je ke klasické technologii, auto publikoval již po 1. sv.válce ale touto knihou předběhl dobu.
Jako člověk, který se zabýval systémy, ji považuji za to nejlepší, co bylo u nás napsáno.
Například ve výzkumu objevený a př. Boháčem propagovaný ZÁKON MINIMA je pouhou podmnožinou vztahů popsaných Brennerem.
Je třeba ji číst s nadhledem, jednotlivé technické detaily (například zužování na jaře je třeba chápat, jako součást technologie "budečáků" 39*24 kde má jistě své uplatnění, jinde spíše ne) ale základní představu v kterém období včelstvo co potřebuje a jaké zákroky se proč dělají je obdivuhoná. Já ji čtu každou zimu.
Je k mání mimo jiné v knihovně ČSV v Křemencové. Mimo jiné, jedné z mála věcí, za které patří všem včelařským spolkům i tomu dnešnímu dík.
Karel

Kyselina mravenčí se používá i v zemědělství při silážování.
Otázka je, jak čistou ji potřebujeme.
V lékárně dodávají většinou chemikálji vysoké čistoty (a ceny).

Předpokládám, že se možná jedná o aplikaci v přípravku dle posledního Moderního včelaře.
Už to někdo zkoušel? Prý je vyprodán. Podělte se zkušenosti.
Karel

Kyselina mravenčí se dá sehnat v této firmě http://www.merci.cz/katalog.php?sekce=173
V katalogu jsou dve v nabídce. Jedna je PA ta je dražší a jedna je čistá za 70kč za litr.
Já nakupuji u téhle firmy chemikálie běžně. Pokud nejde o jed, či zvláště nebezpečný jed, tak můžete chemikálii volně koupit.

Díky za informace přátelé.

Mám ještě jeden laický dotaz. Kyselina mravenčí se dodává v koncentraci 85%. Já potřebuji koncentraci 65%. Jak a čím to naředit? O těchto věcech nemám ani tušení, nejsu chemik.
A ještě jedna otázka: co znamená čistota "p.a." a čistota "č".?

Zkouším léčení varoázy pomocí kanadského patentu a k tomu je právě potřeba ta koncentrace 65%.

Díky, Jura

P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný. Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Z 85 % kyseliny udělat 65 % smícháním 25 dílů kyseliny a 65 dílů vody?
Koncentrace uvedená na láhvi bude asi hmotnostní. Potom 1 litr té směsi má
hmotnost 1,2 kg, z toho je kyseliny mravenčí 1,02 kg a vody 180 gramů.
Jestli 1,02 kg kyseliny mravenčí má být v 65% roztoku, potom celkový roztok
bude mít hmotnost 1,57 kg, takže je třeba doplnit 0,37 kg vody, to je 370
mililitrů. Chybí mi údaj, jakou má 65 %kyselina mravenčí hustotu, rozhodně
1,2 jako 85 % to nebude, takže 1,3 litrů to nebude, bude to o něco víc. Ale
u kyseliny mravenčíto je chyba v řádu jednotek procent, takže to nevadí. I
když do toho odpařovacího přístroje bude bude nejspíš předepsáno objemové
množství, ne hmotnostní.
Ředil bych zjednodušeně na 3 objemové díly kyseliny mravenčí 1 díl vody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "crabro" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 05, 2006 12:49 PM
Subject: Kyselina mravenčí


> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená
depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo.
napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

Od: crabro:

Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způsobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.
......
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi, otvor je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit. Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

Nejjednodušší je nalít do otvoru nějaké organické rozpouštědlo a díru ucpat. Je třeba zjistit, jestli k hnizdu nevede ještě nějaký jiný otvor, u většiny hnízd to tak je.

Myslím, že se mýlíte s pančováním v odborném kruhu. Cukr - čistá sacharóza se dá enzymaticky rozštěpit takovým způsobem, že prostě zkrystalizuje. A výsledné poměry jednoduchých cukrů z roztoku čisté sacharózy se dají také "nařídit".

Jsem zastáncem a iniciátorem zjišťování porušení medu pouze jednou prokazatelnou metodou a to na iIMRS (http://vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2006071901) Bohužel ochrana medu jako taková v dnešní době vázne. 100 vzorků za rok je také nic k objemu cca 6-8 000 000 kg medu.

Začalo se jít po padělatelích např. software a dnes jsou za porušení byť jen jediné licenční smlouvy nebo autorského práva dost vysoké tresty.

A med?
Bohužel zboží - med je jen med, v Čechách dnes bez ochrany, protože není 100% prokazatelný rozbor s výsledkem "PADĚLEK" - term. = umělý med. (tj. definice EU, když je pravý med smíchán - zhomogenizován s rozštěpenou sacharózou nebo je to původem 100% sacharóza). Nadějí by mohl být právě tento přístroj řešením, jsem už přestal doufat, že bude mít nakonec nápravný efekt pro distributory a obchodníky vydávající roštěpený cukr (řepný,třtinový) za med. Vypadá to nato, že si asi brzy zabalím své včelařská fidlátka a budu dělat něco jiného.

Ale abych se dostal k tématu.
Dobře zhomogenizovaný pravý med nemusí krystalizovat. Jedná se o dost složitý technologický proces ve velkozpracovnách a jestli jsou postupy správně načasovány, prostě i pravý med nemusí tak brzo zkrystalizovat. Informace o průkazu pravosti přes krystalizaci považuji za historický blábol, protože nejsou úplné a zcela pravdivé.

Takové informace by měly potvrdit odborníci z VU, ale ne u nás. U nás se ani nenamáhají od doby krachu Předboje do nějakého popisu a odbornému výkladu velkovýroby šťourat. Raději se jednostraně podávají informace o pravosti medu než aby se investovalo do laboratoří.
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________
Od: A.Turcani :
> - výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že
> včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz
> "kryštalizácia medu".
>
> - väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo
> hrubé kyštáliky.
>
> - rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného
> pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna
> koloidov (drobné čiastočky nečistoty)
>
> -nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy
> nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v
> medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový
> 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr.
> agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
> - túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j.
> krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už
> zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.
>
> - kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
> Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách.
> Anton
>
> -
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gustimilián Pazderka napsal:Neměl bych se plést, ale nikdy nelít (ředit) způ
sobem voda do kyseliny, ale kyselina do vody.

To platí pro kyselinu sírovou. Ředěním vodou se zahřívá tak, že voda nalitá
do kyseliny se může zahřát k varu a rozstříknout kolem.
Pro koncentrovanou kyselinu mravenčí platí akorát nenahýbat se nad ní, přípa
dně přitom zadržet dech. Její výpary mohou poleptat sliznice. Tekutá kyselin
a přirozeně taky, dělá díry do oděvu a na kůži taky nepůsobí nijak dobře. Př
i manipulaci s kyselinou mravenčí, pokud není blízko vodovod nebo potok, dop
oručuji mít aspoň vodu v flašce pro okamžitý oplach polité kůže nebo proviz
orní opraní oděvu, o oku nemluvě. Její výpary taky mohou hořet nebo v uzav
řeném prostoru vybouchnout.

R. Polášek

To křížové pravidlo mám rád a pěkně a názorně jsi ho popsal, ale závěr ti nevyšel. Správně má být 20 dílů vody a 65 dílů kyseliny 85%.
(Dole je voda). Já jen aby to někoho nezmátlo :-).

Crabro:
> P.A znamena Pro analysii) čistota vhodná pro analytické reakce.
> čistý -znamená, že chemikalie je vhodná pro většinu reakci, nehodí se však
> k analytickým reakcím. Další stupeň je depur. to znamená depuratur-čištěný.
> Pak už jsou jen nečištěné chemikalie.
> Co se týka ředění je to jednoduché. Existuje tzv. křížové pravidlo. napište
> si do středu papíru žádanou koncentraci tedy 65 % na levou stranu napište
> dolu 0 což je koncentrace vody, nad nulu napište 85 což je koncentrace
> kyseliny. ted křížem přetněte přes nulu šipky od nuly a od 85 přes
> střed(tedy 65) a odečítejte 85-65=20 napsat dolu. stejně 0-65= 65 napište
> nahoru. nyní víte, že smícháte 20 dílů kys. (85 %) a 65 dílů vody. toto
> pravidlo funguje na všechny koncentrace. místo nuly(voda) lze napsat
> koncentraci naředěnější kyseliny např 20 pokud máte 20% rozt. kyseliny a
> ředíte pomoci ní kyselinu s vyšší konc. tedy 85
>

To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
Eman


Gustimilián:
__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

A co se na to podívat z druhé strany.

Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá, normálního včelaře ne.

Daleko zajímavější by bylo přesvědčit obyvatele, že pro opravdový med si musejí jít ke svému včelařovi.
A tady bude ten zádrhel. poplivat konkurenční produkt je sice snadné, ale neslušné, a jakou máme jistotu, že konkurence neklesne na stejnou úroveň a neodebere vzorky od "včelařů" a nedá si je taky analyzovat. Já bych za med od včelařů ruku do ohně nedal. Je to můj starý názor, byl jsem za něj kritizován, ale trvám na něm stále víc.

Karel

Od: Eman:
> To je takový donebevolající nesmysl, že jsi to snad ani nemohl myslet vážně
> :-))). Znáš ještě nějaký vtip? Sem s ním.
> Eman
.......

No ... zapomněl jsem ještě, že tím, že by se nevráželo do nic řešících včelařů a už tak "přetížených papírově" funkcionářů ČSV kvůli dotacím ... tak by se zabily dvě mouchy jednou ranou. No ale když Emane ty prohlásíš , že je něco nesmys tak si dám říct, protože jsi mi vysvětlil proč by to byl nesmysl. Nebo nevysvětlil?

_gp_
http://vindex.ic.cz

__________________________________________________________________________________
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali, udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil !!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do 180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
__________________________________________________________________________________

Já vyzívám všechny diskutující k vyjádření a vysvětlení proč ne nebo ano převelet státní dotaci na laboratorní vybavení určené pouze včelařům. Stát má pravomoce vyhlásit konkurzy a soutěže na kterých se nemusí podílet jen VÚ Vč. Je více institucí schopnější zabezpečit ochranu medu. (když to VÚ neinspiruje)

Od: Karel :
> A co se na to podívat z druhé strany.
>
> Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť
> prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka
> ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní
> zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden
> z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak
> distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod
> třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná zajímá,
> normálního včelaře ne.
........

To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho rozšíření. Byl tu dotaz, jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a mnoho včelařů se chytlo jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já trvdím a lze to pokusem dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez problémů také zkrystalizuje a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně napastovaná řepka. :-O

Tím rozšířením si myslím, že je vhodné diskutovat velmi návazně o pravosti medu a jak vlastně se pravost dá např. při soudní při prokázat, dokázat, odsoudit a vyměřit pokutu.

Zmiňuji se otom, že toho lze docílit a politicky u nás podpořit specializovanou laboratoř na med. Je nesmysl zatím vrážet státní peníze do ubývajících včelařů, když efekt je minimální. Větší efekt by mělo to, že co je pojmenováno na trhu medem, by také muselo medem skutečně být. Byl jsem názoru, že dotace by mohla a pomohla včelařům v rozvoji, ale není tomu tak. V dotacích jde jen o přetížení funkcionářů v ZO, OV a plýtvání svazovou energií.

Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl? Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky, co nevyzimují a potom se vymlouval na nemoci a počasí atd, atd. Pánové nejsem slepý a klidně napíšu, že v průměru ztráty včelstev za posledních 5 let odpovídají více než celkovýmu stavu včelstev v České republice. To je hrozné a toto stát podporuje dotací např 1D, 197/2005.

Dále. Ten včelař vyprodukuje znovu jen 15 - 30 kg medu na včelstvo, ale za cenu mnohem vyšší, než s dotací. Můj odhad je cca od 20,- a výš za kg. Jak jsem k těm 20 Kč došel?

Obchodník přestane po pár pokutách za "sračky" nakupovat méně kvalitní (jak taj. Peroutka v Kávě o čtvrté řekl) "cizí" med. Ve světě je pravý a kvalitní med drahý. (to si ověřte, jestli nekecám) Takže s kvalitou by konečně skončila pohádka včelařů o špatném medu v supermarketu a hlavně by se ten špatný med zapříčiněním včelařů zachytl a stáhnul z trhu a opokutoval.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Nalejte tam 1dc benzínu - nezapalovat, na cestu se ozbrojte nějakým
biolitem ve spray.

Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Zuzana [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, August 05, 2006 3:56 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: vos? hn?zdo v zemi

Přeji dobrý den. Mám problém s vosím hnízdem na zahradě. Je v zemi,
otvor
je o průměru asi 4cm. Prosím poraďte co s tím, jak se ho šetrně zbavit.
Jsem absolutní neznalec včeliček a vos... Děkuji

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

podívej se na stranku www.vcely.kvalitne.cz .... je tam mnoho uzitecnych vecí..!!!

Pravidlo je dobře, já jen prohodil konečné odečty na pravé straně. Jsem se do toho nějak zamotal:-)
Jinak pravidlo lití kyseliny do vody platí pro všechny koncentrované kyseliny! Nejen kys. sírová dokáže při ředění silně zahřát celý roztok!

Jde o složení obsažených cukrů v medovici které rychle tuhnou a jsou pro včely těžko ztavitelné. tyto pak následně zatěžují rychlým plněním výkalových vaků . Problém pak nastává v zimě když včely nemouven se vyprášit. Někdy je to vpříznivé zimě bez následků .

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pierre <janda_petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Nevyto?iteln? med
> Datum: 04.8.2006 13:18:34
> ----------------------------------------
> Včera jsem si při vytáčení užil, 2/3 medu zůstalo zatuhlé v
> plástech.Zajímavé je, že se tady mluví o melicitoze, ale nikdo nedal
> pořádný výklad, co to je v češtině. I když předpokládám, že to je obyčejná
> krystalizace. A nějaká fakt dobrá rada co s tim tu taky chybí. Taky mi
> nadzvedávaj debaty o propagaci včelařství. Včely jsem zdědil před pár
> měsíci a pokouším se je udržet. A jít do toho dobrovolně? Literatura nic
> moc, rady z okolí si kolikrát protiřečí, náklady oproti tržbám radši
> nezmiňovat. Nemít pro včely osobní nadšení, či brát to jako koníčka, no
> nevim, kdo se do toho pustí po pár propagačních akcích. Pak snad jako
> velkochov a brát to jako zdroj peněz.
>
>
>

>>>...... Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc..........<<<<<
Kdybys to neměl čím měřit tak to klidně uložíš a nic nebudeš vědět a medu by se taky nic nestalo Tak to nízký obsah vody nedovolí kvasinkám začít se množit Pro kvašení za této cukernatosti musíš vytvořit také příznivé podmínky takže stačí chladné a suché prostředí a je to v pořádku nesmíš med skladovat jak jsem to viděl u známých " otevřená sklenice na lince vedle sporáku " Ale i burčák plný živých kvasinek nám chutná a zdraví prospívá. Tak si vyber!!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič
> Datum: 04.8.2006 20:20:52
> ----------------------------------------
> Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
> frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
> někde???
> Předem děkuji
>
> MUDr. Radek Hubač
> drh/=/seznam.cz
> mobil: 774 028 601
>
>
> -----Original Message-----
> From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
> To: V?ela?sk? mailing list
> Subject: Re: cukernat?n? medu
>
> Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
> za
> zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
> kvalitnější
> než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
> nějakou logiku to má.
>
> Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
> týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
> +30
> C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
> je
> od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
> medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
> postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.
>
> ------------------
> R.Polášek:
> Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
> nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>
>
>
>

Já ti to vysvětlím Gustimiliáne jednoduše (doufám). Ve svých fantastických úvahách zapomínáš na 2 důležité a zásadní věci. Za prvé med kupují zákazníci, kteří mají určitou úroveň znalostí o zdravé výživě, určité priority a hlavně OCHOTU zaplatit za med nějakou cenu - vyšší nezaplatí, kdyby ses stavěl na hlavu. Za druhé je podstatné, že dotace dává EU a náš stát (úředníci) a mezi nimi se počet takových géniú, schopných pochopit tvé převratné myšlenky, blíží k nule. Kdo platí, ten diktuje.
Cena medu 180/kg je u nás naprosto nereálná. Vždyť si to můžeš zkusit v obchodech svého okresu a dodat si tam za tu cenu med přímo bez velkoobchodu. Rozbory medu máš dotované a ani je k tomu nepotřebuješ.

Podívej se jakého piva se v supermarketech kupuje nejvíc. Klasik, Lahváč za 1.90 Kč. Myslíš že to kupují protože je to kvalitní pivo? Zákazníci obrací každou korunu a s tou kvalitou se dokáží smířit. Stejně tak je to v supermarketu s medem za 70-80 Kč/kg. Kdo chce tady opravdu kvalitní med, tak si zajde ke včelaři a bude ho mít i s přednáškou o krystalizaci, ukázkou včel, medometu a plástů a letáčkem od ČSV za stejnou cenu.
Eman

__________________________________________________
........ Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D..............

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl? Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky......
....
Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.
Ne že bych podlehl tvým argumentům, ale myslím si to dávno. (viz např. optimal.konference asi před rokem)
Navíc se přidává argument, že je spousta včelařů, kteří drží včely už jen kvůli dotaci. Kdyby jí nebylo, přestali by včelařit. V souvislosti s nákazovou situací okolo to vidím jako dost závažné. Mají na zahradě nějaké včely, moc jim nedají, investoval do nich naposledy jejich děda a včelaření podle toho vypadá. Jejich znalosti a stav včelestev taky. Ale na vánoce dostanou stovku na jedno, a to jsou i dneska dobrý prachy, tak si je tam i příští rok nechají, aby bylo na dárky. (Že to je jen 100 z 200 už jim je jedno)
Ale to je jen takový SCIFI názor, stejně jako třeba na jednotnou a jedinou daň z hlavy. Maximálně spravedlivou a jednoduchou. Většina na ní nikdy nepřistoupí, i kdyby na tom většina z té většiny vydělala.

V případě pořádku na trhu s medem je to otázka úplné scifi. Podívej se na komentáře pod tvým článkem ve VN.
Pořádek na trhu musí být záležitostí všech, kteří na něm působí. Je to výhodné pro všechny schopné, co chtějí fér soutěžit. Existují některé komodity, kde působí samoregulační orgány a i samokontrolování (myslím asi ovocné nápoje - kde se sami výrobci navzájem hlídají jestli to označují správně - co je 100%,50%, nektar, jen ovocný podíl a napodobenina - mají na to snad nějaký svaz a řeší i případné nálezy mezi sebou, aby to nelezlo na veřejnost a nepoškozovalo nápoje jako celek, atd).
V případě nápoje si může zákazník vybrat co koupí, a v medu by to mělo mít (dle mě) taky. To je věc kontroly a značení a doržování značení a kontroly toho značení. (a v tom tedy s tebou souhlasím)
Ale to je to co mě vadilo na činnosti svazu ( PP(S) a hlavně anonymního ÚV) v minulých letech. Z bezradnosti a zoufalství nad neexistencí nějaké koncepční myšlenky obvinili kdekoho z čehokoli, jen aby to nepadlo na jejich hlavy. (Z části oprávněně).
Takže dokud bude ČSV personálně tam kde je, a to nejen v Křemencové, tak pochybuji, že by došlo ke stavu mírné důvěry v komunikaci. To by musel být někdo hodně teflonový a splachovací aby po tom co se psalo a říkalo v minulých dvou letech jednal a věřil dohodám.
Takže jak jsem naspal někde vloni je to včelařská scifi.
Nevěšme hlavu, ta se někdy pomalu prosazuje. nejen v technice, ale i ve včelařině.
Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.

A až to bude, tak bude efektivní volat po rovné a spravedlivé soutěži. Zatím máme manšaft IV.ligy a je to cesta na špalek.

Karel

Od: Eman:

> Cena medu 180/kg je u nás naprosto nereálná.
....
Píši moc rychle a mnohdy nepřehledně. Ale podstatná myšlenka se doufám neztratila.

Mluvím o dotaci ve srovnání s efektem vyšší ceny medu. Dotace je "do 180 Kč" na zazimované vč., když se přepočte tato dotace na průměr medu/včelstvo vyjde cca na 6 - 12,-/kg, ale já mluvím o 20,- a více korunách/kg medu NAVÍC, které jsou více než 6 - 12,-.



> Podívej se jakého piva se v supermarketech kupuje nejvíc. Klasik, Lahváč za
> 1.90 Kč.
........

Jdi s dobou. Nejprve se budou analyzovat vína, potom i piva, marmelády, kečupy, .... a nakonec i medy. Ubezpečuji tě že doba jde kupředu a jestli tu nezavládne rudá nálada, která je u lidí stále zakořeněna z minula, tak ti chci říct, že i trh a hlavně zákazník se mění kosmickou rychlostí přímo a oto víc v Čechách. Je to jak s tím melounem. Nikdo do zákazníka ve skutečnosti nevidí. On ti řekně, že med je výborný, ale nakonec jde zkoušet k druhému včelařovi za méně nebo tak podobně. Je to věda se zákazníky kupující med a včelí produkty a to snad už uznáš, že k tomu tu je obchodník, který dokáže prodat, ale potřebuje pro vyšší cenu podmínky, které nevytváří. Ty podmínky vytváří politika a hlavně státní a dnes evropská uskupení. Spadl jsem jako do EU, tak musím podle EU i myslet. Jestli mám za ceny za které ve velkém prodávat jak ty, tak protože budu chtít prodat rychle (je to u mě opravdu hodně medu) půjdu s cenou na tom rynku nebo v dodávkách opravdu dolů. A to je to, co nechci. Chci dělat včelařinu a ne obchodníka. To už jsem dělal a nesedne mi to. Proto podporuji velkozpracovatelské metody, které tu byly a tč. byly úspěšné. Dnes je také možnost tento celkový mechanismus převzít a ochrana pravosti by podle mě mohla zapříčinit to, co se děje dnes u vietnamských spoluobčanů s jejich padělaným zbožím. Otom mluvím. To pivo za 1,90 skončí, jestli se nakonec podpoří kontrola a dojde nato, že to pivo vlastně není.

> Myslíš že to kupují protože je to kvalitní pivo? Zákazníci obrací
> každou korunu a s tou kvalitou se dokáží smířit. Stejně tak je to v
> supermarketu s medem za 70-80 Kč/kg. Kdo chce tady opravdu kvalitní med,
> tak si zajde ke včelaři a bude ho mít i s přednáškou o krystalizaci,
> ukázkou včel, medometu a plástů a letáčkem od ČSV za stejnou cenu.
> Eman
>
> __________________________________________________
> ....... Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro
> včelaře s tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA"
> medu. Víte co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek
> v medu, ale k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca
> 15-30 kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu.
> (přeneseno)
>
> Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D..............
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky jsem si to o dotacích myslel. Soudil jsem podle sebe, koho ty dotace neovlivní ve způsobu včelaření. Odebírám je pro pořádek v evidenci, ačkoli - každá koruna dobrá :-) ale co je to 5-10% z výnosu ze včelstva? Asi by byly lepší dotace účelové, vázané na nákup úlů a pomůcek. Jenže to by vedlo ke stejným důsledkům jako popíšu dále:

Ale co se stane, když dotace zmizi? Částečně se rozpadne ČSV, místo 95% organizovanosti chovatelů bude dejme tomu 50%, nevím, možná méně. Proč?, protože v některých ZO dělají funkcionáři hlavně úřadování dotací a vlastní osvětová a zdravotní činnost je mizivá. Co dále? Odejdou i ti co to v ZO jakžtakž drží pohromadě, "otravují" ostatní s metodikou léčení varroázy atd. Co dále? Úroveň léčení poklesne, včely vymřou a počet se sníží přirozenou cestou. Stejně jako v sousedních státech EU. Kdo na tom vydělá? Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na celoplošné zajištění opylení. Chceme to jak společnost dosáhnout? Rozumný stát asi ne. Proto jsem změnil názor a stejně jako mají význam dotace u zemědělců, aby udržovali kulturní krajinu, tak mají význam i dotace včelařům. Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá divočina.
Eman
________________________________________________________
Karel:
>Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je
>stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V
>případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.

Od: Karel :
> ...
> Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
....

Svazové balení je staré jak spolčování samo. Doba - stará (první) republika. Na základě jednotnosti spolků vznikla na Křemencovce "Medokomise". Je to jedem z důvodů proč se spolčovat a sjednocovat všechny spolky v jednotku na Moravě a v Čechách.

Dokonce lze nalést ve staré literatuře, že jako důkaz, že je to včelí med se domlouvalo mezi včelaři, ať dají do každé sklenice včelu. Jenže se v minulosti došlo nato a o to mi jde s přístrojem dnes, že to tak s jednotlivým prodejem a padělky není jednoduché. Včelaři si konkurují a právě i samotní včelaři dělají nekalosti při prodeji. VÚ nedělal a nemohl dělat prokazatelné důkazy a ukázat na padělek. To nemůže ani dodnes, protože právní dokazování u soudu má svá pravidla. ...

Potom se došlo na myšlenku vybrat peníze postavit a založit včelařský cukrovar. Ten ale zkrachoval v samotném začátku, protože nikdy ve svobodné společnosti se včelaři nemají důvod chovat jednotně v názoru. Po puči 1948 se to obrátilo natolik, že včelaři byli úplně namydlení a byli rádi, že existují pod záštitou jakési Jednoty pro chov. A protože včelařila a byla to masa lidí co včelařila(a dodneška je) tak se včelařství nakonec podpořilo a vzniká po nějaké době systém výkupu a zpracování medu. A to je to očem pořáte mluvím, že co je lepší než nějaký prodej ze dvora či společné sklenice. Mít ochranou ruku nad pravostí zboží - medu a tím pádem dát podmínky pro celkově lepší podmínky pro včelařství. Ty dotační podmínkyve včelařství dnes, jsou "umělou udržovací půdou". Nic víc.

Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)

Med je med a mé postupy, které nabývám zkušenostmi mi říkají, že případná analýza by prokázala splnění normy jak na med, tak na český med. Cítím se jako nečlen systematicky s nějakou dotovanou sklenicí nějakého spolku tím pádem a za přispění státu a EU podveden a znevýhodněn. Ty peníze mají jít do podpory prodeje a ne do sklenic. To by si mělo právní oddělení na Křemencárně hodně prověřit, aby nakonec se dotace nevracela a ještě se nedostala miliónová pokuta od EU jak to bylo za nesplnění podmínek za zákon 197/2005 u SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

V prodejnách "PLUS" lze zakoupit pouze v neděli 13.8.2006 cukr krupice
za 16,90 Kč/kg. Odběr max. 12 ks pro 1 nákupní vozík.
Informace je z letáku "Plus" s nabídkou zboží od 10.8.2006.

Od: Eman:

> Kdo na tom vydělá?
> Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v
> důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají
> profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na
> celoplošné zajištění opylení.
......

Tak to je blbost. Potom by jsi musel přiznat, že monopolem je i ČSV? Ale to není! Protože v momentě kdy by skončily podle mě dotace, skončila by i podle tebe organizace. Ne a znovu ne. Celkově nejsem proti dotacím, ale chci rozpoutat diskuzi, zdali by nebyla finanční částka 80 mil. lépe využitelná pro tu "pohodu" pro vznik "zdravého" včelařství a s doopravdy medem co medem je !

Kvůli veterinářům jinde v Evropě včelaři nekrachují. To víš moc dobře. Celoplošné opylení je možná bájná myšlenka, ale včelařit se bude tam, kde je snůška a to soufám pochopí i včelař, co nevytočí med ani po třech letech na jednom stanovišti a tím pádem vyhledá druhé místo. Argument s plošností v opylení je podle mě blaf na laiky a hlavně "společným úsilým snázeji k dotacím". V evropě se jedná ve smyslu jak u nás dle 197/2005 hlavně pro lepší prodej medu. Bohužel se to přeneslo na naše podmínky, takže ČSV si místo přednášek pro spotřebitele udělalo přednášky pro včelaře - tudiž dotace využita absolutně neúčinou cestou. (jak s reklamou vloženou do Včelařství)

A ještě k tomu monopolu velkovčelařů. To je závislé na mnoha lidských faktorech a to doufám umíš domyslet, že to není tak jednoduché a jednomyslné.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Před nějakým časem jsem se tady ptal na zkušenosti s elektrocentrálami a psal jsem,že dám vědět jak to dopadlo.Koupil jsem centrálu Heron 2300W 220V / 12V cena 7999 Kč na WWW.EVA.CZ je v Mělníku.Objednal jsem si dále el.řetězovou pilu a olej na lištu.Doprava je nad 8 tis.zdarma.Měl jsem dovolenou a tak jsem vyrazil na včelnici dělat úpravy na tenkostěnných úlech od přítele Kolomého.Vzal jsem el.hoblík,horní frézku,malou okružní pilku a maflík.Vše šlo opravdu pěkně a jsem moc spokojen.Před týdnem jsem si objednal na WWW.Zeleneudoli.cz zahradní vysavač s možností foukat.Je to Homelite MBE 2000 za 1937 Kč. Vysavač jsem rozebral okouk a dal jsem se do práce,sací roura je veliká a dlouhá a na vyfukování včel z nástavků nepraktická.Rouru jsem odřezal a odstranil vak na vysáté listí.Získal jsem výkonný vyfukovač včel za prijatelnou cenu,podmíkou je el.proud na stanovišti.Protože mám včely v Brdských lesích a bydlím v bytovce s bytem 2+1 tyto zařízeníčka mě umožní dělat i truhlářské práce přímo na včelnici.Kdo máte podobná udělátka napište o nich také.Dalším z mých plánů je koupit motorové čerpadlo odmontovat čerpadlo a namontovat kompresor ,který budu používat na aerosolování.Bohužel zatím jsem nesehnal Italský kompresor značky FINI. Pěkné nedělní odpoledne i když je zamračeno a často prší.

Připomínám, že dotace podle NV 197/2005 se vůbec netýkají lepšího prodeje medu, ale kvalitnějšího a masového chovu včel - boj proti varroáze, kočování, výbava zařízení včelaře, osvětové přednášky atd. To už jsi přehnal dokonale.

Pokud máš takové názory, pak je pro mě ztráta času na tomto základě diskutovat. To by byla debata jeden o voze a druhý o koze. Máš právo mít jakýkoli názor, když k němu máš důvody, ale já tím končím.
Eman
-------------------------------------------------------------
Gustimilán:
Argument s plošností v opylení je podle mě blaf na laiky a hlavně "společným úsilým snázeji k dotacím". V evropě se jedná ve smyslu jak u nás dle 197/2005 hlavně pro lepší prodej medu.

Spíš než tady je to příspěvěk na nějaký samostatný článek. Co takhle to
pořádně sepsat, doplnit pár fotkami z digitálu a umístit třeba na
Včelařských novinách na internetu?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 11:44 AM
Subject: Centrála a elektrospotřebiče na včelnici


> Před nějakým časem jsem se tady ptal na zkušenosti s elektrocentrálami a
> psal jsem,že dám vědět jak to dopadlo.Koupil jsem centrálu Heron 2300W
220V
> / 12V cena 7999 Kč na WWW.EVA.CZ je v Mělníku.Objednal jsem si dále
> el.řetězovou pilu a olej na lištu.Doprava je nad 8 tis.zdarma.Měl jsem
> dovolenou a tak jsem vyrazil na včelnici dělat úpravy na tenkostěnných
> úlech od přítele Kolomého.Vzal jsem el.hoblík,horní frézku,malou okružní
> pilku a maflík.Vše šlo opravdu pěkně a jsem moc spokojen.Před týdnem jsem
> si objednal na WWW.Zeleneudoli.cz zahradní vysavač s možností foukat.Je to
> Homelite MBE 2000 za 1937 Kč. Vysavač jsem rozebral okouk a dal jsem se do
> práce,sací roura je veliká a dlouhá a na vyfukování včel z nástavků
> nepraktická.Rouru jsem odřezal a odstranil vak na vysáté listí.Získal jsem
> výkonný vyfukovač včel za prijatelnou cenu,podmíkou je el.proud na
> stanovišti.Protože mám včely v Brdských lesích a bydlím v bytovce s bytem
> 2+1 tyto zařízeníčka mě umožní dělat i truhlářské práce přímo na
> včelnici.Kdo máte podobná udělátka napište o nich také.Dalším z mých plánů
> je koupit motorové čerpadlo odmontovat čerpadlo a namontovat kompresor
> ,který budu používat na aerosolování.Bohužel zatím jsem nesehnal Italský
> kompresor značky FINI. Pěkné nedělní odpoledne i když je zamračeno a často
> prší.

Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.

Co se týká ceny medu, myslím si, že med by se klidně mohl prodávat i za cenu
180 korun. Ale jen některý a od někoho. Od někoho myslím tím, když si někdo
vybuduje nějakou regionální značku, kterou udržuje nejméně několik let a
když si lidi zvyknou, že pod touto značkou koupí vždy kvalitní neošizený
med. Nebude to značka Český nebo Moravský med, ta byla politikou svazu
zdegradována. A myslím tím někoho, kdo každý rok pod touto značkou může
prodávat tuny medu, takže nějakého velkovčelaře nebo mějaké včelařské
družstvo, ne včelaře s pár desítkami včelstev. A optimálně s nějakou
kamennou prodejnou, na to se už dá dneska s vlastním medem dosáhnout. A jen
některý znamená, že třeba řepkový med se bude asi vždy prodávat levně. Třeba
někdo tady napsal, že vytočil uplně tmavý medovicový med. Pokud nebude mít
nijak zvlášť odpornou chuť, klidně by v takovém obchodě v jednom regálu pod
nějakou takovou regionální značkou mohly být vedle sebe ten tmavý medovicový
med za 180 a řepkový med klidně třeba za 50 za kilo, pokud se ho při takové
ceně vyplatí vůbec vytočit. Výhodnější bude asi technologie, kdy bude
sklizený med přes léto skladován a po ukončení snůšky někdy v srpnu se
teprve definitivně určí, který med se prodá jako jednodruhový a který med se
případně smísí s kterým, kdy ta směs bude chuťově a finančně výhodnější než
prodávat ty medy jako jednodruhové.
Co se týká dotací na včelstvo, myslím si, že z pohledu včelaře nic neřeší,
na to jsou příliš nízké. Pochybuji, že někdo pokračuje v včelaření jen kvůli
nim. Ale myslím si, že dotace pomáhají udržet jednotu ČSV a tudíž jednotu
při ošetřování a tím taky plošnou kvalitu ošetřování. A na úkor těch
důvěrníků, co ošetřování provádějí, udržují nízkou cenu ošetřovacích
zákroků. Podle mého odhadu, kdyby to měli dělat veterináři, by cena zákroků
nutných pro léčení varaózy stoupla až tak pětkrát, tím by se na to spousta
včelařů vykašlala. Co se týká opylovaní kvetoucích včelstvy, myslím si, že
ono strašení, že bez včely by nebylo rostlin je dost žvást. Záleží na jak
které konkrétní rostlině a stanovišti, při jaké větší úrovni nabídky květů a
pylu dojde při neexistenci včel k opylování jiným hmyzem nebo třeba větrem
nebo naopak jak se pak sníží výnos plodů a semen v případě kulturních
rostlin a jak se v nekulturních rostlinných společenstvech posune rovnováha
mezi rostlinami rozmnožujícími se semeny a rostlinami rozmnožujícími se
vegetativně a jinými způsoby nepotřebujícími včely. Většinou to jsou hodnoty
řádově desítky procent, ne víc.
Jestli má být dotace na včely skutečně na opylování, je podle mně chybný
koncept, kdy se dává na počty včelstev. Správny koncept by měl na opylovanou
plochu za předpokladu, že včelař má nějaký minimální počet včelstev, třeba
5. Když má včelař na stanovišti 10 včelstev, tak když zvýší počet na 20
včelstev, kvalita opylování nestoupne dvakrát, ale zůstane nejspíš stejná.
Maximálně se mírně zvýší. Řekněme, že kdyby měl včelař na stanovišti 5 nebo
15 včelstev a v okruhu 2 kilometrů by žádné jiné včely nebyly, dostal by
plnou dotaci. Kdyby měl na stanovišti jen 3 včelstva, dostal by 60 % dotace,
protože 3 včelstva už tu plochu neopylí kvalitně. Kdyby měl na stanovišti
10 včelstev a 500 metrů od něho by jiný včelař umístil další 4 včelstva,
dostal by první včelař 10/14 dotace a druhý včelař 4 /14 dotace. Dneska v
době počítačů není žádný velký problém všechny včelařské stanoviště zaměřit,
dát do plošné mapy, spočítat podle nějakého algoritmu ty dotace, případně
ještě nějako opravu dotací na kočování.

R. Polášek

Klasické vosy snad asi ne, těch je všude dost. Snad jedině nějaké samotářské
parazitické vosičky. Zeptal bych se odborníků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 2:20 PM
Subject: Jsou vosy chráněný druh, nebo jsou jako mouchy?


> Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to
> tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.

plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám

Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a pozorují dění na česně Přece po nich nebudeš chtít aby ve své poslední dekádě života kupovaly nové úly medomety atd. ale ve svém obvodu vidím zase sedmdesáti leté mladíky jak staví nové tachováky a tenkostěnné úly o stotšest i když ví že nemají následovníka. Budou budovat jeřábové dráhy pro svoje stáří protože vidí , že toto moderní včelaření jim bude za deset let na obtíž a můžeme jen doufat ,že si ponechají ze svých dvaceti či třiceti úlů aspoň ty čtyři a budou nám na našich zahradách zajišťovat právě to opylování . Vždyť se podívej po každém deštivém jaru Jak pláčí sadaři nad prázdnými stromy

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 08:23:21
> ----------------------------------------
> Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl?
> Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i
> svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky......
> ...
> Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je stále
> konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V případě dotaci pro
> včelaře si myslím, že včelařství škodí.
> Ne že bych podlehl tvým argumentům, ale myslím si to dávno. (viz např.
> optimal.konference asi před rokem)
> Navíc se přidává argument, že je spousta včelařů, kteří drží včely už jen
> kvůli dotaci. Kdyby jí nebylo, přestali by včelařit. V souvislosti s
> nákazovou situací okolo to vidím jako dost závažné. Mají na zahradě nějaké
> včely, moc jim nedají, investoval do nich naposledy jejich děda a včelaření
> podle toho vypadá. Jejich znalosti a stav včelestev taky. Ale na vánoce
> dostanou stovku na jedno, a to jsou i dneska dobrý prachy, tak si je tam i
> příští rok nechají, aby bylo na dárky. (Že to je jen 100 z 200 už jim je
> jedno)
> Ale to je jen takový SCIFI názor, stejně jako třeba na jednotnou a jedinou
> daň z hlavy. Maximálně spravedlivou a jednoduchou. Většina na ní nikdy
> nepřistoupí, i kdyby na tom většina z té většiny vydělala.
>
> V případě pořádku na trhu s medem je to otázka úplné scifi. Podívej se na
> komentáře pod tvým článkem ve VN.
> Pořádek na trhu musí být záležitostí všech, kteří na něm působí. Je to
> výhodné pro všechny schopné, co chtějí fér soutěžit. Existují některé
> komodity, kde působí samoregulační orgány a i samokontrolování (myslím asi
> ovocné nápoje - kde se sami výrobci navzájem hlídají jestli to označují
> správně - co je 100%,50%, nektar, jen ovocný podíl a napodobenina - mají na
> to snad nějaký svaz a řeší i případné nálezy mezi sebou, aby to nelezlo na
> veřejnost a nepoškozovalo nápoje jako celek, atd).
> V případě nápoje si může zákazník vybrat co koupí, a v medu by to mělo mít
> (dle mě) taky. To je věc kontroly a značení a doržování značení a kontroly
> toho značení. (a v tom tedy s tebou souhlasím)
> Ale to je to co mě vadilo na činnosti svazu ( PP(S) a hlavně anonymního ÚV)
> v minulých letech. Z bezradnosti a zoufalství nad neexistencí nějaké
> koncepční myšlenky obvinili kdekoho z čehokoli, jen aby to nepadlo na
> jejich hlavy. (Z části oprávněně).
> Takže dokud bude ČSV personálně tam kde je, a to nejen v Křemencové, tak
> pochybuji, že by došlo ke stavu mírné důvěry v komunikaci. To by musel být
> někdo hodně teflonový a splachovací aby po tom co se psalo a říkalo v
> minulých dvou letech jednal a věřil dohodám.
> Takže jak jsem naspal někde vloni je to včelařská scifi.
> Nevěšme hlavu, ta se někdy pomalu prosazuje. nejen v technice, ale i ve
> včelařině.
> Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
>
> A až to bude, tak bude efektivní volat po rovné a spravedlivé soutěži.
> Zatím máme manšaft IV.ligy a je to cesta na špalek.
>
> Karel
>
>
>

Gustimilián Pazderka napsal:To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho
rozšíření. Byl tu dotaz, jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a
mnoho včelařů se chytlo jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já
trvdím a lze to pokusem dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez
problémů také zkrystalizuje a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně
napastovaná řepka. :-O

To se nemusí ani dokazovat pokusem, to je logické, stačí se podívat na
rozpustnosti jednotlivých cukrů. Jinak medy netuhnou nebo tuhnou pomalu
nejen kvůli převaze obsahu fruktózy nad glukózou, ale taky kvůli obsahu
dalších vysokomolekulárních látek, které v podstatě jednak pohyb molekul
cukrů nutný k vlastní krystalizaci zpomalují, jednak jako necukerné látky v
medu složeném z cukrů zvyšují entropii soustavy, laicky překážejí těm
molekulám cukrů v krystalizaci. Ono taky enzymaticky rozštěpená sacharóza
nebo jiná směs cukrů se dá přídavkem třeba upraveného škrobu jako
vysokomolekulární látky upravit tak, že nekrystalizuje. To je i podstata
různých pampeliškových a podobných "medů", že se tam z těch květů vylouží
látky, které působí stejně, zřejmě i javorových a dalších přírodních i
umělých sirupů. A taky umělých medů vyráběných kdysi i u nás průmyslově z
řepného cukru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 05, 2006 8:48 PM
Subject: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!


____________________________________________________________________________
______
O zázraku s cenou medu neboli ...
O propočtu, kdy je lepší jako stát nedát včelařovi dotaci, ale vrazit peníze
do ochrany produktu, který ten včelař produkuje:

Kdo toto čte ať si spočítá jednu věc. Kdyby místo jednoleté dotace 1D pro
včelaře (Tj 78-79 mil Kč) se vrazilo do přístroje IMRS vč. laboratorního
zázemí a ktomu stát zaplatil nestrané odborníky na med, kteří by to dělali,
udělal by stát konec falšování a typnu si říct, že i dovoz medu by se snížil
!!! A propočet mi dělá to, že by se s největší pravděpodobností vyhoupy
zázračně ceny medu NAHORU !!! A vyhouply s efektivitou nakonec nad sumu do
180 Kč. (Tj, částka na jedno včelstvo které opylovalo)
____________________________________________________________________________
______

Já vyzívám všechny diskutující k vyjádření a vysvětlení proč ne nebo ano
převelet státní dotaci na laboratorní vybavení určené pouze včelařům. Stát
má pravomoce vyhlásit konkurzy a soutěže na kterých se nemusí podílet jen VÚ
Vč. Je více institucí schopnější zabezpečit ochranu medu. (když to VÚ
neinspiruje)

Od: Karel :
> A co se na to podívat z druhé strany.
>
> Proč zajišťovat "supermarketům" kvalitní zboží na naše náklady. Vždyť
> prodej přez řetězce je pro prvovýrobce nejmíň výhodný - tedy z hledicka
> ceny. Řetězce si z ceny díky svému silnému postavení (daném nákupní
> zvyklostí našeho obyvatelstva /včetně nadávajících včelařů/ které má jeden
> z největších podílů nákupu v řetězcích v EU) ukrojí největší díl, pak
> distributor, výrobce, výkupce a nakonec včelař --> tedy hluboce pod
> třetinkou. Pokud někdo produkuje desítky tun medu, tak jej to možná
zajímá,
> normálního včelaře ne.
........

To si myslím, že jsi špatně pochopil téma a jeho rozšíření. Byl tu dotaz,
jestli je "cukernatost" krystalizace je na závadu a mnoho včelařů se chytlo
jako že jedině zkrystalizovaný med je medem. Já trvdím a lze to pokusem
dokázat, že enzymaticky naštěpená sacharóza bez problémů také zkrystalizuje
a mohu to upřesnit - vypadá jako perfektně napastovaná řepka. :-O

Tím rozšířením si myslím, že je vhodné diskutovat velmi návazně o pravosti
medu a jak vlastně se pravost dá např. při soudní při prokázat, dokázat,
odsoudit a vyměřit pokutu.

Zmiňuji se otom, že toho lze docílit a politicky u nás podpořit
specializovanou laboratoř na med. Je nesmysl zatím vrážet státní peníze do
ubývajících včelařů, když efekt je minimální. Větší efekt by mělo to, že co
je pojmenováno na trhu medem, by také muselo medem skutečně být. Byl jsem
názoru, že dotace by mohla a pomohla včelařům v rozvoji, ale není tomu tak.
V dotacích jde jen o přetížení funkcionářů v ZO, OV a plýtvání svazovou
energií.

Ani Eman a ani ty Karle jste mi nespočítali ten finanční efekt pro včelaře s
tím, že by tu byla "policie", která by zkoumala "otisky" a "DNA" medu. Víte
co by taková nezávislá laboratoř znamenala? Znamenala by pořádek v medu, ale
k těm propočtům. "Do 180 Kč" je navýšení dotací při průměru cca 15-30
kg/včelstvo (odhad) cca dotace 12,- - 6,- Kč na kilogram medu. (přeneseno)

Teď si vemte, že včelařovi se vezme dotace 1D. A do čeho vlastně spadl?
Spadl do toho, že musí, aby využil nejlépe zvedající ceny medu zvýšit i
svoji chovatelskou úroveň a chovat konečně včely a ne mrzáky, co nevyzimují
a potom se vymlouval na nemoci a počasí atd, atd. Pánové nejsem slepý a
klidně napíšu, že v průměru ztráty včelstev za posledních 5 let odpovídají
více než celkovýmu stavu včelstev v České republice. To je hrozné a toto
stát podporuje dotací např 1D, 197/2005.

Dále. Ten včelař vyprodukuje znovu jen 15 - 30 kg medu na včelstvo, ale za
cenu mnohem vyšší, než s dotací. Můj odhad je cca od 20,- a výš za kg. Jak
jsem k těm 20 Kč došel?

Obchodník přestane po pár pokutách za "sračky" nakupovat méně kvalitní (jak
taj. Peroutka v Kávě o čtvrté řekl) "cizí" med. Ve světě je pravý a kvalitní
med drahý. (to si ověřte, jestli nekecám) Takže s kvalitou by konečně
skončila pohádka včelařů o špatném medu v supermarketu a hlavně by se ten
špatný med zapříčiněním včelařů zachytl a stáhnul z trhu a opokutoval.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti
mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá
divočina.
Eman

Stou divočinou je to dnes trochu jinak tam kde dříve byly louky plné květů a včel dnes po zásazích ochrany přírody právě v zájmu divočiny jsou je pozemky plné kopřiv , bodláčí , netykavek a jiného svinstva Tam včely nevidět, a zase naopak na pozemcích v obcích často sekaných se zase změnila struktura porostu právě ve prospěch včel začíná se ve velkém objevovat jetel bílý , štírovníky rozrazily a ty jsou zase plné včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 09:21:01
> ----------------------------------------
> Taky jsem si to o dotacích myslel. Soudil jsem podle sebe, koho ty dotace
> neovlivní ve způsobu včelaření. Odebírám je pro pořádek v evidenci, ačkoli
> - každá koruna dobrá :-) ale co je to 5-10% z výnosu ze včelstva? Asi by
> byly lepší dotace účelové, vázané na nákup úlů a pomůcek. Jenže to by vedlo
> ke stejným důsledkům jako popíšu dále:
>
> Ale co se stane, když dotace zmizi? Částečně se rozpadne ČSV, místo 95%
> organizovanosti chovatelů bude dejme tomu 50%, nevím, možná méně. Proč?,
> protože v některých ZO dělají funkcionáři hlavně úřadování dotací a vlastní
> osvětová a zdravotní činnost je mizivá. Co dále? Odejdou i ti co to v ZO
> jakžtakž drží pohromadě, "otravují" ostatní s metodikou léčení varroázy
> atd. Co dále? Úroveň léčení poklesne, včely vymřou a počet se sníží
> přirozenou cestou. Stejně jako v sousedních státech EU. Kdo na tom vydělá?
> Možná veterináři, kteří budou zajišťovat léčení (to nebude levné) a v
> důsledku i likvidaci řádně neošetřovaných včelstev. Dále získají
> profesionální velkovčelaři. Stanou se více monopolem, bez ohledu na
> celoplošné zajištění opylení. Chceme to jak společnost dosáhnout? Rozumný
> stát asi ne. Proto jsem změnil názor a       stejně jako mají význam dotace u
> zemědělců, aby udržovali kulturní krajinu, tak mají význam i dotace
> včelařům. Paradoxně jde udržování kulturní krajiny (sekání luk atd) proti
> mým zájmům jako včelaře ("jedny dotace proti druhým"). Včelám prospívá
> divočina.
> Eman
> ________________________________________________________
> Karel:
> >Můj názor na plošně vyplácenou dotaci, a dotace vůbec, je
> >stále konzistentní a velmi nepopulární. Zrušil bych je. V
> >případě dotaci pro včelaře si myslím, že včelařství škodí.
>
>
>

Jinak si myslím, že cukernatění medu je jednou z příčin, pro se používání
medu moc nerozšířilo. Spotřebitel dneska potřebuje i k jídlu něco, co si
prostě jen vezme a maximálně dá na chleba nebo nalije do kafe a může hned
jíst. Snad jedině pastovaný med toto splňuje, ten se dá na ten chleba
namazat v poměrně tenké vrstvě. Ale když si tím má osladit kafe nebo čaj,
tak raději sáhne po cukru, který tam nasype, zamíchá a má to. Med tam dá a
musí s ním ještě pár minut míchat, než se rozpustí. I když je pastovaný
nebo třeba tekutý. Směřuji k tomu, že by se na trhu uplatnil i nějaký řídce
tekutý med ve stylu medového sirupu pro slazení nápojů. Jen ho nějakou
technologií začít vyrábět. Před nějakou dobou jsem viděl v regálu v
supermarketu vedle sebe med a javorový sirup. Med by napůl zcukernatělý a
tuhý v supermarketové ceně a kvalitě. Javorový sirup byl tmavý, perfektně
tekutý v lahvičkách po čtvrt litru za 200 Kč. Tolik k zamyšlení nad
případnou budoucností medu a spíš pro potravináře než pro včelaře.

R. Polášek

Vysvětli mi proč by ČSV NEMOHL MÍT SVOU SKLENICI PRO SVOJI CHRÁNĚNOU ZNAČKU kterou ty jako nečlen používat nemůžeš to právo mají jen členové svazu jinak jde o padělek byť i velmi kvalitní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: cukernat?n? medu Navod na zazrak na vyssi cenu medu existuje!!!
> Datum: 06.8.2006 09:24:49
> ----------------------------------------
> Od: Karel :
> > ...
> > Podívej, jak to vypadalo se svazovými sklenicemi (jaká to byla dle ČSV
> > pitomost) a věřím, že časem bude i komise pro prodej a propagaci, a svaz se
> > změní v to proč se včelaři kdysi m.j. spojovali - nástrojem k efektivnmu
> > řešení jejich ekonom. problémů, převážně vlastními silami.
> ....
>
> Svazové balení je staré jak spolčování samo. Doba - stará (první) republika. Na
> základě jednotnosti spolků vznikla na Křemencovce "Medokomise". Je to jedem z
> důvodů proč se spolčovat a sjednocovat všechny spolky v jednotku na Moravě a v
> Čechách.
>
> Dokonce lze nalést ve staré literatuře, že jako důkaz, že je to včelí med se
> domlouvalo mezi včelaři, ať dají do každé sklenice včelu. Jenže se v minulosti
> došlo nato a o to mi jde s přístrojem dnes, že to tak s jednotlivým prodejem a
> padělky není jednoduché. Včelaři si konkurují a právě i samotní včelaři dělají
> nekalosti při prodeji. VÚ nedělal a nemohl dělat prokazatelné důkazy a ukázat na
> padělek. To nemůže ani dodnes, protože právní dokazování u soudu má svá
> pravidla. ...
>
> Potom se došlo na myšlenku vybrat peníze postavit a založit včelařský cukrovar.
> Ten ale zkrachoval v samotném začátku, protože nikdy ve svobodné společnosti se
> včelaři nemají důvod chovat jednotně v názoru. Po puči 1948 se to obrátilo
> natolik, že včelaři byli úplně namydlení a byli rádi, že existují pod záštitou
> jakési Jednoty pro chov. A protože včelařila a byla to masa lidí co včelařila(a
> dodneška je) tak se včelařství nakonec podpořilo a vzniká po nějaké době systém
> výkupu a zpracování medu. A to je to očem pořáte mluvím, že co je lepší než
> nějaký prodej ze dvora či společné sklenice. Mít ochranou ruku nad pravostí
> zboží - medu a tím pádem dát podmínky pro celkově lepší podmínky pro včelařství.
> Ty dotační podmínkyve včelařství dnes, jsou "umělou udržovací půdou". Nic víc.
>
> Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na
> trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena.
> Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě
> stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když
> můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)
>
> Med je med a mé postupy, které nabývám zkušenostmi mi říkají, že případná
> analýza by prokázala splnění normy jak na med, tak na český med. Cítím se jako
> nečlen systematicky s nějakou dotovanou sklenicí nějakého spolku tím pádem a za
> přispění státu a EU podveden a znevýhodněn. Ty peníze mají jít do podpory
> prodeje a ne do sklenic. To by si mělo právní oddělení na Křemencárně hodně
> prověřit, aby nakonec se dotace nevracela a ještě se nedostala miliónová pokuta
> od EU jak to bylo za nesplnění podmínek za zákon 197/2005 u SZIF.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Bohudík ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Eman <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Jsou vosy chr?n?n? druh, nebo jsou jako mouchy?
> Datum: 06.8.2006 14:20:55
> ----------------------------------------
> Ví tu někdo, jestli jsou vosy chráněné jako ohrožený druh? O sršních se to
> tu psalo, ale s vosami si nejsem jistý.
>
>
>

Od: Eman

> Připomínám, že dotace podle NV 197/2005 se vůbec netýkají lepšího prodeje
> medu, ale kvalitnějšího a masového chovu včel - boj proti varroáze,
> kočování, výbava zařízení včelaře, osvětové přednášky atd. To už jsi
> přehnal dokonale.
>
> Pokud máš takové názory, pak je pro mě ztráta času na tomto základě
> diskutovat. To by byla debata jeden o voze a druhý o koze. Máš právo mít
> jakýkoli názor, když k němu máš důvody, ale já tím končím.
> Eman
.......
Ve včelařských programech mohou být obsažena následující opatření:

a) technická pomoc včelařům a seskupením včelařů;

b) boj proti varroáze;

c) racionalizace kočování;

d) opatření na podporu laboratoří, které provádějí analýzy fyzikálně-chemických vlastností medu;

e) opatření na podporu obnovy včelstev ve Společenství;

f) spolupráce s organizacemi specializovanými na provádění programů aplikovaného výzkumu v oblasti včelařství a včelařských produktů.

K písmenu f)
Co je potom ten aplikovaný výzkum včelařských produktů a jak se provádí u nás?
_gp_
http://vindex.ic.cz

Josef.Mensik:
> Vysvětli mi proč by ČSV NEMOHL MÍT SVOU SKLENICI PRO SVOJI CHRÁNĚNOU ZNAČKU
> kterou ty jako nečlen používat nemůžeš to právo mají jen členové svazu jinak
> jde o padělek byť i velmi kvalitní
.......
Josefe nevím, ale jaksi se sem hodilo do diskuze, že se začínají shánět sklenice na med a že ten kdo je shání, je někdo hodně vysoko postavenej v ČSV. No a dávalo se to sem do souvislostí s novou podporou k propagaci medu za peníze i z EU. (2 mil ČSV, 3 mil ČR, 5 mil. EU)

Může jít o blaf. Já se chytl v tom smyslu, že pochybuji o tom, že by prošlo tyto peníze vzít, a vrazit (byť jen část) do obalu na med. Od EU jsou dané podmínky a ty jsou v cílech:



* Informovat spotřebitele o rozmanitosti, organoleptických vlastnostech a podmínkách produkce včelařských produktů ze Společenství
* Informovat spotřebitele o jakosti nefiltrovaného a nepasterizovaného medu ze Společenství
* Pomoci spotřebitelům při pochopení označení medu ze Společenství a nabádat producenty k vytváření srozumitelnějších označení
* Zaměřit spotřebu medu na jakostní produkty zdůrazněním jejich vysledovatelnosti

...
Ale může jít s těmi sklenicemi za evropsé peníze o blaf. Jak jsem napsal.

_gp_
http://vindex.ic.cz

plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám

Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a pozorují dění na česně
.......
protože se mi chce jednou dožít takového stáří, tak rozhodně toto nekritizuji.
Mám na mysli včelstva, která na zahradě zbyla právě po těchto včelařích. Následníci nikde a ty včely tam jsou bez dozoru v úlech po dědovi a jen se na to bere dotace a to je asi jediný důvod, proč se ty úly a včely nedaly pryč. Myslím, že v rajonu každé ZO se nějaké takové úly najdou. Když to nevyléčí důvěrník, tak nikdo. Jestli to jsou ty původní včely, nebo tam nalítne každé léto roj, to neví nikdo.
Karel

Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou sklenici či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz. rejstřík značek)
.............
S tím souhlasím, jen z druhé strany i když už jsem taky nečlen. Společný postup při marketingu a správném chování je velmi efektivní. Proto jsem toho (byl)zastáncem.
A co napsání na sklenici že je to český med?
Na tom nic není. Udělejto. ČSV má chráněnou značku Český med. S velkým Č. I když si nechám registrovat známku Pitná voda, vodárny dál mohou prodávat pitnou vodu.
A nech si zaregistrovat jakoukoliv jinou: Pazderkův český med, Dobrý český med atd. Případně napadni u soudu registraci Český med. Dle mě je registrace takové známky stejná pitomost jako registrace známky České pivo.
Dřív to zákon přímo vylučoval, proto máme První českou paroplavební a jiné první. Protože Česká paroplavební byla proti zákonu. Nejen proti logice.
Takže nic nebrání napsat na etiketu český med, pokud to bude opravdu český med.

A ktěm sklenicím - není to domněnka, ale fakt, viz web ČSV a zápis z PÚV. Už hledají obchodníky, co jim to budou prodávat. Takže se neděs, opět to zkončí na smetišti dějin. Jedině snad, kdyby na to byla dotace, tak to bude fungovat.
Karel

No já myslím, že je logické, že ČSV zavádí nějakou svou spolkovou sklenici.
Nějaké monopolní chování v tom moc nevidím, i když to třeba pro nečleny
nebude. Je taky otázka, jestli se jim povede stlačit cenu tak, aby ta
sklenice byla výhodnější než samostatný nákup, v dnešní době to může být
dost těžké. Monopolní chování bych viděl v tom, kdyby svaz vyhlašoval, třeba
že med od členů svazu v jejich sklenici je kvalitnější než med nečlenů, to
se zatím neděje.
Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná. Třeba
tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z Radhoště,
z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu dost
vytěžit. Pak pod tou značkou několik let prodávat na trzích v okolí plus
nějaké inzeráty a nějaký kamenný obchod a pak by třeba kolegové včelaři
přišli, jestli by taky nemohli pod tou značkou prodávat a pokud by měli
dobré vybavení, tak proč ne? A tak by vznikla zavedená značka.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 6:17 PM
Subject: Re: levny cukr


> Svazové sklenice zavání nekalou soutěží a monopolním chování jednotlivce
> ČSV na trhu a to se moc dobře ví. Nejsem pro svazové sklenice už jen z
> pohledu nečlena. Ten med v těch sklenicích by byl jako více med a v těch
> mých by byl méně? Mě stačí to, že už nemůžu svobodně napsat na mou
sklenici
> či sud český med, když můj med český je. (nebo moravský, ze dvora ... viz.
> rejstřík značek)
> ............
> S tím souhlasím, jen z druhé strany i když už jsem taky nečlen. Společný
> postup při marketingu a správném chování je velmi efektivní. Proto jsem
> toho (byl)zastáncem.
> A co napsání na sklenici že je to český med?
> Na tom nic není. Udělejto. ČSV má chráněnou značku Český med. S velkým Č.
I
> když si nechám registrovat známku Pitná voda, vodárny dál mohou prodávat
> pitnou vodu.
> A nech si zaregistrovat jakoukoliv jinou: Pazderkův český med, Dobrý český
> med atd. Případně napadni u soudu registraci Český med. Dle mě je
> registrace takové známky stejná pitomost jako registrace známky České
pivo.
> Dřív to zákon přímo vylučoval, proto máme První českou paroplavební a jiné
> první. Protože Česká paroplavební byla proti zákonu. Nejen proti logice.
> Takže nic nebrání napsat na etiketu český med, pokud to bude opravdu český
> med.
>
> A ktěm sklenicím - není to domněnka, ale fakt, viz web ČSV a zápis z PÚV.
> Už hledají obchodníky, co jim to budou prodávat. Takže se neděs, opět to
> zkončí na smetišti dějin. Jedině snad, kdyby na to byla dotace, tak to
bude
> fungovat.
> Karel

Od: Radim Pol??ek:

> Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná. Třeba
> tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z Radhoště,
> z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
> všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu dost
> vytěžit.
....

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
_gp_
http://vindex.ic.cz

No vidíš já dělám důvěrníka a tobyly mé skušenosti

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Navod na zazrak
> Datum: 06.8.2006 17:57:40
> ----------------------------------------
> plácáš nesmysly ale jednou na to přijdeš sám
>
> Včely které drží dědulové ve starých úlech nemají jak tvrdíš kvůli dotaci
> ale včely tyto děduly drží v aktivitě a je to u některých už jediný smysl
> života a celé dny pak přes léto vysedávají u svých stařičkých úlů a
> pozorují dění na česně
> ......
> protože se mi chce jednou dožít takového stáří, tak rozhodně toto
> nekritizuji.
> Mám na mysli včelstva, která na zahradě zbyla právě po těchto včelařích.
> Následníci nikde a ty včely tam jsou bez dozoru v úlech po dědovi a jen se
> na to bere dotace a to je asi jediný důvod, proč se ty úly a včely nedaly
> pryč. Myslím, že v rajonu každé ZO se nějaké takové úly najdou. Když to
> nevyléčí důvěrník, tak nikdo. Jestli to jsou ty původní včely, nebo tam
> nalítne každé léto roj, to neví nikdo.
> Karel
>
>
>

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
......
Nezbyde ti, než se poptat právníků. Můj názor je ten, že když tam napíšeš "Pazderkův český med" tak tam žádná ochr. známka není, v "Pazderkův Český med" už je. Taky jsi napsal Zlínský Adidas s velkým A. Myslím, že ani Baťu by nenapadlo si nechat zapsat České boty.
Pokud by svaz známky registroval a nepoužíval, jen registrací zajistil, že nebude toto označení na trhu různými vykuky zneužíváno, bylo by to dle mě rozumné. Dát tuto značku k dispozici v podstatě komukoli, je riziko. A může poškodit všechen český med, nejenom Český med. Blesk i další noviny napíší titulek Český med plný antibiotik a ani znalec z titulku nepochopí o jaký med jde. Jestli se nějaký šikovný člen rozhodl zbohatnout a zneužil značku (kterou má k dispozici, a nikdo mu už nedokáže, kolik že to toho někde na/vy/koupeného medu nalil do svazových sklenic) a nebo byl plošně testován český med.
Noviny to napíšou, lidi si to zapamatují a noviny pak případně na 15. straně uvedou vysvětlení.

Já bych ale Český med nechal. Je to sice registrované sousloví, ale ne značka. Značku, tu dělá až trh. A tuto značku trh nezná. A pochybuji, že i kdyby se k tomu použilo těch 9 milionů, tak se něco zlepší.
Kdyby svaz nebyl svazem ale organizací, tak není co řešit. Má téměř monopolní postavení v produkci medu, měl rozhodující kapacity ve zpracování a kdyby chtěl, tak se na trhu s medem nikdo bez českých včelařů (jejich organizace) neuprdnul.
Bylo bylo, je co je a dobře nám tak. Pochybuji, že někdo vymyslí, co stím, protože i kdyby to vymyslel, musí přesvědčit většinu, a tu nezajímá internet, ale řízek na výročce. Dokud bude a dotace k tomu, je vše dobré, jen kdyby nebylo těch zlodějů (obchodníků)a dalších. Prostě ještě pár let budou u cest cedule med za 50-Kč a pak se to vystříbří. Trh bohužel funguje. Někdy sice pomalu, zvláště když dotace umožňují prodávat pod náklady, ale funguje. Je zbytečné mudrovat, jestli je to dobré a sprvedlivé, stejně tak, jako přemýšlet, že na rozdíl od ryb nemůžeme pod vodou plavat. Někdo mudruje a pláče, jiní se učí plavat, nebo si koupí loď.
Karel

Aha, to jsem si neuvědomil. takže by se ze všeho muselo vypustit ten
Moravský. I když jako člen ČSV bych ten název asi používat mohl. Každopádně
to by mohla být cesta, jak zvýšit odbyt a cenu medu, využít nějaký známý
místní název a dodržováním kvality a propagací tu značku během let
vypracovat. Třeba takový Radhošť zná v republice i mimo ni spousta lidí.
Zbývá pro mě jen taková "maličkost". Mít ty včely skutečně v masívu Radhošťě
nebo na políčkách pod ním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 06, 2006 10:25 PM
Subject: Re:Sklenice med


Od: Radim Pol??ek:

> Co se týká registrace značky, spíš by byla vhodnější nějaká zeměpisná.
Třeba
> tady na severní Moravě Moravský med z Beskyd. Nebo Moravský med z
Radhoště,
> z Ondřejníků, z Palkovických hůrek, z Štramberské vrchoviny atd To jsou
> všechno komplexy s velkou rozlohou lesů a políček, kde se dá toho medu
dost
> vytěžit.
....

To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro už
registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to samé
jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
_gp_
http://vindex.ic.cz

No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem členům
defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
kontrolou. Ani za nedodržení předepsané kvality jsem nenašel žádné sankce.
Když bude včelař, člen ČSV prodávat pod těmito značkami med a ten se ukáže
plný antibiotik, co se stane ze strany Svazu? Maximálně ho můžou zbavit
členství v Svazu? Pokud na to jsou nebo se dají ohnout ve stanovách
příslušné paragrafy. Nebo se s ním bude Svaz soudit a žádat nějakou náhradu
za znevážení značky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 7:50 AM
Subject: Re: Sklenice med


> To jsou všechno názvy, které nemůžeš použít, protože je nelze použít pro
už
> registovaný obsah (Český, Moravský med). Jsou nato pravidla a to je to
samé
> jako by Baťa nazval svou botu Zlínský Adidas.
> .....
> Nezbyde ti, než se poptat právníků. Můj názor je ten, že když tam napíšeš
> "Pazderkův český med" tak tam žádná ochr. známka není, v "Pazderkův Český
> med" už je. Taky jsi napsal Zlínský Adidas s velkým A. Myslím, že ani Baťu
> by nenapadlo si nechat zapsat České boty.
> Pokud by svaz známky registroval a nepoužíval, jen registrací zajistil, že
> nebude toto označení na trhu různými vykuky zneužíváno, bylo by to dle mě
> rozumné. Dát tuto značku k dispozici v podstatě komukoli, je riziko. A
může
> poškodit všechen český med, nejenom Český med. Blesk i další noviny napíší
> titulek Český med plný antibiotik a ani znalec z titulku nepochopí o jaký
> med jde. Jestli se nějaký šikovný člen rozhodl zbohatnout a zneužil značku
> (kterou má k dispozici, a nikdo mu už nedokáže, kolik že to toho někde
> na/vy/koupeného medu nalil do svazových sklenic) a nebo byl plošně
> testován český med.
> Noviny to napíšou, lidi si to zapamatují a noviny pak případně na 15.
> straně uvedou vysvětlení.
>
> Já bych ale Český med nechal. Je to sice registrované sousloví, ale ne
> značka. Značku, tu dělá až trh. A tuto značku trh nezná. A pochybuji, že i
> kdyby se k tomu použilo těch 9 milionů, tak se něco zlepší.
> Kdyby svaz nebyl svazem ale organizací, tak není co řešit. Má téměř
> monopolní postavení v produkci medu, měl rozhodující kapacity ve
zpracování
> a kdyby chtěl, tak se na trhu s medem nikdo bez českých včelařů (jejich
> organizace) neuprdnul.
> Bylo bylo, je co je a dobře nám tak. Pochybuji, že někdo vymyslí, co stím,
> protože i kdyby to vymyslel, musí přesvědčit většinu, a tu nezajímá
> internet, ale řízek na výročce. Dokud bude a dotace k tomu, je vše dobré,
> jen kdyby nebylo těch zlodějů (obchodníků)a dalších. Prostě ještě pár let
> budou u cest cedule med za 50-Kč a pak se to vystříbří. Trh bohužel
> funguje. Někdy sice pomalu, zvláště když dotace umožňují prodávat pod
> náklady, ale funguje. Je zbytečné mudrovat, jestli je to dobré a
> sprvedlivé, stejně tak, jako přemýšlet, že na rozdíl od ryb nemůžeme pod
> vodou plavat. Někdo mudruje a pláče, jiní se učí plavat, nebo si koupí
loď.
> Karel

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Může dostat obyčejný malovčelař třeba s deseti úly dotaci na nákup včelařských potřeb? Medomet úly a podobné.Kde se dají sehnat případné podrobnosti? Sice sám otazník ale tohle jistě bude zajímat hodně včelařů.
Milan

Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi. http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med. Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na: http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Milan:

> Může dostat obyčejný malovčelař třeba s deseti úly dotaci na nákup
> včelařských potřeb? Medomet úly a podobné.Kde se dají sehnat případné
> podrobnosti? Sice sám otazník ale tohle jistě bude zajímat hodně včelařů.
....

Z kterého jsi kraje? Na tom projektu se pracuje stále a výsledky jdou nalést na http://n-vcelari.cz - Projekt pro mladé. Bohužel nevím, ale probíhá to jen v Kraji Jihočeském. Pokud někdo ví, že i jinde doplňte mě.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Četl jsem něco v novinách o Zlínském kraji ,dotace 10 500 asi, na založení
chovu včel.
Pavel

Od: Pavel Samojlovič:
> Četl jsem něco v novinách o Zlínském kraji ,dotace 10 500 asi, na založení
> chovu včel.
......

Nešlo náhodou o toto? : http://www.kr-zlinsky.cz/vismo/dokumenty2.php?ID=204846
_gp_
http://vindex.ic.cz

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
Subject: Re:?esk? med


Od: Radim Pol??ek:
> No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
členům
> defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> kontrolou.
......

Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".

Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
(VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).

_gp_
http://vindex.ic.cz

Radim Polášek wrote:
>
> >Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
......

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně, Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno. (také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x 5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka

> K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka 38 -
> 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11 a 11
> rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.
.......

OPRAVUJI. VÝŠKA 280 !!

_gp_
http://vindex.ic.cz

Zadovák má po vytažené mateří mřížce strašně velkou mezeru mezi rámky v
plodišti a medníku. Když jsem nechával kdysi plodové hnízdo v plodišti a
krmil jsem, některé matky zůstaly pořád v plodišti, ale zásoby většinou
uložily v medníkových rámcích. Potom přirozeně tak první měsíc v zimě zásoby
spotřebovaly a mráz jim nedovolil přesunout se do medníku a uhynuly.
Přirozeně se dá vzít starý plást, nařezat pásy a tu mezeru vyplnit, to ale
není moc spolehlivé, včely ty pásy rády rozkousávají, nebo krmit s matkami v
plodišti a před koncem krmení v září úly prohlídnout a plodové hnízdo dát do
medníku tam, kde matka nepřešla, ale těch může být většina. A včelám to
přehazování rozbíjí už uspořádané zásoby na zimu. Takže nakonec se u mně
ustálilo to přehazování plodového hnízda před krmením, i když je to
pracnější.. Ale musím uvést, že já krmím později, tak v září, případně
kdysi, když jsem měl k dispozici malé láhve, jsem začínal někdy v tuto dobu,
nakrmil polovinu zásob tak během 14 dnů, pak jsem 14 dnů nekrmil a potom asi
dalších 14 dnů až 3 týdny v září krmil zbytek. V té době už nebylo moc
plodu, ten byl, pokud byl v dolní polovině rámků 39x24 v medníku a v horní
polovině nad plodem a v rámcích kolem plodu v medníku byly zásoby. Takže v
zimě měly včely zásoby pěkně nad sebou. Je to vidět na první pohled, jak se
včely na podzim srážejí do zimního chumáče, že je centrum na spodní polovině
medníkových plástů a včely visí hustě v mezeře pod medníkovými rámky až do
rámků v plodišti. Teprve s příchodem silných mrazů v prosinci se zimní
chumáč stáhne z mezery mezi horní medníkové rámky, kde zimuje většinu zimy.
Kdyby se to nakrmilo teď, kdy je ještě teplo a hodně plodu, tak ten by na
těch rámcích vytlačil ty zásoby do okrajových plástů a v zimě by zimní
chumáč měl nad sebou hodně prázdné plásty s málo zásobami. Na rozdíl od
nastavků.
Jinak základním předpokladem pro takovou častou manipulaci u zadováků je mít
čisté drážky, ve kterých ty rámky visí. Já je čistím dvakrát ročně, na konci
září před fumigací, kdy je úl i už dost chladný a propolis moc nelepí a
potom během května. Mám na to přípravek ze zahnutého silného drátu. Kdo to
nečistí, tomu se s rámky v zadováku pracuje strašně špatně.
Co se týká jara, slaboši se v době, kdy mají tak půl, jeden dm zavíčkovaného
plodu zúží jenom do plodiště a postupně rozšiřují. Pokud se nespojí. Silné
včelstvo se nechává tak, uteplí se co nejvíc, maximálně se jim častěji mění
nebo obracejí uteplivky zezadu, protože v té době vlhnou. Pak se dává mřížka
tak, aby polovina plodu a matka byla v plodišti a polovina v medníku. Mřížka
se dává zhruba v té době, aby až se ten plod vylíhne, bylo první vybírání
medu. Dále je to včelaření v úlu s nedostatečným prostorem v plodišti i v
medníku. takže se vždy převěšují nějaké rámky s mladým plodem z plodiště do
medníku. Medník se vybírá po polovinách, když je zavíčkována polovina rámků,
vyberou se, nahradí prázdnými nebo mladým plodem z plodiště a až je
zavíčkována druhá polovina, zase se vybere. Přirozeně je to o mnohem
pracnější než v nastavcích. Rojí se taky víc než v nastavcích.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku


> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva
jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší
a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je
příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých
mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>

U nás na vesnici se rody dělily na "kováky" a "dřeváky" My jsme byli
dřeváci, takže jsme si spoustu věcí ze dřeva dělali sami a úly taky. První
snad někdy mezi válkami. Byly to uteplené zadováky dvojáky po 12 rámcích
39x24 na teplou stavbu a právě česno a očko bylo symetricky uprostřed. Ale u
dvojáků to nevadilo, prostřední přepážku ohřívalo druhé včeltvo a proto
včely začínaly zimu vždy u té přepážky. Problém se objevil v úlových
bateriích, kde byly včely zahřívány vedlejšími z obou stran. Boční krmení
jsme u zadováků měli, ale nijak se neosvědčilo, nakonec jsme krmili klasicky
převrácenou flaškou do korýtka.
Zimování v medníku jsme začali jako novinku tak někdy okolo roku 1975 . To
by časově sedělo. A co si ještě pamatuji z té doby, selektivní herbicidy se
tehdy nepoužívaly. zemědělci sklidili obilí, podmítli a zaseli nové a v září
a říjnu to byla samá ohnice a jiné kvetoucí plevely. To byla podněcovací
snůška !

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 07, 2006 11:54 PM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku

Kterého stojánku se toto týká? Osobně znám tovární Budečáky a ty mají v
originální podobě plodišťní česno na pozinkovanou "zástrčku" k pravé straně,
Moravský univerzál je na poloteplo (či polostudeno), ... cosi mi říká, že
umístění česna na střed se zavedlo s úly - stojánky a nástavky nastudeno.
(také listováky) Podle mě není běžné vidět u továrních úlů nateplo česno
nastřed rámku.

Jinak k tomu zimování v medníku. Znám osobně člověka, který prohlašuje a já
mu věřím, protože je to dost věrohodný člověk, že zimování v medníku a také
rámkovou míru k němu dojela někdy kolem roku 1960-70 okoukat Racionalizační
komise (určitě svazáci tento temín znají) a posléze, když byly postupy se
zimováním v medníku p. prof. Sylvou Kubišovou ověřeny a popsány jako popisný
návod ve Včelařství, tak se začalo po uveřejnění tohoto článku hojně
využívat zimování v medníku.

Ten člověk je příčinou mého zájmu o včely a včelaření a znám jeho dvojáky
jako své boty, které mají taktéž známky dvojtého Budečáku s bočním krmením a
plodišťními česny doboku.

K tomu zimování. Jde o prostředí, kde se hojně vyskytuje pozdní snůška z
jetelovin a fenyklu, jde oto, že je včelstvo pomalým způsobem dokrmováno a
jde oto, že je před touto pozdní snůškou odstraněna mateří mřížka a matka
vlastně, z velké části nultého stáří, klade za takových podmínek s přínosem
sladiny a dokrmováním jak o život. Ty dvojáky jsou naskládány na tři patra x
5 ks vedle sebe = 30 včelstev ve včelínu a zimování probíhá bez zužování.

K tomu ještě dodám, že šířka toho rámku je 37O, výška 380, a loučková šířka
38 - 40 mm (klasické zadovácké mezerníky = válečky 10 mm). A to s počtem 11
a 11 rámků do 10 mm mezi plodištěm a medníkem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsky <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Jak přečkat zimu v zadováku
> Datum: 07.8.2006 23:08:42
> ----------------------------------------
> Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
> způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
> ořechové.
>
> V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
> plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
> ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
> snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
> sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?
>
> Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
> s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
> velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
> vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
> několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).
>
> Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.
>
> Zdraví
>
> Petr B.
>
> Radim Polášek wrote:
>
> >Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
> >technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
> >na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
> >potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
> >medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
> >nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
> >velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
> >zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
> >symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
> >doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
> >vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct přesunout,
> >jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
> >
> >R. Polášek
> >
> >
> >
>
>
>
>

To je ale starý předpis který nepočítal s prodejem v obchodní síti musíš si najít ten nový z letoška

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:?esk? med
> Datum: 07.8.2006 23:52:38
> ----------------------------------------
> Prošel jsem svazovou normu Český med a směrnici číslo 2/2003 ČSV o
> průmyslovém vlastnictví. Kvalitativní podmínky, jaké med od včelaře musí
> splňovat pro to, aby včelař jako člen Svazu mohl používat příslušné ochranné
> známky tam jsou, ale nikde není napsáno, jakým způsobem toto včelař má
> doložit případně zda to vůbec musí doložit předem nebo jestli stačí až v
> případě kontroly za přítomnosti kontrolního orgánu odebrat vzorek a
> analyzovat.. Vychází mi z toho, že pokud prodávám med nepodnikatelsky ze
> dvora a jsem člen ČSV, je v podstatě jen na mém rozhodnutí, jestli si
> myslím, že můj med tyto podmínky splňuje a jestli tam tu značku na sklenice
> dám nebo ne a jestli dám nějaký vzorek medu na nějaký atest nebo ne. Nevím,
> jak to je, když bych ty sklenice dával do kamenného obchodu nebo prodával na
> tržištích, to by asi bylo považováno za podnikatelský způsob prodeje medu a
> pak by to muselo být povoleno přímo smlouvou s ČSV.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Gustimilián Pazderka" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, August 07, 2006 2:20 PM
> Subject: Re:?esk? med
>
>
> Od: Radim Pol??ek:
> > No ale značku Český nebo Moravský med přece dal Svaz k dispozici všem
> členům
> > defakto bez jakýchkoliv podmínek, protože to nepodmínil žádnou předběžnou
> > kontrolou.
> ......
>
> Radime, jestli se chceš prohrabávat známkama, tady máš odkaz na databázi.
> http://isdvapl.upv.cz/pls/portal30/oz.ozfrm Napiš jen do znění slovo med.
> Je to nějaká doba, co jsem zhledal, že celé snažení ČSV s ochranou názvu je
> sice dobrý, ale je v podstatě jako samotná propagace velmi nákladná
> záležitost. Tudíž zůstane komerčně nevyužita a jaksi "pasivní".
>
> Ono totiž jsou podmínky a kdo chce používat zaregistrované ČSV názvy, musí
> splňovat také ČSV normu. A ta podmínka je to poslat do laboratoře svazové
> (VÚDol). Odkaz na svazové stránky co se týká medu je na:
> http://www.vcelarstvi.cz/cz/index.html?page=med (tam si míchají také pojmy
> v seznamu s prodejem ze dvora a značkou český med).
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>
>

trojnozku vyraba jeden chlapik zo Znojma. Pravidelne obizda vsetky
vcelarske vystavy. Ak nema niekto jeho kontakt po ruke, pozriem to vecer
doma a poslem.

Matej




Radek HUBAČ <drh/=/seznam.cz>
04.08.2006 20:20
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
trojnožka na stáčení medu a frekvenční menič






Pro svého kamaráda scháním trojnožku na stáčení medu a pro sebe
frekvenční měnič na medomet, nejlépe od fi. Mitronic, nepotulují se
někde???
Předem děkuji

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: Eman [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Thursday, August 03, 2006 10:10 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: cukernat?n? medu

Pro malovčelaře se ta investice i provoz nevyplatí. U sebe to považuju
za
zbytečné a všem zákazníkům opakuji, že zkrystalizovaný med je
kvalitnější
než "mrtvý" tekutý levný med v supermarketu. Je to trochu demagogie, ale
nějakou logiku to má.

Celá ta teplotní teorie kolem krystalizace mě selhává, když vytáčím po
týdnu napůl zkrystalizovaný řepkový med, který by měl mít teplotu kolem
+30
C v úlu. Navíc mívá někdy i zavíčkovaný med obsah vody nad 20%, a to už
je
od včel podraz. Co pak s tím jiného než do medoviny. Na nějaké vysoušení
medu v mých podmínkách nevěřím. Nepotřebuji řepku v blízkosti. Nebezpečí
postřiků, problémový med a chuť taky nic moc.

------------------
R.Polášek:
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

__________ Informace od NOD32 1.1454 (20060321) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Radim Polášek napsal:
>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí...

Na jednom stanovišti mám také budečáky po dědovi. Letos v nich budu zimovat 7 včelstev.
Protože jsou v tuto dobu ještě plné včel, po vytočení medu oddělám jen 4 rámky v medníku zezadu a krmím dvěma 4l lahvemi s prosakovacím víčkem (jedno krmící a jedno podněcovací) a ponechanou mateří mřížkou. Většinou v září potom dokrmím ještě jednou nebo dvěma 4l lahvemi. Včely zásoby ukládají do plodiště, dokud tam mají místo. Až plodiště zanesou, zbytek dávají do rámků v medníku. Proto dávám jedno podněcovací víčko, aby se odebrání roztoku rozložilo na trochu delší dobu a většinu uložili do plodiště k vybíhajícímu plodu. Přebytečné rámky z medníku potom odeberu nejpozději před fumigací, kdy už není tolik včel.
Česna jsou umístěna symetricky na střed. Za cca 25 let se mi nestalo při zimování v plodišti, že by chumáč seděl na středu, a v mrazech se potom odtrhnul od zásob na jedné boční straně rámku. Vždy začínají zimovat u některé boční stěny.
Včely při zimování obsedají průměrně cca 5 uliček. Řepku využijí naplno. Už je v úlech přebytek včel a nastávají klasické problémy zadováků – nedostatek místa (pro kladení i pro včely). Potom je možné využít dříve doporučované vyrovnávání mezi jednotlivými včelstvy plodem.
Já odčerpávám včely z medníků (popřípadě i plod) do nástavkových úlů na stejném stanovišti.

Letošní zimování ještě nemám rozhodnuté.
Pokud toto počasí nezarazí melicitózu, asi budu krmit tak, jak se to dělalo před padesáti lety. Budu krmit se zrušeným medníkem.
Možná vložím prázdné souše mezi plodové rámky.
A nakrmím najednou 3-4 prosakovacími sklenicemi cukru.

Radek Krušina

Od: <Josef.Mensik

> Zimování silných včelstev v budečáku je holý
> nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat
.....

Mě se to nezdá jako nesmysl, jestli se poupraví zadovák na možnost s nástavkem. Pozor, mám jinou verzi! Mluvím o nástavku z boku, který má funkci druhého medníku nebo samotného medníku a taková jednoduchá úprava může při stavu včelstev dost zjednodušit proces při manipulaci ve snůšce s převěšováním.
Je to asi na článek do VN, ale mám takové rozšíření v hlavě od doby, co jsem řešil s jedním kočovníkem co má ve voze vysouváky. Bohužel "starého psa" jsem nepřesvědčil aby takovou jednoduchou věc vyzkoušel, takže je možné, že taková úprava by se dala nalést jinde u někoho jiného a se zkušenostmi.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
Tonda

>Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků.

>Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.

Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Od: A.Podh?jeck? :

> Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
.......

Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

_gp_
http://vindex.ic.cz