Archiv Včelařské konference

Od: A.Podh?jeck? :

> Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
.......

Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Další medníky vždy pod a je jich několk. Celkem až čtyři. Včely postupují od shora dolů. Je to když snůška pokračuje, takže zásoby nepojídají.
Tonda
Ps: předtím vypadlo téma

>Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby nezačnou pojídat?

Samozřejmě těch možností, jak zimovat v budečáku je víc. A ne všechny jsou
úplně chybné. Ale v srpnu a části září musí být v budečáku včelstva na co
největším prostoru, velikost zimního chumáče je určována někdy v té době, dá
se říct, že matka v srpnu a v teplém září tak dlouho produkuje zimní včely,
dokud jimi nezaplní úl. Pokud je tak malý jako budečák. Když je v té době v
plodišti i v medníku, tak je těch zimních včel logicky víc. je ale fakt, že
krmení třeba okurkovou láhví v prázdném medníku je obratnější. Jenže já má
zavedené krmení krmení korýtkem s obrácenou flaškou se špuntem. Láhve mám
nyní dvoulitrové. Výhoda tohoto krmení je i ta, že v případě potřeby po
úpravě funguje v podstatě taky až do venkovních nízkých teplot , takže v
případě potřeby můžu v říjnu a listopadu napravovat nějaké problémy To očko
je výhodné pro budečák s nezateplenou přední stěnou. Se zateplenou přední
stěnou je jeho přínos menší. Ale stejně to závisí na konkrétním mikroklimatu
stanoviště a na konkrétním počasí. Někdy úl zahřeje slunce příliš brzy,
včely vyletí do sněhu nebo se prudce změní počasí a včely se nevrátí,
zatímco v utepleném úlu vyletí, až když je skutečně teplo a vrátí se. Jindy
úl zahřeje slunce, včely vyletí ven, vypráší se a rozjedou jarní plodování,
zatímco v utepleném úlu mají pořád ještě zimu.

R. Polášek

----- Original Message -----
>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 8:32 AM
Subject: Re:Jak přečkat zimu v zadováku


Uvědomte si jednu věc přirozený vývoj včelstva je následující roj který
obsadí jakoukoli dutinu t.j. i úl staví od shora dolů postupně klade od
shora směrem dolů a buňky nad plodovým hnízdem zanáší medem na konci roku
je prostor shora celý zaplněn medem a zimní sedisko je dole u česna Včely
pak postupují v zimě směrem nahoru a podél rámků. Zimování silných včelstev
v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat Chcete li
zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a
ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích. Síla
zimního hroznu se totiž odvíjí od délky rámků aby bylo vždy ve tvaru koule
Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor
oddělit uteplivkou Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý
plod na horu a jen rámek s matkou necháte dole a plodiště můžete celé pak
vystrojit mezistěnami a oddělíte mřížkou což bude obdobou nástavkového
systému Já osobně ale nepozoruji žádný rozdíl v kilogramovém výnosu v
různých typech úlů jen pracnost v budečácích je asi tak třikrát větší a u
nástavkových ůlú je jen rozdíl ve váze nástavků. Zimování v budečácíh které
nemají v medníku očko není dobré neboť zpožďuje se zimní prolet a tím úlová
hygiena včely musí zimovat blízko česna aby rychle mohly reagovat na zimní
počasí a včas se vyprášit jeli však v úlu očko a včely mohou sedět u něj
mizí nám pak problém prázdného medníku který funguje v zimě jako lednička
Vysoký prostor mezi patry při krmení včely prostaví a proto se připravte na
jaře budete muset všechny rámky čistit a to je zase práce navíc

Pepan

Rozvinutou rojovku už asi nevyřeší, ale určitě přispěje jako protirojové opatření. Když budu mít jeden medník a ponechám ho celý zavíčkovaný, bude se za pár dnů rozvíjet rojová nálada určitě. Když přidám další prázdné nástavky, k tomu ještě mezistěny, dám jim práci a mají jiné starosti. Nikomu ten názor ale nevnucuju. Větší prostor je ale určitě jako jedno z protirojových opatření.
Tonda

>Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.

nejlepší je pod . A proč by je pojídaly, vždyť je snůška
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:43:01
> ----------------------------------------
> >Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet,
> ale může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
>
> Další medník v tom případě nasazujete nad nebo pod? Včely ty zásoby
> nezačnou pojídat?
>
>
>

Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 08.8.2006 10:44:06
> ----------------------------------------
> Od: A.Podh?jeck? :
>
> > Ještě je výhoda nástavkových, že se nemusí hned po zavíčkování vytáčet, ale
> > může se nasadit další medník a snůška pokračuje.
> .......
>
> Bohužel více než snůšku a nastavování nástavků zaujímá řešní proti rojení. Dost
> to spolu souvisí a právě to nastavení, moc rozvinutou rojovku neřeší. Takže je
> to podle mě jen taková fráze pro lepší pocit mít nástavkový úl.
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

>>To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Nemusí to být jenom tím. Začala kvést řepka, pak se udělalo na 3 týdny hnusně podobně jako teď. Nástavkové úly plné včel, létaly minimálně, tedy potravy určitě neměly nadbytek. V úlech byly desítky zakladených matečníků. Díky vytvoření oddělků nebo přeletáků (když se občas udělalo hezky) a následného spojení a pak obnovení snůšky po těch 3 týdnech je to nakonec přešlo.
Dan

Letos to bylo počasím. Nebyla snůška, nebyl otevřený plod a tak u včel převládla rojová nálada. Nevyrolily se ale taky všechny. Mně z padesáti něco do deseti. Záleží ještě i na jiných faktorech. Včelař to třeba hodně ovlivní tvořením oddělků, místa pro kladení a ukládání medu aj.
Tonda

>Letos byl zase rojový rok a bylo úplně jedno jestli to byl budečák , tachovák, nebo langsrot ve vysokých komínech měly dostatek míst a přece vysely na stromě Já mám takový pocit , že rojení nezávisí vůbec, ale vůbec na včelařově vůli , ale tak ja je to všude v přírodě na dostatku potravy. To je, čím více potravy tím je větší vůle k rozmnožování.

Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je budete na jaře rozšiřovat...

V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi nestihnu ;-)

Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých nástavcích...

Však už se na to těším.

Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový prostor oddělit uteplivkou...

Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a ponechat v úlu všechny rámky).

Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na horu...

Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.
>
>
>

:: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a zbytek jen mezistěny

To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených "přecházecích" nástavků?

On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

A PRACNÉ TO NENÍ

vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 13:14:20
> ----------------------------------------
> :: Tak to vtom případě bych jen rámky s plodem vyřízl a nacpal do nových a
> zbytek jen mezistěny
>
> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
>
>
>

Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá

Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.

Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2 hodiny a její zrušení pak zase půl

Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?

včely smeteš na prázdné mezistěny a na jaře kdy se to nejlépe dělá, je obsazených v budečáku tak asi 5 rámků a teď mne napalo že by šlo rámkům provizorně prodlužit ouška hřebíkem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr J. Borsk? <rosomak/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Jak p?e?kat zimu v zadov?ku
> Datum: 08.8.2006 14:35:10
> ----------------------------------------
> Pepan: On prřecází z budečáku ten nástavky nemá
>
> Měl jsem na mysli upravené langsthrotí nástavky.
>
> Pepan: vyřízneš a upravíš na potřebnouvýěku vložíš do prázdného
> nenadrátkovaného rámku a zajistíš gumičkou to je vše a za tu dobu co jsem
> smolil tento text máš hotovy dva kusy a úprava nástavku tě zabere aspoň 1/2
> hodiny a její zrušení pak zase půl
>
> Před tím ale musím někam smést včely a při vlastním vyřezávání se pěkně
> zablemcám. Obojí by při přechodném použití původních rámků v upravených
> nástavkách odpadlo. Nebo jsem něco nepochopil?
>
>
>

Pokud chceš na jaře převádět do nastavků, navrhoval bych za prvé je mít teď
v starých úlech v plodišti i v medníku v co největším prostoru, aby do zimy
šly co nejsilnější. Za druhé v listopadu až prosinci při teplotě v poledne
okolo 10 - 15 st C vybrat rámky bez včel a většího množství zásob z
neosazeného plodiště nebo spodního nastavku, nechat jen jeden, dva u česna a
doma v klidu ty plásty předělat do nové míry. V zimě včelám takové prázdné
prostory pod nimi zas tak moc nevadí. Nebo ty včely takhle zúžit, jakmile se
na jaře trochu rozplodují a s rámky udělat totéž. Za třetí na jaře před
proletem na úly připevnit zepředu sytě nabarvenou lepenku nebo podobný
materiál, aby se orientovaly na barvu a ne na tvar úlu. Přehodit do nových
úlů včetně té lepenky asi na konci dubna nebo tak nějak, kdy to plodiště
nebo ten jeden nastavek se starými rámky bude plný. Já bych asi použil
nějaký přechodový nastavek, kde by se plod ze starých rámků nechal vylíhnout
a pak by se odstranily.

Nebo pokuď ty Langstrothy budeš mít už v zimě, tak v prosinci a začátku
ledna bych z těch univerzálů a pětiletek, kde ty včely zimují v medníkovém
oddělitelném nastavku prostě ty medníky položil na dno a jeden nastavek s
rámky toho langstrothu a případné mezery zatěsnil. Musí být aspoň mírný mráz
a klidné počasí, jinak často vzlétne hodně včel, které ale někde ztuhnou.
Nebo naopak + 10 nad nulou, potom se ty vzlétnuté včely většinou stihnou
vrátit do úlu. Včely při proletu vyletí česnem v langstrothu, zalétají se
na něho a pak už je kdykoliv možné, kdy je tepleji, nechat matku sestoupit
dolů do langstrothu a rozplodovat se a staré rámky po vylíhnutí plodu
odstranit. Nevím ale, jak moc by se včelám nelíbilo, kdyby v zimě ten nový
langstroth a rámky "smrděly novotou" Při dostatečně silném mrazu, -10, - 15
st C a vyčištěných drážkách od propolisu je možné v zimě takhle přesunovat i
jednotlivé rámky z zadováků, včely téměř nevzlétnou ale to už je dost
extrém.

Nebo pokud ty langstrothy máš už teď, je jedna z možností umělý roj. Včely
setřepat do rojáku, 3 dny ve sklepě s trochou cukru a potom usadit do nového
úlu na mezistěny a krmit. Nejlíp asi na původní místo. Do poloviny září by
měly stihnout postavit a částečně i zaplodovat minimálně plásty odpovídající
jednomu nastavku 39x24. Asi ještě lepší varianta je místo rojáku je setřepat
rovnou do nového úlu na mezistěny. Pak stačí jen po třech dnech vynést úl ze
sklepa, položit na místo a otevřít česno.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 08, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> Pepan: ...Zimování silných včelstev v budečáku je holý nesmysl Kam je
> budete na jaře rozšiřovat...
>
> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)
>
> Pepan: ...Chcete li zimovat silná včelstva což má opravdový význam pro
> snůšky z javorů a ovocných stromů přejděte na větší rámkovou míru o
nízkých
> nástavcích...
>
> Však už se na to těším.
>
> Pepan: ...Nejlepší zimování v budečáku je v nezúženém plodišti Medníkový
> prostor oddělit uteplivkou...
>
> Takhle jsem si to původně představoval, teď ale váhám, jestli to nemám
> udělat tak, jak píše Radim (vyndat mřížku, přenést hnízdo do medníku a
> ponechat v úlu všechny rámky).
>
> Pepan: ...Na jaře pak při pouštění do medníku přendáte veškerý plod na
> horu...
>
> Na jaře, doufám, dvouprostorové úly opustím, včelstva převěsím do
> "přecházecích" nástavků a mezistěny už budu dávat v langsthrotích rámcích.

Dne úterý 08 srpen 2006 13:01 Petr J. Borský napsal(a):

> V tuto chvíli nemám jinou možnost. Včely jsem získal právě teď (dvě v
> budečácích, dvě v nějakých univerzálech, jedno snad v pětiletce a jedno v
> tachováku) s tím, že si je převedu na 3/4 langstroth - to už ale teď asi
> nestihnu ;-)

na prechod na langstroth ma petiletka ten spravny pudorys.


Honza

Někde na webu včelařů pardubicka jsem našel fotogalerii polystyrenového úlu slepeného samovýrobou. Autor je prý někde z této konference. Zajímaly by mne zkušenosti s tímto úlem. Dle mého názoru lepidlo na polystyren časem vlivem povětrnostních podmínek povolí a nádstavec se může jednoho dne rozletět na 4 stěny i s včelami.

Od: Petr J. Borsk?:

> To mi skoro připadá pracnější. Má to nějaké výhody před použitím upravených
> "přecházecích" nástavků?
.....

Já bych z toho nedělal při takovém počtu včelstev drama. Jestli chceš vědět o výhodách tak ty vidím asi v tom, že jestli je vše provedeno s pokud možno co největší přesností. Je prozatím vhodné počasí .. tj. pod mrakem a otravovat tě budou jen vosy.

1. Nejprve bych vzal úl, dal ho bokem a na jeho místo dal druhý.
2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v případě gumičky poopravit prsty)
3. Na místě bych postupně setřepal včely do nachytaného úlu rámky dal do bedny.
4. Úl se smetencem zavřel víkem a šel někam, kde včely nemohou a kde je stolek (nástavky+víko) jako podložka.
5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2 mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý nůž.
6. Po vyříznutí na výšku dokončit boky.
7. Upevnit drátky a dokončit šířku nějakým pěkným kusem. Ten také zajistit drátkem.
8. Přeřezat do počtu vhodné k zazimování. Podle mě může být včelstvo zimováno i bez části rámků. Tj. např. 6 a 6 nad sebou. Atp.
9. Upevnění provést i čtyřmi drátky. Drátek , je-li zamotán na horní loučce s delšími konci drátku pro rozmotání se dá po dokrmení (dostavění) vytáhnout bez manipulace s rámkem. Také se není potřeba se obávat a je možno i ponechat ten drátek až do jara.
10. Jít vrátit dílo a plod smetenci. Je potřeba pozvednout víko a sklepnout včely na dno ... zakouřit a naskládat vhodně plod k sobě(nad sebe) a zbytek. No a zahájit to dokrmení.
11. Dělat pomalu, úpostupně a zamezit hlavně slídivosti. (dělat přeřezávání v chráněném prostředí od včel)

Někdy vloni jsem to už zde na konferenci popisoval. Jde o konečné řešení a to je ta výhoda. Hlavně je to dobou osvědčený způsob.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Poopravuji:

> 2. Já jsem používal drátky na vyplétání rámků ... je pevnější a snadno se dá
> nastříhat, zavázat a vypnout posunutím jakoby do diagonály rámku. to udělá pevný
> základ a i těžší rámek drátek udrží a zamezí vyklonění do uličky. (to se dá v
> případě gumičky poopravit prsty)

...a i těžší dílo ..


> 5. Začal bych asi pěknými plodovými r. a to tak, že je položit jako první a naně
> položit jako šablonu (mírně označit otlačením) určen k přeřezání. Řezat o asi 2
> mm více.Tak se docílí maximální přesnosti a tuhého zasunutí. Je potřeba ostrý
> nůž.

...položit jako šablonu rámek, (mírně označit otlačením)do kterého se bude dílo vkládat.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Před nedávnem tady na konferenci jeden z přátel psal o tom, jak používá Futterkammer.
Chtěl bych poprosit, kdyby byl tak hodný a ozval se na můj mail, případně jestli s touto technologií máte někdo zkušenosti nebo víte o zdroji přesných informací, byl bych velice vděčný za informaci. Předem moc děkuji.
311.kucera/=/seznam.cz

Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126. Ze svých 38 včelstev jich 14
zimuji v Budečáku nebo MU a žádný problém.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borsky [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Monday, August 07, 2006 11:08 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Jak přečkat zimu v zadováku

Díky, Radime, za upozornění, tušil jsem, že ve Včelařově roku popisovaný
způsob zimování v zadovácích nebude z dnešního pohledu asi to pravé
ořechové.

V tom postupu bych si ale chtěl udělat jasno. Pro teď to znamená, že
plodové rámky i s matkou přeložím do medníku a včelstvo zakrmím - k čemu
ale vlastně slouží to přeložení do medníku? V nástavkách bych se spíš
snažil mít plodiště co nejníž, aby měl pak zimní chomáč zásoby nad
sebou. A jak potom na jaře - zase se plodiště překládá dolů?

Omlouvám se za přihlouplé dotazy, ale zatím jsem se jakž takž skamarádil
s nástavkama, ale zimování silných včelstev v budečácích je pro mě
velkou neznámou (dnešní vyjímání podložek pro odběr letní měli na
vyšetření P.l. bylo pro mě prvním praktickým kontaktem s tímto úlem a
několikrát jsem při tom toužebně vzpomínal na své nízké nástavky).

Předem děkuji za vysvětlení a za případné další rady.

Zdraví

Petr B.

Radim Polášek wrote:

>Právě u zadováků tam je popsána zastaralá a později velice kritizovaná
>technologie a sice zrovna v tuto dobu zrušení medníku a zúžení včelstva jen
>na pár rámků 39x24 v plodišti. Sice se dá říct, že včely přezimují slabší a
>potom se další rok míň rojí... Správná technologie je vytočit med z
>medníku, přesunout plodové hnízdo z plodiště do medníku, matka tam sama
>nejspíš nepřejde, protože mezera mezi rámky v plodišti a medníku je příliš
>velká, nechat v úlu co nejvíc rámků, protože nyní prostor úlu určuje sílu
>zimního chumáče a krmit. Ještě česno a očko v medníku by nemělo být
>symetricky vzhledem k rámkům na teplou stavbu, potom se často symetricky
>doprostřed rámků umístí i zimní chumáč a v případě delších souvislých mrazů
>vybere jednu polovinu zásob ke stěně úlu a k druhé se nebude moct
přesunout,
>jak se zhusta stalo i v nastavcích v letošní zimě.
>
>R. Polášek
>
>
>

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(

Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Petr B.

> Langsthroty budu stloukat přes zimu

Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Od: Petr J. Borsk?:

> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(
.......

Mohu se zeptat kde jsou ty čísla Včelařství dostupné?

_gp_
http://vindex.ic.cz

To je nejrozumnější. Teď je nejhorší doba kvůli slídivosti. Na jaře mají včely jinou vitalitu, vystaví si nové dílo a nevadí i nějaká ta ponechaná skulina.
Tonda

>Díky za všechny rady, mám o čem přemýšlet. Langsthroty budu stloukat přes zimu a zatím stejně nemám chuť do těch včelstev investovat víc, než krmení - jsou v pásmu a teprve čekám na výsledky vyšetření měli na P.l. Takže pokud vše dobře dopadne, pustím se do převodu až na jaře.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)
Karel

No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm
Tonda

>No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.
Karel

Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil, zazimoval a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného výkonu (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích, měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1 nástavek - hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním - rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně - 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1 tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely vyvěšeny (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky - snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho co jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg, druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu. Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to nedohnaly).
A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit (loni to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné), protože nevím zda:
- jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
- nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují létavky a sama matka nic moc.
Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10 včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

Asi spíš myslel Moderního včelaře....

já: ...A na webu je, pokud vím, až pár letošních čísel :-(
.....
Karel: Kde, o to mi uniklo, nebo je to fór:-)

Omlouvám se, to byl nechtěnej fór - díval jsem se na vcelarstvi.cz do sekce "Časopis včelařství", zahlédl jsem tam obrázky obálek posledních dvou čísel jako odkazy a už mě nenapadlo se podívat, kam ty odkazy vedou. Samozřejmě nevedou na časopis v .pdf, jak jsem si bláhově myslel, ale jen na větší obrázek obálky :-(

Holt jsem ve své bláhovosti myslel, že se někdo v Křemencovce probral z letargie, takže se ještě jednou omlouvám za planej poplach.

Typoval bych spíše na rozdíly mezi matkami a dobré stanoviště. Co mám
zkušenosti z kočovného vozu, kde byly ty úly těsně vedle sebe, tak ty krajní
mohly být tak o 20 - 30 % lepší přes to zalétávání létavek, víc ne. U
nastavků umístěných po skupinkách 2 - 4 včeltvech venku v jedné řadě to bude
mnohem méně. Možná pokud by byly úly za sebou, ten přední by ty létavky
stahoval.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:48 AM
Subject: Zalétávání včel


> Omlouvám se,že s tím zase otravuji (viz předchozí příspěvek - zalétávání
> včel), ale minulý víkend jsem v hodině dvanácté včelstva vytočil,
zazimoval
> a začal krmit (teď už zde jen prší a je zima -Liberecko)a tak mám čas se
> prohrabat letošními záznamy. A pořád mi to vrtá hlavou - proč některá
> včelstva na jaře tak rychle a enormě zesílí a dosáhnou nadprůměrného
výkonu
> (z 20 včelstev cca 3), zda to není způsobeno nějakou atraktivností tohoto
> včelstva, jež má za následek, že je posilováno létavkami z ostatních.
> Konkrétně letos - moje nejvýkonější včelstvo - v zimě na dvou nástavcích,
> měl 6 řádků - hodnoceno jako slabé, jarní prohlídka zaplňovalo 1
nástavek -
> hodnoceno jako střední a tak jsem ho nechal a nespojil se sousedním -
> rozkvět třešně - nasazení medníků - hodnoceno jako silné (plodu průměrně -
> 5 plástů, ale hodně včel) oproti ostatním jsem mu týdně přidával 1
> tachovský nástavek (i když byla zima) - pořád byly v podmetu včely
vyvěšeny
> (vrstva cca 5 cm) a vrchní nástavek byl vždy obsazen. tak se dostaly do
> prvního medobraní na 3 nástavky plodiště - mříška a 4 nástavky medníky -
> snaho o rojení nezaznamenána - v některých slabších to vypadalo, jako když
> závodí kdo bude mít více matečníků - letos řešeno silným vytočením všeho
co
> jsem našel a bez potravy je to většinou přešlo. První medobraní 49 kg,
> druhé 43kg - v plodišti zůstalo cca 10kg. Teď jsem je srazil na 3 nástavky
> a 10 cm podmet je nacpaný včelami, že se dotýkají vloženého formidolu.
> Taková mám ještě 3 (78 a 72 kg) a ani jedno není na kraji řady. Ostatní
> jsou v průměru (kolem 50kg) a 3 nic moc (2 bezmatečná po vyrojení a jedno
> jsem na jaře při tvorbě oddělků moc vybral - zdálo se silné, ale už to
> nedohnaly).
> A tak stále přemýšlím, zda je správné toto včelstvo příští rok množit
(loni
> to byly jiná včelstva - matky jsem jim neměnil a letos byly průměrné),
> protože nevím zda:
> - jde o včelstva, jež mají enorně dlouhověké včely i v sezoně
> - nebo jde o nějak atraktivní včelstva, jež pouze sousedům přetahují
> létavky a sama matka nic moc.
> Setkaly jste se s tím také, jak jste to řešily???
> Samozřejmě i já bych chtěl mít jen samé supermatky, kde na jaře jen
> naházíte na úl nástavky, pak jen točíte a pak je odeberete a zakrmíte a je
> hotovo - žádné rojení a výnosy kolem 100kg - kdy pak by mi stačílo cca 10
> včelstev místo 20 a poloviční práce s provozem.

A.Podhájecký: No a nebo jednoduše jako já.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-jak-prejit-na-langstroth.htm

Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Karel: No a nebo to udělej jako já. Záleží, kolik chceš mít včelstev. Já jsem získané bezprizorní včely na 39cm rozebral vloni do plemenáčů (4dno) a nadělal z toho oddělky, letos už mi dávaly med. Rámky 39*24 jsem přidělal na loučku 45cm, pak jsem je nechal na kraji a postupně vyndal. Ale já jsem přecházel na Lang.24cm. A zjednoho včelstva jich bylo několik nových v podstatě při stejné práci a stálo to jen trochu cukru navíc.

To je dobrý nápad, ale mně zatím těch šest včelstev postačí (neříkám, že napořád).

Jinak ten způsob s Adamcovým rámkem přidělaným na Langsthrotově loučce funguje i v 3/4 nástavku, pokud je na vysokém "varroa-dně".

m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?

Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že dobře hořely :-\

Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře (odpadlo mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Rozhodně bych si vzal na pomoc statistiku, gaussovo rozdělení (křivku) a z této perspektivy bych to hodnotil.
Dlouhověkost je funkcí i ošetřování a poměru kojiček k plodu. A tak je možné, že včelstva v jednom roce s pozdním rozvojem mají tento poměr pro podletní ošetřování lepší. Pak jsou v příštím ranná a naopak. Včelstvo je především systém a je na něj třeba koukat dynamicky. Tedy záleží na jeho chování v minulosti. Má v podtatě setrvačnost.
Jinak to jsou obdivuhodné výnosy, ale jaké jsou ve vztahu k ostatním.

Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.

V této souvislosti mě napadlo, jak tento problém řeší zastánci
polystyrenových úlů. A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

mp

Dne středa 09 srpen 2006 10:44 Michal Pol napsal(a):
> Stojím teď před problémem likvidace starých polystyrenových plemenáčků. Mám
> jich jen pár, ale zbavit se jich nebude úplně jednoduché.
>

Sberny dvur ?

Honza

Michal Pol: ...A co v případě moru, spálení na místě si nějak nedovedu
představit.

Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

U budečáků bych je zimoval jen v plodišti a pokud by to šlo na jaře bych je přeložil do už prázdných úlů bez strůpků, nebo hned do 3/4 langstroth. Na výšku se vejdou do podmetu a na délku stačí dát do nástavku truhlík pro zkrácení délky.
Dokonce je např. pan Kolomý vyrábí. Stačilo by jenom obrácené L aby nestavěly divočinu a stavěly na horních mezistěnách.
Tonda

>Takto jsem to dělal (inspirován právě tímto článkem) vloni, kdy jsem přecházel ze získaných polystyrenových jakobytachováků. Z pětiletky a tachováku by to šlo, z těch budečáků si to nějak neumím představit ;-)

Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Jenom do nějakého malého % znečištění. Zbytky úlů určitě ne. Rozhodně tam nepůjdou naházet při likvidaci moru.
Tonda

>Samotný polystyren jde snad házet do kontejneru pro plast. Molitan například ne.

Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg. Ten výnos 80 Kg byl z dvou nástvku - plodiště medník 39 X 24 ( tdy vlastně dvouprosorové uspořádání ). Dokonce po druhém točení za týden byl medník plný sladiny, tak jsem přidal na to jedno plodiště druhý medník. Za další týden byl plný i tento. Chtěl jsem si odchovat matku, ale nějak jsem to nestih...tak uvidíme příští rok.
Ostatní úly byly 2 nástavky a u dvou úlu 3 nástavky. V těch třech nástavcích bylo podle mě více včel ale i plodu, bohužel o dost méně medu.
Tomáš

Včelařím 6 rok. Musím se přiznat, že jsem tomu úplně propadl a ostatní koníčky se propadly do pozadí. Bohužel nebo možná bohudík, neměl jsem žádného učitele a tak jsem začal pouze z nadšení (a průběžně sehnal veškerou dostupnou literaturu a informace z netu - těď toho mám asi 1 metr) a nadělal spoustu chyb, počínaje nákupem včelstev na jaře (2 přezimované roje krmené jen na cca 10 kg, které ten rok nic nedaly) ze sousední vesnice , čož jsem pak vylepšil nákupem 2 oddělků od uznaného chovatele - včely mám na chatě - včelařím víkendově, přes učení rozmnožování a larvení, kdy se mi po mnoha neúspěšných pokusech při matce a v sádce podařilo druhý rok vytvořit 11 oddělků na zralý matečník z čehož zůstal pouze jeden, neboť chybou při jejich krmení jich za týden bylo 10 vyloupeno.
Předloni a loni už se začalo dařit (nákup matek a letos již jen matečníků, vlastní odchov) s tvorbou oddělků (letos nadělal ze 17 včelstev 32 oddělků na zralý matečník z nichž se 26 ujalo) a tak jsem se letos dostal na 28 zazimovaných včelstev, kde pouze u 3 nejvýkonějších jsem neměnil matku spojením s oddělkem (snad si ve většině nechají mladší matku - starou matku nejsem schopen najít a vychytit - slabší zrak - matku jsem v životě zahlédl snad jen 2x).
Vždy jsem si myslel, že mám pouze průměrné snůškové podmínky (Liberecko 330mm), řepka pouze předloni, ale zdálo se mi že na ní skoro nelítají - prý do postřiku přidávají nějaký repelent, aby neměli problémy s úhyny, jinat trochu luk, smíšený les a samé pole s kukuřicí a obilím . Zatím si všechno píšu a tak tady jsou poslední 3 roky:
2004 - průměrný výnos ze 7 včelstev 27 kg - nejlepší 36 kg
2005 - průměrný výnos z 13 včelstev 38 kg - nejlepší 61 kg
2006 - průměrný výnos ze 17 včelstev 49 kg - nejlepší 92 kg ((nůžky se mi stále rozevírají a tak pořád přemýšlím co rozchovávat)
Ale Farrar píše, že snůškové podmínky se posuzují podle nejlepších včelstev - tak bych, než vylepšovat maxima chtěl dosahovat vyrovnanější výsledky - méně včelatev s vyššími výnosy - méně práce (přiznám se, že celý život vykonávám managerské práce a tak se to snažím i holkám organizovat co nejefektivněji).
Krmím cca 22 - 24 kg, zčehož cca 1/3 zbyde na jaře a tu použiji při tvorbě směsných oddělků (popsáno v Liebigovi), jež se mi jako metoda chovu pro svoji jednoduchost osvědčila, kdy jedním zásahem vyberu plásty s cukrem, plásty s plodem - vytvořím odsavač nad souběžně nasazeným medníkem, dám nástavek mezistěn a pak už se vlastně celou sezonu ve včelstvu nehrabu, až zase při zazimování a připojení oddělku přes noviny.
Loni (letos ještě bilanci nemám) mi vycházela spotřeba času na jedno včelstvo:
- 34 minut - práce ve včelstvech (včetně krmení)
- 12 minut jeden oddělek
- 78 minut vytáčení (mám zatím jen 3 rámkový medomet)
- 63 minut zinmní práce (výroba úlů, rumků, mezist. vosk atd.)
- 65 minut prodej medu
celkem tedy 4 hodiny 12 minut na včelstvo, což po prodeji medu a odečtení cukru, dřeva, benzínu,energie mezistěn atd. dělá výdělek cca 350,- Kč na hodinu (nic nedaním).
Tohle ale počítám spíše pro manželku, aby mi těch cca 100 hodin ročně u včel moc nevyčítala.
Závěrem snad, že co mohu posoudit, tak v oboru včelažství to je pro začínající včelaře snad nejhorší. Musíte mít hodně elánu a nadšení, aby jste se prokousaly prvními 3 roky učení, kdy děláte jednu chybu za druhou, je to běh na dlouhé trati, kdy čekáte 3/4 roku na to, zda se vám minulý rok něco povedlo (otevřete včelstvo - něco nezvyklého s čím jste se dosud nepotkaly uvidíte -a musíte se hned rozhodnout co udělat a doma pak v klidu s literaturou zjistíte, že jste to udělali asi blbě a budete rádi, když to holky přežijí).
A v ogranizaci je většina důchodců, kteří se při blbých dotazech tváří jako by vám měli prozradit nějaké tajné kouzlo.
Myslým, že zahrádkáži, králíkáři atd. jsou na tom mnohem lépe (z pohledu začínajícího včelaře, literatura pomoc z organizace, menší věkový rozdíl atd.).
Čtvrtým rokem už těch úspěchů je více ,tak začnete frajeřit, načtete všechno dostupné o dvoumatečném včelaření - protože všude se píše jaká to je bomba - a po 14 - 21 dnech máte všechno na okolních stromech jen né ty slibované dvojnásobné výnosy.
Přeji všem zájmovým včelařům aby Vás to bavilo, uspokojovalo
a dodávalo potřebnou pokoru a životní energii, jako mě.

Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak, kterým se dá třeba impregnovat dřevo nebo beton. Ale tolik jako
dřevo natřené fermeží nebo luxolem asi nevydrží. A "morové" nastavky asi
taky nejde takle použít.

R. Polášek

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé
pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm
silně vlhnout, budou málo pracovat a vydrží déle než jiné. Co já mám jeden
nastavek z borovice vejmutovky kdysi zakoupený u Kolomého, je vejmutovka
stejně lehká jako třeba topolové dřevo, ale opracovává se líp a je o něco
tvrdší, blíže smrku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borský" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 10:30 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> m: Z ceho je budete stloukat, z jakeho dreva konkretne?
>
> Vloni jsem jich pár dělal z vejmutovky, kdy jsem za nekřesťanské peníze
> získal pár prkýnek. Jejich trvanlivost jsem nestačil ověřit, zato vím, že
> dobře hořely :-\
>
> Letos mám na pár nástavků a varroa-den udělané přířezy od truhláře
(odpadlo
> mi tím jak shánění dřeva, tak přesné řezání a falcování) a to je taky
> nějaká borovice, ale vejmutovka to není.

Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Ten silný čoud plyne z toho, že polystyren potřebuje k dokonalému spálení
mnohem více kyslíku než dřevo. No a v obyčejné hořící hromadě naskládaných
polystyrenových nastavků nedokáže obyčejné proudění vzduchu dodat toho
kyslíku dost, proto uniká černý kouř a určitě i nějaké nespálené
karcinogenní a podobné zbytky polystyrenu. Pořád je to ale o hodně lepší,
než kdyby tam na hromadě hořelo PVC nebo jiný plast s obsahem chlóru. Jinak
si myslím, že jeden průměrný kotel na uhlí v rodinném domku za nějaký měsíc
topení v zimě vypustí stejné množství škodlivin jako jedna hromada
polystyrenových nastavků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 2:04 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Petr J. Borsky
> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se
> jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak
jsem
> na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.
.......
A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím,
ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že
je jedovatější než dřevo.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Dne úterý 08 srpen 2006 22:15 Petr J. Borský napsal(a):
> Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.
>
> Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
> z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
> čísel :-(

nevadi, ve spolkove knihovne si je muzete zapujcit. Pokud nejste z Prahy i
zasilaji postou.

Honza

Otázku "Jak zlikvidujete polystyrenové úly v případě nákazy?" by měl povinně zodpovědět každý zastánce této "inovace". Současně si představuji, že jak tento "moderní včelař" stojí u hromady smrdícího a škvařícího se polystyrenu, využije čas tím, že kolemjdoucím přednese něco o prospěchu včelařství pro ochranu životního prostředí (nebo tak něco). Ach jo.

Kolik je polystrerenu z ÚLŮ a kolik je ho ze zateplování budov? Když se likvidují stavby, tak proč ne úly? Jak to nevím, ale musí to jít, jinak bychom se tu tím zacpali. Třeba to jde rozpusit v nějaké chemikálii?

> Mně veterinář přes mé "ekologické" protesty nařídil spálení, i když se jednalo o neosazené uskladněné nástavky. Když jsem viděl ten čoud, tak jsem
na zastánce těchto úlů nevzpomínal zrovna s obdivem.

Pálit odpad na veřejném prostranství je proti zákonu a nepálit přes nařízení veterináře je také proti zákonu. Tak si vyberte!

> Polystyren jde rozpustit v ředidle nebo technickém benzínu, vznikne něco
jako lak ...

No vida odpověď tu už byla.
Možná, že se ty spory dají zničit chemicky. Divil bych se, kdyby vydržely koncetrované kyseliny nebo louhy.

jestli to je naše borovice, tak to je poměrně tvrdé těžké dřevo nasáklé pryskyřicí s výraznými léty. Nastavky, i když třeba budou šikmým deštěm silně vlhnout, budou málo pracovat a vy ...

Tvrdé dřevo je zákonitě těžší a naopak. Nástavek by měl být pevný i lehký což nejde úplně skloubit. Asi je ale lepší při větším počtu nástavků vsadit na lehkost a při menším na pevnost a odolnost.

Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi snadno kroutí.

Apropos tloušťka. Jak nejmenší tloušťka je ještě přípustná pro takový nástavek? Stačí 15 mm nebo i méně? Co vlastně tloušťka desky v úlu ovlivňuje?

Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor? V nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)

------------------------------
>A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při
>pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu
>viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.

Tak snad v Tvém okolí jsou včelaři, kteří již Včelařství dostávali v rámci
členství a to číslo Ti půjčí.
Honza

-----Original Message-----
From: Petr J. Borský [mailto:rosomak/=/volny.cz]
Sent: Tuesday, August 08, 2006 10:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku

Jan Schmidt: Podívej se do Včelařství č.5/2004 str.126.

Díky za radu, ale v r.2004 jsem ještě neměl včely, nebyl jsem v ČSV a tudíž
z toho roku nemám ani Včelařství. A na webu je, pokud vím, až pár letošních
čísel :-(

Taky si to myslím.
Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit v
moderním zplynovacím kotli na dřevo nebo uhlí, podmínka je, aby byly
přimíseny k standartnímu palivu, spíše dřevu než uhlí tak do 5 až 10 %. Za
těchto podmínek regulace přívodu vzduchu těchto kotlů dokáže přivést
dostatečné množství vzduchu, takže dřevo i s tím polystyrenem shoří bez
sazí a bez vzniku nějakých produktů nedokonalého spalování plastu. Taky do
těch 10 % v tom kotli nezatečou tam, kde nemají. Výrobci těch kotlů o tom
raději běžně nemluví, protože jinak by další lidé ztratili zábrany a pálili
v těchto kotlích všechny plastové věci, co jim padnou pod ruku včetně PVC a
dalších plastů s obsahem halogenů. A to je i v tom zplynovacím kotli
průšvih, ani to zplynování nezabrání při tom spalování vzniku dioxinů.
Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 8:35 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Přesně tak. Myslím, že likvidaci polystyrenu příliš dramatizujete. Pálení
> starých zapropolisovaných a několikrát nalakovaných úlů vyrobí větší
> množství škodlivin. A kolik je tady mrazáků, ledniček a zateplených domů
> atd. ? Dělá si s tím někdo starosti? A těch pár PS úlů, které chytly mor?
V
> nejhorším se rozloží, srovnají a odvezou do spalovny. "Nač stahovat
> kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)
>

> Z odpovědi vyplývá, že většinou se staví nástavky z fošen nebo latí? Kde
> potom vezmete šířku 241 mm na plodiště Langstroth 1/1?
> To má pouze nějaká velká fošna a tu je třeba ohoblovat na patřičnou
> tloušťku. Známý stolař mi říkal, že desky o tak velké šířce se velmi
snadno
> kroutí.

Známý stolař měl pravdu. Měl ale dodat, že proto se takové věci dělají z
více užších desek a ty se někdy navíc i obracejí, aby pracovaly proti sobě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 09, 2006 7:34 PM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku

> Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg

Ja mám zatím jen dvoje včely , ale letos je také obrovský nepoměr mezi výnosem u obou. Jedny skoro nic nebo jen málo a druhé podezřele moc nad mnohaletý průměr. U dvou včelstev jsem si to nejdříve vysvětloval, že ty jedny za nic nestojí, ale teď tuším, že za tím bude něco jiného.
Proč včely zalétávají do jednoho úlu toť otázka. Třeba je to jednoduché, prostě si zvyknou někam létat kam létají všichni.
Nehledal bych za tím nic moc složitého. Napište jak moc blízko máte úly od sebe! Já je mám vedle sebe.
A co barevné rozlišení úlů/česen? U mě je bava česna už hodně vybledlá.

Pro včelaře zalétávání ale nic moc neznamená, protože, co včely nedonesou do jednoho úlu, donesou do druhého. Výsledné množství je stejné. Ledaže by vedle měl hned včely soused.

> Známý stolař měl pravdu. Měl ale dodat, že proto se takové věci dělají z více užších desek

No on není včelař.
Dělá proto někdo nástavky z palubovek?
Šířka je asi 9 cm a dají se do sebe zastrčit, protože mají rýhu a drážku.

Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí opět palubky.
Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím. Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně. Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
opět palubky.

Aha, Vy používáte rám ze dřeva a pak na něj palubky přitlučete či přišroubujete. Jý myslel, že by to snad šlo i bez něj jen z palubek, pravda bez polystyrenu.

Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva? (A,B,C)

Nevím jestli je polystyren v nástavku vůbec nějak funkční, když veškeré teplo i zima z vnitřku úlu vyletí otvorem(y) v zasíťovaném dně (pokud ho máte). Možná to pouze zpomaluje zahřívání stěny v prudkém letním slunci, ale i tady si myslím, že takové sálavé teplo přes stěny nástavku se snadno odvětrává v pohodě dnem.

> Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s bídou 20 Kg

Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v kilogramech na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

Gustimilián Pazderka wrote:

>A viděl jsi už čoud z jiných než polystyrenových úlů při pálení moru? Nevím, ale to, že se uvolňuje z polystyrenu viditelně černější kouř neznamená, že je jedovatější než dřevo.
>
>
>
Včelstva, která jsem pálil, jsem měl v tenkostěnných dřevěných úlech a
prakticky žádný čoud z nich nešel. Spalování dřeva je něco, co v přírodě
funguje miliony let (lesní požáry...), kdežto plasty a zplodiny z jejich
hoření jsou v přírodě nové a tudíž cizorodé látky.

Černý kouř z polystyrenu je způsoben (jak už tu, myslím, Radim psal)
nedostatečným přístupem kyslíku do plamene a tudíž neúplným spalováním.
Kdo ví, jaké sajrajty tam kromě sazí tímto způsobem hoření mohou
vznikat. Ale marketingová tvrzením výrobců PS o tom, že jejich výrobky
hoří v podstatě čistě, bych jako odpověď na tuto otázku nebral.

> Včelstva, která jsem pálil, jsem měl v tenkostěnných dřevěných úlech a prakticky žádný čoud z nich nešel.

A byly ty úly natřeny barvou nebo lakem?

m wrote:

>A byly ty úly natřeny barvou nebo lakem?
>
>
Fermeží.

> Fermeží.

Tak pak ano, žádné smradlavé zplodiny. Fermež se tuším dělá z rostliny - lnu. Nemáte tam tudíž nic, co by Váš nos zápachem hyzdilo. Takový barevný email nebo lak s ochranou proti UV záření při spalování smrdí úplně jinak.
Fermež je bohužel velmi drahá.

"Kdo ví, jaké sajrajty tam kromě sazí tímto způsobem hoření mohou
vznikat. " - ví to hasiči a dá se to najít na jejich stránkách. je toho spousta a jedno horší než druhé.

Díky za odpovědi, pokusím se to shrnout -

1. Vyhodit do plastového odpadu - v praxi nelze

2. Vyhodit do běžného odpadu - jde to, ale v mém případě, kdy platíme za
odvoz každé popelnice, se to prodraží

3. Odevzdat do sběrného dvora - mám ho trochu z ruky, ale jde to. Obecně se
mi ale "vyhazovací" metoda nelíbí vzhledem k možnému přenosu nemocí. Nebylo
by asi dobré, kdyby staré úly putovaly sběrnými dvory nebo popelnicemi na
skládky a do spaloven. V tom vidím hlavní rozdíl mezi běžně používaným a
"včelím" polystyrenem.

4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

5. Spálit venku - to snad opravdu jen při moru, i z malého množství
polystyrenu je kouře jako při požáru chemičky. V této souvislosti mě napadá,
co je pravdy na tom, že polystyren je "samozhášivý".

6. Rozpustit v ředidle - pokud bych měl pro výsledný koktejl použití, tak
snad, i když moc čistá ani voňavá práce to nebude

7. Odvézt do spalovny - to nebude nejlevnější



Nešlo mi o řešení mého problému. Zajímalo mě, jak tento problém řeší včelaři
s polystyrenovými úly, kteří mají tohoto odpadu několikrát více.

mp

Takový jsem měl letos na obou stanovištích , jedno je cca 300m a druhé cca 1,5 km, černé jak bota, ale na certifikátu z Dolu je , vodivost 70, což znamená květový.Přitom je tmavý, nekrystalisuje a konec snůšky zmizel v melicitoze.

Eman wrote:

>"Nač stahovat
>kalhoty, když brod je ještě daleko?" :-)
>
>
To máš pravdu. Určitě je ale dobré mít takové kalhoty, které se dobře
stahují. A v případě moru bych se "vzdáleností brodu" příliš neuklidňoval.

Ad samozhášivost polystyrenu - čím je zajištěna? Je takový polystyren
opravdu bez příměsi halogenovaných látek?

Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí opět palubky.

Tady v Bílé Třemešné v Podkrkonoší se dají sehnat odřezky palubek z výroby dveří. Tlouštka 9mm. Jedna včelařka z nich má nástavkové úly a výnosy jí nemohu konkurovat. Konstrukce rám + 1 vrstva palubek 9mm. Žádné uteplení. Jen 9mm dřeva a včelám to svědčí. O tom svědčí výnosy.
Takže pokud někdo u dvojstěny polystyren vynechá, možná se bude divit jako ona. Když na to příšla po oloupání izolačního polystyrenu - řešila problém s vlhkostí. Bylo po vlhkosti a nástavky jednodušší.
Karel

Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.

ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím. Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z něj něco odnesly - není co.
ad 4. se mě netýká
ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám kouřit. PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím roztokem?

ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci hrazeny z MZE.

Vše má své + i -.

"Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva? (A,B,C)"-

CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou nejméně kazové.

"Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-

Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než chlor, jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Trochu piva i zvětralého

Máte někdo zkušenosti s plašiči?V mém případě prý ultrazvukový plašič se solárním napájením skutečně účinkuje.Mého krtka už natolik rozezlil, že pozval i další kámoše na velký mejdan a na rozdíl od předešlých 2-3 hromádek týdně jich zvládne i 5 denně.Je ale pravda, že na kratší vzdálenost, než 30cm se zatím neodvážili.S tím ultrayvukovým jsem napsal prý, protože ten můj je normálně slyšet cca 1kHz, tak jakýpak ultrazvuk.

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud. Jedny
včelstva jsou aktivní, létají už časně ráno a pozdě večer, jiná vyletí až
později, kdy třeba v létě medovice a sladina v květech už je horkem zaschlá.
Stačí časně ráno nebo pozdě večer pozorovat česna.
Jedny včelstva končí se snůškou a dále už víceméně lenoší, když mají v
úlech 15 kilo zásob, jiné nosí furt, dokud není každá buňka v úlu zanešená.
Z prvních včel se vytočí těch 15 kilo a dále za 20 dní donesou svých dalších
15 kilo v další snůšce, druhé včely zaperou první snůškou i plodové plásty,
z první snůšky se vytočí 35 kilo a z druhé třeba jen s bídou 10, protože
díky tomu, že si zanesly medem i plodové plásty, nestačily vychovat nové
létavky.
Zalétávání určitě existuje, ale pokud je v jednom úlu několikanásobek medu
oproti druhému úlu, kdyby to bylo zalétáváním, musel by takový úl působit
vedle medu jako vysavač na včely okolních včelstev, to znamená, že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel. Těžko asi bude fungovat
takové zalétávání, kdy včela, když se vrátí s plným medným váčkem odevzdá
zásoby v jednom úlu a pak letí přenocovat v druhém úlu. Včela, která jednou
do nějakého úlu zaletí, už chytne pach toho úlu a musí v něm zůstat.
Z dřívější doby, kdy jsem včelařil v úlové baterii, mi zbyl zvyk neumisťovat
vedle sebe matky sestry vylíhnuté a oplozené v jedné sérii, myslím si, že
včelstva mají potom často podobný pach a docházelo potom k většímu
zalétávání a hlavně k snadnému vylupování, ale takové velké rozdíly podle
mého názoru jen samotné zalétávání nezpůsobuje. Možná k tomu trošku
přispívá, ale jinak ne.
Takové zalétávání, kdy v některých úlech by byly zásoby jen v takové míře,
aby včely mohly plodovat a vychovávat nové včely a do jiných úlů by ty včely
nosily med pro včelaře by byl vlastně velice vítaný stav, protože by vlastně
omezil počet včelstev, které by se musely pro vybírání medu otvírat. Podobně
jako v dvoumatečných včelstvech.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 8:47 AM
Subject: Re: Zalétávání včel


> > Letos jsem se s něčím podobným taky setkal. Včely, které jsme označil na
> jaře jako slabé, měly výnos 80 Kg, a zbylé 4 stojící hned okolo tak s
bídou
> 20 Kg
>
> Ještě k zalétávání. Já myslím že je to opravdu zalétávání a nápadné je pro
> včelaře právě v letech, kdy je vyšší smůška. Pak jsou rozdíly v
kilogramech
> na pohled patrné. Pokud je snůška u nás normální, tj. dosti malá, tak
> takové zalétávání moc nepoznáte, protože se výnosy nijak o moc neliší.

M napsal:> Fermež je bohužel velmi drahá.

Taky jsem se díval v místní drogerii na půllitrovou plechovku fermeže, sice
velice pěkně pomalovanou, ale za 130 korun. Jiný borec v jiné prodejně se mi
dokonce pokoušel místo fermeže vnutit nějaké ředidlo od poměrně renomovaného
zahraničního výrobce barev s solventní naftou , to je dost odpadní a
smradlavá věc s tím, že fermež se přestala vyrábět. Když jsem mu na
přiloženém štítku ukázal, že tento výrobek nemá žádnou sušinu a tudíž po
vyprchání zápachu zůstane zase čisté nechráněné dřevo, sklapl. Nakonec jsem
koupil fermež v Řempu v Ostravě, čtyřlitrovou plechovku za necelých 320.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 9:27 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> > Fermeží.
>
> Tak pak ano, žádné smradlavé zplodiny. Fermež se tuším dělá z rostliny -
> lnu. Nemáte tam tudíž nic, co by Váš nos zápachem hyzdilo. Takový barevný
> email nebo lak s ochranou proti UV záření při spalování smrdí úplně jinak.
> Fermež je bohužel velmi drahá.

> Podle mého je to prostě geneticky daná vyšší aktivita včelstva kombinovaná
třeba s vyšší životností včelstev nebo prostě vyšší shromažďovací pud.

Nepsal ale ten dotyčný, že tyto vysoce výnosná včelstva byla rok předtím normální, rok potom zase normální, čili, že se to nijak nedědí. To mi právě s dědičností moc nesedí.


> Zalétávání určitě existuje, ... že ostatní
úly by vedle málo medu měly i výrazně málo včel.

Jenže kontrolujete úly v noci, když jsou létavky všechny doma anebo přes den? Já pozoruji přes den pouze mnohem větší ruch před česnem u tohoto vysoce výnosného úlu.

Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde o včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů, při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již většina včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď lítaly nebo se držely v úle.

Eman napsal:> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom
nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
Včely létají na věci zanešené propolisem, buď si je instinktivně spojují s
jiným třeba zničeným včelstvem a tím s možností paběrkovat na zbytcích
medných zásob nebo dokonce tam mají snad ten propolis sbírat a nosit do úlu.
Někde v kontejneru v pozdním létě, když se do toho bude opírat slunce, bude
ten propolis vonět velice intenzívně a přitáhne dost včel z okolí.

> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
Čistý polystyren zhášivý není, hoří dost ochotně. Vysokou teplotu potřebuje
nezhášivý polystyren, krerý asi obsahuje halogeny a jeho spalování je proto
problematické. Vedle rozfajrování ohně je třeba, aby v ohni byla většina
dřeva a jen malá část polystyrenu. Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že neobsahuje
halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru.

> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
Rozpouštění polystyrenu v ředidle má smysl, když mám pro ten roztok použití.
Například dno úlu a nastavky jsou namáhány vlhkostí hodně, konstrukce
stříšky úlu málo. Dno a nastavky naimpregnuji fermeží, dřevěnou konstrukci
stříšky roztokem polystyrenu. Taky by se ten roztok mohl použít jako
náhražka lepidla při výrobě úlu. Rozpuštěním v ředidle se asi nezničí spory
moru plodu, takže to rozpouštění je spíš pro rozbité PS nastavky a jiné PS
díly při běžném provozu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:10 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Hezky jsi to Michale sesumíroval. Líbí se mi to.
>
> ad 1. Lze. U nás na vesnici pravidelně vyváží kontejner na plasty.
> ad 2. To by mě ani nenapadlo. Zásadně třídím odpad.
> ad 3. Tady bych měl problém jen zjistit, kde ten dvůr je. Ale věřím že
> někde v dosahu je. Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
> ad 4. se mě netýká
> ad 5. Před vhozením PS se musí oheň pořádně rozfajrovat a nesmí sám
kouřit.
> PS je zhášivý, a proto potřebuje vysokou teplotu.
> ad 6. Ředidlo zkusím, ale bude to dražší likvidace a co pak s tím
roztokem?
>
> ad 7. Do spalovny mě to jen tak napadlo, ale až mě postihne mor, tak cena
> za spálení nebude to nejhorší. Kromě toho by měly být náklady na likvidaci
> hrazeny z MZE.
>
> Vše má své + i -.

> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp

Fosgen COCL2, sloučenina chlóru a oxidu uhelnatého. Kdysi byl párkrát použít
jako bojový plyn, nyní slouží jako poměrně běžná surovina v chemickém
průmyslu, třeba zrovna pro výrobu kyseliny mravenčí a jako vděčný objekt
pro bulvární a polobulvární články.
Vzniká při nedokonalém hoření látek obsahujících chlór, třeba v uzavřené
místnosti. Mohl by vznikat i při hoření látek s velkým obsahem chlóru na
hromadě venku za dobrého přístupu vzduchu, protože chlór v plameni zhoršuje
účinnost hoření. Vlhkostí se rozkládá zpátky na oxid uhelnatý a sloučeniny
chlóru s vodou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 10:18 AM
Subject: Re: Jak přečkat zimu v zadováku


> "Kolik přijde m2 palubek v OBI nebo baumaxu? Jaká je to kvalita dřeva?
> (A,B,C)"-
>
> CCa 130,- Kč - kvalita AB - vyberu z většího množstní balíků ty, jež jsou
> nejméně kazové.
>
> "Jinak pokud jde o plastické hmoty zaručeně neobsahující chlór a obecně
> halogeny, jako je běžný polystyren, tak ty se dají poměrně čistě spálit"-
>
> Při hoření polystyrénu vzniká i fosgenu (též bojový plyn - horší než
chlor,
> jež byl poprvé použit za 1. sv. války.

Michal Pol napsal:4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale
vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

Nepatří to tady to tématu, ale jestli takový zplynovací kotel vytváří hodně
sazí, je nejspíš buď v nepořádku nadstavení sekundárního vzduchu nebo ještě
spíš komín není dostatečně kvalitní. Při správném hoření mají být saze v
kotli špinavě šedé nebo rezavé a má to být v podstatě jen popel stržený při
hoření paliva s určitou příměsí skutečných sazí a nemá jich být moc. Pokud
jsou sytě černé, je nějaká chyba.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 9:34 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


Díky za odpovědi, pokusím se to shrnout -

1. Vyhodit do plastového odpadu - v praxi nelze

2. Vyhodit do běžného odpadu - jde to, ale v mém případě, kdy platíme za
odvoz každé popelnice, se to prodraží

3. Odevzdat do sběrného dvora - mám ho trochu z ruky, ale jde to. Obecně se
mi ale "vyhazovací" metoda nelíbí vzhledem k možnému přenosu nemocí. Nebylo
by asi dobré, kdyby staré úly putovaly sběrnými dvory nebo popelnicemi na
skládky a do spaloven. V tom vidím hlavní rozdíl mezi běžně používaným a
"včelím" polystyrenem.

4. Spálit v kotli- máme kotel na dřevoplyn (Vigas), ale vzhledem k množství
sazí si na spálení netroufám. Aby měl kotel dobrou účinnost, snaží se
odebrat ze spalin maximální teplo a tím pádem se velmi snadno zanáší. Pokud
se netopí čistým a suchým dřevem, je pak čištění utrpení.

5. Spálit venku - to snad opravdu jen při moru, i z malého množství
polystyrenu je kouře jako při požáru chemičky. V této souvislosti mě napadá,
co je pravdy na tom, že polystyren je "samozhášivý".

6. Rozpustit v ředidle - pokud bych měl pro výsledný koktejl použití, tak
snad, i když moc čistá ani voňavá práce to nebude

7. Odvézt do spalovny - to nebude nejlevnější



Nešlo mi o řešení mého problému. Zajímalo mě, jak tento problém řeší včelaři
s polystyrenovými úly, kteří mají tohoto odpadu několikrát více.

mp

Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
Dík

Luboš napsal:

>Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
Dík
.............

Myslíš třeba takhle?
http://web.quick.cz/pvzubri/
Nalistuj si zimní hrozen focený přes folii

Radek Krušina

Naprosto v pohodě již přes 10 let let zimuji v dřevěných úlech pod fólií bez
plísní (bohužel pouze plodiště, tedy nikoli v nástavkových) ... přesto mohu
tuto formu strůpku i na zimu jen a jen vřele doporučit ... dobře se mi tak
sleduje stav chomáče.



> Subject: Zimování pod igelitem
>
> Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení
> dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným
> horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo
> život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
> Dík
>

Omlouvám se, posílám ještě jednou.
Na stránkách Zubří je potřeba nejdříve kliknout na "Úl Optimal".
Tam teprve nalistovat zimní hrozen pod folií.

Radek Krušina
.....................


Luboš napsal:

>Má někdo zkušenosti se zimováním včel pod igelitem? Nahrazení dřevěného strůpku folií. Zimuji ve 4 nástavcích s otevřeným horním očkem a dřevěným strůpkem. Značně by to zjednodušilo život, ale nechci zbytečně pokoušet plísně.
Dík
.............

Myslíš třeba takhle?
http://web.quick.cz/pvzubri/
Nalistuj si zimní hrozen focený přes folii

Radek Krušina

Když se postavím před včelín, čelem ke včelínu, tak je zpravidla poslední v
pravo?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Ale " <ales.linka/=/preciosa.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 12:46 PM
Subject: Re: Zalétávání včel


> Mě na tom vždy překvapí, že v půlce dubna (při první jarní prohlídce) jde
> o
> včelstvo s normálním množstvím plodu a včel a najednou běbem 2 - 3 týdnů,
> při nasazování medníků, je proti ostatním úl nacpaný včelami a i když jím
> odeberu třeba 4 plodové plásty pro oddělky, tak v něm počet včel (oproti
> sousednim - ostatním) stále prudce roste a nornální by bylo kdyby koncem
> května mělo plodiště plné matečníhů a ono NE vydrží až do podzimu. Tak mu
> matku neměním a příští rok je již jen průměrné.
> Je i zajímavé - to jsem letos schválně sledoval - že v červenci již
> většina
> včel vylehávala na česně třeba i celou noc a to nejvýkonnější ne - buď
> lítaly nebo se držely v úle.
>

PSNV pořádá zájezd do Německa a Lucemburska ve dnech 21.8 - 24.8. Program stručně univerzita Hohenheim /Stuttgart/ návštěva včelařů a ekologické farmy,prohlídka Štrasburku ubytování na zámečku prohlídka Lucemburku besedy a další.Podrobnosti na stránkách PSNV

Igelit jako strůpek používám od začátku, 14 let. Naprosto bez problémů.

Je to web výrobců a uživatelů pěnového polystyrenu, takže se dá očekávat, že
je tam ten polystyren v rámci možností stavěn do co nejpříznivějšího světla.
Zároveň ale mně tam připadá ten článek vcelku solidní. Je sice možné, že při
spalování polystyrenových dílů na hromadě venku jsou trochu odlišné podmínky
než při tam popsaných spalovacích zkouškách, takže těch škodlivin může
vznikat o něco víc, ale asi zas tak moc ne. Myslím, že ten článek odpovídá
na většinu pochybností k spalování PS nástavků. Dokonce i ten retardér
hoření, o kterém jsem si myslel, že brom v něm obsažený při hoření vytváří
podobné toxické sloučeniny jako chlór, tak je zřejmě nevytváří.
Jedině před nějakým rokem proběhl v tisku článek, kdy náhodně vybraným lidem
měřili obsah cizích látek v krvi a hodně lidem našli právě ty retardéry
hoření s obsahem bromu. Nejvíc to měli lidi pracující denně na počítačových
pracovištích, tak to svedli na retadéry hoření v plastových dílech počítačů,
monitorů a podobných zařízení. Asi to může být stejná látka jako se dává do
toho polystyrenu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:03 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Když bych už vyráběl úly z polystyrenu,
> použil bych výhradně ten polystyren, o kterém bych si zjistil, že
> neobsahuje
> halogeny, právě kvůli tomu pálení v případě moru

Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis). Kontejter v
obci máme.

mp

To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí. Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy se musí řešit.
Eman

--------------------------------
M.Pol:
Tady bych měl malý dodatek. Podle

http://www.sdruzeni-zps.cz/index2.php?obsah=stavba/pozar&menu=02

se v ČR používá jen samozhášivý polystyren.

A ještě maličkost k odpovědi Emana - bod 1. Myslel jsem to tak, že
polystyren ve formě použitých úlů by se neměl dávat do kontejnerů na tříděný
odpad, protože není čistý (nátěry, lepidlo, vosk, propolis).

Na http://www.conrad.cz/leceni-bodancu-hmyzu-teplem+dp76889/
je pristroj na leceni bodnuti hmyzem teplem. Vyzkousel to nekdo po bodnuti vcelou?

No ja robím nadstavky (168)mm tak, že nahobľujem dosky na 21mm, potom zlepím v sťahováku "na tupo " vedľa seba, čím dostanem veľkú dosku. Tú potom narežem na šírku potrebnú pre nadstavky. Tým je každá stena nadstavku zložená z 2-3 dosák vzájomne otočených - znižuje sa riziko krútenia dosták. Potom to ohobľujem na konečnú hrúbku - 19mm.
Dosky na nadstavky lepím na tupo a poisťujem skrutkami 5*70 mm.
Samozrejmosťou je však použiť kvalitné vodovzdorné lepidlo - mne sa osvedčilo PONAL D3 (cca 220,-Sk/750ml, alebo 850,-Sk/5L).

Ďalšou možnosťou pokiaľ by si to chcel robiť z jedného kusa je robiť "zuby" na fréze (ako p. Nerad - n-vcelari.cz) a tak spájať - no to treba mať už vybavenie.

Ďalšou témou je hrúbka dosák pre Langstroth. Niekto ich robí hrubé 25 mm, no ja čo mám plánz (originál), tak tam je hrúbka 3/4" = 3/4*25,4=19,05 mm.
Nehovoriac o tom, že beźne sa dajú kúpiť dosky 25 mm, ktoré sa ohobľujú na 19mm. Pre hrúbku 25mm by musela byť hrúbka dosák cca 32mm (čím širšie - tým hrubšie - viac sa prehýbajú) a to je problém - jedine si dať narezať na objednávku, vysušiť... atď...:-)
Takže pri zasieťovanom dne tá hrúbka steny asi nehrá úlohu.
Dôležité je dodržať vnútorný rozmer 465*375mm.
Keď si uvedomíme pracnosť zháňania dosák hrúbky 32 mm a to že s úľmi Langstroth má byť včelárenie jednoduchšie - to mi nejde trocha dohromady.

Ak by si mal nejaké dotazy, ozvi sa na milan/=/krokavec.sk

Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli poučeni i v naší a.s.
Tonda

>To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí. Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy se musí řešit.
Eman

Sháním cukr pro včely - 100 kg.
jsem z okresu Svitavy
605 700 632 děkuji

Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, August 11, 2006 6:47 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?


> Jak by se to dál třídilo? Jedině ručně. Smí se tam dávat odpad znečištěný
> do několika %. Tuším, že do 10%. Pokud je odpad znečištěný víc, jde do
> netříděného odpadu. To je ve vyhláškách obcí a provozů. Tak jsme byli
> poučeni i v naší a.s.
> Tonda
>
> >To jsou zajímavý věci. Občas se tu člověk něco doví.
> Předpokládám, že plasty z kontejneru nejsou všechny čisté a dále se třídí.
> Co se s nimi dál děje, to bych rád věděl - něco se asi recykluje, něco se
> likviduje. Je to ale všechno jenom odpad, který má specifické vlastnosti z
> hlediska odbourávání. Likvidace odpadu je společenský problém a problémy
se
> musí řešit.
> Eman

Mátě někdo zkušenosti i s jiným lepidlem na etikety než je herkules??
Dík Jarda

Kdo by se v tom sajrajtu hrabal a ještě v tom množství na pásu? Obec nás poučila, aby jsme do kontejnerů dávali co tam patří. Jakmile firma při odvozu uvidí něco, co tam nepatří, např skleněnou lahev, kontejner už dál neprohlíží a jde celý do netříděného odpadu na skládku.
Tonda

>Vyhlášky neznám, ale logicky se to asi třídí na nějakém pásu. Každý současný
plastový výrobek nebo aspoň většina má vespod značku, která udává druh
plastu. Takže co asi stojí za vytřídění, jako PET flašky nebo třeba rozbité
plastové vědro, to se dál recykluje na nějaké plastové granule, ze kterých
se vyrábějí zas plastové výrobky a zbytek, který se nedá identifikovat, jde
asi do spalovny.

http://www.akcniceny.cz/zbozi/full/cukr/
V Plusu za 16.90

Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ... prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič) a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých 100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Ales:
> Včelařím 6 rok. ...
.......

Včelařím po nějakých přestávkách 10 rok nepřetržitě, ale už bych nedal nikdy na rady, které nejsou ověřeny technologií ošetřování velkých chovů včel. Vybírám právě jen ty informace (potažmo z toho metru papíru), které jsou popisem vedoucí k jednoduchosti a kráse chovu včel s příznivým konečným finančním efektem.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Přirozeně nějaký pohyblivý hořák, třeba převážený třeba na přívěsu za autem
až k těm úlům.. 100 200 wattů příkon na ventilátorty, které by do toho ohně
foukaly vzduch, takže i ty polystyrenové nastavky rozumně prokládané třeba
dřevem by shořely bez čoudu stejně jako přikládané v tom stacionárním
zplynovacím kotli. Až ten čoud z volného spalování úlů bude podstatně vadit,
tak možná něco takového vznikne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 1:05 AM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Radim Polasek:
> Tak mě napadá, že kdyby byla poptávka, že by výrobce mohl udělat na
principu
> takového kotle nějaký hořák, kde by se v létě v přírodě mohly zlikvidovat
> polystyrénové nastavky a podobný čoudící materiál podstatně ekologičtěji
než
> při pálení na hromadě. Potřebovalo by to pravděpodobně jen nějakých 100 -
> 200 wattů elektrického výkonu na imitaci komínového tahu.
.......
To má chybu na kráse. Sám bych by jsi byl asi proto aby se omezila
manipulace a tím pádem rozšíření moru a tudíž úly - co nejkratší cestou do
ohně.

V létě a hlavně v suchu se moc ani chráněně pálit nedá. Žně, sucho, les ...
prostě při pálení moru většinou asistuje nějakej přizvanej záchranář (hasič)
a dělá dozor. Ten sdělí kde a když si není jistej (blízko les nebo něco
chytlavého), zavolá stříkačku než se to zapálí.

Radime, takových i třeba jen pět Budečáků naráz je fire jak hrom. Nějakých
100 nebo 200 W by bylo zbytečných. Prostě hromada a .... možná maximálně
obehnat plechy kvůli rozšíření ohně.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Potřebuju pro medomet frekvenční měnič. Pokud jste si někdo odkoupil od př. Mikšovkého měnič a jeho použití jste si rozmyslel, prosím, neodprodal by jste mi ho?
jan.jindra/=/centrum.cz

Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jen bych se chtěl zeptat. Co ty protiprohýbací prořezy z rubu? To myslím, je dost problém kvůli mravencům.


Od: Ales

> Už po 2 roky, co se palubky 9 mm objevily v OBI (nebo Baumaxu?)z nich
> nástavky vyrábím - jednoduše - horní rám - dolní rám- zevnitř palubky - pak
> tam nacpu 2cm polystyrenu s kouskem odřezku dřeva v místě očka a zvenčí
> opět palubky.
> Palubky předem na pokosovce nařežu na stejnou délku , ale moc to neměřím.
> Pobiju jednu stranu a výšku a stranu na čisto seříznu na pile (v místě
> drážek dole odříznu tedy více- odřezkem z boku pokračuji na další straně.
> Nástavek bez drážek. Pak to venku na zahradě 2x z venčí postříkám tmavým
> luxolem (světlý nic nevydrží) a hotovo.
> Délku palubek kupuji tak, abych měl co nejmenší prořezy a s cenou nástavku
> (i s nátěrem)se tak vejdu v pohodš do 100,- Kč.
> První várku (abych ušetřil) jsem zevnitř dal sololit, ale nemám s tím dobré
> skušenosti. Někde se ve vlhku vyboulil, až mi šly těžko vyndat rámky a taky
> ho asi ve 3 případech holky vykusovaly.
>
>
>

_gp_
http://vindex.ic.cz

Asi mě dáte za pravdu ,že medu je letos dost. Tak mě napadá co tak jít s cenou dolů odpovídalo by to tržnímu hospodářství a možná by to vzalo vítr z plachet různým překupníkům a nakonec i supermarketům.Co vy na to?

Máš pravdu. Samozřejmě jisté malé riziko (ale velmi malé) tu je. Je ale velmi zásadní rozdíl, když vyhodíš do popelnice kus úlu a nebo plást se zásobami, nebo plodem. V druhém případě se slétnou včely z okolí a na úlu se bude potloukat pár vos a much. Nic z toho stejně nenasají, aby si tím infikovaly larvy.
Co jsem slyšel, tak se někde likvidace úlů a zásob odkládala a mezitím to objevily včely z okolí a je malér. A to bylo kvůli těm plástům.

>Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší
>cestou do ohně!! Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc

Souhlasím. Stačí v tuto dobu, kdy včely slídí, vystavit někde trošku na
slunci, aby se ten propolis zahřál a začal vonět pár protmelených destiček.
Vždy tam přiletí nějaké včely. .

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 10, 2006 2:41 PM
Subject: Re: Likvidace polystyrenov?ch ?l?



Od: Eman:
> ad 3. ...Co se týká přenosu nemocí, tak v tom nebezpečí nevidím.
> Včely létají na staré zásobní plásty ale ne na části starého úlu, aby si z
> něj něco odnesly - není co.
......

Nebezpečí to je. Žádní manipulace a šup s tím ci nejkratší cestou do ohně!!
Co úlová vůně? Potom mi vysvětli jednu věc, proč se roje usadí s velkou
pravděpodobností do úlu, kde byly už včely. Co také propolis? Ten také
nerouskují (neokusují) a neodnáší si z odložených nástavků do včelstva?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pepíku, ono to tak dopadne přirozenou cestou. Jsou 2 řešení: Uskladnit a vyčkat (jako to udělali v Argentině), nebo s cenu dolů. To stejně hodně včelařů již delší dobu dělá. Podbízí se za 50 Kč ze dvora a ostatní "bohatýři", co nejdou s cenou pod 100 a chlubí se tím, to musí pocítit. Nebo mají štěstí, stálou, movitou a věrnou klientelu a neměli by se s tím moc chlubit. Trh nás svoji neviditelnou rukou vychová. Hodně lidí z nevědomosti považuje med za luxusní sladidlo. Když si ho konečně koupí s informačním letáčkem, možná tím v budoucnu zvýší spotřebu. Češi oproti němcům mají ve spotřebě velké rezervy.

Připomínám,že úly typu Optimal mají celodrátěné dno. Myslím, že úly s celodrátěným dnem ( přes zimu ho můžeme zužit na 1/2 nebo 1/3 podle síly včelstva )a očkami v nástavcích nemají problémy s plesnivěním díla přes zimu. Proto u nich můžeme bez problému používat stropní folii místo prkének, což považuji za problematickou a zastaralou metodu.

jaký med a za co ho prodávají supermarkety je pro nás jen výhodné....

odpad s Tříděného odpadu domáctností se třídí na lince ručně.....většina plastů jde do spalovny....

recykluje se PPA,PP,....jen v čisté formě jako odpad s výroby(třeba folií,textilií,lan) a v tunách,jednoduše se zpátky na lince vyrobí základní granulát,který se dál zpracovává u nás(granitol a.s.),surový odpad se vozí do rakouska...

Trh nás svoji neviditelnou rukou vychová. Hodně lidí z nevědomosti považuje med za luxusní sladidlo. Když si ho konečně koupí s informačním letáčkem, možná tím v budoucnu zvýší spotřebu. ..Eman
.....
A co takhle nejít s cenou dolů, ale dávat vzorky zadarmo + propagace, nebo k tmavému, kterého je letos dost přidávat jako bonus světlý, aby se lidi přesvědčili, že je taky dobrý. Průměrná kilová cena bude třeba nižší, ale zákazník bude pořád vychováván k nějaké rozumné deklarované ceně (minus sleva/bonus), než aby si zvykal, že když chce ušetřit, tak nemá kupovat med v discontu, ale u včelaře.
Slyšel jsem o včelařovi, který někde na hřišti rozdal xdesítek kilo medu než aby je dal do výkupu za 30. Slyšel jsem to od včelařů, kteří se tomu smáli, jako něčemu šílenému a pak se předháněli v řešení, jak řešit odbytovou krizi - například pozavírat obchodníky, atd.
Karel

Mohu potvrdit. Loni jsem každému zákazníkovi, který kupoval tmavý med 1/4 kg květového pastovaného medu zdarma. Mnoho jich přišlo zpátky pro ten "šlehaný" med. Balíčky do tomboly na místním plese se také vyplatí.

Ať to bzučí

Záleží asi na papíře pro etikety. Zisknu etikety přímo na samolepící papír. Je předřezaný, asi 10x5 cm. Na A4 je tedy deset etiket. Jeden arch stojí kolem 3.50 Kč. Podle prodejny. Jsem maximálně spokojen.

Vážení, rád bych se zeptal na váš názor a zkušenosti s tím, co je nejvhodnější náplní kuřáku tak, aby účinek byl co největší a současně nebylo ohroženo zdraví včelaře. Použitím hobry, kartonů atd. dochází k hoření lepidel, ztouchnivělé dřevo člověk asi nemá na celý rok..........Poradďte prosím.