Archiv Včelařské konference

teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12 břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

*********************
To jsem vyřešil předáním dvou pytlů sadby topinambur a návodu jak je zasázet s ubezpečením, že když takové prase na porost topinambur narazí, tak si jej zafixuje a bude tam pečenývařený.
-----------------------------
Tedy já osobně radši pečený, ale kousek dobrýho ovárku se taky snese :-))

pokud by kopance do úlů shazovaly brouky tak bych je tak shazoval.....ať si myslí v ústavech svoje, mě nikdo léčení kyselinou nenařizuje,a čekat až do září na fumigaci je trochu pohodlný a včely od jara až do té doby jedou s broukem jak auto se zataženou brzdou.....navíc včera sem zase našel v lese roj, a při kontrole oddělků osypanou zem mrtvolkama nějakých černých divochů bez proužků....vůbec se síta s kyselinou nebojte zkusit,jsou účinná a práce s nimi je rychlá,laciná, a do září sní bude shazovat brouky i sousedům...

zkus to nějak vymackat, vylisovat....

Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Nevím jak teď, ale kdysi se z takových trubic měly dělat v laboratořích
speciální atypické skleněné věci. Takže by to mohli prodávat taky
dodavatelé laboratorního skla. K čemu to je dobré při včelaření?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 29, 2006 6:50 PM
Subject: skleněné trubice


> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.

Od: Petr:
> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
.....

Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.

To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
_gp_
http://vindex.ic.cz

ovšem na pálenku je asi lepší měď ;-)

Gustimilián Pazderka napsal(a):
> Od: Petr:
>
>> Ví někdo, kde se dají pořídit skleněné trubice o průměru tak 5 mm do
>> laboratoře? Normálně to prodávají výrobci skla, ale po kilech, metrech a
>> kartonech. Já bych potřeboval tak 2,3 50 cm dlouhé, čili v podstatě odpad.
>>
> .....
>
> Takové v podstatě velké pipety bych zkusil sehnat v lékarně. (nebo zkoušet ve více lékarnách jestli se nechytnou v jedné) Dělají se i jako plastové s dílky.
>
> To sháníš na váhu? Jestli ano, stačí průhledná hadička. A také bych zkusil nápad s elektronickým tlakoměrem s připojením na nějakou databanku.(jdeli tedy o váhy)
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>

No na to koľko ľudí to zháňa (úľ) som myslel, že zohnať plány bude jednoduchšie :-))
Aj tak vďaka.
Krokavec

Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

sršni

Co takhle dohušťovací kompresor z náklaďáku nebo traktoru? Z vraku by asi
šel získat i docela levně. Jen se musí dodržet trochu rozmezí otáček,
vyřešit mazání, často jsou mazány olejem z motoru a zřejmě musí být na
výstupu vzduchu filtr, který odstraňuje olejové páry. Taky tam musí být
nějaká tlaková pojistka, kvůli bezpečnosti.
Jestli není lepší dneska udělat v práci pár přesčasů a koupit hotovou věc?
Dneska je to levnější než kupovat nové díly a doma si to skládat, platí se i
za možnost se takhle doma vyžívat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 30, 2006 10:13 AM
Subject: kompresor


> Poradí mi někdo kde koupit samostatný kompresor pro aerosolování./motor
> mám/ výkon asi 50 l/min tlak 3,5 atp Děkuji za radu a pomoc.

Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem
................
A úplný informační servis pro členy ČSV na stránkách ČSV.
Pokud ovšem nejsou odběrateli Včelařství a OVP nejlépe 15 let nazpátek, tak se moc nedozví. Jen to, že neměli začít včelařit tak pozdě. Pozdě Bycha honit.:-)
Kdo nemá doma alespoň jeden metr literatury, tak nemá mít melicitozu, nebo včely:-)
KJ

Pokud vám stačí pouze orientační zjištění hmotnosti úlu, zkuste dát pod úl
běžnou osobní mechanickou váhu. Já to tak používám a vyhovuje mi to.

Zkoušel jsem i přesnější digitální váhu + zvedák úlu, ale zjistil jsem, že
tak přesné vážení k ničemu nemám.

Další možnost je stavebnice hydraulické váhy, loni nebo předloni jsem ji
viděl v prodejně.

mp





-----Original Message-----
From: P.K. [mailto:e-mail/=/nezadan.tiscali.cz]
Sent: Saturday, July 29, 2006 3:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: úlová váha


teď sem měl jednu rozebranou.....největší problém bych viděl v té stupnici
s válečky(závažími) a samozřejmě břity a jejich uložení (ve váze bylo 12
břitů)....jinak by to svařilo i děcko....

pokud vám doma úlová váha rezavý tak sem s ní....vcela-med/=/centrum.cz

Od: Pep?k :
> Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
.........

Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> Od: Pep?k :
> > Určitě by bylo lepší koupit hotovou věc,ale musí to být výrobek na
> > technické úrovni a slušně zpracován i na pohled a ne to co je ke koupi i
> > když s dotací.To se rozumí vlastně jako levně 19.700 Kč - 70%
> .........
>
> Na aerosolové vyvíječe - 70% neexistuje.
Opravuji: NA KOMPRESORY URČENÉ K LÉČENÍ AEROSOLEM SE NEVZTAHUJE - 70% U SZIF.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vážení přátelé, včelaříte někdo v "Dadantech" v okolí Českých Budějovic a jste ochoten poradit s přechodem z 39x24.? Děkuji

S pozdravem Sláva

Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

B9, B10, B11? Staré byly B9 kompaktní s neoddelitelným dnem (nedoporučuji, na jaře se potí a jsou problémy s vápenatěním plodu). B 10 je v současné době standartně vyráběným úlem na SK se samostatným oddělitelným dnem (doporučuji vysoké zasíťované dno). Dno můžeš mít nízké nebo vysoké dle libosti. Půdorysné rozměry jsou identické s úlem OPTIMAL, vnější půdorysný rozměr podle použitého materiálu (plus isolace?). Rozdílná je výška nástavku - pro rámky 420 x 285 mm, to je o 115 mm vyšší než NN OPTIMALU. Na Slovensku je to nejrozšířenější úl, snad až 80% všech úlů. Jednotliví výrobci se liší jen v nepodstatných detailech. Já kombinuji B10 s NN 420x159. Když jsem začínal, nevěděl jsem že existuje nejaký OPTIMAL s výškou rámku o 11 mm vyšší. I toto je v podstate normalizovaná výška rámku.

Šel bych na to od lesa, ne přes úřady, na to musí být člověk příliš znalý a stojí to podstatně více času. Z vlastní zkušenosti potvrzuji.
Zajít do hospody, kde se schází starší pánové, většinou i majitelé lesů, kteří mají přehled o poměrech a něco i pamatují a o svůj les se starají. S jejich pomocí vytipovat lokalitu. Z důvodu přístupu ( důležité ) to nemusí být ani les, ale např. nesečená louka na okraji. Ta s velkou pravděpodobností bude na katastru evidována v zjednodušené evidenci a její grafická lokalizace přes úřad byla donedávna na mnoha katastrech peklo.
No a pak už tu dohodu s majitelem (příp. správcem u obecních družstevních lesů) doporučuji dobře udělat osobně a nezapomenout na medové obdarování.

K. Žák

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz.sk [mailto:M.Osusky/=/fritz.sk]
Sent: Friday, July 28, 2006 1:55 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Re: Zákaz vstupu do lesa

Obrat sa na spravcu lesa - st. lesy, prip. sukromny spravcovia. Spravcu
zistis aj na miestnom obecnom urade.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
28.07.2006 13:51
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Zákaz vstupu do lesa






Ja se dovolím připojit k tématu. Jak vůbec dosáhnout povolení umístit
vlastní včely v lese? Jak zjistím komu les patří a jakým způsobem se na
majitele lesa s žádostí obrátit? Bývá běžné povolit umístění včelstev nebo
mám čekat složité jednání a neochotu? Nebo to mám risknout a jedno dvě
včelstva umístit na černo pěkně hluboko v lese? Nevšimnou si toho lesní
dělníci? Vlastní les bohužel nemám.

Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519 340 515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

Dobrý den paní Kazdová,

mohl bych Vás poprosit o fota víčka na mail janstovi/=/seznam.cz?


Díky!

v knihe od M. Macicku: "Vcelarske pomocky a zariadenia a ich svojpomocna
vyroba" Najdes ju v kniznici. Vo Vcelarovi je aj mailova adresa na autora.

Matej




"MIlan" <milan/=/krokavec.sk>
07/28/2006 10:43 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Plány ú¾a "B"






Dobrý de�, neviete mi niekto prosím poradiť, kde sa dajú zohnať plány úľa
"BĂ©ÄŤko". ÄŽakujem
krokavec

Na Slovensku dodava viecka firma Rogis tel. 032/771 59 00. Jednofarebne za
2,05 Sk ( 1,60 Kc ) a s vcelarskou tematikou za 2,40 Sk ( 1,85 Kc )
Ceny su za typ To 82.

Matej




"Kazdová" <raden/=/bvx.cz>
07/31/2006 08:30 AM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Vicka na med






Dobry den, nabizim k prodeji vicka na med. Jsou ctyrbarevna, s potiskem
plastve a vcelkou, moc pekna. Typ To82, cena za kus 2,25Kc. Telefon 519
340
515. Myslim, ze v sezone je to pro mnohe z Vas zajimava informace.

O úlu je třeba
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=149
A vůbec když je tento úl o hodně víc rozšířený na Slovensku, tak plánky a
jiné údaje budou spíše taky na slovenském internetu než na českém.

R. Polášek

v starsej literature sa doporucuje tzv. Falbov ramik, co je akoby dvojity
ramik, ktory je zvonky potiahnuty hustym pletivom. Otvara sa ako kniha (
na klavirovy pant ). Don sa vlozia kusky plastov, odvieckovance, ramik sa
zavrie, zaisti a vlozi sa do medometu.

Matej




"Vojtìch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
07/30/2006 10:39 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: dotaz pro zkuene






Víčka, zbytky voštin s medem se dájí do pytlíku , který se dá koupit nebo
se ušije ze síťoviny a v medometu vytočí.
B.V.

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Tak jsem vytáčel a samozřejmě ho mám taky (Střední Čechy - Vlašimsko). Některé plásty částečně jakž takž vytočit šly, ale z některých jsem dostal odhadem 5% a ještě se mi je podařilo rozlámat (panenské). Jak se, mimochodem, ta část medu co se podaří vytočit chová? Je pak po ztuhnutí ve sklenicích opětovně rozpustitelná do 50C a uz znovu nekrystalizuje? Má, třeba časem, med nějaké kvalitativní kazy na kráse?
VM

kybel moze mat aj 15L. Hod tam za hrst slamy, aby sa vcely neutopili.

Matej




"m" <e-mail/=/nezadan>
07/31/2006 01:30 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
krmeni vcel z kbeliku






Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

něco, co plave, aby na tom mohly sající včely sedět a neutopit se. Z diskuzí
z minulých let to byly dřevěné rošty, nalámané suché větve, kusy pěnového
polystyrenu, nastříhaná sláma ......

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 1:30 PM
Subject: krmeni vcel z kbeliku


> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?

Předmětem podnikání ČMSCH, a.s., je mimo jiné:
plnění úkolů vyplývajících z ustanovení § 23 zákona č.154/2000 Sb., o
šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně
některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon, a to na základě
pověření Ministerstva zemědělství České republiky k vedení ústřední
evidence hospodářských zvířat a zvěře ve farmovém chovu.

Společnost byla evidencí pověřena dopisem Ministerstva zemědělství ze
dne 23.12.2004 - viz: http://www.cmsch.cz/cz/archiv.php?novinka_id=103

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: m [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, July 31, 2006 12:57 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data

Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který
mám
vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé
poštovní
adresy.

Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data
nějaké
akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní
úřad
stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
m

Jestli si pamatuju ze školních let tak laboratorní sklo se prodávali kousek od palace flora, tušim že tam ta prodejna pořad je. Je v Korunní ulici zastavka tram. Orionka

m> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
m> akciové společnosti.

Každý rok touto dobou tohle téma vyvolá hodně mailů a emocí. Podle
plemenářského zákova (154/2000 Sb) a jeho prováděcí vyhlášky
(136/04 Sb, paragrafy 80 a dále), jsme povinni to poslat do Hradištka
včetně rodných čísel. Oba předpisy jsou k doklikání např na webu ČSV.

Zajímalo by me, jestli i naši kolegové na Slovensku mají něco podobného.

Ahoj Ivan

ANO tato společnost vede celostátní evidenci hispodářských zvířat a chovatelů, kam patří i včely

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data
> Datum: 31.7.2006 12:59:10
> ----------------------------------------
> Přišel mi formulář od Českomoravské společnosti chovatelů, a.s., který mám
> vyplnit a poslat jim. Jde o počty mých včelstev, včetně údajů mé poštovní
> adresy.
>
> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
> akciové společnosti. Podle zákona se musí každoročně hlásit na obecní úřad
> stanoviště včelstev, ale hlásit to akciové společnosti?
> m
>
>
>

Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.

velikost tak aby se ti vlezl do prázdného nástavku .Dovnitř lze dát seno slámu kousky poristyrenu síťový pytlík od brambor či cibule ten se postaví na rámky přes něj se položí laťka a zakryje se to rozříznutým pytlem od brambor a teprv pak se přes jeho okraje postaví prázdný nástavek cukr se pak nalévá přes síťovinu a nepřicházíš tak do styku se včelami

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: m <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: krmeni vcel z kbeliku
> Datum: 31.7.2006 13:32:41
> ----------------------------------------
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
>
>
>

VspomeTe si , za komunistů to bylo také ale údaje chodili sepisoval obvykle poslanci MNV NEBO ZAMĚSTNANCI A TI TO POSÍLALI DÁLE

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivan Cerny <i_c/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Ceskomoravska spolecnost chovatelu sbira data
> Datum: 31.7.2006 15:34:54
> ----------------------------------------
> m> Zajímalo by mne, zda vůbec mám ze zákona povinnost posílat svá data nějaké
> m> akciové společnosti.
>
> Každý rok touto dobou tohle téma vyvolá hodně mailů a emocí. Podle
> plemenářského zákova (154/2000 Sb) a jeho prováděcí vyhlášky
> (136/04 Sb, paragrafy 80 a dále), jsme povinni to poslat do Hradištka
> včetně rodných čísel. Oba předpisy jsou k doklikání např na webu ČSV.
>
> Zajímalo by me, jestli i naši kolegové na Slovensku mají něco podobného.
>
> Ahoj Ivan
>
>
>
>
>
>
>

Dne pondělí 31 července 2006 13:30 m napsal(a):
> Chtěl bych zkusit krmení včel z kbelíku. Co mám do kbelíku dát kromě
> cukrové vody, aby se včely neutopily? Jak velký kbelík se používá?
dd,

osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).

Honza

Já jinak nekrmím. Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč. Obsah je asi 8 l a díky silnému polyetylenu se dá soudit, že životnost mě nemusí zajímat. Toto krmení mě připadá daleko výhodnější než 4l lahve. Rovněž se v něm dá krmit suchým cukrem nebo těstem. Zdraví R. Stonjek

Páni kolegovia, keď môžem na základe dlhoročnej praxe hodnotiť dopĺňanie zimných zásob pomocou otvoreného vedra-kbelíku, je to ten nejhorší spôsob, alebo najlepší ako zničiť mladé včely, ktoré majú tvoriť základ dlhovekých včiel. Áno vedro- kbelík na spôsob presakovacieho kŕmidla, som používal i ja ale vedro bolo s vrchnákom-viečkom, ktorý som perforoval otvormi priemeru max. 2 mm a menšími. Otvory boli v pravidelných kruhoch od stredu viečka, ale v priemere len 100mm širokému. Aj toto kŕmidlo má nedostatky, vedro s 10-12 litrami roztoku je ťažké a pri jeho prevracaní sa veľa roztoku rozleje, no je to nepraktické. Chápem včelárov, ktorí majú včely vzdialenené od bydliska, chodia do práce a pod., ale také násilné doplňovanie zásob je spojené s rizikom, včelstvo nedokáže roztok odoberať, je slabé, roztok skysne, odnosia cudzie, v lepšom prípade vlastné včely. Som rozhodne za podávanie množstva cukrového roztoku do 5 litrov v pomere 1:1, je to prírodný pomer. Nebojte sa včely to spracujú dokonale a vzniká najmenšia strata rozpusteného cukru (z 1 kg cukru vznikne 0,9kg zásob, teda s 18% vody!). Pri otvorenej hladine roztoku, prípadne prekrytej rôznymi "doplnkami" (tráva, slama, konáriky a pod. je pascou pre mladé včely, a je to nehynienické. Keď už tak použiť nádoby so zvislými stenami, a nádobu doplniť kruhovým dreveným plavákom, ktorý nedovolí včelám padať do roztoku a v ňom hynúť. Doporučujem latky plaváka natrieť vodovzdorným lakom, aby nenasiakol roztokom, je ťažký. Znovu zdôrazňujem, nádobu použite do 6-8litrov a množstvo roztoku vždy s prihliadnutím na silu včelstva . Všetko má svoje hranice! Anton

Nejlepší je nastříhaná pšeničná sláma, rovnoměrně rozprostřená. Neosvědčilo se mi seno, hoblovačky kousky dřívek aj.Včelky jí vyčistí do sucha, takže když do ní neprší, dá se použít několik let. Nekrmím ale ve vědru,
ale v polovině rozřízlého kanistru. 1krmítko = 5 Kč.
.....
Experimentovaljsem kdysi s vědry - problém s výškou, většina je těsně nad 24cm = nástavek Langstr. Nejhorší výsledky mi dávaly různé plováky. Pak jsem slyšel o slámě. Tu nemám, ale dávám tam hrubou dlouhou trávu, a nacpu ji přímo do kýble. Je tam poměrne hustě nachumlaná a opírá se o víko. Včely tam mají pohodlnější přístup přes strop. Taky jsem v dobách plováků a.j. experimentů zaznamenal rozdíly v chování/ tonutí včel. Některé včely to řešily vytvořením hroznu od stropu k hladině a dosáhly až ke dnu.
Teď co používám suchou trávu, kterou naškubu hned u úlů, tak je to téměř bez utopené včely.
V loni jsem nakoupil v MAkru kontejnery, které pasují přesně do nástavku (něco jako dříve přepravky na sáčkované mléko) a dají se hlavně snadno skladovat - zasunout do sebe.
A vejde se do nich s rezervou 16l roztoku. První testy ukázaly, že jsou včelstva, která, když mají dost místa, tak to vyžahnou za 24-36hodin.
Karel

Od: m:

> Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na
> společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.
......


Nejasnost může nastat při změně stavu nebo úmrtí atp.

Přes mail není problém. Akoráte si sežeň mail přesně na paní, která dělá včelaře. (na Vindexu mám kontakty přes bilboard - jsou pod zeleným nápisem ČMSCH - uprostřed trochu výš) Já jí zavolal a vše nahlásil přes něj. Do týdne mi došel aktualizovaný výpis a měl jsem po starostech.

Větší obavy o svá osobní data bych neměl. ;-) Ono je možnost si tě stejně vytáhnout a bez problémů najít ... zákon nezákon a jestli jsi " m" nebo něco jiného?... Jsou nato metody. O data se starají jen lidi a ty mají lidské slabiny.

Zkus je zažalovat, že nadepisují obálku bez dovolení tvými daty přes Poštu a.s. :-))) To mi není dodnes jasné proč to chtěla ČSV prý z důvodu odebírání Včelařství.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Vloni jsem posílal údaje, které se do Hradišťka nějak nedostaly
standardní cestou, e-mailem. Musel jsem ale naskenovat vyplněný formulář
hlášení včelstev i s podpisem a ten poslat. Bez podpisu mi to nechtěli vzít.

Milan Čáp

m napsal(a):

>Dobře, a nedá se to poslat mailem? V přiloženém dopise uvádějí mail na
>společnost pro případné nejasnosti a dost dobře nechápu jaké.
>
>
>
>

A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg sáčků přímo zkrmovat.
Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po deseti do samosmršťovací fólie.
Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě vím, že se igelit už nevrábí:-)
Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil do sáčků vodu.
I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto, letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si vyzkouším.
Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
Kare.

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.
Jediná vada krmení kyblíky je ta, že při začátku krmení včely většinou
prvních pár dní nenajdou krmení a musí se jim pomoci např. papírovými
knoty nasáknutými roztokem, které vysí z kbelíku dolů na horní loučky
nástavku, aby krmení bez problému našly. Dá se též sklepnout pár včel
rovnou na plovák kyblíku.

Milan Čáp

Jan Cervenka napsal(a):

>osobne pouzivam kbelik 12 l , navic tam dat slamu, nebo cokoliv jineho, aby se
>neutopily ( zvlastni je, ze u nekterych vcel se utopi velke mnozstvi vcel, i
>kdyz maji stejne podminky, jako jine, ktere se neutopi ).
>
>Honza
>
>
>
>

Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů.
.......
O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
Jaký máš kbelík?
Karel

Má někdo osvědčený recept na směs do petlahví na odchyt vos.U nás na jižní Moravě začínají být hodně agresivní.

Používám 'akční' květinové plastové truhlíky 40 cm dlouhé, cca 15 cm
vysoké i široké. a vkci stávájí okolo 20 kč. Problémy se šplháním jsem
nezaznamenal, jen ty, jak jsem psal, že tu první dávku hned nenajdou.
Bratr používal i kruhové kbelíky o objemu 5l od zavináčů, i tam jsme
problémy nezaznamenali.

Milan Čáp

Karel napsal(a):

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
>choulostivějších předmětů.
>......
>O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk belíku.
>Jaký máš kbelík?
>Karel
>
>
>
>

> Nejasnost může nastat při změně stavu nebo úmrtí atp.
No a na to je právě ten papírový formulář, tedy snad kromě úmrtí včelaře :)

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.

já používám velké misky pod květináč, potom vyšší misky od masa nebo taky
jsem použil dvoulitrové nebo i jednolitrové tetrapackové obaly s
odstříhnutou horní stranou. Jako plováky suché nalámané větvičky z křoví,
nejlepší se mi zdají ty z černého bezu, protože mají velkou duší a dobře
plavou. Na těch mých pár včelstev vždycky v lese ty větvičky najdu.
Riskantní se mně zdá použít trávu, domnívám se, že z trávy se mohou
vyluhovat látky nestravitelné pro včely, které v zimě včelstvo zatěžují.
Jinak krmím později a tehdy je obvyklé, že do misky vzniká jedno chapadlo
5 - 10 cm široké a cca 3 - 5 cm silné z usazených včel. Připadá mi, že ve
styku s roztokem jsou jen ty koncové včely a sladina pak putuje do rámků tím
způsobem, že si ji jednotlivé včely vzájemně podávají. Často ještě to
chapadlo zpevní vystavěným panenským voštím.


R. Polášek

Karel napsal:> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové
stěněk belíku.

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/saeznm.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 8:01 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
> choulostivějších předmětů.
> ......
> O plovák by nebylo, ale ty moje špatně "šplhaly" po plastové stěněk
belíku.
> Jaký máš kbelík?
> Karel

Přátelé pokud budete mít chuť a možnost zítra t.j. 1.8. poslouchat rozhlas, tak na českém rozhlase 2 Praha bude hovořit v pořadu "Host do domu" kastelán z hradu Rabí o zajímavém projektu se včelami na hradu Rabí. Je to o takové propagaci včelařství mezi nevčelaře zajímavou formou.

Pan Ing. Josef Říha (723102290) prodá včelstva včetně úlů - slovenské B-10. Částečně zakrmená. Stanoviště Střelice u Brna.
Vše dobré, Vladimír Ptáček

To jsem kdysi dávno zkoušel a moc se to neosvědčilo. Bylo to velice závislé
právě na té vlhkosti. V té době už jsou poměrně chladné noci, takže při
vhodné konstrukci krmítka by se mohlo teoreticky dosáhnout toho, že vlhkost
z plodování by se v noci v tom krmítku srážela a voda rozpouštěla cukr v
každodenních rozumných dávkách. V praxi to ale dopadlo tak, že jen málokdy
to včely vybraly všechno, a to hlavně když bylo hodně mokro. Dával jsem tak
1 - 4 kila cukru Většinou zůstala polovina i víc suchého zatvrdlého cukru s
mrtvými včelami a nečistotami. Ten se potom musel z krmítek vybrat, dovézt
domů, normálně rozpustit, profiltrovat a potom dávat jako cukerný roztok.
Takže jsem s tím přestal, protože nakonec se stejně muselo dávat krmítko a
dokrmit tím cukerným roztokem. Ani když se to vlhčilo roztokem medu, tak to
nebylo ono. Velký problém byl, když už to bylo v krmítku, ovlhčit ten cukr
stejnoměrně. Navíc podle tehdejších článků včely spotřebují na donášení
vody a rozpouštění 10 - 20 % toho cukru. Ale je možné, že když se na začátku
srpna tam vrazí 20 kilo najednou a bude se to třeba jednou za týden 14 dní
nějak přivlhčovat, na začátku září tam zbudou tak 3 kila a bude nakrmeno.
Ale uvažuji o možnosti podněcovat v srpnu tak několika kily doma ovlhčeného
cukru s medem. Jinak zajímavá je myšlenka dát do úlu třeba desetikilový
balík cukru a vlhkost přidávat pomocí přídavného krmítka s cukerným
roztokem.
Jinak co se týká vynášení cukru, dělají to tehdy, když prostor krmítka
ovládají, například když se použije rámkové krmítko v prostoru úlu. Když je
cukr v nějakém odděleném prostoru, kde včely chodí jen na sladinu a
nevegetují tam třeba přes noc jako v úlu, nevynášejí ho.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 7:35 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> A ještě jsem si vzpoměl, co jsem vloni zkoušel. Nebavilo mě rozdělávat
> pořád kilové pytlíky a dělat roztok, tak jsem zkoušel balení 10 jedno-kg
> sáčků přímo zkrmovat.
> Něco podobného prý dělají na Slovensku, tam prý krmí cukrovým mačem - na
> igelit (okraje ohnuté nahoru) nasypou krystal a zalijí medovou vodou.
> Nejlepší výsledky mi dalo balení , kde byly sáčky z papíru přebaleny po
> deseti do samosmršťovací fólie.
> Další byly papírové sáčky zabalené do papíru, a nejhoší výsledky mi daly
> igelitové kilové sáčky z Makra - nenabíraly přes igelit vlhko (smaozřejmě
> vím, že se igelit už nevrábí:-)
> Musí se to položit přímo na loučky, bere to vlhko z plodiště. Nejlepší
> bylo, když jsem to na loučky položil, rozdělal pytlíky a konvičkou nalil
> do sáčků vodu.
> I bez toho to ale včely spotřebovaly. Některým jsem musel dodávat do úlu
> "vhko" a souběžně dodat ještě sklenici roztoku.
> Asi to bude záviset na té které sezóně. V loni bylo poměrně vlhké léto,
> letos jsem ještě nezačal krmit, začínám vytáčet, ale pár kusů si
vyzkouším.
> Měl jsem obavy z vynášení krystalů ven, ale to dělají asi opravdu jen na
> jaře, kdy nemají sílu na štěpení cukru.
> Kare.

Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se používat nemají, jelikož jim atest schází.
Co vy na to?
S přáním všeho dobrého,
Vladimír Ptáček

Prosím o Vašu radu priatelia !
Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7 vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v domcoch.
Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
Michal Seničan

Dík za všetky pripomienky.
Nakoľko aj ja sem chodím často, predpokladám že aj iní slov. včelári....
Takže niečo sa pomaly rysuje.

> Od: Michal Seničan :
> Prosím o Vašu radu priatelia !
> Už niekoľko rokov využívam zimovanie v medníku, kde v plodisku som nechával 7
> vytočených plástov. Na medník dám fóliu z PVC a kŕmim z 4 L. fliaš s
> presakovacím viečkom.. Teraz chcem vyradiť väčšie množstvo plástov. Môžem nechať
> v plodisku len 3- 4 plásty. Nepoškodí to zimovaniu včiel v medníku. Úle sú v
> domcoch.
> Problém je v tom, že nemám priestor na uskladnenie plástov.
........

Jestli to dobře chápu, tak je záměr zimovat v medníku, ale s absencí plodišťních rámků, které navazují na medník? Jaká je rámková míra?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Vladimir Ptacek :
> Přátelé, bylo by dobré uvést, zda nabízená barevná víčka mají potravinový
> atest. Minulý rok jsem se dověděl (ústní podání), že se na med hodí vlastně
> jen bezbarvá tradiční plastová víčka (která se používají i na krmení
> prosakovacím způsobem z 5 litr. lahví). Barevná, byť hezká víčka, že se
> používat nemají, jelikož jim atest schází.
> Co vy na to?
........
Plně barevná víčka se používají běžně pro potraviny. To mluvím o sytě červených používaných na zavináče. Ovšem ne ta mírně obarvená co jsou tvarově naprosto shodná s klasickými na krmení. (domácí potřeby a výrobce tuším někde z Křenové Brno) Ty bych vopuntíkoval, protože zůstali na slunci a úplně vybledly.

K diskuzi...
Myslím, že jde o novinky f. Bricol ( http://www.bricol.cz/?action=new ) a jde o kovové víčko přímo určené mimo jiné i na med. Nejlepší v novinkách je ale "Bedna Red Army -kalasnikov+granat+6 poharkov". (třeba na vojenskou medovinu) :-)))




http://vindex.ic.cz

S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel, včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár nemá ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre. Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve. Anton

No v článcích, co jsem četl se uvádí, že jak se včely naučí na tuhý cukr
tím, že cukr je navlhčený medovou vodou, tak nosí zvenku vodu a cukr
ulízávají. Ale i tak právě nezanedbatelnou část toho cukru spotřebují právě
na donesení té vody a rozpuštění cukru. takže bilance je horší než při
krmení vodným roztokem i když ten cukr nevynášejí. Donášení vody a
rozpouštění cukru je raději ušetřím, místo cukru si dám chleba se špekem a
sám napustím vodu, rozpustím ten cukr a donesu jim ho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 31, 2006 10:54 PM
Subject: Kŕmenie krytálovým cukrom


> S týmto "dobrodením" som prestal pred 18-mi rokmi. Prečo? Kryštálový cukor
> potrebuje vlhkosť, aby ho včely odoberali. Preto vodu treba pravidelne
> dopĺňať, čo neúmerne včelára zaťažuje neustálym kontrolovaním . Je to
> nepohodlné a namáhavé. Včely neolizujú cukrové kryštalky, ale sajú sladkú
> vodu. Akonáhle v nasypanom cukre nie je vlhkosť, včely prestávajú mať
> záujem o kryštalky. Tie sa pre včely stávajú obyčajnou nečistotou, lebo
> receptory sladkosť cukru nezaznamenajú. Vtedy vďaka čistiacemu pudu včiel,
> včely hromadne kryštalky berú do svojich ústnych čelustí a vynášajú z úľa
> do prírody, žiadna úľová vlhkosť nestačí, tú musí dodať včelár. Včelár
nemá
> ani tušenia o tom, že prichádza o vložené investície.
> Zistil som to vďaka náhode. Pri kontrole povalového kŕmidla kde bol
> nasypaný cukor (3 kg) a vlhčený vodou. Odberné miesto bolo prekryté
> sklenenou tabuľou, cez ktoré som často pozoroval prácu včiel na cukre.
> Vtedy som zbadal ako sa "pracujúce " včely tlačili na sklo a chceli z úľa
> odletieť. Každá včela mala v hryzadlách kryštalku cukru a bolo ich
> neúrekom. Bol som zvedavý, čo včely robia s cukrom v hryzadlách. Kŕmidlo
> som uzatvoril a čakal som pri letáči. Včela za včelou čo vyletovali z
> letáča mala v hryzadlách kryštalku a odlietala do priestoru, aby sa jej
> zbavila. Miesto ukladania zásob do plástov, sladili včely trávu okolo
> včelnici. Jedna tretina tak vyšla nazmar.
> Odvtedy túto "metódu" dopĺňania zimných zásob, respektíve podnecovanie je
> pre mňa nepríjemnou spomienkou. Teda pre včelu je zaujímavá sladina (obsah
> cukru min. nad 8%- ideálne cukornatosť okolo 43%), ak chceme aby včely
> cukor odoberali, musí byť v ňom voda!, ak voda chýba, cukor je pre ňu
> obyčajná nečistota. Vyberte si. Podľa mojich skúseností je
> nejprirodzenejším náhradným krmivom (okrem medu) teplý (30°C) cukrový
> roztok, podávaný včelám vo vhodných nádobách a v primeranom množstve.
Anton

Používám to samé a bez problémů.
Tonda

>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii, která se používá k balení
choulostivějších předmětů. Rozměry jsou o pár mm menší než je plocha
hladiny v kyblíku (květinového truhlíku). Včely mohou bez problému po
fólii chodit a sají roztok v mezeře okolo stěny kyblíku. fólii pokládám
bublinkami dolů a včely dokáří kyblík bezezbytku vyčistit (zalezou i pod
fólii). Včely se vůbec netopí. Fólii lze použít několik let po sobě.
Nevzniká s ní v úlu nepořádek jako u drcených materiálů a dobře se dá
vyměnit kyblík za jiný, s novým roztokem.

Já jsem zkoušel vloni plastovou vaničku na 6l roztoku s plastovou fólií. Vždy, když včely roztok odebraly, tak pod fólií zůstaly nějaké zbatky cukru, nečistot apod. Od té doby používám krmítka od p. Zeleného, která se dají místo 2 rámků na kraj nástavku (Langstroth 185). Vejde se do nic 3l roztoku a je v nich dřevěný plovák - dvě lišty na krajích sešroubované. Jak plovák klesne až ke dnu, tak ty příčky narazí na dno a včely krásně přes ty delší lišty vyberou vše na 100%.

A jak to máte s přípravou roztoku? Chtěl bych udělat nějaké míchadlo přímo v sudu na 100-200l, ten dát na vozík za auto a čerpadlem přímo z vozíku krmit jednotlivá včelstva. Slyšel jsem o míchání roztoku vzduchem. Nemáte někdo zkušenost?

Díky za cenné rady!

Pavel

Už 24 rokov skladujem voľné plásty priamo v úľoch (trojzostava)na stanovišti, pod nezúženým plodiskom. Je to výborná vec a je jedno koľko plástov ostane pod plodiskom, plásty vyraďujem ešte do zimy alebo na jar. Je to jednokedy. Dôležité je aby najvyššia debnička bola dobre odvetraná. Za celý čas sa mi nestalo, aby plásty boli poškodené vijačkou. Včely sa o plásty starajú až do prvých mrazov ako policajti, sú pod stálou kontrolou. Plastické prakrytie debničky je možné, ale len do doby, kým nezačne zima, lebo táto uteplivka nedovolí unikať vlhkosti cez uteplivku. Anton

Doplňuji zásoby tak, že naleju roztok do čistého krmítka a na něj shora
položím fólii. Při tomto postupu se mi nestalo, že by se plovák potopil.
Bublinky obsahují hodně vzduchu, takže i při částečném potopení plováku
pod hladinu se celý nepotopí a včely přebytečnou sladinu shora vylížou.

Milan Čáp

m napsal(a):

>>Jako plovák pouívám bublinkovou fólii
>>
>>
>To mi přijde jako řešení velmi efektivní než roztroušená sláma, i když ta
>je asi nejlevnější. Nemůže dojít ale k natečení vody na plovák a následnému
>zborcení pod hladinu? Analogie převráceného voru.
>
>
>
>

na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen zalit- tedy žádný roztok(?)

a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?

jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?

Od: P.K.:
> na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen
> zalit- tedy žádný roztok(?)
>
> a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?
>
> jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?
.......

Nebyl tam poblíž jetel? To se mi totiž stává, když poblíž když krmím doopravy vyjmečně hodně - 12- 16l (a krmím hustým roztokem) roste jetel. ;-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

S tím vynášením krystalů cukru to nevidím tak tragicky, kdo má zavřená očka, v podmetu podložku a před úly nějakou folii tak zjistí,že se jedná o zanedbatelné ztráty. Je důležité rozlišovat mezi krmením na zimu a podněcovacím krmením. Zimní krmení těsty nebo suchým cukrem je určitě špatné a pro včely nic moc. Pro překlenovací krmení má však velký význam, alespoň pro mě. Šetří totiž čas. Samozřejmě bych rád již měl týden nakrmeno, ale to bych nestíhal./léčení proti varoze,dotáčení medu,starost o plásty a také nějaká jachtařská dovolená/ A tak sušší kaše z cukru je výhodným překlenovacím krmením, než se "srovnám". U některých typů úlů je výhodou, že pomalý odběr neubírá moc volných buněk a matka může slušně ještě klást. Dlouho jsem používal mač, což je cukr navlhčený medovou vodou. Také jsem od něj upustil, protože co v této době zavání medem je zdrojem neklidu a slídivosti včel. Já musím za odpoledne udělat včelnici a ne tam jezdit natřikrát. Dnes při výrobě těsta používám opačný postup. Do uvedeného krmítka naleji cca 0.5 l vody, na louži nasypu rovnoměrně 4 kg cukru a v ruce trochu zatřesu. Voda vyleze částečně kolem stěn a včelky sají. Na rychlosti odběru se výborně testují matky. Tam, kde odběr probíhá nic moc a včel tam moc není, můžeme klidně měnit matku. Tohle včelstvo rozhodně nebude výnosy ohromovat, naopak opačně jdou i dnes spolehlivě zjistit budoucí rekordmanky. Tak aby jich bylo co nejvíc. Zdraví R.Stonjek

Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi i
proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám voskem,
stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
vosk změkne a pak to natírat jde.
RP
........
No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík. Skutečně jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu. Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o to lezení.

K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že tam není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji folií, konec.

Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.

Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

Karel

levná pivo

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: emil <emilrasner/=/cenrum.cz>
> Předmět: vosy
> Datum: 31.7.2006 20:09:58
> ----------------------------------------
> Má někdo osvědčený recept na směs do petlahví na odchyt vos.U nás na jižní
> Moravě začínají být hodně agresivní.
>
>
>

Věděl by někdo, kde ji sehnat? Chci ji použít jako obal na sklenice při
přepravě.

mp

http://www.juta.cz/obalsit.htm


Michal Pol napsal(a):

> Věděl by někdo, kde ji sehnat? Chci ji použít jako obal na sklenice
> při přepravě.
>
> mp
>
>

VČELY CUKERNÝ ROZTOK NESTAČILY ZPRACOVAT A TEN NA JAŘE ZNOVU ZKRYSTALIZOVAL stává se to při krmení velkými dávkami za chladného počasí nebo při pozdním krmení a vůbec nezáleží byl- li použit roztok nebo ne a také to bývá způsobeno příliš malým podílem vody

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: K?menie kryt?lov?m cukrom
> Datum: 01.8.2006 07:49:27
> ----------------------------------------
> Od: P.K.:
> > na jaře sem kupoval včelstva,byly zakrmeny přes flašky,ale cukr byl jen
> > zalit- tedy žádný roztok(?)
> >
> > a v zásobních plástech po zimě byly krystaly cukru a zesláblé včely ?
> >
> > jak se ty krystaly dostaly přes víčko nevím a netuším?
> .......
>
> Nebyl tam poblíž jetel? To se mi totiž stává, když poblíž když krmím doopravy
> vyjmečně hodně - 12- 16l (a krmím hustým roztokem) roste jetel. ;-)
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Chci se s vámi podělit o dvě pozorování:
Včelařím 6 let a pořád se setkávám se skutečností, že na pevném stanovišti cca 20 včelstev se každý rok vyskytují 2-3 včelstva s nadprůměrmým výnose. Např. průměrný výnos je cca 45-50 kg a 2-3 včelstva dají 60-70 kg (stanoviště mám v severních Čechách 400 m/nm s průměrnými snůškovými podmínkami bez řepky). Tato včelstva nebývají na kraji řady ale náhodně v řadě a tyto výkony se v následujícím roce již málokdy opakují - vyjedou jiná včelstva (ročně měním cca 60% matek a tyto výkonná nechávám do druhého roku).
Na jaře jde o normální včelstva na dvou nástavkách, ale pak sleduji, že během jarní snůšky v nich velmi rychle narůstá počet včel oproti ostatním - dostanou se na 6-7 tachovských nástavků - ostatní se dostanou na 5 nástavků a 2-3 jen 4 nástavky.
Nezdá se mi, že by šlo o rekordní kladení matky (nikdy mne rozsah plodu nehromil), ale vysvětluji si to spíše tím, že tato včelstva jsou nějak atraktivnější pro cizí včely a i je ochotněji příjímají a tyto pak již táhnou s nimi.
Pozoroval jste to někdo také - jde mi o to abych zbytečně nerozchovával třeba málo výkonné matky, ale atraktivní - přetahování včel neřeší výkon, ale naopak snižuje, neboť pouze zeslabuje ostatní včelstva.
Druhá skušenost cca 4 roky stará, když jsem začínal:
Přítel mi na jaře nabídl levně 2 úly - prý prázdné. Na podzim chtěl skončit se včelařením pro pokročilý věk a tak obě včelstva totálně vytočil a nechal je svému osudu, že do jara uhynou. Tyto úly mi na jaře nabídl. Jaké bylo naše překvapení, když jsme koncem dubna našli v úlech včelstva a v nich ještě nějaké zásoby. Nejbližší včelař byl 500 metrů daleko a tak jsme se na ho na schůzi zeptali jestli při podzimním krmení nepozoroval loupež - ničeho si nevšiml.
Holky se prostě postarali sami.

Už jsme to tady psali. Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr. Nechá se to možná 15 minut motat a cukr je rozpuštěný. Už se to tady na konferenci podrobně probíralo. Vloni jsem posílal fotky do včelařských novin, ale ještě je neotiskli. Vypouštím to do 5 litrových kýblíků, navrch 2x bublinkovou folii a dám třeba po dvou do 3/4 langstroth.
Tonda

>Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v otevřené nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání z kontejenru do sudů atd.

př stonjek napsal:
> sají. Na rychlosti odběru se výborně testují matky. Tam, kde odběr probíhá
> nic moc a včel tam moc není, můžeme klidně měnit matku. Tohle včelstvo
> rozhodně nebude výnosy ohromovat, naopak opačně jdou i dnes spolehlivě
> zjistit budoucí rekordmanky. Tak aby jich bylo co nejvíc. Zdraví

Z doby krmení ovlhčeným cukrem mám podobné zkušenosti. Ale musí to být
silná včelstva. Slabá včelstva odebírají suchý cukr vždy pomalu bez ohledu
na nějakou kvalitu včel a matky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:08 AM
Subject: Krmení na zimu

Tráva se mně zdá trochu nebezpečná, mohou se z ní do cukru vyluhovat nějaké
přídavné látky. Když tráva, tak posekaná co nejstarší a ještě pro jistotu
ponechaná na dešti, aby se rozpustné složky vyplavily. nesmí ale být
plesnivá nebo nahnilá. Takže to už je lepší ta sláma. Ta se dá u nás dokonce
většinou získat i zadarmo, lisují ji do těch velkých kulatých balíků a vždy
se dá nalézt aspoň jeden balík, kde to zemědělci nezvládli a balík se
zakutálel z pole do lesa, kde zhnije.

Co se týká míchání cukrů, v případě míchání vzduchem by mohlo být zajímavé
použít vibrační vzduchové čerpadlo, co se jinak používá k provzdušňování
domovních čistíren odpadních vod. Dává dostatek vzduchu pro jeden, dva sudy
a dostatečný tlak. Asi optimální by bylo večer nasypat cukr možná klidně i
do studené vody a nechat přes noc vzduchem rozpouštět. V případě plochého
dna by ale zůstal vždy v rozích nějaký nerozpuštěný zbytek, který by se
musel rozpustit třeba mícháním vrtačkou s míchadlem. V případě výroby nějaké
speciální nádoby s kónickým dnem by takové vzduchové rozpouštění bylo
ideální.
U rozpouštění cukru čerpadlem musí být čerpadlo za prvé odolné abrazívnímu
působení cukrových krystalů, takže ty s plastovou vrtulkou by asi velice
rychle odešly. Za druhé požadovaný cukerný roztok má mnohem větší viskoziru
než čistá voda, při stejných otáčkách čerpadlo vyžaduje několikanásobně
vyšší příkon elektromotoru. Takže hlavně ke konci rozpouštění je to čerpadlo
namáháno mnohem více a může se spálit, levná v plastovém futrálu bez
výkonové rezervy možná i během desítek sekund chodu, kovová, kde přes kov je
zajištěno chlazení elektromotoru roztokem jsou na tom mnohem líp. Ale
některá čerpadla mají dostatečnou výkonou rezervu a vydrží to, jak se to
tady probíralo před rokem a dříve. U čerpadla je výhoda, že se v jedné
nádobě může cukr rozmíchat a snadno pak přečerpat do druhé přepravní.
Jako docela rozumnou možnost vidím tak použít nějakou pomaluběžnou vrtačku
nebo bourací kladivo s připnutým míchadlem pro barvy. Otáčky vrtačky, výkon
vrtačky a míchadlo musí být sladěny, aby vrtačka nebyla přetěžována. Takovou
vrtačku připevnit pomocí nějaké nastavby na sud a spouštět časovým spínačem
1 - 2 minuty během 5 - 10 minut. V padesátilitrovém sudu je teplou vodou
z boileru takhle rozpuštěn cukr během 15 minut, půl hodiny, pokud použiji
studenou vodu, trvá to tak hodinu, dvě. V dvěstělitrovém sudu by to trvalo o
něco déle. Stejně takovou vrtačku hodně včelařů používá na pastování.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 9:20 AM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Včely pokud vím mají na šplhání drápky a ty na hladkém plastu kloužou. Asi
> i
> proto potahují takové materiály v úlu propolisem. Já jim je natírám
voskem,
> stačí nechat kus včelího vosku a ten díl , kbelík přes poledne na slunci,
> vosk změkne a pak to natírat jde.
> RP
> .......
> No proto se mi osvědčila ta tráva, sláma. Nahrazuje včelám žebřík.
Skutečně
> jsem byl překvapen, když jsem po prvních pokusech hledal utopenou včelu.
> Někdy žádná, jinak řádově jednotky včel. To se mi u plováků různé
> konstrukce nedařilo. Používal jsem mimo jiné i polyuretanové desky z obalů
> elektroniky. Jednoduché, laciné a dobře plavaly. O plavaní nešlo, ale o
to
> lezení.
>
> K tomu krmení cukrem. Tam se mi líbilo, pokud by to bylo spolehlivé, že
tam
> není žádné krmítko. Prostě odendám folii, přidám vytočený nástavek, na něj
> přímo položím balík cukru a dám prázdný nástavek. Poleju vodu, přikreji
> folií, konec.
>
> Pokud by se mi podařilo vyrobit rozmíchávání cukru přímo v sudu, tak není
> co řešit. Není nad roztok a čerpadlo s hadicí od přívěsu.
> ALe včelařím v takové morové nejistotě, tak mě nebaví nic dělat.
> Jinak sklenice a sypakný krystal josu dobré, ale do určitého počtu
> včelstev. Pak to přerůstá přes hlavu + skladové prostory.
>
> Spíše mám otázku k rozplavování cukru za studena. K rozplavování v
otevřené
> nádobě se používá silné kalové čerpadlo - víření + dynamické rázy (asi).
> ALe zkoušel někdo rozplavovat v uzavřené nádobě - sudu?
> Měl jsem představu: sud na přívěsu, naplnit vodou připojit externí
> čerpadlo a honit do dokola a přisypávat cukr. Výhoda - žádné přečerpávání
z
> kontejenru do sudů atd.
>
> Karel

Loni jsem použíl poprvé slámu a paráda, po dlouhých stéblech včely lezly z kyblíku normálně, jen nezapomenout aby bylo víc slámy na hladině, protože loni jsem to v jednom úle trochu ošidil a našel jsem pár včel utopených.
Plastový kyblík 10litrů (plný)a do týdne byl pryč.

Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety na sklenici.
Dík Jarda

shanim hrubozrnny cukr

Tak bych si to chtěl shrnout, jak tam tu slámu/trávu cpete. Kbelík/vědro/kanistr či plastová nádoba naplněná cukerným roztokem a do ní vložit hrst slámy? Aby se jen zakryl povrch nebo tam nacpete tolik, že se na povrchu vytvoří hustá vrstva slámy? Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven? Kolik té slámy vzhledem k množství roztoku tam dáváte?

na Morave u Miroslava Sedlacka v Bucovicich.

Matej



"vaclav hajek" <hd/=/tvar-kt.cz>
08/01/2006 02:53 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
cukr hrubozrnny






shanim hrubozrnny cukr

Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

Když už, tak bych zkusil nějaké textilní pásky natrhané z nějakých starých
hadrů nebo tak nějak.. Přilepit roztaveným voskem na okraj kbelíku, aby
sahaly dovnitř až na dno a zvenku taky nějak tak podobně. Vedle něčeho, co
plave na hladině.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 4:00 PM
Subject: Re: Krmení


> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

emn> Té slámy je třeba dát přiměřeně :)

A zkušenost mi říká, že přiměřeně je, když už není vidět hladina. Víc
nevadí, míň vadí.
I.

běžné používám herkules nebo kupuji samolepky v papírnictví

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Lepidlo na etikety
> Datum: 01.8.2006 14:35:35
> ----------------------------------------
> Prosím o vyzkoušený typ na lepidlo, kterým jdou přílepit papírové etikety
> na sklenici.
> Dík Jarda
>
>
>

Anebo dokonce ta sláma leze až z nádoby ven?
.....
Já utrhnu trs dlouhé trávy (50-70cm) ohnu, ohnutým nacpu na dno, stébla trčí hustě nahoru ke stropu. po nich lezou včely dolů a zpět. Té trávy, slámy tam dávám tolik, že když včely roztok odeberou, tak vyplňuje obsah nádoby. Tedy ne jen plovák. Trávy prostě tolik, kolik se dá najednou, na dvakrát dlaní utrhnout.
Karel

Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
.....
To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit nepoužité.
Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor - klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost náročné.
Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na ty dva otvory a nějak to honit dokola.
To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé hasičské čerpadlo mám.
Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.

Karel

Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14 dnů.Med je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.

Sání by mělo být někde v horní třetině, aby nasávalo vodu a ne cukr, ale ne
moc vysoko, aby nenasávalo vzduchovou bublinu v sudu. Výtlak je vcelku
jedno, spíš někde v polovině nebo i o něco níž. Otvory by měly být umístěny
tak, aby v sudu vznikal vír, ne v ose sudu. V potrubí by nemělo být nějaké
náhlé zúžení, na kterém by se mohly nahromadit krystalky cukru a ucpat
potrubí. Čerpadlo i tlakově potrubí by mělo vydržet náhlé ucpání potrubí
krystaly cukru, kdy až po cca jednotkách minut pročerpávání malého množství
vody přes krystalky v potrubí se ty krystaly částečně uvolní a cukrová
"zátka " se zbortí. Aby k sudu muselo být připojeno co nejmíň armatury,
jeden otvor, spíš sání by mohl být úplně nahoře, kde by stačilo jen otvorem
strčit sací potrubí a utěsnit ho a výtlak by mohl být přes výpustný ventil.
Akorát že ventil z principu je součástka, která by se mohla snadno ucpat
těmi krystalkami cukru. Čerpadlo by pak muselo snášet práci do protitlaku.
Vhodnější by bylo spíše šoupě než ventil, v otevřeném stavu představuje
menší zúžení. Takhle asi by to zařízení mohlo vypadat.
Jestli není lepší a jednodušší ta deklovatelná díra, okraje posílené
pásovinou připájenou mosazí a těsněná pořádným těsněním. Nebo přečerpávat z
té přípravné nádrže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 6:25 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Rozpouštím cukr kalovým čerpadlem ve 200 l sudu. Čerpadlo se zajistí proti
> roztočení, naleje se potřebné množství vody a přisypává se cukr.
> ....
> To znám. Ale to musí být otevřený sud. Já měl na mysli klasický uzavřený
> sud 200l s jedním 3/4"G a jedním 2"G, či tak nějak. Ty se dají koupit
> nepoužité.
> Na přívěs dát do lože 1(2)ks a na včelnici to z nich honit čerpadlem a
> hadicí. Na webu (myslím Sedláček je něco takového, ale myslím za traktor -
> klasická voznice. Do ní to nsypou, míchají a jedou. Tu bohužel nemám.
> A na sud dělat deklovatelnou díru o průměru asi 20cm na čerpadlo je dost
> náročné.
> Samozřejmě to můžu do těch sudů přečerpávat z přípravovací nádrže.
> Ale říkal jsem si, že by možná šlo připojit klasické čerpadlo do okruhu na
> ty dva otvory a nějak to honit dokola.
> To ponorné kalové čerpadlo, aby to vydrželo je dost drahé, klasické malé
> hasičské čerpadlo mám.
> Tak se jen tak ptám, abych nekopal slepou uličku.
>
> Karel

Řepkový a některé jiné květové medy často takhle rychle cukernatí. Není to
žádný ukazatel porušení medu, jen naznačuje převahu hroznového cukru nad
cukrem ovocným.
Pokud med ještě není úplně ztuhlý, doporučuji medem párkrát zamíchat,
případně přemístit ze sklenice do sklenice. Ztuhnutí nakonec nebude tak
"totální", med se bude líp nabírat a rychleji rozpouštět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "tereza" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 8:36 PM
Subject: cukernatění medu


> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14
dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.

Myslíme stejně. Já to viděl jako sud podélně na přívěsu.
Velký dvoucoulový otvor nahoře jako sání i plnění cukrem a vodou, do dolní 3/4 vstup trysky. Nakloním přívěs i sud šroubením nahoru, naplním a připojím holandry, nakloním naopak, tak aby horní sací šroubení bylo s rezervou pod hladinou. Pustím čerpadlo a odstoupím do bezpečné vzdálenosti:-)
Ale asi bude jednodušší vzít plastový kontejner na paletě a mít dost sebekázně a plnit jen do poloviny kontejneru a jezdit jen do poloviny plynu.
Karel Jiruš

Pondělí 7.8. od 18,25 do 18,30 ČT1,
opakování v úterý 8.8.2006 v 11,55 na ČT2:
České hlavy: Věda proti včelímu moru.

Med necukernatí ale krystalizuje ;-)

Aktuálně používám 200 litorvý sud ( stejný do kterého výkupci dávají med). Těsně nade dnem je přidělaný kohout. Sud postavím na přívěsný vozík, hadicí z kohoutku natočím 100 litrů studené vody, ponořím domácí ponorné udělátko připojené na kompresor ( při výrobě jsem se inspiroval exponátem na jakési výstavě) a nasypu 150 kg cukru. Lehce přiklopím, protože to trochu stříká a za půl hodiny je to dokonale rozpuštěné. Vytáhnu udělátko a zavřu natěsno víkem. Přijedu ke včelám a hadicí připojenou na výpustný kohout točím přímo do pětilitrových kyblíků nebo okurkáčů. Důležité je trochu povolit víko, jinak tam vznikne podtlak a pak to jde otevřít dost ztuha - vlastní zkušenost :-).
Nejlepší na tomhle roztoku ale je to, že jak je studený tak vůbec neláká včely ani vosy a je to super práce ( na rozdíl od dřívějšího krmení teplým roztokem, kdy se kolem houfovaly hlavně vosy).
Je to absolutně bez práce, žádné tahání kanystrů nebo konví nebo čehokoliv dalšího s roztokem. Jediná manuální práce co zůstává je nasypání cukru do sudu a potom pouze roznesení krmných nádob.

Med krystalizuje a bylo by právě v nepořádku, kdyby to nedělal, protože je
to jeho přirozená vlastnost. Ovšem u různých medů je různá doba, například
akátový vydrží v tekutém stavu velmi dlouho a řepkový někdy dokáže
zkrystalizovat již v plástech ...
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "tereza" <t.e.r.e.z.i.c.e/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 01, 2006 8:36 PM
Subject: cukernatění medu


> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14
> dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď. Tereza Š.
>
>

Prosím slovenské protějšky o reference na obchodníka, který velmi trpělivě shání med přes slovenský web na: http://www.vcelieprodukty.sk/index.php?page=obchod

Ten člověk totiž jako by ve skutečnosti neexistoval. Obchodoval s ním někdo?



_gp_
http://vindex.ic.cz

Jaký výkon má ten kompresor?
Stačí takový ten za 2 500,-Kč.120litrů/min.
V případě, že stačí, tak jak vypadá to udělátko. Předpokládám, že je to nějaký rošt s otvory. Pokud ano, tak jaký průměr, počet, a případně uspořádání.
Děkuji .
Karel

- výraz "cukornatenie medu" je nesprávny a obyčajne evokuje spojenie, že včelár choval svoje včely cukrom, preto používajme len správny výraz "kryštalizácia medu".

- väčšina druhov medov po určitom čase kryštalizuje, tvorí jemné alebo hrubé kyštáliky.

- rýchlosť kryštalizácie od chemického zloženia medu t.j. od vzájomného pomeru glukózy a fruktózy, od obsahu vody, dextrínov, peľových zŕna koloidov (drobné čiastočky nečistoty)

-nepančovaný med obsahuje viac fruktózy než glukózy. Ak množstvo glukózy nachádzajúce sa v mede vyjadríme hodnotou 100, pomer glukózy ku fruktóze v medeje 100: (103-171). Ak tento pomer je v mede nie je veľký npr. repkový 100:105 rýchle kryštalizuje (do 2 týždňov), ak je pomer 100:170, npr. agátový, vydrží v tekutom stave až 3 roky alebo i omnoho dlhšie.
- túto vlastnosť medu využívame na tzv. riadenú kryštalizáciu t.j. krémovanie či pastovanie medu, pridaním do vhodných medov už zkryštalizovaný med a jeho premiešavaním a uložením do chladnej miestnosti.

- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych včelárskych knihách. Anton

-

V loni jsem si koupil vyvíječ aerosolu.
Jako vždy nechávám byrokracii na poslední chvíli.
Pokud bych chtěl žádat o dotaci, tak jsem myslel, že stačí v srpnu. Ale zahlédl jsem někde informaci, že se muselo předžádávat v červnu.
Pokud to má někdo nacvičené a je to možné ještě stihnout, dejte vědět.
Děkuji předem.
Karel

Od: Karel :
> V loni jsem si koupil vyvíječ aerosolu.
> Jako vždy nechávám byrokracii na poslední chvíli.
> Pokud bych chtěl žádat o dotaci, tak jsem myslel, že stačí v srpnu. Ale
> zahlédl jsem někde informaci, že se muselo předžádávat v červnu.
> Pokud to má někdo nacvičené a je to možné ještě stihnout, dejte vědět.
> Děkuji předem.
........

Stihnout to můžeš, ale až příští cyklus. SZIF má pro letošek žádosti už uzavřeny. Podává se to přes ČSV a podrobnosti jsou na svazovém serveru.


_gp_
http://vindex.ic.cz

I světlá až bílá barva ztuhlého květového medu je úplně v pořádku. Krémový-zapastovaný med z ovocných stromů a řepky vypadá jako sádlo. Liší se pouze chutí a vůní :) .

Zdravím
Bureš Jaroslav

Stihnout to můžeš, ale až příští cyklus. SZIF má pro letošek žádosti už uzavřeny. Podává se to přes ČSV a podrobnosti jsou na svazovém serveru.
.....

197/2005 paragraf 5, odst 3a tam se píše o 31. srpnu.

A poslední odstaveček v pravidlech SZIF:
V případě, že byly SZIF doručeny žádosti o poskytnutí dotace po 30.6. příslušného
kalendářního roku, nárok na poskytnutí dotace pro tento rok zaniká.

Člověk má asi číst vše. :-((

Ale když jsem tam po spolkovém webu bloudil, zabloudil jsem i na zápis z UV a PUV.
A je tam něco o spolkových sklenicích.
Že by se plnily další body z pamfletu I2J?

A svazová sklenice najednou nebyla pitomost?

Karel

Krmení provádím jednoduše.. Sehnal jsem si obaly na zmrzlinu-plastové nádoby o osahu 6 litrů. Jsou to takové čtverhrané nádoby z bílého plastu. Jako plováky používám korkové špunty. Špunty mi střádají přátelé, nebo se dají sehnat po domluvě v restauracích, není třeba je kupovat.
Do nádoby dám tak 20 špuntů a krmím v prázdném nástavku. Do 3/4 langstrothova nástavku se mi vejdou 3 nádoby, což je celkem 18 litrů roztoku 3:2. Většinou krmím jednou nádobou. Včelky vyberou roztok do 3 dní a pak se doleje znova. Po zakrmení nechám,aby si včely samy vyčistily špunty i nádoby. Což udělají velmi precizně a navíc špunty pokryjí vrstvou propolisu. Používal jsem i polystyrenové pásky,ale je z toho hrozný bordel, jak to včely po odebrání roztoku vykusují a vynášejí z úlu. To bylo ovšem v době, kdy jsem měl nedostatek špuntů.

Kompresor je z nějakého náklaďáku ( zabudovaný do rámu na benzínový nebo elektrický motor). Primárně je na aerosolování a tohle je jeho další využití.
Udělátko je kruh o průměru asi 30-40 cm z železné trubky. Vevnitř je napříč trubka ( jako přeškrtlé óčko) a z ní uprostřed vede nahoru trubka na kterou se až nad hladinou roztoku připojuje hadice z kompresoru. V tom kruhu jsou po celém obvodu zespodu navrtány malé dírky. Počet dírek je tak nějak přiměřeně, ale je dobré to vyzkoušet s menším počtem a kdyžtak potom přivrtat další.

Můžete si být jistá ,že máte prvý včelí med nepoškozený přehřátím a nebo nebo falšovaný různými sirupy

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: tereza <t.e.r.e.z.i.c.e/=/seznam.cz>
> Předmět: cukernat?n? medu
> Datum: 01.8.2006 20:37:08
> ----------------------------------------
> Chtěla bych se zeptat,jestli je v pořádku když med zcukernatí do 14 dnů.Med
> je místy úplně bílý.Děkuji za odpověď.       Tereza Š.
>
>
>

Tak jsem na tom stejně, prvních pár měsíců včelařem a cukernatý med v plástech. Navíc nevim, kdy se pustit do posledního vytáčení. Taky mi není moc jasný, jak u silných včel se 4 nástavky provést zazimování. Poradí někdo?janda_petr/=/volny.cz

V mých knihách píší, že krystalizace se ustává při teplotách mimo rozsah +5 až +25 C. Nejrychleji med krystalizuje při teplotě +14 C. Toto jsem si také prakticky ověřil. Uchovávat med při teplotě +40 C není dobré, protože HMF rychle narůstá a med za 8 týdnů přesáhne přípustnou hranici 40 ppm.

----------------------
>- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
>Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych >včelárskych knihách. Anton

http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00425131.mp3
Peroutka a Vondrka tam diskutuje o včelách a medu.

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

Od: Eman :
> http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00425131.mp3
> Peroutka a Vondrka tam diskutuje o včelách a medu.
........
Taková slabá a fádní "Káva o čtvrté"
Začátek scénáře sociologického "rozhovoru" je dokonalej.

Pan Vondrka by si měl zopakovat jakými že jsou cukry jsou fruktóza a glukóza. ...

.... Ono p. Vondrka musel zlikvidovat včelstva kvůli moru ... hm. Ale členem ČSV zůstal. Logicky ;-). A čeká na lepší situaci pro znovuobnovení chovu kvůli moru. Nic proti a cítím s Vámi pane Dr. Vondrko. Jen mi toto jaksi od Vás "zahvízdalo" do ucha.

Perfektní je: "... jak na dotaci na pojízdný úl.." - tazatel po telefonu. :-))

Nic tam nebylo otom co udělá svaz, mj věčný "úkol" ČSV, pro motivaci mladých aby zakládali chovy včelstev a nejlépe zakládali profesionální chovy. S tím související věčná a viditelná (od ÚV až po ZO) vzájemná rivalita táborů včelařů zájmových a včelařů s vyšším stavem včelstev. Mj.(nemluvím o tom, že kdo není ve svazu, ten prý není ani včelař ... jsem se dozvěděl na sebe :-( )

Nic tam nebylo otom, co udělá přes tisícovku ZO pro zvýšení stavu včelstev. Dost mi vadí, že tam nebylo doslova řečeno, že včelařství v České republice nejde ke dnu kvůli dovozu medu, ale globální obchodní politice, kterou zde právě provádí "přátelská" Evropská Unie.

Dost mi vadí Emane na takových rozhovorech to, že rozhovor jde jak kafemlejnek a tři čtvrtiny bývá vychloubání jednotlivce v první osobě množného čísla .... a to bez efektu pro obor. (myšleno hlavně jako nic neříkající řečnické obraty bez efektu pro konzumenta medu)

Ještě že tam bylo pár telefonátů co poradily.


Toť asi tak zatím vše.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ten pořad byl určen pro širokou, hlavně nevčelařskou, veřejnost a ne pro rejpaly a kverulanty jako jsi ty. Svůj účel (propagace medu a včel) splnil a byl poměrně na úrovni. Přebrepty Vondrky jsem zaznamenal, ale byly bezvýznamné.
Pochop jednou, že ČSV je organizace převážně zájmových včelařů a ne tolik profesionálů, jak lze vidět z tvého osobního příkladu. Buď vděčný za to, co ČSV pro tebe jako nečlena dělá na nejvyšší úrovni, včetně zajištění nejrůznějších dotací, aniž by ses na tom podílel, a nekal vodu. Děkuji.

Priteli Karle,
zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.
čmelák
...........
Já jsem nenapsal, že to nikdy nefungovalo. Ale provozní metoda by měla fungovat vždy spolehlivě, a to na tento případ neplatilo. Záleželo na včelách, kýblu, ale i taky na takových detailech jako je síla včelstva, nasycenost roztoku a teplota =>> krystalizace. A necítil jsme se dobře, když jsem po krmení vymetal ze dna některého kbelíku hrstě utonulých včel. O hygieně atd nemluvím.
Naproti tomu, krmení s trávou (slámou) je zatím stoprocentní. 3 roky zkoušení, bez podobných následků.
A řekl bych, že má nejlepší předpoklady k mechanizaci - čerpání, oproti krystal. cukru do sklenic. Zvláště když je teď ve Včelařství otisknut článek od př.Kolomého s jeho názorem na množství zásob dodávaných na jednou. Ne že bych se sním chtěl srovnávat, ale mám stejný názor.

To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné práce, je to práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při červeném světle. Zkoušel to někdo?

No, přesný rozsah na stupně bych bral s rezervou kvůli různému složení
různých medů, ale tak nějak ten interval funguje. Nad 40 st C se med
ztekucuje v tepelných komorách, co se týká druhého konce, už dávno jsem si
ověřil, že med uložený do mrazničky zůstává tekutý (omezeně dlouhou dobu po
rozmražení).
Nabízí se otázka, jak moc by bylo náročné skladovat med pár měsíců při
nějaké teplotě těsně nad nulou, kdy by med zůstal tekutý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 02, 2006 10:04 PM
Subject: Re: cukernatění medu


> V mých knihách píší, že krystalizace se ustává při teplotách mimo rozsah
+5
> až +25 C. Nejrychleji med krystalizuje při teplotě +14 C. Toto jsem si
také
> prakticky ověřil. Uchovávat med při teplotě +40 C není dobré, protože HMF
> rychle narůstá a med za 8 týdnů přesáhne přípustnou hranici 40 ppm.
>
> ----------------------
> >- kryštalizácia sa spomaľuje uchovávaním medu pri teplotre +40°C
> >Tieto popznatky si môže každý včlár nájsť v múdrych >včelárskych knihách.
> Anton

Nabídku dřevěných a polystyrénových úlů najdete na www.vcelarstvi.info .Dodám po celé republice poštou až do domu.Na kratší vzdálenost od Ostravy přivezu.Rychlé dodání a příznivá cena.Můžete také zavolat na 736 604 189 nebo e-mail obchod/=/vcelarstvi.info .
Milan

Moje zkušenosti jsou, že včely si spíše takové hladké plastové nádoby
potahují tenkou vrstvou propolisu. A když se nechá špalek včelího vosku a
kbelík na slunci trochu nahřát, dá se nanést slabá vosková vrstvička na
kbelík pouhým otíráním a včely už neklouzají.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "cmelak" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, August 02, 2006 11:41 PM
Subject: Re: krmeni vcel z kbeliku


> Priteli Karle,
> zkus pri prvnim naliti cukerneho roztoku kbelik naplnit uplne plny,pak
> pri postupnem odberu roztoku vcelami se na stenach
> nadoby usadi krystalky cukru a ty vcelam umozni
> snadno jako po smirkovem papire vystoupat nahoru a prestanou se topit z
> duvodu,ze jim klouzou nohy na hladke stene nadoby.

Karel napsal:> To mně ještě vadí, že při větším množství včelstev, nebo jiné
práce, je to
> práce do tmy. Tak mě napadlo si svítit červenou blikačkou na kolo. Tuto
> část spektra včely prý nevidí. V Polsku prý včelaři prohlížejí včely při
> červeném světle. Zkoušel to někdo?

Proč blikačkou? Dneska jsou k dispozici rovnou vysoce svítivé LED diody a
zrovna cena těch červených je oproti bílým a modrým příznivá.

R. Polášek