Archiv Včelařské konference

Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006 se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky za rady a jsem s pozdravem Víťa.

S formulářem se netrap. Ten posílá OV ČSV na ÚV za celý okres, včetně formidolu. Rozdíl formidolu od ostatních léčiv je pouze v tom, že ta musí potvrdit veter. správa. Ta se ale nebude "bavit" s jednotlivými včelaři, ale jejím partnerem je OV. Pokud dodáš OV včas požadavek na dotaci a také včas do 10.8. originál dokladů o pořízení formidolu, tak bys dotaci měl dostat. Nevím proč vám to OV komplikuje a nechává "v tom formidolu" jednotlivé včelaře "plácat". Léčivo jako léčivo, u nás to všechno děláme jednotným postupem od chovatele - ZO - OV a nazpátek. Kvůli tomu tady přeci ČSV je.

Nectar nedava soja ziaden. Pelu len trochu.

Matej

A co mák?

Iba pel. Cierny, aromaticky, velke mnozstvo.

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
08.06.2006 11:41
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Antwort: soja






A co mák?

Dne čtvrtek 08 června 2006 11:41 Eman napsal(a):
> A co mák?
pouze pyl. a zvysenou bodavost :) .

Honza

Od: Eman:
> A co mák?
.......

Kvalitní černošedý so zelena (mák polní - červený) a světlešedý do žluta (setý) pyl. Nicvíc nedá pro včelu. Nektaru z květů máku je 00nic.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Příteli Emane.Díky za vysvětlení,jsem klidný,já si to takhle taky představoval,formidol byl objednán spolu s Varidolem a fumigačními pásky,vše teď je v rukou našeho OV ČSV.Jen mě udivila slova pokladníka OV,který v telefonickém rozhovoru doslova řekl,ať si formidol zajistíme sami,že na to OV nemá prostředky.Přitom jsme včas uhradili zálohu 5 kč na včelstvo v souvislosti s nákupem léčiva.Uvidíme,jak to dopadne,podletoho se pak zařídíme.Ještě jednou díky.Zdraví Víťa.

>...ať si formidol zajistíme sami,že na to OV nemá prostředky.

To se divím, protože Dol dává dostatečně dlouhé doby splatnosti, aby se peníze převedly ze ZO na OV. Když to ZO nezvládne a vznikne penále, pak není nic jednoduššího, aby to zaplatil viník = ZO.

Ještě zkusím zavolat přímo předsedovi OV ČSV.Dík za rady.Víťa

U nás to provádíme tak, že jsme domluveni s jednotlivými včelaři, kolik asi
předpokládají včelstev k zazimování a podle toho a zejména podle nařízení
SVS jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
léků. Se včelaři to projednáváme v době, kdy nám hlásí stavy včelstev po
vyzimování. Množství léků, které vypočítáme podělíme na včelstva
jednotlivých včelařů, doplníme do seznamů tak jak je požadováno, jednotliví
včelaři to podepíší a seznam se odešle v termínu na OV ČSV. OV ČSV podle
těchto seznamů zpracuje souhrnný požadavek na léčiva a léčiva zakoupí a do
15.6. zašle na sek. ÚV souhrnnou žádost o dotaci. Po obdržení léků
vypracujeme nové seznamy s rozpočítanými léky na jednotlivé včelaře podle
počtu včelstev a odešleme na OV tak, aby OV tyto originály mohl včas předat
na sek. ÚV. Zatím máme tu výhodu, že stále provádíme léčení hromadně a
nepředáváme je jednotlivým včelařům. Každý včelař je u léčení přítomen.
Jinak i ty Formidolové desky nakupujeme prostřednictvím OV. Jinak včelaři
mají tu výhodu, že za ně souhrnně žádá o dotaci u SZIF ÚV ČSV a teprve ten
tu žádost podává na tom předepsaném formuláři. Prostě je to úřad a
papírování, ale pokud se v ZO najde pár ochotných lidí něco dělat, tak to
vcelku jde.
Honza

-----Original Message-----
From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
Sent: Thursday, June 08, 2006 9:30 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Objednáni léčiv

Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není
jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V
oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet
včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit
OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V
časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na
opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává
jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své
členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006
se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na
přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si
máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem
uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky
za rady a jsem s pozdravem Víťa.

U nás na Praze -západ to funguje takto: 5. 6. jsem předal na OV žádost o dotaci na aerosolování, což je seznam všech včelařů, nějaké nacionále, počet včelstev a podpis. Ten podpis je horor, když máte třetinu včelařů pražáky a ti se v chatách nevyskytovali, jelikož bylo hnusně. Další žádost je na léčiva, prakticky stejná ale bez podpisu, a třetí žádost je objednávka na léčiva celkem. Tam jsem uvedl vše včetně Formidolu a Gabonu. No a tím to pro ZO končí a dál se uvidí. V šuplíku musí být na léky samozřejmě peníze. O léky na léčení v červenci a srpnu je až na vyjímky nulový zájem, zřejmě kolegy v naší ZO přesvědčí o nutnosti jejich používání až velké zimní úhyny. Zdraví R.Stonjek

Ač se to bude zdát někomu přehnané, krmení na zimu není až tak vzdálené a tak jsem se začal zajímat o ceny cukru. Telefon jsem zdvihal jako machr, který ho loni sehnal za 11 Kč ale tento pocit velmi rychle vyprchal. Cukrovar Dobrovice 20.50 Kč, Carrefouur to samé, ale chystají akci tak na cca 17 -18 Kč v kilovkách. Penny márket něco málo pod 20 a tak je to prakticky všude. Tesko něco kolem 17 ale jenom 10 kg a víc nedají. V Makru je také levnější, ale dostalo se mi varování, že ten levný moc nesladí. Jak to vypadá jinde?? Díky za informaci, která bude zajímat jistě i ostatní. Zdraví R. Stonjek

Myslím, že je už téměř pozdě na levný cukr, pomalu začíná sezóna zavařování.
I když kolik lidí dneska ještě zavařuje? V květnu byl snad dvakrát v akci
levný cukr v Kauflandu okolo 15 Kč za kilo, nyní je tam běžně za 19,90 za
kilo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 8:47 AM
Subject: Ceny cukru


> Ač se to bude zdát někomu přehnané, krmení na zimu není až tak vzdálené
a
> tak jsem se začal zajímat o ceny cukru. Telefon jsem zdvihal jako machr,
> který ho loni sehnal za 11 Kč ale tento pocit velmi rychle vyprchal.
> Cukrovar Dobrovice 20.50 Kč, Carrefouur to samé, ale chystají akci tak na
> cca 17 -18 Kč v kilovkách. Penny márket něco málo pod 20 a tak je to
> prakticky všude. Tesko něco kolem 17 ale jenom 10 kg a víc nedají. V Makru
> je také levnější, ale dostalo se mi varování, že ten levný moc nesladí.
Jak
> to vypadá jinde?? Díky za informaci, která bude zajímat jistě i ostatní.
> Zdraví R. Stonjek

Také si myslím, že je již pozdě, před cca 2 měsíci proběhlý akce snad ve všech větších hypermárketech (Plus,Billa,Tesco atd.)za 14,90 - kromě Tesca bez omezení množství - tak jsem svých 400 kg již nakoupil.
Nakupuji co nejdříve, neboť před 3 roky jsem stále čekal, zda to někde nebude lepší, až jsem byl nucen nakoupit za 21,90.
Apropo, neví někdo zda lze zkrmovat i cukr s označením polobílý ze Slovenska, jež se v těchto akcích také objevoval?
S pozdravem. Aleš

> Jak to vypadá jinde? Zdraví R. Stonjek

V Táboře neprohloupil, kdo nakoupil už v listopadu v InterSparu kilovky po
13,90.

Od té doby byly ještě akce v LIDLu a Kauflandu (březen-květen) obojí za
14,90.

Jinak se ceny v marketech pohybují mezi 19,90 a 24,90.

J. Čáp

oddělky z poloviny května jsem nakrmil cca 1 kg/odd.,dospělé jsem nevytáčel jsem zatím díky bohu nevytáčel, snad to bude v pořádku,špatně stavěly už za květu stromů,nevím jak teď,nebyl jsem v nich,mám obavy jestli jsou včely vůbec v medníkách,plodu bude asi málo a přendavat ho zase do medníku... zítra na to mrknu,včelařím víkendově.K.PS:řepka nebyla,přes akát lilo a co bude dál uvidíme,mizerná sezona.

http://www.akcniceny.cz/detail/247334/

Lukáši,pouze nátěr potravinářskou barvou,moc pěkné na včel. výstavě vs Střelicích u Brna. Dobře očistit,nejlépe bez chemie.

Včera jsem byl v Tescu a měli tak krupici kilovky za 14,90 ...

v kterem meste?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ceny cukru
> Datum: 09.6.2006 11:47:04
> ----------------------------------------
> Včera jsem byl v Tescu a měli tak krupici kilovky za 14,90 ...
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Tady na severní Moravě právě naplno kvetou akáty. Maliny začínají pomalu
odkvétat. Do 14 dnů pokvetou lípy velkokvěté. Díky vlhkému počasí je letos
ještě v tuto dobu plno květů v trávě na lukách a okrajích cest, kvůli vlhku
to dosud nestihli posekat. Zatím to vypadá se snůškou dobře.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 10:52 AM
Subject: Re: Začíná hlad


> oddělky z poloviny května jsem nakrmil cca 1 kg/odd.,dospělé jsem
nevytáčel
> jsem zatím díky bohu nevytáčel, snad to bude v pořádku,špatně stavěly už
za
> květu stromů,nevím jak teď,nebyl jsem v nich,mám obavy jestli jsou včely
> vůbec v medníkách,plodu bude asi málo a přendavat ho zase do medníku...
> zítra na to mrknu,včelařím víkendově.K.PS:řepka nebyla,přes akát lilo a co
> bude dál uvidíme,mizerná sezona.

Vážení, někdo se ptal na víčka na sklenice. Vyrábí a dodává veškerý sortiment Obal Rozkoš, Střížovice 67, 378 53 Strmilov,tel.: 384373111, www.obal-jh.cz

V našem rajonu byl zjištěn mor plodu. Jsem mezi zasaženými a budu likvidovat chov včel. Může mi někdo vysvětlit jak je to s náhradami za likvidovaná včelstva a materiál(úly, nástavky, rámky a ost.) Protože jsem důchodce v pokročilém věku, každá pomoc je vítána. Dík

jsem ze sev. mor.,akáty co nakvetly před tímto studeným počasí jsou pryč,ty co to nestihly(asi 1/3) tak je chladno zakonzervovalo a kvetou teď ale včelu sem na nich nezahlédl,maliník kvete v zahradách ale na les je brzo,třešně jsou zelený a budou tak o prázdninách,řepka dokvétá,jetel v trávnících láká,louky kvetou jednak proto,že jaro začalo o měsíc později a seno nemá ještě zralý semeno

co se týká sklenic,hodně z prodeje realizuju přes 4 litrový "uhorkac" od bricol ze slovenska....

ohodnotí podle sazebníku.....

kde,prosím tě?

jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
léků. Se včelaři to projednáváme

Dobrou chuť

když se daří tak se daří

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Schmidt <schmidt.jan/=/quick.cz>
> Předmět: RE: Objednáni léčiv
> Datum: 08.6.2006 22:06:47
> ----------------------------------------
> U nás to provádíme tak, že jsme domluveni s jednotlivými včelaři, kolik asi
> předpokládají včelstev k zazimování a podle toho a zejména podle nařízení
> SVS jak a čím máme v tomto roce léčit, obědváváme množství jednotlivých
> léků. Se včelaři to projednáváme v době, kdy nám hlásí stavy včelstev po
> vyzimování. Množství léků, které vypočítáme podělíme na včelstva
> jednotlivých včelařů, doplníme do seznamů tak jak je požadováno, jednotliví
> včelaři to podepíší a seznam se odešle v termínu na OV ČSV. OV ČSV podle
> těchto seznamů zpracuje souhrnný požadavek na léčiva a léčiva zakoupí a do
> 15.6. zašle na sek. ÚV souhrnnou žádost o dotaci. Po obdržení léků
> vypracujeme nové seznamy s rozpočítanými léky na jednotlivé včelaře podle
> počtu včelstev a odešleme na OV tak, aby OV tyto originály mohl včas předat
> na sek. ÚV. Zatím máme tu výhodu, že stále provádíme léčení hromadně a
> nepředáváme je jednotlivým včelařům. Každý včelař je u léčení přítomen.
> Jinak i ty Formidolové desky nakupujeme prostřednictvím OV. Jinak včelaři
> mají tu výhodu, že za ně souhrnně žádá o dotaci u SZIF ÚV ČSV a teprve ten
> tu žádost podává na tom předepsaném formuláři. Prostě je to úřad a
> papírování, ale pokud se v ZO najde pár ochotných lidí něco dělat, tak to
> vcelku jde.
> Honza
>
> -----Original Message-----
> From: Vrána Vítězslav [mailto:vitezslav.vrana/=/centrum.cz]
> Sent: Thursday, June 08, 2006 9:30 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Objednáni léčiv
>
> Vážený příteli Jane. Díky za odpověď,oběžník jsem obdržel,jen mi není
> jasné,zda léčivo si objednává každý člen ZO individuálně nebo přes ZO ČSV.V
> oběžníku na straně 3 je uvedeno,že chovatel včel nahlásí na jaký počet
> včelstev,případně jaká léčiva bude potřebovat a povinnosti ZO je nahlásit
> OV ČSV celkový požadavek na léčiva v opatření na boj proti varroáze.V
> časopise Včelařství č.6 v příloze je vzor žádosti O poskytnutí dotace na
> opatření boj proti varroáze a zde vidím rozpor:tuto žádost podává
> jednotlivě člen ZO nebo tuto žádost podává ZO ČSV hromadně za všechny své
> členy,kteří vznesli požadavky na léčiva?Termín podání žádosti do 20.6.2006
> se neúprosně blíží a chtěl bych mít jasno.Náš OV ČSV Vsetín žádost na
> přípravek Varidol Fum a fumigační pásky přijal,ovšem formidolové desky si
> máme objednat sami u výrobce a zde vyvstává právě problém,jakým formulářem
> uplatňovat dotaci na léčivo-konkrétně formidolové desky.Ještě jednou díky
> za rady a jsem s pozdravem Víťa.
>
>
>
>

To jsou zajímavé místní rozdíly, u nás je akát pomalejší a řepka rychlejší.
Možná je to tím, že řepka, kterou jsem pozoroval, je na mírném jižním
svahu. Akáty zase jsou v podstatě kolem řeky na rovině, kde nějaký
oteplující vliv slunce nepadá v úvahu. Předchozí chladné počasí jejich vývoj
na týden až 14 dnů prakticky zarazilo ve fázi pupenů těsně před rozkvětem.
Akát tady stejně jen málokdy meduje.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 09, 2006 10:06 PM
Subject: Re: akáty


> jsem ze sev. mor.,akáty co nakvetly před tímto studeným počasí jsou
pryč,ty
> co to nestihly(asi 1/3) tak je chladno zakonzervovalo a kvetou teď ale
> včelu sem na nich nezahlédl,maliník kvete v zahradách ale na les je
> brzo,třešně jsou zelený a budou tak o prázdninách,řepka dokvétá,jetel v
> trávnících láká,louky kvetou jednak proto,že jaro začalo o měsíc později a
> seno nemá ještě zralý semeno
>
> co se týká sklenic,hodně z prodeje realizuju přes 4 litrový "uhorkac" od
> bricol ze slovenska....

Globus (www.globus.cz) - cukr krystal i krupice - 14,90 - platí do
zítřka. Právě se tam jedu podívat.

Zdraví

pb

Krnovsko - řepka dokvétá -hlavně ta na polské straně, maliny rozkvetou tak do týdne. Snůška z řepky byla výborná a bude určitě lepší než drahý cukr. Akáty na severní moravě nemedují nikdy. Pravda B.

pro Vavraje :
V případě zlikvidovaného a znehodnoceného včel. zařízení, pomůcek, úlů a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku moru včelího plodu (dle §67 odst.3 písm.d veter.zákona),doloží požadovanou výši náhrady znaleckým posudkem nebo škodním oceněním potvrzeným Okr. výborem ČSV a pracovníkem přísl. inspektorátu KVS (ocenění vychází z ceníku ČSV, který pro účely Svépomocného fondu ČSV platí pro celé území republiky - byl nedávno vydán v časopise Včelařství). Žádost se podává na Ministerstvo zemědělství,Zemědělská agentura a pozemkový úřad ve Vašem okr. městě do šesti týdnů ode dne utracení zvířad. Odhad je třeba vyhotovit před spálením. Bližší inf. 606160489 .

U nás - Novojičínsko akáty medují jednou za pár let. Musí být tropické dny a
teplé noci. Možná letos tento týden. Ale i tak je jich tady na čístý akátový
med málo, maximálně jsou jako příměs.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pravda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 10, 2006 7:24 PM
Subject: Re: akáty


> Krnovsko - řepka dokvétá -hlavně ta na polské straně, maliny rozkvetou tak
> do týdne. Snůška z řepky byla výborná a bude určitě lepší než drahý cukr.
> Akáty na severní moravě nemedují nikdy. Pravda B.

Je tady včelař z Berouna?
Langi

Mohu potvrdit. Další akce bude od pátku 16.6 a třeba bude cena ještě lepší.
Tak kdo jste to nestihli, nezoufejte.
Přeji krásný začátek týdne
Dan P


> Globus (www.globus.cz) - cukr krystal i krupice - 14,90 - platí do zítřka.
> Právě se tam jedu podívat.
>
> Zdraví
>
> pb
>

Úly,víčka a jiné včelařské potřeby najdete na www.vcelarstvi.info .
Milan

Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám.
Nebo snad někdo víte kde?
Děkuji J.Malý

O cem to hovoril prave zvoleny predseda L.Sojka ?

Velice ocenuji kazen a konstruktivni pristup...dokazali jsme..ze jsme rodinou kultivovanych a uvedomelych lidi.
/pokud mnozi z Vas v tuto chvili ponekud tapou a nevedi oc jde-toto ma byt kultivovanost a konstruktivni pristup ?/

Zachovali jsme veskere demokraticke principy,ktere jsou zakotveny v nasich stanovach.Sjezd jednal naprosto presne dle schvaleneho volebniho a jednaciho radu.
/..tajemnik M.Peroutka se prihlasil o slovo nad ramec programu..reagoval na nektere prispevky a objasnil jejich autorum podstatu problemu.Slovo od ridiciho jednani/V,Soboty/dostal/ Vcelarstvi

Kazdy z Vas,ktery se prihlasil a i nad ramec moznosti jste si schvalili,ze mel moznost z tohoto mista ke sjezdu promluvit.
/Namitka:v programu je vycleneno malo casu na diskusi.V naslednem hlasovani,vetsina se vyslovila,jednat se bude podle puvodniho programu./

Predseda Ludek Sojka:Diskusni prispevky,jsou pracovnim materialem pro nas funkcionare a pochopitelne UV.

Odmitam pojem pragocentrismu,tento pojem je mi naprosto cizi bych se nerad setkaval:Vy v Praze jste rozhodli,Vy v Praze jste nam dali prikaz,prazaci rozhodli.
/Take odmitam tento pojem-mocenskeho centrismu-kabinetnich supliku.Zacala s tim particka ex predseda Mandik,mistopredseda Sobota,tajemnik Peroutka.Jen tito jsou predmetem soucasne kritiky vladnouci moci./

Obor vcelarstvi mi byl blizky od detstvi,proto jsem zabredl i do funkcionarskych struktur.Funkcionarem asi budu az do smrti,protoze rad organisuji dobre veci.

/Kdyz jsem nabidku prijimal,dal jsem na misku vah:org.schopnosti,umeni jednat s lidmi,diplomaticke disposice,znalost oboru,zkusenost....odolnost proti hlupakum,chytrolinum,hlavounum/
V predsjezdove diskusi,prinaseji namety na zmenu ve strukture svazu,namety na jine metody prace,ale kdo navrhovamou cinnost bude delat...argumentaci znam z castych prezentaci jednoho clena UV.Par takovych jednotlivcu je i mezi cleny svazu,schovavaji se za moderni vcelarstvi.

Na jedne strane jsou slova: Velice ocenuji kazen,konstruktivnost,kultivovanost,uvedomelost,demokraticke principy.A na druhe strane autory predsjezdovych diskusi kteri kritisuji a zadaji zmenu struktury organisace,sam prechazi na nekazen,nekonstruktivnost,nekulturnost,nedemokraticke totalitni principy.

V tuto chvili velmi tapu a nevim oc tu jde ??

franta

K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
vždycky nějak dostane apod.).

Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
otázce (viz níže citovaný příspěvek).

K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.

Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.

Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
do úlů.

Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
se občas v úlu vyskytne...

Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!

S pozdravem

Baudis Jan



> To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
> něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
> je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
> postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
> skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
> lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
> na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
> nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
> Hodně medu. Zdraví R. Stonjek

Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a):
> Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
> koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde?
> Děkuji J.Malý
DD,

kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama.


Honza

Z roku 96 mám plechovku, přesné označení na ní je Eprosin E 20, výrobce
Sindat Plzeň. Prodejní místa Sindatu jsou na
http://www.sindat-plzen.cz/kontakty.aspx .

Ale jinak ten eprosin je tmel, takže buďto se bude nanášet ve zbytečně
tlustých vrstvách nebo se naředí ředidlem a potom budou v vrstvě eprosinu
zbytečně póry. Lepší pro nátěr štětcem budou třeba tyto barvy a laky
http://www.bal.cz/katalog.php?akce=vyrobek&idsekce=52&idvyrobek=78 a
http://www.bal.cz/katalog.php?akce=vyrobek&idsekce=120&idvyrobek=72

Jinak je to asi rok, co jsem narazil na internetu na relativně běžnou
polyuretanovou barvu, která měla mít v bílém odstínu atest pro styk s
potravinami. Výrobce snad Chemolak Smolenice nebo Colorlak Uherský Brod.
Momentálně ale její označení nemám. V případě potřeby bych preferoval tu
polyuretanovou, je v podstatě stejně tvrdá a odolná jako epoxidové barvy,
ale na rozdíl od nich se mnohem snadněji nanáší stříkáním, takže je možnost
vytvářet vzhledově mnohem kvalitnější povrchy.

Ale mnohem důležitější než barva je pečlivé očištění a odmaštění před
nátěrem barvou. Pokud se neočistí od rzi, barva během cca dvou let zase
podrezaví a pokud se neodmastí, barva se do dvou let začne odlupovat.
Mastnota v medometu je slabá vrstva včelího vosku nanesená na povrchu. Takže
za studena se může odstranit jen pořádným množstvím toluenu nebo jiného
organického rozpouštědla, saponátem určitě ne nebo mechanicky jemným
smirkovým papírem nebo třeba tekutým prášken na nádobí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Malý" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 10:12 AM






Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám.
Nebo snad někdo víte kde?
Děkuji J.Malý

Tepelně izolační vláknité materiály jako je Rockwool, Rotaflex a pod. se
vyrábějí podobnou technologií, tj. rozžhavením vstupní suroviny (ať už
čediče nebo skla) a následným vytvořením tenkých vláken z tohoto
mateiálu. Tato miniaturní vlákna propletená do sebe s přídavkem pojiva
pak tvoří izolační desku. Hlavní rozdíl mezi dnešní sklovláknitou
izolací a izolací podobného typu, jaká se vyráběla před desítkami let je
v tom, že dříve nebyly technologie na výrobu tak tenkých vláken a navíc
nebyla vlákna tak dokonale propletena. Tato izolace pak měla horší
izolační vlastnosti. Zmíněný Rotaflex se vyrábí právě ze skla.

Z toho vyplívá že udedený prach, který se z těchto izolací uvolňuje
obsahuje spousty miniaturních jehliček, které se zapichují všude, kam se
dostanou. Nesouhlasím s tím, že práce s dnešními vláknitými izolacemi je
pohodová, sám jsem s ní izoloval část domu a právě díky tomuto prachu,
který se dostane všude (a silně 'kouše') se do pokračování nehrnu. Ten
kdo s ní pracuje bez pořádných ochranných prostředků je koleduje o
zdravotní problémy. Výrobce to v návodu též uvádí. Řekl bych, že starší
typ izolace s většími jehlicemi byl možná i méně problematický.

Co se týká izolačních vlastností, tak je mezi polystyrenem a těmito
vláknitými materiály jen malý rozdíl. Paropropustnost má polystyren o
řád menší. Běžný polystyren se dokáže nasáknout vodou taky dobře,
nenasákavý je snad akorát extrudovaný. Ideální skladba stěny je taková,
aby směrem ven byly vrstvy více paropropustné než předchozí. V těchto
případech by neměl být problém s kondenzací vody ve stěně.

Milan Čáp

Baudis Jan napsal(a):

>K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
>téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
>použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná
>vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento
>odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého
>"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou
>skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat,
>když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak
>práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece
>vždycky nějak dostane apod.).
>
>
>Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první
>otázce (viz níže citovaný příspěvek).
>
>K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit
>(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je
>potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně
>- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat.
>
>Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med
>kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého
>odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo
>sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom,
>rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři
>si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu
>vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do
>včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med
>kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít
>pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je
>nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař
>takto může snadno poškodit celou včelařskou obec.
>
>Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to
>správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo
>"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice
>takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči
>tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se
>nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a
>"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně
>pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč).
>Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační
>schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je
>tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou
>běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační
>schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité
>izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti
>těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat
>do úlů.
>
>Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost.
>Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a
>izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém
>množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají
>zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na
>jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit
>igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto
>izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která
>se občas v úlu vyskytne...
>
>Přeji hodně (nekontaminovaného) medu!
>
>S pozdravem
>
> Baudis Jan
>
>
>
>
>
>>To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce
>>něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli
>>je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a
>>postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo
>>skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní
>>lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď
>>na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko
>>nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet.
>>Hodně medu. Zdraví R. Stonjek
>>
>>
>
>
>

Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med, protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.

Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf

V. Martínek

Bilisem natřený medomet používám několik let, naprostá spokojenost.

mp


----- Original Message -----
From: "Vít Martínek" <martinekvit/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Barva na medomet


> Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od
> Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.
>
> Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf
>
> V. Martínek

Vít Martínek napsal:
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.

To se málokde uvádí, ale z doby studia si pamatuji určitý graf a sice obsah
těkavých látek v nátěrové hmotě. Pár dnů po natření a zaschnutí barvy je tam
pořád tak 1-3 % těkavých látek neboli některých složek ředidla. Ty postupně
exponenciální rychlostí vyprchávají až za několik měsíců je tam tak 0,01 %
těkavých látek. Až nějak za rok se dá říct, že tam už žádné těkavé látky
nejsou. S malými odchylkami to bude platit pro většinu barev. Pozná se to
právě podle toho smradu, když je nátěr v nějakém uzavřeném prostoru. Ono
taky většina barev při zasychání polymeruje, fermežové a syntetické barvy
třeba působením vzdušného kyslíku, dvousložkové působením tužidla, takže se
dá říct, že jak barva začne zasychat a vytvoří na povrchu nátěru první
nelepivou blanku, jsou ještě neodpařená rozpouštědla v barvě uzavírána a
proto trvá tak dlouho, než se kompletně dostanou ven. A naopak unikající
rozpouštědla z polovytvrzené barvy vytvářejí póry, které zmenšují ochrannoé
vlastnosti barvy. Proto jedny z nejkvalitnějších barev jsou práškové barvy,
protože se vypalují v suškách při teplotě okolo 180 st C, kdy veškeré těkavé
složky, pokud tam vůbec jsou, uniknou okamžitě a póry prakticky nevznikají.
A hned za nimi jsou vypalovací barvy, které potřebují pro vytvrzení určitou
vypalovací teplotu.

Obsah těkavých látek - zbytků ředidla taky způsobuje, že barva není tak
křehká a drží lépe i na mírně zamaštěném povrchu. Teprve až úplně veškeré
ředidlo z barvy vyprchá, barva začne křehnout a i jen z mírně zamaštěného
povrchu může po roce, dvou začít padat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vít Martínek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 1:01 PM
Subject: Re: Barva na medomet


> Bisil jsem vloni kupoval v Praze v drogerii ve Zlatnické ulici (kousek od

> Bile Labute). Myslim, ze ho ale budou mit i jinde. Sám jsem medomet ještě
> nenatřel, takže vlastni zkušenost nemám, ale vloni tady na konferenci
> někdo varoval pred tim, ze neni ideální ihned po nateru vytacet med,
> protoze barva nejaky cas po natreni jeste smrdí.
>
> Něco o Bisilu zde: http://www.biopol.cz/cz/katalog/bisil.pdf
>
> V. Martínek

-olomoucko-dnes po relativně teplé úplňkové noci včely poprvé hučí v akátech ...včely jsem viděl na skalníku-(cotoneastr?)většinou pokryvný keř,ptačí zob začne kvést

Baudis Jan:

> K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní
> téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky
> použití "skelné vaty" pro izolaci.
........

Oslovil jsem mailem Státní zdravotní ústav a jestli to mohu nějak přeprat jako odpověď, tak mi odpověděli, že sice co zkoumají, tak to je hlavně uvolňující se formaldehyd v prostoru kde žíjí lidé. Na základě limitního uvolňujícího se formaldehydu z jednoho výrobku - tepelné izolace, který má certifikaci od výše zmíněného ústavu, se předpokládá, že nebude tepelná izolace dokonale uzavřena, aby se mohl případný formaldehyd odpařovat.

Dle osobního názoru pracovníka na SZÚ, je nepřípustné, aby včelí med byl jakkoli kontaminován a nanejvýš se z uvolňujících se zbytků tepelné izolace jakou je skelní vata. Také mě odkázal, protože toto přímo nezkoumají zda skelná vata je nebo není závadná při použití jako tep. izolace v úlech, na VÚ včelařský Dol a na SVS ČR.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Taky jsem dneska viděl jednotlivé včely na akátu. Ale že by hučely, to ani
náhodou. Ale květů je tam více než listů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 12, 2006 4:16 PM
Subject: Re: akáty


> -olomoucko-dnes po relativně teplé úplňkové noci včely poprvé hučí v
> akátech ...včely jsem viděl na skalníku-(cotoneastr?)většinou pokryvný
> keř,ptačí zob začne kvést

Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní kousci - okřídlená samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal palubkové obložení, vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky odstranil.
Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem našel 3 pořádné samičky. Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit co přidat k do prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala znovu.
Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců, poraďte.
Děkuji a přeji dobrý rok.

V.Bicek

U nás jsou akáty v plném květu. Včerejší přírustek na váze byl 3 kg. Takže to vypadá velice dobře.
Martin

S tímto druhem bojuji neúspěšně už léta. Milujou i hobru a o hoblinách ani nemluvě. Vyřešil jsem to tak, že používám neizolované úly. Řešením je také jen vzduchová izolace, tj. prostor nevyplňovat ničím.

S pozdravem

> Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné
> polystyrenem nastěhovali mravenci.


Co byste říkal tomuhle?

http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

mp

V současné době je asi nejvyšší čas, ale spíše už pozdě, nakoupit levný cukr. Cukrovary prodaly do SZIF 100 tis. tun cukru za 18,50 a v současnosti je cukru nedostatek, což vede k jeho zdražování. Cukrovary od 1.6.06 prodávají cukr za 20,50 Kč/kg plus DPH! Pro včelaře je proto jedinou záchranou supermarket, který sice cukr nakoupí od výrobce za draho, ale potom ho pod cenou prodává, aby do obchodu natáhl zákazníky, kteří spolu s levným cukrem nakoupí jiné drahé zboží, takže se to supermarketu v součtu vyplatí. Takže určitě nakupovat cukr v akcích, levnější prostě v budoucnu nebude.
Od nové cukerné kampaně totiž EU připravuje nový cukerný řád. Zemědělci dostanou za cukrovku menší platbu, než dosud. Bude to 1,1 - 1,2 tis. Kč/tunu, což znamená pro cukrovar výrobní cenu 15,50 - 15,70 Kč/kg. Potud je to dobré. Cukrovary budou ale do fondu, který se bude dále přerozdělovat zemědělcům (jako za socialismu) odvádět poplatek 3,5 Kč/kg cukru, takže to cenu cukru zdraží spolu se ziskem cukrovaru na 19,50 - 20,- Kč/kg. To bude prodejní cena cukrovaru plus DPH plus zisk obchodu. Takže levnější cukr určitě nebude. Proto je třeba využít akcí supermarketů a cukr levně nakoupit do zásoby. Dnes levně ale znamená už cenu pod 20,- Kč/kg.

Nebyl by problém použít jed, který by dlouhodobě polystyren a palubky pro
mravence otrávil. Jenže je nebezpečí, že by se to dostalo do medu a vosku.
Navrhuji jako kompromis Borax. Rozpustí se v teplé vodě, ve studené se
rozpouští velice málo a palubky z vnitřní strany a polystyren se natřou
štětcem. Polystyren by se musel asi nějak zdrsnit, třeba velice hrubým
smirkem. Spíše působí jako odpuzovač než jed. Jako přijatelné se mně zdají
taky prostředky určené na ochranu dřeva proti hmyzu a houbám, ale ty určené
na ochranu ještě nenapadnutého dřeva ( nejsou jedovaté, ale spíše odpuzují)
a zároveň určené do interiéru ( "soužití" prostředku a člověka, tudíž
možnost zanesení jeho stop do medu není problém). Ostatně borax je v mnoha z
nich jako základní složka.
Co vím o mravencích, tak okřídlená samička po oplodnění hledá nějakou
škvíru, kde by se mohla schovat a tam zakládá mraveniště. Děje se to zrovna
nyní. Pokud jsou v palubkách mezery, kterými proleze na polystyren, je to
pro ni úplně ideální. Takže pokud možno mít stěnu z kvalitnějších palubek
bez mezer. Myslím, že něco udělá i pravidelně obnovovaný nátěr palubek
obyčejnou barvou. Ty samičky to může mírně odpuzovat.
Staří včelaři natírali včelíny karbolinem, nechávali je potom rok větrat,
než tam dali úly a včely. Do takových včelínů mravenci ani jiný hmyz
desetiletí nešli. Karbolin po roce vyvětrá, zůstane jen takový slaboučký
pach, který se do medu nedostává. nevím ale, jestli dlouhodobě neuvolňuje
nějaká rezidua.
Jinak se s mravenci peru taky. Hlavně v zadovácích, kde pokud jsou úly
osazené včelami, tak se k polystyrenu nedostanu. V nastavcích v izolaci mám
většinou ten borax a taky asi jim vadí i přemísťování nastavků, takže tam
jsou mravenci jen přechodná záležitost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Bicek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 6:33 AM
Subject: mravenci


> Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném voze, vyplněné
> polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní kousci - okřídlená
> samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal palubkové obložení,
> vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky odstranil.
> Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem našel 3 pořádné samičky.
> Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit co přidat k do
> prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala znovu.
> Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců, poraďte.
> Děkuji a přeji dobrý rok.
>
> V.Bicek

S mravencema se peru také, mám volně stavěné tenkostěnné
nástavkové úly. Mravenci se mi drží v polystyrenu pod horním víkem.
Vždy, když zjistím přítomnost mravenců pod víkem, nasypu pod víko na horní
průhlednou fólii kypřící prášek do pečiva. Nevím, co se přesně s práškem
děje, zda nějak mravencům škodí, jisté je, že mravenci z víka zmizí.
Možná by šel aplikovat i do prostoru izolace kočovného vozu.

Milan


>
> ----- Original Message -----
> From: "Václav Bicek" <>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 6:33 AM
> Subject: mravenci
>
>
> > Opakovaně se mi do přední stěny úlové baterie v kočovném
> > voze, vyplněné
> > > polystyrenem nastěhovali mravenci. Opravdu pořádní
> > kousci - okřídlená
> > > samička je velká cca 2 cm. V loňském roce jsem strhal
> > palubkové obložení,
> > > vyžraný polystyren vyměnil za nový a mravence mechanicky
> > odstranil.
> > > Letos se objevili znovu - po stržení palubek jsem
> > našel 3 pořádné samičky.
> > > Zatím mám přední stěnu otevřenou a potřebuji poradit
> > co přidat k do
> > > prostoru s poystyrenem, aby se tam ta pakáž nenastěhovala
> > znovu.
> > > Pokud máte dobrou zkušenost s likvidací mravenců,
> > poraďte.
> > > Děkuji a přeji dobrý rok.
> >
> > V.Bicek
>
>

Dne úterý 13 června 2006 08:09 Milan paček napsal(a):

> prodejní cena cukrovaru plus DPH plus zisk obchodu. Takže levnější cukr
> určitě nebude. Proto je třeba využít akcí supermarketů a cukr levně
> nakoupit do zásoby. Dnes levně ale znamená už cenu pod 20,- Kč/kg.

Takze vzhledem k praci a cene ve vykupu - na podzim kolem 25 Kc bude nejlepsi
posledni med nevytacet a usetrit si spoustu prace s krmenim a slidenim.

Honza

1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Kvalitní nerez nemagnetuje (nepřichytí se na něj magnet).
Martin

Neví zde někdo, kde by se daly sehnat slamněné úly? Chtěl bych ho jako dárek pro přítele včelaře. Děkuji.

Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se při
zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
Subject: nerez a umělé matečníkové misky


> 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca
> 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako
> nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez
> je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
> 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

v zime jsem koupil v plus diskontu sadu asi 5 obdobne velkych hrncu s poklicemi za +- 500,- kc. jsou taky tenkostenny nerez, ucha maji ale nytovana - pomerne bytelne.

pod medomet jsou absolutne bez problemu, navic se v nich dobre vari cukerny roztok.
(nic se neborti ani nederfomuje - ale sila sten je rozhodne silnejsi nez alobal...)

u tenkostenneho nerezu je jediny problem - pokud se v nem vari, nesmi byt dno bez vody - snadno se "propaluje" (zmodra) - vyzkouseno u nerezoveho esusu...

jd



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
> Datum: 13.6.2006 12:04:26
> ----------------------------------------
> Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se při
> zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
> dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
> zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
> Subject: nerez a umělé matečníkové misky
>
>
> > 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem cca
> > 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi jako
> > nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to nerez
> > je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to nerez?
> > 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> > nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Ta moje sada stála asi podobně, hrnce mají ještě navíc něco jako akumulační
dvojité dno asi 5 milimetrů silné, takže asi museli ušetřit jinde. Na cukr
se hodí, protože to dno skutečně funguje a omezuje místní přepalování. Jinde
odhaduji tloušťku stěny místy tak až k 0,2 - 0,3 mm, takže zvláště ten
největší asi 5 litrový hrnec, pokud je víc než z poloviny plný, se při
zvednutí skutečně chová jak živý.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jakub Dolínek" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 13, 2006 12:26 PM
Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky


v zime jsem koupil v plus diskontu sadu asi 5 obdobne velkych hrncu s
poklicemi za +- 500,- kc. jsou taky tenkostenny nerez, ucha maji ale
nytovana - pomerne bytelne.

pod medomet jsou absolutne bez problemu, navic se v nich dobre vari cukerny
roztok.
(nic se neborti ani nederfomuje - ale sila sten je rozhodne silnejsi nez
alobal...)

u tenkostenneho nerezu je jediny problem - pokud se v nem vari, nesmi byt
dno bez vody - snadno se "propaluje" (zmodra) - vyzkouseno u nerezoveho
esusu...

jd



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky
> Datum: 13.6.2006 12:04:26
> ----------------------------------------
> Tenké, téměř alobalové stěny, při naplnění vodou nad polovinou objemu se
při
> zvednutí hrnec deformuje. Ucha připevněna na dobré slovo bodovou svářečkou
> dvěma body malého průměru. Atd. Mám doma. Zkrátka při trochu drsnějším
> zacházení má takový hrnec velmi malou životnost.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 13, 2006 11:11 AM
> Subject: nerez a umělé matečníkové misky
>
>
> > 1. Náhodou jsem zahlíd v kuchyňských potřebách nerezový hrnec s víkem
cca
> > 15 - 2o l, za cenu 150 Kč. Je to sice tenký plech, ale hodil by se mi
jako
> > nádoba pod medomet nebo pro práci s voskem. Prodavačka říkala, že to
nerez
> > je, ale snad nějaké horší kvality?! Jak jako laik poznám, že je to
nerez?
> > 2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky
> > nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?
>
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Stačí celou lištu s miskami pobryndat medovou vodou 1:1, dát do úlu a za hodinu ti je holky vypulírují samy a udělají si potřebnou přípravu na přelarvení (obroučky).
-----------------

2. Když použiji plastové matečníkové misky, musím je po vyběhnutí matky nahradit novými, nebo je stačí vyčistit a přelarvit?

Dnešní HN - biopaliva zažívají mocný růst - cena cukru stoupla na světových trzích v minulém roce o 73% a analytici očekávají, že nástup biopaliv ( cukr = etanol) se mj. agresívně promítne do cene surovin..tedy i cukru.
Takže slibovaný levný cukr asi nebude a brzy budeme všichni zimovat na řepkovém medu..

Dne úterý 13 června 2006 11:41 Petr Musil napsal(a):
> Neví zde někdo, kde by se daly sehnat slamněné úly? Chtěl bych ho jako
> dárek pro přítele včelaře. Děkuji.

DD,

hned prvni inzerat ve vcelarstvi - Josef Civrny , Vysoke nad Jizerou 129 , 512
11

Honza

Od: Tom
> Dnešní HN - biopaliva zažívají mocný růst - cena cukru stoupla na světových
> trzích v minulém roce o 73% a analytici očekávají, že nástup biopaliv (
> cukr = etanol) se mj. agresívně promítne do cene surovin..tedy i cukru.
> Takže slibovaný levný cukr asi nebude a brzy budeme všichni zimovat na
> řepkovém medu..
........

Nebo jinak. Postupem času budou včelaři vyrábět ze včelího medu palivo pro alternativní pohon motorů. :-)))

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jaké máte zkušenosti s hřebeny na rámky? Já žádné. Proto se Vás chci zeptat zdali nevadí,že si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, že si krajní rámek vyndám abych měl místo a další rámky vždy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
Díky za názory.

Vychádzajúc z prírodných podmienok, kde včely materskú bunku po splnení jej úlohy vždy odstránia a včely pre matku zakaždým pripravia novú materskú misku. V sériovom chove pri výchove väčšieho počtu matiek, by to bolo nerentabilné. Pre nové použitie mater.misky stačí odlomiť-oddeliť telo bunky a vnútro treba čistiť, ale len vtedy keď sa matka z nejakého dôvodu nevyliahne a mater.kašička ostane na dne bunky. Po vyliahnutí matky z bunky medzi včelami a majú na to aspoň 5-6 hod., tak vnútro včely vždy vyčistia. Pre každý prípad si vyhotovte z tvrdého dreva lopatku s tvarom a rozmermi bunky a ňou ide čistenie dobre a rýchlo. Všimnite si, že časť MB t.j. dolná časť z umelej hmoty (ale i vosku) je vždy bez kokónu zo zvliekania larvy, pretože larva budúcej matky má bohaté zásoby MK, ktoré vyjedá po jej zaviečkovaní. Ak by kokón nasnovala larva okolo seba tak ako včela, nedostala by sa ku potrave.
Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

Od: Vlastimil :
> Jaké máte zkušenosti s hřebeny na rámky? Já žádné. Proto se Vás chci zeptat
> zdali nevadí,že si nemohu udělat rozpěrákem manipulační mezeru při
> vyndavání rámku? Přeci se to nedělá tak, že si krajní rámek vyndám abych
> měl místo a další rámky vždy posunu o zub vedle!? Rámky mají dole
> mezerníky, aby se při přesunu(kočování) na hřebenech nekývali?
........

Osobně nemám žádné zkušenosti s hřebeny.
Na http://vindex.ic.cz/gif/ramek mám ale už nějakou dobu pár fotek a shodou náhod s volbou hřebenu na jedné straně nástavku. Takže manipulace je v menší míře chovaných včelstev dobrá a při přesunování asi nepůjde časovou tragédii. Na mezerníky si nevzpomínám, ale asi vzhledem k šířce louček nejsou po nějaké době používání potřeba, protože pevnost zajistí propolis a ohleduplná manipulace a převoz.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami si je vyčistí.
Tonda

>Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, " po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <witko-comp/=/volny.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 12.6.2006 11:45:59
> ----------------------------------------
> Dne pondělí 12 června 2006 10:12 Jaroslav Malý napsal(a):
> > Prosím o radu. Po rozvíření problému s opravou medometu bych rád
> > koupil bílý Eprosin,ale v Praze se nechytám. Nebo snad někdo víte kde?
> > Děkuji J.Malý
> DD,
>
> kupte si Bisil , ma take atest na styk s vodou a potravinama.
>
>
> Honza
> Děkuji za snahu,ale to je stejný problém. Ještě jednou díky
Jarda>
>
>

Děkuji všem za poskytnuté informace!!!!!!!!
J.Malý

V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou víkendu bylo:
Jak se ti to rojí?
Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
Honza

To je následek toho počasí v minulých týdnech. Včely plodovaly, ale nemohly ven a až můžou, tak vyběhnou ven i s matkou ...
Sám to zatím nemám, ale lítá to nad mou zahradou pořád.
Teď mi volala manželka, že zase u sousedů je jeden pěknej ...

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Honza Jindra [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Wednesday, June 14, 2006 9:50 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Rojení
>
> V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza

Také jsem koupil sadu 4 nerezových hrnců v akci v Plusu za 300 Kč.Držáky jsou nýtované, ke každému byla puklice a i ten největší můžete napustit vodou aniž by se deformoval.Nevím jak dlouho ale vydrží to nýtování.V hrnci nemusíte vodu ani vyvařit, stačí jí důkladně "prohřát" na plynovém vařiči.Na dně již zůstane skvrna.No ale za ty peníze, nekupte to! :-). Cukr fakt dost podražil, v akci teď bývá za 19.90 , ale teď před sezonou zavařování je to normální.Spíše mne trápí, že jsem chtěl 0,5 kg twisty a nikde nejsou.

Předevčírem jsem vytáčel květový med, letos téměř úplně bez řepky a překvapila mne výrazně "vosková" příchuť.Nevíte čím to je ?

Já nevím, ale asi je nesmyslné čistit ty misky ve vařící vodě, když vosk
taje při 60 st C. Měla by s rezervou stačit voda tak do 80 st C a na to by
snad měl stačit v nejhorším případě i odhad, nemusí být ani teploměr. Stačí
kontrolní kulička vosku v hrnci. Plastový materiál, který vydrží bez
deformace 100 st C je asi dražší a hůř se zpracovává, než ten, co nevydrží.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Podhájecký" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 6:42 AM
Subject: Re: nerez a umělé matečníkové misky


> Doplatil jsem i já. V USA to tak ale dělají. Viděl jsem to na kazetě. Prý
> mají ale jíný materiál na misky. U nás je stačí dát na den do včel. Sami
si
> je vyčistí.
> Tonda
>
> >Upozornenie chovateľov matiek: nikdy nenaleťte takým radám ako je táto, "
> po skončení sezóny materské misky z umelej hmoty vhoďte do vriacej vody a
> po vychladnutí vody sú krásne čisté", lebo viacej ich nepoužijete, budú
> dokonale zdeformované. Na túto radu v odbornom časopise som doplatil pred
> rokmi aj ja, keď som prestal používať mater.misky z vosku. Anton

To já mám od včera jednu volnou větev, kam Vám ji mám poslat? :-) Roj mi sednul na metr vysokou třešničku, přitom v okolí jsou vyšší stromy.Ulomil celý vrcholek stromku a pak odletěl.Našel jsem jenom 2 hrstičky včel na zlomené špičce a na klacku, ke kterému byl stromek uvázaný.Matka samozřejmě v hromádce nebyla.

Dne středa 14 června 2006 09:50 Honza Jindra napsal(a):
> V neděli jsem byl na inspiratívní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza

tak zatim se mi vyrojily 3 , ale je to spise dusledek, ze ani po odebrani 1/3
plodiste pred 21 dny se nektere chtely rojit, tak jsem jim dal matecnik a
matku chytil. Tak ty se zatim nerojej :) .

Dotaz na Vas , rojeji se Vam matky Vigor, nebo bez rozdilu vsechny ?


Honza

Zmíněnou hlášku pronesl jeden včelař tuším z Chlumce. Mě osobně se vyrojilo asi 5 včelstev z 80. Jedno z nich bylo s 3-letou inseminovanou Vigorkou, která byla plemennou matkou poslední 3 roky = moje blbost, že jsem to neuhlídal. Včely se rojily myslím napříč přez všechny chované kmeny (linie). Příčin bylo jistě více, ale nejvíce se na tom podepsalo počasí. Včel v úlech přibývalo, žádné se neopotřebovávaly a pokud prostor úlu včely tísnil bylo zaděláno. Protože mám jinak matky maximálně dvouleté a už jen Vigor F1 nemyslím, že je situace nějak dramatická. Navíc poslední 3 dny jsou v akátu snůškové a je patrný zájem včel o snůšku. Úly jsou plné medu, ať se jedná o včelstva vyrojená nebo o roje. Opoět jsem si včera sáhl na dno zásob nástavků se soušemi a to ještě v sobotu jich bylo asi 50 v rezervě = poučení z toho plyne: nástavků se soušemi nikdy není dost.
Honza

to je opravdu výstižné, v jenom dni jsem jich měl i sedm

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Rojen?
> Datum: 14.6.2006 09:50:24
> ----------------------------------------
> V neděli jsem byl na inspirativní návštěvě u př. Texla ve Vranově. Hláškou
> víkendu bylo:
> Jak se ti to rojí?
> Mě strašně! Nemám ani jednu volnou větev.
> Honza
>
>
>

Zdravím všechny!
Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!

Lukáš

myslim, ze se vcelicky ubrani samy:o))
at se vam dari!
mariana prokesova


----- Original Message -----
From: "Luká" <wozeck/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM
Subject: maringotka


> Zdravím všechny!
> Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
> známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
> vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
> lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!
>
> Lukáš
>

v lete sa vcely ubrania. Zima je problem. Kolesa treba odmontovat a
odviezt domov, To iste plati aj o vonkajsom osvetleni.
Ak nemusis vcely na zimu nevykladaj.
Vlastne skusenosti:
Pred 13 rokmi sa jedna moja maringotka niekomu hodila. Boli v nej len
prazdne ule, bola zateplena,mala presklene okna ...
Pred tromi rokmi som kupil jednu v zlom stave ( hnila strecha ) s tym ze z
nej urobim otvoreny voz. V zime chodim na vcelnicu tak dva krat do
mesiaca.
Takze po navsteve "pracantov" s autogenom zostali len drevene zvysky.


Matej





"Luká" <wozeck/=/seznam.cz>
14.06.2006 12:26
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
maringotka






Zdravím všechny!
Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!

Lukáš

Pokud bude vidět z nějaké frekventované cesty, nejspíš bude vykradena nebo
rovnou ukradena. Pokud bude vidět z nějaké stezky, kde chodí mládež z
diskoték a letních zábav, nejspíš bude navštívena vandaly. Takže zavézt do
lesa někde na paseku, kde se dá přijet, ale kde je schovaná a není odnikud
vidět. Nenatírat křiklavými barvami, aby z dálky nelákala zvědavce. Jinak
zloději a sběratelé šrotu obvykle do lesa nechodí. Záleží ale na konkrétní
oblasti. Pokud je do pár kilometrů daleko kolonie nějakých sociálně
nepřizpůsobivých občanů, je to velký problém.
Nebo naopak se s někým domluvit a dát ji někde k lesu 20 metrů od zahrady a
obydleného baráku. Nebo rovnou někomu do zahrady.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Luká" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 12:26 PM
Subject: maringotka


> Zdravím všechny!
> Mám možnost sehnat pěknou, zachovalou maringotku s patnácti včelstvy. Pár
> známých mě od toho odrazuje, že prý mi to někdo zničí. Stanoviště mám
> vyhlídnuté v lese mimo turistické cesty. Jaké máte zkušenosti s různými
> lupiči, pobudy a vandaly? Díky za odpověď!
>
> Lukáš

Dobry den,
lze s nejakou pravdepodobnosti rici, ktery den (veku nove matky) roj vyleti v zavislosti na zralosti matecniku, ktere jsou v ule?
Dekuji

Petr Forejtek

Přátelé, včelař z naší Zo Pardubice se rozhodl pro stáří prodat jeden kočovný vůz se 44 včelstvy. Dvouosý vůz v dobrém technickém stavu uvnitř nese sekce se zadováky o rozměru rámku 37x30cm. Cena dohodou. Kontakt Vlastimil Benadik, Hrádek u Pardubic, tel: 466 411 265

Na mravence sem udělal s plechu misky a do nich jsem dal pvc trubku a do misky pár kapek oleje. Úly na to postavil. Mravenci nemají nárok ani škvoři.Možno poslat foto.

Jakmile se zavíčkuje první matečník.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Petr Forejtek" <forejtek/=/wavenet.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 14, 2006 4:11 PM
Subject: den rojeni


Dobry den,
lze s nejakou pravdepodobnosti rici, ktery den (veku nove matky) roj vyleti
v zavislosti na zralosti matecniku, ktere jsou v ule?
Dekuji

Petr Forejtek

Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa tým očistiť telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej materskej kašičky na dne MM a zároveň odstrániť náhodné patogény, čiže hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejšie použité materské misky vyvariť, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďže, použitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepšie je používať v sériovom chove vždy mové mater.misky a máme po probléme. Anton

Ono to účinné vaření není zase tak jednoduchá záležitost, proto se směřuje
spíše k jednorázovým prostředkům.

K. ZAK
-----Original Message-----
From: A.Turcani [mailto:anton.turcani/=/gmail.com]
Sent: Wednesday, June 14, 2006 8:16 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: nerez a um?l? mate?n?kov? misky

Keď sa hovorí o čistení materských misiek po sezóne chovu matiek, myslí sa
tým očistiť telo misky z umelej hmoty od vosku, zostatku uschnutej
materskej kašičky na dne MM a zároveň odstrániť náhodné patogény, čiže
hygienická očista. No a na to by naozaj bolo najvhodnejšie použité materské
misky vyvariť, tak ako to robia v zdravotníckych zariadeniach. Keďže,
použitý materiál nie je na var vody vhodný, najlepšie je používať v
sériovom chove vždy mové mater.misky a máme po probléme. Anton

Vysvetliť, prečo sa včely roja, sa dá aj takto. Lenže mne to pripadá ako by rojenie zapríčinila vis major- vyššia moc. Ja si myslím (zjednodušene povedané), že rojenie u včiel "nevzniká", ale je to "zabudované"priamo v nich, včely každoročne, keď na to majú príležitosť, sa chcú rozmnožiť týmto neobvyklým, vo svete hmyzu, spôsobom. Len k tomumusia mať podmienky, bez ohľadu o aký druh, či kmeň ide. Ak by tento fenomén včely postrádali, išlo by o zdegerenovaný druh, ktorý by rýchlo v prírode zanikol. Chválobohu či našťastie, včele ako takej to nehrozí.
Ak má niekto záujem o moje vysvetlenie, môže si to prečítať na www.vcely.skna Fórume:Rok pri včelách, pod názvom "Na rojovú nôtu". Anton

na mravence používám Acctelic-stačí trefit pár mravenců a je i po hnízdě za skříní...

z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlášť těch mladších to opravdu hučí....ale začínají se obracet víc do lesa

měl sem rozebraný ůl,rušil sem zralý matečníky,najednou TY- TÝTÝ,ůl sem zavřel a za dvě až tři hodiny sem sundával roj z jabloně

co se týká nerezu, tak si nechte ten kastrol za vyšší cenu udělat z nemagnet. nerezu podle vlastní představy,přežije vás pokud bude sloužit k tomu čemu má...

mateří misky určitě nové, z plastu je to za babku, z vosku samozřejmost,spíš by mě zajímalo, jak si je kdo vyrábí,nebo kde je kupuje?

Dobře a kde to je? Jižní Morava, severní Morava?

Jinak u nás ( severní Morava) zřejmě začíná medovice.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 8:49 AM
Subject: Re: akáty


> z akátu nosí (cca 2kg) a obzvlášť těch mladších to opravdu hučí....ale
> začínají se obracet víc do lesa

Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
Díky R. Stonjek

mohu se zeptat, kde je ten prosly mouckovy cukr k mani?

diky

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:47
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Otazka je, aky je to mouckovy cukr. Da sa v cukrovare kupit odpras z
filtra. Cerstvy vyzera uplne ako praskovy cukor, kt. kupis v obchode Je to
bez pridavku skrobu, ale ak ti z neho zostane k roku, tak ho musis
rozbijat krompacom. Byva vo vreciach po 50 Kg.
Krmit praskovy cukor s primesou skrobu som neskusal.

Matej




"Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
15.06.2006 11:11
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Ceny cukru.






Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
DĂ­ky
R. Stonjek

olomoucko-medovice opravdu začíná, před chvílí jsem stál pod velkým bukem,listy se leskly a pod stromem to šumělo od padajících kapiček,mšice sem viděl na jasanech a hruškách ,vrbách ,kde to vypadalo obdobně...

Dneska jsem zachytil reklamu v rozhlase, v Lidlu cukr krupice za 18.90 za
kilo.

R. Polášek

Letos jsem zariskoval a pokusil se řešit rojové období poměkud drastickým způsobem, ale vyšlo to - zatím bez roje s 20 včelstvy.
Jsem Liberecký kraj - nejprve tu byla asi 14 dní snůška za stromů a začala i řepka - v mednících bylo tak 15 - 25 kg. Pak se ale na 4 týdny ochladilo - ráno 0-3 stupně a přes den jen ojediněle nad 10 stupňů (ženě omrzly koncem května květiny v truhlících).
Pak hlásily, že bude do týdne konečně teplo a tak jsem se šel na včely podívat (byly už od jara na 5 - 6 nástavcích - cca 50% posiluji na podzim květnovými oddělky).
Ve 12 včelstvech všude matečníky. Další nástavky již nemám, neboť jsem vše použil na 30 oddělků a tak jsem jim všem sebral veškerý med - nemáš zásoby - nemá smysl se rojit.
Za týden se skutečně oteplilo a holky začly makat - po 14 dnech bez roje . Možná jsem je trochu podtrhl, ale zatím se mi to jeví dobře.
Ale je to risk neboť, kdyby se neoteplilo, tak je musím zase krmit - jedny nejsilnější již začly vynášet plod.
Rok začal značně rozpačitě, ale snad nám to do měsíce vrátí.

Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
>                              Díky R. Stonjek
>
>
>

Cena cukru = 18-24 Kč
Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
čas = málo a čím dál dražší
________________
Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr a zimovat na medu. Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen jako zálibu (a myslí to upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím vhodné téma k diskuzi. Máte s tím zkušenosti?
Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky méně výnosné mi nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já to vloni u 2 včelstev zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.

Zimování na medu je zajímavá alternativa.
Ale jak uchovat jarní řepkový med? Pokud v rámcích mimo včelstva,
jak se bráníte znehodnocení díla motýlicí?
Já jsem např. na jaře sebral včelstvům nadbytek zásob, které
nespotřebovaly přes zimu a na začátku snůšky zabíraly místo
v úle a chtěl jsem je dát oddělkům. Některé mi ale znehodnotila
motýlice. Sířit jsem je nechtěl, bál jsem se kontaminace
cukerných zásob.
Máte někdo zkušenosti?

Milan Valenta


----- PŮVODNÍ ZPR�VA -----
Od: "Eman" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "Vèelaøský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Ceny cukru
Datum: 15.6.2006 - 12:25:33

> Cena cukru = 18-24 KÄŤ
> Výkupní cena medu = 25 - 35 kč
> čas = málo a čím dál dražší
> ________________
> Z této rovnice mi vychází řešení: Zapomenout na cukr
> a zimovat na medu.
> Pokud je tady většina včelařů, kteří to dělají jen
> jako zálibu (a myslí to
> upřímně) a netouží být milionáři, tak je to myslím
> vhodné téma k diskuzi.
> Máte s tím zkušenosti?
> Netýká se včelařských živnostníků. Že je to ekonomicky
> méně výnosné mi
> nemusíte říkat. Ale ušetřený čas by šlo využít. já
> to vloni u 2 vÄŤelstev
> zkusil a jde to, ale cukr jsem si pro jistotu koupil.
>

Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
glukózu rozštěpit?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
Subject: Re:Ceny cukru.


Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 11:11:45
> ----------------------------------------
> Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> Díky R. Stonjek
>
>
>

Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 12:57:39
> ----------------------------------------
> Doteď jsem si myslel, že škrob by měl naopak klesnout ke dnu a usadit se
> tam. Ale surový škrob se, pokud vím různě upravuje, takže škrobů je nakonec
> hodně druhů určených pro dost různé použití. Možná dokonce škrob se skládá z
> glukózy, možná ho včely umí enzymy při zpracování zásob aspoň zčásti na tu
> glukózu rozštěpit?
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Bohuslav xxxx" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 11:55 AM
> Subject: Re:Ceny cukru.
>
>
> Sám jsem práškovým cukrem nekrmil, ale kolega ano. Namočí ho, tedy rozmíchá
> v poměru 3:2 a škrob vyplave na hladinu, kde ho sebere. To jsem viděl, dávat
> to včelám nikoliv, ale na podzim jsem ty včely léčil. Sláva
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Ceny cukru.
> > Datum: 15.6.2006 11:11:45
> > ----------------------------------------
> > Díky za informace ohledně cen cukru. Zítra si pro něj jedu. Mám možnost
> > koupit za velmi zajímavou cenu prošlý moučkový cukr. Ing Veselý z Dolu ho
> > pro zimní krmení nedoporučuje, kvůli vysokému obsahu škrobu, jeden větší
> > včelař se sto včelsvy ho krmí již 4 roky a údajně bez problémů. Tak se v
> > tom vyznejte! Jaké jsou vaše zkušenosti?
> > Díky R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>
>

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo, mít poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Zdravím,

co tady řešíte. Loni jste se mnou přeli o prodejní ceně medu, a nyní už všichni prodáváte za 30Kč. Já mám sice s odbytem velké potíže, ale doufám, že med prodám lépe. Nebo všichni tady máte 200 a více včelstev a nic jiného Vám nezbývá.(jinak mám 40 včelstev a točím 30-50 kg).
Úspěšný prodej za 30Kč a krmení medem přeje
Luboš Holý

PS Taky nemusim prodat vše dnes.

Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
nebudou na jaře ani včely.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
Subject: Re: Re:Ceny cukru.


Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?

Pepan

Skladoval jsem plásty se zásobami až přes rok, vlastně neúmyslně.
Nevidím v skladování od května do srpna žádný problém. Za prvé, mezi plásty
ze zásobami musí být mezera, nejlépe je do nastavku dát místo 10 plástů tak
6-7. Prostě tolik, aby zavíječi nemohli mezi plásty udělat hnízdo z
pavučin, které si vytopí na svou teplotu. To je asi nejhlavnější. Za druhé
pokud možno musí být plásty zavíčkované zásobami odzhora dolů, na takové
zavíječi méně chodí. Za třetí je třeba plásty občas prohlížet, Poprvé tak po
měsíci až měsíci a půl, potom odhaduji tak co 14 dnů. a nalezené larvy
tenkým nožem nebo hřebíkem zabít. Počítám půl minuty až několik minut na
prohlídku plástu podle počtu zavíječů. Za čtvrté tmavé plásty tolik nevadí
jako plásty s plotnami pylu, i zalitého zásobami. Zatímco v plástu bez pylu
larva zavíječe putuje po půlce plástu a tím ho v souhrnu nijak zvlášť
nepoškodí, u pylových ploten se pohybuje na jednom místě na místě uloženého
pylu a tam vznikne díra. Za páté pokud se plásty hned po vyjmutí ze
včelstva uloží někde, kde zavíječi nejsou, je reálná možnost, že v plástech
ani žádná larva není, nebo maximálně jednotlivé larvy přinesené z úlu. Když
nebudou rámky u sebe a tudíž larvy nebudou mít možnost se slízt do jednoho
rámku a utvořit hnízdo, potom první cca měsíc a půl až dva měsíce se nic
nestane. A když to bude někde, kde i v létě je chladněji, tím líp. Za šesté,
poškozené plásty, pokud tam nebudou zrovna díry skrz, včely po vložení
opraví prakticky na původní kvalitu. A nakonec za sedmé platí to pro rámky
uložené v bednách ne v průvanu. Průvan to asi ještě vylepšuje.

Dneska mi příspěvky do konference chodí o cca půl hodiny později, než je
odesílám. tento odesílám cca v 15,23

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 1:31 PM
Subject: Re: Ceny cukru - zimování na medu


> Zavíječ jde do starých plástů a s pylem. Pokud by byly plásty se zásobami
> umístěny v nástavkových komínech a nahoře a dole síť (průvan), pak by se
> možná mohly plásty uchránit před zaviječem a včelami. Ale to je jen moje
> teorie. Experimentoval jsem jen tak, že jsem včelstva vytočil jen jednou a
> pak už jsem je jen léčil a nechal zimování na přírodě. Ideální by bylo,
mít
> poblíž pole slunečnice, ale já ji měl nejblíž 4 km daleko.

Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic. Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl! Asi to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez proletu. Zdraví R. Stonjek

Schválně jsem se byl podívat na sáček .Toho škrobu jsou tam maximálně 3%

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Re:Ceny cukru.
> Datum: 15.6.2006 14:33:49
> ----------------------------------------
> Dextriny jsou jedny z látek, které vadí v medovicovém medu při zimování.
> Škrob nejspíš bude vadit taky, pokud ho včely nedokáží při zpracování zásob
> rozložit na tu glukózu. Nejspíš to bude podobné jako s afinovaným cukrem.
> Když bude počasí s častějšími prolety, nic se nestane. Když nebudou prolety,
> nebudou na jaře ani včely.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pepan" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 15, 2006 1:24 PM
> Subject: Re: Re:Ceny cukru.
>
>
> Myslím si také že by to neměl být problém škroby spolu dextriny patří také
> mezi cukry tak nějak nás to před 40 léty učily ve škole. Ap ropo; při výrobě
> medocukrového těsta si s toho problémy neděláte?
>
> Pepan
>
>
>
>
>
>

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno včelsto
> a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr za
> 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té moučky,adresu
> zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není nic jisté cena by
> měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu, považoval bych to za
> osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý zisk něco kolem 60 Kč/kg
> jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21 Kč. Navíc krmení medem není
> tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

Tento odpuzovač je určen pouze do země,
tedy vysílá frekvence, které se říší zemí a působí jako rušení zemního mraveniště,



tedy v zemi,

nefunguje ve volném prostoru, tam musí být úplně jiný princip jen ultrazvukový generátor vhodné frekvence,

různé odpuzovače frekvenčního typu máme, ale mravenci zde nejsou uvedeni,

informujte se v odborných redakcích, které toto jistě pečlivě sledují, a znají nejúčinnější ochranu,

či praktické působení těchto přístrojů,

V hypermarketech Globus cukr za 15.90 od soboty 17.6. Vcera prisel letak.
Mirek

Akce v Kauflandu. Za 13,90 Kč. Ráno jsem četl leták.


-----Original Message-----
From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
Sent: Thursday, June 15, 2006 6:57 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Ceny cukru

Třeba kdyby se udělal řidší roztok, tak 1:1 a ze studené vody a nechalo se
to stát přes noc, tak by ten škrob třeba zůstal na dně nebo vyplaval na
povrch a většina se dala oddělit. Co se týká těch 3 % v cukru, je tím míněn
zřejmě suchý škrob. Ve vodě a v zásobách natáhne do sebe zřejmě nějakou vodu
a o to ho bude víc ....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 15, 2006 3:30 PM
Subject: Ceny cukru


> Díky za názory, ale jsme tam, kde jsme byli, to znamená nevíme jistě nic.
> Já jsem mezitím zjistil u výrobce, že moučka se od krysalu liší jemným
> pomletím a přidáním cca 3% škrobu proti hrudkovní, to zn. na jedno
> včelsto a nakrmení cca 400 gr. škrobu. Je to hodně nebo málo? To kdybych
věděl!
Asi
> to udělám půl napůl a uvidíme. Jinak zítra začíná v Globusu akce cukr
> za 14,90 tak bych řekl, že je nejvyšší čas. Co se týče té
> moučky,adresu zveřejním, asi v pondělí nebo příští týden zatím není
> nic jisté cena by měla být 10 Kč. Co se týče zkrmování medu na zimu,
> považoval bych to za osobní prohru krmit medem za který dostanu čistý
> zisk něco kolem 60 Kč/kg jen proto že se mi zdá drahý cukr za 15 - 21
> Kč. Navíc krmení medem není tak úplně bez rizik, zvl v lesnatých
> oblastech a dlouhou zimou bez
proletu.
> Zdraví R. Stonjek

priatelia


ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika ktory my zamoril vcely v
tomto obdobi a nepomohlo ani vyrezavanie trubciny?

kyselinou mravcou alebo cim?

Pista

Hmm, takže s tou maringotkou a vandaly je to jak jsem čekal... Měl bych na ni jediné místo asi tak 20metrů od vchodu do domu (bydlím dost ve svahu a jenom tam se dá maringotka zavézt).
Nakolik mohou včely obtěžovat, když jich tam nejdnou bude tolik?
Mám čtyři včelstva asi deset metrů před domem a většinou o nich skoro nevím, jenom když je kapánek ruším důkladným rozebíráním pro kontrolu a rušení matečníků, tak potom hodinku dvě semtam nějaká dělá bubáka a obtěžuje. Ale jinak opravdu s nimi nemám problém.

Lukáš

V této době Formidolem (potřeba teplota >20-25C), po vytočení medu v srpnu Gabonem, na podzim fumigací Varidolem, MP-10 a aerosolem. Roje můžeš hned zafumigovat a 100% roztočů na včelách jde hned do háje. Poraď to i sousedním včelařům.
---------------------

>ako by som sa co najsetrnejsie zbavil kliestika