76610

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Karel (194.228.166.2) --- 3. 6. 2006
Re: PS nastavky (16753) (16768) (16775) (16781) (16784) (16790) (16791) (16794) (16801) (16816) (16817) (16818) (16819) (16823) (16841) (16842) (16844)

No já to vidím ještě jednodušeji.
Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a mimo jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav je taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání velkého množství energie a peněz).
Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak nějak zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd. rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě, nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem, velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export dotovaných potravin se dají investovat jinak.
Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz. faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek, pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.

Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak dovozového, ale nedotovaného medu.
Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou, kteří nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci - první je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak druhé peníze na export.
Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.

Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před erozi, menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny potravin. Ale bude to už konečná cena.
Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních. Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji jiní. Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
(viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou odpověď).
Karel
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 16845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Radim Polášek - Re: PS nastavky
Předchozí:Radim Polášek - Re: PS nastavky


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu