Včelařská konference

Je to tak. Snad jedině že já si nemyslím, že ty potraviny vyráběné
průmyslově jsou nějak moc "otrávené" těmi reziduí těch chemikálií. A ty
přírodně vypěstované že jsou vždy nezávadné. Když se ty přírodně vypěstované
zlajdačí, tak to bude taky hnůj, i když trochu jiný.

Jinak vidím problém, že kromě nějakých chráněných oblastí s nějakým režimem
všude jinde jsou velcí zemědělci nuceni dělat zemědělství průmyslově, jinak
by zkrachovali. Na druhé straně zase tím udržují produkty na nízké ceně.

Co se týká toho vrácení půdy přírodě, napadá mě třeba jako použitelná na
sušších polích komonice bílá. První rok by se pole klasicky obdělalo, oselo
komonicí a případně selektivními herbicidy zlikvidovaly ostatní plevely.
Komonice je tuším dvouletá, takže druhý rok by kvetla, dala intenzívní
cervencovou a srpnovou snůšku. A protože komonice je vysoká rostlina, dalo
by se čekat, že by se tam udržela několik let bez jakéhokoliv obdělávání,
možná maximálně posekání usychajících rostlin se semeny v září.
Předpokládám, že by potom mohla dávat každý rok snůšku. A byla by to potom
po těch pár let taky území ponechané přírodě. Až by podíl komonice na
pozemku ustoupil a začaly se tam protlačovat vyšší plevely, odpočinuté pole
by se zase mohlo běžně obdělávat. Teď jsem se podíval na internet, komonice
bílá má dokonce svoji odrůdu Běla povolenou v roce 2003.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 03, 2006 3:37 PM
Subject: Re: PS nastavky


> No já to vidím ještě jednodušeji.
> Dotovat jen tu výrobu, která se prodá a naopak platit za pásy půdy, která
> se jen zpočátku nějak osadí a oseje a pak se nechá přírodě.
> Tedy nějake, trochu větší, dříve rozorané, meze. Zvětšilo by to, nebo
> zavedlo, zaniklou schopnost zem. krajiny zadržet vodu, biodiverzitu, a
mimo
> jiné životní prostor pro mnoho "užitečných" i "neužitečných druhů". Tedy
> to, co se nazývá přír. rovnováha, i když je to protimluv. (Současný stav
je
> taky v rovnováze, ovšem velmi nestabilní a je udržován za cenu dodávání
> velkého množství energie a peněz).
> Je otázka, jestli dotovat zemědělskou velkovýrobu nebo venkov. Je tak
nějak
> zavedeno a schválně masírováno, že je to jedno a totéž.
> Názor, že je to dokonce protichůdné, se dost obtížně vyvrací.
> Při obdělávaných plochách, potřebnosti lidské práce na hektar atd.
> rozlohách a vzdálenostech, ketré překonává jeden moderní, výkoný, drahý a
> intenzívně využívaný traktor. Přičemž třeba traktorista bydlí ve městě,
> nebo v bytovce. 100% zem. velkovýroba venkovu příliš užitku nepřináší.
> A aby nebylo špatně pochopeno, nejsem proti produktivní a efektivní zem,
> velkovýrobě. Jen si myslím, že prostředky ( dotace) na skladování a export
> dotovaných potravin se dají investovat jinak.
> Platíme vysokou cenu. Tím myslím nejen ek.kategori, ale i další intenz.
> faktory - tady postřiky a hnojení, energet.nároky, omezení a devastace
> dalších funkcí krajiny, tedy to, co nepřímo platíme a odnášíme všichni, co
> v této krajině bydlíme, ale i ti daleko dole, co třeba jen bydlí u řek,
> pijí vodu, která je nutně kontaminovány rezidui. Jsou ovlivněni změnou
> mikroklimatu, nemají vodu ve studních atd.
>
> Další část by možná mohli pochopit včelaři, kteří se dostali pod tlak
> dovozového, ale nedotovaného medu.
> Jak se asi cítí zemědělci v agrárních zemích, s nízkou produktivitou,
kteří
> nemají takové dotace, ale ani nepoužívají mod. chemikálie na hnojení a
> ochranu, a někdy je nepoužívají vůbec - tedy produkují daleko kvalitnější
> zem. produkty, než ty které je na trhu likvidují. Díky dvojí dotaci -
první
> je produkční - konkurence (v EU,USA)dostává peníze na chemikálie, a pak
> druhé peníze na export.
> Rozdávání této "pomoci" likviduje planetu i na druhé straně.
>
> Na závěr. Pokud se budou dotace přesunovat z dotování produkce, a to asi
> jen otázka času, jak budou do EU přibývat další zem.země, tak bude dál
> vyvstávat otázka nákladů. Možná si někdo spočítá, že bude možná výhodnější
> "pronajmout" 1/5 půdy státu - tedy vrátit ji přírodě, a na zbylých 80% mít
> díky tomu možná menší náklady na ochranu produkce před škůdci , před
erozi,
> menší škody splavováním půdy, tydíž menší škody na tocích atd., možná i
> lépe "zavlažované" pole zvětšením schopnosti udržet vody na poli, vyšší
> hladinu spodní vody, možná i postupně pitnou vodu ve studních atd. Nižší
> produkční dotace, nižší produkce bude mít samozřejmě vliv na vyšší ceny
> potravin. Ale bude to už konečná cena.
> Dnes je jedna cena za obilí a druhá schována v jiných nákladech - daních.
> Tato část ceny se většinou ale k zemědělcům nedostane. Spolknou si ji
jiní.
> Agentury, exportéři, obchodníci, politici, správci povodí atd.
> (viz. například peníze na propagaci medu - 9 melounů mimo včelaře, jaký to
> bude mít ek.efekt pro včelaře je otázka. Já mám na ní velmi skeptickou
> odpověď).
> Karel
> Karel