Archiv Včelařské konference

Zdravím,

jako začátečníkovi mi není jasné, jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty. Jedná se mi o
nízké nástavky (v mém případě 3/4 Langstroth). Je tu někdo, kdo takto
včelaří?

Předem díky za odpovědi.

pb

Rotuje se s plodištěm s třemi, případně čtyřmi nástavky. Proto, aby se včely rozjely ve všech nástavcích a cukr se dostal dolů. U silných se ani nemusí a může se dát nahoru hned prázdný nástavek. V době, kdy se provádí rotace už je plod ve všech nástavcích. Tak to dělá př. Zelený. Pokud se prázdný nástavek podsadí, tak z vrchního starší souše jdou použít na oddělky a pak vytavit.
Tonda.

>jako začátečníkovi mi není jasné, jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty. Jedná se mi o
nízké nástavky (v mém případě 3/4 Langstroth). Je tu někdo, kdo takto
včelaří?

Zdravím včelaře,
Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor, že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho klady .
Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček, je otevřené jen hlavní česno)
Moc děkuji za odpovědi.

zdravím: J. Tulkan

jak provádět rotaci nástavků a obměnu
díla, pokud chci pro med používat pouze panenské plásty
......
Jedna metoda je v Liebig - Vcelarime jednoduse.¨
Vloni jsem to zkousel a kupodivu to fungovalo. Nevim jak s rojovkou, ale vloni jsem mnozil vcely na dvojnasobek stav u a v repce mi to jeste postrikali, takze normalni vcely nemely na rojeni pomysleni. A 1 rojovky se stejne vyrojily.

Rotace ramku se provadi jednoduse. Nerotuje se. V principu
se na plodiste jednoduse polozi mrizka a nasadi nastavek, ve kterem jsou uprostred souse, okolo mezisteny, a protože se v tu dobu davaji do plodiste stavebni ramky, tak by mohl takto prendany plast z plodiste byt prehozeny doprosted medniku. Chce to ale skladovat jeden nastavek panenskych sous. pres zimu mimo.
Ja si to modifikoval, protoze chci mit co nejmin veci okolo, tak jsem po vyndani mrizky nechal vcely vybehnout nahoru a zimoval je na trech hornich nastavcich.
Letos, pokud bych neemigroval od vcel:-) bych vzal spodni nastavek(1), (2) a (3), coz by byly lonske medniky bych nechal v plodisti, na to dal mrizku a spodni nastavek bych rozrovnal do dvou podle vyse uvedeno. Tedy uprostred by zustavali v teto metode plasty po 1roce v plodisti. /tedy polovina jednoletych, polovina pananeskych - to je podle mne dostatecne/.
Zkousel jsem to poprve na Langstr.24cm, vcely v loni vybehli nahoru prekvapive rychle a neslysel jsem dosud o nikom, kdo by to taky delal. Popira to vetsinu bezne hlasanych zasad. Budu rad, kdyz se kdokoli dalsi podeli o zkusenosti. Zajima me prave treba rozpor s GP a setrvavanim mladusky na miste vybehnuti.
V mem pripade pusobily proti rojovce (v tomto kontextu/ jednak odebirani ramku na oddelky a chov matek, a prevesovani 1 ramku kdyz jsem delal misto pro stavebni. Prevesil jsem zavičkovany.

Karel

Ve Vcelarstvi se muzete docist ledacos. Pamatuji, ze se i doporucovalo vyrabet roztok z magnetizovane vody.

Vcelarstvi ctete velmi sketicky, sefredakror otiskne vse, co se mu libi a neni vcelar, co dela redakcni rada, je otazka, ale ja si myslim ze jen bere prachy.

Na zaklade vlny clanku pred peti lety, kde byly vyzdvihovany vlastnosti PS8cm ulu jsem je udelal 9cm a 4,5cm uly.
S velikym prekvapenim jsem si po letech precetl rozhovor Ing. Smeleho v Modernim vcelari, kde priznal, ze pres veskere korelace a dalsi statisticke metody neprovedl to zakladni. Porovnani neizolovaneho a izolovaneho ulu.
Domnival jsem se, ze se jej na tento udaj red.rada zeptala.
Asi ne, nebo to nepovazovali za podstatne.

Porovnavam asi 5let PS a drevene uly.
Nenasel jsem jediny duvod komplikovat zivot sobe a hlavne vcelam izolaci.
Uly ktere vyrabim maji nyni stenu pod 2cm. Ale nikoho nepresvedcuji.
K uvadene spotrebe. Je to mozne, vetsina vcelstev bez ohledu na typ ulu ma na vlastni zimovani velmi malou spotrebu. (viz treba MV -Ing.Dvorksy to tam myslim meril)
Ale zalezi z "ceho" vcely delaji jarni rozvoj.
Nekomu litaji na snusku uz od brezna, jiny je uz od unora podnecuje a do spotreby to nepocita.
Ja na spotrebu cukru dlabu, to melo vyznam za prideloveho hospodarstvi totalitnich systemu a za 1.republiky, kdy stal cukr 5Kc a vyplata byla ve stokorunach. Tedy na 1kg se delalo nekolik hodin. Dnes se za jednu hodinu vydela na nekolik kilo cukru, takze ten problem je mimimalni a mne osobne nestoji za neklidne spani za dlouhych jar.
Pokud si spoctu, ze pokud bych o nejake vcelstvo prisel, tak bych prisel o metrak cukru ve vynosu, nebo ztracene hodiny u pripadneho doplnovani/podnecovani/ zasob.
Velice rad posloucham vypraveni (nejcasteji od kritiku neizolovanch ulu, co zerou cukr) jak na jare vymetli prave ty nejsilnejsi vcelstav. Ta se jim rozploduji, a je po vtakach. A po vcelach.

K ekologii a PS. Nedavno jsem konzultaoval s jednim clovekem tvrzeni v jednom z jarnich cisel, ze z polystyrenu se nic neodparuje. Pan se huronsky smal a vypravelk mi jak potreboval vyvazet sklenen vyrobky ven a shanel "papir", ze PS je ekologicky a z nej se nic neodparuje. Zadny vyrobce PS bloku mu jej nevydal. Zacal tedy balit do papiru.

Takze pokud chcete zkouset PS uly, tak jen jeden, a vedle druhy neiozolovany.
Ale na druhgou starnu priznavam, ze nejvetsi vcelari zacinaji izolovat. Kolomy , Sedlacek. Ale ne 8cm.

Tak si to preberte. :-)
Osobne si myslim, ze rozhodujici u Ing.Smeleho je metodika. Presel z univerzalu na nastavkove velkoprostorove. Shodou okolnosti byly z polystyrenu. Kdyby byly ze sololitu, asi bychom meli fanatickeho bojovnika proti izolaci.

Osobne si myslim, ze spotreba cukru by u konicka nemela byt podstatnym faktorem, ale spise pohoda vcel a vcelare.
A tady neizolovane a dobre vetrane uly v mem uvazovani vedou.

Rozhodne ale je velke mnozstvi jinych moznosti jak zlepsit vysledky - stanoviste, plemenitba /!!!/, prostor, metodiuka...
At se dari a nicemu neverte. Vse si overujte.

To se tady už několikrát řešilo.
Já si osobně myslím (a asi nebudu sám), že u Ing. Smělého došlo k optimální kombinaci typu úlu, umístění stanoviště, snůškových podmínek, samozřejmě také ošetřování a kdovíco ještě. Zkrátka, pokud by se to mělo brát globálně a obecně pro včelaření jako mustr, tak je to nesmysl. Ing. Čermák provádí léta pokusy s uteplenými úly a markantní rozdíl nezaznamenal.
Já osobně bych se k názoru, že když dám včely do polystyrénového úlu kdekoliv, tak že se mi automaticky zvýší výnos, nepřiklonil.
Kdysi padl názor, že Ing. Smělý má ideální stanoviště na dobré snůškové podmínky.

Chce to pročíst všechna pro a proti a pak si udělat úsudek.

Několik odkazů na téma Ing. Smělého:
http://www.n-vcelari.cz/clanek-v-nastavkovych-ulech-se-nezuzuje.htm
http://www.n-vcelari.cz/test/archiv/MV_2004_2_web.pdf - rozhovor s Ing. Smělým
http://www.vcely.or.cz/files/ - články Ing. Smělého
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=121&type=arch - archív této konference


Zdeněk Čejka




>
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
> k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
> názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
> v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu. V praxi to ale tak většinou nefunguje, jak zjiš´tují
včelaři, kteří porovnávali tyto úly na jednom stanovišti s tentostěnnými.
Zatímco u dřevěných tenkostěnných úlů by se dalo říct, že včely jsou po celý
rok i v zimě v kontaktu s okolním prostředím, tudíž využívají své přirozené
instinkty a jejich obsluha je snadnější, v tlustostěnných PS úlech včelstva
dá se říct kontakt s okolním prostředím nemají, tudíž prostředí uvnitř úlu
je modelováno včelařem. Proto si myslím, že je na znalosti včelaře mnohem
náročnější, když to včelař neumí, může mít klidně i horší výsledky než v
neizolovaných dřevěných úlech. Tlustostěnné PS nastavky zabírají velkou
plochu, polystyren se musí chránit. Takže buď se polystyren chrání jen
zvenku a zevnitř nějakým nátěrem, je to levné ale datel nebo kuna atd je v
zimě spolehlivě zničí. Tudíž se nehodí na lesní stanoviště. Nebo se
nastavek obední dřevěnými deskami a pak je o to větší , pracný a drahý.

Polystyrenové úly by mohly mít určité opodstatnění, pokud se člověk rozhodne
mít jen pár úlů na zahradě. Mohou vyjít i vcelku levně, když se obyčejné
polystyrenové desky slepí nějakým levným tmelem a olaminují nějakým levným
způsobem a na výrobu na rozdíl od dřevěných stačí minimum nářadí. Jinak jsou
lepší spíše dřevěné.
Zasíťované dno nesmí být proto, protože porušuje systém izolace
tlustostěnného PS úlu.
Já používám spíše tenkostěnné úly, dřevo 2 cm, maximálně u některých úlů
vnitřní izolace 1,5 a 2 cm. Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu, v létě to je
jedno, v podletí spíše neizolované, na podzim určitě neizolované a v zimě a
snad i předjaří při teplotě do cca -15 st C neizolované, při silnějších
mrazech izolované. Kdyby se s tím chtěl někdo piplat, tak by to vycházelo
na dřevěné tenkostěnné úly s nějakým přídavným izolačním futrálem z
polystyrenu. Pro chov několik včelstev na zahradě u domu by to bylo vcelku
proveditelné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "J. Tulkan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 1:56 PM
Subject: PS úly


> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta
k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také
názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a
v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan

Určitá logika skutečně naznačuje, že by tlustostěnné polystyrenové úly
mohly díky svým izolačním schopnostem včely jinde zaměstnané vyráběním tepla
uvolnit pro sběr medu.
.....
A coz teprve, kdyby jsme jim topili. :-)

pokud se jedná o průmyslově vyráběné úly tak ty používají jiný systém větrání

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Tulkan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: PS ?ly
> Datum: 19.5.2006 13:56:24
> ----------------------------------------
> Zdravím včelaře,
> Se zájmem jsem si přečetl článek ve Včelařství 6/2006 na stránce 160-161 s
> názvem ,,Pěti a šestinástavkové včelaření v polystyrénových úlech - cesta k
> vyšším výnosům medu" od Ing. Václava Smělého.
> S uváděnými výnosy bych souhlasil(103.0-135.5 kg medu), ale nezdá se mi
> uváděná průměrná celoroční spotřeba cukru...5.11 kg. Zajmavý je také názor,
> že v PS úlech je nevhodný vysoký podmet,očka jsou v něm celkem zbytečná a v
> žádném případě by PS úl neměl mít drátěné dno , aby se plně projevily jeho
> klady .
> Jsem včelař - začátečník. Ptám se Vás, ostatních včelařů, jaký máte názor
> na tvrzení v tomto článku.Zajímalo by mě také, jak se autor vypořádá s
> vlchkostí v úlech přes zimu( úl nemá drátěné dno, nástavky jsou bez oček,
> je otevřené jen hlavní česno)
> Moc děkuji za odpovědi.
>
> zdravím: J. Tulkan
>
>
>

RP:
Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
.....
Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara, vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele. Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil prinos tep.energie zvenci.
U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila, tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.

A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase severni podhorske oblasti.
Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do ulu.
Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora, brezna, tak tam to muze byt jinak.
A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit kladny vliv izolace.
A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete, kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl. (Pro zvedave Wurzburg).
To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno, rozpaleny beton, ...
Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy vcelari v Parizi.
Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
Karel

V době předjaří, kdy se úly teprve rozehřívají, tak jsou většinou lepší ty
neizolované. Ty izolované myslím teprve později, kdy rozsáhle plodují, ve
dne je třeba už teplo, ale v noci je 0 - 10 st C. Takže ještě ten květen

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 19, 2006 3:59 PM
Subject: Re: PS úly


> RP:
> Osobně si myslím, že pro rozvoj v dubnu a
> květnu by tlustostěnný PS úl mohl být i lepší kvůli teplu.
> ....
> Konkretne letos mi to vychazelo lepe pro neizolovane. Pozdni nastup jara,
> vetsi davka slunecni energie zpusobila lepsi tepelnou bilanci neizovanych.
> Podle letu vcel to odhaduji o jeden den. Coz nic neznamena.
> A koukal jsem do izolovanych a tam skutecne byly semknuty v chomaci dele.
> Musely ten vnitrek vlastne vyhrat na vlastni naklady, ostatnim to zaridil
> prinos tep.energie zvenci.
> U nas zacalo vceli jaro 1.4., prumerna denni teplota se prudce zvysila,
> tepelna bilance ulu byla ve smeru dovnitr.
> Prave diky rychlemu otepleni venkovniho prostredi.
>
> A to je to oc tu bezi. Paradoxne jsou mozna neuteplene uly lepsi pro nase
> severni podhorske oblasti.
> Na podzim prestavaji vcely brzy plodovat-> nizka spotreba,
> v zime nezacinaji predcasne plodovat, a pozdni nastup jara a vyssi pridel
> slunecniho zareni v te dobe nastavuji tepelnou bilanci kladne ve smeru do
> ulu.
> Samozrejme tepla oblast, treba Praha, prolety a aktivita vcel uz od unora,
> brezna, tak tam to muze byt jinak.
> A tam se prave pri plodovani za nizkych venkovnich teplot muze projevit
> kladny vliv izolace.
> A taky ve meste je jine mikroklima - hlavne za tepla.
> Ted makam v jednom meste, a tady je to idealni pro vcely. Vse kvete,
> kastany, akaty a na lipe uz je medovice. Pekne tekuta. Je tady takove
> dusno. Ale vcelu jsem tady bohuzel nevidel ani jednu vcelu.
> Tady to odhaduji, ze by to bylo uplne idealni stanoviste.
> Same zahrady, asi nejvetsi pomer zastavby a parku, jaky jsem kdy videl.
> (Pro zvedave Wurzburg).
> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

Uz jdu domu, ale silne vcelstvo ma v te dobe silny tepelny vzkon. 4kg cukru ktery nejmin proploduji davaji vykon asi 20W - jste na to odbornik, mozna to nerikam presne.
A 20W a vice v bedne, mezi plasty s izolaci plastu medu a vcel, to uz je asi jedno.

Od: vsusicky :
> Pro GP.Už jsem chtěl toto téma ukončit, ale přece jen pro upřesnění. V mém
> příspěvku není o Moravském Univerzalu ani zmínka a i ve vašem výtahu mého
> příspěvku je text"český Univerzal". Tím bylo také myšleno že jsem měl část
> včelstev v Univerzalu I a část v Univerzalu II, proto český Univerzal v
> obecné rovině. ..........Také jsem jasně uvedl, že jsem přešel na nástavkové
> úly a pokun vím, tak Univerzal II nástavkovým úlem není. Takže bych neřekl,
> že je v mém příspěvku něco nejasně formulováno. Na toto téma toho již bylo
> řečeno dost a bylo by vhodné ho opustit, začíná to docházet k invencím a to
> nechci.
......

Já jen asi moc čtu a o úlech mi toho v hlavě moc zůstane. Absolutně nemám zájem se přít. Chci jen upřesnit pár věcí a to, že se chápeme jako "v pohodě" je promě základ.

K Universalům II. Je při silné snůšce doporučováno přidávat více nástavků. To je z kalendária z r. 1941 pro upřesnění a to z katalogu z Křemencovky z té doby. Katalog jsem dal v pdf a také jako obrázky na vindex :

http://vindex.ic.cz/www/viewtopic.php?p=65

(Je tam i Standart, Univerzal I, II, ... prostě i mezerníky z té doby a běžné vybavení včelaře, které si mohl i za 2. svět. války zakoupit na Křemencovce. Má podle mě takový katalog velmi slušnou úroveň. )

Universal II (39x30 a i 2-3x 39x15)byl tím pádem nástavkovým úlem se dnem a plodištěm v jednom. Vychází právě z Dadantu a když je mi řečeno DS, tak Universal II je svým způsobem také DS.

_gp_
http://vindex.ic.cz

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: MONIKA <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: BHTGVCSDR
> Datum: 19.5.2006 11:01:33
> ----------------------------------------
> AHOJ JAK SE MÁŠ
>
>
>Díky, mám se dobře!

Čermák K." :

> Ve dnech bez snůšky dost rychle včely
> nezavíčkované zásoby z 1. nástavku přenášejí nahoru, takže se tam to
> místo postupně zase tvoří...
.......

A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s rámky a ne s celými nástavky ...

Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Při první manipulaci po proletu také vlastně po rozškrábání (kvůli vytáčení, ne kvůli podněcování) přesunu a dávám jako zásobní pod nos - před i za vyzimované sedlisko co nejblíže a posléze přetahuji nahoru. To vlastně dělám práci za hromadu Vašich dělnic, které u mě energii uvolňují kolem čerstvě zakladených souší, co jsem jim vložil k plodu. (zpravidla práce pod víkem, mám na teplou st., česno jedno! u strany dole od začátku podletí do teplých dnů cca na dva měsíce v roce po celou šíři). Prostě jde o každoročně otisklej postup dle čas. Včelařství a mimo jiné a dle mého - převěšovací klasika. Ta mi připomíná v určitých chvílích také převěšování po "dvou nad sebou" jak u jednoho VN v DS, protože se rozšiřuje po mezistěnách nad sebou, plod nad sebou, zásoby nad sebou přes 2 nástavky od spodu.(i výš) A tím pádem je výhodnější a logické mít k větší pohodě pro práci a spokojenost místo jednoho maxirámku, raději dva nižší nad sebou. Lepší stavba, kontrola, nahraditelnost druhým rámkem a tak.

Včela potřebuje pro optimální růst práci člověka - včelaře a rozběrný úl. A popravdě, mě by v životě bylo asi úplně jedno v jakém nástavkovém systému bych včelařil. (i na VN bych si snadno zvyk) Vždy bych dělal jen jednu a tu samou věc, co je řečeno tisíci způsoby. :-)

Děkuji za předešlou odpověď.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Nevěřte všemu co je Vám předkládáno a ověřte si každý sám.Udělal jsem různé zkoušky na včelách. Jeden úl se 3 nástavky jsem zakryl jenom sklem a nechal proudit vzduch. Sklo bylo celou zimu zarosené.To byla kontrola, že žijí. V úle sucho. Jen se přestěhovaly do spodního nástavku, kde přezimovaly. Při vytáčení jsem udělal obrázek letošního vystavěného díla, zaneseného medem. Při vytáčení se s dvojitým drátkem neporuší. Je to nejkvalitnější med.Žádné rámky neskladuji.
B. V.

Zřejmě toužíte po bezduchých odpovědích premiera na připitomělé otázky šefredaktora typu: jak dopadlo první setkání se včelami....jak se dostal do přímého kontaktu a pod. Teno článek mám především na mysli. To není žádné lobování to je hlupácké agitování a servilní blábolení. Rozhovor nemá ani jedinou myšlenku, žádnou použitelnou informaci je to skutečně nejhorší balast, ztráta papíru a předvolební agitace. Nebo snad chcete podobné oslavné články i od ostatních stran ? To není dost ubohosti v normálních tiskovinách ? Souhlasíte aby i za Vaše peníze se zviditelňovali takové odborné nuly jako je pan šefredaktor ? Je nutné odborný časopis znečišťovat_ politikou a včelařům vymývat mozky,aby věděli kdo je jejich nejlepší přítel?
PS Jako jednoduchý důkaz neschopnosti si prosím povšimněte i údaje v článku Ing Smělého,který je díky svému konfrontačnímu obsahu jistě redakcí a redakční radou, ostře sledovaným textem.
Cituji.......Ekonomický přínos z 1 včelstva 7000-510000kč

to je evidentní blbost,kterou Ing Smělý jistě nenapsal,ale pravděpodobně pan šefredaktor v politické říji neprovádí korektůry,nebo ničemu nerozumí (jinak by takový překlep nemohl přehlédnout.

No udělám ještě jednou tu chybu a zareaguji.Smyslem takových článků není samozřejmě přinést jakoukoli informaci.Pochybuji tudíž, že mohl komukoliv vymýt mozek.Já to chápu jen jako jakousi "odměnu" ve stylu naslouchejte nám a článek v našem tisku vás bude "zviditelňovat".Na předvolební agitaci vedenou tímto stylem již patrně nikdo nereaguje, ani ty babičky nad hrobem. Agitace se vede za pomoci PR agentur a minimálně některé z nich ji mají tak zmáknutou, že vám ulpí v podvědomí a ani o ní nevíte. Případně se používají "jiné prostředky"."Vládnoucí strana" udělala v tomto ohledu tolik chyb, že organisátorům kampaně může být takový malý časopis vlastně ukradený.
Ad př. Smělý.Rukopis jsem samozřejmě neviděl.O té spodní hranici samozřejmě nepochybujeme, zvláště při udávaných výnosech.Místo horní hranice samozřejmě můžeme uvádět i podstatně vyšší přínos,počínajíc přínosem z opylení kulturních rostlin až po započtení ztrát v důsledku vyhynutí některého rostlinného druhu.

No ono jednou za čas se ve Včelařství takové články typu interwiev s
předsedou objeví. Já to beru jako do určité míry povinná úlitba vládnoucím
představitelům za to, že nám třeba schválili dotace. Je fakt ale, že před
volbami takový článek trošku zavání snahou o nenápadnou manipulaci včelařů -
ovlivnit je směrem k ČSSD. Je to ale tak malá manipulace, že v případě výhry
těch druhých nevyvolá snahu o odvetu, třeba o případné snížení dotací.
Možná je ale tento článek jen prostě odrazem politického smýšlení vedení
svazu, za ty roky vládnutí této strany si vedení svazu na ně nejspíš
vytvořilo spoustu lobbystických kontaktů, které docela úspěšně využívá. A v
případě výhry té druhé strany by se ty lobbystické kontakty musely z velké
části tvořit znova.
Musím říct, že mně spíše vadí ve Včelařství to, že spousta listů je
vyplýtvána na takové nesmysly jako na formuláře ve vnitřní příloze. Nevadilo
by mi to, kdyby to byla skutečně příloha navíc, jenže tato příloha je
vydávána na úkor normálního časopisu, vždycky když je objemnější příloha je
o to menší normální Včelařství a o to míň článků v něm. Formuláře jsou věci,
které využije tak jen jeden včelař z tisíce, tak naco plýtvat na takovou
vatu, když by tam mohly být skutečně články o včelaření a když se ty
formuláře dají bez problému stáhnout na internetu.
Proti tomu článku s Paroubkem by se dal dělat dělat dvě věci. Za prvé
osobně protestovat v redakci třeba mailem jako vyjádření svého nesouhlasu s
proniknutím politické volební kampaně do Včelařství. To udělám. Za druhé
protestovat nějakou peticí, protože ČSV má být nepolitická organizace. Pokud
někdo takovou petici vytvoří, třeba na internetu, tak ji podepíšu.

R. Polášek

Od: kozl?k:
> No udělám ještě jednou tu chybu a zareaguji.Smyslem takových článků není
> samozřejmě přinést jakoukoli informaci.
.......

To se mýlíš. I sebemenší blaf na papíru pro cca 50 000 potencionálních čtenářů nezůstane nepovšimnut. A starší lidé jsou citlivější a důvěřivější dokonce i čtivější než generace, která příjde po nich. (včelaři jsou povětšinou starší generace) to dobře ví i ta PR agentura. A předvolební koordinace a čas. Včelařství šlo vždy ruku vruce vládnoucím pánům kteří "dávali". Jde zřejmě o povděk.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ja som Včelařství dlhé roky odoberal a práve sa mi na ňom páčilo to, že obežníky a pod. nikdy neuvereňovalo na úkor počtu stanovených strán pre časopis. To sa stávalo bežne v našom Včelár-i, čo som kritizoval a dával za vzorredakcii, napodiv redakčná rada to odstránila a stránky určené pre časopis boli zachované. Možno, že to tak ešte funguje, ale prestal som odoberať (moje články redaktorka odmietala, že sú "dlhé") aj ten a svoje myšlienky síce zadarmo, ale slobodne ponúkam na stránky www.vcely.sk, kde som našiel pre svoje myšlienky a skúsenosti dostatočný priestor. Možno sa mi to isté podarí aj na stránkach včelarskenoviny.cz. Včera som poslal p.čejkovi už tretíkrát tie isté články. Možno, že sa nestratia v "černé díře". Anton

Ja som Včelařství dlhé roky odoberal a práve sa mi na ňom páčilo to, že obežníky a pod. nikdy neuvereňovalo na úkor počtu stanovených strán pre časopis. To sa stávalo bežne v našom Včelár-i, čo som kritizoval a dával za vzorredakcii, napodiv redakčná rada to odstránila a stránky určené pre časopis boli zachované. Možno, že to tak ešte funguje, ale prestal som odoberať (moje články redaktorka odmietala, že sú "dlhé") aj ten a svoje myšlienky síce zadarmo, ale slobodne ponúkam na stránky www.vcely.sk, kde som našiel pre svoje myšlienky a skúsenosti dostatočný priestor. Možno sa mi to isté podarí aj na stránkach včelarskenoviny.cz. Včera som poslal p.Čejkovi už tretíkrát tie isté články. Možno, že sa nestratia v "černé díře". Anton

Prepáčte, toto je duplikát, Anton

Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?

Díky

Pokud med za ně budeme ochotni dávat, tak určitě ano :-) !
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Richard imko" <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 20, 2006 6:33 PM
Subject: Jaká bude letos cena medu


> Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?
>
> Díky
>
>

Antone, dnes jsem si přečetl a prohlédl tvůj odvíčkovač a moc se mi líbí. Hned jak budu vytáčet tak to s tou pilou zkusím. Jen víc takových článků. Ta pila to zvládne naprosto studená? Asi začnu shánět materiál. Pro ostatní, je to na www.vcely.sk Zdraví R. Stonjek

Dne pátek 19 května 2006 15:59 Karel napsal(a):

> To same je u Ing. Smeleho. Strahov, Petriny, jeleni prikop, dusno parno,
> rozpaleny beton, ...
> Zaznamenal jsem nekde informaci od Francouzu, ze tam maji nejvetsi vynosy
> vcelari v Parizi.
> Mesta maji vyssi prumerne teploty, nizsi zavceleni.
> Karel

No o tom samem jsem premyslel na Novem meste - kastany akat lipa, ale
problem asi bude, ze treba v te Praze se musi o umistneni domacich zvirat
zadat na MU. Nebo se pletu ? Je to nekdo , kdo vcelari primo v Praze
(nemyslim periferii, ale centrum) a s jakymi zkusenostmi s urady ?

Honza

V informacích o plástečkovém medu je ymínka o očištění plástečků od otřepů vosku a zbytků vyteklého medu v nástavku, odděleného dnem s výkluzem.Zatím jsem vždy zaznamenal výkluzy ve tvaru hvězdice, které se mi zdály praktické.Nyní jsem zakoupil výkluzy ve tvaru jakési podkovy, jejichž otvory 2*1 včela se mi zdají malé.Máte s nimi někdo nějaké zkušenosti?Nemám je do dna umístit po dvou? Nebo jsou pro nějaké speciální použití?

Zdravím Stonjek
Každý takýto ohlas poteší. Samotný nástroj na odviečkovanie nemusí byť práve píla (ja som v tom čase iné nemal), rovnako to môže byť nôž, ale dobre naostrený. Ja som chcel pílu vymeniť za nôž, ale v obchode som nenanašiel vhodnú dĺžku na výšku rámika 270mm. Dobre je keď nôž presahuje výšku rámika aspoň o 80-120mm, aby sa nôž mohol pohybovať aj vodorovným smerom a pritom mohla byť práca bezpečná. Výhodu v tomto prípade majú tí, čo používajú nízkovysokú mieru, čím nôž či píla môžu byť kratšie.
Píla či nôž pri práci nemusí byť teplý, musia byť čisté. Stierací tŕň slúži na ten účel dobre (môže byť z tvrdého dreva alebo plastu), ale práve k vôli vonkajšej teplote npr.aj agátový med na nástroji počase zaschýna a tým sa lepia naň voskové čiastočky a práca hlavne na mladom diele sa spomalí). Ja mám na občasné umytie nástroja teplú vodu vo vyradenom hlbokom hasiacom prístroji, položenom v čase vytáčania na propánbutánovom variči, kde ho nahrejem a utriem, aby som zbytočne do medu nezanášal vodu. Ohrievač môže byť aj sz kovovej rúry s privareným dnom 200x200mm. Ešte jedno upozornenie, práca s odviečkovaním je jednoduchšia a rýchlejšia, ako na to dopredu pamätáme, je potrebné rozšíriť uličky medzi plástami, aby včely museli nadstaviť bunky (ja do medníkovej debničky vkladám miesto 10-tich len 9) a tým získate čas, čo debnička to o jeden plást menej vytáčania. Je aj iná možnosť a tú praktizujem niekoľko rokov, na hornú a dolnú latku rámika používam latky široké 21mm, čím získam k dobru cca 4mm a plást kvalitne a rýchlo odviečkujem. Tým, že z buniek 2+2mm zrežete sa nič nestane, čistý med získate na sieti odviečkovača a zároveň o niečo viac vosku. Včely steny skrátených buniek znovu pri znáške dostavajú. Plásť odviečkovača ANTI urobte z nehrdze- nerezu, je na to doba. Prezradím ešte jednu zvláštnosť pri technológii vytáčania. Pokiaľ všetci čo i len trochu schopní včelári majú moderný pohon medometov, ja paradoxne s úspechom používam ručný pohon, ale spojený s voľnobehom koša. A funguje to bezchybne, rýchlo a lacno. Zdraví Anton

Dle formulářů v časopise Včelařství jsem nabyl dojmu, že dotace na kompresor se poskytuje nejen např. ZO ČSV, ale i skupině včelařů.Pokud bych se s jiným včelařem domluvil a kompresor zakoupili, mohli bychom poté uplatnit nárok na dotaci?Musí nás být třeba víc?Nebo se mýlím a je pouze pro ZO ČSV?Předpokládejme, že všichni jsme členové ČSV, když dotace je z prostředků ČSV.

Asi se jedná o výkluzy V.D Ještěd, používám je několik let. Do sololitové přepážky odělám otvory pro dva výkluzy. Fungují celkem dobře.

Tak to v žádném případě nedělám (tolik času nikdy nemám, a kvůli šetření
časem jsem na NN kdysi přešel) a ani dělat nechci - naopak je to velká
výhoda, že ty zavíčkované zásoby dole jsou! Je to rezerva pro období bez
snůšek a takové dny a týdny se vždy najdou. Vlastně na to, aby ty
zavíčkované zásoby dolevčely odvíčkovaly a spotřebovaly, mají jeden rok.
Za tu dobu tam skutečně nikdy nic nezůstává...
K. Čermák

Gustimilián Pazderka napsal(a):

> A jsme u jádla pudla. Nezavíčkované ano, mají snahu ho přesouvat, ale
> jak se odvíčkují podzimní víčka? Zase jednotlivou manipulací a
> prohlídkou. To je důležité a dopadá to zase ve prospěch pro práci s
> rámky a ne s celými nástavky ...
> Nedělám to podstavování zásobami (přehazování nástavků), neosvědčilo
> se mi a podle mě je to zbytečné. Stačí pod druhý nástavek místo
> přehazování zásob akoráte přešoupnout plod(tak min. 2 rámky u sebe a
> nad sebe), když tam matka nechce přejít sama.

Dle slov pana Kamlera je už dotace na kompresory pro letošní rok vyčerpaná.
Dan P


> Dle formulářů v časopise Včelařství jsem nabyl dojmu, že dotace na
> kompresor se poskytuje nejen např. ZO ČSV, ale i skupině včelařů.Pokud
> bych
> se s jiným včelařem domluvil a kompresor zakoupili, mohli bychom poté
> uplatnit nárok na dotaci?Musí nás být třeba víc?Nebo se mýlím a je pouze
> pro ZO ČSV?Předpokládejme, že všichni jsme členové ČSV, když dotace je z
> prostředků ČSV.
>

Dobrý den,
můžete mi prosím poslat bližší informace? Jsem výtvarnice, dělala jsem i loga a pod. věci, ale především se zabývám malováním atd. K nahlédnutí na www.atelierulita.cz
Děkuji za odpověď, hezký den.
S pozdravem,
Markéta Vydrová

Dobrý den,
můžete mi prosím poslat bližší informace? Jsem výtvarnice, dělala jsem i loga a pod. věci, ale především se zabývám malováním atd. K nahlédnutí na www.atelierulita.cz
Děkuji za odpověď, hezký den.
S pozdravem,
Markéta Vydrová

dobrý den, jsem ilustrátorka a výtvarnice. Prosím, můžete mi poskytnout podrobnější informace? Možná bychom se mohli domluvit. moje práce ja na www.atelierulita.cz.
Měla jsem velký problém s umístěním příspěvku, ač jsem se striktně držela pokynů, takže je možné, že se objeví víckrát v různých podobách:-)

Dobry den,

neznate nekdo nejaky recept na pripravu masti na plet z materi kasicky ?
Eventuelne i nejake jine informace, treba o lecivosti/nelecivosti takoveto
masti, ..... Jedine co vim, je , ze se MK skladuje v mraze - ale vysusena
mrazem, coz asi doma nedocilim. Staci i odkaz na nejakou publikaci, ktera by
byla k zapujceni v knihovne CSV.

Za odpovedi dik.

Honza

Ví někdo co udělají letos výkupní ceny medu? Nespadnou pod 20,-Kč za 1 kg?

Díky
.......
Aktualni cenove zpravodajstvi Wurzburg ALDI sud

med v 05.kg, sklenice, plas.t tuby.

smes ze zemi mimo EU - 1,09E /0.5kg sklenice
totez pastovane 1.19E sklenice
smes z EU a mimo EU 1,49E /0,5kg plast tuba

Kdyz vezmu v uvahu exportni kurz nekde kolem 28,-/E nebo i min, tak to nebude nic veseleho.

Mozna nam vas tajemnik vysvteli, jak je to s temi bezpracnymi zisky obchodniku, co vyvzi za 60Kc/kg :-), nebo jak se potom bere v obchode med tak laciny.
Pro srovnani, 1 lahev piva 0,5l 0,7E, maslo 250g 0,9E,

Takze se mejte pekne pratele a pozdravujte vcely. Uz se na taky tesim. Vypada to, ze letos budou mit nejvetsi ksehty obchodnici s nadobama na skladovani medu. Budu muset do nich asi taky investovat

S jakým časovým předstihem před odebráním medníku dáváte desku s výkluzy pod nástávek? Stačí přes noc?

Vít Martínek

Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku ve spodní části úlu. Pravda

Prosím Vás všechny. Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a činí škody včelařovi druhému a tím častěji většímu. Přisuzuji takové jednaní jako idiotismus a nejvíce se mě to dotkne, když vím, že člověk jako je pan Miroslav Sedláček z Bučovic, který ze sebe (podle mě jim dělá akorát v... ) dělá veřejně přednášky, dny otevřených dveří, služby pro malovčelaře, je předsedou ZO, atp, atp pro ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ a jejich členy, ale nějaký zprominutím blb mu dělá škodu.

A mrzí mě, že samopochvalná Křemencovka se k tomuto problému nepostaví čelem a nepíše do svého bulváru běžně o tom to problému. Mají samy se sebou zřejmě odborný problém aby osvětlili situace a důvody z nařčení a neexistence toho aby velkovčelař nějak škodil druhým menším včelařům, ale že je jen a jen přínosem pro včelaře druhé a své okolí. Každá nesnáz má řešení a to, že někomu vadí druhá, veřejně prospěšná činnost jakou je i velkovčelaření, je jen a jen závist a vypočítavost. Ten článek s fotkou převrácenýho úlu ve Včelařství je opravdu málo. Předseda celého ČSV a i tajemník by měl zasáhnout v takových případech okamžitě a osobně. K tomu je placen, aby udržovali pořádek ve své organizaci, kterou je celé ČSV.

Takové škody jaké jsou popisovány v článku Rovnosti :

http://www.rovnost.cz/zpravy/policie_soudy/Vcelari_skodna060518.html

jsou pravidelné každoroční a po celém území ČR a vedení ČSV nato kašle. P.Sedláčku v tomto jsem s Váma. Vím co je malovčelařská nevědomost a škoda, kterou páchají "odborníci".


_gp_
http://vindex.ic.cz

Něco zlého se stalo dobrému včelaři a člověku. Ty nemůžeš vědět, kdo to udělal (nebo?), ale hned máš závěr, že to má na svědomí člen ČSV, malovčelař, a že vedení ČSV je špatné. To všechno nelze zcela vyloučit, ale proč to hned v té souvislosti prohlašovat? Neměl bys navštívit svého psychiatra s problémem obsedantních myšlenek? česká závist je standardní pojem, to tady zná kdekdo, ale řekl bych, že mezi opravdovými včelaři je závisti méně, než dělá průměr.

S jakým časovým předstihem před odebráním medníku dáváte desku s výkluzy pod nástávek? Stačí přes noc?
......
Noc je dostacujici. Byl jsem prekvapen, jak to funguje, protoze jsem o vykluzech predtim slysel jen nedobre veci.
Ale bacha na dve veci:
1/Jen kdyz neni v medniku plod.
2/A nastavky musi perfektne tesnit. Nejen pred vcelami ale i pred ostanim hmyzem (vosy, a mozna i dalsi).
V nastavku zustavaji jen mladusky a ty uz nastavek neubrani.
Zpocatku se mi stalo, ze nastavek byl nejen bez vcel, ale i bez medu:-)

Od: Eman:
> Něco zlého se stalo dobrému včelaři a člověku. Ty nemůžeš vědět, kdo to
> udělal (nebo?), ale hned máš závěr, že to má na svědomí člen ČSV,
> malovčelař, a že vedení ČSV je špatné. To všechno nelze zcela vyloučit, ale
> proč to hned v té souvislosti prohlašovat? Neměl bys navštívit svého
> psychiatra s problémem obsedantních myšlenek? česká závist je standardní
> pojem, to tady zná kdekdo, ale řekl bych, že mezi opravdovými včelaři je
> závisti méně, než dělá průměr.
........

Mé myšlenky bys měl nechat napokoji a i to své (nebo?) , protože vím svoje o problémech od doby, kdy jsem na zazimování nahlásil víc než 100 včelstev. Až si to vyzkoušíš ve velkém včelařit, tak dojdeš nato, že i myšlenka "KDO" jiný je schopen šmejdit kolem včelstev? A pravděpodobnost, že to je člen ČSV je tak vysoká, že jsi to doopravdy s tou obsedantní myšlenkou nedomyslel. Vedení dle mého názoru nepodává detajlnější a dostatek zpráv o škodách o kterých mají přehled. Neřeší preventivně a hlavně odborně jak např. mají včelaři zabezpečit práci při podletním a bezsnůškovém slídění a vybírání medu a to jako prioritu, která je důležitější víc než nějaká rámková míra nebo úl. Za každé vyloupené včelstvo druhými včelami si může včelař sám a jen sám. To je např. otom, že jsem i já obviňován, že "moje" včely vylupují druhé. Proč svaz tím že nepublikuje ve svém tisku takové problémy a řešení? Koho obhajuje a hájí? Tuším že jsi Emane říkal něco o skutečných včelařích a já tvrdím že nejen velkovčelaři mají takové trable s "odborníky".

> Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a
> činí škody včelařovi druhému a tím častěji většímu.



_gp_
http://vindex.ic.cz

Je to obecny problem.
A bohuzel asi hluboko zakotveny. Drive stacilo, kdyz mel clovek 20-30 vcelstev a byl z nich slusne zaopatreny, a v socialistickem gleichsystemu dokonce velmi bohaty, protoze, pokud to vcelar umel, tak mu zustavala vyplata netknuta a ze vcel se mohl docela slusne zivit.
A bohuzel, zustava prilis mnoho vcelaru, kteri v podstate meli stale predstavu, ze je jejich vcely muzou jeste zivit.
Chteji podnikat v malem, rikat tomu hobby, konicek, neinvestovat a mit z toho velke prijmy. A to bohuzel bude jeste zdrojem mnoha vasni, protoze to asi pred dvema lety skoncilo.
A hleda se pachatel. Rozvratnici jsou pryc, na obchodniky ( uz i debilum dochazi, ze zrejme nejsou tou pravou pricinou problemu) uz to taky nelze moc hazet, a tak si tito lide zacnou hledat dalsi obeti.
PSNV, profesionalove atd. Bude to trvat dlouho, dokud budou vcelarit lide, kteri z toho kdysi meli slusnou zivnost, nebyli zvykly do sebe, ani do vcel investovat a ono to kupodivu jelo i 15let po Listopadu.
Az zmizi a zustanopu tady jen lidi, kteri vedi, ze maji konicka, ktery na rozdil od ostatnich konicku jim i vrati investovane penize, nekdy i troch ohodnoti jejich cas a vedle nich profici, tak to mozna bude lepsi. Protoze "hobbysta" si bude vazit moznosti spoluprace s profikem, a bude chapat, ze profik musi vydelavat i na obchodu (tedy prodavat draze nez nakupuje, a nenazyvat to zlodejnou), vydelavat na odpisy, pojisteni, odvody i dalsi naklady, ktere hobbysta nema.

Co se tyce CSV, tak pokud si zalistujete starsimi vytisky, tak tam uz mezi otistenymi dopisy najdeme vytky, ze CSV je ve vleku velkovcelaru, melo by se delat neco pro drobne a ne jen pro velke atd. A pokud pisatel plivne na vhodne osoby, PP to radi otisknou (bez komentare), a neuvedomuji si, ze si zadelavaji na dalsi problem.

Tady se nekdo rozciloval nad clankem s Paroubkem ( jestli jsem to dobre pochopil), ale ze nekolik cisel zpet se stal tercem nechutnych utoku P.Texl nechalo vetsinu klidnou.

Casopis Vcelarstvi je vizitkou vsech clenu CSV, a dle mne neni tou nejlepsi /lidskou/ vizitkou. Sprostactvi,kradeze a urazky se povazuje za normalni standard. Tak jaky je rozdil mezi tim, ze nekomu otravime vcely, na nekoho nahazime hovna, ...
V podstate je to vsechno stejna sprostarna.
Legimitizovana mlcenim a prikyvovanim naproste vetsiny clenu.

Od: Pravda :
> Přesně tak jak to popsal Květoš to perfektně funguje. Já ještě z tohoto
> nástavku před podsunutím odeberu tak 2-3 rámky pro oddělky a místo nich
> vložím prázdné rámky ve kterých včely postaví trubčinu a to také drží matku
> ve spodní části úlu.
........
No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Už jsem jednou napsal kdo chce psa bít a t.d Skuste se zamyslet nad tím kdo všechno asi má zájem na odstranění včel
včelaře bych moc nepodezíral Ti obvykle vědí ,že jeho pár včel nějaký kočovný vůz teď neohrozí .Zničené včelstvo je dnes jen přestupek s tím se policie ani nebude zabývat ,ALE PRO BOHA KDO JINÝ BY MĚL !!
Podívejte se však kolem sebe na kolika dvorcích a zahradách jsou dnes bazény v kterých občas plave utopená včela NO TO JE PŘECE HRŮZA KDO TY VČELAŘE MÁ TRPĚT ŽE !! Dále co je dnes lidí vyděšeno tak zvanou alergií, lékař jim na běžný otok dá antialergikum a neřekne jim to je normální, to za dva dny přejde tak jak tak. Vždyť by ho mohl pacient označit za neschopného a tak ho poškodit v očích veřejnosti . Dále tady máme lidi s fobií na hmyz Dnes jsou lidé díky modernímu životu tak odděleni od reality , že nemají tušení jak se získávají živočišné potraviny jsou tak zblbnuti hygienou , že když jim na půl dne vypadne elektřina tak vyhodí celý obsah ledničky jako zkažený A nejhorší je na tom všem , že každý hledá chybu na jiném než by se zamyslel nad svým chováním svou hloupstí . Tu si nikdo nepřipouští.


Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Nebezpecny zivel v CSV skodi !!!!
> Datum: 22.5.2006 10:21:30
> ----------------------------------------
> Prosím Vás všechny. Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny
> včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a činí škody
> včelařovi druhému a tím častěji většímu. Přisuzuji takové jednaní jako
> idiotismus a nejvíce se mě to dotkne, když vím, že člověk jako je pan Miroslav
> Sedláček z Bučovic, který ze sebe (podle mě jim dělá akorát v... ) dělá veřejně
> přednášky, dny otevřených dveří, služby pro malovčelaře, je předsedou ZO, atp,
> atp pro ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ a jejich členy, ale nějaký zprominutím blb mu dělá
> škodu.
>
> A mrzí mě, že samopochvalná Křemencovka se k tomuto problému nepostaví čelem a
> nepíše do svého bulváru běžně o tom to problému. Mají samy se sebou zřejmě
> odborný problém aby osvětlili situace a důvody z nařčení a neexistence toho aby
> velkovčelař nějak škodil druhým menším včelařům, ale že je jen a jen přínosem
> pro včelaře druhé a své okolí. Každá nesnáz má řešení a to, že někomu vadí
> druhá, veřejně prospěšná činnost jakou je i velkovčelaření, je jen a jen závist
> a vypočítavost. Ten článek s fotkou převrácenýho úlu ve Včelařství je opravdu
> málo. Předseda celého ČSV a i tajemník by měl zasáhnout v takových případech
> okamžitě a osobně. K tomu je placen, aby udržovali pořádek ve své organizaci,
> kterou je celé ČSV.
>
> Takové škody jaké jsou popisovány v článku Rovnosti :
>
> http://www.rovnost.cz/zpravy/policie_soudy/Vcelari_skodna060518.html
>
> jsou pravidelné každoroční a po celém území ČR a vedení ČSV nato kašle.
> P.Sedláčku v tomto jsem s Váma. Vím co je malovčelařská nevědomost a škoda,
> kterou páchají "odborníci".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.

Milan Čáp

>........
>No já ten přeložený plod v prvním n. nechám rozplodovat a potom vložím objedno v celém mezistěnu. Než vyběhne tak je částečně vystavěn, zaplodován a "zapraskán" pylem a medem. Také magnet pro matku ne? Proto mi stále nejde dohlavy (asi je to lokalitou), že ty zásoby nezavazí?
>
>_gp_
>http://vindex.ic.cz
>
>

i to by mohla být odpověď
http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Nebezpecny zivel v CSV skodi !!!!
> Datum: 22.5.2006 10:21:30
> ----------------------------------------
> Prosím Vás všechny. Byl bych rád, kdyby se stalo aby se zamyslely všechny
> včelařské hlavy nad nebezpečnou situací, kdy malý včelař vyhrožuje a činí škody
> včelařovi druhému a tím častěji většímu. Přisuzuji takové jednaní jako
> idiotismus a nejvíce se mě to dotkne, když vím, že člověk jako je pan Miroslav
> Sedláček z Bučovic, který ze sebe (podle mě jim dělá akorát v... ) dělá veřejně
> přednášky, dny otevřených dveří, služby pro malovčelaře, je předsedou ZO, atp,
> atp pro ČESKÝ SVAZ VČELAŘŮ a jejich členy, ale nějaký zprominutím blb mu dělá
> škodu.
>
> A mrzí mě, že samopochvalná Křemencovka se k tomuto problému nepostaví čelem a
> nepíše do svého bulváru běžně o tom to problému. Mají samy se sebou zřejmě
> odborný problém aby osvětlili situace a důvody z nařčení a neexistence toho aby
> velkovčelař nějak škodil druhým menším včelařům, ale že je jen a jen přínosem
> pro včelaře druhé a své okolí. Každá nesnáz má řešení a to, že někomu vadí
> druhá, veřejně prospěšná činnost jakou je i velkovčelaření, je jen a jen závist
> a vypočítavost. Ten článek s fotkou převrácenýho úlu ve Včelařství je opravdu
> málo. Předseda celého ČSV a i tajemník by měl zasáhnout v takových případech
> okamžitě a osobně. K tomu je placen, aby udržovali pořádek ve své organizaci,
> kterou je celé ČSV.
>
> Takové škody jaké jsou popisovány v článku Rovnosti :
>
> http://www.rovnost.cz/zpravy/policie_soudy/Vcelari_skodna060518.html
>
> jsou pravidelné každoroční a po celém území ČR a vedení ČSV nato kašle.
> P.Sedláčku v tomto jsem s Váma. Vím co je malovčelařská nevědomost a škoda,
> kterou páchají "odborníci".
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

>včelaře bych moc nepodezíral Ti obvykle vědí ,že jeho pár včel nějaký kočovný vůz teď neohrozí
----------
Souhlas Pepane. Setkal jsem se s takovou blbostí nevčelaře, že mi obvinil včely, že mu bez povolení šmejdí po zahradě a pijí nektar jeho květů, ohrožují ho a spíš bych za to měl platit já. Taky názor, něco na tom je :-) - u psa a slepic to je celkem jasný.

Souhlas Pepane. Setkal jsem se s takovou blbostí nevčelaře, že mi obvinil včely, že mu bez povolení šmejdí po zahradě a pijí nektar jeho květů, ohrožují ho a spíš bych za to měl platit já. Taky názor, něco na tom je :-) - u psa a slepic to je celkem jasný.
........
U nevcelaru je to pomerne pochopitelna negramotnost.
Co se tyce vcelaru (hlavne, bohuzel) starsich, tak tam preziva predstava, ze loupeni a jine potize zpusobuje majitel loupezicich vcel. (nikoli slaba vcelstva ve starych odrbanych netesnicich ulech)
Nehlede na nektere smutne pripady, kdy je bordelar s varoazou presvedceny, ze mu "soused" ukradl v rijnu uz nakrmene vcely. A plasty mu tam nechal:-)

Mozna by tu diskuzi slo rozdelit.
O negramotnych laicich ---> osveta
O sabotazich (kvalifikovanem pösobeni skody) o vztazich mezi vcelari. A tady bych videl problem.
Laici nekradou vcelstva a uly, nemazou cesna vazelinou, nedavaji na cesna med, atd. To jsou pomerne kvalifikovane sabotaze.

Nemá nějaká dobrá duše pár volných zralých matečníků. Olomouc a okolí.

Pavel

GP-díky za vyvěšení katalogu včel.potřeb 1941.

Vše dobré.

V.Susicky

taky mě ten socan Paroubek v časopise naštval,alespoň ale vim co je svaz asi zač......příšte tam bude včela s rudou hvězdou na čele..m

Od: Milan Čáp :
> V jakých úlech Gusto včelaříš (myslím z hlediska prostoru)?
> U NN podsunuté zásoby nepřekáží, když jim včelař dá dostatek prostoru na
> to aby bez problému mohly plodovat a měly kde sušit a ukládat med.
......

Já včelařím v kvadrátech na 11r. a 39x24. U nízkých nástavků bych to určitě chápal a podle mého, když máš někde plod, máš tam i automaticky čerstvě donesené zásoby a pyl od létavek co vyběhnou jako mlaďušky. Když nemá tento plod co vyběhne místo "kam" odkládat přísun sladiny, jdou otravovat o patra výš, kde je tím úměrně zvyšovaná i teplota. A se zvyšováním teploty v určitém místě úlu se zcela, alespoň podle mého, zvyšuje i pravděpodobnost rojovky. (je toho samozřejmě vícero pro vznik) U mě např. neupravený druhý nástavek který bych hodil na dno a nerozhodil ho po nějaké době mezistěnami, tak rojovka jak bejk. A nástavků kompletně s mezistěnami by mohlo být nad nebo pod kolik chceš.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: Pepan:
> i to by mohla být odpověď
> http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html

:-)))) A jaká je indikace?

_gp_
http://vindex.ic.cz

Pepan:
> >včelaře bych moc nepodezíral Ti obvykle vědí ,že jeho pár včel nějaký
> kočovný vůz teď neohrozí
> ----------
Eman:
> Souhlas Pepane. Setkal jsem se s takovou blbostí nevčelaře, že mi obvinil
> včely, že mu bez povolení šmejdí po zahradě a pijí nektar jeho květů,
> ohrožují ho a spíš bych za to měl platit já. Taky názor, něco na tom je :-)
> - u psa a slepic to je celkem jasný.
........

Jste jak oba jak po přečtení Dikobrazu ne?

Problém může vzniknout úplně zabaleně a "odborně" a to jako obvinění že kočovník s těmi svými potvorami nakazí jeho včeličky nějakou nemocí. Odpověď pánové tuším a mohu suše sdělit, že takového řvouna nezajímá ani tak SVS, ale jen to pobouření. Měl jsem tu čest si odborně poklábosit s velmi uznávaným "učitelem" včelařství z okolí kde mám stanoviště a světe div se. První ho zajímalo vet. povolení. No a já ho odkázal na SVS a dal pokoj. A nakonec jsme si poklábosili o snůšce a hotovo. Každý druhý by se s takovým přístupem nepáral a poslal by "učitele" do háje co naněj slovně útočí. A nejhorší je uražená ješitnost. To si pište. A co udělá je jen v něm. Mimo jiné ....

S takovým přístupem a starostí o zdravotní stav včelstev se není problém setkat např. v radách pro ZO od právního oddělení ČSV reps. paní právničky - odborník ve včelařství. (tuším že jde o práci s mládeží)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Od: vsusicky:
> GP-díky za vyvěšení katalogu včel.potřeb 1941.
.....

A to netušíš jaký perfektní informace, co se furt omílají jako novinky (pod jinými názvy) se skrývají v knihovnách na Křemencovce nebo v Rosicích. Včelařina je krásná záliba. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

Včelařím od teprve od minulého roku a nyní si chystám nové úly optimal a stojím před otázkou, zda-li vnitřní stranu úlového dna opatřit nějakou ochrannou barvou a nebo je lépe nechat dno bez nátěru a vždy při čištění to vše řádně opálit ohněm. Poraďte mi prosím ze zkušenosti co je lepší. Pro případný nátěr jsem našel silikon-akrylátový lak LAKSIL (viz na http://www.biopol.cz/cz/katalog/laksil.pdf), což se mi zdá docela vyhovující - má atest pro trvalý styk s pitnou vodou... . Děkuji za rady.

Zdravím všechny zúčastněné,
chtěl bych se zeptat: kamarád se snaží zprovoznit líheň na matky a potřeboval by vědět teplotu a vlhkost potřebnou pro odchov matek.
Díky za informace.
Martin Blumentritt

Dno je při deštivém počasí více namáháno vlhkostí a taky pevnostně, proto je
nějaká ochrana vhodná. Mnohem důležitější než nátěr je napouštění -
penetrace dřeva, pokud se neprovede, prakticky jakýkoliv nátěr ze dřeva
opadá. Na to je podle mne ideální lněná fermež, i jako prakticky přírodní
materiál. Má jen jedinou nevýhodu, zasychá asi dva dny a některé barvy, jako
vodouředitelné bych doporučil natírat na takový povrch až po několikadenním
vyzrání fermeže. Pro penetraci se klidně může použít i ten lak, já bych ho
ředil v poměru lak - ředidlo 2:1 až 1:1 Má to tu výhodu, že po penetraci -
nasáknutí zředěného laku do dřeva po několikerém nátěru štětcem během cca
půl hodiny stačí jen počkat nějakou hodinu, aby se ředidla z naředěného laku
ze dřeva vypařila a rovnou tentýž den natřít vrchní vrstvu nezředěným lakem,
která na povrchu dřeva zůstane a nevsákne se. Ale ta fermež se mně zdá
lepší. Penetrace dřeva UV odolnou složkou je nutná hlavně tehdy, když je
třeba dlouhodobě zvenku zachovat přírodní vzhled dřeva při nátěru průhledným
lakem, z hlediska doby trvanlivosti to u úlového dna tak významné není.
Na vnitřek dna stačí bohatě penetrace, případný lak nebo barva se při
čištění stejně poškodí a včely stejně dno potáhnou v létě vrstvičkou
propolisu, vnějšek dna je po penetraci vhodné natřít. Při penetraci napustit
nejpečlivěji místa, kde se dno dotýká podstavce, tam se při deštivém počasí
vlhkost drží nejdéle.
Co se týká atestů, dříve bylo vhodné hlavně hlídat, aby barva na úly
neobsahovala nějakou jedovatou složku. Barvy s atesty na pitnou vodu a
potraviny byly tehdy znatelně horší než barvy bez atestů a proto bylo vhodné
na nátěry úlů používat barvy bez atestů. Dneska to už neplatí a atest barvy
na potraviny nebo vodu je spíš argument pro než proti.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jirka Pochop" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 22, 2006 11:51 PM
Subject: Vnitřní nátěr úlového dna


> Včelařím od teprve od minulého roku a nyní si chystám nové úly optimal a
> stojím před otázkou, zda-li vnitřní stranu úlového dna opatřit nějakou
> ochrannou barvou a nebo je lépe nechat dno bez nátěru a vždy při čištění
to
> vše řádně opálit ohněm. Poraďte mi prosím ze zkušenosti co je lepší. Pro
> případný nátěr jsem našel silikon-akrylátový lak LAKSIL (viz na
> http://www.biopol.cz/cz/katalog/laksil.pdf), což se mi zdá docela
> vyhovující - má atest pro trvalý styk s pitnou vodou... . Děkuji za rady.

Tuším, už jsem se díval do katalogu. Jen nějak nestíhám.Ale mám poměrně dost zděděné včelařské literatury, dokonce i v polštině a němčině. Některé věci mají prostě trvalou platnost.
Vsusický

Z vás čičí nenávist, ale článek je to dobrý Ale ve včelařství nám není moc platný ten by měl vyjít v Blesku a jiných mediích třeba jako placená reklama a pak bych s vámi mohl souhlasit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Seremed <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Socan
> Datum: 22.5.2006 20:03:48
> ----------------------------------------
> taky mě ten socan Paroubek v časopise naštval,alespoň ale vim co je svaz
> asi zač......příšte tam bude včela s rudou hvězdou na čele..m
>
>
>

stačí zkusit třeba se rozsvítí


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Nebezpecny zivel v CSV skodi !!!!
> Datum: 22.5.2006 20:08:22
> ----------------------------------------
> Od: Pepan:
> > i to by mohla být odpověď
> > http://www.super.cz/vtipky/3488-antistresova-souprava.html
>
> :-)))) A jaká je indikace?
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Podle literatury by teplota v líhni měla být 35 stupňů C, vlhkost 70-80%. Pokud mi pošleš elektronickou adresu, pošlu Tobě a Tvému kamarádu více.


S přáním hezkého dne Josef KOUBA

V poslednich letech od nateru upoustim, snazim se delat vse vyrobne jednoduche, abych spise lehceji stare vyhodil (i kdyz se mi to stale nedari :-).
Barva na dne je obousecna zbran. Jednak brani drevo pred vlhkem, jednak drzi vodu uvnitr.
V predposlednich seriich jsem napoustel jen luxolem, a hlavne spodni podelne listy, ktere si tam davam navic, ze stresnich lati, a ty napoustim karbolou. Ale to delam na podzim, aby to melo cas vysmradnout.

Jednu radu jsem dostal od meho taty, ktery mi rikal, ze drevo, ktere je ve vzduchu (a nejlepe svisle) tedy chraneno pred zatekajici a stojici vodu a muze rychle vysychat vydrzi dlouho. Dobre udelany plot ze dreva kolem lesni skolky pry vydrzi dele, nez dratene. (ALe to se vztahovalo k soc.kvalite:-)
To se mi osvedcuje, a tak mam novejsi dna na izolacnich latich, na bocich podel, aby mohl pod nimi foukat vzduch a dno bylo ve vzduchu.
S posledni serii mam zkusenost jen asi 2 roky, venku na paletach, v zime pod snehem, a maji jen ty late s karbolou a vypadaji, ze by tech 10 let mohly v pohode vydrzet. A u posledni lonska serie jsem nenapoustel nic, a mozna jen pak po letech vymenim ty late.

Je to vec svetoveho nazoru:-), ale myslim ze je zbytecne pridavat dalsi chemii. Vcely zadnou barvu nepotrebuji, mozna jen cesno.

Vie niekto poradiť čí na vyfukovanie včiel z nízkeho 17 cm nástavku by nestačil vysavač? Viem, že sa to dá vyskúšať, ale či náhodou s tým nemá niekto skúsenosť.
Ďakujem.

Dovedu si představit, že by šel použít. Před několika lety, když byly úly
ještě v dosahu 220V, jsme vysavač používali k ofukování jednotlivých rámků a
šlo to velmi dobře.

mp

----- Original Message -----
From: "PETEE" <petee/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 8:37 AM
Subject: VYFUKOVANIE VČIEL


> Vie niekto poradiť čí na vyfukovanie včiel z nízkeho 17 cm nástavku by
> nestačil vysavač? Viem, že sa to dá vyskúšať, ale či náhodou s tým nemá
> niekto skúsenosť.
> Ďakujem.

Termostat v líhni mi chodí v rozmezí 34-36 st.C. Pokud se týče vlhkosti stačí dát do líhně malou nádobku s vodou. Ovšemže nutno sledovat, aby nebyla suchá. Nutno dávat při provozu pozor na výpadky el. proudu.
Přeji mnoho úspěchů.
Zdravím Bureš J.

no,možná budou,a když budou navíc,tak dám začátečníkovi zadarmo kontakt: vcela-med/=/centrum.cz

používám dvě IP adresy...

Pokiaľ všetci čo i len trochu schopní včelári majú moderný pohon medometov, ja paradoxne s úspechom používam ručný pohon, ale spojený s voľnobehom koša. A funguje to bezchybne, rýchlo a lacno. Zdraví Anton

točím rukou a dokaď to nebude na obtíž, točit tak budu dál,též používám volnoběh a jsem s tím spokojený....

Vážení přátelé dovoluji si Vás na Okresní včelařský den OV ČSV Hradec
Králové.
Datum konání: 4. června 2006
Místo konání: Nechanice - bažantnice Komárov (mapka)
Zahájení: 9.00 hodin

Program a obsah prezentací:
Přednáška 1 (ing. Václav Ducháč)
Přednáška 2 (Miroslav Zelený)
Ukázka přelarvování (přednášející)
Ukázka vytáčení medu zvratnými medomety (Jaroslav Vodička - Sentice)
Ukázka nástavkového včelaření v kočovném voze (MUDr. Josef Hošek ml.)
Ukázky výrobků ze dřeva (Josef Petr)
Prodej včelích matek (Jan Macháček)
Prodej otevřených matečníků (Milan Slánský)
Prodej včelařských pomůcek (Včelařská prodejna Benešova ulice, Hradec
Králové)
Prodej včelích produktů (včelaři ze ZO ČSV Nechanice)
Ochutnávka medoviny (různé zdroje)
Občerstvení zajištěno

František Rousek
místopředseda OV ČSV Hradec Králové

Jeste posilam odkaz na mapku konani.

http://mapy.cz/?st=search&mp=base&zm=14&cx=135846400&cy=136509440&pw=808&ph=
511&fr=&pg=0&ppg=0

František Rousek

Pokud se dřevo nemá kazit a je bez nátěru, tak potom jsou hodně rozhodující
takové věci, třeba jestli bylo skáceno v tu správnou dobu nebo ne. U
kupovaného dřeva to zjistit nejde. Taky ale úly jsou chráněny před padající
vodou stříškou, ale párkrát za rok je při dešti i vítr a potom dřevo zmokne.
Pokud tedy neošetřované dna úlů vydrží do 10 let, napuštěné dna úlů fermeží
vydrží k 20 letům a napuštěné a zvenku natírané dna úlů ještě o pár let
déle. S tím uzavíráním vlhkosti ze srážek to není nijak hrozné, pokud dno
nemá nějakou konstrukční chybu, kdy dešťová voda třeba zatéká dovnitř dna.
Ono i každá běžná barva nějakou propustnost vodních par má.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 8:14 AM
Subject: Re: Vnitřní nátěr úlového dna


> V poslednich letech od nateru upoustim, snazim se delat vse vyrobne
> jednoduche, abych spise lehceji stare vyhodil (i kdyz se mi to stale
nedari
> :-).
> Barva na dne je obousecna zbran. Jednak brani drevo pred vlhkem, jednak
> drzi vodu uvnitr.
> V predposlednich seriich jsem napoustel jen luxolem, a hlavne spodni
> podelne listy, ktere si tam davam navic, ze stresnich lati, a ty napoustim
> karbolou. Ale to delam na podzim, aby to melo cas vysmradnout.
>
> Jednu radu jsem dostal od meho taty, ktery mi rikal, ze drevo, ktere je ve
> vzduchu (a nejlepe svisle) tedy chraneno pred zatekajici a stojici vodu a
> muze rychle vysychat vydrzi dlouho. Dobre udelany plot ze dreva kolem
lesni
> skolky pry vydrzi dele, nez dratene. (ALe to se vztahovalo k
soc.kvalite:-)
> To se mi osvedcuje, a tak mam novejsi dna na izolacnich latich, na bocich
> podel, aby mohl pod nimi foukat vzduch a dno bylo ve vzduchu.
> S posledni serii mam zkusenost jen asi 2 roky, venku na paletach, v zime
> pod snehem, a maji jen ty late s karbolou a vypadaji, ze by tech 10 let
> mohly v pohode vydrzet. A u posledni lonska serie jsem nenapoustel nic, a
> mozna jen pak po letech vymenim ty late.
>
> Je to vec svetoveho nazoru:-), ale myslim ze je zbytecne pridavat dalsi
> chemii. Vcely zadnou barvu nepotrebuji, mozna jen cesno.

Otazkou je, jesli ma byt cilem, prave v pripade den, ktera jsou exponovana velkym spadem vsech moznych bacilu atd, uchovavat pri zivote tak dlouho.

Potom je otázka, jestli je velký rozdíl v zamoření bacily dna užívaného dva
roky a dna užívaného třeba 15 let. Myslím, že hodně těch bacilů řeší
propolis, kterým včely to dno zevnitř potáhnou v kombinaci s pravidelným
čištěním dna včelařem.

R. Polášek
.
----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 3:18 PM
Subject: Re: Vnitřní nátěr úlového dna


> Otazkou je, jesli ma byt cilem, prave v pripade den, ktera jsou exponovana
> velkym spadem vsech moznych bacilu atd, uchovavat pri zivote tak dlouho.

Bez jakéhokoliv ošetřování vám úl vydrží nejméně 15 roků ale je záhodno ho v kratší době obměňovat Já vyhazoval padesátileté budečáky a také je nikdo nenatíral a nijak neošetřoval proti dešti jen se vevnitř občas vysířily
TEĎ LIKVIDUJI MOR. UN. stáří ani neznám ale stojí na svém místě co má paměť sahá nejméně 58 let
TAKŽE NÁTĚR ÚLU JE JEN OTÁZKA VZHLEDU

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vnit?n? n?t?r ?lov?ho dna
> Datum: 23.5.2006 14:57:33
> ----------------------------------------
> Pokud se dřevo nemá kazit a je bez nátěru, tak potom jsou hodně rozhodující
> takové věci, třeba jestli bylo skáceno v tu správnou dobu nebo ne. U
> kupovaného dřeva to zjistit nejde. Taky ale úly jsou chráněny před padající
> vodou stříškou, ale párkrát za rok je při dešti i vítr a potom dřevo zmokne.
> Pokud tedy neošetřované dna úlů vydrží do 10 let, napuštěné dna úlů fermeží
> vydrží k 20 letům a napuštěné a zvenku natírané dna úlů ještě o pár let
> déle. S tím uzavíráním vlhkosti ze srážek to není nijak hrozné, pokud dno
> nemá nějakou konstrukční chybu, kdy dešťová voda třeba zatéká dovnitř dna.
> Ono i každá běžná barva nějakou propustnost vodních par má.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 8:14 AM
> Subject: Re: Vnitřní nátěr úlového dna
>
>
> > V poslednich letech od nateru upoustim, snazim se delat vse vyrobne
> > jednoduche, abych spise lehceji stare vyhodil (i kdyz se mi to stale
> nedari
> > :-).
> > Barva na dne je obousecna zbran. Jednak brani drevo pred vlhkem, jednak
> > drzi vodu uvnitr.
> > V predposlednich seriich jsem napoustel jen luxolem, a hlavne spodni
> > podelne listy, ktere si tam davam navic, ze stresnich lati, a ty napoustim
> > karbolou. Ale to delam na podzim, aby to melo cas vysmradnout.
> >
> > Jednu radu jsem dostal od meho taty, ktery mi rikal, ze drevo, ktere je ve
> > vzduchu (a nejlepe svisle) tedy chraneno pred zatekajici a stojici vodu a
> > muze rychle vysychat vydrzi dlouho. Dobre udelany plot ze dreva kolem
> lesni
> > skolky pry vydrzi dele, nez dratene. (ALe to se vztahovalo k
> soc.kvalite:-)
> > To se mi osvedcuje, a tak mam novejsi dna na izolacnich latich, na bocich
> > podel, aby mohl pod nimi foukat vzduch a dno bylo ve vzduchu.
> > S posledni serii mam zkusenost jen asi 2 roky, venku na paletach, v zime
> > pod snehem, a maji jen ty late s karbolou a vypadaji, ze by tech 10 let
> > mohly v pohode vydrzet. A u posledni lonska serie jsem nenapoustel nic, a
> > mozna jen pak po letech vymenim ty late.
> >
> > Je to vec svetoveho nazoru:-), ale myslim ze je zbytecne pridavat dalsi
> > chemii. Vcely zadnou barvu nepotrebuji, mozna jen cesno.
>
>
>
>

No asi záleží na více věcech. Zadováky a podobné starší úly byly většinou ve
včelínech. Pokud držela střecha včelína, nemusely být ošetřované ničím a
vydržely by klidně i 100 let. Venku je ta životnost podstatně menší. U té
obměny asi záleží jak kdo. Kdo si pořídí nové úly v 30, tak třeba mu bude
vyhovovat, když za dalších 15 let vyrobí nové úly podle nových poznatků. Kdo
má třeba před důchodem, tak třeba raději úly ošetřuje, protože v pozdějším
věku už třeba výrobu nových úlů nezvládne.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 23, 2006 4:07 PM
Subject: Re: Vnit?n? n?t?r ?lov?ho dna


Bez jakéhokoliv ošetřování vám úl vydrží nejméně 15 roků ale je záhodno ho v
kratší době obměňovat Já vyhazoval padesátileté budečáky a také je nikdo
nenatíral a nijak neošetřoval proti dešti jen se vevnitř občas vysířily
TEĎ LIKVIDUJI MOR. UN. stáří ani neznám ale stojí na svém místě co má paměť
sahá nejméně 58 let
TAKŽE NÁTĚR ÚLU JE JEN OTÁZKA VZHLEDU

PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Vnit?n? n?t?r ?lov?ho dna
> Datum: 23.5.2006 14:57:33
> ----------------------------------------
> Pokud se dřevo nemá kazit a je bez nátěru, tak potom jsou hodně
rozhodující
> takové věci, třeba jestli bylo skáceno v tu správnou dobu nebo ne. U
> kupovaného dřeva to zjistit nejde. Taky ale úly jsou chráněny před
padající
> vodou stříškou, ale párkrát za rok je při dešti i vítr a potom dřevo
zmokne.
> Pokud tedy neošetřované dna úlů vydrží do 10 let, napuštěné dna úlů
fermeží
> vydrží k 20 letům a napuštěné a zvenku natírané dna úlů ještě o pár let
> déle. S tím uzavíráním vlhkosti ze srážek to není nijak hrozné, pokud dno
> nemá nějakou konstrukční chybu, kdy dešťová voda třeba zatéká dovnitř dna.
> Ono i každá běžná barva nějakou propustnost vodních par má.
>
> R. Polášek

to máte pane Pepane úplnou pravdu, čiší ze mě nenávist k té rudé pomoci...ale nejsem sám a tak netrpím:))) Možná se to týká i vás, ale zneužívat takhle svazový časák- to je nestydatost, proto bolševika Prokeše do koše!(ten to napsal, kdyby něco)..

už té politiky nechám, je to trapný, uznávám....

nejen voda je důležitá. Nástavky, které jsem ve své naivitě a také z momentálního nedostatku času ponechal bez nátěru , jsem již na podzim musel opravovat, protože palubky samozřejmě na západní straně popraskaly.Před deštěm byly chráněné stříškou, ale večer je slunce již nízko a do boků pere o sto šest.Kdo na to má, může klidně nové nenatřené nástavky zaházet hlínou. Já na to nemám.

polib mi piču

polib mi piču

Myslím, že by vysavač nestačil. Používám fukar na listí 1600 W,
rychlost vzduchu kolem 250 km/hod a na 18 cm nástavky je to jentaktak
(Celý nástavek najednou, bez vyndavání plástů). Záleží na té
rychlosti, ne na množství vzduchu.
Ivan

Panenské plásty jsou podle vás plásty nikdy nezakladené, postavené na mezistěně, nebo jen bez mezistěny- tzv. srdíčka.

Ročne vychovám do 150 matiek a pri takom množstve je liaheň potrebná, zvlášť vtedy ak sa prelarvovanie robí každých 5 dní (robím to v jednom chovnom včelstve- uľ ležan na 32 plástov). Zaviečkované MB nie vždy je môžné ihneď použiť, preto ich je dobré ich vývoj dokončiť v liachni. Liaheň musí byť napojená na elekt.prúd, ak mám včelnicu v prírode je to doslova nemožné a prenášať MB je nepraktické,pretože larvy hneď po zaviečkovaní sú ohrozené. Ja využívam už roky na dochov matiek v sériovom chove v tom istom včelstve lebo úľ ležan - harmonika mi to dovoľuje. Na dochov matiek v MB som používal i medník s včelami, ale tento spôsob nie je pre larvy v MB do 13-14 dní nebezpečné, často boli nevyvinuté a aj uhynuté. Tento spôsob nebol pre MB, zvlášť mladé larvy ideálny. Meraním teploty v medníku som zistil, že teploty nie sú ideálne v miestach, kde včely ošetrujú plod. V medníku teplota napriek dobrému obsadeniu včelami, v noci klesá poľa vonkajšej teploty až pod 20°C a pri vysokých denných teplotách stúpne teplota v medníku max. na 29°C, teda vývoj matiek prebieha za nevhodných podmienok.
Preto už 10 rokov MB hneď po zaviečkovaní vkladám do škôlkovacieho rámika (20 klietok) a vkladám do dochovnej uličky medzi plod, ak je možnosť, tam kde je otvorený. Doliahnutie MB v chovnom včelstve je nesporná výhoda pre včelára, lebo všetko má pod kontrolou a na mieste, zároveň v časti kde je škôlkovací rámik, môžem vložiť aj chovný rámik s larvičkami. Je to chov pri matke, ktorá je oddelená od chovnej časti materskou mriežkou. Možno Vám moja rada trochu pomôže zorientovať sa v tejto problematike. Anton

Ešte aj teraz používam 8 úľov, dvojpriestorové, nadstavkové s pevným dnom. Vlastroručne som ich vyrobil (smrek)v roku 1958, neboli z vnútra ničím natreté (ani dno)a slúžia doteraz, aj včelám sa v nich darí. Len v jednom som dno upravil, vložil som na porušené dno hliníkový plech. Na Konferencii som už raz písal ako tom robí maďarský kolega, má vyše 200 včelstiev, roz.plástov 420x185mm, so stenami 22mm. On všetky debničky chráni proti hnilobe len vyvarením celej debničky v jedlom oleji (ten najlacnejší), ponorením na 5 min. do vriaceho oleja (100°C) vo vhodnej nádobe. Až po vyschnutí, z vonkajšej strany natrie šedou farbou.
Úle vyrábam doteraz a farbou natieram len z vonku, bez vnútornej konzervácii. Veľa zdaru, Anton

Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru. Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo času. Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych v nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

Dobrý den.Sháním hrnec na tavení vosku do 1000 Kč.

Poradí mi někdo jak vyčistit kožené včelařské rukavice. Po sezoně jsou od medu a vosku upatlané a hlavně tak ztvrdlé, že již nejdou použít a musím je vyhodit a koupit nové.
Případně zda máte typ na jiné než včelařské, jež jsou často tak slabé, že když se mi někdy oplodní matka s nějakým sršněm (trubcem)a včelstvo je ostré, tak je holky v klidu propíchnou?

No vidíte já pocházím z živnostenské rodiny tak jsme si za komiunusmu užili svoje Taky jsem pracoval na kotelně a viděl i slyšel dovico
Dnes však pozoruji , že historie se opakuje . Komunisti taky zhruba těch patnáct let hledali třídního nepřítele a zavírali nebo popravovali
My máme 16 let po převratu a prověřujeme o sto péro dál , ale na začátku naší demokracie se říkalo "bude to na deset roků". Ohlídni se po té opěvované americké demokracii, (viz. Irák a věznice) kde jen jde o americké zájmy = prodej ropy ve světě jen za dolary.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Seremed <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 23.5.2006 17:18:52
> ----------------------------------------
> to máte pane Pepane úplnou pravdu, čiší ze mě nenávist k té rudé
> pomoci...ale nejsem sám a tak netrpím:))) Možná se to týká i vás, ale
> zneužívat takhle svazový časák- to je nestydatost, proto bolševika Prokeše
> do koše!(ten to napsal, kdyby něco)..
>
>
>

Včelařské rukavice nepoužívám, jsou příliš drahé a tenké. Vždycky zajdu do
obchodu s ochrannými pomůckami a vyberu z desítek možností příslušně silné
kožené prstové rukavice v ceně cca 30 - 40 Kč. Doma na ně našiju látkové
manžety s gumičkama. Naposledy se mně zalíbily tříprstové svářečské rukavice
s dlouhými koženými manžetami, které byly dostatečně silné, měly už kožené
manžety a byly cca 2 - 3 x levnější než včelařské. Ty manžety stačilo jen
opatřit trochu silnějšími gumičkami. Kdo chce přece jen používat včelařské
rukavice, které jsou tenké, já jsem pod ně kdysi používal tenké bavlněné
rukavičky. Má to tu výhodu, komu se více potí ruce, může je střídat a prát.
Je to hygieničtější, zvláště u starších kožených rukavic jsou ty bavlněné
uvnitř už za jeden den překvapivě silně špinavé.
Ztvrdlé kožené rukavice jsou nasáklé zvenku sladinou, zevnitř potem a chybí
v nich mazadlo. Takže já bych asi po mechanickém očištění ty rukavice
naložil na tak dva dny do kýblu s vodou, pak opatrnutým mnutím a jemným
kartáčováním vypral od vodou odstranitelných nečistot. Použitím nějakého
saponátu nebo dokonce vypráním v benzínu by se asi odstranily i důležité
složky kůže jako ty mazadla, asi by se tím nadělalo víc škody než užitku.
Pak bych z nich odstranil vodu odkapaním a sušením v suchých hadrech tak,
aby zůstaly mírně vlhké a stále ohebné, kdyby úplně vyschly, nejspíš by
ztvrdly a zničily se. Potom bych do nich zapravil rovnoměrně trochu
mazadla, osvědčené amatérské na kožené boty je jeden díl jeleního loje,
jeden díl včelího vosku a jeden díl lněného oleje a to vše rozpuštěno za
tepla v technickém benzínu nebo podobném rozpouštědle. Pro rukavice bych k
tomu včelímu vosku přidal ještě tak čtvrtinu, třetinu propolisu kvůli jeho
antibakteriálním účinkům. Pak zbývá někde ve stínu rukavice opatrně dosušit
a případná ztvrdlá místa na rukavicich změkčit vetřením mazadla a opatrným
prohnětením ztvrdlého místa. Lněný olej se dá koupit nejsnáz asi v
obchodech s uměleckými potřebami. Hotové mazadlo na kůži by mělo jít koupit
v obchodech se sedlářskými potřebami nebo podobných s výrobky z kůže.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale Linka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 6:34 AM
Subject: Čitění včelařských rukavic


> Poradí mi někdo jak vyčistit kožené včelařské rukavice. Po sezoně jsou od
> medu a vosku upatlané a hlavně tak ztvrdlé, že již nejdou použít a musím
je
> vyhodit a koupit nové.
> Případně zda máte typ na jiné než včelařské, jež jsou často tak slabé, že
> když se mi někdy oplodní matka s nějakým sršněm (trubcem)a včelstvo je
> ostré, tak je holky v klidu propíchnou?

Dobrý den ve spolek
Sháním včelí pil (ke konzumaci)....nemáte někdo tušení kde by se tato surovina dala sehnat a v jakém balení, případně za jakou cenu....děkuji za každou odpověď.....Mějte se Robert Dominik

Dobrý den ve spolek
Sháním včelý pil (ke konzumaci)....nemáte někdo tušení kde by se tato surovina dala sehnat a v jakém balení, případně za jakou cenu....děkuji za každou odpověď.....Mějte se Robert Dominik

Dne středa 24 května 2006 06:34 Ale Linka napsal(a):

> Případně zda máte typ na jiné než včelařské, jež jsou často tak slabé, že
> když se mi někdy oplodní matka s nějakým sršněm (trubcem)a včelstvo je
> ostré, tak je holky v klidu propíchnou?

Zdravim,

s uspechem pouzivam silnostene gumove rukavice na uklid - cerveno zlute z
DROXY drogerie, cena cca 100 Kc - zivotnost 1 sezona. Ted jsem s nima
pracoval ve vcelach bez koure a dobry. Zalezi ale i na druhu ulu a pohybech
vcelare. Jedina nevyhoda - ve vedrech se trochu poti ruce.

Honza

Zdravím,
mám 40-50 včelstev, jedinou ochranu, kterou občas používám je včelařský klobouk. Normálně chodím do práce, ke včelám jdu až mám padla(nejsem učitel), pak to není vždy ideální čas pro práci se včelami. Nejraději dělám v tričku a kalhotách, nebo šortkách. Už jen ten klobouk nemám rád, používám ho, až když více otravují. Když vidím(při fumigaci), jak se včelaři bojí žihadla, tak se až divím, že to dělají. Nějaké to žihadlo k práci se včelami určitě patří(prý je to i zdravé). Rukavice nemám, tudíž musím jen občas vyprat smetáček. Kalhoty a trička ke včelám je dobré mít také zvláštní, nebot´ se zamaží od propolisu(vyprat se to nedá), jinak to nevadí.
Hodné včely přeje Luboš Holý

www.vcelnex.cz apod.

nech si jen 42x17.....

Pokud máte zájem o rouskovaný včelí pyl, stačí se jen ozvat na v.zemánek/=/post.cz. Jedná se o rouskovaný sušený včelí pyl z oblasti CHKO Třeboňsko. Produkt přímo od včelaře, tedy ode mne. S pozdravem Vlasta

Zalezi na tom odkud jste, nejlepsi je osobni odber. U mne si muzete koupit
vsechny produkty, tedy i pyl.
Frantisek Rousek
Hradec Kralove


Dobrý den ve spolek
Sháním včelý pil (ke konzumaci)....nemáte někdo tušení kde by se tato
surovina dala sehnat a v jakém balení, případně za jakou cenu....děkuji za
každou odpověď.....Mějte se Robert Dominik

zkus to bez rukavic s mírnýma včelama,místo klobouku používám brýle k brusce,přece je oko jediné místo kam by vás včela neměla bodnout...dobrá je čepice,nemotaj se tolik do vlasů....a když v. nemaj náladu tak se teprve šáhne po klobouku a kombinéze a to minimálně,pokud používáte jedno ochr. oblečení jen ke včelám,včely si na váš pach zvyknou....když sem potřeboval rukavice pro cit tak "aidsovky" ty co mají doktoři při operacích....
...kuřák sem dřív zapaloval dobře vyschlou hobrou ,ta chytne hned ,ale našel sem paseku plnou pařezů z jasanů na vynikající troud a ten chytne taky hned a ještě víc kouří a vonní příjemně...


jinak mě teď pár lidí znejistělo v tom ,jestli v jednom úle se 2 matkami rozhodnou včely ,kterou si nechají ,a kterou ne,nebo dojde k zápasu matek....?????????

nejlepší je od včelaře......


p.s.
nezpracovaný surový pyl je těžko stravitelný...

Poradila mi to moje znama, ale ja ji moc neveril. Ta pouziva jednorazove lekarske.
Letos to ale doporucil i veterinar a blizky mor, tak jsem si je vzal na jarni preleceni.
A kdyz jsme tady u jednoho souseda rozebiraly nejake stare zadovaky, tak jsme si dost uzily.
Kdyz jsme vraceli ramky, tak uz jsem povazoval za jistejsi vzit si kozene, co mel ve vceline a videl jsem rozdil.
Kozene byly jak kaktus. Vcely do nich bodaly ostosest.
Gumovych si ve srovnani s temi kozenymi ani nevsimly.
Takze jsem se presvedcil, ze kolegyne mela pravdu a kozene jsem povesil na hrebik(doslova). Zatim to jde, delam bez rukavic, a az bude pozdeji hur, vezmu pripadne lekarske.

Jinak s tim vesenim na hrebik, tak tam doporucuji neznalym, aby si davali pozor na mysi. Rukavice jsou nasakle medem a kdyz se k tomu mysi dostanou, tak to prijde draho. Uz dvakrat mi okousaly briska na prstech rukavic kdyz jsem je neopatrne nechal lezet ve vceline.
Karel

znáte někdo přesně podmínky,za kterých lze kočovat,hlášení na obci, papír od SVS apod?


dotace mě nezajímají....je to berlička

No, to si musí každý rozhodnout sám, jestli ochranu proti včelímu bodnutí
používat nebo ne. Je jasné, že kdo začíná, tak je pro něho bodání včel
stresující, tudíž by bez ochrany pracoval v silném stresu a necitlivě,
následně by došlo ještě k podstatnějšímu rozrušení včel a tím ještě k
silnějšímu bodání a tím ještě k silnějšímu stresu včelaře až by to nejspíš
skončilo tím, že by včelař napadán soustavně desítkami a stovkami včel
opustil stanoviště s rozebraným včelstvem a nejspíš i včelaření.
Proto beru používání ochranných včelařských pomůcek v první řadě jako
protistresující faktor, který mi umožní se včelami pracovat v klidu a o to
méně je rozrušit.
Co se týká rukavic, první roky jsem je používal pořád. Potom dlouho jsem
začínal jít do včel bez rukavic a navlékal jsem si je až včely začaly být
trochu víc rozrušené a začaly bodat. Posledních pár let si je často už taky
během celého zásahu ani nenavleču. Rozhodující je u mně pohoda práce. Nezdá
se mi, že by se tady jednalo o nějaký návyk včel na včelaře. Spíš si myslím,
že s přibývajícími léty zkušeností s práce se včelami s nimi automaticky
začínám pracovat tak, že i při složité práci třeba s jednotlivými rámky ty
včely většinou nerozruším tak, aby začaly hromadně bodat. Pár žihadel
věnovaných náhodou přimáčknutými včelami nijak nevadí.
Rukavice mám ale vždy v záloze. Stačí nějaký náběh na déšť nebo bouřku a z
klidných včel se najednou stanou divoké. Taky ale nijak něšlechtím včely,
nevyřazuji obvykle ani ty nejdivočejší. Ostatně dnešní nejdivočejší
včelstva by pravděpodobně před 20 - 30 roky patřila mezi ty klidnější.
Co se týká jiné ochrany, automaticky používám kuklu. Ono včely nesmí nejen
bodnout do oka, ale hodně rizikové je i bodnutí při vdechnutí včely. A i
jinde do hlavy to většinou bolí více než do jiných částí těla. Jinak
používám oděv vyhrazený hlavně pro práci se včelami, který má částečně
ochrannou funkci a částečně proto, že případné znečištění protolisem u něho
nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 9:48 AM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> zkus to bez rukavic s mírnýma včelama,místo klobouku používám brýle k
> brusce,přece je oko jediné místo kam by vás včela neměla bodnout...dobrá
je
> čepice,nemotaj se tolik do vlasů....a když v. nemaj náladu tak se teprve
> šáhne po klobouku a kombinéze a to minimálně,pokud používáte jedno ochr.
> oblečení jen ke včelám,včely si na váš pach zvyknou....když sem potřeboval
> rukavice pro cit tak "aidsovky" ty co mají doktoři při operacích....
> ...kuřák sem dřív zapaloval dobře vyschlou hobrou ,ta chytne hned ,ale
> našel sem paseku plnou pařezů z jasanů na vynikající troud a ten chytne
> taky hned a ještě víc kouří a vonní příjemně...
>
>
> jinak mě teď pár lidí znejistělo v tom ,jestli v jednom úle se 2 matkami
> rozhodnou včely ,kterou si nechají ,a kterou ne,nebo dojde k zápasu
> matek....?????????

No já bych po nějaké hodině práce v nějakých nepromokavých gumových
rukavicích měl v nich tak mokro, jako bych si tam nalil hrnek vody.
Kožené jsou někdy napuštěny různými těmi mazadly a zvláčńovadly, které
včelám nejspíš nevoní. Kdysi jsem sbíral roj a v chvatu jsem použil místo
včelařských nové kožené zimní rukavice s typickou "koženou"vůní. Včely
bodaly víceméně v normě ale jedna kožená část na obou rukavicích byla taky
jako kaktus. U levných pracovních kožených jsem nic takového nezpozoroval.
Jinak je taky otázka, jak dalece má ochrana včelaře podněcovat včely k
bodání. Říká se třeba, že bílá barva oděvu včely odrazuje od bodání. Mně ale
připadá, že když už se včela rozhodne bodnout, tak třeba do bílého oděvu
nebodne, ale potom bodne včelaře do těla. Naopak v případě tmavého oblečení
včela bodne do oblečení a včelaž je žihadla ušetřen.
Jinak potvrzuji, že kožené rukavice chutnají hlodavcům. Vůbec ve včelíne v
lese mně někdy připadá, že myši mezi sebou pořádají závody, co
nejneobvyklejšího ta která myš rozhryže a znehodnotí. Kůže,dřevo polystyren,
voští ale taky PET láhve, mýdlo v poličce, parafínová svíčka....

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 9:56 AM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Poradila mi to moje znama, ale ja ji moc neveril. Ta pouziva jednorazove
> lekarske.
> Letos to ale doporucil i veterinar a blizky mor, tak jsem si je vzal na
> jarni preleceni.
> A kdyz jsme tady u jednoho souseda rozebiraly nejake stare zadovaky, tak
> jsme si dost uzily.
> Kdyz jsme vraceli ramky, tak uz jsem povazoval za jistejsi vzit si kozene,
> co mel ve vceline a videl jsem rozdil.
> Kozene byly jak kaktus. Vcely do nich bodaly ostosest.
> Gumovych si ve srovnani s temi kozenymi ani nevsimly.
> Takze jsem se presvedcil, ze kolegyne mela pravdu a kozene jsem povesil na
> hrebik(doslova). Zatim to jde, delam bez rukavic, a az bude pozdeji hur,
> vezmu pripadne lekarske.
>
> Jinak s tim vesenim na hrebik, tak tam doporucuji neznalym, aby si davali
> pozor na mysi. Rukavice jsou nasakle medem a kdyz se k tomu mysi dostanou,
> tak to prijde draho. Uz dvakrat mi okousaly briska na prstech rukavic kdyz
> jsem je neopatrne nechal lezet ve vceline.
> Karel

Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k doktorovi na injekci).
Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení pustil.
Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem začal pozorovat, že se reakce snižuje.
Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal, se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10 let Vám již nebudu muset závidět).
Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10 včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

Obecně se tvrdí, že s nízkými nástavky je lepší manipulace, zvláště, když jsou plné medu. Dále je nutno dodat, že v úlech s nízkými nástavky je třeba mít silná včelstva. Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější do nižších poloh (nižší nadmořská výška). Oproti tomu vysoké jsou na manipulaci těžší, ale údajně nemusí být tak silná včelstva (doženou to rychlým rozvojem).
Asi bych to ještě nějaký čas zkoušel - pak se pozná rozdíl v manipulaci, výnosu atd.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Staňa [mailto:stanap/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 10:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nízké nebo vysoké nástavky
>
> Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru.
> Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi
> zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo času.
> Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych v
> nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu
> není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením
> rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

v NN sa menej narobis v lete a lahsie sa budu dvihat aj v starobe. Vcelam
vsak pre rozvoj lepsie vyhovuju vacsie ramiky.
Ak planujes do 10 vcelstiev radil by som VN. pri tomto pocte sa da mednik
odoberat aj po ramikoch. Po ramikoch je to este zabava.
Velke mnozstva, nastavky, automaticky medomet atd. to je uz praca.

Matej Osusky




Čejka Zdeněk, Informatik (BK) <Zdenek.Cejka/=/bk.mpsv.cz>
05/24/2006 01:50 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
RE: Nízké nebo vysoké nástavky






Obecně se tvrdí, že s nízkými nástavky je lepší manipulace, zvláště, když
jsou plné medu. Dále je nutno dodat, že v úlech s nízkými nástavky je
třeba mít silná včelstva. Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška). Oproti tomu vysoké jsou na
manipulaci těžší, ale údajně nemusí být tak silná včelstva (doženou to
rychlým rozvojem).
Asi bych to ještě nějaký čas zkoušel - pak se pozná rozdíl v manipulaci,
výnosu atd.

Zdeněk Čejka


> -----Original Message-----
> From: Staňa [mailto:stanap/=/tiscali.cz]
> Sent: Tuesday, May 23, 2006 10:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Nízké nebo vysoké nástavky
>
> Jsem malovčelař a stále se nemůžu rozhodnout pro správnou ramkovou míru.
> Mám celkem 3 včelstva - 2* nastavkový úl 39*24 a 1* 42*17. Jako velmi
> zaměstnaný a v práci vytížený člověk mi pro mou zálibu zůstává málo
času.
> Kdo poradí? je lepší nástavkový úl 42*17 nebo 39*24. počet včelstev bych
v
> nejbližší době nechtěl rozšířit, ty 3 jsou na mně tak akorát.Výnos medu
> není pro mně rozhodující, hlavně málo času na ošetření a dobré opylením
> rostlin na zahradě. Díky za každý názor Staňa

No, alergii jsem sice neměl, ale taky během doby včelaření pozoruji silný
ústup intenzity reakcí na včelí bodnutí. Kdysi pro mě znamenalo včelí
bodnutí až třídenní velký otok tohoto místa. To se postupně snižovalo,
dneska většinou vůbec neoteču a pokud ano, tak to během obvykle půl dne
zmizí a je to jen malinký otok, nikdy ne tak rozsáhlý jako tehdy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ale Linka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 24, 2006 1:35 PM
Subject: Re: Čitění včelařských rukavic


> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem
před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě
to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud
dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do
10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu
(odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.

Včelařim rok a nejlepší napad co rodiče dostaly, že když jsem byl pryč v lete takže mi vyprali halenku co používám... Prací prášky včelám voněj uplně nádherne a ja nestíhal utíkat... a začal jsem byt nervozní když jsem kolem sebe slyšel bzukot, ale překonal jsem to a i když jdu ke včelam jako kosmonaut, tak aspon vim že to riziko minimalizuji a delam v klidu, asi bych ted byl neoblečenej strašně nervozni....

Samozřejmě beru včeli bodnuti jako nutnou daň ktery se stejnak nevyhnu a když dostanu jednu do kožichu , zjistil jsem že mi na otok pomaha fenistyl gel (nebo jak se přesne jmenuje). ted mi pomohl když jsem jednu dostal do pysku (při praci mimo uly) a vypadal jak havajskej domovnik....

Děkuji všem za zajímavé názory a rady. Zkusím to natřít a uvidí se časem kolik to vydrží.

Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když volné buňky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

nemas pocit, ze se ti chteji vyrojit?

jd

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mate?n?k tich? v?m?ny
> Datum: 25.5.2006 09:24:48
> ----------------------------------------
> Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
> by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
> Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
> teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
> jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
> přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
> volné buňky v úle jsou.
> Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
> nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?
>
>
>

Jakub Dolínek

dolinek/=/email.cz
ICQ 162151770

____________________________________-
____________________________________-

Taky mám dojem, že reakce na včelí bodnuti se mi postupně trošku zlepšuje (a pokud se nezlepšuje, tak určitě se nezhoršuje). A posledni zkušenost z tohoto vikendu - dostal jsem žihadlo do oka. Poté co jsem dostal calciovku do žíly, vzal jsem si zyrtek... tak jsem vůbec neviděl na oko 3/4 dne. Ještě že jsem to nedostal i do druhého oka :-). Stejně je to ale nadherny koníček.

nekladie, lebo sa chce rojit. Urob s nou odlozenec - ramik na ktorom sedi
+ 4 ramiky so vcelami. V povodnom vcelstve nechaj len jednu Mb. Povodne
vcelstvo skotroluj o 3 tyzdne ci je v nom uz oplodnena mlada matka. Ak das
do odlozenca aj ramik zavieckovaneho plodu ( prirodzene bez Mb ) ulahcis
odlozencu jeho rozvoj.

Matej






"Tomá" <e-mail/=/nezadan>
25.05.2006 09:24
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Mateèník tiché výmìny






Včera při prohlídce jsem našel v jednom včelstvu dva zralé matečníky, asi
by se mohlo jednat o matečníky, které povedou k tiché výměně matky.
Současná matka je výběrová rok stará a na jaře mi krásně plodovala a ještě
teď ma hodně zavíčkovaného i nezavičkovaného plodu. Nechce se mi ji nechat
jen tak vyměnit, i když je pravda, že teď se drži na jednom plástu, kde je
přistavěna trubčina a nakladená vajíčka lze najít jen sporadicky i když
volné bu�ky v úle jsou.
Co s tím mám dělat. Mám to nechat na včelách a doufát, že vědí co dělají
nebo mám matečniky zužitkovat na oddělky?

......Také se říká, že nízké nástavky jsou vhodnější
do nižších poloh (nižší nadmořská výška)......

u nadmořské výšky je spíše podstatná r.délka než výška a půdorys(v chladnějších oblastech mají radši "komín")

42x....je univerzální míra pro všechny naše snůškové oblasti,o tom že je biologicky vhodnější pro včely není třeba snad nikoho přesvědčovat...

Dobrý den,
poradí někdo,kde bych mohl koupit, nebo nějakým spůsobem vyrobit lis na mezistěny?

Dobrý den,
poradí někdo, kde se dá koupit lis na výrobu mezistěn?

Ahoj,nejsi sám.
S alergií mám podobný problém.Při téměř stejném věku jsem začal taky v r.2000 a začal chodit do včel bez rukavic pod vedením zkušeného včelaře.Do končetin včelí bodnutí nevadilo,to byl jenom lokální otok a později již vůbec.Ale,do krku to vadilo.To jsem pak byl jak muž s obří hlavou.Otekl jsem již celý a dřevnatěl jazyk.Takže po vyšetření zjištěna alergie a nyní chodím po měsíci na injekci na alergologii.Podle vyjádření doktora se alergie nemůže výrazně zlepšit,jen utlumit těma injkcema,případně beru preventivně zirtek.Při častějším počtu pobodání od včel se má alergie zhoršovat.Pravdou je,že si na to dávám pozor ažihadlo dostanu vyjímečně,takže jsem již dlouho neotekl .
Je nutné neprovokovat vůněmi nebo pachy těla ,oblečení apod,mít mírné včelky a nebýt plašič včel.Před zásahem do včel mít vše připravené.Dodržování těchto zásad se mi ale ne vždy podaří na 100%.Žihadel mám nasbíráno asi kolem 200 .
Včelky mám pořád a v sobotu jdeme s kamarádem vytáčet a dělat oddělky.Je to dobrý koníček . Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou pravdu.Ahoj.
Ať to lítá.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Linka <ales.linka/=/preciosa.com>
> Předmět: Re: ?it?n? v?ela?sk?ch rukavic
> Datum: 24.5.2006 13:35:15
> ----------------------------------------
> Všem Vám děkuji za odpovědi (hlavně Radimovi).
> Bohužel na rozdíl od Vás jsem v poněkud jiném postavení.
> Včelařím od roku 2000 (je mi 50). Ve 20 jsem zjistil, že jsem silně
> alergický na včelí bodnutí. Stačilo jedno žihadlo a do 5 minut mě šíleně
> svědilo celé tělo, dostával jsem křeče do slabin, po 1/4 hodině jsem musel
> asi 10 minut intenzivně myslet i na to abych dokázal dýchat (když jsem před
> 10 roky dostal od sršně žihadlo do oka, tak mě žena musela odvézt k
> doktorovi na injekci).
> Včelaření mne hrozně lákalo a tak jsem se do toho po 5 letech přemýšlení
> pustil.
> Z počátku jsem k nim chodil jako kosmonaut - to jsem měl patery - v létě to
> bylo jako 1/2 hodiny v sauně, přesto jsem při neopatrnosti sem tam nějaké
> chytil a prožíval si alergickou reakci. Po prvních cca 10 žihadlech jsem
> začal pozorovat, že se reakce snižuje.
> Dnes mám 20 včelstev a včera jsem založil 28 oddělků z vlastních matečníků
> (loni jsem měl 60% úspěšnost) a po cca 50 žihadlech, jež jsem dosud dostal,
> se reakce omezuje pouze na cca 1/2 hodinové svědění v tříslech a v podpaží
> - ale dá se to vydržet - už nepoužívám 2-3 vrstvy oblečení. (Tak snad do 10
> let Vám již nebudu muset závidět).
> Proto nepreferuji nic jiného než mírnost. Jakmile při nějakém zásahu (odběr
> medu do toho nepočítám - to je samozřejmě fofr) jde po mě více než 5 - 10
> včel včelstvo ruším vysypáním cca 10 metrů od úlů (nahradím na podzim
> silným oddělkem), loni to byly 3 včelstva ze 14.
> I přes to je to dnes můj největší koníček s velkým K.
>
>
>

Dne čtvrtek 25 května 2006 17:32 vasek svoboda napsal(a):

> Ženě jem říkal,že to moc času nepotřebuje.Asi jsem neřekl celou
> pravdu.Ahoj. Ať to lítá.

:)