Archiv Včelařské konference

Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.

Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.

http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
................................
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 22.3.2006 22:42:25
> ----------------------------------------
>
> Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové jako
> odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> ________________________
> Výpis celého obsahu odpovědi:
>
>        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> sdělujeme:
>
>        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle
> zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná o
> dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> podléhá.
>
> ________________________
>
> Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> osvobozeny?


_gp_
http://vindex.ic.cz

DALŠÍ KONTROLY KVALITY MEDU V OBCHODECH

Státní veterinární správa České republiky provedla kontroly medu v obchodní síti. Svědčí o tom část podrobné informace o činnosti SVS ČR, kterou vydalo Ministerstvo zemědělství České republiky.


Zveřejněno na serveru ČSV: 13. 4. 2006


_gp_
http://vindex.ic.cz

Logicky bych předpokládal, že se zazimují včely v takovém počtu nástavků, které obsedají. Zapálení knotu v podmetu je možné, pokud knot při hoření visí (úl by měl být utěsněn).
.......
V některým z loňských či předloňských čísel bylo publikováno pár zajímavých článků o vzniku rojové nálady.
M.j. autoři tvrdili, že se včely "rozhodují" k rojení, když již obsedají prostor ze 3/4.
Souběžně, myslím, že i m.j. Ing.Dvorský a další publikovali, že včely při rozvoji i zazimování reagují na velikost prostoru množstvím "ponechaných" včel v chomáči i jarním rozvojem.
A k tomu ta informace o dávkování léčiva.
Tak jsem v loni začal ve větším dělat to, co jsem dřív dělal jen z nouze a s výčitkami svědomí. Nechal jsem maximum nástavků včelám a šetřil si tak starosti.
Uvidím jak se to osvědčí včelám, ale z provozního hlediska se mi to jeví zatím výhodné.
A je tady i další výhoda. Vzhledem k blízkosti moru, tak odpadá jedna manipulace, při které bych musel hlídat a dost obtížně, aby se nepřesunovaly rámky a nástavky mezi včelstvy.
Teď tam v květnu přivleču jen nástavky s mezistěnami a přerovnám to. No a při medobraní, když to letos budu vědět, tak tam si snad uhlídám, že vrátím nástavky nad původní včelstva. Nebo alespoň stanoviště.

Zajištění souší aby se knim nedostávaly včely, zavíječ a myši, je při větším množství problém, protože speciální místnost jsem chtěl teprve stavět, ale asi z toho sejde.

Vždycky je třeba něco sledovat. Po hlavní snůšce před nakrmením minimální
zásoby. Po nakrmení v srpnu, pokud je teplé září, říjen a třeba i listopad
tak potom jestli neproplodovaly tu část zásob, kterou potom budou potřebovat
v zimě v mrazech, to podle mne prokázala letošní zima. Když třeba 2 /3 zásob
se dodají včelám v srpnu a zbytek řekněme v druhé polovině září, tak se musí
dvakrát nasazovat krmítka, navíc běžná velkoobjemová krmítka v září
nefungují, je na ně zima a ty co já používám pozdě na podzim mají malý objem
a jejich použití v srpnu je proto zbytečně pracné. Je to o tom, ať si každý
vybere tu nejvhodnější variantu.

Co se týká upracovávání včel, pokud zásoby zpracovávají zimní včely, tak
určitě k nějakému opotřebení navíc určitě dojde. Otázka je, k jak velkému.
Přece i v přírodě se vyskytuje pozdní snůška v září a říjnu. Kdyby taková
pozdní snůška měla způsobit zimním včelám nějaké fatální opotřebení, tak by
s největší pravděpododobností přežily jen včely, které by v září a říjnu
sběrací pud nejspíš úplně ztratily. Třeba problém melecitózy by potom vůbec
neexistoval. Jenže ono tomu tak není. Dokud včely létají ven, tak pokud je
co, tak sbírají. Takže si myslím, že onen faktor opotřebení zimních včel se
prostě u nás přehání.
Vývoj krmení pro zakrmování vedl k prosazení velkoobjemových krmítek, které
je většinou problém použít už v září, protože už v této době je v nich cukr
příliš studený. Je docela možné, že upracování zimních včel potom závisí i
na teplotě podávaného cukru a v kombinaci s takovou jednorázovou obrovskou
dávkou, kterou včely z velkoobjemového krmítka musí zpracovat, múže dojít i
na začátku září k většímu opotřebení včel než při pravidelném delším krmení
v uzpůsobených méněobjemových krmítkách v říjnu. Třeba potom dojde k tak
vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
Jinak jsem nějaké porovnání, kde jsem vedle sebe měl včelstva zakrmené v
srpnu a včelstva zakrmené pozdě na podzim nedělal. Ale jinak taková krajní
mez, kdy se včely po pozdním krmení vyvíjejí na jaře normálně je, když po
zakrmení mají ještě ty dva tři týdny dny, kdy létají, tudíž kdy je teplota v
poledne na slunci okolo těch 15 st C a kdy zřejmě zregenurují. Odhaduji
zeslabení takových včelstev na jaře oproti včelstvům nakrmeným v srpnu do 10
20 %
Jinak když do krmítek dám extrémně malé misky, tak objemu 0,3 litrů, jsou
schopny brát cukr i při okolní teplotě okolo nuly, protože pokud je ta miska
nad zimním chumáčem, ohřejou si ji na svoji teplotu. Je to ale podobný
záběr na včelstvo, jako kdyby někdo dával včelám v listopadu a prosinci
medocukrové těsto nebo jako by včely vychovávaly tak necelý 1 dm2 plodu,
takže po měsíci takového krmení jsou skutečně tyto včely silně opotřebené,
jejich úhyn v zimě je pravděpodobný a možnost, že v předjaří zimní včely
vyhynou dříve, než vychovají nové včely a včelstvo zkolabuje, je velice
pravděpodobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 6:20 PM
Subject: Re: krmen?


> Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak
> jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené
> Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc
> hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího
> včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že
> první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá
> úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem
> docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem
je
> zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat
> ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání
> medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva
> nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v
> polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez
> problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné
> samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí
> podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už
> prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše
> doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve
> včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě
> napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento
> způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech
> včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do
> 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti
> pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno,
> ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u
> nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob.
> Zdraví R. Stonjek

Od: Radim Polasek:
> ................Třeba potom dojde k tak
> vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
> včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
> názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
> regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
> tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
.........

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle. Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např. nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu. Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu "fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let nedostáváme
A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY a to ještě až od určité částky
A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.

Pepan

------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
> Datum: 15.4.2006 08:07:27
> ----------------------------------------
> Právě dnes jsem se dozvěděl, že se dotace dle 197/2005 daní. Vyjímku tvoří §6
> 1a) , 11§ 1a) , §9 1e), ale to ještě za předpokladu, že jde hmotný majek. Nelze
> takto poskytnutou výši dotaci odepisovat z daní. Neplatí tudiž informace ze
> školení z Nasavrk, že se dotace dle 197/2005 nedaní. Daní, ale má vyjímky.
>
> Více je v odpovědi pro tajemníka ČSV na serveru ČSV.
>
> http://www.beekeeping.cz/cz/pdf/stanovisko.pdf
> ................................
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
> > Předmět: Tak podleha dotace znaneni nebo je osvobozena ? - uredni obludarium
>
> > Datum: 22.3.2006 22:42:25
> > ----------------------------------------
> >
> > Prosím Vás. Na serveru ČSV (21.3.2006) se objevila informace od p. Machové
> jako
> > odpověď z ministerstva financí. Jde o odpověď na téma zda podléhá příjem z
> > dotace zdanění nebo ne. Vůbec není známo jak byl položen dotaz a z odpovědi
> > nejsem moc moudrej. Můžete mě poradit?
> > ________________________
> > Výpis celého obsahu odpovědi:
> >
> >        K Vašemu dotazu ze dne 9. 2. 2006 ve věci osvobození příjmů z přijaté dotace
> > sdělujeme:
> >
> >        Vámi uvedenou problematiku upravuje ust. § 4 odst. 1 písm. t) zákona č.
> > 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto
> > ustanovení jsou od daně z příjmů osvobozeny dotace ze státního rozpočtu, z
> > rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, podpor z Vinařského
> > fondu, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý
> podle
> > zvláštního právního předpisu anebo dotace, granty a příspěvky z prostředků
> > Evropských společenství, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické
> > zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy (§ 24 odst. 10), s
> > výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle
> > zvláštního právního předpisu. Ve Vašem případě se podle našeho názoru nejedná
> o
> > dotace na pořízení hmotného majetku („investice“) a příjem tudíž zdanění
> > podléhá.
> >
> > ________________________
> >
> > Mám asi dlouhé vedení ale co mám vyčíst ze závěrečné věty odpovědi úředníka
> > ministerstva financí ??? Podléhají dotace u včelaře zdanění nebo jsou
> > osvobozeny?
>
>
> _gp_
> http://vindex.ic.cz
>
>
>

Od: Pepan :
> Jak to tak čtu tak je tady spletono několik věcí které ksobě nepatří Pojem
> dotace znamená , př. finanční částku na pořízení medometu nebo úlů
> TĚCH 146 kč nesprávně nazvaných dotací je příjem za opylování planě rostoucích
> rostlin Tedy příjem a podléhá dani DOTACI na zimování již nekolik let
> nedostáváme
> A ODEČÍST Z DANÍ MŮŽEŠ JEN DOTACI KTEROU JSI NĚKOMU POSKYTL TY NA BOHULIBÉ ÚČELY
> a to ještě až od určité částky
> A ČÁSTKA POSKYTNUTÁ PO LIKVIDACI MORU JE NÁHRADOU ŠKODY.
.......

Pepane, není to tak jednoduché. Jde o účetnictví k daňovému přiznání a dost složité součty příjmů a výdajů, odpočtů, atp.atp. To se tě ale moc netýká, jestli se schováš za ten zákonný limit 40 včelstev osvobození od daně a moc nevystrkuješ růžky. :-)

_gp_
http://vindex.ic.cz

"zákonný :-)" limit 40 včelstev osvobození od daně :-))))

Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. Zdraví R. Stonjek

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima

Jarku, Ty sa podľa vyjadrenia špecializuješ na medovicové medy. Ale priateľ Stojanek
podľa jeho vyjadrenia nemá znášku po 10.7. Asi včelári v iných podmienkách
ako mi. Preto sa snaží dopracovať k silným rodinám, ktoré využijú jarnú znášku.
Môže ju dosiahnúť spájaním dvoch rodín ako to robili maďari v ležanoch.
Do zimy išli z dvoma matkami v jednom úli z veľkými rámikmi - dobrý jarný
rozvoj. Oni na ich rovinách sa špecializovali na agát. Týždeň pred kvitnutím agátu,
jednu matku (starú odstránili) a mladú zatvorili pomocou mat.mriežky
na tri rámiky do stredu úla. Odstránili prepážku. Do kvitnutia agátu vybehol plod
a včely mali prázdné bunky na med. Po vybratí medu rozdelili úl na dve časti
prepážkou. Na jednu stranu presunuli matku a na druhú tie tri zaplodované rámiky.
Nechali na nich jeden matečník, kde včely si výchovali novú matku v druhej
časti úľa. Tento spôsob sa na slovensku neosvečil nakoľko u nás je priebežná
znáška medu. Tento spôsob môžeš použiť len pre nárazovú znášku.
Preto sa u nich osvedčil úľ aj rámik veľkých rozmerov. Tento popis opisuje
v predchádzajúcom príspevku aj priateľ Turčáni.
Druhý spôsob je ten, čo opisuje p. Stojanek. Podnecovať včely po 10.7.
Tým podnecovaním v beznáškovom období matka neprestane plodovať.
Dávať iba toľko čo použijú na výchovu plodu - sledovať váhu a snažiť sa
zakrmiť v naších podmienkách (200 m) do 5.9. Neriskovať !!!
Podrobný popis môžeš naštudovať v knihe Ladislava Bohma "Snoška
s ovocných stromu", vydalo nakladateľstvo Brázda. Samozrejme aj
spájať dva včelstva do jedného veľkého celku. Využijú znážku z ovocných
stromov.

Ladislav Matej

> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

...Mluvil jsem, a pokud budu mluvit, tak o nástavkovém systému.

Kolik je to až dost (řepky)?
Karel

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami?

.....
V nástavkovém systému bych to jako problém neviděl. Prázdné nástavky (medníky) postavím nahoru, a co včely přinesou do nich, vytočím. Co nanosí pod již připravené zásoby na zimu, je jejich problém. Ale když už tam mají cukr, tak je to menší problém, než kdyby tam žádný cukr nebyl.
Protože medovicová snůška buď na konci srpna zkončí, a já můžu případně doplnit ještě jednou cukr, nebo ne, to je na uvážení, ale v N systému je místa dost.
Nebo snůška pokračuje do podzimu a je to jedno. Kalamita je to pak tak jako tak, protože včely se udřou.
Tady u nás v srpnu medovicová snůška je, ale malá, a většinou nestojí za vytáčení.
A tady bude asi důvod různosti názorů, i na termín krmení.
Když jsem zde získával zkušenosti, tak od klasiků. A ti často krmili a upravovali plodiště až na konci srpna, kdy vytočili med, a někdy i plodiště, podle toho, jak se obávali komplikací způsobených medovicí v zimních zásobách.

Já jsem z toho měl strach a tak jsem na (pro N systém doporučované) krmení větším množství cukru v červenci přecházel postupně a opatrně. A zjistil jsem, že pouhá medovice (ne melicitozní) v přiměřeném množství v zásobách včelám neškodí.
Ale to asi platí pro nástavkové úly a zimování ve větším prostoru a silnějších včelstev, protože tam je spotřeba na 1 včelu menší a hlavně odvodňování výkalových váčků funguje jen u neuteplených úlů - v chladu. U zůžených včel v zateplených úlech ne, a to je možná zdroj problémů.

Takže přátelé, pokud tady zapředeme nějaký nelítostný boj, bude možná dobré napsat, co kdo pro jaký systém doporučuje.
Svůj názor na krmení na 15-20 kg zásob od konce července rozhodně nechci vnusovat někomu, kdo zimuje na několika zůžených rámcích v jednom prostoru, a třeba v oblasti, kde jaro přichází o měsíc dřív. Tam s možností krmení 6kg cukru v září nehodlám polemizovat a ani je nepovažuji za nemožné a nevhodné. A naopak.
Karel

Já jsem na nich přežil se všemy 7-mi každé na jednom mástavku (7-8 rámků)po 8-9kg cukru (jako každý rok) a ještě 2-3 rámky zásob zbyly do květu.

Z řepky bývá (točí se cca do poloviny června) tak 30kg, ale atraktivní moc není. Při kočování to bývá víc, nemám zkušenost. PT

.......
Jseš dobrej. Já mám taková včelstva problém dostat do kondice, aby nanosily z řepky plnej medník.
Ale když nanosí, tak pastuju. A začínám mít na pastovaný med zákazníky.
Řepka se do doletu mých včel dostala teprve nedávno, a vážím si jí. Vyplňuje mi díru ve snůšce.
Karel

Stále nabízím na WWW.vcelarstvi.info nástavkové úly.
Milan

Kapky se dávají na celý uzavřený prostor. Když zimuju ve 3N a včely obsedají 2N, musím dát 6 kapek. Kdybych dal pouze 4 kapky, léčivo se rozptýlí do celého prostoru a je slabé.
Vždy se doporučovalo dávat knoty do horního nástavku. Zřejmě léčivo zaplňuje lépe prostor dolů. Už to tady myslím někdo vysvětloval. V návodu to ale není, jen knot musí být ve svislé poloze.
V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.

>No a já jsem někde v loni viděl vysvětlení, snad článek ve Včelařství, nebo nějaká metodika, že to slovo OBSEDÁ-LI se vztahuje k obsednutému prostoru, ne celkově ponechanému.
A mám dojem, že jsem si to ještě ústně někde ověřoval.
Ale z logiky textu návodu to jasně vyplývá.
Logicky se zřejmě předpokládá, zapálení knotu v nástavku se včelami , a ne někde o pět pater níž, v podmetu či včesně jak někteří umělci rádi činí.

V časopise Včelařství byl článek od ing. Veselého, kde byl návod na léčení špatně. Bylo to zřejmě úpravou šéfredaktorem a ing. Veselý si vyšlý článek už nepřečetl. Jinak by určitě vyšla oprava. Mám s tím vlastní zkušenosti. Přednost má ale metodika VÚDOL a návod přiložený k léčivu.
Tonda.
......
No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Chtělo by to ale ještě jednou a definitivně ujasnit pro všeobecnou veřejnost, protože když už se ani na články odborníků ve Včelařství nelze spolehnout, tak je to problém. Doposud jsem si myslel, že to redakce upravuje jen ve vztahu k "politice".
Takže, pokud budete někdo v dohledné době na nějaké přednášce, tak to tam nahoďte jako dotaz a dejte vědět. Ať neotravujeme v Dole. Do podzimu času dost.
Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
Karel

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
>

Od: Karel
> ...
> Tohle je jen třešnička na dortu, podstatnější je, aby se vůbec plošně a
> řádně léčilo, a s tím nevím co dělat.
.......

Je to problém, ale za ten si mohou včelaři samy, jestli dojde z toho důvodu k masivním lokálním úhynům. Přičítám to jakési pohodě včelaře, který vidí silné včelstva v podletí a je tím pádem přesvědčen, že je na léčení čas a v oblastech, kde ostatní léčí (Formidol - od června a Gabon po snůšce) a jsou tyto postupy nakonec neúčinné a jedno neléčené stanoviště je pro okolí pohromou.

Jak nato? K čemu je svazek včelařů, když není nesnadné dojít nato, že se svazové Včelařsví mnohdy ani nečte a skončí "na hromádce" neotevřené pošty. To nepočítám zdravotní referenty ZO, který nad takovou situací, kdy "přátelé" neléčí, nemůžou mít z důvodu latentnosti ostatních ani přehled. Proto usuzuji, že se udrží u nás radikální chemoterapie nad postupy jiných států v okolí, kde se zavádí "ekologické", pro nás alternativní léčení. A jsme u kvality reziduí z Varidolu do vosku a tím pádem jeho přechod do medu.

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Dobrý den,
prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku. Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě. Se sousedem se nadá domluvit.

Díky a s pozdravem Ivana

Ivana Novakova:
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
......

Když prokážete Ivano sousedovi, že vás jeho včely obtěžují nad míru únosnou (podle zákona), tak soused je povinnen udělat protiopatření. Taková míra není stanovena metry od pozemku, ale šetřením úřadů, které potom slouží jako důkaz při případné soudní při.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.

Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden druhého.
Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom, abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu pohledu.
Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.

Jsem přesvědčený, že "obsedá-li" se myslí obrazně, tedy kolik nástavků je nasazeno. Dříve se zimovalo jen v jednom nástavku, nyní třeba ve čtyřech. Proto to doplnili.
Když zimuju ve čtyřech nástavcích, nezkontroluju ani pořádně, kolik rámků a nástavků přesně obsedají. Neobsedají vždy celé nástavky a ve spodním obsedají třeba jenom čtyři rámky. Léčivo jde do celého prostoru a ne jenom kde sedí včely. Prostorem se koncentrace určitě snižuje. Podle počtu nástavků dělám i aerosol. Tam už by byly včely stažené ještě víc.
Tonda.

>No já si to vloni ověřoval, problém je, že už jsem si nezapsal jak, ale od té doby to mám v hlavě zafixováno tak, že se dávkuje na obsednutý prostor.
A to je taky v návodu, který je na webu beedol.cz uveden. Tam je napsáno OBSEDÁ-LI.
To ověřování jsem určitě dělal, myslím že přímo s Ing. Veselým (nebo tak nějak, ale už si nejsem jistý), protože jsem se v loni zapojil do testování vzniku rezistence, a samozřejmě jsem chtěl dodržet stoprocentně metodiku.

Od: Eman:
> Gusto, co je to míra únosná? Někdo "unese" 1 roj za rok, někdo žádný.
>
> Tento problém tu už byl diskutován, nebudu se opakovat ...(viz
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=15771&)
> Nedá se tady nic paušálně definovat, záleží na tom, jak vypadá konkrétní
> situace, jaké to bylo v minulosti, co se podstatného změnilo a proč vám to
> nevadilo dříve. Nejlepší je přátelská domluva a snaha o pochopení jeden
> druhého.
> Pro představu pokud máte psa (člena rodiny), a soused bude trvat na tom,
> abyste psa dala okamžitě pryč, že mu vadí štěkot. Je to otázkou úhlu
> pohledu.
> Rojení včel není nebezpečné, roj má jiné starosti než na někoho útočit a
> taková situace je v krátkém období 1-2 týdnů. Co by za to některý sadař a
> zahradník dal, aby měl v sousedství včelaře.
.......

S tímto jako celým s tebou souhlasím, ale je tu otázka. To, jestli je překročena míra doopravdy rozhodne šetření místní situace. A to je z důvodu, kdy se nedá s včelařem nedá dohodnout po přátelsky. Úhly pohledu jsou nakonec velmi jednoduché. Jestli by byla překročena míra únosná, včelař porušuje zákon a to je rozhodující. Sousedské vztahy jsou různé a nejhorší je záměrná neochota.

Také k rojům. Jestli je nebo není roj agresivní rozhoduje délka doby po vyrojení, zásoby a občas geny. U takového dlouhodobě zavěšeného roje si není člověk jistý, ani když má důvod si myslet, že je nebodavý. Včelstvo si bude chránit zásoby mnohem více, jestli visí otevřeně jako roj např. 1 měsíc a v bezsnůškovým období je to ještě horší, protože je jaksi jeho přirozenou obranou celku, útok kvůli obraně za každou cenu. Dá se to pochopit snáze v případě, jestli existuje člověk, který by neublížil druhému, ale v případě války rozkazem střílí po nepříteli s nasazením vlastního života .

_gp_
http://vindex.ic.cz

Děkuji za příspěvek.
Zajímal mě právě tento případ kdy oddělek doroste do podzimu na celý nástavek a zda mu po celou dobu vystačí pro let včel a větrání očko.

Jirka Daněk

------------
od Radim Polášek

Jinak není to nějak kritické. Odchovávám oddělky, v podletí v podstatě plně
zaplněný jeden nebo i někdy dva nastavky 39 x 24, mám je ve včelíně, otvor
propojený s výletovým otvorem 33 mm ve stěně včelína trubkou 10 - 15 cm
dlouhou stočenou z hliníkové fólie z plechovek a vloženou do těch otvorů.
Někdy použiji dna bez sít a potom jediné větrání je přes ty trubky. Otvor je
většinou ve dnu, kde je pod rámky volný prostor, ne v nastavku. Jediný
rozdíl, co jsem zpozoroval, je že krmení na podzim trvá asi o třetinu déle,
než včely přes tu trubku vyfoukají vlhkost dodanou roztokem cukru. Kdyby to
byla produkční včelstva, přirozeně by se to odrazilo na výnosech, u oddělků
to je jedno.

R. Polášek

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

Jarní setkání včelařů „U kočovných vozů “
na Kunětické hoře dne 29.4.2006 od 9.00 hod.
Program:
1. Kurz chovu matek: přednášející- Vlastimil Dlab chovatel a učitel včelařství
2. Moderní způsoby kočovného včelaření v podmínkách Pardubického regionu,
a veterinární předpisy : přednášející Evžen Báchor učitel včelařství
3. Národní a Evropské dotace: přednášející Evžen Báchor
4. Včelí pastva: přednášející Ing.Hromádko
5. Okénko hostů:
6. Volná beseda se včelaři

Občerstvení: grilovaná klobása, limonáda- zdarma!
Součástí setkání bude přítomen stánek z Hradce Králové „Včelaření hrou“se včelařskými potřebami a medovinou
Stanoviště je umístěno v ovocném sadu Kunětické hory na severovýchodní stráni.
Výchozím bodem je parkoviště u restaurace pod Kunětickou horou. Od parkoviště se vydáte asi 300m úzkou asfaltovou cestou směrem do Kunětic. (Jako by jste chtěli obejít Kunětickou horu). Majitelem vozů je včelař Evžen Báchor


Srdečně zve Báchor Evžen
předseda ZO ČSV Pardubice

Obavam se k dohode nedojde,
moderní zahrada s anglickým travníkem a kameny včely moc neláká a tak
přítomnost včel ve vedlejší zahradě nemusí být mimo roje znát (naopak voda,
květy a stromy ... je mohou lákat velmi), vzdalenost neni ten nejvetsi
problem.
Z hlediska práva to tu již popsáno bylo několikrát.

Spíše se jedná o otázku - skutečně štípou a opakovaně škodí ? To by bylo
základem smyslupného sporu.

Moje děti mají u včelína rybníček s karásky a popravdě nejvíc žihadel
dostaneme, pokud běháme na boso po mokré louce a včelu přišlápneme. Ale i to
se člověku občas pro test odolnosti organismu hodí. Zmije i sršni se již
také objevují častěji. Když jsem chodil jako doprovod s menšími skauty, tak
některé děti byly po štípnutí vosy do nohy tak vystresované od rodičů, co se
všechno může stát a jak to hrozně bez léčení oteče.Co nastane třeba při
štípnutí dítěte do jazyka a jak tomu předcházet o tom se nemluví.

K. Zak

-----Original Message-----
From: Pepan [mailto:Josef.Mensik/=/seznam.cz]
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku

vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ivana Nov?kov? <ivcat/=/seznam.cz>
> Předmět: Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku
> Datum: 18.4.2006 09:33:20
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
> prosím o radu - jaká musí být vzdálenost úlů souseda od našeho pozemku.
> Pravidelně se rojí na naší zahradě a zamezují nám volný pohyb po zahradě.
> Se sousedem se nadá domluvit.
>
> Díky a s pozdravem Ivana
>
>
>

No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

Odesílám znova. příspěvek jsem poslal před hodinou, ale v konferenci se
neobjevil.


No, já bych s tou obvyklou činností byl opatrný, včely vnímají docela dobře
otřesy půdy vznikající při práci na zahradě, jako třeba okopávání, ale i
obyčejné chození a to, že nejsou v úlu, ale někde v roji na větvi schopnost
vnímat otřesy nevylučuje. Taky protože se včely dorozumívají hodně pomocí
feromonů, mohou některé tělesné pachy, pot i různé umělé desodoranty,
aviváže a voňavky vnímat jako podnět k útoku. Doporučoval bych nevčelaři
nepřibližovat se k roji blíže než na 3 - 4 metry. Naštěstí běžný roj sedí na
místě 2 - 3 hodiny, pak se vrátí včely průzkumníci a roj i bez zásahu
včelaře se odstěhuje do nějaké nalezené dutiny. Velice málokdy se stane, že
se roj neodstěhuje, zůstane někde na větvi, dokud ho vítr a déšť nezničí a
pak je to na zahradě teprve problém. Pak je ještě třeba uvést, že po roji
zůstane navoněná větev, která obvykle do prvního pořádného deště láká okolní
proletující včely, takže často jich několik kolem chvíli lítá, než zase letí
za svou prací.

U míry obtěžování bych rozlišoval, jestli nějaký člen rodiny třeba není na
včelí bodnutí alergický. Pokud ne, je to skutečně věcí dohody. A možná
nějaké malé exkurze ke včelám a při využití kukly a dalších pomůcek jejich
pozorování zblízka. Zažil jsem docela intenzívní nepříjemné pocity u
některých lidí, když jsem jim ukázal jen fotografie hroznů včel visících v
horké letní noci z česen úlů. Pravda, byly černobílé a docela kontrastní,
takže ty včely tam byly dost výrazné.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pepan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 18, 2006 12:26 PM
Subject: Re:Vzd?lenost ?l? od soukrom?ho pozemnku


vzdálenost není určena žádným zákonem ani předpisem ale roje se bát
nemusíte jakmile se usadí což trvá přibližně 10 minut je naprosto klidný
pokud se pod ním nebudete chovat jako bojovník s větrnými mlýny můžete tam
provádět veškerou obvyklou činnost. Nejlepší je jakmile to zjistíte tak
souseda povolat ať si ho odnese ale pokud nevidíte že vylétl roj z jeho úlu
tak nemusí ani být jeho ale zpravidla bývá

Pepan

Také jako druhá záležitost je situace, kdy se gabony PA léčí, ale nedostavuje se účinek. Uvažuji o nezávislé kontrole a rozboru u konroly léčiv Gabonu PA 92, u kterého mám podezření z loňska, předloňska a před třemi lety, z nedostatečné účinnosti z důvodu špatné účinné látky v nosičích. Pro mě je taková kontrola, která ukáže vadu Gabonu PA 92 impulzem ke při s výrobcem o finanční náhradu uhynulých včelstev kvůli vadnému léčivu. Loni, světe div se, starý, lokálně naindikovaný a schválený SVS PF 90 účinkoval, ale PA opět měl mimo území s PF problémy. Tak jsem rozhodnut ho proklepnout na účinné látky. Nejde o malé ztráty přepočítané na koruny. Také se mě to potvrzuje u okolních včelařů, kdy vytáhnou Gabon PA a zafumigují Varidolem a spad obrovskej.
_gp_
........
Odkuď se tam tolik roztočů bere? :-)
Je to asi moje klika, ýe včelařím na včelařské samotě, a v oblasti mírné pozitivní deviace.
Nyní tady máme VD minimum, (místně) a tak mám kliku, že nemám co léčit. A ty roztoče, co jsem si přivezl z kočování, jsem zlikvidoval na 100%. Zde se střídalo léčivo v rámci testu rezistence, ale padaly po obou léčivech, ale i v místní skupině, kde jsem léčil jen běžným Varidol Fum (amitraz) spadaly všechny.

Osobně si myslím, že tady záleží na místní dohodě. Pokud je tak okolo 2 až 3 kilometrů zodpovědných včelařů. Tak se tam dají roztoči vyhubit. A naopak. Když koukám do výsledkové listiny, do které jsem napsal výsledky asi za posledních 8 let, tak tam vidím oblasti, kde bych včelařit nechtěl.

Jak říkali soudruzi, Všechno je v lidech.:-)

Môj postreh o prípravku GA PA 92, ktorý stále považujem za dobrý a mimoriadne účinný, ale i preto, že nezanecháva rezíduá acritnathinu v zásobách a vo vosku. Včelári mu často pripisujú neúčinnosť na roztoče a obviňujú ho i z toho, že roztoče sú naň rezistentné. Nič také sa u mňa neobjavilo.
Čo je dôležité, je dôležitý začiatok liečby (začiatok augusta, keď sa tvoria dlhoveké včely), ktorý mnoho včelárov podceňuje a do včelstiev ho vkladajú opozdene a podľa mňa preto aj neoprávnene. Metodika liečby je dobre popísaná a preto ju treba aj dodržiavať: do včelstva vkladáme toľko pásikov, koľko je v tom čase obsadených debničiek včelami (na každú debničku 2 ks) a vložiť do správne rozšírených uličiek a ponechať nie 24 ale 40 dní. Je to v rozpore s odporúčanov dobou, ale pretože sa stáva, že pri vhodnej konštelácii pre V.D., môže jedinec po vybehnutí s bunky prekĺznuť do práve viečkovanej bunke s larvou včelami a V.D. sa nedostane do styku s hubiacou látkou. Toto mi potvrdil aj ing.Veselý. Ja vkladám GA PA 92 do jednej uličky, ktorú urobím v strede plodového telasa, teda tam kde sa najviac zdržuje matka a keďže medzi včelami musí neustále kolovať materská látka (chuť), a preto aby ju získali včely často musia vyhľadávať matku a práve tam sa dostanú aj do kontaktu s gabonom. Okrajové včely sa vracajú nazad na svoje miesta, kde V.D. infikujú a ten hynie.
Toto je prvá fáza liečby, druhá fáza pozostáva preliečenia včelstva v polovici až koncom októbra (X.mes), pomocou fumiganta Varidol Fum (2 kvapky na priestor 40-50 litrov- jedna debnička miery B). Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.
!!! Dôležité upozornenie!!! Ak má byť fumigácia účinná, vo včelstve sa nesmie nachádzať zaviečkovaný plod!
Každý rok to dosiahnem uzatvorením matky v čase od 20 do 30.9 do malého izolátoru 14x40x130mm, s prístupom včiel do klietky z jej boku. Je to výhodné, lebo včelárovi stačí rozšíriť v strede úľa uličku na 15mm a zasunúť izolátor zavesený na drôte do stredu plásta a čo je dôležité na 21 dní a až potom včelstvo fumigovať. Tým, že matku uzatvoríte do úľa včelstvo o nič nepríde, lebo tieto pôzdne včely sa nikdy dlhoveké nestanú a ešte do zimy vypadnú!
Je to náročné na prácu, ale včelár po zime nebude konštatovať, že mu včelstvá vypadli poškodením včiel V.D, takže tým práca naviac dostáva zmysel. Anton

Samozřejmě na úřední desce, SVS i KVS. I když jsem si dal vyhledat slovo "mor plodu", nenašel jsem kromě zmíněných ohnisek z října 2003 nic než plky mluvčího o tom, že lidé škodí včelám víc než mor.

..... lidé škodí včelám víc než mor.

Zlatá slova, do kamene tesat.

Přátelé.
můj známý prodává velmi levně z pozůstalosti po svém otci,který byl truhlář spoustu kvalitního nářadí a truhlářský
ponk. Jsou to všechno věci z dobrého materiálu a ne koupené v hobby sortimentu v supermarketu.
Pokud máte někdo zájem volejte přímo jeho na číslo 604 580 004 celá pozůstalost je na Praze 4.
J.M.

Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe na
internetu.

mp

Nedávno jsem taky zkoumal nosemu pod mikroskopem, problém je ji v
mikroskopu rozpoznat.
Vzorky lze získat buď rozmělněním uhynulých včel, nebo z výkalů, či
preparací zažívacího ústrojí (odžíznout hlavičku a pinzetou vytáhnout
poslední článek zadečku, s ním se vytáhne celé zažívací ústrojí).
K tomu se přidá kapka destilované vody a tento vzorek se strčí pod
mikroskop. Pozoruje se pži zvětšení okolo 600x. Prvok by měl prý mít
zabarvení mírně do modra až modrozelena.

V rychlosti jsem našel např. následující odkazy:

http://blekingebi.net/ovrigt/Nosema_030308_PK.pdf
http://www13.ages.at/web/ages/content.nsf/73b5f92ac245b957c1256a9a004e1676/1c09553db79456d9c1256e2a00626a7e/$FILE/Nosematose.pdf

Milan Čáp

Michal Pol napsal(a):

> Přátelé, kde najdu návod, jak zjistit pod mikroskopem nosemu? Nejlépe
> na internetu.
>
> mp
>
>

Priatelia včeláry Holcov test aj s foto na www.vcelimor.szm.sk lacný test a funguje.

To neděláš dobře Antone!

>Fumigant zapaľujem na úľovom dne včelstvom na nehorľavej podložke.

O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn, Emane. Pritom v mojom okolí dosť často počuť vetu: túto zimu mi uhynula polovica, 2/3, z 20-tich včelstiev mi ostali 3 a pod. O úspešnosti akejkoľvek metódy rozhodujú vždy výsledky. Anton

Asi jsem to Antone nenapsal jasně, jak jsem to myslel. Zapaluje se pásek zavěšený (ne na podložce) ve svislé poloze s kapkami fumigantu.
Ostatní text jsem nezpochybńoval. Výsledky o úspěšnosti metod mohou rozhodovat, jen pokud jsou vyhodnocovány objektivně a správně. Taky mi jeden včelař zpochybňoval náš systém léčení podle svých "výsledků" "Neléčil jsem a včelstva mi přezimovala perfektně". To, že přes chyby včelaře včely přežijí, není vždy důkaz správnosti postupu.

Metoda léčení při fumigaci přece nemusí být jediným faktorem, který může
rozhodovat o míře zamoření včelstev. A pracovníci z výzkumného ústavu
nejednou zdůrazňovali, že se musí všechna účinná látka odpařit přibližující
se žhnoucí částí knotu, což zajišťuje pouze svislá poloha - a ne částečně
shořet, což se děje při položení knotu na nějakou podložku.
S pozdravem Petr-

----- Original Message -----
From: "A.Turcani" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 20, 2006 6:33 AM
Subject: Re: Olej z tymianu na varroazu?


>O tom, že táto metóda je správna, rozhodujú dosiahnuté výsledky v boji
> proti V.D. Každoročný priemerný odpad na včelstvo je nízky a z titulu
> poškodenia včiel som už 15 rokov nazaznamenal ani jeden úhyn ...

Asi fumiguje takto. Ve prostředku vysokého podmetu je umístěný knot ve svislé poloze , visící např. na trianglu z vázacího drátu. Ničeho se nedotýká.Úl musí těsnit. Bohužel, i když se domnívám, že je to dle doporučené metodiky, provádí se dvakrát a ještě již za nizkých teplot aerosolem.Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu a nemám je ve voze ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.

Nevím, jestli to zabouchání dostatečně pomůže, když josu včely sraženy do chumáče. Doporučuje se taky strčit do vyššího podmetu PET lahve s horkou vodou.

Dej si před fumigací bílý papír do podmetu a druhý den se podívej jak napadají roztoči. Pokud jsou včely v chumáči, tak opadají z kraje do kruhu a z uliček padají minimálně. účinnost je tak malá.

>Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu

ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.
...............
Na akcie opravdu nikdo žádnou metodiku nevynalezl, kromě pravidelného a dlouhodobého investování.
A na léčení roztočů je jednoduchá metodika. dodržet návod, léčit co nejpozději a pokud to teploty již nedovolí fumigovat, tak earosol. Jak jednoduché, prosté a stoprocentní!!!
Jinak u informací jak kdo fumigoval, přátelé, uvádějte KDY jste fumigovali.
Je celkem logické že léčivo a léčení nefunguje, když je plodiště plné plodu.
Když tak vidím celé ZO jak soutěží kdo dřív vyléčí, tak pořád valím oči, a jsem rád, že jsem rád a že tam nemám včely.
ˇ
Do předloňska jsem léčil jen knoty , v Podkrkonoší a to říjen, listopad a Vánoce (to přichází pravidelně oteplení)

Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.
Karel.

Nazdar
pánové zapomněli jste na rozdíly v provádění fumigace v ČR a v SR
V SR se dává do podmetu napuštěný pásek v libovolné poloze a klidně i na podložku
a v ČR se dávají 2 nebo 4 kapky na pásek zavěšený ve svislé poloze

Vážený priatelia včelári
Na internete som sa dopracoval k článku pána Hubača , ktorý píše že je epidemiológ. S jeho názorom , že včelí mor sa nesmie liečiť antibiotikami na 100% zdieľam a u ž hlavne preto, lebo únia si chráni trh z medom v Európe. Ako náhle by sa povolilo liečenie antibiotikami tak by mohli včelári v Európe úplne ukončiť svoju činnosť. Dôvod? Okamžite by bol Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v ktorých boli antibiotiká. To znamená , že cena medu by klesla možno na cenu 10,- Sk za kg. Tým pádom by sa stalo včelárstvo stratové. Preto račej 1000 krát bez antibiotík.
Tým pádom aj žiadosti o dotácie by boli nepriechodné. Len toľko v stručnosti a venujme sa hygiene a prevencii proti chorobám včiel. V jednotnom postupe je sila v boji proti chorobám.

Pavol Červinka ( 33r.)

Dne čtvrtek 20 dubna 2006 19:59 Pavol Červinka napsal(a):

> Európsky trh zaplavený nekvalitnými medmi z Číny , Avganistanu a medom v

dd,

kde jste se docetl, ze Avghanistan je medovou velmoci ? Nebyla to spise
Argentina ?

Honza

Honzo mám kamaráda v Londíne, ktorý si tam bude otvárať obhod s tradičnými pochutinami z Čiech. Dal som mu za úlohu či by sa tam dal predávať náš med a hlavne či by bol schopný konkurenice. Jeho manželka je ekonomická analityčka a jednoznačne niesme tam momentálne konkurencie schopný. Keď bol doma ukazoval mi fotky z tržníc a tam som si všimol ten predaj medu. Hneď ako prišiel do Londína poslal my mail, že je tam veľa Čínskeho medu, Pakistánskeho a dokonca už aj z Avganistanu. Ja som netvrdil, že je Avganistan veľmoc. Moja myšlienka bola upné iná. Mne sa jedná náš Evropský med a jeho kvalitu.
Ale ďakujem za pripomienku a som rád , že si na môj článok reagoval. Prajem ti veľa úspechov. Pavol Červinka

Som rád, že autori príspevkov použili rozumné argumetácie na môj príspevok. Stále platí, (v tomto prípade), koľko včelárov, toľko argumentov a pritom sa jedná o ten istý spôsob boja proti V.D. Keďže som od rána na včelnici (odohnal ma dážď a znovu som vrátil) aby som dokončil v 55 včelstvách prípravu na zber peľu, nemohol som hneď reagovať na Vaše vyjadrenie.
Prezimoval som 75 včelstiev v dobrej kondícii. Keď som pri odberu peľu, pýtam sa Vás prečo českí včelári neodoberajú peľ a nedodávajú ho holandskej firme KOOPERT. Ing. Ján Gróf (zástupca firmy) na otázku či sú českí včelári vylúčení z dodávania peľu odpovedal nie, nejavia záujem. Pritom ročne potrebujú získať 250 ton peľu na chov čmeľov. Od včelármi zo Slovenska uzatvoli dohodu na 85 ton. Maďarskí včelári využívajú možnosť na dodávku tejto výbornej komodity a peľ osobne dovážajú do N. Zámkov. Ostatný peľ sa dováža zo Španielska. Odberateľ uporednostňuje peľ nie z tecnických rastlí, ale pre čmele sa lepšie hodí peľ z prírodného prostredia.

16007 Eman:ja som dobre pochopil Tvoj komentár. Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva. Ide to rýchle a dokonale, letáč zatváram molitanom len na max. 15-20 min., príklopka vzadu je jedinečná, netreba sa naťahovať s otváraním a prekladaním debničky!

16008 Lokvenc: Problém s dokonalým zhorením pásika nemám, lebo zohnutím do obráteného V vždy zotlie bezozbytku .

16009 Kozlík: nemám oddeliteľné dná hlboké, sú 80mm a do nich by som pásik nemohol zakvačiť a nie je to ani potrebné. Na zimu ponechávam 3 deb. miery "B", včely sú v tretej deb. bez zúženia. Väznenie matky v izolátore 21 dní je naozaj výborná vec, lebo posledný zásah bez zaviečkovaného plodu dokonale vyrieši existenciu prežita V.D. Áno, je to určitá práca vyhľadať matku a vložiť do malého izolátora, ale v tom čase sa matka zdržuje na poslednom plode (v strede plodového telesa), nájsť nie je až taký problém. Možno oveľa menší a určite lacnejší, ako decembrové preliečenie aerosolom.

16010 Eman: doporučuje na rozídenie chumáča pri pôzdnej fumigácii použiť teplú vodu vo fľaši PET, prípadne búchanie na stenu úľa. Už som raz napísal v Konferencii, že pôzdne ošetrenie fumigantom nie je o nič horšie, ako ešte pôzdnejšie aeorosolovanie. Fumigant prenikne do chumáča takisto ako areosol, a to aj preto, že zimný chumáč nasáva fumigant do jeho stredu aj preto, že práve fumigant chumáč rozruší, ale mu neublíži, včely sa rýchlo upokoja a ak sa ešte V.D. v chumáči nachádza vypadne. Potvrdila mi to aj posledná fumigácia v 11.mes. 2005

16011 Karel: to, že matky plodovali pri nalietavaní na svazenku nie je rozhodujúce, lebo matky vždy reagujú plodovaním a jedno či stará alebo mladá, na prínos peľu do úľa, približne do konca 10.mes., v 11 a 12 mes. úpodľa mojich zistení ani pri teplote 14°C matky neplodujú, v včelstve nastáva zimný kľud, pud kladenia vajíčok sa znovu prebúdza pri plusových denných teplotách v januári- ledna.

16012 Libor: Na Slovensku používame obidva prípravky Avartin a Varidol fum., obidva sú postavené na rovnakej účinnej látke amitraz. Ja osobne používam prípravok Taktic=amitraz, ktorý je totožný s Varidolom, ale v Biolekárňach oveľa lacnejší. Problém je len v nedostatku vhodného nosiča, ktorý nehorí ale len tlie.

Možno tieto komentáre poslúžia obidvom stranám, všetko sa dá robiť lepšie a účinnejšie. Ešte dodám, po zime rok čo rok podmetové podložky dôkladne vyhodnotím, V.D. v melive okamžite objavím. Ani v jednom včelstve, "napriek nesprávnej fumigácii" som túto jar neobjavil ani jedného odpadnutého roztoča a preto spôsob boja proti V.D. ako ho ja robím, mi zabezpečuje včely bez nadmerného výskytu V.D. Anton

Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu. Léčí se brzo (i gabony) asi proto, aby se odlehčilo včelám. Aby neslábly vlivem roztoče. Konečné doléčení při větším napadení je aerosolem v pozdější době.
Jak se pořád opakuje. Chce to, aby se přesně dodržoval předpis na léčení a každý si nevymýšlel svoji teorii. Tohle bych nechal na povolaných.
Tonda.

>Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.

Dovolil bych si trochu s př. A Turčanim polemizovat.

To, že hořlavá zóna pásku musí být pod místy nakapanými léčivem je v
podstatě logické. V zóně je teplota až několik set stupnů, následně plyny a
kouře jdou přímo nahoru a ohřívají odhadem 1 cm knotu nad zónou hoření
postupně až na odpařovací teplotu léčiva. Pokud hořlavá zóna jde z boku, je
naopak vyvolaným prouděním nespálený papír ochlazován a ohřívá se až přímým
kontakem s hořlavou zónou. Takže se léčivo odpařuje rovnou do žhavých uhlíků
knotu a rozkládá se. Nejlogičtější je tedy svislé zavěšení za horní část
knotu. Pokud se to děje jinak, musí se odhadnout, kolik léčiva se v žhavé
části knotu rozloží a přidat o to víc, až odhadem několikanásobně. Je jedno,
jestli knot zhoří celý nebo nezhoří. Podstatné je, aby se do vzduchu dostala
potřebná dávka léčiva.Co se týká pozdní fumigace, klíčový problém je ve
velikosti vznikajících čísteček léčiv. To je věc, která se bez speciálních
přístrojů zjistit nedá. Takže tady já věřím oficiálním tvrzením třeba
výzkumníkům z VUVČ z Dolu. Trošku se dá odhadnout, pokud je něco ve vzduchu
vidět, jako kouř, má to podstatně větší částečky než to, co ve vzduchu vidět
není, jako částice aurosolu. Větší částečky se přirozeně udrží ve vzduchu
mnohem kratší dobu. Nějaké rozrušení včel v zimním chumáči je problematické,
nikdy se nepozná, jestli jsou rozrušeny všechny nebo jestli se ozývá jen
nějaká tisícovka a zbytek je v klidu. Co se týká vhodnosti, vnášené množství
léčiva fumigací podle metodiky VU Dolu je ještě několikanásobně menší než
při aerosolování.
Problém při fumigace je ten, že když je ještě dostatečně teplo na fumigaci,
je ještě ve včelstvech plod a později je už zima. Teoreticky bych tedy
propagoval tady prastaré klíckování matek, ostatně kdysi bylo klíckování v
návodech na fumigaci povinné. Prakticky to jednak vázne řekněme na mém
nedostatku času a taky na tom, že termín léčení nikdo neví předem. Můj
důvěrník neví o termínech léčení nic, dokud nedostane léčivo s pokynem v
nejbližších pár dnech provést první fumigaci a za týden druhou. Může to být
klidně na začátku října nebo na začátku listopadu, ale za současné situace
se klidně může stát, že důvěrník ke mně přijde až na začátku prosince s tím,
že veterina nařizuje místo fumigace provést tři léčení aerosolem.Za takových
podmínek se klíckovat matky nedá. S aerosolem je to ještě hůř, důvěrník
dostane přístroj , aby ošetřil svých cca 15 včelařů, dopředu to nikdy neví
a za dva tři dny už musí přístroj odevzdat, protože musí léčit další.
Internet na komunikaci používat neumějí a telefonovat předem netelefonují,
protože to stojí peníze. Moje snaha před časem získat od těchto lidí nějaký
časový harmonogram léčení, abych si mohl dopředu na léčení udělat čas, byla
považována málem za můj osobní útok na organizátory léčení, takže tady na
toto jsem rezignoval. Takže na podzim jen čekám, až přijdou a v rámci
možností si na ně udělám čas a léčí se. Jen čekám, co se stane, až přijdou a
já třeba budu na týden pryč.

Co se týká plodování v 11 a 12 měsíci, podle mých zkušeností, pokud je
teplo, běžně plodují. Třeba předloni jsem v době vánočních svátků spojoval
včelstva. Bylo to v zadováku, takže to šlo po rámcích. Našel jsem tam zbytky
zavíčkovaného plodu o rozloze 1 - 2 dm2 evidentně vyběhlého v prosinci.
Tehdy byl teplý listopad i prosinec, v prosinci 5 - 10 nad nulou, ale v té
době už byl asi týden mráz, v době spojování bylo ve dne okolo 10 pod nulou.

Co se týká toho odběru pylu, tam podle mne vadí to, že včelaři v
nastavkových úlech zatím směřují snahu o ošetřování včelstev na co největší
úsporu času, to znamená zasáhnout do včelstva, uspořádat nastavky jednou za
14 dnů, tři týdny někde na stanovišti v lese, maximálně se tam jednou za
týden podívat z dálky, jestli nějaký vandal včely nepovalil, jinak ne.
Produkce pylu vyžaduje pyl odebírat každý druhý den nebo možná i denně. A to
do toho zažitého schématu nepasuje.
O odběru pylu uvažuji, ale zatím dost předběžně. Vzhledem k systému, co
plánuji používat, nebudu moct použít velkoobjemové pylochyty ve dnu úlu,
takže jedině by to mohly být česnové. Tam mi zatím vadí problém, jak to
udělat, aby v pylochytu neskončily i nečistoty, které včely vynášejí z úlu
ven.

R. Polášek

Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat. Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není náhodná a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se odpařit před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Dneska je v MF Dnes, že ve Stonavě na Karvinsku uhynula přes zimu většina
včelstev. Ze 111 jim tam zbylo 18. Stonava je poměrně nízko nad mořem a v
běžné zimě je zima často přerušována oblevami, kde se včely mohou proletět a
přemístit zásoby. Řekl bych, že tamní včelaři si časem vyvinuli takové
technologie ošetřování včelstev, které s tím počítaly. Letos ovšem byl na
území celé severní Moravy včetně nejnižších míst sníh nepřetržitě od
poloviny prosince po začátek dubna a ty včelstva na to doplatila. Typoval
bych, že na stanovištích s drsnějším klimatem, kde je obvyklé, že tam sníh
leží tak dlouho, byly ty zimní ztráty minimální.

R. Polášek

Emane, VUVc V Dole nie je jediny vyrobca.
Slovensky vyrobca Bares Nitra, kt. vyraba pasiky uz napustene ucinnou
latkou ( dodavaju sa na trh pod oznacenim Avartin ) odporuca ich prehnutie
do "V" a po zapaleni vlozenie do podmetu

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
21.04.2006 11:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: fumigace






Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen
proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru
vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by
mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla
úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a
tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat.
Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není
náhodná
a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh
odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na
nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob
výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je
hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se
odpařit
před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky
shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plame�om, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Ale př. Anton psal o fumigaci Varidolem Fum a o metodice převzaté z DOLU. Pak by měl dodržovat předpis DOLU a pásek mít zavěšený.
Tonda

>Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný systém léčení.

A.Podhájecký:
Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu.
......
U nás vydává vyhlášku KVS, ne OVS a nejsem si jistý, ale přesné určení měsíců v ní asi není. Maximálně kterým měsícem počínaje. A je tam určitě pasáž o nepřítomnosti plodu. Takže Ti co doléčí do konce října ji určitě porušují.

Koordinace léčení na podzím.
Dobrý včelař si včely diagnostikuje na spad a pokud má podezření, tak léčí, jak může. (Formidol, gabon - ale s tím je problém, protože tady u nás se nedá jen tak sehnat, je na předpis. V září už může fumigovat) takže množství roztočů srazí a neohrožuje okolí. A jestli si 2. a 3. ošetření udělá až na podzim a v zimě, je jeho věc, pokud dorží metodiku.

Jinak si myslím, že pokud nedojde k přenosu roztočů vyloupením nějakého zaneřáděného včelstva, tak už od srpna (pokud není intenzívní snůška) není nebezpečí přenosu roztočů z jednoho stanoviště na druhé.
S vyjímkou včelstev, kde je nějaká porucha - oslabené, matka atd.
Protože už není snůška, včely slídí a včlstva střeží česna. Pravděpodobnost, že by se do úlu dostala cizí včela (s roztočem) je velmi nízká oproti období intenzívní snůšky.
A trubci jsou už většinou vyhnáni a v normálních včelstvech nepřijímáni.

Já si to právě ověřil vloni, jak jsme si přitáhl ty včely s roztoči ze svazenky. Až ze svazenky si myslím proto, že se po návratu ještě neprojevil spad na podložkách (byl v řádu tak jednotek za týden na konci srpna) a při léčení na konci října byl rekord až 1800 v jednom včelstvu. Průměr byl asi 500. Protože jsem z organizačních důvodů byl nucen kočující včely přivézt domů na včelnici, tak jsem se děsil, jak dopadnou mé domácí včely. Včelstva byla v těsném sousedství.
Na počítání roztočů na těchto podložkách jsem už neměl sil, v tamtěch jsme s manželkou napočítali přes 12 000, ale bylo to od jednotek do stovky maximálně. Ale převažovaly podložky s řídkým spadem, tak do 50.
A to byly včely od 10. srpna vedle sebe na stanovišti.
A je otázka, jestli se v nich roztoči ocitli právě z těch kočovných, nebo se normálně zhoršila situace obecně.
V předchozím roce jsem zde neviděl žádného roztoče.

Karel

Zdravim,
Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych varoázu.
Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15 včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10 včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30 včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze, nebo kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale staršími(červnovými a červencovými).

Zdraví Luboš Holý

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva bez roztočů. Zdraví R. Stonjek

Asi by to chtělo vědět víc. Jestli se ty včely ve Stonavě vytratily do
prosince nebo ledna, jak se dějě u varroázy nebo nebo jestli na jaře
včelaři vymetali z rámků mrtvé včely a na druhé straně rámků byly zásoby.
Možná, když je v Polsku vyšší intenzita varoázy roznášejí tam roztoči i více
různé virové nákazy a Stonavští na to doplatili.
Jinak to, že v září začali roztoči přibývat rychleji mohlo být i divokým
včelstvem umírajícím na varoázu někde v doletu včel, které bylo během září
vyloupeno a roztoči se na loupících včelách přemístili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo holy" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Zdravim,
> Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych
> varoázu.
> Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých
> včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad
> 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý
> pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15
> včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10
> včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
> Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší
> matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno
> bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30
> včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
> Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního
> přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze,
nebo
> kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale
> staršími(červnovými a červencovými).
>
> Zdraví Luboš Holý

To je možné že včely byly navíc oslabeny silnou varaózou. U hranic nebydlím,
takže mi to ze začátku nedošlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:47 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost
> velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný
> systém léčení.

Zdravim,
myslim, že je to vcelku jedno, dle mých zkušeností(fumiguji do podmetu). Z podmetu je to pouze ruchlejší a jednodušší. Hlavní problém vidím v zavíčkovaném plodu. Klíckovat matky nebudu, ale před fumigací určitě prohlédnu včelstva s podezřením na plod a ten nkopromisně zničím(stále se musím učit), koncem září je to stejně samý roztoč.
Dávám přednost účinnosti a jednoduchosti.
Luboš Holý

zdravím pana luboše:-)vždy bude mojím vzorem.

Asi budeš zklamán, protože to jsem již zkoušel.Jeden rok do nástavku- pak bylo všude kolem spousta ztuhlých holek, co si chtěly bodnout a další roky zase do podmetu.Výsledky jsou téměř na stejno, když nebudu počítat první rok a také 2005.No na stejno, bojím se ti to říct abych ti radost z tvého objevu nezkazil.Kdybych to vzal jen statisticky- tzn . s možnou chybou, tak v nástavku jsem byl o 0,5 roztoče na včely horší.No ale každý by si měl vyzkoušet v rámci možností kudy cesta nevede.

a jak to uděláš?

Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše + některé další věci na Langstroth. Cena po dohodě dle dopravy atd.Tel 605277926.Českobudějovicko.

Mohl bys nám prosím napsat, na co a proč ze světového Langstrothu přecházíš?

Honza Čáp

> Protože končím s mírou Langstroth 15,9 cm nabízím loňské panenské souše +
> některé další věci na Langstroth.

Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu ulítlé.

Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o "vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů. Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu. Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce. První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 21.4.2006 14:27:16
> ----------------------------------------
> Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat
> poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v
> zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v
> podmetu. Moje praktické zkušenosti jsou tyto. / jsem dalek tomu považovat
> to za důkaz, spíš se jedná o zaj. informaci/ Na dvou včelnicích fumiguji v
> podmetu a roztoče tam mám pravidelně 3 - 4. Na jedné včelnici, kde pintlich
> předseda sám fumiguje a vyžaduje to striktně za předposledním plástem, jsem
> roztoče ještě neměl. To je také důvodem proč chci letošní zimu fumigovat za
> 10 plástem a uvidím jestli dojde ke změně k lepšímu. Přeji všem včelstva
> bez roztočů. Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Kouř při fumigaci neklesá hned dolů. Nejdřív jde nahoru, pak se odrazí od
strůpku a teprve potom jde dolů. Pak se do toho vloží včely, začnou větrat
a kouř s účinnou látkou rozfoukají po celém úlu. Typické je, že včely nejsou
moc rozrušené, dokud doutná jen čistá část knotu bez léčiva. Jak se dostane
oheň k léčivu, hučení včel podstatně zesílí. Ideální pro fumigace je
nejspíš, když se fumiguje na místě vyňatého horního rámku a strůpek neleží
rovnou na rámcích. ale je tam nějaký prostor. Potom kouř stoupá nahoru a pod
strůpkem se potom rozšiřuje vodorovně až ke včelám a ty to chytnou z "první
ruky". Když strůpek leží na rámcích, kouř se dostane dál nejspíš nejvíce
postranními mezerami kolem rámku a stěny úlu. Když se fumiguje v podmetu a
knot je někde uprostřed dna (svisle!), tak pokud je obsazený spodní
nastavek, včely to taky nejspíš chytnou z první ruky a ihned léčivo
rozfoukají po celém úlu. Pokud je z nastavků vyňatý krajní rámek nad sebou a
knot hoří pod tím na kraji, vznikne něco jak komín, kterým se kouř taky
dostane až nahoru do horního nastavku ke včelám. Nejhorší je asi, pokud se
knot zapálí v podmetu slabého včelstva, které nemá spodní nastavek obsazený
nebo pokud zrovna nad knotem včely nejsou, ať už kvůli tomu, že včelstvo je
slabé nebo kvůli ochlazení se včelstvo stáhlo do horního nastavku. Potom se
horký kouř musí prodírat kolem studených neobsazených rámků a potom zbytečně
velká část léčiva na rámcích zkondenzuje.
Závěr z toho bych dal takový, že pokud je dost teplo a včelstvo není zvlášť
slabé, není velký rozdíl, jestli se fumiguje nahoře nebo dole v podmetu. A
pokud je úl v spodní polovině dostatečně těsný. Jinak ten rozdíl je.
Kouř je krásně vidět, když je na strůpku průhledný igelit nebo za skleněnými
okny v zadovácích. Průhledný igelit při fumigaci na některých úlech mám a
zadováky se skleněnými okýnky taky.. Jinak já fumiguji vždy na horním rámku.
Taky jsem za ty roky fumigace měl občas co dělat i v podmetu, párkrát jsem
třeba zapomněl vložit podložku na síto a vzpomněl jsem si až když hořel
knot. Odražený kouř od strůpku klesá někdy i v dost koncentrované podobě i
přes dva nastavky (39x24) až do podmetu. Dost zajímavě to vypadá. Umístit do
úlu pár minikamer během fumigace, mohly by vzniknout dost zajímavé záběry.
A leccos objasňující než si to domýšlet podle pár pohledů přes průhledný
materiál, jak jsem to teď udělal já.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bohuslav xxxx" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 9:26 AM
Subject: Re:Fumigace


Četl jsem všechny články o fumigaci. Pomineme-li, že to není zrovna
aktuální, tak většina úvah je chybná. Včelař nemá co přemýšlet o
"vylepšování", ale má se držet metodiky. Úvahy o tom, zda jsou částice
léčiva vidět či nikoli jsou bláboly. Fumigační pásek MUSÍ viset, léčivo se
nakape těsně před zapálením a vložením do úlu a rychlým uzavření. Dochází k
odpařování léčiva teplem stoupajícím od žhnoucího konce pásku. Prudké
shoření časti pásku s lécivem je škodlivé, proto je pásek tak dlouhý, proto
se to kape na horní okraj a proto MUSÍ viset. Navíc kouř klesá dolů.
Nepřemýšlejte, ale řiďte se návodem.
Další kapitola je doba, termín léčení. Článek by byl příliš dlouhý a nudil
by, ale je třba si uvědomit jak se Varoa D. množí. NA ZAVÍČKOVANÉM plodu.
Proto co nejpozději, ale MUSÍ být koem 10°C+ , jinak je to zbytečná práce.
První fumigace zabíjí brouky na včelách. Za deset dnů zabije ty, co byly pod
víčky. Poslední v prosinci, kdy by neměl být žádný zavíčkovaný plod. Přísně
vzato, zavíčkovaný plod by se měl před druhou fumigací zničit. Což skoro
nikdo nedělá. Není se co divit. Byla by to strašná práce. Na podzim
NEUTEPLUJEME,abychom nepodporovali kladení.

Dne neděle 23 dubna 2006 08:43 145446 Pepík napsal(a):
> Včera jsem u nejsilnějších včelstev přehodil nástavky a dokonce některým
> jsem dal třetí nástavek vše rámková míra 39 x 24 ,není to moc brzy? V týdnu
> chci udělat serii matečníků a další týden respektive víkend hodlám dělat
> oddělky.Tolik můj plán! Co říkáte Vy dlouholetí včelaři není to trochu
> ulítlé.
dd,
zalezi kde, unas jiz zacina kvest tresen.

Honza

Návod k fumigaci dodává výrobce a autoři léčení zcela jasně. Vyndat poslední plást a pásek zapíchnout do předchozího. Potvrdil to ing. Veselý v zimě na besedě u pražských včelařů, kdy také nesuouhlasil s umístěním v podmetu.
.....
Jasně. Souhlas. Tak to dělám. vyndávám plást, a někdy posunu mezeru ještě blíž k chomáči, pokud jsou již stažené.
Jen jestli se nemýlím, tak instruktážní film který jsem viděl, tak tam dávali pásek přímo mezi plásty.
A v návodu je do 4cm mezery.

Vzpomínám, jak mě na vojně připravovali (k boji :-) a mimo jiné nám vyvětlovali, že když se má dělat instruktáž, tak ukázka má být nacvičena do perfektnosti, aby nějaké rozdíly oproti předpisu, nezblbly vojáky.A věděli, že podle předpisu, je přesně podle předpisu.
Když jsem viděl ten film tak jsem si na to vzpoměl.

Odchylka k odchylce. A už jsou knoty v česnech, sklenicích, kuřácích atd.

Karel

Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale předpokládám v příštím týdnu.
Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.

Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace, takže konečná cena je pár
tisíc.

S přáním hezkého dne Josef KOUBA

----- Original Message -----
From: "145446 Pepík" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 23, 2006 1:57 PM
Subject: Re: Přehazování nástavků


> Včelařím ve 420 m/nad mořem a zatím tady ovocné stromy nekvetou ,ale
> předpokládám v příštím týdnu.
> Na téma léčení:Poslední léčení je ideální dělat aerosolem v prosinci za
> použití acetonu PA.Jde to rychle.Nedávno jsem slyšel o nějákém výrobci
> kompresorů poháněných motory Honda 4takt asi za 20 tisíc a Honda 2takt asi
> za 18 tisíc.Zatím je to v poloze "drb" jak zjistím další dám vědět.Jiní
> výrobci co vím jsou dost podstatně dražší 20 a více tisíc.
>

Nejen z Dolu. 70%, max 15 tisíc.

>Na kompresory zakoupené z Dolu je velká dotace

Vrátil jsem se k míře 39x24 (Adamec) , Langstroth mne nějak neoslovil. Po letošní zimě byla včelstva v L. na hranici smrti hladem, zatímco mírně zateplená adamcova míra na stejném stanovišti při stejném zakrmení problémy neměla. Třeba to mohlo spravit podzimních 5 - 7 kg cukru navíc, které jsem jim stejně na jaře dát musel ovšem v podobě medu.
Medu v Langstrothech bylo vždy tak stejně jako v nástavkových 39x24, případné rozdíly měla na svědomí spíš matka.
Výrobně to přijde tak na stejné peníze a když to tak shrnu, vychází mi z toho otázka, proč vlastně ten Langstroth? Já osobně mu na chuť nepřišel.Neříkám, že je to špatná míra a špatný úl, ale nějak mi tenhle úl nesedl.
Zdraví Jirka

Pro Pepíka: dlouholetí včelaři mohou na Tvé počiny říkat cokoli, důležitější však je , co na ně řeknou včely. Jestli jsou tvé plány ulítlé, určitě ti dají vědět. Na rozšiřování ta odpověď bude stejně zřetelná, jako na naplánované přelarvování - buď matečníky přijmou a dají ti jedničku a nebo nepřijmou a dostaneš pětku. Kdyby se tomu přelarvování opravdu moc bránili, odeber jim matku, to je dost pádný argument, aby pochopili co od nich chceš.

Pro Láďu Trubače, perfektní rada a známka 1*.

Já předpokládám ,že dotace jsou na všechny kompresory zakoupené pro účely aerosolování léčiv a na výrobci nezáleží. Nebo jsem to špatně četl?

Pro p. Turcani: Vaše metodika fumigace a hlavně její systematičnost Vám dává skrze své výsledky zapravdu, nedivte se však Českým přátelům, že se do Vás pustili kvůli poloze zapáleného knotu při fumigaci. Nevím jak Slováci, ale Češi jsou rození experimentátoři s vrozeným odporem k autoritám, a každá zmínka o tom, že to funguje i jinak než je psáno mnohé jedince podnítí k tomu, aby si práci ulehčili, případně experiment vylepšili tím, že na knot do véčka už není třeba kapat léčivo. Sám jsem se také snažil si metodiku z Dolu usnadnit až mě dosažené výsledky přiměly dělat to pořádně, jak je psáno. Takže jsem poslední dva roky fumigoval aerosolem, ve druhé polovině října a na vánoce, vždy s acetonem, protože je to rychlé a také laciné. 280 včelstev na zhruba 15 stanovištích jsme ve dvou přeléčili za sobotu a nedělní dopoledne. Spad jsem kontroloval pouze namátkově, výrazné rozdíly mezi včelstvy nebyly, po první fumigaci kolem 100-150 roztočů, po druhé se ještě nejací našli, v únorové měli do 3 roztočů.
Co mě však na rozdíl od většiny Českých přátel zaujalo více, než vcelku u nás dost dobře řešená problematika léčení nákazy roztočem VD, je Vaše zmínka o systematickém výkupu pylu ve pro Slovensko významném oběmu, zaštítěném dokonce dohodou se Slovenskými včelaři. Myslím, že v dneštní době nadprodukce medu u nás a výkyvům výkupních cen medů, by zvýšená produkce pylu navíc na úkor produkce medu, mohla být alespoň berličkou na podlomené zdraví Českého včelaře. Myslím, že si to přímo říká o zájem funkcionářů ČSV, aby obrátili svůj zrak na Slovensko a případně se pokusili přesvědčit holandského vývozce pylu, že i český včelař umí udělat kvalitní pyl a možnost výkupu v ČR by nebyla ztrátová investice. Je nutno však konstatovat, že u nás byla vždy produkce pylu velmi okrajová záležitost a poslední metodika produkce pylu byla ve Včelařství popsána ne před lety, ale před desetiletími. Proto bych Vás p. Turcani požádal snad i za české včelaře, o informaci o dopadu produkce pylu na produkci medu, to znamená, okolik klesne při produkci 1 kg pylu produkce medu na včelstvo, jaká je možná produkce pylu na včelstvo, výkupní cena pylu, stabilita této ceny, platební schopnost výkupce, případně jiné významné věci související s tématem.

Ani vo včelárstve nemôže byť jednostranné nariadenie dogmou a v tomto sa píšuci včelári dostali do tejto polohy. Aj Výskumný ústav včelárstva v Dole dospel k tekémuto postupu mysliac si, že je to dokonalé. Aj slovenskí včelári nie sú o nič lepší a ani horší ako českí a veselo experimetujú. Ja si myslím, prečo by to človek nemohol robiť ľahšie a lepšie, ako je to zakotvené v technologickom postupe. Veď samotné včelárenie je tak rôznorodé a väčšinou to smeruje k dobrému výsledku. Npr. Aj naša organzácia má aerosolový prístroj, ten istý, ktorý používate Vy a ja som ho napriek tomu doteraz nevyužil. Včelári, ktorí sa podujali na jeho využitie, po zime obviňovali manipulátora s aero. prístr., že im včely padli preto, že ich tak rozrušili, že sa nevedeli vrátiť do chumáča. Pravda však bola iná, včelstvá začali pozde ošetrovať a výsledok sa dostavil. Vidíte, pravda môže byť relatívna, preto včelár vždy obviní radšej druhých len svoje chyby nevie priznať. Mne zatiaľ postup, ktorý používam vyhovuje a nemienim sa ho vzdať.

Odber peľu len v krátkosti. Odber peľu včelám je praktisky zadarmo (platíte len za zhotovenie peľového dna), lebo ostatné dáte včelám pre produkciu medu. Môžem smelo prehlásiť, že za päť rokov odberu (tohoto roku mám pripravené 56 včelstiev). včely absolútne netrpeli nedostatkom peľu a dokonca čo by bolo žiadúce, anmi rojenie včiel nebolo nijak obmedzené. Len v skratke. Možno nabudúce, ak ma o to niekto od Vás požiada, to napíšem podrobnejšie.
Anton

Asi pred piatimi rokmi /neviem to presne/ sa na Slovensku urobila reklama na odber peľu. Ako tajomník košickej organizácie pozval som svojich veľkovčelárov /60-150 včelstiev obhospodarujúcich/ a zástupcov firmy vykupujúcej peľ. Nechcem sa tu rozpisovať ako má prebiehať odber peľu /nie je na to priestor/, ale vyzeralo to ekonomicky zaujímavo, takže sa asi piati včelári pustili do roboty a narobili peľochyty. Niektorí predné, niektorí so spodným odberom. S pokusmi dospel jeden včelár až tak ďaleko, že denne mu každá rodina doniesla 1 kg peľu. Verte mi nevymýšľam si. Dotyčný urobil také peľochyty, že ani jedna včela nepreniesla peľ cez peľochyt. Kedže peľ sa v úli spotreboval, každá jedna včela nosila len peľ! Pravda ten včelár má 3-4 nadstavkové úle.Čiže zo 120 rodín 120 kg peľu. Peľ sa mrazil. Čiže celá jeho rodina mala mrazničky plné peľu, pričom on kúpil ešte jednu alebo dve veľké mraziaky. Raz za niekoľko dní peľochyty povyberal a nechal niečo doniesť aj do úľa. Prosím Vás nechcite odomňa celý systém výroby peľu, nedá sa to tu opísať. Výsledok: po prvom roku, ani jeden včelár už neodoberá peľ pre firmu. Peľochyty im zaberajú miesta v pivniciach a garážach, čakajúce na chvíľu keď sa to bude rentovať. Pýtate sa prečo!? Aj ja som sa ich opýtal. No predsa kvôli ekonomike! Každý deň treba jazdiť na včelnicu. Peľ treba aj prefúknuť ako sú v ňom nečistoty. Balíky treba presne odvážiť na 20 kg vrecia /alebo 10 kg vrecia?, už neviem/, no a pravdaže mrazničky musia ísť na plný výkon a ešte treba odviezť peľ na odberné miesto. Ale hlavná príčina je stále ešte inde. Na repke keby bol denný prínos len 5 kg a med by sa predal len za 35 Sk, už včelár zarobil viac ako na peli. Minulý rok mal dotyčný včelár priemer na repke 70 kg/včelstvo. Myslím, že to stačí. Asi by veľmi zlý hospodár bol, keby išiel na repke po peli a nie po mede a výroba jedného kg medu ho vyšla oveľa lacnejšie.
Ja viem, že nie je tu popísané všetko, že vyvstáva tu veľa otázok ale profesionálne sa peľ neoplatí odoberať. Výkupná cena mrazeného peľu bola 120 Sk/kg. Kg medu sa vyšplhal vo výkupe na 48 sk/kg. Kto chce vyrábať peľ len tak na prilepšenie, peľochyty urobí s dierkami väčších rozmerov aby včely doniesli niečo aj do úľa a má možnosť každý deň odoberať peľ nič proti tomu a smelo do toho.

Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím rozdílem, že pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené horní loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku. Dle mé zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám počet roztočů do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době nepoužil Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů, potom 2x fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu. Technologie mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet (jen 7 cm) ani jiná nepřipadá v úvahu.
Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ včel.) k předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na počet nástavků (obsazených nebo celkem).

S pozdravem V.Hájek

Vrátil jsem se k míře 39x24 (Adamec).
....
Jen doplňující dotaz. Plodiště v jedné vrstvě - klasika, nebo nástavky? Děkuji.
Karel

Odpověď kam:        "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Od:        Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>
Komu:        "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Věc:        RE: mor vceliho plodu
Datum odeslání:        Fri, 14 Apr 2006 08:41:56 +0200
Poštovní prog.:        Microsoft Outlook, Build 10.0.2627

[ Pro seznam možností obsluhy konference, poklepejte na tento řádek ]

Pořad bude opakován DNES v pátek v 11,55 hodin na stranici ČT-2.
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Mirek [mailto:sadovsky/=/feec.vutbr.cz]
Subject: mor vceliho plodu

Zajimava informace.Vcera 18.25 CT 1
Sadovský
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1185979869-ceske-hlavy/20712-veda
-p rot i-vcelimu-moru.html






________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail
Server. http://www.nod32.com

Pane Bojanovsky,

prosim docasne odhlasit ze vcelarske konference.

Dik,
J. Cerny.


________ Information from NOD32 ________
This message was checked by NOD32 Antivirus System for Linux Mail Server.
http://www.nod32.com

Dobrý den,
tak jsem přes zimu dumal a nevěděl co s rukama a jelikož včelařím, sice krátce, na rámkové míře 39 x24 cm a nástavky mají čtvercový půdorys, napadlo mě jaké by to bylo, kdyby přístup do úlu, česno, byl v rohu nástavku a celý úl by byl ustaven tzv. na koso. Máte někdo s tímto zkušenost? Co od toho můžu očekávat?
Vycházím z toho, že postavení plástů k česnu nebude ani na teplou a ani na studenou stavbu, ale dle přirozenosti včel. Vidíte v tom nějakou další výhodu nebo nevýhodu?
Jaká je orientace divočiny vzhledem k česnu nebo světovým stranám? Např. ///// nebo \\\\\? Instaloval jsem tyto dna na dva úly, ale je ještě brzy hodnotit. ( teda pokud bude co )

O odběru pylu byly nějaké články i ve Včelařství, je to už ale tak nejméně
10 - 15 let. bylo tam uvedeno, že pylochyty mají být nasazené tak asi 3 dny,
potom už množství pylu klesá, protože se včely naučí procházet i s pylem. A
byly tak tuším i obavy o zásobení včelstva pylem. Pak se má na několik dní
zase pylochyt odstranit, aby se to včely odnaučily a pak zase na ty tři dny
nasadit. Tehdy se prodávaly na pylochyty plastové desky s vyraženými
kruhovými otvory, jakého průměru přesně už nevím. Taky jsem je koupil,
vyzkoušel jeden pylochyt udělat a potom ho někde uložil.
Dneska by možná vyhovovalo nasadit v pátek odpoledne, přes víkend vybírat a
v neděli odpoledne odstranit. Co jsem o tom tak uvažoval, mně by vyhovovaly
pylochyty, které je možné vybírat kdykoliv, třeba i v noci. Moje včelstva
jsou vzdálena okolo 2 - 3 km od baráku, takže třeba taková noční procházka
nebo projížďka před spaním spojená s vybíráním pylochytu by byla docela
příjemná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jaro" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 8:47 AM
Subject: Odber peľu


> Asi pred piatimi rokmi /neviem to presne/ sa na Slovensku urobila reklama
> na odber peľu. Ako tajomník košickej organizácie pozval som svojich
> veľkovčelárov /60-150 včelstiev obhospodarujúcich/ a zástupcov firmy
> vykupujúcej peľ. Nechcem sa tu rozpisovať ako má prebiehať odber peľu /nie
> je na to priestor/, ale vyzeralo to ekonomicky zaujímavo, takže sa asi
> piati včelári pustili do roboty a narobili peľochyty. Niektorí predné,
> niektorí so spodným odberom. S pokusmi dospel jeden včelár až tak ďaleko,
> že denne mu každá rodina doniesla 1 kg peľu. Verte mi nevymýšľam si.
> Dotyčný urobil také peľochyty, že ani jedna včela nepreniesla peľ cez
> peľochyt. Kedže peľ sa v úli spotreboval, každá jedna včela nosila len
peľ!
> Pravda ten včelár má 3-4 nadstavkové úle.Čiže zo 120 rodín 120 kg peľu.
Peľ
> sa mrazil. Čiže celá jeho rodina mala mrazničky plné peľu, pričom on kúpil
> ešte jednu alebo dve veľké mraziaky. Raz za niekoľko dní peľochyty
> povyberal a nechal niečo doniesť aj do úľa. Prosím Vás nechcite odomňa
celý
> systém výroby peľu, nedá sa to tu opísať. Výsledok: po prvom roku, ani
> jeden včelár už neodoberá peľ pre firmu. Peľochyty im zaberajú miesta v
> pivniciach a garážach, čakajúce na chvíľu keď sa to bude rentovať. Pýtate
> sa prečo!? Aj ja som sa ich opýtal. No predsa kvôli ekonomike! Každý deň
> treba jazdiť na včelnicu. Peľ treba aj prefúknuť ako sú v ňom nečistoty.
> Balíky treba presne odvážiť na 20 kg vrecia /alebo 10 kg vrecia?, už
> neviem/, no a pravdaže mrazničky musia ísť na plný výkon a ešte treba
> odviezť peľ na odberné miesto. Ale hlavná príčina je stále ešte inde. Na
> repke keby bol denný prínos len 5 kg a med by sa predal len za 35 Sk, už
> včelár zarobil viac ako na peli. Minulý rok mal dotyčný včelár priemer na
> repke 70 kg/včelstvo. Myslím, že to stačí. Asi by veľmi zlý hospodár bol,
> keby išiel na repke po peli a nie po mede a výroba jedného kg medu ho
vyšla
> oveľa lacnejšie.
> Ja viem, že nie je tu popísané všetko, že vyvstáva tu veľa otázok ale
> profesionálne sa peľ neoplatí odoberať. Výkupná cena mrazeného peľu bola
> 120 Sk/kg. Kg medu sa vyšplhal vo výkupe na 48 sk/kg. Kto chce vyrábať peľ
> len tak na prilepšenie, peľochyty urobí s dierkami väčších rozmerov aby
> včely doniesli niečo aj do úľa a má možnosť každý deň odoberať peľ nič
> proti tomu a smelo do toho.

No, přes léto to bude celkem nepodstatně ovlivňovat umístění plodu. Jinak
asi nic. Má to velký význam v podletí, asymetricky umístěné česno způsobí,
že poslední plod bude taky v rámcích automaticky asymetricky a tudíž se v
zimě nestane, že by zimní chumáč za delších nepřerušovaných zim šel za
zásobami na jednu stranu rámků a uhynul při jejich vypotřebování, zatímco na
druhé straně rámků by byly zásoby nevyužité a nespotřebované. Ovšem velké
zasíťované dno vliv umístění toho česna úplně ruší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 10:20 AM
Subject: postavení česna k úlu


> Dobrý den,
> tak jsem přes zimu dumal a nevěděl co s rukama a jelikož včelařím, sice
> krátce, na rámkové míře 39 x24 cm a nástavky mají čtvercový půdorys,
> napadlo mě jaké by to bylo, kdyby přístup do úlu, česno, byl v rohu
> nástavku a celý úl by byl ustaven tzv. na koso. Máte někdo s tímto
> zkušenost? Co od toho můžu očekávat?
> Vycházím z toho, že postavení plástů k česnu nebude ani na teplou a ani na
> studenou stavbu, ale dle přirozenosti včel. Vidíte v tom nějakou další
> výhodu nebo nevýhodu?
> Jaká je orientace divočiny vzhledem k česnu nebo světovým stranám? Např.
> ///// nebo \\\\\? Instaloval jsem tyto dna na dva úly, ale je ještě brzy
> hodnotit. ( teda pokud bude co )

Pokud vím, tak včely staví divočinu v úhlu asi 45st. k česnu.
I v kruhovém půdorysu.
Ale je to divočina, ne rámky. Divočina je spojitý kontinuální veleplást, různě se větvící a propojený.

česno v rohu - viz Moravský univerzál.

Některé dna jsem měl z důvodu nedostatku zasíťováné pletivem o rozměru oka 4mm x 4mm. Myslel jsem, že tím nic nezkazím. Včely, teda jenom určitá část, se naučily tímto pletivem procházet i když jsem měl česno přes celou šířku úlu. Tím jak se snažily protáhnout tím okem, ztratily rousky pylu. Já jsem se divil,jak je možné, že těm včelám padá pyl z úlů...když jsem přišel na důvod, dal jsem jim tam podložku, aby dnem nemohly. Bylo mi líto té jejich zbytečné práce.

Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?

http://vcely.rosomak.cz/

Zdraví

Petr Borský

Kdysi dávno, tuším ještě v 80. letech, taková česna zkoušel a napsal o
tom do Včelařství Ing. M. Lengál. Na žádné výstavě, kterých se se
svými pomůckami účastnil, jsem to neviděl, takže to asi nebylo zvlášť
životaschopné.

To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
Ivan

Pro příslušnost k rase není barva až tak úplně určující, ale není-li z
čeho jinak vyjít, tak Kavkazanka.
I.

Kdysi včely rasy typu směska vlašky měly žluté i další kroužky na zadečku.
Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením saturace
barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou na
fotkách málokdy. Jinak fotky to jsou docela dobré.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 1:25 PM
Subject: Vlaška??


> Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?
>
> http://vcely.rosomak.cz/
>
> Zdraví
>
> Petr Borský
>

Pane Borsky,

zlute zbarveni plemen vcely mednonosne je pomerne caste, dokonce castejsi,
nez jeho absence. Bez zluteho zbarveni jsou plemena napr.: tmave, kranske,
kavkazske, horske aj.. Mezi syte zluta plemena patri napr. vlasske a nebo
kyperske. Proto podle barvy nelze usuzovat na plemennou prislusnost. Dokonce
zlute prouzky mohou byt u kranskeho plemene, ktere bylo v minulosti krizeno
s plemenem zlute zbarvenym a barvy se muze v nektere z dalsich generacich
vystepit, ale pritom podil kranske krve muze byt prevazujici.

Nekdy se setkame s tvrzenim, ze tam, kde se vyskytnou zlute zbarvene vcely
neni cisty chov. V takovem pripade jde jen o neovereny predpoklad, který i
kdyby byl overeny, neznamena v dusledku zadnou informaci o vhodnosti takove
populace k dalsimu chovu vhodnemu pro pouziti v nasich podminkach.

Antonin Pridal

P.S. Jsem rad, ze jste pouzil nazev "vlaska". Nekdo to casto zjednodusuje
nazvem "italka", coz lze snad jeste tolerovat ve slove mluvenem, ale pro
psany projev je tento nazev nevhodny.

----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 12:25 PM
Subject: Vlaška??


> Přátelé, co je to za rasu (viz odkaz)? Mohla by to být vlaška?
>
> http://vcely.rosomak.cz/
>
> Zdraví
>
> Petr Borský
>

Radim Polášek:

>Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením saturace
>barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou na
>fotkách málokdy
>
>
>
Se saturací jsem nehýbal, ale ze zvyku fotím i při sluníčku s vyvážením
bílé, které odpovídá spíše zatažené obloze, právě pro tu "prosluněnost"
fotky.
(jinak myslím, že do dobrých fotek mají obě daleko, ale když ona
nepočkala :-))

Ivan Cerny:

>To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
>Ivan
>
>
>
Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na česnech. U nás
(VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a řekl bych,
že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.

Petr

Myslím, že prostředí pod mrakem má tu barevnost menší. Proto pokud je bílá
nadstavena na zataženou oblohu, bude tam nejspíš i saturace barev trochu
silnější. Asi to bude digitál od digitálu a výrobce různé, zas se tomu tak
nevěnuji, tak o moc více o tom nevím. Jinak to neřeším, bílou mám
nadstavenou obvykle na automatiku a případné odlišnosti dotahuji v grafickém
editoru v PC.
Kvalitu fotky posuzuji tak, že se představím, jak by se vyjímala v nějakém
časopise, tady konkrétně ve Včelařství. A tyhlety by se v Včelařství
vyjímaly dobře, pokud to není výřez 1:1 ale přesamplovaná celá nebo většina
fotky. Pokud máte i jiné fotky takhle dobré, není důvod je občas někde
umístit.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Petr J. Borsky" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 5:41 PM
Subject: Re: Vlaška??


> Radim Polášek:
>
> >Myslím, že barvy na fotografii jsou i trochu zkresleny nastavením
saturace
> >barev na fotografiích směrem k sytějším barvám, takhle syté barvy vyjdou
na
> >fotkách málokdy
> >
> >
> >
> Se saturací jsem nehýbal, ale ze zvyku fotím i při sluníčku s vyvážením
> bílé, které odpovídá spíše zatažené obloze, právě pro tu "prosluněnost"
> fotky.
> (jinak myslím, že do dobrých fotek mají obě daleko, ale když ona
> nepočkala :-))
>
>

Poradí někdo,kde se dají sehnat přířezy na hobrové nástavky K-39?

AP> zlute zbarveni plemen vcely mednonosne je pomerne caste, dokonce castejsi,
AP> nez jeho absence. Bez zluteho zbarveni jsou plemena napr.: tmave, kranske,
AP> kavkazske, horske aj.. Mezi syte zluta plemena patri napr. vlasske a nebo
AP> kyperske. Proto podle barvy nelze usuzovat na plemennou prislusnost. Dokonce
AP> zlute prouzky mohou byt u kranskeho plemene, ktere bylo v minulosti krizeno
AP> s plemenem zlute zbarvenym a barvy se muze v nektere z dalsich generacich
AP> vystepit, ale pritom podil kranske krve muze byt prevazujici.

Takže zbývá morfometrie. To je nakonec možná dobře, protože jinak
bychom si museli barevně nakalibrovat foťáky i monitory - já ty
proužky na svém vidím krásně oranžové ;-)
Ivan

lebo vypadla zimna generacia. Do 10 - 14 dni to jarne generacie dozenu.

Matej




"Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
24.04.2006 17:53
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Jarní fofr






Ivan Cerny:

>To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
>Ivan
>
>
>
Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na česnech. U nás
(VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a řekl bych,
že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.

Petr

Zdravím Vás,

přesně tak, uvědomme si, že se vyměňuje generace zimních včel
za letní a navíc je spousta plodu a někdo se o něj musí starat!!!
;-)

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: M.Osusky/=/fritz.sk
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Antwort: Jarní fofr
Datum: 25.4.2006 - 9:04:46

> lebo vypadla zimna generacia. Do 10 - 14 dni to jarne generacie
> dozenu.
>
> Matej
>
>
>
>
> "Petr J. Borsky" <rosomak/=/volny.cz>
> 24.04.2006 17:53
> Bitte antworten an
> "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
>
>
> An
> Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Kopie
>
> Thema
> Jarní fofr
>
>
>
>
>
>
> Ivan Cerny:
>
> >To je fofr s tím jarem, co? Jdu rozšiřovat.
> >Ivan
> >
> >
> >
> Na to, jaký je fofr v přírodě, bych čekal i větší fofr na
> česnech. U nás
> (VČ, 250 m.n.m.) začínají kvést ovocné stromy a pampeliška a
> řekl bych,
> že v době kvetení jív se mi to na česnech míhalo víc.
>
> Petr
>
>
>
>

Přátelé, díky za uklidnění. Včelařím teprve druhým rokem a pořád je pro
mě spousta věcí nových :-))

P.

Dobrý den,

zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.

Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???


Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Fumigace
Datum: 24.4.2006 - 8:58:27

> Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> rozdílem, že
> pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> horní
> loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> Dle mé
> zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> počet roztočů
> do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> nepoužil
> Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> potom 2x
> fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> Technologie
> mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> (jen 7 cm)
> ani jiná nepřipadá v úvahu.
> Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> včel.) k
> předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> počet nástavků
> (obsazených nebo celkem).
>
> S pozdravem V.Hájek
>

V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je riziko
premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci aerosolom
) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit pocet
kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie zadymit ako
pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a menej
nakladne.
To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po lieceni. Ak su
vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel liecit znovu.


Matej




mmcc/=/volny.cz
25.04.2006 09:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Fumigace






Dobrý den,

zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.

Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???


Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Fumigace
Datum: 24.4.2006 - 8:58:27

> Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> rozdílem, že
> pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> horní
> loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> Dle mé
> zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> počet roztočů
> do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> nepoužil
> Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> potom 2x
> fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> Technologie
> mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> (jen 7 cm)
> ani jiná nepřipadá v úvahu.
> Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> včel.) k
> předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> počet nástavků
> (obsazených nebo celkem).
>
> S pozdravem V.Hájek
>

Použití Gabonu bylo součástí postupu léčení daného pro náš okres OVS. Jinak používám v podletí vždy Formidol. Osobně si myslím, že následná kombinace fumigace+aeroslol není až špatná, spíše naopak. Kdesi jsem totiž četl, že pro deratizační účely je fumigace daleko účinnější než aerosol, částečky kouře jsou daleko menší než kapky aerosolu, takže proniknou všude. Ale vliv chování včelstva při aplikaci a také nízké teploty v době aplikace zřejmě vedou ke známému postupu ošetření včelstev. Takže kombinace obou způsobů se dle mého názoru vzájemně doplňuje. S pozdravem v.Hájek

Souhlasím s Tebou, ale zajímají mne praktické zkušenosti ohledně
použití aerosolu na všechna 3 ošetření. O účinnosti se není třeba
bavit. Jde jen o kvalitu, protože ne každý včelař to dělá optimálně
(resp. správně). Děsím se jen používání Gabonu, kys. mravenčí je v
pohodě, ale jde o rezidua a o odolnost roztočů na použití Gabonu,
pravidelně každý rok je nebezpečné. (pokud jsem to tedy správně
pochopil).

Marek

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: M.Osusky/=/fritz.sk
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Antwort: Re: Fumigace
Datum: 25.4.2006 - 9:45:12

> V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je
> riziko
> premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci
> aerosolom
> ) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit
> pocet
> kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
> Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie
> zadymit ako
> pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a
> menej
> nakladne.
> To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po
> lieceni. Ak su
> vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel
> liecit znovu.
>
>
> Matej
>
>
>
>
>

A ješte malé doplnění. Gabon používáme v intervalu cca 1x za 3 roky a jeho použití má mít ten efekt, že vyhubí také roztoče, kteří by mohli být odolní proti Varidolu. Obvykle použití Gabonu nahrazuje jedno ošetření Varidolem a navíc je načasováno do doby, kdy se líhnou dlouhověké včely.

S pozdravem

Rád bych konzultoval možnost desinfekce nástavků plamenem. LET lampu nemám a přemýšlím, jestli by šla použít horkovzdušná pistole. Teplota vzduchu se pohybuje od cca 550-650°C. Logika říká, že by to mělo stačit, ale raději se chci ujistit. POužívá to někdo? A pokud ano, s jakými výsledky? (nějaká doporučení atd.)

Díky

Patrik N.

No, mně se jeví fumigace o hodně pracnější.
Včely se musí otevřít shora, vložit tak hořící knot, ten se musí zase
předtím připravit, pak se musí úl nahoře zase uteplivkami utěsnit a nakonec
musí být úl ucpaný mezi půl hodinou až hodinou, tolik musí být včelař na
stanovišti, zatímco důvěrník už je někde úplně jinde. Přirozeně musí být
předem podložka na dně a i jinak úl utěsněný. Takže fumigace pár úlů na
stanovišti trvá až dvě hodiny.
U aerosolu, když jsou připravené úly, to je jsou dole podložky, které těsní
síto ve dně a úl je jinak uzavřený, stačí do každého úlu fouknout od cca 30
sekund do cca tuším minuty a půl podle velikosti a toho, jestli se používá
aceton nebo voda a pak se těsní úly jen na 15 minut. Foukači přijedou,
během cca dvou minut připraví přístroj, asi minutu maji na každé včelstvo,
potom klidně mohou 15 minut vyřizovat agendu se včelařem , provádět údržbu
přístroje nebo prostě odpočívat, potom vytáhnou hadry a odjedou.a je hotovo.
Aerosolování mohou klidně provést i bez včelaře, pokud jim včelař důvěřuje,
fumigaci nejspíš ne.
Fakt je ale, že fumigace je levnější, fumigovat ke mně důvěrník jezdí na
kole, aerosolovat jezdí autem ve dvou. Sice kdysi, když jsem to dělal já,
jsem vozil přístroj na dvoukoláku, ale tam asi cesta nevede.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 25, 2006 9:45 AM
Subject: Antwort: Re: Fumigace


V nizinnych oblastiach, kde je za rok viac generacii plodu je riziko
premnozenie kliestika vyssie a tam len osetrenie zadymenim ( ci aerosolom
) nemusi stacit. Preto je potrebne v letnych mesiacoch znizit pocet
kliestika kys. mravciou alebo gabonom.
Jesenne, resp. zimne osetrenie - ak pocasie dovoli je lepsie zadymit ako
pouzit aerosol. Zadymenie je rovnako ucinne, ale menej pracne a menej
nakladne.
To kolkokrat zadymovat, ci aerolovat nam napovie spad po lieceni. Ak su
vcelstva bez plodu a spad po lieceni je 0 - 2, nema zmysel liecit znovu.


Matej

Před asi 20 lety je prodával a posílal poštou nějaký OPS Náchod. Dva
nastavky mám dodnes. Dneska asi jedině si je nechat nařezat u truhláře. Ale
aby hobrový nastavek nějakou dobu vydržel, musí se použít tolik lepidel a
nátěrových hmot, že se takový nastavek dost prodraží. Navíc takový nastavek
není za co uchopit.

Podle tehdejšího návodu je třeba na jeden nastavek 39x24 epoxid na lepení
dřevěných vnitřních rámů, asi 200 - 300 gr lepidla typu chemoprén pro
lepení hobry k těm rámům, asi 0,2 - 0,4 kg tvrdého laku pro impregnaci hran
hobry nahoře a dole na nastavku, já jsem tehdy použil epoxidový lak S 1300,
asi litr fermeže pro impregnaci hobry nastavku z vnější strany a odhadem asi
0,4 kg bílé barvy pro přímý styk s potravinami pro impregnaci hobry uvnitř
nastavků. Plus kovový plech na úhelníky pro ochranu hran nastavků plus
hřebíky téráky, kterými se ta hobra ještě k těm dřevěným rámům přibíjí.
Dřevěné nastavky jsou lepší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Pavelka" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 24, 2006 7:24 PM
Subject: Přířezy


> Poradí někdo,kde se dají sehnat přířezy na hobrové nástavky K-39?

Pokud to mají být ty levné horkovzdušné pistole za pár stovek, já mám špatné
zkušenosti s jejich životností. 1 pistole tak na den, dva práce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Bullet" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 25, 2006 10:55 AM
Subject: Desinfekce "plamenem"


> Rád bych konzultoval možnost desinfekce nástavků plamenem. LET lampu nemám
> a přemýšlím, jestli by šla použít horkovzdušná pistole. Teplota vzduchu se
> pohybuje od cca 550-650°C. Logika říká, že by to mělo stačit, ale raději
se
> chci ujistit. POužívá to někdo? A pokud ano, s jakými výsledky? (nějaká
> doporučení atd.)
>
> Díky
>
> Patrik N.

fumigace a aerosol už nic nezachrání základem je opravdu ten gabon který zabrání líhnutí zmrzačených včel které nejsou z velké části schopny přežít zimu a na jaře vychovat letní generaci včel právě s tohoto důvodu se pak nacházejí na jaře prázdné úly plné zásob.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <mmcc/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 25.4.2006 09:38:01
> ----------------------------------------
> Dobrý den,
>
> zajímal by mne důvod použití Gabonu??? Já bych to takto nedělal,
> teda pokud bych nemusel. Já osobně se snažím používat spíše léčení
> bez léčiv - resp. s minimálním množstvím a pokud možno přírodním.
> Nevynechávám samozřejmě léčení podzimní Varidolem, popř. letos je
> mou snahou zavést 3. "povinné" léčení aerosolem u nás v organizaci.
> A pokud se to bude dařit, přejít na léčení aerosolem.
>
> Jaký je Váš názor nebo zkušenost na léčení pouze aerosolem???
>
>
> Marek
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
> Komu: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 24.4.2006 - 8:58:27
>
> > Já se při fumigaci držím doporučeného návodu, pouze s tím
> > rozdílem, že
> > pásek zavěšuji na háček z nerezového drátu zavěšený na upravené
> > horní
> > loučce. Přípravek vkládám místo vyjmutéto posledního rámku.
> > Dle mé
> > zkušenosti to zrychluje a zjednodušuje práci. Dlouhodbě mám
> > počet roztočů
> > do 3 na včelstvo, letos 0. V loňském roce jsem po dlouhé době
> > nepoužil
> > Formidol v podletí, ale začátkem srpna Gabon na cca 28 dnů,
> > potom 2x
> > fumigace v říjnu a nakonec aerosol acetonem koncem listopadu.
> > Technologie
> > mi vyhovuje a nehodlám ji měnit. Protože používám nižší podmet
> > (jen 7 cm)
> > ani jiná nepřipadá v úvahu.
> > Zajímnal by mne spíše oficiální závěr(nejlépe vyjádření VÚ
> > včel.) k
> > předchozí diskusi týkající se dávkování léčiva s ohledem na
> > počet nástavků
> > (obsazených nebo celkem).
> >
> > S pozdravem V.Hájek
> >
>
>
>
>