Včelařská konference

Asi fumiguje takto. Ve prostředku vysokého podmetu je umístěný knot ve svislé poloze , visící např. na trianglu z vázacího drátu. Ničeho se nedotýká.Úl musí těsnit. Bohužel, i když se domnívám, že je to dle doporučené metodiky, provádí se dvakrát a ještě již za nizkých teplot aerosolem.Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu a nemám je ve voze ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.

Nevím, jestli to zabouchání dostatečně pomůže, když josu včely sraženy do chumáče. Doporučuje se taky strčit do vyššího podmetu PET lahve s horkou vodou.

Dej si před fumigací bílý papír do podmetu a druhý den se podívej jak napadají roztoči. Pokud jsou včely v chumáči, tak opadají z kraje do kruhu a z uliček padají minimálně. účinnost je tak malá.

>Včely po zapálení ještě rozruším zaboucháním na stěnu úlu

ale volně na včelnici, přesto jsem musel na jaře opakovat léčení včetně nátěru plodu-průměr byl cca 7 na včelstvo. Vzhledm k tomu, že takto "postižených " včelařů nás bylo více, bude asi něco pravdy i na teoriích, že za to "může" svazenka a množství pylu- kvůli které jsme mimochodem přišli o část medovice.Že za to může hořčice na zelené hnojení a ochranu drobné polní zvěřiny- dotační titul, která prodloužila plodování opravdu do pozdního období.Příznám se , že já matku nevězním, protože mřížku nepoužívám a ani s ní se mi matky - když jsem je hledal, nalézt nepodařilo.Moje včelky nejsou zrovna přátelské, takže teď prohlídky moc neprotahuji.A nyní závěr.I když dodržíme "metodiku" dle svého nejlepšího svědomí, nemusí se vždy všechno zdařit.Tak jako u akcií, ani u léčení, dobré výsledky z minulých let nezaručují zisky-výsledky v letech budoucích a nelze tudíž pominout ani vlivy ostatní.
...............
Na akcie opravdu nikdo žádnou metodiku nevynalezl, kromě pravidelného a dlouhodobého investování.
A na léčení roztočů je jednoduchá metodika. dodržet návod, léčit co nejpozději a pokud to teploty již nedovolí fumigovat, tak earosol. Jak jednoduché, prosté a stoprocentní!!!
Jinak u informací jak kdo fumigoval, přátelé, uvádějte KDY jste fumigovali.
Je celkem logické že léčivo a léčení nefunguje, když je plodiště plné plodu.
Když tak vidím celé ZO jak soutěží kdo dřív vyléčí, tak pořád valím oči, a jsem rád, že jsem rád a že tam nemám včely.
ˇ
Do předloňska jsem léčil jen knoty , v Podkrkonoší a to říjen, listopad a Vánoce (to přichází pravidelně oteplení)

Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.
Karel.

Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu. Léčí se brzo (i gabony) asi proto, aby se odlehčilo včelám. Aby neslábly vlivem roztoče. Konečné doléčení při větším napadení je aerosolem v pozdější době.
Jak se pořád opakuje. Chce to, aby se přesně dodržoval předpis na léčení a každý si nevymýšlel svoji teorii. Tohle bych nechal na povolaných.
Tonda.

>Ale to chce mít tu lahvičku doma, a nečekat až naběhne důvěrník. Ten to chce mít co nejdřív z krku, neriskuje hádky atd, a tak to má (některý)snahu oběhnout už v září třikrát.
A tady je chyba. Rozdělení příspěvků maximálně mimo ZO nutí ZO si co nejvíc vybrat a maskují to jako poplatek za léčivo, aby si nenaštvali členy. Výsledkem je, že lahvička za 28Kč koluje jak relikvije. A vystihnout oteplení v listopadu a v prosinci je problém a těžko se to dá udělat na více stanovištích s jednou lahvičkou.

A.Podhájecký:
Termíny léčení určuje OVS a určitě by se měly dodržovat. Nemůže jeden léčit v září a soused v listopadu.
......
U nás vydává vyhlášku KVS, ne OVS a nejsem si jistý, ale přesné určení měsíců v ní asi není. Maximálně kterým měsícem počínaje. A je tam určitě pasáž o nepřítomnosti plodu. Takže Ti co doléčí do konce října ji určitě porušují.

Koordinace léčení na podzím.
Dobrý včelař si včely diagnostikuje na spad a pokud má podezření, tak léčí, jak může. (Formidol, gabon - ale s tím je problém, protože tady u nás se nedá jen tak sehnat, je na předpis. V září už může fumigovat) takže množství roztočů srazí a neohrožuje okolí. A jestli si 2. a 3. ošetření udělá až na podzim a v zimě, je jeho věc, pokud dorží metodiku.

Jinak si myslím, že pokud nedojde k přenosu roztočů vyloupením nějakého zaneřáděného včelstva, tak už od srpna (pokud není intenzívní snůška) není nebezpečí přenosu roztočů z jednoho stanoviště na druhé.
S vyjímkou včelstev, kde je nějaká porucha - oslabené, matka atd.
Protože už není snůška, včely slídí a včlstva střeží česna. Pravděpodobnost, že by se do úlu dostala cizí včela (s roztočem) je velmi nízká oproti období intenzívní snůšky.
A trubci jsou už většinou vyhnáni a v normálních včelstvech nepřijímáni.

Já si to právě ověřil vloni, jak jsme si přitáhl ty včely s roztoči ze svazenky. Až ze svazenky si myslím proto, že se po návratu ještě neprojevil spad na podložkách (byl v řádu tak jednotek za týden na konci srpna) a při léčení na konci října byl rekord až 1800 v jednom včelstvu. Průměr byl asi 500. Protože jsem z organizačních důvodů byl nucen kočující včely přivézt domů na včelnici, tak jsem se děsil, jak dopadnou mé domácí včely. Včelstva byla v těsném sousedství.
Na počítání roztočů na těchto podložkách jsem už neměl sil, v tamtěch jsme s manželkou napočítali přes 12 000, ale bylo to od jednotek do stovky maximálně. Ale převažovaly podložky s řídkým spadem, tak do 50.
A to byly včely od 10. srpna vedle sebe na stanovišti.
A je otázka, jestli se v nich roztoči ocitli právě z těch kočovných, nebo se normálně zhoršila situace obecně.
V předchozím roce jsem zde neviděl žádného roztoče.

Karel

Nazdar
pánové zapomněli jste na rozdíly v provádění fumigace v ČR a v SR
V SR se dává do podmetu napuštěný pásek v libovolné poloze a klidně i na podložku
a v ČR se dávají 2 nebo 4 kapky na pásek zavěšený ve svislé poloze

Som rád, že autori príspevkov použili rozumné argumetácie na môj príspevok. Stále platí, (v tomto prípade), koľko včelárov, toľko argumentov a pritom sa jedná o ten istý spôsob boja proti V.D. Keďže som od rána na včelnici (odohnal ma dážď a znovu som vrátil) aby som dokončil v 55 včelstvách prípravu na zber peľu, nemohol som hneď reagovať na Vaše vyjadrenie.
Prezimoval som 75 včelstiev v dobrej kondícii. Keď som pri odberu peľu, pýtam sa Vás prečo českí včelári neodoberajú peľ a nedodávajú ho holandskej firme KOOPERT. Ing. Ján Gróf (zástupca firmy) na otázku či sú českí včelári vylúčení z dodávania peľu odpovedal nie, nejavia záujem. Pritom ročne potrebujú získať 250 ton peľu na chov čmeľov. Od včelármi zo Slovenska uzatvoli dohodu na 85 ton. Maďarskí včelári využívajú možnosť na dodávku tejto výbornej komodity a peľ osobne dovážajú do N. Zámkov. Ostatný peľ sa dováža zo Španielska. Odberateľ uporednostňuje peľ nie z tecnických rastlí, ale pre čmele sa lepšie hodí peľ z prírodného prostredia.

16007 Eman:ja som dobre pochopil Tvoj komentár. Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva. Ide to rýchle a dokonale, letáč zatváram molitanom len na max. 15-20 min., príklopka vzadu je jedinečná, netreba sa naťahovať s otváraním a prekladaním debničky!

16008 Lokvenc: Problém s dokonalým zhorením pásika nemám, lebo zohnutím do obráteného V vždy zotlie bezozbytku .

16009 Kozlík: nemám oddeliteľné dná hlboké, sú 80mm a do nich by som pásik nemohol zakvačiť a nie je to ani potrebné. Na zimu ponechávam 3 deb. miery "B", včely sú v tretej deb. bez zúženia. Väznenie matky v izolátore 21 dní je naozaj výborná vec, lebo posledný zásah bez zaviečkovaného plodu dokonale vyrieši existenciu prežita V.D. Áno, je to určitá práca vyhľadať matku a vložiť do malého izolátora, ale v tom čase sa matka zdržuje na poslednom plode (v strede plodového telesa), nájsť nie je až taký problém. Možno oveľa menší a určite lacnejší, ako decembrové preliečenie aerosolom.

16010 Eman: doporučuje na rozídenie chumáča pri pôzdnej fumigácii použiť teplú vodu vo fľaši PET, prípadne búchanie na stenu úľa. Už som raz napísal v Konferencii, že pôzdne ošetrenie fumigantom nie je o nič horšie, ako ešte pôzdnejšie aeorosolovanie. Fumigant prenikne do chumáča takisto ako areosol, a to aj preto, že zimný chumáč nasáva fumigant do jeho stredu aj preto, že práve fumigant chumáč rozruší, ale mu neublíži, včely sa rýchlo upokoja a ak sa ešte V.D. v chumáči nachádza vypadne. Potvrdila mi to aj posledná fumigácia v 11.mes. 2005

16011 Karel: to, že matky plodovali pri nalietavaní na svazenku nie je rozhodujúce, lebo matky vždy reagujú plodovaním a jedno či stará alebo mladá, na prínos peľu do úľa, približne do konca 10.mes., v 11 a 12 mes. úpodľa mojich zistení ani pri teplote 14°C matky neplodujú, v včelstve nastáva zimný kľud, pud kladenia vajíčok sa znovu prebúdza pri plusových denných teplotách v januári- ledna.

16012 Libor: Na Slovensku používame obidva prípravky Avartin a Varidol fum., obidva sú postavené na rovnakej účinnej látke amitraz. Ja osobne používam prípravok Taktic=amitraz, ktorý je totožný s Varidolom, ale v Biolekárňach oveľa lacnejší. Problém je len v nedostatku vhodného nosiča, ktorý nehorí ale len tlie.

Možno tieto komentáre poslúžia obidvom stranám, všetko sa dá robiť lepšie a účinnejšie. Ešte dodám, po zime rok čo rok podmetové podložky dôkladne vyhodnotím, V.D. v melive okamžite objavím. Ani v jednom včelstve, "napriek nesprávnej fumigácii" som túto jar neobjavil ani jedného odpadnutého roztoča a preto spôsob boja proti V.D. ako ho ja robím, mi zabezpečuje včely bez nadmerného výskytu V.D. Anton

Dovolil bych si trochu s př. A Turčanim polemizovat.

To, že hořlavá zóna pásku musí být pod místy nakapanými léčivem je v
podstatě logické. V zóně je teplota až několik set stupnů, následně plyny a
kouře jdou přímo nahoru a ohřívají odhadem 1 cm knotu nad zónou hoření
postupně až na odpařovací teplotu léčiva. Pokud hořlavá zóna jde z boku, je
naopak vyvolaným prouděním nespálený papír ochlazován a ohřívá se až přímým
kontakem s hořlavou zónou. Takže se léčivo odpařuje rovnou do žhavých uhlíků
knotu a rozkládá se. Nejlogičtější je tedy svislé zavěšení za horní část
knotu. Pokud se to děje jinak, musí se odhadnout, kolik léčiva se v žhavé
části knotu rozloží a přidat o to víc, až odhadem několikanásobně. Je jedno,
jestli knot zhoří celý nebo nezhoří. Podstatné je, aby se do vzduchu dostala
potřebná dávka léčiva.Co se týká pozdní fumigace, klíčový problém je ve
velikosti vznikajících čísteček léčiv. To je věc, která se bez speciálních
přístrojů zjistit nedá. Takže tady já věřím oficiálním tvrzením třeba
výzkumníkům z VUVČ z Dolu. Trošku se dá odhadnout, pokud je něco ve vzduchu
vidět, jako kouř, má to podstatně větší částečky než to, co ve vzduchu vidět
není, jako částice aurosolu. Větší částečky se přirozeně udrží ve vzduchu
mnohem kratší dobu. Nějaké rozrušení včel v zimním chumáči je problematické,
nikdy se nepozná, jestli jsou rozrušeny všechny nebo jestli se ozývá jen
nějaká tisícovka a zbytek je v klidu. Co se týká vhodnosti, vnášené množství
léčiva fumigací podle metodiky VU Dolu je ještě několikanásobně menší než
při aerosolování.
Problém při fumigace je ten, že když je ještě dostatečně teplo na fumigaci,
je ještě ve včelstvech plod a později je už zima. Teoreticky bych tedy
propagoval tady prastaré klíckování matek, ostatně kdysi bylo klíckování v
návodech na fumigaci povinné. Prakticky to jednak vázne řekněme na mém
nedostatku času a taky na tom, že termín léčení nikdo neví předem. Můj
důvěrník neví o termínech léčení nic, dokud nedostane léčivo s pokynem v
nejbližších pár dnech provést první fumigaci a za týden druhou. Může to být
klidně na začátku října nebo na začátku listopadu, ale za současné situace
se klidně může stát, že důvěrník ke mně přijde až na začátku prosince s tím,
že veterina nařizuje místo fumigace provést tři léčení aerosolem.Za takových
podmínek se klíckovat matky nedá. S aerosolem je to ještě hůř, důvěrník
dostane přístroj , aby ošetřil svých cca 15 včelařů, dopředu to nikdy neví
a za dva tři dny už musí přístroj odevzdat, protože musí léčit další.
Internet na komunikaci používat neumějí a telefonovat předem netelefonují,
protože to stojí peníze. Moje snaha před časem získat od těchto lidí nějaký
časový harmonogram léčení, abych si mohl dopředu na léčení udělat čas, byla
považována málem za můj osobní útok na organizátory léčení, takže tady na
toto jsem rezignoval. Takže na podzim jen čekám, až přijdou a v rámci
možností si na ně udělám čas a léčí se. Jen čekám, co se stane, až přijdou a
já třeba budu na týden pryč.

Co se týká plodování v 11 a 12 měsíci, podle mých zkušeností, pokud je
teplo, běžně plodují. Třeba předloni jsem v době vánočních svátků spojoval
včelstva. Bylo to v zadováku, takže to šlo po rámcích. Našel jsem tam zbytky
zavíčkovaného plodu o rozloze 1 - 2 dm2 evidentně vyběhlého v prosinci.
Tehdy byl teplý listopad i prosinec, v prosinci 5 - 10 nad nulou, ale v té
době už byl asi týden mráz, v době spojování bylo ve dne okolo 10 pod nulou.

Co se týká toho odběru pylu, tam podle mne vadí to, že včelaři v
nastavkových úlech zatím směřují snahu o ošetřování včelstev na co největší
úsporu času, to znamená zasáhnout do včelstva, uspořádat nastavky jednou za
14 dnů, tři týdny někde na stanovišti v lese, maximálně se tam jednou za
týden podívat z dálky, jestli nějaký vandal včely nepovalil, jinak ne.
Produkce pylu vyžaduje pyl odebírat každý druhý den nebo možná i denně. A to
do toho zažitého schématu nepasuje.
O odběru pylu uvažuji, ale zatím dost předběžně. Vzhledem k systému, co
plánuji používat, nebudu moct použít velkoobjemové pylochyty ve dnu úlu,
takže jedině by to mohly být česnové. Tam mi zatím vadí problém, jak to
udělat, aby v pylochytu neskončily i nečistoty, které včely vynášejí z úlu
ven.

R. Polášek

Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat. Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není náhodná a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se odpařit před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plameňom, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Emane, VUVc V Dole nie je jediny vyrobca.
Slovensky vyrobca Bares Nitra, kt. vyraba pasiky uz napustene ucinnou
latkou ( dodavaju sa na trh pod oznacenim Avartin ) odporuca ich prehnutie
do "V" a po zapaleni vlozenie do podmetu

Matej




"Eman" <e-mail/=/nezadan>
21.04.2006 11:37
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: fumigace






Antone, nechci dokazovat za každou cenu, kdo má pravdu. Reaguji nyní jen
proto, že tvoje ostatní kvalitní příspěvky mají na konferenci v průměru
vysoký kredit a čtou je i méně zkušení a informovaní včelaři, kteří by
mohli být tvými postupy zmateni. Myslím také, že tvoje metodika nebyla
úplně převzatá z Dolu, jak píšeš. Jednoduše a jasně, Varidol má návod a
tento návod je uživatel povinnen respektovat a nic si k němu nepřidávat.
Můj názor je ten, že rozměr dodávaného pásku a rychlost hoření není
náhodná
a zkrácením pásku přeložením do V se změní tepelné poměry a průběh
odpařování.

__________________________
Můj dotaz výrobci Varidolu:
Rád bych znal váš názor na fumigaci Varidolem z podmetu:
Pásek s fumigantem se upraví do tvaru obráceného V a vloží zapálený na
nehořlavou podložku do podmetu.
V návodu tato varianta není a pro řadu včelařů by byl takový způsob
výhodný.

Odpověď výrobce Varidolu:
jedna z podmínek správného ošetření fumigací dle schváleného návodu je
hoření pásku ve svislé poloze, aby účinná látka v kapce měla čas se
odpařit
před postupující hořící zónou. Při vodorovné poloze část účinné látky
shoří. Prokázali jsme to při pokusech s termovizí.
Pásky jsou konstruovány pro hoření ve svislé poloze.
_____________________



A.Turcani:
>Metodika bola prevzaná z Dolu a nie je problém, aby sa
>doknale odparila účinná látka. Prehnutý pásik do tvaru
>obráteného V vkladám do dna odzadu a zapálim, nie horiacim
>plame�om, ale "doutnákom" z rozloženého dreva.

Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Ale př. Anton psal o fumigaci Varidolem Fum a o metodice převzaté z DOLU. Pak by měl dodržovat předpis DOLU a pásek mít zavěšený.
Tonda

>Mateji, beru to na vedomi. Diky. Predpokladal jsem ze na ceske vcelarske konferenci se diskutuji pripravky a metody zde schvalene, pokud neni uvedeno jinak. Jinak je z toho bramboracka. Samozrejme jsem rad, ze sem prispivate i vy slovaci. Jen chci aby v dulezitych vecech bylo naprosto jasno.

Dneska je v MF Dnes, že ve Stonavě na Karvinsku uhynula přes zimu většina
včelstev. Ze 111 jim tam zbylo 18. Stonava je poměrně nízko nad mořem a v
běžné zimě je zima často přerušována oblevami, kde se včely mohou proletět a
přemístit zásoby. Řekl bych, že tamní včelaři si časem vyvinuli takové
technologie ošetřování včelstev, které s tím počítaly. Letos ovšem byl na
území celé severní Moravy včetně nejnižších míst sníh nepřetržitě od
poloviny prosince po začátek dubna a ty včelstva na to doplatila. Typoval
bych, že na stanovištích s drsnějším klimatem, kde je obvyklé, že tam sníh
leží tak dlouho, byly ty zimní ztráty minimální.

R. Polášek

Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný systém léčení.

To je možné že včely byly navíc oslabeny silnou varaózou. U hranic nebydlím,
takže mi to ze začátku nedošlo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomá" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:47 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Stonava hlavně leží v blízkosti polských hranic a díky tomu tam mají dost
> velké problémy s varoázou, protože u našich sousedů není tak propracovaný
> systém léčení.

Zdravim,
Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych varoázu.
Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15 včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10 včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30 včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze, nebo kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale staršími(červnovými a červencovými).

Zdraví Luboš Holý

Asi by to chtělo vědět víc. Jestli se ty včely ve Stonavě vytratily do
prosince nebo ledna, jak se dějě u varroázy nebo nebo jestli na jaře
včelaři vymetali z rámků mrtvé včely a na druhé straně rámků byly zásoby.
Možná, když je v Polsku vyšší intenzita varoázy roznášejí tam roztoči i více
různé virové nákazy a Stonavští na to doplatili.
Jinak to, že v září začali roztoči přibývat rychleji mohlo být i divokým
včelstvem umírajícím na varoázu někde v doletu včel, které bylo během září
vyloupeno a roztoči se na loupících včelách přemístili.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Lubo holy" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 21, 2006 1:51 PM
Subject: Re: Úhyn včelstev ve Stonavě.


> Zdravim,
> Vsadil bych se,že zima neměla na úhyn podstatný vliv, typoval bych
> varoázu.
> Já mám dvě stanovišt. Na jednom se na konci sezony u některých
> včelstev,(zaří) začal roztoč množit (poslední 2týdny v červenci spad
> 0-max.3 roztoči za týden - kontrolní včelstva). Jelikož byl dlohý teplý
> pdzim, matky stále plodovaly a roztoči se šířily. Zde jsem zazimoval 15
> včelstev - 3úhyn varoáza,2 zrušná(špatná matka,bezmatečné) ztráta 30%. 10
> včelstev obsedá 6-9uliček 39x24(minulý týden).
> Druhé stanoviště 36 včelstev. Dvě úhyn(nejspíš taky varoáza - nejmladší
> matky - přidané až začátkem září). jedno spojeno slabé. Jedno spojeno
> bezmatečné. Dvě včelstva slabá(3uličky 39x24 - ještě budu řešit). 30
> včelstev 6-9 uliček 39x24. Ztráta do 10%.
> Po napsání příspěvku jsem si všiml problematiky podzimního
> přidávání(výměný) matek. Možná, že bude výhodnější(vzhledem k varoaze,
nebo
> kvalitě) mít matky od jara a nenapravovat včely srpnovými matkami, ale
> staršími(červnovými a červencovými).
>
> Zdraví Luboš Holý