Včelařská konference

> Předchozí dotaz je proto, že chci nad medník u budečáků do
> proříznutého stropu vložit další nástavek s rámky na stavbu
> studenou.

Myslím, že ideálem je, když jsou rámky pěkně nad sebou, aby včely měly
dojem, že se jedná o jeden veliký vysoký plást. Změna stavby v různých
patrech ze studené na teplou tuto idylu naruší a včelám se nebude
chtít rozšiřovat své bydlení. Když však bude velká snůška, asi zanesou
medem cokoliv.

> Tak jsem se dočetl, že se krmí včelstva cukrem ve snůškových
> přestávkách. (Viz Včelařství 2/2002-str.47 - 100 otázek) Děláte to
> taky? Já si myslel, že do posledního vytočení medu je cukr tabu.
> Myslíte, že se cukr nemůže dostat do medu?

Když není snůška a včely nemají dost zásob, co dělat?

Jednou jsem krmil ve snůškové pauze po jarní snůšce. Prosakovací
krmení, malý počet otvorů ve víčku, roztok 1:1 a do medníku si z toho
neuložily nic...

P.B.

Předchozí dotaz je proto, že chci nad medník u budečáků do proříznutého stropu vložit další nástavek s rámky na stavbu studenou.

Děkuji.

Srdečně zdravím!

Zajímal by mě váš názor na uložení rámků v nástavcích v medníku, střídavě na teplou a studenou stavbu, nebo v plodišti na teplou a v medníku na studenou.

Děkuji.

Čím dále tím více nabývám přesvědčení, že princip tenkostěnného nástavkového včelaření na straně jedné a na druhé straně včelaření se silně uteplenými nástavky, si v podstatě nemohou konkurovat. Oba systémy mají své výhody a nevýhody. Oba jsou vhodné pro principiálně rozdílný způsob včelaření.

Tenkostěnné úly (asi nejlépe nízkonástavkové) jsou vhodné pro extenzivní způsob včelaření (snadná výroba nástavků - předpoklad pro větší množství včelstev, zimování co nejsilnějších včelstev, která na jaře nepotřebují žádnou péči, minimum zásahů do života včelstva, práce s celými nástavky atd. - to jsou jejich výhody).

Uteplené nástavkové úly (mám na mysli spíše silně uteplené) jsou vhodné pro intenzivní včelaření. Výhody: nízká spotřeba cukru, využití méně vydatných snůšek, a podle mého - i větší výnos medu ze včelstva; jenže to je vykoupeno větší pracností včelaření - práce s jednotlivými plásty, jarní zužování a napájení, rozšiřování často a po plástech, prostě piplačka; rozšiřováním přidáním celého nástavku se částečně ruší efekt uteplení... V praxi asi jen pro ty, kteří mají úly na zahrádce u svého domu a mají čas.

------------------------------

Oba výše popsané způsoby včelaření jsou vyhraněné úlové systémy s propracovanými speciálními provozními metodami. Je (kromě ležanů) perspektivní ještě nějaká třetí cesta?

Stále věřím, že by mohl být fukční a zajímavý nějaký kompromis - viz např. úl, který popisuje digitální včelařská encyklopedie (http://home.worldonline.cz/~ca358217/)

(Stručný popis: stěna 3 cm PS, nástavky mají dřevěný horní a dolní rám, bez falců, systém: a) nástavek plodiště 9 x 39*28; b) medníkové nástavky 9 x 39*14.) Já bych preferoval čtvercový půdorys s rámkovou délkou 39 cm.

Podobný úlový hybrid (používám to slovo v kladném slova smyslu) by mohl moderně spojovat některé výhody nízkých nástavků s výhodami uteplení. To by mohla být široce schůdná moderní cesta pro moderní včelařství.

Problém je v tom, že dnes není ve včelařském světě patrně vůle hledat moderní úlový systém.

K tomu bych něco poznamenal v dalším příspěvku na téma Langstroth.

Prosím o radu,jak vyměnit matku u nástavkového úlu
langtroth 3/4.

Prosím o radu,jak vyměnit matku u nástavkového úlu
langtroth 3/4.

Tak jsem se dočetl, že se krmí včelstva cukrem ve snůškových přestávkách.
(Viz Včelařství 2/2002-str.47 - 100 otázek)
Děláte to taky? Já si myslel, že do posledního vytočení medu je cukr tabu.
Myslíte, že se cukr nemůže dostat do medu?
Díky za zkušenosti.
Eman

To je Pavle velmi zajímavé, ilustruje to myslím, jak velký vliv má provozní metoda a včelař na výsledný efekt. Moje zkušenost je totiž zcela opačná:
V 80-tých letech jsem na stanovišti poblíž Uhlířských Janovic včelařil v polystyrenových úlech (8 cm stěna) a zároveň také v tenkostěnných. Výnos z řepky byl prakticky vždy vyšší v tenkostěnných úlech. Při snůšce z lesa (1 dekáda června obvykle) je však ty polystyreňáky dohnaly (a předehnaly). Vysvětloval jsem si to tím, že v zateplených úlech včely veškerý přínos z ovocných stromů a z řepky hned proplodovaly (i když bylo v řepce obvykle ještě dost zima, mohly si to díky zateplení dovolit) a do lesa pak šly silnější. Ty tenkostěnný se probouzely naplno teprve během řepky a tak hodně jarního medu zbylo pro vytáčení. Podotýkám, že jsem včelařil víkendově, tedy žádné intenzivní zásahy ála ing. Smělý, i v polystyreňácích byly včely nezúžené (1 + 1/2), s vysokým podmetem atd.
K tomu musím ještě podotknout, že zdaleka největší výnosy na tomtéž stanovišti měl můj otec v ležanech po dědovi...

Vita Vydra

>Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát (všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).
Baudis J.P.

Už se to začíná docela pěkně rýsovat a do sebe zapadat (viz příspěvky dole).
Vojta (viz PS) měl zřejmě pravdu, že nízká teplota chumáče v zimě včelám prospívá (napomáhá odvodňování výkalových vaků, brání rozvoji nosemy...).
Jaká je však teplota chumáče při různých způsobech zimování?
Teplota chumáče je pravděpodobně řízena zejména kritickou minimální teplotou, kterou včela ještě přežije (tj. 7 - 10 stupňů). Těch kritických 7 stupňů musí být i na POVRCHU chumáče! Pokud je však teplota kolem chumáče (tedy v neobsazené části úlu) výrazně nižší, než je tato teplota, tak musí být teplota uvnitř chumáče naopak vyšší, aby teplota povrchu zůstala na těch 7 stupních. Takže čím studenější je úl, tím je teplota UVNITŘ chumáče vyšší!! Studené zimování je tedy vlastně teplé zimování... a zimování v izolovaných úlech je vlastně studené. Tedy abych parafrázoval: nebojme se izolovaných úlů! Mezi zastánci teplého a studeného zimování možná není sporu, jde jen o to si ujasnit, co má kdo namysli.

Ten článek ing. Smělého, který ofotil Pavel (díky) mi přijde naprosto dokonalý: je na něm krásně vidět, že těch 7 - 10 stupňů na povrchu je pravděpodobně skutečně řídícím faktorem. Pokud teploty v úlu mimo chumáč (termočlánky 2 a 3) poklesnou pod 7 stupňů (v období s plodováním) pak platí, že čím nižší je venkovní teplota, tím vyšší (regresní koeficient b je větší než 1) je teplota uvnitř chumáče (termočlánek č. 1). Naopak, pokud je teplota uvnitř úlu vyšší nebo přibližně rovna 7 stupňům (v období bez plodu), včely nemají potřebu zbytečně zvyšovat teplotu uvnitř chumáče, aby udržely teplý povrch, a teplota uvnitř chumáče stoupá nebo klesá spolu s venkovní teplotou (regresní koeficient b je menší než 1). No není to krása?

Pěkně to vysvětluje, proč přinejmenším slabá včelstva prosperují lépe v uteplených úlech.
Jak závisí teplota chumáče na síle včelstva? To jsem zatím nikde nenašel, pokud by se ukázalo, že je nižší v silném vělstvu, než ve slabém, a že tedy teplota chumáče u silných včelstev je i v tenkostěnných úlech dostatečně nízká, bylo by to bez chyby!

Víťa Vydra

PS:Přečetl jsem si znovu s klidnější hlavou ty Vojtovy příspěvky, které mne tak rozčílily, a musím přiznat, že Vojta to zřejmě myslel jinak, než jak jsem to při prvním čtení pochopil. Moje podrážděná reakce byla přinejmenším hloupá, mrzí mě to, mám zřejmě nějaké přecitlivělé období...
-------------------------------------------------------
Původní přízpěvky:

>- teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C.v takovém
případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
"vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!
Vojta

>Ve všech zdrojích, které jsem
našel se totiž tvrdí pravý opak, tj. že % obsahu vody (resp. absolutní
obsah vody) ve výkalových váčcích ve včelstvech zimovaných teple (ve
stebníku, v utepleném včelíně) resp. v oddělcích zimovaných v místnosti s
elektrickým ohřevem je nižší, než u včelstev a oddělků zimovaných studeně
(někdy dost výrazně). Totéž se týká celkového obsahu výkalových váčků.
Obsah vody v hemolymfě je u studeného zimování naopak nižší ! Tedy alespoň
podle zdrojů, které mám k dispozici.
Vita

>Je to odpověď na tezi, že v PS úlech teplota uvnitř chumáče neklesá
pod 20 stupňů. Podle měření ing. Smělého klesá teplota uvnitř chumáče,
není-li plodování, na 14 stupňů.
Pavel

Prilisne starosti a kroky v podleti o vcelstvo aby sedisko v horní části mělo podobu koule-néni medvědí službou ?
Větší počet včel ve středních uličkách-největší spotřeba a rychlost v postupu než v okrajových -nevytvořívypouklý tvar sám? Mají všechny včely v uličkách přiměřeně ke své spotřebě spotřebě stejně zásob ?
Nebývá pravidlem že ti nejpotřebnější ,vtomto případě ,jich mají až kriticky nejmín?

Horní část nad sediskem je pro včely bez práce tabu.
Nebylo by prospěšné spodní část úlu pod plodištěm zvětšit?

Musí platit nekonečně že hlavní česno je dole a všechno ostatní je jen pomocné ?
Nestálo by zato vyzkoušet zimování s jediným hlavním česnem v úrovni stropu ?
Rosný bod vycházejícího vzduchu mimo úl ,jak je to vlastně ?

= ""S poslouchanim hadickou ve vysokem podmetu mi to nikdy moc neslo.
Hadicka se
= musi strcit za roh nahoru a mezi ty spravne plasty jinak nic neslysim.
Pres
= ocko mi to funguje vzdy, je-li otevrene ocko. :-))""

Dlhsiu dobu mam problemy z krvnym tlakom. Kupil som mechanicky tlakomer
za 300,0sk. Najviac ma na nom potesil ten fonendoskop, preto som nekupoval
digital.
V pohode mi prejde cez letac dnu a nadherne cez to pocut na obe usi. Skoro
ako stereo.
Myslim ze to nebola velka polozka za dve muchy jednou ranou.


Pista

Cau Miro


Ak mi to posles budem velmi poteseny nebudem musiet nad tym spekulovat.



Dakujem Pista

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

Poradí někdo naprostému nováčkovi se včelařením v Gerstrunzích?, Mám 6 zánovních úlů s odnímatelnými dny, ke každému jeden nástavek na stejnou rámkovou míru jako v plodišti. Prakticky úl tvoří odnímatelné dno, svislé nástavky a víko. Chci včelařit v oblasti Osoblažska, (Slezská Haná). Mám 6 včelstev. Z původních 3 se mi vše jako laikovi vyrojilo. Nyní uvažuji o spojení vždy 2 korespondujícich včelstev, s likvidací staré matky. Je tato myšlenka správná, když včelstva jsou asi slabá. Obsedají s bidou 4 uličky (podle měli). Jak poznám případně matku? Zde už kvetou vrby a včely začínají nosit pyl a předpokládám, že již plodují.

> 1) můj klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety, mi
> používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního
> medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná
> úprava, pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem
> přípustná. Pro velikost koše, mě zatím všude odmítají.

Kdysi jsem učinil na toto téma dotaz do VÚVč v Dole. Zde je odpověď:


Nátěry kovu pro styk s potravinami jsou popsány ve Vcelarství 1/1995

S pozdravem
Dr.F.Kamler

>Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?

Souhlas, receptem pro bolavá záda polystyren není, vyžaduje pečlivější manipulaci a to je hodně namáhavé. Kromě jeřábové dráhy jsou pro ty, co bolí záda, vhodné polonástavky nebo ležany.
Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra


----- Original Message -----
From: Jiri Borik
To: Vcelarska konference
Sent: Thursday, February 07, 2002 9:40 PM
Subject: Re: Antwort: Re: nosema


On Thu, 7 Feb 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote

Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jirka Borik

S tím slabým včelstvem možná budeš mít pravdu. Dělal jsem na něm "pokusy" a
jsem si jist, že ani nevim co všechno jsem provedl zle. Přesto jsem se po
prohlídce v srpnu domníval že je silné dosti a matka že je přítomna. Mateří
mřížka tam určitě zapomenutá není. Loni jsem použil jen jednu a ta je na
svém místě. To jest mimo úl.
Mno. Nebudu-li se příliš stydět tak se pak přiznám, co najdu.
Libor
> Myslim si, ze se bude jadnat o
> slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.

Můžeš použít i barvu s názvem BISIL a nebo bíly KOMAXIT (pouze bílý). Bisil
natřeš sám. Komaxit je prášková vypalovací barva, to si musíš někde, ve
vybavené firmě, domluvit.
Bisil má certifikát na med. Viděl jsem ho.
Bílý Komaxit má taky certifikát. Neviděl jsem ho.

Bisilem jsem natíral loni rezavý sud medometu. Námaha se mi vyplatila,
vypadá to dobře. Když jsem šel s ocelovým kartáčem na drátěný koš, tak se
nechtěl nechat očistit a raději se začal rozpadat. Tak jsem ho vyměnil za
nový nerezový.

Medomet myju 1/2 kyblíkem horké vody a houbičkou "do úplného ulepení". Po
převaření a přefiltrování přez plínku přídám cukr a naleju to do krmítek.
Ve druhé fázi oplachuju medomet uz jen studenou vodou. A do kanálu s ní.
Po mnoha varováních (nákazy a hygienické předpisy a doporučení od známých a
td.) co jsem slyšel a četl, se to neodvážím dát včelám bez převaření.

Povedlo se mi loni (vytekla mi prosakovací flaška skrz úl až na zem) vyvolat
loupež. Že byl velmi hustý vzduch okolo napadeného úlu a vlastně na celé
včelnici to mně nepřekvapilo. Ale že je velký roj i na slunečním tavidle
vzdáleném od včelnice cca 15m to pro mně překvapení bylo. Ucpal jsem všechny
očka na včelnici. U napadeného úlu i dvou dalších jsem díky spodnímu větrání
mohl zavřít i česna a u dalších dvou jsem ucpal průchod jen na jednu včelu.
Odstraňovat ucpávky jsem šel až za tmy. Pod jedním uzavřeným úlem byl
zavěšený na větracím sítu velký hrozen včel.
Oslazenou hlínu z pod úlu jsem vyryl jak to šlo, okolí jsem poředil dvěma
kyblíkama vody a díru zase zahodil lopatou čisté hlíny.
Byl to docela zajímavý zážitek, a jednou mi bohatě stačil.

mjejte se stále lépe a lépe
Libor

Ahoj Libore
Jestli si vpomenes po prohlidce v breznu napsat vysledek stavu
vcelstva, docela by me to zajimalo. Myslim si, ze se bude jadnat o
slabe vcelstvo + zapomenuta materi mrizka ci neco jineho.
Podobne jako nosema muze vypadat i ta loupez. v poslednim otepleni
mne vyloupili jeden osirelec a ul by zvenku taky slusne olepeny, az
pri blizsim pozorovani jsem zjistil, ze to byly zbytky cukru a ne
vykaly. Je to vsak stejne divne, parkrat jsem taky loupez videl, ale
takhle zalepene cesno ne. Ul jsem uz zrusil, uvnitr byl skutecne
vysledek loupeze, nekolik mrtvych umolousanych vcel a zadne zasoby.
Radek

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Pocínování nevím, ale jdou bez problémů použít nátěrové hmoty EPROSIN,
vyráběné Syndatem Plzeň, měli by je mít v lepších obchodech s barvami.
Jsou dvousložkové a požívá se základová a krycí. Pokud je mi známo, jsou
to jediné hmoty, které mají potravinářský atest (v jejich případě i na
nádrže pro dlouhodobé skladování pitné vody). Po nátěru na stěnách
medometu vznikne něco na polovině cesty mezi plastem a keramikou.

Pokud seženete firmu, která pocínování provede, pozor, pocínování musí
odpovídat potravinářským požadavkům, což většinou, od té doby, co se
nepoužívají pocínované konzervy, může být velká obtíž. Kupříkladu výroba
pocínovaných medometů mimo jiné skončila, proto že v ČR nebyl k
dispozici pocínovaný plech použitelný pro potravinářské účely.

Medomet čistím klasicky - vařící voda, molitanová houba, případně doma
vysokotlaký čístič vodní čistič /wapka/, který je použitelný i na konve,
podlahu a auto.

Čep mažu rostlinným olejem a to do takové výšky, aby netekl do medometu.
Ideální ovšem je, pokud je vřeteno usazeno na ocelové kuličce, jak se
požívalo u posledních medometů.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Emil Knopf [mailto:volny.cz/=/sinux.sinus.cz]
> Sent: Tuesday, February 12, 2002 12:46 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: medomet
>
> Zkouším jestli mi někdo poradí v následujících       otázkách:
>
> 1) můj       klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety,
mi
> používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního
> medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná
> úprava,
> pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem
přípustná.
> Pro
> velikost koše, mě zatím všude odmítají.
> 2) Jak čistíte medomet po posledním točení? Já zatím umístím položený
> otevřený medomet cca 40m od stanoviště a včely mi pomůžou. Vím že je
> nebezpečí podporování loupeže, ale pokud je ještě nějaká snůška, nic
jsem
> zvláštního nepozoroval.
> 3) Po takovémto vyčištění už jsem medomet zavřel a uložil.
Konzervujete
> stěny medometu a koš, a čím?
> 4) Čím mažete čep koše ve dně nádoby, aby se mazivo ( olej ) nedostalo
do
> medu ?
>
> Zdraví Emil
>
> ---
> Příchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.323 / Virová báze: 180 - datum vydání: 8.2.2002
>

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.323 / Virová báze: 180 - datum vydání: 8.2.2002

Zkouším jestli mi někdo poradí v následujících otázkách:

1) můj klasický 4rámkový medomet, zakoupený před cca 12 lety, mi používáním částečně zrezl. Jedná se jak o koš, tak o dno vlastního medometu. Nezná někdo firmu, kde by se nechal znovu pocínovat? Jiná úprava, pokud vím, není pro toto zařízení používané pro styk s medem přípustná. Pro velikost koše, mě zatím všude odmítají.
2) Jak čistíte medomet po posledním točení? Já zatím umístím položený otevřený medomet cca 40m od stanoviště a včely mi pomůžou. Vím že je nebezpečí podporování loupeže, ale pokud je ještě nějaká snůška, nic jsem zvláštního nepozoroval.
3) Po takovémto vyčištění už jsem medomet zavřel a uložil. Konzervujete stěny medometu a koš, a čím?
4) Čím mažete čep koše ve dně nádoby, aby se mazivo ( olej ) nedostalo do medu ?

Zdraví Emil

Jeste pridam malou zahadu z moji vcelnice:
utepleny nastavkovy ul, 39/24 x11 plastu -2nastavky. V hornim nastavku
otevrene ocko a asi, bohuzel, je to ocko moc vysoko. V prosinci jsem byl
poslouchat hadickou a tohle vcelstvo nebylo slyset a ani na poklepani
nereagovalo. Na podlozce zadny spad. Rikal jsem si co kdyz jen spatne slysim
a nedelal jsem nic. A jen jsem doufal.
Pri odberu zimni meli to bylo to same. Ticho a zadny spad. Naplanoval jsem
si na sobotu rozebrani ulu. A pak prislo otepleni a ja koukam jak se to
kolem ocka jen hemzi. Udelal jsem si zaver: Ty bl.....!, ostatni vcelstva Ti
to vylupuji, kdyz jsi ul poradne nezavrel. Jenze vcely se chovaly uplne
stejne jako ty sousedni a jak vypada loupez jsem uz videl. A tohle nebylo
ono. Tedy, nebyla to loupez. Vecer jsem sel poslouchat a ul hucel jako
vsechny ostatni. Jen na rozdil od ostatnich ma spinave - pokalene ocko a
predni stenu ulu taky. Takze se zrejme muzu "tesit" na nasledky nosemy. Co
jineho, ze? :-((
S poslouchanim hadickou ve vysokem podmetu mi to nikdy moc neslo. Hadicka se
musi strcit za roh nahoru a mezi ty spravne plasty jinak nic neslysim. Pres
ocko mi to funguje vzdy, je-li otevrene ocko. :-))
To otevrene ocko bylo na stejnem miste cele podleti. A ja jsem si myslel, ze
mnely dost casu se s nim vyrovnat. Domnivam se, ze to ocko nejak zastavely a
proto jsem je neslysel. Ale presto bylo vetrani spatne a proto to pokalene
ocko a stena. Ted co vysvitlo slunicko, tak odstranily prekazky a proto je
slysim.
Ted je rusit a rozebirat nechci. Myslim, ze bych jim akorat pomohl neprezit
nez co jineho.
I ted po 14 dnech je tohle vcelstvo stejne hlucne jako ty ostani.

Nemam vyresenou otazku kde je nejaky spad? = zimni mel, a nejake ty
mrtvolky.
Asi nekde mezi plasty bude prichycena hromada fujtajbliku.

Nevim jestli mam to ocko zavrit at nemaji zimu a nebo nechat otevrene at se
vetra.
Ono doprucene zuzovani a at si chodi pro zasoby nekam nahoru a vytapeji maly
prostor je na jaro ne na zimu, kterou jeste ocekavam. Ze? Takze tohle az na
jarni prohlidku nekdy koncem brezna (marca)? Aspon myslim ze jo.
Poradite mi nekdo ?

Diky
Libor

Umístil jsem na web se soubory ke stažení www.vcely.or.cz/files dva
GIF obrázky se starším článkem od ing. Smělého: Význam tepla v životě
včelstva. Výsledek elektronického měření teploty ve včelstvu při
zimování v silně utepleném PS úle.


Je to odpověď na tezi, že v PS úlech teplota uvnitř chumáče neklesá
pod 20 stupňů. Podle měření ing. Smělého klesá teplota uvnitř chumáče,
není-li plodování, na 14 stupňů.

Zdravím

J. P. B.

> Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře
> vyzimovala a že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z
> mých včelařských cílů a jsem rád, že tomu tak je.

Myslím, že všem tenkostěnným včelařům přejeme úspěšné vyzimování a bez
nosemy. Mám jen pocit, že není na škodu dodat, že úspěšně vyzimovat a
včelařit bez nosemy a s velkými výnosy lze i jinak - a to s velice
nízkou spotřebou drahého cukru. Ani tenkostěnné včelaření ani
včelaření v silně uteplených úlech není "všelékem" a obojí má své
citelné nedostatky. Ale tak už to bývá.


> A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
> větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy
> pozoroval nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně
> uteplených, domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli
> určitě taky hraje.

I 8 cm PS nástavek má v podstatě jednoduchou stěnu. :-)

> To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
> uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že
> základním předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm
> polystyrenu (... a ani o milimetr méně - pozn. moje).

Myslím, že bychom neměli příteli Smělému podsouvat něco, co netvrdí.
On jen uvádí výhody silného uteplení, a čte-li člověk všechny jeho
články, najde v nich i to, že se tento úlový systém hodí jen pro
intenzivní včelaření - nikoliv pro komerční extenzivní chov včel.

ahoj.

Kniha: Otakar Brenner: Zakonitosti zivota vcelstva
Státní zemedelske nakladatelstvi Praha 1969
> Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo
> sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní
> vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a
> tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární
> odkazy. Dík

Uteplene - neuteplene: Domnivam se, ze toto rozhodnuti je jen a jen na nas
samotnych. Vseliakych PRO a PROTI je tolik, ze si nakonec vybiras podle citu
a pocitu. Proste co se Ti nejvice, to budes pouzivat.

Kdyz jsem jeste nevcelaril, byl jsem u brachy na vcelnici. Videl jsem vedle
sebe jeden Optimal a dava Moravske Univerzaly (asi) - mistni typ domaci
vyroby. Muj prvni napad bylo srovnani Trabanta a Mercedesa. Optimal se mi
libil na prvni pohled. Cteni dalsi literatury mne utvrdilo v tom "LIBI SE MI
TO".

A at uz dnes vcelari kdokoliv v cemkoli tak se mu to LIBI a nebo jde od
toho. :-))) na jiny typ ulu a jiny spusob osetrovani. Coz nekdy vzajemne
souvisi. ;-)

> > Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené,
> > nebo ne a proč.

mjejte se stale lepe a lepe
Libor

>>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu
>>otevřít. Tím
> se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna
> očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne
> fungovat zateplující efekt PS stěn. J.P.Baudys

> Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe
> vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u
> rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když
> domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné
> ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré
> vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS
> nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme?

Měl jsem na mysli otevřená očka ve všech nástavcích a to v průběhu
zimování, tedy když nejsou obsednuta a větrání úlu nemůže být včelami
regulováno. Pak úlem v podstatě proudí vzduch - úl je dostatečně
větrán a jako takový je chladný a relativně suchý.

(Mimochodem očka připadají z praktických důvodů v úvahu u úlu s PS
stěnou tak do 5 cm.)

Nicméně i tak může být v PS úle větší teplo než v tenkostěnném
dřevěném úle s mokrými stěnami. Měl jsem tedy minule spíše napsat, že
otevřená očka částečně(!) vyruší efekt PS stěny.

Pravdou je, že v PS úle může být vzduch velice vlhký. Stěny jsou suché
(protože vnitřní stěna úlu má stejnou teplotu jako vnitřní vzduch, a
tedy se na nich nekondenzuje vzdušná vlhkost), a tak vzduch může
nabývat vysokých hodnot vlhkosti. (Mj. také kvůli rosnému bodu -
teplejší vzduch pojme více vzdušné vlhkosti, studený vzduch v
chladných úlech je už kvůli rosnému bodu přirozeně sušší.) Ing. Smělý
považuje za nutné, aby strůpek byl dobře průvzdušný. Když zkusil na
strůpek položit igelit - byla to katastrofa. Průnik vlhkosti stropem z
nasypaných granulí PS plní funkci jakéhosi regulovaného větracího
očka.

Dalším způsobem, jak řešit vysokou úlovou vlhkost v PS úlech je
speciální konstrukce česna. Vnitřní česna jsou v úlovém systému ing.
Smělého dvě: velké vede z boku přímo do meziplástových uliček a včely
ho díky nízkému podmetu mohou samy regulovat. Druhé menší je vlastně
štěrbinou, která vede do první meziplástové uličky (mezi přední stěnou
a 1. plástem), která často není obsednutá a tedy toto česno není
regulované, studený vzduch ochlazuje přední vnitřní stěnu, na které se
intenzivně sráží vnitřní úlová vlhkost a voda kape ven - tím je
vlhkost odváděna z úlu. (Sám toto nemám vyzkoušeno, používá to ing.
Smělý dlouhá léta.)

> Je
> to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z
> biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo
> chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku?

Problém asi bude asi v tom - jestli vnitřní vlhkost řešit jako
relativní či absolutní vlhkost (rosný bod - závislost relativní
vlhkosti nejen na množství vody ve vzduchu, ale také na teplotě a
tlaku), jestli si to ještě pamatuji správně ze školy z hodin fyziky.

Víťo, myslím, že se rozčiluješ úplně zbytečně. Nikdy a nikde jsem úly z
coulových prken nepředstavoval jako všelék. Jediné, co se snažím ostatním (i
účastníkům této konference) prezentovat, jsou vlastní dvacetileté zkušenosti
a závěry, které se z těchto zkušeností snažím vyvodit (ať už se při tom
mýlím více, či méně - to už si snad každý musí přebrat).

Nemůžu za to, že v Optimalech mi vždycky všechna včelstva dobře vyzimovala a
že žádné včelstvo nemá nosemu. To byl vždy jeden z mých včelařských cílů a
jsem rád, že tomu tak je.

A jestli má na tom větší zásluhu jednoduchá dřevěná stěna nebo dobré
větrání, mě až tak dalece netrápí. Ale protože jsem projevy nosemy pozoroval
nejen v nevětraných úlech, ale i v těch s očky a současně uteplených,
domnívám se, že jednoduchá stěna nástavku tam svoji roli určitě taky hraje.

To, co mě trochu trápí, je, když se jako všelék prezentuje dokonalé
uteplení, jak to dělá např. právě Ing. Smělý, který tvrdí, že základním
předpokladem včelařského úspěchu je práve těch 80 mm polystyrenu (... a ani
o milimetr méně - pozn. moje).

Na takové tvrzení říkám - považuju to za blbost. Ale podezírat ho z vymývání
mozků? Chlapi, kde to žijem?

vojta

(P.S.: Mimochodem - před chvílí jsem dokončil přepis rozhovoru s ředitelem
VÚVč Kamlerem, který tam jasně říká: uteplení má význam pro slabá včelstva,
u ostatních je to jedno.)


> Pokud nekdy reaguji
> kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék
> na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
> Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s
> nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté
> pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.

Ahoj Pista.

Robil som si pred dvomi rokmi zapojenie pre napajanie elektrickeho oplotku
s pouzitim indukcnej
cievky z auta. Zariadenie je napajane z 12V autobaterie . Na jedno nabitie
vydrzi v prevadzke 2- 3
tyzdne . Na vystupe je impulzne okolo 6000 V . Kope to oproti zemi velmi
slusne , odskusal som :-)
mozem ti poslat schemu.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Zdravim vsetkych



Mam problem.(resp.kamarad) Premiestnil si minuly rok domec pre 8 rodin
pod horu asi 1km od vcelnice koli vcelam do oplodnackov. Nevydrzal mu ani
jednu sezonu lebo mu ho navstivila medvedica z dvoma mladymi. Opravil ho a
chce ho dat naspät. Ide urobit oplotok, ale napajany elektrinou a odomna
ocakava ze mu spravim elektriku.
Nemate niekto daku skusenost.

Dakujem

Pista Janura

Zdravim vsetkych



Mam problem.(resp.kamarad) Premiestnil si minuly rok domec pre 8 rodin
pod horu asi 1km od vcelnice koli vcelam do oplodnackov. Nevydrzal mu ani
jednu sezonu lebo mu ho navstivila medvedica z dvoma mladymi. Opravil ho a
chce ho dat naspät. Ide urobit oplotok, ale napajany elektrinou a odomna
ocakava ze mu spravim elektriku.
Nemate niekto daku skusenost.

Dakujem

Pista Janura

>Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Eman

Přijímám kritiku, je namístě, budu se krotit a Vojtovi se opravdu omlouvám (byl jsem na něj "trochu"
naštvanej, tak mi to nedalo, bylo to naposled).

Takže zpět k věcnosti:
>Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím
se vyruší zateplovací efekt PS stěn. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a
úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn.
J.P.Baudys

Na tohle bych se rád podíval podrobněji. Ze své "stavařské" praxe vím, že tepelné ztráty způsobené přiměřeným větráním začínají být u rodinného domku srovnatelné se ztrátami stěnami teprve tehdy, když domek je zateplen alespoň 15 cm polystyrenu. Jinak jsou tepelné ztráty stěnami větší. U úlu to může být trochu jinak, ale by dobré vědět, jak to je. Co když ponechání otevřených oček u PS nepředstavuje tak velký únik tepla, jak si myslíme? Je to v podstatě čistě fyzikální problém, takže by to mělo jít vypočítat. Z biologie je treba znat snad jen optimalni vlhkost v ule (v prostoru mimo chumáč) - bude velkou chybou uvazovat max. 60%, jako u rodinného domku? Při větších vlhkostech již bují plísně a roztoči...
Mám-li udělat zodpovědný výpočet, musím znát řadu údajů. Nemáte někdo sesbíraná data na toto téma? Teploty v úlu v jarním období, relativní vlhkost, odhady produkce tepla včelami, odhady spotřeby medu včelstvem a tedy produkce vodních par atp atp. Byl bych vděčný za typy na literární odkazy. Dík


>Pro mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
>Eman
Myslim, ze to tak zasadni otazka zas neni. Tenkostenné úly mají své nezastupitelné místo a neodiskutovatelné výhody (pevnost, odolnost, jednoduchost, poměrnou láci, jde o přírodní materiál atd. atd. , včelám se v nich daří, alespoň těm silným, o tom není sporu), kdych měl 70 včelstev nebo víc o jiné možnosti bych take neuvažoval. Pokud nekdy reaguji kriticteji, tak jen tehdy, kdyz se tenkostenné úly prezentují jako všelék na všechny včelí nemoci a jako jedinná možná varianta i pro malovčelaře.
Že zateplené úly jsou vynikající o tom myslím také není sporu, problémy s nimi pramení myslím z toho, že se používají staré úly a metodiky vyvinuté pro malá včelsva, zatímco dnes jsme se silou včelstev úplně někde jinde.


Vita Vydra
http://cihla.fsv.cvut.cz/~vydra

Pokud to někdo nebude považovat za vymývání mozku, tak u nás byla tato
teorie zřejmě poprvé publikovaná v OVP 3/1978, str. 20-22. Ing. Řeháček ji
pak na nasavrcké včelnici ověřoval v praxi a ve Včelařství o tom několikrát
psal.

vojta


> Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

Když jsem včera psal:

> Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o
> věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o
> něčem" než „o někom".


Tak jsem tím nemyslel, že by se nemělo diskutovat o ing. Smělém a jeho
úlovém systému. Měl jsem na mysli vzájemné vztahy účastníků
konference... ;-)

Hezký den

přeji všem

Včelín pana Smělého totu jeřábovou drahu má. Ked som napísal včelín na
spôsob p. Smělého myslel som tym "se všym všudy" a aj so spôsobom
ošetrovania.

Matej

Jiri Borik napísal:
"Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany."

Dovolím si ocitovat něco z textu nápovědy konference:

Prosíme přispěvatele o zachovávání klidného a zdvořilého tónu diskuse a o věcnost. Zdržte se osobních výpadů apod. Je žádoucí diskutovat spíše „o něčem" než „o někom".

> Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si
> ve vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi
> na foto ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jestli myslíme to samé číslo Včelařství, tak to bylo foto právě ze
včelnice ing. Smělého. Funguje mu to prý bezvadně. Ale vhledem k jisté
náročnosti pořízení podobného zařízení, tak to asi také nebude cesta
pro každého...

Nabizim zdarma za odvoz jeden zanovni Budecak a tri vcelku zachovale
Moravske univerzaly (plodiste, mednik, viko) plus nejake prislusenstvi
(krmitka, okenka, uteplivky ...) vsechno r.m. 39*24. Stanoviste kousek od
Prestic, okres Plzen-jih.

V zadnem pripade to nenabizim zacinajicimu vcelari, zbytecne by ho to
mohlo od vcelareni odradit. Sam jsem rad, ze se mi uz podarilo kompletne
prejit do nastavkovych ulu. Pokud vsak nekdo ve starsich ulech tohoto typu
vcelari a libi se mu to, mozna by se mu hodily nejake nahradni uly.

Dalsi mozne vyuziti MU publikovane v konferenci byl tusim chov kachen ;-)

Mate-li nekdo zajem, piste na soukromou adresu <jiri.borik/=/volny.cz>, ne
do konference.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

On Thu, 7 Feb 2002 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:

> P.S. Dnes este zvladam osetrovat velky pocet nastavkovych ulov, ale na
> penzii ...
> Vcelin s 10 vcelstvami na spôsob Ing. Smelého by mohol byt prijemny relax.

Ja nevim, ale je ten rozdil v hmotnosti prazdneho nastavku tak dulezity ?
Pouzivam tenkostenne nastavky na stejnou ramkovou miru (10 ramku 39 * 24).
Kdyby muj nastavek vazil 5 kg a polystyrenovy 1 kg, je to rozdil 4 kg. 10
plnych ramku vazi urcite ke 30 kilogramum. A zvedat 31 nebo 34 kg neni az
takovy rozdil - je to napor na zada v kazdem pripade.

Takze az mi zada vypovi sluzbu (nebo lepe jeste pred tim), udelam si ve
vceline nad uly jednoduchou jerabovou drahu (videl jsem to kdysi na foto
ve Vcelarstvi), nebo prejdu na lezany.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

> Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
> Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
> tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
> dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
> ing. Smely popira.

Je potřeba vždy dávat do souvislosti 12 kg zásob a úl se stěnou z 8 cm
tlustého PS a další prvky technologie tohoto způsobu včelaření.


> Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
> snuska cely rok....

Není to tam zas tak optimální. Je tam dosti rušno. V doletu: snůška z
ovocných stromů - nic moc. Jsou tam nějaké stárnoucí a odumírající
akáty, a pak lípy na ulicích a v parku (hlavní snůška). Ale souhlasím, že
městské klima je teplejší a někdy snůškově docela dobré.

Já sám mám pár včelstev v samotné centru Jihlavy (na náměstí jsou lípy
a v doletu rozsáhlý park s mnoha vzrostlým stromy), a je to snůškově docela zajímavé.


> Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
> si hrat.

Nevím, kolik jich má nyní. V době, kdy jsem tam byl měl (pokud si
vzpomínám) cca 15 včelstev. To však nic nemění na tom, že technologie
vypracovaná ing. Smělým je spojena s intenzivním včelařením a
prakticky vyžaduje mít včelstva u domu, kde včelař bydlí. Tedy je
vhodná pro toho, kdo chce mít spíše méně včelstev (např. kvůli malé
zahrádce) a mít z nich co nejvyšší výnos (a má na intenzivní včelaření
čas a možnosti). Není to vhodné pro každého a pro každé podmínky.

> Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
> jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
> mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
> muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce.

Technologie silně uteplených včelstev umožňuje využít pro výnos
pozvolnou déle trvající snůšku, která bývá u neuteplených včelstev
chápána spíše jako podněcovací.

Já si vzpomínám, jak jsem na jednom klimaticky velice nepříznivém stanovišti
vytočil ze silně uteplených úlů med z ovocných stromů, o kterém jsem
si v neuteplených úlech (na tomtéž stanovišti) mohl jenom nechat zdát
(všechnu ranou snůšku neuteplená včelstva proplodovala a protopila,
přestože byla silnější než ta v silně uteplených úlech).

Tato technologie není nějakou univerzální za každých okolností
nejvhodnější pro všechny. Též ing. Smělý říká, že např. komerčním
včelařům (a všem, kteří potřebují včelařit extenzivně) by ji
nedoporučoval.

Je to jen jeden z mnoha možných způsobů, jak včelařit. Využívá však
určitých zajímavých tepelných efektů, které stojí za to propagovat,
ale (samozřejmě) nikoliv vnucovat. Nejde o to "vytlačit"
tenkonástavkové včelaření, ale nabídnout alternativu, která pro někoho
může být zajímavá a efektivní.


Zdravím

Vcelareni jmenovaneho jsme samozrejme probirali v Nasavrkach taky.
Nas ucitel ing. Duchac, ktery ing. Smeleho zna, a mluvil s nim,
tvrdi, ze ve srovnani s nim vcelarit neumi, ze proste v Nachode kdyby
dal 12 kg zasob, tak behem dubna silne vcely padnou hlady atd., coz
ing. Smely popira. Kdo vite, jak to vypada na Praze 6 - slunny svah,
snuska cely rok.... Navic pan. Ing. Smely ma jen asi 6 vcely a muze
si hrat. Ja jsem se za poslednich 14 dni otepleni ke vcelam behem
jejich letu dostal jednou, za sezonu mam jako skoro vsichni 1, nekdy
mozna budou 2 snusky. Dokazu si predstavit, ze ve vyssich polohach
muze zklamat pocasi i pri te jedine poradne snusce. Kolega ze skoly
z Nasavrk vcelari na jizni Morave a stesky nechape, zkuste vyzkouset
jeho technologii: vcely vyrostou na snusce z merunek a broskvoni, 1
velka snuska repka 15-20kg, pak hned akat tak 30-40kg, nekdy malina,
jetel nebo les cca 10kg a nakonec se vcely zazimovavaji na
slunecnicove snusce (slunecnicovy med netuhne v plastech, vytoci se
max 10kg, zbytek nechava) a dokrmuje tak 3-5kg na tech 30kg, aby
vcelky na jare meli z ceho brat. 60kg prumer ma snad kazdy rok.
Mne to pripadalo jako odnekud ze vceliho raje, nevim, jak to berete
Vy. A pak rikejte, ze pan ing. Smely to dela tak a tak. Dokazu si
predstavit jeho 6 vcelstev na Prahu 6 jak obleti uz v unoru snezenky
u kazde vilky...pak ovocne stromy, akaty.. a nakonec v rijnu mozna i
par kg z brectanu (ve Svycarsku muze tvorit hlavni snusku!!!).
Jinak neni problem mit 5 nastavku 39*24 plnych vcel i pri zimovani na
dvou nastavcich ani pro me, ale vcely jsou jak komunisti, berou, kde
je a kdyz neni mam jen 30kg prumer.

Radek

> Vo vcelarskej praxi existuju rozne sposoby osetrovania vcelstiev.
> Niektore sa pre komercne vcelarstvo hodia viac, niektore menej,
> niektore vobec. To vsak neznamená, ze by sme ich mali zatracovat.



I já si myslím, že existují různé úspěšné technologie chovu včel
(abychom neřešili jen otázku nástavků uteplených či neuteplených,
připomeňme např. ležany, ve kterých někteří včelaři dosahují
neuvěřitelných výsledků a bez námahy zdvihání nástavků - třeba i
nízkých). Každý způsob je uceleným systémem, má své klady a zápory.
Jde o možnost volby a o to neuzavírat se a nechat se inspirovat.

Ahoj

J.P.B.

> Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi
> píchnutím do vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle,
> řekni, nebyl už nejvyšší čas? :-)

Jo, jo, alespoň jednou do roka musíme toto téma otevřít a trochu se
"do sebe obout" :-)

> 1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24)
> cm. Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří
> na zimu chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě
> možnost postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom
> nástavku 39x24 je jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti
> pohybu.

Má-li chumáč kolem sebe v úlu určité teplo (resp. vlažno), tak to
"zploštění" tolik nevadí. Čím větší mráz a případně i průvan dotírá
přímo na povrch chumáče, tím je důležitější a citlivější, aby včely
měly prostor na vytvoření koule, aby se tato koule mohla bezproblémově
pohybovat po zásobách atd.

> Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
> biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
> nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

Ptal jsem se kdysi ing. Smělého, jestli považuje míru 39*24 za
ideální. Řekl mi něco v tom smyslu, že v silně utepleném úle na
rámkové míře moc nezáleží - je to spíše věc včelaře. Uvedl však (a tím
asi potěším Vojtu), že kdyby znovu začínal, tak by spíše volil
rámkovou šířku 42, protože včely by tuto šířku rády zaplodovaly od
loučky k loučce. Rámková výška je v nástavkovém úle jen věcí včelaře.
Ing. Smělý zkoušel nízké rámky, ale říkal, že to jen komplikovalo
včelařský provoz. Tíhu zamedovaných nástavků vyřešil rampou a
kladkovým zvedákem.

> 2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
> "nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
> je stres.

Pozor, ne podletní, ale říjnové (případně až listopadové) stažení
včelstva. (V srpnu a začátku září je naopak spíše lepší, aby bylo v PS
úlu mnoho - až nadbytek - prostoru.)

Přírodní analogie (např. poukazování na dutiny stromů, rozpuky skal a
pod.) bych bral s určitou rezervou, protože naše včelařské technologie
(rámky, mezistěny, nástavky, přehazování nástavků, medobraní a
následné krmení, chov matek, neřku-li dvoumatečné včelaření), které
běžně používáme, mají s přírodou jen málo společného.

Přírodní analogie nám spíše ukazují, co všechno je schopno včelstvo v
přírodě přežít. Nemusejí však ukazovat, v jakých podmínkách dá
včelstvo největší medný výnos.

> Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
> - teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
> zmenšení jeho obsahu)

V jednom včelařství (asi konec 80. let) ing. Smělý uveřejnil výsledky
měření pomocí elektronických čidel umístěných v průběhu zimy v úle na
různých místech (i v chumáči). Zkusím to najít. Nakolik se však
pamatuji, tak teplota v chumáči (v jeho PS úlu) se v zimě pohybovala
pod 20 stupni. Ony si to včely umějí nějak zařídit. Prostě málo
spalují, málo topí...

> - včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
> oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
> výkalový vak nevyprázdní!)

8 cm PS skutečně výkalový vak nevyprázdní, ale vyprázdění není tolik
potřeba, protože 8 cm PS napomáhá k tomu, aby se výkalový vak tak
rychle nenaplnil.

> 3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
> NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
> nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
> bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
> na celou včelnici.

Jarní vytáčení zásob není skutečně moc pohodlné (diplomaticky řečeno).
Jde o uvolnění místa pro plodování. Budu-li mít ještě příležitost, rád
bych se ing. Smělého otázal, proč to nelze řešit odebráním zásobních
plástů a výměnou za souše...

Šíření nosemy, pokud by v některém z úlů byla propuklá, by skutečně
připadalo v úvahu. Vše má své klady a zápory. (Nicméně domnívám se, že
pokálené plásty z úlu, kde řádí Nosema, by skutečně do společného
vytáčení nepatřily.)

K tomu šíření bakteriálních a virových chorob - pokud neevidujeme
souše, ze kterého jsou včelstva, abychom je vrátili přesně do toho
úlu, z něhož jsme je vzali, pokud nemáme pro každé včelstvo zvláštní
rozpěrák, pokud přidáváme oddělky (např. kvůli výměně matek) i na jiná
včelstva, než ze kterého jsme brali plásty a včely, pokud přidáváme do
včelstva zásobní plásty vytvořené v jiném včelstvu, pak je námitka, že
vytočením zásob a jejich zkrmením šíří tyto choroby asi bezpředmětná.
Leč, možná, že nás budoucnost plná všelijakých chorob a šíření nákaz
ještě docela drsně naučí, chovat se tak hygienicky, že si to dnes ani
neumíme představit...

> Vše dobré, vojta

Taktéž

J. P. B.

>Jsem rád Vojto, že jsi tohle napsal, je to opravdu brilantní ukázka velmi nenápadného vymývání mozků. Je vidět, že na to máš školy!

Víťo, nevím proč musís mít v sobě takovou zášť. Nevím, ale já si názor každého vyslechnu (přečtu), nechám si to projít hlavou a pořípadě kultivovaně odpovím. Nikdo nikomu přece nemůže nic vnutit, jen Ty sám se musíš rozhodnout zda názor přijmu nebo nepřijmu.

Můj názor je proč uteplovat, kdyz včely jsou na světě delší dobu než polystyren .... .
Očka usnadňují pohyb vzduchu v úle, tím se udržuje vlhkost a hlavně dostatek vzduchu, který je častým faktoren proč včelstva nepřejdou k zásobám. Včelnici pana Smělého vidím každý den (tedy pokud jedu na fakultu) a asi se mu jeho včelaření vede. Sám ale upozorňuje na velký počet brouků (Varoazy), musíš proti tomu (opět pomocí chemie) bojovat, nebo ti včelstva padnou.
Ve včelařství jsem četl članek o boji proti nosemě v Dole. Včelstvo zavřou do boxu a udržujou teplotu (jakou hodnotu a čas si nepamatuji).

->Bravo Vito,
->
->toto bylo opravdu vystižne.
->
->Matej

Nesouhlasím. To nejde sdělit už tak komplikovanou odpověď bez těch
náboženských a politických narážek? Ať si to vysvětluju dobře nebo ne, ty
vsuvky sem nepatří. Ale počkal bych si na odpověď Vojty, kde to sebral. Pro
mě je zásadní otázka jestli v našem klimatu úly uteplené, nebo ne a proč.
Eman

Ja bych tam mozna dal Rudé Právo ( resp. Pravdu ) od roku 1951.

Matej


Podle mne to Rudé Právo,
používám ročníky od r. 1960 a je to bezva počteníčko (doporučuju každému,
kdo ještě i dnes koketuje s komunisty), začtu se často tak, že se do včel
vůbec nedostanu a tím pádem mají klid a to jim dělá dobře... Navíc mají
noviny vynikající difusní a sorpční vlastnosti a jakmile navlhnou, tak se
vymění za nové, zcela čisté a dosud nepřečtené. Používám je na radu
Vladimíra Ptáčka i v podmetu, kde to má ještě významější hygienický efekt.
Omlouvám se za odbočku.

Bravo Vito,

toto bylo opravdu vystižne.

Matej

Myslel jsem, že do diskusí na toto téma už nebudu zasahovat, ale nemohu si pomoci, opravdu je to jako když píchne do vosího hnízda; musím Pavla podpřit... :)).


> - teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
> případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
> "vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!

Prosím, Vojto, napiš mi kde jsi tohle vyčetl. Ve všech zdrojích, které jsem našel se totiž tvrdí pravý opak, tj. že % obsahu vody (resp. absolutní obsah vody) ve výkalových váčcích ve včelstvech zimovaných teple (ve stebníku, v utepleném včelíně) resp. v oddělcích zimovaných v místnosti s elektrickým ohřevem je nižší, než u včelstev a oddělků zimovaných studeně (někdy dost výrazně). Totéž se týká celkového obsahu výkalových váčků. Obsah vody v hemolymfě je u studeného zimování naopak nižší ! Tedy alespoň podle zdrojů, které mám k dispozici.
Já dodávám: to, že co je teplé, je taky suché ví každý, kdo bydlí ve vlhčím bytě... Uteplení úlu opravdu nemůže být příčinou vlhka nebo přeplnění výkalových váčků, spíše opak je pravdou!!!

> K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
> neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
> pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
> včelstev).

Jsem rád Vojto, že jsi tohle napsal, je to opravdu brilantní ukázka velmi nenápadného vymývání mozků. Je vidět, že na to máš školy! Skutečně ne každý si všimne (Pavel si naštěstí všiml), že očka a uteplení nástavků spolu vůbec, ale opravdu vůbec nesouvisí. Já bych napsal: od té doby co včelařím v UTEPLENÝCH úlech s pomocnými česínky, nosím prádlo značky BOY a na strůpky dávám Rudé Právo tak nevím, co je to přes zimu uhynulé včelstvo (až letos - více o tom v konferenci "vcelari" mi jedno včelstvo padlo, "čirou náhodou" to jediné z 12, které bylo v tenkostěnném úlu...). Soudím tedy, že každý včelař, který bude nosit prádlo značky BOY bude stejně úspěšný!
Vážně: co má tedy na úspěch největší vliv? Podle mne to Rudé Právo, používám ročníky od r. 1960 a je to bezva počteníčko (doporučuju každému, kdo ještě i dnes koketuje s komunisty), začtu se často tak, že se do včel vůbec nedostanu a tím pádem mají klid a to jim dělá dobře... Navíc mají noviny vynikající difusní a sorpční vlastnosti a jakmile navlhnou, tak se vymění za nové, zcela čisté a dosud nepřečtené. Používám je na radu Vladimíra Ptáčka i v podmetu, kde to má ještě významější hygienický efekt. Omlouvám se za odbočku.


> - včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
> (rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu)

Nevím, jestli tohle je hotová věc, názory na zimování na květovém medu se velmi různí. Pro hovoří: včely díky lepší výživě (pyl) jsou odolnější proti nemocem a tedy i nosemě. Letos mám včelstva zakrmená odstupňovaně různým množstvím medu resp. cukru, až začne nosemové období kouknu na to mikroskopem a budu o něco chytřejší.

Dne 6. února 2002, Vcelarska konference, Vojta napsal:

> Je pravda, že nosematóza působí ve včelařství určitě větší škody, než si
> většina z nás připouští. Na druhé straně je úplně zbytečné zanášet kvůli
> tomu do včelaření další chemii (zejm. antibiotika - Fumagilin ap.) Není
> totiž vůbec problém nad nosemou vyzrát.
>
> Důležité je vědět, že nosema se šíří (pominuli nehygienické chování včelaře)
> výhradně kálením nemocných včel v úlu a následným olizováním (taky fuj)
> těchto výkalů včelami - čističkami.
>
> Tomu se dá velmi jednoduše zabránit, když
>
> - včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
> (rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu, nikdy medovice!) -
> výkalový vak se bude plnit pomaleji
>
> - teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
> případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
> "vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!
>
> - včely dostanou během zimování co nejvíce příležitostí k proletu a tedy k
> vyprázdnění výkal. vaku mimo úl. To je opět otázka zejména úlové stěny.
> Jednoduché coulové prkno se i při krátkodobém oteplení rychle prohřeje a
> včely se proletí. V utepleném úlu, který včelstvo od okolního mikroklimatu
> izoluje, je mnoho teplých dní promeškáno!
>
> - MATKA NENÍ NOSEMATICKÁ
> Ta v úlu kálet prostě musí a proto je absolutně nutné, aby její výkaly
> nebyly infekční. Přitom je třeba připomenout, že nosemou trpí většinou matky
> odchované v malých oplodňáčcích. Matky vylíhlé a oplodněné v oddělcích
> bývají zcela zdravé.
>
> I tak je dobrá pravidelná výměna matky.
>
> K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
> neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
> pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
> včelstev).
>
> (Pardon - občas jsem to viděl u kolegů v Univerzálech, nebo v
> polystyrenových úlech.)
> :-)
>
> vojta
>
>

Zdravim všetkych,

Vo vcelarskej praxi existuju rozne sposoby osetrovania vcelstiev. Niektore
sa pre komercne vcelarstvo hodia viac, niektore menej, niektore vobec. To
vsak neznamená, ze by sme ich mali zatracovat. Ruku na srdce, kto z nas sa
moze pochvalit priemernym vynosom 100 kg na vcelstvo. Ing. Smely ho
dosahuje. Jeho metoda je mozno vedecko-Mičurinská, ale zjavne mu vyhovuje a
má výsledky.

"U Ing. Smělého jsem na včelnici nikdy nebyl, ani jsem se sním nikdy
nesetkal
osobně. Nerad bych prohlásil, že v některých věcech spíš tak trochu
fantazíruje, ale na druhou stranu nevěřím tomu, že by tento hobby-včelař z
Prahy 6 mohl popírat základní výsledky výzkumu ze života včel, jako jsou
např. desítky let staré a světově uznávané poznatky o nosemě. Jeho způsob
zimování včelstev je ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÝ a z hlediska rozvoje nosematózy
velmi rizikový a ....."

"V utepleném úle (přestože ho v zimě
nevyhřívají na plodovací teplotu, ale přihřívají vnitřní prostředí teplem
vyzařovaným z chumáče) tráví velice málo potravy (jen tolik, aby udržely
optimíální teplotní poměry v zimujícím chumáči), a důsledkem je velice
pomalé plnění výkalového vaku..."

Myslienka, pomalsieho plnenie vykaloveho vaku je zaujimava - zimny prelet v
tom pripade je bezpredmetny.
Podobný zaujímavý spôsob zimovania je popisany v Včelarstí 1/2002

Matej


P.S. Dnes este zvladam osetrovat velky pocet nastavkovych ulov, ale na
penzii ...
Vcelin s 10 vcelstvami na spôsob Ing. Smelého by mohol byt prijemny relax.

"Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
- teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
zmenšení jeho obsahu)
- včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
výkalový vak nevyprázdní!)"

aj februarove ( unorove )

Matej

> typ úlu mají, ale otázka zní: jak jste na tom Vy?

Ve dvou nastavcich nezteplenych z 20 vcelstev uhynulo jedno hlady,
kdyz nepresly do horniho nastavku se zasobami. Pozn. Byla tam stara
matka.
RAdek

______________________________________________________________________
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Byl jsem si jistý, že můj poslední příspěvek bude vůči Pavlovi píchnutím do
vosího hnízda a pochopitelně jsem se nemýlil. No Pavle, řekni, nebyl už
nejvyšší čas?
:-)

U Ing. Smělého jsem na včelnici nikdy nebyl, ani jsem se sním nikdy nesetkal
osobně. Nerad bych prohlásil, že v některých věcech spíš tak trochu
fantazíruje, ale na druhou stranu nevěřím tomu, že by tento hobby-včelař z
Prahy 6 mohl popírat základní výsledky výzkumu ze života včel, jako jsou
např. desítky let staré a světově uznávané poznatky o nosemě. Jeho způsob
zimování včelstev je ABSOLUTNĚ NEPŘIROZENÝ a z hlediska rozvoje nosematózy
velmi rizikový a to hned z několika důvodů:

1. Zimování na zcela nebiologické plástové ploše 37x22 (rámek 39x24) cm.
Včely v dutině stromu, nebo v prostorově neomezeném úlu vytváří na zimu
chomáč tvaru koule o průměru 30-35 cm a toto těleso má ještě možnost
postupovat za zimními zásobami a zdrojem vzduchu. V jednom nástavku 39x24 je
jakási zploštělá koule v podstatě bez možnosti pohybu.

Ing. Smělý přece velmi dobře ví, že r.m. 39x24 nevznikla jako odpověď na
biologické požadavky včelstva, ale obyčejným sloučením tří jiných
nebiologických "almárkových" rámků 24x13 cm.

2. podletní natěsnání početného včelstva do jednoho jediného
"nebiologického" nástavku nemá v přírodě obdoby a jediné, co může působit,
je stres.

Spolu se silným (lze říci dokonalým) uteplením je téměř vyloučeno, že by
- teplota poklesla pod 20 st a umožnila odvodnění výkal. vaku (a tedy
zmenšení jeho obsahu)
- včely mohly své vaky vyprázdnit při zimním proletu během krátkodobého
oteplení (ať si Ing Smělý říká co chce, ani 80 cm polystyrenu včelám
výkalový vak nevyprázdní!)

3. Jarní vytáčení zimních zásob a jejich opětovné krmení je už ÚPLNÝ
NESMYSL. Pominu-li práci navíc, kterou s tím má jak včelař, tak včely, je to
nejrychlejší způsob, jak rozšířit nejen nosemu, ale celou řadu
bakteriálních, plísňových a virových nemocí z jediného nakaženého včelstva
na celou včelnici.

Vše dobré, vojta

> Přeji dobrý den, už Vám přišlo lednové včelařství?

Už jsem se na to ptal, cituji z míst nejvyšších:

"Vcelarstvi cislo 1 a 2 roku 2002 je jiz delsi dobu vydano, ale Ceska
posta si na poslední chvili vymyslela jiné podminky, za kterych je
ochotna takove zasilky prijimat. Bylo potreba najit jineho distributora.
Obe cisla by mela byt spolecne odesilana pristi tyden.
S pozdravem
Lnenicka"

konec citátu.

Pavel

Přeji dobrý den, už Vám přišlo lednové včelařství?
Pepa Přepechal

Mám starý 3 rámkový medomet a rád bych k němu koupil kliku, může mi ji někdo nabídnout? Nebo elektrický pohon, klidně i na koleně udělaný.

Vím, že se tyto věci dají koupit nové, ale chci si později pořídit nový medomet a do toho starého nejsem ochoten tolik investovat.

Mohu také jen potvrdit. Nikdy jsem neměl velké zimní ztráty, po dobu asi 15-ti let snad troje. Od doby kdy mám jen tenkostěnné neuteplené úly jsou včelstva na jaře vitálnější - lepé vyzimovaná (můj dojem). O časnějším proletu nebudu ani hovořit.

Ani tento rok nemám zatím žádný uhyn, ale při výročce se několik lidí svěřilo o ztrátě i 5 včelstev na stanovišti. Nevím jak silná včelstva ani typ úlu mají, ale otázka zní: jak jste na tom Vy?
Petr

Ohledně PS úlů a tenkostěnných úlů:

Prolety - i v PS úlech mohou být očka, která je možno na zimu otevřít. Tím se sice vyruší zateplovací efekt PS stěn, ale úlem proudí mnoho čerstvého vzduchu, čímž se zajistí, že se včely včas "dozví" o náhlém oteplení a mohou se proletět. V takovém případě se všechna očka otevírají na zimu a úplně se zavřou na jaře - a tím začne fungovat zateplující efekt PS stěn. Někteří to tak dělají. Používá se spíše u úlů s malou sílou PS stěny (2-4 cm).

Jiný pohled na problematiku nabízí ing. Smělý propagující silně uteplené nástavkové úly se sílou stěny 8 cm PS. Vypracoval osvědčený způsob zimování (bez nosemy), ale z jeho zimovací metodiky nelze vytrhávat jen některé body, ale nutno ji aplikovat jako celek. Tato metodika předpokládá:

1.) úl: a) nástavek 11-12 plástů 39*24, síla stěny 8 cm PS; b) strop - zateplený ale průvzdušný (např. prkénka a pak víko, ve kterém jsou nasypané granule PS); c) uteplené dno s nízkým podmetem, vnitřním česnem; d) žádná očka a nic podobného.

2.) silné včelstvo (které by mohlo zimovat ve dvou nástavcích) stlačené někdy v říjnu do jednoho nástavku.

3.) Celkové množství zásob cca 12 kg (samozřejmě bez medovice, kde je v zásobách medovice, tam včelstvo před nosemou nebo před úplným pádem nezachrání asi nic).

4.) Od časného jara napájení v úlu nebo na česně.

5.) Na jaře vytočení nespotřebovaných zásob a jejich postupné opětovné skrmení.

Ti, kteří se rádi dívají na prolety včel v zimě, budou tímto zimovacím systémem sklamáni. Zatímco včelstva v neuteplených nástavcích létají při oteplení v zimě o 106, včelstva zimovaná výše načrtnutou metodikou vylétnou skutečně jen výjimečně. Někteří to budou považovat za špatný jev, ale ing. Smělý uváděl, že podle jeho zkušeností nosema nepropuká a že včely nelítají ven prostě proto, že to nepotřebují. V utepleném úle (přestože ho v zimě nevyhřívají na plodovací teplotu, ale přihřívají vnitřní prostředí teplem vyzařovaným z chumáče) tráví velice málo potravy (jen tolik, aby udržely optimíální teplotní poměry v zimujícím chumáči), a důsledkem je velice pomalé plnění výkalového vaku...

Musim dat Vojtovi za pravdu, mam dva moravske universaly a zbytek
tenkostenne a prolet se v universalech konal o 5 dni pozdeji. Kdyby
se tedy drive ochladilo, k proletu by nedoslo.
Radek

______________________________________________________________________
Vylepsete svuj prohlizec Internetu na http://software.seznam.cz/listicka

Je pravda, že nosematóza působí ve včelařství určitě větší škody, než si
většina z nás připouští. Na druhé straně je úplně zbytečné zanášet kvůli
tomu do včelaření další chemii (zejm. antibiotika - Fumagilin ap.) Není
totiž vůbec problém nad nosemou vyzrát.

Důležité je vědět, že nosema se šíří (pominuli nehygienické chování včelaře)
výhradně kálením nemocných včel v úlu a následným olizováním (taky fuj)
těchto výkalů včelami - čističkami.

Tomu se dá velmi jednoduše zabránit, když

- včely budou zimovat na zásobách s nízkým obsahem nestravitelných látek
(rafinovaný cukr, ev. s menším podílem květového medu, nikdy medovice!) -
výkalový vak se bude plnit pomaleji

- teplota co největší části zimního chomáče bude pod 20 st. C. V takovém
případě dochází k odvodňování výkalového vaku do hemolymfy a k následnému
"vydechování vodní páry" - nebojme se tedy neuteplených úlů!!!

- včely dostanou během zimování co nejvíce příležitostí k proletu a tedy k
vyprázdnění výkal. vaku mimo úl. To je opět otázka zejména úlové stěny.
Jednoduché coulové prkno se i při krátkodobém oteplení rychle prohřeje a
včely se proletí. V utepleném úlu, který včelstvo od okolního mikroklimatu
izoluje, je mnoho teplých dní promeškáno!

- MATKA NENÍ NOSEMATICKÁ
Ta v úlu kálet prostě musí a proto je absolutně nutné, aby její výkaly
nebyly infekční. Přitom je třeba připomenout, že nosemou trpí většinou matky
odchované v malých oplodňáčcích. Matky vylíhlé a oplodněné v oddělcích
bývají zcela zdravé.

I tak je dobrá pravidelná výměna matky.

K této uvedené teorii chci ještě říct, že od přechodu na tenkostěnné
neuteplené úly s pomocnými česínky v každém nástavku (1987) nevím co je to
pokálený úl, nebo dokonce přes zimu uhynulé včelstvo (z celkem asi 70
včelstev).

(Pardon - občas jsem to viděl u kolegů v Univerzálech, nebo v
polystyrenových úlech.)
:-)

vojta

Ahoj Evzene, diky za zpravu.
BYl jsem v Nasavrkach na seslosti veterinaru a okresnich referentu,
vysledky povim na vyborovce pristi pondeli. Seznamil jsem se s
doktorem Straussem, domluvili jsme se, ze udelame vyhlasku k lecbe,
pry ji chtel delat za stareho vedeni ZO, ale nebyla vhodna puda na
realizaci.
K Tvemu dotazu, co ze vcelstvem s nosemou u maleho vcelare. Podminkou
je, ze musi nosemu poznat, coz povazuji za nejvetsi problem. Mam s
tim osobni zkusenost u tchyne, ktere jsem to diagnostikoval, rekl a
stejne to bylo houby platne, nedelala nic a mela nakonec z peti
vcelstev tolik, kolik jsem mel z jednoho spickoveho. Pokud to pozna a
bude mit zajem to resit zalezi na rozsahu nakazy. Rehacek o tomhle
udrzovani slabochu vypravi porad. Pokud nejsou pokalene plasty,
doporucuje vcelstvo maximalne zuzit, nechat treba jen jeden plast
zasob, udelat prepazku nahore s dirou a za prepazku dat poskrabane
plasty zasob. Tim ze to prenasi a maji maly prostor zvysi teplotu a
rychleji se z toho mohou dostat. Ovsem podminkou je nasledne v sezone
vymena matky, coz je taky kamen urazu, protoze i v tech Nasavrkach mi
rikali, ze 90% vcelaru matky nechova vubec a cekaj na roj, kdyz
nahodou prijdou o vcelstvo a chtej doplnit a velka cast z nich neumi
ani pridat matku kterou koupi. Nechce se mi to verit, kdyz o tom
mluvime na schuzi, vsichni se tvari, ze je to pro ne samozrejmost, ze
to umi. Pokud jsou pokalene plasty, je treba je vymenit, zasoby
vytocit prevarit (pro me fujuz jen ta predstava) a postupovat podobne
jako v predchozim pripade. + samozrejme dezinfekce.
Pokud se Ti to bude aspon trochu zamlouvat, dopln to podle sveho a
zverejnime to v konferenci, treba to nekomu pomuze.
Ja osobne bych pozadal kamarada, aby mi za mirny poplatek prodal jine
vcelstvo a sam bych i prodal, pokud by ten clovek ke mne nechodil pro
tri vcelstva kazde jaro.
S pozdravem Radek

______________________________________________________________________
Hledani lidi a jejich e-mailu: http://www.lide.cz

Ahoj Radku, se vším stebou souhlasím ale!!! co s již postiženým včelstvem.
Když včelař má 3 včely, tak pro něj by to byla velká katastrofa. Chce je
nějak vylečit, a teď poradíš co stím:? Všechny staré léčby co byly jsou
opuštěny a na nové se již nemyslí. Vše se motá kolem varoazy ale na Nosemu
se zapomíná. Jako kluk, to jsi byl ještě na houbách, jsme běžně léčili. Dost
se této proplematice věnuje př. Řeháček z Nasavrk. Poradí nám? Ahoj Evžen
----- Original Message -----
From: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 04, 2002 8:23 AM
Subject: Re: nosema


> Kdysi jsme nosemu léčili, jak převládla hrozba varoázou, léčení na nosemu
se podceňuje.
S tim Emile nemohu souhlasit. Lepsi je prevence nez lecba. Fumagilin
se prestal pouzivat z duvodu hygienickych (rezidua)i z hlediska
ucinnosti. Noseme lze predchazet bez chemie. Noseme lze predejit
zazimovanim silnych vcelstev, pise se kolem 2kg, zatimco bezne u nas
je 0.5kg. To se samozrejme neda udelat v jednom nastavku. Druhym
zakladnim faktorem jsou kvalitni zimni zasoby bez medovice. Pokud
bude nasledovat dlouhe obdobi chladna po teto obleve, jako v roce
1970/71, muze se nosema nepekne podepsat na stavu hlavne slabych
vcelstev, ktera musi vyhrivat relativne vetsi plochy plodu, tudiz
konzumovat zasoby a plnit si vykalove vaky.
Radek

______________________________________________________________________
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz