Archiv Včelařské konference

Dík za odpověď.Který je to Bezděkov? Ten u Žatce? Nemohl bys dát bližší kontakt, telefon, nebo adresu? Můžeš mi to poslat rovnou na knopf/=/volny.cz, abychom nezatěžovali konferenci, nebo mu zavolej na číslo mobilu, který je v příspěvku 10112. Zatím se nikdo jiný neozval. Dík !
Emil

> Možnosti jsou i v rámci zákona č.101/2000 Sb.
------------------------------------

Souhlasím. Jen jsem chtěl ten zákon připomenout, že to není úplně tak průzračné, jak to př. Rotbauer nadhodil.

Co se týká tvrdého angažování Miroslava na svazu by bylo potřeba znát názor i druhé strany, protože samochvála někdy smrdí.

Souhlasím. Mrzí mě, že to jako samochvála vyznívá, ale nemám jinou možnost,
chci-li něco změnit osm let po svém odchodu z ÚV a probudit některé z nás
(mimo informování ve včelařských novinách, v rádiu, na svých internetových
stránkách a mezi včelaři). Nebo snad ano? Poraďte mi (a zároveň i sobě),
prosím.

> Co se týká tvrdého angažování Miroslava na svazu by bylo
> potřeba znát názor i druhé strany, protože samochvála někdy smrdí.
>

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s krmením cukrem (bez rozpuštění ve vodě) v tomto období.Musím včely zakrmit a tak přemýšlím, jaký způsob by byl nejvhodnější...Díky. Martin

Mám stejné dno jako je na plánku vysoké 100 mm a jsem s ním spokojený. Proč výšku nástavku? Pak může být nástavek. Pokud využijí prostor na stavění trubčiny, a to využívají, tak je to asi jako 5 stavebních rámků. To snad stačí.
Tonda.

>Dno bych doporučil vysoké (jak píše přítel Jan Červenka) asi jako celý jeden nástavek - cca 16 cm.

Souhlasím úplně se vším.

Dne pondělí 09 května 2005 07:37 Martin Černý napsal(a):
> Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, zda máte někdo zkušenosti s krmením cukrem
> (bez rozpuštění ve vodě) v tomto období.Musím včely zakrmit a tak
> přemýšlím, jaký způsob by byl nejvhodnější...Díky. Martin

Dobry den,

pokud mate touto dobou v blizkosti pole s repkou,
vcely se zakrmi sami (a jeste by melo zbyt i na Vas).
Pokud Vam ovsem, nejde o med,
zkusil buch pomerem 3:2 , osobne na podzim zakrmuji v 12 litrovem
kyblu s hrsti slamy.


Honza

Dory den Radime 10104
/jak si vedou pokusna vcelstva s porovnanim s ostatnimi ?/

Porovnávat u mne nelze s kym-jsou to vsechna vcelstva co mam.Byl to risk ktery plebejci v hledani lepsiho vysel.
O tomto pokusu jsem informoval MVDr.K.Noemana,znameho vcelarskeho odbornika po jeho prednasce o netravitelnosti a nezbytnem zpracovani sacharozy zimnich zasob.
O vysetreni mrtvolek vcel spadlych koncem zimy,jsem pozadal RNDr.V.Ptacka.

Podnetem k tomuto pokusu byl Cito-slov pana redaktora Prokese,a milionove statni dotace na obnovu neprezimovanych vcelstev.
ST Backe manyry vnimani zlocinnosti jsou mi ukradene!

Prijemny den franta

treba skontrolovat, cervenu papriku, koreniny, caje ci tam v sackoch nie su
dierky. Tieto chrobaky su neprijemne. zlikvidivat sa nam ich uplne nikdy
nepodarilo, vzdy sa nejaky najde. Z potravin co sa da treba davat do
sklennenych doz.

Marek



-----Original Message-----
From: Jirka [mailto:testrick/=/centrum.cz]
Sent: Sunday, May 08, 2005 3:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: brouci

chci se prosím zeptat jak se zbavit hnědých až černých brouků, kteří se
nacházejí ve spíži, kolem potravin a kolem pečiva.

__________ Informacia od NOD32 1.1090 (20050508) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

řepka začala kvést, ale citelně se ochladilo.Zásob rozhodně nemají nadbytek.Tak bych rád věděl, jestli jim můžu dát cukr jen tak bez rozpuštění ve vodě...

Změnit obchod, ve kterém nakupujete.
Nejspíš si to taháte domů s nějakým zbožím...

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Marek Farkas" <marek/=/danubia.sk>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 09, 2005 11:42 AM
Subject: RE: brouci


treba skontrolovat, cervenu papriku, koreniny, caje ci tam v sackoch nie su
dierky. Tieto chrobaky su neprijemne. zlikvidivat sa nam ich uplne nikdy
nepodarilo, vzdy sa nejaky najde. Z potravin co sa da treba davat do
sklennenych doz.

Marek



-----Original Message-----
From: Jirka [mailto:testrick/=/centrum.cz]
Sent: Sunday, May 08, 2005 3:40 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: brouci

chci se prosím zeptat jak se zbavit hnědých až černých brouků, kteří se
nacházejí ve spíži, kolem potravin a kolem pečiva.

__________ Informacia od NOD32 1.1090 (20050508) __________

Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
http://www.eset.sk

Dobrý den, včelařím teprve prvním rokem a vyzimoval jsem jedny včely. Mám dvounastávkový úl dole plodiště a nástevek jako medník.
V medníku mám jen mezistěny a částečně vystavěné dílo. Chci se zeptat zda včely stihnou dostavět ve snůšce celý medník a udělat nějaké zásoby. Teď když je tak chladno tak moc nelítají...
A pak ještě jeden dotaz: chtěl jsem udělat alespoň jeden oddělek a rozšířit tak svůj chov. Měl jsem v úmyslu odchovat si své matky tj. přelaravil jsem larvičky do misek, mám jich sedm na jedné loučce v medníku. Ač jsem to zkoušel 3x jen poprvé byla jedna miska zanesena mateří kašičkou, ale tu jsem zrušil neboť jsem chtěl alespon 3...teˇd vím že jsem si tento matečník mohl dát zvlášť.
Prostě se mi to nedaří. Larvičky beru ty nejmenší, dávám je na kapku vody. Co je špatně?
Jsem si vědom, že pokud oslabím včelstvo oddělky tak nemůžu počítat s 100 % medným výnosem, zvlášť v mém případě.
Děkuji za rady. Tomáš

Přátelé,

co udělá běžné vodovzdorné (D3) PVAC lepidlo, kterým se běžně lepí
celodřevěné nástavky při jejich ponoření do parafínu o teplotě 150 °C?

Dále by mně zajímalo jak se takovéto lepidlo chová při vyvařování rámků v
horké vodě, pokud jsou spoje rámků tímto lepidlem zajištěné?

Děkuji za odpovědi.

Milan Čáp

> A pak ještě jeden dotaz: chtěl jsem udělat alespoň jeden
> oddělek a rozšířit
> tak svůj chov. Měl jsem v úmyslu odchovat si své matky tj.
> přelaravil jsem
> larvičky do misek, mám jich sedm na jedné loučce v medníku. Ač jsem to
> zkoušel 3x jen poprvé byla jedna miska zanesena mateří
> kašičkou, ale tu
> jsem zrušil neboť jsem chtěl alespon 3...teˇd vím že jsem si
> tento matečník
> mohl dát zvlášť.
> Prostě se mi to nedaří. Larvičky beru ty nejmenší, dávám je
> na kapku vody.

Nejlepší je připrvit si startér např. roják kam dáš plást s pylem a druhý se zásobami a nastříkat do něj vodu, do takto vystrojeného startéru nameť včely, čim víc tim líp, ale zas to nepřežeň, nejlépe z otevřeného plodu (pozor na matku) a nech je cca hodinu osiřet v chladu, po hodině vlož mezi dva plásty přelarvené matečníky a druhý den je můžeš přenést zpět do včelstva i se včelama, takže o žádné včely nepřijdeš.
Při přelarvování by se larvičke neměla otočit tj. musí zůstat ležet na stejném boku.
I když neometám včely z plodových rámků a přelarvuji nasucho, počet naražených metečníků je 90-100%.





> Jsem si vědom, že pokud oslabím včelstvo oddělky tak nemůžu
> počítat s 100 %
> medným výnosem, zvlášť v mém případě.

Pokud budeš dělat oddělky po půlce května, nejenom, že předejdeš rojení, při kterém přijdeš jak o včely tak o část snůšky, ale včely co se potom narodí, do hlavní (květové) snůšky stejně nezasáhnou, čim dřív začneš, tim líp, nové včelstvo bude silnější a nepotřebuješ o tolik oslabit původní včelstvo.

              Míra Fišar

Martin Černý napsal:
>Tak bych rád věděl, jestli jim můžu dát cukr jen tak bez rozpuštění ve vodě...<
........................................

Nazdar Martine.
Já sám s tímto způsobem nouzového řešení krmení suchým cukrem nedělám.Ale nevím jestli to tady už nebylo, ale suchý cukr mohou včely vnímat jako cizí a tudiž ho zčásti mohou vynášet. Řeší se to občasným pokropením vodou. Také jsem ho viděl u jednoho kolegy pod víkem(stropní krmítko) a samotný cukr byl ještě přikryt tabulkou skla. Kondenzáty z tohoto skla (orosení) kapal na ten cukr.
Ať se daří.

Na mých stránkách http://www.sroll.net/vcely/vaha/index.html
je opět aktualizovaný záznam mé úlové váhy. Začátkem minulého
týdne byla pěkná snůška z ovocných stromů a pampelišek
(nadm.výška 560m), potom se ochladilo. Pepa



--
Zkoušejte vysokorychlostní nonstop internet VOLNÝ ADSL 14 dní
ZDARMA! Již déle neváhejte! Prvních 500 zákazníků navíc získá
tričko.
Více informací na http://adsl.volny.cz/adsl-na-zkousku/

Děkuji za plahopřání,ale chyb,které jsem dělal bylo více než úspěchů.Včelařím v n.v.400m,severní větry,učil jsem se z literatury,začátkky byly mizerné.Péči o včely jsem si zjednodušil,mřížky nepoužívám,medníky nesundávám,souše neskladuji.Úly musí být takové,aby všechny díly byly vzájemně spojitelné,rámky všechny stejné,výška podmetu jak uvádíte opatřené sítkem.Potom lze např.úl č.4 přmístit na místo č.1i s matkou,krmit než vyletí létavky,na č.4přidám plod a po 3 dnech matečníky.Včely máme takové,jaké si vychováme,slabé nebo silné,kde už matku nenajdete,proto neznačkuji,jen do počitače rok a č.úlu.Rozšiřování,dávaní nádstavků,mřížky,značení,hledání matky atd.přidává včelám práci,místo aby se věnovaly snůžce.Proto si včelař musí najít metodu, která vyhovuje včelám,přírodě,a svůj problém řešit.Výsledkem je kvalita a množství medu.
Přeji hodně včelařských úspěchů. Vojtěch.

Obdobnou metodu používá i př. Dvorský, popis je ve včelařských novinách v diskuzi kolem letošního zimování. Relativní problém vidím v tom, že bvšechny plásty přijdou do styku s varidolem při ošetření proti varoáze. I přes obměnu díla je část medu v takto ošetřených plástech.

Pár zásad:

Tu denní larvičku dávat na omáznutí mateří kašičkou nebo nasucho. Má rozměr
asi 2 mm. Je dobrá lupa a světlo.
Dělat to v teple.
Dát misly "ovonět" včelám.
Mít připravené včelstvo s "chovacím pudem". (hodně mladých včel).
Dát nalarvené misky mezi plodové plásty (s otevřeným plodem).
Dát ihned i podněcovací krmení.
Pavel

----- Original Message -----
From: "tomas" <tom.es/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 09, 2005 12:06 PM
Subject: med, matky


> Dobrý den, včelařím teprve prvním rokem a vyzimoval jsem jedny včely. Mám
> dvounastávkový úl dole plodiště a nástevek jako medník.
> V medníku mám jen mezistěny a částečně vystavěné dílo. Chci se zeptat zda
> včely stihnou dostavět ve snůšce celý medník a udělat nějaké zásoby. Teď
> když je tak chladno tak moc nelítají...
> A pak ještě jeden dotaz: chtěl jsem udělat alespoň jeden oddělek a
> rozšířit
> tak svůj chov. Měl jsem v úmyslu odchovat si své matky tj. přelaravil jsem
> larvičky do misek, mám jich sedm na jedné loučce v medníku. Ač jsem to
> zkoušel 3x jen poprvé byla jedna miska zanesena mateří kašičkou, ale tu
> jsem zrušil neboť jsem chtěl alespon 3...teˇd vím že jsem si tento
> matečník
> mohl dát zvlášť.
> Prostě se mi to nedaří. Larvičky beru ty nejmenší, dávám je na kapku vody.
> Co je špatně?
> Jsem si vědom, že pokud oslabím včelstvo oddělky tak nemůžu počítat s 100
> %
> medným výnosem, zvlášť v mém případě.
> Děkuji za rady. Tomáš

Milan Čáp napsal:
>co udělá běžné vodovzdorné (D3) PVAC lepidlo, kterým se běžně lepí
celodřevěné nástavky při jejich ponoření do parafínu o teplotě 150 °C?<
............................................

:-o :-o Prosím tě. S parafínem opatrně. Podle druhu může mít parafín teplotu vzplanutí 50-160 ° C. Takže opatrně....

Jinak to lepidlo na rámkách nedělá dle mých zkušeností nic(vydrží) ani při použití vařícího roztoku s louhem. ;-) (neměli by tam být moc dlouho)
Měj se.

Tento způsob je v tuto dobu nic moc. Jestli jsou včelstva bez zásob , tak rychle tekuté krmení, jinak doporučuji Mač. Odkoukal jsem ho od Slováků. Téměř plné vědro cukru, urovnat povrch a na něj večer nalít litr vody a v něm rozpuštěné kilo medu. Ráno je vše ovlhčené a může se jít krmit. Nabírám buďto malou fankou, nebo lopatkou na uhlí. V podletí podle rychlosti odběru testuji včelstva na velikost budoucí snůšky a když jsou matky, tak jdou hned do včelstev která se loudají. Je to daleko spolehlivější než vážit med. Nejlepší včelstva nepotřebují krmit na zimu tekutým, zvládnou to z polosuchého. Hodně úspěchů.Zdraví R. Stonjek

K příspěvku př.Emana z 8.5.2005
Podrobnosti zákona opravdu neznám, co ale vím určitě z vlastní praxe, znáte-li sídlo ZO ČSV, stačí k tomu vyhledat PSČ a asi tak z 80% byl dopis doručen i bez uvedení jména příjemce pošty. Pošťák domorodec prostě už ví, kam obyčejně včelařskou poštu nosí. Pokud jsem se od známého včelaře dověděl alespoň jméno, přišel na řadu telefonní seznam. Tam jsem byl úspěšný asi z jedné třetiny. Zatím ještě nedošlo na nouzovou variantu, kterou je uváděná stránka ve Včelařství. Namlátit do počítače rubriku Jubilea a Odešli z našich řad za jeden rok, setřídit v počítači a mám další kousek seznamu včetně ověření toho co už vím. Mám pokračovat ? CO OBYČEJNĚ NEJDE SHORA, POVEDE SE ZDOLA ! Pokud vím, při zvolení do včelařské funkce není třeba zvláštního prohlášení pro práci s databázemi. Prohřešila se paní doktorka, když na stránkách www.vcelarskenoviny.cz uvedla ve svém článku "Včelí království na strakonickém hradu" že se na zmíněné výstavě presentuje všech 15 ZO ČSV strakonického okresu, jmenovitě ZO Bavorov, Blatná, Černivsko, Čestice, Lomec, Radomyšl, Sedlice, Skočice, Strakonice, Štěkeň, Střelské Hoštice, Vodňany, Volenice, Volyně a Záboří. Já sám za sebe chci jen dodat, že to je moc pěkná akce a že by se i na našem okrese Písek mělo uskutečnit něco podobného. Jihočeský kraj je moc pěkný kout naší země a určitě moji kolegové ze ZO Albrechtice N/Vlt., Bernartice, Branice, Čimelice, Čížová, Chřešťovice, Chyšky, Kluky, Kovářov, Milevsko, Mirotice, Mirovice, Orlík n/Vlt., Písek, Protivín, Ražice, Slabčice, Nuzov, Vráž a Záhoří by také něčím přispěli. Až budete potřebovat kontakt na někoho z protivínska třeba při organizování včelařského zájezdu, rád Vám pomohu s programem, nebo zajistit levnější ubytování a nebo zařízení s dobrým jídlem za solidní ceny. A co je přátelé " U vás " nového a jakými kontakty můžete posloužit ostatním ? Pokud se bojíte, že by se ten " DOMEČEK Z KARET" zhroutil, raději nepište! Snad to nebude tak nebezpečné, když toho budeme vzájemně o sobě víc vědět.

Na poště máme nahlášenu kontaktní adresu / příjemce pošty / na kterou pošta
doručuje veškeré zásilky adresované naší základní organizaci.Pokud by to tak
fungovalo všude, stačil by jenom seznam ZO nebo OV. Z vlastní zkušenosti
vím, že to tak ale není.
S pozdravem Jaromír Sobotka.

Zdravím,
PVAC a většina normálních disperzních lepidel při takové teplotě měkne a
taky se už může rozkládat. V technické dokumentaci lepidla je jinak uvedena
maximální teplota, kterou spoje vydrží. V horké vodě navíc dřevo bobtná a
zvětšuje svůj objem, lepidlo ne, dochází tedy obvykle k utržení spoje
lepidlo - dřevo. Myslím, že pokud spoj bude vůbec držet, tak dojde minimálně
k podstatnému snížení pevnosti.
Lepší než hledat odpověď tady bude asi slepit nějaké odřezky a vyzkoušet si
to.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 09, 2005 1:27 PM
Subject: Co všechno vydrží lepidlo?


Přátelé,

co udělá běžné vodovzdorné (D3) PVAC lepidlo, kterým se běžně lepí
celodřevěné nástavky při jejich ponoření do parafínu o teplotě 150 °C?

Dále by mně zajímalo jak se takovéto lepidlo chová při vyvařování rámků v
horké vodě, pokud jsou spoje rámků tímto lepidlem zajištěné?

Děkuji za odpovědi.

Milan Čáp

Jestliže jsou tady parafínem míněny všechny alkany, tak ty nejnižší - metan,
etan propan atd mají bod vzplanutí i pod nulou. Jestliže jsou míněny
parafíny za běžné teploty v tuhém stavu, tak to by měly být hořlaviny s
bodem vzplanutí nad těch 150 - 200 st C. Měl bych to mít přesně někde v
tabulkách. Pokud se ale zahřejou na těch 150 st C a pak třeba vylejou na
rozpálený vařič nebo plotnu, tak je to průser téměř vždy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 09, 2005 7:03 PM
Subject: Re: Co vechno vydrí lepidlo?


> Milan Čáp napsal:
> >co udělá běžné vodovzdorné (D3) PVAC lepidlo, kterým se běžně lepí
> celodřevěné nástavky při jejich ponoření do parafínu o teplotě 150 °C?<
> ...........................................
>
> :-o :-o Prosím tě. S parafínem opatrně. Podle druhu může mít parafín
> teplotu vzplanutí 50-160 ° C. Takže opatrně....
>
> Jinak to lepidlo na rámkách nedělá dle mých zkušeností nic(vydrží) ani při
> použití vařícího roztoku s louhem. ;-) (neměli by tam být moc dlouho)
> Měj se.

Josef Rotbauer napsal:
>Pokud vím, při zvolení do včelařské funkce není třeba zvláštního prohlášení pro práci s databázemi.<
...............................................

Toto prohlášení existuje a to pro splnění právě toho zákona o informacích. Podepisuje(nebo měl by) ho dnes jen nový člen, který vstupuje do ZO. Tento "Souhlas" - lístek k vystřižení byl v příloze Včelařství.(asi nějaké číslo r.toho zákona - 2000) Toto zůstává na ZO a jeto dokladem o souhlasu použití osobních údajů pro potřeby ČSV. (např. pro zasílání čas. Včelařství)

Jinak jsem si vzpomněl, že jsem učinil kdysi tady dotaz a bylo mi odpovězeno z míst nejvyšších,(př. 565) co se týká důvěry informací o členech, které existují a na vedení(kolujou). Byl jsem ubezpečen, že za informace mi ručí ČSV, ČMSCH potažmo Min. zemědělství. Není ale problém tyto informace použít k výtahu včelařů při "výzkumu" VÚ Dol.....

Takže pochybuji, že se informace nedají z vedení(nebo není možnost) sehnat, když to jde pro dnes s.r.o.(jsou myslím součástí nebo spolupracujícím subjektem podobně jako ZO,OV)

Já to vidím po přečtení tohoto tématu na Pandoře v Optimal klubu jasněji.

Ale nejvíce, co mi chybí, je ta bezpečnost. Myslím že to chce minimálně otevřené prostranství (venku a od zapálitelných těles daleko), hlavně zvrchu nádoby mít ten zmiňovaný poklop (zamezení přístupu vzduchu). Nehořlavý podstavec a i pod podstavcem mít nehořlavou plochu(převrhnutí). Prostě někde tak min. 5m od stavby domu.(hlavně střechy)

S asfalty (střechy)jsou podobné průsery. Tam to hlídají i přímo (při montážích velkých ploch) záchranáři.

Souhlasím.
Amatérský včelař ať to dělá raději venku někde, kde i když to převrhne, tak
to žádnou škodu neudělá. Kdo chce s roztaveným parafínem nebo s voskem dělat
na profesionální úrovni, nejspíš to pracoviště udělá uvnitř a doplní ho
třeba nějakým hasicím zařízením. Na roztavený parafín nebo vosk stačí úplně
obyčejná vodní sprcha, jak se to ochladí, přestane hořet. Ovšem to je
záležitost specializovaných projektantů a požárních techniků.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 12:04 AM
Subject: Re: Co vechno vydrí lepidlo?


> Já to vidím po přečtení tohoto tématu na Pandoře v Optimal klubu jasněji.
>
> Ale nejvíce, co mi chybí, je ta bezpečnost. Myslím že to chce minimálně
> otevřené prostranství (venku a od zapálitelných těles daleko), hlavně
> zvrchu nádoby mít ten zmiňovaný poklop (zamezení přístupu vzduchu).
> Nehořlavý podstavec a i pod podstavcem mít nehořlavou plochu(převrhnutí).
> Prostě někde tak min. 5m od stavby domu.(hlavně střechy)
>
> S asfalty (střechy)jsou podobné průsery. Tam to hlídají i přímo (při
> montážích velkých ploch) záchranáři.

Zdravím! Chtěl bych se zeptat, jestli někdo z vás včelaří kolem 700m n.m.Chci s tím ještě letos začít a tak sháním informace. Nevíte o někom takovém? Lukáš, Krušné Hory

Jaký má být rozměr ok u pletiva ve dně podmetu v literatuře je např. 2.5 mm, 2.75 mm, 3 mm, 3.5mm.

Děkuji za odpovědi.

Myslim, ze je to jedno, dulezite je, aby neprolezly slidive vcely :-)

Kuba


> Jaký má být rozměr ok u pletiva ve dně podmetu v literatuře je např. 2.5
> mm, 2.75 mm, 3 mm, 3.5mm.
>
> Děkuji za odpovědi.

Dobré je také použití Formidolu, tj. odparných desek sycených kyselinou mravenčí. Působí i na rozztoče v zavíčkovaném plodu, proti zvápenatění plodu a potlačuje i nosemu. Navíc jde o přírodní a tedy ekologický zásah. Důležité je jak bylo uvedeno sledování spadu roztočů.Popis použití je na stránkýv VÚVč a je třeba dodržet návod k použití.
S pozdravem.

Nejenom Zo a OV jsou ilegální. Ale ani ÚV nesvolil se zveřejněním svého seznamu. Viz Včelařství 2001/3 str.58. Tam to je zřejmě článek pana nového šéfredaktora, který v té době neprohlédl pravidla hry, a domníval se, že vede časopis, a ne včelařskou Strážní věž. Jak je vidno z "diskuze", naposledy ve Včelařství 2005/5, již plně pochopil čemu dát prostor (fotkám předsedy :-) a co otisknout.
To samé bylo, když Úv (PÚV) už si nepamatuji, nedoporučil Včele zveřejnit seznam výkupců. To si asi ještě někteří členové pamatovali z dob, kdy různé výbory radily vedoucím i podnikům, jak to mají správně dělat, aby brzy nastal blahobyt.

Zákon o ochraně osobních údajů se vztahuje na osobní údaje.
ZO i OV jsou organizační jednotky a pokud nechtějí mít z důvodu ochrany jmen či adres v adrese jméno a adrsu člena, ať si zřídí doručovací adresu jinde nebo poštovní schránku. Toto bych neslučoval. Je to stejné, jako by některá škola chtěla být vyřazena ze seznamu škol, jen proto že pan ředitel nechce mít schánku plnou létáků.
ZO je myslím zkratka pro Základní Organizaci. Organizace - to je snad bez komunikace nemožné. Tady tedy doporučuji delegátům sjezdu navrhnout přejmenování Českého SVAZU Včelařů na Českou ORGANIZACI Včelařů. Svazování už snad bylo dost. S přejmenováním je nutno ale provést i přeměnu. K tomu doporučuji najmout konzultanta. Po patnácti letech je snad dost zkušeností. Pokud na něj nebude peněz, doporučuji vyzvat ke spoluprácui včelaře. kteří někde něco řídili, nebo absolvovali školu v posledních letech. Mám dojem, že současná struktura a způsob řízení by mohla sloužit na některých školách jako školní případ.

Co mravenci a vosy?
Na ně taky bacha.
Používám pozinkované síto asi 3*3mm, ale časem rezne.
Neví někdo o nerezovém? A zakolik?

Doplňuji radu!Larvičky se berou zatočené do tří čtvrtin.Tři dny staré.

To jsi nemyslel vážně s těmi 3 dny starými larvami viď !!!???

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/senam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 11:54 AM
Subject: Odpověď med matky 10212


Doplňuji radu!Larvičky se berou zatočené do tří čtvrtin.Tři dny staré.

Já bych otázku ještě doplnil. Pokud používáte místo síta tahokov, tak z čeho a jaký rozměr otvorů? Nevadí včelám ostré hrany?

mp


>Jaký má být rozměr ok u pletiva ve dně podmetu v literatuře je např. 2.5 mm, 2.75 mm, 3 mm, 3.5mm.

To snad ne !? To jsou již nejméně o dva dny starší, než by měly být :-).
Petr

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/senam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 11:54 AM
Subject: Odpověď med matky 10212


> Doplňuji radu!Larvičky se berou zatočené do tří čtvrtin.Tři dny staré.

a

Zdravím,

pane Stonjek, nemohl by jste popsat podrobněji Vaš postup s tím cukrem, co zjistíte, a co se včelami děláte. Já jsem to, až tak nepochopil.

Luboš Holý

Přeji hezký den,
chci si koupit dva oddělky 4 rámkové i s matkou, dodání těchto oddělků z Nasavrk červenec/srpen. Jak osadit nové úly, mám jen mezistěny a jak se starat o oddělky, aby zesílily do zimy, čím krmit.
Děkuji

Čím se natírá sololitové krmítko aby bylo vodotěsné.
Děkuji

Já bych tak typnul epoxidovou barvu... ta má i potravinářský atest (bílá)
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Kamil " <Kamil.Rimal/=/cz.enersys.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 5:00 PM


Čím se natírá sololitové krmítko aby bylo vodotěsné.
Děkuji

Nejsou ta oka 3/3 mm malá, propadne tudy měl?

S přáním hezkého dne Josef

----- Original Message -----
From: "Karel" <e-mail/=/nezadan.av2-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 11:10 AM
Subject: Re: Dno ?lu


> Co mravenci a vosy?
> Na ně taky bacha.
> Používám pozinkované síto asi 3*3mm, ale časem rezne.
> Neví někdo o nerezovém? A zakolik?
>

Vážení přátelé neví někdo jak to vypadá s ČESKÝ „MEDOVÝM“ PROGRAMEM?

Kdy nejpozději musím vložit do nového úlu, kde jsou pouze nepostavené mezistěny, oddělek včelstva, aby se se stihlo do zimy vybudovat silné včelstvo. A kolik rámků a nástavků mám pro začátek použít.

Děkuji.

Kdy nejpozději musím vložit do nového úlu, kde jsou pouze nepostavené mezistěny, oddělek včelstva, aby se se stihlo do zimy vybudovat silné včelstvo. A kolik rámků a nástavků mám pro začátek použít.

Děkuji.

Kamil napsal:
>chci si koupit dva oddělky 4 rámkové i s matkou, dodání těchto oddělků z Nasavrk červenec/srpen.<
............................................

No srpen je docela pozdě pro 4 r. oddělek. Jsou-li jen dva, být tebou zkusil bych to zakoupit i s vhodnými(pěknými do zimy) soušemi od vytočeného medu. (asi do 10 ks/včel. tj 12 ks celkem) A hned zazimovávat.

Ať se daří

Radim Polášek napsal:
>Na roztavený parafín nebo vosk stačí úplně
obyčejná vodní sprcha, jak se to ochladí, přestane hořet. <
........................................
Tak to bych neriskoval. Už jsi někdy na horký olej v pánvičce v kuchyni nasprchoval vodu? A představ si to s např. 50 x větším objemem...

Lepší to bude zasypat pískem.
Libor Jarolím

> obyčejná vodní sprcha, jak se to ochladí, přestane hořet.
> .......................................
> Tak to bych neriskoval. Už jsi někdy na horký olej v pánvičce v kuchyni
> nasprchoval vodu? A představ si to s např. 50 x větším objemem...

Jenže tenhle výbor je zástupcem majitele časopisu a tím pádem může nařizovat co se mu zlíbí a šéfredaktor musí poslechnout.
Libor Jarolím

> To samé bylo, když Úv (PÚV) už si nepamatuji, nedoporučil Včele zveřejnit
> seznam výkupců. To si asi ještě někteří členové pamatovali z dob, kdy různé
> výbory radily vedoucím i podnikům, jak to mají správně dělat, aby brzy
> nastal blahobyt.

Nevím přesně, co bys chtěl slyšet. Jedná se o přikrmování včel suchým cukrem provlhčeným medovou vodou. Pro tento způsob není vhodné každé krmítko, ale v případě nouze stačí hmota položit na igelit a vložit do podmetu. Podle rychlosti odběru lze poměrně přesně odhadnout kvalitu včelstev co do výšky výnosu v příštím roce. Ta co dávku slupnou nejrychleji jsou rekordmankami v příštím roce a naopak. Tento způsob má velký význam v podletí kdy včely berou ve dne v noci po malých dávkách a matce plodovací křivka klesá o hodně pomaleji. Zdraví r. Stonjek

př.Stonjek napsal:
Tento způsob má velký význam v podletí, kdy včely berou ve dne v noci po malých dávkách a matce plodovací křivka klesá o hodně pomaleji.
========================================

Publikuj toto někde.
Kolik bylo napsáno o významu krmení ve spojitosti s plodováním včelstva po snůšce. Otázkou je jakou výživu zvolit aby matka nepřestávála klást, ale i včelstvo plod vyživovat.

Při rozdělení krmiv (terciální zdroj živin pro A.m.) má toto krmivo termín v rozdělenípolopřirozené.

Dle i mých zkušeností má toto krmivo také tento efekt-pomalejší ustávání matky v kladení. Je také nutno mít napaměti nutnost přítomnosti pylu (kvalita zimní generace). A vedle této varianty řešení kvalitnější síly včelstva určeného k zazimování je také význam matky nultého stáří. (kterou zase hojně využívám já)

Málem bych zapomněl na jednu důležitou poznámku. Ten med, který zředíš a zaliješ tím ten cukr nesmí obsahovat původce moru. Jinak je toto další cestou jak si zavlést nebo rozšířit nebezpečnou bakteriální nemoc do chovu. ;-)(proto upřednostňuji ty matky, jsou pro mě i levnější)

Pratele,

vcelky chovam druhym rokem, takze zatim spise jen ziskavam zkusenosti, jakze


se to vcelkam nejlip libi. Z konference / z literatury / z casopisu vim, ze

tematem dubna a kvetna je 'vcasne' rozsirovani uloveho prostoru, ze aby

vcelkam nebylo tesno. Jenze zacatecnikovi chybi cit, co to je -- dost
uloveho prostoru.



Z pulky dubna jsem mel jedno silne vcelstvo (jedno z sesti, se kterymi muzu
srovnavat).

Byly na dvou a pul nastavcich, vyvesovaly se do podmetu, dostaly dalsi nizky
nastavek.

Koncem dubna jsem pri kontrole napocital dobre 14 ramku plodu (39x24),
rozsiril jsem

tedy dalsim nastavkem, tentokrat vysokym, z mezisten. Jenze ouha, tady je
strouha.

'Podarilo' se mi patrne odtrhnout matku v hornim nizkem nastavku od zbytku
roje v dolnich

patrech, za deset dnu vcelky 'mezistenovy' nastavek neobsadily, spise ho asi
braly jako

prekazku, a v dolnim patre narazily 3 matecniky. Matka kladla v hornim
nizkem nastavku,

pod ni bylo patro mezisten, pod tim dve vysoke patra plodu a vcel a jiz
zminene tri matecniky.



Mam hypotezu, ze vcelky nejsou v rojove nalade, ze ty dole proste jen
postradaly

matku, tak zalozily na novou. Ul jsem preorganizoval, horni polonastavek sel
dolu,

matecniky jsem zrusil, jsem sam zvedav, jestli budou dal narazet matecniky,
ci

zda se hnizdo zceli. V pripade zajmu budu referovat.



Kazdopadne dosavadni zkusenost zni - rozsirovat s citem.



Martin

Zdravím,
To krmení nerozpuštěným cukrem mě zajímá, zkoušel jsem to někdy před 15 lety
v zadovácích a vyvinul jsem jakžtakž použitelné krmítko, kde se cukr s medem
přidával vrchem a včely ho braly spodem. Nyní bych něco takového chtěl
použít i v nástavcích právě kvůli tomu dlouhodobému odebírání v malých
dávkách. Mohl bys popsat blíže to krmítko? Dík.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "R.Stonjek" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 9:21 PM
Subject: Re: Krmení cukrem


> Nevím přesně, co bys chtěl slyšet. Jedná se o přikrmování včel suchým
> cukrem provlhčeným medovou vodou. Pro tento způsob není vhodné každé
> krmítko, ale v případě nouze stačí hmota položit na igelit a vložit do
> podmetu. Podle rychlosti odběru lze poměrně přesně odhadnout kvalitu
> včelstev co do výšky výnosu v příštím roce. Ta co dávku slupnou
nejrychleji
> jsou rekordmankami v příštím roce a naopak. Tento způsob má velký význam v
> podletí kdy včely berou ve dne v noci po malých dávkách a matce plodovací
> křivka klesá o hodně pomaleji. Zdraví r. Stonjek

Pánové, psal jsem o profi zařízení, ne o tavení parafínu v kastrólu někde na
zahradě, pokud se někdo rozhodne vyrábět třeba nastavky hromadně a bude je
impregnovat třeba v tom roztaveném parafínu, pak bude potřebovat nádrž
třeba s půl kubíkem roztaveného parafínu umístěnou někde uvnitř, aby tam
mohl dělat kdykoliv, ne jenom když je pěkné počasí a teplo. Pak jestliže
chce mít jako podnikatel provozovnu pojištěnou, musí k tomu parafínu
nainstalovat speciální hasicí zařízení a nejčastěji je to právě ta vodní
sprcha. V akci je to k vidění občas v akčních filmech, kdy hrdina, který
chce odněkud utéct, zapálí kus papíru, přistrčí pod strop k čidlu a vzápětí
se spustí požární poplach a v té místnosti vodní sprcha. Jinak na internetu
se to dá najít pod heslem sprinkler.

Stejně ale rád bych viděl takhle naimpregnovaný nastavek po pěti deseti
letech venku, nenapadá mně totiž žádná barva, která by na takhle
naimpregnovaném dřevě držela, snad jedině asfalt. A taky si nejsem úplně
jistý, jestli se hotový nastavek po takové akci ve na 150 st C ohřátém
parafínu nezkroutí, zase ale by ho možná šlo zase upravit na hoblovce.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 8:48 PM
Subject: Re: Co vechno vydrí lepidlo?


Lepší to bude zasypat pískem.
Libor Jarolím

> obyčejná vodní sprcha, jak se to ochladí, přestane hořet.
> .......................................
> Tak to bych neriskoval. Už jsi někdy na horký olej v pánvičce v kuchyni
> nasprchoval vodu? A představ si to s např. 50 x větším objemem...

Včelařím něco málo nad 700 m ve Slavkovském lese. Můj otec u Chomutova cca ve 400 m, tedy mohu srovnávat. Mám o měsíc delší zimu. Obyčejně nemám v průběhu zimy žádný prolet. Včelkám ale zima moc nevadí, spíš jim vadí plískanice a změny vlhkosti. Toho jsem víceméně ušetřen. Díky množství jív je jarní rozvoj dobrý. Výhodou jsou i maliny a kleny, z nichž bývá snůška. Vegetace je posunuta zhruba o 3 týdny. Např. letos je to špatné. Když začaly kvést jívy, tak po dvou dnech nošení pylu přišel mráz a následně chladné deště, takže z podněcovací snůšky nebylo nic. Pak byl asi týden dobrý, ale to nic nahoře není a když začaly kvést mléče a třešně, tak se zase ochladilo a týden pršelo, takže z toho asi nebude taky nic. Tátovi to letos dole vycházelo perfektně. Obecně v této nadm. výšce doporučuji uvážlivě volit místo, protože to zde hraje na rozdíl od nížin obrovskou roli - vítr, mrazové kotliny a lezavé vlhko jsou schopny zničit včelstva. Jinak někdy jsem na tom líp já, někdy táta. Pokud chcete ještě něco konkrétně, zeptejte se. Mnoho úspěchů.
Brenner

Chovatelský kalendář uvádí-3.až 4.den přelarvování,5. den druhé přelarvování,6.den odběr mateří kaš.atd., 28.až 31.den kontrola kladení.Je to velmi pěkně udělaná pomůcka.

Ano, ale pak se míní dny od položení vajíčka a tedy 3. - 4. den je zde
vlastně přibližně půldenní larvička. Ve stadiu "vajíčko" je zárodek 3 dny.
S přátelským pozdravem
Petr


----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/senam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 11, 2005 1:06 AM
Subject: med, matky 1O239


> Chovatelský kalendář uvádí-3.až 4.den přelarvování,5. den druhé
> přelarvování,6.den odběr mateří kaš.atd., 28.až 31.den kontrola kladení.Je
> to velmi pěkně udělaná pomůcka.
>
>

Radim Polášek napsal:
...vyrábět třeba nastavky hromadně a bude je
impregnovat třeba v tom roztaveném parafínu, pak bude potřebovat nádrž
třeba s půl kubíkem roztaveného parafínu umístěnou někde uvnitř, aby tam
mohl dělat kdykoliv, ne jenom když je pěkné počasí a teplo.

=============================================

Nejde, podle mě, ani tak o výrobu, nebo vzhled,spíš o hygienu ve včelařství....A ta mě zajímá.

Ono tento způsob podle zaujetí po přečtení na pandoře má jednu myšlenku. A tou je praktická profylaktická (preventivní) dezinfekce, která je u chovu včel(alespoň u mě) nutnost. Tz. Včelař má možnost (u jednoduchých nástavků, den a vík z masivu ) docela účinně dezinfikovat. Proto ani nehaním, ale domýšlím, co je překážkou. Tou je parafín jako hořlavina. Kroucení dřeva myslím není problém, protože se ohřívá celé těleso součastně. Barvení? Tuším, že nějaké pigmenty na bázi solí existují.(vysoké teploty)Spíš jde u těch solí o neškodnost pro včelu.

Dále je využití v dezinfekci ohniskové.(kdy je potřeba vysoká teplota po určitou dobu) A dostáváme se k jádru problému. Jde o stanoviště mimo zdroj el. energie, dále taková dezinfekce může být použita jen na část vybavení.(?dvojté stěny úlu?)Jde o výzkum, kdy se musí přímo určit typ(hloubku) stěny úlu, teplotu a čas, při které je 100% úspěšnost likvidace všech forem moru. A nakonec jak to udělat a zavést do řad SVS při komisionelní akci při řešení výskytu moru.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Luk?" <wozeck/=/seznam.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): v?ela?en? ve vy?ch poloh?ch
Datum (Date): 10. 5. 2005 9:52
==================================================

> Zdravím! Chtěl bych se zeptat, jestli někdo z vás včelaří kolem 700m
> n.m.Chci s tím ještě letos začít a tak sháním informace. Nevíte o někom
> takovém? Lukáš, Krušné Hory

Již jsem se zmiňoval,že včelařím přibližně v 600m n/m. V naší ZO jsou i včelaři kteří chovají včelky i v nadmořské výšce okolo 1000m n/M. Vláďa

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Karel" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Dno ?lu
Datum (Date): 10. 5. 2005 11:10
==================================================

> Co mravenci a vosy?
> Na ně taky bacha.
> Používám pozinkované síto asi 3*3mm, ale časem rezne.
> Neví někdo o nerezovém? A zakolik?

Vosy ty vykrádají fest, ale silná včelstva si snimi poradí, je zapotřebí jim trochu pomoct a v podletí zůžit česno aby ho dokázali před těmi slídilkami ubránitubránit . Co se týče mravenců z vlastní zkušenosti mohu říct, že v kterém ůle byli mravenci tak to bylo zdravé a silné včelstvo s nejnenším spadem roztoče.
Ta kyselina mravenčí opravdu do sebe něco má. Tam kde jsem použil formidolové desky (taky kyselina mravenčí) přestala matka klást, kdežto u mravenců kladla průběžně. Vláďa
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Morcak" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Kdy vloit odd?lek
Datum (Date): 10. 5. 2005 19:33
==================================================

> Kdy nejpozději musím vložit do nového úlu, kde jsou pouze nepostavené
> mezistěny, oddělek včelstva, aby se se stihlo do zimy vybudovat silné
> včelstvo. A kolik rámků a nástavků mám pro začátek použít.
>
> Děkuji.

Co nejdřív nejlepší by nyl májový roj nebo oddělek.
Ne nadarmo můj děda říkával, že májový roj za fůru sena stojí.
Vláďa
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Díky za odpověď! Co se týče o umístění, tak zatím přemýšlím o dvou místech" jedno v polostínu, ale víceméně ušetřené severních větrů díky několika stromům, a jedno větrům a závějím víc "na ráně", ale na sluníčku. Bydlím ve svahu, takže tam ranní sluníčko moc není, ale zato je tam odpolední. V zimě zase vyleze nad kopec až kolem 11.00. Myslím si, že tohle druhé stanoviště bude lepší. Co Vy na to? Určitě jim tam udělám nějaké závětří (plot, desky apod.)
Lukáš

Podobný postup je popsán na stránkách PNSV v článku "Nová cesta". Zde je výtah popisu krmení Maichem :
Systemat je krmný nástavek s vnějšími rozměry 515 x 430 mm a výška 115 mm ( užitečná výška pro krmivo ), 3/4 jsou určeny pro směs krystalovaného cukru s medem ( Maische ) a 1/4 pro tekuté krmení. Vestavěná dělící deska pro oba krmné prostory má výstup umožňující včelám přístup k tekutému krmivu. V prostoru pro tekuté krmivo se nachází vložka z plastické hmoty s obsahem 5 litrů. Děrovaný plech omezuje prostor pro včely v oddělení tekutého krmiva. Prostor pro směs krystalovaného cukru s medem má dole síťovinu s velikostí ok 0,8 mm. Velikost ok 0,8 mm je velmi důležitá, neboť při použití menších ok není žádný odběr a již při velikosti ok 1mm a víc je mnoho krystalů cukru vynášeno česnem ven. Prostor pro směs krystalovaného cukru s medem pojme cca 12,5 kg směsi a musí být proto vyztužen 2 tyčemi z ocelové kulatiny o průměru 7 mm, které jsou zapuštěny do 15 mm vysokých latěk. Tyto 15 mm vysoké laťky tvoří současně odstup síťoviny s oky 0,8 mm od vlastního dna nástavku. Dno děláme nejlépe z překližky o tloušťce 4 mm. Aby se včely dostali k síťovině, uděláme do síťoviny 4 až 5 drážek ( ve směru příčné stavby ) o délce 33 cm a šířce přesně 6 mm. Pokud by byly drážky širší, potáhly by včely síťovinu propolisem.

Pokud by si chtěl někdo udělat krmné nástavky pro příčnou stavbu, musí udělat drážky do dny ve směru stavby. Směs krystalovaného cukru a medu musí být shora zakryta fólií z plastické hmoty, pak zůstane pěkně měkká. Prostor pro tekuté krmivo by měl být umístěn na straně vzdálenější od česna.

Také lze použít rámkové krmítko. Já používám medocukrové těsto zatavené pistolovou pájkou ve svačinových sáčcích umístěné na horní loučky. Před použitím spodní část sáčku 6-10 prožíznu podélně nožem, se zbytkem si včely poradí.Výhodou je že těsto připravím v zimě a mám naporcované cca kg balíčky okamžitému použití.

S pozdravem.

Nic publikovat nebudu, byl bych tak trochu za blba, vždyť bych psal o všeobecně známých věcech. Prostě pravidelný a nepřetržitý přísun potravy v podletí příznivě ovlivňuje sílu včelstev, alespoň jsem si tím byl do doby cca před 2 lety jist. Tuto dobu jsem začal dělat pokusy inspirován př. Boháčem, k jehož velkým obdivovatelům rozhodně nepatřím. Včelstva jsem rozdělil do dvou skupin. Jednu jsem natvrdo nakrmil tekutě cca kolem 10.7. Druhou jsem krmil mačem do cca 15. 8. a pak většinou jednou dávkou doplnil. A porovnával jsem. Rozdíl mezi těmito včelstvy byl v době cca 5.9 obrovský. Včelstva 1 skupiny vypadala např. vloni jako bezmatečná, prakticky bez otevřeného plodu, včelstva 2 skupiny měla 2 - 5 plástů plodu. Začal jsem si tedy myslet o teoriích př. Boháče svoje. Na jaře se však vždy ukázalo, že silnější podněcovaná včelsta jsou prakticky stejná jako ta druhá a zvýšení výnosu jarního medu bylo prakticky neprokazatelné takže něco na těch německých výzkumech bude.
Krmítek jsem vyzkoušel několik, spokojen jsem pouze ze strůpkovým, ale odrazuje mě pracná výroba.Tak jsem zvolil jednodušší variantu. Rám z prken 8 cm vysokých a uvnitř seřízlý kanistr od sirupu z firmy Coca Cola. Na to větší hrst nakrátko sestříhané slámy. Vejde se do něj asi 8 l roztoku a mač jsem nevážil. Krmítko je přikryto sololitovou deskou. Další vylepšení bude, že v desce bude otvor na doplňování krmení, aby ubylo žihadel, ale zatím nejsou lidi. Zdraví R. Stonjek

Asi jsem neco prosvihl a nejak nejsem v obraze. Co je to ten mac??

Diky Kuba


.... Včelstva jsem
> rozdělil do dvou skupin. Jednu jsem natvrdo nakrmil tekutě cca kolem 10.7.
> Druhou jsem krmil mačem do cca 15. 8. a pak většinou jednou dávkou doplnil.
> A porovnával jsem. ...
____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

NO to budou teda na jaře hodně ubohá včelstva z takových oddělků.... a velké
ztráty přes zimu...každopádně zazimovat v utepleném úle.
TO ještě tak koupit je na těch 4 rámcích koncem května. To by snad šlo, aby
do zimy šly v jakž takž síle.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Gustimiián Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 8:25 PM
Subject: Re:


Kamil napsal:
>chci si koupit dva oddělky 4 rámkové i s matkou, dodání těchto oddělků z
Nasavrk červenec/srpen.<
...........................................

No srpen je docela pozdě pro 4 r. oddělek. Jsou-li jen dva, být tebou
zkusil bych to zakoupit i s vhodnými(pěknými do zimy) soušemi od vytočeného
medu. (asi do 10 ks/včel. tj 12 ks celkem) A hned zazimovávat.

Ať se daří

Přátelé,

dostala se ke mně informace o tom, že zemědělci sejí slunečnici
importovanou z Francie, která je chemicky ošetřená proti
mšicím a jejíž pyl je toxický pro včely.

Protože včelařím v oblasti, kde se slunečnice pěstuje, mám
obavy aby má včelstva nebyla tímto postižena.

Ptám se vás, zda máte někdo nějaké podrobnější informace,
zda se jedná o fámu či pokud je tomu tak, jak svá včelstva
ochránit.

Děkuji předem za každou informaci.


S pozdravem

Milan Valenta

Zdravím,
pane Stonjek, můžete, prosím, blíže popsat přípravu Mače a vhodnost krmítka.

> Téměř plné vědro cukru

Vědro tj. asi 10 kg cukru ?

Cukr - jaký druh ? Který je vhodnější ?
Hrubý krystal, jemný krystal, krupice nebo moučka?
(např. Výborná je moučka, ale může být i hrubý krystal,
jemný krystal je vhodnější než hrubý,
případně můžete uvedené druhy cukru setřídit podle vhodnosti, ....)

> večer nalít litr vody a v něm rozpuštěné kilo medu.

Medový roztok má být horký nebo může být i studený(vlažný) ?

> Pro tento způsob není vhodné každé krmítko, ale v případě nouze stačí hmota položit na igelit a vložit do podmetu.

Můžete blíže upřesnit vhodnost krmítka pro krmení mač ?
Je vhodnější podmetové krmítko nebo stropní ? .....

Díky.
Zdravé a pilné včelky
Pavel Strnad

Pokud si ještě vzpomínám na fyziku a na svá mladá léta jako mladý požárník,
tak jsme se učili do teoretických zkoušek co musí být splněno, aby něco
hořelo.
Musí být:
1) hořlavá látka
2) zápalná teplota
3) musí být přísun kyslíku

bod 3 asi půjde splnit tím zakrytím nějakým poměrně těsným deklem
(nehořlavým)
a když se současně vypne zdroj tepla, sníží se i teplota pod teplotu
zápalnou.
Možná vodu na polytí té nádoby, aby to rychlej schládlo ... ale ne do kotle
a do toho parafínu.

Písek si myslím, že v tomto případě asi nic moc nezvládne , to tak jedině
kdyby to někde cáklo na zem a začalo hořet. A s vodou bych byl u hořlavin
hodně opatrný. Může to i bouchat.
Dekl a nic hořlavého v dostatečné vzdálenosti by mohlo stačit. Je to
hořlavé, ale není to benzín a hoří plyny na povrchu.

Z hasících přístrojů je ideální tetrachlor. Ale ten se nesmí používat v
uzavřených prostorách.
Přístroje do auta jsou tetrachlorové.

Sněhovým by se tak akorát dalo zhasnout ohniště (ale tu se používá plynový
hořák a na to stačí zavřít přívod plynu :o) )
no a pak snad na ochlazení kotle, ale to by se těch hasáků v tomto případě
asi spotřebovalo hodně :o)... naakumulované teplu bude dost vysoké.
V žádném případě bych tím nehasil povrch hořící v kotli. Ten by tu hořící
látku tak akorát rozfoukal.

Ten sprinkler v tomto případě asi nebude to pravé, ikdyž by mohl ochránit
to, co by mohlo od toho eventuálně hořícího kotle chytit.

Ale lepší bude prevence, než to spustit. Hlídat si teplotu, aby nepřekročila
zápalnou, odvětrat nebo to dělat na volném prostranství, aby nemohly chytit
páry parafínu. Problém je ten otevřený oheň. Bezpečnější by byl elektrický
ohřev - ale to je drahé. Prostě zakrytovat tak, aby ten parafín nestekl do
ohniště a nemohl zapálit nějakou cestičkou to velké množství v kotli.

Ještě k tomu sprinkleru - je to většinou konstruované tak, že je na střeše
velká nádrž s vodou a rozvod potrubí, když se to spustí, tak to stříká váhou
té vody co je v nádrži.... takže je dobré potom v té nádrži tu vodu mít
;)))!

Arnošt

----- Original Message -----
From: <jarolim.libor/=/atlas.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 10, 2005 8:48 PM
Subject: Re: Co vechno vydrí lepidlo?


Lepší to bude zasypat pískem.
Libor Jarolím

> obyčejná vodní sprcha, jak se to ochladí, přestane hořet.
> .......................................
> Tak to bych neriskoval. Už jsi někdy na horký olej v pánvičce v kuchyni
> nasprchoval vodu? A představ si to s např. 50 x větším objemem...

Slnečnica- obal semena ,tvorí púzdro z polysacharidov - celulózy
/slamy/. Samotné jadierko je bohaté na vitamíny B,E,D,K, proteiny ,
nenasýtených mastných kyselín / olejov/. Do Europy sa dostala okolo roku
1515. Najvýznamnejšou je slnečnica ročná ,odroda Helianthus annuus L.
Semená francúzkych hybridov sú väčšinou morené najmä : hybrid Aliance
RM, Alzan, Altesse RM, Allstár RM, Predisol, Fleuret, Sambasal a pod. Morí
sa proti pliesni slnečnicovej, ktorá napáda hlavne krčok , vzniká
zakrpatenosť a hnitie..
Samotný stvôl- byľ a kvetný úbor so semenami, vrátane peľu neobsahuje po
morení semien , žiadne toxické látky. Mám niekoľko ročné skúsenosti so
slnečnicou ! Nie každý hybrid slnečnice meduje. Laicky povedané tie s malým
kvetným úborom veľmi málo.
Mšice napádajú slnečnicu v oblastiach , kde na predošlom poraste ostalo
enormné množstvo samčekov, ktorí sú poslednou generáciou..Pokiaľ títo
prežijú, oplodnia oviparné samičky a môže nastať problém , pre sadenice
slnečnice. Napr. v oblastiach , kde sa pestuje chmel tak v mesiaci
septembri- záři sa vykonáva celoplošný postrek, proti poslednej generácii
mšíc- vošiek. Ináč takáto pohroma v smrekovom lese je blahodárna pre
včielky.
Pohroma môže nastať, pokiaľ sa vykoná letecký postrek slnečnice ,
podobne ako u repky olejnatej. V našej oblasti sa pestuje slnečnica po
pšenici a v kukuričných lánoch až po piatich rokoch, pokiaľ bol vykonaný
chemický postrek na zamedzenie rastu dvojkíčnych rastlín- burín.
G.Komínek

Zdravim,

neni chemicky osetrena, ale geneticky upravena, pokud vim. Vice nevim.


PP.


Milan Valenta napsal(a):
> Přátelé,
>
> dostala se ke mně informace o tom, že zemědělci sejí slunečnici
> importovanou z Francie, která je chemicky ošetřená proti
> mšicím a jejíž pyl je toxický pro včely.
>
> Protože včelařím v oblasti, kde se slunečnice pěstuje, mám
> obavy aby má včelstva nebyla tímto postižena.
>
> Ptám se vás, zda máte někdo nějaké podrobnější informace,
> zda se jedná o fámu či pokud je tomu tak, jak svá včelstva
> ochránit.
>
> Děkuji předem za každou informaci.
>
>
> S pozdravem
>
> Milan Valenta

Příteli Lukáši.
Prosím Vás, abyste to, co teď napíši, nebral jako radu. Pouze napíšu své zkušenosti. Obě stanoviště, jak uvádíte, mají svá pro a proti. Kdybych měl říci, co považuji za nejškodlivější, pak bych řekl vítr. Když je -20°C, stačí mírný vítr a ty chudinky se musí zatraceně ohánět. To na ně vždycky myslím a moc je lituji. Z tohoto hlediska bych preferoval bezvětrné stanoviště. V té době je včelkám úplně nejhůř a je třeba to nejhorší pokud možno mírnit. U osluněných stanovišť je nevýhodou, že včelky v těchto polohách musejí vyletovat vůbec na hranici teplotní snesitelnosti, zejména na jívy. Pak stačí pokles teploty o 2-3 stupně, a ony zkřehnou třeba 2 m od česna. Už jsem několikrát viděl trávu před úly posypanou zkřehlými včelkami s plnými košíčky pylu a bylo jich jak naseto. Smutný pohled. Myslím, že je nebezpečí, že sluníčko může ohřát stěny natolik, že včely vyletí dříve než by měly. V našich vyšších polohách je třeba, ulevit včeličkám zejména ve druhé polovině zimy a v předjaří. Co jim toto období prospěje, to je dobře. V tom to máme horší než "nížinní" včelaři. Chyby, které jim třeba projdou, se v těchto polohách tvrdě vymstí. Na druhou stranu nebudete mít problém s pylem, ještě budete rozdávat, a když bude rok, budete mít ten nejlepší med. A ještě jednou: proberte si v hlavě, co může včelkám znepříjemňovat život od února do dubna a pokud možno, v tom jim maximálně ulevte. Ty ostatní měsíce už jsou v pohodě. Mnoho štěstí. Brenner

Zdravím,
Novou cestu jsem nečetl, já jsem s k tomu krmení tuhým cukrem dostal
v 80 letech, kdy byla u nás k dostání nějaká kniha o nástavkovém včelaření
ve světě, bohužel si už nepamatuji jaká a tam byl popis krmných nastavků
používaných ve včelařském velkoprovozu snad ve Francii?. Byl to prostý
nastavek opatřený vespod tou síťovinou, do kterého se sypal hrubší cukr
ovlhčený tekutým medem. Ten se dělal ve velkém v zařízení podobného stylu
jako míchačka na beton. Měla se dávat najednou celá dávka a včely to měly
vybrat do měsíce. Fungovalo to tak, že včely měly skrz to síto zespodu
přístup k tomu vlhkému cukru, sosáky z něho slízaly ten med a potom
navnaděné tím medem donášely vodu a rozpouštěly a lízaly dále ty krystaly
cukru, dokud bylo co. Bylo tam uváděna nevýhoda, včely oproti krmení
roztokem spotřebovaly na donášení vody a rozpouštění z každých deseti kilo
tak 1 - 2 kilo cukru. Jinak tam byly spíše výhody, dost lákavé pro mne tehdy
bylo nakrmit včely jednou dávkou. Tolik si asi z té knihy pamatuji.
Takže jsem o pár let později to začal zkoušet na svých zadovácích. Akorát
tehdy nebyla k dispozici vhodná síťovina, vyřešil jsem to tak, že jsem dával
dvě, první byla nosná a byla to buď síťovina do okna nebo plastová včelařská
síťovina a druhá byla tenká látka ze silonu nebo podobné umělé hmoty, která
měla ty patříčně malé otvory. Dneska možná už taková síťovina je.
Defakto jsem dospěl k něčemu takovému, jako je v tom popisu v Nové cestě,
akorát dost jednoduššímu, tam mně to připomíná upravené takzvané brněnské
stropní krmítko, to bylo hitem tehdy právě v těch 80 letech

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "vhájek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 11, 2005 8:18 AM
Subject: Krmení cukrem


> Podobný postup je popsán na stránkách PNSV v článku "Nová cesta". Zde je
> výtah popisu krmení Maichem :
> Systemat je krmný nástavek s vnějšími rozměry 515 x 430 mm a výška 115 mm
(
> užitečná výška pro krmivo ), 3/4 jsou určeny pro směs krystalovaného cukru
> s medem ( Maische ) a 1/4 pro tekuté krmení. Vestavěná dělící deska pro
oba
> krmné prostory má výstup umožňující včelám přístup k tekutému krmivu. V
> prostoru pro tekuté krmivo se nachází vložka z plastické hmoty s obsahem 5
> litrů. Děrovaný plech omezuje prostor pro včely v oddělení tekutého
krmiva.
> Prostor pro směs krystalovaného cukru s medem má dole síťovinu s velikostí
> ok 0,8 mm. Velikost ok 0,8 mm je velmi důležitá, neboť při použití menších
> ok není žádný odběr a již při velikosti ok 1mm a víc je mnoho krystalů
> cukru vynášeno česnem ven. Prostor pro směs krystalovaného cukru s medem
> pojme cca 12,5 kg směsi a musí být proto vyztužen 2 tyčemi z ocelové
> kulatiny o průměru 7 mm, které jsou zapuštěny do 15 mm vysokých latěk.
Tyto
> 15 mm vysoké laťky tvoří současně odstup síťoviny s oky 0,8 mm od
vlastního
> dna nástavku. Dno děláme nejlépe z překližky o tloušťce 4 mm. Aby se včely
> dostali k síťovině, uděláme do síťoviny 4 až 5 drážek ( ve směru příčné
> stavby ) o délce 33 cm a šířce přesně 6 mm. Pokud by byly drážky širší,
> potáhly by včely síťovinu propolisem.
>
> Pokud by si chtěl někdo udělat krmné nástavky pro příčnou
> stavbu, musí udělat drážky do dny ve směru stavby. Směs krystalovaného
> cukru a medu musí být shora zakryta fólií z plastické hmoty, pak zůstane
> pěkně měkká. Prostor pro tekuté krmivo by měl být umístěn na straně
> vzdálenější od česna.
>
> Také lze použít rámkové krmítko. Já používám medocukrové těsto zatavené
> pistolovou pájkou ve svačinových sáčcích umístěné na horní loučky. Před
> použitím spodní část sáčku 6-10 prožíznu podélně nožem, se zbytkem si
včely
> poradí.Výhodou je že těsto připravím v zimě a mám naporcované cca kg
> balíčky okamžitému použití.
>
> S pozdravem.

Já jsem myslel, že by sítem neměly prolést vosy a možná i mravenci. To byla připomínka k velikosti ok síta.

Zdravim,

ale vcely a tim padem i vosy jsou prece NAD sitem, tak je to jedno.

Zdravi PP.

Karel napsal(a):
> Já jsem myslel, že by sítem neměly prolést vosy a možná i mravenci. To byla
> připomínka k velikosti ok síta.

>Nejsou ta oka 3/3 mm malá, propadne tudy měl?

To pletivo jsem koupil od př. Kolomého, ten ho používá na dna. Já sám jsem žádné problémy s propadem nezjistil.
Karel

Myslím, podle tvých dotazů, že se z toho chystáš udělat vědu, přitom je to v podstatě jednoduché. Hrubý krystal nepoužívám a moučku také ne. Takže pouze to co je nejlevnější. Důležité je, aby hmota byla prosáklá až na dno a to tak odpovídá vědru na 12 až 13 kg medu. Je v tom ale problém. Na svých 50 -60 včelstev tedy potřebuji asi 20 věder a ty mám většinou plné medu. Tak jsem s přibývajícím počtem musel ještě vše zjednodušit. Nasadím krmítka, z 50 kg pytle nasázím fankou cukr, urovnám a z pet lahve zaliji medovou vodou. Aby se včelky z kraje netopily prohrábnu obsah malými hrabičkami. /Babičky je používají na hřbitov./ Z pet lahve asi polovinu. Takže žádná věda, žádné vážení včelky si to přeberou.
Zdraví R. Stonjek

Zdravím,
mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako kočovné. Kdyby tam byly
třeba javory kleny. Ty kvetou teď tady dole, jak by dokvetly, převezl bych
včely nahoru a snůška by se mohla opakovat. Asi by to bylo výhodné je
převážet i bez snůšky, když je nahoře vegetace opožděná o 14 dní, tři týdny
a na podzim je určitě o stejný čas urychleno ochlazení a příchod zimy.
Zkrácení zimy o minimálně měsíc, o tolik prodloužená doba plodování, úspora
cukru. Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo, i kdyby bylo
nutné to auto s přívěsným vozíkem vypůjčit.

R. Polášek

Zdravím,
většina měli je tak malá, že propadne i pletivem do oken, to je děrami 1 mm.
Mám to vyzkoušené, plastové pletivo do oken jsem dlouho používal. Něco
zůstane i na včelařském pletivu, takže občas se musí čistit každé dno. S
včelařským pletivem tak na jaře a na podzim, s tím okenním ještě v létě tak
co měsíc, dva měsíce. Záleží taky, jestli dno v létě ovládají včely nebo ne.
Když ovládají, tak to, co nepropadne, vynesou včely česnem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>; <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 11, 2005 6:47 PM
Subject: Re: Dno ?lu


> >Nejsou ta oka 3/3 mm malá, propadne tudy měl?
>
> To pletivo jsem koupil od př. Kolomého, ten ho používá na dna. Já sám jsem
> žádné problémy s propadem nezjistil.
> Karel

Zdravím,
podle mých zkušeností krmení cukrem není věda a někdy je věda. Když je vlhké
deštivé počasí, tak cukr vlhne ochotně skoro bez medu a včely ho berou. Když
je sucho, včely někdy vyberou vodu s medem a ztvrdlý cukr opustí. Proto musí
být možné krmítko kontrolovat, sledovat počet včel v něm a dovlhčovat cukr
rozpuštěným medem. Někdy se taky povede krmítko umístit tak šikovně, že
vlhkost unikající z plodu se v cukru sráží a vlhčí ho.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 12:11 AM
Subject: Re: Krmení cukrem


>
> Myslím, podle tvých dotazů, že se z toho chystáš udělat vědu, přitom je to
> v podstatě jednoduché. Hrubý krystal nepoužívám a moučku také ne. Takže
> pouze to co je nejlevnější. Důležité je, aby hmota byla prosáklá až na dno
> a to tak odpovídá vědru na 12 až 13 kg medu. Je v tom ale problém. Na
svých
> 50 -60 včelstev tedy potřebuji asi 20 věder a ty mám většinou plné medu.
> Tak jsem s přibývajícím počtem musel ještě vše zjednodušit. Nasadím
> krmítka, z 50 kg pytle nasázím fankou cukr, urovnám a z pet lahve zaliji
> medovou vodou. Aby se včelky z kraje netopily prohrábnu obsah malými
> hrabičkami. /Babičky je používají na hřbitov./ Z pet lahve asi polovinu.
> Takže žádná věda, žádné vážení včelky si to přeberou.
> Zdraví R. Stonjek

http://www.agris.cz/detail.php?id=138686&iSub=518


:-))

Dobrý den.
Klen je nedoceněný strom a já na něj nedám dopustit. Jinak na tom, co říkáte, něco je, protože obyčejně nahoře po klenech rozkvete maliník. Ale vloni jsem zkusil převézt včely do klenů - do 1 km cca 80 obrovských stromů - a počasí mě tak zaskočilo, že z toho bylo velké zklamání. A letos k tomu nemám - zase díky počasí odvahu. Ale za první republiky se něco podobného dělalo. Na zimu dolů, na pozdní jaro nahoru, po malině dolů a na jedle a vřes nahoru. A jsou snad i takové systémy, že včelstava se rozdělí na půl, polovina v nižších polohách slouží k tvorbě oddělků a odchovu matek, druhá polovina se vyveze na medovici a po skončení snůšky se vysíří. Příští rok se zase vezme polovina zespodu. Možná to lze, ale nedovedu si představit, že bych sířil včelky.

Zdravím přátelé,
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se vyrábí pastovaný med. Lidé v mém okolí si jej často žádají. Zárove%n mě zajímají všechny vychytávky okolo (vylepšená receptura atd.)
Díky.

*** Disclaimer ***
The information contained in this e-mail is intended solely for the addressee. Access to this e-mail by anyone else is unauthorized. If you are not the intended recipient, any form of disclosure, reproduction, distribution or any action taken or refrained from in reliance on it, is prohibited and may be unlawful. Please notify the sender immediately.

Pr představu v malém stačí do mlékárenské konve nalít do 2/3 med a jkmile
se začne kalit konev položit a několikrát za den jí pootočit v medu tak
vzniká mnohem větší množství drobounkých krystalů.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Gala, Martin" <Martin.Gala/=/flabeg.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 8:15 AM
Subject: Pastovaný med


Zdravím přátelé,
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se vyrábí pastovaný med. Lidé v mém
okolí si jej často žádají. Zárove%n mě zajímají všechny vychytávky okolo
(vylepšená receptura atd.)
Díky.

*** Disclaimer ***
The information contained in this e-mail is intended solely for the
addressee. Access to this e-mail by anyone else is unauthorized. If you are
not the intended recipient, any form of disclosure, reproduction,
distribution or any action taken or refrained from in reliance on it, is
prohibited and may be unlawful. Please notify the sender immediately.


__________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Koupím el. medmet 3-4 rámkový (rámky39*24)
Litoměřicko

Eman napsal:
http://www.agris.cz/detail.php?id=138686&iSub=518


:-))
..............................

To je doopavdy sranda, jestli je jasné, že 30 mil. Kč. je informace stará asi 8 měsíců. A 80 mil.Kč je částka standartní a za kterou mimo jiné díky.(do 150 Kč/vč.)

ahoj

Nejspíš se jedna o potemniky, pravidal ekologického boje jsou jednoduchá
a nezávislá na druhu, musí u vas ve spizi trpet hlady tzn. Vsechno
vcetne mouky do uzavíratelných doz, znicit 100 let stare papiry na
policich vyčistit, vystrikat třeba i savem a dále dle vlastní fantazie
Radek


-----Original Message-----
From: Jirka [mailto:testrick/=/centrum.cz]
Sent: Sunday, May 08, 2005 3:40 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: brouci

chci se prosím zeptat jak se zbavit hnědých až černých brouků, kteří se
nacházejí ve spíži, kolem potravin a kolem pečiva.

__________ Informace od NOD32 1.1092 (20050510) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Neuc se včelařit dle stylu před 30 roky, matce staci 2 nastavky Vasi
oblibene miry B, to ovšem neznamena, ze se nebudou rojit. Rojeni napr.
Letos zalezi opet hlevne na počasí, za posledních 14 dni spatneho počasí
narazilo matečníky 90% silnych včelstev Nadmorska vyska do 300 mn.m.
Radek

-----Original Message-----
From: Marek Farkas [mailto:marek/=/danubia.sk]
Sent: Sunday, May 08, 2005 12:13 PM
To: Veelaoský mailing list
Subject: matka

Mam dalsi dotaz, vedel by mi niekto povedat kolko vajicok v priemere
denne
kladie matka teraz v maji ( priemerne vcelstvo)a kolko vciel denne asi
hynie?
Zaujimalo by ma kolko musi mat matka volnych buniek na vajicka.
Dakujem za radu

Marek

----------------------------------------------------------------
This message was sent using IMP, the Internet Messaging Program.

__________ Informace od NOD32 1.1092 (20050510) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

V jednom z lonskych cisel jsem o tom psal velmi podrobne
Ahoj RAdek

-----Original Message-----
From: Gala, Martin [mailto:Martin.Gala/=/flabeg.com]
Sent: Thursday, May 12, 2005 8:16 AM
To: Vcelarska konference
Subject: Pastovaný med

Zdravím přátelé,
Chtěl jsem se zeptat, jakým způsobem se vyrábí pastovaný med. Lidé v mém
okolí si jej často žádají. Zárove%n mě zajímají všechny vychytávky okolo
(vylepšená receptura atd.)
Díky.

*** Disclaimer ***
The information contained in this e-mail is intended solely for the
addressee. Access to this e-mail by anyone else is unauthorized. If you
are not the intended recipient, any form of disclosure, reproduction,
distribution or any action taken or refrained from in reliance on it, is
prohibited and may be unlawful. Please notify the sender immediately.


__________ Informace od NOD32 1.1094 (20050512) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Každoročně nalarvuji asi 11 misek do každého ze svých včelstev. ( prostě mne
to baví, nepíši to jako doporučení k následování pro ostatní ). Mohu proto
jen potvrdit Radkovo tvrzení. 80% mých včelstev přijalo od dvou do 11 z
nalarvovaných misek. Z toho, že se tyto matečníky udržely až do stadia
zavíčkovaného matečníku usuzuji, že většina včelstev má letos chovnou náladu
a asi i větší sklon k rojení.
" Nejlépe" na tom byla včelstva silná v NN, stejně jako včelstva, která jsem
ještě nestihl převést z neuteplených úlů. Ostatní včelstva matečníky
zlikvidovala bez rozdílu, zda v uteplených či neuteplených úlech.
Mám tak dostatek matečníků pro raný chov těsně po zmrzlících a odsáto nemalé
množství mateří kašičky jako potlačení popudu k rojení. Také vím, se kterými
včelstvy mám dělat protirojová opatření.
Včelstva mám v nadm. Výšce asi 530mnm.
Pepa Kala



-----Original Message-----
From: Radek HUBAČ [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, May 12, 2005 8:55 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: matka

Neuc se včelařit dle stylu před 30 roky, matce staci 2 nastavky Vasi
oblibene miry B, to ovšem neznamena, ze se nebudou rojit. Rojeni napr.
Letos zalezi opet hlevne na počasí, za posledních 14 dni spatneho počasí
narazilo matečníky 90% silnych včelstev Nadmorska vyska do 300 mn.m.
Radek

-----Original Message-----
From: Marek Farkas [mailto:marek/=/danubia.sk]
Sent: Sunday, May 08, 2005 12:13 PM
To: Veelaoský mailing list
Subject: matka

Mam dalsi dotaz, vedel by mi niekto povedat kolko vajicok v priemere
denne
kladie matka teraz v maji ( priemerne vcelstvo)a kolko vciel denne asi
hynie?
Zaujimalo by ma kolko musi mat matka volnych buniek na vajicka.
Dakujem za radu

Marek

----------------------------------------------------------------
This message was sent using IMP, the Internet Messaging Program.

__________ Informace od NOD32 1.1092 (20050510) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz




__________ Informace od NOD32 1.1094 (20050512) __________

Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
http://www.nod32.cz

Zdravím,
ty vyšší polohy v květnu budou asi podobný případ jako řepka na začátku
května tady. Když přijde špatné počasí, odnese to spousta létavek a většina
přínosu se potom použije jen na výchovu nových včel.
Ten vřes je nebo byl kde u nás?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Brenner" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 7:38 AM
Subject: Re: včelaření ve vyích polohách


> Dobrý den.
> Klen je nedoceněný strom a já na něj nedám dopustit. Jinak na tom, co
> říkáte, něco je, protože obyčejně nahoře po klenech rozkvete maliník. Ale
> vloni jsem zkusil převézt včely do klenů - do 1 km cca 80 obrovských
stromů
> - a počasí mě tak zaskočilo, že z toho bylo velké zklamání. A letos k tomu
> nemám - zase díky počasí odvahu. Ale za první republiky se něco podobného
> dělalo. Na zimu dolů, na pozdní jaro nahoru, po malině dolů a na jedle a
> vřes nahoru. A jsou snad i takové systémy, že včelstava se rozdělí na půl,
> polovina v nižších polohách slouží k tvorbě oddělků a odchovu matek, druhá
> polovina se vyveze na medovici a po skončení snůšky se vysíří. Příští rok
> se zase vezme polovina zespodu. Možná to lze, ale nedovedu si představit,
> že bych sířil včelky.

A jak v takovém případě bojovat proti rojení?
Martin

Dobrý den.
Vřes snáší ty nejhorší podmínky - kyselost pH 3-4, půdu abnormálně chudou, surový humus a dokonce i surovou rašelinu, větrná stanoviště. Provází často borovici lesní a vím, že velké plochy bývyly na Šumavě. Myslím ale, že prakticky ve všech pohořích až na výjimky lze nalézt rozlehlé plochy s vřesem. Brenner

S tou vejmutovkou mne trochu matete, jako správná borovice toho asi moc nevydrží.To z Douglasky by se prý nemusely ani natírat.Taky Paulánie prý se nemusí natírat a je to prý lehké.Mám nějaké zaseté takže za 50 let jdu do toho. :-)

Skus zvážit stejné prkno z borovice třeba Douglasky a smrk.....
Vejmutovka je lehčí a ninimálně se vlivem povětrnosti kroutí.
Čili potom je možné ji spojovat i na tupo a bez cimbuří.....
Pokud jsem koukal na surové nástavky z Vejmutovky, je na ní minimum suků....
Mám tři nástavky z Borovice a je to snad 2x težší , než ty Vejmutovkové...

A vo tom to je ... :o)

Dostalo se mi informace, proč se ta Vejmutovka tak blbě schání. Byla snad u
nás vysázena pouze pokusně a tak je jí málo... a taky je asi mezi lesními
inženýry jen málo odborníků, kteří ji rozeznají, a ještě míň kteří rozeznají
desku z Vejmutovky...
Alternatívní materiál je snad Topol.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 11:15 AM
Subject: dřevo na nástavky


S tou vejmutovkou mne trochu matete, jako správná borovice toho asi moc
nevydrží.To z Douglasky by se prý nemusely ani natírat.Taky Paulánie prý se
nemusí natírat a je to prý lehké.Mám nějaké zaseté takže za 50 let jdu do
toho. :-)

>A jak v takovém případě bojovat proti rojení?
>Martin

Rozchovávat dobrá včelstva, která dělají tiché výměny. Brát matky od takových chovatelů, kteří to dělají. V tomhle mám sám "velké rezervy". Když není dobrý genetický materiál, můžeš se stavět na hlavu a nic nesvedeš. Pouštění žilou formou oddělků, to jsou všechno známé věci, ale geny jsou geny.

Teď jsem to vyzkoušel při podněcování chovných včelstev.
Použil jsem běžnou krupici, krystal si šetřím. Některá včelstva ale krystalky cukru vynášejí, a padají na česno. Teď je to v pohodě, ale v podletí až nebude snůška a padne na to rosa, tak to vidím jako potenciální příčinu loupeže.
Jsou jen moje včelstav přehnaně vybíravá, nebo dělám něco špatně?
Jinak suchým cukrem krmím v rámkových krmítkách oddělky a jsem s tím spokojený.

Pavel napsal:

"ale vcely a tim padem i vosy jsou prece NAD sitem, tak je to jedno."

Nevím jestli dobře rozumím, ale já se snažím, aby nad sítem = uvnitř úlu byly jen včely, a dobře si ho ubránily. Mravenci a vosy jsou běžně vně, nebo o to já i včely usilujeme.

R. Polášek napsal:"...mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako kočovné...... Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo,..."
Včelařím v oblasti (Podkrkonoší), kde na 50km je rozdíl v rozkvětu pampelišek, řepky atd i přes 14 dní. Ale vzhledem k nákazové situaci a rizicích to ani nezvažuji. A jen pro šest včelstev ten případný průšvih snad nestojí za to.

Ahoj,
obrátil se na mě tazatel, viz dotaz dole. Nedokázal jsem odpovědět, ví to někdo z Vás?
Díky za odpověď.

jose
_________________________________________________________________________________________



...mám dotaz, jaká je vodní aktivita (aw) medu, pokud je tento údaj znám ?
Existuje nějaký vysoce viskózní med ?




---
avast! Antivirus: Odchozi zprava cista. :-)
Virova databaze (VPS): 0519-2, 12.05.2005
Testovano: 13.5.2005 20:12:14
avast! (c) copyright 1988-2004 ALWIL Software.
http://www.avast.com

Dotaz na přítele Josefa Šamalíka zní:

...mám dotaz, jaká je vodní aktivita (aw) medu, pokud je tento údaj znám ?
Existuje nějaký vysoce viskózní med ?
.............................................

Tak viskozita u medu existuje a je to jeho fyzikální vlastností. Jinak je to první parametr z toku medometu.(podle oka jestli se "skládá" nebo se "propadá")Tím lze odhadnout také jeho závislost na obsahu vody. Další faktor který ovlivňuje viskozitu je teplota medu. (lepší zcelování či homogenizace medu při vyšších šetrných teplotách)...

Jinak existují tabulky viskozit medu.(podle faktoru voda, teplota)
_________________________________
u vody je to od 20 do 420
u teploty je to od 2,6 do 600
_________________________________


Pro některé medy je to charakteristikou - přechod z tekutého stavu do "rosolu".
Jsou thixotropické.(vřesový)

-----Original Message-----
From: Gustimili?n Pazderka [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, May 13, 2005 9:48 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Dotaz - vodn? aktivita medu

> Dotaz na přítele Josefa Šamalíka zní:
> _...mám dotaz, jaká je vodní aktivita (aw) medu

Výzkumem vodní aktivity v potravinách se zabývá Ing. Ivan Bohačenko,
CSc., Vysoká škola chemicko-technologická Praha, pracoviště 321 - Ústav
chemie a technologie sacharidů, telefon: 220 443 115.

Vysvětlení co je vodní aktivita lze získat na internetové adrese:
http://www.laboratore.cz/Novasina.html
stručný výtah:
Vodní aktivita
* je moderní způsob vyjadřování obsahu vody v produktech jako jsou
roztoky, suspenze, disperze, kolodia, gely, lotions, tekutá mýdla,
krémy, mastě, pasty, zubní pasty a další
* je ukazatelem trvanlivosti a stálosti výrobků
* je ukazatelem stálé jakosti výrobků
* je prostředkem k zajišťování zdravotní nezávadnosti výrobků
* je vhodným a velmi přesným kriteriem při přejímce surovin, od
tekutin až po prachovité látky
* určuje, zda v produktu dojde nebo nedojde k rozvoji nežádoucí
zkázotvorné případně pathogenní mikroflory a zda dojde nebo nedojde k
aktivitě enzymů znehodnocujících produkt
* uplatňuje se při řízení a kontrole technologických procesů jako
je zahušťování, odpařování, rozpouštění, mísení, tedy hlavně těch, při
kterých dochází ke změnám v obsahu vody
* je vyjadřována v hodnotách od 0,00 ( naprosto suchá látka) až po
1,00 (nejvlhčí látka, tj. destilovaná vody ) . . . . .

* Hodnoty vodní aktivity a % obsah vody jsou dva rozdílné pojmy:
% obsah vody je pouze ekonomický ukazatel, který nemá lineární vztah ani
k vodní aktivitě ani k vypovídacím hodnotám vodní aktivity . Hodnoty
vodní aktivity nelze z % obsahu vody vypočítat.
* Princip využití vodní aktivity spočívá v tom, že každý
mikroorganismu je schopen růst jen tehdy, jestliže hodnota vodní
aktivity je vyšší než určitý limit. Tento limit je pro různé
mikroorganizmy různý. Pokud je hodnota vodní aktivity nižší, pak
mikroorganismus neroste ani se nepomnožuje ani nemá možnost tvořit
jakýkoliv toxin nebo nežádoucí metabolický produkt.
* Např. mikroorganismus Pseudomonas fluorescens, který bývá
nevítaným a úporným kontaminantem v kosmetických a farmaceutických
produktech, není schopen růst, je-li vodní aktivita nižší než 0,95.
* Aktivita enzymů je, podobně jako je tomu u mikroorganismů,
odvislá od vodní aktivity prostředí. Tak např. enzymy rozkládající tuk
jsou nejaktivnější při hodnotách aw 0,99 - 0,98 . Při hodnotách aw
0,60 je aktivita enzymů poloviční a při hodnotách aw 0,40 je téměř
nulová. . . . .

A.Bojanovský

Antonín Bojanovský převzal:
Hodnoty
vodní aktivity nelze z % obsahu vody vypočítat.
.........................................

Tak jaká je odpověď ??

Používá se (nebo by měla) jako parametr pro med?

Antonín Bojanovský převzal:
Hodnoty
vodní aktivity nelze z % obsahu vody vypočítat.
.........................................

Tak jaká je odpověď ??

Používá se (nebo by měla) jako parametr pro med?

================= Původní zpráva =================
Přátelé nejsem si jist jestli si trochu nepletete dřeviny základní rozlišení je , že vejmutovka je borovice a douglaska je jedle v podstatě ani o jednu tutu dřevinu není v našem dřevospracujícím průmyslu valný zájem. Na pilách to nechtějí a pokud to tam přivezete tak je to v ceně palivového dříví. Vejmutovka je dost smolovatá a myslím si , že i dost křehká (aspoň když ji nakládám tak se ráda láme) douglaska jako jedle by měla (aspoň odborníci to tvrdí ) mít podobné vlastnosti jako smrk ale jak jsem se o výše zmínil není o ní zájem leda tak do 10 let jako vánoční stromek . Vláďa

> S tou vejmutovkou mne trochu matete, jako správná borovice toho asi moc
> nevydrží.To z Douglasky by se prý nemusely ani natírat.Taky Paulánie prý se
> nemusí natírat a je to prý lehké.Mám nějaké zaseté takže za 50 let jdu do
> toho. :-)

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Zdravím,
Jak není cukr navlhčený, včely nerozpoznají, že je to cukr a vynášejí ho v
rámci čisticího pudu ven stejně jako jiné cizí tělesa. Někdy vynášejí i cukr
navlhčený medem, med předtím slízají. U oddělků možná krmítko s cukrem včely
neovládají, proto suchý cukr nevynášejí a pokud při ochlazení v noci vlivem
srážení vlhkosti cukr zvlhne, tak ho naopak spotřebují.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>; <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 6:27 PM
Subject: Re: Krmení cukrem - vynáení krystalů.


> Teď jsem to vyzkoušel při podněcování chovných včelstev.
> Použil jsem běžnou krupici, krystal si šetřím. Některá včelstva ale
> krystalky cukru vynášejí, a padají na česno. Teď je to v pohodě, ale v
> podletí až nebude snůška a padne na to rosa, tak to vidím jako potenciální
> příčinu loupeže.
> Jsou jen moje včelstav přehnaně vybíravá, nebo dělám něco špatně?
> Jinak suchým cukrem krmím v rámkových krmítkách oddělky a jsem s tím
> spokojený.

Zdravím,
přirozeně nákazová situace je jeden z podstatných faktorů. Jinak jsem asi
trochu automaticky předpokládal situaci podobnou jako tady v Beskydech, kdy
na některých místech může stačit převézt včelstva o 8 kilometrů a dostat se
tím o několik stovek metrů výše. třeba Rožnov, Frenštát, Frýdlant nad
Ostravicí atd. Já bych na to potřeboval asi 20 km.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 6:39 PM
Subject: Re: včelaření ve vyích polohách


> R. Polášek napsal:"...mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako
> kočovné...... Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo,..."
> Včelařím v oblasti (Podkrkonoší), kde na 50km je rozdíl v rozkvětu
> pampelišek, řepky atd i přes 14 dní. Ale vzhledem k nákazové situaci a
> rizicích to ani nezvažuji. A jen pro šest včelstev ten případný průšvih
> snad nestojí za to.

Také rozhoduje způsob včelaření. Naposledy jsem měl roj v květnu před 6 lety, protože jsem čekal až bude více rámků s medem zavíčkovaných. Dnes už beru rámky do poloviny zavíčkované a ostatní nechám, mají práci a nerojí se.V roce 2003 jsem začal vytáčet 4.5. v minulém roce 8.5 a letos zase o 4 dny později. Po odkvětu třešní, trnek atd. jak zahušťují je cítit před včelínem med potom začnu vytáčet. Silné včelstva při snůšce zaplní rámky za 3 dny.

Snažím se získat matečník od včelaře, kterému se rojily všechny včelstva, abych ověril včem to je. Také může být hladový roj, když se vybere všechen med.

Zdraví přítel Vojtěch

Přátelé,
nemáte někdo něco jako tabulku paropropustnosti jednotlivých typů nátěrů na
dřevo (nejlépe včetně vosku a roztoku propolisu:)?

Aby se dala spolehlivě sestavit kombinace nátěru vnější a vnitřní stěny
nástavku, zaručující že se ve stěně nebude hromadit voda (tedy nátěr
fungující jako parozábrana dovnitř a relativně paropropustný nátěr ven ..

Honza Čáp

dobrý web

Pánové, to se nedá číst. Oko zahradníka a včelaře trochu trpí.
Jen tak pro pořádek, aby v tom bylo jasno. Pokusím se uvést přehled rodových a druhových názvů několika málo stromů.
Pinus strobus - borovice vejmutovka
Pinus silvestris - borovice lesní
Pseudotsuga menziesii - douglaska Menziesova
Picea abies - smk obecný
Abies alba - jedla bělokorá

Z toho doufám vyplívá, že douglaska není jedle.
A jinak k tématu. Z vlastní zkušenosti se sesycháním dřeva bych douglasku na úly vůbec nezkoušel. Nedávno mi jí na katru trochu přimíchali mezi vejmutovku. Taky se s ní slušně pracuje, krásně voní, ale to je tak asi vše. Mě osobně se asi nejvíc na vejmutovce líbí to, že ji na katru prodávají asi tak za poloviční cenu ve srovnání se smrkem stejné truhlářské kvality. To že nepracuje, zbytečně nesesychá, dobře se suší, nemusí se brousit, je úžasně lehká a tenkostěnné úly z ní. No co víc říct.
A pro Honzu k paropropustnost. Jestli chceš, stav se a můžeš se vyřádit v měření. Jen tak pro zamyšlení. Zkuste si porovnat nástavek impregnovaný horkým parafínem, z venku nátěrem a ze vnitř potažený propolisem a vedle toho palubky s polystyrenem, nebo dokonce hobu. Nechci se nikoho dotknout, ale hobrové nástavky u mě jsou v květnu ještě pořád nejtěžší a díky tepelné kapacitě vody asi i nejstudenější. Polystyren asi taky není zrovna nejprodyšnější. A parafín se ukáže až časem. Zatím jsem jich namořil asi 200, tak časem se uvidí.
Jen tak pro rýpnutí. Úl by měl mít životnost zhruba dvacet let aby si na sebe vydělal i u toho nejméně šikovného včelaře, tak proč ho vlastně zdražovat nějakým zbytečným nátěrem.
Dobrou náladu v tomto počasí a hodně dobrých temat.
Tomáš Jaša
včelmistr Pokusného včelína Skřivánek

Vojtěch:
>o odkvětu třešní, trnek atd. jak zahušťují je cítit před včelínem med potom začnu vytáčet
------------------------

Jaký máš rozměr rámku? Kolik % je tam vody?

od 0.562 do 0.62
viz http://www.umfactivemanukahoney.com/antimicrobial.htm

Začínám,jen pár otázek ...

Zkoušel jste někdo nástavky a rámky s topolu, jakou máte s topolem zkušenost?

děkuji vám za odpoveď P.Krejča

Zdravím,
nastavky nemám, ale měl jsem baterii zadováků z topolu a účastnil jsem se
jejich výroby. Taky jsem vedle jiných dřev dost topolových špalků pořezal a
prohnal komínem.
Topolové dřevo je měkké, lehké, chutná dřevokazným houbám a ochotně se štípe
většinou přes vlákna. Takže nastavky budou lehčí, budou více tepelně
izolovat než třeba ze smrku, pokud úly budou umístěny venku, musí být
nastavky naimpregnované a při jejich výrobě a manipulaci s nimi se musí
dávat o něco větší pozor. Při zpracování vyžaduje ostré nástroje, jinak
hodně "chlupatí" Na rámky se moc nehodí, hodně latiček se při sbíjení
rozštípne a může se vyhodit. Na ty se vedle lípy z měkkých listnáčů hodí
třeba vrba.
Dřeva z topolů jsou dva druhy. Jedno je téměř bílé, tvrdší, jakoby
napružené, vlákna ve dřevě má většinou rovná a snadno se štípe, špatně se s
ním proto pracuje. Druhé je načervenalé až nahnědlé, měkčí, těžší, vysušené
na poklep nezní, vlákna ve dřevě se někdy mohou různě podivně kroutit a
štípe se méně. To první je možná z tenčích kmenů a vršků, druhé ze silných
kmenů, nebo možná jsou z různých druhů topolů, nevím.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel K." <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, May 15, 2005 7:09 PM
Subject: nastavky


> Začínám,jen pár otázek ...
>
> Zkoušel jste někdo nástavky a rámky s topolu, jakou máte s topolem
> zkušenost?
>
> děkuji vám za odpoveď P.Krejča

kdo jednou vejmutovku viděl, už si ji s borovicí černou, limbou , lesní , sosnou nesplete.