Včelařská konference

Zdravím! Chtěl bych se zeptat, jestli někdo z vás včelaří kolem 700m n.m.Chci s tím ještě letos začít a tak sháním informace. Nevíte o někom takovém? Lukáš, Krušné Hory

Včelařím něco málo nad 700 m ve Slavkovském lese. Můj otec u Chomutova cca ve 400 m, tedy mohu srovnávat. Mám o měsíc delší zimu. Obyčejně nemám v průběhu zimy žádný prolet. Včelkám ale zima moc nevadí, spíš jim vadí plískanice a změny vlhkosti. Toho jsem víceméně ušetřen. Díky množství jív je jarní rozvoj dobrý. Výhodou jsou i maliny a kleny, z nichž bývá snůška. Vegetace je posunuta zhruba o 3 týdny. Např. letos je to špatné. Když začaly kvést jívy, tak po dvou dnech nošení pylu přišel mráz a následně chladné deště, takže z podněcovací snůšky nebylo nic. Pak byl asi týden dobrý, ale to nic nahoře není a když začaly kvést mléče a třešně, tak se zase ochladilo a týden pršelo, takže z toho asi nebude taky nic. Tátovi to letos dole vycházelo perfektně. Obecně v této nadm. výšce doporučuji uvážlivě volit místo, protože to zde hraje na rozdíl od nížin obrovskou roli - vítr, mrazové kotliny a lezavé vlhko jsou schopny zničit včelstva. Jinak někdy jsem na tom líp já, někdy táta. Pokud chcete ještě něco konkrétně, zeptejte se. Mnoho úspěchů.
Brenner

Díky za odpověď! Co se týče o umístění, tak zatím přemýšlím o dvou místech" jedno v polostínu, ale víceméně ušetřené severních větrů díky několika stromům, a jedno větrům a závějím víc "na ráně", ale na sluníčku. Bydlím ve svahu, takže tam ranní sluníčko moc není, ale zato je tam odpolední. V zimě zase vyleze nad kopec až kolem 11.00. Myslím si, že tohle druhé stanoviště bude lepší. Co Vy na to? Určitě jim tam udělám nějaké závětří (plot, desky apod.)
Lukáš

Příteli Lukáši.
Prosím Vás, abyste to, co teď napíši, nebral jako radu. Pouze napíšu své zkušenosti. Obě stanoviště, jak uvádíte, mají svá pro a proti. Kdybych měl říci, co považuji za nejškodlivější, pak bych řekl vítr. Když je -20°C, stačí mírný vítr a ty chudinky se musí zatraceně ohánět. To na ně vždycky myslím a moc je lituji. Z tohoto hlediska bych preferoval bezvětrné stanoviště. V té době je včelkám úplně nejhůř a je třeba to nejhorší pokud možno mírnit. U osluněných stanovišť je nevýhodou, že včelky v těchto polohách musejí vyletovat vůbec na hranici teplotní snesitelnosti, zejména na jívy. Pak stačí pokles teploty o 2-3 stupně, a ony zkřehnou třeba 2 m od česna. Už jsem několikrát viděl trávu před úly posypanou zkřehlými včelkami s plnými košíčky pylu a bylo jich jak naseto. Smutný pohled. Myslím, že je nebezpečí, že sluníčko může ohřát stěny natolik, že včely vyletí dříve než by měly. V našich vyšších polohách je třeba, ulevit včeličkám zejména ve druhé polovině zimy a v předjaří. Co jim toto období prospěje, to je dobře. V tom to máme horší než "nížinní" včelaři. Chyby, které jim třeba projdou, se v těchto polohách tvrdě vymstí. Na druhou stranu nebudete mít problém s pylem, ještě budete rozdávat, a když bude rok, budete mít ten nejlepší med. A ještě jednou: proberte si v hlavě, co může včelkám znepříjemňovat život od února do dubna a pokud možno, v tom jim maximálně ulevte. Ty ostatní měsíce už jsou v pohodě. Mnoho štěstí. Brenner

Zdravím,
mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako kočovné. Kdyby tam byly
třeba javory kleny. Ty kvetou teď tady dole, jak by dokvetly, převezl bych
včely nahoru a snůška by se mohla opakovat. Asi by to bylo výhodné je
převážet i bez snůšky, když je nahoře vegetace opožděná o 14 dní, tři týdny
a na podzim je určitě o stejný čas urychleno ochlazení a příchod zimy.
Zkrácení zimy o minimálně měsíc, o tolik prodloužená doba plodování, úspora
cukru. Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo, i kdyby bylo
nutné to auto s přívěsným vozíkem vypůjčit.

R. Polášek

Dobrý den.
Klen je nedoceněný strom a já na něj nedám dopustit. Jinak na tom, co říkáte, něco je, protože obyčejně nahoře po klenech rozkvete maliník. Ale vloni jsem zkusil převézt včely do klenů - do 1 km cca 80 obrovských stromů - a počasí mě tak zaskočilo, že z toho bylo velké zklamání. A letos k tomu nemám - zase díky počasí odvahu. Ale za první republiky se něco podobného dělalo. Na zimu dolů, na pozdní jaro nahoru, po malině dolů a na jedle a vřes nahoru. A jsou snad i takové systémy, že včelstava se rozdělí na půl, polovina v nižších polohách slouží k tvorbě oddělků a odchovu matek, druhá polovina se vyveze na medovici a po skončení snůšky se vysíří. Příští rok se zase vezme polovina zespodu. Možná to lze, ale nedovedu si představit, že bych sířil včelky.

Zdravím,
ty vyšší polohy v květnu budou asi podobný případ jako řepka na začátku
května tady. Když přijde špatné počasí, odnese to spousta létavek a většina
přínosu se potom použije jen na výchovu nových včel.
Ten vřes je nebo byl kde u nás?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Brenner" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 12, 2005 7:38 AM
Subject: Re: včelaření ve vyích polohách


> Dobrý den.
> Klen je nedoceněný strom a já na něj nedám dopustit. Jinak na tom, co
> říkáte, něco je, protože obyčejně nahoře po klenech rozkvete maliník. Ale
> vloni jsem zkusil převézt včely do klenů - do 1 km cca 80 obrovských
stromů
> - a počasí mě tak zaskočilo, že z toho bylo velké zklamání. A letos k tomu
> nemám - zase díky počasí odvahu. Ale za první republiky se něco podobného
> dělalo. Na zimu dolů, na pozdní jaro nahoru, po malině dolů a na jedle a
> vřes nahoru. A jsou snad i takové systémy, že včelstava se rozdělí na půl,
> polovina v nižších polohách slouží k tvorbě oddělků a odchovu matek, druhá
> polovina se vyveze na medovici a po skončení snůšky se vysíří. Příští rok
> se zase vezme polovina zespodu. Možná to lze, ale nedovedu si představit,
> že bych sířil včelky.

Dobrý den.
Vřes snáší ty nejhorší podmínky - kyselost pH 3-4, půdu abnormálně chudou, surový humus a dokonce i surovou rašelinu, větrná stanoviště. Provází často borovici lesní a vím, že velké plochy bývyly na Šumavě. Myslím ale, že prakticky ve všech pohořích až na výjimky lze nalézt rozlehlé plochy s vřesem. Brenner

R. Polášek napsal:"...mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako kočovné...... Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo,..."
Včelařím v oblasti (Podkrkonoší), kde na 50km je rozdíl v rozkvětu pampelišek, řepky atd i přes 14 dní. Ale vzhledem k nákazové situaci a rizicích to ani nezvažuji. A jen pro šest včelstev ten případný průšvih snad nestojí za to.

Zdravím,
přirozeně nákazová situace je jeden z podstatných faktorů. Jinak jsem asi
trochu automaticky předpokládal situaci podobnou jako tady v Beskydech, kdy
na některých místech může stačit převézt včelstva o 8 kilometrů a dostat se
tím o několik stovek metrů výše. třeba Rožnov, Frenštát, Frýdlant nad
Ostravicí atd. Já bych na to potřeboval asi 20 km.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 13, 2005 6:39 PM
Subject: Re: včelaření ve vyích polohách


> R. Polášek napsal:"...mě by lákalo takové vysoko umístěné stanoviště jako
> kočovné...... Při takových 6 včelstvech by to nejspíš za to stálo,..."
> Včelařím v oblasti (Podkrkonoší), kde na 50km je rozdíl v rozkvětu
> pampelišek, řepky atd i přes 14 dní. Ale vzhledem k nákazové situaci a
> rizicích to ani nezvažuji. A jen pro šest včelstev ten případný průšvih
> snad nestojí za to.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Luk?" <wozeck/=/seznam.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): v?ela?en? ve vy?ch poloh?ch
Datum (Date): 10. 5. 2005 9:52
==================================================

> Zdravím! Chtěl bych se zeptat, jestli někdo z vás včelaří kolem 700m
> n.m.Chci s tím ještě letos začít a tak sháním informace. Nevíte o někom
> takovém? Lukáš, Krušné Hory

Již jsem se zmiňoval,že včelařím přibližně v 600m n/m. V naší ZO jsou i včelaři kteří chovají včelky i v nadmořské výšce okolo 1000m n/M. Vláďa

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB