75458

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



--- 10. 5. 2002
RE: Tavidlo


Já jsem vloni, po zkouškách s ostatními materiály, přešel raděj na kvalitu -
do víka dřevěné krabice jsem si nechal zabudovat vakuované sklo s ochranou
proti dešti, do krabice vnitřek s vaničkou s nerez plechu - takže než jdu do
práce tavidlo se třemi až čtyřmi soušemi ven - odpoledne přijdu domu a je to
vytavené - krásný čisty žluťoučký vosk :-)))
cena za zhotovení cirka asi na 1400.-

havel mirek
českomoravská vysočina
0602 237468



> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se
seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k
vytaveni starych sousi.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 10. 5. 2002
Re: genetika je krasna (219) (946) (957) (967) (977)

Ano, genetika je zajímavá. A složitá. Když to vezmeme zcela pakticky, tak je
normální očekávat, že dcery odchované od dobré matky budou také dobré,
nejlíp všechny. Ale víme, že tomu tak není. Část z nich je dobrá, část ne,
někdy jsou všechny horší než máma. Ale asi by nás to tak nebavilo, kdybychom
věděli, že dcery budou přesně takové, jak očekáváme. Tak jako se na každý
včelařský rok těšíme, jakýpak asi bude. A dobře že to nevíme předem...
Souhlasím, že včelaři od inseminované matky očekávají příliš. Ne každá se
podaří. Je ale větší pravděpodobnost, že její dcery budou lepší než kdyby se
spářila volně s nevhodnými trubci. A zároveň za předpokladu, že bylo vybráno
geneticky kvalitní trubčí včelstvo - v takovém případě tvrdím, že lze využít
k rozchovu více než 1 z 10 ins. matek. Samozřejmě, že to záleží také na
nárocích chovatele a na kvalitě včelstev, s nimiž inseminovanou matku a její
dcery porovnává. A také na podmínkách, v nichž včelstva chová (teplé/chladné
jaro, raná/letní snůška, dostatek/nedostatek pylu atd.) --> a už se nám
problematika větví, bylo by to na dlouhé psaní či povídání...
Totéž, co píšete o Hradečance, platí o zakarpatské včele Vučko, jsou takové
typy včel. Ten kdo využívá hlavně řepku, s ní nebude spokojen. Hodí se spíše
do hornatého prostředí s hlavní snůškou nejdříve v červnu. Mám ale
zkušenosti, že takové typy včel se výtečně hodí ke kombinování s jinými
kmeny plodnějšími, rychlejšími. V potomstvu se pak dají vybrat výtečná
včelstva - středně plodná a hodně medonosná. Ovšem musí se vybírat z většího
počtu. A nejde o heterozi, tyto schopnosti se dají udržet v dalších
generacích. A to sotva jde bez inseminace při tak hustém zavčelení naší
země.

Květoslav Čermák


----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 07, 2002 9:26 AM
Subject: genetika je krasna


<Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
<precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
<nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
<jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
<crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
<10 inseminovanych matek.
<jake jsou nase moznosti?
<Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
<bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
<Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
<oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
<dokola.
<Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
<tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
<neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel mav
<pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
<matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
<je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
<Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
<mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
<prvniho a vice druheho.
<Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
<genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
<At se nam plni medniky!
<Radek


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jkala --- 9. 5. 2002
Re: kraňky (818)

> Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
> nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
> desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.

Ano. Když jsem začínal včelařit, většina včelstev se chovala nevyzpytatelně,
rozhodně mi v nástavkových úlech " nešly " tak, jak bylo popisováno. Včely
měly víc žlutých článků zadečku, než měly mít kraňky. Až několikaletý
důsledný rozchov od matek př. Sedláčka z Příchovic mi umožnil má včelstva
výkonově vyrovnat na všech ( tehdejších ) čtyřech stanovištích a poznat
výhodu nástavků. Poznat to, že ve včelstvech se dá po většinu roku pracovat
bez kukly a rukavic, s minimem kouře, bez rozmačkaných včel na dosedacích
plochách nástavků, bez zvápenatění, s minimem rojů, s několikanásobným
výnosem medu. Jestliže však kdosi do blízkosti doletu mých říjných matek
doveze např. vlašky zničí mnohaleté úsilí nejen mé, ale všech okolních
včelařů.
Údajně jakýsi velkovčelař ( někde na západ od Šumavy ), kterému uhynula přes
zimu včelstva si počet včelstev doplnil levným nákupem vlašek. Nemyslím, že
by čistotu naší kraňské linie ohrozil nějaký jednotlivec amatér ( teď to
myslím opravdu v tom hanlivém ) dovozem "zázračné" matky ze sicílie.

Měl bych šanci se nějak bránit? Je nějak prokazatelné a vymahatelné porušení
uzákoněného chovu kraňské včely?
Asi bych se ocitl v důkazní nouzi.

Sám jsem si objednal ze Zubří dvě matky, od nichž možná budu dále odvozovat
svůj chov ( pokud se u mne osvědčí). Má úvaha byla: jsou to výběrové kraňky
se zaručeným hygienickým chováním. Sám ( pod vlivem přečteného ) zatím
věřím, že budou lepší - a pokud ano, nepochybuji o tom, že je budou
rozchovávat i další chovatelé, nebo nás ( své zákazníky ) budou muset
přesvědčit, že ta jejich linie má zase jiné přednosti. Do té doby však nedám
na matky z Příchovic dopustit. Objektivní informace však opravdu chybí -
něco jako test spotřebitele.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html






---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 9. 5. 2002
Re: kraňky (818)

Vita Vydra, ma vlastne pravdu. Sice neslo o utajovani, ale tady to proste
nikdo nemohl vedet. V podstate se tu provedlo po valce behem nekolika
desetileti prevodne krizeni na kranku a od te doby to take pokracovalo.
Vozilo se z Rakouska a pelo se, jake jsou to uzasne vcely. Pouhe
rozmnozovani hotoveho. Prave zminovany chov v Zubri je vysledkem plemenitby
liniove a pomerne prisne. Puvod teto kranky je karpatsky a nikoliv alpsky, a
proto lze u tohotoodlišného ekotypu ocekavat jine vlastnosti. Take kmeny
chovane v Zubri maji uvedene presne charakteristiky, protoze je chova jejich
tvurce a nikoliv pouhy - rozmnozovatel ...

Zdravi, Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vita Vydra --- 9. 5. 2002
Re: kraňky (818)

>Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
>kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
>praštit.

Nejlepší prevencí je možná propagace kraňky. Poděkování a absolutorium za zkutečný průlom
v této oblasti zaslouží ing. Květoslav Čermák, hlavně díky němuž mám pocit, že se konečně
začíná v chovu kraňky u nás něco dít. Výsledky šlechtitelské činnosti byly u nás dlouhá
léta z nepochopitelných důvodů velmi pečlivě "tajeny" před širší včelařskou veřejností.
Vůbec se nelze divit včelařům, kteří se pak raději poohlédli jinde, třeba u chovatelů
Buckfastek, kteří své matky dovedou jinak vynachválit. Proč by si měl včelař kupovat matku
od chovatele, který inzeruje "vynikající matky kmene XY", ale který není schopen, nebo
ochoten (ani na vyžádání!!) vlastnosti tohoto kmene nějak blíže charakterizovat? Jak si
měl vybrat včelař, který měl nějaké speciální požadavky?
Výzva pro odborné oddělení: nebylo by možné v příloze Včelařství publikovat více o
výsledcích šlechtitelské činnosti v ČR (třeba zprávu prezentovanou na Aktivu vedoucích
šlechtitelských chovů)? Podle nového chovatelského řádu má ÚV ČSV provádět srovnávací
zkoušky uznaných chovů, nebylo by možné výsledky publikovat? VÚVč vede databázi
obsahující hodnocení matek od různých chovatelů, není možné publikovat něco z ní? Mají
dobré výsledky i jiné chovy nebo jen Zubří? A v čem jsou jejich matky vynikají?
Ing. Titěra si v posledním čísle Včelařství vtipně postěžoval, že se nikdo neshání po
vynikající linii CT Lunz 730390, protože si jméno linie nikdo nepamatuje - ale upřímně:
kdo z vás o ní vůbec kdy slyšel, kdo z vás ví jaké má vlastnosti?

Mějte se prima a chovatelé ozvěte se!
Nebo jsou vážně Buckfastky lepší? Jeden velkovčelař (!) je v Mirkově diskusní emailové
skupině před pár lety velmi vychvaloval: prý přezimují v mnohem větší síle než kraňky.
Nikdo z chovatelů kraněk na to pokud vím nereagoval, že by neměli e-mail?
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: jkala <pepa.kala/=/volny.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 10:39 PM
Subject: kraňky


Mne jako amatéra ty rámkové míry až tolik nepálí ( a myslím, že ani včely
ne).
Řadu let se snažím vlastním odchovem vytvořit svoji, mým podmínkám optimálně
vyhovující lini kraněk ( beru čas od času pro mne osvědčené volně pářené
matky od jednoho významného chovatele v blízkosti mých stanovišť). To je
hlavní příčinou mého sice úspěšného, ale pouze amatérského včelaření.
Když se však doslechnu, že není problém si z ciziny přivézt "daleko
kvalitnější matky", než jaké jsou dostupné u nás, mám chuť se včelařinou
praštit.
Při představě, že některá z budoucích dcer mých každoročně
nejspolehlivějších matek se spáří s trubcem italem, nebo kozákem z kavkazu,
či křovákem z austrálie mám strach jako z AIDS. Takový genetický cizinec tu
může být za pár hodin letadlem a těch 15 km k "mému" trubčímu shromaždišti
uletí snadno a s chutí sám. A všichni začneme se šlechtěním od začátku.

Koupím mikroskop, budu měřit loketní index a sledovat barvu matek? a zabíjet
ty zbastarděné?
Do včel budu zase chodit ve skafandru, vozit sousedovy děti na pohotovost,
rvát do včel beznadějně antibiotika?
Jak dlouho s tím vydržím? Co bude dál? To jsou otázky, které mne pálí mnohem
intenzivněji, než pár centimetrů délky nebo výšky rámku, či zateplené stěny
úlů. Pro kvalitu mého včelaření a včelích produktů je v takovém případě úl,
nebo rámková míra druhořadá.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.344 / Virová báze: 191 - datum vydání: 2.4.2002



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Novak --- 9. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)

<Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Jasne. Moje stupnice: 1-2 zihadla/rok - super
3-4 z/rok - uz se mracim
5 a vice - jsou to s.... :-), vymena matky

Kazdy rok se jedny ukazou jako utocnejsi, ale treba to budou hlidacky pred zlodeji. O tomto se presvedcil pred nekolika roky kamarad, nic mu neukradli a jeste toho cloveka poznal :-).

Petr


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 9. 5. 2002
RE: Leľan (968) (983) (984) (985) (987)



-----Původní zpráva-----
Od: Luděk ZITA [mailto:ludek/=/sales.cz]
Odesláno: 8. května 2002 23:56
Komu: Vcelarska konference
Předmět: Ležan


Zdravím ve spolek.
Za odvoz daruji celkem zachovalý ležan.
Rámková míra 39x24

Ludek


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.342 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 9. 5. 2002
RE: Medomet - potravinářské barvy

:>Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
:>Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
:>Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít
:>podkladová barva.
:>Pokud ano, tak jaká.

Já jsem medomet natřel Eprosinem E20, bílým pro potravinářské účely.
Je to jak porcelán.
Jsem spokojen. Nesmí se to ničím ředit! (ani zahřívat)
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Luděk ZITA --- 8. 5. 2002
Leľan (968) (983) (984) (985)

Zdravím ve spolek.
Za odvoz daruji celkem zachovalý ležan.
Rámková míra 39x24

Ludek


---
Doufám, že odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.342 / Virová báze: 189 - datum vydání: 14.3.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 8. 5. 2002
Re: Tavidlo (975)

On Tue, 7 May 2002, Kristl Pavel wrote:

> Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych
> se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech
> potrebnych k vytaveni starych sousi.

Znatelne zlepseni jsem zaznamenal, pokud jsem pouzil dvojite sklo
(druhe sklo usazene do ramu vika s asi 5mm vzduchovou mezerou od prvniho).

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri Borik --- 8. 5. 2002
Re: Medomet - potravinářské barvy (968) (983) (984)

On Tue, 7 May 2002, Arnošt Hrdina wrote:

> Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
> Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
> Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít podkladová barva.
> Pokud ano, tak jaká.

Barvu i tmel jsem pouzil asi pred tremi lety u medometu z pocinovaneho
plechu - kos uz trochu prokvetal rzi. Kos jsem natiral potravinarskym
epoxydovym tmelem, nadobu barvou BISYL. Povrch jsem ocistil ocelovym
kartacem, zadnou zakladovou barvu jsem nepouzival. Oba natery drzi dobre.
U kose je problem s dokonalym utesnenim profilu, ve kterych je zasazene
pletivo - vlhkost se tam dostane, takze po zime pred prvnim vytacenim je
na dne medometu par kapek rzi.

> Nemá někdo tušení, co by nemělo obdobný problém z hlediska hygienických
> potravinářských předpisů?

Naterove hmoty s potravinarskym atestem problemem nejsou. Horsi je to
s dokonalym provedenim nateru kose. Pokud budu muset resit tento problem
jeste jednou, asi si koupim novy nerez kos.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Arnoąt Hrdina --- 7. 5. 2002
Medomet - potravinářské barvy (968) (983)

Chtěl bych znovu otevřít téma opravy zkorodovaných medometů.
Nemá někdo kontrétní zkušenosti s natírání epoxidovou barvou?
Dá se to natřít přímo na očistěný medome, nebo musí přijít podkladová barva.
Pokud ano, tak jaká.

Další problém mám s tím, že bych chtěl zamezit tomu , že v panelech co jsou
vkočši zavěšené (asi to bylo u sériově vyráběných 3 rámkových medometů) je
síto co drží při vytážení rámky vloženo do rámce profilu U. Přitom v tom
profilu zústává binec. Chtěl bych to síto zalít do toho rámce zalít nějakou
priskyřicí. Měl jsem na myslí Epoxy, Upon apod. Aby se to dalo lépe čistyt y
nezůstávaly v to m prostoru kam se nedá dostat k vyčištění zbytky nebo
špína.

Nemá někdo tušení, co by nemělo obdobný problém z hlediska hygienických
potravinářských předpisů?

Díky

Arnošt Hrdina
Brno

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 7. 5. 2002
Re: Dotaz (968)

Tento problém mě postihl před několika lety, včely vyměnily na
podzim matku, krásná, velká ale na jaře kládla jenom trubčinu.
Čekal jsem a nakonec jsem včelstvo musel zlikvidovat.
Moje matka nebyla asi dobře oplodněna.
Těžko poradit - podla stavu včelstva bych přidal matku,
dále sloučil s jiným- je trochu pozdě, dále přicházi na řadu
tvrdá likvidace.
Začal květen, co rolivost, již jsem našel první zavíčkovaný matečnik.
Pozdě jsem začal rozšiřovat. Zdavím Richard.

> Přátelé.
> Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/
> Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když
> klade samou trubčinu.

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL --- 7. 5. 2002
Re: genetika je krasna (219) (946) (957) (967) (977)

Vyborne, pokud nejde o zpochybneni inseminace, tak neni treba ani takovou
formulaci volit. Vyvolava to pak, rekl bych, jakysi druh nejistoty u
vcelaru, kteri nejsou schopni se svymi biologickymi znalostmi tuto vec
samostatne posoudit.

Pokud jde o variabilitu mezi trubci jednoho vcelstva, je neprosto stejna,
jako mezi spermiemi jednoho plemenneho byka, kde take dochazi ke crossing
overu (a presto se inseminace provadi i u skotu). Je to tedy uplne stejne -
zadny rozdil. U vcel je jen rozdil v tom, ze dcery, ktere maji absolutne
stejneho otce (tj. jeden a ten samy trubec), budou supersestrami (koef.
pribuznosti 0,75), coz je specificke prave pro plemenitbu vcel. Sestry po
trubcich jednoho vcelstva jsou sestrami pravymi (tedy tak jako treba u lidi
r=0,5). Dodavam, ze predpokladem techto vztahu je nepribuznost rodicu.

Pokud jde o selekci matek na bodavost, nelze ji v plne mire overit za kratky
zivot oddelku v roce jeho zalozeni - napriklad behem cervence a srpna (nekdy
jen srpna). Jde o to, ze prave ty geneticky bodave vcely vydrazdi svym
feromonem i vcely mirne (bylo dokazano experimenty). Vezmeme si priklad: 1
cervence provedu vymenu (ci zalozim pozdni oddelek ap.), jeste 21. 7. se
vylihne posledni vcela, ktera pochazi od puvodni matky. Zaroven se jeste
nebudou nejaky ten den lihnout dcery po matce nove. Jeste za mesic bude
vetsi cast vcelstva tvorena vcelami od matky puvodni. Vse zalezi na prave
uplatnovanem systemu delby prace (zkraceny, prodlouzeny ap.) eventualne na
JH titru v hemolymfe vcel. V takto kratke dobe nelze provest overeni
bodavosti vcelstva (zejmena u tech, ktera byla bodava).

Pokud jde o mednou uzitkovot; tato je slozena ze dvou slozek, a sice a) ze
slozky produkcni a b) reprodukci a tyto slozky jsou v parcialni fenotypove
korelaci s mednou uzitkovosti vcelstva. Funkce techto slozek je zastupna,
proto nektera vcelstva mohou mit vykonnejsi letavky a tim i vice medu i
presto, ze nejsou tak silna, jako typicke plodarky. Docilit vsak takovych
vlastnosti je pomerne obtizne a vyzaduje dlouhodobou a usilovnou
plemenarskou praci, ktera se bez inseminace neobejde. Pri zachovani dobrych
hygienickych vlastnosti a vlastnosti doprovodnych se podarilo tuto vlastnost
upevnit zejmena v kmenu Vigor a castecne i Lesane.

Zdravi,

Antonin Pridal

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 7. 5. 2002
Re: Tavidlo (975)

První pokus o tavidlo byl u mne také se smaltovanými plechy
z trouby.Zakryto postranními skly z auta,takže opravdu
primitivní. :)
Ale nechtěl jsem ráměčky vyřezávat,protože to dá práci. :)
Takže mi táta udělal z nerezového krytu z vyřazeného výčepního pultu vaničku,dal jsem to do dřevěné krabice a
izoloval polystyrenem.Sklo mám v kovovém rámu a přitěsněné
silikonovým tmelem z tuby.To už funguje lépe.Udělal jsem
ale také chyby,dal jsem náklon 45 stupnů,což je asi moc a
myslel jsem si,že když tam dám otvor,zakrytý mřížkou,vosk
bude hezky vytékat do kyblíku venku.V té mřížce ale při
malém ochlazení vosk zatuhne a nic neteče.jinde jsem
vyděl tavidlo se sklonem cca 10-15 stupnů a rantlíkem,kde se tekutý vosk hromadí a zdá se mi,že to funguje lépe.
Perlička-protože si pěstuji stromky a měl jsem problémy dostat v zimě semena ze šišek,dal jsem šišky do tavidla a to fungovalo jako luštírna.Protože jsem měl strach aby při
přehřátí neztratila klíčivost,potěšilo mne,že mi jich minulý týden dost vyklíčilo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Frantiąek Rousek --- 7. 5. 2002
vcelarsky den (219) (946) (957) (967) (977)

Vazeni pratele, dovolim si Vas pozvat na Okresni vcelarsky den poradany OV CSV Hradec Kralove a ZO CSV Nechanice. Tento se kona dne 9.6.2002 na Hradku u Nechanic na tradicnim miste u kocovneho vozu pr. Macely. Prijdte si popovidat o vcelach, pripadne ochutnat naší medovinu a zakoupit matky. Pripadne dotazy posilejte na muj E-mail. Hezky den a plne medniky.

Frantisek Rousek
mistopredseda OV CSV
Hradec Králové
frantisek.rousek/=/b-d.cz



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 5. 2002
RE: ®ádost (potvrzení o přečtení)

Funguje dobře - požadavek se nezobrazil (klient MS Outlook XP)

Zdeněk Čejka


(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na
potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)

J. P. Baudiš

---------------------

P.S.

Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke
stažení" http://www.vcely.or.cz/files


Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc

Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 7. 5. 2002
Re: Dotaz (968)

Matce pravdepodobne dosli spermie a je trubcokladna. Jedine rozumne
reseni podle me je ji zamacknout a spojit s jinym vcelstvem (peknym).
Prave probiha snuska a dobre vcelstvo posilene muze vynahradit i
prekonat mizerne vcelstvo. Nechavat vcelstvö odchovat matku by mohlo
znamenat nemit z toho nic. Ve vcelstvu bude hodne vcel tesne pred
smrti (zalezi, kdy prestala klast oplozena vajicka)a mozna by se ani
rozkladeni nove matky nedozili.
Radek

Dne 7. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Přátelé.
> Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/
> Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když
> klade samou trubčinu - co to muže být a co s tím ??
> Dal jsem stavební rámek a dvě volné souše.
> Díky
> Havel Mirek
> Českomoravská vysočina
> 0602 237468
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jake bude pocasi? http://pocasi.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač --- 7. 5. 2002
genetika je krasna (219) (946) (957) (967)

Spousta vcelaru si bohuzel napr. inseminovane, nebo F1 matky
precenuje. Genetika je moc zajimava a bohuzel u vcel nevyzpytatelna.
nechtel bych zpochybnovat napr. umelou inseminaci, ale ani trubci z
jednoho vcelstva nejsou geneticky homogenni, coz je dano napr.
crossing overem. Proto se pro dalsi chov vyuziva treba zase pouze 1 z
10 inseminovanych matek.
jake jsou nase moznosti?
Myslim, ze pokud clovek ma to stesti a zije v oblasti, kde neni moc
bodavych vcelstev, muze vyuzivat ke spokojenosti brakovani.
Jedna se o to, ze odchovam vice matek nez potrebuji a uz podle vyvoje
oddelku nektere matky rusim a dalsi na jare dalsiho roku a tak stale
dokola.
Nedocenovat genetiku je ovsem jeste horsi. Loni jsem si rozchoval
tzv. Hradečanky, coz je nase mistni vcela, ktera je mirna, neroji se,
neni to zadna masařka, hodi se do maleho ulu. Zase bohuzel ma
pomalejsi jarni rozvoj. Vysledek? Letos se az divim, jak lonske mlade
matky maji slabsi vcelstva, zatimco spickove vcelstvo s jinou matkou
je ve 4 nastavcich, tyto jsou ve dvou. Uvidime celkove vysledky.
Kazdopadne rada vcelaru u nas ma z malych ulu s temito matkami stejne
mnozstvi medu, jako nastavkari, jen s tim rozdilem, ze maji mene
prvniho a vice druheho.
Jake jsou Vase poznatky? Pokud bude mit nekdo cas a chut na
genetickou diskuzi, rad se neco zase priucim.
At se nam plni medniky!
Radek

Dne 6. květen 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
> Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
> bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
> "bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
> nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
> A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
> v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
> spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
> Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
> jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
> je jich více, nejen jeden nebo několik málo.
>
> K. Čermák
>
>
> > Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> > A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> > Pepan
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Jak si stoji kurz koruny? http://kurzy.seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Baudis Jan P. --- 7. 5. 2002
Re: ®ádost (potvrzení o přečtení) (219) (946) (957) (967) (970) (974)


Zdravím konferující včelaře

> Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno
> nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání
> potvrzení o přijetí zprávy.

Myslím, že u konferenčních příspěvků nemají žádosti potvrzení přijetí
mailu příliš velký smysl. A navíc - autor, který podá do konference
příspěvek a má u svého maileru nastaveno požadování potvrzení od
příjemce, pak asi dostává od účastníků konference spousty takových
potvrzení (nevím, kolik se mu jich sejde, protože někteří /a já jsem
mezi nimi/ zásadně taková potvrzení nevydávají a neposílají).

A tak jsme (pokud se proti tomu nesejdou zásadní námitky) nastavili
konferenčního robota tak, aby příspěvky podané do konference zbavoval
požadavku na zaslání potvrzení o přijetí. Tudíž by se tento jev už
neměl v konferenci vyskytnout.

(U tohoto příspěvku je odesílání zkušebně nastaven požadavek na
potvrzení o přijetí. Tak hned uvidíme, jak to funguje :-)

J. P. Baudiš

---------------------

P.S.

Zároveň annoncuji nové příspěvky na webu: "Soubory pro včelaře ke
stažení" http://www.vcely.or.cz/files


Pojednání o mikrovlnných troubách (článek k úvaze) Radiacni-trouby.doc

Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 7. 5. 2002
Tavidlo

Pratele,
objevily se slunecni dny, zacal jsem vcera montovat slunecni tavidlo. Pouzil jsem smalovany plech do trouby, drevenou bedynku, uvnitr natrenou tmavym luxolem. Protoze jsem nemel doma nic jineho nez 5mm obycejne sklo, provizorne jsem to tim prikryl.
Na teplomeru na slunci 35 st.C, v tavidle zjevne vyssi teplota, po ctvrthodine se vosk v ramku zacal bortit. Pak se mi slunce schovalo.
Vloni jsme tu myslim konzultovali i jine materialy misto skla, rad bych se seznamil s vasimi zkusenostmi a pripadne informacemi o casech potrebnych k vytaveni starych sousi.

Diky
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Miroslav Jakuą --- 7. 5. 2002
®ádost (219) (946) (957) (967) (970)

Dobrý den přátelé.

Chtěl bych Vás všechny požádat o maličkost a to, abyste pokud možno
nezasílali v rámci svých příspěvků do konference i požadavek na zaslání
potvrzení o přijetí zprávy.

Děkuji

S pozdravem
Miroslav Jakuš
Dlouhá 98, 471 41 Dubá okr. Č. Lípa
tel.: 0603/740452, 0425/870617
E-mail: miroslav.jakus/=/atlas.cz
www:         http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav
www: http://www.czechmedia.cz/vcelarstvi.htm



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 7. 5. 2002
Re: útočné včely, po jaké době vymněnit matku (219) (946) (957) (967) (970)

Oprava :

Vstky beriem od toho isteho chovatela.

Pista

> Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho
certifikovaneho
> chovatela.
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 7. 5. 2002
Re: útočné včely, po jaké době vymněnit matku (219) (946) (957) (967) (970)

Zdravim

Literatura odporuca kazde 3 roky. Podla mna treba menit ked prestava
klast (medzery v plode atd.alebo ked nevyhovuje kvalita vcelstva), ja som
menil jednu preto lebo kladla vela pekne vsetko v poriadku ale medu nikde.
Po vymene sa vcelstvo uplne zmenilo a pritom bola od jedneho certifikovaneho
chovatela.


Pista

vím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé
> době je dobré vymněnit matku?
> Lojza


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 7. 5. 2002
RE: útočné včely, po jaké době vymněnit matku

> ... po jak dlouhé době je dobré vymněnit matku?

Obecne, kdyz nemas se vcelstvem takove vysledky, jake bys potreboval. Jinak se doporučuje kvuli vykonnosti do tri let.
Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 7. 5. 2002
RE: útočné včely, po jaké době vymněnit matku (219) (946) (957) (967)

Přátelé, všem vám děkuji za zajímavé postřehy. Podle mých velmi malých
zkušeností si myslím, že půjde o genetickou záležitost, jak se někteří
zmiňujete, protože jsem dříve chodil do včel v době květu řepky či máku,
před bouřkou či za vedra ovšem s něčím podobným jsem se nesetkal. Od loňska
mám nové matky a pouze sednout si metr od úlu a pozorovat je teď jisté, že
dostanu žihladlo. Tak nevím jestli matky vymněnit. Ostatně po jak dlouhé
době je dobré vymněnit matku?
Lojza

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 5. 2002
RE: útočné včely

Někdy se dá odstranit bodavost včel tím, že když chceš pracovat ve druhých a
aby necítili ty předchozí, což je stresuje, tak si opláchnout ruce ve
zředěném octu :-)))

Havel Mirek
Českomoravská vysočina
0602 237468

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 7. 5. 2002
Dotaz

Přátelé.
Včera při prohlídce plodiště jsem viděl loňskou matku /označenou/
Loni kladla, ale letos jsem tam nenašel dělničí plod, vypadá to, jako když
klade samou trubčinu - co to muže být a co s tím ??
Dal jsem stavební rámek a dvě volné souše.
Díky
Havel Mirek
Českomoravská vysočina
0602 237468

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Květoslav Čermák --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)

Včelstvo bodavé - včelstvo dcery mírné... Pravděpodobně se to stalo takhle:
Matka se spáří s asi 10 trubci. Stačí aby jediný z těch 10 nesl geny pro
bodavost a celé včelstvo se bude chovat bodavě. Potom desetina včel má geny
"bodavosti" a z nich stačí jen část aby byly při práci ve včelstvu
nazlobené - bodavé. Kdyby taková byla každá desátá, bylo by to hotové peklo!
A teď proč včelstvo s matkou-dcerou může mít mírné včely - stačilo, že matka
v něm má naštěstí za otce jednoho z 9 trubců s geny pro nebodavost, a
spářila se jen s trubci s dobrými geny (pro nebodavost).
Samozřejmě je to zjednodušení - mezi mírnými a zcela bodavými (útočnými)
jsou mezistupně - přechody. To se týká i genů ovlivňujících tuto vlastnost,
je jich více, nejen jeden nebo několik málo.

K. Čermák


> Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
> A světe div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
> Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957) (964)

Třeba se jedná o výskyt patogenního záření,poruchu
geomagnetického pole?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 6. 5. 2002
CUKR

V Globusu maji cukr za 18.20 Kc/kg a moucku za 8,90/0.5kg

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 6. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)

Ahoj,
máme jeden zajímavý úkaz s odkazem na předchozí příspěvek.
Ve včelnici máme místo na které když dáme jakoukoli matku, tak včely se
změní v nervózní a bodavé, rozbíhavé ale přitom velmi pracovité (mají vždy
hodně medu a dobře staví).
Pokud máme od této matky další oddělek či matky na jiném místě jsou mírné a
klidné.
Tento poznatek jsme už konzultovali s dalším včelařem a také zná tento úkaz.
A co vy?

Pavel

----- Original Message -----
From: "Josef Menšík" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 10:07 PM
Subject: Re: útočné včely


Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002




---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 6. 5. 2002
Re: vcely v medniku (956) (962)

Vcelia medzera je v poriadku. Mednik bol plny "starych" ramikov. Upravilo
sa to ked sme dali do mednika vybiehajuci plod az potom sa nastahovali do
mednika.


> Nemohla by to mít na svědomí včelí mezera?Není trochu
> zvětšená?
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 6. 5. 2002
Re: vcely v medniku (956)

Nemohla by to mít na svědomí včelí mezera?Není trochu
zvětšená?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Menąík --- 5. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946) (957)

Sám mám jedny takové. Matku jsem dosud nenašel a to má již tři roky.
Převěšování musím dělat metodou pokusů a omylů. Ale co ty donesou. A světe
div se, mám od nich oddělek , a ten je mírný.
Pepan
----- Original Message -----
From: "richard sikora" <richard.sikora/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 04, 2002 7:58 AM
Subject: Re: útočné včely


Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Lejčar --- 4. 5. 2002
Pozvánka

Jak jsem již avizoval, pořádá Základní organizace Dvůr Králové nad Labem při příležitosti výročí 110 let organizovaného včelařství ve Dvoře Králové a okolí nekomerční včelařskou výstavu (od 17.5 do 16.6)v Městském muzeu ve Dvoře Králové, jejíž součástí jsou dvě zajímavé přednášky v sobotu dne 18.5. Od 10.00 "Praktické včelaření v nástavkových úlech Langstroth"-přednáší přítel Miroslav Zelený (jeden ze tří komentátorů Kalendária ve Včelašřství)a od 13.00 "Včelí produkty v humání medicíně"-přednáší MUDr Jana Hajdůšková.
Není to dobrý námět na sobotní výlet?
Srdečně zveme včelaře i pouhé příznivce včelařství.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 5. 2002
Re: senzorika medu

EV> OTAZKA:
EV> Prosim vas v jakych koncentracich byly ty testovaci roztoky soli,
chininu,
EV> kyseliny, cukru ...?
EV> Abych mel nejake srovnani. Take to zajima nektere ucastniky konference.

Vážený příteli,
koncentrace testovacích roztoků z kurzu dne 13.4.2002 byly
následující:
sladká chuť - 3,5g sacharózy/l vody
slaná chuť - 1,5 g chloridu sodného/l vody
kyselá chuť - 0,4 g kyseliny vinné/l vody
hořká chuť - 3mg chininu/l vody



S pozdravem
RNDr. Jiřina Piškulová
VU
piskulova/=/beedol.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vesely Emanuel --- 4. 5. 2002
RE: útočné včely

:>Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne ,
:>dovod nepoznam.
:>Pozdravuje Suja Miroslav.
Taky jsem to pozoroval. Pry se stavaji agresivni při vyšších teplotách, kdy
řepka neuvolňuje nektar a včely se vrací s prázdnou. Asi si chtějí vybít
vztek :-).
Eman

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

richard sikora --- 4. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)

Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Janura Stefan --- 3. 5. 2002
vcely v medniku

Zdravicko priatelia

Mam takuto otazku. Kamarat kupil na jar 2 rodiny dobre zazimovane. Kedze
som ho na vcelarenie nahovoril tak mu trochu pomaham v zaciatkoch. Ale:
Jeden mednik mu nasadzoval druhy kamar vcelar a druhy ja. Pri dalsej
kontrole som zistil ze mednik ktory som nasadzoval ja bol uplne prazdny a
liahla sa nova matka pricom som vcsetky matecniky aj cvicne vyrezal a
plodisko bolo plne vciel a zasob a mednik cisty a bez vciel. Druhy mednik
normalny stav vsetko v poriadku. U mna doma podobne sa sprava jedna rodina
pritom plodisko takmer plne. Zda sa mi to trochu cudne. Neviete mi to
prosim Vas niekto objasni t?

Dakujem

Pista

Praci cest

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 3. 5. 2002
Re: konve na med


Na Slovensku podla potravinoveho kodexu sa hlinikove kandle nemaju pouzivat
uz dva roky. Povoleny je nerez,
keramika , sklo. Pise sa tam len o dlhodobom skladovani medu. Kodex sa
nachadza tu http://www.sppi.sk/sk/zakony/kodex/kodex22.htm .

Pozdravuje Suja Miroslav.



Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>





Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Rehurek --- 2. 5. 2002
Re: Jaké jsou monosti chovu včel na Osoblasku (922)

Příteli, jsem úplný začátečník - včelař v Bohušově (mimochodem velice krásná
obec a s ní celý Osoblažský region). Mohu tě odkázat na předsedu naší ZO
přítele Jana Petrika, který sice není na netu. Je ale velice vstřícný, jako
ostatně
většina včelařů. (Slezské Rudoltice 68, tel : 756 177)
Po ekonomické stránce by mohl velmi posloužit místní "velkostatkář" Ing
Josef Vendolský. Ten hospodařil před dvěma lety v katastru prakticky bez
včel. Pak se přistěhoval jeden člen jeho rodiny ze sousední vesnice se 70 -
ti včelstvy a po dalším roce přivezl asi 50 včelstev po svém otci. Jejich
přínos se ale projeví až letos. Každopádně přínos prvních 70-ti včelstev by
měl být měřitelný a výsledky určitě zajímavé. To že v naší vesnici nebyly
včely mohu potvrdit, protože z tohoto důvodu jsem se jako novopečený
důchodce dal na včelaření. Krajina beze včel byla smutná. Ted´ už to u nás
neplatí.
Ing Vendolský je zapálený zemědělec, který po rodíčích z Volyně má
zemědělství v krvi, takže věřím, že potřebné informace poskytne. Kontakt -
AGRO-ZOO Bohušov PSČ 793 99, tel.:0652/742 131, nebo 742 128.
Hodně zdaru přeje Ing. Milan Řehůřek, Bohušov 131,PSČ 793 99, Tel 0652/
742 114, nebo 0737 761 750.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: konve na med (915) (951)

Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 02, 2002 3:41 PM
Subject: RE: konve na med


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 2. 5. 2002
Re: útoenéveely (219) (946) (949)

Při máku mám holky klidné, hodné, při řepce jsou to dravci. Také záleží na
denní době. Ráno a dopoledne je klid, pozdní odpoledne a podvečer, kdy je
"všechno doma", je to nejhorší.

Josef Blinka

> P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je
> zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
> má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
> matka zrovna klade.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

ČSV - Odborné oddělení --- 2. 5. 2002
RE: konve na med (915)

Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
Jinak se nic nedene.

Lnenicka
>
> Rád bych se dozvěděl,
> zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Marek Farkas --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely (948)

linia Singer je malo utocna a sedi perfektne na ramiku aj ked sa na nich
dycha.
Vzrastom su troska mensie. Na jesen som ich mal na 4-5 ramikoch(myslel som
ze na jar je po nich) a teraz su v plnej sile.

Marek


-----Original Message-----
From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz]
Sent: Thursday, May 02, 2002 9:22 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: útočné včely


Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na
pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Havlík Petr --- 2. 5. 2002
Re: útočné včely (219) (946)

také já jsem se pohyboval včera kolem včelek.Zjistil jsem,
že mi táta otevřel u nejsylnějších včel i očko v medníku,
prý aby se nedusily :)
Žena mi je přivřela-nepotí se .A i když stála téměř před
česnem,ani jedna nezaútočila.to bylo ráno a hezky.
Večer jsem dělal na druhé straně a zase jedno očko otevřené
na druhé straně u slabounkých včeliček.Já jsem řekl,že se
bojím,žena má snížený pud sebezáchovy,takže ho ze strany
přivírala a 2 na ní zaútočily.Přesně bylo vidět,jak se
orientují.Tmavé skrny-oči a nos,teplo, a kysličník uhličitý.
Proto jdou po obličeji.No výsledek byl jedno žihadlo do
krku.Večer bylo jako před bouřkou-proto já se bál.
A taky včely co nic nemají jsou zpravidla bodavější,asi aby
ubránily ty zbytečky.Ale já jsem začátečník,takže jestli je to jinak,tak ať mne zkušenšjší opraví.
P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
matka zrovna klade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Kristl Pavel --- 2. 5. 2002
RE: útočné včely

Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 5. 2002
Re: útočné včely


Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne , dovod nepoznam.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen
jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín








Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ing . Alois Pinďák --- 2. 5. 2002
útočné včely (219)

Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
       K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bohumil Horak --- 2. 5. 2002
Re: Čistění likéru (927)

Zdravím, pokud jste někdo byli a určitě byli v pivovaru na exkursi, pivo
(kvalitnější značky) s v případě přípravy čistí přes filtry obsahující
pravděpodobně křídu. Odstraní se tím zákal z kvašení. Některé druhy piva se
ale prodávají i s tímto základem.

B.Horák
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 9:16 PM
Subject: Re: Čistění likéru


> > Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
> tělese)
> > a pak opatrně stočit.
> > Je to otázka času...
>
> No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
> vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování
roztoků
> je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
> zkušenosti.
> Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
> roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
> koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
> filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
> když ne, tak mi zbude ten filtační papír.
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

--- 2. 5. 2002
RE: automaticka vaha

Nemůžeš tu stránku poslat do konference? (přes p. Baudyše, pro jistotu).
Docela by mě ten graf zajímal. Na stránku se nelze dostat - chce to heslo.

Zdeněk Čejka

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Laco S --- 1. 5. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Nieze vyslachtis nejaky novy druh vcelstva ,namiesto medu budu nosit
slivovicu :))) ,to potom daj vediet co a ako .........


----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 10:12 PM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
> vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
> vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
> vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty
vcelstva
> spojoval.
> V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
> nechteli prijmout a povedlo se.
> Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou
matku
> ( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).
>
> Zdravi Martin
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
> Subject: Re: Poradí nekdo reseni
>
>
> > Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře
(více
> > než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
> ten
> > tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> > zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
> nějak
> > přidat matku.
> > Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> > Ahoj
> > Libor
> >
> >
> > > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> > zvednout,
> > > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
> vlnitým
> > > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
> visely
> > v
> > > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
> plást,
> > > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před
úl,
> > kam
> > > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny
otřepal.
> > Bez
> > > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> > známky.
> > > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v
úlu
> > při
> > > matce?
> > > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
> mrtvolkami.
> >
> >
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 30. 4. 2002
Re: Čistění likéru (927)

> Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
tělese)
> a pak opatrně stočit.
> Je to otázka času...

No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování roztoků
je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
zkušenosti.
Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
když ne, tak mi zbude ten filtační papír.

Zdraví Aleš Horák



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Horak Aleą --- 30. 4. 2002
automaticka vaha

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:
- z rána je pozorovatelný úbytek hmotnosti (včely letí za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem před polednem,
- mírný pokles hmotnosti vlivem "metabolismu" včelstva,
- náhlý úbytek hmotnosti okolo čtvrté (odpolední let včel za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem okolo sedmé,
- přes večer a noc k ránu dalšího dne je pozorovatelný mírný úbytek.
Další den se opakuje. Maxima z jednotlivých letů (dopoledních a odpoledních)
jsou postupně vyšší (v případě snůšky).

Včelař "hobby-ista" má tak přehled o dění v úle (přírustek, úbytek i v rámci
jednoho dne).
Na internetu jsem našel odkaz na elektronickou váhu
http://www.tonava.cz/tl.htm, která umožňuje záznam váhy převést do PC. Jak
jste s ní spokojeni? (tedy pokud ji někdo vlastníte)

Ve staré konferenci se něco o elektronické váze psalo, že by to nebyl
problém z hydrodynamické váhy udělat váhu s elektronickým zapisováním a
následným převodem do PC. Ale pak jsem konferenci přestal sledovat a nevím
jak jste záměr elektronické váhy propracovali. Pokud znáte spolehlivé řešení
(dílek a přesnost menší jak 50 g, maximální hmotnost 120 kg, lineární
závislost), rád bych tuto inovaci vyzkoušel.

Zdraví Aleš Horák




Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Blinka --- 30. 4. 2002
Re: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico! (925)

Na kvetoucí řepku jsou včely ochotné létat na neuvěřitelné vzdálenosti.
Moje zkušenost z loňského roku: zemědělci v našem katastru nezaseli ani
kousek řepky. Nejbližší pole bylo v sousední vesnici, vzdušnou čárou asi 4
km od včelnice. Převezl jsem tam 15 včelstev. Po medobraní jsem spočítal
průměry a zjistil jsem, že v řepce byl průměr větší jen o 2 kg. Takže to ani
nestálo za ty starosti navíc s dojížděním, kočováním apod. Zbylých 36
včelstev si tam doletěly samy a musely létat ještě dál, protože celkově v té
lokalitě byly stovky hektarů řepky.
Další zkušenost je z počátku 90. let, kdy se ojediněle začínala pěstovat
pohanka. Její nektar (a med) má charakteristickou vůni - nebo pach - jak to
kdo cítí. Připomíná prasečí chlívek. Jednou, když jsem otevřel úl, praštil
mne tento pach přes nos. V dalších dnech jsem objížděl okolí a pátral po
pohankovém poli. Nalezl jsem políčko asi 1 hektar ale ve vzdálenosti
vzdušnou čárou 7,2 km a to přes kopec. Změřeno na velmi podrobné mapě
1:5000.
Tak si říkám, čím nás ty naše holky ještě překvapí. Pak se nedivme, že se
včelí nemoci tak rychle šíří. Možná by stálo za úvahu, zda nejsou ochranná
pásma 1 km nebo 3 km kolem ohnisek nakažlivých nemocí trochu malá.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

----- Original Message -----
From: "VladimírPotueek" <vpotucek/=/volny.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 1:39 PM
Subject: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico!


> Milí přátelé,
> 26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného
> počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!,
> ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už
> jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy
kolem
> úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný
> letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé
> zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni.
> Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už
se
> těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
> Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole
s
> řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
> Zdravím, Vladimír Potůček
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Hromádko --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty vcelstva
spojoval.
V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
nechteli prijmout a povedlo se.
Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou matku
( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).

Zdravi Martin

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
> než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
ten
> tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
nějak
> přidat matku.
> Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
>
> > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> zvednout,
> > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
vlnitým
> > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
visely
> v
> > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
plást,
> > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
> kam
> > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
> Bez
> > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> známky.
> > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
> při
> > matce?
> > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
mrtvolkami.
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav Sedlák --- 30. 4. 2002
konec loupeze?

Dekuji za rady k loupezi. Dnes se zda,ze to prestalo. Zasoby jimjeste nejake
zbyly. Oddelek jsem koupil pred tydnem s krasnou vekou matkou krankou a
zdaleka. Auto jsem si musel zjednat. Duvody napadeni mozne :
1. nekolik dni predtim na vcelnici byl ul s velmi slabym vceltvem a ten byl
skoro vyloupem nez jsem na to prisel.Vceltvo bylo pryc. Ul prazdny.
2. Zjistil jsem za tech deset let ze vcely vetsinou vysoky podmet
nepovazuji za soucast ulu a to zvlate tehdy jestlize je tam rost proti
staveni. Tento silny oddelek byl z ulu s nizkym podmetem
3. Treti mozny duvod je ten,jak se domnivam, ze oddelek mel jine slozeni nez
byva prirozene vcelstvo.
Dlouhe trvani loupeze je mozne proto,ze jsem delal radu opatreni vcetne
zuzovcani na jednu vcelu.
Duvod zakonceni neznamy. Kdybych si chtel hrät na vynalezce, soudil bych
na sokovou terapii. Vrera jsem je na nekolik hodin zavrel,ale asi malo
otevrel sitovane dnou. Navecer jsem otevrel vzadu podmet a vyvalilo se
velike mnozstvi vcel tak mozna tisic az dva mozna napolo udusenych. A rojilo
se to okolo ulu. Dnes rano a pres den byl prakticky klid- tak nevim.

Diky za vase rady, snad bude vse v poradku. Zdraví Jarka

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jarolím Libor --- 30. 4. 2002
Re: Poradí nekdo reseni (843)

Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako ten
tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a nějak
přidat matku.
Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
Ahoj
Libor


> Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
zvednout,
> přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
> plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely
v
> chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
> vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
kam
> měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
Bez
> problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
známky.
> Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
při
> matce?
> Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vladimír Ptáček --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)

Mozna tam nebude matka, tak se nebrání. Ale stává se i to, že se nebrání včelstvo, které je v pořádku. Nejlépe je zasíťovat voliérou nebo pokud je kočovné dno s větráním, tak otevrít větrání. Přenést do chladna, a ponechat několik dnů. (Pozor, aby měly zásoby). Mezitím se slídičky sjednotí se včelstvem, pak ho dát nejlépe jinam nebo na jiné místo, kde nejjsou slídičky zalétány a česno otevřít málo a pokud možno nějak zahradit nebo jim dát určitou překážku, aby byly nuceny se orientovat.
Vše dobré,
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Votrubec --- 30. 4. 2002
Re: loupez (931)

Ahoj,
prý pomáhá zavřít na dva dny a přikrýt mokrým hadrem.
Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Sedlák" <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka





---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75458 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 935 do č. 995)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu