Archiv Včelařské konference

Diky za aktualni poznatek! To uz je samozrejme jina kava... Znamena to ale,
ze p. Jindra zrejme nemel spravne informace, nebo doslo k jejich nespravne
interpretaci, to uz je celkem jedno.
Pri odberu nekolika mA navic k rezii m.t. bude akumulator nutne dobijet v
nejnepriznivejsim pripade jen zhruba kazdy ctvrty den, bezne to ale bude
pravdepodobne jeste o dost pozdeji. Pripadne by mozna bylo dobre pouzit
externi akumulator o vyssi kapacite, aby se intervaly jeho dobijeni mohly
jeste vice prodlouzit.

Zdravim, Jan Zdenek.

----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 07, 2005 7:21 PM
Subject: Re: Hlídání úlů -OT


> Zeptal jsem se výrobce na odběr proudu zařízení Minipag a zde je odpověď-
> ----
> zařízení je napájeno přes systémový konektor MT , a jeho spotřeba je
velmi
> nízká - mění se dle režimu v jakém se nachází ( max. jednotky mA).
> ----
> mp



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.1 - Release Date: 1.4.2005

prave dokoncuji malou prezentaci. Chtel bych vas pozadat jestli nekdo nema
KVALITNE zachyceny bzukot vcely ( vcel ) pro zvukovou kulisu - podbarveni.
je to drobny detail, ktery neni nezbytny - spis pro mou radost.
Jestli nekdo podobnou nahravku ma a je ochoten ji poskytnout budu rad.
Diky Martin

Kdyz jsem hledal, kde bych koupil medomet,
vybzukla na mne vcelka ze stranek www.apidomia.cz.
Jestli chces, jejich 4 sekundovy wav ti muzu poslat.

Martin

> -----Original Message-----
> From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) [mailto:nezmart/=/quick.cz]
> Sent: Sunday, May 08, 2005 9:09 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: prosba - bzukot
>
> prave dokoncuji malou prezentaci. Chtel bych vas pozadat
> jestli nekdo nema
> KVALITNE zachyceny bzukot vcely ( vcel ) pro zvukovou kulisu
> - podbarveni.
> je to drobny detail, ktery neni nezbytny - spis pro mou radost.
> Jestli nekdo podobnou nahravku ma a je ochoten ji poskytnout budu rad.
> Diky Martin
>

Hm,
problémy s rychlým vybitím a častým odchodem baterie v mobilu jsem před cca
2 roky vyřešil přibastlením tří tužkových NiMh článků k baterii. Při
dodržení pár pravidel takové posílení jde.
Jen mám pocit, že pokud by se
takové hlídací zařízení rozšířilo, tak v Praze a jinde ubude kapsářů,
protože ti místo nebezpečného kradení mobilů z kapes je budou "loupat" z
úlů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 07, 2005 7:40 PM
Subject: Re: Hlídání úlů -OT


> Diky za aktualni poznatek! To uz je samozrejme jina kava... Znamena to
ale,
> ze p. Jindra zrejme nemel spravne informace, nebo doslo k jejich nespravne
> interpretaci, to uz je celkem jedno.
> Pri odberu nekolika mA navic k rezii m.t. bude akumulator nutne dobijet v
> nejnepriznivejsim pripade jen zhruba kazdy ctvrty den, bezne to ale bude
> pravdepodobne jeste o dost pozdeji. Pripadne by mozna bylo dobre pouzit
> externi akumulator o vyssi kapacite, aby se intervaly jeho dobijeni mohly
> jeste vice prodlouzit.
>
> Zdravim, Jan Zdenek.

Zdravím přátelé,
můžete mi někdo poslat elektrické paramety trafa na zatavování mezistěn? Díky!!!

Zdravim,

stokrat se tu o tom psalo, prosim bez urazky, byva dobrym zvykem se
napred kouknout do archivu konferenci. Nejlepsi je zdroj z PC, bezpecny
a jisteny.


Zdravi PP.


Pavel napsal(a):
> Zdravím přátelé,
> můžete mi někdo poslat elektrické paramety trafa na zatavování mezistěn?
> Díky!!!
>


--
A
/ \
/DUP\
(_)|(_)
|

> Zdravím přátelé,
> můžete mi někdo poslat elektrické paramety trafa na zatavování mezistěn?
> Díky!!!
>
       Používam trafo - sekundárne vinutíe 24 V. Približne 180 W.
       Samozrejme tvarenská výroba. Rámik drátkujem 6x zvisle.
       Vnútorná mierka rámika 40x25 cm = rozmer bečka na Slovensku.
       _____________________
        I I I I I I I I drátkovanie
       
       Ladislav Matej

Stačí jakékoliv ze zrušeného rádia. Já ho používám leta ke všeobecné
spokojenosti.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "Pavel" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 08, 2005 2:41 PM
Subject: Trafo na mezistěny


> Zdravím přátelé,
> můžete mi někdo poslat elektrické paramety trafa na zatavování
mezistěn?
> Díky!!!
>

Já jsem před dvaceti lety koupil již dvacet let staré Brennery a mám je dodnes. Dělal jsem pak další sám, kombinace sololit - polystyren -omyvatelná tapeta (proti vykusování) a používám je dodnes na včelnici. Ale už téměř patnác let (až na experiment) dělám úly jen z prkna. Teď dělám z ekonomických a váhových důvodů jen tl. 18mm a dám vědět jak dopadnu. Poblíž mě (300-500mnm) jeden včelař v rámci boje s vlhkostí oloupal ze svých úlů ve včelíně polystyrén a nechal nástavky jen z 10mm palubek. A jeho výnos mu závidím. Proto sololit vydrží vše, ale použil bych jej jen pro výrobu slabých slabostěných nástavků.

Zdravim,

dobra rada nad zlato, takovy jakykoliv ze stareho heterodynu se
sekundarem 2 x 300 V, pro anody elektronek, to by bylo veselo, na Starem
Belidle ....

Nezlob se prosim, Josefe, ale tohle nebyla prilis relevantni rada.

Zdravi P.P.P.

Josef Kouba napsal(a):
> Stačí jakékoliv ze zrušeného rádia. Já ho používám leta ke všeobecné
> spokojenosti.
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>

Já používám běžnou nabíječku na autobaterie 12 V.
Mirek

Můžete mi prosím někdo říct kde kuppujete přířezy 42x17
na Optimaly a mezistěny?
Slyšel jsem,že obzvlášť mezistěny jsou různé kvality.Rád si přečtu vaše zkušenosti(případně uvítám kontakty).
Když už mám začínat,tak chci kvalitu.

Díky Dušan

Sebral jsem odvahu a posílám svůj názor. Jsem malovčelař (6- 8 včelstev) a tak si myslím,že patřím k 90% většině. Připadá mi však, že Český svaz včelařů by se měl stát profesním sdružením podnikatelů ať producentů nebo obchodníků s medem. Podle mého názoru by ale měl být a zůstat zájmovou organizací t.zn. sdružením lidí, kteří pěstují včely ze zájmu a pro radost a ne pro velké výdělky. Nikdy jsem neslyšel, že by Český svaz zahrádkářů řešil problémy velkopěstitelů zeleniny nebo odbyt dvou metráků hrušek ze zahrádky, nebo svaz chovatelů dovoz králičího masa z Číny. Tyto organizace se snaží o předávání znalostí a zkušeností a ekonomické problémy podnikatelů jdou mimo ně. Proč v naší diskuzi a i v časopisu je věnována malá pozornost problematice chovu a seznamování s novinkami vhodnými pro zájmové včelaře a převažuje snaha převzít ČSV do rukou podnikatelů.

Možná se mýlím ale cítím to tak
Včelkám hurá!! Ty to přežijí.

Nardar
kedze som docastne odcestovany v zahranici,by som sa chcel spitat ako by som sa mohol odhlasit s konferencie.
Dakujem RAsto
____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Přeji Hezký den!
Jakým způsobem se dá použít zdroj z PC,musí se nějak upravovat?
S pozdravem Váša Tomeš

----- Původní zpráva -----
Od: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Odesláno: 8. dubna 2005 15:06
Předmět: Re: Trafo na mezistěny


> Zdravim,
>
> stokrat se tu o tom psalo, prosim bez urazky, byva dobrym zvykem se
> napred kouknout do archivu konferenci. Nejlepsi je zdroj z PC, bezpecny
> a jisteny.
>
>
> Zdravi PP.
>
>
> Pavel napsal(a):
> > Zdravím přátelé,
> > můžete mi někdo poslat elektrické paramety trafa na zatavování
mezistěn?
> > Díky!!!
> >
>
>
> --
> A
> / \
> /DUP\
> (_)|(_)
> |

Doporučuji se podívat na www.sweb.cz/jjvcela v kapitole "Bezpečný zdroj proudu pro zatavování mezistěn" je vše podrobně popsáno.
Honza

Píšou tam, že spínaný zdroj z PC je zkratuvzdorný. Nevím jak který, ale
zatím se mi podařilo zkratovat (neumyslně) zdroje 2 a v obou odešel jeden ze
spínacích tranzistorů.

Zkratuvzdornost závisí na vnitřním zapojení zdroje. Pěkně jsou PC zdroje
popsany v http://www.belza.cz/swmodeps/compow2.htm a odkazovaných
dokumentech.

----- Original Message -----
From: "Honza Jindra" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 09, 2005 5:54 PM
Subject: Re: Trafo na mezist?ny


> Doporučuji se podívat na www.sweb.cz/jjvcela v kapitole "Bezpečný zdroj
> proudu pro zatavování mezistěn" je vše podrobně popsáno.
> Honza
>

........Proč v naší diskuzi a i v časopisu je věnována malá pozornost problematice chovu a seznamování s novinkami vhodnými pro zájmové včelaře a převažuje snaha převzít ČSV do rukou podnikatelů.........
------------------------------------------

Mě se to nezdá. Jsem přesvědčen, že ČSV a časopis je na straně malochovatelů. Témata v konferenci určuješ taky ty. Napiš co ti tu konkrétně chybí, nadhoď téma a někdo se třeba "chytí".

Vyrobil som langstrothove nástavky. Mám však jeden problém. Nesadajú na seba celkom 100 percentne, teda medzi niektorými je maličká medzera. Mám istú obavu, či tento nedostatok hlavne v beznáškovom období nebude dôvodom k rabovke. Má s tým niekto nejakú skúsenosť? Prosím, podeľte sa! Fero"

Vyrobil som langstrothove nástavky. Mám však jeden problém. Nesadajú na seba celkom 100 percentne, teda medzi niektorými je maličká medzera. Mám istú obavu, či tento nedostatok hlavne v beznáškovom období nebude dôvodom k rabovke. Má s tým niekto nejakú skúsenosť? Prosím, podeľte sa! Fero"
Sorry, nenapísal som predmet, opakujem mail, vďaka!

Jestli nedosedají 100% a mezera je větší než včela, tedy že tam včelky vlezou kudy tudy tak to není moc dobré. Jinak asi úplně 100%, myslím "Ala tuti" nejsou vždy ani od výrobce profi. Koupil jsem a nebyly, takže si moc stím hlavu nelam. Ahoj JS.

jasně - sem s ním - díky moc !
Martin

----- Original Message -----
From: "Martin Olsak" <martin/=/olsak.net>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 07, 2005 10:02 PM
Subject: RE: prosba - bzukot


> Kdyz jsem hledal, kde bych koupil medomet,
> vybzukla na mne vcelka ze stranek www.apidomia.cz.
> Jestli chces, jejich 4 sekundovy wav ti muzu poslat.
>
> Martin
>
> &gt; -----Original Message-----
> &gt; From: Nezbeda Martin ( alias NezMar ) [mailto:nezmart/=/quick.cz]
> &gt; Sent: Sunday, May 08, 2005 9:09 PM
> &gt; To: Vcelarska konference
> &gt; Subject: prosba - bzukot
> &gt;
> &gt; prave dokoncuji malou prezentaci. Chtel bych vas pozadat
> &gt; jestli nekdo nema
> &gt; KVALITNE zachyceny bzukot vcely ( vcel ) pro zvukovou kulisu
> &gt; - podbarveni.
> &gt; je to drobny detail, ktery neni nezbytny - spis pro mou radost.
> &gt; Jestli nekdo podobnou nahravku ma a je ochoten ji poskytnout budu
> rad.
> &gt; Diky Martin
> &gt;

Vďaka za rýchlu odpoveď! Medzery medzi mojimi nástavkami sú len minimálne. Aj známy stolár mi povedal, že vyrobiť ich presne tak aby sadali na 100 percent je fakticky nemožné, lebo drevo je eživý materiál. Čo by ma však zaujímalo, či včely tieto medzery tmelia propolisom, teda sami naprávajú nedostatky? Nemám túto skúsenosť, pretože doteraz som včeláril len s tachovákmi. Zase na druhej strane viem, že akákoľvek škára na úľoch vedie k sliedeniu. Napíš mi svoju skúsenosť! Fero!

Dne sobota 09 dubna 2005 20:43 Fero Čitbaj napsal(a):
> Vyrobil som langstrothove nástavky. Mám však jeden problém. Nesadajú na
> seba celkom 100 percentne, teda medzi niektorými je maličká medzera. Mám

Dobry vecer,
jak jiz psal pr.Sliwka , pokud neni tak velka, ze proleze vcela, osobne mam
zkusenosti , ze do 1-2 mm nepresnosti to nevadi - mozna je i trochu vyhoda -
vcely ty netesnosti zatmeli propolisem a nastavky pak lepe drzi (Langstroth
nema falce). mezera vetsi nez vcela , se muze hodit v predu na ule - jako
male cesno misto ocka.


Honza

Zdravím,
já to vidím asi takhle:
Průměrný zahrádkář svoje vypěstované ovoce a zeleninu spotřebuje sám a
králíky taky. Maximálně vymění kilo česneku s jiným za 5 kilo jablek.
Průměrný včelař potřebuje pro rodinu med z jednoho, maximálně dvou včelstev
a snad výnos z dalších maximálně tří včelstev ještě může rozdat mezi známé.
Ale určitě se snaží prodejem dalšího medu vylepšit bilanci, protože mít
včely znamená mít každý rok nezanetbatelné náklady, zatímco průměrné
pěstování ovoce, zeleniny a králíků se za určitých předpokladů dá v
převažující míře považovat za beznákladové. Proto na rozdíl od těchto
zájmových organizací je nedílnou částí včelaření prodej přebytečného medu,
aspoň u nás.
Nebo jinak. Je jasné, že profesionální a poloprofesionální včelaři, řekněme
od 50 - 100 včelstev výše, podporu prodeje od svazu zas tak moc nepotřebují,
svaz se o ně doteď moc nestaral a tak se víceméně zorganizovali mimo svaz.
Pokud by se ale nějakým způsobem znesnadnil, nebo znemožnil prodej medu ze
dvora, tak by asi včelaři, kteří teď mají nad cca 10 včelstev, omezovali
počet svých včelstev. Takový včelař má včely u domu na zahradě a dále má
včely na stanovištích někde v lese. Takže by si nechal jen těch 6 - 8
včelstev na zahradě, ostatní stanoviště v lese by zrušil. Tím by došlo k
odvčelení těchto oblastí a velkému snížení počtu chovaných včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Vávra" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 09, 2005 10:40 AM
Subject: Tak nevím?


Sebral jsem odvahu a posílám svůj názor. Jsem malovčelař (6- 8 včelstev) a
tak si myslím,že patřím k 90% většině. Připadá mi však, že Český svaz
včelařů by se měl stát profesním sdružením podnikatelů ať producentů nebo
obchodníků s medem. Podle mého názoru by ale měl být a zůstat zájmovou
organizací t.zn. sdružením lidí, kteří pěstují včely ze zájmu a pro radost a
ne pro velké výdělky. Nikdy jsem neslyšel, že by Český svaz zahrádkářů řešil
problémy velkopěstitelů zeleniny nebo odbyt dvou metráků hrušek ze zahrádky,
nebo svaz chovatelů dovoz králičího masa z Číny. Tyto organizace se snaží o
předávání znalostí a zkušeností a ekonomické problémy podnikatelů jdou mimo
ně. Proč v naší diskuzi a i v časopisu je věnována malá pozornost
problematice chovu a seznamování s novinkami vhodnými pro zájmové včelaře a
převažuje snaha převzít ČSV do rukou podnikatelů.

Možná se mýlím ale cítím to tak
Včelkám hurá!! Ty to přežijí.

Zdravím

zdroj zkratuvzdorný není, má jen ochranu proti přetížení při odběru všech
napětí v PC, což není totéž. Navíc ta ochrana má zpoždění typicky desítky až
stovky mikrosekund, takže po tuto dobu musí zdroj vydržet plný zkratový
proud. Takže pokud se zkratne hned u krabice, nejspíše odejde, pokud jsou v
konektoru kabely a zkratne se někde dál na kabelech za konektorem, může
vydržet. Jde se tady do výkonových rezerv použitých součástek zdroje. Záleží
taky na výrobci, solidní výrobci zdroj předimenzují kvůli spolehlivosti,
nesolidní šetří a využívají součástky na doraz.
Zdroje jsou starší, typu AT, ty mají síťový spínač a nyní používané typu
ATX, u těch je stále v provozu pomocný zdroj napětí +5 voltů (aby šlo
počítač zapnout dálkově) a ty se rozběhnou tím spojením kontaktu PS-ON
(zelený) se zemí (černý drát).
Drát 5 voltů je červený, drát 12 voltů žlutý. Co jsem zkoušel, do konektorů
pro komponenty (Peripherat Power Connector) pasují přesně dráty průměr asi
1,2 mm ( obyčejné pozinkované dráty z plotu), na těch pár ampérů při
zatavování to bohatě stačí. Je velice vhodné dráty izolovat, stačí nějaká
plastová lepicí páska. Co se týká kvality napětí + 12 voltů, u některých
zdrojů stačí k zatížení a rozběhu ventilátor uvnitř. Jiné potřebují na + 5
voltech odběr tak 10 ampér, aby napětí 12 voltů bylo dostatečně tvrdé.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Václav Tomeš" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 08, 2005 6:18 PM
Subject: Re: Trafo na mezistěny


> Přeji Hezký den!
> Jakým způsobem se dá použít zdroj z PC,musí se nějak upravovat?
> S pozdravem Váša Tomeš

Nic snazšího než zatavovat přímo z autobaterie. Bez vyndání jen připojit delší kabely nebo desku na motor a kratší na plus a minus a pak jen na začáteka konec drátku. Jde to velice rychle, léta osvědčeno, bez dalších zbytečných zařízení.I po sto kusech je baterka zcela OK!
NG

10 amper je zbytocne vela. v pohode staci 12volt-21 Wat ziarovka ako zataz a
rozbehne sa kazdy PC zdroj. ale pre elektricky nezdatneho je aj tak
najpohodlnejsia trafonabijacka ak je na blisku zdroj 220 volt. ak nie tak
potm autobateria. inak je to zbytocne komplikujuca debata a pomota tych co
nerozumeju elektrike a kto nerozumie elktrike nech samovyrobu ani neskusa az
si neublizi, ved kazdy pozna niekoho kto mu to pomoze zebespecit po
odbornej stranke. a debaty o tom kolko a akych elektro-velicin je potrebnych
na rozzeravenie drotu je len strata casu. to si odskusa kazdy sam na
medzistene. ak mu prepadne tak zhavil moc. ak nezatavi tak malo. naco kolo
toho vymislat vymyslene.

Pista


--------------------------------------------
JANURA s r.o.
Konská 338
013 13
Slovakia

http://www.janura.sk - miesto pre Vaše WWW stránky a e-maily
tel./fax. + 421 (0)41 5493031

elektro/=/janura.sk trans/=/janura.sk

+ 421 (0)903 528993 + 421 (0)903 501715
+ 421 (0)903 528992



> -----Original Message-----
> From: Radim Polášek [mailto:polasek/=/e-dnes.cz]
> Sent: Saturday, April 09, 2005 10:20 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Trafo na mezistěny
>
>
> Zdravím
>
> zdroj zkratuvzdorný není, má jen ochranu proti přetížení při odběru všech
> napětí v PC, což není totéž. Navíc ta ochrana má zpoždění typicky
> desítky až
> stovky mikrosekund, takže po tuto dobu musí zdroj vydržet plný zkratový
> proud. Takže pokud se zkratne hned u krabice, nejspíše odejde,
> pokud jsou v
> konektoru kabely a zkratne se někde dál na kabelech za konektorem, může
> vydržet. Jde se tady do výkonových rezerv použitých součástek
> zdroje. Záleží
> taky na výrobci, solidní výrobci zdroj předimenzují kvůli spolehlivosti,
> nesolidní šetří a využívají součástky na doraz.
> Zdroje jsou starší, typu AT, ty mají síťový spínač a nyní používané typu
> ATX, u těch je stále v provozu pomocný zdroj napětí +5 voltů (aby šlo
> počítač zapnout dálkově) a ty se rozběhnou tím spojením kontaktu PS-ON
> (zelený) se zemí (černý drát).
> Drát 5 voltů je červený, drát 12 voltů žlutý. Co jsem zkoušel, do
> konektorů
> pro komponenty (Peripherat Power Connector) pasují přesně dráty průměr asi
> 1,2 mm ( obyčejné pozinkované dráty z plotu), na těch pár ampérů při
> zatavování to bohatě stačí. Je velice vhodné dráty izolovat, stačí nějaká
> plastová lepicí páska. Co se týká kvality napětí + 12 voltů, u některých
> zdrojů stačí k zatížení a rozběhu ventilátor uvnitř. Jiné potřebují na + 5
> voltech odběr tak 10 ampér, aby napětí 12 voltů bylo dostatečně tvrdé.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Václav Tomeš" <>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, April 08, 2005 6:18 PM
> Subject: Re: Trafo na mezistěny
>
>
> > Přeji Hezký den!
> > Jakým způsobem se dá použít zdroj z PC,musí se nějak upravovat?
> > S pozdravem Váša Tomeš
>
>

No, já tady doma jeden takový starý zdroj mám. Rozběhne se i bez zátěže, ale
bez těch odebíraných ampér z 5 voltů je to napětí 12 voltů strašně měkké, na
nic. Vím proč to je, ale tady do diskuze o tom psát raději nechci, tady se
má psát o včelách. Ale jinak souhlasím, že zatavovat mezistěny se dá spousta
různými způsoby, jak komu vyhovuje. Zdroj z PC uvede do provozu každý, kdo
ví, které dráty má spojit, je stejně bezpečný jako trafonabíječka, ale na
rozdíl od trafonabíječky se dá občas získat i zadarmo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Janura Štefan" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 09, 2005 11:36 PM
Subject: RE: Trafo na mezistěny


> 10 amper je zbytocne vela. v pohode staci 12volt-21 Wat ziarovka ako zataz
a
> rozbehne sa kazdy PC zdroj. ale pre elektricky nezdatneho je aj tak
> najpohodlnejsia trafonabijacka ak je na blisku zdroj 220 volt. ak nie tak
> potm autobateria. inak je to zbytocne komplikujuca debata a pomota tych co
> nerozumeju elektrike a kto nerozumie elktrike nech samovyrobu ani neskusa
az
> si neublizi, ved kazdy pozna niekoho kto mu to pomoze zebespecit po
> odbornej stranke. a debaty o tom kolko a akych elektro-velicin je
potrebnych
> na rozzeravenie drotu je len strata casu. to si odskusa kazdy sam na
> medzistene. ak mu prepadne tak zhavil moc. ak nezatavi tak malo. naco kolo
> toho vymislat vymyslene.
>
> Pista
>
>
> --------------------------------------------
> JANURA s r.o.
> Konská 338
> 013 13
> Slovakia

Ahoj.

Můžete mi cokoli poradit ohledně mateří kašičky? Co se produkce, ale hlavně uskladnění týče?
Nechci kašičku produkovat do výkupu či jinak komerčně, jde mi o to jak ji získat a hlavně uchovat, aby byla k dispozici po celý rok.
Za všechny radi díky.

Ať to lítá ! :)

jose
____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

mám dojem z vašeho příspěvku jako by bylo nejlepší tuto konferenci zrušit a
hrabte se jenom v archivu. Ale to jiš dnes nikoho nezajímá, MY jsme zvědaví
na nové nápady.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 08, 2005 3:06 PM
Subject: Re: Trafo na mezistěny


> Zdravim,
>
> stokrat se tu o tom psalo, prosim bez urazky, byva dobrym zvykem se
> napred kouknout do archivu konferenci. Nejlepsi je zdroj z PC, bezpecny
> a jisteny.
>
>
> Zdravi PP.
>
>
> Pavel napsal(a):
> > Zdravím přátelé,
> > můžete mi někdo poslat elektrické paramety trafa na zatavování
mezistěn?
> > Díky!!!
> >
>
>
> --
> A
> / \
> /DUP\
> (_)|(_)
> |

Ahoj.
Získává se stejným způsobem jako se chovají matky - vybírá se z otevřených
matečníků. Krátkodobě je ji možno uchovat v ledničce, dlouhodobě v medu. Do
toho se zamíchává v okamžiku, kdy již začíná jemně krystalizovat - jinak by
vyplavala na povrch.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 10, 2005 8:20 AM
Subject: mateří kašička


Ahoj.

Můžete mi cokoli poradit ohledně mateří kašičky? Co se produkce, ale hlavně
uskladnění týče?
Nechci kašičku produkovat do výkupu či jinak komerčně, jde mi o to jak ji
získat a hlavně uchovat, aby byla k dispozici po celý rok.
Za všechny radi díky.

Ať to lítá ! :)

jose
____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

..když začíná krystalizovat med, rozumím tomu dobře?
Kolik se má do medu MK dát? Je pak uskladnění takového medu nějak specifické oproti "normálnímu" medu?

jose

> Ahoj.
> Získává se stejným způsobem jako se chovají matky - vybírá se z otevřených
> matečníků. Krátkodobě je ji možno uchovat v ledničce, dlouhodobě v medu. Do
> toho se zamíchává v okamžiku, kdy již začíná jemně krystalizovat - jinak by
> vyplavala na povrch.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 10, 2005 8:20 AM
> Subject: mateří kašička
>
>
> Ahoj.
>
> Můžete mi cokoli poradit ohledně mateří kašičky? Co se produkce, ale hlavně
> uskladnění týče?
> Nechci kašičku produkovat do výkupu či jinak komerčně, jde mi o to jak ji
> získat a hlavně uchovat, aby byla k dispozici po celý rok.
> Za všechny radi díky.
>
> Ať to lítá ! :)
>
> jose
> ____________________________________________________________
> http://www.bezpecnyinternet.cz
> http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734
>
>

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Ano, správně.
Literatura uvádí 1 - 2 g na 250 g medu (sám jsem ji netěžil). Jinak ji lze
uchovávat v tmavých nádobách s co nejmenším množstvím vzduchu při teplotách
do 0 stupňů. případně zmraženou na -15 až - 18°C (opět údaj pouze z
literatury). Rozmrazit až před použitím, opětovné zmražení není vhodné. Med
s kašičkou uchovávat stejně jako každý jiný. Kašičce škodí světlo, teplo,
vzduch a styk s kovy.
Jen pro zajímavost - Včelařství od Veselého uvádí bez bližších podrobností,
že je kašičku možno skladovat i ve vodce, becherovce a vůbec alkoholech do
40% koncentrace.
Dobrou chuť :-) !
Petr

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 10, 2005 10:43 AM
Subject: Re: mateří kašička


..když začíná krystalizovat med, rozumím tomu dobře?
Kolik se má do medu MK dát? Je pak uskladnění takového medu nějak specifické
oproti "normálnímu" medu?

jose

> Ahoj.
> Získává se stejným způsobem jako se chovají matky - vybírá se z otevřených
> matečníků. Krátkodobě je ji možno uchovat v ledničce, dlouhodobě v medu.
Do
> toho se zamíchává v okamžiku, kdy již začíná jemně krystalizovat - jinak
by
> vyplavala na povrch.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 10, 2005 8:20 AM
> Subject: mateří kašička
>
>
> Ahoj.
>
> Můžete mi cokoli poradit ohledně mateří kašičky? Co se produkce, ale
hlavně
> uskladnění týče?
> Nechci kašičku produkovat do výkupu či jinak komerčně, jde mi o to jak ji
> získat a hlavně uchovat, aby byla k dispozici po celý rok.
> Za všechny radi díky.
>
> Ať to lítá ! :)
>
> jose
> ____________________________________________________________
> http://www.bezpecnyinternet.cz
> http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734
>
>

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

To ne, ale je zbytečné opakovan několikrát věci, které již byly řešeny a v konferenci několikrát proběhly. Já sem se archivem prohrabával několik týdnů a občas v něm zalistuji, když hledán něco konkrétního. A o tom to je.

Vašek

Přátelé,
nevíte kde se dají teď pořídit sazenice nebo semena? Nebo od variety "kanadský"? Údajně vhodná kytka pro sběr pylu v září, kdy už toho moc nekvete. Je to prý invazivní rostlina (viz web), takže někde by to mělo v hojné míře teď rašit.
Co kdo doporučujete pro tento účel jiného kromě třeba hořčice?

Počul som, že treba mať na boj s pľchmi, rejsky a ostatnými hlodavcami vedro asi s 3-5 cm vody na povrchu ktorého je naliaty už použitý, nepotrebný olej z vyprážania jedál /rezne,zelenina/, asi 2 polievkové lyžice. Vedro pristavít k niečomu, po čom hlodovce lezú, vôňa ich priláka k návnade, hlodavce spadnú do vody a utopia sa.

I podnikatelé jsou včelaři, kteří chovají své včely pro radost a ne jenom
pro velké výdělky. Znám mnoho činností, kde by se dalo daleko snadněji
vydělat spoustu peněz, ale asi by mě to nenaplňovalo tak jako včelařina.
Bohužel, abych mohl chovat včely podle svých představ, svůj provoz
modernizovat, vše dělat legálně a zároveň mít rodinu, musím umět dobře
počítat a snažit se vydělat už poměrně dost peněz. ČSV nelze rozdělit pro
malovčelaře a pro velkovčelaře. Včely nejsou brambory. Když je neošetří
drobný včelař, přijde o ně i velkovčelař a obráceně. Jak rychlý by byl vývoj
včelařství, kdyby měl každý včelař 5 včelstev? Myslím, že jak malovčelaři,
tak velkovčelaři mají svou významnou roli v oboru včelařství a ne jenom v
něm.Společná organizace - ČSV,může být všem v případě dobrých úmyslů jenom
ku pomoci.Nemyslím tím jenom finanční.
Krásný začátek týdne všem
Daniel Prokeš

Sebral jsem odvahu a posílám svůj názor. Jsem malovčelař (6- 8 včelstev) a
tak si myslím,že patřím k 90% většině. Připadá mi však, že Český svaz
včelařů by se měl stát profesním sdružením podnikatelů ať producentů nebo
obchodníků s medem. Podle mého názoru by ale měl být a zůstat zájmovou
organizací t.zn. sdružením lidí, kteří pěstují včely ze zájmu a pro radost a
ne pro velké výdělky. Nikdy jsem neslyšel, že by Český svaz zahrádkářů řešil
problémy velkopěstitelů zeleniny nebo odbyt dvou metráků hrušek ze zahrádky,
nebo svaz chovatelů dovoz králičího masa z Číny. Tyto organizace se snaží o
předávání znalostí a zkušeností a ekonomické problémy podnikatelů jdou mimo
ně. Proč v naší diskuzi a i v časopisu je věnována malá pozornost
problematice chovu a seznamování s novinkami vhodnými pro zájmové včelaře a
převažuje snaha převzít ČSV do rukou podnikatelů.

Možná se mýlím ale cítím to tak
Včelkám hurá!! Ty to přežijí.

Ten celík se mně zdá docela dobrý, zas tak agresívní není. Na zahradě se dá
docela dobře regulovat, stejně jako netýkavka žláznatá. Chutná i králíkům.
Celík by se hodil i do volné přírody na výsypky, co vidím v okolí, tak se
šíří jen na suchých místech - na hromadách, na úpatí je zahlušován kopřivami
a dalšími původními rostlinami. Sazenice celíku se občas inzerují ve
Včelařství, teď se dá sehnat od známých, kteří ho mají na zahradě a vědí
přesně kde a až vyroste tak, aby se dal poznat, tak do poloviny května
nejlépe, tak se dá opatrně přesadit z přírody.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "B.Svoboda" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 10, 2005 10:54 PM
Subject: Solidago gigantea-zlatobýl (celík) obrovský


> Přátelé,
> nevíte kde se dají teď pořídit sazenice nebo semena? Nebo od variety
> "kanadský"? Údajně vhodná kytka pro sběr pylu v září, kdy už toho moc
> nekvete. Je to prý invazivní rostlina (viz web), takže někde by to mělo v
> hojné míře teď rašit.
> Co kdo doporučujete pro tento účel jiného kromě třeba hořčice?

medzeru do 5 mm vcely zatmelia. Vacsie medzery medzi nastavkami su hlavne
pri jesennom krmeni / ak nie je ziadna znaska / problem. Preto by som radil
- nastavky, ktore su viac skrutene rozober, premeraj a zloz znovu.

Matej




"Fero �itbaj"
<feridri/=/post An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
.sk> Kopie:
Thema: Medzera medzi nástavkami.
09.04.2005
20:43
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Vyrobil som langstrothove nástavky. Mám však jeden problém. Nesadajú na
seba celkom 100 percentne, teda medzi niektorými je maličká medzera. Mám
istú obavu, či tento nedostatok hlavne v beznáškovom období nebude dôvodom
k rabovke. Má s tým niekto nejakú skúsenosť? Prosím, podeľte sa! Fero"
Sorry, nenapĂ­sal som predmet, opakujem mail, vÄŹaka!

Koupím hliníkové konve na med (15 ks)Brno a okolí do 100 km tel.do zaměstnání:541421211,mob:723476249.

> I podnikatelé jsou včelaři, kteří chovají své včely pro radost a ne jenom....
>
> Sebral jsem odvahu a posílám svůj názor. Jsem malovčelař (6- 8 včelstev) a.....

Já vím... A pozná to více včelařů, kteří dávali do výkupu, protože dnes je nejdůležitější informovanost. Informací, kterou bych chtěl přispět opět chci namátkově vstoupit do této všeobecné konference,a která není nijak dobrá.(ta informace)

Momentálně probíhají "akce" v super,hypermarketech, o kterých si někdo může myslet,že jsou chvilkové, a že jsou záležitostí jen některých včelařů. Ptám se, kolik včelařů běžně dodává do výkupu med,u kterého vlastně dojde ke zpracování jako zemědělský produkt a je určen k zabalení do skla či k vývozu.Kolik je takových včelařů? Hodně a odhaduji, že je jich více, než si vrcholní představitelé mohou myslet.(ČSV)

K informaci. Je šlus s výkupem. Nebo jinak. Vlivem špatně vedených informací v časopisech a i médiích dochází na alternativu poslední rány českým včelařům - těm co se právě snaží o progresivní přístup v chovu. A produkce medu bude stát(jako med), pod vlivem dovozu možná i kvalitnějšího medu už ve sklenicích na spotřebitelský trh, ve skladech a nabírat HMF.(každý nemá na chlaďák)A troufám si to sdělovat za tyto včelaře, kteří možná neprodají už ani za 45,-,ani za 30,-. Prostě je asi určitě možné, že výkupci pod vlivem zahraničního zboží, který ostatně určitě má dost nachystaných protianalýz pro ČOI. To za cenu dalšího nevykupování medu u nás. Prostě došlo na slova, kdy med už na na nás bude mluvit cizím jazykem a s počeštěnou etiketou.

A teď pro Emana: Šufánkáře.(Nazval mě Lžičařem.) Nemám žádný titul před jménem a malou násobilku ovládám jako ty. Možný je, že ovládám i velkou násobilku a to i bez titulu.:-) Jen tedy takhle. Vůbec si tě nedovedu s tvými radami ohledně tvé odezvi Lžičaři představit, jak toto radíš zemědělcům.(Nevím jak velký bloozen bys byl na Min. zemědělství, jako poradce v oboru.(bohužel takoví za nás tam asi sedí)Třeba i ne ve včelařství. Prostě evropské zemědělství a včelařství u nás nemůže být konzervou či s jakýmsi konzervativním přístupem. Skoro každý evropský zemědělec potřebuje dotace.I včelař, jestli nedokáže ČR ustát situaci v EU s dovozy.A teď se to nebude líbit včelaříkům s malým stavem. Podle zákona do 40 včelstev.(tím ostatně padá jakési statistické rozdělení=jsou včelaři pod a nad 40) Chci peníze pro zabezpečení svého chovu před nepříznívými vlivy, které jste dostaly od státu dvakrát. (nic proboha nevymáhám) Je logické, že zákonem o daňové ulevě (odpuštění daně do 40 včelstev) chcou včelaři se stavem nad 40 včelstev jiné přerozdělení dotací? Je to logické a správné? Podle mě je. Opylení? To, je-li větší včelař progresivní, zabezpečí a musí zabezpečit kvůli převčelení, pravidelným rozmístěním včelstev.Opylení sem netahejte.(kdo by chtěl reagovat) To nebývá problém, protože zájmový zemědělec to má na chatě,chalupě či doma na garáži a tudíž je zájmový chovatel.Nepotřebuje dotaci. Je zájmovej. Dnes už suplují v plné míře přesuny ne ČSV, ale Veterinární správa.(trochu reality, protože velkovčelař také může mít i více stanovišť - pro nechápavé)

Když jsem u ČSV tak s otázkou. Proč ještě existuje jakási registrace včelstev a jako potvrzení - podmínka vyplacení dotace, mimo uzemí ZO u které jsem člen, z místa stanoviště cizí ZO při zazimování? Jestli to takhle půjde dále a bude i podle vůle jiné ZO povinnost platit za nic v nějaké ZO ČSV tak prostě už asi vystoupím s ČSV a zůstanu jen hrdý včelař, který ctí jen zákon.(není pravdou, že příjdete o náhradu škody - možná u pochybného SF o kterém nic moc nikdo neví co vlastě hradí) Registr existuje - je v Medníku. Myslím, že je jednoduší vystoupit, a dát to jednatelovi ČSV poblíž místa bydliště, protože stát dává dotaci ne ČSV, ale včelařům přes ČSV.:-)A fond si založím vlastní za příspěvky ZO a Praze.Na dotaci na léčivo mám také nárok a budu si stěžovat ministerstvu, jestli ho nedostanu jako i nečlen. Ta je letos také pro včelaře a ne pro ČSV.

Závěrem. Co dodat k úvahám pro svaz jako takový? Přeji mu ať vstoupí do něj co nejvíce mladých velkovčelařů, dá-li možná nové vedení a dají-li podmínky s odbytem medu.(s nadprodukcí u včelaře se už stávající vedení chybně a s ignorací a tvrdohlavostí s prodejem ze dvora nezabývá)

Gustimilián Pazderka
____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Ahoj příteli Šamalíku,

není to tak jednoduché, jak popisuje př. Lokvenc. V dřívějších dobách jsem to dělával s otcem, relativně ve velkém (okolo 1.000 g za rok), ceny šly ale pronikavě dolů, takže jsme toho nechali. Asi tak před 20-ti lety. Je to podobné jako chov matek.
Tedy krátce:
- měl bys mít umělé matečníkové misky, které umístíš do prázného rámku asi do jedné třetiny od horní loučky (max. 12), bylo na trhu několik typů; misky musí pochopitelně viset dnem vzhůru, stejně jako matečníky
- je dobré mít trochu naředěné kaše s dest. vodou, kterou špejlí jemně zakápneš do misek
- pak přeneseš, nejlépe jednodenní, vajíčka do misek
- rámek dáš do zabezpečeného medníku, aby na něj matka nemohla
- za 3 dni vybíráš kaši; i kdyby padaly hromy blesky. Pokud se jen o jeden den zpozdíš, máš smůlu, kaše je v podstatě "sežraná".
To je jen velice zkráceně, trvalo nám dost dlouho, než jsme přišli na "finty", jak včely "oblbnout", aby kaši produkovaly. Pokud to máš pro svou potřebu, stačí jedno včelstvo. Musí být ale silné a navíc, nečekej od něj med. Produkce kaše je tak zaměstná (a navíc, vytváříš vlastně uměle rojovou náladu, takže ztrácejí zájem o snůšku), že mají medu málo.
A ještě jedna rada: nevím, jestli to je mýtus nebo pravda, ale včelí kašička může prý být nebezpečná. Může přispět k onemocnění rakovinou - podporuje mimo jiné růst buněk, který se může zvrhnout. Její užívání raději konzultuj s doktorem.

Zdravím, Jura
----- Original Message -----
From: lokvenc.petr
To: Vcelarska konference
Sent: Sunday, April 10, 2005 10:08 AM
Subject: Re: mateří kašička


Ahoj.
Získává se stejným způsobem jako se chovají matky - vybírá se z otevřených
matečníků. Krátkodobě je ji možno uchovat v ledničce, dlouhodobě v medu. Do
toho se zamíchává v okamžiku, kdy již začíná jemně krystalizovat - jinak by
vyplavala na povrch.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 10, 2005 8:20 AM
Subject: mateří kašička


Ahoj.

Můžete mi cokoli poradit ohledně mateří kašičky? Co se produkce, ale hlavně
uskladnění týče?
Nechci kašičku produkovat do výkupu či jinak komerčně, jde mi o to jak ji
získat a hlavně uchovat, aby byla k dispozici po celý rok.
Za všechny radi díky.

Ať to lítá ! :)

jose
____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734




--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 7.0.211 / Virová báze: 266.9.5 - datum vydání: 7.4.2005

Pár utržkovitých postřehů

Souhlasím s přítelem Pazderkou v tom, že ona „magická" hranice 40-ti včelstev je i přelomem pro dotace. Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace. Je to dle mého spravedlivé. Mají úplně jiné starosti. Realizovat med v tunách je něco úplně jiného než udat ze dvora 500 nebo 1000kg, trpí mnohem více tlakem dovozu medů atd. Mě naprosto stačí, když mě stát nechá s daněmi a nějakým papírováním okolo toho na pokoji a že se díky dotacím podaří udržet cenu léků na rozumné hranici z důvodu udržení zdravotního stavu všech včelstev. S ekonomikou včelaříka nemám problémy. Svůj kvalitní med dokážu realizovat „ze dvora“ za dobrou cenu.

Zanedlouho nastanou problémy i malým včelařům. Již nastala doba, kdy se i lidé kupující med od včelaře začínají ptát na místo kde vytáčí, plní do sklenic atd. Jsem za to docela rád, protože titíž lidé většinou akceptují vyšší cenu za můj produkt. Zajímavé je, že se ke mně vrací i lidé, kteří ode mne koupili med s žehráním na to jak je drahý. To potěší. Neinvestující včelaři, kteří si zřejmě asi mohou dovolit prodávat med za neadekvátní nízkou cenu, se dostanou do začarovaného kruhu, protože asi nebudou mít peníze na investici do kvalitnějšího potřebného vybavení (to se asi netýká včelařů samozásobitelů), aby těmto zákazníkům vyhověli.

Veselo asi taky nastane v okamžiku, kdy dojde k vyschnutí přímých dotací na včelstvo (150,-), protože část včelařů (doufám, že menšina) asi nedokáže ocenit přínos nepřímých dotací - daňové úlevy, vzdělání, přednášky, dotace na léčiva, šlechtění a výzkum ve včelařství.

ČSV vůbec nedoceňuje přínos PNSV a časopisu Moderní včelař na poli podpory prodeje medu. Kdy jste si na stránkách Včelařství přečetli něco o tom jak prodat výhodně váš med, na co slyší naši potenciální zákazníci, co si ještě můžu dovolit z hlediska zákona napsat na reklamní ceduli u domu o prodeji svého medu atd.

Pavel Benda

>Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že
>by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace

Mě by to taky nevadilo, kdybys jim ty dotace dával ze svého. Jenže dotace jdou z kapes nás všech daňových poplatníků a pak je to otázka státní zemědělské politiky. Co chce tato společnost? Chce plošné zavčelení krajiny, nebo podporovat velkovčelaře v podnikání? Pro společnost má velký význam i ten děda, co včelaří v Horní Dolní na zahrádce se 4 úly Budečáky.

P.S.
To co sepsal Gusta, to je názorový průjem, nebo možná šíření poplašné zprávy. Ti co prodají produkci medu ze dvora si těchto předpovědí nemusí vůbec všímat a těch je tady drtivá většina. Členství v ČSV je dobrovolné. A ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).

problem EU je v tom, ze svojou vyskou cenou prace robi z polnohospodarov
statnych zamestnancov.

Niektory z nich to tazko nesu.

Matej




"Eman"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: Tak nevĂ­m?
12.04.2005
09:44
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






>Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že
>by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace

Mě by to taky nevadilo, kdybys jim ty dotace dával ze svého. Jenže dotace
jdou z kapes nás všech da�ových poplatníků a pak je to otázka státní
zemědělské politiky. Co chce tato společnost? Chce plošné zavčelení
krajiny, nebo podporovat velkovčelaře v podnikání? Pro společnost má velký
význam i ten děda, co včelaří v Horní Dolní na zahrádce se 4 úly Budečáky.

P.S.
To co sepsal Gusta, to je názorový průjem, nebo možná šíření poplašné
zprávy. Ti co prodají produkci medu ze dvora si těchto předpovědí nemusí
vůbec všímat a těch je tady drtivá většina. Členství v ČSV je dobrovolné. A
ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).

Předseda ČSV Mgr. Sojka hrubě napadl signatáře i2j. Mluvčí jej žádají o vysvětlení. Podrobnosti na:
http://i2j.webpark.cz/

Jan Pavel II., vlastním jménem Karol Wojtyla, nynější papež, přichází na svět 18. května roku 1920 v Polsku, ve slezských Wadowicích v rodině někdejšího důstojníka.

Dětství Karolovi mu pak přinese několik osobních tragédií - je mu devět, když umírá jeho matka, a dvanáct, když umírá jeho šestadvacetiletý bratr Edmund.

Vzdělání získává Karol Wojtyla, vychovávaný již jen otcem, na gymnáziu - při studiu píše básně, hraje divadlo, hodně času věnuje sportu, podniká dlouhé horské túry v polských Pieninách a Vysokých Tatrách.

V roce 1938 Karol Wojtyla s výborným prospěchem maturuje, vyniká zejména v polštině a v náboženství. Jeho další kroky pak nesměřují na teologickou fakultu, jak by se mohlo zdát, nýbrž na Jagellonskou univerzitu do Krakova, kde studuje polskou filologii. Ve vysokoškolském prostředí se budoucí papež intenzívně zabývá literární tvorbou, píše řadu kvalitních básní, zkouší psát i dramata.

Když pak 1. září 1939 napadnou polské území vojska nacistického Německa, vstupuje Wojtyla do řad studentské vojenské legie. Ale polský národ nemá šanci, 28. září je Polsko obsazeno.

Tento fakt pak znamená konec Wojtylova, a nejen jeho, samozřejmě, vysokoškolského studia - všichni lidé mezi osmnácti až šedesáti lety podléhají pracovní povinnosti. Karol nastupuje do kamenolomu, patřícímu chemické továrně firmy Solvay u Krakova - tady vystřídá několik zaměstnání, až nakonec v roce 1941 zakotví v čistírně sody...

Brzy na to umírá Wojtylův otec - syn objeví jeho tělo po návratu z noční směny v chemičce.

Pak se již začíná pomalu ale jistě rýsovat Wojtylova církevní kariéra - Karol Wojtyla se hlásí do řádu bosých karmelitánů, je pevně rozhodnut stát se knězem. Ale do kláštera z chemičky odejít nesmí, navštěvuje tedy tajně bohoslovecký seminář - vše probíhá ilegálně, přednášky i obřady.

Kromě této své činnosti je Karol Wojtyla činný i v polském protinacistickém odboji a tajně zkouší nová divadelní představení.

Po skončení druhé světové války, v roce 1946, je Karol Wojtyla vysvěcen na kněze. Po vysvěcení odchází do Říma, kde studuje ještě další dva roky, poté přenáší etiku a morální teologii na krakovských a lublinských vysokých školách (v roce 1954 je jmenován profesorem etiky na katolické univerzitě v Lublinu, v roce 1958 profesorem teologie na univerzitě v Krakově).

Wojtylova církevní kariéra se začíná psát rokem 1958 kdy je jmenován titulárním zástupcem biskupa v Ombi pro Krakov. V roce 1960 se pak stává vikářem, a roku 1962 kapitulním vikářem krakovského arcibiskupství, v letech 1964 až 1978 je pak Karol Wojtyla metropolitou a arcibiskupem krakovským, od roku 1967 je přitom kardinálem.

V roce 1978, 16. října, je Karol Wojtyla, kardinál a arcibiskup krakovský, zvolen papežem - z Karola Wojtyly se stává papež Jan Pavel II., první papež slovanského původu (a první neitalský papež od roku 1522 a nejmladší papež od poloviny 19. století).

Ve svém programovém projevu ze 17. října 1978 se pak nový papež Jan Pavel II. hlásí k závěrům II. vatikánského koncilu, k náboženské svobodě, ke kolegiálnímu rozhodování biskupů i k potřebě posílit disciplínu církve - věrný tomuto projevu pak Jan Pavel II. dodnes bojuje za očistu a integritu učení, proti ničivým a tříštivým silám v církvi.

Dne 15. března roku 1979 zveřejňuje Jan Pavel II. svoji první encykliku "Redomptor hominis", v níž zdůrazňuje lidskou důstojnost a obrací se proti kapitalistické konzumní společnosti, která lidi pouze zotročuje.

Velkou pozornost pak vzbudí papežova encyklika z 15. září roku 1981, encyklika "Laborem exercens" - jí Jan Pavel II. odsoudí zbožní charakter práce a vyzve k respektování důstojnosti pracujícího člověka a jeho práv.

Roku 1981 se v papežově životě uděje ječtě jedna zásadní událost - 13. května je na papeže spáchán atentát, Turek Ali Agca na Jana Pavla II. několikrát vystřelí z pistole. Jan Pavel II. je těžce raněn a ještě týž den je na římské Gemelliho klinice pět hodin operován. Po několikaměsíční rekonvalescenci se pak papež uzdravuje.

Pozadí atentátu na Svatého Otce není dodnes uspokojivě vysvětleno, spekuluje se o možné účasti sovětských tajných služeb. Římský soud, který odsoudí atentátníka k doživotí, se vysvětlení jeho motivu nedočká.

Jeden z nejdůležitějších aktů pontifikátu Jana Pavla II. se odehraje patrně o dva roky později, 25. ledna roku 1983, kdy papež podepisuje nový církevní zákoník, zákoník, který poprvé v dějinách církevního zákonodárství vypočítává základní práva křesťana-laika.

Svatý otec je i velkým ctitelem Panny Marie, na svých cestách s oblibou navštěvuje mariánská poutní místa, rok 1987 vyhlašuje rokem mariánským - v této souvislosti pak uveřejňuje 25. března téhož roku encykliku "Redemptoris mater".

Papež Jan Pavel II. je též významným mírotvorcem - mírotvorná aktivita jeho pontifikátu vyvrcholí 27. října 1986 mírovou modlitbou představitelů všech náboženství v Assisi - ve městě sv. Františka se setkávají hlava katolické církve společně s více než 150 zástupci třiceti tří křesťanských církví a mezinárodních církevních společností i s delegacemi židů, muslimů, hinduistů, buddhistů, hinduistů, šintoistů, sikhů atd. ke společné modlitbě za světový mír.

Také je třeba zmínit, že žádný papež před Janem Pavlem II. necestoval nikdy tak daleko a tak často jako on a zrovna tak o žádném z papežů nebylo nikdy natočeno tolik dokumentárních filmů, napsáno tolik knih a nebylo s ním tolik rozhovorů v tisku či v jiných médiích... - žádný jiný papež toho pro osvětu katolické církve neudělal tolik jako Jan Pavel II.

Na druhou stranu je ale třeba zmínit i to, že Jan Pavel II. dokáže být v mnoha věcech (až horlivě) zatvrzelý - interrupce, antikoncepce či požehnání homosexuálnímu svazku jsou pro Jana Pavla II. tabu - stejně zásadně pak papež odmítá eutanazii či svěcení žen, čímž katolickou církev vzdaluje svobodomyslné části (hlavně západoevropské) populace.

Jan Pavel II., nejvýraznější osobnost katolické církve 20. a počátku 21. století, trpí poslední léta svého života stále se prohlubujícím onemocněním nervového systému (Parkinsonova choroba), zároveň na jeho zdravotní stav doléhají následky atentátu z roku 1981 - 2. dubna roku 2005 pak papež Jan Pavel II. umírá ve Vatikánu na celkové selhání životně důležitých orgánů.

Už jen to nám tu chybělo.

Ahoj Juro,
Liší se nějak technologie výroby mateří kašičky od běžného sériového chovu matek ve smyslu horší kvality vyvinuté matky ze "zapomenutých" matečníků? Dík

Dobry den Vsem,
chystam se predelavat dna mam je plne a chci je zasitovat. Jakou pouzivate sitovinu?
Dekuji
Langi

Zdravím všechny přátele včelaře, bez rozdílu vyznání, politické orientace atd. Vaše diskuse se mi začala zamlouvat hned jak jsem ji na doporučení svých kolegů na internetu objevil. S mnohými s Vámi nesouhlasím, někteří mi zase „mluvíte z duše“ a tak to má být. Nejsme hlavy pomazané, svůj názor, ať už je jakýkoli však dovedeme vyjádřit a nečekáme, že s námi budou všichni souhlasit. Včelařím skoro 30 let, nyní se starám zhruba o 60 včelstev, léta se zabývám výkupem medu. Protože jsem mezi Vámi interneťáky začátečník, chtěl bych vědět, kdo je autorem této Včelařské konference. Už teď mu předem děkuji. A teď k věci. Pročítám názory o malo a velko včelařích, o amatérech a profesionálech. Většina těchto názorů vychází s předpokladu, že nám někdo a někde bude stanovovat počty včelstev a určovat, zda do 40 včelstev musím to a to a při počtu 41 bude vše úplně jinak. No to je pěkná volovina. Co říkáte mému názoru : Jakékoliv včelařství ( malé i velké ) bylo zařazeno do zemědělské činnosti, konkrétně živočišné výroby, proto je také med jako živočišný produkt tak posuzován a zařazen . Chtěl bych, abych já byl tím jediným subjektem, který bude o svém včelařském počínání svobodně rozhodovat úplně sám a za sebe. Recept na to mám jednoduchý. 1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov včelstev atd. O dotaci požádá obvyklou cestou pro všechny zemědělce, jako by choval koně nebo jiný dobytek ( včeličkám se omlouvám ). Tyto dotace by neměly s ČSV vůbec nic společného, protože souvisí se zemědělskou výrobou. 2) Včelař, který nechce podnikat tímto způsobem, ( a je opět jedno kolik má včelstev ), o dotace nežádá, nic od státu nedostane, kromě uznání nejcenějšího. Byl by osvobozen od placení daní ze včelařské činnosti (tedy i prodeje včelích produktů) jako celospolečenské uznání za to, že se jeho včely (jeho přičiněním) podílejí na životním prostředí atd. Odstranilo by to polovinu hnusných formulářů, buzeraci a rivalitu mezi včelaři. Každý by si o sobě a způsobu svého počínání rozhodoval svobodně sám, bez ČSV. Vrcholoví funkcionáři svazu by sice utrpěli na vážnosti a důležitosti, za to by se však mohli věnovat tvorbě projektů pro EU a v našem zákonodárství prosadit včelu jako skoro ohrožený druh, více spolupracovat s ostatními subjekty na úrovni jednotlivých ministerstev a státní správy. Získané peníze z jednotlivých grantů by se nerozdělovali cestou přímých dotací vyplácením peněz, ale nepřímo např. léčiva a vyšetření vzorků pro všechny včelaře zdarma nebo alespoň se značnou slevou, podpora chovatelů matek tak, aby F1 stála pro včelaře tak do 50 Kč atd. To je ale při naší současné včelařské reprezentaci zatím jen ale z oblasti snů. Takže se chlapi probuďte do reálu a až budete volit své zástupce počínaje okresními konferencemi, dejte pozor, aby jste nezmasakrovali také těch pár dobrých a poctivých co nám tam nahoře ještě zbylo. A hlavně netrucujte a nechte se zvolit, ať ten bordel už jednou přestane.               Tak mnoho zdaru přátelé

Zdarec lidi, nedávno se mi do ruky dostal takovej zajímavej dokument o vydělávání na internetu a díky tomu jsem pořádně vymakal svoji káru + pařba každej výkend!!! Nedělám si srandu lidi !! Za měsíc si tim přividělám vidělám něco kolem 8000 Kč !!!! Musíte pro to obětovat 150 kč ale řeknu vám že to opravdu stojí za to !!! Úvodní dokument vám zašlu na váš email, kde jsou další instrukce. Piště mi na: djmcroi/=/centrum.cz

Tady se vidělává na fčelách

No řekl bych, že vaše přestava ohledně snížení počtu vyplňovaných formulářů by bylapři vámi navrhovaném způsobu zdanění a subvencování včelařství reálá, spíše by počet formulářů vzrostl. Dotace na je vládní program na podporu včelařství, vyhláška je vydaní ministerstvěm zeměělství a ČSV akci puze organizačně zastřešuje. Takže papírování je v zásadě stějné s jedinou vyjímkou, že si "musíte" dojít na včelařskou schůzi pro peníze. Ale proč se při této příležitosti nesetkat s kolegy včelaři a neztratit pár slov. Toto se ale nejspíš změní na nepřímé dotace, takže tato starost ubude. Zůstane povinnost registrace chovatele a počtu včelstev jako u ostatních zemědělců a nevím pak na co chcete vázat daňové zvýhodnění. Současná úprava je jednak obecná pro všechny vedlejší příjmy fyzických osob, pouze je pro chovatele včel- fyzické osoby výrazně zjednodušena právě limitem počtu včelstev. Jinak byste měl evidovat všechny příjmy ze včelaření a při dosažení hranice 20000,- dělat daňové přiznání. Je rovněž nesmysl, abych se se svými 6 včelstvi registroval jako soukromý zemědělec. Stejně pitomé by bylo chtír takovou povinnost u člověka, který chová pro svoji potřebu 5 králíků a z toho jednoho prodá sousedovi. Myslím že trochu pletete dohromady hrušky s jablkama. Ostatně mi není známo, že by měli zemědělci "podnikatelé" nějaké daňové úlevy a řekl bych že se to v rámci EU nechystá. A vůbec jste registrovaný jako soukromý zemědělěc fyzická osoba?
S pozdravem

Zdravím,
máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez drátkování?
Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou tak,
aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na několika
místech nebo po celé délce horní loučky?
Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
nevyboulila?
Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
teplem,..)?
Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
Děkuji.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
Pavel Strnad

pozinkovany drat. priemer oka 3,15 mm

Matej




"Langi"
<Langi/=/cbox.c An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: sit do dna
12.04.2005
18:44
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den Vsem,
chystam se predelavat dna mam je plne a chci je zasitovat. Jakou pouzivate
sitovinu?
Dekuji
Langi

Dle návodu k Optimalu má být síťovina 3.5x3.5mm.
Větší síta 4x4 mají takové výrobní chyby (v rámci tolerance) že už může někudy prolézt i včela a neuhlídáš to.
Přes výrazně menší síta zase nepropadne smetí. Mám na mysli síta proti mouchám.
Když jsem se kdysi ptal na velikost síta autora, bylo mi řečeno, že tím sítem má propadnout pyl.
Ahoj
       Libor Jarolím


> a chci je zasitovat. Jakou pouzivate sitovinu?

Mám v pracovní smlouvě zákaz podnikání. A má to tam déle, než včelařím.
Takže pro jednoduchost, jsem proti tomuto jednoduchému řešení.
       Libor Jarolím

> Recept na to mám
> jednoduchý. 1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má
> včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s
> povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov
> včelstev atd.

a produkcia medu na predaj nie je podnikanie ? hoci bez papiera

Matej




Jarolím Libor
<jarolim/=/mise An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
l.cz> Kopie:
Thema: RE: Tak nevím?
13.04.2005
09:59
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Mám v pracovní smlouvě zákaz podnikání. A má to tam déle, než včelařím.
Takže pro jednoduchost, jsem proti tomuto jednoduchému řešení.
Libor Jarolím

> Recept na to mám
> jednoduchý. 1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má
> včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s
> povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov
> včelstev atd.

Že by ? :-))
a následuje pokrčení rameny. Jak se toto dá převést do písemné podoby ? :-)))

Dokud nepožádám o vydání živnostenského listu, tak to není porušení pracovní smlouvy.
       Libor

> a produkcia medu na predaj nie je podnikanie ? hoci bez papiera

U nas materska mrieska kovova stoji 280sk .
V jednom clanku som cital o drevenej materskej mrieske medzera 4,2mm ma s tim niekto skusenosti.
Kovove materske mriesky osadzujem do dreveneho ramu zdasami pri nastavkovom vcelareni tento sposob najrozumnejsi.

Stefan

durofolova materska mriezka stoji cca 40 Sk vratane postovneho.

Matej




"Stefan"
<schranka1/=/po An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
st.sk> Kopie:
Thema: Materska mrieska
13.04.2005
10:43
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






U nas materska mrieska kovova stoji 280sk .
V jednom clanku som cital o drevenej materskej mrieske medzera 4,2mm ma s
tim niekto skusenosti.
Kovove materske mriesky osadzujem do dreveneho ramu zdasami pri nastavkovom
vcelareni tento sposob najrozumnejsi.

Stefan

Môzeme získat adresu , kto ,predáva durofolove mriezky, pán Osuský ?
Môj kolega má záujem.
Gabriel Komínek

nakupujem ich priamo u vyrobcu v ceskej republike. Ta cena je po prepocte
na Sk, vratane postovneho do prvej dediny za hranicami. Posielanie dobierky
cez hranice je komplikovanejsie. Niektory vyrobcovia to riesia poslanim
zalohovej faktury a po jej uhrade poslu tovar normalnym balikom. Tym
vyrobcom je firma Jested. Adresu mam doma, dodam ju zajtra.

Matej




"Gabriel
Kominek" An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
<kominek/=/ives Kopie:
.vs.sk> Thema: RE: Antwort: Materska mrieska

13.04.2005
11:23
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Môzeme získat adresu , kto ,predáva durofolove mriezky, pán Osuský ?
Môj kolega má záujem.
Gabriel Komínek

Mohol by mi niekto povedať čo je to za materiál durofol? Z názvu mi vyplýva, že to môže byť nejaká tvrdená fólia.
Fero

DD.

folie z novoduru, tedy slaba folie z tvrzeneho PVC. Odolna, tuha,
castecne prusvitna, zbarveni jako bezny novodur, zlutooranzove.

Zdravi PP.


Fero Čitbaj napsal(a):
> Mohol by mi niekto povedať čo je to za materiál durofol? Z názvu mi
> vyplýva, že to môže byť nejaká tvrdená fólia.
> Fero

Viz Výrobní podnik Ještěd, s.r.o., Selská 2., 460 01 Liberec 12.,
adresa na internetu: http://www.vpjested.cz/
Na těchto www-stránkách je katalog (ceník + vyobrazení všech jimi
vyráběných včelařských potřeb včetně mřížek).

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: Gabriel Kominek [mailto:kominek/=/ives.vs.sk]
Sent: Wednesday, April 13, 2005 11:24 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Antwort: Materska mrieska
Môzeme získat adresu , kto ,predáva durofolove mriezky

o co tam šlo

Pepan

----- Original Message -----
From: "havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 12, 2005 1:18 PM
Subject: Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled


> Už jen to nám tu chybělo.
>
> __________ Informace od NOD32 1.1058 (20050412) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Zdravím,
pozink, nebo možná někdy cín na pletivu je jen galvanický povlak pár
mikronů, zmizí to tak během dvou let v úlu a drát prorezne tak do deseti,
možná 15 let. Nátěr základní barvou prodlouží životnost pletiva tak o cca 5
let. Minimálně stejně dlouho vydrží plastové pletivo, pokud k spodku úlu
nemají v zimě přístup hlodavci (pod pletivem nesmí být deska nebo nějaký
nosník, rám pod úly musí být po obvodu úlu, kde pletivo není) a pokud třeba
při kočování se nevyžaduje větší mechanická odolnost. Ceny plastového budou
několikrát menší. Kdysi jsem takové plastové včelařské pletivo koupil v
včelařské prodejně v Brně. Síťovinou do oken propadne minimálně polovina
nečistot, spíš i více. Drátěná síťovina do oken není vhodná, jak začne
rezavět, zvětší se průměr drátků o rez a téměř nic jí nepropadne.
Takže
Pokud budu mít úly jen na stojanu na zahradě a pokud ty úly jsou nějaká méně
náročná kutilská zkušební verze, stačí zajít do nejbližšího železářství a
vzít plastové pletivo do okna. To se dá přichytit na dno obyčejnou
kancelářskou sponkovačkou a pojistit přetřením síta na dřevě epoxidovou
pryskyřicí nebo opatrně tavným lepidlem. Náročnější je sehnání toho
plastového včelařského pletiva. Pokud jsou úly přes zimu ve včelíně, kde by
plastové síto přes zimu prožraly myši, nebo pokud se má s úly kočovat a musí
se vyhnout riziku proražení síta třeba nějakým pevnějším rostlinným stonkem,
musí se použít kovové pletivo. Pokud bych dělal větší množství, cca desítky
kovových sít do dna, asi bych je nastříhaná a příslušně ohnutá dal opatřit
kataforézním základem, je na to tady na severní Moravě firma a tímy bych
prodloužil jejich životnost odhaduji tak na cca 30 let.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Langi" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 12, 2005 6:44 PM
Subject: sit do dna


> Dobry den Vsem,
> chystam se predelavat dna mam je plne a chci je zasitovat. Jakou pouzivate
> sitovinu?
> Dekuji
> Langi

Původně jsem byl jen zvědavý na názory ostatních včelařů a nechtěl jsem polemizovat,ale z reakce př. Vhájka cítím nějaké nedorozumění. Nezdá se mi, že bych „míchal hrušky z jabkama“, není to tak, že při nepozorném čtení se hrušky od jablek nerozeznají ? Šlo mi zásadně o to, aby včelař, který je ochoten dobrovolně oželet dotaci byl zvýhodněn neplacením daní. Pokud by se o dotaci přihlásil, vztahovaly by se něj i daňové povinnosti a je jedno jakým způsobem ( přiznáním daně z příjmu, ŽL, atd. ) . Na včelaře se zákazem podnikání jsem pravda ve svých úvahách pozapomněl. Díky. Také jsem byl nedávno v podobné situaci. Tady člověk může mít zákaz podnikání v oboru, tak pokud nejste funkcionářem v oboru včelařství Vám o nic nejde. Pokud máte všeobecný zákaz podnikání, Váš zaměstnavatel zřejmě ví co dělá. Jste patrně zaměstnán na exponovaném místě a proto si u Vás zaměstnavatel nárokuje všechny Vaše schopnosti, dovednosti i volný čas. Na velké a poctivé včelaření potom nezbývá mnoho času. Taková zaměstnání bývají zpravidla velmi dobře ohodnocena a tak těch pár korun dotací pro pár včelstev člověk snadno oželí. To přirovnání s králíky je blbost, nebo snad už i na chov králíků lze požádat o dotaci ? Z Vaší reakce jsem usoudil, že jste v zásadě se současným stavem spokojený, což vám tak trochu závidím. Mě vadí to „zastřešování“ od ČSV, protože se stalo dobrým důvodem k rozsáhlé administrativě. Zase jsem asi málo vděčný. . A ještě maličkost závěrem. Opravdu se Vám nepodařilo rozeznat hrušky od jablek. Neboť na začátku svého příspěvku jsem se zmínil o tom, že se „starám“ zhruba o 60 včelstev, ne že je „vlastním“. Tím jsem jen chtěl naznačit, že vím z vlastní praxe, že někdy může být i krásná včelařina také pěkná dřina. Registrovaný zemědělec proto také opravdu nejsem. Snad jsme se již pochopili, bylo to fajn.

>Jako včelaříkovi do 40-ti včelstev mi naprosto nevadí, že
>by měli velkovčelaři dostat nějaké dotace

Eman napsal:
Mě by to taky nevadilo, kdybys jim ty dotace dával ze svého. Jenže dotace jdou z kapes nás všech daňových poplatníků a pak je to otázka státní zemědělské politiky. Co chce tato společnost? Chce plošné zavčelení krajiny, nebo podporovat velkovčelaře v podnikání? Pro společnost má velký význam i ten děda, co včelaří v Horní Dolní na zahrádce se 4 úly Budečáky.

P.S.
To co sepsal Gusta, to je názorový průjem, nebo možná šíření poplašné zprávy. Ti co prodají produkci medu ze dvora si těchto předpovědí nemusí vůbec všímat a těch je tady drtivá většina. Členství v ČSV je dobrovolné. A ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).
............................................................................

Taktedy názorovej průjem se ozývá:-)
Nezlob se na mě, ale když řekneš slovo Budečák,(nic proti historii výroby Brněnského družstva bednářů)tak možná tento úl by měl být dávno vidět už jen v muzeu, nebo s uzavřeným česnem proti vniknutí včely někde ve skanzenu vedle klátů, dlabáků, košnic. A když se budeš dívat na své staré úly, které postupně měníš, tak jedinný postup.Starý spálit. Určitě nemáš názor, že si budu udržovat úly i po padesáti letech jeho života? Chceš si dát jedno včelstvo (nebo dvě) do úlu po pradědeckovi či po dědovi, nebo nejhůř někde z nějaké zakoupené nemovitosti a jeho půdy.= Hrůza. Mluvím i o úlu státní statek "Tachovský" - originál výroba - z dob fungování. Takže dědo z Horní Dolní. Děkuji Ti, že včelaříš. Zahrádky jsou dobré stanoviště. Až se bude dělat výstava pro včelaře, tak víš co na ni ministr zemědělství uvidí ode mě? :-)) Pořádnej Budečák(Nejsem proti němu. Ještě jednou. Je to úl našich dědů, a historický.) Podívej te se pane ministře, jak je účinná dotace pro rozvoj,(!ten není ve včelařovi s Budečákem!) a v čem se ještě včelaří.Máte opravdu dobrou státní politiku ve včelařství.(Kocourkově)

Netrpí naše včelařství zácpou? Emane? .....Vždyď jsi psal, že dotace dohromady nepotřebuješ.Tak coby ti měl př. Benda platit? Ty se ozveš na téma, potom neco pro zajímavost naklepeš navíc... Nemůžeš ani vědět, kolik do té státní zadlužené kasy sypeš?! Státu je opravdy nějakej velkovčelař i malovčelař ukradenej, a úředník ho zastupující chce hlavně pražskej plat a nohy v teple. (jako ty Emane)Po správnu by mě měl být ukradenej i ten děda, protože on mě nezaplatí povinné sociální či zdravotní měsíční zálohy - platby, a dnes už minimální daně. Děda má důchod, tak ať se baví za důchod.(Důchodci to také nemají lehké!)Ukaž mi Emane logiku našeho včelařství, protože já vidím jen (reklamní) "překvapení" (a s vykřičníky)!!! A z ptačí perspektivy. Také se ti náramně líbí zdravotní situace včelstev. A ta také souvisí s pár věcmi. A ty víš s kterými. A proč se tedy durdíš?
........................................
Eman napsal: Co chce tato společnost?
........................................
Tato společnost chce hodně muziky za málo peněz! Za kvalitou v supermarketech nestojí z velké části ani zisk dodavatele medu, ani dovozy medu, ale německý šarm, který umí pěkně cucat hospodářství. A dodavatelů mají na každém prstu deset. Mohou si vybírat.

Víš jak je to s tím dědou z Horní Dolní. Proč by měl mít dotaci? Chce být ve svazu tak ať je. Jen ať ukáže, kolik včelaříků včelaří kvůli dotacím, a kolik je ve skutečnosti včelstev a ne v září, ale v březnu. Znám hodně nešťastných, co chytají po roce 2000 roje k doplnění stavu.

Ještě k poplašné správě. Poplašnou správou je, že se něco děje pro včelaře a také jsou uveřejněný informace pro ně na serveru ČSV. A chci vidět včelařské odbytové družstvo za 5-3% ročně. Chci vidět program Min. zem. - OP - pro včelaře.Toto je zpráva jako taková, ale podání je čistě spekulativní a medmazací metodou. Nic konkrétního, žádná svazová podaná ruka.(už má nějakej ten krach za sebou... !)A OP ? Dám 150,- Kč skoro zanic pro mě.(Mluvím k sobě.) K čemu je svaz, který ti neřekne, že se nic nedá dělat s věkovým průměrem....Toto je ona(poplašná správa)
...To že napíšu, že sem jdou sklenice zabalené s medem znamená, že budou možná končit i výkupci s medem, protože ty sklenice jsou levnější a medu je tu z loňska prý nadbytek. A nejsou co Emane? Peníze na nákup.Lépeřečeno vlivem Evropské unie poznají obchodníci s medem to, co tu nebylo už hodně dlouho. - Krize odvětví.(finanční) To se nám ta unie může vybarvit.A všímat si nemusíš. (i když tak neděláš)A kdo je Emane poslední v řadě? Včelařící hospodář.(od 40 včelstev výše)

Eman napsal:
A ještě pro Gustu: lžíce = Löffel (německy).

Pro Emana:
Jó tákhle. Tak asi němčinář jsem mizernej.Jinak :-).

A eeeště k tomu členství. To je tutovka, že je dobrovolné.

Pěkný den všem.

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Josef Rotbauer (85.70.14.15) --- 12. 4. 2005
Re: Tak nevím? (9632) (9657)

napsal:
...
1) - kdo chce požádat o dotace, ( a je úplně jedno kolik má
včelstev ), musí být registrovaný zemědělec- podnikatel, se ŽL, s
povinností platit daně, s možností odpisu vynaložených nákladů na chov
včelstev atd. O dotaci požádá obvyklou cestou pro všechny zemědělce, jako
by choval koně nebo jiný dobytek ( včeličkám se omlouvám ). Tyto dotace by
neměly s ČSV vůbec nic společného, protože souvisí se zemědělskou výrobou.
...
...........................................................................



Musel bys vzít v úvahu, že za nepodnikajícího včelaříka dělá supl ČSV a to systémově zvrchu. Tzn. že má i svrchované právo a přednost před zemědělci - včelaři v dotační politice státu.(Emane)... (šikovný Emane)

Jinak řečeno.Zrušit svaz na ministerstvu (jako to kafíčkování) a zařadit jej pěkně do řady na dotace mezi včelařící subjekty před okýnko. Potom dát ministerm ve známost, že včelařící jedinec zapsaný do systému jako zemědělec bude pobírat dotace. U nás má totíž přednost ještě z dob minulých přednost dav před jedincem.(tzv. davový systém.) Ten má své výhody i nevýhody. Včelaři zemědělci reprezentují systém zástupu. (také systém se svým s) Jak první hodina pro programátory PC.

To je ale systémová věc, ale to potřebuje pochopení.

Toto znamínko krásy ošetřili v Praze nařízením oddělením dotace od příspěvku.(příjem výdej zvlášť)Má a nemá s ní ČSV nic společného.

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

Radim, Matej, Libor:
Dekuji Vam za cenne informace. Nebezpeci mysi je u mne velke, jsem ve vcelinech. Dulezita byla informace o velikosti oka. Takze dam pletivo a nater. Uz se tesim na zasitovana dna ;-)
Hezky den !
Langi

Zdravím,
u těch dotací by asi měly být dvě úrovně. První pro někoho, kdo má hodně
včelstev a vyrábí med hlavně na prodej a taky aby se uživil, případně si
výrazně přilepšil. Připadá mi fér, že aby dostal nějaké dotace na nové úly ,
stáčírnu medu, nebo náklaďák na převoz včelstev, tak bude přihlášen jako
"podnikající ve včelách" a automaticky bude platit příslušné daně, platit
příslušné komerční pojištění, profesionální léčení včelstev atd. A je jedno,
jestli ve svazu je nebo není.
A druhá pro ty, kdo mají pár včelstev na zahradě, případně ještě dalších 15
v lese, dokážou ten med prodat výhradně ze dvora a jen v případě přebytků ho
přivezou do výkupu. Ti ať dostávají dotace přes svaz jako levné léčivo,
levné léčení pomocí důvěrníků svazu a ať se o ně stará svaz, aby mohli
prodávat ze dvora. Prostě ať na místech, kde se postupně stává včelaření
nerentabilní, se ty včelstva udrží.

A co se týká budečáků. Až zestárnu tak, že ujdu jen pár stovek metrů a budu
moct sednout a vstát ze stoličky tak jednou za půl hodiny, tak spálím
nastavky, vezmu si tu stoličku, sednu si k budečákům a budu včelařit jen v
nich.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 13, 2005 9:51 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


>
Taktedy názorovej průjem se ozývá:-)
Nezlob se na mě, ale když řekneš slovo Budečák,(nic proti historii výroby
Brněnského družstva bednářů)tak možná tento úl by měl být dávno vidět už jen
v muzeu, nebo s uzavřeným česnem proti vniknutí včely někde ve skanzenu
vedle klátů, dlabáků, košnic. A když se budeš dívat na své staré úly, které
postupně měníš, tak jedinný postup.Starý spálit. Určitě nemáš názor, že si
budu udržovat úly i po padesáti letech jeho života? Chceš si dát jedno
včelstvo (nebo dvě) do úlu po pradědeckovi či po dědovi, nebo nejhůř někde z
nějaké zakoupené nemovitosti a jeho půdy.= Hrůza. Mluvím i o úlu státní
statek "Tachovský" - originál výroba - z dob fungování. Takže dědo z Horní
Dolní. Děkuji Ti, že včelaříš. Zahrádky jsou dobré stanoviště. Až se bude
dělat výstava pro včelaře, tak víš co na ni ministr zemědělství uvidí ode
mě? :-)) Pořádnej Budečák(Nejsem proti němu. Ještě jednou. Je to úl našich
dědů, a historický.) Podívej te se pane ministře, jak je účinná dotace pro
rozvoj,(!ten není ve včelařovi s Budečákem!) a v čem se ještě včelaří.Máte
opravdu dobrou státní politiku ve včelařství.(Kocourkově)

Josef Rotbauer:
...Mě vadí to „zastřešování“ od ČSV, protože se stalo dobrým důvodem k rozsáhlé administrativě. Zase jsem asi málo vděčný. ..
-------------------------
Asi jste málo vděčný. Nevím, jestli jste někdy žádal a dostal nějakou dotaci jako jednotlivec a jestli máte představu o té "rozsáhlé" administrativě ČSV. Nevím, jestli máte představu o administrativních podmínkách dotací z EU.
Tak jak znám administrativní schopnosti našich včelařů, tak tvrdím, že bez účasti ČSV by drtivá většina poctivých včelařů žádnou dotaci na včelstva nedostala.

Z vlastí zkušenosti mám pár výhrad vůči plastovému pletivu:
- na jaře dezinfikuji dna úlů plamenem
- dají se snadno protrhnout, hlavně když jsou dobře napnuté a narazíš s ním na nějaký tvrdý roh nebo položíš na nějaký odložený předmět :-(
Pavel

Durofol je průhledná PVC folie vyráběná v různých tlouštkách-0,3,0,4mm atd.Výrobce Technoplast Chropyně tel.573329111.Ten samý výrobce vyrábí bílé folie vhodné na zimní podložky do úlů.Do roku 2003 měl podnikovou prodejnu,jak prodej v drobném probíhá nyní nevím.V Brně durofol prodává firma Kars na Cejlu.Je výborná jako stropní folie na úly.V metráži je levnější.

Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl zeptat kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat druhý nástavek.
Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto celkem 5-6 rámků
/v záloze je cca 10 novějších mezistěn/

Děkuji

Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl zeptat kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat druhý nástavek.
Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto celkem 5-6 rámků
/v záloze je cca 10 novějších mezistěn/

Děkuji

Dobrý den

Souhlasím s panem Pazderkou, a dalšími nespokojenci. Myslím také, že si naši placení funkcionáři dobře žijí, oni potřebují především plat, ale nějaké včelařské jistoty je moc netrápí. Jejich potřeba je dostatek včelstev. Jak to vidím já, tak, pokud nepadnou dotace na včelstvo tak, mohou žít i nadále v klidu.(z naší MO včelařů jsou na volbu našich představitelů vysláni dva staří osvědčení členové) Těch co by chtěli nějaké změny ve svazu je minimum. O změny stojí především Ti, kteří mají více včelstev a opravdu se jim věnují. Většina z členů jsou však staří pánové, kteří si přejí těch 150Kč(pokud by jim je sebrali, to by se děli věci!, ale jinak těžko) - (je fakt, že každá změna nese riziko, že by mohlo být ještě hůř.) Přesto si myslím, aby se do čela ČSV dostali nový lidé, a ti ať hájí potřeby všech včelařů(malých i velkých). Pokud bude pokračovat v organizaci ČSV stav, který tam je nyní, tak nemám potřebu tam setrvávat.
Mám přes 40 včelstev, a myslím že především větší a velcí včelaři jsou ti, co mají zájem na co nejlepších podmínkách(oni ze včelstev žijí!), a pokud tyto podmínky budou dosažitelná pro všechny, tak na tom vyděláme všichni. Velcí včelaři mají potřebu i sílu pokusit se prosadit výhodnější pravidla. Z velkých chovů se šíří dobrý genetický materiál , už tím pomáhají těm menším(kolik starých včelařů nakupuje matky?).
Jinak mě rozčiluje stále omílaný prodej ze dvora! Aby se z něho nestal jen podej ze dvora, aby náš med nepřeválcoval levný cizí med. Všichni nakupujeme levné oblečení a boty z Asie, zeleninu z Polska víno z Čile…..atd.atd. a po našich výrobcích si ani nevzdechneme. A nějaká zavčelení, vždyť je tady všeho nadúroda. Už dlouho nepotřebujeme vlka, medvěda, kolik je křepelek a koroptví, co tetřívci atd.(je to hrůza), a vy si myslíte, že když bude včelstev čtvrtina, pětina, tak to bude někoho mrzet?(snad nejvíce představitele ČSV, které si platíme dle počtu včelstev, ale to není kvůli včelstvům, ale pro ty příspěvky)

V sobotu jdu přehazovat nástavky,
hodně radosti se včelařením a dobrý odbyt medu přeje Luboš Holý

Dobrý den,
Já bych další nástavek dal až pokud budou včely plně obsedávat 8-9 plástů(39x24)

Rovnáno od česana (nebo z některého boku)
spodní
1pyl, 2-6plod, 7-9 souš,10-11zásoby
horní
1-2souš, 3-5plod,6-8souš, 9-11mezistěny

(další nástavek podsouvám pod vrchní(používám mřížku) tak za 10 dnů(už by měly být zakladeny souše ve 2.nástavku ) --1-4souše, 5-9 mezistěny,10-11souše. Jinak vše záleží také na počasí.

Pokud nemáte souše přesunul bych polovinu plástu do horního nástavku a zbytek bych doplnil mezistěnami.(Rozšíření na dva nástavky)

Zdraví Luboš Holý

to mozes dat spokojne na strop - nad uteplivku / polystyren a skontrolovat
ci maju aspon 5kg zasob. Ak obsadaju 5-6 ramikov pridavanie druheho
nastavku pride na rad najskor koncom aprila / podla sily vcelstva.
Potom prevesis do druhej bedne 3-4 raniky plodu a z kazdej strany im pridas
po jednej medzistienke. Po jednej medzistienke z kazdej strany plodu mozes
potom dat aj do plodiska Zvysok je lepsie doplnit susami.

Matej




"jarda -
zaèáteèník" An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<e-mail/=/nezad Kopie:
an> Thema:

14.04.2005
09:18
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl zeptat
kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat druhý
nástavek.
Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto celkem
5-6 rámků
/v záloze je cca 10 novějších mezistěn/

Děkuji

Můžete mi poradit nějakého dobrého včelaře na severní moravě, kdo prodává oddělky na r.m. 44,8x15,9 ?

mp

Dle pohledu do jiných odvětví, tak změna s přímých dotací (na prkno, či neprůhledně investované) na účelově vázané se vždy projeví zrychleným vývojem a zlepšením kvality oboru. Na včelaření v 100-letém budečáku nikdy dotaci nedostanete a komisaři z EU v tomto směru odvádějí výtečnou práci. Podporují aktivní jedince a ne „strýčky s rukama v klíně“. Že se tato změna a následné ozdravění odvětví neobejde bez krizí a patřičného hlasitého doprovodu je asi normální.

Dovolím si velmi volně citovat př.Titěru (tuším z přednášky z Lysé n/Labem), který přednášel o včelích nemocech a v podstatě to nejhorší co pro včely může být je 50-ti i víceletý úl, kde se kumulují spory moru plodu a dalších nemocí. Stačí oslabení včelastva a už to jede. Ideální stav? Nový úl, jeho provoz 10 nebo méně let, odpisy do cen produktů a následná likvidace. Uváděl dokonce nějaký příklad provozu z evropy, kde úl byl vyloženě spotřební materiál (tuším 3-letá obnova). To se týká i obnovy díla. Nechtěl jsem ani věřit, že jsou včelaři, kteří nevytáhli léta poslední plást u česna v budečáku. Zkuste s tímto vším vyrukovat na „dlouhověké včelařské odborníky“.

Přímé dotace současný stav včelařství v podstatě konzervují.

Vše se ale vyvíjí. Přeji dnešním mladým včelařům (díky včelařským sdružením, které se nebojí prosazování novinek, díky této konferenci i dalších zdrojům na internetu), že mají větší šanci než já přeskočit učení plné bludů a možnost učit se od skutečných tahounů v oboru.

Pavel Benda

V plodišti mám studenou stavbu, bylo mi doporoceno, abych 1.mednik dal na teplou stavbu (tedy otočio o 90 stupňů)a zavřel očko.

1.prý jsou zásoby pouze v horním nástavku a minimalizije se rojení v květnu.

další (2 nástavek, medník s otevřeným očkem otočit o 90 stupňů) tedy jako plodiště.


Co si o tom myslíte? Děkuji za všechny rady

Zdravim ,

nevim, co poptčené nástavky, myslim, že včelam je to trochu jedno. (jinak včelařím ve třech nástavcích 39x24x10plástů)
Spodní dva plodište,třetí medník). Při snůšce, ale včely zanesou i druhý nástavek. Zkoušel jsem přidat i čtvrtý, ale nějak se mi to neosnědčilo - snad jen že se může počkat s vytáčením, ale jinak se mi to jevilo jako práce navíc.

L.holý

Ahoj, to neni moc silne vcelstvo, pockej az bude obsedat aspon 10 ramku a
pokud mas lonskou matku muzes pridat nastavek stylem, ze pet ramku za spodu
prevesis nad ty z prvniho nastavku kvuli teplu a zbytek doplnis podle toho
co mas souse i mezisteny. Nedavej mezisteny az ke stene, vcely se na ne
vykaslou. Jelikoz to budes delat cca za 14 dni nejdriv, mozna bych pouzil
vice mezisten, mel jsi zrejme na mysli, ze mas 10 zasobnich svetlych sousi a
ty bych pak za dalsi tyden az dva dal nad mrizku jako mednik. jeste dej
vedet just in time.
Zatim Radek

----- Original Message -----
From: "jarda - za??te?n?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 14, 2005 9:18 AM


> Zdravím, mám zvědavý dotaz, první zimování je OK a tak jsem se chtěl
> zeptat
> kdy a v jakém složení (poměr souší a mezistěn) je nejlepší čas přidat
> druhý
> nástavek.
> Současný stav je: 1 bedna, 11 rámků (z toho 1 mezistěna), obsednuto
> celkem
> 5-6 rámků
> /v záloze je cca 10 novějších mezistěn/
>
> Děkuji

Uz to nejakou dobu delam, muj kamarad tovaryš Ota Neruda neposkvrnen
zkusenostmi jinych vcelaru vymyslel funkcni genialni zpusob a to: do drazky
v horni loucce vlozi mezistenu a zaleje ji tekutym voskem, ktery rozpustil v
kastrolu a rozpusteny nasal do injekcni strikacky. Tou strikackou je to v
podstate seriova vyroba, jde to rychle. Upozornuji jen na teplotu mezisten.
Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.
Mnoho usetrene prace preje Radek Hubac

----- Original Message -----
From: "Pavel Strnad" <strnadp/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 13, 2005 8:09 AM
Subject: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?


> Zdravím,
> máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
> Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez
> drátkování?
> Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou
> tak,
> aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
> Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na
> několika
> místech nebo po celé délce horní loučky?
> Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
> K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
> Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
> aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
> nevyboulila?
> Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
> teplem,..)?
> Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
> a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
> aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
> Děkuji.
> Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
> zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
> Pavel Strnad

Tak nevím Radime, asi by sis měl přešlápnout, zřejmě si stojíš na vedení. Jestli chceš na stáří včelařit v budečácích, tak to trochu zavání duševní poruchou. V těchto úlech se nejen včelaří těžce a velmi zdlouhavě, ale je to i v podstatě trápení včel a včelaře zároveň. Jistě byly moderní před 80 lety, ale to u nás byly jiné klimatické a ekonomické podmínky a úplně jiné plemeno včel. Zazimovat se muselo slabší včelstvo na 7 rámcích a muselo vystačit s cca 7 kg. cukru, navíc původní tmavá včela zjara trochu lenošila a její celková síla také žádný zázrak. Dnešní kraňka umí v podstatě bez pomoci 2 x silnější včelstva na což bys jistě přišel sám, kdybys už nějaký ten Dadant nebo Optimal odzkoušel a ne o tom pouze teoretizoval. Naopak na stáří medníkové polonástavky a třeba i z tvrdého polystyrenu !! Takže ať se daří. Ruda

Vážení přátelé.
Je mi trapné číst některé příspěvky napadající všeobecně staré včelaře a případně jejich včelaření v budečákách.Přátelé nejste vševědoucí.Píši to proto,že kdo jiný by se měl těch dědulů zastat než jeden z nich.Je mi 67 roků a záda mě tak bolí,že musím každých 50m odpočívat a jenom 56 letá láska ke včelám mě stále nutí ještě včelařit.Nástavkové úly už jsem dávno prodal a mám ještě 5 budečáků z r.1953 z toho 2 upravené na nástavek a 8 stojanů ve včelině.Výsledky posledních 6 let jsou tak vábivé,že to člověku nedá.Posuďte sami.Rok 03,průměr 81kg,ani jedno včeltvo pod 60kg.Rok 04,průměr 65kg,žádné včelstvo pod 50kg.V každém roce 4 stejná včelstva 100kg.Troje jsou dokonce matky z r.02 a po obě sezony 03.a 04 po 100kg a jedny dokonce v r.04 130kg.Takže táhnou třetí sezonu.Příznávám můj životní rekord.Abych nezapoměl,dvoje z těch rekordních jsou v budečákách.Jsem přesvědčen,že takových malovčelářů je spousta,jenom o sobě nedávají vědět,možná dělají i dobře.Myslím,že nezodpovědní včelaři jsou jak mezi malovčelaři,tak i mezi velkovčelaři.Názor,že včely od velkovčelařů lépe opylí přírodu,tak o tom bych dnes pomlčel.Závěrem: přátelům,kteří rádi užívají silných slov hraničících s arogancí doporučuji,staňte se načas malovčelaři,naučte se nejdříve včelařit v úlech budečák ,universál,nebo tachovák a až se to naučíte,tak si nechte med stočit v nějaké stáčírně,asi za 20kč a za 70Kč ho můžete prodávat.Určitě to vyjde tak,že si budete moci koupit nové úly každý rok.

Že nám to letos bzučí. V Banýr

Já už jsem to tady dříve napsal, v budečáku se včelaří tak, že se sedne na
stoličku k úlu a včely se ošetřují vsedě! Zatímco nastavky se ošetřují
vestoje. Vžij se do situace nějakého 70letého dědka se silnou artrózou v
kolenou. Plné nastavky už nezvedne, jsou na něho moc těžké, musí proto
vybírat rámky po jednom a v takovém případě je práce v nastavkovém úlu ještě
pomalejší než v zadováku. Zatímco dědek k zadovákům sedne ráno v 8 hodin,
udělá práci a třeba někdy odpoledne skončí, u nastavků vestoje udělá tak
dva, čtyři úly a má dost. Tak nevím, zkus si to ještě s tím vedením trochu
promyslet.

Je pochopitelné, že kdo může u nastavků přehazovat celé nastavky, tak
spotřebuje na ošetřování včelstva mnohonásobně méně času než kdo pracuje v
zadovácích. Tady ale nemluvíme o včelařích v produktivním věku a o soutěži
získat co nejvíc medu, respektive peněz a vrazit do toho co nejmíň času i
peněz. Tady mluvíme o důchodcích, kteří se nechtějí vzdát nějaké činnosti -
včelaření a na tom, kolik u těch včelstev na zahradě stráví času, jim
nezáleží. Jestli tohle vnímáš jako trápení včelstev? Já třeba za trápení
považuji, když někdo teď v dubnu rozdělí plodové hnízdo a mezi dva nastavky
vrazí třetí s mezistěnami. Nebo když si někdo někde přečte, že včely při
krmení na zimu potřebují co nejvíc vzduchu a pak otevře před krmením česno i
očka naplno a pak se při fumigaci diví, že některé včelstva jsou vyloupené
bez zásob nebo nejsou vůbec.
V podstatě jediný nedostatek u stávajících zadováků je právě ten malý
prostor. V osumdesátých letech byly málo úly s 12 rámky 39x24 v plodišti a
medníku a tak tak stačily úly se 14 rámky. Dneska by dostatečně velký
zadovák musel mít asi tři patra po 14 - 15 rámcích 39x24, aby se včely bez
zvláštních opatření nerojily. Ale i ve starém úlu po 12 rámcích v plodišti a
medníku se dá včelstvo udržet bez rojení. Metody, kdy se muselo v létě
každých 14 dnů jít do tak malých úlů a vylamovat rojové matečníky, se už
nepoužívají. Dneska se to dělá tak, že se do takových úlů v květnu dává
každý rok nová matka a dohromady s dostatkem mezistěn na stavění a včasným
odebíráním plných plástů se i v úlu po 12 rámcích 39x24 v plodišti a medníku
včely nerojí. Zas tak moc malý takový úl není.
Zimování včelstev v zadovácích na 7 rámcích je záležitost zhruba do 50 a 60
let minulého století. Tehdy se zdůrazňovala úspora cukru a preferovala se
kraňka proti původní tmavé včele, protože lépe snášela zúžení na těch 7
rámků v srpnu, měla menší počet zimních včel a na jaře rychlejší rozvoj, ale
i tak se tehdy počítalo s použitím květnové snůšky jen na rozvoj včelstva. V
té době, asi taky díky tomu zúženému zimování, se stal výskyt původní tmavé
včely u nás zanedbatelný a všude se rozšířila kraňka. V 70 letech a později
už bylo toto zúžené zimování překonané a v zadovácích se nechávala včelstva
zimovat vesměs v celém prostoru úlu zmenšeném trochu o prostor pro
uteplivky. Takže defakto v prostoru srovnatelném s nadstavkovým úlem.
Co se týká mých znalostí s nastavky, tak první nastavkový úl jsem si pořídil
někdy v roce 1987, byla to stavebnice hobrového úlu z OPS Náchod. Od té doby
jsem pomalu zvyšoval počet nastavkových úlů a zároveň omezoval počet
zadováků, až někdy před třemi lety počet včelstev n nastavcích překročil
počet v zadovácích. Takže nějakou zkušenost s nastavky mám. Sice ne s
světovými mírami, jen s tou naší 39x24, ale myslím si, že to stačí. Ale
podle toho co Ty píšeš o zadovácích, tak soudím, že zase naopak Ty nemáš
žádnou zkušenost se zadováky, to co o nich píšeš, vypadá, jako bys to našel
v nějaké 50 let staré příručce přežívající u vás v knihovně po předcích.

Ať se daří

Radim

Hm Napsal jsem to dřív, než jsem si přečetl příspěvek př. Banýra. Nakonec
jsem se rozhodl v tom nic neměnit. Jinak mně je 43.

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 14, 2005 9:39 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


> Tak nevím Radime, asi by sis měl přešlápnout, zřejmě si stojíš na vedení.
> Jestli chceš na stáří včelařit v budečácích, tak to trochu zavání duševní
> poruchou. V těchto úlech se nejen včelaří těžce a velmi zdlouhavě, ale je
> to i v podstatě trápení včel a včelaře zároveň. Jistě byly moderní před 80
> lety, ale to u nás byly jiné klimatické a ekonomické podmínky a úplně jiné
> plemeno včel. Zazimovat se muselo slabší včelstvo na 7 rámcích a muselo
> vystačit s cca 7 kg. cukru, navíc původní tmavá včela zjara trochu
lenošila
> a její celková síla také žádný zázrak. Dnešní kraňka umí v podstatě bez
> pomoci 2 x silnější včelstva na což bys jistě přišel sám, kdybys už nějaký
> ten Dadant nebo Optimal odzkoušel a ne o tom pouze teoretizoval. Naopak
na
> stáří medníkové polonástavky a třeba i z tvrdého polystyrenu !! Takže ať
se
> daří. Ruda

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat čím natřít nové uly(vím,že už se to tady probíralo),ale prosím o radu??

Před 14 dni jsem koupil včelstvo v Optimalu, obsedá 2 nástavky. Protože mám 3/4 Langstroth, potřebuji ho předělat. Podle návodu ve včelařství bych chtěl teď přidat jeden nástavek.Protože začínám nemám skoro žádné souše jen mezistěny.
Mám ten nástavek dát mezi ty dva nebo navrch. S mateří mřížkou nebo bez ?
Díky za radu
Pavel

Kde včelaříš?

S přáním hezkého dne Josef Kouba


----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.av1-in.isp.contactel.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 1:38 AM
Subject: Tak nevím.9632 a.t.d.V


> Vážení přátelé.
> Je mi trapné číst některé příspěvky napadající všeobecně staré včelaře a
> případně jejich včelaření v budečákách.Přátelé nejste vševědoucí.Píši to
> proto,že kdo jiný by se měl těch dědulů zastat než jeden z nich.Je mi 67
> roků a záda mě tak bolí,že musím každých 50m odpočívat a jenom 56 letá
> láska ke včelám mě stále nutí ještě včelařit.Nástavkové úly už jsem dávno
> prodal a mám ještě 5 budečáků z r.1953 z toho 2 upravené na nástavek a 8
> stojanů ve včelině.Výsledky posledních 6 let jsou tak vábivé,že to člověku
> nedá.Posuďte sami.Rok 03,průměr 81kg,ani jedno včeltvo pod 60kg.Rok
> 04,průměr 65kg,žádné včelstvo pod 50kg.V každém roce 4 stejná včelstva
> 100kg.Troje jsou dokonce matky z r.02 a po obě sezony 03.a 04 po 100kg a
> jedny dokonce v r.04 130kg.Takže táhnou třetí sezonu.Příznávám můj životní
> rekord.Abych nezapoměl,dvoje z těch rekordních jsou v budečákách.Jsem
> přesvědčen,že takových malovčelářů je spousta,jenom o sobě nedávají
> vědět,možná dělají i dobře.Myslím,že nezodpovědní včelaři jsou jak mezi
> malovčelaři,tak i mezi velkovčelaři.Názor,že včely od velkovčelařů lépe
> opylí přírodu,tak o tom bych dnes pomlčel.Závěrem: přátelům,kteří rádi
> užívají silných slov hraničících s arogancí doporučuji,staňte se načas
> malovčelaři,naučte se nejdříve včelařit v úlech budečák ,universál,nebo
> tachovák a až se to naučíte,tak si nechte med stočit v nějaké stáčírně,asi
> za 20kč a za 70Kč ho můžete prodávat.Určitě to vyjde tak,že si budete moci
> koupit nové úly každý rok.
>
> Že nám to letos bzučí. V Banýr
>

Díky za reakci.

> Tou strikackou je to v podstate seriova vyroba, jde to rychle.

Výborný nápad. Neucpává se ta stříkačka?

> Upozornuji jen na teplotu mezisten.
> Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.

Stačí pokojová teplota (21st.C) nebo je potřeba teplota ještě vyšší?
Používáš při upevňování nějakou podložku do rámku pod mezistěnu ?
Díky.
Zdravé a pilné včelky
Pavel Strnad


-----Original Message-----
From: HUBAČ Radek [mailto:drh/=/seznam.cz]
Sent: Thursday, April 14, 2005 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?

Uz to nejakou dobu delam, muj kamarad tovaryš Ota Neruda neposkvrnen zkusenostmi jinych vcelaru vymyslel funkcni genialni zpusob a to: do drazky v horni loucce vlozi mezistenu a zaleje ji tekutym voskem, ktery rozpustil v kastrolu a rozpusteny nasal do injekcni strikacky. Tou strikackou je to v podstate seriova vyroba, jde to rychle. Upozornuji jen na teplotu mezisten.
Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.
Mnoho usetrene prace preje Radek Hubac

----- Original Message -----
From: "Pavel Strnad" <strnadp/=/atlas.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 13, 2005 8:09 AM
Subject: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?


> Zdravím,
> máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
> Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez
> drátkování?
> Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou
> tak,
> aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
> Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na
> několika
> místech nebo po celé délce horní loučky?
> Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
> K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
> Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
> aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
> nevyboulila?
> Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
> teplem,..)?
> Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
> a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
> aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
> Děkuji.
> Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
> zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
> Pavel Strnad

Dobrý den,
Zdravim pana Poláška a souhlasím, že včelařit se dá úspěšně ve všem, rozdíl je jen v technologii a času, který musím trávit ve včelstvu.
Jinak, ale nikdy jsem neměl potíže pří krmení s loupeží, přestože mám otevřená česna 40x2cm.
Pokud však někdo, máte radu jak předejít rojové náladě(né, všeobecné zásady, né časově náročná řešení), rád si ji přečtu. (Jinak proti vyrojení používám přeléták(podsunu nástavek), to funguje. Ale to už jen hasím nastalou situaci a je to tost náročné)

zdraví Luboš Holý

Malé zlepšení.Při lepení je možno použít širší kastrol a nad ním mezistěnu v rámku lepit tak,že do hrany mezisěna rámek nalejeme vosk lžicí.Vosk rychle hranou steče a přebytek steče rohem zpátky do hrnce.Rychlost: tak jek to říkám a stříkačka se ušetí.

V Banýár

Řekl bych, že každá rada je drahá. Nejsem si jist co máš udělat Ty, ale protože jsem taky začátečník, tak Ti prozradím, co bych asi udělal já.
Ten nástavek s mezistěnami, bych asi postavil nahoru, ale ne hned teď. Mám dojem, že teď je ještě brzy. U nás na severní Moravě ještě nic nekvete. Třešně a ostatní stromy se na to sice intenzivně chystají, ale zatím jsem viděl jen poupata.
Pokud bych mněl obavy z prodlení, tak ho dám dolů. Tím své včely nepodrazíš = nebudou muset najednou honem tepelně ovládnout větší prostor. Totéž platí pokud na ně máš čas jen o víkendu.
Je teprve půlka dubna. Ještě může přijít pár týdnů počasí, kdy včela z úlu nevyleze ani pro vodu.
Medníky se obvykle nasazují až tak za měsíc, když začíná kvést řepka. Přesný termín je opět krajová záležitost a může se rozcházet až o 2 týdny.
Pokud jde o mateří mřížku, asi bych ji tam teď hned nedal. Doplnit ji můžeš kdykoli později a nebo se nabízí varianta, že ji dáš až budeš přidávat 4. a další nástavek. Já jsem si oblíbil práci bez mřížky. Doma sice takovou věc mám, ale je připravena jen pro speciální zásahy (odsávač, dvoumatečné včelaření). Ještě jsem práci s tímto plně nezvládnul.
Ty slůvka "doplnit později" přdstavují práci s jednotlivými plásty a buď hledáním matky a nebo setřepáním všech včel co jsou na plástech co příjdou nad mřížku. To si můžeš vždycky vybrat. :-))
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


> Podle návodu ve včelařství bych chtěl teď přidat jeden nástavek.
> Protože začínám nemám skoro žádné souše jen mezistěny.
> Mám ten nástavek dát mezi ty dva nebo navrch. S mateří mřížkou nebo bez ?

Rozhodně nenapadám včelaře s Budečáky, ale upozňuji na stáří těchto úlů v souvislostech se zdravotním stavem včelstev.

____________________________________________________________
http://www.bezpecnyinternet.cz
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=94734

bez nateru sa lepsie dezinfikuju. V maringotke vydrzia ule bez nateru 15-20
rokov.

Matej




"Libor"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Nátìr ulu
15.04.2005
07:34
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DobrĂ˝ den,
chtěl jsem se zeptat čím natřít nové uly(vím,že už se to tady
probĂ­ralo),ale prosĂ­m o radu??

staci lanova fermez. ta sa vsiakne a dezinfikovat sa da aj tak

Pista


--------------------------------------------
JANURA s r.o.
Konská 338
013 13
Slovakia

http://www.janura.sk - miesto pre Vaše WWW stránky a e-maily
tel./fax. + 421 (0)41 5493031

elektro/=/janura.sk trans/=/janura.sk

+ 421 (0)903 528993 + 421 (0)903 501715
+ 421 (0)903 528992


>

Taky ted resim podobny problem,

mam v garazi tri fungl nove Langstrothy a nevim, cim je mam natrit. Chtelo
by to nejaky lidem ani vcelam neskodici nater, idealne asi s nejakou
prostupnosti pro vodni pary, chranici drevo, a taky levny. Nakonec asi
skoncim u Luxolu odst. Pinie, ale nasel jsem doma nejaky venkovni Latex a je
na nem napsano, ze se muze natirat i na drevo. Ze zdravotniho hlediska
splnuje normu pro povrchovou upravu hracek, je navic velmi levny. Ale nevim,
zda take dokaze ochranit drevo proti degradaci a nezachovava moc strukturu
dreva, coz by se mi naopak libilo :) Jak rikam, Luxol bez aromatu zatim
vede...

Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 7:34 AM
Subject: Nátěr ulu


> Dobrý den,
> chtěl jsem se zeptat čím natřít nové uly(vím,že už se to tady
> probíralo),ale prosím o radu??



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.11 - Release Date: 14.4.2005

       Upozornění na pořad:
       NOVA bude vysílat v pátek 22.4.2005 od 8,35 hodin 50-minutový
kanadský dokument z roku 2000 "Včela jménem June".

       A.Bojanovský

He he, pekne mi dneska uz hrabe (to docela brzo :) Prvni vetu jsem nadepsal
jako osloveni, pricemz na osloveni jsem zapomnel uplne... ;)
Chtel jsem jen jeste dodat, ze uly budu natirat jen z venci, zevnitr to snad
ani neni tak nutne, nebo ano?

Jan Zdenek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 11:22 AM
Subject: Re: Nátěr ulu


> Taky ted resim podobny problem,
>
> mam v garazi tri fungl nove Langstrothy a nevim, cim je mam natrit. Chtelo
> by to nejaky lidem ani vcelam neskodici nater, idealne asi s nejakou
> prostupnosti pro vodni pary, chranici drevo, a taky levny. Nakonec asi
> skoncim u Luxolu odst. Pinie, ale nasel jsem doma nejaky venkovni Latex a
je
> na nem napsano, ze se muze natirat i na drevo. Ze zdravotniho hlediska
> splnuje normu pro povrchovou upravu hracek, je navic velmi levny. Ale
nevim,
> zda take dokaze ochranit drevo proti degradaci a nezachovava moc strukturu
> dreva, coz by se mi naopak libilo :) Jak rikam, Luxol bez aromatu zatim
> vede...
>
> Jan Zdenek



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.11 - Release Date: 14.4.2005

Další šikovné řešení.
Máte drážku v horní loučce?
Používáte při upevňování nějakou podložku do rámku pod mezistěnu ?
Díky.
Pavel Strnad


Máte někdo zkušenost s lepením mezistěny bez drážky v horní loučce?


-----Original Message-----
From: V Banýr [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Friday, April 15, 2005 9:13 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Lepení mezistěn.9715

Malé zlepšení.Při lepení je možno použít širší kastrol a nad ním mezistěnu v rámku lepit tak,že do hrany mezisěna rámek nalejeme vosk lžicí.Vosk rychle hranou steče a přebytek steče rohem zpátky do hrnce.Rychlost: tak jek to říkám a stříkačka se ušetí.

V Banýár

Já používám pro lepení mezistěn také injekční stříkačku.

V horní loučce mám drážku 3,2 mm širokou (šířka pilového kotouče) a 4 mm
hlubokou. Spodní loučka je podélně prořízlá (viz. příspěvek př. Karáska
'Re:Vypletanie Optimalov' z roku 2002).

Do rámku zespoda rozříznutou spodní loučkou zasunu mezistěnu do drážky v
horní loučce. Mezistěna zasahuje cca 4 mm do proříznutí ve spodní loučce.
Rámek otočím vzhůru nohama, jednu stranu položím do plechu na pačení, druhou
držím přizvednutou v levé ruce. Zároveň rámek nakloním i v druhém směru,
mohl roztavený vosk dobře zatéci do drážky v horní loučce. pak vezmu
stříkačku s roztaveným voskem a postupně odshora dolů zaleju jednu stranu.
Totéž dělám i na hruhé straně mezistěny, ale není to nutné. při vytlačování
vosku ze stříkačky je nutno udržovat neustále hladinku roztaveného vosku
přes stříkačkou, aby bylo zatavení rovnoměrné a vosk dobře pronikl do
drážky. Případný přebytečný vosk odteče do plechu. Dále je třeba dávat pozor
na vystříknutí vosku ze stříkačky a udržování rovnoměrného tlaku an píst,
protože stříkačka se poměrně zadrhává.

Je třeba dávat pozor na teplotu, neboť se snadno upálí konec stříkačky
postavené v hrnci s voskem na vařiči. asi by bylo dobré ohřívat vosk v
nádobě s dvojitým dnem ve vodní lázni.

Zdraví Milan Čáp

Používám fermež (teď nevím kterou, jsou dvě a jedna podle návodu na plechovce, není vhodná pro styk s potravinami) a nebo latexovou barvu. Úly mám venku.
Zevnitř je nenatírám a neošetřuju vůbec. To už si včelky opropolisují samy. :-))
       Libor Jarolím


> Chtel jsem jen jeste dodat, ze uly budu natirat jen z venci,
> zevnitr to snad ani neni tak nutne, nebo ano?

Mě je 53 a budečáky jsem měl a dokonce jsem s nimi i kočoval. Měl jsem je vylepšené o funkční vysouvací zažízení a považuji je v tomto provedení za lepší než např. Mor.universál. Rozhodně jsem nemyslel napadat staré včelaře, kteří v nich včelaří, plně chápu že při dnešních cenách na modernizaci kašlou. Moje výtky se týkají včelařů výrazně mladších u kterých se jedná o silný úlet. Dnešní kraňka se do těchto úlů totiž nevejde a jakmile se začne tísnit tak jsou s ní problémy. V loňském silně rojivém roce nebylo velkou zvláštností výška plodového tělesa kolem 60 cm a na tolik včel tam ani v normálním roce není místo. Jinak máte pravdu já se na rozdíl od jiných musím prodejem medu zčásti živit a tak k silně zastaralému způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
Zdraví Ruda

Zdravím, někde jsem četl diskusi o nátěrech, myslím že bude v archivu konference.
Myslím, že tam psal i pan Čermák a doporučoval DIXOL. Já používám Dixol pinie a jsem spokojený. Vnitřky nenatírám
Ahoj JS

Přesně tak. Já mám almárky, ve kterých jsem začínal, pečlivě schovány na stará kolena. Je do nich lépe vidět jak do budečáku, rámečky jsou ještě menší. Výborně se v nich odchovávaly matky a poslední včelstvo v nich jsem měl do "melicitózní" zimy. Včelaří se v nich výborně a dobře. Jsou to jen malé úly. Kdyby byly o patro větší (dva medníky) tak je to krásné, jednoduché a lehké skoronástavkové včelaření. Samozřejmě, malý, úzký a vysoký úl, výborný rozvoj, brzká rojová nálada a další včelařovo radosti. Ale přiznejme se, včelařit jen pro med - byla by to radost?

Již patnáct let nenatírám některé dřevěné úly ani zvenčí. Včelám, ani úlům(nástavkům) to viditelně nevadí. Z hlediska teorie - odpařování vody - by jim to mělo dokonce vyhovovat. Zevnitř vstupu vlhka do stěny brání propolis (od včel) a zvenčí je lepší odpar a tedy i bilance vody. Pokud nejsou dlouhodobé deště.

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Strnad Pavel" <pavel.strnad/=/berit.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): RE: Pripevneni mezisteny bez dratkovani - jak na to?
Datum (Date): 15. 4. 2005 8:47
==================================================
Vosk roztavuji v menším plecháčku s kameny jako zátěží ve větším kastrole s vodou. Umělohmotová 20 ml stříkačka se neucpává pokud ji mamáčíš do toho rozehřátého vosku. Rámek je při zalévání v mírně odkloněné poloze. Mezistěna je podpírána vhodným přípravkem - "podložkou". Voskem nemusí být prolita celá drážka.
Mám OPTIMAL (rámky 42x17 cm). Do nich kupované mezistěny po vsazení do drážky končí zhruba 5 mm nad spodní loučkou. Měl jsem někdy problémy s tím že vystavěné dílo bylo protažené, středová plocha díla nebyla rovina jdoucí středem rámku, atd. Prostě, začal jsem drátkovat, 2x vodorovně, mám na to čas.
Ota Neruda

> > Díky za reakci.
>
> > Tou strikackou je to v podstate seriova vyroba, jde to rychle.
>
> Výborný nápad. Neucpává se ta stříkačka?
>
> > Upozornuji jen na teplotu mezisten.
> > Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.
>
> Stačí pokojová teplota (21st.C) nebo je potřeba teplota ještě vyšší?
> Používáš při upevňování nějakou podložku do rámku pod mezistěnu ?
> Díky.
> Zdravé a pilné včelky
> Pavel Strnad
>
>
> -----Original Message-----
> From: HUBAČ Radek [mailto:drh/=/seznam.cz]
> Sent: Thursday, April 14, 2005 7:06 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?
>
> Uz to nejakou dobu delam, muj kamarad tovaryš Ota Neruda neposkvrnen zkusenostmi jinych vcelaru vymyslel funkcni genialni zpusob a to: do drazky v horni loucce vlozi mezistenu a zaleje ji tekutym voskem, ktery rozpustil v kastrolu a rozpusteny nasal do injekcni strikacky. Tou strikackou je to v podstate seriova vyroba, jde to rychle. Upozornuji jen na teplotu mezisten.
> Pokud bude nizka budou se v ule mezisteny vlnit.
> Mnoho usetrene prace preje Radek Hubac
>
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Strnad" <strnadp/=/atlas.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, April 13, 2005 8:09 AM
> Subject: P?ipevn?n? mezist?ny bez dr?tkov?n? - jak na to?
>
>
> > Zdravím,
> > máte někdo zkušenosti s upevňováním mezistěny bez drátkování,
> > Pokud ano, můžete, prosím, blíže popsat detaily přípevňování mezistěn bez
> > drátkování?
> > Mezistěny zasouváte do drážky v horní loučce nebo jen podložíte podložkou
> > tak,
> > aby mezistěna byla ve středu horní loučky ?
> > Následně ji přisunete k horní loučce a zakápnete tekutým voskem na
> > několika
> > místech nebo po celé délce horní loučky?
> > Pak otočit a zakápnout z druhé strany?
> > K zakápnutí používáte štěteček nebo jiné udělátko?
> > Jakou mezeru nechat mezi sponí loučkou a nad ní visící mezistěnou,
> > aby se po natáhnutí mezistěna neopřela o sponí loučku a následně se
> > nevyboulila?
> > Od jakého výrobce jsou mezistěny nejvhodnější(moc se nenatahující
> > teplem,..)?
> > Letos chci nedrátkavat rámky vysoké 15cm
> > a hledám způsob jak to udělat co nejjednodušeji a bez zbytečných chyb,
> > aby dílo bylo dostavěno po celém obvodu rámku a bylo zároveň rovné.
> > Děkuji.
> > Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
> > zdravé a pilné včelky všem v konferenci.
> > Pavel Strnad
>

____________________________________________________________
http://www.seznam.cz - e-mailová schránka 2000 MB

Zdravím,
no já jsem kočoval nějakých deset let taky se zadováky a to v jednoduchém
provedení, dokud ještě šlo levně sehnat traktor na převoz. A jedním z mých
prvních vzpomínek ze včelařství ještě o hodně dřív jako dítě je právě ona
diskuze jestli zimovat v zadovácích na těch sedmi rámcích nebo na plném
počtu rámků. Ale v té době ještě měly zadováky před sebou ještě tak asi
dvacet let vývoje a hledání optimálních metod včelaření v nich než se
přestaly definitivně oficiálně vyrábět a podporovat. Proto mě vždycky
strašně "dojme", když někdo uvádí jako jejich nevýhodu právě ono zimování na
těch 7 rámcích.

Co se týká velikosti úlů, není rozhodující, jak bude velké plodové těleso
nebo celé včelstvo, pokud dostane prakticky neomezený prostor v nastavcích.
Rozhodující je, jak se bude chovat v tak velkém prostoru, jako je právě ten
úl.
Pokud se smíříme s nutností provádět co dva tři týdny v létě protirojová
opatření, záleží pouze v jak velkém prostoru v úlu ještě tyto
defakto protirojová opatření udrží včely v úlu, aniž by se vyrojily.
Protirojová opatření myslím tady vkládání mezistěn, aby měly pořád co
stavět, odběr plástů se zásobami, aby měly neustále do čeho nosit a
převěšování plodových plástů z plodiště do medníku pro zvětšení plochy
plodového tělesa (maximální výška plodového tělesa 2x24 cm) a jako asi
nejradikálnejší výchova mladé matky v květnu. Za takovou cenu vyšší
pracnosti a dále menšímu využití silné dlouhodobé nárazové snůšky se dají
včely úplně v pohodě udržet v zadováku po dvakrát 12 rámcích 39x24. A jedině
ta pracnost je nevýhoda zadováků, podobně jako kdyby u nastavků se někdo
rozhodl, že pro jedno včelstvo nepoužije více než 2 nastavky 39x24 a jeden
polonastavek. A trochu taky nezasíťované dno.
Je tedy jasné, že kdo přejde z zadováků na nastavkové úly, stihne za stejnou
dobu ošetřit minimálně třikrát více včelstev a tudíž sklidit odpovídající
větší množství medu. A to je vlastně jediný důvod, proč přejít z zadováků na
nastavky. A zase je to dáno tím malým prostorem. Úl zadovák s patřičně
větším prostorem, třeba se čtyřmi, pěti patry pro 12 rámků 39x24 by
odstranil nutnost oněch pravidelných protirojových zásahů v létě a tak by se
spotřeba času na ošetřování včelstva v takovém úlu podstatně zmenšila i když
s ohledem na možnost práce s celými nastavky nevyrovnala nastavkovému úlu.

Takže pokud by se někdo ptal na rozdíl mezi zadováky a nastavky, řeknu mu
asi toto.

A aby si to někdo nevykládal špatně, tak pro mně je taky v současné době
důležitější spotřebovat méně času a mít více medu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 2:06 PM
Subject: Re: Tak nev?m?


> Mě je 53 a budečáky jsem měl a dokonce jsem s nimi i kočoval. Měl jsem je
> vylepšené o funkční vysouvací zažízení a považuji je v tomto provedení za
> lepší než např. Mor.universál. Rozhodně jsem nemyslel napadat staré
> včelaře, kteří v nich včelaří, plně chápu že při dnešních cenách na
> modernizaci kašlou. Moje výtky se týkají včelařů výrazně mladších u
kterých
> se jedná o silný úlet. Dnešní kraňka se do těchto úlů totiž nevejde a
> jakmile se začne tísnit tak jsou s ní problémy. V loňském silně rojivém
> roce nebylo velkou zvláštností výška plodového tělesa kolem 60 cm a na
> tolik včel tam ani v normálním roce není místo. Jinak máte pravdu já se na
> rozdíl od jiných musím prodejem medu zčásti živit a tak k silně
zastaralému
> způsobu včelaření jsem trochu kritičtější.
> Zdraví Ruda

Zdravím,
já bych asi nejdřív vybral nějaký nedůležitý rámek a místo něho dal na kraj
plodového hnízda mezistěnu. Až by postavily a zakladly tak 4, vrátil tam
rámky a mezistěny přidal s ostatními v nastavku. Jinak ještě tak v polovině
května může být v noci k nule, takže s tím rozšiřováním opatrně. Pokud ale
sedí na všech rámcích v obou nastavcích, je nejvyšší čas na přidání dalšího
nastavku, jinak zaděláváš na rojovou náladu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 15, 2005 9:33 AM
Subject: RE: převod na Langstroth


Řekl bych, že každá rada je drahá. Nejsem si jist co máš udělat Ty, ale
protože jsem taky začátečník, tak Ti prozradím, co bych asi udělal já.
Ten nástavek s mezistěnami, bych asi postavil nahoru, ale ne hned teď. Mám
dojem, že teď je ještě brzy. U nás na severní Moravě ještě nic nekvete.
Třešně a ostatní stromy se na to sice intenzivně chystají, ale zatím jsem
viděl jen poupata.
Pokud bych mněl obavy z prodlení, tak ho dám dolů. Tím své včely nepodrazíš
= nebudou muset najednou honem tepelně ovládnout větší prostor. Totéž platí
pokud na ně máš čas jen o víkendu.
Je teprve půlka dubna. Ještě může přijít pár týdnů počasí, kdy včela z úlu
nevyleze ani pro vodu.
Medníky se obvykle nasazují až tak za měsíc, když začíná kvést řepka. Přesný
termín je opět krajová záležitost a může se rozcházet až o 2 týdny.
Pokud jde o mateří mřížku, asi bych ji tam teď hned nedal. Doplnit ji můžeš
kdykoli později a nebo se nabízí varianta, že ji dáš až budeš přidávat 4. a
další nástavek. Já jsem si oblíbil práci bez mřížky. Doma sice takovou věc
mám, ale je připravena jen pro speciální zásahy (odsávač, dvoumatečné
včelaření). Ještě jsem práci s tímto plně nezvládnul.
Ty slůvka "doplnit později" přdstavují práci s jednotlivými plásty a buď
hledáním matky a nebo setřepáním všech včel co jsou na plástech co příjdou
nad mřížku. To si můžeš vždycky vybrat. :-))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Podle návodu ve včelařství bych chtěl teď přidat jeden nástavek.
> Protože začínám nemám skoro žádné souše jen mezistěny.
> Mám ten nástavek dát mezi ty dva nebo navrch. S mateří mřížkou nebo bez ?

Já používám barvu Holz Veredlung od firmy Dufa,je to ekologicky šetrný výrobek.Asi příští týden vyzkouším imregnaci horkým parafínem,mám již na to vše potřebné připraveno.

Neliší. Ze zapomenutých matečníků se vylíhnou normální matky. Pokud jsou nasazená vajíčka stejně stará, vylíhnou se i matky ve stejný čas. Většinou jsem je našel zalezlé v uteplivkách a mnohé po selekci zužitkoval. Včelařím v kočovném voze v bateriích, tedy zadem přístupné. Jura

----- Original Message -----
From: Eman
To: Včelařský mailing list
Sent: Tuesday, April 12, 2005 1:20 PM
Subject: Re: mateří kaička


Ahoj Juro,
Liší se nějak technologie výroby mateří kašičky od běžného sériového chovu
matek ve smyslu horší kvality vyvinuté matky ze "zapomenutých" matečníků?
Dík


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 7.0.211 / Virová báze: 266.9.5 - datum vydání: 7.4.2005

Zdravim Vas pratele,

dratkuji prave ramky do svych novych langstrothu a tak me napadlo, jestli by
nesel dratek uchytit nejak lepe, nez to delam ja. Z casti zatlucu dva
hrebicky, jeden v dolnim rohu a druhy v hornim a dratek pak vzdy asi
ctyrikrat ovinu kolem hrebicku, nacez hrebicek zatlucu. V pripade potreby
jeste napnu dratek tretim hrebickem, ale ted s 0,4 nerez dratkem uz to ani
neni potreba (ze zacatku jsem pouzival 0,3mm pocinovany). Precnivajici cast
hrebicku odstipnu stipackami a trochu roztepu kladivkem.
Nemate nekdo lepsi zpusob upevneni koncu dratku, pri kterem neni potreba
zatloukat do ramku dalsi hrebicky?

Diky predem, Jan Zdenek.



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.13 - Release Date: 16.4.2005

Zdravím.
Protože umísťuji horní mezerníky do horní loučky, nechávám pod nimi při
výrobě rámku asi 1 mm vůli, drátek obtáčím pod nimi až pak je doklepnu.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 16, 2005 12:30 PM
Subject: dratkovani - uchyceni dratku


> Zdravim Vas pratele,
>
> dratkuji prave ramky do svych novych langstrothu a tak me napadlo, jestli
by
> nesel dratek uchytit nejak lepe, nez to delam ja. Z casti zatlucu dva
> hrebicky, jeden v dolnim rohu a druhy v hornim a dratek pak vzdy asi
> ctyrikrat ovinu kolem hrebicku, nacez hrebicek zatlucu. V pripade potreby
> jeste napnu dratek tretim hrebickem, ale ted s 0,4 nerez dratkem uz to ani
> neni potreba (ze zacatku jsem pouzival 0,3mm pocinovany). Precnivajici
cast
> hrebicku odstipnu stipackami a trochu roztepu kladivkem.
> Nemate nekdo lepsi zpusob upevneni koncu dratku, pri kterem neni potreba
> zatloukat do ramku dalsi hrebicky?
>
> Diky predem, Jan Zdenek.
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.13 - Release Date: 16.4.2005
>
>
>

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 16, 2005 2:34 PM
Subject: Re: dratkovani - uchyceni dratku


> Zdravím.
> Protože umísťuji horní mezerníky do horní loučky, nechávám pod nimi při
> výrobě rámku asi 1 mm vůli, drátek obtáčím pod nimi až pak je doklepnu.
> S pozdravem
> Petr
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, April 16, 2005 12:30 PM
> Subject: dratkovani - uchyceni dratku
>
>
> > Zdravim Vas pratele,
> >
> > dratkuji prave ramky do svych novych langstrothu a tak me napadlo,
jestli
> by
> > nesel dratek uchytit nejak lepe, nez to delam ja. Z casti zatlucu dva
> > hrebicky, jeden v dolnim rohu a druhy v hornim a dratek pak vzdy asi
> > ctyrikrat ovinu kolem hrebicku, nacez hrebicek zatlucu. V pripade
potreby
> > jeste napnu dratek tretim hrebickem, ale ted s 0,4 nerez dratkem uz to
ani
> > neni potreba (ze zacatku jsem pouzival 0,3mm pocinovany). Precnivajici
> cast
> > hrebicku odstipnu stipackami a trochu roztepu kladivkem.
> > Nemate nekdo lepsi zpusob upevneni koncu dratku, pri kterem neni potreba
> > zatloukat do ramku dalsi hrebicky?
> >
> > Diky predem, Jan Zdenek.
> >
> >
> >
> > --
> > No virus found in this outgoing message.
> > Checked by AVG Anti-Virus.
> > Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.13 - Release Date: 16.4.2005
> >
> >
> >
>
>
>

Ještě jednou k drátkům - zapomněl jsem podotknout, že drátkuji 4 paprsky
svisle, nepatrně do tvaru W, aby ani panenské plásty nesjížděly dolů a
nebortily se například v případě přesunu.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 16, 2005 12:30 PM
Subject: dratkovani - uchyceni dratku


> Zdravim Vas pratele,
>
> dratkuji prave ramky do svych novych langstrothu a tak me napadlo, jestli
by
> nesel dratek uchytit nejak lepe, nez to delam ja. Z casti ...>
> ...Diky predem, Jan Zdenek.
>
>
>
> --
> No virus found in this outgoing message.
> Checked by AVG Anti-Virus.
> Version: 7.0.308 / Virus Database: 266.9.13 - Release Date: 16.4.2005
>
>
>