Archiv Včelařské konference

link

news

link

news

Neřekl bych, že ing. Václav Ducháč je mimo mísu.
Zdravím Bureš.

Jestli mas par prazdnych sousi, je mozne vyndat z kazdeho ulu 2 ramky zasob a doprostred dat ty prazdne. Je sice docela pozde mozna by jeste neco zakladly, plne ramky nech na jaro kdyby chybelo. Problem vidim asi v prilis rychlem krmeni. Pokud se zimuje v jednom prostoru je nutne krmit celkem 15 kg, nejvic 3kg za tyden.
Rdaek
================= Původní zpráva =================
Od (From): "JJ" <beagle/=/seznam.cz>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): ?dost o radu
Datum (Date): 28. 8. 2004 14:51
==================================================

> Zdědil jsem po dědovi včely.Některé jsou v budečácích jiné v moravských
> univerzálech.Začal jsem zakrmovat kolem 5.srpna .Poslední dávku jsem dal
> 25.srpna. Dneska jsem se do některých podíval a zjistil jsem ľe některé
> nemají skoro ľádný plod (nebo minimum), ale plodiątě plné zásob.Je to
> normální? Plodiątě plné včel (11 rámků 39*24).Nebo co teď s tím? Pokazil
> jsem něco_Včelařím prvním rokem a nemám s tím ľádné zkuąenosti. Muľete mi
> někdo poradit?

____________________________________________________________
Anonymní připojení k internetu od Seznamu
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=74638

nic si nepokazil, je to v poriadku.

Matej




JJ
<beagle/=/sezna An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
m.cz> Kopie:
Thema: ádost o radu
28.08.2004
14:51
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Zdědil jsem po dědovi včely.Některé jsou v budečácích jiné v moravských
univerzálech.Začal jsem zakrmovat kolem 5.srpna .Poslední dávku jsem dal
25.srpna. Dneska jsem se do některých podíval a zjistil jsem že některé
nemají skoro žádný plod (nebo minimum), ale plodiště plné zásob.Je to
normální? Plodiště plné včel (11 rámků 39*24).Nebo co teď s tím? Pokazil
jsem něco_Včelařím prvním rokem a nemám s tím žádné zkušenosti. Mužete mi
někdo poradit?

EU to ma obmedzene dovoznou kvotou, inak by bol ich / pardon nas :-) /
cukrovy rezim neudrzatelny

Matej







k třtinovému cukru : bohuľel předpokládám, ľe s dovozem EU počítá a má to
oąetřeno nějakým "ąíleným" clem.

Dne pá 27. srpna 2004 07:50 Antonín Podhájecký napsal(a):

> Není to u nás tak lehké. Pokud by nebyly podmínky od hygieny nesplnitelné
> pro malovčelaře, určitě by se na trhu s medem objevili.
> Tonda

Dobry den,

Nevim jak kde jinde, ale na okrese pv , kdyz jsem se jich na stacirnu ptal,
tak zas tak nesplnitelne podminky to nebyly. Maji tam hranici 300 kg / den,
pod tuto hranici chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout (teda pokud bydlite v
rod. dome a ne ve meste v panelaku).Podminkou bylo, ze mistnost se neda
pouzivat k nicemu jinemu nez stacirna-medarna.

Honza

tie podmienky su podobne aj na Slovensku. Pred 3 rokmi som robil na to
predbeznu kalkulaciu. aj ked byvas v rodinnom dome a mas dvor, kde si mozes
takuto samostatnu plniaren postavit, tak investicia do stavebnej casti je
cca 750 tis. Technologia je asi 100 tis. K tomu si treba pripocitat
pravidelne kontroly z hygieny a pravidelne sa meniace predpisy.
Tato investicia ma podla mna zmysel pri produkcii aspon 5 - 10 ton
vlastneho medu. Toto mnozstvo sa vsak da sotva predat na trhovisku, tu
treba uz zvazovat aj dodavky do obchodnej siete, so vsetkymi problemami
okolo toho.
Pre malovcelara do 500 kg vyprodukovaneho medu ma zmysel dat si med v
takejto plniarni nabalit a takto nabaleny ho potom predavat dalej. Ak sa
nemylim, tak pre niekolkymi rokmi firmy Vcela Predboj takuto sluzbu robila.

Matej




Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: Re: Co bude dál?
30.08.2004
11:50
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dne pá 27. srpna 2004 07:50 Antonín Podhájecký napsal(a):

> Není to u nás tak lehké. Pokud by nebyly podmínky od hygieny nesplnitelné
> pro malovčelaře, určitě by se na trhu s medem objevili.
> Tonda

Dobry den,

Nevim jak kde jinde, ale na okrese pv , kdyz jsem se jich na stacirnu
ptal,
tak zas tak nesplnitelne podminky to nebyly. Maji tam hranici 300 kg / den,

pod tuto hranici chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout (teda pokud bydlite
v
rod. dome a ne ve meste v panelaku).Podminkou bylo, ze mistnost se neda
pouzivat k nicemu jinemu nez stacirna-medarna.

Honza

>chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout.

Už jen to, že je to několik místností, které nelze používat na nic jiného. Mimoto sousedící místnosti ještě nesmějí být prašné. Místnost na vytáčení ještě jde, ale místnosti ostatní, jako stáčení do sklenic, jsou horší. Šikmé parapety, zaoblené rohy, voda, odpady aj. Myslím, že pro prodej na trhu by podmínky nemusely být tak přísné. Při dodávce do obchodní sítě pak můžou být přísnější.
Tonda

Dne po 30. srpna 2004 13:32 Antonín Podhájecký napsal(a):


> >chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
>
> kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
> mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout.
>
> Uľ jen to, ľe je to několik místností, které nelze pouľívat na nic jiného.

Dobry den,

Asi jsem to napsal spatne, jde o to , ze jednu mistnost rozdelite zavesy na
vic (a napriklad mistnost pro umyvani lze nahradit myckou na nadobi),
dulezite je to do 300 kg /den . Zvlast musi byt pouze sklad obalu - ten musi
byt zastreseny a hlodavcovzdorny. Vice jiz drive bylo ve vlaknu tusim
medarna, nebo stacirna. Ale, jak jiz bylo vyse receno vyse - zalezi to od
veteriny, pokud nekdo bude stavet - ci prestavovat je lepsi zajit na veterinu
a rict : chci tohle a mam tyto podminky - reknete mi co chcete Vy.

> Mimoto sousedící místnosti jeątě nesmějí být praąné. Místnost na vytáčení

no, jestli jsem to behem meho zjistovani dobre pochopil, tak vytacet muzete
treba "na hnoji" , ale do sklenic nalevat jiz sterilne.


Honza

Zajímalo by mě, jestli u stáčíren v Číně se vynucují stejné podmínky na
hygienu při manipulaci s medem a jak to Unie kontroluje v Číně, pokud
povolila dovoz levného medu z Unie :o).
Pokud ne (coľ nevím, jak by to dělala) je nanejvýą logické, ľe vynucuje
přísná pravidla pro manipulaci s medem v unii a pak povolí dovoz ze států,
kde je hygiena dost nejistá, minimálně negarantovatelná :o). Nebo jo?


Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 30, 2004 1:32 PM
Subject: Re: Co bude dál?


>chteli omyvatelne steny (alespon barva, nemusely byt
kachle),mistnost oddelena zavesem na tusim cast stacirna, mycka, sklad, a
mimo sklad prazdnych sklenic. To se myslim da zvladnout.

Uľ jen to, ľe je to několik místností, které nelze pouľívat na nic jiného.
Mimoto sousedící místnosti jeątě nesmějí být praąné. Místnost na vytáčení
jeątě jde, ale místnosti ostatní, jako stáčení do sklenic, jsou horąí.
©ikmé parapety, zaoblené rohy, voda, odpady aj. Myslím, ľe pro prodej na
trhu by podmínky nemusely být tak přísné. Při dodávce do obchodní sítě pak
můľou být přísnějąí.
Tonda

>Podminkou bylo, ze mistnost se neda
>pouzivat k nicemu jinemu nez stacirna-medarna.

Ještě jsem neviděl v běžném rodiném domku takovouto místnost. Vždy se tam spolu s vytáčením a plněním medu svezou i další obvyklé činnosti včetně skladování, vaření medoviny a praní. Proč bych měl mít zvláštní myčku na sklenice, když je dokážu umýt i v kuchyňském koutu stejně dobře v ruce. Jsou to jenom buzerace, aby ve jménu hygieny bránily malovčelařům konkurovat profíkům. Když je někdo prase a lajdák, tak bude nehygienicky stáčet med i ve speciálních vykachlíkovaných místnostech a naopak.

A proč by to mělo záviset na nějakých přáních či libůstkách veteriny? Zákon či vyhláška by měly mít pro všechny instituce jednoznačný výklad. Jinak je to šaškárna!
Eman

som zacinajuci vcelar a mam otazku ohladom krmenia vciel.

bolo mi odporucene krmenie pomocou 3.5 litrovej flase, ktoru uzatvaram plastovym uzaverom v ktorom su male dierky

potial by to bolo ok

stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z ula

chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.

pozoroval som rychlost jedna bublina za 6 sekund ale takisto aj jedna bublina za 20 sekund, poradte mi prosim aka rychlost je ok a aka uz hrozi katastrofou

Zdravim,

nepocitej bulbiny, leda bys tim relaxoval. Z lahve nesmi po otoceni NIC
vytekat, vyrovnavat se to zacne, az kdyz vcely odebiraji. Kup si vyrabena
vicka v prodejne, maji stejnomerne dirky.

Zdravi PP.


> stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z
> ula
>
> chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.

I se správnými víčky můľe roztok cukru vytékat, stojí-li láhev ąikmo
(nakloněná).
Petr

----- Original Message -----
From: "kiwi" <kiwi/=/rupkki.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 30, 2004 4:33 PM
Subject: krmenie vciel


> som zacinajuci vcelar a mam otazku ohladom krmenia vciel.
>
> bolo mi odporucene krmenie pomocou 3.5 litrovej flase, ktoru uzatvaram
> plastovym uzaverom v ktorom su male dierky
>
> potial by to bolo ok
>
> stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z
> ula
>
> chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.
>
> pozoroval som rychlost jedna bublina za 6 sekund ale takisto aj jedna
> bublina za 20 sekund, poradte mi prosim aka rychlost je ok a aka uz hrozi
> katastrofou
>
>

>I se správnými víčky můľe roztok cukru vytékat, stojí-li láhev ąikmo (nakloněná).

Víčko taky nesmí být volné na lahvi, aby nešel vzduch kolem hrdla. Časem je nutné víčka měnit za nová.
Tonda.

Zkusil jsem formy na plástěčkový med od p.Hajdamacha. Udělal jsem nízký nástavek na rámky 39x11 a do rámků mi vyšlo 5 formiček v řadě. Včely to uspěšně ignorovaly.
Co mi zbyly formičky jsem srovnal ve třech řadách do normálního rámku-poslepoval voskem a uklínoval.
C tomhle druhém provedení to vystavěly a zanesly velmi rychle. Zavíčkovaly beze zbytku ale pouze dvě horní řady formiček a spodní jenom částěčně-jako to bývá často na normálních plástech.
Výsledek vypadá sice dobře-dal by se i prodávat,ale ta pracnost je tak velká,že jsem se přestal divit,že jsem viděl v Globusu to prodávat za hříšné peníze.
Pro vlastní spotřebu by to chtělo něco jednoduššího.Máte někdo nějaké tipy?

> Pro vlastní spotřebu by to chtělo něco jednoduąąího.Máte někdo nějaké
tipy?

V USA se plástečkový med také vykrajuje z panenských nebo alespoň
nedrátkovaných (kde ale do nich sehnat 'potravinářský' mezistěny) plástů v
rámcích Shallow (1/2 Langstroth) - výąka rámku 5 3/8" (137 mm), pouľívaji na
to plechový formičky-vykrajovátka, podobný jako na linecký cukroví.

Honza

také je k vidění plástečkový med 'naloľený' ve sklenici medu, jako na týhle
fotce:
http://ekolog.cz/chunk_large%20_jar.jpg

Nalej 2 l vody, dopln doplna cukrom a krm. Ak nekrmis
roztokom, ale postupne sa normalne rozpusti cukor sam
a nevyteka ani ked je ul trochu nakloneny. Vcely este
lepsie beru ako roztok (ostanu len prazdne flase) a
nemas problem.

Peter Mal.


              
__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Mail Address AutoComplete - You start. We finish.
http://promotions.yahoo.com/new_mail

Dají se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 Kč/ks od p. Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7 nastavku tak to je 70 ramku = 1120 Kč jenom za prirezy! a na to vazne nemam. Jedine, ze by mi nekdo chtel delat sponzora :-)

>Dají se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 Kč/ks od p. Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7 nastavku tak to je 70 ramku = 1120 Kč jenom za prirezy! a na to vazne nemam.

Vyrábím si je sám. Syn je truhlář. Děláme je jednodušší a tím jsou levnější. Nedělám žádné vyfrézování v bočních Hofmanových loučkách nahoře a dole pro horní a spodní loučku. Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou. Horní a spodní loučka je normální jako u jiných rámků. Bez lepení je stlučený jako normální rámek a nemám s tím žádné problémy. Jsou pevné. Ještě se mi žádný nerozbil. Spodní loučku mám přes boční a drátkuju svisle. Nikdy mně vodorovné drátkování nevyhovovalo. Přešel jsem i tady na svislé. Jinak snad dělá levně přířezy pan Němec, který inzeruje v časopise Včelařství.
Tonda.

Kupuju jiľ hotové nadrátkované rámky na 3/4 Langstroth od Kolomých. Je to
něco kolem 13,-Kč
a jedná se o jednoduąąí variantu Hoffmanova rámku.
Petr


----- Original Message -----
From: "Ales" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 12:53 PM
Subject: Prirezy


> Dají se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 Kč/ks od p.
> Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych
> si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7
> nastavku tak to je 70 ramku = 1120 Kč jenom za prirezy! a na to vazne
> nemam. Jedine, ze by mi nekdo chtel delat sponzora :-)
>

>Nalej 2 l vody, dopln doplna cukrom a krm.

Ale druhy den se podivej jak odebiraji. Me se vzdy udelala na vicku 4 cm vrstva cukru a pres ni to neteklo. Tak to obratim, zamicham a vestsinou to pak uz odeberou. Proto radeji delam roztok.

>>Nedělám žádné vyfrézování v bočních Hofmanových loučkách nahoře a dole pro horní a spodní loučku. Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou.

Tohle jsem nepochopil, můžete to upřesnit?

mp

Kupovaná víčka mají díry tuąím 2 mm, to je tolik, ľe to jeątě nevytéká. Po
několikaletém pouľívání se díry zvětąují a pak to teče dost často. Pokud se
nechají sklenice zavřené víčkem a ąpinavé od cukru přes rok, otvory taky
zvětąuje hmyz, asi mravenci, nebo vosy. To byly mé zkuąenosti z krmením
prosakovacími víčky z let cca 1985 - 95, moľná, ľe dneska uľ ty otvory
dělají menąí. Optimální je průměr 1,2 aľ 1,5 , doporučuji sehnat takový
vrták a vyvrtat díry do plných víček.

To, jak to poteče závisí taky na povrchovém napětí pouľité vody, pokud je
povrchové napětí vody sníľeno třeba zbytky saponátu (tenzidu) po mytí, teče
to dříve. Stejný vliv mohou mít některé látky uvolňované do vody při hnití
větví, nebo listí, pokud se bere voda v přírodě.
Taky neą»astně přitlačený drátek nebo vlákno síta krmítka na otvor ve víčku
můľe někdy změnit geometrii otvoru tak, ľe roztok začne vytékat. Přirozeně
víčka musí být vodorovně.

Zvětąené otvory se dají uzavřít voskem. Dvě kuličky o průměru cca 3 mm ze
světlého voątí nebo mezistěny se prohnětou v ruce doměkka a přitlačí z obou
stran na díru. Kuličky se spojí, vznikne něco jako voskový nýtek. Víčko by
mělo být suché, aby vosk přilnul.

Co se týká počtu bublinek, pokud je flaąka blízko plodového hnízda a ne
někde v rohu, včely po nasazení flaąky vytvoří něco jako most ze včel mezi
víčkem flaąky a větąinou sedících včel v úlu, po kterém si vzájemně
předávají roztok. U prvního krmení to trvá minuty aľ desítky minut, u
daląích krmení je to rychlejąí. U silných včelstev a kdyľ je teplo ( začátek
srpna ) včely odebírají cukr rychlostí bublinka uľ za pár sekund. Takľe
pokud flaąka teče, tak ty bublinky začnou hned po nasazení, pokud včely
odebírají rychle cukr, tak bublinky začnou aľ za nějakou dobu. S daląími
flaąkami včely organizují odběr stále rychleji. U prosakovacího krmení to
nestihnou, ale u krmení menąími dávkami, kdy je třeba krmit vícekrát, si
včely spojí charakteristické zvuky s krmením a některá včelstva jsou
evidentně připraveny na odběr jeątě dříve, neľ je v krmítku cukr. Pokud jsou
včelstva stejně silná a i jinak mají při krmení shodné podmínky, včelstvo,
které vybere flaąku dříve, bude mít patrně příątí rok i více medu.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "kiwi" <kiwi/=/rupkki.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, August 30, 2004 4:33 PM
Subject: krmenie vciel


> som zacinajuci vcelar a mam otazku ohladom krmenia vciel.
>
> bolo mi odporucene krmenie pomocou 3.5 litrovej flase, ktoru uzatvaram
> plastovym uzaverom v ktorom su male dierky
>
> potial by to bolo ok
>
> stalo sa mi raz, ze roztok zacal strasne rychlo pretekat az sa vylieval z
> ula
>
> chcem sa teda opytat, ze aka je idealna rychlost stupania bublin vo flasi.
>
> pozoroval som rychlost jedna bublina za 6 sekund ale takisto aj jedna
> bublina za 20 sekund, poradte mi prosim aka rychlost je ok a aka uz hrozi
> katastrofou

Předpokládám, ľe stáčírna by mělo být zařízení, do kterého včelař doveze
tekutý, nebo ohřátý med, který se dá přelévat, tam se med ohřeje tak, aby se
dal filtrovat, dále se zhomogenizuje neboli promíchá, aby měl stejnoměrnou
kvalitu a dále nějak hromadně naplní do včelařových, nebo tam zakoupených
čistých sklenic nebo jiných obalů.

Minimální rozumná dávka by mělo být asi okolo 50 - 100 kilo jednoho druhu
medu, menąí mnoľství včelař obvykle prodá mezi známými tak, ľe bude nalévat
med do jimi přinesených nádob a tudíľ stáčírnu nepotřebuje.

Naopak stáčírna je výhodná pro včelaře, který má zavedený prodej medu ze
dvora i méně známým a neznámým lidem, dále kdo prodává med ve stánku o
výstavách, svátcích apod, nebo kdo dodává med do nějakého "kamenného "
obchodu (nevím, jak dalece je to moľné z hlediska naąich předpisů). Mohla by
to být třeba nějaká spolková prodejna, třeba včelařů, nebo drobných
chovatelů, nebo třeba místní ovoce-zelenina.

Stáčírna by měla mít takové parametry z hlediska hygienických a jiných
předpisů, aby med z ní se takhle mohl prodávat. Vidím to jako obdobu
pálenice. Nějaký investor, třeba nějaká organizace svazu včelařů, nebo třeba
15 podílníků - včelařů, nebo kdokoliv, kdo má kus volného pozemku a peníze,
by takové zařízení postavil a větąí včelaři z okolí by tam jezdili a za
úplatu by si tam nechali svůj med zpracovat a naplnit. Na oplátku by třeba
mohli získat na sklenice se svým medem nálepku stáčírny, která by
garantovala, ľe med byl náleľitě přefiltrován, nebyl při plnění přehřát atd
a vąechny ostatní parametry by garantovali jednotliví včelaři svým jménem,
tak jako to dělají nyní, kdyľ prodávají svůj med ve stánku. Na rozdíl od
pálenice by stáčírna medu mohla fungovat celý rok, protoľe med se na rozdíl
od kvasu dá skladovat. Zase konzumentů alkoholu je více neľ včelařů, takľe
na rozdíl od pálenice by stáčírna mohla stačit jedna i pro několik okresů.

Představuji si, ľe takový běľný větąí včelař sklidí třeba 800 kg řepkového
medu, 400 tmavého a 350 lípového. Z toho by třeba 50 kilo tmavého a lípového
nechal pro sebe a známé , zbytek by dal naplnit a s nálepkou se svým jménem
by mu ho prodali přes podzim a zimu třeba v místní zelenině nebo prodejně
zdravé výľivy. Cena za naplnění do sklenic by pro něho mohla být výhodná tak
okolo 10 kč za kilo naplněného medu.

R. Poláąek

>Tohle jsem nepochopil, můžete to upřesnit?
V originále je v boční loučce vyfrézování pro horní loučku a pro dolní. Loučky do vybrání zapadnou a ještě je lepí. Př. Zelený to tak taky dělá. Podle mne je to zbytečné.
Tonda.

Na vyrobu prĂ­rezov ti staci aj maly cirkular. Prirezy mozu byt "obycajne" a
tie ta vyjdu cca 5 Sk / cena vyrobnych nakladov / ale aj kadejake
zafrezovane - napr. so zapustenou hornou latkou, zapustenou dolnou latkou s
predvrtanymi dierami, s nastrielanymi sponkami pripadne aj nadratkovane.
Toto vsetko zvysuje cenu. Osobne si myslim ze pokial si donesies k
najblizsiemu stolarovi jednu sadu latiek ako predlohu, tak ti dokaze aj
Hoffmanove ramky / plecnate / vyrobit na akykolvek rozmer okolo 6 - 7 Sk/ks
/ zavisi od poctu /.

Matej





Ales
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Prirezy
31.08.2004
12:53
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






DajĂ­ se nekde sehnat levnejsi prirezy na langstroth nez za 16 KÄŤ/ks od p.
Zeleneho(n-vcelari.cz)? Vyrábíte nekdo si je nekdo treba sam? Docela bych
si poridil langstroth ale tohle me odrazuje. Vzdyt kdyz budete mit treba 7
nastavku tak to je 70 ramku = 1120 KÄŤ jenom za prirezy! a na to vazne
nemam. Jedine, ze by mi nekdo chtel delat sponzora :-)

> V originále je v boční loučce vyfrézování pro horní loučku a pro dolní.
> Loučky do vybrání zapadnou a jeątě je lepí. Př. Zelený to tak taky dělá.
> Podle mne je to zbytečné.

Není to tak úplně zbytečné. Záleľí na více věcech. Kdyľ např. včely hodně
tmelí a rámky jsou v nástavcích i několik let, potom při manipulaci s rámky
pomocí rozpěráku se někdy málo pevný rámek rozpojí. Pokud je rámek v rozích
pevnějąí (zapuątěná horní nebo i dolní loučka do bočních), je rámek znatelně
pevnějąí. Pokud máme v provozu nové nástavky a rámky, tento problém si ani
neuvědomíme. Ve vícenást. úlu mám plásty v provozu cca 5-6 let, neľ je
vyvařím a rámky očistím od nahromaděného propolisu - tyto starąí tedy v
nástavcích více drľí a snáz se mohou rozbít hlavně při spojení na "tupo".
Pevnost rámků v rozích ovąem závisí i na druhu dřeva pouľitého na zhotovení
rámků (lípa je dobrá, topol je měkąí a méně pevný) a velikosti hřebíků na
jejich sbití (vyhovují 32x18, tenąí ne).
Jistě je to i otázka počtu oąetřovaných včelstev a tedy času na práci s
nimi - kdo má 10 včelstev, jistě udrľuje rámky a dráľky nástavků více bez
propolisu, kdo má 100 nebo 200 včelstev, nemá na to čas a kaľdá nepevnost
rámku při práci ve včelách je zdrľování a komplikace ...

K. Čermák

Realita ?

1)
Byl někdo tehdy v Nasavrkách - seminář o EU ?
Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
podle těchto norem.
Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme ! ...
2) Známý vyprávěl o tom jak ve ©výcarsku vařili marmeládu na dvoře a pak v
krámku bez obav prodávali. ( Není v EU vím )

Je divné kdyľ se po nás "dupe" abychom měli vąichni vąechno a jiní to mít
nemusí.

Stáčírna pro malovčelaře je nesmysl. Svazová téľ. Dopadne to tak ľe utratíme
i to málo peněz co máme za něco co potřebujeme jen formálně a pak budou
drobní včelaři nakupovat "papír"- potvrzení, ľe to stočili v této stáčírně
...to je realita

Mám jinou představu - jakousi licenci včelaře. Tj. něco co by umoľnilo
včelařit jen lidem co léčí, dodrľují higienu práce apod. Něco co se dá
odejmout při faląování medu, neléčení apod.
To co prostě degraduje práci nás vąech. Ale kdo by ji dával ? český úředník
? Je to taky jen daląí utopie


----- Original Message -----
From: "Radim Poláąek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 2:00 PM
Subject: stáčírna medu


> Předpokládám, ľe stáčírna by mělo být zařízení, do kterého včelař doveze
> tekutý, nebo ohřátý med, který se dá přelévat, tam se med ohřeje tak, aby
se
> dal filtrovat, dále se zhomogenizuje neboli promíchá, aby měl stejnoměrnou
> kvalitu a dále nějak hromadně naplní do včelařových, nebo tam zakoupených
> čistých sklenic nebo jiných obalů.
>
> Minimální rozumná dávka by mělo být asi okolo 50 - 100 kilo jednoho druhu
> medu, menąí mnoľství včelař obvykle prodá mezi známými tak, ľe bude
nalévat
> med do jimi přinesených nádob a tudíľ stáčírnu nepotřebuje.
>
> Naopak stáčírna je výhodná pro včelaře, který má zavedený prodej medu ze
> dvora i méně známým a neznámým lidem, dále kdo prodává med ve stánku o
> výstavách, svátcích apod, nebo kdo dodává med do nějakého "kamenného "
> obchodu (nevím, jak dalece je to moľné z hlediska naąich předpisů). Mohla
by
> to být třeba nějaká spolková prodejna, třeba včelařů, nebo drobných
> chovatelů, nebo třeba místní ovoce-zelenina.
>
> Stáčírna by měla mít takové parametry z hlediska hygienických a jiných
> předpisů, aby med z ní se takhle mohl prodávat. Vidím to jako obdobu
> pálenice. Nějaký investor, třeba nějaká organizace svazu včelařů, nebo
třeba
> 15 podílníků - včelařů, nebo kdokoliv, kdo má kus volného pozemku a
peníze,
> by takové zařízení postavil a větąí včelaři z okolí by tam jezdili a za
> úplatu by si tam nechali svůj med zpracovat a naplnit. Na oplátku by třeba
> mohli získat na sklenice se svým medem nálepku stáčírny, která by
> garantovala, ľe med byl náleľitě přefiltrován, nebyl při plnění přehřát
atd
> a vąechny ostatní parametry by garantovali jednotliví včelaři svým jménem,
> tak jako to dělají nyní, kdyľ prodávají svůj med ve stánku. Na rozdíl od
> pálenice by stáčírna medu mohla fungovat celý rok, protoľe med se na
rozdíl
> od kvasu dá skladovat. Zase konzumentů alkoholu je více neľ včelařů, takľe
> na rozdíl od pálenice by stáčírna mohla stačit jedna i pro několik okresů.
>
> Představuji si, ľe takový běľný větąí včelař sklidí třeba 800 kg řepkového
> medu, 400 tmavého a 350 lípového. Z toho by třeba 50 kilo tmavého a
lípového
> nechal pro sebe a známé , zbytek by dal naplnit a s nálepkou se svým
jménem
> by mu ho prodali přes podzim a zimu třeba v místní zelenině nebo prodejně
> zdravé výľivy. Cena za naplnění do sklenic by pro něho mohla být výhodná
tak
> okolo 10 kč za kilo naplněného medu.
>
> R. Poláąek
>
>

opravdu tu nikdo neví o nějakém seriozním výkupci v zahraničí ? ( kontakt )
jde mi o reálný obchod ( v tuto chvíli asi necelých 6 tun medu )

Eu je řízeno úředníky. Tipuji, ľe současné hygienické předpisy pro stáčírny
medu vznikly tak, ľe úředníci Eu předali naąim úředníkům směrnice, jak by
měla ideální stáčírna vypadat. A naąi úředníci vzali nejvyąąí stupeň
ideálnosti a udělali podle něho naąe hygienické předpisy. Úředník má totiľ
jednu typickou vlastnost, pokud není usměrňován obyčejnými lidmi z oboru, je
schopen v relativně krátké době svými předpisy činnost v tomto oboru
prakticky znemoľnit. Je třeba se proto ozývat, a to na těch správných
místech. Nejlepąí pozici na to ale mají funkcionáři svazu včelařů.

Je ale docela moľné, ľe projekt takové stáčírny i při současných předpisech
by byl ľivotaschopný. To se nezjistí nikdy dříve, dokud se to prakticky
nevyzkouąí. Důleľitá by byla asi propagace stáčírny, aspoň ze začátku.

Kaľdopádně v současné nabídce medu je něco jako určitá díra. Na jedné straně
je to med ze supermarketů, který je kdovíodkud z republiky nebo Eu a navíc
je do něho přimícháván čínský, nebo jiný med, aby se sníľila jeho cena a na
druhé straně med od místních včelařů, který je prokazatelně z místa, ale
balení, kvalita medu atd je kolísavá a silně závisí na včelaři. Určitá
překáľka je taky to, ľe kupující musí zajít aľ ke včelaři domů, pokud ten
med chce a prodej ve stánku je synonymem prodeje něčeho podřadného. Stáčírny
by umoľnily nabídnout med v profesionálním balení a úpravě v místě vzniku
toho medu, zvýąit nabídku medů a tím zvýąit i jeho spotřebu. Proto je třeba
se ozývat, aby ty stáčírny vznikly. Jinak to můľe třeba dopadnout tak, ľe
naopak bude zakázán prodej medu "ze dvora", pak by pro včelaře vedle
spotřeby v rodině byla jediná moľnost výkupci medu.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Nezbeda Martin ( alias NezMar )" <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 31, 2004 10:52 PM
Subject: Re: stáčírna medu


> Realita ?
>
> 1)
> Byl někdo tehdy v Nasavrkách - seminář o EU ?
> Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
> podle těchto norem.
> Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme !
...
> 2) Známý vyprávěl o tom jak ve ©výcarsku vařili marmeládu na dvoře a pak v
> krámku bez obav prodávali. ( Není v EU vím )
>
> Je divné kdyľ se po nás "dupe" abychom měli vąichni vąechno a jiní to mít
> nemusí.
>
> Stáčírna pro malovčelaře je nesmysl. Svazová téľ. Dopadne to tak ľe
utratíme
> i to málo peněz co máme za něco co potřebujeme jen formálně a pak budou
> drobní včelaři nakupovat "papír"- potvrzení, ľe to stočili v této stáčírně
> ...to je realita
>
> Mám jinou představu - jakousi licenci včelaře. Tj. něco co by umoľnilo
> včelařit jen lidem co léčí, dodrľují higienu práce apod. Něco co se dá
> odejmout při faląování medu, neléčení apod.
> To co prostě degraduje práci nás vąech. Ale kdo by ji dával ? český
úředník
> ? Je to taky jen daląí utopie

Šlo mi spíše o tuto část -

> Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou.


mp

> Jen boky, které se dělají na hoblovce ze dvou kusů a potom se rozříznou.

Udělá se dvojnásobná délka boční loučky 35x10 mm. Z obou stran se na hoblovce třeba i po více kusech ohoblují konce na šířku 28 mm. Je to hlavně z bezpečnostních důvodů. Potom se loučka rozřízne v polovině na dva kusy.
S tou pevností může mít př. Čermák pravdu. Včelařím v tomto systému teprve třetí rok. Zatím bez prblémů.
Tonda.

Prosím o zaslání zkušeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho výrobu. Dle vlastních zkušeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila tak, jak bych chtěl.
Děkuji za odpověď.

> Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
> podle těchto norem.
> Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme !
...

http://www.imkerei-hindemith.de/honigkeller.htm

Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi? Nebudou plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.
Pavel Dvořáček

Má letoąní zkuąenost s výrobou pastovaného medu:
konev se zkrystalizovaným medem ponechat v nevětraném automobilu na
sluníčku při letních vedrech, občas povozit. Po týdnu je med napastovaný.

----- Original Message -----
From: "Stojan Petr" <petra.stojanova/=/tiscali.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 8:54 AM
Subject: Pastovaný med


> Prosím o zaslání zkuąeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho
> výrobu. Dle vlastních zkuąeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila
> tak, jak bych chtěl.
> Děkuji za odpověď.
>

Rámky moľná taky.
Spíą se má za to, ľe se na ní bude sráľet voda, kteru vydýchají včely a ľe
by mohla kapat do zimního chumáče.
Já osobně vystřihuju na zimu pod fólii čtverec z tvrdého vlnitého papíru, co
se z něj dělají pevné krabice na zasílání zboľí. Odkoukal jsem to od jednoho
profesionálního včelaře.
Musím říct, ľe kdyľ tu vloľku zjara vyndám, tak je větąinou mokrá.
Masákne vydýchanou metabolickou sraľenou páru. Ale na jaře vodu ze strůpku
můľou včely vyuľít k přilepąení, kdyľ začnou plodovat a mají potřebu vodu
přijímat. Okolo nechávám tak centák mezi stěnami nástavku mezeru.
Určitě to ale potom zjara nenahradí veąkerou potřebu vody.
Vím ľe včelaři neprodyąný strůpek odstraňují, a dávají místo něj prodyąnou
tkaninu. Pytel apod.

Asi na to bude víc názorů. Nevím co je lepąí. Ten pytel asi taky navlhne.
Ale s tím zkuąenost nemám.

Prima den a zdravé včely.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Pavel Dvořáček" <paveldvoracek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 9:11 AM
Subject: Strupkova folie v zime


Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi? Nebudou
plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.
Pavel Dvořáček

Letos mám uľ jen tyto úly. Krmím 15 kg na včelstvo, na jaře jim vľdy něco zbyde na rozjezd, není pak nutné podněcování.
(Informace teď uľ moľná neaktuální, ale 14 dnů jsem nebyl v konferenci.)
Pavel

> Chtěl bych se zeptat jestli máte někdo zkuąenosti s tenkostěnnými úly od p. kolomého.

Jiľ jednou jsem tady popisoval svůj stroj na pastování jehoľ podstatou je
otáčení leľatě poloľené hliníkové konve několikrát za den, vľdy o 1/4 aľ 1/2
otáčky . Konev musí být ale naplněna nejvýąe z do 2/3 objemu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Pavel Hrabak" <hrabakp/=/aquatest.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 9:35 AM
Subject: Re: Pastovaný med


> Má letoąní zkuąenost s výrobou pastovaného medu:
> konev se zkrystalizovaným medem ponechat v nevětraném automobilu na
> sluníčku při letních vedrech, občas povozit. Po týdnu je med napastovaný.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stojan Petr" <petra.stojanova/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 01, 2004 8:54 AM
> Subject: Pastovaný med
>
>
> > Prosím o zaslání zkuąeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho
> > výrobu. Dle vlastních zkuąeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila
> > tak, jak bych chtěl.
> > Děkuji za odpověď.
> >
>
>
>

Můľe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o sobě( rodné číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské společnosti chovatelů a.s., kdyľ vąechny statistické údaje o mém včelaření dostává Český svaz včelařů, prostřednictvím hláąení základní organizace ČSV. Rovněľ v ľádosti o dotace jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost sběrem osobních údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v rozporu s ochranou osobních dat.???

V Německu a Rakousku téměř žádní výkupci nejsou včelaři prodávají med jako mi a velcí včelaři mají smlouvu se spracovateli a ti si med odvezou podle smlouvy která se uzavírá před sezonou.Nás asi čeká za několik málo roků to samé. Přeji úspěch v prodeji medu Horký

to je ako nasa kuchyna , asi sa stahujem do inych statov ako je nas

S pozdravom
Laco Sebosik




----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 01, 2004 9:00 AM
Subject: Re: stáčírna medu


> > Byl tam jeden mladý včelař - chtěl udělat věci za dost - udělal stáčírnu
> > podle těchto norem.
> > Popisoval jak k němu přijel němec a podivoval se - to mi mít nemusíme !
> ...
>
> http://www.imkerei-hindemith.de/honigkeller.htm
>

To je dobrý nápad s pastováním medu v konvi. Jak dlouho takové pastování
trvá? Provádí se na sluníčku (za tepla) nebo ve sklepě (v chladnu)?

S přáním hezkého dne Josef Kouba



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.749 / Virová báze: 501 - datum vydání: 1.9.2004

Nechávám kolečko na očku nastavené celou zimu na tom oválném otvoru. Problém s myąima jsem dosud neměl (a ani mi to nevadí). Myslím, ľe nejlepąí ochranou je biologická past - naąe kočky s oblibou lehávají na stříąkách úlů.
Zdraví Pavel


> Za chvilku přijde problém s hraboąi a myąmi :-))
> Má někdo zkuąenost jestli stačí na očko ten otvor
> na otočném kolečku ? tak aby zamezil vniknutí ?

Jiří Vávra napsal(a):
> Můľe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o

sobě( rodné číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské společnosti chovatelů
a.s.,
kdyľ vąechny statistické údaje o mém včelaření dostává Český svaz
včelařů,
prostřednictvím hláąení základní organizace ČSV. Rovněľ v ľádosti o dotace
jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost sběrem
osobních
údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v rozporu s ochranou osobních dat.???

Je.

Nekteri militantni ochranci osobnich dat dokonce prosazuji, ze rodne
cislo by nemel udrzovat ani podnik, ve kterem pracujete, coz je trochu
silny kafe.

Zdravi PP.

>konev se zkrystalizovaným medem ponechat v nevětraném >automobilu na sluníčku při letních vedrech, občas povozit. Po >týdnu je med napastovaný.

To bych bral vážně jen pokud bys konev se stejným medem nechal stát doma a pak to porovnal. První med mi letos včely tak zajímavě namíchaly, že jsem ho měl napastovaný bez práce. To tvoje vození bylo nejspíš zbytečné. Před stočením do sklenic jsem ho ale taky rozehříval v autě :-).
Spolehlivější postup je na:
http://www.sweb.cz/vitavydra/pastovani.html

Podívejte se na pěkný program.
http://www.cals.ncsu.edu:8050/entomology/apiculture/Dance_tutorial.html
červenou tečku na mapě je potřeba přetáhnout do Česka a pak si vpravo nastavovat různé parametry snůšky.

Je to dano zakonem č. 154/2000 Sb. a vyhlaskou č.136/2004 Sb.
Nechci byt zadnym stvacem, ale zakony snad plati pro kazdeho.

Frantiąek Rousek




Můľe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o sobě( rodné číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské společnosti chovatelů a.s., kdyľ vąechny statistické údaje o mém včelaření dostává Český svaz včelařů, prostřednictvím hláąení základní organizace ČSV. Rovněľ v ľádosti o dotace jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost sběrem osobních údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v rozporu s ochranou osobních dat.???

V tom dopise, který tato poverena organizace posila ty udaje jiz jsou. Oni chteji potvrzeni spravnosti a zaroven zasilaji registracni cislo chovatele a r.č. hospodarstvi pod kterym jsou vyplaceny dotace na vcelareni.. Je docela zajimave, ze při registraci skotu se nad tim nikdo nepozastavil. Pro nas vcelare je to něco uplne noveho a tedy jsme opatrni.

Frantiąek Rousek



Je to dano zakonem č. 154/2000 Sb. a vyhlaskou č.136/2004 Sb.
Nechci byt zadnym stvacem, ale zakony snad plati pro kazdeho.

Frantiąek Rousek




Můľe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o sobě( rodné číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské společnosti chovatelů a.s., kdyľ vąechny statistické údaje o mém včelaření dostává Český svaz včelařů, prostřednictvím hláąení základní organizace ČSV. Rovněľ v ľádosti o dotace jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost sběrem osobních údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v rozporu s ochranou osobních dat.???

*Můľe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o *sobě( rodné číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské *společnosti chovatelů a.s., kdyľ vąechny statistické údaje o *mém včelaření dostává Český svaz včelařů, prostřednictvím *hláąení základní organizace ČSV. Rovněľ v ľádosti o dotace *jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost *sběrem osobních údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v *rozporu s ochranou osobních dat.???

Tato organizace zvítězila ve výběrovém řízení a byla Ministerstvem zemědělství pověřena zpracováváním evidence chovatelů hospodářských zvířat podle Zákona o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Mimo včel zpracovává a vede evidenci chovavatelů skodu, prasat, koní, ryb, běžců (pštrosi) a podobně. Je pochopitelně povinna dodržovat Zákon na ochranu osobních údajů.

S pozdravem

Lněnička

med pastuji par let a povedl se mi vzdy pokud jsem dodrzel par drobnosti.
1) je vyhodne pastovat med pred ztuhnutim hned po vytoceni. V okamziku, kdy zacne menit barvu (do perletova na povrchu) tak do toho vletet se silnou vrtackou a nerezu vrtuli. je lepsi michat 2x denne min 1 x denne cca1-2min Repka je zpastovana do tydne, lesni med micham cca 1x za tyden a trva to dele

2) v prubehu pastovani repky kdyz zapomenete 1-2 dny michat me ztuhne moc, pak je nutne opatrne nahrat v hrnci s horkou vodou a poradne zamichat aza tepla jeste naplnit do sklenic
3) med plnim bud hned dokud tece, nebo viz 2) nebo vezmu spiralu na nahrivani medu v konvi, cca za 2 hod propadne ke dnu, pak zamicham a plnim. Vhodne je stejne dat konev do velkeho zavarovaciho hrnce zalit 5l vrouci vody, aby se nahrala stena konve a pak to vytece v pohode
4)uz jednou rozpusteny med pri pastovani v domacich podminkach nema nikdy uplne hezkou barvu a konzistenci.
Hodne uspechu do pristiho pastovani preje Radek
================= Původní zpráva =================
Od (From): "Pavel Hrabak" <hrabakp/=/aquatest.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: Pastovaný med
Datum (Date): 1. 9. 2004 9:35
==================================================

> Má letoąní zkuąenost s výrobou pastovaného medu:
> konev se zkrystalizovaným medem ponechat v nevětraném automobilu na
> sluníčku při letních vedrech, občas povozit. Po týdnu je med napastovaný.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Stojan Petr" <petra.stojanova/=/tiscali.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, September 01, 2004 8:54 AM
> Subject: Pastovaný med
>
>
> > Prosím o zaslání zkuąeností s výrobou pastovaného medu a recept na jeho
> > výrobu. Dle vlastních zkuąeností se mi výroba tohoto produktu nevydařila
> > tak, jak bych chtěl.
> > Děkuji za odpověď.
> >
>
>

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

V souvislosti s touto organizací by mně zajímala jiná otázka:
Včelař kaľdoročně předkládal hláąení o stanoviątích. To je nyní nahraľeno evidenčním listem, který tato organizace rozeslala vąem včelařům a vyzvala je k aktualizaci údajů a zpětnému odeslání. Odesílá jej kaľdý včelař sám za sebe. Vloni jsme to zasílali za celou organizaci najednou. Letos to nejde, chtějí to od kaľdého zvláą». Ověřil jsem si to telefonickým dotazem.
Neąlo by cestou ČSV zajistit hromadné odeslání pro celou ZO jako vloni? Stejně je úsekáři obchází kvůli ľádostem o dotaci. Mám pochybnosti, zda to vąichni včelaři odeąlou (o aktualizaci údajů se radąi nezmiňuji).
Zdraví Pavel


> Tato organizace ... byla pověřena zpracováváním evidence chovatelů

>>Nekteri militantni ochranci osobnich dat dokonce prosazuji

Tohle je troąičku mimo!
Zaměstnavatel má zákonnou povinnost přihlásit zaměstnance na sociálku a na
zdravotní a tam musí rocné číslo znát.
To pochopitelně neznamená, ľe můľe kaľdému na potkání vaąe rodné číslo
sdělovat. Potom by se skutečně dopustil sdělení rodného čísla neoprávněné
osobě, dopustí poruąení zákona o ochraně dat.
To stejné je i sdělení příjmů bez vaąeho souhlasu a zákonem stanovených
případů, jako je např. vaąe daňové přiznání.
Je fakt, ľe jsem se nad tím téľ pozastavoval a myslím, ľe řečená společnost
by přinejmenąím měla uvíst, ľe ohlásila přísluąnému orgánu, ľe tento údaj
sbírá a tím se vadat kontrole , jak s neveřejnými údaji nakládá.
Pokud vím, je rozdíl v uvádění IČO-a a rodného číslo. IČO je veřejný údaj,
rodné číslo nikoli!
Takľe pozastavení se nad tím, proč někdo chce rodné číslo je skutečně na
místě.
Myslím si ľe na tom není nic militantního pokud je evidentní, ľe někdo
poruąuje zákon!
S Českomoravskou společností chovatelů není nikdo z nás v ľádném konkrétním
vztahu a je přinejmenąím nesluąnost neuvést, na jakém základě (zákonném) je
poľadován údaj, chráněný zákonem o ochaně osobních údajů a minimálně
závazek, k jakému účelu bude rodné číslo pouľito a ľe nebude poskytnuto
třetí osobě.
Takto podaný evidenční list je podle mě skutečně problém a dotčené orgány by
měli jednat.
Minimálně svaz by měl dát smluvně věci do pořádku.

Nemyslím, ľe bychom měli tolerovat ignorování zákonů.

Zdraví Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 02, 2004 6:31 AM
Subject: Re: Evidence včelařů



Nekteri militantni ochranci osobnich dat dokonce prosazuji, ze rodne
cislo by nemel udrzovat ani podnik, ve kterem pracujete, coz je trochu
silny kafe.

Zdravi PP.

Podle mě to není tak jednozačné!
Něco jiného je vést evidenci a něco jiného je, které údaje je ze zákona
oprávněn získávat.
Jestliľe mám přiděleno jednoznačné číslo chovatele, nevím proč bych měl
uvádět jeątě rodné číslo.
Jestliľe nějaká společnost vyhrála výběrové řízení, je to podle mě třetí
osoba a nenejvýą problematické předávat jiné údaje, neľ stanoví zákon.
V zákonu 154/2000 Sb. nebo v zákonu 136/2004 Sb. je skutečně uvedeno
taxativně, ľe bude vyľadováno rodné číslo?
Tohle vysvětlení mi skutečně nestačí!

Setkávám se s tím, ľe to skutečně vyľaduje kdejaký podomek včetně kůrýrů a
pod.
Skutečně by bylo dobré právní posouzení !

Proč to rodné číslo nevylo vyľadováno dosud? Je to údaj zneuľitelný a u
soukromé organizace není ľádná záruka proto zneuľití!

Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Lněnička" <lnenicka/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 02, 2004 7:45 AM
Subject: Re: Evidence včelařů


*Můµe mi někdo z Vás vysvětlit proč mám podávat informace o *sobě( rodné
číslo ,IČO) k dispozici Českomoravské *společnosti chovatelů a.s., kdyµ
v±echny statistické údaje o *mém včelaření dostává Český svaz včelařů,
prostřednictvím *hlá±ení základní organizace ČSV. Rovněµ v µádosti o dotace
*jsou potřebné údaje uvedeny. Kdo pověřil akciovou společnost *sběrem
osobních údajů včelařů??.Co vy na to. Není to v *rozporu s ochranou
osobních dat.???

Tato organizace zvítězila ve výběrovém řízení a byla Ministerstvem
zemědělství pověřena zpracováváním evidence chovatelů hospodářských zvířat
podle Zákona o ąlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat. Mimo
včel zpracovává a vede evidenci chovavatelů skodu, prasat, koní, ryb, běľců
(pątrosi) a podobně. Je pochopitelně povinna dodrľovat Zákon na ochranu
osobních údajů.

S pozdravem

Lněnička

Dne čt 2. září 2004 11:22 Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):


> Pokud vím, je rozdíl v uvádění IČO-a a rodného číslo. IČO je veřejný údaj,
> rodné číslo nikoli!

Dobry den,

trochu mimo vcely - ale pokud mate ICO a jste platcem DPH jako fizicka osoba,
pak je Vase rodne cislo (mimo oznaceni CZ) taktez verejne (DIC = rodne
cislo).

Pokud vám nevadí, ľe po vás chce někdo co nemá, tak to tam klidně napiątě.
Je to vaąe věc. Moje rodné číslo veřejné není.

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 02, 2004 11:39 AM
Subject: Re: Evidence včelařů


Dne čt 2. září 2004 11:22 Ing. Arnoąt Hrdina napsal(a):


> Pokud vím, je rozdíl v uvádění IČO-a a rodného číslo. IČO je veřejný údaj,
> rodné číslo nikoli!

Dobry den,

trochu mimo vcely - ale pokud mate ICO a jste platcem DPH jako fizicka
osoba,
pak je Vase rodne cislo (mimo oznaceni CZ) taktez verejne (DIC = rodne
cislo).

*Jestliľe nějaká společnost vyhrála výběrové řízení, je to *podle mě třetí
*osoba a nenejvýą problematické předávat jiné údaje, neľ *stanoví zákon.
*V zákonu 154/2000 Sb. nebo v zákonu 136/2004 Sb. je skutečně *uvedeno
*taxativně, ľe bude vyľadováno rodné číslo?
*Tohle vysvětlení mi skutečně nestačí!

To, že evidence má obsahovat rocné číslo stanovuje § 82, písmeno c vyhlášky MZe č. 136/2004 Sb. vydané na základě zákona 154/2000 Sb.

Vzhledem k tomu, že ČMSCH byla pověřena touto činností podle § 2, písmeno u zákona 154/2000 Sb. ve znění zákona 282/2003 Sb. zastupuje v tomto případě Ministerstvo zemědělství ČR a chovatel zvířat vyjmenovaných v zákonu je povinen zákonem a vyhláškou požadované údaje poskytnout. Případná penalizace za neposkytnutí údajů je dosti citlivá.

S pozdravem

Lněnička

Z pozůstalosti nabízím levně k odprodeji laboratorní suąičku vnitřní
rozměr cca 50x50x50cm nerez(do teplot 160st.celsia) s termostatem a
vnitřní ventilací teplého vzduchu. Vnějąí rozměry cca 120x80x80cm.
Hmotnost cca 70kg.Moľnost suąení i hořlavin (dle návodu). Dále pracovní
stůl s kovovou konstrukcí a po stranách se třemi ąuplíky, zachovalý.
Medomet radiálně tangenciální s ručním pohonem. Podvozek na kočovný vůz
po opravě z vlečky 4t, pneumatiky pouľiteklné, brzdy po GO, chybí
pneumatické brzdiče, odtahuschopný, nutno jen nástavbu. Dohodou, levně.
Rychle.
B.Horák, Ostrava, 596723358 večer.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.712 / Virová báze: 468 - datum vydání: 27.6.2004

Dobrý den, čítávám v časopisech kolik kg je potřeba dát při zásobeni včel na zimu. Jsou to kg cukru, nebo roztoku? Podle toho, že bývá uvedeno, že se má dát třeba 1,5 kg zásob na plást a zásobí se cukerným roztokem (2vody+3cukru), bych usuzoval spíše na variantu s roztokem. Jak to tedy je?
Díky a pěkný den Honza K.

Jedná se o váhu cukru před rozpuštěním.

Lněnička

Počítají se kg suchého cukru.
Včely vodu odpaří, a skladují zpracovaný-invertovaný cukr. Kdyby ses rozhodl tyto zásoby vytočit, mohl bys zjistit, ľe obsah vody v takto připravených zásobách je stejný jako u medu. Někde kolem 16-20%.
Vody se dává tolik, aby se cukr rozpustil, a včely ho byly schopny zpracovat jako nektar z květů a nebo medovici. To je ten poměr na krmení 3:2.
Méně vody, znamená hustý roztok, který včely uľ neberou.
Více vody znamená, ľe ten přebytek stejně musí odpařit. A my nechce je na podzim přílią unavovat.
:-))
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá


Dobrý den, čítávám v časopisech kolik kg je potřeba dát při zásobeni včel
na zimu. Jsou to kg cukru, nebo roztoku? Podle toho, ľe bývá uvedeno, ľe se
má dát třeba 1,5 kg zásob na plást a zásobí se cukerným roztokem
(2vody+3cukru), bych usuzoval spíąe na variantu s roztokem. Jak to tedy je?
Díky a pěkný den Honza K.

Přátelé, jen Vám chci sdělit, jak pracuje Českomoravská společnost chovatelů a.s..Pře dvěma roky mi došel formůlář, stejný jako letos, kde jsem měl zkomolené jméno.Podle instrukcí jsem jméno škrtnul a napsal je hůlkovým písmem správně. Včera mi přišel dopis, kde mám jméno zkomolené úplně stejně jako před dvěma lety...Takže proč se namáhat a opravovat údaje...Přeji pěkný den...

Mel jsem stejny problem, az na to, ze letos je moje jmeno spravne. Asi jsi narazil na uredniho osla :-).

Kuba


================= Původní zpráva =================
Od (From): "Tom?" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): ?eskomoravsk? spole?nosti chovatel? a.s.
Datum (Date): 3. 9. 2004 9:55
==================================================

> Přátelé, jen Vám chci sdělit, jak pracuje Českomoravská společnost
> chovatelů a.s..Pře dvěma roky mi doąel formůlář, stejný jako letos, kde
> jsem měl zkomolené jméno.Podle instrukcí jsem jméno ąkrtnul a napsal je
> hůlkovým písmem správně. Včera mi přiąel dopis, kde mám jméno zkomolené
> úplně stejně jako před dvěma lety...Takľe proč se namáhat a opravovat
> údaje...Přeji pěkný den...

____________________________________________________________
Anonymní připojení k internetu od Seznamu
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=74638

Tak jsem taky včera dostal stejný dopis jako vąichni ostatní.
Není v něm nikde napsáno, ľe jim to musím odeslat sám.
V tomto směru zde ľádné pokyny nejsou. takľe z toho dedukuji, ľe co není zakázáno je povoleno a kdyľ se domluvíme, můľeme to hromadně odeslat za celou ZO.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

PS: včera jsem přistih susedova Frantu s naąu Mařku v obyvaku. Franta zrovna sundaval gatě na gauču. Z toho dedukuju, ľe nam Franta chtěl posrat gauč.
:-))))

Příjemný den přeji!
Dovolím si troąku nesouhlasit se závěrem článku v časopise Moderní včelař.
Ty nepravidelnosti jistě způsobují nepevnost. (To je to z čím v článku nesouhlasím. ®ádné zvyąování pevnosti.)
A ve svém důsledku chrání hnízdo před ąkůdci a přírodními katastrofami. (Katastrofami v měřítku pro včely)
Při manipulaci s rámky se občas stane - náraz a jiné mechanické přetíľení - zvláątě při točení medu, ľe dílo praskne. Nebýt to v rámku, tak vlastní vahou se ten plást utrhne a spadne na zem. Pracka predátora a nebo zobák, náraz větru do stromu či jeho převrácení a nebo zemětřesení jsou schopny udělat totéľ co člověk. A trhliny mají snahu se rovnoměrně ąířit ve svém směru. Viz praskliny ve skle, trhání papíru a td. Myslím, ľe tento příměr lze pouľít pro představu ąíření trhlin.
A teď přicházejí na řadu ony nepravidelnosti ve stavbě. Fungují jako perforace v papíře a nebo konec tabule skla. Trhlina se jiľ dále neąíří ve svém směru, ale zahne do místa nepravidelnosti(nejmenąího odporu) a upadne jen část plástu a ne celý.
I kdyľ plást vypadá jako celistvá plocha, skládá se díky nepravidelnostem-perforacím, z několika mechanicky samostatných a oddělitelných částí. Utrľení a pád jedné z této části, neznamená, ľe s sebou stáhne i ty ostaní.

Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

PS: Doufám, ľe jsem to zvládnul napsat pochopiteleně.

>Přátelé, jen Vám chci sdělit, jak pracuje Českomoravská společnost chovatelů a.s..Pře dvěma roky mi došel formůlář, stejný jako letos, kde jsem měl zkomolené jméno.Podle instrukcí jsem jméno škrtnul a napsal je hůlkovým písmem správně. Včera mi přišel dopis, kde mám jméno zkomolené úplně stejně jako před dvěma lety...Takže proč se namáhat a opravovat údaje..

Mám to samé.
Tonda

>Přátelé, jen Vám chci sdělit, jak pracuje Českomoravská společnost chovatelů a.s..Pře dvěma roky mi došel formůlář, stejný jako letos, kde jsem měl zkomolené jméno.Podle instrukcí jsem jméno škrtnul a napsal je hůlkovým písmem správně. Včera mi přišel dopis, kde mám jméno zkomolené úplně stejně jako před dvěma lety...Takže proč se namáhat a >opravovat údaje...Přeji pěkný den...
--------------
Jsou tam jen lidi. Asi pracovali zrovna tak nedbale, jako jsi ty, Tomáši, napsal svůj příspěvek. Já to měl zase vše v pořádku. Opravil jsem počet, odeslal a tím to pro mě na rok skončilo. Proč vyvolávat z několika případů hned "blbou náladu".

Jinak by mě spíš zajímalo, k čemu mi je ta dvojí evidence fakticky dobrá, kromě dodržování zákona. Ale to je asi to poslední, co mi v téhle zemi vadí.

Příjemný víkend
Eman

Není o čem diskutovat, ale jen jsem chtěl oznámit, že někdo řádí v okolí Brna, v Rajhradě u Brna ukradli včelařovi 10 včelstev – jen obsah bez úlů na rámkové míře 42*27,5 cm .
Mě včera ráno zmizely dvě mladá silná včelstva, na rámkové míře 44,8*23,2 v nových úlech ( ve třech nástavkách po 10 rámcích a zakrmeno ). I když mám tuto celkem atypickou míru, ani to mě nezachránilo a podle všeho jsem podpořil nějakého mladého včelaře, co teprve začíná. Práce to byla ale zkušeného zloděje. Napřed si místo obhlédli, to se mi ztratil kuřák... Potom šli najisto a úly roztáhli v řadě aby to nebylo tolik poznat. Je s tím práce a pak se stane tohle... Musím provést lepší bezpečnostní opatření + s GSM zprávou na telefon a to nejen na vůz, ale i na samotné úly. Bohužel nemůžou být jen tak volně venku za této situace. Vždy jsem měl dobrou víru , že včelaři jsou univerzálně absolutně poctiví a čestní lidé, bohužel asi se mezi nimi najde sem tam i černá ovce nebo se to dělá na objednávku ? Nevím, ale takhle bych včelařství pochopitelně podporovat teda nechtěl. Takže si dejte pozor kde máte úly a jak je máte zajištěny.

Z pastování medu není třeba dělat nijaký problém. Podle mě je zbytečné pastovat brzy po vytáčení. Závidím všem, kdo v této době mají na tuto činnost dostatek času. Po dením vytočení všechny vědra dám do štosu, přehodím přes ně folii a dám k nim olejový radiátor a malý větráček. Druhý den všechna vědra otevřu a vidličkou proti přepážce odstaním většinu nečistot. Při troše cviku téměř všechny. Až začne být odbyt, med nahřeju na 45 stupňů potom přecedím přes uhelon a vědro na 13 kg naočkuji asi 2 vrchovatýma lžícema past.medu. Na další várky potom používám vědro se zbytky od minula. Promíchávám asi 5x. Nejdůležitější jsou první dvě a poslední promíchání. Na lahvování med nahřeji asi na 30 stupňů a k nalévání používám běžnou nádobu pod medomet. Mám jí ve seciálním otáčecím stojánku. Zkoušel jsem lecos,ale takto to jde nejrychleji a nejjednodušeji.Nejjednodušší pastování je vrtačkou a hranolem.Jelikož tak zpracovávám hodně medu, odcházela mě vrtačka jedna za druhou, včetně těch značkových s výk. nad 1000 W. Ze zoufalství jsem koupil v OBI za 1200 bourací kladivo. Má asi 300 otáček a je super i když značka ani cena tomu nenasvědčovala. Dokonce se ani při výkonu 7OO W neohřívá.Pak už jen dobrá propagace, ale to už je jiná kapitola. Zdraví Ruda.

Zařízení mám postavené v průjezdu a to tak ľe dvě konve leľí na třech
hřídelích a jedna na nich, takře otočením jednou konví se otočí vąechny tři.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Josef Kouba" <domus/=/cbox.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 02, 2004 5:04 AM
Subject: Re: Pastovaný med


> To je dobrý nápad s pastováním medu v konvi. Jak dlouho takové pastování
> trvá? Provádí se na sluníčku (za tepla) nebo ve sklepě (v chladnu)?
>
> S přáním hezkého dne Josef Kouba
>
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.749 / Virová báze: 501 - datum vydání: 1.9.2004
>
>

Zdravím všechny včelaře.
Nabízím Vám hrubý krystal 24,-/kg, krupici 23,-/kg ( cena je včetně 5% DPH). Odběr ve Střelicích každý den nebo po domluvě včetně dovozu ( tel. č. 603 370 073 )
Při odběru po paletách je možnost další slevy.
S pozdravem Frantová St.

On Wed, 1 Sep 2004, Pavel Dvořáček wrote:

> Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi? Nebudou
> plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.

Nechavam folii i pres zimu, ze zacatku jsem mel pri jarni kontrole plisen
na jednom az dvou zadnich ramcich (pouzivam teplou stavbu). Pak jsem zacal
pouzivat sitovana dna (plne otevrena celou zimu s vyjimkou aerosoloveho
osetreni), otevrena vsechna ocka a na zimu vyndavam posledni 1-2 ramky v
kazdem nastavku. Od te doby s plisni nejsou potize.

Na jare se na folii voda srazi, alespon pro ni vcely namusi ven.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Zkouąel někdo pastovat "ąnekem" ve vrtačce, který pouľívají zedníci na míchání malty v kyblu?

Dobrý den,

potreboval bych spojit vcelstva, ale nikdy jsem to nedelal.
Chtel bych Vas pozadat o radu, jak to udelat nejlépe,
co je dulezite a ceho se vyvarovat.
Dekuji za odpoved a preji hezky den

S pozdravem
Jan Burda

NIJAK7

Komise pro obchod a propagaci se zaměřila jen na úzkou skupinu/družstevníků/,než aby vytvářela podmínky u celé členské základny

Zasedání UV ČSV 18.4.1993
..kolem záměru předsednictva se rozvinula diskuse,po zvážení všech okolností byl návrh na nákup akcii za 9 mil. 800 tisíc Kč společnosti Včela Předboj schválen.
Akcie upsalo 2730 včelařů tj.3,5% členů ČSV s vkladem 2mil 300 tisíc Kč.

K plnému využití výrobní kapacity se rozšíří výroba o zpracování džemu.
Nabídnuto k odkoupení 40 tis konví po 120 Kč

Odprodej konví se projevil ihned při zahájení výkupu.
Projevila se snaha zvýhodnit akcionáře v přednostním vykupování medu
Malé množství volného kapitálu - pozdějším placením dodavatelum.

Zasedání UV ČSV 20.3.1994
zrušilo Komisi pro obchod a propagaci,né pro nečinnost,
ale některá jeji doporučení by poškozovala členy ČSV ve prospěch podnikatelské sféry.
Její členové: Škrla ing, Havlan JUDr, Brožek MUDr,Škopek ing, Nohel ,Holy ing, Hajduškova MUDr .

Setkání s podnikatelskou sférou duben 1994
ČSV při svých možnostech vývozu medu potřebuje od ostatních výkupců informace :kolik medu bylo vykopeno, kolik z toho ještě neprodáno .Proto se předseda Mandík a peroutka obrátil na výkupce,aby každý měsíc zasílali zprávu o cenách,omezení,či zastavení výkupu...
Aktív byl výkupci hodnocen kladně !

Valná hromada Včely Předboj 2.7.1994
byla vykázaná ztráta přes 2 mil.Kč
Přičinou byla neuplná a zavádějící podoba podnikatelského záměru,který neobsahoval rozhodující marketingovou studii pro odbyt medu a ostatních produktů.
Malé množství vykoupeného medu se nakonec ukázalo jako štěstí - v menší ztrátě.

Po valné hromadě byl předseda představenstva a ředitel Tauber odvolán.Na jejich místa nastoupili z Českomoravské kooperativy Brom a Procházka.
Z inciativy ČSV byl z předsednctva odvolán Tauber a na jeho místo pověřena H.Vrabelova.

Je k nepochopení počínání členů ustředního výboru ze zasedání 18.4.1993 kdy schválilo nákup akcii za téměř 10 milionu Kč a zasedání 20.3.1994 kdy schválili zrušení komise některá její doporučení by poškozovala členy ČSV


.....v dobrém franta

XIV. medzinárodná konferencia výzkumníkov a zlepąovateµov vo včelárstve, ktorá sa uskutoční 1. aľ 3. 10.2004 v areali Výstaviska Agrokomplex v Nitre upriamuje pozornos» aj pre konkrétnych zlepąovateµov - vystavovateµov.
Pre týchto zlepąovateµov a vynálezcov z radov českých a slovenských včelárov ako fyzických osôb sú výstavné plochy bezplatné.Pre komerčnú prezentáciu a propagáciuvýrobkov právnických osôb / spoločností s.r.o, akciových spoločností, druľstiev a pod./súk dispozícii priestoty a sluľby za úhradu podµa cenníka:
Slovenskí a českí vystavovatelia:
l. Prenájom krytej plochy počas trvania výstavy 500.-Sk/m2
2.Realizácia expozície v systéme Combi 600.-Sk/m2
3.Prívod elektrickej energie l 000.-Sk/odber do 2 kW
G.K.

Nebyl jste někdo ve Stříbře?
Nemohl by někdo podat pár informací o zajímavostech, nebo neudělal někdo nahrávku?
Díky Honza
www.sweb.cz/jjvcela

Mám raľenou kovovou mříľku s čtvercovými oky 8x8mm, tj. úhlopříčkou cca 11,4mm. Odolá to i rejskům?

Tomáą

Folii přestávám jiľ pouľívat a přecházim na plexi sklo Má hned několik
výhod 1.lépe se bere do ruky, 2.neleľí na rámku a není tudíľ přilepeno
(tady tedy při odtrľení vyprovokuji včely k útoku), 3.ři fumigaci tady lépe
prochází kouř, 4 z téhoľ důvodu neplesniví ani rámky v zimě. Osobně si
myslím, ľe úvahy o dřevjeném strúpku jsou neodůvodněné nebo» dřevo je celé
potaľené propolisem s stůpek je jím i celý utěsnen. i toto můľe včelám
uąetřit mnoho práce s utěsňování úlu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, September 02, 2004 10:14 PM
Subject: Re: Strupkova folie v zime


On Wed, 1 Sep 2004, Pavel Dvořáček wrote:

> Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi? Nebudou
> plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.

Nechavam folii i pres zimu, ze zacatku jsem mel pri jarni kontrole plisen
na jednom az dvou zadnich ramcich (pouzivam teplou stavbu). Pak jsem zacal
pouzivat sitovana dna (plne otevrena celou zimu s vyjimkou aerosoloveho
osetreni), otevrena vsechna ocka a na zimu vyndavam posledni 1-2 ramky v
kazdem nastavku. Od te doby s plisni nejsou potize.

Na jare se na folii voda srazi, alespon pro ni vcely namusi ven.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

OK Dobrý nápad. Jak to vychází cenově? Nak olik příjde plexisklo na jedenúl?

S přáním hezkého dne Josef Kouba

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 06, 2004 8:41 PM
Subject: Re: Strupkova folie v zime


> Folii přestávám jiľ pouľívat a přecházim na plexi sklo Má hned několik
> výhod 1.lépe se bere do ruky, 2.neleľí na rámku a není tudíľ přilepeno
> (tady tedy při odtrľení vyprovokuji včely k útoku), 3.ři fumigaci tady
lépe
> prochází kouř, 4 z téhoľ důvodu neplesniví ani rámky v zimě. Osobně si
> myslím, ľe úvahy o dřevjeném strúpku jsou neodůvodněné nebo» dřevo je celé
> potaľené propolisem s stůpek je jím i celý utěsnen. i toto můľe včelám
> uąetřit mnoho práce s utěsňování úlu.
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiri Borik" <jiri.borik/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, September 02, 2004 10:14 PM
> Subject: Re: Strupkova folie v zime
>
>
> On Wed, 1 Sep 2004, Pavel Dvořáček wrote:
>
> > Dotaz. Je vhodne nechat na strupku folii z PVC i v zimnim obdobi?
Nebudou
> > plesnivet ramky ? Jak to je ? Dekuji za odpoved.
>
> Nechavam folii i pres zimu, ze zacatku jsem mel pri jarni kontrole plisen
> na jednom az dvou zadnich ramcich (pouzivam teplou stavbu). Pak jsem zacal
> pouzivat sitovana dna (plne otevrena celou zimu s vyjimkou aerosoloveho
> osetreni), otevrena vsechna ocka a na zimu vyndavam posledni 1-2 ramky v
> kazdem nastavku. Od te doby s plisni nejsou potize.
>
> Na jare se na folii voda srazi, alespon pro ni vcely namusi ven.
>
> Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.749 / Virová báze: 501 - datum vydání: 1.9.2004

Plech, i z měkkých kovů, jako je hliník nebo zinek, neprohryľou, pokud je
tlustąí neľ cca 0,5 mm. Ale 8 mm dírou rejsek asi jeątě proleze.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Kohoutek Tomáą" <Tomas.Kohoutek/=/lfp.cuni.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 06, 2004 11:25 AM
Subject: Mříľka na zimu


Mám raľenou kovovou mříľku s čtvercovými oky 8x8mm, tj. úhlopříčkou cca
11,4mm. Odolá to i rejskům?

Tomáą

Z toho, ľe propolis je částečně rozpustný ve vodě vyplývá, ľe vlhkost z úlu
vstupuje do dřeva, i kdyľ je potaľeno propolisem. Otázka je jak moc.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menąík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 06, 2004 8:41 PM
Subject: Re: Strupkova folie v zime


> Folii přestávám jiľ pouľívat a přecházim na plexi sklo Má hned několik
> výhod 1.lépe se bere do ruky, 2.neleľí na rámku a není tudíľ přilepeno
> (tady tedy při odtrľení vyprovokuji včely k útoku), 3.ři fumigaci tady
lépe
> prochází kouř, 4 z téhoľ důvodu neplesniví ani rámky v zimě. Osobně si
> myslím, ľe úvahy o dřevjeném strúpku jsou neodůvodněné nebo» dřevo je celé
> potaľené propolisem s stůpek je jím i celý utěsnen. i toto můľe včelám
> uąetřit mnoho práce s utěsňování úlu.
>
> Pepan

Tento námět se zde dost často opakuje, zapátrej v archivu konference. V kostce se dá shrnout:
1. nástavky z různých včelstev poloľit na sebe, mezi ně vloľit noviny - jeden list bohatě postačí.
2. noviny na několika místech lehce probodni.
3. pokud ti nezáleľí, kterou matku si spojené včelstvo ponechá, nemusíą uľ nic dělat. V opačném případě odstraň před spojením neľádoucí matku.
4. poté, co se včelky prokouąou novinama (přečtou si je), můľeą zbytky novin odtranit a dr» ze dna vymést.
To» vąe, je to metoda, která funguje spolehlivě.
Zdraví Pavel


> potreboval bych spojit vcelstva, ale nikdy jsem to nedelal.

> Folii přestávám jiľ pouľívat a přecházim na plexi sklo

Výborný nápad. Jak dlouho už to zkoušíte? Kde se dá sehnat plexi za rozumnou cenu?

mp

Také by mně zajímala cena plexi. Tomáš.

Také by mě zajímala cena plexi. Tomáš.

Pro kolegy co pastují vrtačkou: Dobrou chuť. K nenahraditelným stopovým prvkům v medu jste si přidali i stopové mn. jedovatého kadmia, měďi, oxidující železo a uhlíkaté (chutné) nečistoty z ubroušených uhlíků vrtačky.
Skoro jako Waldhonig. Závidím vašim zákazníkům.

Dříve bývalo plexi z polystyrenu.Nereaguje s acetonem z fumigace?Co je na plexi prodyšného a jak zabranuje plesnivění?Jak je umístěné,že ho včely nepřitmelí?Já mám totiž nahoře "podložku do podmetu" a tu dost přitmelují a kdyby nebyla ohebná-což plexi není,těžko bych jí sundaval.Zatím zkouším na zimu klasiku-polystyrenovou desku o něco menší a zasazenou v silonové sítce,kterou přeci jenom nějaká vlhkost ode stran odejde a včelky nemohou ven a ani nemohou vykusovat polystyren.V 5ti se to osvědčilo,poprvé nebyly letos plesnivé,ale ve třech již méně.Jedny byly zase plesnivé a ve dvou se škvírkou dostali nad polystyren a začali ho dolovat.Na zimu jsem upravil mezeru a uvidím.To plesnivění mne fakt s..e.Každé jaro mne stojí několik souší a navíc musím do holek i když "potřebují pro svou práci klid".

Sehnat plexisklo? - není problém.

http://www.az-plastik.cz/index.php?ac=menu&idm=1&LAN=cz&uin=9ce46cf2f0ad65b9fa

Dotaz:
> potřeboval bych plexiskla jako kryt horní strany včelího úlu (20 - 30 ks). Bylo by možné si u vás objednat čtverce plexiskla o rozměru asi 460 x 460 mm.
> Kolik by to stálo?

Odpověď:
takové věci děláme na počkání do hodiny, cena 1 ks bez DPH z plexi tl. 3 mm činí cca 198,--Kč.

predpokladam pan Tvrznik, ze predavate nejake ine pastovacie zariadenie.:-)

Matej




"P.TvrznĂ­k"
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Pastování medu
07.09.2004
08:03
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pro kolegy co pastují vrtačkou: Dobrou chuť. K nenahraditelným stopovým
prvkům v medu jste si přidali i stopové mn. jedovatého kadmia, měďi,
oxidující železo a uhlíkaté (chutné) nečistoty z ubroušených uhlíků
vrtaÄŤky.
Skoro jako Waldhonig. Závidím vašim zákazníkům.

lepsie ako vrtacky su akumulatorove srobovacky. Su stavane na male obratky
a nemaju problemy s prehrievanim. Jednu a tu istu uz pouzivam 6 rokov. /
rocne pastujem 5 - 7 konvi /.

Matej



Jelikoľ tak
zpracovávám hodně medu, odcházela mě vrtačka jedna za druhou, včetně těch
značkových s výk. nad 1000 W. Ze zoufalství jsem koupil v OBI za 1200
bourací kladivo. Má asi 300 otáček a je super i kdyľ značka ani cena tomu
nenasvědčovala. Dokonce se ani při výkonu 7OO W neohřívá.Pak uľ jen dobrá
propagace, ale to uľ je jiná kapitola. Zdraví Ruda.

nie ste prvy ani posledny. V zime mi zmizli dve vcelstva - zostali len
strechy - asi ma maringotku alebo vcelin a na tej istej vcelnici v lete tri
odlozence. Najprv jeden s neoplodnenou matkou. Ked to zistil tak o dve noci
neskor dalsie dva aj s mladymi matkami - musel predsa do prveho odlozenca
doplnit matku. :-)
Potom som tam dalsi den zostal dlhsie / a auto schoval / a prisiel jeden
mlady vcelar obzerat. A tak sme chvilu podebatovali, napisal som si jeho
SPZ o odvtedy mam pokoj.
Teda zatial, musim si poklepat na drevo ... .

Matej




Jaroslav
Vodièka An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<jar.vod/=/voln Kopie:
y.cz> Thema: kráde vèelstev

03.09.2004
18:56
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Není o čem diskutovat, ale jen jsem chtěl oznámit, že někdo řádí v okolí
Brna, v Rajhradě u Brna ukradli včelařovi 10 včelstev – jen obsah bez úlů
na rámkové míře 42*27,5 cm .
Mě včera ráno zmizely dvě mladá silná včelstva, na rámkové míře 44,8*23,2 v
nových úlech ( ve třech nástavkách po 10 rámcích a zakrmeno ). I když mám
tuto celkem atypickou míru, ani to mě nezachránilo a podle všeho jsem
podpořil nějakého mladého včelaře, co teprve začíná. Práce to byla ale
zkušeného zloděje. Napřed si místo obhlédli, to se mi ztratil kuřák...
Potom šli najisto a úly roztáhli v řadě aby to nebylo tolik poznat. Je s
tím práce a pak se stane tohle... Musím provést lepší bezpečnostní opatření
+ s GSM zprávou na telefon a to nejen na vůz, ale i na samotné úly. Bohužel
nemůžou být jen tak volně venku za této situace. Vždy jsem měl dobrou víru
, že včelaři jsou univerzálně absolutně poctiví a čestní lidé, bohužel asi
se mezi nimi najde sem tam i černá ovce nebo se to dělá na objednávku ?
Nevím, ale takhle bych včelařství pochopitelně podporovat teda nechtěl.
Takže si dejte pozor kde máte úly a jak je máte zajištěny.

Letos poprvé zkouším včelařit v úlu p. Kolomého.Je dobré mít přes zimu otevřené zasíťované dno, nebo jej uzavřít? Tomáš

Od fumigace do odběru měli v lednu mám na dně podloľku, potom uľ po celý zbytek roku jej nechávám nezakryté.
Pavel


> Letos poprvé zkouąím včelařit v úlu p. Kolomého.Je dobré mít přes zimu
> otevřené zasí»ované dno, nebo jej uzavřít? Tomáą

Dotaz- nemáte někdo zkušenosti s regulací teploty ve ztekucovacím zařízení, či spíše v boxu. Mám představu nějaké el.stavebnice digitální regulace, protože hystereze u klasického bojlerového termostatu se mi zdá pro účely ztekucování medu poněkud velká. Koukal jsem na conrada, ale tam je to docela drahé(teplotní regulace s digitálním teploměrem je za cca 1600,-Kč). Nemáte tip na nějaké levnější řešení. Uvítám i nějaké tipy na stavbu celého boxu. Díky.
Pavel Benda

>Musím provést lepší bezpečnostní opatření + s GSM zprávou na telefon a to nejen na vůz, ale i na samotné úly. Bohužel nemůžou být jen tak volně venku za této situace.

To by bylo výborné. Uvažuju o tom také. Jde to ale na stanovišti, kde není el. proud? Jenom na nějaké baterie, které by se nemusely často dobíjet? Elektrice nerozumím, ale něco takového bych si chtěl také pořídit. Mohl by jste takové zabezpečovací zařízení vyrábět.
Tonda.

>To by bylo výborné. Uvažuju o tom také. Jde to ale na stanovišti, kde není el. proud? Jenom na nějaké baterie, které by se nemusely často dobíjet? Elektrice nerozumím, ale něco takového bych si chtěl také pořídit. Mohl by jste takové zabezpečovací zařízení vyrábět.
>Tonda.

Vysnít i udělat se dá ledacos: dobíjení aku ze slunečních panelů, pohybová čidla, gsm signalizace, infrakamery. Ale předpokládejte, že zloději přijdou v noci, připraví se, pracují rychle a ukradnou vám i ta drahá zařízení. Aby to vůbec nějak fungovalo, tak to levné nebude. Stihnete tam vy nebo policie přijet včas? Myslíte, že se s vámi zloději budou bavit v rukavičkách? Nebo to třeba spustí nějaké zvíře. Nakonec to v lepším případě skončí na půdě.
Eman

>Vysnít i udělat se dá ledacos: dobíjení aku ze slunečních panelů, pohybová čidla, gsm signalizace, infrakamery. Ale předpokládejte, že zloději přijdou v noci, připraví se, pracují rychle a ukradnou vám i ta drahá zařízení. Aby to vůbec nějak fungovalo, tak to levné nebude. Stihnete tam vy nebo policie přijet včas? Myslíte, že se s vámi zloději budou bavit v rukavičkách? Nebo to třeba spustí nějaké zvíře. Nakonec to v lepším případě skončí na půdě.

Počítám, aby to bylo cenově ještě dostupné. Zařízení by bylo v boudě pod zámkem. Venku jenom čidla. Než by se dovnitř dostali, stačilo by mne to informovat. Přijet bych tam asi stačil. Mám to asi 300 m. Zvíře to spustit nemůže. Na čidla jsou filtry, které tomu zamezí.
Tonda.

Hystereze kapilárového (bojlerového) termostatu je pro ztekucování naprosto vyhovující, protože celé zažízení má značnou tepelnou setrvačnost. Tedy vůbec nevadí dočasné přehřátí vzduchu v ohřívací komoře.
Osobně používám vařazenou ledničku, která ma na dně železný stojánek na konev, pod kterým je umístěna (vyřazená) plotýnka z elektrického sporáku ovládaná zmíněným termostatem (200Kč).

Spojuju už léta oddělky s vybranými "slabochy" právě přez noviny a každému tvrdím, že si včely vyberou mladou matku. Letos jsem na začátku snůšky ze slunečnice zkušebně spojil 15 včelstev s oddělky nikoliv přez noviny ale přez mřížku. Dnes jsem likvidoval krmný prostor s kbelíky a kontroloval kladení matek u těchto spojených včelstev. Ostraňoval jsem dělící mateří mřížky a výsledek byl zajímavý:
z 15 včelstev u 7 kladly ještě obě matky, u 3 kladla jen stará matka dole a pouze u 5 kladla pouze mladá matka v horním nástavku.
Musím tedy své tvrzení napříště značně upravit, v přírodě není nic 100%. Ve všech případech však včelstvům omlazení alespoň včelami značně pomohlo.
Zdravím Honza

Já kupuji plexi v obi za 500 kč a uříznu z něj 3 ks

Pepan

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 07, 2004 9:19 AM
Subject: Re: Strupkova folie v zime


> Sehnat plexisklo? - není problém.
>
>
http://www.az-plastik.cz/index.php?ac=menu&idm=1&LAN=cz&uin=9ce46cf2f0ad65b
> 9fa
>
> Dotaz:
> > potřeboval bych plexiskla jako kryt horní strany včelího úlu (20 - 30
> ks). Bylo by moľné si u vás objednat čtverce plexiskla o rozměru asi 460 x
> 460 mm.
> > Kolik by to stálo?
>
> Odpověď:
> takové věci děláme na počkání do hodiny, cena 1 ks bez DPH z plexi tl. 3
mm
> činí cca 198,--Kč.
>

Vrch zatmeli a utěsní vľdycky. Odvětrávání se děje očky ,dnem a mor.
univerzálú mám sítko na česnovém a krmném kanálu ze zadu.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Havl?k" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 07, 2004 8:47 AM
Subject: Re: Strupkova folie v zime


> Dříve bývalo plexi z polystyrenu.Nereaguje s acetonem z fumigace?Co je na
> plexi prodyąného a jak zabranuje plesnivění?Jak je umístěné,ľe ho včely
> nepřitmelí?Já mám totiľ nahoře "podloľku do podmetu" a tu dost přitmelují
a
> kdyby nebyla ohebná-coľ plexi není,těľko bych jí sundaval.Zatím zkouąím na
> zimu klasiku-polystyrenovou desku o něco menąí a zasazenou v silonové
> sítce,kterou přeci jenom nějaká vlhkost ode stran odejde a včelky nemohou
> ven a ani nemohou vykusovat polystyren.V 5ti se to osvědčilo,poprvé nebyly
> letos plesnivé,ale ve třech jiľ méně.Jedny byly zase plesnivé a ve dvou se
> ąkvírkou dostali nad polystyren a začali ho dolovat.Na zimu jsem upravil
> mezeru a uvidím.To plesnivění mne fakt s..e.Kaľdé jaro mne stojí několik
> souąí a navíc musím do holek i kdyľ "potřebují pro svou práci klid".
>

Po devadesátém roce jsem koupil díky módě stavět skleníky z flaąek, nějakou
stovku flaąek od okurek a začal jsem je pouľívat jako výměnné obaly na med,
ale i pro skladování medu. Ztekucování medu v těch flaąkách jsem vyřeąil
takto.
Pouľil jsem topnou elektrickou kostku z tchajvanu, prodávala se před cca 10
lety. Obsahuje ventilátor, který prohání vzduch přes tři topná tělesa
zapojená paralelně o celkovém výkonu podle ątítku 1600 Wattů. Kostku jsem
doplnil bimetalovým termostatem, původně určeným na výměnu do bojleru, tak,
aby ventilátor běľel pořád a termostat spínal jen topná tělesa. Zařízení
jsem umístil do obyčejného plastového 50litrového vědra, kromě toho se tam
vejdou tři flaąky od okurek s medem. Ukázalo se, ľe 1600 wattů je moc,
teplota stěna vědra na místě, kde zevnitř foukal vzduch dosáhla rychle tak
60 st. C, proto jsem paralelní zapojení topných těles v kostce přepojil na
sériové, topné těleso pak má výkon cca 200 wattů. Na stupnici termostatu mám
uľ dlouho nadstaveno 45 stupňů. Zvenku vědro izoluji starými ručníky. Pokud
chci med z flaąek jenom vylít a nevadí mi netekuté hroudy v medu, trvá to
tak 12 hodin. Pokud chci smíchat třeba dvě flaąky květového medu a jednu
tmavého, trvá rozehřátí tak 24 - 36 hodin a flaąky se musí občas otočit,
protoľe strana u stěny vědra se ztekucuje hůře. Teplý med je dobře tekutý,
ale je pořád zakalený, protoľe obsahuje nerozpuątěné krystalky. V pohodě ho
rozmíchávám několikerým přelévaním z flaąky do flaąky. Ze tří flaąek tuhého
medu udělám dvě plné a jednu neplnou flaąku míchaného medu a něco zbytkového
medu s nečistotami a pěnou. Zařízení mi stačí a jsem s ním spokojen. Málokdy
chce někdo více neľ dvě flaąky medu za dva dny.
Nevýhody se ukázaly tyto.
1- Běľné ventilátory při teplotě 40 - 50 st. C vydrľí odhaduji maximálně
několik stovek hodin provozu. Originální vydrľel tak 5 let, druhý od jiného
azijského výrobce asi tři, nyní pouľívám z ąuplíku hliníkový, jeątě
"socialistický" ventilátor z Mezu Náchod, který má ale odliąné rozměry a je
proto přidrátován zvenku ke kostce a zatím funguje.
2- Cirkulací vzduchu ventilátorem ve vědru dochází k jeho obohacování
"smradíky", moľná z plastů, nebo z jiskření ventilátoru. Přes sklo to ale
zaručeně neprojde a na hrdla flaąek dávám zásadně hliníková víčka, ne
plastová.
3- Určitá provizornost zařízení včetně pouľité tepelné izolace a tím určitá
nebezpečnost.

Pokud by byl zájem a někdo chtěl něco podobného (a na vlastní nebezpečí)
vytvořit, můľu udělat snímky a po vyfocení filmu ( cca nějaký týden)
zveřejnit někde na webu.

Co se týká přehřátí, taky hodně záleľí asi na místě, kde je umístěno čidlo
termostatu. Na rozehřívání jedné hliníkové konve medu by podle mne byl
optimální tak výkon 600 wattů. Plotýnku bych asi nepouľil, vzal bych asi
obyčejné 100 wattové ľárovky. 8 ľárovek zapojených pro vyąąí ľivotnost
sériově do dvojic a rozmístěných kolem konve by mělo mít výkon asi těch 600
wattů. Ventilátor uvnitř by stejnoměrnost teploty jeątě zlepąil.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 07, 2004 7:50 PM
Subject: Re: Ztekucovací zařízení


> Hystereze kapilárového (bojlerového) termostatu je pro ztekucování
naprosto
> vyhovující, protoľe celé zaľízení má značnou tepelnou setrvačnost. Tedy
> vůbec nevadí dočasné přehřátí vzduchu v ohřívací komoře.
> Osobně pouľívám vařazenou ledničku, která ma na dně ľelezný stojánek na
> konev, pod kterým je umístěna (vyřazená) plotýnka z elektrického sporáku
> ovládaná zmíněným termostatem (200Kč).

On Tue, 7 Sep 2004, P.Tvrzník wrote:

> Pro kolegy co pastují vrtačkou: Dobrou chuť. K nenahraditelným stopovým
> prvkům v medu jste si přidali i stopové mn. jedovatého kadmia, měďi,
> oxidující železo a uhlíkaté (chutné) nečistoty z ubroušených uhlíků
> vrtačky.

No pořídit si specializované míchadlo s asynchronním motorem na běľné
mnoľství medu u malovčelaře je poněkud luxusní záleľitost. Takľe bych
pohon vrtačkou nezatracoval. Chutná nečistota s ubrouąených uhlíků je spíą
teorie, pokud by uhlíky ubývaly takovým tempem, nestíhal bych při práci s
vrtačkou v dílně uhlíky doplňovat. Zatím jsem to nedělal ani jednou.

Co jeątě nebylo zmíněno, je prach a jiné nečistoty, které mohou padat ze
sklíčidla. Dá se to vyřeąit po upnutí míchadla omotáním vąech otvorů a
mezer ve sklíčidle lepicí páskou.

Co se týká kovového míchadla, kromě zmiňovaných těľkých kovů je problém i
v tom, ľe míchá aľ moc dobře (pokud to utáhne vrtačka, lze napastovat i
téměř ztuhlý květový med) a zamíchává do medu přílią vzduchu. V tuľąím
medu pak bubliny zůstanou a med má větąí tendenci kvasit.

Pouľívám po různých pokusech uľ dvě sezony dřevěný hranol s kovovým
ąestihranem do sklíčidla a je to funkční řeąení.

Jiří Bořík <jiri.borik/=/volny.cz>

Na strop používám po celý rok igelit. Výhoda - je levný. Nevýhoda - kde co se do něj zakousne. Letos jsem poprvé použil plexi folii (slídu), asi 0,5 mm za 40,- z Bělehradské. Není to špatný.

V Lovosicích je krystal za 23 Kč včetně DPH

Něco se snad prodává i komerčně. Viděl jsem to dokonce v tom nabídkovém
katalogu, co obchodní domy háľí do schránek po tunách.
Mělo to pohybové čidlo a něco so odeslílá sms-ky. Ale jelikoľ to musí mít
nějaké telefonní číslo, aby to dokázalo odesílat sms, tak to stejně jde
řádově do tisícovek. Připojovací licence na go nebo twist nebo oskara je
kolem 2000.
Ale i tak pokud vím, tak ty čidla myą nespustí, ale pes nebo kuna uľ asi jo.
V místnosti s tím není problém, ale v přírodě to bude určitě komplikovanějąí
. Myslím, ľe tohle ty filtry nezvládnou.
Pokud vím, tak má podobné čidlo i spínač osvětlení přes čidlo pohybu a pokud
se před tím prochází kočka (to vím z vlastní zkuąenosti) tak jí to
spolehlivě svítí na cestu :o)!
Taky by se mi to líbilo. Ikdyľ mi zatím vykradli jen boudu a to dvakrát, tak
za tu spouą» co po sobě zanechali bych někomu zakroutil krkem.
Policajtům to ani nemá cenu hlásit. To je pakáľ která nikdy nic nevyřeąila,
jen mě nechají hodinu čekat, neľ někdo vůbec jeví snahu něco sepsat. Mám
pocit, ľe uľ v tom okamľiku mají nachystaný daląí dopis s tím, ľe nic
nezjistili a ľe případ odkládají.
Takľe asi je nejlepąí velkej pes, pořádná flinta (chyběj tu americký zákony
:o) - to bych mu hled ustřelil palici), nebo ľeleza na medvěda!

Zdraví
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 07, 2004 1:39 PM
Subject: Re: kráde včelstev


>Vysnít i udělat se dá ledacos: dobíjení aku ze slunečních panelů, pohybová
čidla, gsm signalizace, infrakamery. Ale předpokládejte, ľe zloději přijdou
v noci, připraví se, pracují rychle a ukradnou vám i ta drahá zařízení. Aby
to vůbec nějak fungovalo, tak to levné nebude. Stihnete tam vy nebo policie
přijet včas? Myslíte, ľe se s vámi zloději budou bavit v rukavičkách? Nebo
to třeba spustí nějaké zvíře. Nakonec to v lepąím případě skončí na půdě.

Počítám, aby to bylo cenově jeątě dostupné. Zařízení by bylo v boudě pod
zámkem. Venku jenom čidla. Neľ by se dovnitř dostali, stačilo by mne to
informovat. Přijet bych tam asi stačil. Mám to asi 300 m. Zvíře to spustit
nemůľe. Na čidla jsou filtry, které tomu zamezí.
Tonda.

V prubehu letosniho roku jsem cca 200 kg zpastovaneho medu v 45kg barelech nestihl stocit. Na konci srpna jsem se domluvil s jedním lihnarem drubeze, ktery tou dobou ma desinfikovane lihne a celou varku umistili do jedne ze tri lihni, termostat na 45 stupnu Celsia a za cca 30 hodin jsem ztocil tekuty med.

>Ale i tak pokud vím, tak ty čidla myą nespustí, ale pes nebo kuna uľ asi jo.

Když je filtr na čidlech, nespustí prý alarm ani srna.
To, že by to stálo několik tisíc by nevadilo. Škody by mohly být větší. Jenom vědět, co koupit a jak to zapojit. Hlavní problém bude asi zdroj napětí.
Tonda.

Zabezpečení včelstev je asi na deląí diskuzi. Stanoviątě je obvykle na
nějakém liduprázdném místě, takľe nic nebrání "váľnému" zájemci si včelstva
obhlídnout a následně přijet s potřebným nářadím a přívěsem, překonat
zabezpečení a "nakoupit". Proti tomu se snad dá chránit jedině
zabezpečovacím zařízením toho typu, které určí okamľitou polohu úlu.
Zařízení by nemělo být větąí neľ řekněme vlaąský ořech, aby ąlo v úlu
schovat a nemělo by být draľąí neľ řekněme 2-3 kila medu. Dneska je to pořád
jeątě scifi.

Co takhle nějak označkovat jednotlivé nadstavky a rámky? Rámky třeba nějakým
ľhavým ekvivalentem cejchu na dobytek, nadstavky zvenku nebo zevnitř
nějakým reliefem o hlouhce cca 2 mm třeba horní frézkou, nebo rozľhavenou
pájkou přes nějakou plechovou ąablonu atd. Prostě něco, co odstranit by
chvíli trvalo a co by třeba včelařský důvěrník, který přijde ke zloději
fumigovat, nebo na jaře natírat plod, hned jasně identifikoval.

Určité zabezpečení by mohlo být, kdyby se třeba dno úlu přiąroubovalo k
podstavci. "Zájemce o včelstva" by pak musel jít s klíčem (a asi kuklou) pod
podstavec, aby ty ąrouby odąrouboval. Mohly by to být nějaké ąrouby s
atypickou hlavou, aspoň imbusovou.
Jinak předchozí úly, zadováky ąly jednoduąe zamknout jednou kladkou,
univerzály tak dvěma, u nadstavků z principu jejich stavby to jednoduąe
nejde. Zkouąel jsem něco vymyslet, ale vąechno, co mně napadlo, bylo buď
drahé nebo nepraktické popřípadě obojí. Vyrobil jsem několik nadstavků, kde
uvnitř v rozích byla instalační liąta cca 10 x 20 mm jako vedení pro lanko
nebo drát pro svázání nadstavků a zamknutí úlu nahoře ve víku, ale nakonec
pro obtíľe při manipulaci se včelstvy jsem dále nepokračoval.

R. Poláąek


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnoąt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 08, 2004 9:46 AM
Subject: Re: kráde včelstev


> Něco se snad prodává i komerčně. Viděl jsem to dokonce v tom nabídkovém
> katalogu, co obchodní domy háľí do schránek po tunách.
> Mělo to pohybové čidlo a něco so odeslílá sms-ky. Ale jelikoľ to musí mít
> nějaké telefonní číslo, aby to dokázalo odesílat sms, tak to stejně jde
> řádově do tisícovek. Připojovací licence na go nebo twist nebo oskara je
> kolem 2000.
> Ale i tak pokud vím, tak ty čidla myą nespustí, ale pes nebo kuna uľ asi
jo.
> V místnosti s tím není problém, ale v přírodě to bude určitě
komplikovanějąí
> . Myslím, ľe tohle ty filtry nezvládnou.
> Pokud vím, tak má podobné čidlo i spínač osvětlení přes čidlo pohybu a
pokud
> se před tím prochází kočka (to vím z vlastní zkuąenosti) tak jí to
> spolehlivě svítí na cestu :o)!
> Taky by se mi to líbilo. Ikdyľ mi zatím vykradli jen boudu a to dvakrát,
tak
> za tu spouą» co po sobě zanechali bych někomu zakroutil krkem.
> Policajtům to ani nemá cenu hlásit. To je pakáľ která nikdy nic
nevyřeąila,
> jen mě nechají hodinu čekat, neľ někdo vůbec jeví snahu něco sepsat. Mám
> pocit, ľe uľ v tom okamľiku mají nachystaný daląí dopis s tím, ľe nic
> nezjistili a ľe případ odkládají.
> Takľe asi je nejlepąí velkej pes, pořádná flinta (chyběj tu americký
zákony
> :o) - to bych mu hled ustřelil palici), nebo ľeleza na medvěda!
>
> Zdraví
> Arnoąt
>
> ----- Original Message -----
> From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 07, 2004 1:39 PM
> Subject: Re: kráde včelstev
>
>
> >Vysnít i udělat se dá ledacos: dobíjení aku ze slunečních panelů,
pohybová
> čidla, gsm signalizace, infrakamery. Ale předpokládejte, ľe zloději
přijdou
> v noci, připraví se, pracují rychle a ukradnou vám i ta drahá zařízení.
Aby
> to vůbec nějak fungovalo, tak to levné nebude. Stihnete tam vy nebo
policie
> přijet včas? Myslíte, ľe se s vámi zloději budou bavit v rukavičkách? Nebo
> to třeba spustí nějaké zvíře. Nakonec to v lepąím případě skončí na půdě.
>
> Počítám, aby to bylo cenově jeątě dostupné. Zařízení by bylo v boudě pod
> zámkem. Venku jenom čidla. Neľ by se dovnitř dostali, stačilo by mne to
> informovat. Přijet bych tam asi stačil. Mám to asi 300 m. Zvíře to spustit
> nemůľe. Na čidla jsou filtry, které tomu zamezí.
> Tonda.
>

Běľně se pouľívá bezúdrľbový gelový olověný akumulátor. Hmotnost od půl kg,
napětí 6 nebo 12 V, cena od stovky výąe podle kapacity a ľivotnosti.

R Poláąek

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 08, 2004 10:51 AM
Subject: Re: kráde včelstev


> To, ľe by to stálo několik tisíc by nevadilo. ©kody by mohly být větąí.
> Jenom vědět, co koupit a jak to zapojit. Hlavní problém bude asi zdroj
> napětí.
> Tonda.

Také pouľívám lahve od okurek jak ke krmení, tak i skladování medu v menąím
mnoľství. Mám s tím dobré zkuąenosti.
Moje ľena má na zavařování hrnec z bývalé NDR, který má topné těleso a
termostat. Vejdou se do něj tři lahve. Na dno se dá trochu vody a nastaví
teplota 45 stupňů a funguje to perfektně.

S přáním hezkého dne Josef Kouba


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.754 / Virová báze: 504 - datum vydání: 6.9.2004

>Letos jsem poprvé použil plexi folii (slídu), asi 0,5 mm za >40,- z Bělehradské. Není to špatný.

To asi nebude slída ani plexi ale nějaký čirý PVC Durofol za tu cenu:
http://www.rempohol.cz/frame4.htm. Jedna příslušná folie vyjde asi na 20 Kč.
Plexi se mi zdá na tento účel dost drahý. Za cenu jednoho "plexi okénka" já vyrobím celý úl ze styroduru i s jedním plemenáčem.

>Moje ľena má na zavařování hrnec z bývalé NDR, který má topné >těleso a termostat. Vejdou se do něj tři lahve. Na dno se dá >trochu vody a nastaví teplota 45 stupňů a funguje to >perfektně.

Moje žena měla (letos se po 20 letech porouchala) zase pračku z NDR, kterou jsme používali i na zavařování. Nalil jsem tam horkou vodu 50 C a termostatem ji udržoval na 45-50 C. Med byl rychle ztekucen. Zdálo se mi, že v teplé vodě to šlo rychleji, než ve vzdušném tepelném boxu (systém Jindra), ale neměřil jsem to. Radek by na to mohl mít teorii.

Zajímalo by mne jaký je to styrodur a kolik stojí?

Milan Čáp


> >Letos jsem poprvé pouľil plexi folii (slídu), asi 0,5 mm za >40,- z
> Bělehradské. Není to ąpatný.
>
> To asi nebude slída ani plexi ale nějaký čirý PVC Durofol za tu cenu:
> http://www.rempohol.cz/frame4.htm. Jedna přísluąná folie vyjde asi na 20
> Kč.
> Plexi se mi zdá na tento účel dost drahý. Za cenu jednoho "plexi okénka"
já
> vyrobím celý úl ze styroduru i s jedním plemenáčem.
>