78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- MartinP (78.80.245.69) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66348) (66351)
Ano, zde se neshodneme.Já osobně totiž nejsem přesvědčen o tom, že jim včely postupně odumřou. U části to platit může, ovšem bude významná tzv "vytrvalá část", která si i přes zvýšené úhyny bude neustále nějakým způsobem doplňovat včelstva (sbírání rojů, tvorba oddělků přes rojové matečníky atd) a bude svými promořenými včelstvy zamořovat široké okolí, takže i když se včelaři v jeho okolí budou se vší odpovědností starat, tak bude veliké riziko hraničící s jistotou, že právě z těchto nijak neošetřovaných včelstev bude probíhat reinvaze. Bezesporu by toto vedlo i k velmi zhoršeným vztahům mezi takovými včelaři.
.......................................................
Brinislav Gruna
A pak je tu skupina včelařů, kteří na vše kašlou a když nebude vyšetření a léčení povinné, tak nic dělat nebudou. Tady se asi neshodneme, ale tyto držitele včelstev bych přiřadil k populaci divoce žijících rojů a nechal bych je postupně odumřít i s rizikem, že to krátkodobě zhorší situaci. Podle mého názoru úhyn je nejlepší učitel. Z hlediska dlouhodobého se to asi vyplatí.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66353
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.14) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66347) (66349) (66350)
Tak to je u vás vše, jak má být. U nás to tak není. Znám ale jen jednoho privátního veterináře, ke kterému chodím pro recept. Má vše na kočky, psy, ale pro včely ne. Je to ale asi jen věc nabídky a poptávky. Budou-li včelaři léky požadovat, budou skladem.
Broněk
-----------------
Ale to u nás lze i teď, veterinář má skladem běžný sortiment,
pochopil jsem to "mimo veterináře"
VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66352
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.14) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66348)
Také mám pocit, že se blížíme shodě. Souhlasím, že ne všichni včelaři by zvládli přechod na samostatnou péči o zdraví včel bez vyšetření měli. Pro tyto případy by mohlo být zachována možnost dobrovolného vyšetření měli. Třeba i se státní dotací. Budou to většinou včelaři, kteří hůř vidí nebo roztoče v životě neviděli. Takoví většinou také zimují jednoprostorově a výsledky zimní měli by dávaly smysluplné údaje. Bez výhrad bych také souhlasil, pokud by se včelaři v místním spolku usnesli, že si společně nechají vyšetřit měl a tím si učiní zimní měl povinnou pro své členy.
Nevidím ale žádný smysl, aby si samostatní včelaři, kteří jsou schopni si sami spočítat roztoče kdykoliv během roku, odevzdávali spad k laboratornímu vyšetření na kleštíky.
A pak je tu skupina včelařů, kteří na vše kašlou a když nebude vyšetření a léčení povinné, tak nic dělat nebudou. Tady se asi neshodneme, ale tyto držitele včelstev bych přiřadil k populaci divoce žijících rojů a nechal bych je postupně odumřít i s rizikem, že to krátkodobě zhorší situaci. Podle mého názoru úhyn je nejlepší učitel. Z hlediska dlouhodobého se to asi vyplatí.
Broněk Gruna
------------------------------------
Pane Gruna
Myslím, že v tom jak jste to nyní popsal můžeme najít velkou porci shody.
Co se týká vlastní metodiky a nařizováni plošného léčení na základě výsledků vyšetření zimní měli, tak zde bych to rozdělil na dvě roviny.
Ta první je nařízení jarního ošetření při vysledku vyšším jak 3 roztoči na včelstvo. Toto nařízení bych ponechal i s vědomím, že výsledek spadu může být ovlivněn různými vlivy (druhotným spadem mrtvých kleštíků po léčení, nevyčištění podložek vcelařem atd). Osobně bych doporučil další sledování a monitoring a podle něj teprve reagovat.
Co se týká nařízení letního ošetření na základě výsledků vyšetření zimní mělí tak to si otevřeně řekněme, že jde o nesmysl takže zrušit.
Jinak plný souhlas s tím, že odpovědný je především chovatel. Metodika či nařízení nemůže suplovat odpovědnost chovatele.
Ovšem pravda je i ta, že ne všichni včelaři jsou natolik samostatní a pokud jim někdo tedy SVS něco nenařídí, tak to prostě neudělají.
Já osobně jsem tedy zastáncem určité metodiky, ale takové která bude alespon v obecném principu smysluplná a ktera povede vcelaře k vlastní odpovědnosti. Tímto směrem bychom měli přemýšlet místo toho jak ji zrušit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66351
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66347) (66349)
Ale to u nás lze i teď, veterinář má skladem běžný sortiment, pochopil jsem to "mimo veterináře" VP
----- Original Message ----- From: "Bronislav Gruna" <e-mail/=/nezadan> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, March 13, 2015 2:16 PM Subject: Re:
> Je jedno, některé na předpis veterinárního lékaře, některé bez předpisu. > To > je dáno spíš obecnou legislativou o veterinárních léčivech. > Podstatné je, aby včelař mohl v případě potřeby sehnat léky v horizontu > dní. > Broněk > ---------------- > >> Kdyby byly léky dostupné normálně v lékárnách, bylo by to jiné. > > Volně??? Bez receptu??? > VP > > __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 11315 > (20150313) __________ > > Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus. > > http://www.eset.cz > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66350
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.14) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346) (66347)
Je jedno, některé na předpis veterinárního lékaře, některé bez předpisu. To je dáno spíš obecnou legislativou o veterinárních léčivech.
Podstatné je, aby včelař mohl v případě potřeby sehnat léky v horizontu dní.
Broněk
----------------
> Kdyby byly léky dostupné normálně v lékárnách, bylo by to jiné.
Volně??? Bez receptu???
VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66349
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- MartinP (82.145.208.73) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66346)
Pane Gruna
Myslím, že v tom jak jste to nyní popsal můžeme najít velkou porci shody.
Co se týká vlastní metodiky a nařizováni plošného léčení na základě výsledků vyšetření zimní měli, tak zde bych to rozdělil na dvě roviny.
Ta první je nařízení jarního ošetření při vysledku vyšším jak 3 roztoči na včelstvo. Toto nařízení bych ponechal i s vědomím, že výsledek spadu může být ovlivněn různými vlivy (druhotným spadem mrtvých kleštíků po léčení, nevyčištění podložek vcelařem atd). Osobně bych doporučil další sledování a monitoring a podle něj teprve reagovat.
Co se týká nařízení letního ošetření na základě výsledků vyšetření zimní mělí tak to si otevřeně řekněme, že jde o nesmysl takže zrušit.
Jinak plný souhlas s tím, že odpovědný je především chovatel. Metodika či nařízení nemůže suplovat odpovědnost chovatele.
Ovšem pravda je i ta, že ne všichni včelaři jsou natolik samostatní a pokud jim někdo tedy SVS něco nenařídí, tak to prostě neudělají.
Já osobně jsem tedy zastáncem určité metodiky, ale takové která bude alespon v obecném principu smysluplná a ktera povede vcelaře k vlastní odpovědnosti. Tímto směrem bychom měli přemýšlet místo toho jak ji zrušit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66348
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.14) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333)
Jak je vidět shodneme se, že včelař je zodpovědný za své včely a jak píšete „starat se o své včely, sledovat jejich zdravotní stav a podle něho reagovat“. Podle mého názoru by to v případě varroózy mohlo stačit. Žádné další nařizování není třeba. Státní veterinární správa by měla případně řešit případy zanedbání řádné péče.
Pokud někdo nařizuje co mají včelaři dělat, přebírá tím část zodpovědnosti. Jak píšete „metodika nám nařizuje při určitých výsledcích určité ošetření“. K čemu je včelařům taková metodika, která v úhynovém roce dá takové výsledky, že není nařízeno žádné léčení. Selský rozum mě říká, že v takovém případě je lepší nemít žádnou centrální metodiku. Protože i informace „letos je to dobrý“ může škodit.
Velmi oceňuji, že letos ČSV podobně jako PSNV průběžně informoval o hrozícím nebezpečí. Tady vidím velký posun proti roku 2007. Bohužel léčiva se většinou objednávají v předjaří a nebylo snadné v průběhu sezóny reagovat. Náš systém objednávky a distribuce léčiv s tím moc nepočítá. Kdyby byly léky dostupné normálně v lékárnách, bylo by to jiné. Takto je jedinou rozumnou strategií mít ve skříni léky v zásobě pro krizový scénář. K tomu ale také nepotřebujeme zimní měl a centrální rozhodování.
Pokud chcete i nadále obhajovat nařizování plošných preventivních léčení podle výsledků zimní měli, zkuste specifikovat v čem je užitek tohoto postupu.
Broněk Gruna
----------------------------------
MartinP napsal:
Pane Gruna takže asi takto:
Já netvrdím, že ta metodika je bez chyby - bohužel opravdu není. Ovšem musíme se podívat na to k čemu tu metodika je. Metodika nám nařizuje při určitých výsledcích určité ošetření. Ovšem to neznamená, že zbavuje včelaře odpovědnosti starat se o své včely, sledovat jejich zdravotní stav a podle něho reagovat. Z toho vyplývá, že včelař by neměl léčit jen v případě, kdy mu to nějaká metodika nařídí, ale kdy to jeho včely potřebují.
Mimo jiné komise pro zdraví včel CSV již v březnu 2014 varovala před zvýšeným nebezpečím přemnožení kleštíka, taktéž učinila SVS, poté PSNV a opět CSV. takže včelaři těchto výstražných informací měli dost na to aby si zdravotního stavu včelstev hleděli bez ohledu na to zda mu něco nařizovala, nebo nenařizovala metodika.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66346
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re:
Já osobně se svým selským přístupem tomu rozumím tak, že plošně znamená všichni musí preventivně léčit . Ale rozhodne to neznamená že v jeden den budou všichni natírat v jiný den všichni pověsí Gabony jindy zase ve stejný den budou fumigovat. To by nikdy nefungovalo protože vývoj včelstev a i kleštíka se liší podle stanoviště a nadmořské výšky. Proto musí byt každé stanoviště zvlášť monitorováno samotný včelařem a podle toho léčit. Není důležité jestli to je ten zásah o týden dříve nebo později. To platí všeobecně u léčení nebo prevenci jak u zvířat tak u lidí či na poli. Proti každému neduhu se musí předcházet ve správnou dobu jinak to nefunguje. Problém je ale jinde dnešní metodika byla vypracována cca před 25 lety a neustálým přepisováním a doplňováním na SVS se pozměnily slovosledy a je to pak v každé části republiky mírně jiné nebo i nesrozumitelné a následně si to vykládá každý jinak.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 12. 3. 2015 22:09:10 Předmět: Re:
"Já nezpochybňuji, že vám funguje dolská metodika léčení. Sám ji z větší části používám. Co mě vadí, je centrální nařizování plošných preventivních léčení podle zimní měli, které postrádá elementární logiku. Proč se na jaře 2014 nic nedělalo a letos se nařizuje masivní plošné léčení. Bohužel v roce 2008 jsme si prožili to samé. Přiznejme si, že efektivní rozhodování z centra v případě tak komplexního problému nemůže fungovat a nechme tuto zodpovědnost na včelařích, jak je to obvyklé v ostatních zemích Evropy. Zastávám názor, že si má včelař sám rozhodovat, kdy a čím bude léčit.
100 % jistotu v příčinách úhynů nemám, ale snažíme se s kolegy delší dobu poctivě o analýzu problému. Kdo se účastní pravidelných setkání uživatelů VMS v Brně, může to potvrdit. Naše současné znalosti jsme shrnuli do stanoviska rady PSNV k příčinám úhynů: http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf
Broněk Gruna
---------------------------------- MartinP: Nevím proč (i když vlastně asi vím) se stále nadhazuje, že za letošní úhyny je odpovědná metodika. Já léčil dle metodiky a včely mám všechny (37). Asi jsem nějaká výjimka nebo co. Jednoznačné příčiny letošních úhynů ještě nikdo 100% nepopsal a pokud tedy pan Gruna má takové 100% zjištění, tak budu moc rád když nás s ním seznámí. Pokud ne tak ho žádám ať si nechá svoje smyšlenky a osočování raději pro sebe."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66344
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- MartinP (82.145.211.27) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66335) (66338) (66339) (66341)
Činnost PSNV a i tvoje je v tomto určitě záslužná. Ovšem abychom neuhýbali od původního tématu tak si musíme položit i otázku, jak se projevila ve vztahu např k letošním úhynům.
Já nejsem nějaký výzkumník, ale pečlivě sleduji vše co se kolem zdraví vcel děje, vyhodnocuji si získané informace a na ty reaguji. Neschovávám se za práci jiných, uvádím zdroj a jen na něm demonstruji proč to či ono píšu.
Jedno se musí nechat, umíš krásně svést diskusi jinam od věcí které se ti (vám) nehodí. Ta věc byla ta, že bylo Bronkem Grunou naznačeno, že za úhyny může stávající metodika a lidé kteří ji stvořili. Já jsem proti tomu argumentoval.
Nemíním dále pokračovat ve slovní přestřelce s tebou. Nikam by to nevedlo.
Měj se Martin
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66343
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 13. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66330)
Tak se vrátíš o 30 led zpět a zjistíš zase, že to stále nefunguje§
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org> Komu: vcely/=/v.or.cz Datum: 12. 3. 2015 21:09:07 Předmět: Re: Parlamentni listy
"Dne Wednesday 11 March 2015 15:16:43 R. Pol???ek napsal(a):
> rezistenci, ale na léčení varaózy máme dnes ty účinné látky pouze tři. A z > toho jen dvě s intenzívním účinkem, který zaručí při dlouhodobém nebo > vícenásobném ošetření téměř stoprocentní likvidaci roztoče. > To jsou za prvé látky ze skupiny pyrethroidů , Tau Fluvalinat a > Acrinathrin.
No pri letosnim natirani mela vetsina vcelstev jeste malo plodu. Nebylo by vyhodnejsi tu trochu zavickovaneho plodu vyrezat, tech 500 vcel to snad nevytrhne a bylo by mozne , pokud bude cas to pitvat na zjisteni realneho poctu roztocu. Podle toho, co se pise predpokladam, ze kazdy spravny roztoc bude touhle dobou na plodu a nebude se courat po vcelach.
Honza"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66342
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66335) (66338) (66339)
MartinP:
Ne jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku.
--------------
Takže když jsem vychladl to ti tady napíšu o tom prázdném tlachání.
A pak můžeš napsat co ty jsi tedy udělal kromě toho že umíš napadat a okřikovat.
2008- PSNV nechává vyrobit podložky pro letní monitoring aby se po letech marného propagování Ing. Veselým ve Včelařství mezi včelaři víc ujal
2008 – při prezentaci na veletrhu kde dostaly cenu vznikne nápad – data z podložek propojit na internetu - vzniká myšlenka varomanitoring.cz A nápad je díky mnoha dobrovolníkům i mimo PSNV realizován. Mezi těmi co se tím zabývají a zadávají data vzniklo velmi vysoké znalosti a mnoho zajímavých pozorování.
2009-2015 pravidelné celodenní přednášky a prezentace a výměna znalostí na VMS v lednu BRNě.
2010 -2014 – začátek pořádání kurzů monitoringu a ošetřování po celé ČR
Nejméně deset let nazpátek celá řada letních škol, zimních přednášek kurzů atd. o ošetřování včel, zejména s ohledem na VD.
-------------------
A pokud jsi narážel na mé tlachání, tak jsi se mohl v lednu dostavit na moji přenášku o tom, že to je trochu jinak než se tvrdí. Výsledky skoro 7let mých pokusů a pozorování.
S H.Kolomým jsme si vyměnovali informace taky a naše pozorování a závěry se zajímavě shodují.
21.3. tady bude mít opět celodenní přednášku MVDr Martin Kamler který se má začít situací zabývat a jsme zvědavi i na informace co zjstil. I my jsme u Polských hranic.
A hynou tady taky včely které mají minimum roztočů.
A ještě k tomu tlachání - tady jsou v podstatě nejméně 5 let celodenní přednášky (PPP) několikrát za zimu a většinou o zdraví včel.
Takže toto jsou věci jak to má být? Nebo jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku?
Čekal bych že kromě schování za práci jiných uvedeš jak jsi přispěl ty k hledání řešení problému. A to je podle všeho hodně v nedohlednu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66341
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- MartinP (82.145.219.54) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66335) (66338) (66339)
Bud konkrétní a uved kde k tomu došlo, kde jsem vyjádřil nelibost nad konkrétním rozborem?
Ničeho takového si nejsem vědom. Ohradil jsem se jen proti tomu, že jsou úhyny sváděny na metodiku a jen na varroa a podložil to provedeným šetřením. Takže, buď konkrétní a nebo si odpusť ty osobní útoky.
...,............................................
A když jiní udělají rozbor a zjistí že je to
jinak než se tvrdí tak pak se ti to nelíbí.
To je jen tlachání.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66340
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66335) (66338)
MartinP:
Kaji, podstata je v tom, že pan Kolomy se spojil s vyzkumakem a provedli rozbor a z toho vyplynuly nějaká zjištění. Vím, že se situace bude dále sledovat a vyhodnocovat. Takže toto jsou věci jak to má být. Ne jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku.
........................................................................
A když jiní udělají rozbor a zjistí že je to jinak než se tvrdí tak pak se ti to nelíbí. To je jen tlachání.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66339
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- MartinP (82.145.209.194) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333) (66335)
Kaji, podstata je v tom, že pan Kolomy se spojil s vyzkumakem a provedli rozbor a z toho vyplynuly nějaká zjištění. Vím, že se situace bude dále sledovat a vyhodnocovat. Takže toto jsou věci jak to má být. Ne jen prázdné tlachání a hledání jak si na něčem ohřát vlastní polívčičku.
........................................................................
Kaji
Zajímavé, tam to řekne
Kolomý a je to pravda, jinde
jsou včelaři jen lajdáci a vše
je OK a nikdo se o nic
nestará.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66338
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Sroll Josef (e-mailem) --- 13. 3. 2015
RE: Vyzimované včelstvo (66326)
To je zákon nabídky a poptávky. Já bych ta svá dnes za 4500,-Kč/vč. nedal. Ani jedno. Pepa ________________________________________ Od: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele Broňa [e-mail/=/nezadan] Odesláno: 12. března 2015 14:38 Komu: Včelařský mailing list Předmět: Vyzimované včelstvo
Zdá se mi za dvoje věely 9000kč moc když před 15-20ti lety se dávaly zadarmo
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66337
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 3. 2015
Re: (66329)
Samalik:
Kamarád vám dá zdarma na oplátku. Známý prodá za rozumnou cenu. Podnikavec napálí cenu.
José
nullnapsal/a:
>Co říkáte na vyzimované včelstvo za 4500 Kč. Asi mě přešla chuť si dvoje
>troje koupit
-------------------------------
A co když si jen váží své práce. Cena 5000 za vyzimované včelstvo je při současných cenách medu velmi slušná až přátelská. Já bych za tak nízkou cenu neprodával.
Když něco dáme zadarmo, obdarovaný se o věci většinou moc nestará.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66336
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333)
MartinP:
např. v oblasti Osoblahy, že včely hynou následkem souboru různých vlivů. Svádět tedy vše jen na varroa je opravdu zavádějící, čímž ovšem nechci říci,
---------------
Zajímavé, tam to řekne Kolomý a je to pravda, jinde jsou včelaři jen lajdáci a vše je OK a nikdo se o nic nestará.
Protože kdyby pořádně natírali tak nemají úhyny a nikdo (ani SVS a ani ČSV) neřeší příčinu - tedy nesnaží se zjistit proč hynou včely a kde je chyba nebo příčina.
To mi na té metodice a přístupu ČSV velmi vadí. Už od 2008.
A ke všemu když se jiný snaží hledat tak je to ganuner co nás chce poškodit.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66335
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 13. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332) (66333)
Z logiky věci tedy vyplývá že je nařízeno něco, co ne vždy funguje?
V případě zdraví lidí mi nikdo nic nenařizuje - tedy natírat se repelenty proti klíšťatům protože přenášejí viry a bacily, neboť se ví, že to není 100% účinné a je na mě zda budu své děti natírat repelenty a očkovat.
Protože i to má svá rizika a negativa a je ponecháno na mě abych rozhodl. O lidském zdraví. :-)
Zatímco u včel je víc než jasné, že není rozdílu mezi dodržováním a nedodržováním metodiky, včely hynou stejně.
Poslechněte si předsedu ČSV
https://www.youtube.com/watch?v=hhOIKECCB8s
Přišel o jedno stanoviště ze dvou a dělal to úplně stejně a zřejmě podle metodiky.
Má cenu metodika s 50% úhynem když stejných nebo lepších výsledků dosahují okolo mě včelaři kteří na včely celý rok a hlavně v létě(!!!!) dlabou? Tedy ne jejich ošetřování proti roztoči.
KOlem mě je nejméně 5 stanovišť kde se v létě neošetřovalo ničím a je 100% vyzimováno a mám stanoviště kde byl v zimě amitráz, v létě Gabon, minimálně roztočů a 25% ztrát.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66334
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- MartinP (78.80.245.69) --- 12. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323) (66332)
Pane Gruna takže asi takto:
Já netvrdím, že ta metodika je bez chyby - bohužel opravdu není. Ovšem musíme se podívat na to k čemu tu metodika je. Metodika nám nařizuje při určitých výsledcích určité ošetření. Ovšem to neznamená, že zbavuje včelaře odpovědnosti starat se o své včely, sledovat jejich zdravotní stav a podle něho reagovat. Z toho vyplývá, že včelař by neměl léčit jen v případě, kdy mu to nějaká metodika nařídí, ale kdy to jeho včely potřebují.
Takže výmluvy na metodiku jsou opravdu liché a jsou to jen výmluvy.
Mimo jiné komise pro zdraví včel CSV již v březnu 2014 varovala před zvýšeným nebezpečím přemnožení kleštíka, taktéž učinila SVS, poté PSNV a opět CSV. takže včelaři těchto výstražných informací měli dost na to aby si zdravotního stavu včelstev hleděli bez ohledu na to zda mu něco nařizovala, nebo nenařizovala metodika.
Jinak co se týká příčin úhynů. Již mnohokráte bylo letos publikováno, že včely uhynuli jak včelařům, kteří prováděli jen základní ošetření tak i těm co se zdravotnímu stavu včelstev věnovali i nad běžný rámec se všemi včasnými léčebnými kroky. Je potvrzeno vyšetřením, např. v oblasti Osoblahy, že včely hynou následkem souboru různých vlivů. Svádět tedy vše jen na varroa je opravdu zavádějící, čímž ovšem nechci říci, že nemohou být oblasti, kde právě přemnožení varroa nebylo tou hlavní příčinou. Rozhodně to ale nelze paušalizovat.Pravda je, že přemnožení varroa mohlo být v mnoha případech tím prvotním důvodem k oslabení imunity včelstev a jejich náchylnosti vůči dalším negativním vlivům. Toto, by ale bylo potřeba vyšetřit na úrovní VÚV či jiných odborných pracovišť.
Tolik můj názor k tomuto.
-------------------------------------------------------
Já nezpochybňuji, že vám funguje dolská metodika léčení. Sám ji z větší části používám. Co mě vadí, je centrální nařizování plošných preventivních léčení podle zimní měli, které postrádá elementární logiku. Proč se na jaře 2014 nic nedělalo a letos se nařizuje masivní plošné léčení. Bohužel v roce 2008 jsme si prožili to samé. Přiznejme si, že efektivní rozhodování z centra v případě tak komplexního problému nemůže fungovat a nechme tuto zodpovědnost na včelařích, jak je to obvyklé v ostatních zemích Evropy. Zastávám názor, že si má včelař sám rozhodovat, kdy a čím bude léčit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66333
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.162) --- 12. 3. 2015
Re: (66320) (66322) (66323)
Já nezpochybňuji, že vám funguje dolská metodika léčení. Sám ji z větší části používám. Co mě vadí, je centrální nařizování plošných preventivních léčení podle zimní měli, které postrádá elementární logiku. Proč se na jaře 2014 nic nedělalo a letos se nařizuje masivní plošné léčení. Bohužel v roce 2008 jsme si prožili to samé. Přiznejme si, že efektivní rozhodování z centra v případě tak komplexního problému nemůže fungovat a nechme tuto zodpovědnost na včelařích, jak je to obvyklé v ostatních zemích Evropy. Zastávám názor, že si má včelař sám rozhodovat, kdy a čím bude léčit.
100 % jistotu v příčinách úhynů nemám, ale snažíme se s kolegy delší dobu poctivě o analýzu problému. Kdo se účastní pravidelných setkání uživatelů VMS v Brně, může to potvrdit. Naše současné znalosti jsme shrnuli do stanoviska rady PSNV k příčinám úhynů:
http://www.psnv.cz/documents/uhyny.pdf
Broněk Gruna
----------------------------------
MartinP:
Nevím proč (i když vlastně asi vím) se stále nadhazuje, že za letošní úhyny je odpovědná metodika. Já léčil dle metodiky a včely mám všechny (37). Asi jsem nějaká výjimka nebo co. Jednoznačné příčiny letošních úhynů ještě nikdo 100% nepopsal a pokud tedy pan Gruna má takové 100% zjištění, tak budu moc rád když nás s ním seznámí. Pokud ne tak ho žádám ať si nechá svoje smyšlenky a osočování raději pro sebe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66332
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
Dne Wednesday 11 March 2015 15:16:43 R. Pol???ek napsal(a):
> rezistenci, ale na léčení varaózy máme dnes ty účinné látky pouze tři. A z > toho jen dvě s intenzívním účinkem, který zaručí při dlouhodobém nebo > vícenásobném ošetření téměř stoprocentní likvidaci roztoče. > To jsou za prvé látky ze skupiny pyrethroidů , Tau Fluvalinat a > Acrinathrin.
No pri letosnim natirani mela vetsina vcelstev jeste malo plodu. Nebylo by vyhodnejsi tu trochu zavickovaneho plodu vyrezat, tech 500 vcel to snad nevytrhne a bylo by mozne , pokud bude cas to pitvat na zjisteni realneho poctu roztocu. Podle toho, co se pise predpokladam, ze kazdy spravny roztoc bude touhle dobou na plodu a nebude se courat po vcelach.
Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66330
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojta (81.161.64.19) --- 12. 3. 2015
Zatím žádný úhyn.
Proč pyl je plesnivý jen v některých buňkách?
Co dokázaly sluneční paprsky. Zahřátý rámek Sluncem v úle včely vyčistily, později vyměním za mezistěnu. Plesnivý pyl odstranily. Zatím jen sleduji a včely neruším, všechna v síle zimu přežily. Mám obavy, že silná včelstva zase vyberou slabá a nemocná v okolí..
http://leteckaposta.cz/889512498
http://leteckaposta.cz/106878401
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66324
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- MartinP (82.145.208.191) --- 12. 3. 2015
Re: (66320) (66322)
Nevím proč (i když vlastně asi vím) se stále nadhazuje, že za letošní úhyny je odpovědná metodika. Já léčil dle metodiky a včely mám všechny (37). Asi jsem nějaká výjimka nebo co. Jednoznačné příčiny letošních úhynů ještě nikdo 100% nepopsal a pokud tedy pan Gruna má takové 100% zjištění, tak budu moc rád když nás s ním seznámí. Pokud ne tak ho žádám ať si nechá svoje smyšlenky a osočování raději pro sebe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66323
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.162) --- 12. 3. 2015
Re: (66320)
Informace je to užitečná. Umožňuje nám reálně odhadnout škodu, kterou utrpěli včelaři v důsledku úhynů.
Podle údajů z ČSV k 15.2. bylo hlášeno 200 000 uhynulých včelstev. Celkové škody můžeme odhadnout na téměř jednu miliardu.
A také se můžeme ptát, jestli za úhyny mohou jen včelaři, nebo z části také někdo jiný, kdo náš jednotný systém léčení nastavuje a řídí.
Broněk Gruna
---------------------------
Bróňa:
Co říkáte na vyzimované včelstvo za 4500 Kč. Asi mě přešla chuť si dvoje troje koupit
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66322
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (82.99.171.68) --- 12. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66317)
Právě naopak. 0 roztočů = úspěšná léčba na podzim vříjnu. Prosincová
aplikace je jen doladěním formy.
pepan
-----------------
Pokud je zabíjíš nějakou zbraní z vesmírných válek která je anihiluje nebo jinak beze stopy odstraní z úlu tak jistě.
V opačném případě ti tam budou padat celou zimu na podložku jak se včely budou v úle pohybovat.
Včelařství 2015/1, myslím str 41 - kolik jich vyklepal DRH z nástavků.
Další možností je dobrá laborka. Dobrá laborka najde tak 1/5 až 1/10 roztočů v kelímku.
Ty lepší tam najdou i ty roztoče co tam nejsou. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66318
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
Právě naopak. 0 roztočů = úspěšná léčba na podzim vříjnu. Prosincová aplikace je jen doladěním formy.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 3. 2015 22:34:42 Předmět: Re: Parlamentni listy
"Myslím, že už se blížíme shodě, pokud je to myšleno tak, že mnoho mrtvých roztočů v měli mě informuje, že jsem byl loni při léčbě hodně úspěšný.
S myšlenkou, že zimní měl rozhodně není návod pro následující období, souhlasím bez výhrad.
Broněk Gruna
------------- Je nutné si uvědomit, že zimní měl mne informuje jak úspěšný jsem byl v léčeni v uplynulém roce. rozhodně to není návod pro následující období
pepan"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66317
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdeněk Brentner (90.176.206.3) --- 12. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66309) (66313) (66315)
Jsem starej a blbej a proto také nevím o které Vd zrovna jde. Odebírám měl každých deset dnů v lednu (aby byla podložka ještě k přečtení) a výsledek z SVS 1Vd na 20včl.
V období od 18.2 do 28.2 však spad byl 36 Vd a v termínu do 7,3 56Vd. A proč tam, kde byl spad v prvním termínu nula, je ve druhém i tři Vd na včelstvo a naopak.
17,2,2015 byla jeden den teplota 10°C.
2,3, a 5,3-7,3 opět 10°C a víc.
14.3.zase odečítám a to bude také zajímavé, když teplota od 8-11.3 byla i víc jak 15°C.
O jaké svině tedy jde? Je to odpad, nebo nová generace těch co přežili?
Jó a jsem na třech nástavcích.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66316
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 12. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66309) (66313)
> Myslím, že už se blížíme shodě, pokud je to myšleno tak, že mnoho mrtvých > roztočů v měli mě informuje, že jsem byl loni při léčbě hodně úspěšný. > Broněk Gruna
Zdravím, jen krátce Pokud Vy považujete roztoče, kteří se dostali na dno úlu cca v lednu za ty, kteří byli usmrceni léčbou cca v srpnu až prosinci, je to Vaše svobodná volba. Já je považuji za část z těch, kteří léčbu přežili. Ta druhá část přeživších je primárním tlakem parazita ve včelstvu. Spolu s dalšími faktory, které jsem popsal minule, určují vývoj VD v dalším průběhu roku. Samozřejmě je mě jasné, že tato metoda je zatížena určitou chybovostí. Ta však určitě nepřesahuje vypovídací schopnost metody. Jsem přesvědčen, že chybovost je nižší než při letním spadu (mravenci, reinvaze, doba života VD - na podložku se dostane až za cca 2 měsíce), při sledování trubčího plodu (je kontrolován jen nepatrný zlomek plodu), při smyvu práškovým cukrem (opět malá část populace a záleží na místě odběru). Abych nebyl jen negativní, jako mnohem přesnější vidím sledovat spad samečků VD. Spadnou brzy po vylíhnutí dospělce včely-trubce a jejich počet ukazuje počet buněk, které byly napadeny. Jejich počet za den je tedy asi padesátinou samiček ve včelstvu. Jen jde o to, jak je mrchy malé hledat a počítat. :-) Letos budu testovat cedníky. :-) VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66315
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (88.101.45.181) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66311) (66312)
StandaPe:
On je nařízen nátěr včelího plodu na stanovištích s více než třemi roztoči na včelstvo. Ale nikdo nezakazuje natírat i při jednom roztoči, je to dobrovolné rozhodnutí chovatele.
-------------
To není pravda. Minimálně podle informací ze schůze je nařízeno jarní ošetření všem kteří nemají nulu.
Tedy i na stanovišti kde byl jeden VD ze 20 včelstev se těch 19+1 ošetří.
Zatím všichni mluví o nátěru, ale metodika/nařízení SVS snad mluví o jarním ošetření.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66314
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.27) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66309)
Myslím, že už se blížíme shodě, pokud je to myšleno tak, že mnoho mrtvých roztočů v měli mě informuje, že jsem byl loni při léčbě hodně úspěšný.
S myšlenkou, že zimní měl rozhodně není návod pro následující období, souhlasím bez výhrad.
Broněk Gruna
-------------
Je nutné si uvědomit, že zimní měl mne informuje jak úspěšný jsem byl v
léčeni v uplynulém roce. rozhodně to není návod pro následující období
pepan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66313
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- StandaPe (217.117.209.107) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66311)
On je nařízen nátěr včelího plodu na stanovištích s více než třemi roztoči na včelstvo. Ale nikdo nezakazuje natírat i při jednom roztoči, je to dobrovolné rozhodnutí chovatele. Zvlášť se musím usmívat těm odhadům, kolik roztočů ve včelstvech přežilo, když je v měli jeden, tak tam nemusí být žádný a nebo jich tam je až desetkrát tolik. Pouze fumigace bez nátěru plodu je cesta k rezistenci na léčiva. Oni ty léčiva jsou jedy, ale podívejte se na to jak prahové množství se k aplikaci do jednoho včelstva používá. Během krátké doby jsou ta syntetická léčiva rozpadlá na neškodné látky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66312
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
Já bych stejně počkal a zasáhl bych před snůškou Formidolem. pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 3. 2015 12:41:53 Předmět: Re: Parlamentni listy
""Pepane . Vpodstatě máš pravdu, ale hlavně ti noví, i na veterině. Mám 25 včelstev. Našli mi 36 rostočů. Jihlava to loni po..... a ted se vezem všichni na jednom voze. Ve všech ZO na jihlavsku , kdo má jednoho rostoče na včelstvo musí natírat a 1 x varidol. Tak jak jste to už kolikrát psali . Tady někdo neuvažuje hlavou. Ti rostoči tam mohou být i z prvního ošetření. Holt peněz je asi jak šupek tak budem jedovat až do snůšky. Tu sílu co mám letos nepamatuji, jak to ometat a natírat si neumím představit. To je asi 0,5 až 0,45 na 1 včelstvo. Co dělat . maximálně to nafumiguju a co je pod víčkama , děj se vůle alahova . Standa" Konečně to aspoň někde začali dělat dobře a zase se objeví všelijací "vynálezci" , kteří toto nařízení docela "do....." Už jsem tady o mnoho dříve a vícekrát napsal, že jarní nátěr plodu až tehdy, když se na včelstvo objeví víc než tři roztoči je málo. Protože když na včelstvo do zimní měli spadne mezi 2 - 3 roztoči, znamená to, že v každém včelstvu je tak 5 - 10 živých roztočů. To jsou právě ti nejodolnější, kteří coby výběr na odolnost přežili ze 100 nebo tisíce těch , kteří byli živí ve včelstvu před začátkem podzimního ošetřování. A ti se od jara začnou intenzívně množit mezi sebou, což znamená vzhledem k použitému léčivu o rok později další vyšší level odolnosti k léčivu. Už dávno se mělo léčit nátěrem plodu na jaře všude, kde se ve spadu objevil i jenom jeden roztoč na včelstvo, aby ve včelstvu na jaře zůstalo mezi 0 až jedním roztočem a pouze výjimečně dva živí roztoči. Aby se museli rozmnožovat pomalu a příbuzenskou plemenitbou a byli o to víc postižitelní letními metodami léčení nebo omezování."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66311
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
zapomínáš na kyselinu mravenčí a thimolin.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 3. 2015 15:18:48 Předmět: Re: Parlamentni listy
""právě proti tomu přežívání se musí účinné látky střídat alespoň 2 Já praktikuji; Těsně před snůškou Formidol. po snůšce Gabon (jak to s ním letos bude?), fumigace, varidol 2x, podle spadu pak aerosol M1. To střídání je jediná obrana proti rezistenci." To je sice pravda, že střídání účinných látek je jediná obrana proti rezistenci, ale na léčení varaózy máme dnes ty účinné látky pouze tři. A z toho jen dvě s intenzívním účinkem, který zaručí při dlouhodobém nebo vícenásobném ošetření téměř stoprocentní likvidaci roztoče. To jsou za prvé látky ze skupiny pyrethroidů , Tau Fluvalinat a Acrinathrin. Za druhé to je Amitraz. A protože se má na fumigaci a aerosol střídat přípravky s fluvalinatem MP10 FUM a M1 AER a Varidol 125 s Amitrazem, jsou v nepříznivém roce včely ošetřovány včetně Gabonu s Acrinathrinem pouze pyrethroidy, tudíž žádné střídání účinných látek se nekoná. Kyselina mravenčí je jen na oddálení přemnožení roztočů, má účinoost jen nějak 60 %. A jiné známé a jinde v Evropě používané prostředky jsou taky zatím pouze podpůrné, protože jejich účinnost je podobná jako u kyseliny mravenčí. Jediné Amitraz a výše uvedené pyrethroidy zaručují při rozumném počtu opakovaných ošetření prakticky stoprocentní zničení populace roztoče ve včelstvech. Proč tedy nedělat nebo kazit jarní nátěr plodu a nechávat optimální počet na odolnost vyselektovaných roztočů k dalšímu nerušeném plnohodnotnému množení, když je možné jedním jarním ošetřením ty populace prakticky zničit. A výrazně tak zpomalit množení roztočů stejně jako nárůst jejich rezistence na jediné dvě účinné látky, které máme. A až ta rezistence skutečně nastane, tak o hodně zbytečných let dřív odsoudit včelaře v sezóně, od jara do podzimu, na nutnost léčit pomalu každý měsíc a možná až dvakrát za měsíc."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66310
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
Je nutné si uvědomit, že zimní měl mne informuje jak úspěšný jsem byl v léčeni v uplynulém roce. rozhodně to není návod pro následující období
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 3. 2015 20:10:11 Předmět: Re: Parlamentni listy
"Tentokrát mohu souhlasit téměř se vším, pokud máte na mysli vaši individuální strastegii (plán na sezónu). Pokud by se ale mělo jednat o strategii v tom smyslu, že se podle výsledků zimní měli v březnu objedná gabon pro celý okres, to bych zásadně nesouhlasil.
Připouštím, že i zimní měl může u některých chovatelů dávat věrohodné výsledky, pokud zimují v jednoprostorovém plodišti, kde je minimální reziduální spad. Takže pokud zimní měli věříte a nejste schopen si kleštíky v měli spočítat sám, určitě má smysl si nechat měl dobrovolně vyšetřit.
Také na počátku sezóny pro jistotu kontroluju napadení včelstev, ale dělám to až na trubčině v dubnu.
Broněk Gruna
----------------- Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete souhlasit.
Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.
Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi dlouhé.
Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.
Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě počítat kolik týdně? VP"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.27) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66278) (66284) (66286) (66290) (66300) (66303) (66306)
Tentokrát mohu souhlasit téměř se vším, pokud máte na mysli vaši individuální strastegii (plán na sezónu). Pokud by se ale mělo jednat o strategii v tom smyslu, že se podle výsledků zimní měli v březnu objedná gabon pro celý okres, to bych zásadně nesouhlasil.
Připouštím, že i zimní měl může u některých chovatelů dávat věrohodné výsledky, pokud zimují v jednoprostorovém plodišti, kde je minimální reziduální spad. Takže pokud zimní měli věříte a nejste schopen si kleštíky v měli spočítat sám, určitě má smysl si nechat měl dobrovolně vyšetřit.
Také na počátku sezóny pro jistotu kontroluju napadení včelstev, ale dělám to až na trubčině v dubnu.
Broněk Gruna
-----------------
Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete
souhlasit.
Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v
předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze
včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle
spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině
mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je
co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.
Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle
kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit
minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi
dlouhé.
Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli
rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.
Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice
vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích
spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě
počítat kolik týdně?
VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66305)
"právě proti tomu přežívání se musí účinné látky střídat alespoň 2
Já praktikuji; Těsně před snůškou Formidol. po snůšce Gabon (jak to s ním
letos bude?), fumigace, varidol 2x, podle spadu pak aerosol M1.
To střídání je jediná obrana proti rezistenci."
To je sice pravda, že střídání účinných látek je jediná obrana proti rezistenci, ale na léčení varaózy máme dnes ty účinné látky pouze tři. A z toho jen dvě s intenzívním účinkem, který zaručí při dlouhodobém nebo vícenásobném ošetření téměř stoprocentní likvidaci roztoče.
To jsou za prvé látky ze skupiny pyrethroidů , Tau Fluvalinat a Acrinathrin.
Za druhé to je Amitraz.
A protože se má na fumigaci a aerosol střídat přípravky s fluvalinatem MP10 FUM a M1 AER a Varidol 125 s Amitrazem, jsou v nepříznivém roce včely ošetřovány včetně Gabonu s Acrinathrinem pouze pyrethroidy, tudíž žádné střídání účinných látek se nekoná.
Kyselina mravenčí je jen na oddálení přemnožení roztočů, má účinoost jen nějak 60 %.
A jiné známé a jinde v Evropě používané prostředky jsou taky zatím pouze podpůrné, protože jejich účinnost je podobná jako u kyseliny mravenčí.
Jediné Amitraz a výše uvedené pyrethroidy zaručují při rozumném počtu opakovaných ošetření prakticky stoprocentní zničení populace roztoče ve včelstvech.
Proč tedy nedělat nebo kazit jarní nátěr plodu a nechávat optimální počet na odolnost vyselektovaných roztočů k dalšímu nerušeném plnohodnotnému množení, když je možné jedním jarním ošetřením ty populace prakticky zničit. A výrazně tak zpomalit množení roztočů stejně jako nárůst jejich rezistence na jediné dvě účinné látky, které máme.
A až ta rezistence skutečně nastane, tak o hodně zbytečných let dřív odsoudit včelaře v sezóně, od jara do podzimu, na nutnost léčit pomalu každý měsíc a možná až dvakrát za měsíc.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66307
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66278) (66284) (66286) (66290) (66300) (66303)
> To je jen další náš argument, proč se nemá o strategii léčení rozhodovat v > předjaří.
Děkuji za reakci. Napsal bych to trochu jinými slovy, možná s něčím budete souhlasit.
Strategií bych chápal plán na sezonu. O té bych rozhodoval právě v předjaří podle množství VD v loňském roce a podle toho jak se je podařilo ze včelstev odstranit. Pokud předpokládám, že stav je špatný, například podle spadu v měli za leden, budu uvažovat například o nátěru plodu či kyselině mravenčí před sezonou, nebo po odkvětu ovocných stromů a vytočení, pokud je co. Hlavní součást strategie je hlavně si včas zajistit léčiva.
Vlastní léčebné zásahy pak vycházejí z konkétní situace a ne podle kalendáře. V sezoně, kdy je ve včelstvech med k vytočení, by se mělo léčit minimálně. Snad jen krátkodobý odpařovač KM, pokud je snůškové období velmi dlouhé.
Zdůraznil bych ještě to, na co se často zapomíná. Léčiva bychom měli rozlišovat nejen podle účinné látky, ale i podle jejího množsví.
Závěrem bych použil pořekadlo o ohni. To co na začátku spraví sklenice vody, po nějaké době nespraví ani tucet hasičských aut. Pokud o roztočích spadlých v lednu řeknu, že jsou to ti mrtví z horních louček, budu v létě počítat kolik týdně? VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66306
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
právě proti tomu přežívání se musí účinné látky střídat alespoň 2 Já praktikuji; Těsně před snůškou Formidol. po snůšce Gabon (jak to s ním letos bude?), fumigace, varidol 2x, podle spadu pak aerosol M1. To střídání je jediná obrana proti rezistenci. Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 3. 2015 12:41:53 Předmět: Re: Parlamentni listy
""Pepane . V podstatě máš pravdu, ale hlavně ti noví, i na veterině. Mám 25 včelstev. Našli mi 36 roztočů. Jihlava to loni po..... a ted se vezem všichni na jednom voze. Ve všech ZO na jihlavsku , kdo má jednoho roztoče na včelstvo musí natírat a 1 x varidol. Tak jak jste to už kolikrát psali . Tady někdo neuvažuje hlavou. Ti roztoči tam mohou být i z prvního ošetření. Holt peněz je asi jak šupek tak budem jedovat až do snůšky. Tu sílu co mám letos nepamatuji, jak to ometat a natírat si neumím představit. To je asi 0,5 až 0,45 na 1 včelstvo. Co dělat . maximálně to nafumiguju a co je pod víčkama , děj se vůle Aláhova . Standa" Konečně to aspoň někde začali dělat dobře a zase se objeví všelijací "vynálezci" , kteří toto nařízení docela "do....." Už jsem tady o mnoho dříve a vícekrát napsal, že jarní nátěr plodu až tehdy, když se na včelstvo objeví víc než tři roztoči je málo. Protože když na včelstvo do zimní měli spadne mezi 2 - 3 roztoči, znamená to, že v každém včelstvu je tak 5 - 10 živých roztočů. To jsou právě ti nejodolnější, kteří coby výběr na odolnost přežili ze 100 nebo tisíce těch , kteří byli živí ve včelstvu před začátkem podzimního ošetřování. A ti se od jara začnou intenzívně množit mezi sebou, což znamená vzhledem k použitému léčivu o rok později další vyšší level odolnosti k léčivu. Už dávno se mělo léčit nátěrem plodu na jaře všude, kde se ve spadu objevil i jenom jeden roztoč na včelstvo, aby ve včelstvu na jaře zůstalo mezi 0 až jedním roztočem a pouze výjimečně dva živí roztoči. Aby se museli rozmnožovat pomalu a příbuzenskou plemenitbou a byli o to víc postižitelní letními metodami léčení nebo omezování."
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66305
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66289)
"Pepane . Vpodstatě máš pravdu, ale hlavně ti noví, i na veterině. Mám 25
včelstev. Našli mi 36 rostočů. Jihlava to loni po..... a ted se vezem
všichni na jednom voze. Ve všech ZO na jihlavsku , kdo má jednoho rostoče na
včelstvo musí natírat a 1 x varidol. Tak jak jste to už kolikrát psali .
Tady někdo neuvažuje hlavou. Ti rostoči tam mohou být i z prvního ošetření.
Holt peněz je asi jak šupek tak budem jedovat až do snůšky. Tu sílu co mám
letos nepamatuji, jak to ometat a natírat si neumím představit. To je asi
0,5 až 0,45 na 1 včelstvo. Co dělat . maximálně to nafumiguju a co je pod
víčkama , děj se vůle alahova . Standa"
Konečně to aspoň někde začali dělat dobře a zase se objeví všelijací "vynálezci" , kteří toto nařízení docela "do....."
Už jsem tady o mnoho dříve a vícekrát napsal, že jarní nátěr plodu až tehdy, když se na včelstvo objeví víc než tři roztoči je málo. Protože když na včelstvo do zimní měli spadne mezi 2 - 3 roztoči, znamená to, že v každém včelstvu je tak 5 - 10 živých roztočů. To jsou právě ti nejodolnější, kteří coby výběr na odolnost přežili ze 100 nebo tisíce těch , kteří byli živí ve včelstvu před začátkem podzimního ošetřování. A ti se od jara začnou intenzívně množit mezi sebou, což znamená vzhledem k použitému léčivu o rok později další vyšší level odolnosti k léčivu.
Už dávno se mělo léčit nátěrem plodu na jaře všude, kde se ve spadu objevil i jenom jeden roztoč na včelstvo, aby ve včelstvu na jaře zůstalo mezi 0 až jedním roztočem a pouze výjimečně dva živí roztoči. Aby se museli rozmnožovat pomalu a příbuzenskou plemenitbou a byli o to víc postižitelní letními metodami léčení nebo omezování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (109.81.211.27) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66278) (66284) (66286) (66290) (66300)
To, že v mém článku nevyšel graf „dopředu“ není tak důležité, jako to, že vyšel graf „dozadu“. Tedy to, že výsledky zimní měli ve velmi vysoké shodě s množstvím kleštíků v minulé sezóně. Vliv tohoto faktoru je odhadem 90 %, takže zbývá asi 10 % na další možné vlivy.
Jinak s vámi souhlasím, že i kdyby zimní měl dávala věrohodný obraz o míře napadení včelstev na jaře, na situaci v létě má vliv i několik dalších podstatných faktorů (zmiňujete časné jaro = plodové cykly navíc, reinvaze). To je jen další náš argument, proč se nemá o strategii léčení rozhodovat v předjaří.
Souhlasím s vámi, že je prospěšné používat zdravý rozum.
Broněk Gruna
-------------------------------
Potužík Václav:
A jen malá poznámka k Vašemu článku v MV. To, že Vám nevyšel graf
"dopředu" je nejen pochopitelné ale dokonce nutné. Počet VD ve včelstvu k
určitému datumu, řekněme k 1.7. je funkcí nejméně 3 proměnných
a) počet VD ve včelstvu (měl vlastní)
b) počet VD reinvazních (měl okolních včelařů)
c) počet plodových cyklů VD od řekněme 1.1.roku
Například u mne v roce 2014 odhaduji posun o 50-60 dnů proti minulým
rokům. Reprodukčních cyklů VD bylo tedy více o cca tři. Pokud vezmu anglické
výzkumy (1,4) je to 1,4 na třetí = 2,7x více roztočů, pokud přihlédnu k
trubčině, je to ještě mnohem více. Momentálně nemám přístup k meteo-datům
ani čas to přepočítat, takže jsem to pro sebe prozatím uzavřel a budu-li
zdráv, možná se k tomu někdy v budoucnu vrátím. Zkrátka každý musí použít
svůj vlastní rozum a ne vždy věřit všemu co je někde napsáno (a na internetu
to platí dvakát).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66303
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Jak poznat propolis (66301)
Ano je to propolis. Barva bývá od žluté až téměř po černou. Záleží na tom co a kde včely posbíraly. Rozpouští se v lihu. Kusy vosku snad poznáš a drobnosti nevadí a vosk s nečistotami se v lihu nerozpustí .
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: Honza <e-mail/=/nezadan> Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 11. 3. 2015 9:58:08 Předmět: Jak poznat propolis
"Jak poznám propolis? Vím, že je červený, lepkavý, ale může být i jiné barvy? Na horních loučkách, pod stropními prkénky jsou asi 3 mm vysoké ztvrdlé výstupky, rovnoběžné s hranou rámků, takové dlouhé hráze. Barvu mají od žlutočervené až po žlutou, po odloupnutí se hmota na lomu třpytí. Je velmi tvrdá. Může to být také propolis? Má propolis a vosk rozdílnou hustotu? Napadlo mě, že vše, co z rámků oškrábu, hodit do nějaké kapaliny, a co je hustší, by šlo ke dnu a zbytek by plaval. Podle čeho třídíte vy?"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66302
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Honza (90.183.11.66) --- 11. 3. 2015
Jak poznat propolis
Jak poznám propolis? Vím, že je červený, lepkavý, ale může být i jiné barvy? Na horních loučkách, pod stropními prkénky jsou asi 3 mm vysoké ztvrdlé výstupky, rovnoběžné s hranou rámků, takové dlouhé hráze. Barvu mají od žlutočervené až po žlutou, po odloupnutí se hmota na lomu třpytí. Je velmi tvrdá. Může to být také propolis? Má propolis a vosk rozdílnou hustotu? Napadlo mě, že vše, co z rámků oškrábu, hodit do nějaké kapaliny, a co je hustší, by šlo ke dnu a zbytek by plaval. Podle čeho třídíte vy?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Potu?ník Václav (e-mailem) --- 11. 3. 2015
Re: Parlamentni listy (66278) (66284) (66286) (66290)
> 1. rok po úhynu bude málo roztočů > Broněk Gruna
Já tomu moc nevěřím, ale rád budu mile překvapen. Podle mne toto pravidlo platí tam, kde je velká reinvaze, tedy tam, kde se velmi liší úroveň léčby (= počet přezimujících VD) na jednotlivých blízkých stanovištích.
A jen malá poznámka k Vašemu článku v MV. To, že Vám nevyšel graf "dopředu" je nejen pochopitelné ale dokonce nutné. Počet VD ve včelstvu k určitému datumu, řekněme k 1.7. je funkcí nejméně 3 proměnných
a) počet VD ve včelstvu (měl vlastní) b) počet VD reinvazních (měl okolních včelařů) c) počet plodových cyklů VD od řekněme 1.1.roku
Například u mne v roce 2014 odhaduji posun o 50-60 dnů proti minulým rokům. Reprodukčních cyklů VD bylo tedy více o cca tři. Pokud vezmu anglické výzkumy (1,4) je to 1,4 na třetí = 2,7x více roztočů, pokud přihlédnu k trubčině, je to ještě mnohem více. Momentálně nemám přístup k meteo-datům ani čas to přepočítat, takže jsem to pro sebe prozatím uzavřel a budu-li zdráv, možná se k tomu někdy v budoucnu vrátím. Zkrátka každý musí použít svůj vlastní rozum a ne vždy věřit všemu co je někde napsáno (a na internetu to platí dvakát). VP
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66300
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2015
Re: Parlamentni listy
Víš co je to 25%, To je jedna 1/4 republiky u nás bylo loni necelých 8% stanovišť nad 3 roztoče a to máme víc jak 100 členů
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 3. 2015 16:52:50 Předmět: Re: Parlamentni listy
"Pepane, zkusím to vysvětlit znovu.
Státní veterinární správa NAŘIZUJE chovatelům provádění léčebných opatření formou Mimořádných veterinárních opatření (MVO) a tzv. Metodiky ochrany zvířat. Dovolím si tvrdit, že tato opatření jsou pro včelaře závazná.
Aktuální Metodika kontroly zdraví zvířat http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/kontroly-zdravi-zvirat- a-vakcinace/mk-zdravi-zvirat-2014.html nařizuje chovatelům včel mimo jiné také preventivní opatření:
str. 14 ExM310 – předjarní preventivní opatření Na základě vyhodnocení extenzity varroázy v jednotlivých okresech podle procenta stanovišť bez nálezu roztoče (nulová extenzita) se provede preventivní ošetření u všech včelstev na všech stanovištích, pokud byla zjištěna nulová extenzita u méně než 25 % stanovišť na území okresu.
str. 14 ExM320 – letní preventivní ošetření Na základě vyhodnocení extenzity varroázy v jednotlivých okresech podle procenta stanovišť s nálezem více než tři samičky Varroa destructor v průměru na jedno včelstvo ze směsných vzorků zimní měli (vysoká extenzita), odebraných do 15.2.2014, se provede ošetření u všech včelstev na všech stanovištích, pokud byla zjištěna vysoká extenzita u více než 25 % stanovišť na území okresu. . . Toto ošetření musí být provedeno nejpozději do deseti dnů od posledního odběru medu.
Shrnuto: Státní veterinární správa NAŘIZUJE JARNÍ A LETNÍ LÉČENÍ PODLE VÝSLEDKÚ ZIMNÍ MĚLI.
Jinak souhlasím Pepane s tím, že ZA STAV SVÝCH ZVÍŘAT ZODPOVÍDÁ MAJITEL. Jen to naplnit v praxi.
Broněk Gruna
------------------------ Všimni si jedné maličkosti, v bodě 2b je uvedeno, ,,nařizuje MVO jen obecně,, Tudíž nejedná se o nařízení závazné Také nikde není uvedeno, že při nálezu 0 se preventivní ošetření nedělají. Jinak stále platí všeobecné pravidlo ZA STAV SVÝCH ZVÍŘAT ZODPOVÍDÁ MAJITEL.
pEPAN
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list Datum: 10. 3. 2015 12:12:00 Předmět: Re: Parlamentni listy
"Pepane, upřesním "fatální nepřesnost". Je to sice uvedeno ve stanovisku PSNV http://www.psnv.cz/documents/Stanovisko%20PSNV%20k%20povinnemu%20vysetreni% 20zimni%20meli.pdf přesto rád znovu vysvětlím.
Státní veterinární správa nařizuje:
1. individuální jarní přeléčení "pozitivních" včelstev (v měli více než 3 roztoči na včelstvo). To nařizuje přímo aktuální MVO http://eagri.cz/public/web/file/296116/MVO_Varroaza_2014.pdf
2. Plošné jarní i letní preventivní přeléčení. a. Jarní přeléčení se nařizuje na okresech, kde bylo méně než 25 % výsledků vyšetření měli bez nálezu samiček kleštíka. b. Letní léčení se nařizuje na okresech, kde bylo více než 25 % vzorků s více než 3 samičkami kleštíka na včelstvo. Tato opatření nařizuje MVO jen obecně, konkrétně pak tzv. Metodika kontroly zdraví zvířat: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/kontroly-zdravi-zvirat- a-vakcinace/mk-zdravi-zvirat-2014.html
Cílem tiskové správy PSNV je upozornit na vážný problém. Výše uvedená nařízení v praxi fungují tak, že když minulý rok bylo málo roztočů, jsou dobré výsledky měli a nařízené plošné léčení se neuplatní, i když je úhynový rok (případ sezóny 2014). Naopak, když byl minulý rok úhynový, logicky je hodně roztočů, nařizuje se plošné přeléčení i když se nákazová situace vyřešila odvčelením.
Broněk Gruna"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66298
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2015
Re: jSG BYLA TAKĂ? OKLAMĂ?NA (66292)
Já bych se zeptal a z jakých rostlin ten pyl pocházel, to se nikde neuvádí. Divím se , že se tím Včelpo nebrání.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 3. 2015 17:42:58 Předmět: jSG BYLA TAKÉ OKLAMÁNA
"TAKŽE FIRMA jsg TAKÉ BYLA OMYLEM VINĚNA
http://www.vcelpo.cz/cs/
prý nakupovali jen od českých včelařů- no to tomu řek dal korunu. Hází stín na české včelaře- má si zákAzník myslet, že včelaři mají špatný med"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2015
Re: VÄ?ELPO- MEZISTÄ?NY ZE VÄ?elĂho vosku (66293)
V druhé polovině padesátých let se u nás vyráběly i z plastu. Měli jsme je doma, byly dodány přímo s budečáky a vkládyly sedo upravených rámků. vydržely asi 15 let a pak se začali lámat. O té doby jsem je ale nikde neviděl.
Pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: e-mail/=/nezadan Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Datum: 10. 3. 2015 17:45:14 Předmět: VČELPO- MEZISTĚNY ZE Včelího vosku
"vyrábí snad i jiné mezistěny, které nejsou ze včelího vosku??????"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 66294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 66294 do č. 66354)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu