Archiv Včelařské konference

Z jedné přednáąky si pamatuju, ľe za normální reakci na včelí jed se povaľuje opuchnutí na velikost dvou muľských dlaní.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Tvůj otok není alergie, ale normální reakce organismu.To mě se boule vytvoří až druhý den.Důležité je žihadlo co nejdříve odstranit a případně reakci zmírnit například potřením octem a nebo co jsem teď viděl na zájezdu přiložením pampeliškového listu.Ale včely jdou hlavně po hlavě a tam by reakce mohla být fatálnější.

Je sice pravda, že si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost záleží také na tom, kam žihadlo dostaneš. Pokud ho dostaneš do čela, nebo nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeš tak, že na oko nevidíš. Je tedy dobré používat kuklu nebo klobouk se síťkou. Žihadlo v oku mže znamenmat i ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti bolestivé. Lahůdkou pak je žihadlo ve špičce nosu, ušním laůčku, v podpažní jamce a úž vůběc nemluvím o nejcitlivějších místech. Pak je lepčí ji včas zabít. Rovněž ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech sevřít do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepší žihadlo v ruce než v hlavě.

casom si zvyknes, niekto nemal problemy vobec, niekto si zvykal na zihadlo
aj 2 - 3 roky. Prvy rok som mal po zihadle opuchnutu nohu ze som nevedel
obut poltopanku. Dnes - po 15 rokoch - mam len stopu ako po komarovi ktora
na druhy den zmizne.

Matej




Roman
<zeleziarstvo.LC/=/st An: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
online.sk> Kopie:
Thema: Re: prosba
17.06.2004 00:47
Bitte antworten an
"Vcelarska
konference"






Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad
clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne
vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci
vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka
reakcia?

zase na druhej strane ked dostanes zihadlo do nosa tak ihned mas po upchanom
nose. pouzivanie kukly je normalna vec. Do ruky pokial to nie je pod nehet
alebo do kosti tak pohoda. Pokial pouzivas na ruky ocot tak je zihadlo len
od primacknutej alebo totalne nazurenej vcely len vynimkou.
Jeden kamarad zacinajuci vcelar mal tiez probleby s opuchmi ruky ale
puchli mu len prvy rok dnes uz chodi nateseny ako mu to preslo

Pista


----- Original Message -----
From: V.Hájek <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 10:38 AM
Subject: Re: prosba


> Je sice pravda, ľe si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost
> záleľí také na tom, kam ľihadlo dostaneą. Pokud ho dostaneą do čela, nebo
> nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeą tak, ľe na oko nevidíą. Je tedy
> dobré pouľívat kuklu nebo klobouk se sí»kou. ®ihadlo v oku mľe znamenmat i
> ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti
> bolestivé. Lahůdkou pak je ľihadlo ve ąpičce nosu, uąním laůčku, v
podpaľní
> jamce a úľ vůběc nemluvím o nejcitlivějąích místech. Pak je lepčí ji včas
> zabít. Rovněľ ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech
sevřít
> do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepąí ľihadlo v ruce neľ v hlavě.
>

A já se zase plně podepisuji pod Emanův příspěvek. Můj vztah k ZO je úplně
stejný.

Radim.

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 8:05 AM
Subject: Re: čínnost ZO


> > Já od ZO ľádné větąí změny neočekávám. Je sice pravda, ľe v čele ZO by
> měla
> > stát nějaká vůdčí osobnost, aby byly nějaké výsledky. Já to ale vidím,
> ľe..............
>
> Podepisuju se pod Radkův příspěvek.
> A s kritikou ZO buďme opatrní. Funkce dělají dobrovolníci, větąinou za to
> nic nemají. Necitlivá kritika můľe od práce odradit i ten zbytek obětavců.
> Vaľme si jich, dělají co stihnou. Já od ZO nepotřebuju nic, neľ zajiątění
> léků, kontrolu vzorku měli, výplatu dotací a případné potvrzení ľádosti do
> svépomocného fondu. Kdyľ je něco navíc (přednáąka, schůze..), tak jsem
rád.
> Kdyľ se budu chtít podělit o zkuąenosti, tak vím s kým a ZO na to mít
> nemusím.
> Eman

Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo otok
o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.

Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud se
přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
nedosáhnou.

Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná cigareta.
Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut včelou
před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
jednak moje kuřácké období je uľ pryč.

R. Poláąek

a ještě si zapláčeš dojetím. Já to zažil skrz kuklu a super, bylo po rýmě.

Lavička z kuláčů nám vyąla na jednom konci aľ za hustej keř, takľe poslední
úl by ho měl před česnem necelej metr - vadilo by to hodně?

Honza

Myslím, ľe ne. Já mám na jedné straně od úlů lísku. A dva krajní úly ji mají před česnama taky asi metr. A i tato včelstva v porovnání s ostatními se chovají úplně normálně. Snad jen ráno mají pozdějąí budíček, protoľe jsou ve stínu, kdyľ ty ostatní uľ mají sluníčko na česnech.
Aspoň včely donutíą okamľitě zvednout letovou dráhu.
Zdraví Pavel

> Lavička z kuláčů nám vyąla na jednom konci aľ za hustej keř,
> takľe poslední
> úl by ho měl před česnem necelej metr - vadilo by to hodně?

ked som bol maly a deda dostipal roj ked ho striasal z jablone (tiez bol
vcelar) tak sme ho natierali stavou z cibule resp. rozmackanou cibulou a
vobec neopuchol
Cigareta pre nefajciara je zabijak. Lepsie im zaucinkuje poharik alkoholu.
To tiez pomaha a ten ma vo vceline asi kazdy nachystany pre nejaku navstevu.

Pista



----- Original Message -----
From: Radim Poláąek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 3:18 AM
Subject: Re: prosba


> Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo
otok
> o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
> splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
> zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
> Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.
>
> Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud
se
> přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
> daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
> nedosáhnou.
>
> Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná
cigareta.
> Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
> tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
> zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
> Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
> nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
> návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut
včelou
> před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
> jednak moje kuřácké období je uľ pryč.
>
> R. Poláąek
>
>

Tady je vidět, jak na kaľdého zabere něco jiného. Já si dát ątamprle po ľihadlu, tak i kdyľ normálně neopuchám, byl bych jak bumbrlíček.
Pavel

> Cigareta pre nefajciara je zabijak. Lepsie im zaucinkuje
> poharik alkoholu.

Mnozí včelaři tvrdí, ľe nejspolehlivějąí a nejlepąí je potřít místo vpichu
troąkou medu.
S pozdravem
Petr Lokvenc

Taky se doporučovalo potřít místo vpichu čpavkovou vodu. Asi jako u všeho je lepší prevence-vhodné oblečení + ochranné pomůcky. Pokud už k tomu dojde , nechávm tomu volný průchod. U alergiků ale jde většinou o život.

Dne pá 18. června 2004 10:15 V.Hájek napsal(a):
> Taky se doporučovalo potřít místo vpichu čpavkovou vodu. Asi jako u vąeho
> je lepąí prevence-vhodné oblečení + ochranné pomůcky. Pokud uľ k tomu dojde

Dobry den,

to je naprosta pravda, utocnost mych vcel se rapidne snizila po zakoupeni
kombinezy bile barvy, puvodne jsem k nim chodil v tmavych mirne chlupatych
teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me jiz
stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci presne u kotniku -
skoda ze neobsahuje i nejakou ponozku - chranic) a pak za krkem, kam mi obcas
vlezou z pod zavoje. Jinak ja jsem opuchal stejne jako puvodni tazatel, mozna
i vic,, vse se ale spravilo pote, co me jedine (prvni) vcely mely pekne
ostrou matku a vsechny byly po ni, coz se neslucovalo s mistem umistneni - na
navsi u hlavni cesty. Vzhledem k tomu, ze muj puvodni ul petiletka nebyl
konstruhovan na kocovani, pri jeho presunu do lesa jsem obdrzel cca 40-60
zihadel a z alergie - nebo otekani jsem byl zcela vylecen.


Honza

       teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me
jiz
       stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci presne u
kotniku -


Myslím, ľe nejlepąí je výměna matky za mírnou linii a mohu
chodit do včel jen s kloboukem, krátký rukáv a kra»asy.
Ty ľihadla co dostanu jsou z mé blbosti, ľe včelku přimáčknu.

Mirek

To je přesné. Chce to matky max. F1. Trubci jsou pak ještě po inseminované matce. Pak vytáčím třeba za chladného počasí, kdy včely vůbec nelétají, nebo za deště (když to potřebuju nutně dodělat). Vytáčel jsem ze 40 včelstev a dostal jsem jedno žihadlo, protože jsem poprvé zkusil montérky s laclem a zmačknul jsem včelu na zádech kšandou. Jinak už nosí medovici.
Tonda.

>Myslím, ľe nejlepąí je výměna matky za mírnou linii a mohu
chodit do včel jen s kloboukem, krátký rukáv a kra»asy.
Ty ľihadla co dostanu jsou z mé blbosti, ľe včelku přimáčknu.

Mirek

ked budem mat mierne vcely kto mi bude strazit kolesa na maringotke pred
zlodejmi. :-)

Matej




AntonĂ­n
Podhájecký An: Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
<a.podhajecky/=/. Kopie:
seznam.cz> Thema: Re: prosba

18.06.2004
11:04
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






To je přesné. Chce to matky max. F1. Trubci jsou pak ještě po inseminované
matce. Pak vytáčím třeba za chladného počasí, kdy včely vůbec nelétají,
nebo za deště (když to potřebuju nutně dodělat). Vytáčel jsem ze 40
včelstev a dostal jsem jedno žihadlo, protože jsem poprvé zkusil montérky s
laclem a zmačknul jsem včelu na zádech kšandou. Jinak už nosí medovici.
Tonda.

>Myslím, ľe nejlepąí je výměna matky za mírnou linii a mohu
chodit do včel jen s kloboukem, krátký rukáv a kra»asy.
Ty ľihadla co dostanu jsou z mé blbosti, ľe včelku přimáčknu.

Mirek

Koukám, že u tebe dělaj včelky i noční??

Kotníky jsem ochránil velice jednoduąe. Koupil jsem si modráky jen na včelaření, nohavice o 10cm deląí neľ potřebuju. A kdyľ se obouvám, tak i s nohavicemi. Předtím jsem občas chodil k úlu v gumákách.
Krk chráním tím, ľe si navlíknu obyčejnou silonovou větrovku v pase s gumou, sí»ovinu z klobouku zastrkám pod límec, zatáhnu vepředu zip a jeątě stáhnu ąňůru od kapuce.

Zdraví Pavel


> Ted me jiz
> stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci
> presne u kotniku -
> skoda ze neobsahuje i nejakou ponozku - chranic) a pak za
> krkem, kam mi obcas
> vlezou z pod zavoje.

To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.
Tonda.

>Kotníky jsem ochránil velice jednoduąe. Koupil jsem si modráky jen na včelaření, nohavice o 10cm deląí neľ potřebuju. A kdyľ se obouvám, tak i s nohavicemi. Předtím jsem občas chodil k úlu v gumákách.
Krk chráním tím, ľe si navlíknu obyčejnou silonovou větrovku v pase s gumou, sí»ovinu z klobouku zastrkám pod límec, zatáhnu vepředu zip a jeątě stáhnu ąňůru od kapuce.

Já taky do včel chodím tak, jak je na obrázku ve Včelařských novinách v
posledním článku a nějak ľádný boj nepoci»uji. Naopak, jsem rád, ľe mám
chráněna určitá místa, která jsou velice choulostivá.
Pro začátky se včelami je to ideální řeąení. Rozhodně lepąí, neľ
začátečníkovi říct, ľe si můľe jít do včel "jen tak". To pak uľ včelařit
nebude. Pokud si ale pak dodá sebedůvěru a svým způsobem i odvahu, začne
chovat mírná včelstva, pak prosím - a» chodí třeba v plavkách.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.

Dne pá 18. června 2004 10:46 Havel/=/pds.pce.cd.cz napsal(a):
>        teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me

Dobry den,

to bylo mysleno tak, alespon dle me zkusenosti, ze vcely , i kdyz jsou
mirnejsi, nemaji rady tmave a hlavne "chlupate" obleceni. Takova rada, ktera
se da jiste i nastudovat, ale treba to puvodnimu autoru pomuze - nepsal co
mel na sobe.

Honza

Ano. A také se časem naučí zacházet se včelami při práci tak, aby je
zbytečně nedráľdil. (Coľ je podle mě to, co vede mnohé včelaře k mylnému
přesvědčení, ľe jsou na ně jejich "miluąky" tak hodné proto, ľe ho poznají
:-) ).

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 12:23 PM
Subject: RE: prosba


Já taky do včel chodím tak, jak je na obrázku ve Včelařských novinách v
posledním článku a nějak ľádný boj nepoci»uji. Naopak, jsem rád, ľe mám
chráněna určitá místa, která jsou velice choulostivá.
Pro začátky se včelami je to ideální řeąení. Rozhodně lepąí, neľ
začátečníkovi říct, ľe si můľe jít do včel "jen tak". To pak uľ včelařit
nebude. Pokud si ale pak dodá sebedůvěru a svým způsobem i odvahu, začne
chovat mírná včelstva, pak prosím - a» chodí třeba v plavkách.

Zdeněk Čejka
ICQ: 64648026

> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.

Jeątě troąku k této diskuzi. Dělám v naąí ZO jednatele uľ nějaký pátek a musím říct, ľe to u nás funguje tak, jak to tady zaznělo:

> Já od ZO nepotřebuju nic, neľ zajiątění
> léků, kontrolu vzorku měli, výplatu dotací a případné
> potvrzení ľádosti do svépomocného fondu. Kdyľ je něco navíc (přednáąka,
> schůze..), tak jsem
> rád.

Tak jednou za dva roky uspořádáme výlet, ale posledně uľ jme ani nenaplnili autobus. Tak jsme nabídli volná místa včelařům ze sousední vesnice. (Taky byli rádi za něco navíc.)
Co se týče schůzí, bývají větąinou jen dvě - jedna v listopadu kvůli rozdělení dotací, druhá výroční koncem února. Na tyto schůze si vľdy připravím nějaký příspěvek, nějaké zajímavosti, co se dozvím tady v konferenci a pak výcuc z posledních včelařských překladů. A musím říct, ľe díky tomu se vľdycky rozproudí nějaká zajímavá diskuze. A pro některé členy je to jediná moľnost proti názoru:
> Kdyľ se budu chtít podělit o zkuąenosti, tak vím s kým a ZO na to mít nemusím.

Asi i díky těm mým přednáąkám (nadnesené slovo) jsem zaregistroval na poslední schůzi lidi, které jsem tam předtím jeątě neviděl.

Ale jinak jsou členové rádi, ľe to papírování a vyřizování věcí kolem včel dělá někdo za ně, počínaje ohláąením stanovią» na městský úřad a konče vyřízením a oběháním ľádostí kolem dotací.

Pavel

Dělal jsem si trochu legraci. Ochranné pomůcky taky používám. Jak jsem viděl na kazetě, používají je i profíci v Americe. Je to i z důvodu urychlení práce. Závoj ale zastrčím jen pod košili a ne se kuklit až moc. Pokud by včely útočily, byla by to známka, že mám měnit matku.
Tonda.

>Já taky do včel chodím tak, jak je na obrázku ve Včelařských novinách v
posledním článku a nějak ľádný boj nepoci»uji. Naopak, jsem rád, ľe mám
chráněna určitá místa, která jsou velice choulostivá.
Pro začátky se včelami je to ideální řeąení. Rozhodně lepąí, neľ
začátečníkovi říct, ľe si můľe jít do včel "jen tak". To pak uľ včelařit
nebude. Pokud si ale pak dodá sebedůvěru a svým způsobem i odvahu, začne
chovat mírná včelstva, pak prosím - a» chodí třeba v plavkách.

Upozorňuji, ľe jsou okamľiky, kdy je potřeba do včel sáhnout bez ohledu na počasí a jejich náladu. Nebo kdyľ je to jedno včelstvo natolik nervózní, ľe je lepąí se obrnit a zbytečně nesbírat včelí jed.
Jinak je běľné, ľe chodím ke včelám bez klobouku (a dá se říci bos), kdyľ je k tomu vhodná doba a potřebuju třeba jen zjistit, zda matka klade, jestli je něco v medníku, co stavební rámek,...
To pak stačí lehce zakouřit kuřákem, zvednout víko ev. odstavit nástavek, vytáhnou rámeček, pochválit včelky, pusu matičce :-) vrátit vąe zpátky a jít k daląímu úlu.

Pavel

> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.
> Tonda.

Souhlasím, ale neľ ji vyměníą, tak jich jeątě dost přilétne zadečkem napřed :-)
Pavel

> Pokud by včely útočily, byla by to známka, ľe mám měnit matku.

Možná je to maličkost, ale zdá se mi, že pomáhá uklidnění, když se lehce foukne kouř preventivně do česna nebo do oček. Pak kolem víka než se otevřou a včely se chovají lépe. Jsou však taková, které kouř ještě více rozdráždí. Z 20 mám takové 1 a nevím jak jsem k němu přišel. Nevím ani jak u takových šílenců měnit matku.
Eman

Taky jsem zjistil, ľe někdy kouř včely umravní a někdy naopak je to vydráľdí, div neprobodnou kuřák a vąechno co je s ním spojené.
Pavel

> Jsou vąak taková, které kouř jeątě více rozdráľdí.

       rozdráľdí. Z 20 mám takové 1 a nevím jak jsem k němu přiąel. Nevím
ani        jak
       u takových ąílenců měnit matku.

Měl jsem stejný problém, kdyľ jsem před 4 roky začal a zdědil tak neúprosná
Včelstva, ľe se dalo jen v brnění a kdyľ mi kapal pot do očí a rosily se
brýle tak byla matka k nenalezení. Takľe na radu souseda - sklepat rámky do
rojáčku a vysypat nad mříľku do prázdného nástavku - a potvůrka tam za
chvilku běhala skoro sama - bylo zajímavé, jak rychle se včely uklidnily po
usazení matky z mírné linie.

mirek

Do česen zbytečně nekouřím. Po nadzvednutí víka fouknu do nástavku vrchem a trochu pokouřím. Potom pokouřím z vrchu každý další nástavek po sejmutí nástavku. Ještě by šlo vyměnit matku až budou létavky z vajíček oplozených lepšími trubci. Tím, že je matka oplozena více trubcy, nejsou včely pořád stejné. Až otevře další komůrku :-), mohou být včely mírnější.
Tonda.

>Možná je to maličkost, ale zdá se mi, že pomáhá uklidnění, když se lehce foukne kouř preventivně do česna nebo do oček. Pak kolem víka než se otevřou a včely se chovají lépe. Jsou však taková, které kouř ještě více rozdráždí. Z 20 mám takové 1 a nevím jak jsem k němu přišel. Nevím ani jak u takových šílenců měnit matku.

Dobry den,
muze mi nekdo poradit ucinnou obranu pred mravenci?Vykousavaji mi
zatepleni v ulu a maji tendence stavet si hnizdo na strupku.

Take bych uvital, pokud nekdo ma zkusenosti se vcelarenim v
lezanech??

Dekuji

Milos Sedlacek

--
SPLÁTKY BEZ NAVÝ©ENÍ!
www.MALL.cz - nakupujte s úrokem 0%!
Mimořádná akce platí do 1. července.

zalej mraveniska vriacou vodou a postav nohy stojanu do plechoviek z
vyjetym olejom.

Matej




sedlacek.milo
s/=/post.cz An: vcely/=/v.or.cz
Kopie:
18.06.2004 Thema:
15:06
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dobry den,
muze mi nekdo poradit ucinnou obranu pred mravenci?Vykousavaji mi
zatepleni v ulu a maji tendence stavet si hnizdo na strupku.

Take bych uvital, pokud nekdo ma zkusenosti se vcelarenim v
lezanech??

Dekuji

Milos Sedlacek

--
SPLÁTKY BEZ NAVÝ©ENÍ!
www.MALL.cz - nakupujte s úrokem 0%!
Mimořádná akce platí do 1. července.

pánové v době máku jedna ľihadlo do ľaludsu, to mě z huby vypocodovala celá
E55 to se nedalo poticu ani strávit dnes dokonce dvě i do vnitř do úst Tam
se mi vľdycky utvoří malý aft.

Pepan

----- Original Message -----
From: "V.H?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 10:38 AM
Subject: Re: prosba


> Je sice pravda, ľe si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost
> záleľí také na tom, kam ľihadlo dostaneą. Pokud ho dostaneą do čela, nebo
> nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeą tak, ľe na oko nevidíą. Je tedy
> dobré pouľívat kuklu nebo klobouk se sí»kou. ®ihadlo v oku mľe znamenmat i
> ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti
> bolestivé. Lahůdkou pak je ľihadlo ve ąpičce nosu, uąním laůčku, v
podpaľní
> jamce a úľ vůběc nemluvím o nejcitlivějąích místech. Pak je lepčí ji včas
> zabít. Rovněľ ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech
sevřít
> do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepąí ľihadlo v ruce neľ v hlavě.
>

Leženy jsem 3 roky zkoušel ovlivněn čl img Hájka a ještě jednoho včelaře ve Včelařství. Před jejich použitím v komerčním a větším včelařství dost varuji. Je pravdou, že při troše štěstí a zvládnuté technologii se medu dá získat téměř stejně jako u moder. nástavkových úlů. Pracnost je daleko větší a dřiny rovněž. Rovněž v žádném úle se tak včely rády nerojí jako v leženu. S trochou nadsázky lze říct, že včely v ležanech májí rojovou náladu celou sezonu. Musí se používat vysoké plásty nad 30 cm a výrazně lépe drátkovat. Na druhou stranu v ležanech se včelám téměř bezkonkurenčně dobře daří. Ležanů jsem se po 3 letech velmi rád zbavil. Nechal jsem si pouze dva, neboť neexistuje lepší úl pro inseminovanou nebo plemenou matku, pro odchov matek, pro výrobu mateří kašičky a pro pohodlné ovčelování nápojů. Takže ležan ano, ale jen pro chovatelské účely, jinak je to krám. Chceš li to podrobněji tak brnkni 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.

Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
Včelařím už 3 roky a vždy když mě píchla včela, tak jsem docela hodně natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
Ale teď se mě už 2x stalo, že do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a svědí mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle to přišlo, tak rychle to sice odejde a otok už je potom minimální a na druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli se někdo z vás setkal s něčím podobným.

Děkuji za odpověď
Pavel

Osobní zkuąenosti s tím nemám, myslím si ale, ľe to alergie je. Není radno
si s tím zahrávat, měl bys asi zajít za odborným lékařem alergologem.
Odhaduji, ľe asi dostaneą nějaký lék k tlumení alergické reakce, pokud se
objeví.

R Poláąek

----- Original Message -----
From: "Pavel Andrys" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 12:09 PM
Subject: Re: prosba


> Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
> Včelařím uľ 3 roky a vľdy kdyľ mě píchla včela, tak jsem docela hodně
> natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
> Ale teď se mě uľ 2x stalo, ľe do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a
svědí
> mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle
> to přiąlo, tak rychle to sice odejde a otok uľ je potom minimální a na
> druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli
> se někdo z vás setkal s něčím podobným.
>
> Děkuji za odpověď
> Pavel

Takmer cele Madarsko je postavene na vcelareni v lezanoch , nejde
potom nahodou o zle zvladnutelnu technologiu ???, alebo su ine znaskove a
klimaticke podmienky ?

S pozdravom
Laco Sebosik


----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 10:17 AM
Subject: př. Sedláček - včel. v leanech.


> Leľeny jsem 3 roky zkouąel ovlivněn čl img Hájka a jeątě jednoho včelaře
ve
> Včelařství. Před jejich pouľitím v komerčním a větąím včelařství dost
> varuji. Je pravdou, ľe při troąe ątěstí a zvládnuté technologii se medu dá
> získat téměř stejně jako u moder. nástavkových úlů. Pracnost je daleko
> větąí a dřiny rovněľ. Rovněľ v ľádném úle se tak včely rády nerojí jako v
> leľenu. S trochou nadsázky lze říct, ľe včely v leľanech májí rojovou
> náladu celou sezonu. Musí se pouľívat vysoké plásty nad 30 cm a výrazně
> lépe drátkovat. Na druhou stranu v leľanech se včelám téměř bezkonkurenčně
> dobře daří. Leľanů jsem se po 3 letech velmi rád zbavil. Nechal jsem si
> pouze dva, nebo» neexistuje lepąí úl pro inseminovanou nebo plemenou
matku,
> pro odchov matek, pro výrobu mateří kaąičky a pro pohodlné ovčelování
> nápojů. Takľe leľan ano, ale jen pro chovatelské účely, jinak je to krám.
> Chceą li to podrobněji tak brnkni 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.


-=x=-
Skontrolované antivírovým programom NOD32

Je to možné.Západní okraj Prahy s pouze průměrnými podmínkami není Maďarsko. Napsat, že Maďarské včelaření je postaveno na ležanech je jako psát, že české včelaření je postaveno na Budečácích. Obojí bylo téměř pravdou asi před 50 lety. Dnes bych zvl. když nemáme po ruce přesné statistiky volil opatrnější formulace. V celém světě a i v konzervativnější Evropě vedou s jasnou převahou nástavkové úly. Známý pábitel na téma Ležany ing Hájek z Nových Zámků, jehož imaginární přítel v nich dosehuje 3 x vyšší výnosy než ostatní a jehož články , které vyšly asi před 10 lety ve Včelařství mě ovlivnily natolik, že jsem si několik ležanů vyrobil, zřejmě již nevčelaří. Poslední článek ing. Hájka který nedávno asi ve Včelárovi vyšel opět hýří vysokými výnosy, ale světe div se v nástavkových úlech. O příteli a Ležanech ani zmínka. Takže kde je pravda? Nezbývá než to vyzkoušet nebo se spolehnout na statistiku a Leženům se vyhnout, jednoá ji se nám pouze o med. Pro chovatelské účely je ležan bezkonkurenční, viz např velkochov. firma Piave v Italii.Zdraví Ruda

Na takové je lepąí voda

Pepan

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 1:27 PM
Subject: RE: prosba


Taky jsem zjistil, ľe někdy kouř včely umravní a někdy naopak je to
vydráľdí, div neprobodnou kuřák a vąechno co je s ním spojené.
Pavel

> Jsou vąak taková, které kouř jeątě více rozdráľdí.

Já chodím k úlům je v šortkách a tílku ponožky nenosím jak na ne z boty nebo
kůže přelezou hned pchají Nemají rády pach piva, potu, parfémy. Piji je
obyčejnou vodu pohybuji se přiměřeně pomalu, ale jsou i chvíle kdy jdu domů
najít i bílou kombinézu neboť zničeno nic všechny tyto zásady přestanou
platit.

Pepan

----- Original Message -----
From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 12:17 PM
Subject: Re: prosba


> To je příprava do boje a ne na činnost ze záliby.
> Tonda.
>
> >Kotníky jsem ochránil velice jednoduąe. Koupil jsem si modráky jen na
> včelaření, nohavice o 10cm deląí neľ potřebuju. A kdyľ se obouvám, tak i s
> nohavicemi. Předtím jsem občas chodil k úlu v gumákách.
> Krk chráním tím, ľe si navlíknu obyčejnou silonovou větrovku v pase s
> gumou, sí»ovinu z klobouku zastrkám pod límec, zatáhnu vepředu zip a jeątě
> stáhnu ąňůru od kapuce.
>

Skutečně rozdráľděné včely se neuklidní hned. Myslím, ľe jim to trvá aspoň
týden, 14 dní. To jsou ty včely, co se vyhrnou na včelaře, hned, jak
přistoupí k úlu a otevře ho.

Nemyslím, ľe včely nějak moc rozdraľďuje tmavé oblečení. Včely nejvíce
dráľdí pohyb s úly i rámky, hlavně kdyľ ty pohyby jsou s otřesy. Patří sem i
nárazové otřesy přenáąené půdou, třeba sekání kosou před úly. V druhé řadě
pach, a» uľ z oděvu, nebo z úst, kdyľ se na ně foukne. Velká část komunikace
včel v úlu totiľ probíhá pomocí pachů - feromonů.
Pouze, kdyľ uľ jsou rozdráľděné, tak útočí přednostně na tmavé předměty.
Pravděpodobně medvěd a případně daląí zvířata, co kdy dostala chu» na včelí
med, nikdy neměla bílou srst.
Myslím si, ľe kdyľ má včelař na sobě bílou kombinézu, včela uhne a bodne
spíąe do pokoľky, nebo se bude snaľit zalézt pod kombinézu. Kdyľ má na sobě
tmavý oděv, včela bodne do oděvu a ne do včelaře.

R. Poláąek

Co píąe Ruda podepisuji a dovolím si doplnit.
Souběľně včelařím v leľanech ( konkrétně Čejkův úl ) a nástavkách 11 rámků
39x 24 ( a letos prvně v Optimálech ). V snůąkově opravdu mizerných letech
je v leľanu med i na vytočení, v nástavkách skoro nic ( bylo nutno i
přikrmovat ). Ale taková situace nastala za dobu mého včelaření asi 2x.
Jinak vľdy ve výnosu vítězily nástakové. To podtrhuji!!. Vyuľít dobře např.
mohutnou snůąku z řepky ( u mne ) jde bez zvýąení pracnosti pro včelaře jen
v nástavkách, kde je výnos asi 2x aľ 3x vyąąí proti leľanům na stejném
stanoviąti a s matkami stejné linie.

V zimě a v předjaří nejsou v ľádném úlu lepąí včely neľ v leľanu. Postupem
času se výhoda leľanu pro včely postupně vytrácí. Aby se nevytratila by
vyľadovalo spoustu sice jednoduchých, ale častých, nezbytných a odborně
předvídavých zásahů včelaře. Jinak jsou včely v rojové ( nebo chovné !!! )
náladě stále. Výnos cca kolem 30 kg medu je vąak zhruba max., co se mi kdy v
Čejkově úlu podařilo dosáhnout.

Posuzovat pracnost je věc dosti oąidná - velmi záleľí na typu leľanu. Např u
Čejkova leľanu si troufám říci, ľe pracnost není nijak výrazně vyąąí proti
nástavkům. Tomuto úlu se dlouhodobě věnuji - hlavně proto, ľe se mi zdá
včelaření v tomto úlu pohodlné a vhodné např. pro včelaře vozíčkáře, nebo s
jednou rukou a pod. Věřím totiľ, ľe mé zkuąenosti mohou doplnit a
aktualizovat původní informace z téměř 100 let starých pokusů p. Jindřicha
Čejky - to by mohlo pomoci lidem např. po úrazu, aby nemuseli přestat
včelařit. ( viz: http://gw.dup.cz/vcelam/index.php ).

Např. se domnívám, ľe:
1. V leľanu dosáhnou optima ( vąech postačujících podmínek pro ľivot včelího
společenství ) včely samy, ve stojanu jim včelař vytváří podmínky tak, aby
na dosaľení optima dosáhly maximálním vyuľitím vąech vloh ). Obě optima
jsou vąak v absolutním vyčíslení měřitelných hodnot jiná.
2. Asi budou existovat i linie včel, které mají geneticky zakódováno lepąí
přizpůsobení leľanu. Ale v naąich podmínkách se uľ mnoho desítek let pro
rozchov vybírají matky, které se osvědčily ve stojanech ( med do hlav, ne za
záda ). Proto si myslím, ľe např. dobrá maďarská zkuąenost s leľany nemusí
být jen lepąím zvládnutím obsluhy a pod.
3. Mnohými pokusy jsem znovu ověřil, ľe rámková míra menąí neľ cca 40x 35 cm
je pro leľan nevhodná. Zkouąel jsem mnohé typy leľanů, ale ľádný se ve
výnosu v dlouhodobém sledování nemohl srovnat se stojany ( z nich naprosto
jednoznačně vítězily úly nástavkové ). Na vąech mých třech klimaticky i
snůąkově odliąných stanoviąích.
Bylo by to na opravdu dlouhé vyprávění.
Hezký večer.
pepa.kala/=/volny.cz




----- Original Message -----
From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 10:17 AM
Subject: př. Sedláček - včel. v leanech.


> Leženy jsem 3 roky zkoušel ovlivněn čl img Hájka a ještě jednoho včelaře
ve
> Včelařství. Před jejich použitím v komerčním a větším včelařství dost
> varuji. Je pravdou, že při troše štěstí a zvládnuté technologii se medu dá
> získat téměř stejně jako u moder. nástavkových úlů. Pracnost je daleko
> větší a dřiny rovněž. Rovněž v žádném úle se tak včely rády nerojí jako v
> leženu. S trochou nadsázky lze říct, že včely v ležanech májí rojovou
> náladu celou sezonu. Musí se používat vysoké plásty nad 30 cm a výrazně
> lépe drátkovat. Na druhou stranu v ležanech se včelám téměř bezkonkurenčně
> dobře daří. Ležanů jsem se po 3 letech velmi rád zbavil. Nechal jsem si
> pouze dva, neboť neexistuje lepší úl pro inseminovanou nebo plemenou
matku,
> pro odchov matek, pro výrobu mateří kašičky a pro pohodlné ovčelování
> nápojů. Takže ležan ano, ale jen pro chovatelské účely, jinak je to krám.
> Chceš li to podrobněji tak brnkni 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Leľany neznám, ale řekl bych, ľe při slabé snůące zůstane med v rámcích nad
plodem a nepůjde vytočit. Snad jedině, kdyby se matka omezila nějakou
svislou mateří mříľkou.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 20, 2004 11:35 PM
Subject: Re: př. Sedláček - včel. v leanech.


> 39x 24 ( a letos prvně v Optimálech ). V snůąkově opravdu mizerných letech
> je v leľanu med i na vytočení, v nástavkách skoro nic ( bylo nutno i
> přikrmovat ). Ale taková situace nastala za dobu mého včelaření asi 2x.

> V zimě a v předjaří nejsou v ľádném úlu lepąí včely neľ v leľanu. Postupem
> času se výhoda leľanu pro včely postupně vytrácí.

Nemám leľany, ale na tohle jsem narazil v literatuře mnohokrát. Mám dojem,
ľe právě o vyuľití výhod obojích úlů (leľanu i stojanu) se snaľí př. Reháček
se svým 13-plástovým Dadantem - od prvního proletu do nasazení prvního
medníku funguje jako leľan, dál jako NN stojan ..

Honza

Dobrý den,
zjistil jsem že mám ve včelstvu trubčici. Co mám udělat aby přijaly novou matku?

> Ale teď se mě už 2x stalo, že do půl hodiny po pichnutí celý
> zrudnu a svědí
> mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého

Je to další fáze reakce na vč. jed. Taky jsem tím prošel.
Teď už mě to jen krátce nepříjemně zabolí a někdy se udělá malý stroupek. Kdybys to přivykání chtěl urychlit, dám ti na to vhodné včely :-) - medují dobře, ale nechtějí se podělit.
Eman

Můj synek před čtyřmi lety dostal ľihadlo a do půl hodiny byl celý rozsvěděný a tělo měl osypané vyráľkou. (®ihadlo občas dostal i předtím, ale bez následků.)
Tak jsme zaąli za alergologem, ten mu předepsal na zimní období navykací vakcíny na včelí jed. Bere se to v kapkách, je předepsaný termínovník (kape se ráno před snídaní jednou za dva aľ tři dny) a postupně se zvyąuje počet kapek. Na konci léčby prý odpovídá dávka kapek ľihadlu. Léčba se po dvou letech opakuje a dá se říct, ľe to zabírá - letos po ľihadlu uľ jen otekl. JInak má mít u sebe pohotovostní kapky (zyrtec) a práąky (prednison), kdyby měl po ľihadle nějaké problémy.
Takľe doporučuju konzultaci na alergologii. Nevybavuju si momentálně, jak se jmenují ty kapky, ale to oni budou vědět. Pokud bys to potřeboval, mohl bych to zjistit.
Zdraví Pavel

> Ale teď se mě uľ 2x stalo, ľe do půl hodiny po pichnutí celý
> zrudnu a svědí mě celé tělo

Dobry den,

pred casem jsem se tu ptal na zkusenosti s pojistenim (mimo svepomocny fond, o
tom snad vedi vsichni) , nikdo mi nic neodpovedel, tak snad se mnou ziskane
informace budou nekomu hodit. Pojisteni vcel jakozto hosp. zvirete pro
zcizeni, neuspech s medobranim a proti uhynuti poskytovala pouze Ceska
pojistovna (tehdy ani jine snad nebyli) a skoncila s tim s rozsirenim
varoazy. Momentalne , alespon co jsem zjistil na infolinkach ruznych
pojistoven (no, CP a Kooperativa) nikdo vcely nepojistuje. Jedine co se da
pojistit je v ramci dle mne skvele pojistky odpovednosti domacnosti za skodu
za skvelych 320 Kc/rok - odpovednost za skody . Plati pouze pro zajmove
vcelare -ne pro rolniky. Jednou ve vcelarstvi byl clanek o majitely vcelina,
dke pozemky kolem nej novy majitel chtel vyuzit jako pastvu pro kone (dle
literatury jsou kone na vcely bodnuti haklivejsi nez lide), a vyhrozoval tomu
vcelari, ze v pripade uhynu koni , bude pozadovat odskodneni. V ramci
odpovedi mu radily vse mozne, ale toto ne.


Honza

Dostal jsem několik lahví BEF. Nemáte někdo aktuální informace k čemu by to bylo dnes dobré? Vím, že se to už dnes nesežene.
Eman

P.S.
1/3 včelstev měla plné medníky tmavého medovicového medu. U mě velmi vzácný úkaz. Byl nejvyšší čas to před lípou vytočit. Asi to souvisí s tím, že letos mi na jabloních řádí mšice víc než jindy a ani Pirimor na ně nezabírá.

Taky jsem vcera medoval, abych mel "cisto" pred lipou. Vyjma prvniho jarniho medu (ovocne stromy) je vse cerne jako bota. Letosni rok je msicim naklonem.

Kuba

>
> P.S.
> 1/3 včelstev měla plné medníky tmavého medovicového medu. U mě velmi vzácný
> úkaz. Byl nejvyąąí čas to před lípou vytočit. Asi to souvisí s tím, ľe
> letos mi na jabloních řádí mąice víc neľ jindy a ani Pirimor na ně
> nezabírá.

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Podobne reakcie som tiez asi dvakrat zazil pred 6 rokmi, ked som sa chystal
premiestnit 2 vcelstva od mojho svokra (tchana), aby som zacal vcelarit aj
samostatne. Trochu ma taka reakcia (dokonca mi zacalo stahovat hrdlo a bal
som sa dosledkov) vystrasila. Ale nastastie sa to po tom druhom raze uz
nezopakovalo, aj ked som este prilezitostne dostal vacsie davky zihadiel.
Zacinal som radsej v kukle a rukaviciach a postupne som sa s vcelami naucil
zit. Rukavice som po v priebehu druhej sezony odlozil a mam ich v ule len
pre istotu, keby som ich z roznych dovodov potreboval. Bez kukly do vcel ale
radsej nikdy nejdem (uz len s ohladom na spomienku na to "svedeni" v tele).

Nech sa dari,
Juraj


-----Original Message-----
From: Pavel Andrys [mailto:e-mail/=/nezadan.utc.sk]
Sent: Saturday, June 19, 2004 12:10 PM
To: Veelaoský mailing list
Subject: Re: prosba

Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
Včelařím uľ 3 roky a vľdy kdyľ mě píchla včela, tak jsem docela hodně
natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
Ale teď se mě uľ 2x stalo, ľe do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a svědí
mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle
to přiąlo, tak rychle to sice odejde a otok uľ je potom minimální a na
druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli
se někdo z vás setkal s něčím podobným.

Děkuji za odpověď
Pavel

Dnes k ničemu. Používal se na roztoče, ale protože se dnes používá VARIDOL na varroázu, roztoč vymizel. (ze školení v Nasavrkách).
Med jsem také vytočil. Měřil jsem ho a má necelých 7. Medovice je od 8. Smíšený med od letošního roku není, tak ho prodávám jako květový.(Označení na etiketě).
Tonda.

>Dostal jsem několik lahví BEF. Nemáte někdo aktuální informace k čemu by to bylo dnes dobré? Vím, že se to už dnes nesežene.
Eman

P.S.
1/3 včelstev měla plné medníky tmavého medovicového medu. U mě velmi vzácný úkaz. Byl nejvyšší čas to před lípou vytočit. Asi to souvisí s tím, že letos mi na jabloních řádí mšice víc než jindy a ani Pirimor na ně nezabírá.

Dobrý den. Jen pro upřesnění - nevymizel roztoč (to je i varroa destructor),
ale "roztočík" (napadal hlavně vzduąnice včel). Jinak je BEF ideální pro
rychlé (a tedy i snad nejméně bolestné) utracení například rojů určených k
likvidaci.
S pozdravem
Petr Lokvenc
lokvenc.petr/=/volny.cz

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 21, 2004 9:07 AM
Subject: Re: BEF


> Dnes k ničemu. Pouľíval se na roztoče, ale protoľe se dnes pouľívá VARIDOL
> na varroázu, roztoč vymizel. (ze ąkolení v Nasavrkách).

Já se chystám vytáčet med teď o víkendu.Tak uvidím, jaký bude.....Tomáš

Dobry den,

jsem zacinajici vcelar a rad bych se zeptal, jak se pozna vydatna nebo mala snuska

dekuji

Predám včelársky kočovný voz na 24úlov.
Cena 25tis.
TEL.036/7723743

Dne po 21. června 2004 11:08 ---- napsal(a):
> Dobry den,

Dobry den,

>
> jsem zacinajici vcelar a rad bych se zeptal, jak se pozna vydatna nebo mala
> snuska

gratuluji k vcelareni, ale skoro jste si odpovedel sam, vydatna se pozna tak,
ze vcely letaji z a k ulu vydatne, mala tak, ze letaji malo. Mimo letove
aktivity se to da poznat jeste prirustkem na vaze, nebo v pripade rozebrani
vcelstva sladinou v ramcich.

>
> dekuji

neni zac

Honza

Podle mých okoukaných zkuąeností se silná snůąka projevuje hlavně:
- včely vyletují z úlu jedním směrem, vylezou z česna a hned letí, ľádné zdrľování
- při doletu ztěľka dosedají na leták před česnem, nebo se u očka mačkají
- při pohledu do medníku se člověk nestačí divit, jak rychle plní a případně dostavují plásty

Zdraví Pavel


> ... jak se pozna vydatna nebo mala snuska

Predám včelársky kočovný voz s manipulačnou miestnosťou.
Dlžka 10 metrov.Miesto na 24 včelstiev + manipulačná miestnosť/vo vnútry/.
Cena 24tis.
tel.036/7732743

A jak jsi na to přiąel ?
Máą tam hrboplod ?
A nebo jsi objevil trubcokladnou matku? Ta ale není trubčice. To je normální výměna matky.

1) Podívej se do archívu. Uľ jsme to tu párkrát řeąili.

2) Máą nějaké jiné včelstvo nebo oddělek s náhradní matkou ?
Pokud ano, postav je na místo včelstva s trubčicemi, a trubčicové včelstvo někde dál vysypej a ome» do stínu na noviny nebo plachtu. Dílo, zásoby, plod přidej kde se hodí.
Létavky poletí na původní místo a vľebrají se do nového včelstva, mladuąky to vezmou s nimi. A trubčice tam nedoletí.
Ahoj
       Libor

> zjistil jsem ľe mám ve včelstvu trubčici. Co mám udělat aby
> přijaly novou matku?

V případě většího pobodání používám Fenistil, pro dospělé je v tabletách, pro děti v kapkách.Pozor na vedlejší účinky,dospělí jsou unavení-ospalí-takže neřídit auto,děti pak jsou hyperaktivní.S těmi dospělými to tak opravdu je,děti nemám naštěstí ověřené.Tento lék je pravděpodobně na předpis, takže řešit s lékařem.Jako každý lék se nemá s ničím kombinovat,pozor na alkohol.Jak je to s tlumením alergické reakce to ale nevím-fakt je nutné to konzultovat s doktorem-pokud možno MUDrem :-).

V Plusu se objevil v prodeji adaptér pro napájení 12 V ledniček, kompresorků
apod z 220 V. Podle ątítku dává aľ 5 ampér. Stojí 399 Kč. Mohl by se hodit k
menąím motorkům na pohon medometu.

R. Poláąek

Nemejte strach, zalezi na mnozstvi jedu, hloubce vpichu atd, Kazdopadne na noze je celkem řídké vazivo a otok velikosti 3 dlani je normalni. Alergie nebezpecna se projevi problemy s dýcháním, vyrazku i mimo okoli vpichu atd. S pozdravem Dr. Hubac

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Roman" <zeleziarstvo.LC/=/stonline.sk>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: prosba
Datum (Date): 17. 6. 2004 0:47
==================================================

> Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad
> clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne
> vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci
> vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka
> reakcia?

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Je kromě větąí výąky jeątě nějaká daląí nevýhoda 9 rámkových nízkých
násavků?

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>

.. Optimal, ktory som si zmensil na 9 ramikov. S nastavkami sa dobre
pracuje, niesu tazke ani ked su plne medu, ale ak pride vydatna agatova
znaska ako v tento rok, tak mam z ulov 8 aj 9 nastavkove mrakodrapy. Ak by
som sa drzal Optimalu / mam ich asi desat / stacilo by mi 6 - 7 nastavkov.
Matej

Díky rozměrům rámků nejsou čtvercové. A díky tomu si s tím nemůľeľ dělat co bys chtěl.
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> Je kromě větąí výąky jeątě nějaká daląí nevýhoda 9 rámkových
> nízkých násavků?

> A díky tomu si s tím nemůžež dělat co bys chtěl.

a co bych si s tím měl chtít dělat, aby mi to tolik vadilo?
čtvercové nástavky mám taky a nevím jak jejich "výhod" prakticky využít.

Uľ jsem se tím dlouho nezabýval, tak teď budu tápat.
Tak například:
- nemůľeą si vzhledem k obdélníkovému dnu zvolit zda teplou nebo studenou stavbu
- nemůľeą otočit mříľku napříč nebo podéllouček, ale na druhou stranu si nemusíą pamatovat jak má být správně oloľená
- včely se v zimním chumáči musí přizpůsobit prostoru a pravděpodobně nezaujmou optimální v řezu kruhový tvar chomáče (nejlépe si přečíst články přítele Ptáčka)
- není to Optimal

:-)) A protoľe máą taky čtverec, tak nepozorujeą, ľe bys potřeboval obdélník. :-))
A nebo JO ??
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> > A díky tomu si s tím nemůľeľ dělat co bys chtěl.

> a co bych si s tím měl chtít dělat, aby mi to tolik vadilo?
> čtvercové nástavky mám taky a nevím jak jejich "výhod" prakticky vyuľít.

Kruhový tvar chumáče přece zaujmout můžou. Navíc mají možnost po dosažení vršku ještě posun dozadu po rámku jako rezervu. To ukazují jako výhodu ve všech včelařských příručkách. To byl jeden z důvodů proč jsem volil Langstroth.
Tonda.

> včely se v zimním chumáči musí přizpůsobit prostoru a pravděpodobně nezaujmou optimální v řezu kruhový tvar chomáče

POTŘEBOVAL BYCH PORADIT S RADIALNÍM MEDOMETEM JESTLI JE LEPŠÍ NEŽ TANGENCIALNÍ A NĚJAKY PLANEK NA VYROBU DĚKUJI

...rad bych se zeptal jak konkretne vcelarite v lezanech.
Podnecujete vcely vhodnym prohazovanim ramku, tak aby obsahly
cely prostor ulu? Pouzivate materi mrizku? Jak velke by zde asi
melo byt plodiste?

dik

Milos

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "jkala" <pepa.kala/=/volny.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: př. Sedláček - včel. v leanech.
Datum: 20.6.2004 - 23:43:36

> Co píąe Ruda podepisuji a dovolím si
> doplnit.
> Souběľně včelařím v leľanech ( konkrétně
> Čejkův úl ) a nástavkách 11 rámků
> 39x 24 ( a letos prvně v Optimálech ). V
> snůąkově opravdu mizerných letech
> je v leľanu med i na vytočení, v nástavkách
> skoro nic ( bylo nutno i
> přikrmovat ). Ale taková situace nastala za
> dobu mého včelaření asi 2x.
> Jinak vľdy ve výnosu vítězily nástakové. To
> podtrhuji!!. Vyuľít dobře např.
> mohutnou snůąku z řepky ( u mne ) jde bez
> zvýąení pracnosti pro včelaře jen
> v nástavkách, kde je výnos asi 2x aľ 3x
> vyąąí proti leľanům na stejném
> stanoviąti a s matkami stejné linie.
>
> V zimě a v předjaří nejsou v ľádném úlu
> lepąí včely neľ v leľanu. Postupem
> času se výhoda leľanu pro včely postupně
> vytrácí. Aby se nevytratila by
> vyľadovalo spoustu sice jednoduchých, ale
> častých, nezbytných a odborně
> předvídavých zásahů včelaře. Jinak jsou
> včely v rojové ( nebo chovné !!! )
> náladě stále. Výnos cca kolem 30 kg medu je
> vąak zhruba max., co se mi kdy v
> Čejkově úlu podařilo dosáhnout.
>
> Posuzovat pracnost je věc dosti oąidná -
> velmi záleľí na typu leľanu. Např u
> Čejkova leľanu si troufám říci, ľe pracnost
> není nijak výrazně vyąąí proti
> nástavkům. Tomuto úlu se dlouhodobě věnuji
> - hlavně proto, ľe se mi zdá
> včelaření v tomto úlu pohodlné a vhodné
> např. pro včelaře vozíčkáře, nebo s
> jednou rukou a pod. Věřím totiľ, ľe mé
> zkuąenosti mohou doplnit a
> aktualizovat původní informace z téměř 100
> let starých pokusů p. Jindřicha
> Čejky - to by mohlo pomoci lidem např. po
> úrazu, aby nemuseli přestat
> včelařit. ( viz:
> http://gw.dup.cz/vcelam/index.php ).
>
> Např. se domnívám, ľe:
> 1. V leľanu dosáhnou optima ( vąech
> postačujících podmínek pro ľivot včelího
> společenství ) včely samy, ve stojanu jim
> včelař vytváří podmínky tak, aby
> na dosaľení optima dosáhly maximálním
> vyuľitím vąech vloh ). Obě optima
> jsou vąak v absolutním vyčíslení
> měřitelných hodnot jiná.
> 2. Asi budou existovat i linie včel, které
> mají geneticky zakódováno lepąí
> přizpůsobení leľanu. Ale v naąich
> podmínkách se uľ mnoho desítek let pro
> rozchov vybírají matky, které se osvědčily
> ve stojanech ( med do hlav, ne za
> záda ). Proto si myslím, ľe např. dobrá
> maďarská zkuąenost s leľany nemusí
> být jen lepąím zvládnutím obsluhy a pod.
> 3. Mnohými pokusy jsem znovu ověřil, ľe
> rámková míra menąí neľ cca 40x 35 cm
> je pro leľan nevhodná. Zkouąel jsem mnohé
> typy leľanů, ale ľádný se ve
> výnosu v dlouhodobém sledování nemohl
> srovnat se stojany ( z nich naprosto
> jednoznačně vítězily úly nástavkové ). Na
> vąech mých třech klimaticky i
> snůąkově odliąných stanoviąích.
> Bylo by to na opravdu dlouhé vyprávění.
> Hezký večer.
> pepa.kala/=/volny.cz
>
>
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Stonjek <e-mail/=/nezadan.volny.cz>
> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, June 19, 2004 10:17 AM
> Subject: př. Sedláček - včel. v leanech.
>
>
> > Leľeny jsem 3 roky zkouąel ovlivněn čl
> > img Hájka a jeątě jednoho včelaře
> ve
> > Včelařství. Před jejich pouľitím v
> > komerčním a větąím včelařství dost
> > varuji. Je pravdou, ľe při troąe ątěstí a
> > zvládnuté technologii se medu dá
> > získat téměř stejně jako u moder.
> > nástavkových úlů. Pracnost je daleko
> > větąí a dřiny rovněľ. Rovněľ v ľádném úle
> > se tak včely rády nerojí jako v
> > leľenu. S trochou nadsázky lze říct, ľe
> > včely v leľanech májí rojovou
> > náladu celou sezonu. Musí se pouľívat
> > vysoké plásty nad 30 cm a výrazně
> > lépe drátkovat. Na druhou stranu v
> > leľanech se včelám téměř bezkonkurenčně
> > dobře daří. Leľanů jsem se po 3 letech
> > velmi rád zbavil. Nechal jsem si
> > pouze dva, nebo» neexistuje lepąí úl pro
> > inseminovanou nebo plemenou
> matku,
> > pro odchov matek, pro výrobu mateří
> > kaąičky a pro pohodlné ovčelování
> > nápojů. Takľe leľan ano, ale jen pro
> > chovatelské účely, jinak je to krám.
> > Chceą li to podrobněji tak brnkni
> > 604246110. Přeji hodně úspěchů. Ruda.
> >
>
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG
> (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum
> vydání: 2.6.2004
>
>

--
SPLÁTKY BEZ NAVÝ©ENÍ!
www.MALL.cz - nakupujte s úrokem 0%!
Mimořádná akce platí do 1. července.

Přátelé,
nemohu z časových důvodů sledovat diskusi, ale zaznamenal jsem něco o 9 rámkovém Optimalu. Prosím, Optimal byl zkonstruován podle určitých pravidel na milimetrové rozměry a má 11 rámků. 9 rámkový úl již není Optimal, ani ten název pro něj nepoužívejte, abyste nemátli veřejnost. Rámkovou míru 42 x 17 první v dřívějším Československu použil pan Valent z Bratislavy - měl úl tzv. Éčko na 10 rámků. Čtvercový půdorys Optimalu má výhody pro výrobu - řežou se všechna prkna stejně dlouhá (při čepovaných spojich), může se snadno umísťovat do speciálních čtvercových palet na 4 úly a v praxi jsem již několikrát ocenil možnost, že se na sebe dají stavět čtvecové nástavky různých rámkových měr s rozdílně silnými stěnami (Např. Břinkovy uteplené úly na 11 rámků 39 x 24 se snadno postaví na Optimal, využil jsem optimalových nástavků k dodání včelstvům na Kučerových úlech, kde jsem již originální nástavky neměl atp. Také výhoda, že plný nástavek nemusíte v rukách převracet, aby sedl na jiný nástavek ve skladišti, při vytáčení atp není k zahození.... 9 rámkový optimal bude pro silné včelstvo malý a naroste příliš do výsky. Máme zkušenost, že včelstva se nerojí v prostoru kolem 5 - 6 Optimalových nízkých nástavků. Při 9 rámcích by to vyžadovalo o nástavek(Y) více (cena) silná včelstva by rostla příliš do výšky. Navíc by včelstvo plodovalo jen na 7 plástech v příliš zůženém prostoru. Samozřejmě by to šlo také, ale Optimal to již není. Dvoumatečná metoda by se v tak vysokém úle nedala provádět vůbec.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Přátelé,
nemohu z časových důvodů sledovat diskusi, ale zaznamenal jsem něco o 9 rámkovém Optimalu. Prosím, Optimal byl zkonstruován podle určitých pravidel na milimetrové rozměry a má 11 rámků. 9 rámkový úl již není Optimal, ani ten název pro něj nepoužívejte, abyste nemátli veřejnost. Rámkovou míru 42 x 17 první v dřívějším Československu použil pan Valent z Bratislavy - měl úl tzv. Éčko na 10 rámků. Čtvercový půdorys Optimalu má výhody pro výrobu - řežou se všechna prkna stejně dlouhá (při čepovaných spojich), může se snadno umísťovat do speciálních čtvercových palet na 4 úly a v praxi jsem již několikrát ocenil možnost, že se na sebe dají stavět čtvecové nástavky různých rámkových měr s rozdílně silnými stěnami (Např. Břinkovy uteplené úly na 11 rámků 39 x 24 se snadno postaví na Optimal, využil jsem optimalových nástavků k dodání včelstvům na Kučerových úlech, kde jsem již originální nástavky neměl atp. Také výhoda, že plný nástavek nemusíte v rukách převracet, aby sedl na jiný nástavek ve skladišti, při vytáčení atp není k zahození.... 9 rámkový optimal bude pro silné včelstvo malý a naroste příliš do výsky. Máme zkušenost, že včelstva se nerojí v prostoru kolem 5 - 6 Optimalových nízkých nástavků. Při 9 rámcích by to vyžadovalo o nástavek(Y) více (cena) silná včelstva by rostla příliš do výšky. Navíc by včelstvo plodovalo jen na 7 plástech v příliš zůženém prostoru. Samozřejmě by to šlo také, ale Optimal to již není. Dvoumatečná metoda by se v tak vysokém úle nedala provádět vůbec.
Vše dobré,
Vladimír Ptáček

Lituji, ale omylem jsem stejný přípsěvek odeslal dvakrát.
VP

Prosím všechny, kdo mají v záznamech kontakty na moje pracoviště - Přírodovědeckou fakultu MU, aby si opravili telefonní číslo: 549496703.
Díky,
VP

Konstruovat Optimal podle existujícího plánku má i tu výhodu, že je možné v případě potřeby nástavky prodat. To již zažilo vícero přátel - ať nakupovali, či prodávali. Ivestice do různých úlových modifikací jsou jinak ztraceny. Optimal může existovat v řadě výškových modifikací. Výhodou je, že do dvou nízkých nástavků se vejdou i rámky 420x350. (Nikoli 420x360!) V současné době existují dva modely nízkonástavkových úlů - Optimal a snížený Langsthrot. Těm, kdo si stavějí nové úly bych doporučoval přidržet se jednoho z obou typů. Samozřejmě, kdo plný nástavek neunese, musí si vymyslet něcojiného. Je ale dobré i hodně číst, než začneme něco zkoušet, protože skoro všechno zde již bylo. (V literatuře ovšem asi dosud nebyla uvedena velká výhoda ležanů - po práci si na ně unavený včelař může lehnout. (Uvažuji, že na ně přejdu.)
Vše dobré,
VP

Taky s rámkovou délkou 42 ??
:-)) Na lůľko mi to připadá málo. :-))
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

> (V literatuře ovąem asi dosud nebyla
> uvedena velká výhoda leľanů - po práci si na ně unavený včelař můľe
> lehnout. (Uvaľuji, ľe na ně přejdu.)
> Vąe dobré,
> VP

Jarolím Libor napsal(a):
> Taky s rámkovou délkou 42 ??
> :-)) Na lůľko mi to připadá málo. :-))
>        Libor Jarolím
>        Stará Bělá
>
>
>>(V literatuře ovąem asi dosud nebyla
>>uvedena velká výhoda leľanů - po práci si na ně unavený včelař můľe
>>lehnout. (Uvaľuji, ľe na ně přejdu.)

Znam vcelare, ktery si leha POD ne, a moc si to chvali.

Zdravi PP.


>>Vąe dobré,
>>VP

Zdravim,

procitam ted archiv konference a konkretne nejake diskuse o aerosolovych
vyvijecich a zdrojich stlaceneho vzduchu pro ne potrebnych. Mam takovy napad
k vasem posouzeni... Nedal by se aerosol vytvaret piezoelektrickym
"mlhovacem"? Rozvadet ho by pak urcite nebyl problem i pro ventilatorek na
12V a stacil by pak nejaky mensi akumulator (36Ah by bylo asi az az) v
batohu. Jako nosne medium by vsak pripadala v uvahu jen destilovana voda.
Takze co myslite, fungovalo by to?

S pozdravem Jan Zdenek

Děkuji za dotaz.
Poměrně obsáhlou odpověď by bylo moľno najít na
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
kde jsou v PDF formátu i Wordu obě mně známé broľurky p. Jindřicha Čejky.
Nicméně pokusím se o stručný nástin - úvodní informace.
Téměř před třemi roky jsem také do Včelařství poslal článek, kde stručně úl
a včelaření v něm popisuji. Vyjít by měl jako součást redakcí zamýąleného
seriálu o historických úlech.
Úl má horní a obě boční loučky ąiroké asi 38mm, takľe sestava rámků sama o
sobě vytváří úl, který stojí na základní desce - palandě. Mezi palandou a
spodní úzkou loučkou ( cca 15mm ąirokou ) je podmet asi 1cm vysoký. Úl je
výhradně určen pro včelín.
Zásahy jsou v souladu s větąinou uľ tehdy známých znalostí o soustavě
faktorů ( snůąka-včela-včelař-úl ) dnes jen řadou vtipných doplnění
modifikovaných pro nástavkové úly.
První podmínkou je chov méně plodných linií matek. To je dnes obtíľ, Čejkův
leľan nepochybně vyhovoval původní černé české včele. S pokorou ke včelaření
a úctou k pravdě nezastírám, ľe několik linií včel jsem zkouąel a zkouąím,
ale dlouhodobě stabilní výsledky se mi zatím nepodařilo udrľet se ľádnou.
Podstatou zásahů je umění odhadnout prostor pro plod na max. 6 aľ 8 plástech
( 42x35 ) tak, aby se včelstvo nevyrojilo, nebo aby délka úlu nepřesáhla
délku paľe.
Svislá mříľka má výkluz pro trubce pod celým plodiątěm. Tak je moľno plásty
s plodem při začátku a v průběhu snůąky přemis»ovat za mříľku a případně
nahrazovat krajní plásty plodiątě mezistěnami. Uľ zde je patrná vyąąí
náročnost na znalosti včelaře a častějąí potřeba zásahu včelaře ( proti
nástavkům). Zásah je sice hotov za několik desítek vteřin a nejtěľąí břemeno
je cca do 3kg, ale je ho nutné provést ve správný okamľik. To nepochybně
můľe přinést dobrý pocit účelné činnosti pro např. tělesně hendykepovaného
člověka, který se chce těąit se svými včelkami smysluplnou téměř denní
čiností ( při více včelstvech). Vymetání medu je také fyzicky nenáročné-
plásty medníku se oddělí rozpěrákem, posunou mírně dozadu. Ometené včely
pochodují do podmetu - nikde ľádný rozruch - ostatní sedí klidně na
plástech, protoľe kromě podmetu jsou v rámkách uzavřeny. Nezavíčkované
medné plásty se přisunou k mříľce, ze zavíčkovaných se vytočí kvalitní zralý
med.
Krmení je vyřeąeno jakousi vaničkou pod spodním loučkou jednoho z rámků.
Vlastním teplem včely ohřejí jen to nepatrné mnoľství krmiva, které je ve
vaničce - to kvalitně zpracují a uloľí jako zásoby. Do vaničky přitéká nové
krmivo jen jako náhrada za odebrané. Ze sklenice, která stojí na horních
loučkách úlu ( je tak snadný přehled o odběru krmiva). Přítok krmiva ze
sklenice je ąikmo seříznutou trubičkou otvorem v horní loučce.
Před Vánocemi se doporučuje včelstvo zateplit slaměnými rohoľemi.
V současné podobě mají moje úly pod zasí»ovaným dnem zásuvku pro odběr měli
bez styku se včelami, mají provozně ověřovaný konstrukční díl pro chov
matek, věnuji se splnění aktuálních poľadavků veterinárních. Ta práce mne
baví a budoucnost ukáľe, zda to bude někomu k uľitku. A kdybych doąel jen k
výsledku, ľe je to nanic tak to bude dobrá zpráva o tom, ľe tato cesta nikam
nevede.

Jen na okraj: Nejkrásnějąí relaxací pro mne je lehnout si v létě na spodní
palandu, na horní palandě zní a voní činnost včel, svět je krásný, bezpečný,
voňavý, plný pohody, tuľeb a činorodosti. ( Pod L. či O. si nelehnu - ty mám
opravdu jen na produkci medu a letos se zatím kupodivu daří).

Hezký večer přeje
pepa.kala/=/volny.cz



----- Original Message -----
From: <sedlacek.milos/=/post.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 22, 2004 3:08 PM
Subject: Re: př. Sedláček - včel. v leanech.


...rad bych se zeptal jak konkretne vcelarite v lezanech.
Podnecujete vcely vhodnym prohazovanim ramku, tak aby obsahly
cely prostor ulu? Pouzivate materi mrizku? Jak velke by zde asi
melo byt plodiste?

dik

Milos



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Trubčice se také vrátí na místo původního úlu, ale včely uľ dokáľí
"vyjednotit" vajíčka správně uloľená na dno buňky matkou a nepořádně na
stěny uloľená vajíčka od trubčic. Feromony přítomné matky zablokují
trubčicím postupně produkci vajíček a trubčice neschopné jiné činnosti v úlu
postupně uhynou. To je moje představa na základě mých pozorování - ale o nic
jiného ji neumím opřít. Tak pokud někdo víte něco podloľeného objektivními
argumenty doplňte moje představy. Díky.
Pepa Kala





Libor Jarolím napsal:

Pokud ano, postav je na místo včelstva s trubčicemi, a trubčicové včelstvo
někde dál vysypej a omeť do stínu na noviny nebo plachtu. Dílo, zásoby, plod
přidej kde se hodí.
Létavky poletí na původní místo a vžebrají se do nového včelstva, mladušky
to vezmou s nimi. A trubčice tam nedoletí.

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.698 / Virová báze: 455 - datum vydání: 2.6.2004

Odkazuju na poslední Včelařství, je tam článek o úpravě medometu na radiální.
Pavel
>
> POTŘEBOVAL BYCH PORADIT S RADIALNÍM MEDOMETEM JESTLI JE LEP©Í NE®
> TANGENCIALNÍ A NĚJAKY PLANEK NA VYROBU DĚKUJI
>

To asi nebude otázka do konference, ale na VÚVč Dol.

Osobně se domnívám, ľe zmlľovač nevyrobí aerosol ale jen hrubou mlhu. Hrubou mám na mysli ve srovnání s částicemi vystuúujícími ze správně fungujícího vyvíječe aerosolu.
Jak to budeą cpát do úlu srazí se v kapičkách na první překáľce a nepůjde dál.
Daląí je, ľe kompresor s vyvíječem natlačí do úlu minimálně tolik vzduchu co obsahuje prázdný úl. Zajistí tím rozvedení léčiva do vąech koutů a částí a i mezi včely.
Obávám se, ľe zmlľovač by zajistil jen postřik "zvenku přístupných" částí.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

Nemělo by se ąmahem odsuzovat to, co je neznámé a nevyzkouąené.
Piezo vyvíječ neznám, nevím, jak jemný dokáľe vytvořit aerosol. Ale vím, ľe
současný vyvíječ má velice nízkou účinnost. Pro vytváření té troąky arosolu
je třeba těch několik desítek sekund v současném vyvíječi výkon minimálně
půl - jeden kilowat. Kdyby to ten piezovyvíječ dokázal při výkonu třeba 40
wattů, nemusel by se tahat na zádech 15 kilový kompresor, ale třeba jen
tříkilová 12 voltová baterie, nebo vytáhnout 12 V z auta. Co se týká toho
foukání do úlu, běľný lepąí ventilátor na 12 V s výkonem okolo tří wattů za
dvě stovky dosahuje tlaku k 5 mm vodního sloupce, coľ by mělo k natlačení
aerosolu do úlu stačit. Pokud ne, dá se zapojit více takových ventilátorů za
sebou.
Ale je taky moľné, ľe VUVČ nebo někdo jiný má někde ve stodole nakoupených
300 přístrojů a kompresorů a potřebuje je prodat, neľ se začne prodávat a
pouľívat něco jiného.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2004 8:57 AM
Subject: RE: mozny napad na levny aerosol


To asi nebude otázka do konference, ale na VÚVč Dol.

Osobně se domnívám, ľe zmlľovač nevyrobí aerosol ale jen hrubou mlhu. Hrubou
mám na mysli ve srovnání s částicemi vystuúujícími ze správně fungujícího
vyvíječe aerosolu.
Jak to budeą cpát do úlu srazí se v kapičkách na první překáľce a nepůjde
dál.
Daląí je, ľe kompresor s vyvíječem natlačí do úlu minimálně tolik vzduchu co
obsahuje prázdný úl. Zajistí tím rozvedení léčiva do vąech koutů a částí a i
mezi včely.
Obávám se, ľe zmlľovač by zajistil jen postřik "zvenku přístupných" částí.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Já bych jen dodal, ľe v tom Včelařství je nepřesnost, co se týká povrchové
úpravy koąe práąkovými barvami. I práąková barva by správně měla mít atest
na styk s potravinami. Sice práąkové barvy mají oproti jiným barvám mnohem
lepąí mechanické i chemické vlastnosti, takľe se prakticky nedá očekávat, ľe
by jakákoliv práąková barva v neporuąeném nátěru uvolňovala nějaké ąkodlivé
látky do medu, ale troąku jiná situace je, kdyľ se tato barva začne
odlupovat a objeví se sama v medu. V lakovně by měli mít od pouľívaných
barev technické listy, kde by toto mělo být uvedeno a měli by je na poľádání
ukázat. Aby se plně vyuľila odolnost a kvalita práąkových barev, musí se
materiál před práąkováním pečlivě připravit. V praxi doma připadá v úvahu
pouze obrouąení vąech okují z nakupovaného materiálu, ze svařování a rzi aľ
na holý kov. Lepąí a rychlejąí je, kdyľ je v lakovně linka, která ty okuje
sundává mořením v kyselině. Součástí této linky bývají obvykle daląí lázně,
které dále připravují odmořený kovový povrch na lakování práąkem lépe, neľ
pouhé obrouąení.
Na nanáąení práąku doma zapomeňte, bez investice aspoň 100 tis Kč je to
prakticky nemoľné.
U nátěru Eprosinem je to odstranění rzi a okují potřebné taky.
Nátěr Eprosinem bude levnějąí, cca dvakrát i víckrát, zase práąek bude
vzhlednějąí, bude mít vyąąí ľivotnost a "profi" vzhled.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2004 7:48 AM
Subject: RE: radialní medomet


Odkazuju na poslední Včelařství, je tam článek o úpravě medometu na
radiální.
Pavel
>
> POTŘEBOVAL BYCH PORADIT S RADIALNÍM MEDOMETEM JESTLI JE LEP©Í NE®
> TANGENCIALNÍ A NĚJAKY PLANEK NA VYROBU DĚKUJI
>

Zdravim, neporadite mi nejaky zdroj peknych obrazkov na pohariky od
medu?

dakujem
Marek

Tak jsem z této diskuze nejak rozpacity. Jiz stokrat ci vicekrat se tu reklo, ze vyzkumna cinnost ve vcelarstvi je podporovana, ale ... leceni vcelstev je tabu! Zde zadny domaci vyzkum! Je na skodu (nebezpeci rezistence na leciva aj)! Pokud ma někdo rozumny napad at ho konzultuje s VU Dol. Jiste budou za dobre napady na zlevneni lecby vdecni. Jinak k tomu nemem co dodat. Zdrave vcelky a plne medniky vsem.

Frantiąek Rousek


Nemělo by se ąmahem odsuzovat to, co je neznámé a nevyzkouąené.
Piezo vyvíječ neznám, nevím, jak jemný dokáľe vytvořit aerosol. Ale vím, ľe
současný vyvíječ má velice nízkou účinnost. Pro vytváření té troąky arosolu
je třeba těch několik desítek sekund v současném vyvíječi výkon minimálně
půl - jeden kilowat. Kdyby to ten piezovyvíječ dokázal při výkonu třeba 40
wattů, nemusel by se tahat na zádech 15 kilový kompresor, ale třeba jen
tříkilová 12 voltová baterie, nebo vytáhnout 12 V z auta. Co se týká toho
foukání do úlu, běľný lepąí ventilátor na 12 V s výkonem okolo tří wattů za
dvě stovky dosahuje tlaku k 5 mm vodního sloupce, coľ by mělo k natlačení
aerosolu do úlu stačit. Pokud ne, dá se zapojit více takových ventilátorů za
sebou.
Ale je taky moľné, ľe VUVČ nebo někdo jiný má někde ve stodole nakoupených
300 přístrojů a kompresorů a potřebuje je prodat, neľ se začne prodávat a
pouľívat něco jiného.

R. Poláąek

Byl tady kontak na Metapis:
www.iobchod.cz/vcely

Pavel

Přátelé, máte někdo přehled o včelařských prodejnách v Opavě a okolí?
Díky, Pavel

Mohu jen doporucit. Minuly mesic jsem vyplnil elektonickou obj. na samolepici etikety "Cesky med" a daląí tyden jsem je mel doma. Sluzba na jednicku.

Frantiąek Rousek

Byl tady kontak na Metapis:
www.iobchod.cz/vcely

Pavel

HN: Obchodníci s medem vyostřují spory s úředníky
http://www.financninoviny.cz/index_view.php?id=74291

Upozorňuji pouze na jeden neąvar těchto etiket:

pokud máte v úmyslu tisknout na tyto etikety
(např. svoji adresu apod.), ujistěte se nejdříve,
zda je potisk moľný.
Vloni jsem si etikety zakoupil a byly vyrobeny z tak
kvalitního hlazeného papíru, ľe na něm nedrľel potisk
inkoustovou tiskárnou. Na můj dotaz panu Lengálovi
mi bylo sděleno, ľe je moľný pouze popis lihovým
popisovačem (např. na CD), nebo potisk razítkem se speciální
razítkovací barvou (německý výrobce).

A tak na etikety kuriozně lepím obdélníčky ze samolepicích
ątítků, které jsem předtím potiskl.

M.Valenta

----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Frantiąek Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
Komu: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: RE: Etikety na med
Datum: 23.6.2004 - 13:36:21

> Mohu jen doporucit. Minuly mesic jsem vyplnil
> elektonickou obj. na samolepici etikety "Cesky med" a
> daląí tyden jsem je mel doma. Sluzba na jednicku.
>
> Frantiąek Rousek
>
> Byl tady kontak na Metapis:
> www.iobchod.cz/vcely
>
> Pavel
>
>

Tohle je docela zajímavý nápad.
Mně se větąina sklenic na med s etiketama vrací zpět. Asi díky těm etiketám. :-))
A mám problém co s tím, kdyľ do sklenice s etiketou ŘEPKOVÝ mám dát něco jiného. A na řepkový nemůľu najít nic jiného neľ s etiketou LIPOVÝ.
A protoľe jsem v první euforii vyplnil vąechny kolonky včetně roku plnění, tak se mi to zase nechce přepisovat. Prostě ten boj s přepisováním a přelepováním začínám vzdávat. Jenľe výsledek se mi nelíbí a tak to násilím tlačím dál.
Malé přelepky by mohly být řeąení.
Díky
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

A tak na etikety kuriozně lepím obdélníčky ze samolepicích
ątítků, které jsem předtím potiskl.

Prominte, ale domnival jsem se, ze zimni osetreni vcelstev aerosolem je
dobrovolne a mnohde se neprovadi skoro vubec (jak psal nekdo ve starsich
prispevcich je takovou lokalitou pry Brno). Dost dobre take nechapu, jakym
zpusobem by mnou navrhovany zpusob vyvijeni aerosolu mohl ovlivnit vznik
rezistence oproti jinym zpusobum ziskavani aerosolu. Jedna se snad stale o
totez lecivo a stejne nosne medium (pokud se nemylim, v pneumatickych
vyvijecich je mozno pouzit jak aceton, tak i vodu), nebo ne? Chapu, ze
rezistence vznika prezitim roztoce aplikaci leciva.
Ale nyni dale konkretne k Vasim pripominkam. Co se technickych parametru
piezoelektrickych vyrobniku mlhy tyce, nevim o nich vic nez par zakladnich
informaci. Spotreba prouduje relativne nizka (do 50W), vykon od 0,5 do 2L
spotrebovane vody za hodinu (nevim kolik litru aerosolu to je), prumerna
velikost kapenek v aerosololu je kolem peti mikronu (nevite nekdo, jake
jemnosti je schopny dosahnout pneumaticky vyvijec?). Aerosol v piezoel.
mlhovaci vznika pusobenim vysokofrekvencnich vibraci (ultrazvuk) mezi dvema
kovovymi talirky. Vznikla mlha je je subjektivne "sucha", ma stejnou teplotu
jako voda pouzita k jeji vyrobe, t.j. pri pouziti tak do 1°C a ochlazeni
pouzite vody na teplotu okoli by snad k podstatne kondenzaci na stenach ulu
dochazet nemelo.
Rozvod vznikle mlhy by mel s prehledem zajistit i vykonnejsi 12V radialni
ventilatorek s prikonem do 10W (je potreba jen nahnat mlhu dovnitr a ne
provetrat cely ul).
No a nyni mi tedy reknete, v cem je takto ziskany aerosol horsi oproti
tlakovemu vyvijeci. Rozhodne neminim skodit vcelarstvi, ale myslim, ze ten
napad stoji za zvazeni, proto jsem ho sem taky dal.
Do VuV v Dolu mozna prilezitostne napisu, pokud to vice promyslim.

Dekuji za ohlas a za reakce, at jsou jakekoliv.

----- Original Message -----
From: "Frantiąek Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2004 1:24 PM
Subject: mozny napad na levny aerosol


Tak jsem z této diskuze nejak rozpacity. Jiz stokrat ci vicekrat se tu
reklo, ze vyzkumna cinnost ve vcelarstvi je podporovana, ale ... leceni
vcelstev je tabu! Zde zadny domaci vyzkum! Je na skodu (nebezpeci rezistence
na leciva aj)! Pokud ma někdo rozumny napad at ho konzultuje s VU Dol. Jiste
budou za dobre napady na zlevneni lecby vdecni. Jinak k tomu nemem co
dodat. Zdrave vcelky a plne medniky vsem.

Frantiąek Rousek

Myslím, ľe je to dobrý nápad. Těľko se vąak otestuje doma ( bylo by to zase
experimentování ). Osobně bych mu vąak fandil. Jestli se nepletu podobný
princip je v těch přístrojích pro astmatiky - to mě taky kdysi inspirovalo
ale pustil jsem to z hlavy ( ty přístroje byly velmi drahé ) . Myslím, ľe
se tudy stejně jednou bude "ubírat cesta". Je to podobné jako kdyľ cena
bílých supersvítivých LED diod klesla na 100Kč. Koupil jsem si ji a udělal
jednoduchou lehkou přelarvovací lľičku v době kdy Včelařství publikovalo
zařízení asi tak 100krát větąí, teľąí a komplikovanějąí se světlovodivými
vlákny. ( Jen na okraj dnes jsou ty diody za pár kaček a jsou jeątě menąí a
svítivějąí )

Martin

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2004 8:39 PM
Subject: Re: mozny napad na levny aerosol


> Prominte, ale domnival jsem se, ze zimni osetreni vcelstev aerosolem je
> dobrovolne a mnohde se neprovadi skoro vubec (jak psal nekdo ve starsich
> prispevcich je takovou lokalitou pry Brno). Dost dobre take nechapu, jakym
> zpusobem by mnou navrhovany zpusob vyvijeni aerosolu mohl ovlivnit vznik
> rezistence oproti jinym zpusobum ziskavani aerosolu. Jedna se snad stale o
> totez lecivo a stejne nosne medium (pokud se nemylim, v pneumatickych
> vyvijecich je mozno pouzit jak aceton, tak i vodu), nebo ne? Chapu, ze
> rezistence vznika prezitim roztoce aplikaci leciva.
> Ale nyni dale konkretne k Vasim pripominkam. Co se technickych parametru
> piezoelektrickych vyrobniku mlhy tyce, nevim o nich vic nez par zakladnich
> informaci. Spotreba prouduje relativne nizka (do 50W), vykon od 0,5 do 2L
> spotrebovane vody za hodinu (nevim kolik litru aerosolu to je), prumerna
> velikost kapenek v aerosololu je kolem peti mikronu (nevite nekdo, jake
> jemnosti je schopny dosahnout pneumaticky vyvijec?). Aerosol v piezoel.
> mlhovaci vznika pusobenim vysokofrekvencnich vibraci (ultrazvuk) mezi
dvema
> kovovymi talirky. Vznikla mlha je je subjektivne "sucha", ma stejnou
teplotu
> jako voda pouzita k jeji vyrobe, t.j. pri pouziti tak do 1°C a ochlazeni
> pouzite vody na teplotu okoli by snad k podstatne kondenzaci na stenach
ulu
> dochazet nemelo.
> Rozvod vznikle mlhy by mel s prehledem zajistit i vykonnejsi 12V radialni
> ventilatorek s prikonem do 10W (je potreba jen nahnat mlhu dovnitr a ne
> provetrat cely ul).
> No a nyni mi tedy reknete, v cem je takto ziskany aerosol horsi oproti
> tlakovemu vyvijeci. Rozhodne neminim skodit vcelarstvi, ale myslim, ze ten
> napad stoji za zvazeni, proto jsem ho sem taky dal.
> Do VuV v Dolu mozna prilezitostne napisu, pokud to vice promyslim.
>
> Dekuji za ohlas a za reakce, at jsou jakekoliv.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Frantiąek Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 23, 2004 1:24 PM
> Subject: mozny napad na levny aerosol
>
>
> Tak jsem z této diskuze nejak rozpacity. Jiz stokrat ci vicekrat se tu
> reklo, ze vyzkumna cinnost ve vcelarstvi je podporovana, ale ... leceni
> vcelstev je tabu! Zde zadny domaci vyzkum! Je na skodu (nebezpeci
rezistence
> na leciva aj)! Pokud ma někdo rozumny napad at ho konzultuje s VU Dol.
Jiste
> budou za dobre napady na zlevneni lecby vdecni. Jinak k tomu nemem co
> dodat. Zdrave vcelky a plne medniky vsem.
>
> Frantiąek Rousek
>
>

Zimní oąetření aerosolem je povinné. U nás si důvěrníci přístroj předávají,
mají na oąetření vľdy jen pár dnů a mají toho plné kecky.
Je dobře, ľe jste to napsal i tady, bude to sledovat více lidí a případně
popohánět.
Ve VUVČ Dol se podle jejich internetových stránek zabývá léčením pan Veselý,
jeho mail je vesely/=/beedol.cz , nebo
beedol/=/beedol.cz . Napiąte tam a do diskuze dejte vědět, jak odpověděli.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <zdenekjan/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 23, 2004 8:39 PM
Subject: Re: mozny napad na levny aerosol


> Prominte, ale domnival jsem se, ze zimni osetreni vcelstev aerosolem je
> dobrovolne a mnohde se neprovadi skoro vubec (jak psal nekdo ve starsich
> prispevcich je takovou lokalitou pry Brno). Dost dobre take nechapu, jakym
> zpusobem by mnou navrhovany zpusob vyvijeni aerosolu mohl ovlivnit vznik
> rezistence oproti jinym zpusobum ziskavani aerosolu. Jedna se snad stale o
> totez lecivo a stejne nosne medium (pokud se nemylim, v pneumatickych
> vyvijecich je mozno pouzit jak aceton, tak i vodu), nebo ne? Chapu, ze
> rezistence vznika prezitim roztoce aplikaci leciva.
> Ale nyni dale konkretne k Vasim pripominkam. Co se technickych parametru
> piezoelektrickych vyrobniku mlhy tyce, nevim o nich vic nez par zakladnich
> informaci. Spotreba prouduje relativne nizka (do 50W), vykon od 0,5 do 2L
> spotrebovane vody za hodinu (nevim kolik litru aerosolu to je), prumerna
> velikost kapenek v aerosololu je kolem peti mikronu (nevite nekdo, jake
> jemnosti je schopny dosahnout pneumaticky vyvijec?). Aerosol v piezoel.
> mlhovaci vznika pusobenim vysokofrekvencnich vibraci (ultrazvuk) mezi
dvema
> kovovymi talirky. Vznikla mlha je je subjektivne "sucha", ma stejnou
teplotu
> jako voda pouzita k jeji vyrobe, t.j. pri pouziti tak do 1°C a ochlazeni
> pouzite vody na teplotu okoli by snad k podstatne kondenzaci na stenach
ulu
> dochazet nemelo.
> Rozvod vznikle mlhy by mel s prehledem zajistit i vykonnejsi 12V radialni
> ventilatorek s prikonem do 10W (je potreba jen nahnat mlhu dovnitr a ne
> provetrat cely ul).
> No a nyni mi tedy reknete, v cem je takto ziskany aerosol horsi oproti
> tlakovemu vyvijeci. Rozhodne neminim skodit vcelarstvi, ale myslim, ze ten
> napad stoji za zvazeni, proto jsem ho sem taky dal.
> Do VuV v Dolu mozna prilezitostne napisu, pokud to vice promyslim.
>
> Dekuji za ohlas a za reakce, at jsou jakekoliv.
>
> ----- Original Message -----
> From: "Frantiąek Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 23, 2004 1:24 PM
> Subject: mozny napad na levny aerosol
>
>
> Tak jsem z této diskuze nejak rozpacity. Jiz stokrat ci vicekrat se tu
> reklo, ze vyzkumna cinnost ve vcelarstvi je podporovana, ale ... leceni
> vcelstev je tabu! Zde zadny domaci vyzkum! Je na skodu (nebezpeci
rezistence
> na leciva aj)! Pokud ma někdo rozumny napad at ho konzultuje s VU Dol.
Jiste
> budou za dobre napady na zlevneni lecby vdecni. Jinak k tomu nemem co
> dodat. Zdrave vcelky a plne medniky vsem.
>
> Frantiąek Rousek
>
>

> Zimní oąetření aerosolem je povinné.

®eby to bylo pravda? Mám pocit, ľe platí pouze část výroku: Zimní oąetření je povinné.
Pokud mám znalosti, erosol se má pouľít v případě, ľe uľ nelze kvůli teplotě fumigovat, protoľe léčivo se snáze dostane mezi včely v chumáči.

Zdraví Pavel

> Zimní ošetření aerosolem je povinné. U nás si důvěrníci
> přístroj předávají,

Jak kde. Když ho mají a nařídí to veterinář, tak jo.

Chytím se na každou technicky zajímavou ptákovinu, ale s tím piezovyvíječem bych byl velmi velmi opatrný. Problém není jen ve velikosti mikrokapičky, ale také v hustotě kapiček, ve výkonu (rychlost zplynování). To vše by se muselo dobře otestovat. Zatím jsem žádný piezovyvíječ neviděl. Kolik to stojí a kolik vody to zplynuje za minutu?
Tady jde o zdraví i okolních včelstev a léčit se musí podle nařízení veteriny - pochybuji, že by tolerovala nějaké alternativní přístroje. Když aerosol, tak schválený typ, autorizovaně přezkoušený a přesně podle návodu. Jinak to nejde. Někdo si myslí, že včely jsou jen hmyz, tak si na nich vyzkoušíme co nás zrovna napadne. Ony to náhodou přežijí, a my to hned bereme jako důkaz naší geniality. Co se týká experimentů s rozměry úlů, různými systémy, tak prosím, ale léčení je tabu. Vú Vč. Dol je náš zákon. Věnujme inovační energii jinými směry.
Eman

> nechapu, jakym zpusobem by mnou navrhovany zpusob
> vyvijeni aerosolu mohl ovlivnit vznik
> rezistence oproti jinym zpusobum ziskavani aerosolu.
> Jedna se snad stale o totez lecivo

Zkusim vysvětlit, jak vznik rezistence chápu já.
Jestliže je roztoč v dlouhodobém styku s účinnou látkou (Varidol, MP-10, atd), ve slabší koncentraci, která ho nezabije, tak si na ni zvykne. To může vzniknou při předávkování, kdy budou na plástech rezidua i při poddávkování. Typická chyba pro vznik rezistence je ponechání gabonu v úlu přes zimu. Včely si tam své "brouky" samy donesou a ti se pak "vyšlechtí". Ideální je efektivně zapůsobit, zabít všechny roztoče a pryč. To dělá optimálně aerosol. Říká se sice léčivo, ale je to vlastně zabíječ roztočů. Včely se tím neléčí. Pokud je včela roztočem poškozená, tak jí to nepomůže. Nebo mě to někdo vysvětlete, jestli to dobře nechápu.
Eman

"Firma však tvrdí, že normy limit pro takovou látku vůbec nestanovují. "

Se stejnou logikou by tam mohl být i jed cyankali apod. Když nejsou stanoveny limity obsahu nějaké látky, tak tam prostě nesmí být nic. Problém bude, až se detekční metody tak zjemní, zrychlí a zlevní, že se tam najde kde co: od léčiv, až po stopová množství těžkých kovů a jiného sajrajtu.
Eman

> ale léčení je tabu. Vú Vč. Dol je náą zákon.
> Věnujme inovační energii jinými směry.
> Eman
>

Nesouhlasím. Klidně se tomu věnujme. Kdybychom totiľ dokázali vyrobit takový
vyvíječ aerosolu (třeba poháněný el. energií místo energií stlačeného
vzduchu), který by byl i s pohonnou jednotkou (tedy komplet) lehčí,
jednoduąąí a tedy i mobilnějąí a který by dostal certifikaci k uľívání v
naąem léčení, pak bychom zcela jistě pomohli léčení v celé ČR (moľná i ve
světě), nebo» pracnost současné aerosolové metody (lezete-li například po
stráních) přesahuje pracnost metody fumigace, která stále značně fumigaci
posouvá u včelařů na první místo. Dokáľi si pak představit i stav, kdy
bychom léčili pouze pomocí aerosolu, jelikoľ při tom prostě nemusíme
rozebírat včelstvo (nemáme-li samozřejmě např. moravské universály).
       Neříkejte mi, ľe VÚVč. vyzkouąel vąechno. Třeba se jim nápad od
chytré české hlavičky bude hodit. Nepletu-li se, pak na diskotékách to
vyuľívají hojně.

M. Jakuą

> Mně se většina sklenic na med s etiketama vrací zpět. Asi
> díky těm etiketám. :-))
> A mám problém co s tím, když do sklenice s etiketou ŘEPKOVÝ

Taky mě tenhle problém otravoval. Vyřešil jsem to tím, že jsem klientelu rozdělil na 2 tábory: stálá (té je většina - známí, sousedi atd.) a nestálá (tržnice, náhodní kupci). Známým to prodávám bez etikety (stejně by to nikdo nečetl) a ti mě vracejí sklenice, a pro ostatní tam tu etiketu nalepím a sklenici nechci zpátky. Etiketa funguje jako navštívenka.
Cena je přiměřeně vyšší o etiketu a sklenici.
Po těch zprávách, co se všechno dostane do supermarketů je mi sklenice s perfektní etiketou podezřelá. Neoznačený med prodaný spolu s úsměvem a pár větami medově osvěty je důvěryhodnější.
Eman

P.S.
Nevíte jak to je s tím označením Český med?
Slyšel jsem, že ho může používat každý člen ČSV bez atestu.
Pak mi taky není jasný jestli je Český med - květový a lesní. Nechce se mi pátrat. Zatím se to moc mezi lidmi nevžilo. Aby to nedopadlo jako s tím označením Czech made.

Chci přidat mladou matku v oddělku do jiného včelstva.Starou matičku se mi ale nedaří najít.Přidám tedy již kladoucí matku i s oddělkem.Co je ale lepší-dát tento nástavek s novou nahoru,nebo jej podstavit pod staré včelstvo?

Dát nahoru.
Tonda
>Co je ale lepší-dát tento nástavek s novou nahoru,nebo jej podstavit pod staré včelstvo?

Jakou máš jistotu, že ti přijmou tu matku, kterou chceš, když tam jsou 2. Já bych tu starou odstranil. Třeba přecezením včelstva přes mřížku.
Eman

>Taky mě tenhle problém otravoval. Vyřešil jsem to tím, že jsem klientelu rozdělil na 2 tábory: stálá (té je většina - známí, sousedi atd.) a nestálá (tržnice, náhodní kupci). Známým to prodávám bez etikety (stejně by to nikdo nečetl) a ti mě vracejí sklenice, a pro ostatní tam tu etiketu nalepím a sklenici nechci zpátky. Etiketa funguje jako navštívenka.
Cena je přiměřeně vyšší o etiketu a sklenici.

Já jsem to vyřešil tak, že plním pouze do nových sklenic a připočítávám cenu sklenice. Zatím to nikomu nevadí. Vysvětluju jim, že sklenice nemá pach a možnost přenášení různých chorob. Etiketu nepočítám. Dělám si je sám. Zákazník má zaplatit obal a ne moji vizitku.


>Nevíte jak to je s tím označením Český med?
Slyšel jsem, že ho může používat každý člen ČSV bez atestu.
Pak mi taky není jasný jestli je Český med - květový a lesní. Nechce se mi pátrat. Zatím se to moc mezi lidmi nevžilo. Aby to nedopadlo jako s tím označením Czech made.

Český med může používat každý člen ČSV. Je to květový i medovice. Jedná se o snížení obsahu vody na 18%, což je dost problém hlavně u květových. Já ,,Český" nepoužívám, protože vždy normu nedodržím. U prvního vytáčení jsem měl 19% vody. Mám refraktometr na měření.
Tonda

>Nesouhlasím. Klidně se tomu věnujme.
Léčí se podle nařízení a zákona veterinární správy, a to určuje, že se má léčit pouze předepsaným a schváleným postupem. Experimentování je opravdu jen zhoršení situace. Vzniká rezistence, jak popsal Eman. Už to tady bylo psané mockrát a český člověk si říct nedá. Je to jako by jste experimentovali při léčbě jiných zvířat, nebo lidí. Od toho jsou jiní.
Tonda.

> Já jsem to vyřešil tak, že plním pouze do nových sklenic

Nic ve zlém, ale kdyby to takhle dělal každý, tak budou skládky plné starých sklenic. Když sklenice v troubě na 200 C vypeču, tak není nebezpečí nákaz. Já jsem pro maximální recyklaci všeho co je možné. Ty nové sklenice bys měl stejně sterilizovat, co ty víš kde byly a čí špinavý ruce je balily.

> připočítávám
> cenu sklenice. Zatím to nikomu nevadí. Vysvětluju jim, že
> sklenice nemá
> pach a možnost přenášení různých chorob. Etiketu nepočítám.
> Dělám si je
> sám. Zákazník má zaplatit obal a ne moji vizitku.
>

Když už platí sklenici, proč nemá platit etiketu anebo připlatit na sterilizaci staré sklenice. Nikdy nic není zadarmo. To bys mu mohl dávat i med se slevou, že si ho taky děláš částečně sám. Obecně když mi někdo dává něco zadarmo, jsem zvláště ostražitý, co je v tom za podfuk.
Eman

Vyberou si tu lepší. Jestli je lepší ta starší, tak ať tam je.
Tonda
>Jakou máš jistotu, že ti přijmou tu matku, kterou chceš, když tam jsou 2. Já bych tu starou odstranil. Třeba přecezením včelstva přes mřížku.

Na nekterych bunkach s pylovymi zasobami jsem vcera objevil tmave fialovy povlak. chtel bych se optat, co to muze byt??? plisen, nejaky skudce, nebo nic vazneho??? je to v nove usazenem roji asi tri tydny po usazeni. plasty zatim pouze v jednom nastavku. Fialove bunky se vyskytuji na plastech v jednotkach az asi 50 - 100 bunek na jednom z plastu.
Dekuji za pomoc, JK.

Dne čt 24. června 2004 11:32 Jan Klusak napsal(a):
> Na nekterych bunkach s pylovymi zasobami jsem vcera objevil tmave fialovy
> povlak. chtel bych se optat, co to muze byt??? plisen, nejaky skudce, nebo
> nic vazneho??? je to v nove usazenem roji asi tri tydny po usazeni. plasty
> zatim pouze v jednom nastavku. Fialove bunky se vyskytuji na plastech v
> jednotkach az asi 50 - 100 bunek na jednom z plastu.
> Dekuji za pomoc, JK.

Dobry den,

nevim s jistotou, co to je, ale s nejvetsi pravdepodobnosti je to pyl ze
svazenky, nebo jine rostliny s modrym pylem.


Honza

> Vyberou si tu lepší. Jestli je lepší ta starší, tak ať tam je.
> Tonda

To víš že jo :-) Já si koupím kvalitní matku za x Kč abych vyměnil línou a kousavou potvoru a budu ještě dávat milostivým včelkám vybrat. Poslouchat budou! :-)

Dne čt 24. června 2004 11:28 Emanuel Vesely napsal(a):

> starých sklenic. Kdyľ sklenice v troubě na 200 C vypeču, tak není nebezpečí

To uz je lepsi dat to do mycky. Sam tam davam i ty nove.


Honza

>To víš že jo :-) Já si koupím kvalitní matku za x Kč abych vyměnil línou a kousavou potvoru a budu ještě dávat milostivým včelkám vybrat. Poslouchat budou! :-)

To je něco jiného. To je jasné, proto jsem se o tom nezmiňoval. Když přidávám třeba inseminovanou, tak neriskuju.
Tonda.

Pokud ten jeden problém rozdělíme na dva a budeme dodrľovat veterinární nařízení. Tak by to mohlo jít.
Problém č.1 : samotná technika - to je vyřeąit jinak, nebo jinou technikou, dopravu jedu mezi včely
Problém č.2 : odzkouąení navrhované metody a praktické zkouąky a důkazy o účinnosti a rezidujích a td. a tp. a co já vím co jeątě. A musí to být opakovatelné. Ne ľe to jednou vyjde a jindy ne.

Problém č.1 můľe řeąit kaľdý
Problém č.2 jenom VÚVč - tohle amatéři nezvládnou a ani nejsou oprávnění provádět

A» si s tím svým zařízením fouká do úlu BEZ VČEL kdo chce a jak chce. Ale NESMÍ s tím LÉČIT dříve neľ to bude schváleno.
Ahoj
       Libor Jarolím
       Stará Bělá

>>Nesouhlasím. Klidně se tomu věnujme.
>Léčí se podle nařízení a zákona veterinární správy,
>Je to jako by jste
>experimentovali při léčbě jiných zvířat, nebo lidí. Od toho jsou jiní.

Můľe pouľití tenkostěnných (3/4" = 19 mm prkno) medníkových nástavků nad
utepleným plodiątěm přináąet nějaké zásadní potíľe?

Honza

>Můľe pouľití tenkostěnných (3/4" = 19 mm prkno) medníkových nástavků nad
utepleným plodiątěm přináąet nějaké zásadní potíľe?

Určitě ne.
Tonda.

V Opavě je prodejna v ulici Na rybníčku, myslím, ľe se ta ulice tak nějak jmenuje. Přesnou adresu zjistíą ve Včelařství, inzerují tam nákup medu.
----- Original Message -----
From: Kristl Pavel
To: Vcelarska konference (el. adresa)
Sent: Wednesday, June 23, 2004 1:31 PM
Subject: Prodejny Opava


Přátelé, máte někdo přehled o včelařských prodejnách v Opavě a okolí?
Díky, Pavel


--
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 7.0.211 / Virová báze: 263.3.4 - datum vydání: 22.6.2004

mam tento system uz druhym rokem a je to zcela bez problemu.

Kuba

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Studenej medník nad uteplenym plodiątěm
Datum (Date): 24. 6. 2004 12:36
==================================================

> Můľe pouľití tenkostěnných (3/4" = 19 mm prkno) medníkových nástavků nad
> utepleným plodiątěm přináąet nějaké zásadní potíľe?
>
> Honza
>

____________________________________________________________
Můľete SMSkovat a ąetřit přitom kredit mobilu? Ano! Posílejte SMS z pevné linky jen za 1 Kč! www.telecom.cz/sms
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=75001

P.S.
Nevíte jak to je s tím označením Český med?
Slyąel jsem, ľe ho můľe pouľívat kaľdý člen ČSV bez atestu.
Pak mi taky není jasný jestli je Český med - květový a lesní. Nechce se mi
pátrat. Zatím se to moc mezi lidmi nevľilo. Aby to nedopadlo jako s tím
označením Czech made.
Provedl jsem dotaz na UV CSV mistopredsedu RNDr. Roberta ©mieda.
Zde je jeho odpoved.
Frantisek Rousek

k Vaąemu dotazu ve věci uľívání ochranných známek v majetku ČSV Vám
sdělujeme, ľe naprosto jednoznačný výklad a stanovení podmínek jejjich
uľívání členy naąeho svazu je uveden ve Směrnici ČSV č. 2/2003 o průmyslovém
vlastnictví, kterou schválil ÚV ČSV 29.3.2003 a která byla publikována v
časopisu Včelařství č. 10/2003.
Velmi jste nás potěąil tímto dotazem, který dokumentuje zvýąený zájem
včelařů o ochranu jejich práv z průmyslového vlastnictví svazu a o právo
vyuľití ochranných známek. Nicméně si Vás dovolujeme poľádat, aby bylo při
předávání stanoviska členům svazu na ně apelováno s poľadavkem na jejich
studium časopisu Včelařství, ve kterém dostanou nejkvalifikovanějąí odpovědi
na řadu dotazů, v praxi se běľně vyskytujících.

S přátelským pozdravem

RNDr. Robert ©mied, místopředseda ČSV, v.r.
MVDr. Miloslav Peroutka, CSc., tajemník ČSV, v.r.