Včelařská konference

Co hlavně zmizelo. je pro letní snůšky ohnice. Ta tvořívala podstatnou část letních snůšek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:08:44
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice
> pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý
> kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy
> úplně černý.
> Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový
> med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů
> divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na
> osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů
> jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny
> srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba
> jako vloni z lip, není žádná.
>
> Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i
> obecně většina porostů....
>
>
>

A ještě jedna maličkost, Na našem území žila obě tyto plemena. defakto je od sebe dělila vysočina a severní Morava byla takovým přechodem.
Vůbec není pravdou že s kraňkou to je jednoduší. Původní plemeno je velmi bodavé a jeho mírnosti bylo dosaženo jen výběrem. Zvolena ale byla pro další rozchov právě kvůli prudkému nástupu plodnosti a proto lépe využívá jarní snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 11:55:49
> ----------------------------------------
> "...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O
> tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
> __________________________________
>
> Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je
> irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit
> závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem
> vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky
> nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když
> ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv
> plemeno by sotva mohlo něco přinést...
>
>
>

Já bych to tak neviděl. Přínosem může být jen zachování genofondu pro další generace. celková změna zzemědělské výroby velmi podmiňuje vegetaci krajiny TADY BY POMALEJŠÍ ROZVOJ VČELY ČERNÉ byl spíš negativem pro výnosy.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol???ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 12:01:27
> ----------------------------------------
> Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech
> trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen
> určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali
> matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve
> včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se
> bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly
> uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.
>
> Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k
> současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na
> stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v
> dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní
> kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je
> přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně
> minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych
> neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření
> přínos.
>
> Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně
> kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi
> chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli.
> Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější
> rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale
> bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny
> černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou
> mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky
> jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.
>
>
>

Zdeňku, nevíte jak to ti Rakouští nebo Slovinští včelaři v těch Alpách a pod Alpami s tou Kraňkou dělají, a to jsou nějaké kopce, když Českým včelařům to na kopcích nejde a potřebují A.m.m. To budou ti zahraniční včelaři asi nějací kouzelníci. A nebo na tom co tu dokola píše Radek Hubač o ne/schopnosti je víc pravdy než si "hledači pokladů" dovedou připustit.

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
No, jí si pamatuji z dřívějška, že stačilo pár viditelných kapek medovice pod stromy a když to vydrželo pár dnů, byla dobrá medovicová snůška a tmavý kvalitní med. Třeba lípový med byl buďto středně tmavý - zlatý nebo někdy úplně černý.
Dneska to může ze stromů i kapat kapkami a včely skoro nic nenosí. A lípový med je buďto úplně bílý nebo maximálně trochu nažloutlý. Ukončením květů divokých malin v polovině června a začátkem výskytu kapek medovice na osikách začínala kdysi druhá snůška,která byla kromě lípy malolisté a lánů jetele při nakočování v podstatě vždy medovicová a trvala až do poloviny srpna. To dneska není. Dneska když není v té době květová snůška, třeba jako vloni z lip, není žádná.

Ale může to být i jinými vlivy, za těch 30 let se změnily lesy i pole i obecně většina porostů....

Černá včela,nu to ani náhodou,proč? Naší předchůdci asi věděli,proč ji nahradit krańkou a po asi 50 letech se to podařilo a myslím že bezezbytku, buďme rádi,že byli tak prozíraví a odhodlali se k tomu.V té době zde ale již převládala v chovech Vlaška a to si mnozí mladí včelaři neuvědomují.Plácání,plácání mladých začínajících,kteří by chtěli 100kg výnosy a to jim nemůže dát ani ta naše původní černá včela,která již na našem území vlastně neexistuje,je pokřížená nejprve s vlaškou,která zde nad ní v minulosti zvítězila a po ní nastoupila krańka.
Važme si toho,co naši předkové u nás zavedli a věřte,že to pro ně taky nebylo jednoduché,ale dnes je zapotřebí jim poděkovat,s krańkou se pracuje kdykoliv bez žihadel,jsou mírné,nerozbíhavé,šetrné k zásobám a ve snůšce taky nezklamou.Jo,kde je naše původní včela? Máme nyní lepší...

Sotva bude nějaká černá včela přežívat v přírodě, po 60 nebo kolika letech trvajícího rozšiřování kraňky. Podle mně zůstalo v včelí populaci už jen určité procento původních genů. V nějaké oblasti, kde včelaři míň kupovali matky od komerčních chovatelů a více rozchovávali své včely, bude ve včelách trochu víc genů původní tmavé včely než jinde. Zvláště pokud se bude jednat o lesnaté oblasti, kde by se geny původní tmavé včely mohly uchovat díky výběru včelstev na medovicový medný výnos.

Pokud někdo přiveze cizí tmavé včely, bude záležet, jakým způsobem je k současné populaci "přimíchá". Pokud laicky, prostě je přiveze a "kecne" na stanoviště, sice na začátku díky efektu F1 bude mít vyšší výnosy, ale v dalších generacích se to vyštěpí a začnou se objevovat divocí a jiní kříženci s nežádoucími vlastnostmi. Pokud trochu odborně, musel by je přivést a umístit do chovu minimálně pár stovek včelstev a důsledně minimálně několik let brakovat křížence s nežádoucími vlastnostmi. Tam bych neviděl větší problém a takový dovoz černé včely by byl pro naše včelaření přínos.

Pokud se ale geny černé včely rozšíří, budu mít určitý problém podle mně kromě starých včelařů všichni. Posledních snad 30 let jsou tady mezi chovanými včelstvy minimální rozdíly. A včelaři si na to zvykli. Přimícháním další včelí rasy se začnou mezi včelstvy projevovat výraznější rozdíly. Včely už nebude možné ošetřovat všechny stejně podle šablony, ale bude je třeba ošetřovat mnohem víc individuálně. Kromě toho včely s geny černé včely mohou reagovat jinak na ošetřování proti varaóze, třeba mohou mnohem víc plodovat na podzim nebo v zimě. Nebo naopak méně. Mohou být taky jinak citlivé na mor plodu, méně nebo více.... I na jiné nemoci.

"...Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě."
__________________________________

Dělat tyto závěry na základě jednoho snůškově nevydařeného roku je irelevantní. Pokud by se na základě takto krátkozrakých úvah měly činit závěry ovlivňující včelaření na desetiletí, tak to samo o sobě již o něčem vypovídá. Vždyť shodnou argumentací bychom došli k tomu, že minulé dva roky nanosily včely v červnu a červenci více medu než z té jmenované řepky. Když ale, tak jako letos, zdroje pozdní snůšky v přírodě nebyly, tak jakékoliv plemeno by sotva mohlo něco přinést...

Dne Monday 24 of September 2012 11:02:44 e-mail/=/nezadan napsal(a):

> Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě
> přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a

Dobry den,

pokud se jedna o ceskou republiku, tak kde ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Máte úplnou pravdu jako vždy, až na to, že v tomto případě ani tak nejde o to „vytočit víc medu“, ale spíš o zachování původního druhu, který do naši krajiny patří a je na ni přizpůsoben. Mimochodem, na jeho obnovu a rozmnožení vybírala nejmenovaná s.r.o. tučné dotace. Proto ta kampaň z jejich strany, strašení včelařů a výhrůžky. Zabírá to především na ty, kterým chybí znalosti, ale jsou dostatečně agresivní.
Kraňka byla u nás uměle rozšířena především díky chamtivosti včelařů, protože „dává až tři roje za rok, zatímco domácí tmavá včela často ani jeden“. Kraňka je také jednodušší na chov, což umožnilo velký rozvoj včelaření. Ale je to přešlechtěné plemeno, které končí sezonu po odkvětu řepky. O tom jsme se mohli přesvědčit i letos, aspoň u nás na Šumavě.
Naštěstí tmavá včela je podstatně odolnější než kraňka, takže stále ještě přežívá ve volné přírodě. Držím palce šlechtitelům, aby se práce dařila a vůbec bych je nepodceňoval, inseminační přístroj není žádná velká investice a umí to kde kdo.
zdenek

Jako učitel včelařství by jste mohl vědět že bodavost = agresivita se geneticky u včel přenáší po mateřské linii a ne po otcovské. To si šlectiteléuvědomili až po vzniku tzv. afrikanizovaných včel když ke křížení použili linii po matce africké včely.
Dnes se pracuje ve světě zase s africkou včelou ale ke křížení se používají její trubci. Již také se ví, že proti bodavosti pomůže jen výměna matky pocházející z mírných včel.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> Datum: 24.9.2012 08:09:23
> ----------------------------------------
> Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
> když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
> jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
> doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
> jaře a později v létě...
>
> Radek
>
>
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
>
> Datum: 24. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
> "Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů
>
> matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,
>
> abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem
>
> všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se
>
> takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako
>
> před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se
>
> jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by
>
> posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí
>
> zajímat! Zdraví R. S."
>
>

Naprosto souhlasím, u nás aktivistů, kteří si myslí, že vytočí víc medu,
když dovezou nějaký super "materiál" jiný než Kraňka je už až moc. Proto
jsem se vydal cestou inseminace..., protože volně pářené matky v sezóně u mě
doma bodají víc než je zdrávo, naštěstí Ti břídilové nemají trubce brzy na
jaře a později v létě...

Radek




---------- Původní zpráva ----------

Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>

Datum: 24. 9. 2012

Předmět: Re: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů

matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach,

abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem

všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se

takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako

před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se

jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by

posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí

zajímat! Zdraví R. S."

Také mě to vyrazilo dech ten inzerát. Znamená to, že teď bude u chovatelů matek neorganizovaný bordel? Z objevování včely černé mám docela strach, abychom neudělali stejnou chybu jako naši předkové, kteří masivním dovozem všeho možného původní plemeno úplně znehodnotili. Samozřejmě, že by se takováto obnova musela částečně řešit dovozy. Takže stejná situace jako před více než 100 lety. S krańkou jsme víceméně velmi spokojeni a teď se jedná o to, aby se stejná chyba neopakovala jako tenkrát. Naštěstí i tak by posun k horščímu trval poměrně dlouhou dobu a tak mě to v podstatě nemusí zajímat! Zdraví R. S.

Jen by mne pane doktore zajímalo, jak, kde a komu BIO producenti (vč. doktora Pintíře) prokazují, že na to mají. Nevím o povinnosti nějakého prokazování, zkoušení,.... Existuje jen Vyhláška.

Asi před 6ti lety na semináři pro chovatele matek v Nasavrkách se mi jeden i docela známý chovatel matek z Čech postěžoval jak několik včelařů z kopců si vozí matky buckfastky. O několik let později proběhne v odlehlích kopcích Šumavy průzkum rasové příslušnosti včely a jaké překvapení, je tam nějaký podíl včely tmavé. Tak nějak s odstupem let jsem si na toho chovatele vzpoměl odkud pochází a které kopce myslel. A tak nějak přemýšlím o odlehlosti oblastí,když na druhou stranu čtu něco o převčelení celé ČR a pořád jdou tyto informace z jednoho zdroje. Letos vznikl Svaz chovatelů včely tmavé a ačkoliv všichni přísahají, že budou zušlechtovať místní materiál tak je to i s inzerátem na buckfastky. A všichni mají tomu věřit.

Zajimalo by mne,jak je to s onou reklamou na cistotu puvodni vcely,prece nevcelari bez sousedu,a pochybuju,ze by byl z doletu trubcu ze stanovist ostatnich vcelaru nebo vytvoril prevahu trubcu nad uzemim.Uz tohle tvrzeni musi vyvolavat pohybnosti...JosPr

Jinak pokud je pravda to o tom bioprogramu pana Pintíře, asi bych pochyboval
i o tom druhém, tedy, že má varoarezistentní včely a vzhledem k faktu, že tu
je roztoč cca 35 let, tak je nesmysl, že by včely chované koncem 19. stol.
byly aspoň tolerantní....

Radek
---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Datum: 23. 9. 2012
Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku
a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že
se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo
mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné
ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak
SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,
když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak
záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel"

Byl jsem na semináři Šance pro včely, kde bylo referováno, že lze na SVS
požádat o povolení léčit pouze mravenčicí.. Když si to zdůvodníte, lze to.

Záměrně neuvádím zdůvodnění, aby řada pseudovýzkumníků, kteří na to nemají,
nepoužívali nařízená opatření.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>

Datum: 23. 9. 2012

Předmět: Re: jediny vcelar ktery zvladl Varoa...
"AM:

Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku

a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že

se divím, že ji někdo ještě nezná.

-------------

Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo

mu do toho nekecá.

A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné

ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.

A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak

SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky,

když to má nahlášeno.



Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak

záleží na každém slově "vyhlášky".

A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.



Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.



Karel"

AM:
Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.
-------------
Samozřejmě jsou místa kde si včelař může ošetřovat včely jak chce a nikdo mu do toho nekecá.
A jsou místa v ČR kde výbor ZO oznamuje delikventa který odmítne nepovinné ošetření aerosolem na SVS jako kdyby šlo o téměř zločin.
A jsou SVS kde když ZO pošle seznam včelařů kteří s nimi neošetřovali tak SVS s nimi rovnou zahajuje řízení - apriori předpokládá porušení vyhlášky, když to má nahlášeno.

Takže když někdo nevčelaří v osvíceném místě jako je u vás, tak mu pak záleží na každém slově "vyhlášky".
A jiní snahu to změnit nazývají fňukáním.

Jenže bez toho "fňukání" asi k žádné změně nedojde.

Karel

http://www.osel.cz/index.php?clanek=6469

Než včelař přejde do nějakého schválení bio provozu, musí v tomto provozu několik let včelařit třebaže nemá bioprovoz schválen. Takže řešení jak včelařit s použitím pouze kyselin je možné legální cestou a nemít bioprovoz. Je to spíš o tom jestli mám zájem včelařit a jdu po tom mít věci v pořádku a nebo si stěžovat jak něco nejde. To už je tak dokola ohraná písnička, že se divím, že ji někdo ještě nezná.

Velmi podnětné, zcela vystihující nahotu koncepce českého včelařství.
Potíž je ta, že není-li včelař v BIO režimu, nesmí hospodařit jako v BIO režimu a vy jste se právě přiznal. To je porušování nařízení veterinární správy. Ač by se zdálo, že je logické, aby mohli i "normální včelaři" ošetřovat jako v režimu BIO, není tomu přáno.
Kšeft, dodavatelské lobby a podvodníci mají u nás pořád navrch.
Díky za takový příspěvek, vydá za stovku předchozích a přeji úspěšné včelaření.
Pavel Holub

Souhlasím, ale mě by zajímaly výsledky celé té oblasti kde nějaký ten zbytek A.m.m. je. Protože v tom tvrzení o přírodou vyselektované odolnosti není Dr. Pintíř sám a všichni s titulem.

Když má vyřešen problém s Varroa, tak je zajímavé, proč už Vú nedal výsledky mezi včelaře, když s nimi kooptuje na řešení. Ale spíš, ani titul neznamená serióznost.

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, ....

-----------
Je vidět z inzerece, že i když prodal 140 na včelstvo, tak mu zůstaly ještě velké zásoby biomedu na skladě. Možná na mnoho let dopředu.

Asi i toho řepkového z ostropeřce . Ten mu třeba po negativní reklamě z vyšetření inspekcí zůstal skladem.

:-)

Toto je ukázkový příklad jak si takové agentury jako KEZ nechají podříznout větev. Asi bych nikdy do BIO nešel. Už jenom abych neměl med ve stejné kategorii jako pan biovčelař

Karel

No jo, ale Dr. Pintíř má na svém webu psáno založení chovu 1891 nějaká přírodní selekce bez chemie. Takže v podstatě to samé co v MV o včele tmavé na Šumavě a z let 1891 to bude naše včela domácí, jak ji tenkrát nazývaly. Nějaké sledování spadu a ošetření kyselinou proti VD zvedá cenu, to chce know how a potom i 140kg na včelstvo je.

Jelikoz nam KEZ rovnez certifikoval nas bioprovoz vcel, tak vim,ze loni byl Dr. Pintirovi certifikat odebran. MNozstvi medu v BIO kvalite, ktere bylo oficialne prodano (doklady v ucetnictvi atd.) presahovaly v prumeru pres 140 kg na vcelstvo a kde je nemale mnozstvi, ktere se prodalo bez oficialnich ucetnich dokladu. To uz i KEZU dosla trpelivost. Kdyz mu byl certifikat odebran,tak jsme byli kontaktovany mnoha obchodniky z cele CR, at zastoupime Dr. Pintire v dodavkakach BIOMEDU. Bohuzel to neslo, protoze nasi cenu BIOMEDU nebylo mozne dostat pod 150 kc/kg. Nebot cela jarni snuska (vcetne ramku se musela vcelam vracet na zimovani) takze zbyva 1-2 snusky za cely vcelarsky rok a nekdy ani to ne. Cena za jakou se BIOMED dr.Pintire prodaval dalsim prodejcum byla okolo 90 Kč.

No co k tomu dodat ?

My uz s BIOPROVOZEM koncime, poplatky se neumerne zvedly a diky podvodnikum s BIO produkty uz cesky zakaznik na ne opravnene neveri. Osobne si delame BIOPRODUKTY sami,tem muzeme verit. A jinak jsme si odzkouseli, ze neni vubec zadny problem s roztocem, pokud vcelstva monitorujete a lecite pomoci org.kyselin (stavelova a maravenci). Nepotrebujete ani VARIDOL ani GABON. A na tohle zakaznici slysi a nastesti mi veri.
Pokud nekdo chodi na rakouske,svycarske ci nemecke weby, tak 70 %inzeratu na prodej medu je s textem , Bienen nur mittels OXALSAURE und Emmeisensäure gegen Varroa behandelt. Vcely osetrovany proti varoaze pouze kyselinou stavelovou a mravenci.

P.

by ma len zaujímalo,ako sa do tých bio medov od uvedeného včelára dostali neonikotinoidy...nedávno boli zverejnené rozbory,nepamatám už presný odkaz..

Tak teď jsem se v tom nějak ztratil, ale spíš nedorozumění. Já jsem se ptal nepodepsaného kolegy ze Slovenska z čeho cituje. Bavím se o prvním příspěvku "Zásoby". A šlo o Pepanuv názor/zkušenost z příspěvku č.58 700, to o tom omezeném ukládání zásob.

Jinak můj názor na úly, metody apod. je ten, že je historicky dokázáno, že historie se opakuje. Zdědil jsem po svém pradědovy svázaný časopis "Rádce český rolník" z r. 1931 a v jednom článku řeší jestli používat mezistěny nebo ne. 81 let uteklo jako voda a včelaři řeší to stejné atd.

Aleši, napsal jsem, že pro mě!! to znamená, že to můj výrok a vzhledem k
tomu, že možná kolektiv učitelů z Nasavrk bude popo 27 letech dělat novou
učebnici, pak se to ¨dovíš i z ní, protože bez urážky, kdyby každý druhý
včelař nebyl spekulant a vynálezce a svoji neschopnost produkovat med i
další produkty okecává technologií, tak v ty Langstrothy by opravdu
stačily...

RAdek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát.

Děkuji"

Reklama je bezbreha,zvlast v dnesni dobe si muze kazdy napsat co chce..Nez ho nekdo majzne pres prsty pro klamani spotrebitele..JosPr

Konečně to někdo dokázal, ale nevím proč mu to nikdo nechce věřit, když je to snaha mnoha včelařů. A jak se říká " přej a bude ti přáno" a z toho mi vychází, že pan doktor je tedy hodně přejíci člověk. A teď vážně, byl někdo na exkurzi, nebo zná pana doktora osobně?

Tak to se omlouvám, už je mi to jasné :-).

Pán Molčík, citacia prevzatá z prispevku 58700.

Znáte někdo pana Pintíře? Viz prodej medu na Aukru níže.
(...) Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se
přirozenou cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel
způsobené roztočem Varroa destruktor. (...)
--------

http://aukro.cz/lesni-med-bio-i2581021044.html

*Lesní med BIO*

*Pošumavský biomed od ekologického včelaře Dr. Ing. Jana Pintíře, Ph.D.*

První český biomed certifikovaný společností KEZ, o.p.s.

Pan Pintíř je také zároveň jediným českým včelařem, kterému se přirozenou
cestou podařilo vypořádat se s parazitárním onemocněním včel způsobené
roztočem Varroa destruktor.

Pošumavský biomed byl vyhlášen "Českou biopotravinou roku 2007".

**

*Léčivé účinky medu:*

- posiluje imunitu
- je prevencí vzniku chorob
- upravuje životní pochody v těle
- napomáhá rekonvalescenci po nemoci
- udržuje optimální hladinu cholesterolu v krvi
- brání nástupu kornatění tepen a vzniku arteriosklerózy
- podporuje tvorbu červených krvinek
- pozitivně ovlivňuje pevnost kostí, chrupavek, zubní skloviny
- je okamžitým zdrojem potřebné energie a je snadno stravitelný

SKLENICE VČELÍHO MEDU - PŮL LÉKARNY DOMA!

*Obsah:** *490 g

**

*Blíže o pošumavských medech:*

*"Pošumavské včeličky" - jediné producentky BIO medu a BIO včelích produktů
v České republice*

Chov "Pošumavských včeliček" na sklonku roku 2006 úspěšně splnil veškerá
zákonná kritéria a byl zařazen do ekologického zemědělství - včelaření s
BIO produkcí. Chov se nachází v Pošumavském kraji, včelstva jsou umístěna v
rozsáhlých lesních komplexech okresů Klatovy a Plzeň-jih, kde jsou chována
v nepřerušené linii více než 100 let, přičemž jsou rozchována z divoké
původní středoevropské - české medonosné včely (Apis mellifera mellifera
L.) - ekotyp Včela Pošumavská, odchycené v divoké přírodě na shodném místě,
kde jsou včelstva stále chována.
Hlavní filosofií chovu je poznávání života včel a jejich přirozené vedení v
souladu s přírodními zákony s cílem bezzásahovosti a získávání
plnohodnotných, čistých včelích produktů plných včelí, resp. přírodní,
pozitivní energie.
Celý chov je specifický až unikátní, což vyplývá z jeho filosofie. Dalším
specifikem je experimentální činnost zaměřená na životní projevy především
"Včely pošumavské" a s ním spojená produkce jednodruhových medů v
BIO-kvalitě. Z unikátních biomedů lze jmenovat med maliníkový, krušinový,
vrbový, ostružiníkový, z divoké višně, jedlový, borovicový aj.

*Každý bio med má své charakteristiky, vůni, barvu, chuť i obsahy
základních živin, je charakterizován i specifickými léčebnými účinky na
lidský organismus, pro které si nalézá své konečné spotřebitele a
uspokojuje jejich výjimečné potřeby.*

**

*Co je to BIO med a BIO včelí produkty?*
Pravidla pro chov včel v ekologickém zemědělství jsou dána nařízením Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství, podrobné podmínky jsou definovány
v přílohách a v zákonu č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Tudíž
jde o činnost, která je striktně schvalována, provozována, certifikována a
kontrolována podle evropských a národních zákonů a jedině podle těchto
zákonů lze med a včelí produkty označit zákonem chráněnou značkou BIO.

**

*Pravidla včelí BIO-produkce?*
Chovatel - ekologický včelař musí být registrován v souladu se zákony EU a
ČR o ekologickém zemědělství a musí respektovat veškeré dané zákonné
podmínky, zejména umístit včelstva tak, aby byl zaručen dostatek přírodního
nektaru, medovice a pylu pro včely a přístup k vodě. Umístění musí být
takové, že v okruhu 3 kilometrů od umístění včelstev se zdroje nektaru a
pylu skládají převážně z kultur pěstovaných ekologickým způsobem a/nebo
divoce rostoucími rostlinami a zajistit dostatečnou vzdálenost od všech
nezemědělských zdrojů znečištění, která by mohla vést k zamoření. Musí
vyloučit veškeré cizorodé látky, zejména pak chemické veterinární látky pro
léčení včelstev. Je zakázáno umělé přikrmování včelstev, na konci období
produkce je třeba včelstvům zajistit dostatečné zásoby medu a pylu k jejich
přezimování. Umělá výživa včelstev je povolena, pokud je jejich přežití
ohroženo extrémními klimatickými podmínkami. Umělá výživa musí sestávat z
medu pocházejícího z ekologického zemědělství, a to přednostně navíc ze
stejné jednotky.
Úly musí být v zásadě vyrobeny z přírodních materiálů, nezávadných z
hlediska životního prostředí a z hlediska včelařských produktů.
Více viz Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, Nařízení Rady
(EHS) 2092/91 o ekologickém zemědělství a Konsolidovaná verze nařízení Rady
( EHS ) č. 2092/91 ke dni 21.srpna 2006.

**

*"Proč označovat med BIO, vždyť přece veškerý český med je bio-produkt, ne?"
*
Žel tomu tak není. Produkce českého medu je, kromě jiného, založena na dvou
základních principech, které spočívají v léčení včelstev veterinárními
chemickými přípravky a v krmení včelstev řepným cukrem masivním způsobem.
Tyto tradiční české metody, prováděné již několik desítek let v
celonárodním rozměru jsou v příkrém, zásadním rozporu se zákony o
ekologickém zemědělství a produkcí biomedu a BIO-včelích produktů, proto,
nejen z naznačených důvodů, nelze obecně český med označit značkou BIO,
neboť nesplňuje zákonná kriteria pro toto označení.

(Text zpracoval včelař pan Dr. Ing. Jan Pintíř, Ph.D.)

*
*

*Země původu:* Česká republika

*Podívejte se také na naši další nabídku. V případě nákupu více produktů se
poštovné slučuje. Při koupi dvou a více položek tak zaplatíte za cenný
balík jen 105,-Kč nebo při zaslání kurýrní službou 109,- Kč.
Při nákupu za celkovou částku vyšší než 1.800,-Kč je poštovné zdarma.*

Já jen čekám kdy se autor ozve ještě jednou. Podle mě šlo jen o udičku kam se debata dostane.

Slovickareni pani kolegove.Vcelstvo si dokaze ulozit spousty zasob,ma li je kam ulozit,a nejde jen o cukr nebo med.Dnes jsem dorazil z prace jednou jak normalni clovek a chtel jsem stahnout par vcelstev o treti nastavek.Horni plny zasob,v prostrednim vence,3-4 ramky plodu a ve spodnim nadherne pylove desky...Takze misto stazeni na 2,jsem pozorne prohlidl plod a naskladal vsechno zpet,budou zimovat na 3 VN.Na jaro maji vsechno co potrebuji a to diky ponechanemu prostoru...JosPr

Pak ovšem dnešní chov včel provozuješ v opravdu historických podmínkách. Moderní způsob včelaření se datuje do konce 19 století kdy pan Langstrot uvedl v život svoji rámkovou míru. Nástavkové úly vymyslel již pan Janyš dokonce v 18 století. Pan Adamec představil své úly Hospodář v roce 1904. A nebylo to nic jiného než dnešní tenkostený úl na čtvercovém půdorysu.. Již tehdy prosazoval zimování silných včelstev. Avšak se tehdy prosadil úl Budečský. jeho výroba pak byla ukončena někdy po roce 70 a opravdu jen ojediněle ještě někde dožívají. Od té doby nastupují úly nástavkové v plné míře .. To se však stalo aktuální se změnou zemědělských provozů a vymizení letních snůšek s polí. Následovalo pak oživení této myšlenky v 70tých letech 20 století v Tachově a v Třeboni a tohoto jak uvádíš historického způsobu chovu se držíme dodnes. Od té doby naše ani světové včelařství nic podstatného nepřineslo. Ovšem krom boje s rozšířením VD do celého světa. I to však způsobili naši předkové svými činy cca před 100 lety.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 15:47:57
> ----------------------------------------
> Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
> pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Zásoby.
> "Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
> zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
>
> V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
> to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
> 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
> zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
> dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
>
> Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
> až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.
>
>
>
> pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
>
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
>
> > Předmět: Re: Zásoby.
>
> > Datum: 21.9.2012 14:38:36
>
> > ----------------------------------------
>
> > příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
>
> > větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
>
>
> > přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
>
>
> > mít na zimu i 4 NN medu....
>
> >
>
> > Radek
>
> >
>
> >
>
> > ---------- Původní zpráva ----------
>
> >
>
> > Od: e-mail/=/nezadan
>
> >
>
> > Datum: 21. 9. 2012
>
> >
>
> > Předmět: Zásoby.
>
> > "Citujem:
>
> >
>
> > Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> >
>
> > zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> >
>
> > ----"
>
> >
>
> >"
>
>

Pro lepší pochopení myšlenky bych požádal o odpověď z čeho je to citát. Děkuji

Bez urážky Pepane, pro mě je historie všechno i poválečné, řekněme, že je
pro mě předěl rok 2000, kdyTebou jmenované úly už pouze dožívali..

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Re: Zásoby.
"Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu
zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu

V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je
to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na
4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do
zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou
dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.

Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se
až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.



pepan



> ------------ Původní zpráva ------------

> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Předmět: Re: Zásoby.

> Datum: 21.9.2012 14:38:36

> ----------------------------------------

> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i

> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,


> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely


> mít na zimu i 4 NN medu....

>

> Radek

>

>

> ---------- Původní zpráva ----------

>

> Od: e-mail/=/nezadan

>

> Datum: 21. 9. 2012

>

> Předmět: Zásoby.

> "Citujem:

>

> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

>

> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

>

> ----"

>

>"

Příliš velký prostor pro zimování není žádná historie včelstva se na zimu zužovalo na 7 - 10 rámcích a to i u slezského nebo i moravského stojanu
V tom případě kdy nebudete vytáčet máte naprostou pravdu , jde o to, že je to silné včelstvo během sezóny. Ovšem když se pokusíte zazimovat oddělek na 4 rámcích v úlu na 20 rámcích rozhodně tam však neuloží 20 kg cukru do zimních zásob. Je to tím, že by to nedokázaly zpracovat a ubránit. To jsou dvě naprosto rozdílné věci, které nejdou ani srovnávat.
Pokud se ale zimovávalo na medu tak se včelám ponechávalo vše a vytáčelo se až na jaře v polovině dubna. Tam je to omezeno velikostí úlu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zásoby.
> Datum: 21.9.2012 14:38:36
> ----------------------------------------
> příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
> větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
> přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
> mít na zimu i 4 NN medu....
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: e-mail/=/nezadan
>
> Datum: 21. 9. 2012
>
> Předmět: Zásoby.
> "Citujem:
>
> Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik
>
> zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
>
> ----"
>
>

příliš velký prostor pro zimování je historie z dob, kdy lidé poroučeli i
větru a dešti, příroda takovou možnost nezná.... kolik je podle Vás strop,
přes který si včely víc neuloží? Když nebudu vytáčet med, můžou moje včely
mít na zimu i 4 NN medu....

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: e-mail/=/nezadan

Datum: 21. 9. 2012

Předmět: Zásoby.
"Citujem:

Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik

zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.

----"

Citujem:
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
----

Je to i obráceně; jak ubývá letních včel tak zůstávají dožívající roztoči, což se následně jeví jako reinvaze.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: B.Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 22:24:18
> ----------------------------------------
> Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi
> zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
> mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce -
> takže funguje bezvadně
> Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše
> bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena
> loupeží a ne špatným léčivem.
>
>
>

Ono totiž záleží na oblastech, kde gabon funguje a kde méně. O tom se mluvilo už i vloni.

Z hlavy to teď nevím, musím se mrknout.

Do dvou nástavků 4 pásky, ale pokud je tam plod, raději 3-4 mezi zavíčkovaný plod podle velikosti plstů
mmě padali roztoči po KM /80/ po desítkách a po vložení Gabonu po stovce - takže funguje bezvadně
Objevuje se hodně mizení včel právě nyní, zůstává plod a zcela čisté souše bez zásob a včel - takže přítomnost roztočů i po vyléčení je způsobena loupeží a ne špatným léčivem.

O jaké gabony Martine jde? PF nebo PA. _gp_
.........
Martin Černý (80.83.67.74) --- 20. 9. 2012

... Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

Do dvou nástavků 11x39x24 jsemdal 4 pásky

V polovině včelstev jsem použil Formidol 40 a po týdnu ještě jednou a v polovině dlouhodobý odpařovač na 15 dní.

Nic co bych si ja nebo vcelari z meho okoli nepamatovali..V tomhle pripade chtel vcelar prodat pro svuj vek polovinu vcelstev,a tak zazadal o vysetreni na MVP.Jelikoz je v ochrannem pasmu,absolvoval vysetreni zimni meli na MVP s negativnim vysledkem,spory nikde.O to vetsim prekvapenim byly vysledky vysetreni na MVP po pul roce a nasledne nalezene klinicke priznaky MVP!! Jednoznacny vzkaz vsem,kteri tvrdi,ze od nakazeni do kliniky to trva 3 roky.Muj nazor je,ze v doletu musi byt,nebo muselo byt nehlasene stanoviste s MVP,a doslo k jarnimu vyloupeni zasob slabnoucich nebo uhynulych vcelstev a proto tak rychly prubeh..Kazdopadne nove ochranne pasmo a jeste ted rijnovy odber meli v celem ochrannem pasmu..JosPr

Pane Martine Černý - napiště jak jste konkrétně Vy letos po vymedování léčil kyselinou mravenčí

To je pravda do silnéh ovčelstva , to je 2 nástavky patří ty gabony 4.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: varoüza
> Datum: 20.9.2012 14:31:03
> ----------------------------------------
> to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
> jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
> akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...
>
> Radek
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: Re: varoüza
> "Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na
>
> nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil
>
> KM a roztoči padali třikrát více."
>
>

>>>spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů.<<<
Nějak mi to nesedí s vlasním pozorováním.
Proč mají tvoje včely potřebu někde loupit, - vždyt jsou zakrmené a nemají zásoby kde ukládat.
Když včelstvo zazimuji na příliš velkém prostoru stejně si uloží jen tolik zásob kolik uznají za vhodné, a nijak je nedonutím aby si uložily víc.
Problém spíše je v tom, že se od gabonu očekává něco co vlastně ani řádně neumí a to co se teť sype, jsou dožívající samičky roztočů. které se ve včelstvu vyvinuli v 6 a 7 měsíci před vložením gabonu.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: varo?za
> Datum: 20.9.2012 13:36:53
> ----------------------------------------
> Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
> kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
> roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
> jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
> šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
> žít. http://www.sanceprovcely.cz/
>
> Radek Hubač
>
>
> ---------- Původní zpráva ----------
>
> Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>
>
> Datum: 20. 9. 2012
>
> Předmět: Re: varo?za
> "U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro
>
> úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem
>
> přeléčil kyselinou.
>
>
>
> Martin"
>
>

http://olomouc.idnes.cz/paleni-ulu-kvuli-vcelimu-moru-v-olomouckem-kraji-fbp-/olomouc-zpravy.aspx?c=A120920_1831253_olomouc-zpravy_stk

"prosím o rady jak vyrobit svíčky ze včelího vosku a kde získat na tuto práci materiál."
Dneska je to už zavedený a profláknutý byznys. Zadejte do vyhledávače, Seznamu, Google atd třeba heslo Výroba svíček a vyjede spousta odkazů. O vlastní výrobě i o nákupu potřebných věcí, knotů, forem atd.

Já jsem v posledním týdnu u jednoho včelstva ze čtyřech, co mám na zahradě zaznamenal celkem vysokou aktivitu a také se až neuvěřitelně zvýšil spad (z nuly tak na 60/den). Pravděpodobně někde loupily a současně si přinesly roztoče domu. Jelikož mam uvnitř gabony, tak se to z nich doslova sype.

to chtělo testovat spíše tak, že po Gabonu dát Formidol. Kolik pásků Gabonu
jsi dal do jakého úlu? Mám ověřeno, ž e2 pásky do silného včelstva nestačí,
akorát se tím šlechtí rezistentní roztoči...

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 20. 9. 2012

Předmět: Re: Re: varoüza
"Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na

nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil

KM a roztoči padali třikrát více."

Přinášení roztočů v tomto období je taky možnost. Ale nic to nemění na nízké účinnosti gabonů. Testoval jsem to. Do dvou úlů s gabony jsem vložil KM a roztoči padali třikrát více.

Nedomnívám se, že by za tím byl Gabon, spíše neléčící včelaři v okolí,
kterým pomalu kolabují včely, moje je vylupují a přinášejí si velká množství
roztočů. situace se stále opakuje, když jsem plánoval vyjmutí Gabonu, našel
jsem ve vsi neléčená, hladová včelstva.... co dodat, v rámci iniciativy
šance pro včely se pokusíme vzdělávat včelaře v okolí, aby dali šanci včelám
žít. http://www.sanceprovcely.cz/

Radek Hubač


---------- Původní zpráva ----------

Od: Martin Černý <ustec/=/post.cz>

Datum: 20. 9. 2012

Předmět: Re: varo?za
"U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro

úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem

přeléčil kyselinou.



Martin"

U mě je spad s kyselinou do 10 kůsu denně. Gabony přestaly fungovat skoro úplně. Ještě, že jsem se na ne nespolehnul a po posledním točení jsem přeléčil kyselinou.

Martin