Archiv Včelařské konference

Kanistry mají určitou výhodu. Daleko lépe se skladují, uzávěr je daleko těsnější, cena směšná. Já například kupuji 20 l za 10Kč. Velkou nevýhodou je plnění, kontrola hladiny, mytí a pod. To se dá ale bez větších problémů vyřešit. Kdybych neměl kýble na cca 13 kg. už bych dávno v nich med skladoval. Každopádně počítám s nimi a vím o nich. Zdraví R. Stonjek

Každý se asi nedostane k použitým, ale nezávadným kanystrům. Nové potravinářské kanystry 10 l, díval jsem se na ně asi před 2 lety, stále tehdy nějak ke 40 Kč . 5 litrové nějak ke 20 korunám.
Než na skladování medu jsem spíš myslel na prodej medu v kanystrech , jakožto deálních obalech pro zasílání medu poštou nebo kurýrními službami.
Třeba i s tím, že se počítá, že med je ztuhlý a že kupec med nebude rozehřívat, ale kanystr rozřeže a med dostane z něho mechanicky.
Ale na to by možná byly ještě lepší PET flašky.

Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej propolisu.
Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat do maloobchodní sítě...
Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?

Dobrý večer!
Chci se zeptat,znáte někdo složení apiinvertu a zčeho se vyrábí-z cukru ale jakého.Dík.

Jakékoliv zboží prodávané prostřednictvím tržní sítě a nebo a tržišti musí být označeno etiketou, cenou, množstvím nebo i návodem k použití. Platí pro ně všeobecné obchodní podmínky.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prodej propolisu
> Datum: 03.11.2011 15:46:07
> ----------------------------------------
> Dobrý den,chtěl jsem se zeptat, zda je nějakým zákonem upraven prodej
> propolisu.
> Kdybych chtěl např. prodávat surový propolis na tržišti, nebo jej dodávat
> do maloobchodní sítě...
> Je třeba používat nějaké etikety, jako při prodeji medu?
>
>
>

Apiinvert je z cukrové řepy, nějaké složení na procenta neznám, ale je složen z sacharózy, fruktózy a glukózy. Takže nic co by mělo včely v zimě zatěžovat.

No, vadit budou ty příměsi, které tam uvedené nejsou. Podstata těchto krmiv je v tom, že zatímco řepný cukr , který je složený cukr z jedné jednotky glukózy a jedné fruktózy, při krmení včely štěpí samy na glukózu a fruktózu, v krmivu je to už uděláno dopředu nějak za včely, aby se méně opotřebovaly. Teoreticky je možné využít i jiné cukry, než je řepný cukr, které by mohly být i levnější a které včely nedokáží zpracovat , třeba škrob, surovinu z kukuřice, v budoucnu možná celulózu.

Štěpit předem řepný cukr , aby se včelám ušetřila práce už napadlo spoustu lidí. Ve Včelařství kdysi vycházely i návody, jak to udělat doma, varem roztoku cukru se silnými kyselinami , sírovou nebo chlorovodíkovou nebo později se slabými organickými, jako citrónovou. Jeden starý návod dokonce doporučoval vařit a zahušťovat řepný cukr tak dlouho, až se vařící a horký mohl odlít do forem, kde ztuhnul a tabule cukru potom zavěsit do krycího plástu jako krmení a podněcování v druhé polovině zimy. Tabule měla vlhnout úlovou vlhkostí.
Problém je v tom, že při tom štěpení, když se neudělá šetrně, vznikají látky toxické pro včely, jako HMF a možná i další.
Za posledních 40 let bylo už několik komerčních pokusů vyrábět umělé krmivo pro včely. Vždycky to probíhalo tak, že první 2 - 3 roky se krmivo zřejmě vyrábělo šetrně, včely na něm zimovaly dobře a všechno bylo bez problémů. Potom zřejmě došly úvodní peníze vložené do projektu nebo bylo potřeba snížit prodejní a tím i výrobní cenu nebo co, krmivo se zřejmě začalo vyrábět levněji a nešetrněji , až to skončilo zimními úhyny včelstev z důvodů vysokého obsahu HMF v krmivu.

V Apiinvertu je sice toto štěpení údajně děláno nějakými uměle vyrobenými enzymy ( nedivil bych se, kdyby byly vyrobeny nějakými geneticky modifikovanými mikroorganismy), takže by tam HMF neměl vznikat, je ale otázka, jestli tam něco nezůstane po těch enzymech. Takže by to chtělo nějaký technický list Apiinvertu a na něm i složení těch příměsí.

O jakých příměsích je řeč,které by to měly být?
Na zimování invert z řepy a štěpený enzimy.
Inverty ze škrobů na zimování nevhodné pro přítomnost maltózy. Tyhle invety jsou levnější a hodí se spíš na přikrmování v sezóně. A inverty štěpené kyselinou jsou pro krmení naprosto nevhodné pro velký obsah HMF.

No přece ten řepný cukr anebo ten škrob se musí nějakým činidlem , nějakým enzymem rozložit na jednoduché cukry, glukózu a fruktózu.
A teď je otázka, co po tom činidle v tom krmivu zbude a jaký to má vliv na včely.
Co se týká krmení na zimu, je třeba, aby tam byla glukóza a fruktóza zhruba v poměru 1:1, aby v buňkách optimálně zhoustl a zkrystaloval.
Škrob je složen jen z glukózových jednotek , čistá glukoza by v buňkách zkrystalovala, na zimu se tyto krmiva zřejmě nehodí taky z tohoto důvodu.

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.

Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

Co jsem slyšel tak všichni mudrují nad inverty a neslyšel jsem žádnou zkušenost včelaře, který by je skutečně používal a byl schopen říci praktické informace. To co tu, a nejen tu zaznívá, jsou spíše jen pocity a nic praktického. I proto jsem v letošním roce zakrmil německým invertem od fy tuším Kellman. Mělo by se jednat o škrobový invert. Kolega včelař ze SRN jej tam používá již 20 let, ve shodných klimatickým podmínkách a nemá s ním žádné problémy. Jen na jednu věc mne upozornil, nerozdělovat krmení na cukerné a invertem - prostě, když na zimu krmí invertem, tak nedodává žádný cukr (když začínal, tak to v dobré víře promíchal a měl problém s krystalizací). A propo na produktivitu práce je to výhodnější - žádné ježdění do marketů a nakupování po 10 kg,žádné sklenice, míchání atd. Cena cukru 18,- Kč v akci oproti 21,50 Kč za invert. Časová úspora je obrovská.
Přec tři praktické zkušenosti můžu již podat:
1.včely odebírají invert naprosto shodně jako cukr,
2.krmení invertem je bez slídivosti včel,
3. včely jsou do zimního období v podobné síle jako v předchozích letech.

Aleš Molčík (89.24.4.1) --- 5. 11. 2011
Re: apiinvert (54727) (54729) (54730) (54731) (54732)
Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik. Za určitých podmínek doma jde připravit invert, kde se na reakci štěpení přidá med.

J.B. přidávám asi 1 polévkovou lžíci medu do 1,75 l vody a 2,5 kg cukru do 3,5 l. sklenice při krmení. mícham cukr asi 24 hodin před podáním včelstvu a je odebírán asi dalších 24 hodin.
Vymyslel jsem si to a nemám žádné kladné ani záporné zkušenosti.
Můžete tuto technologii ohodnotit?
J.B.

No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte zkušenosti.Díky

Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod
U těch co zimují ve dvou či třech patrech je to již reálné a při krmení 15 kg s tím mívám občas problém.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 05.11.2011 20:51:50
> ----------------------------------------
> No to jsem měl na mysli,když jsem si přečetl článek pana Peroutky o
> pančováni medu.Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k
> pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby
> nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i
> silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg.Na jaře se přehazují
> nástavky a převěšují rámky (u budečáků a jim pod.úlů)tí si myslím dochází k
> namixování zimních zésob do medu a tím k pančování.Že by si tím chtěli
> někteří zvyšovat výnosy?Hlavně u jarních medů.Jaké s tím máte
> zkušenosti.Díky
>
>
>

"Po enzymech které budou použity ke štěpení tam nezůstane nic významného, jde o řetězovou reakci a proto těch enzymů není zas tolik."

Nevím, že by v chemii existovala nějaká řetězová reakce. A reakce, při které se enzym spotřebovává, už vůbec ne. Jestli to nebudou nějaké reklamní kecy výrobce.....

"Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"

V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má technologii.
Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.

Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na krmení na zimu v podletí.
V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v době nedostatku, moc nevěřím.

Grifin byl v prvopočátku koncipován na použití mediciálního oleje. Teprve časem se zjistilo, že se olej za jistých podmínek,nechá nahradit vodou. Díky odlišným vlastnostem vody, je vhodné používat 2 výdechy namísto jednoho s olejem. To však sebou nese riziko rychlejšího ochlazování výměníku. Proto je vhodné mezi jednotlivými výdechy prodleva zhruba 4vt. a 8vt. na další úl a i více. I dodržení těchto podmínek nezabrání odkapu. Vodní pára se totiž sráží na studených částech výměníkové trubičky. Tomu by se částečně dalo zabránit, zkrácením trubičky. Tím, zas ztratí výhodu při použití ve včelínech, kde jsou delší letáky a nebo mor. univerzály. Při použití dvou výdechů se musí upravit dávka účinné látky.(snížit)I přes odkapy, je její množství dostatečně efektivní. Pára na rozdíl od kouře není tak viditelná.Je to dáno teplotou a vlhkostí okolního vzduchu, a tak při aplikaci,se vše nedá dost dobře kontrolovat jako u kouře. Proto je bezpodmíněčně nutno použít respirátor.

"Protože jde především o škrobový cukr tak si myslím,že k pančováni může lechce dojít,protože někteří včelaři v dobré víře aby nakrmili dost,tak včelám dávají 24-28 kg zásob na zimu.Je dokázáno,že i silná včelstva za zimu spotřebují okolo 7-10 kg."

Během vlastní zimy, to znamená v období mrazů, kdy včely neplodují, spotřebují strašně málo. Silné včelstvo tak kilo, kilo a půl za měsíc. Podstatná je ale spotřeba v teplém období. Hlavně v předjaří a na jaře mohou za dobrých podmínek dobré včely přeměnit i 15 - 20 kilo zásob na včely. Pokud není příliš chladné počasí, úl dostatečně izoluje a těsní, v plástech nebo venku je dost pylu, matka je dostatečně mladá a výkonná, včely jsou po zimě dost silné.....
jedny včely tak mohou spotřebovat v zimě a na jaře do první snůšky jen 10 kilo a druhé klidně i 25 kilo....

Zdravím Zdenka, ale můj názor na vodu je trochu jiný. Stačí vydechnout vedle sebe kouř z páry a oleje. Olejového je zhruha tak 2 až3x víc. Pára vydrží v plynném skupenství asi 5 teřin. Kouř z oleje pod stropem dílny asi 10 min. Poslední úprava mého Zalu je ve vyhození olejničky a její náhrada injekční stříkačkoun 20 ml. Teprve teď přesně a spolehlivě dávkuji!!! Zdraví R. Stonjek

pavel (82.100.0.70) --- 5. 11. 2011
grifin

Dobrý den přátelé včelaři,máte někdo zkušenosti s grifinem? Já jsem si ho pořídil,ale nějak moc to nefunguje.Dělám vše podle návodu,ale hodně to prská a kape z trysky voda.Olej jsem zatím nepoužil.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Tak ještě jednou:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=Grifin
Jiří

Podstatná je ale spotřeba v teplém období.
-------------------------------------------
Jak to vypadá se včelami v tomto období na Severní Moravě. Je teplo a slunečno. Plodují včely? Bude asi problém s 3. fumigaci. H.

U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25 kilometrů přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....

Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 06.11.2011 07:53:17
> ----------------------------------------
> "Tak u těch budečáků a jim podobných úlů to nehrozí. tam se zimuje v jednom
> patře to představuje 10 kg zásob, a převěšuje se plod"
>
> V budečácích se už minimálně 30 let nezimuje jen v jednom patře. Kromě
> slabých včelstev a oddělků. Jinak ale zásoby mohou zbýt i při zimování v
> jednom nástavku. Dokonce to je pro včelstvo ideální stav, když na začátku
> první jarní silné snůšky by mělo být ve včelstvu v nějakých okrajových
> plástech ještě takových 5 , možná 10 kilo starých zásob. Včely pak
> neomezují jarní plodování z nedostatku zásob.
> Jinak to potom záleží na včelaři, jak si s tím dá práci, jakou má
> technologii.
> Já průběžně při jarních prohlídkách vkládám dovnitř plodového hnízda plásty
> prázdné nebo s malým množstvím zásob, které by měly při plodování
> spotřebovat a plásty s velkým množstvím zásob odkládám na kraj nebo rovnou
> vytahuji a schovávám pro oddělky. Něco taky odvíčkuji a podstavuji, aby to
> včely vybraly. Podle toho, jak které včelstvo na jaře vypadá.
> Do začátku první jarní snůšky mně pak jdou všechny včelstva jen s nezbytným
> malým množstvím zimních zásob, které už nejdou vybrat.
>
> Jinak asi kdo by to chtěl dělat úplně čistě, asi by musel točit na začátku
> té první snůšky plásty se starými zásobami plus s nějakým množstvím
> nezahuštěné sladiny a vytočený med zpracovat jako nekvalitní. Do
> medocukrového těsta nebo na medovinu nebo schovat jako příměs do cukru na
> krmení na zimu v podletí.
> V zimních zásobách taky budou k nalezení ještě rezidua z podzimního
> ošetření proti varoa, sice tam toho bude strašně málo, ale i tak.....
> Variantu, kdy se plásty se starými zásobami nechají jako krycí plásty v
> plodišti a podobně a včely je údajně spotřebovávají jen na výchovu plodu v
> době nedostatku, moc nevěřím.
>
>
>

U nás v polabí to bylo opačně . Neustálá inverze, včera a dnes se to
protrhlo a je nádherně. Včera to bylo jako o proletu.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 07, 2011 6:59 AM
Subject: Re: teplý suchý podzim


>U nás je už nejméně druhý týden každý den jasné slunce a teplo. Včera bylo
> 18 st C. Listí na zemi je suché jako sláma. A to jsem takových 25
> kilometrů
> přímou čarou od Ostravy a jen necelých 100 metrů nadmořské výšky výše, kde
> má být podle sdělovacích prostředků těch posledních 14 dní jakési "boží
> dopuštění" , šero, tma kouřmo, zaprášeno....
>
> Koukal jsem včera do jedněch včelstev, co přes poledne létaly a nosily
> odkudsi oranžový pyl, mají 3 - 4 dm plodu. Byly poněkud divoké.
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6606
> (20111106) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Výše národní dotace 97,50/vč. K tomu srážky a je to 70,- Pomalu se začíná vyplňovat přání mnoha lidí z diskuse, kteří požadují zrušení D.1 :-))

Kontaktoval se na mne začínající včelař s tím, že by ode mne koupil tři včelstva. Nemám představu, za jakou cenu bych mu je měl prodat, abych nebyl příliš drahý, ale abych je ani neprodal pod cenou. Jedná se o rámkovou míru 39 x 24 Kdy by mělo dojít k prodeji ? Teď nebo na jaře (jistota přezimování). Díky za názory a zkušenosti.

Jiří

Ha,ha,ha.

Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus. A než provedete vyšetření tak bude zima a pro převoz nebude vhodná doba. Myslím převoz na delší vzdálenost s vyrušením včelstva, jinak v zimě když mrzne je ideální doba na přesun včelstva např. při změně uspořádání včelnice.

AM:
Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus.
------

HA HA HA,

dvacet bych jich koupil. Z každého udělal 4 4rámkové oddělky a každý prodal pak za 1500. Nebo jich udělal i víc a možná i dražší.

Už letos se prodávali oddělky za 1000 a vyzimovaná včelstva za 2000. A byla hned vyprodaná. A co příští rok?

Kolik lidí bude doplňovat stavy?

Podle mě je přim+ěřená cena včelstva na jaře jeho roční výnos plus cena oddělku.

Karel

2 tis. za kus? To je šupa, ale to by stálo za to, prodat to za tři a vysvětlit mu jak z toho do podletí udělat 4 včelstva a že na tom vydělá.

třžeba tady - letošní ceny:

http://www.apis-kolomy.cz/plemenny.php?ID_Podmenu=3

1) Pro přesun včelstev platí předpis té které SVS. je třeba si to zjistit a liší se to.
2) Podle mých skušeností jedinou nevhodnou dobu pro přesun je doba aktivního letu.
Samozřejmě nesmí se úly kutálet jak sud piva ;-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej v?elstev- jejich cena
> Datum: 07.11.2011 19:23:24
> ----------------------------------------
> Pokud prodáváte včelstva nebo oddělky, tak musíte mít vyšetření na mor a
> ceny se pohybují na jaře tak kolem 1 tis. za kus. A než provedete vyšetření
> tak bude zima a pro převoz nebude vhodná doba. Myslím převoz na delší
> vzdálenost s vyrušením včelstva, jinak v zimě když mrzne je ideální doba na
> přesun včelstva např. při změně uspořádání včelnice.
>
>
>

"Kontaktoval se na mne začínající včelař s tím, že by ode mne koupil tři včelstva. Nemám představu, za jakou cenu bych mu je měl prodat, abych nebyl příliš drahý, ale abych je ani neprodal pod cenou. Jedná se o rámkovou míru 39 x 24 Kdy by mělo dojít k prodeji ?"

Cena záleží na kvalitě. Starší včelstvo ve starém úlu, třeba od včelaře, který už nezvládá se o ty včelstva starat nebo z dědictví, takže s matkou neznámého stáří a výkonu , možná i s náhradními plásty pro letní provoz, klidně i za 100 - 300 Kč.
Bednička s dobrým oddělkem s mladou, zaručeně kvalitní matkou z chovu a včelami na pouhých 6 nových plástech 39x24 tu tisícovku i víc. Dobře přezimované silné včelstvo na jaře v zánovním úlu a na zánovních plástech, se rovná cenou ceně podstatné části budoucí snůšky plus ceně úlů a plástů....
Nejúspornější varianta by byla, kdyby si zájemce přišel v květnu s bedničkou a včelař mu tam dal plásty se včelami a plodem na oddělek , řekněme na 39x24 2 plásty s plodem a včelami plus setřepané včely z dalších dvou plástů pro jistotu plus po krycím plástu se zásobami z obou stran. Ať si ty včely sám odchová. Případně i ty plásty jen půjčit, vráti je v podletí nebo někdy příští rok.... To by mohlo být mezi kamarády i zadarmo....
Nebo si zamluvit roj, do června přirozený a pokud by nebyl, umělý roj s odchovanou matkou o váze včel nad kilo, kilo a půl ke konci června.

Co se týká vyšetření na mor plodu a jiných, předem povinně je mají chovatelé oddělků na komerční prodej. U jednorázového prodeje včelstva , pokud je mi známo, veterina dává jednorázové povolení na přesun v závislosti na nákazové situaci v původní a cílové oblasti a diktuje si podmínky, třeba to vyšetření na mor. Přemísťování včelstev v rámci jednoho katastru je mimo veterinu , takže takový prodej včelstev a převoz včelstev mezi dá se říct sousedními včelaři je bezproblémový. Přirozeně předpokládá se, že tam zrovna není pásmo moru plodu nebo i jiné nákazové pásmo, tam by potom byl s přemísťováním včelstev taky problém. Nákazová situace by ale měla být místní ČSV dobře známa, takže není problém to zjistit a zařídit se podle toho. Respektive od včelaře v nákazovém pásmu nekupovat.

Co se týká převážení včelstev, na jedné straně podle mých zkušeností nikdy není dopředu jasné, jestli se včely rozruší nebo jestli po převozu jsou úplně v klidu jako by převoz ani nezaznamenaly. Na druhé straně, pokud se při převozu neudělá skutečně hrubá chyba, včelám se obvykle nic nestane. Potřebují uvnitř úlu jen dostatek vzduchu, trošku tmy, co nejméně velkých jednorázových otřesů, kdy kolo třeba vjede do díry, naopak mírné trvalé rovnoměrné vibrace během celého převozu jim nevadí, jsou spíš příznivé, protože jim zabraňují v rozlézání.
Se včelami by se nemělo hýbat, pokud mají za sebou delší období mrazů, kdy nevyletovaly, protože mají hodně zaplněné výkalové váčky a z tohoto důvody by se mohly snadno rozrušit a velice obtížně zase uklidnit nebo by včelstvo mohlo zkolabovat.
Pokud by se převážely déle na delší vzdálenost a dost by se při tom rozrušily, je vhodné teď v zimě, aby po převozu měly k dispozici pár slunečných teplejších dní, kdy mohou vyletět a před mrazivým obdobím se trochu "usadit". Pokud by se převážela na malou vzdálenost, ze které by se mohly vrátit na původní místo, tak naopak by se měly převážet na začátku období mrazů či nepříznivého počasí, kdy by minimálně týden nemohly vyletět, aby na původní místo zapomněly. V zimě je to na vzdálenost menší než 200 metrů - 2 kilometry podle počasí a venkovní teploty, v létě 2 - 5 kilometrů.
Včelám při převozu podle mně uvnitř hodně vadí, když se jim tam kejklají rámky. V létě není problém včelstvo rozebrat, propolis na plochách se znova přilepí, za dva dny včely dodají chybějící propolisové můstky a může se jet. V zimě za chladu se propolis slepí tak možná za měsíc a chybějící propolisové můstky včely nedoplní. Proto by se včely dlouho před převozem neměly rozebírat.
Jinak je teď období pro převoz včelstev příznivé, je chladno plodu je málo nebo není vůbec a zimní generace včel je podstatně slabší než letní, tak spotřebují méně vzduchu a rozrušené vyprodukují méně tepla.
Když se úl převeze nějaký kilometr daleko opatrně na ručním vozíku nebo se na přívěsném vozíku za auto pérování uvede nějakou dodatečnou zátěží do optímálního zatížení, kdy nejvíc péruje, pneumatiky se spíš trošku podhustí a jede se opatrně, včelky při troše štěstí teď přes zimu nemusí převoz ani zaznamenat.

Jinak teď na podzim by k ceně včelstva v úlu bylo třeba přidat i cenu zimních zásob.
Těch 100 - 300 za starší včelstvo v starším úlu by platilo tak v srpnu.

"třžeba tady - letošní ceny:

http://www.apis-kolomy.cz/plemenny.php?ID_Podmenu=3 "

To bych hodnotil jako vedlejší příjem takových vekkochovatelů. Pokud si sám chová matky a pokud má nějakých pár stovek včelstev, stačí mu z každých 20 - 40 včelstev vybrat jedno nejlepší, ty shromáždit na jednom místě, z nich vybrat zase jedno nejlepší a má automaticky bez nějakého drahého dlouhodobého výběru docela dobrou genetickou linii pro další rozchov nebo i pro prodej.
Nadbytek produkce, matek , oddělků a včelstev potom prodává....

Pro upřesnění k prodeji včelstev uvádím, že dotyčný kupec má svoje nové úly na 11 rámků 39 x 24, takže mu budu přendávat do jeho nástavků 11 rámků a převoz je asi 1,5 km od mého stanoviště

Tak to bych je přes zimu nechal v jejich starých úlech zatmelených jejich propolisem. Do nových úlů přemístil a nechal převézt cca 2 - 3 týdny po prvním proletu, jak se u nich objeví první zavíčkovaný plod.

máte někdo zkušeností polským zvratným medometem

Ještě přesneji bych řekl. Převást kdykoliv, ale přeložit až v předjaří.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: prodej v?elstev- jejich cena
> Datum: 08.11.2011 18:24:54
> ----------------------------------------
> Tak to bych je přes zimu nechal v jejich starých úlech zatmelených jejich
> propolisem. Do nových úlů přemístil a nechal převézt cca 2 - 3 týdny po
> prvním proletu, jak se u nich objeví první zavíčkovaný plod.
>
>
>

Má někdo zkušenost s prodejem medu do výkupu v Německu? Jak to chodí? Kde získat kontakt atd.? Co jsem tak zjistil, tak výkup tam začíná dle různých diskusí na 4EUR a někdy se ceny vyhoupnou až k 8 či 9EUR/kg. Neb to mám do Německa pár km, docela mne to zaujalo. Neb o té ceně si u nás můžeme nechat jen zdát.

příklad konkurenční ceny :


Cena oddělků: www.včelařstvíSedláček.cz Bučovice
- v ROCE 2012 - plně obsedlý 6 rámkový oddělek tj. min 5 plodových plástů = 1300,-- Kč bez DPH
- v ROCE 2012 - plně obsedlý 4 rámkový oddělek tj. min. 3 rámky plodové = 850,- Kč bez DPH

Vždy je samozřejmě přítomna mladá kladoucí matka F1 (dcera inseminované matky) a krycí souše podle potřeby a dohody pak možné dokoupit navíc.

Za 150 Kč lze dokoupit plodovy ramek obsedlz vcelami a to RÁMKOVÉ MÍRY 39 x 24, 42 x 17, Lang 15,9 , a za 200 Kč u 42x27,5 a Langstrothu 28,5), takže stačí uzavřít česno a vyrazit.

Cena matek:
- v roce 2012 - 200 Kč (bez DPH)
Včelstva
V srpnu a září prodáváme zazimovaná, řádně zakrmená a léčená včelstva:

na 10-11 rámcích 39x24 1900,- CZK + DPH
na 20 rámcích nízkých 44,8 x 15,9 2200,- CZK + DPH
na 10 rámcích 44,8 x 28,5 2000,- CZK + DPH


Na jaře prodáváme vyzimovaná včelstva:

na 10-11 rámcích 39x24 2500,- CZK + DPH
na 20 rámcích nízkých 44,8 x 15,9 2800,- CZK + DPH
na 10 rámcích 44,8 x 28,5 2600,- CZK + DPH

JB:
příklad konkurenční ceny :

------------

Jo, takovým cenám už rozumím. Takže na jaře ještě o takových 25% víc než v srpnu.

Karel

Varuji od nákupu oddělků u "včelaře" Sedláčka z Bučovic.
Před několika lety jsem od něho jedenáctirámečkové oddělky v NN kupoval.Tyhle oddělky obsedaly v nástavku s bídou dvě uličky.Značené matky byly stáří dvou -tří let.V letních měsících jsem z podložek nestačil počítat přirozeně spadlé roztoče,tudíž lze usuzovat,že včelstva byla zbídačená roztočem v.d. Myslím si,že od takového obchodníka(záměrně již neuvádím "včelaře"),je velká pravděpodobnost převozu včelího moru.

P.Zpěvák
UH.Hradiště

Dobrý den, ráda Vás pozvu na Včelařskou výstavu s přednáškou 10.12.2011 Chotěšov u Stoda.Bližší info zašlu v příloze mailem. Jednatelka ZO Romana.64/=/seznam.cz

Dobrý den.
O úspěšném pokračování projektu "PVMVP2011VYSOČINA" se lze dočíst na odkazu:

http://kkv-vysocina.csv-os.cz/

Dušan Straňák

Nu přece kdo jej navštívil,poznal,že je to ani ne tak včelař,spíše člověk podnikající v tomto oboru,včely má jaksi navíc aby se neřeklo a aby je mohl ukazovat,prodávat oddělky a aby tam mohli jezdit včelařské zájezdy,kterých je prozatím dost.Je to obchodník ,zařízený,má truhlárnu kde zaměstnává lidi a jak se zdá,daří se mu to a na druhou stranu je zapotřebí říci,že by i Gusta mohl si z něj vzít příklad a navíc je přitom i více fundovaný,na vše může odpovědět,to není závist,to je skutečnost a já oběma těmto včelařům fandím,jen tak dál a nevšímat si závisti...

V neděli 13.11 je v Přerově od 9 hod. bude mít přednášku MVDr. Z.Klíma. Kdyby měl někdo zájem mohu zjistit detaily, mám to zprostředkovaně, kdo zná Přerov tak od vlak. nádr. za Zubrem doprava a hned v pravo úřední budova.

medomet mám 4.rámkový druhým rokem a bez problémů funguje. stál 11500,-, používám ho pro vytáčení 25včelstev. je za poloviční cenu než vyrobený u nás, ale to je dáno že v ČR je dotace jinak by se páni výrobci co zdražili od roku zavedení dotace neuživili. já ho kupoval na dotaci taky ještě s odvíčkovávcí vanou a nerez. nádobou na med. celkem jsem toho měl za 22tis. něco jsem měl ve zlotým něco v euro část v Kč. jen pak k dotaci a účtum je třeba doložit aktuální kurz ve dni nákupu a nic není problém...

Má někdo zkušenosti s polským medometem čtyřrámkovým zvratným? Někde jsem viděl video a zdá se mi, že i při menší rozdílnosti váhy rámků se celý medomet tak nějak vrtí, no prostě se mi zdá že je nějakej slabší konstrukce. Jak to je ? Ví to někdo ?

Z mého příspěvku o nákupu včelstev od Sedláčka snad závist nečišela,jen jsem chtěl jasně poukázat,že od těchto obchodníků je jisté nebezpečí zavlečení a rozšíření nebezpečných nákaz,jako to bylo v mém případě.Oni na tak rozsáhlé množství včelstev(na důkladnost léčení a ošetřování),které spíše produkují než obhospodařují,nemají dostatek času,což se projevuje v jejich kvalitě a zdraví.Jistěžě jsou vyjímky,kterým jde především o včelstva a ne o zisk. A to jsem se nezmínil ještě,že po mém upozornění,zda si je toho vědom,co prodává,se snesla na mou hlavu série urážek a osočení.Nějaká asertivita, či slušné korektní jednání mu bylo naprosto cizí a z naší korespondence vyplynulo to,že spíš ten "neřád" jsem já.
S pozdravem
P.Z.
UH.Hradiště

Jako dlouholetý čtenář této konference bych chtěl své kolegy včelaře požádat o pomoc.Minulý rok jsem se rozhodl, že budu profesionálně včelařit. Přihlásil jsme se do soutěže po začínající podnikatele, kterou sponzoruje T mobile.O této soutěži se můžete dočíst na www.rozjezdyroku.cz.Ve středu se mi se svým projektem Včelí farma podařilo vyhrát krajské kolo
pro Olomoucký kraj.Vítězové krajských kol postupují do kola celostátního. V tomto celostátním kole budou uděleny dvě ceny-cena poroty a cena veřejnosti. Hlasování bude probíhat na i-dnes klikáním.Takže kdo je ochoten mi pomoci tak prosím o jeden klikanec. Díky.

Ak to nie je HOAX, tak daj presný odkaz, stránka i-dnes je rozsiahla

HOAX to není. Mrkni na

http://www.rozjezdyroku.cz/Prihlasene-Projekty .

Teď probíhá vyhlášení v jednotlivých krajích, pak mají udělat nějaké šoty a půjde to na idnes. Odkaz dodám.

Pavel

suhlas...tento pan obchodnik svojim spravanim uz niekolko zakaznikov stratil..a co sa tyka odlozencov,mal som cest v mojom okoli vidiet od ineho(naj)vacsieho ceskeho farmara..par ich muselo do ohna..

"http://www.rozjezdyroku.cz/Prihlasene-Projekty .
Teď probíhá vyhlášení v jednotlivých krajích, pak mají udělat nějaké šoty a půjde to na idnes. Odkaz dodám. "

Marně tam hledám nějaký skutečný popis projektu, podle kterého by se dalo rozhodnout. Včelí farma je sice pěkná věc, ale 1 - 3 věty, co bych asi mohl udělat, kdybych "to dělal" plus k tomu nadpis nepovažuji za relevatní popis. Takových "projektů" můžu ze den vytvořit 10. Každou půlhodinu jeden. Dokud neuvidím pořádný popis, ze kterého by se dalo aspoň trošku odvodit, jestli projekt je reálný, hlasovat nebudu a akce nebude pro mě nic jiného než rafinovaná PR akce T Mobile.
Víte, bylo zrušeno analogové televizní vysílání a o volné frekvence se nyní budou rvát mobilní operátoři , aby je využili pro internetová připojení , stávající operátoři a možnái noví. Takže takových PR akcí v následujících cca 2 letech bude hodně.

A zase se ukazuje nutnost nahlašovat stav včelstev po vyzimování.Předešlo by se spekulacím a machinacím s dotacemi a né jen s nimi.

Co tím chtěl básník říci.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fiktivn? v?elstva?42736,42733,42737,42739
> Datum: 12.11.2011 13:26:46
> ----------------------------------------
> A zase se ukazuje nutnost nahlašovat stav včelstev po vyzimování.Předešlo
> by se spekulacím a machinacím s dotacemi a né jen s nimi.
>
>
>

Dobrý večer,neví někdo kolik kapek varidolu je v jedné lahvičce 5ml?

STARDATNĚ SE POČÍTÁ S TÍM, ŽE 1 KAPKA = cca 1ml

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varidol
> Datum: 12.11.2011 17:50:56
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,neví někdo kolik kapek varidolu je v jedné lahvičce 5ml?
>
>
>

To jsi přepísk! Lahvička (5mml) vystačí min na 50 včelstev po 2 kapkách => 1 kapka Varidolu je asi 0,05ml.

Ze školy si pamatuji, že jeden mililitr vody je asi 33 kapek.
Varidol bude mít jinou hustoty a jiné povrchové napětí, ale kapky jsou vizuálně zhruba stejně velké.
Pokud se otevřený varidol přenáší třeba někde v kapse, část léčiva uteče a o to bude kapek míň.

Dobrej fór :-) a lahvička vám stačí na dvě včelstva...

------------ Původní zpráva ------------
Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
Předmět: Re: varidol
Datum: 12.11.2011 17:57:44
----------------------------------------
STARDATNĚ SE POČÍTÁ S TÍM, ŽE 1 KAPKA = cca 1ml

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: varidol
> Datum: 12.11.2011 17:50:56
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,neví někdo kolik kapek varidolu je v jedné lahvičce 5ml?
>
>
>

Přesně, 116 až 134 kapek. Záleží na tom, jak bylo seříznuto kapátko.

Dojal jste mě pane Polášek, že jste zůstal Čechem. I kdyby to byla rafinovaná PR akce zlého operátora tak někomu, nemusím to být zrovna já, přinese nějaké peníze nebo publicitu do začátku podnikání.Každopádně to byl příjemně strávený den, bylo hodně příjemných lidí, kteří mají možná naivní a hloupý nápad, ale každopádně něco napsali, někam přišli, něco prezentovali před porotou.Takové lidi, kteří kdyby chtěli tak by .....- to opravdu miluju.

co jim bylo, byly nakazeny morem, to snad ne, to by byla za chvili cela cela CR v ohni.

P.

"Dojal jste mě pane Polášek, že jste zůstal Čechem. I kdyby to byla rafinovaná PR akce zlého operátora tak někomu, nemusím to být zrovna já, přinese nějaké peníze nebo publicitu do začátku podnikání.Každopádně to byl příjemně strávený den, bylo hodně příjemných lidí, kteří mají možná naivní a hloupý nápad, ale každopádně něco napsali, někam přišli, něco prezentovali před porotou.Takové lidi, kteří kdyby chtěli tak by .....- to opravdu miluju."

No, sebehloupější reklama na sebe nesmyslnější výrobek vynaloží desetkrát nebo stokrát víc úsilí na to přesvědčit někoho než byla ta jedna věta a jeden nadpis o úmyslu vytvořit včelařskou farmu na té uvedené webové stránce. Víc k tomu vašemu úmyslu skutečně nemám a tu jednu jedinou větu skutečně může napsat každý.
Sice se nejedná o peníze, ale o jeden klik, ale princip je princip. Takových vykuků bylo, co dávali dohromady něco na takzvaně "dobrou věc" , neuvedli, co to bylo a ti lidi, co k tomu přispěli, se pak divili, cože se z toho vyklubalo.
Kdyby organizátoři té soutěže skutečně chtěli jen přispět dobré věci, zajisté by na těch stránkách zveřejnili o jednotlivých projektech aspoň základní údaje.
Jinak tržby T Mobile by se měly pohybovat řádově v miliardách, takže jen o nějaké procento zvýšené povědomí o tomto operátorovi oproti jiným operátorům by zvýšilo jeho tržby minimálně o stovky miliónů. 5 - 10 soutěžících, třeba vy, dostane cenu v hodnotě 50 - 100 tisíc, dohromady to bude mezi 500 tisíci až jedním miliónem nákladů, zatímco díky publicitě téhle soutěže se tržby T mobile zvýší minimálně o ty stovky miliónů. Kdyby takového přírůstku zákazníků měli dosáhnout klasickou reklamou, třeba v televizi nebo v novinách , zaplatili by za takovou reklamní kampaň desítky, možná i nějakou stovku miliónů a kdoví, jestli by ty reklamy v televizích, novinách , na bilboardech a jinde byly účinné, protože takovéhle reklamní kampaně mobilních operátorů jsou tady v posledních letech neustále.
Vy možná získáte nějakou cenu za 50 tisíc, ale díky této PR akci vytahá T Mobile z kapes zákazníků navíc stamilióny. Takhle se to prostě dělá. Když už mám být oblbován nějakým PR oddělením , tak ať aspoň vím, co konkrétně podporuji. Tady to konkrétně nevím, bohužel.

Počet kapek z lahvičky Variolu bude asi také záviset na jeho teplotě. Předpokládám, že bude více kapek při teplotě 30°C, než při teplotě 10°C. Zkoušel to někdo? Mimochodem kolik by mělo být kapek pro jedno ošetření úlu o třech nástavcích 39x24 s vysokým podmetem? H.

Počet kapek z lahvičky Variolu bude asi také záviset na jeho teplotě. Předpokládám, že bude více kapek při teplotě 30°C, než při teplotě 10°C. Zkoušel to někdo? Mimochodem kolik by mělo být kapek pro jedno ošetření úlu o třech nástavcích 39x24 s vysokým podmetem? H.

moje vyjádřenín 1,11.2011
J.B.Letošní rok považuji na mém stanovišti Praha 350m/m za rok s nejvyššími průměrnými spady. ( průměrně více než 1000/1 včelstvo)
Očekávám zimní ztáty a zeslabení.
J.B. :
Roztoči i po vícenásobném ošetření varidolem fumigaci i aerosolem padají
U mne z 25ti včelstev jsem v minulém týdnu měl po aerosolu M1 ještě asi u tří včelstev spad 30 roztočů.
Kolega asi 500m odemne s 30ti včelstvy dělal asi 3 fumigace, následně 2 aerosoly voda M1 a minulý týden udělal znovu fumigaci
Spady 0 až 160 roztočů průměr asi 15 roztočů.
Jaké spady máte vy?
J.B.

Víc kapek při vyšší teplotě asi bude, ale předpokládám, že rozdíl pro kvalitu léčení asi nebude podstatný. jinak by byl v návodu zákaz vychlazení léčiva v lahvičce před kapáním ponecháním lahvičky na venkvní teplotě nebo něco na udržení vyšší teploty léčiva, třeba přenášení v izolované tašce s nahřátou cihličkou či flaškou teplé vody...

"Roztoči i po vícenásobném ošetření varidolem fumigaci i aerosolem padají
U mne z 25ti včelstev jsem v minulém týdnu měl po aerosolu M1 ještě asi u tří včelstev spad 30 roztočů.
Kolega asi 500m odemne s 30ti včelstvy dělal asi 3 fumigace, následně 2 aerosoly voda M1 a minulý týden udělal znovu fumigaci
Spady 0 až 160 roztočů průměr asi 15 roztočů.
Jaké spady máte vy?
J.B."

A není to tím, že včely ještě plodují?

Máte pravdu.Pokud vím tak v metodickém návodu se říká,že se má léčit až když je včelstvo bez plodu.To znamená,že už matky nekladou,nebo se matky izolují pod síťku aby nemohla lást,nebo se počká až matky přestanou klást.Při letošním teplém podzimu matky dlouho kladly a kdo se podíval do včelstev,hlavně mladých matek ,musel být překvapen kolik plodu tam ještě je.Není mě jasné proč se má začínat s první fumigací už kolem 10.10 to zase někdo něco chtěl upospíchat.Což se nám nemusí na jaře vyplatit.Pokud si vzpomínám v začátcích léčení bylo doporučováno poslední léčení dělat těsně před vánocemi a mezi svátky čistit podložky.To si myslím bylo ideální.Lehce si při odpočtu 2x10 dní každý spočítá kdy je ideální začít léčení.Néní to samospasitelné ale dost učinné.Je to ale trochu nepohodlné,krátký den,větší zima atd.

Dobrý večer,neví někdo kolik kapek varidolu je v jedné lahvičce 5ml?

Ani jedna! Varidol je názov prípravku, ktorý do fľaštičky plní Dol. Vari je odvodené od Varoa a "dol" je od miesta plnenia.

Otázka mala zniesť potom, koľko je v ňom Amitarazu. Lenže aj to nie je správne, pretože Dol balí do obalu 5 ml Taktiku? V akom pomere je tam amitraz zmiešaný s olejovou substanciou, sa možno dá zistiť na litorovom balení Taktiku, ktorý u nás stojí 40 €.

Ja Taktik používam už 11 rokov, kúpim si 100 ml, stačí mi to na 4. roky. Obsah je aj po 4 rokoch stabilný.

Pane Turčáni Varidol je jméno léčiva tak jako Taktik a účinnou látkou je amitras. Je pak úplně jedno z čeho se skládá.
Zrovna tak jako máme Aspirin nebo Acylpyrin a účinnou látkou je kys.acetylsalicylová

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur?ani <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 11:05:50
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,neví někdo kolik kapek varidolu je v jedné lahvičce 5ml?
>
> Ani jedna! Varidol je názov prípravku, ktorý do fľaštičky plní Dol. Vari je
> odvodené od Varoa a "dol" je od miesta plnenia.
>
> Otázka mala zniesť potom, koľko je v ňom Amitarazu. Lenže aj to nie je
> správne, pretože Dol balí do obalu 5 ml Taktiku? V akom pomere je tam
> amitraz zmiešaný s olejovou substanciou, sa možno dá zistiť na litorovom
> balení Taktiku, ktorý u nás stojí 40 ?.
>
> Ja Taktik používam už 11 rokov, kúpim si 100 ml, stačí mi to na 4. roky.
> Obsah je aj po 4 rokoch stabilný.
>
>
>

V návodu je 2 kapky na 1 nástavek

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 08:46:12
> ----------------------------------------
> Počet kapek z lahvičky Variolu bude asi také záviset na jeho teplotě.
> Předpokládám, že bude více kapek při teplotě 30°C, než při teplotě 10°C.
> Zkoušel to někdo? Mimochodem kolik by mělo být kapek pro jedno ošetření úlu
> o třech nástavcích 39x24 s vysokým podmetem? H.
>
>
>

Nechápu proč řeši takový problém v návodu je jasně napsáno, " při telotě nad 10°C když nelétají včely". Při 12°C již intenzivně létají. Takže tam máme rozpětí 2°C Proč do toho Honza zatahuje letní vedra.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 09:55:03
> ----------------------------------------
> Víc kapek při vyšší teplotě asi bude, ale předpokládám, že rozdíl pro
> kvalitu léčení asi nebude podstatný. jinak by byl v návodu zákaz vychlazení
> léčiva v lahvičce před kapáním ponecháním lahvičky na venkvní teplotě nebo
> něco na udržení vyšší teploty léčiva, třeba přenášení v izolované tašce s
> nahřátou cihličkou či flaškou teplé vody...
>
>
>

Ono to platí stále Poslední ošetření se nemá dělat před 20 listopadem a bez plodu . Za ideál se považuje ten prosinec stále. Pořád platí "Práce kvapná málo platná". To tam ten Varidol pak můžete nalévat klidně konví.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Spad rozto??
> Datum: 13.11.2011 10:30:57
> ----------------------------------------
> Máte pravdu.Pokud vím tak v metodickém návodu se říká,že se má léčit až
> když je včelstvo bez plodu.To znamená,že už matky nekladou,nebo se matky
> izolují pod síťku aby nemohla lást,nebo se počká až matky přestanou
> klást.Při letošním teplém podzimu matky dlouho kladly a kdo se podíval do
> včelstev,hlavně mladých matek ,musel být překvapen kolik plodu tam ještě
> je.Není mě jasné proč se má začínat s první fumigací už kolem 10.10 to zase
> někdo něco chtěl upospíchat.Což se nám nemusí na jaře vyplatit.Pokud si
> vzpomínám v začátcích léčení bylo doporučováno poslední léčení dělat těsně
> před vánocemi a mezi svátky čistit podložky.To si myslím bylo ideální.Lehce
> si při odpočtu 2x10 dní každý spočítá kdy je ideální začít léčení.Néní to
> samospasitelné ale dost učinné.Je to ale trochu nepohodlné,krátký den,větší
> zima atd.
>
>
>

V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při 10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být papažštější než papež.Zdravím

V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při 10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být papažštější než papež.Zdravím

U nás už nejméně 20 let je poslední ošetření aerosolem okolo 5 prosince. Přístrojů na aerosol máme v ZO tuším tři, pokud se nějakého nezbavili, ono tam byly i nějaké staré ty první verze, takže s kapacitou není vůbec žádný problém. Připadá mi, že ani není problém si ten přístroj zakoupit. I kdyby byla pokladna ZO úplně suchá, v nejhorším případě každý včelař složí 500 a je to na 5 - 10 let hotovo. Protože provozní náklady na léčení se řeší srážkou z dotace D1, takže provoz je pro ZO v podstatě zadarmo, kromě času vynaloženého obsluhou.
Není vůbec žádný důvod všchna tři ošetření dělat fumigací a potom plácat všechna tři ošetření v říjnu, protože v listopadu už může být problém s nízkou teplotou.. Kdy je problém právě s tím plodem.
Jinak ale, kdybych si to měl platit soukromě, tak asi budu chtít fumigaci a budu klíckovat matky.

Co se týká teploty při fumigaci, klidně může být i v létě, akorát by se musela dělat potmě, protože za světla jsou furt nějaké včelky venku. Prostě se ucpe česno a potom se tam dá knot a prakticky žádné včelky neutečou . V říjnu, když je teplo, se fumigace přirozeně dělá v době, kdy včely nelétají, takže za světla ráno nebo k večeru nebo taky potmě. Problém vidím jedině když je nízká teplota.

No jo - jenomže ještě před vložením knotu mají být česna zavřená. To pak
včely jít ven nemohou. A efekt je - víte kde - když jsou včely kvůli chladu
semknuté ... :-)
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: čárlí
Sent: Sunday, November 13, 2011 4:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: varidol

V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve
včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám
asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při
10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely
ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká
práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být
papažštější než papež.Zdravím

Nebude to tak, že první léčení 10.10. ničí roztoče, kteří by se jinak ještě dostaly právě do toho plodu, který tam v tu dobu ještě je? Zůstane tak více zdravých včel na přezimování.

Tak za prve /l se uzavře na 1/2 až 1 hod a ta teplota je na to aby se výpary dostali ke všem včelám. Aerosol je něco jiného ten proniká ke včelám lépe. a proto se používá při teplotách nižších, až do -5°C. Z toho divení se proč, se již vůbec nedivím , že někteří hlásí tak šílené spady. Vždyť není nic jednoduššího než se přesně držet návodu. Ten termín 10/10 je dán jako nejrannější a ukončení léčení nemá být před 20/11 nejlépe až v druhé polovině prosince.
Jen bych byl zvědav jestli tak s léčením experimentujete když sami ochoříte.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 16:46:52
> ----------------------------------------
> V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve
> včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám
> asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při
> 10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely
> ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká
> práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být
> papažštější než papež.Zdravím
>
>
>

Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.

No to jsem zkoušel a jistě i další včelaři.Je to pěkná pakárna dát zezadu knot po uzavření česna.Na dotaz zda by mělo dojít k usmrcení roztočů po 10.10. aby se neinfikoval další plod.Tato opatření již měla být udělána gabonem a kys.mravenčí,tou i po nakrmení,samo,že nedojde k úplné likvidaci roztoče ale k jeho utlumení/jinak by byla zbytečná fumigace/.Udajně to včelám škodí méně néž varidol.Samo,že se dá fumigovat v létě.Ono se dá také lyžovat na písku a také je to lyžování,Že se vůbec někdo snaží něco doporučit,když my samozřejmě jsme na všechno odborníci.Zdravim

Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.
---------------
Vykašli se ne to kolik je VD ve vzorku - oni to stejně moc nepočítají. Podstatné je kolik jich máš ve včelách.

Pokud ses nechal strhnout tupým davem a už jsi je trávil 3x tak bych si dal voraz a vyčíhl teplejší období kolem Vánoc a zakouřil po čtvrté. To by tam určitě neměl být plod a je lepší hubit po čtvrté než to pak dělat na jaře a ještě si k tomu natírat vosk i s plodem.
I když jak to tak odhaduji, určitě na jaře vypukne zase chemická válka. Jak obvykle, když už bude po všem.

Karel

Čárlí:
Ten termín 10.10 nám asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při 10 nad nulou.
----

Počtením ve vyhlášce se žádný termín 10.10 nenajde ale 15.10.

Nikdo kromě toho kdo ji přepisoval asi neví, jestli mají komise vyrazit před 15. či po 15.10.
ALe jedno je jisté, má se to dělat komisionelně. Včelař zapaluje knot,komise honí včely do úlu a roztoče z úlu.
-------------
8. Všem chovatelům včel v katastrálních územích
Královéhradeckého kraje se nařizuje provést
komisionelním způsobem, počínaje datem
nejpozději 15. 10. 2011, léčebné ošetření svých
včelstev postupem podle oddílu I, článku 4, odst. 4.
Po každém léčebném ošetření a po ukončení spadu
roztočů se vložené podložky vyjmou, ometou, řádně
očistí a vrátí zpět do úlů.
-----------------
http://www.svscr.cz/download.php?idx=4830

Taktéž doporučuji ctěné pozornosti tyto pasáže:

4. Chovatelům včel se nařizuje kontrolovat zdravotní
stav svých včelstev a intenzitu napadení včelstev
roztoči - zejména napadení trubčího plodu a pečlivě
sledovat přirozený denní spad roztočů. Při podezření
na rostoucí intenzitu varroázy nebo při jejím zjištění
v plodovém období oznámit tuto skutečnost místně
příslušné ZO ČSV.
5. Všem místně příslušným ZO ČSV
v Královéhradeckém kraji se nařizuje evidovat
hlášení včelařů o zhoršené nákazové situaci, zajistit
jeho ověření a včas organizovat léčebné ošetření
včelstev v obvodu své působnosti postupem podle
oddílu I, článku 4, odst. 2 tohoto nařízení
(FORMIDOL destičky a.u.v.) v jarním a letním
období,
anebo při zjištění přirozeného denního spadu roztočů
vyšším než 3 v průměru na jedno včelstvo postupem
podle oddílu I, článku 4, odst. 3 tohoto nařízení
(=GABON) co nejdříve po posledním odběru medu
(medobraní).


Z čehož vyplývá, že je zbytečné se zabývat něčím, co skoro nikdo nedodržuje.
Hlavně roztoči, kteří padají v počtu 3 za den již medobraním. :-) A ještě se nespočtou a nenahlásí.


Karel

Spad po třetím ošetření má být 0. Protože, ale ošetření Varidolem není 100% to znamená, že 0 ve spadu, je několik roztočů ve včelstvu od jednotek až po několik desítek. Jde o výchozí počet před ošetřením. Cílem by mělo být co nejmíň roztočů na začátek plodování.

Nevšiml jsem si, že by někdo zmínil, že při druhém a třetím ošetření Varidolem nemá být ve včelstvu plod a pokud tam je musí se odstranit. Takže kdo má za sebou teď třetí ošetření a ve včelstvu je plod, já ho ještě někde mám, jako kdyby neošetřoval.

Jeden se přece o plodu zmínil Karel. Přehlédl jsem to.

Příteli, myslím, že byste tohle teď snad ani nemusel řešit. Spad prostě
byl, jaký byl. S tím už teď asi nic moc nenaděláte. (Leda, že byste měl
možnost si zajistit ještě jedno ošetření aerosolem). A pokud bude ve
vzorcích trochu víc roztočů, tak si jen prostě na jaře uděláte jedno
přeléčení navíc. Příští sezónu ale už asi budete proti roztočům postupovat
razantněji ...
S pozdravem
Petr

-----Původní zpráva-----
From: JirkaV
Sent: Sunday, November 13, 2011 8:27 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Spad po třetí fumigaci

Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
(v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.

Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
než u dýmu.

"Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3 (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni."

Buď budeš mít v zimní měli zjištěný spad 3 a více roztočů na včelstvo, potom by podle metodiky ti měla ZO udělat nátěr plodu plus fumigaci na jaře. Anebo v laboratoři ty roztoče nezjistí, potom, aspoň podle naší severomoravské metodiky můžeš požádat ZO o nátěr plodu sám a oni by to měli udělat.
Hlídej si jen, aby to udělali včas,kdy jsou rozlohy zavíčkovaného plodu ještě malé. Na jaře bývají velké rozdíly a pokud to období určuje funkcionář podle svých včelstev, která mohou být slabá, budou v silných včeltvech místo pár decimetrů zavíčkovaného plodu pár desítek decimetrů zavíčkovaného plodu. A to už je při nátěru plodu dost problém.
Pokud se nejedná o roztoče usmrcené předchozí fumigací, kteří až teď spadali z plástů....

Jinak teď v zimě to nech tak, jedině že by jsi v prosinci se dostal k aerosolu a včelstva by byly od teďka málo uteplené a počasí bylo chladné jako nyní, takže by stoprocentně ukončily plodování a v době aerosolu byly bez plodu. Pak by bylo vhodné jim tam ještě jednou fouknout aerosol, aby se zmenšil počet roztočů , kteří budou likvidováni na jaře nátěrem plodu a tím zmenšila pravděpodobnost,že víc roztočů nátěr přežije.

A přemýšlej, co bylo letos špatně, protože tak velký spad po třetí fumigaci je opravdu příliš velký. Buď velké plochy zavíčkovaného plodu při fumigaci nebo sousedovo či divoké neléčené a vylupované včelstvo nebo nástup odolnosti, což by byl ale průšvih.
Další rok doporučuji udělat trošku větší množství oddělků nad plán a ve stávajících včelstvech vyměnit matky za mladé. A na podzim při fumigaci klíckovat matky, aby fumigace byla zaručeně stoprocentní.
Mladé matky a oddělky jsou totiž jednak životaschopnější při přemnožení roztočů, jednak taky mladé matky snášejí klíckování lépe než staré, jsou při tom menší ztráty.

"No to jsem zkoušel a jistě i další včelaři.Je to pěkná pakárna dát zezadu knot po uzavření česna.Na dotaz zda by mělo dojít k usmrcení roztočů po 10.10. aby se neinfikoval další plod.Tato opatření již měla být udělána gabonem a kys.mravenčí,tou i po nakrmení,samo,že nedojde k úplné likvidaci roztoče ale k jeho utlumení/jinak by byla zbytečná fumigace/.Udajně to včelám škodí méně néž varidol.Samo,že se dá fumigovat v létě.Ono se dá také lyžovat na písku a také je to lyžování,Že se vůbec někdo snaží něco doporučit,když my samozřejmě jsme na všechno odborníci.Zdravim"

Ucpe se česno,případně očka, knot se dá u zadováků zezadu za okénko do plodiště, u nástavků se nadzvihne strůpek a knot se hřebíkem vbodne do plástu do mezery po krajním vyndaném plástu v horním nástavku. Takhle se to zavádělo před 20 lety a takhle se to dělá podle oficiální metodiky dodnes. Nevím, co je na tom obtížného nebo neproveditelného nebo nepochopitelného?
U letní fumigace nebo třeba při fumigaci roje v rojáku je potom nutné knot vkládat přes nějaký otvůrek ve strůpku, nedá se zvedat celý strůpek, protože by uteklo moc včel.

A Gabon by se měl používat co nejméně, protože zatěžuje rezidui včelstvo a tím následně zvyšuje možnost vyšlechtění odolného roztoče zhruba 15 - 30 x více než jedna fumigace. Už to tady bylo mnohokrít probíráno.

Varidol (amitraz) je kontaktní jed a to, že se dostane dovnitř chomáče při aerosolu líp než kouř je způsobeno přilnavostí na včelách ve vrchní vrstvě, které jej zanesou dovnitř chomáče.

"Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
než u dýmu."

Dým má vždy zhruba stejný rozptyl velikosti částic daný tím ohněm a ten je poměrně široký. Malých částic, které se dlouho drží ve vzduchu a pronikaly by do chumáče, tam není moc. Navíc včelstvo reaguje instinktivně na chemické látky obsažené v dýmu a pokud je v zimním chumáči, včelky instinktivně omezí dýchání, aby se kouř nedostal dovnitř chumáče.
Aerosol má roptyl velikosti částic daný způsobem vzniku. Mohou to být vlmi malé částečky i poměrně velké částečky, dle přístroje, ve kterém vzniká a podmínkách.

Takže je buď třeba znát rozložení velikosti částic v dýmu a v daném aeroslu anebo věřit výzkumníkům.

RP:
Takže je buď třeba znát rozložení velikosti částic v dýmu a v daném aeroslu anebo věřit výzkumníkům.

------------

Je nutno především věřit experimentům a jejich opakování a vyhodnocení. Ne výzkumníkům.


Těm co se o to zajímali není nic známo, že by byl udělán experiment s pronikáním aerosolu do chomáče. Z VATU vycházejí kapičky hodně velké na to aby vnikly do chomáče.
Test by musel probíhat tak, že 24 hodin po aplikaci by se provedl smyv z usmrcených včel a zjistilo by se, kolik VD přežilo uvnitř, než se tam pogybem včel dostane amitraz.

Z tohoto pohledu považuji fumigaci zadýmením směsí medicináho oleje s Varidolem za účinějí - jednak je to daleko jemnější dým, kvedlá se to v úle minuty a včely se rozruší a snaží se jej vyvětrat ven a prostředí úlu je taky nalakováno maitrazem v oleji, jako kdyby se lakovalo acetonem s amitrazem. Takže je to taková náhrada jarního nátěru.

Karel

Z logiky předcházejícího , je pak pro včely snadnější dým a párry odvětrat, na rozdíl od aerosolu. Tento pak ulpí na včelách a ty jej zřejmě zanesou do vnitř chomáče.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 23:52:45
> ----------------------------------------
> Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to
> přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou
> kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
> než u dýmu.
>
>
>

Z logiky předcházejícího , je pak pro včely snadnější dým a párry odvětrat, na rozdíl od aerosolu. Tento pak ulpí na včelách a ty jej zřejmě zanesou do vnitř chomáče.

Pepan

---------------
Odvětráváním se chomáč rozvolní a pak je otázka, jestli je v té době ve vzduchu nějaký nosič s amitrázem.

Z tohoto mi vychází nejlépe ten olej z Fureta, Zalu, Grifina.

Nitno říci, že aerosol ulpí nejenom na včelách ale i na plástech atd. Takže je amitrázem vše nalakováno.
Takže z hlediska kontaminace je to to nejúčinější, hned za nátěerem plodu. To jen aby jsme si nelhali do vlastní kapsy.

Karel

Bioritmus kladení ovlivňuje;
a) stáří matky
b) délka dne
c) a až pak denní teplota

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 16:46:52
> ----------------------------------------
> V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve
> včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám
> asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při
> 10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely
> ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká
> práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být
> papažštější než papež.Zdravím
>
>
>

Bioritmus kladení ovlivňuje;
a) stáří matky
b) délka dne
c) a až pak denní teplota

pepan

--------------

Ovšem v letošním roce, stejně jako v 2007 je třeba vzíti v úvahu snahu včelstva vytvořit zimní generaci. V případě, že je ve včelstvu vysoká populace VD, je to snaha marná a dlouhým plodováním zrychluje destrukci včelstva.

V 2007 mi padali VD stejně intenzívmně po prvním aerosolu stejně jako po druhým. (říjen, listopad). Teprve o Vánocích nebyl spad. Odhaduji, že tam tehdy do poloviny listopadu byl plod.

Karel

Díval jsem se na včelstva teď o víkendu, přes strůpkovou folii a odhaduji, že tak asi 70% včelstev ještě nějaký plod má. Já jsem druhé ošetření Varidolem ještě nedělal. Nejdřív ke konci týdne, podle stavu ve včelstev.

Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno SVS pro danou oblast?

Proč by to dělal, zbytečně tak zatěžoval včelstvo chemií I když je hodně takových kteří dají raději víc, pro sichr. Osobně takový postup odsuzuji. Hlavně se držím doporučení. Nejhorší jsou ti amatérští výzkumníci. Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 13:50:18
> ----------------------------------------
> Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno
> SVS pro danou oblast?
>
>
>

Proč by to dělal, zbytečně tak zatěžoval včelstvo chemií I když je hodně takových kteří dají raději víc, pro sichr. Osobně takový postup odsuzuji. Hlavně se držím doporučení. Nejhorší jsou ti amatérští výzkumníci. Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 13:50:18
> ----------------------------------------
> Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno
> SVS pro danou oblast?


---------------

Jsou už nějaké informace o úhynech? Jsou zprávy z jihu, že tam kde to nechali na nařízeních a doporučeních SVS, tak jim ubylo včelstev.

No a tady u nás, jak je zřejmé z vyhlášky musí vyjít iniciativa od včelaře, ZO nesmí spát a reagovat a pak teprve veterina něco předepíše.

Perfektníé alibi pro SVS, takže nezbývá než výzkumničit.

U nás je to jako u některých doktorů: Dobrý den, co vám je a co vám mám předepsat?

:-)

Karel

Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
Děkuji za rady
Pepek Langstroth3/4

Souhlasím, i když asi KM moc včelstvo nezatěžuje. Byla to ale reakce na čárlího, kterému se zdá, že fumigovat brzo, když tam je ještě plod je blbost.

"Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti."
---------------------------------------------------------

To je fakt, člověk by měl umřít spokojenej a nezatěžovat si zbytečně hlavu.

PS: to nebyl nejlepší příklad, proč se držet doporučení
:-D

Kyselina mravenci je snadno dostupna,navic kvuli ni nemusi nikdo schuzovat a pocitat kapky a pasky...Skromny tip:50 % vcelaru ani nevi jak takova odparna deska vypada,natoz aby ji pouzili,kdyz Svs nenaridi Gabon.Nez cekat na doporuceni,je lepsi okamzite na spad roztocu zareagovat...Jenom ze to by nase clenska zakladna musela prestat papouskovat moudra zhora a taky se naucit rozhodovat sama za sebe.Ne Svs,ale vcelar ma znat stav svych vcelstev,ne az mu nekdo oficialne nakuka co ma delat...Ale to snad prijde casem...JosPr

O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.
Fumiganty jsou chemické látky, které se za běžných atmosférických podmínek vyskytují v plynné formě. Jedná se jedovaté látky klasifikované jako vysoce toxické (T+). Nejběžněji používaným fumigantem je fosforovodík. Další jsou nejrůznější zápalné dýmovnice, u kterých bývá účinnou látkou pyretroid (syntetická insekticidní látka). Tyto látky jsou zdraví škodlivé (Xn). Fumigaci smí provádět jen řádně školený pracovník.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

vsusicky:
O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.

---------------------
Pokud je to na můj příspěvek, tak já netvrdím, že jej včely vyvětrají, ale snaží se jej vyvětrat. Nebo co to dělají, když se rozhučí a rozlezou po úle a na česně mávají křídly. Takže účel je splněn a chomáč je rozvolněný.

Právě asi princip zplynování či co to je oleje s nosičem vytvoří dost kouře. A vydrží v úle pěkně dlouho. U kousku papírku je ho podstatně míň, ale i s ním se dá dosáhnout slušných výsledků.

Karel

Těžko poradit, pokud nebudou úly pod střechou, ale postavíte je volně
ven, připravte se na to, že dřevo pracuje. V létě je teplo a sucho, na
podzim je pak většinou vlhko, taky někdy prší, atd. :)

Nejdůležitější je asi konstrukce nástavku, jestli dáte desky natupo k
sobě a nebo použijete nějaké spojení pero-drážky, čepy atd. Tyto spoje
asi dokáží hodně dřevo podržet.

V každém případě, před výrobou nástavků je dobré o dřevu si něco
naštudovat, základ je asi vědět co je pravá a co levá strana prkna, jak
se mění které rozměry při sesychání dřeva, jak se prkno s vlhkostí
prohýbá a z toho pak vyplývá jak orientovat prkna při sestavování
nástavku aby byly co nejméně namáhány hřebíky-vruty.



Pokud je už dřevo suché, může se s vlhkostí už jen zvětšit, což je lepší
situace, než dělat nástavky z mokrého dřeva, které se pak seschne
(klidně o 5 i více procent dle výchozí vlhkosti) a to pak mám nástavky
hned o pár milimetrů menší než jsem původně chtěl a včelí mezera může
být hned fuč :)


Pokud budete dělat nástavky tím nejjednoduším způsobem, tj. desky natupo
k sobě, je třeba dávat prkna levou stranou dovnitř, spojení provést
pořádnými vruty, ty jdou potom znovu dotáhnout a dřevu tak domluví pokud
dojde k prohnutí dřeva a tím k odchlípnutí stěn nástavku. Určitě co
považuju za nutné, je si předvrtat díry do těch desek, kde budou
hlavičky vrutů, na vrták si dát ještě záhlubník, tím na jednu operaci
vyvrtám díru skrz desku a ještě udělám zahloubení pro hlavičku vrutu.
Bez toho předvrtání a zahloubení pak dochází hodně k praskání dřeva při
dotahování vrutů.


U rámků je situace lepší v tom, že dřevo mění svoje rozměry se změnou
vhlkosti minimálně ve směru po délce vláken (0,3%), takže 20cm dlouhá
loučka bude suchá i mokrá skoro pořád mít délku těch 20cm. Ovšem ve
směru napříč přes léta (jsou tam dva možné směry, nastudovat v
literatuře) dochází ke změně rozměrů 5až10% V praxi se mě to projevuje
asi tak, že udělám nové rámky, loučky jsou krásně rovné, v úle potom v
místě, kde je v loučce třeba suk, dojde se změnou vlhkosti k
nerovnoměrným změnám v rozměru profilu dřeva a loučka se prohne
nahoru-dolů a nebo vybočí vpravo-vlevo, podle toho, jak je dřevo
rostlé. Potom co jsem si udělal rámky ze smrkového dřeva se suky, jsem
pochopil, přoč je na rámky dobré lipové dřevo - nemá suky a loučky se
pak prostě různě nekroutí :)


Dřevo v kombinaci se změnami vlhkosti je dost problém, ale pokud máte
úly ve včelínu tak dřevo nebude tolik trpět od počasí a problémům se
dost vyhnete. Já mám úly venku a asi jediný jak nástavky ochránit je
parafinování ....


petr j.




On 14.11.2011 14:55, Pepek Langstroth 3/4 wrote:
> Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu
> nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé
> desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle
> neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a
> ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i
> při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby
> dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
> Děkuji za rady
> Pepek Langstroth3/4
>

Já bych měl takový názor, že slušných výsledků se při fumigaci dosahuje. Jenomže s periodou 5let na úhyny. A to si myslím, protože ti co mívají úhyny, nepoužívají aerosol v daných termínech bez plodu. Ono tohle zařízení zase tak rozšířené není. Samozřejmě, že se na tom projeví i to, že včelař si nekontroluje spad a nepřeléčí včas KM a čeká až na konec snůšky a vložení Gabonu. Je to vždy součet chyb. Já mám takovou zkušenost, že když používám aerosol 2x v období bez plodu, tak další rok v červenci je roztočů ve spadu tak málo, že KM je záležitostí prevence a odlehčení od roztočů pro líhnoucí zimní generaci. Stejné to bylo s kontrolou spadu v létě i letos.

Dřevo je živý materiál, to pracuje vždy. Vlhkost řeziva na úly se používá od 11% níž. 8% je vlhkost truhlářského řeziva. Aby dřevo minimálně pracovalo musí být slepeno(spárovka) Jednotlivé lamely by neměly být širší 80mm a lepit střídavě levá a pravá strana nahoru. Pravá strana je směrem ke středu(pohled na průřez) a pravou stranou se skládá nahoru i do hráně. Nejlepší řezivo je středové prkno, to pracuje minimálně, dřeň se vyřízne.

AM:
Já bych měl takový názor, že slušných výsledků se při fumigaci dosahuje. Jenomže s periodou 5let na úhyny. A to si myslím, protože ti co mívají úhyny, nepoužívají aerosol v daných termínech bez plodu.

----
Já si právě VAT koupil na podzim 2005. V té době místní ZO ustoupila od aerosolování. Takže podzim/zima 2005,2006 i 2007 jsem aersoloval. Tehdy jsem zkoušel, zda to nedělat 3x, jestli je to rychlejší než otvírat víka, zandavat česna, čekat hodinu atd.


Takže to podle mě není zázrak.

Úhyny nejsou proto, že se hubí na podzim míň účinně, ale že je už víc VD obecně, a nedělá se nic v létě a v podletí!

Po 1997, 2002,2007 nebyly následující roky žádní VD i bez letního hubení.
Cykly jsou naprosto normální, i v systému parazit - hostitel.

Tady u nás se po dotacích pořídiy vyvíječe a kompresory, takže se aerosoluje už pár let, ale včelstva jim prý letos hynula stejně.

Sousedce dokoce foukali vloni dvakrát, ale stejně přišla v srpnu o dvoje.

Karel

"O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.
Fumiganty jsou chemické látky, které se za běžných atmosférických podmínek vyskytují v plynné formě. Jedná se jedovaté látky klasifikované jako vysoce toxické (T+). Nejběžněji používaným fumigantem je fosforovodík. Další jsou nejrůznější zápalné dýmovnice, u kterých bývá účinnou látkou pyretroid (syntetická insekticidní látka). Tyto látky jsou zdraví škodlivé (Xn). Fumigaci smí provádět jen řádně školený pracovník."

To jsou s prominutím pěkné nesmysly. Pokud máte mluvit o plynné formě toho léčiva, musíte zase znát fyzikální konstanty té chemikálie. Musíte vědět teplotu varu, musíte znát parciální tlak par při aplikační teplotě a ještě pár dalších věcí. Z toho, co se dá z chemického vzorce Amitrazu a ještě víc z fluvalinátu odhadovat,dojde k odpaření léčiva teplotou toho hoření, ovšem takřka vzápětí dojde k ochlazení těch zplodin a následně ke kondenzací na kapalinu. V čistém vzduchu by docházelo ke vzniku mlhy léčiva ve vzduchu, taky dojde k jejímu naabsorbování na částečky kouře , které budou fungovat jako kondenzační centra. Takže definitivně velikost účinných částic při fumigaci je určena velikostí částic toho kouře.
To už je lepší ten olej, kde velikost částic s léčivem je určena velikostí zkondenzovaných částic oleje.

"V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu."
Tak to je věta stoprocentně převzatá z nějakého reklamního letáku určeného k oblbování neznalých důvěřivých nakupujících. To, jestli někde zůstanou nějaká rezidua nebo nezůstanou je určena dohromady chemickou reaktivitou látky, afinitou látky k danému prostředí a koncentrací látky při aplikaci. Selským rozumem, pokud má být látka na roztoče účinná, musí být účinná i ve smyslu pozůstatku nějakých reziduí, tomu se nedá vyhnout.

Fosforovodík (fostin PH3 ) je hořlavý , dokonce za určitých podmínek až samozápalný plyn, který nemá s fumigací nic společného. Je prudce jedovatý a používá se pro trávení hlodavců. Tušim fosfid zinku je ta účinná látka, kterou hlodavec sežere nebo která se strčí do nory a která reakcí s vlhkostí se rozloří na fosforovodík.