Archiv Včelařské konference

nemohu tomu ani uvěřit za téměř 5O let včelařské praxe se mi to nestalo,ale ta skutečnoswt se dnes 11.9. v 15.hod.L.Č se mi vyrojily včely.Po asi 20 min.se vrátily do úlu.Prohlídkou jsem zjistil přítomnost matky,označené Bop 31 žádný matečník,plod všeho stáří, včely jsou dostatečně nakrmené 20 kg.Kde hledat příčinu?

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde bude stopa po vylihnutem matecniku.

Podzimní rojení je zajímavý fenomén. Není to až tak vzácný jev. Viz příspěvek č. 53906 z 5. září. Shodou okolností jsem 5.9. také zaznamenal roj a z minulých let mám více pozorování. Bezprostředním podnětem bude asi mimořádně teplé počasí. Příčina je ale neznámá, snad si včely občas vzpomenou na dávnou dobu evoluce, kdy možná i předkové našich včel migrovali 2 x za sezónu, jako některé včely v Asii. V každém případě v podmínkách mírného klimatu je podzimní rojení sebevražda.

Řešil agrochemii, tedy postřiky a hnojiva. A také jaký smysl mají GM plodiny jestli tato chemie se musí stejně používat. Protože pro zlepšení výnosu se stačí o půdu postarat klasickým pohnojením. Pak buď Vy nebo J.P. přišel stím jak je všechno kolem z chemie. To jako měl být argument pro to, že něco navíc nic neznamená? Ptal jste se na azbest. Měl jsem za to, že znáte nějaké prvky které jsou v půdě a azbest jako křemičitan je možné rozborem ve stopovém množství prokázat stejně tak i radon a odtud jde to záření o kterém jsem se zmínil Tohle je sice přírodní chemický prvek, ale pokud ho budete mít kolem sebe moc, tak vám to docela zkomplikuje zdraví. A jak souvisí sousedka s tématem, sousedka moc ne, ale její zahrádka. Jako příklad toho, že rozdílná péče o půdu snižuje výnos. A toho, že ty bílé kuličky jsou jen doplňkem stravy pro rostlinu. Takže nemám tušení kde jste přišel na to, že došlo k odbočení od tématu? Všechno je v půdě. A kdokoliv si stěžoval na zhoršující se výnos, tak rozborem jeho péče o půdu se vyšlo nakonec to, že nezná základy agronomie. Půda je živá a má-li být úrodná, musí živou zůstat.

Aleš M.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 11.9.2011 11:36:24
> ----------------------------------------
> "Ale to také není odpověď na to co jsem se ptal. Pokud se nepletu tak na
> začátku byla řeč o výnosech,vhodné péči o půdu a o tom jestli má význam
> pěstovat GM plodiny kvůli používané agrochemie."
>
> Ano, původně se diskutovalo o GM a z Vašich příspěvků vyplynulo, že to, co
> škodí, považujete za chemii a to, co neškodí, považujete za ????? . Nevím
> co a moje fantazie na to nestačí, nic mně nenapadá. Proto jsem se snažil
> toto vhodnými otázkami zjistit. Už je ze zvědavosti, jak vůbec může být
> možné tohle téma překroutit. Nechápu to.
> Témata radioaktivity, sousedky se zahrádkou beru jako rozptylovací
> odlehčovací témata.
>
>
>

Stáva sa to, včely v týchto dňoch robia pri dobrom počasí orientačné a očisťovacie prelety a možno so sebou strhli i matku. Domnelý roj si polietal a poslušne sa aj s matkou vrátil do úľa-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:rojeni vcel v zari
> Datum: 11.9.2011 21:32:08
> ----------------------------------------
> Muj skromny tip a uvaha:roj nevyleti bez matky,tudiz je li znacena matka v
> ule,vcely doprovodily princeznu na oplozovaci let.Pozdni vymena,tudiz nekde
> bude stopa po vylihnutem matecniku.
>
>
>

BG:
.... Není to až tak vzácný jev.....

------------
Pokud zalovím v paměti - takže ne na 100%, možná ani ne na 50% :-)
Ing.Čermák psal o jendom výzkumu, kde se na časové ose sledovala četnost rojů. Kromě špičky kolem června tma byla druhá, ne tak výrazná v podletí - přičina nebyla zjištěna, ale bylo to průkazné.
Roj v srpnu má asi minimální šanci na přežití.
No možná se to bude včelám hodit, jako rezistence proti roztočům.
Vypadá to, že dost lidí zjistí při fumigaci, že si zbytečně nafasovali pásky. :-)

Karel

Chemie je ve skutečnosti součást fyziky, což chemici nechtějí slyšet. Fyzika začíná u elementárních částic, které se ovlivňují různými silami, atomy se pojí do molekul atd...
Pepa

Chemie je věda, která se zabývá vazbami mezi atomy a následně potom sloučeninami, které díky těm vazbám z těch různých atomů jsou složeny.
A protože atomy jsou základem veškeré hmoty, aspoň v tuhém, kapalném a plynném skupenství, je veškerá tato hmota chemie. Potom existuje ještě čtvrtá, poměrně běžná forma hmoty, to je plazma a to už chemie není, to je potom fyzika.

No existuje i něco mezi a říká se tomu fyzikální chemie, ta se právě zabývá oblastí na molekulární či spíše a atomární úrovni.
Ale to se asi diskuse dostala někam úplně jinam.

http://tourist.posazavi.com/cz/event.asp?event_id=12942
Slavnostní otevření Muzea včelařství Podblanicka
17. září 2011 - 14:00
Výstava | Příroda, ekologie |
Místo: Louňovice pod Blaníkem, Louňovice pod Blaníkem
Český svaz včelařů, o.s. Základní organizace Louňovice pod Blaníkem Vás zve
na slavnostní otevření Muzea včelařů Podblanicka v Louňovicích pod Blaníkem
17.září 2011 v 14.00hod. Organizátor: Český svaz včelařů, o.s., základní
organizace Vlašim
IČO: 63822091
Sídlo: Domašín 29, 25801 Vlašim

Spořitelna bude mít nové logo, esko střídá včela

http://byznys.lidovky.cz/sporitelna-bude-mit-nove-logo-esko-strida-vcela-frv-/firmy-trhy.asp?c=A110912_151210_firmy-trhy_nev


Tak to aby si dali bacha na bankovní varroázu. :-)
A bankomaty pak nechytly virozu.

Možná by se jim tam mohlo chodit na podzim s knotama.

:-)


Karel

Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je to, co nám neškodí a prospívá.

Jinak ze své zkušenosti, vzděláním jsem chemik, praxí už v podstatě ne, že kdo se chemií zabývá trochu vážně, zabývá se potom jen jedním z mnoha oborů chemie a jiné obory chemie jsou mu prakticky stejně vzdáleny jako obory fyziky a jsou mu stejně šumafuk.

Fyzikální chemie je jinak skutečně na rozhraní fyziky a chemie, zabývá se ději mezi atomy a molekulami , při kterých nedochází ke zmenám chemických vazeb a tudíž sloučeniny se nemění jedna v druhou. Ve včelařství má fyzikální chemie "na starost" děje, které probíhají při distribuci léčiva v úlu třeba při fumigaci, při aerosolování, při léčení odpařováním v oleji, při léčením odpařováním kyseliny mravenčí nebo třeba děje, které probíhají v zimě při úniku vlhkosti vytvořené konzumací potravy včelami ze zimního chumáče, odcházení vlhkosti z úlu větráním otvory nebo skrz stěnu a všelijaké kondenzace vlhkosti na stěnách, strůpku a podobně.....

Potom je fyzikální chemie třeba rozpouštění cukru ve vodě, absorbce vzdušné vlhkosti medem či naopak jeho zahušťování, krystalizace medu včetně pastování, vyvařování vosku s vodou nebo vodní párou....

http://aktualne.centrum.cz/finance/penize/dane/clanek.phtml?id=713554,

Pepan

Už bylo načase, aby to zvedli.

My ovšem, než budeme chválit, počkáme co tato výhoda pro "zahrádkáře" udělá s ust. § 10 zákona o daních z příjmů či jinými zákony, kterými naši "zákonodárci" obcházejí schválené zákonné normy. Jak se jeví ekonom-chemik v čele MF tak si nejsem jist, zda Mgr. Kelly nebyl proti němu úplný břídil? Zatím si v tomto státě můžeme být jisti tím, že si nemůžeme být jisti vůbec ničím. Je pro ostudu, že ani dvacet let po změně režimu, ještě nemáme stabilní právní normy.
JK

Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

Správná prognóza :-) !
S úsměvem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: R. Poláek
Sent: Tuesday, September 13, 2011 1:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: limit

No, paušály mně momentálně netrápí. Dotace 1D taky moc ne.
Každopádně, jestli tomu dobře rozumím, toto je jen návrh. který ještě musí
projít hlasováním sněmovnou, poté bude nejspíš nepřijat senátem a poté
znova prohlasován sněmovnou a mezitím se ještě leccos může změnit.

Jen jsem reagoval na to, že "vcelar nalezl ve svych ulech a medu pyl genove manipulovane kukurice" z čehož vyplývá, že mu někdo udělal rozbor a ten odhalil, že to zrnko pylu je modifikované a ne normální. Jinak by to ten soud asi nemohl vzít.

Fyzikální chemie je interdisciplinární obor chemie. Využívá poznatky a metody chemie, fyziky, elektrochemie a kvantové mechaniky pro zkoumání makroskopických vlastností látek na molekulární úrovni. Např. změny teploty nebo tlaku v systému dává do vztahu s interakcemi mezi atomy a molekulami.

Mě by zase zajímalo, kam na ty své chytré změny Kalousek chodí. Jestli ho napadnou mezi řádky a nebo se prostě vyspí, zadívá se doblba a ejhle, má to._gp_
.......
KaJi (90.179.243.173) --- 13. 9. 2011
Re: limit (54018) (54020)
Zajímavé, že ještě před několika nedělemi v sobotním Právu Kalousek prohlašoval, že příjem ze záhumenků má býti osvobiozen do 50 000. Že je to daň nespravovatelná, a že tudíž je blbost ji neosvobodit, protože správa by vyšla dráž jak výběr.
Zřejmě někdo zaloboval a z 50 to snížil na 30.


Zajímavější bude, co udělají s paušály. Asi je strhnou.

Na druhou starnu, pokud dotace 1D nebude, nebo nebude stát za řeč, bude pro stát těžké prokazovat kolik kdo měl v loňském roce včelstev.
Asi nám klesnou stavy včelstev. Úřední. :-)

I bez roztoče. :-)


Karel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 08:59:14
> ----------------------------------------
> Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> to, co nám neškodí a prospívá.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------

Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé kuličky můžou a ty organická potřebují.


Aleš M.

http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5

www.seedsofdeception.com/...

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: co je to za rostlinu
> Datum: 13.9.2011 22:21:07
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: co je to za rostlinu
> > Datum: 13.9.2011 08:59:14
> > ----------------------------------------
> > Tak to se už asi nedovím, když všechno, co nám škodí, je chemie, tak co je
> > to, co nám neškodí a prospívá.
>
> -----------------------------------------------------------------------------------------------------
>
> Neuškodí Vám stav, který se dá nazvat přírodní rovnováha. Pokud je tohle
> narušeno tak se Vám stane, že buď nejste schopen mít výnos a nebo se můžete
> dostat s výnosem na velmi dobrou uroveň, ale s rizikem zvýšených hodnot
> některých složek. Nejčastěji jde o dusík. Pokud je půda dobrá humózní a dodáte
> prům. hnojivo, které se na humus naváže, dostane se tenhle nadbytek i do
> rostliny. Pokud půda je o humus ochuzena a dodáte prům. hnojivo, to se nemá na
> co navázat a doslova proteče do spodních vod. Organická hnojiva být musí ty bílé
> kuličky můžou a ty organická potřebují.
>
>
> Aleš M.
>
>
>

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"

Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.

>>Ano, to je další případ, jak odpůrci GMO lžou a manipulují s veřejností.


http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto

pisou tu mimo jine:
Mimo to, genetická modifikace plodin od Monsanto je navržena tak, aby tyto plodiny měly jen sterilní semena a rolníci je nemohli použít k přesročnímu osevu.

Monsanto úplatky úředníkům indonéského ministerstva chtělo dosáhnout toho, aby při rozhodování o pěstování geneticky modifikovaného bavlníku ignorovali výsledky jedné ze studií. Monsanto připustilo, že v letech 1997 až 2002 zaplatilo na úplattích asi 700 tisíc dolarů a vedení firmy přiznalo plnou odpovědnost.

V roce 1998 vypukla aféra kolem dodávek rekombinantního hovězího růstového hormonu rBGH/rBST pod obchodním názvem Posilac. Tento hormon je zakázaný kvůli nežádoucím účinkům všude kromě Spojených států[zdroj?]. Je používaný pro hovězí dobytek ke zvýšení produkce mléka (v průměru asi o 1/10). Růstový hormon u dobytka ve velké míře způsobuje mastitidu (hnisavý zánět vemene), kterou Monsanto kompenzuje vysokými dávkami antibiotik (s dalšími vedlejšími účinky), jež se uvolňují do mléka, způsobují různé zdravotní problémy a u žen riziko rakoviny prsu.[14] Tuto souvislost objevili reportéři Fox News Jane Acre a Steve Wilson, kteří situaci natočili a sestříhali z ní reportáž. Vedení Fox News však na poslední chvíli odmítlo reportáž vysílat (Monsanto patří k jeho největším reklamním inzerentům). Následovalo přes 70 příkazů přepracovat tuto reportáž, snaha PR oddělení Monsanta o odvrácení pozornosti od Posilacu, výpověď Foxu těmto reportérům pro údajnou neprofesionalitu a soudní spor, který přilákal pozornost médií směrem k praktikám této společnosti.[15] Tato kauza byla probírána v dokumentární film en:The Corporation jako příklad hrubě neetického korporátního chování sledujícího jen krátkodobý zisk a neohlížejícího se na důsledky.


Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

Jsou dvě zájmena koho a co. Koho? Monsanto nikdo nepropaguje, nevšiml jsem si toho. Co? GM rostliny. Gm rostliny ale nekoumá jen Monsanto!

Takže asi takovou úroveň bych viděl okolo GM. Nějaké tiky či nervové záškuby okolo Monsanta chápu, protože ty jejich praktiky podle informací jsou závažné, ale GM je dost obšírný obor a připomíná mi to plané fráze typu že včelařící Američani jsou všichni jen velkovčelaři, přitom rozvrstvení včelařů podle počtů včelstev je tam jak tady podobný. Malých včelařů je tam většina._gp_

_gp_

rimi:>Proc je nekdo tak nekriticky propaguje, je za tim neco, co nevidim?

"http://www.zvedavec.org/komentare/2011/09/4597-geneticky-modifikovane-kecy.htm?PHPSESSID=mf7tvt17l357t84jei9a7oudh5"


http://osel.cz/index.php?clanek=1718

"http://cs.wikipedia.org/wiki/Monsanto "

Co je ve Wikipedii, to nemusí nic znamenat. Do Wikipedie může každý psát, jak se mu zachce, rozporná témata jsou tudíž vyložena podle toho , k jaké straně se pisatel přiklání. Pár témat ve Wikipedii jsem taky upravoval bez jakýchkoliv problémů. Tým Wikipedie jenom sleduje a koriguje nejkřiklavější případy nebo tak nějak.

Uvádím pouze informace o zamoření.
Na základě přirozených spadů byly vytypovány včelstva se spady 4až10 roztočů denně a vložen formidol. Je to u jedné čtvrtiny, spady jsou po vloženi desk formidolu průměrně 200roztočů denně první dva dny.
J.B.

Tak ja jsem tedy zvedav, jak to letos dopadne,

tam kde jsem zacal lecit kolem 2. srpna, tak tam to vetsina vcelstev prezije, ale budou dost slabe, takze jaro ukaze, co se bude muset spojovat. Spady byly v souctu i pres 3000 roztocu. Posledni - ctvrta apliakce stavelky byla ve stredu 14.09.2011 - tak jsem zvedav kolik toho bude zase na podlozkach. Tam kde jsem zacal lacit az kolem 20.08.2011 si ted netroufnu odhadnout. Jeste, ze mam dost oddelku, ktere jsou OK.

Po teto zkusenosti od pristiho roku najizdim na kyselinu mravenci po kazdem medobrani. Stavelku si necham na podzimni osetrovani.

P.
P.

Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

U mne behem aplikace gabonu spad v radu desitek roztocu na vcelstvo,zadna katastrofa.Vcelstva porad vyvesena v podmetu,nejak ne a ne slabnout,navic pokveta vypadana repka,rozkveta mi kus svazenky,vcelky se bavi snuskou pylu,matky porad kladou,je teplo az moc.Z okoli zadne spatne informace.JosPr.

Dnes jsem byl na prohlídce spadu a zásob a všechno v pořádku. Letos bez Gabonu, dal jsem místo toho dvě desky Formidolu, po týdnu jsem našel 6 roztočů na 30 včelstev, takže v pohodě. Vlastních zásob od 14 do 19kg někde ještě doplním zásobním rámkem co mám z řepky a mám připraveno na zimu. Některá včelstva jsou ještě v podsazeném polonástavku, ale už slábnou. Jinak nosí pyl z Netýkavky a Topinambur.

Otázka pro JosPr a pana Molčíka: Jaká byla u Vás letos medovicová nebo melecitózní snůška? Žádná, slabá, nebo významná? U nás významná, resp. obecně snůška zde byla po celou sezónu, svádím na ní to, že se roztoči dařilo....mnozí ale souvislost mezi významnou snůškou (+ bouřlivým plodováním) a množením roztoče nepřipouští....Tak zjišťuji, jaké byly podmínky jinde.

Nevím jestli toto co napíšu má pro někoho význam, protože mám širší a hlavně praktický nadhled nad tímto problémem.

Dá se napsat, že tak jak se včelaři přirozeně mění, tj. že jich každý rok pár odejde od včelaření a někdo zase začne, je situace uspokojivější. Propagace PSNV s léčením ve smyslu používání různých léčebných alternativ ke standardu daný SVS pomáhá, lidé si dali říci a začínají jednat nad tradiční rámec kalendáře vydaný SVS, resp. ho začali brát vážněji a provádí monitoring a detekce a jednají a používají kyselinu mravenčí více, která dokáže rozhodně roztoče přibrzdit. Gabony, tradičně, jsou velmi diskutabilní. Letos máme nařízeno v termínu v zimě plošně léčit Varidolem.

Stanoviště která se potýkají s problémy jsou, jsou vlivy které pomohou buď k, nebo proti destrukci. Každý rok je stanoviště od stanoviště jiný v tomto hodnocení a jako základ této problematiky vidím v principu tlaku který při destrukcích kulminuje dříve nebo později. Léto bylo relativně chladné, což vidím jako takové přibrždění. Viditelně totiž napadené trubčí buňky ve vývojových stadiích u mě trpěly zvápenatěním a to poznamenalo nástup kulminací. Také se stímto letošním počasí zmírnilo přirozené zalétávání včel, byla výraznější a kvalitnější snůška, také stále dělám profylakci, což zlepšuje mikrobiologii díla, dělám pokroky v mém malém výzkumu okolo acidity a vlivu na životní podmínky v buňce atp.

gupa blaf kyselinová jarní metoda:

Jako know-how mohu pro letošek do internetového éteru pustit jeden poznatek a to ten, že je výrazný rozdíl nástupu destrukce u včelstev, která dostala uskladněné od minulého léta ošetřené plásty kyselinou mravenčí proti zavíječi oproti dílu neošetřenému. Během zimy se tak dlouhodobě do košilek vravuje kyselina a ta má jistý postupný dezinfekční a akaricidní efekt po dobu tvoření nových včelstev.

Postup: Naskládájí se plně obsazené nástavky do skladu, kde je podmínkou aby byl mimo prostory domu a ve výšce 6ks pro výšku 24cm se doslova zalijí litrem a půl kyselinou 85% místo síření a zakryjí víkem. Dílo se nevětrá, přidává se rovnou při jarním rozšiřování a při toření oddělků. Je nutný při nalévání do komínu z nástavku mít nasazený štít přes obličej, rukavice a oblečení a obezřetný přístup při manipulaci, protože se má snahu odrážet a cákat od horních louček.

Jde o takové sdělení pro širší rozšíření, není to samospasitelné, ale význam to má.


Takže v průměru se včelaření bude dařit pokud tu budou brány vážně okolní vlivy, kterých je opravdu hodně. Mít včely OK není otom, že jsou OK, ale otom, že se naučíme vnímat vnitřek úlu coby stálou podmínku zdraví, protože destrukce probíhá vždy uvnitř úlu a to co ovlivňuje v okolí je jen jeho výsledek._gp_


........
Libor V. (62.168.45.106) --- 17. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035)
Osobně mám z Trutnovska minimálně od pěti různých včelařů informaci o pádu včelstev, již koncem srpna. Někde i polovina stanoviště. Samozřejmě na varroázu (plus zřejmě viróza.....včely lezoucí od úlů pryč apod.) dokonáno loupeží.
Docela se divím, že zde nečtu odezvu z dalších koutů republiky.....žeby varroáza řádila jen na Trutnovsku?
Co třeba pan Pazderka? Jaká je situace ve Vašem okolí? Vše OK? Ať se daří, Libor.

Kvetova i medovicova bez snuskovych prestavek do 15.srpna,zadna melecitoza.Je pravdou,ze jsem si napraskal spoustu oddelku,takze preruseni vyvoje roztocu.JosPr

Na soutoku Moravy s Bečvou medovice byla trošku před lípou, po lípě už bez snůšky. Včely mám v lužním lese, takže nějaký skromný přínos, hlavně pylu, z podrostu a okrajů lesa v podstatě doposud. Melicitóza není.
Jinak co mám zprávy tak u Dědic na Vyškovsku medovice velmi dobrá a Brodek u Pv byla melicitóza.

Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě, tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot archivované nebo zapsané?

Zde:
http://portal.chmi.cz/portal/dt?portal_lang=cs&menu=JSPTabContainer/P4_Historicka_data/P4_1_Pocasi/P4_1_4_Uzemni_teploty&last=false
jsou alespoň průměrné měsíční teploty po krajích od roku 1961 dosud.

Milan Čáp

Dne 18.9.2011 13:58, R. Poláek napsal(a):
> Tak mě napadá, nebylo letos na jaře, konec února, březen až duben v Čechách
> o něco tepleji než u nás na Moravě? To by naznačovalo, že když v Čechách
> začaly včely na jaře víceméně plodovat znatelně dříve než u nás na Moravě,
> tak taky problém s varaózními kolapsy se odehraje převáženě v Čechách, ne
> u nás na Moravě. A ještě k tomu severní. Kdyby mi neklekl v dubnu disk, tak
> bych se mohl podívat na data, od zimy jsem archivoval mapy denních
> teplot....Ale takhle..... Nemá to někdo náhodou to porovnání teplot
> archivované nebo zapsané?
>
>

No, z těch měsíčních teplot to na větší teplo na jaře v Čechách než na Moravě nevypadá.

Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím:
březen 2011 průměr: 8,48 stupně
duben 2011 průměr: 15,55 stupně
květen 2011 průměr: 18,35 stupně
červen 2011 průměr: 22 stupňů
Za zmínku taky stojí, že už v dubnu zde bylo 7 dnů s teplotami 20° a více a v květnu těch dnů bylo 14. Tyto startovací podmínky byly na snůšce velmi pozitivně poznat. No a chov roztočů se samozřejmě taky zdařil.

Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob. Samozřejmě, že není rozloha plodu jako v červnu, ale na začátek množení roztoče to stačí a každý rok je ten začátek přibližně stejný. Problém bude v přeživším počtu roztočů z předchozího roku. A bude také platit, že zvyk je železná košile. Pokud většina včelařů dělá ošetření na které je "zvyklá" bez kontroly spadu a žádné ošetření není 100%, tak vždy přežije nějaké to procento. A to procento je na kusy roztoče každý rok větší, takže tyhle roky s úhyny se budou vracet v pravidelných periodách.

"Zdravím pane Polášku, pro Trutnovsko si teploty vždy od března denně zapisuji, pro zajímavost uvádím: "

Bohužel, aby se to mohlo porovnat, tak by se jinde musela teplota měřit tak stejným způsobem.

"Mám úly 25mm dřevo a síto u dna otevřené a včely plodují bez problému už i v únoru. A to určitě nesouvisí s vnější teplotou. Aby začaly brzy plodovat, tak v tom hraje větší roli velikost zimujícího včelstva a dostatek zásob."

No, někdy v lednu až únoru hraje rozhodující roli teplota. Včely začínají plodovat při delší oblevě, když déle než 3 - 6 dnů je teplota ve dne nad 5 - 10 st C a v noci nad nulou. Zvláště pokud je prudká obleva, vzduch z jihu, který má i v noci 5 i víc stupnů nad nulou....
Někdy v březnu a na začátku dubna hraje rozhodující roli délka slunečního svitu či dne. Neboli pokud je od ledna nepřetržitě sníh a mráz až do dubna, tak někdy v druhé polovině března na začátku dubna včelky začínají plodovat, i když je venku honě sněhu a v noci dost pod nulou.

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

Teplé dny a oblevy povětšinou jsou i kolem vánoc. Samozřejmě pokud je v lednu hodně pod nulou tak včely s plodováním nezačnou, zimní sezení je stažené a včely v tomto období plodují uvnitř hroznu. Ale na konci ledna je období slunovratu a v tom bude ten impulz pro start. Je to doba kdy i ptáci při mírném odpoledním oteplení začínají zpívat. Příroda se začíná po slunovratu probouzet a platí i pro včely.

Tak 14.9 jsem daval v poradi 4. davku stavelky. V nedeli jsem prohledl podlozky - jsou vcelstva, kde jich bylo zase okolo 1000 - svetleho roztoce uz jsem nevidel ani jednoho. Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000. Tohle jsem jeste nezazil. Byly patrne vsak velke rozdily mezi jednotlivymi vcelstvy, nekde jich bylo tak 50 a jinde nepocitatelne. Na tomto stanovisti bez melecitozy, avsak vyska 200 mnm. Predpokladam, ze byl spise problem s nakazou u ostatnich vcelaru- doslo k velkemu zamoreni. Myslim, ze bude nasledovat radna redukce vcelstev a tim take ocista od roztoce.

P.

Dobrý den, Vážení již celkem dlouho sháním k odprodeji kočovný vůz. Neměl by někdo z Vás náhodou tip v Jihočeském kraji a nejlépe okresu Tábor?Děkuji Poula

Pavel Zajíček napsal:
Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
--------------------------------------------------
Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30 minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
Ať se daří, Libor V.

Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet. Nedojde tak k poškození zimních včel. Boj proti varoázě spočívá v několika bodech Výše popsaný spůsob je základem. Po ukončení plodování, tato doba právě nadchází, likvidujeme pomocí varidolu a pod. brouky kteří se chystají přezimovat. To se provádí omocí fumogace a aerosoulu celkem 3 x do konce roku. Pak následuje další ošetření nejlépe pomocí Kys. mrav. v jkékoliv aplikaci, těsně prřd nasazením medníků. Další ošetření přichází okamžitě po sundání medníků zase gabonem. Chce to jen beze zbytku dodržovat postupy a neexperimentovat a pak nejsou nejmenší problémy. Gabon lze nahradi kyselinou mrvenčí nebo při velmi nízkém zamoření i varidolem.nutné je však to dodržení termínu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 20:41:30
> ----------------------------------------
> Pavel Zajíček napsal:
> Jsou vcelstva, kde jich uz mohlo spadnout na 4000...
> --------------------------------------------------
> Zdravím Vás, pane Zajíčku mám včelstvo, ze kterého mi od 7. července do
> 10.září spadlo 11500 ks roztoče. Prováděl jsem u něho poměrně poctivě
> součty spadu. Možnost chyby okolo 10% plus mínus. Spíš plus. Samozřejmě
> bylo průběžně léčeno KM. Teprve dnes jsem nasadil Gabony a už po cca 30
> minutách jich spadlo 30 ks. Takže kyselina nekyselina, zítra na to mrknu a
> počítám, že to bude zas jak u Verdunu. Zajímavé je, že toto včelstvo jinak
> vypadá být v kondici. Další zajímavost je, že ostatní včelstva, která jsem
> považoval za relativně vyléčená mají teď spad. Cca týden pozoruji, že se
> odněkud-něco-nosí...ale co a odkud? A zatímco ještě 10.září byl u těchto
> včelstev spad fakt minimální, tak včera jsem napočítal 140 ks přirozených
> za 24hod/včelstvo, a to prosím defakto u všech včelstev. Neskutečný.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

Pepan napsal:
Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
-----------------------------------------------------
Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů vyflákat...
Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem, gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina, kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska. Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se bude moct fumigovat...
Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
Ať se daří, Libor V.

Pokud ted vcely neco odnekud nosi a roztocu pribyva,nepochybne vcely nekde v sousedstvi rabuji kolabujici vcelstva,bohuzel si domu krom zasob nosi i roztoce,ne li neco daleko horsiho...Prijde mi hodne smutne v dnesni dobe,ze rada vcelaru prohrava boj o kvalitni zimni vcelstva v srpnu,pak uz jen pocita vyloupene uly a svadi to na kde co....Pak ten,kdo udela vse poctite a vcas,doplaci na lajdaky okolo.JosPr.

Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to pamatovat.
----------------------------------------------------------

Můžete to trochu rozvést. Díky. H.

Zdravím Honzo Zátko,
na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše - zkopírovaná citace zde:
"Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk. PROSÍM VŽDY."

odkaz zde:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid13904

Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.

Kde se ti tady vzali ti roztoči když je již kyselina zničila prostě je něco špatně uděláno Ten gabon tam působí 4 - 6 týdnů a použití kyseliny v odpařovačích je podmíněno venkovní teplotou. V tom je právě její problém.
>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
jenže ten kanón již nezachrání ty zimní včely které byly poškozeny sáním roztoče v buňce a jara se nedožijí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 21:49:21
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě....
> -----------------------------------------------------
> Gabon nepůsobí okamžitě? No tak to asi zítra s sebou ke včelám vezmu foťák
> a to makový pole, který spadne po tom "okamžitěnepůsobícím" Gabonu Vám
> vyfotím. Jsem snad jedinej, komu po gabonu začnou nejpozdějc do 24 hodin
> padat roztoči a klidně ve velkém, pokud tam jsou?
> Za druhé - já teď gabonem nechráním líhnoucí se zimní generaci, to už
> udělala KM. Já se teď pokouším minimalizovat průser. A gabonem proto že
> pochybuju, že 3x fumigace dokáže takovejhle cajmrsk do zimy z úlů
> vyflákat...
> Minulej rok bylo všechno jinak. Lehce jsem v sezóně zaléčil formidolem,
> gabon nebyl potřeba, pak 3x fumigace a hotovo. Ale teď je to jiný. To, že
> bude průser bylo vidět už na začátku července (3ks denně). Takže kyselina,
> kyselina, kyselina, gabon jsem neměl k dispozici, dostal jsem ho až dneska.
> Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...
> Uznávám, že podzimní léčení 2010 se nemuselo povést, protože se třeba
> plodovalo a to je půlka problému, ne-li celej. Kyselina před medníkama
> určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan Dvorský. Budu si to
> pamatovat.
> Ať se daří, Libor V.
>
>
>

To je jednoduché ciklus rozmnožování varoázy začíná v únoru zárověň s ciklem kladení matky a své kulminace dosahuje v stpnu kdy všely vychovávají zimní generaci. Tento cyklus přerušíme právě tou kyselinoua celá ta jeho populační křivka začíná od počátku. Kůsledkem pak je jeho menší množství před zimním krmením.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 19.9.2011 22:11:37
> ----------------------------------------
> Kyselina před medníkama určitě mohla udělat svoje - v tom mě poučil už pan
> Dvorský. Budu si to pamatovat.
> ----------------------------------------------------------
>
> Můžete to trochu rozvést. Díky. H.
>
>
>

Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

Tak to by vysvětlovalo neúčinnost Gabonů jako takových s kterou se lze setkat, protože hodně roztočů prostě nenasedá na kontaminované včely ale přelézají z buňky do buňky a schovají se tak před účinnou látkou fluvalinat a acrinathrin.
........
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 20. 9. 2011
Re: varroa prusvih (53795) (53803) (53804) (53811) (53826) (53835) (53836) (53837) (53858) (53865) (53867) (53870) (53871) (53875) (53876) (53888) (53898) (53900) (53971) (53973) (53987) (53989) (53990) (53991) (54034) (54035) (54036) (54037) (54038) (54039) (54041) (54042) (54043) (54044) (54045) (54046) (54047) (54049) (54051) (54052) (54054) (54055)
Josef Menšík napsal:

>Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně vyvýjet.
................
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
Citace:
"Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku, odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami. Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich parazitaci."

Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes kontaminované včely.
Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).

Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi včely nemůžou padnout na varroázu.

Ale marné je to stále opakovat.
To si asi musí každý vyzkoušet sám.
Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
:)
RK

http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail
<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
Albina contra varroa<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>
http://forum.apiardeal.ro albina care incearca sa scape de varroa
více<http://www.youtube.com/watch?v=JGAE0jpdjvg&feature=uploademail>

>>>Kanón v podobě gabonu jsem nasadil klidně i teď, protože nebudu čekat až se
> bude moct fumigovat...<<<
Uznávám že jsem si to poněkud zaměnil s účinky kyseliny m. která účikuje i pod víčky
Z logiky věci, by to bylo již pozdě, protože
Gabonem je nutné ochránit vyvíjející se plod. Tomu opravdu nijak neškodí. Musíme si uvědomit že v srpnu parazit kulminuje.
http://www.n-vcelari.sk/sal/VCELY26.html

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 07:28:18
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
>
> >Jste úplně mimo realitu- Gabon teť již není na nic. Ten nepůsobí okamžitě
> ale kumuluje se v bňkách kde krmičky žíví malé larvy. Těsně před
> zavíčkování tam hupsne varoa a její potomstvo se pak nedokáže zdárně
> vyvýjet.
> ...............
> http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/gabon-pf-90-web.pdf
> Citace:
> "Přípravek působí kontaktně. Účinná látka difunduje na povrch proužku,
> odkud se dostává na těla včel, zdržujících se na proužku. Dále se
> distribuuje na ostatní včely vzájemným kontaktem s kontaminovanými včelami.
> Roztoči jsou zasaženi při styku s kontaminovanými včelami a při jejich
> parazitaci."
>
> Přípravek se nemá kumulovat v buňkách, ale dle VÚ působí kontaktně přes
> kontaminované včely.
> Je tedy omyl, že roztoč, který se dostane na plod, mu již neublíží. Naopak
> z návodu vyplývá, že gabon má zabíjet roztoče, kteří vybíhají ze
> zavíčkovaného plodu, na který gabon nepůsobí, a proto se má gabon ponechat
> ve včelách cca 30 dnů (cca 2 cykly zavíčkovného plodu).
>
> Další omyl je ten, si myslet, že když dám v červenci gabon do včel, že mi
> včely nemůžou padnout na varroázu.
>
> Ale marné je to stále opakovat.
> To si asi musí každý vyzkoušet sám.
> Tož testujme přetelé, uvidíme na jaře.
> :)
> RK
>
>
>

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html

Já myslím, že je víceméně jedno, jestli Gabon nebo kyselina mravenčí nebo dokonce fumigace. Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí.
Kdo v tuto dobu neléčil a měl tam roztočů hodně, má jakoby zimní generaci včel taky, ale ty včely má poškozené a do listopadu až prosince se mu tyto včely z úlu vytratí a zbudou mu prázdné úly s cukernými zásobami. Dneska už může léčit jak chce a čím chce, prostě už je to hotovo, už to neovlivní. Včelky si myslí, že už mají zimní generaci hotovou a tak dál další zimní včely nedělají, i když jsou ty zimní včely poškozené.

Možná by pomohlo ještě v tuto dobu včelky poškozené varaózou dát na mezistěny , na mezistěnách zničit roztoče fumigací a pořádně pokrmit, aby ty mezistěny ještě postavily a rozplodovaly se a udělaly další zimní včely. To by vytvořilo jádro zdravých zimních včel jako základ pro přežití včelstva přes zimu, i když oslabeného. Silné včely by ještě nyní měly v dobrém těsnícím úlu bez štěrbin a s utepleným strůpkem a s podzimním přínosem pylu stačit vystavět dostatečné množství mezistěn a zpracovat dostatečné množství zásob, aby i když oslabené, zimu přežily.

Shodou okolností jsem našel fotku z 10 dubna letošního roku, kde meruňky mezi Hradcem a Pardubicemi už kvetou 3-4dny...
Jinak můj názor je podobný tomu co se rozepsal Pol?ek, je jedno čím se léčí, stejně to není v souladu s metodikou, je třeba je průběžně likvidovat dle spadu, Při takovém spadu by nemusely včelky dožít nepoškozené nařízených fumigací.
Pokud jde o Tvůj dotaz ohledně Gabonu, taky mně padají brzy roztoči po aplikaci, nejsi sám, dlouhodobý účinek má proto, že visí v úlu dle metodiky 24-28 dní a postupně uvolňuje léčivo.
Já si kladu jinou otázku. Proč přeci jenom ostatním brtníkům nějaké včely přežijí? Je to snad tím, že mají v této době tak zesláblá včelstva, které se do loupežení nepouštějí? A proto si nepřinesou tolik roztočů? Nebo je to chovanou linií a selekcí bychom našli včely, které se na podzimní loupeže vykašlou? Podle mě to není přínosné mít takové včely. Za prvé dlouho plodují kvůli přínosu, který, ale když odečteme zvýšenou spotřebu nebyla u mě významná, zalétlé roje by pravděpodobně stejně nepřežily, tak ani jejich služba, že vyčistí okolí není žádoucí, a navíc se opotřebují létáním.. Zvýšenou podzimní aktivitu (moje včely vloni loupežily až do listopadu, zjistí se snadno, když přilétající včele zmáčknete třeba proti nehtu zadeček tak vám vyzvrátí obsah medového váčku) a přínos roztočů pozoruji po výměně matek za křížence s Wurmy, ale je to možná pouze koincidence, nemám to potvrzené. Letos mám doma, kde je s tím problém schválně 4 různé linie matek, dám vědět po víkendu , jak jsem dopadl... Zatím mám pouze podezření, nemám dost dat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 06:49:12
> ----------------------------------------
> Zdravím Honzo Zátko,
> na včelařském fóru Petra Mirovského mi pan Dvorský kromě jiného píše -
> zkopírovaná citace zde:
> "Obecně platí, že pokud chce někdo léčit včely jen KM a ničím jiným a nezná
> úroveň citlivosti svých včel na roztoče, musí dát na jařa dlouhodobý
> odpařovač KM, nejlépe 65% cca 200 ml cca v době začátku květu meruněk.
> PROSÍM VŽDY."
>
> odkaz zde:
> http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Aplikace-kyseliny-mravenci?pid=13904#pid1
> 3904
>
> Nevím sice kdy přesně rozkvétají meruňky, ale bude to někdy v
> dubnu.....Upřesnit nám to může někdo znalejší.
>
>
>

R. Polášek napsal:
"Kdo zlikvidoval přemnožené roztoče někdy po polovině července nebo po začátku srpna, může se těšit na včelky na jaře, protože má zimní generaci nepoškozenou a tudíž mu včelky zimu přežijí. A je jedno, jestli na tohle nasadil gabon nebo jestli pořádně léčil dlouhodobým odpařovačem kyseliny mravenčí nebo dokonce, i když to je proti předpisům, každých co 4 - 7 dnů fumigoval. Jaký spad roztočů má nyní, ho zajímat nemusí."
..................

Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy.

Kdo nesleduje spad, či jinak nezjistí jak jsou včelstva ohrožená, potom své včely vystavuje testování přírodního výběru, i když to neví.
:)

RK

Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 % svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak to ovlivni delku jejich zivota.
Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere asi vice rabuji okoli.
P.

"Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "

Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem zimní generace včel je to nejpodstatnější.

Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu, nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně vhodní.

A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.

Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu, protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci. Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k onemocnění.

Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca února po srpen.
Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.

DOBRÁ ÚVAHA

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:47:54
> ----------------------------------------
> "Myslím, že je to také jeden z tradovaných omylů.
> Jsou prostě roky, kdy o včely může přijít i ten, kdo v červeci nemá vysoké
> spady, i ten kdo v červenci a v srpnu dal do včel účinné jedy. "
>
> Jasně že o včely může taky přijít, jenže likvidace roztočů před odchovem
> zimní generace včel je to nejpodstatnější.
>
> Co se týká "brtníků" , tyhlety včely si během snůšky, často už v květnu,
> nanesou plné plásty zásob a potom víceméně pauzírují. Ať už se v květnu
> vyrojí nebo nevyrojí , každopádně mají plodové přestávky, během kterých
> musí roztoči přežít na včelách delší dobu. Takže jednak se přestanou množit
> , jednak po obnovení plodování jsou roztoči starší a k rozmnožování méně
> vhodní.
>
> A jednak, to je ale moje teorie, pokud je příliš mnoho roztočů na málo
> plodu, může se stát, že do jedné buňky plodu se dostane víc než dva
> roztoči, na plodu se potom přemnoží tak, že larvička uhyne a v takovém
> případě to včely pod víčkem vycítí a mrtvolku i s nehotovými roztoči
> vytáhnou. Roztoče tím vlastně zabijou.
>
> Zatímco u "masařů" včelařů jsou včely nuceny furt přinášet novou sladinu,
> protože med jim včelař furt vybírá. A nedovolí jim všelijakými opatřeními
> udělat přestávku v plodování rojením ani později přebytkem zásob a
> nedostatkem snůšky, udržuje včely silné a matky furt v maximálním
> plodovacím režimu. Matka se upracovává možná až dvakrát rychleji než u
> brtníků. Včely se taky obměňují podstatně rychleji a nejspíš jsou všechny
> rozvojové nízkoživotnostní neboli citlivější na poškození a na nemoci.
> Zatímco "brtnické" včelstva mají občas už ke konci května a v červnu pohov
> a v té době potom produkují včely v nadbytku ošetřovatelek i krmiva, takové
> včely jsou potom kvalitnější a déle vydrží. A jsou zřejmě odolnější k
> onemocnění.
>
> Takže u "masařů" dochází k tomu, že jsou ke konci sezóny v úlu stále ještě
> méně kvalitnější včely citlivější k virovým nákazám plus množství roztočů
> coby výsledek nepřetržitého množení při nepřerušeném plodování od cca
> února po srpen.
> Zatímco u "brtníků" jsou ke konci sezóny včely z velké části vylíhlé v době
> toho "pohovu" , takže kvalitnější a odolnější k virovým nákazám a roztočů
> je mnohem méně, protože jejich počet byl snížen přestávkami v plodování.
> Možná ti roztoči jsou i méně vitálnější, protože po přestávkách v plodování
> bylo další množení roztočů realizovány staršími roztoči.
>
>
>

Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:54
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 20.9.2011 10:11:51
> ----------------------------------------
> Kdyz jsem lecil od 1 .srpna - tak se mel na podlozkach vzdy tak cca 10 %
> svetlych roztocu, takze predpokladam, ze byli moji. Ted co jsem zacal
> druhou etapu ( zari), tak uz jsem svetleho roztoce nevidel, ale je-li
> vcelstvo schopno donest za tyden cca 1000 roztocu z okoli, tak pri krasnem
> babim lete - je to za mesic treba 4000 ks, tam muze mit Radek pravdu, ze i
> takove vcelstvo muze pres zimu zaniknout. Fumigace je asi vyhubi, ale
> vcely, byt se vylihly bez roztoce, tak pokud na nich roztoc parazituje, tak
> to ovlivni delku jejich zivota.
> Me jen prekvapuji ty obrovske rozdily podle oblasti. Mam stanoviste, kde po
> leceni spadlo velmi malo roztocu - tak 200-300 na vcelstvo celkem. A pak
> zase stanoviste, kde pada kazdy tyden 1000 ks. Ale jen u nekterych, ktere
> asi vice rabuji okoli.
> P.
>
>
>

"Ti světlí jsou samečci kteří zimu nepřežívají. Oplodní samičky v buňće a umírají. Světlí jsou proto že se u nich ani nevyvíjí krunýř neb jej nepotřebují, také z prvního vajíčka se vyvíjí sameček. Zimuje tak spoustu druhů hmyzu.

pepan"
.............

Většina světlých roztočů na podložce jsou také samičky. Sameček je cca poloviční velikosti než samička.

RK

Ta katastrofa... jak staré tam jsou (byly) matky? Jak vypadal přínos medu a kolik se v průměru při posledním medobraní vybralo, naco byl kam byl nálet, kolik se ponechalo medu než se nakrmilo, jaká je poloha ostatních včelstev v okolí a je-li stanoviště na letové spojnici.

Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD...

Tj. tzv. křižovatka, přes kterou ty ostatní včelstva při náletu na snůšku létají. Špatně se ze začátku poznává, ale prvním znakem je to, že stanoviště které netrpí létá přes katastrofální na snůšku. Tz. že z velké praděpodobnosti když se vezme mapa, snůška byla bod "a", stanoviště které nevykazuje známky destrukce je bod "b" a destrukce "x" je mezi. Pravděpodobnost zalétnutí zvyšuje pach původní matky, plné medné volátko, terénní umístění stanoviště blízko viditelné přímky ve smyslu okraj lesa,..._gp_




.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 20. 9. 2011
Re: Re: varroa prusvih (54070)
Ty rozdíly mezi stanovišti prostě jsou, i když u mě jde o 2 stanoviště vzdálené vzduchem pod 2km a jedno je pořád skoro čisté a druhé katastrofa jako máš Ty.
RAdek

Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?
Zdůrazňuji pro spekulanty, že mimo jednoho (matka 2010) jsou ve všech vyšetřených včelstvech letošní F1.
Stanoviště U a R jsou včelnice, B je maringotka. Stanoviště U je jižní svah pouze zatravněný, chráněný ze sveru budovou statku. R je zahrada doma na vátině. Včelstva jsou ve 4-5NN 39*17, medovice nebyla nebo jen minimálně, poměrně nejvíc na stanovišti B. Průměrný výnos 43kg květového medu. Včelstva R-5 a B 17 zimují na medu, většina ostaních má cca 10kg květového medu a 10kg cukru.. Úplně mě děsí, že veterinář nepředpokládal záchyt takhle brzy na podzim... Odeberu všechna včelstva v říjnu až listopadu a na jaře.
Předem děkuji za každou dobrou radu, zvláště ocením rady podložené vlastní zkušeností, pokud jste včelstva vyšetřovali více let (doufám, že nejsem sám, kdo vyšetřuje). Chovatelé matek se snaží alespoň někteří odebírat povinné vzorky tak , aby byl výsledek dobrý, takže to nemá většinou pro mě hodnotu, taky umím odebrat čistý vzorek....

U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Radek

Nižší číslo je východ? Převládá západní vítr?
Pokud ano, pak mě vychází jako nevhodnější
včelaření brtnictví = jedno včelstvo na stanovišti.
Vašek.

GP:
Snůšková letová spojnice a vliv na zalétávání a populaci VD

------------

Na tom něco je.

Kdysi když jsem ještě zkoušel kočovat, jsme dali oddělky do svazenky.
Bylo mizerné počasí jako letos - časté deště. Takže si myslím, že včely co byly na poli najednou hledali nejbližší úl a zalezly do našich na poli.

Prostě v těch včelstvech z tohoto kočování byly tisícové spady, zatímco na pevném stanovišti nic. To bylo po 2003 kdy VD téměř zmizel. Stejně jako v 2008. A pak se začal znova objevovat.

Asi oprávěněně požaduje veterina po návratu z kočování Gabon - aby se mimo jiné nenakřížili roztoči. F1 s heterozním efetem :-)


Karel

O tech letovych koridorech se diskutovalo pred dvema lety na pandore. Bylo to tam dost rozebrano. Shodou okolnosti se tam vyjadroval i MvDr. Klima,ze amitraz je v Nemecku zakazany diky rezistenci roztoce a zbytku rezidui v dile ci medu.

Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci. Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii. V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Můžu se zeptat? Co stěmi houbami v epitelu tedy udělat?
_gp_

........
Radek Hubač - Učitel včelařství:
Zdravím přátelé,
podělím se s Vámi o výsledky vyšetření na nosemózu...
Dělal ještě někdo z Vás vyšetření nebo všichni jen mluvíte o Varoáze, jejíž kontrola je zmáknutá a dá se v praxi zvládnout?


U 1 - negativni
U 3 - NC+
U 5 - NC+
U 6 - NA +
U 7 - negativni

R 1 - NC+
R 4 - MIX +
R 5 - NA +
R 6 - negativni

B 3 - negativni
B 5 - negativni
B 8 - NC+
B 10 - negativni
B 13 - negativni
B 17 - negativni
B 18 - negativni


Pro jistotu vysvetlivky: NC = Nosema ceranae; NA = Nosema apis; MIX = smisena infekce N. apis a N. ceranae.

Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
produktu a hlavne trhu.

Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.

Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

No, Amitraz a fluvalinat je záležitost 30 let stará. Tehdy vzali výzkumníci prostředky běžně používané proti roztočům a vybrali z nich tyto , které hubí roztoče a přitom málo škodí včelám. Tyto prostředky se jinak dříve používaly v obrovských dávkách, krávy se polévaly Amitrazem, aby se zbavily roztočů, fluvalináty se stříkaly plošně na pole v množství kilogramy látky na hektar.
Dnešní miligramové dávky používané ve včelách jsou nula celá. nula nula nic....
O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92
A potom 20 roků se na hledání dalších účinných chemických prostředků vykašlali. Nebo je zblblo bio eko hnutí nebo prostě jen neměli na další hledání peníze, nevím.
Takže se obávám, jestli to teď nebudeme odnášet. Amitraz a pyrethroidy buďto ztratí účinnost nebo je zakážou a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....
Ještě to může být zajímavé.
Jestli nakonec, když v Čině umí chrlit desítky druhů umělých chemických drog, viz dnešní soud s provozovatelem Amsterdamshopu,v Číne nepřepnou ten počítačový program z drog na léčiva na roztoče a nevyrobí nějaké nové chemické a účiné léčivo na roztoče tam.

Nemám pocit, že by to bylo proti amitrazu, ale spíš si myslím, že to je zaujatost protu Dolu.

a nám zbude málo účinná mravenčí kyselina, na aplikaci problematická šťavelová kyselina, málo účinný brompropylát nebo thymol..... nebo nakonec dokonce i rajčatové listí....

Jak jste přišel na to, že kys.mravenčí je málo účinná? . je to jen o tom to umět a vědět kdy a jak použít. Se šťavelkou to taky není tak zlé, jak se u nás tvrdí, kde ji nikdo nepoužívá.
S Čínou bych byl klidný, myslím, že v mnohém se to může za pár let otočit a budou se dívat skrz prsty na nás...kam myslíte že jel John Keffus po své návštěvě u nás v Praze - právě tam, kde měl semináře a učil jak šlechtit na varroatoleranci. Abychom jednou nenaplnili slova moudrých Mayů: Na konci času zjistíme, že ti, na které jsme čekali, jsme my sami. Možná je na čase místo toho žačít něco skutečně v oblasti VT dělat.

R.P:O něco později vybrali ještě k ochraně včelstev před varoa cypemethrin, který je u nás v Gabonu 92

Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou...

"Jen v rámci ochrany před zmatky: v Gabonu PA92 je acrinathrin. Cypermethrin by jste u včel mohl použít jen jednou..."

Správně. Já jsem v rychlosti ty látky zaměnil.

Jenom k těm číňanům, oni využili toho, že původně legislativa evropských států považuje za drogy jen látky prohlášené za drogy zákonem a dokázali během jednotek dnů, když byla nějaká látka prohlášená za drogu, ji nahradit novou látkou, se stejnými účinky a chemicky podobnou, ale s jiným chemickým vzorcem, tudíž defakto jinou. A na to měli využít simulační chemické počítačové programy.
Normálně totiž se musí nějaká nová látka z nějaké směsi v laboratoři izolovat aspoň v gramových množstvích, na základě třeba odlišných bodů varu nebo třeba jiných odlišných vlastností, potom určit její chemický vzorec a potom ve spoustě laboratorních pokusů určit chemické vlastnosti té látky. To je práce pro spoustu chemiků a na roky. U něčeho takového jako léčiva na varaózu možná na desítku let.
Jenže Číňané použili chemický simulační program. Když jim v Evropě označili nějakou látku jako drogu a tak ji udělali nelegální, zadali do toho programu požadavek na nalezení látek s podobným účinkem a nějaký superpočítač to přes noc zchroustal a pak vyhodil seznam chemickým vzorcem víceméně odlišných látek, ale s podobnými účinky. Včetně parametrů, při jakých by měla probíhat výroba těchto látek a včetně statistiky, jak moc je účinek té nové látky podobný účinku té původní a jak moc proti původní je ta látka pro člověka toxická....
Takže jim stačilo tu látku poprvé vyrobit a potom ověřit na místních feťácích, jestli to přežijí, jestli se počítač náhodou moc neseknul a do týdne mohli novou , zatím ještě nezákazanou drogu už prodávat v Evropě....

Podobně se podle mně budou vyvíjet takové věci jako léčiva na varaózu. Úvodní fáze, jako nalezení většího množství potencionálně vhodných látek na tento účel, nalezení postupů, jak je vyrábět, stanovení základních hrubých charakteristik bude všechno přes simulační počítačové programy a bude to zkráceno z let na dny a týdny. Teprve detailní doladění, jako všelijaké poloprovozní a provozní zkoušky či zkoušky, co budou provádět rezidua těchto látek v prostředí, budou reálné, ne simulované. Vývoj se tak zkrátí o mnoho let.
Bude to pak jen otázka, jestli někdo vrazí příslušné finance do takového vývoje nebo ne. Řekl bych, že spíš to bude v těch státech, které neváhají podporovat biotechnologie obecně, jako třeba GM.
V Evropě to nejspíš nechají na odbornících v oboru včelařství, jako jsou třeba vědci z VUVČ. Dopadne to nejspíš tak, že takoví lidé budou roky rešeržovat světovou vědeckou chemickou a rostlinoochranářskou literaturu a dávat dohromady seznam nově připravených chemických látek potencionálně vhodných jako léčiva. Potom budou roky otravovat chemiky, aby k těm seznamům látek získali potřebné chemické charakteristiky nutné k jejich vyzkoušení. A teprve potom budou moct ty látky zkoušet.
Kdykoliv během té doby může někdo investovat do týmu a do počítačového času a získat takové údaje prakticky okamžitě a v podstatně vyšší kvalitě a množství. Pak je pár let vyzkoušet v reálu a za takových 5 - 10 let budeme včely léčit třeba čínským léčivem. Dol bude léčivo rozlévat z kanystrů do lahviček, ostatně to dělá i dnes a další penízky z Evropy půjdou do Číny, za léčivo nebo za licenci na jeho výrobu.

>>>>Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte. <<<<<

Já si ovšem myslím, že sklízíme ovoce honby za co nejvyššími výnosy medu.
Všechny potíže způsobuje jen nenažranost.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Kl?ma <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 17:45:13
> ----------------------------------------
> Jen bych poopravil - v Německu né že by byl zakázaný, ale nemá registraci.
> Je pravda, že je zakázaný u mnohých němckých sdružení zabývajících se
> produkcí medu pod značkou. Rezidua amitrazu není lehké zjistit. Rozkládá se
> na větší množství nestabilních meziproduktů - o kterých se u nás oficiálně
> proklamuje, že jsou naproto pro včely neškodné - pravda je taková, že
> jejich účinek např. na imunitní systém plodu nikdo ani netuší. Země, které
> by mohly tyto studie zafinancovat, dokud ho používaly, od něho ustupují a
> země jako ČR, SR, Polsko, které ho používají na to nemají, nebo není
> politická vůle. Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
> V rámci naší metodiky kontroly účinnosti přípravků je jeden problém. Pokud
> mají testovaní roztoči alespoň částečnou rezistenci na pyretroidy
> (acrinathrin - Gabon PA92, tau-fluvalinát - Gabon PF90, v případě testování
> MP-10 fum) a jedno na který, protože rezistence u skupiny pyretroidů je
> křížová...pak je velký problém s testováním účinnosti amitrazu - protože ji
> nemáme jak změřit!!! Pořád se uvádí účinnost velmi vysoká nad 90%, ale může
> v tom být dost velký háček. Z klasických syntetických chemikálií se u nás
> totiž používají jen dvě skupiny - pyretroidy a amitraz. Možnost jak poté
> zjistit účinnost amitrazu je bud použít jinou skupinu (nemá tu žádná
> registraci a navíc jsou to většinou organofosfáty) nebo např. kyselinu
> šťavelovou formou sublimace, která má účinnost minimálně srovnatelnou s
> amitrazem. Nebo včelstvo usmrtit a kompletně provést smyv všech včel.
>
> Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví
> jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že
> začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na
> nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto
> ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.
>
>
>

>>Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.

Budu se opakovat.
1. Asi to, co se někdy za rezistenci vydává, je odolnost některých jedinců
přežít to, co ostatní nepřežijí.
2. Vadí mě, že se popisuje rezistence na chemický přípravek, ale není
uvedena aplikační metoda.

k bodu 1 - je obecně známý případ velitele jaderné ponorky, který přežil
výbuch jejího reaktoru a po několika letech týž muž, jako instruktor obsluhy
jederné elktrárny přežil výbuch v Černobylu. Z uvedeného určitě nelze
odvozovat, že homo sapiens je rezistentní na redioaktivitu.

k bodu 2 - chybí mě tam aplikační metoda. Jaký nosič amitrazu v Anglii byl
použit? Předem děkuji za upřesnění, pokud aplikační metodu někdo zná.

Zdůvodění, proč toto píšu:
Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
Samozřejmě i s ohledem na počasí. Myslím tím například KM, 35 stupnů ve
stínu a úl na přímém slunci.
Vašek

Ten poslední odstavec je to nejdůležitější co se tu vůbec napsalo
Zásadou by mělo být co nejdéle používat dosud účinné prostředky. Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojtech Langer <vojtech.langer/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 22.9.2011 21:05:22
> ----------------------------------------
> Neviem, ale nie je problém okolo amitrazu len v tom, že v nemecky
> hovoriacich krajinách má monopol fa. Bayer? Keby to bola taká pravda,
> určite by sa český a slovenský med nevyvážal do zahraničia! Verte, že
> ich včelári by využili všetky dostupné prostriedky na ochranu svojho
> produktu a hlavne trhu.
>
> Tvrdenie, že amitraz spôsobuje rezisteniciu a tým aj kolaps včelstiev je
> zavádzajúce. S kolapsom bojuje celá Európa a aj Amerika a niektorí už
> roky ho nepoužívajú. Určite amitraz nie je žiadne neviniatko. Je to jed
> a preto treba s ním opatrne zaobchádzať.
>
> Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
> svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
> katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.
>
> V.
>
>
>

Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.

Pepan
------------

O jakých nových látkách mluvíš?

Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?

Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.


A kyselina šťavelovou? Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao rezistenci ani slovo.

Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?



Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli nic. Možná právě proto. :-)

Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely dosud.
Karel

Ještě nedávno se mluvilo jen o klasice gabon , varidol k tomu jako alternativa KM. O KŠ. se moc neuvažovalo kvůli nižší účinnosti a ponechávala se v rezervě když něco vysadí. Iniciativa našich lidových výzkumníků kteří všechno domácí a nedej pánbů ještě z komunistické éry, označují za špatné a zavrženíhodné, nás opravdu za chvíli dovede až bůhví kam. Vždyť on svět používá něco úplně jiného. Naprosto pak zapomíná , že výrobcům nejde o nic jiného než o kšeft. Z toho však tady někteří obvińují jen DOL. ještě na okraj. Rezistence vzniká na jakoukoliv látku která tomu kterému organismu může škodit. a vůbec to nezávisí na tom co kdo o tom píše, nebo jaké jiné nové látky se zkoumají. Tak prostě funguje příroda a zákony vývoje druhů. Jedinou obranou proti rezistenci je důsledné dodržování postupů aplikace bez, různých soukromých zlepšováků.

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varroa prusvih
> Datum: 23.9.2011 13:32:59
> ----------------------------------------
> Tím podstatně oddálíme vznik rezistence na ty nové látky.
>
> Pepan
> ------------
>
> O jakých nových látkách mluvíš?
>
> Kyselina mravenčí? To chceš zakázat formidol?
>
> Ten se používá snad déle jak Gabon a KM stále účinkuje. Nikoho zatím ani
> nenapdlo zkoumat, zda je stále účinná.
>
>
> A kyselina šťavelovou?        Ta se snad používá už dávno - ve světě - ao
> rezistenci ani slovo.
>
> Ono je asi něco jiného získat rezistenci na jed, než si vyvinout skafandr
> proti chemikáliím, které prostě něco na roztočovi popálí, poškodí.
> Nebo tady je ještě něco jiného zkoušeno?
>
>
>
> Podle mě je to zástupný problém, ty lidi co jim odchází včely nezkoušeli
> nic. Možná právě proto. :-)
>
> Jiní do toho lili kyselinu, protože Gabony nejsou k mání a mají včely
> dosud.
> Karel
>
>
>

2011/9/23 Potužník Václav <vpkt/=/centrum.cz>

> Prokázaná rezistence na amitraz je zdokumentovaná v Anglii.
>>>
>>
>
> Zdůvodění, proč toto píšu:
> Každý člověk je malý výzkumník. Pokud na různých místech čte, amitraz je
> málo účinný, tak si někdo řekne, dám ho víc. Podle mého názoru je správnější
> dělat léčení pečlivě, jak jen jsem schopen. Hlavně léčiva střídat, léčit v
> co nejvhodnějším období a léčiva používat co nejméně škodlivá.
>



To že někdo použije silnější dávku léčiva, si nemyslím,že by vedlo k
rezistenci roztočů. Spíš vidím opačné riziko, pořád se do včelařů cpou pojmy
jako rezidua, nebezpečné látky, GMO, biovčely, atd. Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo. Proto se
taky gabony nesmí nechávat v úlech přes zimu, na jaře už by byly (mohly
být?) málo účinné a roztoči by mohli získat imunitu na léčivo.

S úhyny to bude letos zajímavé, u nás se letos nedávaly gabony, na jaře
vzorky měly byly OK a gabony sme dávali minulý rok, tak se letos jen
nafasovali formidoly (jedna deska na úl). Vzhledem k tomu, jaký bylo počasí
celý rok a že nebyly ty gabony a taky že už dlouho nebyly úhyny, to u nás
vidím dost tragicky, kdo si nehlídal spady se bude asi divit velice, během
příštího měsíce :)


petr j.

Nemyslim, ze jde o nejakou kampan proti Dolu. Osobne je mi jedno jestli dodava lecivo DOL sro nebo NEDOL sro. To ze je to obrovsky busines, nemuze nikdo zpochybnit. 450 000 ( CR) vcelstev - jedna lahvicka na 50 vcelstev - jedno leceni ( 1 nastavek) 25 na dva nastavky. Cislo si kazdy spocita sam. Nicmene diky Dolu, mnoho nasich vcelaru ma jeste dnes vcely- to je proste fakt.
Pri predstave, ze by tu zakazku Dol nemel, tak si dokazu predstavit tu protikampan.
Jinak k tematu lidovy vyzkumnik. Jestlize dnes ve sve podstate nemam hranice a mohu konzultovat problemy vcelich nemoci napric svetem a sbirat zkusenosti, tak za to jsem velmi vdecny. Takze se osobne nepokladam za vyzkumnika, ale za zodpovedneho cloveka, ktery se spoleha predevsim na sebe a mysli pri tom na sve vcely. Pokud se podari nalezt vhodne cesty, jak ochranit nase vcely pred roztocem, tak z toho budeme mit uzitek vsichni.

Ještě jste Pavle zapoměl do toho obrovského zisku z prodeje léčiv V ČR připočítat zisk Dolu z prodeje léčiv do zahraničí, třeba zrovna eura od německých včelařů za Varidol. To, že Dol vyváží léčivo do zahraničí není žádné tajemství, ale kolik to nevím, nějak mě to nezajímá. A jestli jsem pochopil správně ten Váš počet, kolik se dá ošetřit včelstev z jedné lahvičky, tak je jasné, že jste to ještě nedělal, protože jinak si nedovedu vysvětlit kde jste došel na počet 25 2N včelstev á 1x Varidol. Pokud dodržujete metodiku, a na tom si Já dávám záležet, tak pod 40 včelstev to rozhodně nejde.

Jinak kdo se s roztoči trošku blíže již seznámil, měl již nějaké úhyny, ví jak vypadají včelsva na prahu kolapsu atd.,tak si nejspíše všiml, že začínáme pomalu sklízet zasloužené ovoce našeho šlechtitelského programu na nejvitálnějšího roztoče na světě. Lepší selekční program, který by naprosto ignoroval včely samotné, jsem doposud ve světě, nevypátral. Tak se držte.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Amitraz v DE neni schvalen, takze oficialni cestou to nebude, mozna pres nejake prostredniky,to ale tezko rict.
Na ten pocet jsem dosel tak, ze pri dvou kapkach na nastavek predavame nasim clenum jednu lahvicku na 50 vcelstev,-kdyz jsou dva nastavky - tak kapky 4 a tim mi vyslo 25. Je pravda,ze jsem se jeste u sebe nad tim nejak nepozastavoval. Lahvicka dojde,otevru dalsi a jedu dale. Letos se to pokusim sledovat. Kazdopadne diky za informaci.

Těžko říct, ani ne, stačí se někdy zeptat osob povolaných. Úplnou informaci se sice nedozvíte, to jako kolik, ale kam, země, jsem se dozvěděl. Největšími odběrately jsou ovšem Poláci. S tím dávkováním, psal jsem, že dodržuji metodiku a to včetně stupňů a tím zvolené aplikace a také toho, že má být poslední ošetření bez plodu. Proto poslední ošetření je co nejblíž konci roku. A proto používáme aerosol a ne pásek a ve dvou lidech jde padesátka ošetřit jednou dávkou v pohodě.

Nebylo to od skleniček? Originál, to znamená co? Jako že igelit byl potisklý, nebo i papír. Nebo otevřené obaly prázdné, naplněny a znovu projetý tunelem... Nebo tam byla i etiketa Varidol s made in Austria?_gp_

......
B.Tichý (90.181.142.51) --- 23. 9. 2011
Varroa průšvih
Nedávno jsem rozbaloval a rozděloval 1200 skleniček Varidolu a na igelitu, kterým byly skleničky obaleny bylo vytisknuto Made in Austria. Originál balení po 255 kusech, jen přilepena má adresa.

Nevím jak, ale to by se musela uskutečit evoluce a z Varroa destructora by se musel vyvinout nový druh, tj.něco jiného ... jako Varroa (mega, super-destructor).

_gp_
.......
Vojtěch Langer:
Dovolím si tvrdiť, že nadšení samo výskumníci, ktorí nekontrolovateľne a
svojvoľne požívajú iné liečivá v konečnom dôsledku môžu byť väčšou
katastrofou. Totiž vďaka nim už nebude nič v zálohe, čo by mohlo pomôcť.

V.

říkám zatím.

Tak se mi z dlouhého psaní otikly pouze dvě poslední slova
Originál balení zásilky vypadá asi takto. Na hobrové desce je naskládáno 255 skleniček Varidolu/tak jak jej dostáváte od zdravotníka či důvěrníka/Skleničky jsou přikryty folií s uvedeným potiskem, nahoře je opět hobra a to velé je obalono dvojitým igelitem a pevně zataveno asi opatření proti poškození /rozbití/.Na horní straně je nálepka název,,adresa dolu, , na co toje a další, potom údaje pro dopravce, neklopit a pod. VÚ to vyvinul, vyzkoušel a domnívám se i patentoval a nechal schválit nějakou komisí, ale sám to množství Varidolu stejně jako Formidolu , Gabonu, M1 a MP10 nevyrábí, to někomu zadali k výrobě , ale sami to distrují.

To je moje odpozorování,správnou odpověď by měli podat pracovníci VÚ, či spíše ten nejpovolanější pan ing Veselý.Takže cena se bude také vyvíjet i od výrobce.Časté poznámky o tom , že se Dol na úkor včelařů obohacuje asi nebude na místě. Domnívám se, že zatím máme nejúčinnějsí protivaroazní metodiku a také nejlevnější léčení.Včely nám velmi málo hynou oproti jiným státům a ošetření se počítá v jednotkách Kč, ne ve stovkách.

Zdraván vespolek, obracím se na společenstvo konference s dotazem ohledně vyvíječe aerosolu Grifin. Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu

Chudák zmatený včelař,
který chce mít bio včely, bez reziduí léčiv v úle dá při fumigaci místo dvou
kapek na nástavek jen jednu kapku na tři nástaky (chová přece silná
včelstva) a právě touto nedostatečnou koncentrací lečiva roztoče jen
přiotráví, ti co přežijí si pak mohou vybudovat imunitu na léčivo.
-------------------------------------------------------
Tak jak to vlastně je? 2 kapky variolu na 1 nástavek. Max. 4 kapky na obsednuté 2 nástavky. Kolik kapek na 3 nástavky s vysokým dnem? Pokud bychom měli dodržet koncentraci účinné látky v prostoru úlu, tak by mělo být 2x3=6 kapek. Pokud by mělo platit max.4 kapky, tak i na 3 nástavky platí 4 kapky.
P.S.: Jak se sami chráníte proti škodlivosti variolu na člověka. Používáte respirátory a jaké. Díky H.

Gustav (78.80.189.55) --- 23. 9. 2011
vyvíječ aerosolu grifin
... Viděl jsem to v nabídce firmy WWW.VCEST.CZ na Zahradě čech. Vypadá to velmi prakticky. Propan butanová kartuš pomocí hořáku rozpálí síto, kam se stříkne lékařský olej s léčivem,tak se vytvoří aerosolová mlha, údajně stejně účinné jako dolský přístroj, ale o tisíc procent jednodušší. Lehoučký přístrojek bez potřeby stlačeného vzduchu. Pokud by to mělo být stejně účinné, tak bych si to rozhodně pořídil. Aplikace je i rychlejší než u VATu
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Mám ho rok a jsem velmi spokojen. Je spíš pro fumigaci. Podrobně je popsán i s videem a s následnou diskusí na Včelařském foru na adrese: http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Grifin-vykurovac-pro-fumigaci?highlight=grifin
Vyrábí jej p. Zdeněk Brentner. Zkuste mrknout na to forum a ev. se ptát tam.
J. Matl

Zdravím

Chtěl bych se zeptat, jakou mezeru mezi spodní loučkou a stavební uzávěrou používáte proti stavění v podmetu?

Stejnou jako mezi nástavky, tedy včelí 8mm +-2mm ?

Nástavkové úly 39x24.

Pane doktore včelaříte?
Suše konstatuji : okolo mne to padá, i roztoči i včelstva.
Technicky jistě máte pravdu.
Vy ale opravdu umíte vlít nám dědkům včelařům "trochu optimismu do žil.
J. Bűrgel

------------------
To není možné, vám tam padají roztoči a včely?

To snad nemůže být pravda. Asi nendodržujete m etodiku a výzkumníčíte. Jiné vyvsětlení snad není možné.

Nikde se nic neděje, vše je krásné a růžové.

Viz weby oficiálních institucí: SVS atd

Jen pár blouznivců plaší spokojený pracujcí lid.

Tak mu někdo vysvětlete co dělají špatně, když je vše tak skvělé a vynikajcí na světové úrovni.


Karel

Jo nebojte včelařím, ale musím Vás trošky vyburcovat, abychom včelařili ještě za pár let a nezůstali pak jen u diskuzí :-)

Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit.

Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3 Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2 dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10 včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3 Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?

Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> vůbec?

zdravim,
mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
zadech.
Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
plodiste )

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?

vsusicky napsal:
"Po přeléčení odpařovači KM jsou některé hodně vytmelené propolisem. Máte někdo typ jak je vyčistit?"
........

Do mrazáku a za studena propolis odloupnout?

Medníky mne tolik netrápí. S těmi pracuji většinou za tepla. Když je jak uvádíte neobsazujete deseti rámky (také to tak někdy dělám), potom vlastně více než 50% rámků nepotřebujete vymezovat a vlastnosti hoffmanových louček nevyužíváte. Ve včelíně mám 5 repasovaných úlů, u kterých jsem využil původní zateplené plodiště s pevným dnem jako plodiště Dadantu. V plodišti mám rámky vysoké 325 mm (přes 2 nástavky 2/3L) s mezerníky (u této výšky jsem si to bez mezerníků netroufl). S mezerníky nemám problémy (tyto rámky nevytáčím). Letos jsem to provozoval prvním rokem a vyhovuje mi to (a jak se zdá i včelstvům). Pokud do medníků Dadantů nebudu vkládat 10 rámků, bude to způsob, jak se vyhnout hoffmanům bez jejich repasování. Výška rámku přes dva nástavky 2/3L mi umožňuje přejít na Dadanty bez jakýchkoliv úprav.

Nevím proč byměly mezerníky být špatné, můj děa měl hofmany v zadovácích a to byla teprv hrůza. Od té doby je némůžu ani vidět. Při nástavkovém včelaření dnes stačí jen 2 mezerníky na horní loučce. 4 byly nutné v zadovácích. Jedinou výhodou hofmanú je, že při jejích výrobě naděláš víc pilin. :-))

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Hoffmanovy loučky - utrpení
> Datum: 25.9.2011 22:50:50
> ----------------------------------------
> Dne Sunday 25 of September 2011 22:02:11 Josef napsal(a):
> > Přátelé, během soboty a neděle jsem kontroloval stav 15 včelstev (2/3
> > Langstroth, hoffmanovy rámky). Včelařím pátým rokem (30 včelstev). Krásné 2
> > dny, včelstva ve výborném stavu, takže bych mohl být spokojený. To ovšem
> > nejsem. Celé dva dny si vyčítám, že jsem se před 5 lety pod vlivem
> > publikací PSNV a propagátorů nástavkového včelaření rozhodl pro hoffmany
> > (zatím cca 1000 rámků). Nástavky jsou v této době dokonale protmelené a
> > zatuhlé. Rámky se musí z nástavků doslova dolovat. Mnohde se boční loučka
> > při manipulaci odštípne. Nevím co dělám špatně, ale jarní a podzimní
> > prohlídky jsou na hoffmanech utrpením. Vážně uvažuji o tom, že rámky
> > postupně "opravím" a budu pokračovat na rámcích bez mezerníků a bez
> > distančních hřebenů (nekočuji a kočovat nehodlám). Stále je mi záhadou, co
> > je tak světového na hoffmanech. V příštím roce budu převádět zbývajících 10
> > včelstev (dědictví) z dvouprostorových úlů 39x24/mezerníky na nástavky (2/3
> > Langstroth). Pro ty už jsem si hoffmany zakázal. Nicméně, zajímalo by mne,
> > jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to
> > vůbec?
>
> zdravim,
> mam hoffmany a spokojenost. Pri vzpomince na mezerniky mi "beha mraz" po
> zadech.
> Ohledne tmeleni - v medniku je mam od sebe ( 8 ramecku misto 10 ) a v plodisti
> pri 50% obmene dila za rok se mi to nestava, ze by to zatmelily. Ovsem
> vzpominam si, ze jsem mel asi 2 vcelstva, co tmelily tmave cervenym
> propolisem a ty zatmelily vsechno. Ale jiz je nemam ( nosily si med do
> plodiste )
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

A.M: Tak to aby jste už začali včelstva ošetřovat proti VD a ne je jen nechat množit a šlechtit.

No co se týče šlechtění roztočů a zajištění přežívání jen těch nejlepších, o to strach nemám, to plní stávají metodika Celý rok proti varroáze na jedničku.
Je to hold stále stejná písnička, docela podobná problematice s kůrovcem na Šumavě. Ještě to prostě bude pár let trvat...ale jsem optimista. Ve všech zemích, kde šlechtitelský program orientovaný na včely a ne na roztoče začínali to bylo stejné...

Hofmany jsou asi lepší na kočování, s nižšími nástavky a tam, kde není čas nějak pečlivě uspořádávat rámky v nástavku. Aspoň mně, jak mám rámky 39x24 s mezerníky po desetiletí přidělávané a přikupované z různých zdrojů a různého provedení, tak jsou ty rámky mezi sebou dost prostorově odlišné a při převážení často sjedou z drážky a spadnou dolů.
Předpokládám, že nějaký komerční včelař, který nemá čas jednotlivé rámky rozměrově vylaďovat a upravovat, rámky používá, dokud se nerozpadnou a včelaří delší dobu nebo má z jiného důvodu mix rámků všelijakého provedení, tak by měl při kočování s mezerníky pravidelně dost problémy s rámky spadlými mimo drážku. S hofmany ne, ty by měly držet v drážkách i při poměrně různých rozměrech i při dlouhodobém převážení v náklonech.
Jinak je jasné, že boční loučky hofmanů se musí dělat s ohledem na rozštípnutí a že jsou hofmany citlivé na to slepení propolisem, pokud ten propolis je chladný. To je prostě daň za větší kontaktní plochy rámků mezi sebou.
Do zadováků hofmany nepatří, v nástavcích se hofmany musí oddělovat od sebe nějakým nožem nebo úzkou špachtlí nebo tak nějak.
Prostě to jsou rámky určené do nízkých nástavků, kde se nástavek bez včel vytáhne z úlu a mimo úl se hofmany slepené studeným propolisem oddělí bez problémů.

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
..............

Nedá mi to nezaregovat dvěma poznámkami, i když tato mírná provokace nebyla na mě. :)

Jednak, podle údajů na varroamonitoringu Př. Klíma sleduje roztoče ve včelstvech, a svá včelstva ošetřuje v době, kdy jsou přímo ohrožená.
Na rozdíl od mnoha včelařů, kteří věří nelogickým povídačkám o tom, že se nedá zlepšovat odolnost včel vůči roztoči, kteří se spoléhají při ošetřování pouze na nařízení veteriny a právě u mnohých z nich se nyní roztoči volně množí a budou zřejmě způsobovat úhyny včeltev.

Ta druhá poznámka je teoretická - je to úvaha nad tím, zda volné množení roztoče směřuje k jeho šlechtění?

Podle mě to tak není.

Teoreticky při volném množení roztoče by postupně docházelo (podobně jako v Africe na místních plemenech) k vytvoření rovnováhy mezi roztočem a včelou. V místech, kde by prostředí bylo k roztoči vlídné, by se tento snadněji přemnožil, a proto by přežívali hlavně roztoči, kteří by nebyli tak agresivní a nezničili tak rychle svého hostitele, jako ti agresivnější. Tam, kde by prostředí bylo k roztoči naopak nevlídné, kde by pro něj bylo obtížnější se množit, by zřejmě více přežívali ti agresivnější roztoči, kteří se dokážou rychleji reprodukovat, mají větší procento úspěšné reprodukce. No a takové prostředí zřejmě připravujeme roztoči při častém a plošném používání léčiv - velice nepříznivé prostředí pro reprodukci - tedy výhodu zřejmě dostávájí ti agresivnější roztoči.
Myslím, že tedy přítel Klíma má naprostou pravdu v tom, že si tu šlechtíme roztoče - právě tím, že mu připravujeme nepříznivé prostředí pro reprodukci stálou snahou o plošné vymýcení včech roztočů na 0 (těch agresivních i těch s menší mírou reprodukce, protože postup podle metodiky to neumí rozlišit).

:)

RK

Nicméně, zajímalo by mne, jak lze včelařit na hoffmanech aby to nebylo utrpení ale radost. Jde to vůbec?
---------------
Hm, taky jsme o tom v neděli přemýšlel, když jsme kontroloval jedno stanoviště kde je minimální podletní snůška, zda dodané zásoby stačí.
No první co mě napadlo, že dobře mi tak, že na konci září kdy je vše zalepené se do včel nemá chodit dělat jim tam průvan. :-) A tak toto byla chby včelaře, ne rámků.

Jinak jsme zkoušel oboje, k mezerníkům, hlavně na plástech do medometu bych se určitě nevrátil.
U medníků zkouším rámky bez mezerníků a nástavky bez hřebene, tam si to stejně do budoucna "srovná" odvíčkování.

V plodišti jsou hoffmany asi lepší, je to přidaná izolace.
Boj je to pouze na jaře poprvé po zimě. Pokud to rámky vydrží, tak dobrý je "americký" rozpěrák s háčkem na vytahování rámků. Ale chce to taky předem uvolnit - odstrkat od sousedních rámků.

Secvakat přířezy s hofmany jde rychle, nabouchat tam mezerníky, to je časově náročné, záleží o kolik včelstev se člověk stará. Jak jich přibývá, tak už na to prohrabávání není tolik času a za tepla nedělá propolis takové potíže.

Takže to chce vyzkoušet všechno. Mezerníky, hofamny, hřebeny i bez hřebenů a bez mezerníků. To je asi nejlepší kombinace pokud člověk nekočuje.

Karel

Aleš Molčík napsal:

"Tak to aby jste už konečně začali včelstva ošetřovat proti VD a ne jen nechat roztoče množit a šlechtit."
---------------
No za chvíli začne šlechtění. Vybere se ten nejdoodolnější rozotč, co nejvíc odolný "léčivu" a z ten se bude bez konkurence nějakých dalších roztočů ve včelstvu pěkně rozmnožovat. Protože se rozmnožuje zpočátku pěkně příbuzensky, takse v něm vlohy pěkně upevňují a až začne vlna kolapsů tak se pěkně překříží a máme ho tady zase o kus odolnějšího.

Takže každé ošetřování proti VD je paradoxně šlechtěním VD. A to pomíjím takový detail - rezidua ve vosku a trénování populace na menší množství. :-)

Bohužel, věci nebývají tak jednoduché, jak se zdají.

O to víc se pak volá po "jednoduchých a rázných" opatřeních.
A zavírají se vrata, když je kůň už daleko.

Karel