Včelařská konference

Ahoj Pepane, neber to osobně, ale vše se musí umět. Až třeba letos jsem zjistil, že dostatek prostoru začíná u 7NN 39*17 - Včelstvům, které jsem pustil do 7-8 NN jsem odebral cca 40kg květového medu, žádné rojení, jen jsem si půjčil plod na oddělky, které mám rád a teď kvete slunečnice, vypadá to, že tyhle včelstva nebudou potřebovat ani cukr, nebo budu mít další med. Přál bych Ti je vidět. Nevím o jaké práci navíc mluvíš, já s nimi celou sezónu nic jiného kromě koukání na česna nedělám.... Včelstva, která neměla na 7-8 nástavků mají buď špatné matky, chtěli se rojit, nebo jsou nosematická. Prostě pouze práce, práce a práce, pořád něco řešit. Naštěstí je jich jenom menšina. I když jsem jim brzy vyměnil matky, stejně od nich kromě cca 15kg z květnové snůšky už letos nic nebude a bojím se, že ani příští rok, takže je postupně likviduji tím způsobem, že je oberu napřed o plod, který dám oddělkům a ve druhé fázi včelstvo zruším a včely někam přidám, nebo jsem dělal pár smetenců... Kmenová silná včelstva potřebují měnit matky jen občas, když se jim to nepovede v maringotce, kde se více zalítávají včely, jinak si obvykle dělají tiché výměny. Dobrý příklad jak je složité pečovat o silná včelstva je moje včelstvo u táty na zahradě. Letos jsem ho viděl 2x. Koncem dubna jsem přeskupil nástavky a dal pár mezistěn, je to bohužel 39*24, byly ve 4 přes zimu, dal jsem zbytek cukru dolu. Táta dostal za úkol přidat 5. nástavek mezistěn v květnu a po druhé jsem včely viděl začátkem července, kdy bylo hrozné vedro a byl jsem unavený, tak jsem jim sebral jeden nástavek, vytočil necelých 30kg medu, dal Gabony a tím péče pro letošek končí, krmit je nebudu, mají dost medu.
Co je na tom složitého? Včelaří někdo podobně nebo jsou na konferenci jen tací, kteří každý týden vylamují matečníky....
Radek
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:17:43
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 08:06:48
> > ----------------------------------------
> > Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> > sklony k rojení....
> > Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> > nízkonástavkový systém.
> > Radek
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: ?ly
> > > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > > ----------------------------------------
> > > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký
> rozdíl
> > > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida
> kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.
>
> Pepan
>
> > > ------
> > > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > > :-(
> > > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > > let)
> > > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > > bedna od ryb:-)
> > > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> > >
> > > Karel
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Ten se pak zase využívá k ustálení vybraných vlastností. Následně pak po mnona letech brakování dostanete novou linii. A pokud dosáhne vikajících a jedinečných vlastností budou z vás boháči.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:39:07
> ----------------------------------------
> to je zase imbríding
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:16
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace
> po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec
> F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Děkuji za vysvětlení.
Petr

On Mon, 2011-07-18 at 11:53 +0200, Radek Hubač wrote:
> Ach ta terminologie,
> Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
> U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
> Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 11:35:15
> > ----------------------------------------
> > On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
> >
> > > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> > F1. Ale to tak vůbec není
> > > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> >
> > > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
> >
> > Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> > http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> > "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> > the "F2" (second filial) generation."
> >
> > Petr
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >

Ach ta terminologie,
Petr má pravdu, že pokud mluvíme o Mendelových zákonech, tak Rodičovská generace (P) jejich děti F1 (1. dceřinná a pak když se dál množí děti mezi sebou tak F2,3...
U včel se motá páté přes deváté. Sám si nejsem teď z hlavy jistý, co je správně, nicméně běžně se dcerám po inseminované matce, které jsou již přirozeně spářené v naší hantýrce říká F1 (F jedničky). To jak vyplývá z výše popsaného nemá s Mendelovými zákony pranic společného. Dále se užívá s tím spojeného pojmu imbreeding pro označení zužování genotypu při umělého oplodnění bratry panušek, což odpovídá významu slova asi proto, že ho běžní včelaři neužívají a tedy nebylo zkomoleno...
Nevím jestli jsem Ti odpověděl, nečetl jsem předchozí příspěvky.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:15
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

Co se týká snůšky medu, vysoké rámky jsou na stanoviště, kde jsou těžiště produkce medu včelaře 1 - 2 velké nárazové snůšky, ze které vybirá med a nějaké nízké malé snůšky mezi těmi velkými včelař nechává včelám. Nízké rámky jsou naopak na stanoviště, kde výrazné velké snůšky nejsou, ale těžiště včelařova medobraní jsou spíš dlouhodobé, ale relativně málo intenzívní snůšky od května po červenec.
Vysoké rámky pro dlouhodobou, ale relativně slabou snůšku nejsou dobré, protože se dlouho zaplňují a jsou pak problémy s mateří mřížkou či zaplodováváním , takže se plásty vybírají hodně prázdné, vychází velké množství plástové plochy a tím zbytečné pracnosti na málo vytočeného medu. Nízké rámky pro velice nárazovou intenzívní snůšku nejsou dobré, protože kvůli přerušované plástové ploše je v nich pomalejší rozvoj do síly do snůšky a během vlastní snůšky je množství rámečků a nízkých nástavků zbytečně pracné.
37x30 je vysoký rámek vhodný do silných nárazových snůšek, 39x24 je kompromis vhodný do všeho ale zároveň méně vhodný než vysoké plásty do velkých snůšek či nízké plásty do málo intenzívních dlouhodobých snůšek.

Takže jestli jsou vhodnější plásty 37x30 nebo 39x24, závisí na konkrétním stanovišti a pozná se to definitivně až po nějakých letech souběžného provozování obou systémů vedle sebe. Protože na každém stanovišti jsou obvykle obojí snůšky a ty ještě v jednotlivých letech kolísají.

Systém Dadant, plásty 30 cm vysoké v plodišti a 15 cm vysoké v medníky kombinuje přednosti obou, ale zase přináší kvůli dvěma rámkovým mírám další problémy.

to je zase imbríding

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Danecek <petr.danecek/=/gmail.com>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:35:16
> ----------------------------------------
> On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:
>
> > Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> > F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
>
> > Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
> http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
> "When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
> the "F2" (second filial) generation."
>
> Petr
>
>
>
>
>
>
>

On Mon, 2011-07-18 at 11:15 +0200, Josef.Mensik/=/seznam.cz wrote:

> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Opravdu? Měl jsem za to, že F2 generace vzniká pářením sourozenců F1?
http://en.wikipedia.org/wiki/Genetics
"When the F1 offspring mate with each other, the offspring are called
the "F2" (second filial) generation."

Petr

Nece to dejít a hlásíto chybu.
Text jsem špatně umísti tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem, vcely/=/v.or.cz

Pepan

Pardon, špatně jsem to umístil tak znovu:

>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 11:16:42
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka vigor
> > Datum: 18.7.2011 09:35:50
> > ----------------------------------------
> > Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> > (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> > vychvaloval, publikoval ...
> >
> > Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> > deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> > PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
> >
> > Pavel:
> > 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> > 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
> >
> > Křapka 2010
> > máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> > 1 rok pro hodnocení je málo.
> >
> > JosPr
> > v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> > s melicitozou.
> >
> >
> > Molčík:
> > Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> > produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> > prodal)
> > Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> > Menšík:
> > Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> > Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> > více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
> >>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
> Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po
> F1. Ale to tak vůbec není
> F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
> Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem
>
> Pepan
>
> > Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> > ošetřování .
> > Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> > prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> > stanoviště.
> > Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> > Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> > nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> > jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> > stanoviště (produkcí trubců)
> >
> > Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> > nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
> >
> > J.B.
> >
> >
> >
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: matka vigor
> Datum: 18.7.2011 09:35:50
> ----------------------------------------
> Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky
> (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu
> vychvaloval, publikoval ...
>
> Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi
> deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
> PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE
>
> Pavel:
> 1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
> 2/ je nutno vyzkoušet její dcery
>
> Křapka 2010
> máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
> 1 rok pro hodnocení je málo.
>
> JosPr
> v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém
> s melicitozou.
>
>
> Molčík:
> Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v
> produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní
> prodal)
> Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
> Menšík:
> Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
> Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky
> více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
>>>>Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt <<<<
Jestli tomu rozumím dobře tak podle tebe je F2 a F3 druhá a třetí generace po F1. Ale to tak vůbec není
F2 a F3 Vznikají po oplodnění F1 trubci ze steného včelstva jako byl otec F1.
Otcem a matkou u včel rozumíme celé včelstvo a jde o oplodnění dcery otcem

Pepan

> Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií
> ošetřování .
> Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní
> prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého
> stanoviště.
> Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
> Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám
> nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a
> jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro
> stanoviště (produkcí trubců)
>
> Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení
> nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.
>
> J.B.
>
>
>

Vůbec nejde srovnávat různá stanoviště v poměru na rámky. To jde objěktivně posoudit jen a jednom stanovišti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: úly
> Datum: 18.7.2011 10:20:33
> ----------------------------------------
> Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl
> markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou
> nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
> Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: úly
>
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve
> výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

Mám 39x24, pár let jsem měl na druhém stanovišti 37x30 a rozdíl to byl markantní. Ve prospěch 37x30. Pokud jsi silně závislý na medném výnosu, pak jsou nezbytné nástavky a tam už rámková míra hraje menší roli, i když ne nulovou.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pepa
Sent: Sunday, July 17, 2011 12:04 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: úly

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Nejsem tak "Smělý"abych na základě jedné ve vzduchu spářené Vigorky (včelstva spojeném s menším oddělkem)které dosáhlo asi 150kg přínosu vychvaloval, publikoval ...

Mám sice asi 8mi leté zkušenosti s inseminovanými matkami, měl mám jich asi deset, Vigor, nemám srovnání se Singrem ale s Dolem.
PODLE MNE MÁTE VŠICHNI TROCHU PRAVDY A TROCHU PRAVDY NEMATE

Pavel:
1/ na základě jedné inseminované matky nelze dělat závěry
2/ je nutno vyzkoušet její dcery

Křapka 2010
máte dcery 2010 a zkušenosti 2011?
1 rok pro hodnocení je málo.

JosPr
v porovnáním s Dolem má Vigor chut sbírat medovici a mel jsem s ní problém s melicitozou.


Molčík:
Dnešní inseminační technika a prakce je již dál (Lněniíčka sice měl v produkčních včelstvech inseminované matky ale ty si vybral a ostatní prodal)
Myslím že dnešní inseminované matky mají dostatek sperma
Menšík:
Právě tak jak píšete, heterozní dcery zvyšují přínosy.
Z asi deseti inseminovaných matek které mjsem měl jedna matky nosila 3 roky více než metrák, její dcery však "jen 50,-kg"
Problém je že každy mame zkušenosdti s jiným stanovištěm, jinou technologií ošetřování .
Sám si nedovolím hodnotit a stále užívám dlouhodobě selekci jako základní prostředek pro zlepšování kvality svých a pomocí trubců i včel svého stanoviště.
Zní to protismyslně ale vybírám inseminované matky.
Tiché výměny nadprůměrných včelstev nechávám i do 3. roku a nechávám nadprůměrné F2, F3 matky ve kterých si myslím již odezněl heterozní efekt a jestliže tyto matky zůstávají nad průměrem je to přínos pro mne i pro stanoviště (produkcí trubců)

Ta moje Vigorka zimuje slabší, má za to raketový start. Rojení nízké,bodavost prtůměrnou až podprůměrnou.

J.B.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 08:06:48
> ----------------------------------------
> Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší
> sklony k rojení....
> Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv
> nízkonástavkový systém.
> Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: ?ly
> > Datum: 18.7.2011 00:02:37
> > ----------------------------------------
> > Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> > ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
Nízké nástavky jsou jen velké množství práce navíc. To tvrdím jako invalida kterému by měly ůdajnš usnadnit práci. Končí s nimi.

Pepan

> > ------
> > pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> > :-(
> > 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> > let)
> > A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> > od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> > bedna od ryb:-)
> > A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> > otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
> >
> > Karel
> >
> >
> >
>
>
>

Přejít na 39*24 je přímo skok, ale do bláta.. pomalejší jarní rozvoj, větší sklony k rojení....
Souhlasím s přiděláním 37*15, pokud potřebuješ víc nástavků, nebo jakýkoliv nízkonástavkový systém.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?ly
> Datum: 18.7.2011 00:02:37
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
> ------
> pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
> :-(
> 37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150
> let)
> A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden
> od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže
> bedna od ryb:-)
> A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo
> otočeno normální přirozené plodiště do té doby       víc jak 100 let používané.
>
> Karel
>
>
>

To je přesně ono Insiminovaná matka také není určena na metrákové výnosy medu, ale na rozchov matek. To je to, co právě mnoho chovatelů nechápe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

To, že matka inseminovaná je ve svém produkčním věku horší a až dcery ukážou co v nich je , bych zas tak netvrdil. Dovedu si představit, že z důvodu umělé inseminace nemá matka tolik spermatu ve vejcovodech, jako při volném páření s nekolika trubci. Takže by se mělo projevit nejspíš to, že se dřív "vyklade", třebaže jinak fyziologicky je v pořádku. Pokud po matce a jejím včelstvu není nic, tak tyto geny nese dál, pokud dřív nezasáhne včelařuv palec.

Aleš M.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:matka Vigor
> Datum: 17.7.2011 21:32:15
> ----------------------------------------
> Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam
> ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v
> lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.
>
>
>

Velikost rámků nemá an medný výnos žádný vliv. Je to jen o množství práce, fyzické námaze, a množství dílů které ti dají stejný prostor pro včely. Jde jen o to si dobře vybrat podle své kondice a pamatovat také na to že jednou zestárneš.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
> Předmět: ?ly
> Datum: 17.7.2011 12:05:48
> ----------------------------------------
> Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
> ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
>
>
>

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?
------
pokud nějaký - tak slabší jarní rozvoj.
:-(
37*30 je novější míra jak (Adamec 108let) časká kopie Langa 45*23. (150 let)
A obě dvě jsou nesmyslné, podle bedny od ryb nebo jak se já domnívám beden od Whisky - přesně tam sedne Bourbon. Ale to k pastorovi nesedne, takže bedna od ryb:-)
A ADamec - to je paskvil na kvadrát - respektive na 90st. o kolik bylo otočeno normální přirozené plodiště do té doby víc jak 100 let používané.

Karel

V pátek jsem ukončil letošní vytáčení.Letošní sezona byla o něco slabší,než ta v minulá,ale jsem i tak spokojen.Toto je
ale vedlejší.Jedná se totiž o toto.U všech vytáčených včelstev byl med hustý(medovice),špatně protýkal sítem,ale
zamíchání lžící to stále šlo.Až u jednoho včelstva nepomohla
ani lžice.Síto nateklo plné a přes veškeré míchání už neprotekla ani kapka.Tak jsem toto plné(nerezové)vymněnil za umnělohmotné a poslední vč.dotočil.Doma při omývání jsem
zjistil,že celý vnitřek byl potažený asi 1mm hnědou vrstvou čehosi podobného klihu.Pod proudem vody se to loupalo po kusech dolů a rozpustilo se to.Med má chut jako od ostaních
včelstev,pouze je hustší.Za celou dlouhou dobu co včelařím
jsem se s ničím podobným nesetkal,ale posledních 5let jsem
zmněnil stanoviště(českolipsko).Víte někdo příčinu vzniku
té hnědé vrstvy? šila

Hodnota inseminovane matky by se mela ukazat u dcer.Jestli tam ne,bohuzel...Zkousel jsem Vigor i Singer,na vynosy stejne,i v kvetove i v lesni snusce.Vigorky sly slabsi do zimovani.

Doplňuji: inseminované Vigor jsem do včelstev přidával v červenci 2010.

Mám dvě inseminované Vigor také přímo od ing. Čermáka. Jinak na včelnici chovám Singer. Snůškově zatím Vigor i Singer srovnatelné. Spad roztočů také. Na hodnocení letošního roku je u mne zatím brzo. Nechávám to na dlouhé zimní večery. Avšak zatím jsem nezjistil rozdíly. Květnové matky odchované od Vigor utvořily silné oddělky schopné samostatného zazimování.

Dobrý den přátelé včelaři,můžete někdo podle vlastních zkušeností porovnat matky vigor s singer? Mám inseminovanou matku prímo od Čermáka a ta je absolutně nejhorší ze třiceti včelstev v rozvoji i v medném výnosu. Dala jen 20kg medu a stěží naplnila prostor 2x 39x24 a 1x 39x17.Přitom průměr včelnice je nějakých 65kg medu.

"Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?"

Kvůli dvěma centimetrům délky? Jedině že by ty rámky 39x24 a nástavky byly darovány nebo jinak získány zdarma. Když už, tak má smysl k nástavkům 37x30 přidělat nástavky 37x15.
Nebo přejít na ty langstrothy.

Co vás k tomu vede? Kdyžtak už bych přecházel na Langa nebo Optimal. 39cm je málo, sám přecházím z 39 na Langa.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pepa <nuki.axi/=/seznam.cz>
Předmět: ?ly
Datum: 17.7.2011 12:05:48
----------------------------------------
Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl
ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Mám úly 37*30 a uvažují přejít na 39*24. Jaký máte názor? Bude velký rozdíl ve výnosu medu a jarním rozvoji ?

Chlapci odchádzam z domu, tak len tak na rýchlo. Novokoštruované tavidlo má asi špeciálny charakter npr, vosk steká pod tanierom voľne, tanier je vyhrievaný aj odspodu, dovoľujem si tavidlo nakloniť kolmo na dopad slnečných lúčov, čiže ďalší faktor oproti tradičným, na ktorých môže propolis sedimentovať atď. Preto vylúčte všetky špekulácie o zbytkoch medu, peľu (plásty vyčistili včely na voľnom priestranstve), takže sú v nich len košieľky, ktoré môžu byť znečistené larvami plodu?) s povlakmi propolisu. Jeden postreh, vosk plásty boli v tavidle, slnko sa skrylo za oblak, teplota poklesla, ale zotrvačnosťou posledný vosk na tom tmavom bol žltý. Totiž vosk od predminulého dňa nebol v zbernej nádobe roztavený. To, že je vosk tmavý nezapríčiňuje slnko, to je všade rovnaké, takže ostáva len propolis (vložil som svetlý plást v ktorom plod nikdy nebol, keď sa roztavil na sieti zostala vrstva propolisu, čiže ten tam je! Anton

Shaním el. pařák na vosk,

Shaním el. pařák na vosk,

To jak kdo vidí barvu je rozdíl jednoho stupně odstínu. A špatnou barvou vosku se zabývá ten, kdo má vosk v pořádku a něco změní, třeba pořídí tavidlo, a najednou je něco jinak. Pochybuji o tom, že by Anton před tím neviděl vosk a nevěděl jakou má barvu. A je také jasné, že včelaři ze stejné oblasti mají i stejné odstíny vosku.

To máš tak, že se tu bavíme o vosku je objektivní pravda
Ale jestli ten vosk je žlutý ,jasně žlutý či jiného odstínu žluti, to pravdu je subjaktivní vjem závisící na vjemu toho kterého oka.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <ales.molcik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 23:58:35
> ----------------------------------------
> Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 22:24:05
> > ----------------------------------------
> > v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > > ----------------------------------------
> > > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Rozdíl mezi světlou a tmavou pozná i pes a nemá barevné vidění.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:24:05
> ----------------------------------------
> v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 16:59:02
> > ----------------------------------------
> > Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> > vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
> >
> >
> >
>
>
>

Po stuhnutí jsou oddělené protože med a vosk má rozdílnou hustotu, ale při tavení to jsou dvě kapaliny a navzájem se ovlivňují. Kdyby to tak nebylo, tak vosk má jednotnou barvu.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 22:31:52
> ----------------------------------------
> To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí
> a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako
> takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> > Datum: 16.7.2011 17:55:21
> > ----------------------------------------
> > Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> > neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> > rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> > vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> > rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> > dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> > doděláním, aby nezačal se připalovat.
> > Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> > propolis má vyšší bod tání.
> > Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> > hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
> >
> >
> >
>
>
>

To je hloupost Pokud jsou v plástech zbytky medu tak v tavidle se od vosku odělí a ne smíchá s voskem vzdy v nádobce z voskem zůstávají kapsy z medem. Med jako takový přece není rozpustný ve vosku. mějte rozum.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 17:55:21
> ----------------------------------------
> Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to
> neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě
> rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i
> vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou
> rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso
> dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před
> doděláním, aby nezačal se připalovat.
> Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že
> propolis má vyšší bod tání.
> Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do
> hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.
>
>
>

v tom máš pravdu vnímání barev je subjektivní pravda. Ne objektivní

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 16:59:02
> ----------------------------------------
> Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený
> vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.
>
>
>

podle mne ty vysoké teploty v tavidle zanesou do vosku další rozpuštěné látky a ne, že by se žlutý vosk teplem zabarvil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 14:34:33
> ----------------------------------------
> Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty,
> kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak
> karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve
> vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii
> večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a
> uvidíme, jestli se zbarví.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 16.7.2011 13:56:51
> ----------------------------------------
> Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
> nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
> směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
> obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
> žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
> zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
> i víc medu.
> Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
> ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
> oko a chuťové buňky.
> Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
> vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
> Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
> propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
> Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
> něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
> školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
> tabákem sami.
> Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
> hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
> šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
> konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
> nevyskytuje.
>
>
>
>
>

Med ve slunečním tavidle určitě nekaramelizuje. Ani na tom grilu se to neděje, takové stupně to nemá. Ale med má nějakou barvu, protože má v sobě rostlinná barviva, i z pylu, a při rozpuštění, nebo ztekucení zbydků medu i vosku na jedný hromadě dojde k promísení a předání látek z medu, které jsou rozpustné v tucích do vosku a nebo toho masa na grilu. Proto i to maso dostane medovou barvu, ale med dávám na něj až na konec těsně před doděláním, aby nezačal se připalovat.
Proto med ovlivňuje barvu vosku víc než propolis, už také i proto, že propolis má vyšší bod tání.
Ale co mi není jasné, čeho je nás med, který zásadně ovlivní barvu vosku do hněda. Jestliže to má být normální. Tohle nedělá ani medovice.

Je docela možné, že co jedni vidí jako do tmava téměř průšvihově zabarvený vosk druzí vidí jako krásný světlý vosk.

Je to dost možné, ale zase se mi nezdá, že by sluneční tavidlo dosahlo teploty, kdy cukr resp. med karamelizuje (netuším při jaké teplotě se tak děje). Jinak karamel je úžasné barvivo, stačí se podívat na Colu... Já tavím vosk vždy ve vodní lázní, takže max teplota je pro mne něco málo přes 90°C, ale tuhle teorii večer ověřím, ohřeju med a vosk (krásný žlutý již vytavený v kostce) na 150°C a uvidíme, jestli se zbarví.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
Datum: 16.7.2011 13:56:51
----------------------------------------
Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek
nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla
směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před
obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle
žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím
zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je
i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak
ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro
oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a
vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku.
Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a
propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o
něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na
školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly
tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném
hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže
šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního,
konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás
nevyskytuje.

Měl jsem asi 30l směsi vosku a propolisu. Bylo to z čištění drážek nástavků, stěn nástavků, rámků apod. Myslím, že mohu i napsat, že to byla směs vosku a propolisu 50:50. Dnes jsem to ráno nasypal do tavidla a před obědem jsem se na to byl podívat a dole v korýtku byl krásný dokonce světle žlutý vosk. Takže propolis jsem z obarvováný vyloučil a když se zamyslím zpětně, tak tmavší vosk, do tm. oranžova, mám z toho díla kde v korýtku je i víc medu.
Kdo griluje maso a zkoušel lžičkou medu na konci grilovaní maso potřít tak ví, že to udělá krásnou do zlatova jemnou krustičku, no paráda, pastva pro oko a chuťové buňky.
Takže když si to převedu na vosk v tavidle. Je tam poměrně dost stupnů a vosk s medem, a vším co v medu je, mi dělá rozdíl v barevnosti vosku. Košilky jsem vyloučil, všechny plásty z plodiště jsou přibližně stejné a propolis mi dnes s voskem nic neudělal.
Ale pořád mi nesedí to zabarvení do hněda o kterém někteří píšete jako o něčem normálním. Tabák jsem ještě na poli neviděl. Ten jsme pěstovaly na školním statku na pokusy s znečištěním ovzduší a pak jsme se znečištovaly tabákem sami.
Ale vosk s hnědým nádechem jsem měl jednou po vyvaření ve smaltovaném hrnci, který mi před tím spadnul a nevšiml jsem si odlouplého smaltu. Takže šlo o technickou chybu, moji slepotu :). Myslím si, že nic přírodního, konkrétní pyl nebo med z rostliny, který by zabarvyl vosk do hněda se u nás nevyskytuje.

Pokud je dáváte vyčistit do medníku tak jen několik plástů. To pak všechno odnesou pokud však narovnáte plný medník tak to vnímají jako úlový prostor.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: oldman <jitesar/=/centrum.cz>
> Předmět: Pl?sty po vyto?en?.
> Datum: 16.7.2011 12:23:18
> ----------------------------------------
> Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad
> včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou
> zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3
> včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé
> včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup
> je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji
> za příspěvky.
>
>
>

Tak to nechte tak. Světlé nezaplodované dílo uskladnit a tmavé vyřadit. Já používám dílo zvlášť pro plodiště a medník a dílo nezaplodované z medníku po vytočení jde uložit do komínů, bez vyčištění a dalšího ošetření sírou proti zavíječi. A nestalo se mi, že by se do toho zavíječ pustil. Ale pokud jsem skladoval dílo i jednou zaplodované, tak to jsem si bez síry nemohl dovolit uskladnit.

Prosím o radu,co s plásty od medu po vytočení?Když je dám přes mřížku nad včelstvo většinou je vyčistí,ale tento med v těchto plástech většinou zanechají koncentrovaný na malou plochu.Podotýkám,že jsem malovčelař-3 včelstva,takže se jedná o 1VN a2NN nástavky na každdé včelstvo/39-24/.Podsazení kvůli váze/2VN/je problematické/záda/.Jaký postup je nejlepší když tyto nástavky s plásty na zimu uskladnuji do komínů.Děkuji za příspěvky.

Kanister 14 kg
ab 50 kanister 0,88 / kg
ab 100 kanister 0,86 / kg
ab 200 kanister 0,84 / kg

Im Palettentank*
1450kg 0,82 ˆ/ kg + tank 49E


Ab Hof
ab 1kg 0,79 ˆ/ kg
ab 250kg 0,77 ˆ/ kg
ab 1000kg 0,75 ˆ/ kg

Ceny v Eurech.

Takže pro včelaře v jejich okolí zajímavá varianta - kilo za dvacku. Chtělo by to tady taky nějaké Tankstelle.:-)

Karel

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.
------

Na mail neodpověděli, na kontakt přes web.form. poslali ceník pro ČR. Mají jen invert ze škrobu, z cukru vyprodán.
Asi nestíhají.

Ceník je na
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Invertni-invertovany-cukr?pid=12328#pid12328

příspěvek ze 7.7., ale musíte se tam přihlásit.

Komunikovala se mnou paní Ewa:
e.styrnal/=/kellmann-vertrieb.de

Karel

Co firma Kellmann z Německa kontaktoval je někdo.Já jim poslal objednávku a žádná odpověď možná by to chtělo na Polské stránce.Máte někdo jiné poznatky?

medmed

Priatelia, aby ste boli v obraze, posielam vám opis ako sm to uzavreli na vcely.sk

Tirili napísal:
Zdravím, ja si myslím že to môže byť vysokou teplotou a pritom sa do vosku dostava aj propolis a ten ho zafarbi do hneda. Možno sa mýlim...


Nie nemýliš sa Tirili, si trieda, propolis (a možno i zbytky peľu) skutočne zohráva hlavnú rolu pri sfarbení vosku do tmavohnedej farby. Nemyslel so so si, že niekto na tento fenomén vôbec príde. Už storočie včelári často poukazujú na neprirodzenú farbu vosku, čo vždy pripisovali hlavne otlčeným nádobám, ktoré sú postihnuté oxydom železitým Fe203a že vraj ten zapríčiňuje hnednutie vosku.

Každý kto taví plásty v slnečnom tavidle môže vidieť usadnuté nánosy propolisu. Tie sa v plástoch rozpúšťajú pri vysokej teplote, ktorá môže dosiahnuť v dobre konštruovaných tavidlách aj viac ako 140°C. Môj "voskostroj" s vloženými 4 plástami (sú v sieťových kazetách a na nad tanierom 3 mm čo umožňuje rozpustenému vosku odtekať pod plástami) sa otáča horizontálne za slnkom a vertikálne o 45-50°C od horizontálnej roviny, takže sleduje dráhu slnka. Časť proplisu odteká (to by chcelo chemický rozbor) s roztaveným voskom do nádoby na vosk.

Takže propolis, ale môžete si dať otázku, prečo?. Nuž propolis v živote včiel hrá veľkú úlohu, veď okrem plátania medzier v úli (je to opatrenie v úli proti kladeniu vajíčok nešťastnej vijačky), potom dezinfekcie všetkého nového čo je v styku s včelami, pred kladením vajíčok, či uložením nektáru do buniek včely potiahnu tenkou vrstvou propolisu a toto všetko nie raz, ale napr. plodové bunky za tri roky v plodisku to robia aj 30 krát. Tým sa stane , že nielen košieľky pri vývoji nového imága-včely. Myslím si, že farbu do prostredia odovzdávajú i košieľky.

Ja som npr. (a nielen ja) často v nedokonalo tavnom slnečnom zariadení dosiahol často žltý vosk (nemyslím tým teraz na odviečkovance), pretože som kládol plást na tanier a roztavený propolis sa nedostal do odtečeného vosk, propolis zostal na košieľkach.
Prečo je vosk z odviečkovancov žltý, preto, že odviečkovacou vidličkou zberáme len viečka nad plodom, ktoré nie sú potiahnuté kvôli dýchaniu imág propolisom, ak zrezávame viečka hlabšie nožom, tak zrežeme i časť bunky a vtedy je farba takéhoto vosku nie celkom žltá.

Tento proces sa odohráva i pri tavení plástov vo vriacej vode, nielen v tavidlách, kde navyše sa rozvarí i ponechaný peľ v bunkách, košieľky po plode v bunkách a výsledok je tmavý vosk. Takto sfarbený vosk výrobne medzistienok neodmietajú, lebo práve kyselinou sírovou dokážu z vosku odstrániť všetky organické zvyšky a práve peľ tak i propolis v ňom pomerne jednoducho odstránia. Tým len chcem povedať, že nie oxidy železa ako sa doteraz tvrdilo, ale organické zbytky, ktoré sa nachádzajú v plástoch.
Možno bude treba vysvetliť ešte veľa, preveriť tvrdenie či ide naozaj o propolis a peľ (elektrónkový mikroskop), ale myslím si, že je to originálne vysvetlenie a môže byť pravdivé.

Doplnenie
Musím sa ospravedlniť Jankovi Medveďovi, ktorý veľmi presne špecifikoval prečo to sfarbenie vzniká. Všetky príspevky som si neprezrel, "stačil" mi posledný!?.

Já jsem tavidlo používal dost často, ale je to moc pomalé na zpracování 400 rámků a proto jsem toho nechal. Když však čtu vaše úvahy kde hledat chybu tak mám dojem, že jste to ani neviděli. V tavidle jsem měl vaničku na 2 kg vosku a tavil jsem 2 - 3 plásty naráz. jedno je jisté každá ta dávka měla jinou barvu od téměř bílé až po hnědou. Záleželo to na rychlosti tavení , stáří plástů, zbytcích zásob.atd. podle kostky šlo snadno spočítat kolikrát se tavidlo plnilo. bylo to pruhované jak tygří kožich. Po následném přetavení v horké lázní byl vosk jak cumel. Údaj, že z tavidla je vosk krásně žlutý je pravdivý tak ze 70%..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
> Datum: 15.7.2011 17:47:58
> ----------------------------------------
> Chyba musí být v tavidle a materiálu. Já tavidlo využívám hodně, mám ho na
> 10 rámků 448x285 uvnitř všechno buď dřevo nebo pozink a pájeno cínem. A
> plodištní tmavé plásty, druhou sezónu jdou do tavidla. Celou dobu jsou jen
> v plodišti, kde je matka pořád zakladá hned jak se vylíhne jedna "snůška"
> mladušek, zaklade znova. Takže druhou sezónu jsou plásty tm. hnědé a vosk
> je z nich z tavidla s odstínem žluté jak má být.
> Píšete Anton o nějaké sítované kazetě uvnitř. To síto je z jakého
> materiálu?
> A jestli jsem pochopil správně Váš popis, tak dílo je nejdelší dobu v
> kontaktu s tou kazetou a rozehřátý vosk může ovlivnit dál jen jímací
> nádobka dole, jestliže tavící plotna je z hliníku ten ji podle zkušenosti
> jiných zde nezabarvý. Nehledal bych chybu v plástech i tmavý plást dá
> přiměřeně světlý vosk. Musí být chyba někde na straně materiálu. Takže
> vyzkoušet něco odstranit,začal bych nahoře u těch kazet ze síta, protože si
> myslím, že to tavidlo pojede i bez nich.
>
>
>

Ještě, co si pamatuji ze zkušeností se slunečním tavidlem, vosk z něho byl krásně žlutý i z hodně tmavého voští, když v těch plástech nebyla vlhkost nebo medné zásoby. Jak se jednalo o vlhké zbytky vosku nebo vosk se zbytky medu, vosk byl tmavší.
Odpovídá tomu i příslušná chemie, vosk jakožto ester příslušné kyseliny a alkoholu se hydrolyzuje jedině za přítomnosti vody nebo vlhkosti a teprve potom vzníká volná "vosková" kyselina, která může reagovat s příslušně reaktivním kovem za vzniku kovového mýdla.
Za sucha může vosk reagovat jedině se rzí, ve které jednak volná vlhkost vžy trochu je, jednak to jsou chemickým složením hydroxidy železa, které mají tu vlhkost vázanou ve vzorci.

Chyba musí být v tavidle a materiálu. Já tavidlo využívám hodně, mám ho na 10 rámků 448x285 uvnitř všechno buď dřevo nebo pozink a pájeno cínem. A plodištní tmavé plásty, druhou sezónu jdou do tavidla. Celou dobu jsou jen v plodišti, kde je matka pořád zakladá hned jak se vylíhne jedna "snůška" mladušek, zaklade znova. Takže druhou sezónu jsou plásty tm. hnědé a vosk je z nich z tavidla s odstínem žluté jak má být.
Píšete Anton o nějaké sítované kazetě uvnitř. To síto je z jakého materiálu?
A jestli jsem pochopil správně Váš popis, tak dílo je nejdelší dobu v kontaktu s tou kazetou a rozehřátý vosk může ovlivnit dál jen jímací nádobka dole, jestliže tavící plotna je z hliníku ten ji podle zkušenosti jiných zde nezabarvý. Nehledal bych chybu v plástech i tmavý plást dá přiměřeně světlý vosk. Musí být chyba někde na straně materiálu. Takže vyzkoušet něco odstranit,začal bych nahoře u těch kazet ze síta, protože si myslím, že to tavidlo pojede i bez nich.

"V čase vytáčania medu, doteraz neviem z čoho (med je tmavo hnedý a s ostrou chuťou a nekryštalizuje), som vytadil asi 100 starších vyradených plástov v slnečnom tavidle. Tavidlo je na 4 B plásty, dá sa nastavovať slnečným lúčom vo vertikálnom a horizontálnom smere, teda jeho zasklená plocha putuje postupne za slnkom. Výťažnosť je o niečo horšian ako odstredivkou, ale na druhej strane mám energiu zadarmo, času mám taktiež dosť a cez slnečný deň som vytavil 20 ks plástov a dá sa ešte o 4 plásty viac, ak si rozvrhnem správne čas tavenia.

Je známe, že zo slnečného tavidla získame z plástov pekne žltý vosk, no v mojom prípade to neplatí, vosk nie je žltý, preto sa pýtam, v čom je príčina jeho hnedej farby. Pri vyváraní voštín v hrnci sa často získava tmavo sfarbený vosk, vždy sa to odôvodňuje, že včelár požíva kovový smaltovaný hrniec, ktorý má porušený smalt, ktorý je hrdzavý a jeho kysličník farbí vosk do tmava, ale zdôrazňujem, slnečné tavidlo má tanier na odvádzanie vosku do nádobky je vyhotovený z hliníka. Tak ako je to? "

Intenzívně má barvit vosk do tmava pyl z tabáku. Takže nebyly ty plásty v poslední době, možná ale i minulé roky někde blízko kvetoucího porostu tabáku?

Hliník nevadí, s ním mám dobrou zkušenost a pylem to taky nebude (navíc vosk obravený pilem a zničený oxidy je velice rozdílný). I z úplně černých souší se nechá získat krásný vosk. Viděl bych problém v nádobě, do které to kape. Nebo ten hliník není hliník.

Honzova odpoveď je celkom triezva, aj ostatní sa snažíte mi odhaliť tajomstvo sfarbenia vosku zo slnečného tavidla. Nič také v konštrukcii tavidla nie je, čoby potvrdilo, že prečo je vosk tmavohnedý. Ja ešte doplním technické "vybavenie" tavidla, postupne ho ručne presúvam za dráhou slnka ručne, ale upravovať sa dá i d po vertikálnej dráhe, takže sklená plocha (dvojitá) sa dá postaviť kolmo na dopadajúce slnečné lúče, teplota v mieste uloženia plástov je vysoká, nemeral som ju.

Štyri plásty (každý bol zaplodovaný aspoň 30 krát) sú na ploche taniera uložené v sieťových kazetách a kazety sú uložené na troch 3 mm hrubých drôtoch. Každé "deko" vosku je v dotyku s nejakým, kovom len niekoľko minút, pretože rýchlom tečie do zbernej nádoby. Snažím sa vám priblížiť stav, aby ste mohli adekvátne reagovať a pomôť odhaliť príčinu hnedho medu, keď sa v slenečnom tavidle dá vytaviť žltý vosk. Kde robím chybu? Anton

Myslí , že stěmi brtníky jste asi hodně zahleděný do své popularity. já jako důvěrník vidím hodně včelnic a asi by jste se divil jaká mají na jaře ti brtníci včelstva. A znám i jednoho včelaře amatéra se 100kg výnosy ze včelstva a to ze 160 budečáků. ve vozech.
Já vůbec nechápu jak to zvládá.
Možná by jste v jeho očích byl také brtník.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: matka
> Datum: 15.7.2011 10:30:11
> ----------------------------------------
> Pozastavuji se nad Tvojí poslední větou:
>
> Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době
> chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud
> odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
> Jak jsi na to přišel, prosím. Mám zkušenost, že matky oplodněné brzy začátkem
> sezóny jsou dobré, odůvodňuji si to tak, že brtníci ještě nemají trubce v těch
> svých žebráčcích. Naopak koncem sezóny mají trubce i všelijak na jaře bídná
> včelstva - hlavně nosematická, různě osiřelá, pořádná včelstva se jich začínají
> nyní pomalu zbavovat. u mě je pozdní matka záruka větší bodavosti a horších
> vlastností. Pěkně děkuji za takovou větší rozmanitost genů....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: Re: matka
> > Datum: 15.7.2011 10:18:31
> > ----------------------------------------
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 14, 2011 10:03 PM
> > Subject: Re: Re: matka
> >
> >
> > > "To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14
> > > dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že
> > > kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí.
> > > Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro
> > > zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i
> > > za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám
> > > včelstva...¨
> > > rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."
> > >
> > > Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i
> > > nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani
> > > běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký
> > > problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě
> > > zůžíl
> > > úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel,
> > > a
> > > zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka
> > > oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko
> > > na
> > > minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a
> > > na
> > > jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na
> > > víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině,
> > > konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
> > > Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v
> > > době
> > > chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší
> > > poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
> > >
> > > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6295
> > > (20110714) __________
> > >
> > > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> > >
> > > http://www.eset.cz
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Jinak co se týká barvy vosku, já tavím cca v dvoukilových dávkách v hliníkovém odšťavovací hrnci, takže různých dávek zpracovávám hodně. Vypadá to tak, že výrazný vliv má kvalita taveného voští. Ze starého voští je automaticky tmavší vosk. Nejvíc tmavý vosk je z voští hodně porušeného zavíječi, kde odhaduji, že do vosku přechází vedle barviv ze starých košilek i nějaká tmavá barviva z trusů zavíječů. U novějšího voští má potom vliv příměs pylu, vosk bývá nazelenalý, načervenalý atd.....Nejkvalitnější vosk je z víček a z vyřezané divočiny.
Třídím to už dopředu, odřezky světlého voští, víčka, dovočina je na vosk k uložení, staré dílo a dílo s zavíječem je na vosk na na výměnu za mezistěny.

hm, teoreticky by měl vadit i pozink, protože zinek je podstatně reaktivnější kov než železo. Rozdíl je akorát v tom, že zinečnatá mýdla vosku s kovem jsou bílá, zatímco železnatá černá nebo šedozelená. Takže zinečnatá mýdla jsou ve vosku málo vidět. Pozná se to pak asi podle toho, že ten pozink poměrně rychle z té nádoby sleze. Kolik dávek vosku bylo zatím v té pozinkované nádobě zpracováváno?
Hliník by vadit neměl, protože hliník má na povrchu velice odolnou vrstvičku oxidu hlinitého. Ale zase v přítomnosti nějakých i slabších kyselin může být oxid hliníku narušen a hliník bude potom velice rychle korodovat a reagovat s voskem. Ještě rychleji než zinek. Třeba kdyby se zpracovával vosk s nějakým starým rozkvašeným medovým zbytkem, tam by slabé kyseliny být mohly. Jenže zase hlinitá mýdla jsou taky bílá, takže by ve vosku taky nebyla vidět.
Jinak podle mých zkušeností větší množství kovových mýdel ve vosku se pozná tak, že když se jakoby přečištěný vosk roztaví , tak v něm zůstanou neroztavené nad teplotou tavení takové jakoby měkké rosolovité zbytky.

"Pozastavuji se nad Tvojí poslední větou:

Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
Jak jsi na to přišel, prosím. Mám zkušenost, že matky oplodněné brzy začátkem sezóny jsou dobré, odůvodňuji si to tak, že brtníci ještě nemají trubce v těch svých žebráčcích. Naopak koncem sezóny mají trubce i všelijak na jaře bídná včelstva - hlavně nosematická, různě osiřelá, pořádná včelstva se jich začínají nyní pomalu zbavovat. u mě je pozdní matka záruka větší bodavosti a horších vlastností. Pěkně děkuji za takovou větší rozmanitost genů...."

Odchov matek v tuto dobu je obtížnější, znatelně víc odchovů se nepovede a oddělek zkolabuje. Matky, které se povede odchovat, jsou potom úrovní více rozhozeny směrem dolů i nahoru. Horší matky jsou často horší, než ty květnové, ale lepší matky jsou často znatelně lepší než ty květnové. A na nekvalitní matky je potom brakování, na podzim i případně na jaře, takže pokud se brakuje, je takový pozdní odchov docela přínos. Mnohaletá zkušenost......

Hliník nevadí, s ním mám dobrou zkušenost a pylem to taky nebude (navíc vosk obravený pilem a zničený oxidy je velice rozdílný). I z úplně černých souší se nechá získat krásný vosk. Viděl bych problém v nádobě, do které to kape. Nebo ten hliník není hliník.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Pre?o je m?j vosk zo slne?n?ho tavidla tmav??
Datum: 15.7.2011 11:18:45
----------------------------------------
Já mám na tavení pozink a vosk od světle žluté až do takové nějaké tmavě
oranžova. Pyl který by zabarvyl vosk do hněda se snad u Vás nevyskytuje?
Takže jestli není chyba v tom hliníku a také z čeho máte nádobu do které
vosk kape?

Já mám na tavení pozink a vosk od světle žluté až do takové nějaké tmavě oranžova. Pyl který by zabarvyl vosk do hněda se snad u Vás nevyskytuje? Takže jestli není chyba v tom hliníku a také z čeho máte nádobu do které vosk kape?

Pozastavuji se nad Tvojí poslední větou:

Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v době chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
Jak jsi na to přišel, prosím. Mám zkušenost, že matky oplodněné brzy začátkem sezóny jsou dobré, odůvodňuji si to tak, že brtníci ještě nemají trubce v těch svých žebráčcích. Naopak koncem sezóny mají trubce i všelijak na jaře bídná včelstva - hlavně nosematická, různě osiřelá, pořádná včelstva se jich začínají nyní pomalu zbavovat. u mě je pozdní matka záruka větší bodavosti a horších vlastností. Pěkně děkuji za takovou větší rozmanitost genů....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: František Hazdra <f.hazdra/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Re: matka
> Datum: 15.7.2011 10:18:31
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 14, 2011 10:03 PM
> Subject: Re: Re: matka
>
>
> > "To co píšeš je zavádějící. Musíš napsat, že stratíš měsíc času, nejmíň 14
> > dní pokud dáš matečník. To v součtu s úbytkem včel bez náhrady znamená, že
> > kdybys to zrušil hned a včely využil jinde, možná bys udělal víc štěstí.
> > Navíc s epokoušet o vychování žebráka v půlce července je leda pro
> > zoufalce. Samozřejmě, že účel světí prostředky a já bych to uměl udělat i
> > za měsíc, ale tak v situaci, kdy bych věděl, že na jaře dobře prodám
> > včelstva...¨
> > rozhodně ne pro sebe na jarní snůšku."
> >
> > Jednoznačně je to pracné a vzhledem k množství zlodějek v tomto období i
> > nebezpečné. Minimálně v nástavcích, kde se nedá zužovat ani prostor ani
> > běžným způsobem česno a kde je pro slabé včelstvo v době slídění velký
> > problém vysoké dno. V zadovácích s tím nebyl žádný problém, se prostě
> > zůžíl
> > úl , třeba na přechodnou dobu i třeba jenom na 3 rámky, podle počtu včel,
> > a
> > zůžilo česno na jednu včelu a potom se jen počkalo, jestli se nová matka
> > oplodní nebo ne. Když se oplodnila a rozkladla, rozšířilo se včelstvíčko
> > na
> > minimálně 6 plástů 39x 24, což je minimální velikost, kterou přezimují a
> > na
> > jaře byl k dispozici rychle se rozvíjející oddělek. Nebo se rozšířlo i na
> > víc, podle toho, kolik včel dokázala mladá matka ještě udělat. V polovině,
> > konci května příštího roku je z takového oddělku to plnohodnotné včelstvo.
> > Druhá věc je ta, že teď ke konci července je jiné složení trubců než v
> > době
> > chovu matek v květnu, matka oplozená takhle pozdě tedy do chovu zanáší
> > poněkud odlišné geny a tím přispívá ke kvalitě chovu.
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 6295
> > (20110714) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
>
>
>
>