Archiv Včelařské konference

Při těch 15-16% to dává do dřevěného sudu od těžkého vína (3. stáčení), má myslím 550l, fakt nevím, ale lihoměr ukazuje co ukazuje :-), možná se nějaká voda odpaří, ale mám za to, že nedolihovává. Ten zbytek z původních cca 800l je odpad co končí u prasat :-) (za 1000l se omlouvám, nechává to kvasit v nádrži 1m^3). Až ho uvidím poptám se blíže, snad bude vstřícný. Mě vyhovuje vaření a nemám velké sklepy, tak jsem se o tom moc nezajímal. A ještě jedna věc, nikdy nemá kvas při vyšší teplotě než 20°C a to ještě jen do prvního stáčení, pak to jde to teplého sklepa a pak do studeného.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Tom? <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 11:47:53
----------------------------------------
Po těch 5. letech má mezi 18-20% lihu.?????

wikipedie - Alkoholové kvašení však nemůže probíhat do nekonečna. Maximální
koncentrace alkoholu v roztoku sacharidu může být 13–14 %, u některých
speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet.
Ethanol je navíc pro kvasinky velice toxický, takže pokud by se zabránilo
rozmnožení bakterií, kvasinky by se nakonec otrávily ethanolem.

Alkoholické nápoje, vznikající kvašením a mající obsah alkoholu třeba i 30
%, vznikají přirozenou cestou také, ale do asi jen 14 % obsahu alkoholu,
následně se koncentrace ethanolu zvýší nadstavením alkoholu na požadovanou
koncentraci.

Medovina zastudena znamená, že cokoliv je za mikroorganismy v surovinách, zůstane to živé a může ovlivňovat kvašení. Proto se medovina zastudena musí dělat z čistějšího medu a dávat ho tam víc. A obecně dbát víc na veškerou čistotu. Zákvasu musí být více a musí v něm být více kvasinek, protože po rozmíchání musí kvasinky všechno ostatní, co tam může být, přečíslit.
Takže převařování je jistější z hlediska kvašení, na druhé straně zeslabuje chuť a vůni medu a přidaného koření.

Co se týká kvašení, kvasinky se normálně množí do obsahu etanolu zhruba 8 %. To je období rychlého počátečního kvašení. Mezi obsahem etanolu zhruba 8 - 12 % se přestávají množit a jen zpracovávají cukr na etanol.
V rozmezí od 12 % etanolu do cca 16 % etanolu kvasinky odumírají, podle toho, jestli to jsou nějaké hlubokoprokvášející nebo ne. To je období dokvašování.
Víc než 16 procent lihu by kvašením nemělo být dosažitelné.
Na 18 - 20 - 22 % etanolu se medovina doplňuje uměle, pokud má medovina dlouho vydržet a nezačít znova kvasit třeba v déle otevřené láhvi.
Na 20 - 30 a víc procent lihu se medovina doplňuje uměle, pokud to má být nápoj se zvýšeným obsahem lihu.

speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet."

Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak zhruba do těch 8 %.
Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku , takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.

Obsah alkoholu v medovině se neměří lihoměrem, ale vínoměrem.
Pokud stoupne obsal alkoholu v medovině nad určitou mez, tak kvasinky, které jej vytvářejí přeměnou z cukrů v něm zahynou. Tato mez je okolo 15 ti procent.

Výroba octu je kapitola sama pro sebe. U výroby medoviny to znamená, že nesmí mít při fermentacích a hlavněi po ní přístup i ke zbytkům po octových bakterií. Nesmí se tedy v kvasném prostoru nalézat nic po octovém kvašení a to ani jako nádoba ani jako láhev s octem a i nádoba kde probíhá kvašení nesmí být nemocná.

Stupeň alkoholu je docela zvládnutá věda. Nejde jen o kmen kvasinek, ale i o technologii. Např. jde docílit maximálního prokvašení cukrů za metody vakuové a tím se docílí dokonalejšího anaerobního kvašení. Používá se to hlavně v určitých lihovarech a hlavně i v pivovarech.

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.

_gp_
........
R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700)

speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
dostaneme vysoce procentní ocet."

Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak zhruba do těch 8 %.
Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku , takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.

Dokonce ani vínoměrem to nejde, pokud se jedná o těžkou medovinu, který už na začátku obsahuje snad 2x víc cukru než víno. Lihoměr = hustoměr a tabulka, musí se znát počáteční hustota. Jinak s hranicí souhlasím, ale ne až tak kriticky. Já mám medovinu v 5l demižonech ve sklepě, kde je cca 8-10°C celoročně a neustále se na dně usazuje "kal" (a to je na pohled i proti světlu naprosto čistá) a to i po 2.letech, starší medovinu tam nemám, takže některé kvasinky žijí a řekl bych, že se stále vyvýjejí. Dle mého je ta hranice právě někde kolem těch 18%.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Michal <Michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
Předmět: Re: Medovina zastudena
Datum: 10.6.2011 14:04:52
----------------------------------------
Obsah alkoholu v medovině se neměří lihoměrem, ale vínoměrem.
Pokud stoupne obsal alkoholu v medovině nad určitou mez, tak kvasinky,
které jej vytvářejí přeměnou z cukrů v něm zahynou. Tato mez je okolo 15 ti
procent.

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák
velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.
_gp_
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já vůl piju jablečné víno a kalvados s tím, že to pochází z jablek a ono asi ne... :-) No jo no, člověk se holt učí celý život, tak snad to vyrábí aspoň z jiného ovoce a ne třeba z brambor. Nevím jak u vás, ale nám jablka nebo spíše mošt, kvasil vždy lépe naž třeba švestky. Nejlépe pak kvasily asi třešně.

Pozoruji ty vaše bludy o kvašení a nestačím se divit co různí radilové píší. Vůbec nezáleží při přípravě moštu ke kvašení na jeho sterilitě ale na připraveném zákvasu a jeho rychlém nástupu. Čím rychleji začne bouřlivě kvasit tím bude lepší. Ideál je teplota kolem 25°C. Při výrobě medoviny se to vaří kvůli odstranění pylu. Bílkoviny při pomalém kvašení by mohly zapříčinit nepříjemnou pachuť Při způsobu bez vaření je nutné krychle stočení z kalů právě kvůli těm bílkovinám. Medoviny se dělají s mnoha příchutěmi a to hlavě kvůli kyselinám v ovoci. Lze použít cokoliv co je kyselé. a i různé směsi koření.Ovšem ta kyselina je naprosto nutná. Já třebas používám 2l rybízové šťávy na 10 l. ZVÝŠENÍ MNOŽSTVÍ MEDU způsobí následně pomalejší kvašení. Pozor na to. Medovina se doslazuje podle chuti až nakonec a také dolihovává na nejméně 16%, aby nedošlo k druhotnému kvašení . Kvalitní je mírně nahořklá,. nedoslazovaná není třeba dolihovávat. Do 8% alkoholu hrozí zoctovatění. Ale není to žádné neštěstí bude kvalitní ocet. Taky se mi to stalo! Když jsem měl tehdy malé děti tak syn se po normálním octu vždy osypal. Medový mu nevadil.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:38:36
> ----------------------------------------
> Medovina zastudena znamená, že cokoliv je za mikroorganismy v surovinách,
> zůstane to živé a může ovlivňovat kvašení. Proto se medovina zastudena musí
> dělat z čistějšího medu a dávat ho tam víc. A obecně dbát víc na veškerou
> čistotu. Zákvasu musí být více a musí v něm být více kvasinek, protože po
> rozmíchání musí kvasinky všechno ostatní, co tam může být, přečíslit.
> Takže převařování je jistější z hlediska kvašení, na druhé straně zeslabuje
> chuť a vůni medu a přidaného koření.
>
> Co se týká kvašení, kvasinky se normálně množí do obsahu etanolu zhruba 8
> %. To je období rychlého počátečního kvašení. Mezi obsahem etanolu zhruba 8
> - 12 % se přestávají množit a jen zpracovávají cukr na etanol.
> V rozmezí od 12 % etanolu do cca 16 % etanolu kvasinky odumírají, podle
> toho, jestli to jsou nějaké hlubokoprokvášející nebo ne. To je období
> dokvašování.
> Víc než 16 procent lihu by kvašením nemělo být dosažitelné.
> Na 18 - 20 - 22 % etanolu se medovina doplňuje uměle, pokud má medovina
> dlouho vydržet a nezačít znova kvasit třeba v déle otevřené láhvi.
> Na 20 - 30 a víc procent lihu se medovina doplňuje uměle, pokud to má být
> nápoj se zvýšeným obsahem lihu.
>
>
>

Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%. To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:43:25
> ----------------------------------------
> speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
> dostaneme vysoce procentní ocet."
>
> Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> zhruba do těch 8 %.
> Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku ,
> takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
>
>
>

Zdravím.
Já jsem jabčák dělal a prostě tuna jablek se musela nějak pomlet, nějak vylísovat a nějak nechat kvasit. Mlely to ježkové válce, lisovalo se to v pytlu protože to jen přes koš vystřeluje. Výsledkem byl jakkolineupravená šťáva co přešla v kvas, který kvasil při normální sklepní teplotě malého vinného sklepa dva roky. Po nekalikerém stáčení se to prostě nechtělo vyčistit samo a bentonity a jiné čiřidla jsme s tátou nikdy nepoužívaly. Takže nakonec pomohlo, když se to obnovilo - vylilo na matoliny a znovu lisovalo a znovu nechalo čistit. Byla to odrůda pannenské a vedle zavařených šťáv a různých kompotů jsme zkoušely i toto. S nevalným výsledkem. Řešení je asi někde jinde než jsme dělaly my.

Otázkou je jak jablka pomlet, jak je vylísovat. Odšťavňovače třídy na tuny jablek jsou docela drahé.

Dále je otázkou jak ten květový med rozpustit v té pramenité vodě, voda opramenitá je opravdu studená a med se opravdu blbě v takové vodě rozpouští. Sám si dělám medovou šťávu místo patoků z hypersuper. A pokaždé hustší část sedne ke dnu. Pokud by toto udělalo v nádobě kde se zkvašuje, hromada medu by zůstala kvasinkama nezpracována.

Otázkou kolem medu pro studenou medovinu je také to, že kvěťový med krystalizuje. Jak se tedy ztekutit? Opět ohřátím? Jde v tom případě tedy o studený způsob?

Tak se na mne nezlobte, ale zkuste to z toho kolegy nějak přes ty otázky dostat jak to přesně dělá, protože se mi zdá, že to je takový způsob dělání medoviny za studena takovou včelařskou chimérou a nakonec to je všecko jinak._gp_
...........
Honza Zátka (e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52704)

U toho jabčákového základu si myslím, že jde o kamufláž, protože jabčák
velmi špatně prokvašuje a má dost nemocí.
_gp_
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
A já vůl piju jablečné víno a kalvados s tím, že to pochází z jablek a ono asi ne... :-) No jo no, člověk se holt učí celý život, tak snad to vyrábí aspoň z jiného ovoce a ne třeba z brambor. Nevím jak u vás, ale nám jablka nebo spíše mošt, kvasil vždy lépe naž třeba švestky. Nejlépe pak kvasily asi třešně.

Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a nemusím to nějak ani hledat._gp_
.......
(e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)

Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%. To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 12:43:25
> ----------------------------------------
> speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo alkoholu
> dostaneme vysoce procentní ocet."
>
> Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> zhruba do těch 8 %.
> Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku ,
> takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
>
>

Do zákvasu z jablek přidává vodu, to vím určitě. Také vím, že to nechává lisovat ve standardní moštárně.
Med a vodu samozřejmě nemíchá zastudena, voda je pramenitá, ale odstátá a "pokojové" teploty, med dává čerstvě rozpuštěný, neb v té době je samozřejmě již dávno jako beton. Termokomoru na rozpuštění má nastavenou na 45°C - stejně jako já, proto si to pomatuju. Takže z logiky usuzuju, že míchá med kolem 40°C a vodu kolem 20°C. Myslím, že kdysi říkal něco o přidání staré medoviny do zákvasu, ale tohle už fakt nevím a možná jsem si to jen z něčeho blbě odvodil, ale kvasinky nekupuje, to vím určitě. Bouřlivé kvašení probíhá při konstantních 20°C (pokojovka), ne jak je u mnohých vidět, že to v létě narvou do skleníku, kde je 30-40°C, to je zhovadilost. Jak to míchá netuším, skoro bych řekl, že čerpadlem jako když rozpouští cukr na krmení, ale tipuju, tohle fakt ani trošku netuším.
Pokud rozehřeju med, co to má společného s medovinou? Pokud se nejde nad 50°C, raději 45°C, na med a látky v něm by to nemělo mít žádný vliv. Zítra pojedu na chatu, tak jestli tam bude, poptám se, ale moc sdílenj k tomuto tématu nikdy nebyl, prý už si to předávají několik generací, ale je mu 65let a následovníka nemá, tak možná :-)
---------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdravím.
Já jsem jabčák dělal a prostě tuna jablek se musela nějak pomlet, nějak
vylísovat a nějak nechat kvasit. Mlely to ježkové válce, lisovalo se to v
pytlu protože to jen přes koš vystřeluje. Výsledkem byl jakkolineupravená
šťáva co přešla v kvas, který kvasil při normální sklepní teplotě malého
vinného sklepa dva roky. Po nekalikerém stáčení se to prostě nechtělo
vyčistit samo a bentonity a jiné čiřidla jsme s tátou nikdy nepoužívaly.
Takže nakonec pomohlo, když se to obnovilo - vylilo na matoliny a znovu
lisovalo a znovu nechalo čistit. Byla to odrůda pannenské a vedle
zavařených šťáv a různých kompotů jsme zkoušely i toto. S nevalným
výsledkem. Řešení je asi někde jinde než jsme dělaly my.

Otázkou je jak jablka pomlet, jak je vylísovat. Odšťavňovače třídy na tuny
jablek jsou docela drahé.

Dále je otázkou jak ten květový med rozpustit v té pramenité vodě, voda
opramenitá je opravdu studená a med se opravdu blbě v takové vodě
rozpouští. Sám si dělám medovou šťávu místo patoků z hypersuper. A pokaždé
hustší část sedne ke dnu. Pokud by toto udělalo v nádobě kde se zkvašuje,
hromada medu by zůstala kvasinkama nezpracována.

Otázkou kolem medu pro studenou medovinu je také to, že kvěťový med
krystalizuje. Jak se tedy ztekutit? Opět ohřátím? Jde v tom případě tedy o
studený způsob?

Tak se na mne nezlobte, ale zkuste to z toho kolegy nějak přes ty otázky
dostat jak to přesně dělá, protože se mi zdá, že to je takový způsob dělání
medoviny za studena takovou včelařskou chimérou a nakonec to je všecko
jinak._gp_
..........

med dává čerstvě rozpuštěný, neb v té době je samozřejmě již dávno jako beton. Termokomoru na rozpuštění má nastavenou na 45°C - stejně jako já, proto si to pomatuju.
.........

A možná jsme u jádra pudla.

Jablka a květový med jsou v jiných časech ročního období.

Kvasinky co jsou v nějakém pasivním stadiu jsou stále citlivým mikroorganismem a ztekucený med na teplotu medu do 45°C je opravdu často pro ně smrtelný. Mnoho jich může třeba vyklíčit a prasknout vlivem osmotického tlaku. Mnoho jich prostě ztratí klíčivost. Zárodky spor hub co jsou také častěji v medech lesních také. Prostě asi toto bude ono a z podstaty věci jde vlastně o jakousi sterilizaci medu před kvasem. _gp_

taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 17:38:20
> ----------------------------------------
> Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> nemusím to nějak ani hledat._gp_
> ......
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
>
> Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%.
> To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > ----------------------------------------
> > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> alkoholu
> > dostaneme vysoce procentní ocet."
> >
> > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> > zhruba do těch 8 %.
> > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku
> ,
> > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> >
> >
>
>
>

matku staru som odchytil a dal do klietky 24 hod pred pridanim mladej o den som staru zlikvidoval a dal k nej mladu na cesto a o dva dni som nasiel mladu zlikvidovanu - kde som urobil chybu? dakujem Stano

To jsi za dva dny rozebíral plodiště a kontroloval, zda matku včelstvo přijalo? To je dost hazard, často se včely naštvou a matku zabijí prvávě kvůli kontrole. Já to dělám tak, že novou matku dám v klícce do úlu, za den či dva, dle počasí, otevřu klícku, aby se mohly včely k matce dostat krze těsto. To jim cca den trvá. Kontroluju nejdřív 5 dní až týden po otevření klícky a s naprostým minimem kouře (většinou stačí kouknout, zda jsou tam vajíčka - přijatá nebo naopak matečníky - nepřijatá). V umisťování staré matky do klícky nevidím nic, co by mělo procento přijmutí zvýšit, jen to komplikuje život a rozčiluje včely.

------------ Původní zpráva ------------
Od: <e-mail/=/nezadan>
Předmět: RE: matky
Datum: 10.6.2011 20:03:11
----------------------------------------
matku staru som odchytil a dal do klietky 24 hod pred pridanim mladej o den
som staru zlikvidoval a dal k nej mladu na cesto a o dva dni som nasiel
mladu zlikvidovanu - kde som urobil chybu? dakujem Stano

Při fermentaci jde o složitý proces, podle jednoho webu
http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/mikrobialni-kontaminace

se píše, že fermentaci vlastně začínají kvasinky jiné, než ji dokončují.

K octovým kvasinkám je tam fakt, že potřebují vzdušný kyslík, jenže ten je zase potřeba u něterých vín, které jsou dezertní - malaga a madeira. Ty zrají po zcelení za přístupu vzduchu a k tomuto je asi tato poznámka na wikipedii, že existuje kvasný proces, kdy z acetaldehydu nevzniká ethanol, ale ocet. Druhý typ octových bakterií ethanol - ocet to zvládne. Taková kontaminace je možná.

Další informace o vínech jsou zase v dokumentu na:
http://eso.vscht.cz/cache_data/1169/www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/vinarstvi.pdf

Tam u té madeiry a malaga vín asi acetaldehyd je opravdu problém, jestli místo ethanolu přechází vlivem kontaminací moštu na ocet._gp_

...........
(e-mailem) --- 10. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52708) (52710)

taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 17:38:20
> ----------------------------------------
> Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> nemusím to nějak ani hledat._gp_
> ......
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
>
> Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak 8%.
> To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: R. Pol?ek
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > ----------------------------------------
> > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu
> > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které přeměňují
> > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> alkoholu
> > dostaneme vysoce procentní ocet."
> >
> > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu, tak
> > zhruba do těch 8 %.
> > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného kyslíku
> ,
> > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> >
> >
>
>
>

Prosím tě co sem pleteš ty učenosti z netu kde přispívá kde kdo.
Chlapíkovi byla dána jednoduchá odpověď a vůbec není potřeba mu zaplavovat hlavu učennostmi kterým stejně bez nějakého základní vzdělání v tomto oboru neporozumí. Zapoj do svého uvažování a hlavně rad obyčejný SELSKÝ ROZUM.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 10.6.2011 21:50:11
> ----------------------------------------
> Při fermentaci jde o složitý proces, podle jednoho webu
> http://www.ekovin.cz/sekce-ekologicke-produkce/mikrobialni-kontaminace
>
> se píše, že fermentaci vlastně začínají kvasinky jiné, než ji dokončují.
>
> K octovým kvasinkám je tam fakt, že potřebují vzdušný kyslík, jenže ten je
> zase potřeba u něterých vín, které jsou dezertní - malaga a madeira. Ty
> zrají po zcelení za přístupu vzduchu a k tomuto je asi tato poznámka na
> wikipedii, že existuje kvasný proces, kdy z acetaldehydu nevzniká ethanol,
> ale ocet. Druhý typ octových bakterií ethanol - ocet to zvládne. Taková
> kontaminace je možná.
>
> Další informace o vínech jsou zase v dokumentu na:
> http://eso.vscht.cz/cache_data/1169/www.vscht.cz/kch/kestazeni/sylaby/vinar
> stvi.pdf
>
> Tam u té madeiry a malaga vín asi acetaldehyd je opravdu problém, jestli
> místo ethanolu přechází vlivem kontaminací moštu na ocet._gp_
>
> ..........
> (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
> (52708) (52710)
>
> taky jsem nepsal o výrobě v octárně ale o vinném octu a přírodním kvašení
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: gp
> > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > Datum: 10.6.2011 17:38:20
> > ----------------------------------------
> > Ocetnice pepane dokážou kvasem přes naočkované hoblovačky přeměnit lih v
> > ocet, s mnohem vyšším koncovým podílem kyseliny. Konzumní ocet je vlastně
> > naředěný do 8%. Kdysi jsem to četl v rámci samostudia zemědělské výroby a
> > nemusím to nějak ani hledat._gp_
> > ......
> > (e-mailem) --- 10. 6. 2011
> > Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702)
> >
> > Taky jsem na to hleděl jak sůva z nudlí. Lihový ocet nemůže mít víc jak
> 8%.
> > To množství lihu je pro octové kvasinky smrtelné.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: R. Pol?ek
> > > Předmět: Re: Medovina zastudena
> > > Datum: 10.6.2011 12:43:25
> > > ----------------------------------------
> > > speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace
> alkoholu
> > > nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit bakterie, které
> přeměňují
> > > meziprodukt fermentace, acetaldehyd, na kyselinu octovou, a místo
> > alkoholu
> > > dostaneme vysoce procentní ocet."
> > >
> > > Tady bych s Wikipedií trochu polemizoval, podle mých zkušeností totiž
> > > častěji zoctovatí řidší kvas s menším obsahem cukru a potom etanolu,
> tak
> > > zhruba do těch 8 %.
> > > Zoctovatění na rozdíl od kvašení je podmíněno přístupem vzdušného
> kyslíku
> > ,
> > > takže octovatí přednostně taky kvas v neutěsněných nádobách.
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Prosím Vás, můžete mě poradit?
Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??

dakujem za radu ale v mojom pripade sa jedna este o neoplodnenu matku-najviac mi prijali matku v umelom matecniku ale ten cas bez matky trva 8 dni ake mate skusenosti?dakujem Stano

Už mlčím.. ._gp_
.......
(e-mailem) --- 11. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52697) (52700) (52702) (52708) (52710) (52713) (52716)

Prosím tě co sem pleteš ty učenosti z netu kde přispívá kde kdo.
Chlapíkovi byla dána jednoduchá odpověď a vůbec není potřeba mu zaplavovat hlavu učennostmi kterým stejně bez nějakého základní vzdělání v tomto oboru neporozumí. Zapoj do svého uvažování a hlavně rad obyčejný SELSKÝ ROZUM.

PEPAN

Tak to zahoď a začni znovu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 11.6.2011 08:43:40
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, můžete mě poradit?
> Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské
> hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes
> ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se
> vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??
>
>
>

Neoplozene matky se bez problemu pridavaji, musis ale nejprve udelat oddelek, kde nechas odletet vsechny letavky,zustanou jen mladusky, pak uz klicka testo a na druhy den beha matka mezi vcelami. Za 10-14 dnu podle pocasi kontrola vajicek- oznaceni matky a pak cely oddelek spojis s puvodnim vcelstvem, kde predem pro jistotu starou matku odstranis.
P.

Prodám čtyřrámkový medomet, pohon na kliku, cena 3.000 Kč, Antošovice u Ostravy, tel. 606 132 834

Mám na to naprosto stejný názor a nestačím se divit když čtu ty nesmysly. Kolega má naprostou pravdu v tom, že základ je rozkvas a množství. Když ho uděláte neslaný nemastný výsledek vypadá obdobně. Žel nevím jak je na tom Dol s kvasinkami teď, ale po mých zkušenostech doporučuji se jim vyhnout! Jablečný mošt je velmi lehce a kvalitně zkvasitelný je z něj dobré ovocné víno, ale většinou se musí hodně dosladit, protože nemá požadovanou cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Dne Sunday 12 of June 2011 17:32:39 Stonjek napsal(a):

> cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi
> dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete
> intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně
> rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Dobry den,

kolik to je asi procentuelne ? 10, 20, 50 % ?

Dekuji.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Před časem jsem zde dával inzerát na prodej včelstev. Nakonec všechno dopadlo jinak a včelky si nechám. Tímto se předem omlouvám všem, kteří uvidí inzerát v Moderním včelaři.

Mám malou otázku. Má někdo aktuální kontakt na dodavatele Apiinvertu na severní Moravě? Myslím tím někoho, kdo má nižší ceny než včelařské prodejny. A nejlépe i dovoz.

mp

nestačím se divit když čtu ty nesmysly_gp_

..........
Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 6. 2011
Re: Medovina zastudena (52691) (52694) (52695) (52696) (52698) (52701) (52707)

Mám na to naprosto stejný názor a nestačím se divit když čtu ty nesmysly. Kolega má naprostou pravdu v tom, že základ je rozkvas a množství. Když ho uděláte neslaný nemastný výsledek vypadá obdobně. Žel nevím jak je na tom Dol s kvasinkami teď, ale po mých zkušenostech doporučuji se jim vyhnout! Jablečný mošt je velmi lehce a kvalitně zkvasitelný je z něj dobré ovocné víno, ale většinou se musí hodně dosladit, protože nemá požadovanou cukernatost v tom je celý ten zádrhel. Jäko náhrada části vody je velmi dobrý, neboť zvyšuje potřebnou kyselost přírodně, a silně zvyšujete intenzitu kvašení, nepotřebujete téměř živnou sůl a medovina se podstatně rychleji odkalí stačí vyzkoušet!!! Zdraví R. Stonjek

Zdravím, nejlevnější co jsem zjišťoval je Vast-oil z Karviné, ale to je prodejna.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: mPol <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Apiinvert
> Datum: 12.6.2011 22:07:49
> ----------------------------------------
> Před časem jsem zde dával inzerát na prodej včelstev. Nakonec všechno
> dopadlo jinak a včelky si nechám. Tímto se předem omlouvám všem, kteří
> uvidí inzerát v Moderním včelaři.
>
> Mám malou otázku. Má někdo aktuální kontakt na dodavatele Apiinvertu na
> severní Moravě? Myslím tím někoho, kdo má nižší ceny než včelařské
> prodejny. A nejlépe i dovoz.
>
> mp
>
>
>

Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
Alois

Ses asi zbláznil,je aspoň nerezový?

Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
Alois

prosím tě proč?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 08:33:26
> ----------------------------------------
> Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?
> Alois
>
>
>
>
>

Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova.

Samozřejmě je potřeba destilace a někdo takovou zkouškou dělí předek od hlavního toku. Je potřeba ale nebouchnout a dělat tu zkoušku opodál, občas to kvůli tomuto aby se nevypálila hůlkovka buchne a ví to přes ty dneska pošahané média co neví co psát celá republika. _gp_

"Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "

K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.

Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"

"Poradí mi někdo jak se dá jednoduše zjistit metylakohol ve víně?"

Z destilační křívky při destilaci - závislosti množství kondenzátu na teplotě destilovaného kvasu (vína) . Pokud se dělá dostatečně pomalu a solidně, zjistí se koncentrace od cca 10 % výš.
jednoduše potom nasátím do příslušné stříkačky v předepsaném množství a jejím vstříknutím třeba do odpařovací komory plynového chromatografu, tam se zjistí i zlomky procenta, podle cislivosti chromatografu.

Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
R. Poláek
Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: metylakohol


"Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "

K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.

Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"

Nebyla náhodou výroba vína z této odrůdy zakázána? Myslím si na 99% že ano a nejspíš k tomu byl také důvod...

------------ Původní zpráva ------------
Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
Předmět: RE: metylakohol
Datum: 13.6.2011 15:02:12
----------------------------------------
Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
R. Poláek
Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: metylakohol


"Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "

K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.

Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"

dobrý den,

jen pro připomenutí, pár věcí, které ale asi víte :)

"Nutno konstatovat, že methylalkohol (CH3OH) nevzniká jako vedlejší produkt
lihového kvašení (fermentace), ale tvoří se rozpadem pektinu, pocházejícího
z ovoce, ze kterého byl vlastní kvas připraven."
...
"Methylalkohol (CH3OH) je jed, zasahující centrální nervovou soustavu,
způsobuje slepotu a smrt."
...
"Metylalkohol je záludný hlavně proto, že se chuťově nedá rozeznat od
etanolu." (takže dobrou chuť a bílou hůl vždy při ruce :)


(Dovoluji si všem doporučit vynikající knihu na dané téma: Jan Jílek -
Příprava kvasu na výrobu slivovice (a ostatních pálenek).)


petr j.



2011/6/13 Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>

> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"
>
>

Tak z toho metanolu ve víně bych strach neměl. Pektin obsahují bobuloviny normálně. U bag je problém u kardiaků, protože jsou to odrůdy spíš pro kořeněná vína, mají hodně tříslovin, doporučuje se proto vytlačit a odpeckovat a potom zpětně přidat do moštu odpeckovanou a odstopkovanou bobuli a teprve potom nechat prokvášet dohromady s moštem. Používá se hlavně k dobarvení červených vín ... Co vím, Bago jako odrůda je uznaná, ale je to spíše okrajová záležitost právě kvůli své specifické peckové (tříselné) chuti. Ostatně většinou stejný problém je i u rezistentních odrůd.

Jsou odrůdy Bago I, II, ... Nevím kdo by ji zakazoval, snad jen není doporučená jako hlavní výsadba. Do tmavých medovin ke zcelení se hodí dobře ..._gp_



..........
Ing. Alois Pindak (e-mailem) --- 13. 6. 2011
RE: metylakohol (52714) (52731) (52733) (52734)
Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.

Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských chemikálií.

Ahoj Radku, je třeba číst návod. Oni píšou 26 st. teplotu a v tom bývá problém. Porot jsem hledal a našel kvasinky Power... Prodává je firma www.schimansky.cz. Pokjud chceš bližší info ozvi se, pošlu Ti nějaké články, které jsem napsal.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek <radek.gerberg/=/quick.cz>
> Předmět: Re: Medovina zastudena
> Datum: 11.6.2011 08:43:39
> ----------------------------------------
> Prosím Vás, můžete mě poradit?
> Letos jsem chtěl poprvé vyzkoušet výrobu medoviny, a koupil jsem si Dolské
> hluboko-prokvášející kvasinky. Podle návodu jsem připravil zákvas, a dnes
> ráno po jeho kontrole zjišťuji, že asi nekvasí, ale na jeho povrchu se
> vytváří plíseň. Je to normální proces, nebo je někde chyba??
>
>
>

Ahoj Radku, návody čtu dost podrobně, byl to můj první pokus o výrobu medoviny a proto jsem se chtěl vyvarovat zbytečných chyb, a nepovedlo se. Dneska jsem si koupil v drogerii sušené hlubokoprokvášející kvasinky vínka, založil jsem kolem 17:°° kodin zákvas a teď kolem 21:°° hodin, tedy po třech hodinách se nestačím divit co v nádobě vyvádějí. Zákvas je kalný a na povrchu je pětimilimetrová vrstva husté pěny. Teď jsem si jistý, že to muselo být kvasinkami. Dolské už nechci, jsem jimi zklamán.
Jinak kvasinky Power od firmy schimansky, jsem si už objednal taky, ty vyzkouším jindy, později. Jinak Tě děkuji za ochotu podělit se o Tvé zkušenosti a poznatky, a připojuji svůj E-mail: radek.gerberg/=/quick.cz
Díky Radek

to se obvykle používá na dobarvování, jjinak je chuťově nic moc, oficiálně již asi ani není v sortimentu.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 13.6.2011 15:02:13
> ----------------------------------------
> Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
> riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Monday, June 13, 2011 2:36 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> "Ethanol hoří modře methanol hoří do oranžova. "
>
> K takovým rozdílům vůbec není důvod . Plamen nízkých alkoholů je bezbarvý
> až slabě namodralý, protože samotné obsahují poměrně dost kyslíku.
> Oranžový plamen je v případě, že je alkohol znečištěný nějakým kovem, třeba
> sodíkem, vápníkem, trochu i železem.
> Rozeznat podle barvy plamene od sebe určitě nejdou.
>
> Není ale důvod, aby byl metanol ve víně ve větším než stopovém absolutně
> neškodném množství daném vedlejšími pochody při kvašení. Teda pokud to není
> nějaké "víno" uměle vyrobené z vody, tresti a jakéhosi "alkoholu"
>
>
>
>

jojo, takhle to jde skoro samo, to spojeni je dobré dělat klasicky přes
noviny, starou matku předem odstranit...


petr j.


Dne 11.6.2011 16:24, Pavel Zajicek napsal(a):
> Neoplozene matky se bez problemu pridavaji, musis ale nejprve udelat
> oddelek, kde nechas odletet vsechny letavky,zustanou jen mladusky, pak uz
> klicka testo a na druhy den beha matka mezi vcelami. Za 10-14 dnu podle
> pocasi kontrola vajicek- oznaceni matky a pak cely oddelek spojis s
> puvodnim vcelstvem, kde predem pro jistotu starou matku odstranis.
> P.
>

O tom o výrobě jsem musel číst v učebnici zemědělství, v knihách to hledat nebudu, ale na wiki jsem našel něco podobného smyslu. http://cs.wikipedia.org/wiki/Bago_%28vinn%C3%A1_r%C3%A9va%29 (výňatek: Na rozdíl od Nového světa, není prakticky v celé Evropě výroba vín z přímoplodných hybridů povolena.)


------------ Původní zpráva ------------
Od: gp <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Re: metylakohol
Datum: 13.6.2011 16:40:39
----------------------------------------
Tak z toho metanolu ve víně bych strach neměl. Pektin obsahují bobuloviny
normálně. U bag je problém u kardiaků, protože jsou to odrůdy spíš pro
kořeněná vína, mají hodně tříslovin, doporučuje se proto vytlačit a
odpeckovat a potom zpětně přidat do moštu odpeckovanou a odstopkovanou
bobuli a teprve potom nechat prokvášet dohromady s moštem. Používá se
hlavně k dobarvení červených vín ... Co vím, Bago jako odrůda je uznaná,
ale je to spíše okrajová záležitost právě kvůli své specifické peckové
(tříselné) chuti. Ostatně většinou stejný problém je i u rezistentních
odrůd.

Jsou odrůdy Bago I, II, ... Nevím kdo by ji zakazoval, snad jen není
doporučená jako hlavní výsadba. Do tmavých medovin ke zcelení se hodí dobře
.._gp_



.........
Ing. Alois Pindak (e-mailem) --- 13. 6. 2011
RE: metylakohol (52714) (52731) (52733) (52734)
Jedná se o víno z Baga. Je to odruda, která má hodně pektinu a tudíž je tu
riziko, že při kvašení vzikne větší množství metanolu.

Kvalitou je bagoš nanic, je to nedokonalá odrůda, blbě dozrává, má
mnoho dřeva k údržbě-má moc bujný růst,střapec malý, bobule padá,
nevzledný hrozen, má větší pecku, jsou velké rozdíly v konečné chuti
podle polohy výsadby, jediné plus je to, že je odolnější vůči houbě a
umí krásně dobarvit červené. Nehodí se už ani jako podložka(zakládal
jsem nani kdys svou malou vinici), sice asimilace řezu je dobrá ale má
velký vliv na roubovanec. V odborné literatuře kterou mám ke všem
známým odrůdám okolo r. 1980 má 5 bodů z 10 což dělá tuto odrůdu právě
jen okrajovou a spíše nežádoucí k výsadbě._gp_

2011/6/13 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
> Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo
> biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem
> dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských
> chemikálií.
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Já mám baco doma, pokud soused, od kterého jsme ji sehnali, už pár let. Ale hrozny jsme zatím neměli, protože jsme s ní všelijak šibovali . Můžu potvrdit, že to je odrůda odolná, že kde se zasadí, tam roste a že roste docela dost. Je asi vhodná skoro do všech oblastí republiky kromě těch hodně studených a drsných. k takovému účelu, jako třeba zakrytí nějaké staré neudržované hospodářské budovy či starého plotu a podobně, i třeba na severní straně jako takové lepší psí víno. Přiorozeně jako réva vyžaduje oporu. Jednou za čas bude akorát třeba vyšmiknout příliš starý kmínek a potom jen v době zrání hroznů předejít ptáky.
Jestli ty hrozny jsou málo kvalitní, potom budou současné hybridy do okrajových oblastí stejně odolné a pro konzum hroznů neb občasnou výrobu trošky vína lepší.

Nikdy jsem se o vinařství nezajímal a nejsem odborník na víno.
K Bagu jsem přišel tak, že jsem koupil chalupu, kde je štít hospodářské
budovy celý porostlý Bagem.
Původní majitel mi řekl, že z toho dělal víno, dal k tomu i návod (obrat
kuličky, pomačkat, dát do 1/2 demižonu, zalét převařenou vodu s cukrem)
Tak jsem to vloni tak udělal, protože úroda byla velká.
Mám toho jestě cca 50 l.
Když jsem dal chutnat návštěvě, tak si víno pochvalovali, ale jen do té
doby, než jsem jim řekl, že víno je z Baga.
Osobně jsem toho již vypil 35 l a zatím vidím.
Víno mi chutná, a tak proto mě zajímá, jak zjistit metanol ve víně.
Nechce se mi to víno vylét.



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
Gustimilián Pazderka
Sent: Tuesday, June 14, 2011 9:06 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: metylakohol


Kvalitou je bagoš nanic, je to nedokonalá odrůda, blbě dozrává, má
mnoho dřeva k údržbě-má moc bujný růst,střapec malý, bobule padá,
nevzledný hrozen, má větší pecku, jsou velké rozdíly v konečné chuti
podle polohy výsadby, jediné plus je to, že je odolnější vůči houbě a
umí krásně dobarvit červené. Nehodí se už ani jako podložka(zakládal
jsem nani kdys svou malou vinici), sice asimilace řezu je dobrá ale má
velký vliv na roubovanec. V odborné literatuře kterou mám ke všem
známým odrůdám okolo r. 1980 má 5 bodů z 10 což dělá tuto odrůdu právě
jen okrajovou a spíše nežádoucí k výsadbě._gp_

2011/6/13 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
> Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo
> biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem
> dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských
> chemikálií.
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

Čím víc se do takového vína dodá dalšího cukru, tím víc bude ten metanol naředěný. Jestli ale ti hosté nebyli vinaři a neošívali se spíš nad tím řepným cukrem než nad bacem? Jestli se nepletu, je u pravověrných vinařů dnes dělat víno převážně z řepného cukru dost out.

Nabízím k prodeji větší množství květového medu . Baleno v sudech nebo plastových nádobách. Cena dohodou.Tel.605175435

není, ale už je prodaný a pořád mi volají zájemci :-)

neoslepneš s toho

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ing. Alois Pindak <alois.pindak/=/fnspo.cz>
> Předmět: RE: metylakohol
> Datum: 14.6.2011 10:05:30
> ----------------------------------------
> Nikdy jsem se o vinařství nezajímal a nejsem odborník na víno.
> K Bagu jsem přišel tak, že jsem koupil chalupu, kde je štít hospodářské
> budovy celý porostlý Bagem.
> Původní majitel mi řekl, že z toho dělal víno, dal k tomu i návod (obrat
> kuličky, pomačkat, dát do 1/2 demižonu, zalét převařenou vodu s cukrem)
> Tak jsem to vloni tak udělal, protože úroda byla velká.
> Mám toho jestě cca 50 l.
> Když jsem dal chutnat návštěvě, tak si víno pochvalovali, ale jen do té
> doby, než jsem jim řekl, že víno je z Baga.
> Osobně jsem toho již vypil 35 l a zatím vidím.
> Víno mi chutná, a tak proto mě zajímá, jak zjistit metanol ve víně.
> Nechce se mi to víno vylét.
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz]On Behalf Of
> Gustimilián Pazderka
> Sent: Tuesday, June 14, 2011 9:06 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: metylakohol
>
>
> Kvalitou je bagoš nanic, je to nedokonalá odrůda, blbě dozrává, má
> mnoho dřeva k údržbě-má moc bujný růst,střapec malý, bobule padá,
> nevzledný hrozen, má větší pecku, jsou velké rozdíly v konečné chuti
> podle polohy výsadby, jediné plus je to, že je odolnější vůči houbě a
> umí krásně dobarvit červené. Nehodí se už ani jako podložka(zakládal
> jsem nani kdys svou malou vinici), sice asimilace řezu je dobrá ale má
> velký vliv na roubovanec. V odborné literatuře kterou mám ke všem
> známým odrůdám okolo r. 1980 má 5 bodů z 10 což dělá tuto odrůdu právě
> jen okrajovou a spíše nežádoucí k výsadbě._gp_
>
> 2011/6/13 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:
> > Na ten pektin jsem si nevzpomněl.
> > Co říkají na víno z hroznů baco vinaři? Určitě mají taky svoje fóra. Nebo
> > biovinaři? Baco je jedna z odrůd, která je proti škůdcům a nemocem
> > dostatečně odolná a tak je ji možné pěstovat i bez použivání zemědělských
> > chemikálií.
> >
>
>
>
> --
>   ___
>  / __| _  _
> | (_ || || |
>  \___|\___/
>  ____
> |  _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> |  _ /\__/_|
> |_|
>
>
>
>

Kdo máte názor na množství varroa v tomto okamžiku.
Z varroa monitoringu kde je vetšinou
šedé kolečko stanice nedala zprávu
několik zelených do 2 roztočů a nekolik žlutých okolo 4 roztoču.
Chci počítat ale mam tam mravence
J.B.

Nemám zábrany proti vnikání mravenců na podložky zasítovaných den.
Několik jsem jich viděl a vše mi přijde titerné technicky těžko zvládnutelné.
Napíši příklad
Pod úly mám betonové tvarovky a železné úhelníky asi 60x60 celý stojan se stejně pohybuje, propadá a mám problémy s vodorovností či svislostí úlů, hlavně pri 6ti až 7mi nástavcích.
zábrany co jsem viděl:
Na čtyřech vrutech nebo šroubech ve čtyřech miskách stojí úl. Váha úlu je v tomto okamžiku až 100 kg. včera jsem vytáčel včelstvo na váze mělo 25 kg a ubytek na váze byl 40 protože jsem odebral 5.nn.
má tyto zábrany někdo dobže a jednoduše vyřešené.
Loni jsem kvůli zkreslení denního spadu odnášením mravenci měl skoro problém, protože jsem měl nízky spad a nakonec na včelách roztočú bylo dost jern spady byly pravděpodobně odnesené mravenci ( měl jsem na podložce asi 5 mravenců na 1 roztoče.)
J.B.

V 2007 jsme monitoroval, první roztoče jsme viděl až v červenci. ALe tady je to vše později.

Před 14 dny jsem vzal vidličku a koukal na trubčinu.
Směsné oddělky ze všesch stanovišť byly negativní, stejně tak i namátkově na stanovištích. Jen na jednom stanovišti, kde mám kontrolu na odolnost včelstev - vlhko, stín, pomalý rozvoj - a neberu tam ani plásty do oddělků, je tradičně napadeno. Přitom léčím stejně všude. Tam byla trubčina až na jendo včelstvo napadena z 30-50%. V některých buňkách i víc samiček. Úly o 50m výše negativní.
Mezi těmi 5 včelstvy bylo jedno negativní, včera jsem z něho klíckoval za šera matečníky.


Proti mravnecům - co natřít podložku vazelínou. Kdysi jsem to zkoušel, na pár dní je to dobré, pak se musí setřít a natřít znova.


Zkoušel někdo STŘES? Tedy SMyv bez usmrcení včel. Sklepání včel do pytle a uspání? Viz referát Ing. Titěry na VMS v Brně?
Na to se chystámm to je podle mě budoucnost. Přčijdu na stanoviště, a vím na čem jsem, nemusím chodit kontrolovat podložky. A je to aktuálnější informace - VD na včelách, ne vykladené na podložce.

Karel

Zatím jsem nemonitoroval, ale pokud se podívám na varroamonitoring,
zobrazím pohled 'Celkový průměrný spad' a porovnám mapu se stejným
obdobím před rokem a případně dvěma lety, je zde jasně patrný další
nárůst zamoření.

2009:
- 2 žluté
- 1 oranžové
2010:
- 5 žlutých
- 4 oranžové
- 1 červené
2011:
- 10 žlutých
- 9 oranžových
- 1 červené

Pohled vyjadřuje celkový spad od začátku roku ke zvolenému datu
přepocítaný na jednotlivé prahy zamoření k tomuto datu. Je vidět, že se
VD úspěšně množí, k čemuž jistě přispěje i letošní dobrá nabídka nektaru
a následné dobré plodování. Máme se tedy na co těšit. Doporučuji začít
monitorovat zamoření a včas reagovat na situaci.

Milan Čáp

Dne 15.6.2011 8:02, Jan Burgel napsal(a):
> Kdo máte názor na množství varroa v tomto okamžiku.
> Z varroa monitoringu kde je vetšinou
> šedé kolečko stanice nedala zprávu
> několik zelených do 2 roztočů a nekolik žlutých okolo 4 roztoču.
> Chci počítat ale mam tam mravence
> J.B.
>
>

mě se proti mravencům osvětčuje kypřící prášek do pečiva Stačí troška na místech kde se pohybují. Vydrží to hodně dlouho.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: z?brany proti mravenc?m v ?lech
> Datum: 15.6.2011 08:15:26
> ----------------------------------------
> Nemám zábrany proti vnikání mravenců na podložky zasítovaných den.
> Několik jsem jich viděl a vše mi přijde titerné technicky těžko
> zvládnutelné.
> Napíši příklad
> Pod úly mám betonové tvarovky a železné úhelníky asi 60x60 celý stojan se
> stejně pohybuje, propadá a mám problémy s vodorovností či svislostí úlů,
> hlavně pri 6ti až 7mi nástavcích.
> zábrany co jsem viděl:
> Na čtyřech vrutech nebo šroubech ve čtyřech miskách stojí úl. Váha úlu je v
> tomto okamžiku až 100 kg. včera jsem vytáčel včelstvo na váze mělo 25 kg a
> ubytek na váze byl 40 protože jsem odebral 5.nn.
> má tyto zábrany někdo dobže a jednoduše vyřešené.
> Loni jsem kvůli zkreslení denního spadu odnášením mravenci měl skoro
> problém, protože jsem měl nízky spad a nakonec na včelách roztočú bylo dost
> jern spady byly pravděpodobně odnesené mravenci ( měl jsem na podložce asi
> 5 mravenců na 1 roztoče.)
> J.B.
>
>
>

KaJi:Zkoušel někdo STŘES? Tedy SMyv bez usmrcení včel. Sklepání včel do pytle a uspání? Viz referát Ing. Titěry na VMS v Brně?
........
Ten referát neznám, ale jak je u STŘESU řešena slídivost a loupež v podletí, kdy se detekuje nejvíc? Dále je známo, že včely se umí při anestezii poblinkat a udusit - jak to je řešeno? Dále tu je paměťové okno včely, která je tak dezorientovaná ..._gp_

Letos jsem provedl dva pokusné přidání matky umělým matečníkem, oba případy skončily úspěchem.

Stačil mi k tomu jen proužek mezistěny, ze kterého jsem kolem tužky smotal trubičku. Na špičku jsem přidělal úlomek vosku. Trubičku jsem propíchal jehlí (vzduchové otvory). Vpustil jsem dovnitř oplozenou matku, druhý konec zamáčkl. Výsledný umělý matečník s matkou jsem vložil do týdenního osiřelce přímo mezi nouzové matečníky. Držel jsem se metodiky, nouzové matečníky jsem nerušil. A opravdu to není třeba. Po „vylíhnutí“ přidávané matky je včely zruší sami.

Vím, že dva úspěšné pokusy je malá praxe, přesněji řečeno žádná praxe, ale i tak mě tato metoda nadchla natolik, že o ní uvažuji jako o jediné metodě přidávání matek praktikované v průběhu produkčního období. Primitivněji přidávat matky snad už ani nejde :-)

Připojuji se k varování před brzkou kontrolou přijetí matky. Proces přijímání matky je dlouhodobá záležitost. Definitivní přijetí nastává až v momentě, kdy matku začnou ošetřovat její vlastní dcery. To, že je matka mezi včelami ještě neznamená, že je vyhráno. Hlavně v prvních dnech po vyjití matky z klícky (umělého matečníku) je vztah včel k „cizince“ dost nestabilní. Pokud v tuto dobou nedočkavý včelař leze do včelstva, může velmi riskovat, že rozzuřené včely matku napadnou. Ale praxe je nepřenositelná, tak si to třeba opakovaně vyzkoušejte. Až to zažijete, ono vás ta zvědavost pro příště přejde! :-)
Sám jsem to jednou zažil na vlastní oči a od té doby se bez výjimek držím běžně doporučované zásady chodit do včelstva nejdříve po týdnu.

MV

Mě se nejvíc osvědčil postřik proti mšicím Metattion, který se už nevyrábí ale já ho ještě lahev nám. Stačí ho stříknout kamkoliv v okolí úlu, nebo do uličky ve skleníku a mravenci se okamžitě vystěhují. Léta to používám.Mravenci mi lezou do nástavků na polystyrénové výplně, tak zvenku na okénko, kde se nejvíc zdržují stříknu rozprašovačem hodně zředěný postřik a na řadu týdnú vyklidí pozice. Velmi jim to smrdí. Škoda, že se to už nevyrábí(kdybyste někdo znal náhradu, tak napište.)Třeba to někde doma ještě vyštracháte, tak to zkuste.
Použití je samozřejmě jen vně úlu!
Jinak proti mravencům je Formitox, ale to už je krmení pro mravence, které musí najít. Naopak smrad cítí zdálky a mažou pryč i se svýma kuklama.

Přináším vyhodnocení navazujícího experimentu dlouhodobé izolace matek.

Pokusný minisoubor dvou testovaných dvojmatečných včelstev se někdy ke konci zimy zmenšil o jedno včelstvo. Došlo k úhynu druhé matky v jednom z dotyčných včelstev. Při předjarní kontrole (12. 3.) jsem našel mrtvolku matky v klícce.

Příčinou úmrtí si nejsem jistý. Kromě toho, že se včely pouze přestaly o matku starat, čemuž moc nevěřím, mám silné podezření na to, že se klícka ocitla mimo chumáč nebo na jeho kraji. Klícka byla umístěna v 6. nástavku. Nad tímto nástavkem byla medná komora a nad ní nástavek se soušemi. Včelstvo se stáhlo úplně až ke stropu (dva prázdné nástavky, komín, víko), tedy je dost pravděpodobné, že i když po proletu obsedalo více jak 4 NN, při mrazech mnoho včel nalezlo do prázdných buněk ve vrchním nástavku a chumáč se zmenšil až natolik, že do 6. nástavku zasahoval jen částečně, zdali vůbec. Druhé včelstvo, kde zůstaly obě matky, se v průběhu zimy na souše do vrchního nástavku nestáhlo.

Můj předpoklad, že včelstvo „dopované“ feromonem dvou matek, bude výkonnější a méně rojivější, se nepotvrdil.
Dvojmatečné včelstvo (jedna matka volná, druhá matka v izolační klícce) existovalo až do 25. dubna, kdy jsem záložní matku odebral. Byla plně životaschopná a nikterak nepoškozená. Přidal jsem ji do plemenáče, kde založila krásné plodové plochy.
Vzhledem k tomu, že dotyčná matka byla do klícky vložena 18. září 2010, bez poškození setrvala uvězněná více jak půl roku, což je do očí bijící protiargument vůči všem pochybám o vhodnosti dlouhodobé izolace matek.

Výsledek toho experimentu se může stát inspirací k zavádění materiálově velmi nenáročných metodik uchovávání záložních matek založených na skutečnosti, že lze po celé období klidu a začátek produkčního obodbí přechovávat záložní matky v izolačních klíckách přímo v produkčních včelstvech.
Alternativ lze vymyslet více. Kromě již uvedeného a vyzkoušeného spojování včelstev v zimě lze podobného stavu docílit např. i tak, že se na podzim (říjen) ze včelstva odebere matka a přidají se dvě cizí. V tomto případě by účelnější byla vyjídací klícka s dvojím přístupem (přes průchod s mateří mřížku a přes vypouštěcí průchod). V klícce se záložní matkou se pochpitelně vypouštěcí průchod natrvalo uzavře.

MV

Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk

Citace: ... navíc včelstvo bylo poměrně slabé ....

Příteli, mnohokrát jste opakoval, že chováte jen velmi silná včelstva. Jak jste přišel k poměrně slabému včelstvu?

Dlouhodobé klíckování matek bylo mnohokrát vyzkoušeno a zapoměl jste uvést negativa. V teplých lokalitách, kde je časný jarní rozvoj je výhodné, když matka ploduje celou zimu. O zimním úbytku včel se potom nedá hovořit.
V ovocných sadech je výhodnější (kvůli opylení, medný výnos je minimální) mít včelstva kde se plodovalo celou zimu. Dále pracnost.
Samozřejmě na plodování má vliv více věcí (typ úlu, zateplený/nezateplený, ...).

Nechápu. Napastovaný med už vždy zůstává tekutý, proto se to dělá.
Mechanickým pastováním se rozbijí krystalky medu a už neztuhnou.Taže jedině
znovu pořadně míchat.
Pavel

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 15, 2011 6:21 PM
Subject: [SPAM]pastování


Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk

Tekutý pastovaný med jsem tedy ještě neviděl, pokud tedy neni zrovna ohřátý na 30°C a víc...
Pro tazatele, tepelná komora to vyřeší, až povolí, tak pořádně promíchat a do sklenic s ním.

------------ Původní zpráva ------------
Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
Předmět: Re: [SPAM]pastování
Datum: 15.6.2011 18:33:34
----------------------------------------
Nechápu. Napastovaný med už vždy zůstává tekutý, proto se to dělá.
Mechanickým pastováním se rozbijí krystalky medu a už neztuhnou.Taže jedině
znovu pořadně míchat.
Pavel

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 15, 2011 6:21 PM
Subject: [SPAM]pastování


Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk

Mám dojem že varroamonitoringu se učasdtní jen velmi mala část včelařů.
A že dojít k nějakým objektivním poznáním není možné.

Dělá mi problém vlastní pčřihlášení, vstup a zadání.
Dalším problémerm je že včelaři jsou staří a nemají internet. Í já s ním stále bojuji a prohrávám.
J.B. )

kypřící prášek do pečiva --.... Jak ho užíváte Prosím
J.B.

děkuju zkusím,nechtěl jsem experimentovat.díky Majk

Samozřejmě na plodování má vliv více věcí (typ úlu, zateplený/nezateplený, ...).Pavel

A jednoznačne musia pri plodovaní matiek v zime musia byť p l u s o v é denné teploty. Ak tieto chýbajú, nemôžeme hovoriť o plodovaní včelstva v zime! Takéto sú zimy posledných 20 rokov, čo vždy nebýva.

Samozřejmě na plodování má vliv více věcí (typ úlu, zateplený/nezateplený, ...).Pavel

A jednoznačne musia pri plodovaní matiek v zime musia byť p l u s o v é denné teploty. Ak tieto chýbajú, nemôžeme hovoriť o plodovaní včelstva v zime! Takéto sú zimy posledných 20 rokov, čo vždy nebýva.

kypřící prášek do pečiva --.... Jak ho užíváte Prosím
J.B.

Ja ho neužívam, moja manželka ho dáva do pečeného múčnika a na mravce sa už kašlem, na včelnici mám aj bez toho dosť inej práce. Npr. PO 15- tich rokoch využívania peľových dien na odber obnôžkového peľu sú už tak poškodené včelami, že ich musím za chodu opravovať.

KaJi:Zkoušel někdo STŘES? Tedy SMyv bez usmrcení včel. Sklepání včel do pytle a uspání? Viz referát Ing. Titěry na VMS v Brně?
........
gp: Ten referát neznám, ale jak je u STŘESU řešena slídivost a loupež v podletí, kdy se detekuje nejvíc? Dále je známo, že včely se umí při anestezii poblinkat a udusit - jak to je řešeno? Dále tu je paměťové okno včely, která je tak dezorientovaná ..._gp_

Aspoň stručná zprávička:
http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/iii-setkani-vms-nedele-9-1-2011-brno-mendelova-zemedelska-a-lesnicka-universita-poslucharna-auditorium-maximum-/
J. Matl

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: pastov?n?
> Datum: 15.6.2011 18:22:21
> ----------------------------------------
> Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
> pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
> dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk
>
>
>

Nic složitého jenoduše jen otevřu a místa kde se vyskytují nebo si je nepřeji, jemně posypu. nic víc a nic míň

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Burgel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech
> Datum: 15.6.2011 20:31:34
> ----------------------------------------
> kypřící prášek do pečiva --.... Jak ho užíváte Prosím
> J.B.
>
>
>

Nikde jsem nepsal, že chovám JEN silná včelstva. Navíc vzhledem k půlení včelstev lze o velmi silných včelstev hovořit jen po část roku (od ledna do rozkvětu řepky).

Ve dvojmatečných včelstev je umožněno kladení, neboť jedna z matek je volná.

MV

Děkuji. Pro představu jak se to provádí, to stačí. _gp_
.........
Aspoň stručná zprávička:
http://dobrichovice-vcely.webnode.cz/news/iii-setkani-vms-nedele-9-1-2011-brno-mendelova-zemedelska-a-lesnicka-universita-poslucharna-auditorium-maximum-/
J. Matl

MÁM DOTAZ NA ZAHRADĚ SE NÁM VYSKYTLI V ČELI V BARVĚ JSOU ČERNÉ S ORANŽOVÍM ZADEČEK NEVÍM O JAKÝ DRUH SE JEDNÁ MÁME JE V ZEMI,MŮŽETE MI NĚKDO PORADIT JAK SE JE ODSTRANIT,MÁM ALERGIJI NA ŠTÍPNUTÍ V ČELOU. PROSÍM ODEPIŠTE NA TENTO MEJL.DĚKUJI SAMANTA

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins. matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins. matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky

Ing. Josef Janoušek (jos.janousek/=/seznam.cz)
604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Z?tka
Sent: Thursday, June 16, 2011 10:44 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Janouek - kontakt

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins.
matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky

Díky moc.
HZ

------------ Původní zpráva ------------
Od: Antonín Bojanovský <bojanovsky/=/seznam.cz>
Předmět: RE: Janouek - kontakt
Datum: 16.6.2011 10:56:56
----------------------------------------
Ing. Josef Janoušek (jos.janousek/=/seznam.cz)
604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza Z?tka
Sent: Thursday, June 16, 2011 10:44 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Janouek - kontakt

Můžete mi prosím napsat kontak na Janouška, nutně od něj potřebuju ins.
matku a nedaří se mi na něj najít mail ani telefon. Díky

Prodam třírámkový medomet s el.pohonem a regulací cena dohodou Děčín tel. 731766146

A jestlinemáš termokomoru, dej ho na půl dnedo auta a je to...RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: [SPAM]pastování
> Datum: 15.6.2011 19:23:33
> ----------------------------------------
> Tekutý pastovaný med jsem tedy ještě neviděl, pokud tedy neni zrovna ohřátý na
> 30°C a víc...
> Pro tazatele, tepelná komora to vyřeší, až povolí, tak pořádně promíchat a do
> sklenic s ním.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: [SPAM]pastování
> Datum: 15.6.2011 18:33:34
> ----------------------------------------
> Nechápu. Napastovaný med už vždy zůstává tekutý, proto se to dělá.
> Mechanickým pastováním se rozbijí krystalky medu a už neztuhnou.Taže jedině
> znovu pořadně míchat.
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, June 15, 2011 6:21 PM
> Subject: [SPAM]pastování
>
>
> Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
> pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
> dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk
>
>
>
>
>
>

Děkuji, zítra to zkusím.

Na tomto , na této konferenci se jen často ... kecá ...
Zdá se mi že takovéto jednoduché včelařské problémy, otázky a rady jako by nebyly důležité.
Dnes jsme dostali léčivo.... gabon a fumogaci.
Já jen točím a co je na podložkách nevím .
J.B.

Pokračuji v hodnocení
To že na téma mravenci se ozve jeden kontakt s práškem do pečiva ... za který já jsem vděčný... znamená že nikdo z vas nesleduje spady....
ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou důležitější.
Já sice mám medu dost ale genetický
a zdravotní stav mých včel je pro mne důležitější než ... buhty.
|J.B.

Toto téma tu je docela obsáhle už popsané.
Zkuste projít a probádat archiv než se do někoho pustíte.

Slova jsou "kypřící prášek"

(pro pana Jana Burgela)Jak nato:

Nejprve prohledávat zapomocí vyhledávacího pole co je zde napravo pod formulářem kde píšete. Na http://www.vcely.or.cz (to znamená bez lomítka a konference.pl ) máte výchozí stránku, tam jsou dole další dvě vyhledávací pole, jedno google pro tento web a druhé morfeus. Takže tu máte tři způsoby jak prohledat tento diskuzní web.

Jak dále ...

zadat heslo co hledám do toho vyhledávacího pole(kde - viz výše), zmačknout tlačítko vyhledat a ve výsledku procházet a znovu přes pole prohlížeče (přidržené ctrl+ přimačklé f) dohledávat ve výsledcích po kliku. Internet je jen samé vyhledávání a hledání. Tak než se pustíte např. do Antona tak zkuste sebe zhodnotit, jestli máte opravdu vše co je zde napsané dohledané. Vše dobré _gp_



......
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 16. 6. 2011
Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech (52754) (52757) (52767) (52774) (52784)

Pokračuji v hodnocení
To že na téma mravenci se ozve jeden kontakt s práškem do pečiva ... za který já jsem vděčný... znamená že nikdo z vas nesleduje spady....
ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou důležitější.
Já sice mám medu dost ale genetický
a zdravotní stav mých včel je pro mne důležitější než ... buhty.
|J.B.

K tomu prohledávání archívu:
je šíleně nepřehledný a hlavně je to staré. Jednou jsem tam něco hledal a již nikdy více. Tazatele zajímají nové myšlenky a ne staré, někdy již dávno překonané, a stále dokola opisované poučky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech
> Datum: 16.6.2011 22:41:23
> ----------------------------------------
> Toto téma tu je docela obsáhle už popsané.
> Zkuste projít a probádat archiv než se do někoho pustíte.
>
> Slova jsou "kypřící prášek"
>
> (pro pana Jana Burgela)Jak nato:
>
> Nejprve prohledávat zapomocí vyhledávacího pole co je zde napravo pod
> formulářem kde píšete. Na http://www.vcely.or.cz (to znamená bez lomítka a
> konference.pl ) máte výchozí stránku, tam jsou dole další dvě vyhledávací
> pole, jedno google pro tento web a druhé morfeus. Takže tu máte tři způsoby
> jak prohledat tento diskuzní web.
>
> Jak dále ...
>
> zadat heslo co hledám do toho vyhledávacího pole(kde - viz výše), zmačknout
> tlačítko vyhledat a ve výsledku procházet a znovu přes pole prohlížeče
> (přidržené ctrl+ přimačklé f) dohledávat ve výsledcích po kliku. Internet
> je jen samé vyhledávání a hledání. Tak než se pustíte např. do Antona tak
> zkuste sebe zhodnotit, jestli máte opravdu vše co je zde napsané dohledané.
> Vše dobré _gp_
>
>
>
> .....
> Jan Burgel (82.113.48.14) --- 16. 6. 2011
> Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech (52754) (52757) (52767) (52774)
> (52784)
>
> Pokračuji v hodnocení
> To že na téma mravenci se ozve jeden kontakt s práškem do pečiva ... za
> který já jsem vděčný... znamená že nikdo z vas nesleduje spady....
> ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou
> důležitější.
> Já sice mám medu dost ale genetický
> a zdravotní stav mých včel je pro mne důležitější než ... buhty.
> |J.B.
>
>
>

Palec na horu ;-)

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: [SPAM]pastování
> Datum: 16.6.2011 18:25:50
> ----------------------------------------
> A jestlinemáš termokomoru, dej ho na půl dnedo auta a je to...RAdek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: [SPAM]pastování
> > Datum: 15.6.2011 19:23:33
> > ----------------------------------------
> > Tekutý pastovaný med jsem tedy ještě neviděl, pokud tedy neni zrovna ohřátý
> na
> > 30°C a víc...
> > Pro tazatele, tepelná komora to vyřeší, až povolí, tak pořádně promíchat a
> do
> > sklenic s ním.
> >
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> > Předmět: Re: [SPAM]pastování
> > Datum: 15.6.2011 18:33:34
> > ----------------------------------------
> > Nechápu. Napastovaný med už vždy zůstává tekutý, proto se to dělá.
> > Mechanickým pastováním se rozbijí krystalky medu a už neztuhnou.Taže jedině
> > znovu pořadně míchat.
> > Pavel
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Wednesday, June 15, 2011 6:21 PM
> > Subject: [SPAM]pastování
> >
> >
> > Dobrý den,mám problém napastoval jsem med,ale bohužel jsem musel služebně
> > pryč a nestačil jsem ho stočit a zůstal mi ve 30 l.belíkách a nemůžu ho
> > dostat ven :-) Nemáte nějaký fígl jak ho znovu trochu povolit...díky Majk
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Nových myšlenek v oboru je jako šafránu, protože už hodně věcí existovalo a dochází se naně stále dokola. Třeba ten palec nahoru s medem v autě - Rozehřívání a dokonce i pastování v autě tu už také bylo.

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=7063

Kdo chce, si tu informaci stálé hodnoty najde._gp_



.........
(e-mailem) --- 17. 6. 2011
Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech versus archiv (52754) (52757) (52767) (52774) (52784) (52785) (52786)
K tomu prohledávání archívu:
je šíleně nepřehledný a hlavně je to staré. Jednou jsem tam něco hledal a již nikdy více. Tazatele zajímají nové myšlenky a ne staré, někdy již dávno překonané, a stále dokola opisované poučky.

Pepan

ANI pán TURČANI jsou mu mravenci lhostejní...a buchty jeho ženy jsou důležitější.

Pán Burgel bez urážky, ja som len reagoval na "problémy" s mravcami na našich včelniciach. Aj mňa v dávnejšej dobe mravce znervózňovali, až som dospel do stavu, keď sú mi mravce ukradnuté, včelám neubližujú ani neškodia. Aj mne sa stalo, že mi rozhrýzli uteplivku v stenách úľov, no nič sa nestralo a nakoniec ich už dávno neutepľujem (v tom už máme jasno).

Mravce samozrejme sú pri stanovení priemerného spadu a tým na silu zamorenia včelstiev majú vplyv na ich správne určenie, o tom nepochybujem. Bol som asi pred 17 rokmi prvý, ktorý na túto možnosť upozornil a pokusom i zdokumentoval o čom som písal v časopise Včelár. Nakoniec to celá včelárska verejnosť prevzala a praktizuje ju v bežnej praxi.
Odvtedy už ubehlo mnoho vody v našom potoku a prestal som sa tým zaoberať, pretože pri včelách je aj iná práca a potrebnejšia. Už 11 rokov nemám problém s premnožením klieštika vo včelách, spôsob ochrany včelstioev mám jednoduchý a zatiaľ účinný.
Len preto som zvolil trochu nadsádzky na používanie kypriaceho prášku v boji proti prítomnosti mravcov hlavne v časti povalovej kde sú uteplivky a v stenách uteplených úľov. Jednoducho mravce sú súčasťou prírody a terba ich nechať si žijú svoj život. Anton

Viděl jsem stojan pod úly, kde svislé stojiny, trubky menšího průměry se silnou stěnou , byly obvařeny plechem kolem dokola tak, že vznikl kalíšek, do kterého bylo možné jako zábranu proti mravencům nalít vodu nebo olej.
Dodatečně by mohlo něco podobného jít třeba přiletovat cínem asi s mějakým silným propanbutanovým hořákem. Nebo kalíšek udělat ze dvou dílů a na noze ho spojit a přilepit třeba neutrálním silikonem či jiným vhodným tmelem, asfaltem...
Zábrana se taky dá levně udělat z plechovek. Vezmou se 4 kulaté ploché plechovky od rybiček, ty mají průměr tuším 10 cm, z oloupané větve silné 6 - 8 cm se uřežou 4 kolečka vysoká asi 4 cm. Plechovky se položí na stojan tak, aby pasovaly na rohy dna úlu, do nich se vystředí kolečka z té větve, na dřevo se dá jako zábrana proti vzlínající vlhkosti třeba kolečko vystřižené z tetrapacku a na ně se položí dno úlu. Nebo se položí nějaká oddělovací deska a teprve na ni úl, ono ty kolečka, pokud nejsou úplně přesná, jsou vratká. Dřevěná kolečka se v plechovkách vystředí, aby se nedotýkaly kraje a do plechovek se naleje voda. A zábrana proti mravencům je hotová.
Jinak podobný výrobek jako ochranu proti proniknutí mravencům kdosi zkonstruoval a dokonce ho prodává, je to "bazmek" kus nějak za stovku a podle fotky zřejmě docela masívní a těžký.

Jen pro příklad:
http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Zabrany-a-ochrana-proti-mravencum?highlight=z%C3%A1brany+proti+mravenc%C5%AFm
... a pak listovat ...

nebo: http://www.nastavky.cz/?formistop,49

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=200:mravenci-otazka-ii&catid=35:vms&Itemid=57

Hodně štěstí!
J. Matl

Tu zábranu, o které píšete mají zde: http://nastavky.cz/?formistop,49 a jmenuje se fomistop. Pokud vím je patentovaný.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech versus archiv
> Datum: 17.6.2011 08:48:02
> ----------------------------------------
> Viděl jsem stojan pod úly, kde svislé stojiny, trubky menšího průměry se
> silnou stěnou , byly obvařeny plechem kolem dokola tak, že vznikl kalíšek,
> do kterého bylo možné jako zábranu proti mravencům nalít vodu nebo olej.
> Dodatečně by mohlo něco podobného jít třeba přiletovat cínem asi s mějakým
> silným propanbutanovým hořákem. Nebo kalíšek udělat ze dvou dílů a na noze
> ho spojit a přilepit třeba neutrálním silikonem či jiným vhodným tmelem,
> asfaltem...
> Zábrana se taky dá levně udělat z plechovek. Vezmou se 4 kulaté ploché
> plechovky od rybiček, ty mají průměr tuším 10 cm, z oloupané větve silné 6
> - 8 cm se uřežou 4 kolečka vysoká asi 4 cm. Plechovky se položí na stojan
> tak, aby pasovaly na rohy dna úlu, do nich se vystředí kolečka z té větve,
> na dřevo se dá jako zábrana proti vzlínající vlhkosti třeba kolečko
> vystřižené z tetrapacku a na ně se položí dno úlu. Nebo se položí nějaká
> oddělovací deska a teprve na ni úl, ono ty kolečka, pokud nejsou úplně
> přesná, jsou vratká. Dřevěná kolečka se v plechovkách vystředí, aby se
> nedotýkaly kraje a do plechovek se naleje voda. A zábrana proti mravencům
> je hotová.
> Jinak podobný výrobek jako ochranu proti proniknutí mravencům kdosi
> zkonstruoval a dokonce ho prodává, je to "bazmek" kus nějak za stovku a
> podle fotky zřejmě docela masívní a těžký.
>
>
>

Nemá někdo oplozené ušlechtilé matky (3) na prodej ?

Kolikrát za sezónu duben-červen a kolik rámků se zavíčkovaným plodem mám odebrat včelstvu, abych potlačil rojovku. Zimuji na 3 nástavcích 39x24 po 10 rámcích. Mám vyzkoušeno, že tyto silná včelstva mně dají nejlepší brzkou jarní snůšku, které si cením nejvíce. V doletu nemám žádná pole jen ovocné sady, louky a les. Letos jsem odebrat 3x po 2 plně zavíčkovaných rámcích. I tak honím roje. V sezóně mám včelstva na 4 nástavcích a každé včelstvo vystaví minimálně 1 nástavek mezistěn.

Ahoj,
pár poznámek:
neboj se přidat 5nástavek, tudíž vystaví více než 2 nástavky - po odebraném plodu taky dáváš mezistěny.
musíš vyměnit matky za nerojivé, rojivky se budou rojit, i když bude úl poloprázdný.
pokud jde o množství plodu, nebál bych se odebrat celkem i 10-12 rámků tak jak to děláš na třikrát.
Poslední rada - odchovávej svoje matky brzy a hned po oplození vyměň staré za nové.
Hlavně ale matky a včas rozšířit.
Mně se včely nerojí, nemám akát, ale 35kg průměr květového medu už je letos doma..... už jsem odchoval přes 100% matek k počtu kmenových včelstev.... Pak je z čeho vybírat.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenda <Zdenda3/=/seznam.cz>
> Předmět: odd?lky
> Datum: 17.6.2011 11:09:08
> ----------------------------------------
> Kolikrát za sezónu duben-červen a kolik rámků se zavíčkovaným plodem mám
> odebrat včelstvu, abych potlačil rojovku. Zimuji na 3 nástavcích 39x24 po
> 10 rámcích. Mám vyzkoušeno, že tyto silná včelstva mně dají nejlepší brzkou
> jarní snůšku, které si cením nejvíce. V doletu nemám žádná pole jen ovocné
> sady, louky a les. Letos jsem odebrat 3x po 2 plně zavíčkovaných rámcích. I
> tak honím roje. V sezóně mám včelstva na 4 nástavcích a každé včelstvo
> vystaví minimálně 1 nástavek mezistěn.
>
>
>

Jde o čmeláky a není důvod se jich bát. Jsou mnohem mírnější než včely.

Mám úly na paletách s nohama a po různých pokusech, se mi osvědčilo natírat nohy vazelínou, asi 10 cm pruh po obvodu.

"Jde o čmeláky a není důvod se jich bát. Jsou mnohem mírnější než včely."

Útočí,jen když brání hnízdo. Takže nešťourat do hnízda nebo půl metru, metr kolem hnízda nekopat do země. Posekat trávu nad nimi normální kosou jde obvykle bez problémů, než se rozzuří, je posekáno. Sekačkou nevím. Pokud útočí, létají skoro stejně pomalu jako normálně, takže na rozdíl od vos a včel se dá i od hnizda s rozzuřenými čmeláky docela snadno zmizet bez bodance. Žihadlo mají hladké, na rozdíl od včel, takže ho nenechávají v ráně a dokáží bodnout i vícekrát.
Potom, jako každý hmyz s žihadlem, bodnou , když se samotný čmelák cítí ohrožen, třeba když se při sbírání pylu a sladiny na květech přímáčknou nebo přišlápnou. To ale může být čmelák z hnízda na zahradě stejně tak jako z hnízda 50 - 100 metrů daleko někde za plotem.

Pán Turčáni, já také nemám s mravenci problémy ve včelách a ve včelíně
Ale

Existují varroa dna
varroa monitoring
a šetrné to nejmenší zatížení včel chemikáliemi, gabon, Taktik atd.

Jestliže mravenci sbírají roztoče a to sbírají jsou tyto tři faktory na nic a musíme léčit plošně, silně, stále a

HLAVNE NASLEPO

To je důvod proč se o mravence zajímám ,podle mne zatím nebylo o mravencích ve včelách moc publikováno.
Když jsem s jednoho mravencologa ptal zda jsou mravenci v úlech aktivní i v noci dostal jsem rozpačitou odpověd.
Nevím kolik druhů mravencu žije na našem uzemí ale odhadl bych to na 100 až 400 a kolik jich sbírá roztoče už nevím vůbec.
Vyskytují se u mne nejméně 4 druhy mravenců. Formica mravenec dřevokaz ten je ve včelíně a kolem a do úlu neleze a roztoče nesbírá.
J.B.

>>>>
Jestliže mravenci sbírají roztoče a to sbírají jsou tyto tři faktory na nic
a musíme léčit plošně, silně, stále a hlavně naslepo<<<<
napsal Jan Bulgrer

Osobně si myslím, že počítat roztoče s matematickou přesností nemá žádné opodstatnění. Vždyť spady po snůšce se v jednotlivých včelstvech na jednom stanovišti liší až o stovky kusů. pro praktické včelaření mě bude nejspíš při pohledu na podložku stačit tříbodová stupnice s počty (dobré, měl bych s tí něco udělat a katastrofa) pokud se léčí tak stanoviště je nutné dělat celé. a pak je jedno jestli je na podložce 5 nebo 500 rostočů a už vůbec nezáleží na tom ,že mravenci něco spapali.

Něco podobného dělali zahrádkáři a řídila to zemědělská správa dělal se monitoring škůdců a chorob a s rozhlase se uváděla pravidelně prognóza škůdců a doporučené ošetření. Účelem mělo být omezení chemických ošetřen v JZDí. Výsledek byl naprosto opačný, stoupla spotřeba chemikálií u zahrádkářů až k nesmyslným dávkám.

mate niekto skusenost s zimnym krmenim vciel apiinvertom a da sa skladovat i viac ako 12 mesiacov nepodlieha znehodnoteniu ? dakujem Stano

Pane Burgel. Píšete o monitoringu. Co oněm víte? Moje představa je taková, že monitoring je složen z jednotlivých detekcí roztoče VD a to na časové ose. Detekce roztoče je tedy základním prvkem. Můžeme volit mezi řádkou detekčních způsobů jak provádět monitoring spadu VD. Takže se nejprve když tu budete psát něco o mravencích, rozečtěte o monitoringu. Pokud chcete monitorovat s vyšší přesností, co Vám prosímVás brání si na stanovišti vybrat jen pár úlů, unich udělat protimravenčí zábranu a monitorovat. Vidím, že jste nadějný včelař, ale s rychlejšími prsty než je zhodnocená myšlenka. Vše dobré_gp_
........
Jan Burgel (82.113.48.14) --- 18. 6. 2011
Re: z?brany proti mravenc?m v ?lech (52754) (52757) (52767) (52774) (52784) (52785) (52790)

Pán Turčáni, já také nemám s mravenci problémy ve včelách a ve včelíně
Ale

Existují varroa dna
varroa monitoring
a šetrné to nejmenší zatížení včel chemikáliemi, gabon, Taktik atd.

Jestliže mravenci sbírají roztoče a to sbírají jsou tyto tři faktory na nic a musíme léčit plošně, silně, stále a

HLAVNE NASLEPO

lze použít randap i v okolí vodní plochy třeba na trávu na vodní hladině a jestli to nebude vadit rybám nebo jiným živočichům dekuji za odpověd.

odkud jsi? Příští týden nějaké budou. Vašek

vadi všemu obycejnej randap,musel bys koupit ekorandap stim se to da nevadi vode rybam atd ale je o dost dražší.jinak snim mam skušenost na potokach stim eko.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

Velmi silně to připomíná hiterii z nedávné doby o globálním oteplování. Že by opět nějaká sranda studentská práce??
JK

Oprvuji: "připomíná histerii"...

"Velmi silně to připomíná hiterii z nedávné doby o globálním oteplování. Že by opět nějaká sranda studentská práce?? "

No, pravda bude asi někde mezi. Vyhynutím včel asi lidstvo nevyhyne hladem, jak tvrdí někteří včelařští alarmisté, na druhé straně v nějaké mnohahektarové monokultuře vyjednocené a zbavené hmyzu zemědělskou chemií alternativní opylovači asi moc nalétávat nebudou. Největší vliv asi bude mít to, že jak tady před pár měsíci někdo napsal v diskuzi o tuším řepce, spousta kvetoucích plodin se dneska šlechtí tak, aby opylení hmyzem nepotřebovala nebo jen málo.
Taky mám pochybnosti o tom, že jestli v nějaké krajině zničeho nic začnou na něco ubývat včely a nebude to zrovna tím, že včelařů ubývá, tak v takové krajině asi nebude ekologie příliš v pořádku a proto alternativních opylovačů tam taky moc žít nebude.

Zajímavý článek, ale článkům od Britů moc nevěřím. Zaprvé stále se počítají včelstva, byť je včelstev mnohem méně, tak dnes máme v úlech i několikrát více včel než naši předkové. Druhak se tam ohánějí luštěninami a olejninami, které jsou ale dnes modifikované na to, aby je hmyz vůbec opylit nemusel, před 20-ti lety tyhle plodiny nebyly. Že bez včel není úroda, nebo je jen minimální je krsáně viděť i na našich obcích. Stačí když ve vesnici není včelař a prakticky neví co je to úroda, ovocné stormy sice krásně odkvetou, ale plodů, že by je člověk na prstech spočítal... Opravdu mne tento článek nepřesvědčil o ničem, jen nevčelaře utvrzuje v tom, že včelařů není potřeba. Já jsem ještě mlaďoch (ještě ani zdaleka ne tři desetiletí na světě), ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let... Předpokládám, že s posouváním důchodu, se tato hranice také posune, jenže ve vyšším věku už jich zase kvůli fyzičce moc začínat nebude.

------------ Původní zpráva ------------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Předmět: Zaj?mav? ?l?nek
Datum: 19.6.2011 12:03:31
----------------------------------------
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747

1) Také je dobré vědět ,že na euroasijském a africkém kontinentu je velké množství rostlin závislých na včelách To se však netýká austrálie a obou amerických kontinentů tam jsou tyto rostliny zavlečeny, včetně včel. Dále, produkční rostliny kde je opylení nežádoucí, jsou však obvykle šlechtenci F1 a produkce osiva opětovně u nich bez opylení nejde realizovat, a jejich osivo je také drahé.
2) Je dobře vědět, že jsou již oblasti kde po vymizení včely jako hlavního opylovače začalo po nějaké době docházet ke změně rostlinné skladby a to pak mělo zase vliv na postupné mizení ostatních opylovačů.
3) V neposlední řadě hlavní zemědělské plodiny kvetou duben - květen. Na svatého Jiří však vylézají hadi a štíři. To pak teprve začíná rozmnožovací cyklus ostatních opylovačů který dosahuje vrcholu až v době sklizní. To jsou však již těmto hlavním plodinám plodinám málo platní.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Zátka <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 19.6.2011 17:11:26
> ----------------------------------------
> Zajímavý článek, ale článkům od Britů moc nevěřím. Zaprvé stále se počítají
> včelstva, byť je včelstev mnohem méně, tak dnes máme v úlech i několikrát více
> včel než naši předkové. Druhak se tam ohánějí luštěninami a olejninami, které
> jsou ale dnes modifikované na to, aby je hmyz vůbec opylit nemusel, před 20-ti
> lety tyhle plodiny nebyly. Že bez včel není úroda, nebo je jen minimální je
> krsáně viděť i na našich obcích. Stačí když ve vesnici není včelař a prakticky
> neví co je to úroda, ovocné stormy sice krásně odkvetou, ale plodů, že by je
> člověk na prstech spočítal... Opravdu mne tento článek nepřesvědčil o ničem, jen
> nevčelaře utvrzuje v tom, že včelařů není potřeba. Já jsem ještě mlaďoch (ještě
> ani zdaleka ne tři desetiletí na světě), ale nevím nevím, kde budem za dalších
> 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk
> včelaře 60let... Předpokládám, že s posouváním důchodu, se tato hranice také
> posune, jenže ve vyšším věku už jich zase kvůli fyzičce moc začínat nebude.
>
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zaj?mav? ?l?nek
> Datum: 19.6.2011 12:03:31
> ----------------------------------------
> http://www.osel.cz/index.php?clanek=5747
>
>
>
>
>

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Vďaka kolegovi Poláškovi máme o čomm písať, keď túto tému opustíme, bude všetko tak ako na počiatku, nič nevyriešime.
Predsa len niekoľko viet, že ja sa toho konca včiel nedožijem a ani oveľa mladšie generácie včelárov.
Neviem prečo si myslíme, že rastliny opeľujú len včely medonosné, tých opeľovačom hje oveľa viac vrátane tých všetkých z rodu včiel (a tých je tisíce druhov), ale i ostatný rovnokrídly hmyz (muchy, osy, motýle chrobáky a ďalšie) a k tomu i niektorých druhov vtákov (kolibríky) a lietajúcich cicavcou-savcov (kalone).

Väčšina pripomienok smeruje k včele medonosnej, ale tá v minulosti kým si zobral pod kuratelu človek nežila ani zďaleka v takom množstve, stalo sa to len vďaka človekovi, ktorí ich svojím spôsobom exploatuje do nebývalých rozmerov. Potom sa dá vydedukovať, že včely sú viac menej príčinou, že ostatné druhy hynú pre nedostatok potravy práve bielkovinovej, lebo včela na zemi je vlastne premnožená. Myslím si, že príroda si ešte stále poradí ako opeliť hmyzomylné rastliny. Preto spávajme pokojne a v pote tváre ošetrujme svoje včely.

Poukazovať neprítomnosťou včiel na neopelení ovocných stromov v našich dedinách je neopodstatnené, lebo aby strom dával úroda treba aj niečo iné, ako len opelenie. Priamo na včelnici, kde je minimum iných ovocných stromov, mám dve skoro dospelé mirabelky. Aj tohoto roku mirabelky zakvitli moja manželka hovorí, že taký strom je krásny ako mladá nevesta v bielom), včely sa pretekali v návšteve kvetov, ja som sa radoval, že sa konečne odtrhnem z týchto plodov. Stromy odkvitli, malé plody sa ukázali, ale postupne začali žltnúť a opadávať, teraz som nenašiel na ich konároch ani jeden plod. Mám nadávať na moje včely? A takto to môže byť i na dedinách, že strom okrem včiel chybuje niečo oveľa viac ako včely.

Vyjadřovat se a hodnotit varroa monitoring systém je velmi obtížné, přes to na něj nějaký názor mám.

V každém případě jej uzávám jako positivní záležitost.

Ale mám i velice kritický pohled na něj.

první můj názor je že z 50 000 včelařů se jej účřasní jen velmi málo včelařů, 500 to jest 0,1% včelařů.
Další mojí otázkou je kolik procent včelařů z těchto 0,1% zúčastněných se zabývá o ochranu spadů proti mravencům a tak následně jak jsou tyto jednotlivé a následně společné spady přesné?.
Loni jsem mel nizké a nulové přirození denní spady v červenci a v srpnu abych pak při prvních fumigacích již tak nízké spady neměl, měl jsem průměrný spad po 1. fumigaci 300 roztočů ( to jsem fumigací zvladl tak že zimní měli zbylo jen několik kusu na 25 včelstev.)

Letos to začíná stejně
kontroloval jsem část spadu 5x s práškem do pečiva a 5x bez prášku do pečiva.
v deseti spadech jsem nalezl 2 mravence a žádné roztoče
( podle mne to nic neznamená je brzy teprve polovina června. )

Jinak perspektivní nejsem protože jsem starý dědek.

Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

ale nevím nevím, kde budem za dalších 20, 30 či 40 let, až dnešní generace včelařů dovčelaří... Už teď je průměrný věk včelaře 60let...
--------------

no, kdo bude včelařit? Další včelaři, včelařina je přeci pěkná. :-) Tyhle stesky jsou staré kam včelařské letopisy sahají.

Zatím je spíše problém kam dát včely, pokud je někde dobrá pastva.
A kam se podívám, tak samý nový profík, každý by chtěl rozšiřovat.


A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel

A zaájem o včelaření je takové, že například všechny Letní školy PSNV jsou
vyprodané, NASA je jak výběrová škola a do Blatné je taky narváno.

Nějak jsme si nevšiml, že by nebyl o včelaření mezi mladými zájem.

Takže tento problém je možné taky zařadit k psudoproblémům.

Karel
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já to vidím z toho pohledu, že jsem na schůzích snad jediný, komu je méně než +- 40 let :-) a členů nějak nepřibývá, řekl bych, že spíše naopak...

Je to taková matka, která je oplodněna uměle (při narkotizace se do ní vloží sperma od známého trubce), nikoli přirozeně, tedy ze snubního letu. Její výhod tkví v tom, že u potomstva je znám původ jak matky, tak otce. Má i své nevýhody a včely jí zrovna v oblibě nemají, ale výhoda známého původu potomstva to vše převyšuje. Její potomstvo jsou takzvané F1 matky, tedy samozřejmě krom dělnic a trubců, ale ty nás až tak v jejím případě nezajímají.

------------ Původní zpráva ------------
Od: roman masare <romaxm/=/seznam.cz>
Předmět: inseminovana matka
Datum: 19.6.2011 20:47:20
----------------------------------------
Dobrý den prosím o vysvětlení pojmu inseminovaná matka.
děkuji.

Inseminované matky bývají považovány za něco extra a jejím dcerám jsou přisuzovány jen skvělé vlastnosti, zvl. výnosy medu. Můj názor na ně je ten, že je to mnoho povyku pro nic. Každý rok nebo dva koupím nějakou od známého chovatele, odchovám dcery a dám do produkčních včelstev.Pak porovnávám. Ani v jednom případě tyto dcery užitkovostí moje včelstva nepřekonala. /zatím/. Nechci psát o chovatelích, kteří nic nepředvedli, protože usuzovat z vlastností 1 IM není až tak spravedlivé. Jediní kdo měli přibližně stejnou užitkovost byli př. Strádal a jihočeský Sedláček. Jinak Nic moc. To mě také navždy vyléčilo z touhy vlastnit inseminační přístroj. Jako daleko důležitější považuji drsný výběr při kterém se včelám nic neodpustí nic se jim nepodstrkuje, nic se jim nepřidává a když se ukáže něco výborného, hned si od toho odchovat několik dcer a hned s nimi do produkčních včelstev. Tohle ale může provádět pouze velký či větší včelař. Malí prostě musí kupovat a věřit. Jen pro zajímavost základ mého chovu je od př Lněničky, který už není mezi námi a já se ho budu snažit udržet pokud to jen půjde! Zdraví R. Stonjek