Archiv Včelařské konference

Pro dřevěné nadstavky.
Zevnitř - nejlépe asi voskem rozpuštěným v acetonu nebo jiném ředidle, nebo
roztaveným voskem třeba horkým vzduchem - určitě budeš chtít propolis
používat, takže barvy a laky ne.
Zvenku - Klasika - napustit fermeží a na to jakýkoliv vrchní venkovní email,
nebo novější napustit základním lazurovacím lakem a na to prakticky taky
jakýkoliv vrchní email do venkovního prostředí nebo vrchní lazurovací lak.
Lazury vybrat spíše ty bez chemických látek na ochranu dřeva.
Z lazurovacích laků to může být třeba řada Luxolů, kterou vyrábí Opava
Komárov, z vodouředitelných emailů třeba řada Balakryl vyráběná tamtéž, z
rozpouštědlových syntetický email s označením S2013, ten teď vyrábí u nás
několik výrobců.
Co se týká ceny, výrazné odstíny u emailů jsou až o 20 % dražší než málo
výrazné, přitom vlastnosti až na odstín jsou stejné. Stejně tak ceny za 1 kg
barvy v malé plechovce v drogerii a za 1 kg stejné barvy třeba v pětikilovém
balení v obchodě specializovaném na barvy se taky dost liší, vyplatí se tedy
při větší spotřebě vybírat obchod, zkusit nabídku na internetu atd.
Je dobré taky vybrat ty barvy, které mají na plechovce uvedeno, že
neobsahují těžké kovy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jaromír" <cjaromir/=/razdva.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 7:36 PM
Subject: vnitřní nátěr úlu


> Blíží se jaro a já stojím u problému čím natřít nové
> nástavky jak z venku tak zevnitř ,
> Poradte určitě nejsem sám děkuji

:>včelaření není vhodný kočovný vůz. Nejvhodnější jsou v
:>terénu volně rozestavěna včelstva v nástavkových úlech.
:>
Taky to má svoje mouchy. Úly trpí, podmáčený terén a vichřice jako včera otestuje stabilitu úlu, vandalové mají lehčí práci, zasypání česna sněhem atd. Každý touží po tom, co nemá. Já sním o voze, kde bych si mohl v klidu pohrát se včelami, lehnout si na plodující úly a vyhřát si záda.

Kolomý ale od jisté doby preferuje volně stojící včelstva v terénu s česny do všech stran. Jsou přitom minimální ztráty oplodněných matek při návratu na rozdíl od souvislé řady úlů.
Eman

Chci si udělat elektrický pohon k medometu a zajímalo by mě kolik má mít koš maximálně otáček.

A co tak vcelarit cez internet. Len naucit vcely surfovat.

Naozaj sa mi a nie len mne paci ako si niekto dokaze svoj nazor povysit na
neomylnu a jedinu pravdu. Kto nechce kocovat nech nekocuje. Ja som tiez
minuly rok kupil voz na 32 rodin za 20 tis.a nekupoval som ho koli rekreacii
ako chatu ale ako pristresok pre ule a mna a ked ma niekto nastartuje tak
zapnem traktor a odidem inde. Vcelin na pevnom mieste ma urcite svoje vyhody
ale porovnajte to aj s nevyhodami a stavba nie je lacnejsia ako kocovny voz.




Pista





V 21 století se prostě musí kočovat
> jinak!!!!

Dne so 7. únor 2004 16:46 Radim Poláek napsal(a):

> než je medný výnos). Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že
> podle nových předpisů musí mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když
> nemá SPZ. Jak to udělat, nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi
> nebude to pravé. ( Tady musím napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento
> problém nakonec nevyřešil, nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný
> vůz tu prohlídku mít nebude a způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna
> bude na včelaři vymáhat škodu.

Dobry den,

Alespon, co je mi znamo, zemedelska technika (tedy i koc. vuz) technickou mit
nemusi, musi ovsem byt tazen traktorem (aspon co jsem se ptal na pojistovne ,
vsechno co pripojite k traktoru je v tu chvily jeho soucasti - pluh,secka
...), ne treba nakladakem (pokud je bez ty SPZ). Je ovsem, dle platneho
zakona mit povoleni poverene obce , tedy ze chcete jet v sobotu z mista x do
y - a to plati misto tech. prukazu (ne na silnicich 1. tridy).Povoleni je po
dohode, bud pravidelne, nebo jednorazove ( info . jeste jsem nemel duvod
zkouset).
Osobne s kocovanim vlastni zkusenosti nemam, ale domnivam se, ze asi bude
vyhodnejsi ta moznost s osobnim autem, nebo, jak jsem cetl tusim v odb.
prekladech, je vcelar, ktery vcelari s kamionem, ma tam vysokozdvizny vozik a
s tim kocuje (v USA).Ale to by asi u nas bylo problematicke ( nejen rozlohou
osetych ploch, ale jak jsem cet ve vcelarstvi, co delali nekteri vcelari jako
reakci na jeden koc. vuz).

Honza

Jan Cervenka napsal(a):
> Dne so 7. únor 2004 16:46 Radim Poláek napsal(a):
>
>
>>než je medný výnos). Před 2 - 3 lety proběhla ve Včelařství zpráva, že
>>podle nových předpisů musí mít i kočovný vůz technickou prohlídku, i když
>>nemá SPZ. Jak to udělat, nevím, dovézt vůz se včelami ve dne na STK asi
>>nebude to pravé. ( Tady musím napsat, že si nejsem jistý, jestli se tento
>>problém nakonec nevyřešil, nesledoval jsem to tolik ). Ale pokud kočovný
>>vůz tu prohlídku mít nebude a způsobí nehodu, může se stát, že pojišťovna
ne muze, BUDE.

>>bude na včelaři vymáhat škodu.
>
>
> Dobry den,
>
> Alespon, co je mi znamo, zemedelska technika (tedy i koc. vuz) technickou mit
> nemusi, musi ovsem byt tazen traktorem (aspon co jsem se ptal na pojistovne ,
> vsechno co pripojite k traktoru je v tu chvily jeho soucasti - pluh,secka
Dovolim si nesouhlasit, pokud jde o kocovny vuz v klasicke podobe, jde
o pripojne vozidlo - prives a to na TK musi. S pojistenim je to spravne,
lse pojistit jen na sezonu, dva az tri mesice. To plati i kdyz pojedes
ze sveho pozemku na svuj pozemek a jen kolmo prejedes komunikaci a
zpusobis skodu. Co je pozemni komunikace a kde vsude musi byt TK a tim
padem pojistka je v zakone.

Zdravi PP.


> ...), ne treba nakladakem (pokud je bez ty SPZ). Je ovsem, dle platneho
> zakona mit povoleni poverene obce , tedy ze chcete jet v sobotu z mista x do
> y - a to plati misto tech. prukazu (ne na silnicich 1. tridy).Povoleni je po
> dohode, bud pravidelne, nebo jednorazove ( info . jeste jsem nemel duvod
> zkouset).
> Osobne s kocovanim vlastni zkusenosti nemam, ale domnivam se, ze asi bude
> vyhodnejsi ta moznost s osobnim autem, nebo, jak jsem cetl tusim v odb.
> prekladech, je vcelar, ktery vcelari s kamionem, ma tam vysokozdvizny vozik a
> s tim kocuje (v USA).Ale to by asi u nas bylo problematicke ( nejen rozlohou
> osetych ploch, ale jak jsem cet ve vcelarstvi, co delali nekteri vcelari jako
> reakci na jeden koc. vuz).
>
> Honza
>
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Přátelé,
Mgr. Protivínský - šéfredaktor časopisu Moderní včelař právě mluví v Českém rozhlase Brno. (Pondělí 9.2.2004 v 10:40)

Petr.

Asi to tu v CB nenaladím!!! :-)

       Marek M.

P.S.: Ale je to super!!!

-----Original Message-----
From: Petr Sadovský [mailto:sadovsky/=/email.cz]
Sent: Monday, February 09, 2004 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Moderní včelař - Mgr. Protivínský v čs. rozhlase


Přátelé,
Mgr. Protivínský - šéfredaktor časopisu Moderní včelař právě mluví v Českém
rozhlase Brno. (Pondělí 9.2.2004 v 10:40)

Petr.
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

jejich používání je výborné, ale potřebuje to určitou konstrukci rámku atd..... používáme elektrický nůž již delší čas, ale na vše (zvlněné dílo, atd....)

lze jej dovést - jeden navíc je skladem za 5000,- Kč.

náš je ke shlédnutí u nás na farmě.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: ČSV - Odborné oddělení
To: 'Vcelarska konference'
Sent: Friday, February 06, 2004 8:31 AM
Subject: RE: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička


Vyráběla se tak před třiceti lety a stála tehdy závratných 200 Kčs. Měl
jsem ji, ale nebyly s ní příliš dobré zkušenosti. Spíš než jako vidlička
to vypadalo jako ocelový klín s držátkem. Víčka se seřízla docela dobře,
ale na odvíčkované ploše se udělal tenký potah rozpuštěného a ztvrdlého
vosku. Navíc kvalita odpovídala československému průmyslu tehdejší doby
a vydržela tak polovinu sezóny, pak se spálilo topné tělísko a bylo po
zábavě.

Vyráběl to nějaký tehdejší OPS (pro mladší generaci okresní podnik
služeb).

Spíš se používají eletricky vyhřívané hoblíky, případně nože, ale není
mi známo, že by je někdo tady oficiálně prodával.

S pozdravem

Lněčka

> -----Original Message-----
> From: Michal Pol [mailto:pol.michal/=/tiscali.cz]
> Sent: Thursday, February 05, 2004 8:32 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Vyhřívaná odvíčkovací vidlička
>
>
> - existuje něco takového? Pokud ano, osvědčila se?
>
> Michal
>

Dobrý den,

na jaře se chystám začít včelařit. Věnoval by někdo nebo levně prodal nějaká včelstva.
Místo : Doloplazy u Olomouce

Zdravím Pavel


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

Dne 31.1.04 jsem prováděl odběr vzorků měli a zaujala mě 2 včelstva.V letní době jsem z řady úlů stojanů přitisknutých těsně k sobě,vytáhl jeden úl na úpravu.Úly mám dřevěné z 3cm prken zdvojených,tedy 6cm síla.Mezi dvěma úly tvoří 6cm dvě stěny úlu vedle sebe.Aby prostřední včelstva neměla z jedné strany jen 3cm,přiložil jsem na stěny ještě 6cm polystiren a rozepřel prkýnky.Už od podzimu seděly v těchto úlech včely u okénka a to při stěně kde byl polystiren.Podle měli je patrné,že včely v obou případech sedí po celé hloubce úlu,9 uliček,podle těchto zateplených stěn,zatímco v ostatních úlech sedí uprostřed.Proč to asi dělají? Šíře rámků 35cm.Nemám žádné síťové dno,ani očka. Jediná díra do úlu je mezi dvěma patry se včelami 1,5*12cm.Jedno patro dole je prázdné jako podmet.Asi budu muset opravdu začít rozlišovat úly na nezateplené,částečně zateplené a pořádně zateplené.Hlavně to bude chtít ještě nějaký pokus.Opjetovně byl na jedné podložce solidní trubec.

Přeji dobré vyzimování. Banýr.

max 400 - 450 ot./min.

Matej




Libor
<beagle/=/sezna An: Vèelaøský mailing list
m.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
09.02.2004 Thema:
08:57
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Chci si udělat elektrický pohon k medometu a zajímalo by mě kolik má mít
koš maximálně otáček.

prevoz vcelstiev v kocovnych vozoch je stale narocnejsi a drahsi. Zatial
vsak az na par lastoviciek iny lepsi sposob nemame.
Vcelarenie na stabilnom stanovisti ma urcite svoje vyhody, ale ak je
napriklad porast repky vzdialeny 6-7 km je to k jedu a bez kocovneho voza
zbytocne stratena znaska. Aj ule v kocovnom voze maju dvakrat tak dlhu
zivotnost ako ule na stojanoch vystavene poveternostnym vplyvom.
Kocovat so vcelstvami tak ze ich budete nakladat na nejaky prives, alebo
auto, je vcelku zaujimava drina / ul so vcelstvom ma tak 40 - 60 kg /, na
ktoru nema kazdy vcelar zdatneho pomocnika.

Rentabilne kocovanie je podal mna do 40 km od trvaleho stanovista a na to
staci maringotka tahana traktorom.
Svoju prvu maringotku som postavil v roku 1993, zatial poslednu v roku
2001.
Bududcnost vidim v kocovnych vcelinoch bez vlastneho podvozku, prevazanych
na privese za traktorom pripadne za silnym terennym autom.

Matej




Stonjek
<seznam.cz/=/sinux An: Vèelaøský mailing list
.sinus.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
08.02.2004 16:04 Thema: Koèování.
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespo� tři jisté snůšky, z toho jedna
musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen
občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně
nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu
včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou
neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu
a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství?????????
Ruda.

Plně souhlasím, ale i tento způsob může být využit pro nástavkové úly. ASi je to nejpraktičtější a nejekonomičtější. Tyto kontejnery se mohou převážet jedním prostředkem a jeho tech. stav se bude udržovat určitě lépe než koč. vůz vystavený všem povětrn. vlivům a navíc lze použít právě jen pro daný počet včelstev, na který je zhotoven. Naproti tomu kontejnerový způsob využívá více dopr. prostředku (není potřeba toliko pneumatik, brzd. systémů atd. a hlavně technických :-)).
Avšak to pořízení může být i dražší, pokud se bude kupovat nové (auto a výroba kontejnerů a nakládacího mechanismu).

       Marek M.

-----Original Message-----
From: M.Osusky/=/fritz-gmbh.de [mailto:M.Osusky/=/fritz-gmbh.de]
Sent: Monday, February 09, 2004 3:50 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Antwort: Kočování.



prevoz vcelstiev v kocovnych vozoch je stale narocnejsi a drahsi. Zatial
vsak az na par lastoviciek iny lepsi sposob nemame.
Vcelarenie na stabilnom stanovisti ma urcite svoje vyhody, ale ak je
napriklad porast repky vzdialeny 6-7 km je to k jedu a bez kocovneho voza
zbytocne stratena znaska. Aj ule v kocovnom voze maju dvakrat tak dlhu
zivotnost ako ule na stojanoch vystavene poveternostnym vplyvom.
Kocovat so vcelstvami tak ze ich budete nakladat na nejaky prives, alebo
auto, je vcelku zaujimava drina / ul so vcelstvom ma tak 40 - 60 kg /, na
ktoru nema kazdy vcelar zdatneho pomocnika.

Rentabilne kocovanie je podal mna do 40 km od trvaleho stanovista a na to
staci maringotka tahana traktorom.
Svoju prvu maringotku som postavil v roku 1993, zatial poslednu v roku
2001.
Bududcnost vidim v kocovnych vcelinoch bez vlastneho podvozku, prevazanych
na privese za traktorom pripadne za silnym terennym autom.

Matej




Stonjek
<seznam.cz/=/sinux An: Vèelaøský mailing list
.sinus.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
08.02.2004 16:04 Thema: Koèování.
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Díky Jardovi za podporu. Nemáme li alespo� tři jisté snůšky, z toho jedna
musí být vydatná /vikev, svazenka jižněji občas akát/ o řepce to platí jen
občas, rentabilita kočování je nejistá a pouze mírná a nikdo ho vlastně
nepotřebuje a nechce. Zemědělci jen vlažně a hlavně zadarmo,vedení svazu
včalařů a si o něm nejraději pouze povídá, nebo píše, MZ si s nadůrodou
neví již tak rady a v EU bude ještě hůř a nikdo neví kam se hnou ceny medu
a cukru. je to ta pravá situace pro rozvoj mobilního včelařství?????????
Ruda.


---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.580 / Virová báze: 367 - datum vydání: 6.2.2004

Taký traktor alebo džíp nie sú lacné dopravné
prostriedky. Preto pokiaľ nie som veľkovčelár (100 a
viac rodín) vidím skôr možnosť kočovania vo vozoch
ťahaných za osobným autom pre 10 až 14 rodín.

Otázky toho sa týkajúce :

1. Musí mať taký voz ŠPZtku ?
2. Platí sa za takýto voz nejaká zákonná poistka ?
3. Môže sa vôbec takýto voz ťahať za osobným autom
(neviem do akej hmotnosti sú tieto ťažné zariadenia
robené) ?
4. Je potrebné nejaké povolenie pri kočovaní v rámci
okresu ?

Viete mi niekto na tieto otázky odpovedať ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance: Get your refund fast by filing online.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Traktor z vleÄŤkou / a vodicom / stoji - motohodina - od 500 - do 700 Sk a
je to bez starosti.

Prives za auto musi mat SPZ a STK! Hmotnost privesu - nebrzdeny do 50%
pohot. hmotn. taz vozidla
- brzdeny do 80% pohot hmotn taz vozidla
potom je uz lepsi univerzalny prives na ktory sa da nalozit zdvihatelna
paleta s 6 - 10 ulmi.

Matej




Pete Mal
<cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
oo.com> Kopie:
Thema: Re: Koèování.
09.02.2004
16:20
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







Taký traktor alebo džíp nie sú lacné dopravné
prostriedky. Preto pokia¾ nie som ve¾kovèelár (100 a
viac rodín) vidím skôr možnos� koèovania vo vozoch
�ahaných za osobným autom pre 10 až 14 rodín.

Otázky toho sa týkajúce :

1. Musí ma� taký voz ŠPZtku ?
2. Platí sa za takýto voz nejaká zákonná poistka ?
3. Môže sa vôbec takýto voz �aha� za osobným autom
(neviem do akej hmotnosti sú tieto �ažné zariadenia
robené) ?
4. Je potrebné nejaké povolenie pri koèovaní v rámci
okresu ?

Viete mi niekto na tieto otázky odpoveda� ?

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Yahoo! Finance: Get your refund fast by filing online.
http://taxes.yahoo.com/filing.html

Proměna je dokonavá nebo nedokonavá je to odvozeno od slova dokonaný


----- Original Message -----
From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 2:42 PM
Subject: Re: Včela obecná


> Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
> dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné většiny
> hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
> dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku, předkuklu,
> kuklu a pak až je dospělí jedinec.
>
> Dan Prokeš
>
> ----- Original Message -----
> From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
> Subject: Včela obecná
>
>
> > Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?
>
>
>

Příteli, myslím, že někdy v 6. třídě jsme probírali pravopisné vidy, a ty,
jak správně upozorňujete, se dělí na dokonavé a nedokonavé.
Pokud se však týká hmyzu, opravdu se jedná o proměnu dokonalou a
nedokonalou.
S úctou Daniel Prokeš
----- Original Message -----
From: "Menšík Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 9:29 PM
Subject: Re: Včela obecná


> Proměna je dokonavá nebo nedokonavá je to odvozeno od slova dokonaný
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Daniel Prokeš" <prokes.daniel/=/raz-dva.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, February 08, 2004 2:42 PM
> Subject: Re: Včela obecná
>
>
> > Včela medonosná se vyvíjí proměnou dokonalou - holometabolií.U proměny
> > dokonalé chybí stádium kukly, což není případ včely, ale převážné
většiny
> > hmyzu.Vajíčko se mění v nymfu a ta po několikanásobném svlékání stane
> > dospělím jedincem (imago). Včela se z vajíčka mění v larvičku,
předkuklu,
> > kuklu a pak až je dospělí jedinec.
> >
> > Dan Prokeš
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Vafle" <e-mail/=/nezadan.av4-in.isp.contactel.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Sunday, February 08, 2004 11:05 AM
> > Subject: Včela obecná
> >
> >
> > > Je včela obecná hmyz s proměnou dokonalou nebo nedokonalou?
> >
> >
> >

Nástavky si vyrábím sám. Vnitřní stěna sololit, 2cm polystyrén a na venek 12mm palubka.
Vnitřní nátěr roztokem propolisu v acetonu (nechat rozpustit propolis v acetonu během týdne denně protřepat, po týdnu nechání v klidu slít a natírat pouze tím co jsme slili).
Venkovní nátěr 1 x Luxolem s barevným odstínem (světle hnědý) a po té ještě 1-2x bezbarvým Luxolem. Luxol vtírám tak dlouho dokut dřevo saje.
Zkušenosti s tímto nátěrem mám čtyři roky a jsem spokojen. I při velkém a dlouhotrvajícím dešti po něm kapky stékají jak po másle. Stejný postu nátěru provádím i u malé části úlů vyrobených z 25 mm silné spárovky (smrkové).
Luxolem natírám i víko a dno (pouze z venku).
S přátelským pozdravem Vlasta z jihu.

Co já vím, tak máme doma u mého otce taky takové kahany (karbidky).
Používali jsme je v mládí na různá lezení do jeskyň.
Musí být karbid, ten se tam nasype, do horní nádoby se naleje voda, nastaví
se odkapávání a tím, že voda kape na karbid (viz. známé rčení) vzniká plyn,
který pak hoří.

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: V Banýr [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Saturday, January 24, 2004 10:23 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Náplň do kahanu.
>
> Vážení přátelé v železném šrotu jsem našel hornický kahan. I když byl na
> povrchu značně rezavý,po rozebrání jsem zjistil,že je nový.Vnitřní válec
> je
> po délce rozdělen na 2 poloviny,které jsou vyplněny asi mosaznými
> sýty.Domnívám se,že se do něho neleje kyselina jako do normálního
> akumulátoru,ale asi louh,nebo něco jiného.Chtěl bych si ho pověsit do
> včelína.Mohl by mi někdo poradit co se do něj leje? Vím,že to úplně se
> včelami nesouvisí,ale jako použitelná atrakce se mi to zdá hezké.Když mi
> nikdo neporadí,budu muset vnitřek vyhodit a dát tam baterii.To snad by
> byla
> ale škoda?
>
> Na radu se těší V Banýr.

Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý Luxol, pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné látky a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý. Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní straně bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným Luxolem.
Tonda.


>Vnitřní nátěr roztokem propolisu v acetonu (nechat rozpustit propolis v acetonu během týdne denně protřepat, po týdnu nechání v klidu slít a natírat pouze tím co jsme slili).
Venkovní nátěr 1 x Luxolem s barevným odstínem (světle hnědý) a po té ještě 1-2x bezbarvým Luxolem. Luxol vtírám tak dlouho dokut dřevo saje.

Jak to vyrábíš z papíru ?

Pavel
----- Original Message -----
From: "jan jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, February 08, 2004 8:38 PM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> Od minulého roku vyrábím nízké nástavky výhradně z papíru, u kterého se mi
> osvědčil způsob ochrany proti vhlkosti včelím voskem rozpuštěným v
acetonu.
> Tímto "vazelínovým" přípravkem natírám i dřevěné části úlu a jsem
spokojen.
> Včelařím kočovným způsobem při včelnicovém uspořádání úlů v krajině a tak
> mé úly trpí nejen dopravou ale i povětrností. Včelí vosk na slunci měkne a
> dále se vpíjí do povrchu materiálu. Vytváří na povrchu mastnou vrstvičku
od
> které vodní kapky při dešti přímo odskakují.
> Jinak i na podřipsku bylo tento týden předjaří, včely létaly jak o život a
> slídily jako v srpnu. Našli mi jedno slabé či mrtvé včelstvo a během
> jediného dne ho vymetli. Teploměry s čidly pod folií vyskočily během
středy
> až pátku z 12°C na 27°C. Je to doklad rozvinutého plodového tělesa a
> rozevření zimního hroznu.
> Zdravím Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

Zajímalo by mě jak provádíte desinfekci úlu z polystyrenu (a jiných plastických hmot)? Na tyto materiály nelze použít ožeh ohněm a chemické přípravky se mi nelíbí. Dále mne zajímá jak snáší teploty polystyrén umístěný za ožehovanou dřevěnou stěnou? Poslední dotaz je přímo na př. Jindru: Jak plánujete dělat desinfekci u papírových nástavků?

Milan Čáp

----- Original Message -----
Jak to vyrábíš z papíru ?
Pavel

Podívej se na moje stránky www.sweb.cz/jjvcela tam vse detailně popisuji.
Zdravím Honza

Když mi v zimě uhyne včelstvo tak nástavky po něm zevnitř i zvenku umyju (vydrhnu) roztokem SAVO. Vloni jsem, se studenty pátral po nosemě a marně. Na toto téma se tady ale už diskutovalo. Já mám za to, že silná včelstva nosemou netrpí a včelnicové uspořádání úlů a prázdných nástravků v létě je dostatečnou desinfekcí.
Zdravím Honza

Víte někdo přímé spojení na objednání vrb, např. z ZO ČSV Vlachovo Březí? Myslím telefon, nebo E-mail.
Tonda.

rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Vypadá to zajímavě. Jaká je šířka té stěny z papíru. A kde se dásehnat ta
lepenka z křídovým povrchem ?

Pavel
----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 9:53 AM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> ----- Original Message -----
> Jak to vyrábíš z papíru ?
> Pavel
>
> Podívej se na moje stránky www.sweb.cz/jjvcela tam vse detailně popisuji.
> Zdravím Honza
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.573 / Virová báze: 363 - datum vydání: 28.1.2004

urobit nastavok presne na mm je umenie. Vyska ma byt 178 mm.
Ramik ma 170 mm a vcelia medzera je 6mm, vcely nieco natmelia ... V knihe
od Dr. PtaÄŤka " Nastavkove vcelarenie" su presne rozmery aj z zdovodnenim.
Osobne si robim nastavky na 179mm +- 1 mm.
Hrubka hornej latky 8mm je malo, 10mm staci, 14mm je zbytocne vela.
Osobne pouzivam horne latky hrubky 12mm a dolne latky hrubky 8mm. Dratkujem
zvislo,aby sa neodtrhali pritmelene spodne latky.

Matej




JILEK
<e-mail/=/nezad An: Vèelaøský mailing list
an> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.02.2004 Thema: vyska nastavku OPTIMAL
10:24
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Původní tloušťka mých polystyrénových nástavků je 30mm. Z toho důvodu dřevěné rámy používám stále šíře 30mm. Papírové přířezy dělám tenčí cca 25mm (snažší uchopení nástavku za hranu). Počet vrstev záleží na tloušťce papíru a výšce vln. Papír jsem získal zdarma jako odpad v jedné kartonážce, kterých je po Česku plno, stačí se podívat na WEBu. Pokud jsou krabice určeny pro potraviny nebo jsou s potiskem, používají se s vnější vrstvou z nového (ev. křídového) papíru a vnitřek je z recyklovaného papíru.
Honza

každý ti řekne něco jiného. ale po desetiletém včelaření v optimalu a dalších nízkonástavkových úlech ti povím ------ všechny loučky í až 10 mm tlusté a 25 mm široké. vše ostatní jsou spekulace. včelí mezera je 7 mm , takže každý nástavek je vyšší o 7 mm než výška rámku.

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: JILEK
To: Včelařský mailing list
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


X-Orcl-Comments: Gateway failed to process this MIME body part.
Content-Transfer-Encoding: 8-bit
Content-Type: text/plain; charset=windows-1250
Content-Disposition: inline

rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
prosim o radu,
vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

Před časem se zde diskutovalo o vlivu seriovosti při výrobě úlů na jejich cenu. Nejlepší je zeptat se přímo některého výrobce, jak on to vidí. Zeptal jsem se proto p. Kolomého ze Starého Města u Bruntálu. Text mého dotazu a jeho odpovědi je níže.

MŮJ DOTAZ na p. Kolomého ml.:
"Předpokládejme, že byste dostal objednávku na několikanásobně více úlů jednoho provedení, než kolik jich vyrábíte nyní (a byl byste přitom schopen produkci úlů zvýšit). Např. místo dejme tomu 100 vyrobených úlů za měsíc byste jich vyráběl 1 tis, nebo 2 tis. anebo 5 tis. úlů měsíčně. O kolik byste mohl snížit cenu úlů díky zvýšení jejich sériovosti? Velmi by mě to zajímalo, protože se setkávám s argumenty, že zvýšením sériovosti výroby úlů se podstatně sníží jejich cena a tedy dostupnost pro včelaře."

ODPOVĚĎ OD p. Kolomého:
"Pane Čermák.
Dostal jsem váš dotaz ohledně výroby úlů v tisících kusech a budu se vám snažit odpovědět.
Výrobní kapacita našich provozů při úzké specializaci pro výrobu úlů, je 150 - 200 úlů měsíčně včetně příslušenství.
Toto množství zajistíme v osmi pracovních silách.
Máme minimální náklady na provoz a režijní výdaje a disponujeme velmi dobře vybaveným provozem.
Při zvýšení kapacity na dvojnásobek by se musely naše provozy zvětšit minimálně o polovinu a to jsme teprve na max. 400 kusech.
Při tomto počtu se výrazně zvednou provozní režie a náklady na provoz mimo přímých nákladů jako je dřevo a spojovací materiál.
Materiál pro výrobu úlů by zlevnil řádově v zanedbatelných částkách.
Pro výrobu takovéhoto množství úlů, jako 2 až 5,000 ks měsíčně je zapotřebí soběstačnost v dodávkách řeziva, vlastní velkokapacitní sušárny řeziva, vlastní pořez a minimálně jednu velkou výrobní halu zařízenu pro výrobu jednoho typu výrobku. Při těchto počtech a obratech si to lze jen stěží představit.
V dnešní době najít v celé Evropě odbyt pro 5000 ks úlů jednoho provedení měsíčně je nemožné. A když ano, tak my to jistě nebudeme.
I tak si myslím, že cena se určitě nesníží."

Tolik dotaz a odpověď.
Rád bych ještě uvedl, že koncem minulého roku jsme si nechali od p. Kolomého vyrobit 45 ks nízkých jednostěnných nástavků Optimal. Zakázka byla bleskově hotova, do 10 dnů. Nástavky jsou z vejmutovky, jsou lehké a vyrobeny v prvotřídní kvalitě (přesně, předvrtané 3 otvory pro vruty v každém rohu, sražené rohové hrany)! Jsem velmi spokojený. Stěny nástavků jsou z jednoho kusu desky. Jeden nesmontovaný nástavek vyšel na 335 Kč i s DPH.

K. Čermák, PV Zubří

hledám kontakt na piterapistickou skupinu, která dříve působila v oblasti jizního Polska.

Antonín Podhájecký napsal(a):
> Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout
> plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý Luxol,
> pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné látky
> a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a
> vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý.
> Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní straně
> bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným
> Luxolem.

Kdysi se uvádělo, že bezbarvý luxol není na konečný nátěr, ale slouží
jen pro vyrovnání nasákavosti podkladu.

Zdravi PP.

V puvodni dokumentaci se doporucovalo 178 mm. Pred casem se ale primo autor
Doc. Ptacek vyjadril, ze dnes by volil 180 mm, tedy vceli mezeru 10 mm.
Proc, to nevim.

Langstroth ma vc. mezeru 9 mm.

Vojta


----- Original Message -----
From: "JILEK" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


> rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
> v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
> prosim o radu,
> vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
> tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
> vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

neviem ci je to len o seriovosti, ale pre mna vyraba stolar / zivnostnik na
danovy doklad / nastavky OPTIMAL v cene 220,- Sk a to je cena za uz
zmontovane nastavky, t.j. pri dnesnom kurze cca 160 kč a v porovnatelnej
kvalite ako som videl vyrobky p. Kolomeho na vystave.

V pripade zaujmu poslem na daneho cloveka kontakt.

Matej




Čermák K.
<beestn.zubri/=/t An: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
iscali.cz> Kopie:
Thema: Seriovost a cena ulu - p. Kolomy
10.02.2004
12:32
Bitte antworten
an "Vcelarska
konference"






Před časem se zde diskutovalo o vlivu seriovosti při výrobě úlů na jejich
cenu. Nejlepší je zeptat se přímo některého výrobce, jak on to vidí. Zeptal
jsem se proto p. Kolomého ze Starého Města u Bruntálu. Text mého dotazu a
jeho odpovědi je níže.

MŮJ DOTAZ na p. Kolomého ml.:
"Předpokládejme, že byste dostal objednávku na několikanásobně více úlů
jednoho provedení, než kolik jich vyrábíte nyní (a byl byste přitom schopen
produkci úlů zvýšit). Např. místo dejme tomu 100 vyrobených úlů za měsíc
byste jich vyráběl 1 tis, nebo 2 tis. anebo 5 tis. úlů měsíčně. O kolik
byste mohl snížit cenu úlů díky zvýšení jejich sériovosti? Velmi by mě to
zajímalo, protože se setkávám s argumenty, že zvýšením sériovosti výroby
úlů se podstatně sníží jejich cena a tedy dostupnost pro včelaře."

ODPOVĚĎ OD p. Kolomého:
"Pane Čermák.
Dostal jsem váš dotaz ohledně výroby úlů v tisících kusech a budu se vám
snažit odpovědět.
Výrobní kapacita našich provozů při úzké specializaci pro výrobu úlů, je
150 - 200 úlů měsíčně včetně příslušenství.
Toto množství zajistíme v osmi pracovních silách.
Máme minimální náklady na provoz a režijní výdaje a disponujeme velmi dobře
vybaveným provozem.
Při zvýšení kapacity na dvojnásobek by se musely naše provozy zvětšit
minimálně o polovinu a to jsme teprve na max. 400 kusech.
Při tomto počtu se výrazně zvednou provozní režie a náklady na provoz mimo
přímých nákladů jako je dřevo a spojovací materiál.
Materiál pro výrobu úlů by zlevnil řádově v zanedbatelných částkách.
Pro výrobu takovéhoto množství úlů, jako 2 až 5,000 ks měsíčně je zapotřebí
soběstačnost v dodávkách řeziva, vlastní velkokapacitní sušárny řeziva,
vlastní pořez a minimálně jednu velkou výrobní halu zařízenu pro výrobu
jednoho typu výrobku. Při těchto počtech a obratech si to lze jen stěží
představit.
V dnešní době najít v celé Evropě odbyt pro 5000 ks úlů jednoho provedení
měsíčně je nemožné. A když ano, tak my to jistě nebudeme.
I tak si myslím, že cena se určitě nesníží."

Tolik dotaz a odpověď.
Rád bych ještě uvedl, že koncem minulého roku jsme si nechali od p.
Kolomého vyrobit 45 ks nízkých jednostěnných nástavků Optimal. Zakázka byla
bleskově hotova, do 10 dnů. Nástavky jsou z vejmutovky, jsou lehké a
vyrobeny v prvotřídní kvalitě (přesně, předvrtané 3 otvory pro vruty v
každém rohu, sražené rohové hrany)! Jsem velmi spokojený. Stěny nástavků
jsou z jednoho kusu desky. Jeden nesmontovaný nástavek vyšel na 335 Kč i s
DPH.

K. Čermák, PV Zubří

Ahoj Matěji. Moh bys mi prosim poslat kontak na tveho pritele
stolára? Dokázal by vyrobit i klasické nástavky pro 11 rámků 39*24cm?
(405*405 mm)

Díky Honza

Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel. 00421
903/263 408

Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.

Matej




svetlik_konference2
<svetlik_konference2/=/c An: "Vcelarska konference"
entrum.cz> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
10.02.2004 15:44 Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu -
Bitte antworten an p. Kolomy
"Vcelarska konference"






Ahoj Matěji. Moh bys mi prosim poslat kontak na tveho pritele
stolára? Dokázal by vyrobit i klasické nástavky pro 11 rámků 39*24cm?
(405*405 mm)

Díky Honza

Horní loučku doporučuji 10 mm silnou pro nízké rámky, více je zbytečné
dřevo. Pro vysoké rámky (např. Dadant) raději 12 mm.
Výška nástavku 178 může být málo! I z relativně suchého dřeva když se vyrobí
nástavek o výšce třeba 178 mm, skoro vždy se potom seschne o 1-3 mm !! Proto
doporučuji pro rámky 42×17 cm řezat výšku stěny 182 mm. Pokud by se
neseschnul, dá se vždy přiříznout, ale nástavek 176 mm se obtížně zvyšuje!
A další problém: Pokud nakonec bude nástavek vysoký cca 176 mm, mezera mezi
patry rámků v něm neude všude ideálních 6 mm, protože v drážkách s rámky
časem nabude propolis, také ne každý rámek má přesně 170 mm a ideálně rovnou
spodní loučku. Proto trochu rezervy je vždy potřeba. A také je třeba myslet
na nějaké ty můstky, co včely nastaví a rozebrané úly potřebujeme také dát
dokupy... Mohu ze zkušenosti říci, že když je mezi rámky (vrstvami rámků v
nástavcích) průměrně 10 mm, není to pro včely probém a práce s nástavky se
včelama je jednodušší.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "JILEK" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 10:24 AM
Subject: vyska nastavku OPTIMAL


> rad bych si vyrobil nekolik ulu typu OPTIMAL,
> v literature jsem ale nasel rozdily v mirach,
> prosim o radu,
> vyska nastavku ma byt 178 nebo 180 mm ?
> tloustka horni loucky ramku ma byt 8, 10 nebo 14 mm ?
> vim, ze je toto velice dulezite z duvodu zimovani vcelstva,

ZO Vlachovo Březí, přítel Urbánek má telefon 388 329 844, 388 320 196.

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 9:59 AM
Subject: Re: vrby


> Víte někdo přímé spojení na objednání vrb, např. z ZO ČSV Vlachovo Březí?
> Myslím telefon, nebo E-mail.
> Tonda.

Zdravim z Hradce,
predevsim povazuji za nevhodne pozorovany jev davat do souvislosti s uteplenim. Pro mnoho dalsich vcelaru by to mohlo byt zavadejici a o vysledcich př. Čermaka na vliv utepleni asi neni nutne prilis debatovat. pokud tedy prijmete fakta zjistena sezioznimi pokusy ze kterych vyplyva, ze utepleni nema skoro zadny vliv, jak je mozne si vysvetlit pozorovane.
Predne nevim, kolik mate vcelstev. Pokud by jste jich mel vedle sebe treba 40 urcite by se nasli vsechny varianty sezeni. druha vec je otazka cesnove zabrany proti mysim. Vcelstvo daleko vic nez na utepleni reaguje na vzduch. pokud by ste mel moznost sledovat vetsi mnozstvi vcelstev na studenou stavbu, zjistil by jste, ze 90% sedi u cesna a postupem zimy se posouva po zasobach dozadu.
Dalsim argumentem proc nedelat takove veci jako polystyren z venku a podobne je hygiena a vzhled. Dokazu si zive predstavit jak oku"lahodici" pohled Vam tato sestava poskytuje a jak vypada po zime.

Navrhuji Vam spise uzpusobit nektere uly na studenou stavbu a pozorovat rozdily mezi teplou a studenou stavbou. S ppozdravem Radek Hubac
================= Původní zpráva =================
Od (From): "V Ban?r" <e-mail/=/nezadan>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Zamylen?.
Datum (Date): 9. 2. 2004 14:35
==================================================

> Dne 31.1.04 jsem prováděl odběr vzorků měli a zaujala mě 2 včelstva.V letní
> době jsem z řady úlů stojanů přitisknutých těsně k sobě,vytáhl jeden úl na
> úpravu.Úly mám dřevěné z 3cm prken zdvojených,tedy 6cm síla.Mezi dvěma úly
> tvoří 6cm dvě stěny úlu vedle sebe.Aby prostřední včelstva neměla z jedné
> strany jen 3cm,přiložil jsem na stěny ještě 6cm polystiren a rozepřel
> prkýnky.Už od podzimu seděly v těchto úlech včely u okénka a to při stěně
> kde byl polystiren.Podle měli je patrné,že včely v obou případech sedí po
> celé hloubce úlu,9 uliček,podle těchto zateplených stěn,zatímco v ostatních
> úlech sedí uprostřed.Proč to asi dělají? Šíře rámků 35cm.Nemám žádné síťové
> dno,ani očka. Jediná díra do úlu je mezi dvěma patry se včelami
> 1,5*12cm.Jedno patro dole je prázdné jako podmet.Asi budu muset opravdu
> začít rozlišovat úly na nezateplené,částečně zateplené a pořádně
> zateplené.Hlavně to bude chtít ještě nějaký pokus.Opjetovně byl na jedné
> podložce solidní trubec.
>
> Přeji dobré vyzimování. Banýr.

____________________________________________________________
Stírej a vyhraj! Valentinská soutez o 2 letenky do Amsterdamu. Zkuste své stestí ve hre lásky a mozná práve vy odletíte na romantický víkend!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=69925%26url=http://www.klm.com/cz_cz/specials_offers/scratchandwin/index.jsp

Jen polemika, odpustte

Radek Hubač napsal(a):

> Zdravim z Hradce,
> predevsim povazuji za nevhodne pozorovany jev davat do souvislosti s uteplenim.
Proc ne, vcely treba sedi tam kde je jim tepleji.

>Pro mnoho dalsich vcelaru by to mohlo byt zavadejici a o vysledcich př. Čermaka na vliv
Je to jen zamysleni, zadny kategoricky imperativ.

>utepleni asi neni nutne prilis debatovat. pokud tedy prijmete fakta zjistena sezioznimi
>pokusy ze kterych vyplyva, ze utepleni nema skoro zadny vliv,
>jak je mozne si vysvetlit pozorovane.
On je nezpochybnoval.

> Predne nevim, kolik mate vcelstev. Pokud by jste jich mel vedle sebe treba
>40 urcite by se nasli vsechny varianty sezeni. druha vec je otazka
cesnove zabrany proti mysim.
>Vcelstvo daleko vic nez na utepleni reaguje na vzduch.
Teoreticky ano, ale u svych jsemm pozoroval, ze ac zimni cesno davam
vyrezem vzdy napr. na levou stranu, vzdycky si cast vcelstev sedla na
opacnou stranu, tedy dal od vzduchu.
>pokud by ste mel moznost sledovat vetsi mnozstvi vcelstev na studenou stavbu,
>zjistil by jste, ze 90% sedi u cesna a postupem zimy se posouva po
zasobach dozadu.
> Dalsim argumentem proc nedelat takove veci jako polystyren z venku a podobne je hygiena
>a vzhled. Dokazu si zive predstavit jak oku"lahodici" pohled Vam tato
sestava poskytuje a
>jak vypada po zime.
Proc by mely byt nutne osklive ?

> Navrhuji Vam spise uzpusobit nektere uly na studenou stavbu a pozorovat
> rozdily mezi teplou a studenou stavbou.
Neslo prece o zadny vyzkum, jen napsal, co pozoroval. Nemusi nic zkoumat.

> S ppozdravem Radek Hubac

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Před časem tady proběhla diskuze na toto téma. Pokud vím, zahraničí někteří včelaři kupují hotový roztok (invert) v umělohmotných kyblících, které mají ve víku dírky jako u prosakovacího krmítka.

Víte někdo o důvodu, proč by nešly použít jako prosakovací krmítka např. 10-ti litrové kyblíky třeba od pracích prášků s dírkami ve víku? Podle mě by se s nimi zacházelo lépe než se sklenicemi s prosakovacím víčkem a pokud někdo krmí třemi nebo čtyřmi sklenicemi najednou, stačil by na to jeden kyblík.

Michal

Před časem proběhla ve Včelařtví informace o použití přípravku Maxinvert pro krmění včelstev. Uvažoval jsem, že by přípradě byl vhodný k případnému jarnímu dokrmění včeklstev v případě, že jsou včelstva bez zásob a nejsou k dispozici zásobní plásty se zásobami.
Asi nejen já jsem dával dotaz na prodejce společnost O.K.Servis BioPro raha o bližší informace, zde je odpověď:

cena: 321 Kč/kg (+22% DPH)
balení: 20 kg plastové barely (možnost i menších odběrů)
poštovné a balné: zdarma
platební podmínky: dobírka

Veškeré informace technického charakteru najdete v příloze.

V případě zájmu mohu postoupit správci konference také zmiňovaný materiál.
Dále doplňuji informaci, že včelařská prodejna ČSV v Praze v Křemencově Maxinvert neprodává a ani o prodeji neuvažuje.

S přítelským pozdravem

Problém se zde již diskutoval. Jám sám mám s prosakovacími krmítky špatné zkušenosti a rovněž vzhledem k "víkendovému" charakteru mého včelaření je dávka v jedné lahvi poměrně malé množství a více lahví zase více práce.
O jednoduchém krmení pomocí kyblíku s vhodným plovákem (sláma, polystyrén, korek) najdete něco na WWW.Langstroth.cz, včetně obrázků a také v příspěvku př. Červenky z ledna letošního roku, který připojuji.
V letošní sezóně to zcela jistě zkusím. V jednoduchosti je síla, uznávám totiž základní fyzikální zákon, který se jmenuje "princip nejmenšího účinku", což pro praxi znamená, že všechny děje v přírodě se odehrávají cestou nejmenšího odporu, tj. v daných podmínkách co nejednoduššeji.

S pozdravem.

Dobry den,
a co takhle podle knihy Vcelarime jednoduse od Dr. Liebiga pouzit normalni
kybl za 40 Kc (plastove stabebni vedro), trochu slamy ? Sam jsem to jiz 2x
pouzil a to jak v Langstrothech, tak K39.
--
S pozdravem

Jan Cervenka

Je otázkou zda je to jen polemika.

Podíváte-li se na výsledky, tak kromě roku 2003 bylo množství medu v uteplených úlech mimo r. 2003 vždy vyšší než v úlech neuteplených, i když rozdíl není velký. Takže je to pouze otázka významnosti pro každého včelaře. Je skutečností, že v našich podmínkých je zapotřebí skloubit dva protichůdné požadavky:

-studené zimování z důvodu omezení plodování matkou pro zajištění účinného ošetření včelstev proti varoáze
-rychlý jarní rozvoj včelstev pro zajištění časné jarní snůšky.

Vím, že druhý bod lze zajistit použitím vhodné technologie (silní včelstva, dvoumatečná včelstva, přidání oddělku a pod.), ale na druhé straně skutečnost, že v případě jarního rozvoje se "vše točí kolem tepla" není také zanedbatelná. Já bych souhlasil s názorem ing. Čermáka, kterým okomentoval vyhodnocení pokusu s uteplenými úly :Závěr ať si udělá každý sám, ale netvrdil bych, že uteplaní zejména na jarní rozvoj význam nemá.

Průhledné nátěry, které nejsou určené na venkovní prostředí, nejsou odolné
proti UV záření. UV záření ze slunečního osvitu jimi proniká v celé jejich
hmotě a rychle je ničí, ztrácejí průhlednost, šednou a drobí se na prášek.
Platí to pro bezbarvý luxol, lněnou fermež, v podstatě jakýkoliv průhledný
lak do vnitřního prostředí, ale třeba i pro včelí vosk rozpuštěný v acetonu.
Barvy do venkovního prostředí vždy musí obsahovat látky, které před
působením UV záření chrání. Z těch levnějších průhledných laků je to třeba
Lak syntetický na chaty, tuším S 1002, z barev je to třeba Balakryl nebo
syntetická barva S2013. Pak se taky můžeme bavit o ceně. Výše uvedené jsou
ty nejlevnější, sice vydrží na nadstavku 10 let i víc, ale už první rok na
slunci se jejich vzhled taky zhoršuje. Se zvyšující cenou roste i kvalita
venkovních barev, nebo by aspoň měla, vrcholem jsou barvy v takzvané
automobilové kvalitě, u kterých by se několik let na slunci neměl vůbec
měnit vzhled. Jejich cena je ale taky vrcholová, tak od 1000 kč za kilo a
výše.
Co se týká luxolů, popis je na stránkách výrobce http://www.balakom.cz.
Vyrábějí v podstatě dvě řady luxolů, jedna je vícesložková, kdy se na
napouštění používá přípravek s fungicidy Luxolin nebo bez nich Luxol top a
jako konečný nátěr Luxolak. V druhé zjednodušené řadě je jen Luxol Extra,
který se používá jako napouštěcí i konečný nátěr dřeva.
Kdo bude luxoly používat, doporučuji mu si stáhnout jejich takzvané
katalogové listy, což je v podstatě oficiální návod výrobce barvy k použití
a případně ještě bezpečnostní listy, kde je zase složení barvy, pokyny k
likvidaci zbytků a spousta dalších případně užitečných údajů. Vlastně to
platí pro všechny výrobce barev, nemít tyto dva dokumenty k vyráběné barvě
volně přístupné na webu je dnes znakem nesolidnosti výrobce barvy.
Na webu Balakomu je zajímavá ještě jedna věc, a to ceny těch luxolů. Oproti
cenám běžným v drogerii za kilovou plechovku jsou až poloviční, aspoň v
srpnu 2003 tomu tak bylo.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 1:07 PM
Subject: Re: Nátěr úlu


> Antonín Podhájecký napsal(a):
> > Vnitřní nátěr je zbytečné provádět. Pouze použité nástavky vyžehnout
> > plamenem z důvodu dezinfekce. Na venkovní nátěr není vhodný bezbarvý
Luxol,
> > pouze barevný. Bezbarvý není pro venkovní použití, nebsahuje ochranné
látky
> > a max. do roka zmizí. Je pouze pro vnitřní použití. Je to v návodu a
> > vyzkoušel jsem to sám na chatce, kdy jsem na radu použil pouze bezbarvý.
> > Chtěl jsem zachovat přírodní barvu dřeva. Asi za měsíc už na západní
straně
> > bylo pouze nenatřené dřevo a celý nátěr jsem musel opravit barevným
> > Luxolem.
>
> Kdysi se uvádělo, že bezbarvý luxol není na konečný nátěr, ale slouží
> jen pro vyrovnání nasákavosti podkladu.
>
> Zdravi PP.

Nevie mi niekto poradit typ zvyraznovaca alebo fixky,
ktorym by sa dali znacit matky tak ako sa to robi acetonovymi farbami.
Pred niekolkymi rokmi som takuto "tusku" videl
u pr. Cermaka, ale odvtedy som sa s nicim podobnym nestretol.

Dusan

Koukal jsem se na Tvůj Web. Je vidět, že nejsi troškař a že o práci
přemýšlíš. Nástavky z papíru jsou velmi dobrý nápad. Ještě než se začal
používat polystyren a minerální vaty to byla jediná progresivní izolace,
která se používala na izolaci chladniček a hlavně velkých mrazících boxů.
Není mi však jasno několik detalů.

I když váha rámečků je na horním rámu, mám dojem, že spoj stěn s horním a
dolním rámem jenom lepením není dostatečný, vždyť na rám dosedá papír kolmo
na dřevo. Pokud bude nástavek přitmelen neuvolní se spíše stěna nástavku od
rámu než jednotlivé nástavky od sebe, pokud se zapomene použít páčidlo?

Na rozích nástavků je vidět svislé pásy jiné barvy. To je jenom přelepení
lepenkou nebo vyztužení?

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Jan Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 10, 2004 11:45 AM
Subject: Re: vnitřní nátěr úlu


> Původní tloušťka mých polystyrénových nástavků je 30mm. Z toho důvodu
> dřevěné rámy používám stále šíře 30mm. Papírové přířezy dělám tenčí cca
> 25mm (snažší uchopení nástavku za hranu). Počet vrstev záleží na tloušťce
> papíru a výšce vln. Papír jsem získal zdarma jako odpad v jedné
kartonážce,
> kterých je po Česku plno, stačí se podívat na WEBu. Pokud jsou krabice
> určeny pro potraviny nebo jsou s potiskem, používají se s vnější vrstvou z
> nového (ev. křídového) papíru a vnitřek je z recyklovaného papíru.
> Honza

Přítel Kouba napsal:
I když váha rámečků je na horním rámu, mám dojem, že spoj stěn s horním a dolním rámem jenom lepením není dostatečný, vždyť na rám dosedá papír kolmo na dřevo. Pokud bude nástavek přitmelen neuvolní se spíše stěna nástavku od
rámu než jednotlivé nástavky od sebe, pokud se zapomene použít páčidlo?
Na rozích nástavků je vidět svislé pásy jiné barvy. To je jenom přelepení lepenkou nebo vyztužení?

Odpověď:
Spoj je skutečně jen kolmo na vlny papíru. Lepen je Disperkolem a je neuvěřitelně pevný díky velké ploše. Stejně tak u polystyrenových nástavků nedochází k trhání polystyrénu, který má podstatně menší pevnost v tahu než papír.
Rohy dělám z důvodů zachování "papírové" koncepce skutečně papírovou lepící páskou. Důvod přelepení je jen uzavření štěrbiny mezi papírovými přířezy.
Pěkný den přeje Honza

Dne út 10. únor 2004 15:09 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel. 00421
> 903/263 408
>
> Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.
>
> Matej
>

Dobry den,

to je sice hezke, ale netusite nekdo, kolik stoji
doprava z Malacek , rekneme do Prahy?
Pak teda jeste asi clo,DPH ...?, nebo pockat na kveten,
pak snad toto se jiz hradit nebude.


Honza

Do ceny 7500 Kc na osobu sa clo ani DPH neplati, pokial to mate pre vlastnu
potrebu / nie na podnikanie /.
Z vlastnej skusenosti - osobne auto a privesny vozik odvezu 40 - 50
nastavkov Optimal / zalezi aj od velkosti auta a vozika /.

Trasa Praha - Malacky a spät je cca 700 km. Cele je to po dalnici.

Matej





Jan Cervenka
<witko-comp/=/v An: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
olny.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p.
12.02.2004 Kolomy
11:49
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Dne út 10. únor 2004 15:09 M.Osusky/=/fritz-gmbh.de napsal(a):
> Menuje se Martin Šramek, adresa je Nadražna ulica 1145 Malacky, tel.
00421
> 903/263 408
>
> Pokial mas predlohu, alebo presny nakres nie je problem.
>
> Matej
>

Dobry den,

to je sice hezke, ale netusite nekdo, kolik stoji
doprava z Malacek , rekneme do Prahy?
Pak teda jeste asi clo,DPH ...?, nebo pockat na kveten,
pak snad toto se jiz hradit nebude.


Honza

A nebude ta výhodná cena taky trochu tím, že př. Kolomý vyrábí nástavky
oficiálně jako živnostník, musí zaplatit zaměstnance, platit daně,
sociální a zdravotní pojištění. naúčtovat DPH a ještě se uživit ? Že k
tomu, aby mu schválili stolárnu tak musí splnit hlukové, prachové a bůh
ví jaké ještě podmínky ?

Pokud někdo cokoli dělá jako melouch k zaměstnání nebo podpoře v
nezaměstnanosti, tak mu žádný oficiální výrobce nemůže cenově konkurovat.

Řekl bych, že je to klasický rozdíl cen v normální a "šedivé ekonomice".

Jako konečný spotřebitel můžu být s takovou cenou spokojený, jako daňový
poplatník už poněkud ne.

Podobný rozdíl můžeme vidět mezi medem, který produkujeme a který
prodávají některé obchodní řetězce. V Diskont Plusu měli údajně akátový
med za 29,90 půl kila. Mohl být takový med oficiálně dovezený, proclený
a zdaněný nebo dokonce vykoupený v ČR ?

S pozdravem

Lněnička

Mají je všechny lépe zásobené včelařské prodejny, za ceny které se pohybují +- okolo 100 Kč.

S pozdravem

Lněnička

Možná, že by to mohlo zajímat některé uživatele svazového evidenčního programu:

Pane Lněničko,
rozeslal jsem zájemcům, kteří psali na toto téma, odkaz na návod pro
spuštění ZOE pod XP. Pro Vaši informaci přikládám odkaz. Již jsem dostal
potvrzení, že to zabírá.


je to poslední výrazně podbarvená ikona. Uvnitř je i odkaz na stažení
hotového PIFu.
Funguje také pod staršími Win.

Zdraví

Jaroslav Chuchlík
+
: www.chuchlik.cz

jak se s tou tužkou pracuje? je rychleschnoucí?

Hlavně aby to značení tužkou matce vydrželo déle jak půl roku.

pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
napisal, ze je to cena na danovy doklad.
Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
obvinit ho zo sedej ekonomiky.
Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.

prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.

Matej




CSV
<uv.csv/=/tisca An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
li.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p.
12.02.2004 Kolomy
12:26
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






A nebude ta výhodná cena taky trochu tím, že př. Kolomý vyrábí nástavky
oficiálně jako živnostník, musí zaplatit zaměstnance, platit daně,
sociální a zdravotní pojištění. naúčtovat DPH a ještě se uživit ? Že k
tomu, aby mu schválili stolárnu tak musí splnit hlukové, prachové a bůh
ví jaké ještě podmínky ?

Pokud někdo cokoli dělá jako melouch k zaměstnání nebo podpoře v
nezaměstnanosti, tak mu žádný oficiální výrobce nemůže cenově konkurovat.

Řekl bych, že je to klasický rozdíl cen v normální a "šedivé ekonomice".

Jako konečný spotřebitel můžu být s takovou cenou spokojený, jako daňový
poplatník už poněkud ne.

Podobný rozdíl můžeme vidět mezi medem, který produkujeme a který
prodávají některé obchodní řetězce. V Diskont Plusu měli údajně akátový
med za 29,90 půl kila. Mohl být takový med oficiálně dovezený, proclený
a zdaněný nebo dokonce vykoupený v ČR ?

S pozdravem

Lněnička

So znacenim matiek tuskou mam dobre skusenosti,velka
vyhoda je ,ze po oznaceni mozte matku hned pridat do vciel asi ta farba nezapacha a vydrzi aj dva roky, hcel by som vediet cim je dobre lepit matke cislo,
okrem acetonovej farby stale nemozem zistit co je vhodne
dakujem za radu Stano

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
> napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
> obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
>
> prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
> pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
>
> Matej

V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
průměrnou cenu práce a odpis vybavení.

S pozdravem

Lněnička

Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
> M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> > pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
> > napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> > Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
> > obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> > Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
> >
> > prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
> > pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
> >
> > Matej
>
> V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
> průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička

Dobry den,

jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny , dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je neplatce, nedokazal to same ?
Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach 220
ces. korun.To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha stlacit cenu je dle mne
pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u elektroniky a jinde.Tusim ze ve
vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma " levne " uly predevsim proto, ze ma
filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne levna prace a spousta levneho
dreva).
Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.


Honza

pane Lnenicko vy mne udivujete ...

asi je lahsie "pomluvit konkurenci, nez se zamyslet nad problemem".

Matej




CSV
<uv.csv/=/tisca An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
li.cz> Kopie:
Thema: Re: Antwort: Re: Antwort: Seriovost a
12.02.2004 cena ulu - p. Kolomy
15:15
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"







V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
průměrnou cenu práce a odpis vybavení.

S pozdravem

Lněnička

Jan Cervenka wrote:

> Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
>
>>M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
>>
>>>pane Lnenicko, asi by ste si mali precitat povodny mail, kde som jasne
>>>napisal, ze je to cena na danovy doklad.
>>>Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka nikdy nevideli, ste schopny
>>>obvinit ho zo sedej ekonomiky.
>>>Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
>>>
>>>prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena. Znami vyrobca si moze do ceny
>>>pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si ho musia najprv vybudovat.
>>>
>>>Matej
>>
>>V takovém případě se jedná o dumpingovou cenu, která nepočítá alespoň
>>průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
>>
>>S pozdravem
>>
>>Lněnička
>
>
> Dobry den,
>
> jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny , dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
> 2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
> Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je neplatce, nedokazal to same ?
Protože musí zaplatit DPH za materiál, energii a stroje a nemůže jí
odečíst od daně vyúčtované. Takže v případě neplátce - neplátce a plátce
- neplátce je to jedno. Horší je to neplátce - plátce.
> Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach 220
> ces. korun.
325 SK
To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha stlacit cenu je dle mne
> pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u elektroniky a jinde.Tusim ze ve
> vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma " levne " uly predevsim proto, ze ma
> filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne levna prace a spousta levneho
> dreva).
Takže úly výroby ne Slovensko ale Rumunsko?

> Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.
>
>
> Honza
>

Zdravim !
Ty ekonomicke duvody bych tu neresil. Netroufam si hodnotit "poctivost a nepoctivost" vyrobcu. V cene se muze projevit cela rada vlivu a mistnich "specifik" a zdaleka ne vzdy plati, ze co je levne je nekvalitni nebo ziskane nepoctive. Ja takove veci neresim. Kupuji tam kde je nejnizsi cena a dostatecna kvalita.

PS: Resite poctivost ( vlastenectvi ) obchodnich retezcu pri prodeji cukru pod urovni nakladu ceskych pestitelu a vyrobcu ?


Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: CSV <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: čtvrtek, 12. února 2004 v 4:07 odp
Předmět: Re: Antwort: Re: Antwort: Seriovost a cena ulu - p. Kolomy

> Jan Cervenka wrote:
>
> > Dne čt 12. únor 2004 14:15 CSV napsal(a):
> >
> >>M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> >>
> >>>pane Lnenicko, asi by ste si mali
> precitat povodny mail, kde som jasne
> >>>napisal, ze je to cena na danovy doklad.
> >>>Napriek tomu, ze ste stolarnu pana Sramka
> nikdy nevideli, ste schopny
> >>>obvinit ho zo sedej ekonomiky.
> >>>Vo Vasom pripade ma to fakt udivuje.
> >>>
> >>>prdpokladam, ze viete ako sa tvori cena.
> Znami vyrobca si moze do ceny
> >>>pripocitat aj svoje "meno". Ti ostatny si
> ho musia najprv vybudovat.
> >>>
> >>>Matej
> >>
> >>V takovém případě se jedná o dumpingovou
> cenu, která nepočítá alespoň
> >>průměrnou cenu práce a odpis vybavení.
> >>
> >>S pozdravem
> >>
> >>Lněnička
> >
> >
> > Dobry den,
> >
> > jen tak pro zajimavost napr. pr. Zeleny ,
> dle infa na www.n-vcelari.cz nabizi
> > 2/3 langstroth, ktery je dle mne rozmerove
> podobny za 260 vc. DPH, tj. 213.1
> > Kc bez DPH a jde to, proc by nekdo, kdo je
> neplatce, nedokazal to same ?
> Protože musí zaplatit DPH za materiál,
> energii a stroje a nemůže jí
> odečíst od daně vyúčtované. Takže v případě
> neplátce - neplátce a plátce
> - neplátce je to jedno. Horší je to neplátce
> - plátce.
> > Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun
> znamena to same co v cechach 220
> > ces. korun.
> 325 SK
> To , ze mu rozdilny kurz korun pomaha
> stlacit cenu je dle mne
> > pouze jeho vyhoda, funguje to stejne i u
> elektroniky a jinde.Tusim ze ve
> > vcelarstvi jsem cetl, ze jedna firma ma "
> levne " uly predevsim proto, ze ma
> > filialku v Rumunsku (Rumunsko = relativne
> levna prace a spousta levneho
> > dreva).
> Takže úly výroby ne Slovensko ale Rumunsko?
>
> > Doufam ze uz to neni prilis mimo tema.
> >
> >
> > Honza
> >
>
>
>

Dne čt 12. únor 2004 15:07 CSV napsal(a):

>
> > Predpokladam ze na slovensku 220 sl. korun znamena to same co v cechach
> > 220 ces. korun.
>
> 325 SK

Dobry den,

Nemyslel jsem prepocet, myslel jsem jako, ze pro nekoho , kdo zije na
Slovensku znamena mit 220 k. hodnotu napr. 12 bochniku chleba, stejne jako
pro nekoho zijiciho v Cesku 220 c.k. znamena 12 bochniku chleba.

A pokud si spocital, ze ma pri 220 s.k. uchazejici prijem, tak se mu to asi
vyplati.
Sam jsem si nedavno koupil cca 20 prken odp. dreva rozmeru 22 x200 cm,
tloustka cca 23 mm za 500 Kc. Vyroba 1 ks nastavku mi , pri me nesikovnosti
trva od ohoblovani po sesroubovani, bez nateru 30 minut . Pri vyplate 200
kc/hod tedy naklad 100+50 fosna + 50 rezije = zisk 20 Kc . Kdo to umi, a ma
patricne vybaveni tomu to bude trvat mensi dobu. Muze mit svuj les, nebo katr
- uspora za drevo.

Ale toto uz je uplne mimo.


Honza

M.Osusky/=/fritz-gmbh.de wrote:
> pane Lnenicko vy mne udivujete ...
>
> asi je lahsie "pomluvit konkurenci, nez se zamyslet nad problemem".
>
> Matej
>
>
"Nepomlouvám konkurenci", žádné úly nevyrábím ani neprodávám. Mám pouze
názor, že každá práce má být příslušně oceněna a ze zkušeností s různými
hyper, super markety i tržnicemi trpím jistou podezíravostí vůči tomu,
co je výrazně levnější.

Ostatně si myslím, že se díky představám o levné pracovní síle a levných
výrobcích, postupně řadíme mezi rozvojové země. Výsledkem je pro nás
neúměrná cena některých věcí, které jsou více závislé na materiálních
vstupech, typickými příklady jsou energie a nájemné. Ale to už zacházíme
příliš daleko od včelařské problematiky.

Navíc, při živostnosti úlu cca 20 i více let nevidím tak velký rozdíl v
tom, jestli stojí nástavek 100, 200 nebo 300 korun lhostejno jestli
českých nebo slovenských.

S pozdravem

Lněnička

Tak nám to v konferenci pěkně jiskří.Zatím co většina včelařů podezřívá prof. výrobce úlů ze značného přepísknutí cen a je značně ovlivněna názorem, že pouze úl z masivu je nejlevnější, pravda, jak to bývá, je trochu jinde.Výrobce úlů to má těžké. Musí používat kvalitní vysušené dřevo, které na našem trhu v poměru k výdělkům je neskutečně drahé.Ceny potřebných strojů,volím li nové, dosahují několika milionů, kde jsou zaměstnanci daně, energie a spousty ostatních nákladů, které nikdo nevidí.Proto jsou ceny takové jaké jsou.A tak má každý, kdo chce nové úly dvě možnosti.
a/ koupit si je a pak rozdíly v ceně jsou zanedbatelné
b/vyrobit si je
Já jsem zvolil druhou možnost.Jedna z nejlevnějších variant je : odpadové dřevo, sololit, rotaflex. Kompletní Dadant s 5 nástavky mě vyjde asi na 600 Kč.Zkuste za tuto cenu to samé vyrobit z masivu. Směšné. Práci nepočítám, stačí omezit televizi a jde to. Ruda.

U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho výrobnu
úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a 40,5x25,5x2,5.
Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s odpadem to
bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám ponětí)
6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů. Pokud
to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí 6,4
normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
stolárnu se mně těch 6,4 hodiny zdá být tak na spodní hranici, ale to je asi
taky tím, že tam nevyrábějí prakticky nic jiného než úly a potřeby pro
včelstva.

Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna, jakou
má on, je skoro v každém městě. Pokud si někdo myslí, že nějaká jemu blízká
stolárna dokáže vyrábět úly v podobné kvalitě, tu kvalitu si dlouhodobě
udržet a prodávat ty úly třeba o 300 Kč levněji než on a vydělávat, ať je
tam zadá a prodává je. Určitě pak každý raději sáhne po jeho úlu než úlu od
Kolomého.

Je ale taky fakt, že kutil, která má blízko k práci s dřevem a potřebuje jen
pár úlů pro sebe, spíše sežene nějaké nízkojakostní řezivo a úly si udělá
sám, než by si je koupil hotové. Z vlastnoručně vyrobených úlů je ten med
jaksi lepší než z těch koupených.

R. Polášek.



----- Original Message -----
From: "Stonjek" <seznam.cz/=/sinux.sinus.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 12, 2004 6:54 PM
Subject: ceny úlů


> Tak nám to v konferenci pěkně jiskří.Zatím co většina včelařů podezřívá
> prof. výrobce úlů ze značného přepísknutí cen a je značně ovlivněna
> názorem, že pouze úl z masivu je nejlevnější, pravda, jak to bývá, je
> trochu jinde.Výrobce úlů to má těžké. Musí používat kvalitní vysušené
> dřevo, které na našem trhu v poměru k výdělkům je neskutečně drahé.Ceny
> potřebných strojů,volím li nové, dosahují několika milionů, kde jsou
> zaměstnanci daně, energie a spousty ostatních nákladů, které nikdo
> nevidí.Proto jsou ceny takové jaké jsou.A tak má každý, kdo chce nové úly
> dvě možnosti.
> a/ koupit si je a pak rozdíly v ceně jsou zanedbatelné
> b/vyrobit si je
> Já jsem zvolil druhou možnost.Jedna z nejlevnějších variant je : odpadové
> dřevo, sololit, rotaflex. Kompletní Dadant s 5 nástavky mě vyjde asi na
600
> Kč.Zkuste za tuto cenu to samé vyrobit z masivu. Směšné. Práci nepočítám,
> stačí omezit televizi a jde to. Ruda.

Reakce na odpověď.
1) Jsem rád,když někdo na můj článek zareaguje a opravdu mi nevadí,kdž má názor,spíše skušenost,úplně opačnou.Zato všem díky.Jedině tak se člověk může dozvědět v jaké poloze se nachází.Můj člńek ZAMYŠLENÍ,ale nic nehlásal a ani nikoho o něčem nepřesvědčoval ani nekritisoval.Popsal jsem jen skutečnost a dal do placu k zamyšlení.
2) Trochu mi však vadí"zdvižený prst" v tom směru,že bych mohl snad ideově někoho vychýlit od dnešních moderních trendů ohledně zateplení úlů.Naopak mi je úplně jedno jestli 99 % čtenářů se odedneška převrátí na úly uteplené a nebo naopak.Dnes o nic takového nejde.Nic nehlásám,nic nepropaguji.
3)Chovám 13 včelstev,8 ve stojanech a 5 v budečákách,2 s nástavky.Česnovou zábranu jsem nikdy v životě nepoužíval a nikdy jsem neměl v úle myši.Budečáky mají při stažení plechového česna dolů,asi 7mm,a stojeny mají těch 1,5cm*12cm v zimě a v létě 2* 1,5*26cm.I mě sedí včelstva ve stojanech u česna,takže je možno vidět včely dlouho do zimy.Úly mám ve včelíně,spodní řada je 8 stojanů a hoření je 5 budečáků,2 jsou s nástavky.Budečáky jsem nakoupil 4 dny před měnou v r.53 a nejsou zničeny dodnes.Stojany mám 5 roků.Při vyjmutí jednoho stojanu jsem čelní stranu zakryl prknem takže to vypadá jako úl bez česna.Na boky sousedních stěn jsem rozepřel polystiren.Domnívám se,že za 50 roků by to vypadalo stejně,takže o nějaké hygieně nebo špatném vzhledu nemůže být řeč.Studenou stavbu jsem také zkoušel.Mohu totiž vnitřek jednoduše upravit a používat třeba i rámky 39*24.Nepozoroval jsem žádný rozdíl.Částečnou závadu vidím jenom v tom,že v hořením patře je česno asi 2cm nad úrovní spodní loučky a některá včelstva v prvním rámku prokusují otvor asi 5cm vysoký.To by sice studená stavba řešila,ale neřešila by potřebné rozšiřování a zužování včelstva.Tak řeším česno jeho snížením proti mezeře mezi rámky.
4) Vliv tepla na včelstvo je možno dobře pozorovat zateplením 6 cm polystirenem medníku třeba jen přitažením gumou u jednoho včelstva.
5)Před 2 roky jsem se zeznámil s jedním přítelem z Rumburska.Je ještě starší než já a vyprávěl mi jak se synem včelaří ve 4 vozech s 80 včelstvy.Mají nástavkové úly a ve všech vozech mají drážkovou mechanisaci na manipulaci s nástavky.Říkal,že včelařit v úlech po zahradě by si už vůbec nedovedl představit.Já také ne.Kdo neskusil nic jiného,věří jen tomu svému.Vše je třeba si vyskoušet.Čím více se myslí,tím méně se může pracovat,jen kdyby myšlení nebolelo.
Hezké včelaření přeje Banýr.

Je to trochu od tématu. Proč někteří z členů konference používají místo
označení nástavky slovo nádstavky?

Možná že by stálo za to, sestavit takový oblastní včelařský slovníček,
který by obsahoval různé krajové speciality jako:

dýmák - na Vysočině kuřačka atd.

Co vy na to.

Prostě udělat česko - chodsko - moravsko - slezko a bůh ví jaký slovník.

S pozdravem

Lněnička

Podařilo se,

po dlouhé době nechat natočit výukový včelařský film "Nástavkové
včelaření". Byl vyprodukován ve spolupráci s VÚVč. v Dole, stanicí v
Pekařově i jinde.

Můžete si jej zapůjčit na svazové knihovně v Křemencově 8, případně si
jej nechat zaslat poštou (to platí pro členy ČSV). Doporučil bych si
zápůjčku objednat co nejdřív, je k dispozici 14 kopii na VHS a 4 na DVD.

Objednávku zápůjčky lze i zaslat na e-mail uvcsvpha/=/login.cz

Těm, kteří mají k dispozici přehrávač DVD nebo počítač s DVD mechanikou
doporučuji verzi DVD, má podstatně lepší obraz.

S pozdravem

Lněnička

Přeji pěkný den,
zase tak směšné se mi to nezdá. Pokud si tedy nepočítám práci, tak mně
kompletní nízkonástavkový úl ( 6 nástavků a dno a víko ) vyjde na cca 650
Kč. A to je z masivu. A ještě je to počítáno ze dřeva, které již bylo
koupené jako vysušené. Pokud bych vyráběl ze dřeva, který jsem si nechal
nějakej ten rok doma vyschnout, tak potom cena takovýhleho nástavku bude
ještě daleko menší.
Petr Strejček
http://www.langstroth.wz.cz
-------------------------------------------------------
>Já jsem zvolil druhou možnost.Jedna z nejlevnějších variant je : odpadové
>dřevo, sololit, rotaflex. Kompletní Dadant s 5 nástavky mě vyjde asi na
600
>Kč.Zkuste za tuto cenu to samé vyrobit z masivu. Směšné. Práci nepočítám,
>stačí omezit televizi a jde to. Ruda

Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
ČSV, zaslání poštou)?

J. Čáp

Nevíte někdo čím se ředí vypalovací barva na auta?Když ji zrovna nechci stříkat a vypalovat, ale nanášet štětcem?

Jadro celeho problemu je niekde inde. 100 Sk na Slovensku ma zhruba rovnaku
kupnu silu ako 100 Kc v Cechach. Export resp. import robia zaujimavym
kurzove rozdiely.
Nikto sa nepozastavuje nad tym, ze vdaka tomuto exportuju uspesne byvale
socialist, staty do dnesnej EU. Potialto sa nam to paci mame pracu, odbyt,
trzby atd. Ale tato minca ma aj druhu stranu. Je to strata prac
prilezitosti v statoch EU kvoli lacnemu importu z strednej a vychodnej
europy.
Problem med dovezeny z Ciny je o tom istom. Cena tohto medu po dovezeni do
europy je cca 0,8 EUR/kg a pritom to nie je ziadna dumpingova cena a ide
kvalitny vcely med. Jednoduchu vyrobne naklady v Cine su radovo nizsie ako
u nas. Potom sa stava ze predajna cena 1/2kg balenia je v obchode nizsia
ako su nase vyrobne naklady.

Radim Polášek napsal(a):
> U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho výrobnu
> úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
> stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
> Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a 40,5x25,5x2,5.
> Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
> celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s odpadem to
> bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
> nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
> kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám ponětí)
> 6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
> Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů. Pokud
> to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
> provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí 6,4
> normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
pridam naklady na mzdy, 6.4 hodin x 60 kc na hodinu = 384 kc na jeden ul
!!!!

384 mzdy + 112 material = 496 prime naklady
chybi rezie a pod.

> Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna, jakou
Urcite nepodnika aby zivoril, nebo na svuj ukor podporoval vcelare.

Zdravi PP.


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

Pavel Prchal wrote:
> Radim Polášek napsal(a):
>
>> U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho
>> výrobnu
>> úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
>> stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
>> Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a
>> 40,5x25,5x2,5.
>> Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
>> celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s
>> odpadem to
>> bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
>> nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
>> kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám
>> ponětí)
>> 6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
>> Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů.
>> Pokud
>> to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
>> provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí 6,4
>> normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
>
> pridam naklady na mzdy, 6.4 hodin x 60 kc na hodinu = 384 kc na jeden ul
> !!!!
>
> 384 mzdy + 112 material = 496 prime naklady
> chybi rezie a pod.
+ odvody na sociální a zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel.
>
Lněnička
>> Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna,
>> jakou
>
> Urcite nepodnika aby zivoril, nebo na svuj ukor podporoval vcelare.
>
> Zdravi PP.
>
>

Jan Čáp wrote:
> Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
> ČSV, zaslání poštou)?
>
> J. Čáp
>
>
jméno a adresu.

S pozdravem

Lněničks

Jan Čáp wrote:
> Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
> ČSV, zaslání poštou)?
>
> J. Čáp
>
>
jméno a adresu.



Na poprvé ode mně ještě chtěli v jaké jsem ZO, nejrychlejší je zavolat na 224 934 082 a nechat se přepnout do knihovny. Knihovna zasílá knihy (časopisy, VHS a nyní i DVD) na své náklady, odeslání zpět už poštovné hradí výpůjčitel. V knihovně jsou moc ochotní a odesílají knihy, ... hned a nebo druhý den, tedy pokud nejsou vypůjčené, v tom případě si poznamenají žádost a vyřídí ji až se kniha vrátí. Pokud potřebuješ seznam knih je na stránkách ČSV (jenom je škoda, že je v textovém tvaru a tak se nedá třídit např. podle roku vydání). Seznam filmů jsem před časem posílal do konference.

                                   Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.587 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky, otazniky, uvodzovky.
Cize bez dlzdnov a pod.
Pozdravuje Michal
____________________________________________________________
ADSL za korunu od Contactelu - nejpříjemnější ADSL na trhu doručíme rychle až k Vám!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70017%26url=http://www.contactel.cz/adsl

Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky, otazniky, uvodzovky.
Cize bez dlzdnov a pod.
Pozdravuje Michal



V obecném rámci konference je vyloženě nadepsáno "Používejte českou diakritiku", takže toto je spíše pro správce konference, jestli diakritiku zakázat a nebo přijmout závázná pravidla pro zasílání příspěvků co se týče kódování atp.


Původně jsem, ale chtěl psát o něčem jiném.
Mezi internetovými adresami je i odkaz na stránky nevidomého včelaře, na nich kromě čísla účtu pro zasílání příspěvků neni nic bližšího, nedovedu si představit jak může ošetřovat 50 včelstev (nechápu ani jak slepý může lyžovat a taky je to možný). Nezná ho někdo z Vás, kde včelaří?

              Míra Fišar

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.587 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004

Díky za připomínku,
dal jsem ho tam alternativně jako tabulku pro Openoffice.org. Pro Excel
by byla strašně velká - asi 2,5 MB, zkomprimovaná 0,5 MB, to by mi
redakční systém nevzal. Pokud bude zájem, pošlu do sekce download
diskusní skupiny verzi pro Acrobat Reader.

S pozdravem

Lněnička

Miroslav.Fisar/=/cuzk.cz wrote:

>
> Jan Čáp wrote:
>
>>Co vše je třeba v požadavku na výpůjčku materiálů z knihovny uvést (člen
>>ČSV, zaslání poštou)?
>>
>>J. Čáp
>>
>>
>
> jméno a adresu.
>
>
>
> Na poprvé ode mně ještě chtěli v jaké jsem ZO, nejrychlejší je zavolat na 224 934 082 a nechat se přepnout do knihovny. Knihovna zasílá knihy (časopisy, VHS a nyní i DVD) na své náklady, odeslání zpět už poštovné hradí výpůjčitel. V knihovně jsou moc ochotní a odesílají knihy, ... hned a nebo druhý den, tedy pokud nejsou vypůjčené, v tom případě si poznamenají žádost a vyřídí ji až se kniha vrátí. Pokud potřebuješ seznam knih je na stránkách ČSV (jenom je škoda, že je v textovém tvaru a tak se nedá třídit např. podle roku vydání). Seznam filmů jsem před časem posílal do konference.
>
>                                    Míra Fišar
>
> ---
> Odchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
> Verze: 6.0.587 / Virová báze: 371 - datum vydání: 12.2.2004
>
>

Nové články:
===========

Stanovení elektrické vodivosti medu
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004020301


Nový soubor:
===========

Tištěná podoba VN 1/2004 ve formátu PDF
http://www.vcelarskenoviny.cz/download.php?soubor=8

S pozdravem
redakce

Byl by někdo ochoten poskytnout data i třeba v textovém formátu? Upravil
bych je do vyhledávání a dal do Včelařských novin.
Nevím totiž, jestli když si stáhnu data ze stránek ČSV, jestli to nebude
bráno jako neoprávněné zacházení s cizími daty.
Jsem poslední dobou velmi opatrný :-(

Zdeněk Čejka

> Pokud potřebuješ seznam
> knih je na stránkách ČSV (jenom je škoda, že je v textovém tvaru a tak se
> nedá třídit např. podle roku vydání). Seznam filmů jsem před časem posílal
> do konference.

Předpokládám, že př. Havlík chce použít nějaký levný zbytek vypalovací barvy
ve včelařství.

Vypalovací barva se jmenuje vypalovací proto, protože aby zaschla, musí být
podrobena zhruba po dobu několika desítek minut zvýšené teplotě v rozmezí
zhruba od 60 st C do asi 160 st C. Může to být barva syntetická, epoxidová,
polyuretanová nebo třeba i vodouředitelná atd a podle toho se volí i
ředidla.. Vypalovací barvy jsou taky defakto všechny práškové barvy, ale těm
se tak ze zvyku neříká.

V práci jsme používali syntetické vypalovací barvy S2053 a tuším S2143.
Slitky těch barev lidé kupovali na nátěry plechových střech v létě, kdy se
po natření barva vypálila horkem a slunečním zářením. Nevím, jak by to
dopadlo na dřevu. Možná na slunci by za den natřený nadstavek taky uschnul.
Nebo možná pod rozpálenou plechovou střechou. S jinou vypalovací barvou to
může být jinak.

Pokud je k dispozici ředidlo pro stříkání, dá se jim barva ředit i pro nátěr
štětcem. Ředidlo pro stříkání akorát trochu jinak upravuje viskozitu barvy a
rychleji vysychá, výsledek je ten, že stopy po tahu štětcem se budou trochu
hůře slévat.

Dost univerzální ředidlo je technický aceton nebo ředidlo do nitrobarev
C6000 . Musí se to ale vyzkoušet s malým množstvím barvy. V praxi to často
funguje tak, že i malé množství nevhodného ředidla, řádově procenta, barvu
naředí bez problémů. Jak se to ale přežene, barva se začne srážet a
rozdělovat na průhlednou a pigmentovanou vrstvu. Dá se to částečně vrátit
zpět okamžitým přídavkem správného ředidla nebo nenaředěné barvy. Nevhodné
ředidlo může taky ovlivnit chování barvy při zasychání a pak třeba
přilnavost nebo vzhled vrstvy. Nebo třeba dlouhodobou stálost barvy. Jeden
den barvu naředíte a druhý den je v plechovce něco jako směs barevné
želatiny a poloprůhledné olejovité kapaliny atd. Je to dost alchymie s
nezaručeným výsledkem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "havlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 9:18 AM
Subject: Re: Nátěr úlu


> Nevíte někdo čím se ředí vypalovací barva na auta?Když ji zrovna nechci
> stříkat a vypalovat, ale nanášet štětcem?

Já jsem se nechtěl pouštět do nějakých spekulativních cenových kalkulací,
protože o nákladech a mzdách př. Kolomého nic nevím a tudíž moje odhady se
pohybovaly ve velice širokém rozmezí. ( Mám dokonce pocit, že př. Kolomý
nepsal svůj mail př. Čermákovi za účelem zveřejnění v této diskuzi)

Měl bych jen tři poznámky.

Cena materiálu - Kolomého úl má tři nadstavky, to je 3x112 Kč, dále má dno
a víko, řekněme dalších 100-150 Kč, 30 rámků, mřížku atd, to by mohla být
minimálně stovka. Celkem tedy cca 530 - 600 Kč za materiál.

60 Kč na hodinu - pokud to je čistá mzda, kterou dostávají zaměstnanci na
ruku, tak náklady zaměstnavatele jsou odhadem ještě o cca 50 % vyšší,
protože musí odevzdávat státu zdravotní a sociální pojištění a kdovíco
ještě.

Režii u malých provozů stoláren odhaduji v rozmezí 0,20 - 2 Kč na
normominutu, závisí to na obvyklých položkách jako jsou odpisy strojů a
budovy, na elektřině, na topení, na údržbu, třeba za nájem plochy stolárny
atd.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 11:27 AM
Subject: Re: ceny úlů - kalkulace UVN


> Radim Polášek napsal(a):
> > U př. Kolomého jsem byl na exkurzi v roce 2001 a viděl jsem i jeho
výrobnu
> > úlů. Pokud jsem mohl posoudit, jsou to běžné univerzální a jednoúčelové
> > stolařské stroje, proto taky nijak zvlášť drahé.
> > Mám taky jeden jeho nadstavek 39x24. Je z desek 46x25,5x2,5 a
40,5x25,5x2,5.
> > Jsou spojeny systémem drážka v jedné desce a vyfrézované péro v druhé a
> > celkem 16 vruty. Pro jeden nadstavek je potřeba 11 dm3 dřeva, s odpadem
to
> > bude tak 15,5 dm3 dřeva. Z jednoho kubíku půjde tedy vyrobit asi 65
> > nadstavků. Pokud je cena jednoho kubíku
> > kvalitního smrkového řeziva ( kolik stojí borovice vejmutovka, nemám
ponětí)
> > 6000 kč, pak je v jednom nadstavku za 92 kč dřeva ( a 20 Kč za vruty).
> > Podle př. Kolomého jeho provoz vyrobí v 8 lidech za měsíc až 200 úlů.
Pokud
> > to bude 20 pracovních dnů po 8 hodinách ( a dvousměnném nebo třísměnném
> > provozu, 8 lidí najednou tam pracovat nemůže) , pak jeden úl vyrábějí
6,4
> > normohodin. Jeden úl jsou 3 nadstavky, dno, víko rámky atd. Pro běžnou
> pridam naklady na mzdy, 6.4 hodin x 60 kc na hodinu = 384 kc na jeden ul
> !!!!
>
> 384 mzdy + 112 material = 496 prime naklady
> chybi rezie a pod.
>
> > Kolik má z 1 úlu zisk, to ví asi jenom př. Kolomý. Podobná stolárna,
jakou
> Urcite nepodnika aby zivoril, nebo na svuj ukor podporoval vcelare.
>
> Zdravi PP.
>
>
> --
> Pavel Prchal
> DUP - družstvo Pelhřimov
> Řemenovská 1999
> 39317 Pelhřimov
> www.dup.cz
> -------------------------
>
>
>

Nadstavky proto, protože se jimi úl nadstavuje a tím zvětšuje jeho velikost.
Ale nastavky jsou levnější, šetří se jedno písmeno. Jen by to chtělo, po
vzoru vstupu do EU, vyjednat nějakou přechodnou dobu.

Odlehčuji trochu diskuzi.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "CSV" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 7:24 AM
Subject: Re: ceny ?l?


> Je to trochu od tématu. Proč někteří z členů konference používají místo
> označení nástavky slovo nádstavky?
>
> Možná že by stálo za to, sestavit takový oblastní včelařský slovníček,
> který by obsahoval různé krajové speciality jako:
>
> dýmák - na Vysočině kuřačka atd.
>
> Co vy na to.
>
> Prostě udělat česko - chodsko - moravsko - slezko a bůh ví jaký slovník.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>

> Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne
> znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky,
> otazniky, uvodzovky. Cize bez dlzdnov a pod.

Tato konference používá diakritiku. Je potřeba mít mailovací software
schopný diakritiku používat.

Kdo s tím má z jakýchkoliv důvodů problémy, má alternativní možnost
plnohodnotně se účastnit této konference přes její webové rozhraní na
adrese www.vcely.or.cz

Pokud by ani jeho webový browser nebyl schopen vyrovnat se s českou
diakritikou, pak tam má (dole na stránce) možnost nastavit si
zobrazení bez háčků a čárek. S tím už by měl být spokojen skutečně
každý...

------------------------------

Verze bez diakritiky:

Tato konference pouziva diakritiku. Je potreba mit mailovaci software
schopny diakritiku pouzivat.

Kdo s tim ma z jakychkoliv důvodu problemy, ma alternativni moznost
plnohodnotne se ucastnit teto konference pres jeji webove rozhrani na
adrese www.vcely.or.cz

Pokud by ani jeho webovy browser nebyl schopen vyrovnat se s ceskou
diakritikou, pak tam ma (dole na strance) moznost nastavit si
zobrazeni bez hacku a carek. S tim uz by mel byt spokojen skutecne
kazdy.


J. P. Baudiš

Sprava konference

----- Original Message -----
From: Baudis Jan P. <baudis/=/or.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 4:09 PM
Subject: Diakritika v konferenci


> > Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne
> > znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky,
> > otazniky, uvodzovky. Cize bez dlzdnov a pod.
>
> Tato konference používá diakritiku. Je potřeba mít mailovací software
> schopný diakritiku používat.
>
> Kdo s tím má z jakýchkoliv důvodů problémy, má alternativní možnost
> plnohodnotně se účastnit této konference přes její webové rozhraní na
> adrese www.vcely.or.cz
>
> Pokud by ani jeho webový browser nebyl schopen vyrovnat se s českou
> diakritikou, pak tam má (dole na stránce) možnost nastavit si
> zobrazení bez háčků a čárek. S tím už by měl být spokojen skutečně
> každý...
>
> ------------------------------
>
> Verze bez diakritiky:
>
> Tato konference pouziva diakritiku. Je potreba mit mailovaci software
> schopny diakritiku pouzivat.
>
> Kdo s tim ma z jakychkoliv důvodu problemy, ma alternativni moznost
> plnohodnotne se ucastnit teto konference pres jeji webove rozhrani na
> adrese www.vcely.or.cz
>
> Pokud by ani jeho webovy browser nebyl schopen vyrovnat se s ceskou
> diakritikou, pak tam ma (dole na strance) moznost nastavit si
> zobrazeni bez hacku a carek. S tim uz by mel byt spokojen skutecne
> kazdy.
>
>
> J. P. Baudiš
>
> Sprava konference
>
>
>
> __________ Informacia od NOD32 1.623 (20040212) __________
>
> Tato sprava bola preverena antivirusovym systemom NOD32.
> http://www.eset.sk
>
>
Velmi správne vysvetlenie. Často sa stretavame s týmto problémom.
Naposledy, dobrý príspevok s problémovým čítaním Pete mal
cscipion/=/yahoo.com., alebo Hotmail.com . Písaním z takého serveru
neodporúčam diakritiku používať. Ozaj je tam plno otázníkov, bodkočiarok a
pod. Myslím, že v dobrej veci to myslel priateľ Michal Seničan.Takto
inteligentne , by sme sme sa mali správať navzájom, bez invektív.
Pozdravuje Gabi Komínek

Vážení přátelé!Chtěl bych vás pžádat,bďte tak laskavi a zanechte dalšího pokračování v hodnocení ekonomiky přítele Kolomého.Není to fér hra.Vím o čem mluvím.Myslím,že máme právo kritisovat kohokolov,že má třeba špatné úly,že je má drahé a t.d.a upozorňovat na toho,kdo je má levnější,lepší a kde jsme byli spokojeni.Toď vše.V žádném případě nehodnotit domělou ekonomiku.Ono stačí si vše obrátit a říci si,kolik úlů musím prodat,aby mohlo mít X zaměstnanců pravidelnou výplatu po odečtení všech nákladů a hned vše vypadá jinak.Nezapomeňte,že do ceny výrobku se musí započítat i ten čas co se se zákazníkem prokecá.Nebo si řekněme,kolik medu musíme prodat a v jaké ceně abychom se užívili a hned jsme u ledaskoho u pláče.Zdůrazňuji,ekonomika fysických osob,které nikoho nezaměstnávají je úplně něco jiného než ekonomika právnických osob se zaměstnanci.Ostatně vždyť to může každý skusit.Můj názor je ten.Pokud zákazník tvrdí,že výrobek je drahý,doporučím konkurenci.Pokud jsem přesvědčen o reálnosti svých cen,tak dodám.Já bych šel také ke konkurenci.Tím mi vlastně pomáháte,protože oto dříve bude konkurence v koncích.Obráceně.Příliž drahý podnikatel vlastně pomáhá zákazníkům k nižším cenám,protože umožňuje konkurenci vyrábět lacino.

Na odlehčení:nástavky a nadstavky.Doufám,že kůli tomu nevzniknou dva nesmiřitelné tábory.Můj názor:pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nástavky jsou to nástavky.Pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nadstavky,jsou to nadstavky.Nebo né? Jako kdyby se někdo hádal v prodejně masa,že mají špatný obchodní název veprové maso, protože vepřové maso je jen z kastrátů kanečků a oni pod tímto názvem prodávají i maso z prasniček a tak by měli používat název maso prasečí.

Mějte se heky,zdraví V Banýr.

Já myslím, že ta diskuze se týká všech, kdo vyrábějí úly na prodej. Protože
když někdo koupí za pět stovek dřevo ( nebo za stovku odpadové dřevo), vezme
nářadí, co má doma a vyrobí z něho úl a pak prohlásí, že ho ten úl stál jen
pět stovek (nebo stovku), je to něco úplně jiného, než když někdo vyrábí úly
na prodej a musí z peněz za úly kromě ceny materiálu pokrýt ještě další
věci. To je asi tak všechno, co bych asi k tomu tématu měl.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "V Banýr" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 14, 2004 12:30 AM
Subject: Ceny úlů,zamylení 2


> Vážení přátelé!Chtěl bych vás pžádat,bďte tak laskavi a zanechte dalšího
> pokračování v hodnocení ekonomiky přítele Kolomého.Není to fér hra.Vím o
> čem mluvím.Myslím,že máme právo kritisovat kohokolov,že má třeba špatné
> úly,že je má drahé a t.d.a upozorňovat na toho,kdo je má levnější,lepší a
> kde jsme byli spokojeni.Toď vše.V žádném případě nehodnotit domělou
> ekonomiku.Ono stačí si vše obrátit a říci si,kolik úlů musím prodat,aby
> mohlo mít X zaměstnanců pravidelnou výplatu po odečtení všech nákladů a
> hned vše vypadá jinak.Nezapomeňte,že do ceny výrobku se musí započítat i
> ten čas co se se zákazníkem prokecá.Nebo si řekněme,kolik medu musíme
> prodat a v jaké ceně abychom se užívili a hned jsme u ledaskoho u
> pláče.Zdůrazňuji,ekonomika fysických osob,které nikoho nezaměstnávají je
> úplně něco jiného než ekonomika právnických osob se zaměstnanci.Ostatně
> vždyť to může každý skusit.Můj názor je ten.Pokud zákazník tvrdí,že
výrobek
> je drahý,doporučím konkurenci.Pokud jsem přesvědčen o reálnosti svých
> cen,tak dodám.Já bych šel také ke konkurenci.Tím mi vlastně
> pomáháte,protože oto dříve bude konkurence v koncích.Obráceně.Příliž drahý
> podnikatel vlastně pomáhá zákazníkům k nižším cenám,protože umožňuje
> konkurenci vyrábět lacino.
>
> Na odlehčení:nástavky a nadstavky.Doufám,že kůli tomu nevzniknou dva
> nesmiřitelné tábory.Můj názor:pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nástavky
> jsou to nástavky.Pokud někdo něco vyrábí a říká tomu nadstavky,jsou to
> nadstavky.Nebo né? Jako kdyby se někdo hádal v prodejně masa,že mají
špatný
> obchodní název veprové maso, protože vepřové maso je jen z kastrátů
kanečků
> a oni pod tímto názvem prodávají i maso z prasniček a tak by měli používat
> název maso prasečí.
>
> Mějte se heky,zdraví V Banýr.

Rád bych používal antesovy skládací rámky. Dřív se na to vyráběli kovové panty. Teď je nemohu sehnat. Vyrábí se? Koupil bych i použité.

Je to vůbec možné? Tento rok se v naší organizaci povinně léčilo Gabonem.Nedávno nám přišli výsledky vyšetření a z 53 stanovišť na niž je umistěno 444 včelstev jsme měli celkem pouze 9 rostočů varroa. Odůvodňuji si to tím, rostočům se asi moc dobře nežilo(vysoké teploty) a možná ještě tím, že tento rok se to moc nerojilo. Jak to vypadá v jiných organizacích?

Rad bych upozornil na www stranky, kde je mozno zdarma zadavat inzeraty se vcelarskou tematikou. Adresa je http://vcelin.webz.cz Cim vice bude na strankach inzeratu, tim uzitecnejsi budou pro vcelare.

Nové články:
===========

Od budečáku k nástavkovému úlu - 2. část:
http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004021502

S pozdravem
redakce

Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už neřešilo. Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu (i na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení použít zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen mírně upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty. Nejsem odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc za reakce.

Nevíte někdo,jak dlouho vydrží samička Varoa d. bez svého hostitele-včely?Jde mi o to,jestli mohu včely "nakazit" i přidáním rámku bez plodu,jen se zásobami atd.

Zdravim,

mam za to, se to nedoporucovalo, protoze neni jistota, ze se mineralni
vlakna nedostanou do medu.

V soucasnosti asi neni vhodnejsi hmota nez PPS, pripadne slamena rohoz.

U PPS je trochu problem s prostupem par, lze to trochu resit pouzitim
sypanych volnych kulicek.

Zdravi PP.


Petr Sedláček napsal(a):
> Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už neřešilo.
> Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou
> dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu (i
> na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení použít
> zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen mírně
> upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro
> výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty. Nejsem
> odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na
> bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc za
> reakce.

Včelaříme nástavkově F.Kamler K.Cermák vydal čSV

str.10
Například úly zadem přístupné mají své opodstatnění jen ve vyjímečných a specialních případech ajejich používání je spojeno s větší spotřebou času na ošetřování včelstev.

str.14
Ul nástavek má být přístupný s hora...Je pak možnouplatnovat časově nenáročné nástavkové metody...
Chumáč včel by měl mít v zimě tvar koule s možností pohybu za zásobami směrem nahoru.Vyhovuje tedy půdorys čtvercový nebo o něco užší.
Zimní prostor by měl být vyšší než šíře rámku,asi jeden a pulkrát.

str.16
Teplo uniká z povrchu převážně z teplejšího chumáče či plodového tělesa do chladnějšího okolí.
Z hlediska racionalního a konstrukčního,s ohledem na rozměry nejlépe pro zimu vyhovuje tvar hranolu s čtvercovou základnou a výškoumírně větší než základna.
Prostor pro pozdní jaro a léto by měl být dvakrát až třikrát vyšší.
šíře rámku 39cm
vyhovuje chovu poměrně silných včelstev s dobrými mednými výnosy.
šíře rámku 42cm
je vhodná pro intenzivní chov silných včelstev do dobrých snůškových poměrů .
šíře rámku landstrothu org.
je v podmínkách území česka podle našich zkušeností asi zbytečná.

str.18
Konstrukce úlu musí zajištovat dostatečný přístup vzduchu hlavním česnem a očky.
Včelstva je nutné bezpodminečně připravovat již od června uspořádáním budoucího zimního prostoru.

str.21 vysoké nástavky 24cm a více
Volit dobu přidání nástavku s mezistěnammi je velice důležité a náročné.Pokud nástavek přidáme příliš brzy,včelstvo nezvládne obsednout přidaný prostor, ani stavbu mezistěn a takto ho v rozvoji podtrhneme.
Pokud matka zůstala v horním nástavku,zaměníme horní a spodní nástavek.

str.22
Po posledním medobraní zpravidla kolem 20července ..Medníkové nástavky odstraníme...hned druhý den dodáme 5litrů ruztoku.Další zásoby doplnujeme na množství 15-20kilogramů tak,aby tento proces byl ukončen do 25.srpna max.do10.10....zásob/horní nástavek musí být plný,ve spodním nástavku/věnce o minimalní výšce 5cm.

str.35 kombinované použití vysokých a nízkých nástavků
Po posledním medobraní..zpravidla koncem července nastává velice důležité období ve vývoji včelstva.Je to období přípravy silných včelstev na příští rok.
Plodištní nástavky /vysoký a nízký/ prohlédneme a odstraníme,jestliže jsme je již neodstranili počátkem července...

str.43 Deformace úlového prostoru

v dobrém franta

S tímto podle mně správným a nestranným názorem plně souhlasím.
Banýr.

Nevim jak u Orsilu, ale např. u Rockwoolu (což je izolace na stejném
principu jako orsil) se přidává k vláknům jako pojivo bakelit. Zkoušel jsem
s ním zaizolovat el. troubu a musel jsem ho kvuli zápachu vyndat. Je otázkou
jak bude zahříván v úlu a jaké se z něj budou uvolňovat látky při běžných
teplotách.

Kromě toho bude velký problém udržet izolaci suchou - mokrá izolace=žádná
izolace.

Co se týče obyčejného polystyrenu tak bude hodně záležet na jeho hustotě.
Některé polystyreny mohou mít paropropustnost stejnou nebo lepší než měkké
dřevo (např. smrk).
U polystyrenu jsem ještě nepřišel na to, jak nástavky s polystyrenem dobře
desinfikovat. Z tohoto důvodu jsem jej prozatím zavrhnul.

Milan Čáp

> Zdravim,
>
> mam za to, se to nedoporucovalo, protoze neni jistota, ze se mineralni
> vlakna nedostanou do medu.
>
> V soucasnosti asi neni vhodnejsi hmota nez PPS, pripadne slamena rohoz.
>
> U PPS je trochu problem s prostupem par, lze to trochu resit pouzitim
> sypanych volnych kulicek.
>
> Zdravi PP.
>
>
> Petr Sedláček napsal(a):
> > Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už
neřešilo.
> > Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou
> > dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu
(i
> > na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení
použít
> > zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen
mírně
> > upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro
> > výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty.
Nejsem
> > odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na
> > bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc
za
> > reakce.
>
>

Minerální a skleněné vaty se při manipulaci a otřesech lámou a vytvářejí
prach, který může být mezerami v úlu vyfukován ven. Tak se dostane do medu a
je taky svým způsobem toxický i pro člověka.
Je to taky materiál propustný pro vlhkost, proto v běžném dvouplášťovém úlu
se v něm vlhkost a voda hromadí podobně jako třeba v kdysi hodně používaných
dřevěných hoblinách. Do běžného dřevěného dvouplášťového úlu patří právě
izolace nepropustná pro vodní páru, jako je třeba pěnový polystyren.
S oblibou se v něm usazují mravenci.

Proto jako izolace úlů raději ne.

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Petr Sedláček" <psedlacek/=/rybarstvi.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, February 16, 2004 8:57 AM
Subject: Materiál na uteplení


> Mám dotaz ohledně materiálu na uteplení úlu. Nevím zda se to už neřešilo.
> Jsem začínající včelař a protože máme v podniku dostatečnou truhlářskou
> dílnu chci si vyrobit několik úlů. Protože nejsem příznivec polystyrenu (i
> na uteplování staveb), chtěl bych se zeptat zda je vhodné k uteplení
použít
> zbytkové materiály typu Orsil. Je to vlastně přírodní materiál jen mírně
> upravený, ale v publikaci Nástavkové včelaření (2000) je zmínka že pro
> výrobu nejsou vhodné páchnoucí materiály jako např. minerální vaty. Nejsem
> odborník na stavební materiály, ale vlastnostmi se mi tyto materiály na
> bázi znělce, čediče atd. jeví jako vhodnější, než polystyren. Děkuji moc
za
> reakce.

Dne po 16. únor 2004 12:10 Radim Poláek napsal(a):

> polystyren. S oblibou se v něm usazují mravenci.

Dobry den,

presne tak, na stanovisti mam jak tenkostenne, tak i 3ks uteplenych ulu
petiletka .V ulech petiletka je s mravenci, narozdil od tenkostenych , velky
problem.

Honza

Také se používala na uteplení hobra. A mravenci ji taky milují. J.Jindra zkouší nástavky z lepenky, možná by také šla použít jako výplň pro uteplení. Je to i otázka konstrukce nástavků a výrobníchg možností. Ekologicky čistým řešením je klasická kontrukce, tj. dřevěný rám a výplň ze slámy. Někde je na betu i postup výroby. A je samozřejmně otázkou zda vůbec uteplovat. To je oblíbené diskusní téma.

Můžete někdo poradit, kde lze najít podrobnější postup pro produkci(získávání) mateří kašičky (pro vlastní potřebu).

Zdravim vsetkych,

chcem sa spytat ci nema niekto kalendar vcelarskych vystav, pripadne
vystav, kde je aj vcelarska cast, v Europe na rok 2004 ?
Dakujem

Matej

Přátelé,
nezkoušeli jste někdo uteplovat ovčí vlnou. Já takovým materiálem zatepluji půdni vestavbu (je to ošetřeno proti molům) a dokáže to pohltit hodně vlhkosti a zase vydat (výrobce dokonce udává, že se nemusí používat parozábrana).

Zdraví Ivo

Natáhnete si do pocitace jinyprogram dnesni pocitacove programy jiy na
internetu bezne zvladaji
pepan

----- Original Message -----
From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 12:19 PM
Subject: Re: Ko?ov?n?.


Mlady muzi, prosim Vas pri pisani Emailov nepouzivajte interpunkcne
znamienka , cize diakritiku, lebo Vas prispevky su same haky baky, otazniky,
uvodzovky.
Cize bez dlzdnov a pod.
Pozdravuje Michal
____________________________________________________________
ADSL za korunu od Contactelu - nejpříjemnější ADSL na trhu doručíme rychle
až k Vám!
http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=70017%26url=http://www.contactel.cz/
adsl




--
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno Antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 7.0.211 / Virová báze: 261.9.3 - datum vydání: 13.2.2004

Takove zkousky zavisi na dostupnosti uteplovaciho materialu. Pokud si koupim ovci deku za cca 2500 Kc,- a pouziju ji na utepleni nastavku... Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v nedohlednu. To byl jen pokus o humor.
Hezky den.

František Rousek


Pxateli,
nezkoueli jste nlkdo uteplovat ovhm vlnou. Ja takov}m materialem zatepluji
pydni vestavbu (je to oetxeno proti molym) a doka-e to pohltit hodnl
vlhkosti a zase vydat (v}robce dokonce udava, -e se nemusm pou-mvat
parozabrana).

Zdravm Ivo

>utepleni nastavku... Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v
:>nedohlednu. To byl jen pokus o humor.

To není humor, ale smutná pravda.
((Ivo, dej mi odkaz na zateplení domu vlnou (mimo konferenci).Dík.))
Pozoruji, že se včelaři dělí nejen na ty co uznávají a neuznávají zateplené úly a dále na ty co preferují a zavrhují polystyren. Mě by zajímaly rozdíly v různých druzích polystyrenu (paropropustnost atd.) a myslím, že by se nějaký vhodný druh našel. Já chci letos zkusit Styrodur na nástavky.(http://www.darte.cz/html/cenik/c_styrodur.htm)

Před asi dvěma lety jsem se zajímal o českou izolaci z ovčí vlny zvanou
INWOOL. Jedná se o ovčí rouno nějakou technologií vpletené do nosné mřížky.
Tehdy byla cena této izolace srovnatelná s cenou již zmíněného Rockwoolu.

Problém s izolací z ovčí vlny vidím v tom, že ji výrobci napouštějí
prostředky proti molům, které mohou být toxické i pro včely.

S pozdravem
Milan Čáp


>Takove zkousky zavisi na dostupnosti uteplovaciho materialu. Pokud si
koupim ovci deku za cca 2500 Kc,- a pouziju ji na utepleni nastavku...
Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v nedohlednu. To byl jen pokus o humor.
>Hezky den.

>František Rousek

> >utepleni nastavku... Navratnost tohoto ulu se mi ztrati v
> :>nedohlednu. To byl jen pokus o humor.
>
> To není humor, ale smutná pravda.

Ovčí izolace není dražší než ostatní vláknitý materiály (Rockwool, Isover,
..).

http://web.quick.cz/inwool/

Na TZB-Info ( http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=58&h=38 ) je tabulka
vlastností některých materiálů, je tam i hodnota součinitele difuze vodní
páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle odhadu
na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.

Milan Čáp

> Mě by zajímaly rozdíly
> v různých druzích polystyrenu (paropropustnost atd.) a myslím, že by se
> nějaký vhodný druh našel. Já chci letos zkusit Styrodur na
> nástavky.(http://www.darte.cz/html/cenik/c_styrodur.htm)
>

Oprava: Dle mého odhadu ...


>Ale dle odhadu
> na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.

Milan Čáp

> páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
odhadu
> na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka neomezenou
paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na uteplení?

R. Polášek.

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <capmilan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 8:47 AM
Subject: Re: Utepleni


> Na TZB-Info ( http://www.tzb-info.cz/t.py?t=16&i=58&h=38 ) je tabulka
> vlastností některých materiálů, je tam i hodnota součinitele difuze vodní
> páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
odhadu
> na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
>
> Milan Čáp
>
> > Mě by zajímaly rozdíly
> > v různých druzích polystyrenu (paropropustnost atd.) a myslím, že by se
> > nějaký vhodný druh našel. Já chci letos zkusit Styrodur na
> > nástavky.(http://www.darte.cz/html/cenik/c_styrodur.htm)
> >
>

> To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka neomezenou
> paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
uteplení?

Za předpokladu, že vnitřní stěna nástavklu bude mít paropropustnost nižší a
vnější vyšší (než hobliny mezi nimi), aby se vlhkost nehromadila v izolaci.

Najít materiál pro vnější stěnu, který odolá povětrnosti i "predátorům" a
přitom bude mít velmi malý difuzní odpor nebude snadné. Odvětrávaná "fasáda"
je zase pro nástavek konstručně příliš komplikovaná a v konečném důsledku
asi i příliš těžká.

J. Čáp

Nemyslím si že by na tom měly být hobliny či minerální vlna dobře. Sice mají
velkou paropropustnost, ale v úlu musí být umístěny z konstrukčního hlediska
uzavřené mezi nějakými deskami. Aby mohly vodní páry dobře pronikat zkrz
stěnu, muselo by být splněno pravidlo, že materiály při zateplení mají být
skládány tak, aby směrem ven od zateplovaného objektu (v tomto případě úlu)
byly více a více paropropustné. Takže vnější vrstva by měla být pro páry
nejvíce propustná a vnitřní nejméně. Z tohoto pohledu je ten extrudovaný
polystyrén použitý uvnitř asi nejlepší.
Protože nasákavé materiály jsou uzavřeny ve stěně úlu mezi stěnami ze dřeva,
sololitu, nebo podobného materiálu s menší paropropustností, mají problém s
vysycháním.

Takže existují tři základní cesty:
- použití nenasákavého materiálu
- splnění pravidla o paropropustnosti (viz výše)
- zabránit vlhkosti, aby se nedostala do izolace jiným způsobem

Pokud uzavřu stěny úlu pro páry neprodyšnou vrstvou a nebudu je mít
dostatečně izolované, bude se mi pára o to víc srážet na stěnách úlu.

Otázka materiálů použitých ke stavbě úlu je složitá a dle mého názoru je asi
opravdu nejlepší pořádný dřevěný masiv. Jenže kdo se s tím má pak tahat :-))

Zdraví
Milan Čáp

> > páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
> odhadu
> > na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
> To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka neomezenou
> paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
uteplení?
>
> R. Polášek.
>

zdravim kolegov. hladm navod na domacu vyrobu steparskeho
vosku. viem ze vcelari su majstrami 1000 remesiel.
zdravi gabo.

1:1:1 smula:sadlo:vosk

muze se trosku naredit lihem, kdyz moc vyschne

Zdravi PP.


gabo napsal(a):
> zdravim kolegov. hladm navod na domacu vyrobu steparskeho
> vosku. viem ze vcelari su majstrami 1000 remesiel.
> zdravi gabo.
>


--
Pavel Prchal
DUP - družstvo Pelhřimov
Řemenovská 1999
39317 Pelhřimov
www.dup.cz
-------------------------

       

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 13, 2004 2:04 PM
Subject: Re: ceny úlů - kalkulace UVN


> Já jsem se nechtěl pouštět do nějakých spekulativních cenových kalkulací,
> protože o nákladech a mzdách př. Kolomého nic nevím a tudíž moje odhady se
> pohybovaly ve velice širokém rozmezí. ( Mám dokonce pocit, že př. Kolomý
> nepsal svůj mail př. Čermákovi za účelem zveřejnění v této diskuzi)

Mohu ujistit, že jsem dostal souhlas p. Kolomého ke zveřejnění jím
poskytnutých údajů tak, jak šly do konference.

K. Čermák

Natěr a napuštění vnitřní strany úlu propolisem a voskem tvoří dostatečnou
zábranu pronikání vlhkosti do stěn úlů, ale hlavní je snižovat vlhkost
uvnitř úlu větráním, jak již bylo v diskuzi naznačeno větráním ve dně a
otevřením očka.
Sám se setkávám spíšě s vlhkostí z jara na stropě nástavků, s vlhkostí stěn
jsem se nesetkal. Má snad někdo jiné zkušenosti?

S přáním hezkého dne Josef Kouba
telefon 388 313 969, 603 262 082

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <capmilan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 17, 2004 11:59 AM
Subject: Re: Utepleni


> Nemyslím si že by na tom měly být hobliny či minerální vlna dobře. Sice
mají
> velkou paropropustnost, ale v úlu musí být umístěny z konstrukčního
hlediska
> uzavřené mezi nějakými deskami. Aby mohly vodní páry dobře pronikat zkrz
> stěnu, muselo by být splněno pravidlo, že materiály při zateplení mají být
> skládány tak, aby směrem ven od zateplovaného objektu (v tomto případě
úlu)
> byly více a více paropropustné. Takže vnější vrstva by měla být pro páry
> nejvíce propustná a vnitřní nejméně. Z tohoto pohledu je ten extrudovaný
> polystyrén použitý uvnitř asi nejlepší.
> Protože nasákavé materiály jsou uzavřeny ve stěně úlu mezi stěnami ze
dřeva,
> sololitu, nebo podobného materiálu s menší paropropustností, mají problém
s
> vysycháním.
>
> Takže existují tři základní cesty:
> - použití nenasákavého materiálu
> - splnění pravidla o paropropustnosti (viz výše)
> - zabránit vlhkosti, aby se nedostala do izolace jiným způsobem
>
> Pokud uzavřu stěny úlu pro páry neprodyšnou vrstvou a nebudu je mít
> dostatečně izolované, bude se mi pára o to víc srážet na stěnách úlu.
>
> Otázka materiálů použitých ke stavbě úlu je složitá a dle mého názoru je
asi
> opravdu nejlepší pořádný dřevěný masiv. Jenže kdo se s tím má pak tahat
:-))
>
> Zdraví
> Milan Čáp
>
> > > páry. Bohužel extrudovaný polystyren jako styrodur tam není. Ale dle
> > odhadu
> > > na tom extruďák bude s paropropustností asi nejhůře.
> > To znamená, že ty dřevěné hobliny nebo minerální vlna s takřka
neomezenou
> > paropropustností na tom budou nejlépe a budou nejlepší materiál na
> uteplení?
> >
> > R. Polášek.
> >