Archiv Včelařské konference

Nebo třeba tady
http://www.pentachemicals.eu/kvalita-chemikalii.php?PHPSESSID=a89cf009d582b8b3f54e53744bac15e2

omlouvám se za zaslání příspěvku dvakrát, chybička se vloudila.

AM:
Ovšem bez odbytu výrobku, nikdo do takového stroje investovat nebude. A investovat do stroje a uvažovat o vývozu? Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní suroviny dřeva.
---------
Jo to je o podnikavosti - jak jsme psal, v NSR jsme byl ve farmě - velkoobchodě - vbudovaly si závod v Rumunsku a podávají v NSR Lang.2/3přířez za 0.6E. Tedy za to co tady dá někdy sehnat.

Ono je to o podnikavosti, například v Itálii prodávali i blbé tahokovy na dno úlů atd, stačí si to objednat ve fabrice a nechat si tam nastříhat.

Zkuste si sehnat tahokov na česna, nebo na proklad nástavků před myšma.

Přitom se s vámu bude fabrika bavit už od 6m2. Jen to vozí v tabulích, malé množství se nevyplatí řezat u nich.

Tayd je problém, že za perspektivou ČR včelařství považuje každý něco jiného. Jeden výrobu úlů - co největší cena, druhý nákup co nejlacinějších úlů pro včelaření.

Tohle žádná racionalizační komise nemohla nikdy vyřešit,
takže to teď vyřeší dovozci, nebo zahraniční firmy co si tady udělají zastoupení.

Nechápu,jak by mohla tady nějaká truhlárna konkurovat truhlárně do 500km se 1/4 náklady.Už jenom rozdíl platů v ČR dost oblastí "diskriminuje" pro lacinou ruční práci.

Bohužel, schopnost organizování hromadné výroby je základní vlastností kapitálu. Bez toho ani peníze nejsou kapitál, pokud toto nejsou schopni jejich majitelé zajistit.
A tato základní věta není ve včelařství stále chápána.

Karel

Zapoměl jste to nejdůležitější. Napsat o jaký kraj se jedná, každý má dotace nebo granty nastavené jinak.

Plzeňský kraj, dle podmínek se nemusí ani dokládat vynaložené náklady jen se podává (po schválení příslibu) čestné prohlášení o realizaci nákupu. Z toho mi vyplívá, že nepotřebuji ani faktury, či ano?

Na to jsem se taky ptal. Tohle mi napsali:

Dobrý den,
pokud jde o potvrzení realizace nákupu, je v případě pořízení nových úlů určitě potřebná fyzická kontrola, doklad o koupi nepovažujeme za až tak důležitý, vycházeli jsme z připomínek některých včelařů, že si dokáží úly sestavit sami. V případě nákupu pomůcek doporučujeme doklad o koupi doložit a následně uschovat pro případ kontroly poskytovatelem.
Doufám, že Vám odpověď takto pomůže.
S pozdravem

Ing. Olga Jirmanová
státní správa lesů - dotace

V naší branži je výroba hlavně závislá na množství kupujících, životnosti výrobků a jejich opotřebovávání. Naše základní vybavení má velmi dlouhou životnost i bez údržby. Na úlech 10 let není ani znát. Medomet po 20 letech září novotou. Těch pár mezistěn a drátků které je třeba koupit každý rok, to zboží nezlevní.
Pořizovací ceny máme vysoké s velmi dlouhou životností a jakékoliv úvahy o sériové výrobě jsou při tom obratu naprosto nereálné. I pro velké včelařské firmy Je hlavní výrobou med a opylování a všechno ostaní je jen doplněk.Stačí se podívat do takových obchodů ke prodávají výrobky pro kutily jestli tam najdete něco co je jen pro včelaře.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 08:24:32
> ----------------------------------------
> Levnější bude, až většina prodávaných věcí bude vyráběna sériově systémem,
> že si někdo na měsíc nebo 6 měsíců pronajme nějakou pásovou velkovýrobu a
> promítne do ceny jen čistě výrobní čas a jen s nutnou režií. Ne jak se to
> dělá dnes, že někdo půl měsíce nebo měsíc vyrábí třeba medomety, potom je
> další tři měsíce jen prodává a do ceny výrobku, aby se vůbec uživil, tak
> potom musí promítnout i ty měsíce, kdy čeká, až si ty výrobky někdo koupí
> či včelařské prodejny u něho objednají a odeberou....
> Průvodním jevem pak pravděpodobně bude, že tyto věci budou vyráběny
> najednou pro většinu Evropy, ne jen pro maličký český trh.
>
>
>

Perfektní, něco takového jsem potřeboval vědět, ale nechtěl jsem hned psát na kraj. Ale jak je to s těmi procenty???

Ještě něco by mě zajímalo, když je tam 1500Kč na "pomůcky a vybavení" - které mám ale za poslední 3 roky koupené komplet nové, jde za to nakoupit i mezistěny, kterých mám akutní nedostatek, natož při pořízení dalších úlů? Vím, že loni bylo v podmínkách, že mezistěny do toho nezpadají, ale letos tam nic takového není...

Jak to tak vapadá, asi napíši na ten kraj...

U toho dřeva je problém , že majitelé kácejí lesy které sázeli jejich dědové a tehdy byla potřeba jiná co ti dnešní budou sázet to budou spotřebovávat naši vnukové. Budem my včelaři to dřevo ještě potřebovat??

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 10:43:04
> ----------------------------------------
> " Kam vyvážet, když v Polsku jsou levnější už i v pořízení základní
> suroviny dřeva. Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho
> uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska
> hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa
> vozí z Polska."
>
> Co tak sleduji nabídku palivového dřeva, u nás je v něm lípy hodně. Stačí
> tedy zakoupit správné palivové dřevo, nechat uschnout a pro menší výrobu je
> dřeva dost. Velkovýroba přirozeně musí jít přes velkosklad.
> Problém je asi v tom, že po lípě přes velkosklady není velká poptávka a tak
> všelijaké lipové porosty jdou kompletně do palivového dřeva, nikdo se
> nenamáhá s vytříděním kvalitnějších kousků... Taky když není poptávka po
> lípě, majitelé lesů čistí své lesy od lípy jakožto plevelného stromu a zase
> jen výhradně do paliva....Přitom na správných stanovištích je v lese lípa
> strom odolný škůdcům a s velkým přírůstkem, o který není třeba se zvlášť
> starat. Takže pokud by byla poptávka po kvalitním lípovém dřevě, majitelé
> by určitě začali dělat lípové lesy a byla by snůška i pro včely.....
>
>
>

Např. suchá lípa stojí u Nás ve velkoskladu 10 tis. z toho uděláte +- 1000 rámků, takže materiál na jeden rámek je 10Kč a z Polska hotový přířez za 7Kč. Na pile sehnat lípu, je věc náhody. K nám se lípa vozí z Polska. A dalo by se pokračovat, kdybych měl víc času.

Teda nevím jak jste se dopočetl na 1000 rámků z m3, ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků. Nehledě na to, že většina částí rámků jde řezat z "odpadu". Takže z kulatiny zbude pár kusů se suky a tenké odřezky s kůrou... Nehledě na to, že já kupuju sušenou lípu za 7500,-, ale souhlasím, že je to věc náhody, jí na pile objevit, ale jde to a to jsem v oblasti, kde je 90% borovice. Ale rámky jdou dobře dělat i třeba ze smrku i jiných dřevin, nechápu proč jsou všichni zatíženi na lipové rámky.

...ale když to spočtu na rámky 39x24 tak jsem na +- 4000 rámků...

Tak opravuji výpočet, změřil jsem originální lipový rámek, připočítal 25% prořez a vychází to na cca 2600 rámků... Tudíž dle ceny dřeva je cena rámku za materiál 3-4Kč. U Hoffmanů se mi to počítat nechce, ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.

Jenda:
ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
-----------------
No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré kvalitě beru. samozejmě na doklad.
:-)

Karel

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 15:39:50
> ----------------------------------------
> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14, napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>
>
>

Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min. suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše, kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého. A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý.

Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm, většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický, já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)

Proč se upřednostňuje lípa? Protože lípa nemá výrazná léta jako třeba smrk a tak se mnohem méně štípe. Zároveň je lehčí, měkká a přitom ještě dostatečně pevná. Proti třeba vrbě, osice, topolu a snad i jilmu se lípové dřevo při řezání tolik netřepí , "nevláknovatí", takže na rozdíl od výše uvedených dřev se dobře opracovává i poměrně tupým nářadím. Topol se například hodně štípe, ještě mnohem víc než smrk.

Reaguji trochu později -našel jsem příspěvek v archivu.V Havl.Borové (provoz Oudoleň) vám udělají pastovací zařízení dle požadavku - doporučuji zajet se podívat a zkonzultovat. Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu. Očekávám, že naleju med,naočkuji, 3-4 dny promíchám(asi hodinu 2x denně) a stočím do sklenic. Také jsem pastoval v konvích a vadilo mi to věčné přetahování, zvedání, bryndání medu z pastovací vrtule když ji přendáváte z konve do konve, přelévání do plnící nádoby atd. Takhle to snad bude rychlejší, čistější a hlavně méně namáhavé. Hlavně aby bylo co pastovat.

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 08.3.2011 17:35:31
> ----------------------------------------
> _Jendo, tak jestli umím počítat tak jen to, co se prohobluje z tl. 32 na
> tl. 25 dělá 21,9% odpad a kde máte řez 3,6mm a odpad, který je počítán na
> suky a středové a krajové praskliny? S tím se vlezete do 25% ? Tak odložte
> tužku, přestaňte počítat, vemte M3 dřeva a řežte, když je lípa pěkná s min.
> suků a prasklin tak 1500max. Z toho máte hmotnostně větší díl odpadu než je
> finální výrobek. Jinak 7500Kč/M3 se dá také sehnat. Pokud je lípa naše,
> kolatina za cenu palivového, u nás nařezaná a vysušená. Já mám oběhnuté
> pily v okolí a beru všechnu lípu kterou mají, ale není toho na nic velkého.
> A není to o tom, že by na pile neměly zájem. Zájem mají, protože můžou
> nařezat a vysušit, pro ně je to příjem z práce která je živý._
>
> Myslím, že jsem to nenapsal tak úplně přesně :-), když zajdu na pilu a
> domluvím se, tak mi to pořežou na 28mm, prostě jak chci, na Hoffmany si
> nechávám řezat 40mm. Něco míň to má ze sušky a hobluji cca kolem 1,5mm,
> většinou méně. Ale přířezy dělám většinou smrk za 5500kč/m3 a to jsou
> sámovaná prkna v první kvalitě - když je někde nějaký větší suk, prasklina
> atd, tak prkno prostě neberu... (Mimochodem stále by mne zajímalo, proč je
> na přířezy upřednostňována lípa???) Řez 3,6mm beru jako silně neekonomický,
> já řežu s kotoučem 0,9mm, takže reálný prořez je cca 1mm (což mimochodem
> znamená, že jich nařežu asi o třetinu víc). Když se k tomu přidá výběrové
> dřevo řezané na míru tak se pak nemůžeš divit :-)
>
>
>

Petr:
Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.Teprve teď mi ho dodali takže zkušenosti z provozu budou až v červnu.
----------
A to podstatné na konec - cena?

Méně podstatné - plocha a průměr vrtule, směr osy otáčení?

Díky

Karel

směr osy otáčení?

Upřesňuji otázku - je svisle, v ose či mimo svislou osu nádoby, či šikmo

Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...

Jendo, odpovězte mi na jedinou věc. Jak máte široké prkno, že na slabším řezu získáte na konci o 1/4 až 1/3 víc latěk a na čem tak široké prkno protahujete. Já teď vyrážím na nákup řeziva na příští týden, tak si to přečtu až večer. Tak Vám přeji pěkný den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jenda <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 07:05:07
> ----------------------------------------
> _Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak
> počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče
> běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic.
> Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u
> louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou
> suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za
> 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba
> snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí
> být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a
> praskat._
>
> Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a
> dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven
> katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%,
> k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem
> jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám
> důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o
> výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem,
> jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc...
>
>
>

"Jendo, pokud si necháte na pile surovou lípu nařezat na 28mm, tak počítejte s tím, že se Vám sechne nejmíň o 10%, to dělají měkké listnáče běžně, takže se Vám to seschne na 25mm a nesrovnáte a neprohoblujete nic. Takže na srovnání a hoblování máte 22% a jen čistý prořez pilou vám u louček na rámky udělá 26% a z toho dál vyhazujete loučky do kterých vyjdou suky a praskliny. Střízlivý odhad 70% odpad. Věřte tomu co Vám zde píšu, za 14let praxe ve stolárně jsem pořezal víc kubíků dřeva než se u Vás chleba snědlo. Nemyslím to vůči Vám nějak zle, ale vím o čem mluvím. Loučky musí být čisté, bez prasklin a suků, jinak se Vám začnou rámky prohýbat a praskat.

Já se nechci dohadovat, každý dělá jak umí... Prostě obědnam prkna 28mm a dostanu výběrová prkna 28mm resp. 27-29mm jak kdy. Na kolik mají nastaven katr vážně nevím... Tj. odpad hoblováním kolem 10%, prořez 1mm je asi 12%, k tomu je potřea započítat těch pár suků a příčný prořez. Střízlivým ohadem jsem na 30% maximálně, když by bylo horší dřevo, tak možná i 40%, ale nemám důvod si takové dřevo brát. Pár tis rámků už jsem udělal, to není jen o výpočtech, minimálně 2tis rámků z m3 udělat musíte, jinak plýtváte dřevem, jen tím jemnějším kotoučem jich získáte o 1/4 - 1/3 víc..."

Zbytečný spor, pravdu máte oba, akorát jeden počítá výrobu z surového dřeva, druhý výrobu z vybraného kvalitního polotovaru.

Platit za 1 m3 7500 -10 000 CZK,
tak to bych se na to mohl ....
Sezente si zname, ja kupuji kulatinu od lesaka- lipa je bezcena a je plevel v lese- takovy je postoj lesaku. Bral jsem asi 15-16 stromu v prumeru mely 35-40 cm, za drevo jsem platil 300 CZK - u znameho na pile jsem mu pomohl a za dopoledne z toho byly fosny- stalo me to 800 CZK, rezano na fosny 60 mm. tluste. Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
Pak staci najit sikovneho stolare, ktery ma poradne masiny. Tak treba do frezky nastavi 3 kotouce o sile 0,9 mm a jede jak drak. Reze tri prirezy najednou a s minimalnim odpadem. Bere si ode me 2 Kc za 1 ramek-prirez.
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%. A to mam jeste na jednu zimu drevo na roztapeni kotle, nez tam supnu kaly. Mam v tom dva dny prace- bourani stromu a rezani na pile.

P.

Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři 4 a 5/2008 a
1/2009. Na
jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá biologická podstata i
praktické provádění této metody.
Ivan Černý


To jste to tedy moc nevysvětlil !!!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ivan ?erný" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: protirojova opatreni
Datum: 7.3.2011 - 22:50:09

> Překlad práce W. Wrighta vyšel v Moderním včelaři
> 4 a 5/2008 a 1/2009. Na
> jihočeské včelařské škole v Blatné se probírá
> biologická podstata i
> praktické provádění této metody.
> Ivan Černý
>

>
> Drevo necham ve stodole, za rok krasne vyschne.
>

No uplne krasne asi 60tka fosna za rok nevyschne, ne? :-)) Ale jinak hodne
dobry.

Osobne delam ramky z odpadu po truhlarine, nejaky suk apod me vubec
nerozhodi, ramek je pro me spotrebni zbozi. Rezat na prirezy celou fosnu to
ja rozhodne ne... To by preci byla skoda :-))

T.H.

A těch 5,-Kč je jen za materiál?A co to ostatní?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
Datum: 8.3.2011 - 15:38:47

> Jenda:
> ale odhaduji že 2/3 lang nepůjde přes
> 5Kč/materiál, přes to se
> zkompletovaný v ČR prodává za 15-20Kč.
> -----------------
> No a zakolik by jsi je dokázal vyrábět a prodávat
> ty?
> Pokud zkompletovaný Lang podle výkresu za 14,
> napiš sem adresu. V dobré
> kvalitě beru. samozejmě na doklad.
> :-)
>
> Karel
>

pekne dni sa blizia ja cas ist do vceliciek- vcelarim v uloch typ B ako je dobre rozsirit plodisko smerom dole alebo hore ? a kedy davat medzisteny ? pod plodisko alebo nad plodisko ? dakujem Stano

Sorry,

asi jsem se spatne vyjadril- 2 CZk je cena za rezani a 1 CZK jsou materilaove naklady na 1 ramek, prirez tak vychazi na 3 CZK. Z tech 15 stromu mi vyslo cca 2800-3000 ks ramku. Za drevo jsem platil 300 , za rezani fosni 800, to je 1100 CZK - zbytek do tech 2800 -3000 CZk - je LPG do Frontery ( bere si 14 l.), kdyz to prevazim na pilu a pak domu. Surova lipa je dost tezka a na voziku muzu vozit max 700 kg. Nejslozitejsi je najit stolare, ktery to nareze za 2 CZK/ks a ma na tom zisk, at se mu to vyplati. Je to o strojich, kterymi disponuje.
P.

Je pravda Tomasi, ze stromy jsem kacel v rijnu/listopadu 2009, a rezane na prirezy byly ted v lednu, takze to bylo neco malo pres rok, drevo bylo opravdu suche. Stodola ma zdene pilire a vypln je ze dreva, kde mezi jednotlivym prkny je vzdy tak 1,5 cm fuga a protoze bydlime na kopci, tak u nas neustale fouka vitr, ve stodole je mirny pruvan. Fosny prokladam 25 mm silnymi proklady.
Ja jsem si taky kdysi hral doma s cirkularkou a ze zbytku vyrabel ramky. Ted ale pro ty objemy, uz to nejde a hlavne se mi to nevyplati.
P.

Příteli Zajíčku, jestli se mohu zeptat jak ty kmeny byli dlouhé. Děkuji

Rezal jsem je na 1,2 m dlouhe kusy, abych byl schopen s tim rucne manipulovat, ale kolik takovych kusu bylo, to uz presne nevim. Na pilu jsem bral jen ty spodky, jak uz byl prumer cca 15 cm, tak to slo do pece.
P.

Pavel Zajíček
Prirezy me vychazeji na 3 CZK - a to je cena prumerna 39/24- 70% 448x159 -30%.
----------

Jen abych se zorientoval, o jakém provedení rámků muvíte?

Karel

Cena mého stroje 34000 Kč.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm. Míchání tedy neprobíhá vrtulí ale tímto rámem -jsou v něm šikmo navařené příčky.Míchací rám je asi o 10cm nižší než horní okraj nádoby. Vypouštěcí kohout nerez, prům.50mm, vyveden krátkým kolínkem ze dna nádoby -tedy ne z boku jako to bývá u medometů. Dno je rovné a odstup rámu ode dna také asi2,5cm.Snad jsem to napsal srozumitelně, eventuelně rád upřesním.

U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni. Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit). Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.

P.

Pavel Zajíček napsal v souhrnu: 15 stromů, průměr 35-40cm, kráceno na 1,2 m, kolik bylo takových kusů už nemá přehled , větve menší jak 15 cm na topení,z toho do 3000 ks rámků.

Pokud takový kmen zprůměruji na 35cm, délku 200 cm a 15ks tak jde o 2,9 M3 z toho vyřezal do 3000 rámků. A to je to o čem se bavím od začátku. A dávám mu také za pravdu, že má-li jít o činnost na které se má vydělat, tak je to o strojní záležitosti, dvouválcový protah a rozmítací pila. Pro podnikatelský záměr je dalším hlavním bodem mít vždy zajištěný materiál za dobrou cenu. To, že se dá někdy sehnat nějaká ta kulatina v lese za cenu palivového dřeva, bohužel není to na čem se dá stavět, to je dostačující pro vlastní soukromnou potřebu. Protože v podnikání jsou věci jako dodržení termínů objednávek a u toho se nedá spoléhat na náhodu. S takovým přístupem organizace, by se v tom každý začal plácat dřív než by začal.
Jak tu byla zmínka o sušení dřeva, tak je takové orientační určení jak dlouho má dřevo být v hráni a to je u měkkého dřeva co 1cm tloušťky to jeden rok.

Rozšíření je lepší dolů,pokud by jste dal velký nástavek při rozšiřování nahoru tak hrozí podchlazení, jelikož by včely nemusely horní nástavek tepelně ovládnout. Je takové přísloví, že včely mají mít hlavu v teple. Mezistěny jsou nerychleji vystavěny na krajích plodového hnízda a můžete je dát do včelstva s první snůškou a nebo jednu o chvíly dřív a jak budete pozorovat, že ji včely už staví tak můžete přidat další.

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

tak já si teda myslím, ža nás tady Pavel Zajíček pěkně tahá za nos, protože jestli měl 15 ks stromů lípy z lesa na oddenku 35-40 cm na čepu 15 cm, tak mezi tím mělo být nejmíň 5 metru běžných kulatiny /spíš daleko víc/ což celkem je nejmíň cca 9 m3 kulatiny a jestli z toho vyšlo 3OOO ks rámku 39x24, tak to byly asi ty nejdražší rámky ve střední evropě i přesto, že dal stolařovi jen 2 kč od kusu,

shodou okolností jsem letos taky řezal na třech pilkách, tak ze 3,1 m3 /2 kmeny na oddenku cca 40 cm a 1,2 m3 v prknech 32 mm v horší kvalitě/ tak z toho dopadlo ke 4OOO ks rámků 39x24,při ceně 6- 7 kč za kus to samozřejmě je totální prodělek protože nařezat 16OOO ks jednotlivých louček a odfrézovat horní loučky plus zabalit nějakou chvilku trvá

Zdeněk Novotný

Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát. Ve srovnání s tím co je v lese. Rovné kmeny s korunou někde od 6 m.

Zdenku,

co jsem tady popsal, popsal jsem, jak bylo, prirez za 3 KC nikde nekoupim.

Skutecne z tech stromu byly tak 4 max 5 ks po 1,2 m, ktere jsem vzal na pilu- to muze odpovidat tem 5 m delky, o kterych pisete. A z toho skutecne bylo necelych 3 000 ks prirezu. Kdyz bych si s tim hral doma, tak by se jich urcite udelalo vice, ale stolar pri cene rezani 2 CZK, si nebude hrat s nejakymi zbytky, protoze by neuzivil rodinu.
To ze tech prirezu bylo takove mnozstvi mi naprosto postacuje, protoze pak se da dostat na cenu, kterou jsem uvedl. Kdyz si zacnete s tim hrat a udelate jich o 30 % vice, tak zjistite, ze Vas prirez vyjde treba na 5 CZk a pak uz to pozbyva smyslu.

Nehlede na to, ze stejne bych musel nekde shanet odkory apod. na zimu, at nepodporuji RWE Transgas, tak asi pomerne velky odpad skonci v peci. Z lipy toho tepla moc neni, ale prece jenom na roztapeni to staci.
P.

Chvíli mi trvalo než jsem pochopil proč taková spotřeba rámků Jako prodejce oddělků to je potřeba řešit. Ten s každým oddělkem přijde o 5 rámků Pro běžného včelaře s tuctem úlů však stačí koupit balík přířezů a má zásobu na 10 let.
Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 09.3.2011 20:03:46
> ----------------------------------------
> U 39x24 klasika- ne hoffmany, horni loucka tl 12. spodni 8 , dratkuji
> vodorovne. U 448x159 rovnez klasika, ty originaly mi prijdou same drevo a
> malo dila. Je to dle meho tim, ze jsou typizovane horni a spodni loucky jak
> pro 448x159 - tak pro vysoky ramek 448 delky a proto je to tak masivni.
> Spodni loucku mam rovnez 8 mm, horni 13 mmm ( tusim, musel bych to zmerit).
> Mezerniky u Langa nepouzivam,protoze mam hrebeny od p.Sapaka.
>
> P.
>
>
>

"Já sám mám na 450 Kg medu, motor 750W převodovka šneková, na výstupu 20 ot/min.
Hřídel prochází svisle středem válcové nádoby o průměru 78cm (projde dveřma 80). Na hřídeli je navařen z nerez kulatiny míchací rám, který má odstup od stěn asi 2,5cm."

Nejdražší bude právě ten šnekový převod, takových 10 tísíc určite bude stát. Takže kdo by chtěl tohleto bastlit doma, v první řadě by měl sehnat ten převod, nový nebo použitý. Já zrovna takový mám v strojku na obdělávání záhonů na pohon vrtačkou, kdysi výrobek VOP Nový Jičín.
Míchací hřídel středem nádoby moc často u míchadel nebývá, častější a výhodnější je míchadlo excentricky mimo osu nádoby. Při správném umístění a otáčkách potom dochází k dvojímu pohybu míchané látky, jednak k intenzívnímu promíchávání uvnitř míchadla, jednak k postupnému pomalému posouvání celého objemu nádoby kolem dokola, takže jednou za cca jednotky minut projde celý objem nádoby přes míchadlo.

"Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1) Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"

Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je jedovaté....

Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro malé rámky a ještě méně nosné, tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka rámku nařezaná poněkud přes léta.
Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a dost se štípe.

Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.

"Ono je to i tak,že pod názvem strom nebo kmen si představí každý něco jiného. Na kvalitě dřeva a kmenu se podepisuje i to kde rostl a jak o něj bylo pečováno, jestli vůbec. Před nedávnem jsem kupoval Ořešák černý a to co měly skladem, byly jakési pokroucené patvary co nemělo smysl brát."

Přesně tak.
"Pokroucené patvary" ořešáku by zase mohly být zajímavé na nějaké kontrastně mořené obklady.
Třeba jak jsou velké stromy původních topolů v lužních lesích, spodní část jejich kmenů je zboulovatá, jak jejich dřevo rostlo nějak neproporcionálně po těch boulích a vlákna toho dřeva uvnitř se potom kroutí ve všech možnýcxh směrech. Řezat z takového dřeva nějaké tyčky či latičky je noční můra stolaře, z tohoto pohledu je takové dřevo nejlepší do kotle. Ale udělat z něho desky ( nebo dýhy ) na ty obklady a patřičně namořit nějakým kontrastním mořidlem, které zvýrazní různé směry vláken a rázem je z toho krásný materiál s perfektním přepychovým vzhledem.

Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ela?sk? pot?eby
> Datum: 10.3.2011 08:25:37
> ----------------------------------------
> "Literatura jako vhodné dřevo pro výrobu rámků uvádí pořadí vhodnosti 1)
> Lípa, 2) smrk, 3) olše, 4) dub. ostatních je třeba se vyvarovat"
>
> Já jsem zkoušel rámky ze spoustu dřev, u žádných jsem nějaké extrémní
> špatné vlastnosti nepozoroval. Snad jedině dřevo z tisu, tuším, je
> jedovaté....
>
> Co jsem ozkoušel: Dřeva z topolů, bříz a z buků jsou hodně štípatelná, je
> tam kvůli tomu znatelně větší odpad při sbíjení. Dřevo lípové je, co se
> týká nosnosti louček rámků, takový průměr. Pokud by loučky měly být pro
> malé rámky a ještě méně nosné,       tak na to je dřevo olšové, nemá léta, je
> velice měkké, velice dobře se zpracovává, je to s nadsázkou taková "česká
> balza" Dub a jiná tvrdá dřeva jsou naopak vhodná, pokud by chtěl včelař
> nějaké větší těžší rámky a chtěl by zároveň zmenšit průřez dřevěných
> louček, aby v úlu bylo objemově víc vosku a méně dřeva. Takové dřevo je ale
> zároveň náročné na kvalitu pily a dalších nástrojů a běžným sbíjením
> hřebíky nebo sponami nemusí jít sbíjet, dřevo se může štípat a spony se
> mohou křivit. Z nejtvrdších dřev jsem zkoušel dub, jasan a habr.
> Nadějné na rámky vidím z středně tvrdých dřev javor. Dřevo je poměrně
> tvrdé, ale ne zas moc a proti lípě znatelně pevnější. Taky má velice málo
> znatelná léta, takže se málo štípe a poměrně dobře drží, i když je loučka
> rámku nařezaná poněkud přes léta.
> Potom jako nadějná z středně tvrdých dřev se mně jeví třešeň ptačí. Dneska
> je hodně obsažená v palivovém dřevu z prořezávek, v budoucnu se možná
> zohlední poměrně rychlý růst třešně ptačí na vlhčích stanovištích kolem
> potoků atd proti jiným listnáčům. Její dřevo má ale poměrně výrazná léta a
> dost se štípe.
>
> Zkrátka nevidím v použití jakéhokoliv běžného dřeva na rámky, co se týká
> rámků, žádný problém. Problémy by jedině byly ve zvládnutí specifika toho
> dřeva, které bývá všelijak odlišné od běžného smrkového dřeva.
>
>
>

"Právě o ty vlastnosti při zpracování patrně šlo."

No, kdo dělá rámky v menším množství pro sebe, tak klidně ať vezme z palivového dřeva nebo z probírky atd mix všemožných druhů dřev. A klidně ať si s tím pohraje....
Kdo dělá rámky ve velkém množství nebo na prodej, tak pro rentabilní výrobu musí mít parametry vstupního materiálu sjednoceny, o tom není pochyb. Vedle tvaru, toho, jak jsou usušené, by to taky měl být jeden druh dřeva. Nebo maximálně velice podobné druhy dřeva. Pokud to tak neudělá, ztrácí při výrobě množství času a výroba se tak stane nerentabilní....

U nás včera nebo předevčírem začlo konečně jaro, začaly rozkvétat sněženky. Včera začal rozkvétat petrklíč.

Bill Růžička 9.3.2011

CC. MINISTER ZEMEDELSTVI CSR. Nasledujici informace MONOU USETRIT STATU mnoho penez a umoznit bezplatnou lecbu vcelarum jak je practikovano v mnoha zemi evropy (SPAIN)



>Jiri Marik napsal v poslednich dvouch E mail:

>Zdravím do Kanady.

>Mimochodem četl jsem tvoji cenovou nabidku.Byla oproti našim odparným deskám dost vysoká.(nebo se mýlím?) Zdravím do Kanady Mařík

>Posílám ti článek o typech odpařovačů a i ten tvůj.

>http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=179:odparovace-kyseliny-mravenci-pri-tlumeni-varroozy-vcel&catid=35:vms&Itemid=57



JIRKO NEMYLIS SE VYROBA v CANADE NENI DRAHA ALE DOPRAVA V MALEM JE Vyroba V CSR BY TO ODSTRANILA .

Ale I tak musis SROVNAVAT JABKA S JABKAMA NE S BRAMBOROU.



1 MITEGONE je methoda ktera neni zavisla na Vnejsich teplotach je vivinuta pro TEPLOTU A VLKOSTI PLODU 30 celsius a 55% relative humidity

KTEROU VCELY UDRZUJI BEZ OHLEDU NA VNEJSI POCASI. Vtom je potreba opravit pripojeny clanek . FOMIDOL A Houbicky jsou ZAVISLE NA POCASI.

2 MITEGONE nahrazuje veskere ostatni leceni a jeho aplicace je spojena s beznym osetrovanim a MANIPULACI ULU.

20 teho Srpna kdyz odbiras posledni med a pripravujes uly na zimu das do ulu 3 polovicni desky ty tam ponechaz az do DUBNA kdy delas jarni controlu ze 3 desek 2 jsou

Vetsinou pouzitelne odrizni 3 mm odparovaci plochy a nasakni kyselinou ta strilizuje desky a muzes je dat do jineho ulu koncem kvetna se desky vyjmou . ja je vyhodim

Setrivi vcelasri je skladuji a pouziji zova 3-4 krat.

3 CENA leceni je 3 pulky desek a 6 decilitru Kiyseliny mravenci pro jeden ull na cely rok . ZADNE JINE LECENI NENI ZAPOTREBI, .porovnej si to scenou povineho leceni

A pricti cenu benzinu dopravy pro nekolika nasobnou manipulaci a vlastni praci. Otom ze do ulu nedavas pesticidy jako Gabon a fumigaci s AMITRAS ANI NEMLUVIM.

4 Presentni POVINE LECENI vcetne desek FOMIDOL je dotovano STATEM . JE NUTNO TUTO DOTACI prevest do vyroby MITE GONE KITS

KTERE ODSTRANUJI NEBEZPECI PRACE S OTEVRENOU KYSELINOU KLIC ON: http://www.mitegone.com/pdfpages/Pre%20filling%20Pads%20Dry%20Kits%20.pdf

5 DALE CENA LECENI muze byt snizena dovozem Kyseliny pro lecebne duvody primo od vyrobcu v CINE . A pod statni controlou REDENA NA65% pro leceni, bez dani.

Dale prodejem we sredni evrope . Prikladem je Nemecko kde Kyselina je registrovana a aplicace je na vcelari tudiz DRY MITEGONE KITS KAN BE MARKETED AND SOLD.



Bill Ruzicka

Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment

2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)

Website: www.mitegone.com


--------------------------------------------------------------------------------

Bill Růžička 8.3.2011:


Světlana Krulišová

asistentka ministra



Ministerstvo zemědělství

Těšnov 17

117 05 Praha 1

tel: +420 221 812 802

e-mail: svetlana.krulisova/=/mze.cz



OTEVRENY DOPIS MINISTRU ZEMEDELSTVI CESKE REPUBLIKY.



VAZENY PANE MINISTRE

Davam timto na verejne vedomi ze ja VACLAV (BILL) RUZICKA Majitel a developer LECBY VCELSTEV proti VAROAZE kyselinou mravenci.

S evaporatory a methodou MITEGONE [1] ( ktera byla vyzkousena v Ceske Republice a prokazana velmi dobra[2] )

Jsem a byl ochoten od roku 2006 PODEPSAT a GRANT LICENCI pro vyrobu a distribuci MITEGONE v Ceske Republice pro celou stredni Evropu.

Tato nabidka byla predlozena VYZKU MNEMU USTAVU V DOLE ( dale DOL) NEKOLIKRAT OD ROKU 2006.[3]

Reditel Vyzkumneho USTAVU VCEL Pan KAMLER se vymlouva ze duvod proc oni nemohou vyrabet MITEGONE je nase vina.[4]

Pravda a duvod je uplne jina DOL VYDELAVA a obdrzuje subvence na vyrobu zastaralych methods a dnes neucinych pesticide ktere jsou

Casti povineho a predepsaneho leceni. NEMA pod jejich monopolem zajem o MITEGONE.A na me nabidky neodpovedel.



SITUACE VCEL v Ceske Republice

Po vstupu CSR do EU Trahsport skrze CSR do strednino vychodu privezl ze zapadni EVROPY roje vcel s VAROA DISTRUCTOR ktera je resistantni na oba pesticidy

Ktere DOL vyrabi. Jejich FOMIDOL (platy s kyselinou mravenci ) je velice neuciny a pozaduje spoustu visit a adjustments.Vcelari na me presentaci

V MLADE BOLESLAVI v 2006 me ujistili ze oni vlastne leci benzinem a ze MITEGONE DOVAZENY z CANADY vlastne neni drahy protoze Vylucuje spoustu prace a dopravy, Dava se do ulu Kdyz se odebira med a uly pripravuji na zimu, odparovace se ponechaji v ulec do Dubna kdy se v ramci jarniho osetreni nasaknou novou kyselinou

a wyjmou se na conci kvetna kdyz se davaji medniky.[5]



ZADAM VSECHNY VCELARE KTERI ZKOUSELI MITEGONE a TI KTERI STRATILI VCELY S POUZITIM POVINEHO A PREDEPSANEHO LECENI,

ABY VAM POSLALI JEJICH ZKUSENOSTI a NAZOR NA ZMENU SITUACE. Prosim CC billruzicka/=/mitegone.com

“Clovece pricin se a pambuh ti pomuze” plati vtomto pripade.



Vazeny pane ministre: JESLIZE NECHCETE ZTRATIT VCELY KTERE SVYM OPYLOVANIM jsou tvurci 45% vseho co jime, je nejvysi cas provest tyto zmeny.

ZAPRVE: zruste povine a predepsane leceni .

ZADRUHE : zruste monopol DOL na vyrobu a distribuci vcelich leku .

ZATRETI : Vypiste concurs s casti subvence pro Independent ;podnik ,sdruzeni neb company . PRO vyrobu a distribuci MITEGONE. JA vam zarucuji plnou spolupraci.



V ucte vas Vaclav (Bill) RUZICKA



NOTES A DOCUMENTACE:

[1] Pokud rozumite anglicky prostudujte http://www.mitegone.com/ POKUD NE kliknete na Ceskou vlajku pro veb v cestine.

[2] 3 lety vyzkum Dr. PRIDALA z MENDELOVY university v BRNE byl uverejnen v PREDJARI MODERNIHO VCELARE. Taktez v priloze [4 ] je posudek z DOL

[3] Vpriloze je nabidka spoluprace s DOL 2009. POSLEDNI NABIDKA byla v lete 2010 ustne s DR. TITEROU ktery slibil prednest muj navrh na vyrobu reditelstvi.

[4] V priloze je MITGONE Vysvetleni reditele DOL pana Kamlera kde se vymlouva na mne ale prohlasuje ze “ Přípravek jsme zkoušeli

s velice dobrými výsledky,”

[5] NAVOD NA POUZITI v cestine: http://www.mitegone.com/navodabezpecnost.asp MITEGONE je pouzivan od roku 1994 s dobrymy vysledky v Americe, Canade, Novem Zelandu, Argentine, Spanelsku , Portugalsku ,Anglii ,Kenya,a CSR.



Bill Ruzicka

Bill’s Honey Farm – Home of the MiteGone Formic Acid Treatment

2910 Glenmore Road North
Kelowna, British Columbia, V1V 2B6 CANADA
Tel/Fax: 1-250-762-8156 (the best way to reach me is by phone Pacific Time)
Email: billruzicka/=/mitegone.com (include your phone number so I can call you back)

Website: www.mitegone.com



------------------------------------------------------------------------------

Bill Růžička 8.3.2011:

Nazdar Venco,

jak jsi vzponal při posledním telefonu pana Přidala jak napsal časopis modetní včelař tak reakce včelařů jde velmi rychle a tak se dotazovali pana Kemlera co je MITEGONE a v příloze ti posílám jeho názor pak mi napiš co si o tom myslíš.

S pozdravem

Josef



CESTI VCELARI

TO je ta nejveci lez jaka muze bejt: NA nekolik nabidek na licenci vubec neod povedeli . Jejich zhodnoceni bylo NEDOSTATECNE PRO CESKE PODMINKY.

A O REGISTRACI ME REKLI ZE TO JE MOC DRAHE a o zadne nabidce ze by to registrovali vubec nevim . Safety sheets jsem faxoval ING. Veselemu v lednu 2009.

V lete 2010 JSEME verbalne v nekolika telefonatech s Dr TITERA Rozebrali nabidku na completni vyrobu a distribuci MITEGONE Pod licenci NABIDNUL JSEM :

VESKEROU VYROBNI TECHNOLOGIJI a zaruku zasob zakladni suroviny in blocks of Peny .

Mohu-li připojit vlastní zkušenost s výrobou rámků, tedy já dělám (42x17) horní a spodní loučka smrk, boční loučky bříza nebo javor, podle toho co seženu. Jsou to tvrdší dřeva a mnohem lépe v nich drží sponky než když jsem dělal boky ze smrku nebo lípy. Také drátek se do tvrdého tolik nezařezává (3x vodorovně nerez). Se sponkováním žádné problémy nejsou sponky 6x26 zvládá sponkovačka Prebena na tlak cca 4Bary bez problému. Zkoušel jsem sponkovat i dub a buk a jde to, samozřejně do čelního dřeva(podél vláken), kolmo na vlákna zarazí sponku stěží do poloviny - to ale při sponkování rámků nepřichází v úvahu.

Pán Wright píše o tejto metode dosť rozťahane a Ing. Čermák tie články stlačil na necelú jednu stranu. Fenologické podmienky pre včelárenie autora sú odlišné než naše a aj u nás musíme prihliadať na počasie a vývoj včelstva. Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. U nás včelstvo pred rojením ploduje prevažne zo zimných zásob a z prvých jarných znášok - vrby, ovocné stromy, repka a pod. Ak dosiahne potrebnú veľkosť a zhromaždí dostatok zásob tak je pripravené na delenie. Aby sme zabránili vyrojeniu, tak musíme včelstvu skomplikovať splnenie týchto dvoch podmienok. Veľkosť včelstva zmenšujeme odložencami, preletákmi a pod. Druhú podmienku - množstvo zásob môžeme eliminovať odoberaním plástov s medom a ich nahradenie prázdnymi plástami striedavo - ZEBROVITE - v medníku nad plodiskom. Je v tom však háčik - niektorým včelstvám stačí málo plodu a včiel a len pás zásob nad plodom a letia...
V podstate ide o prevesovanie a narušovanie kompaktnosti včelstva. Pokiaľ si včelstvo všetko nedá do poriadku, tak sa zvyčajne nevyrojí.

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.

AG:
Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob.
------------
No já jsem to pochopil trochu jinak - a souhlasí to s mými pozorováními a praxí do té doby.

Včely jedou na jaře až nahoru a snaží se proplodovat až ke stropu dutiny zkrz zásoby. Pokud se jim tam plod. těleso dostane (tedy dosáhne předpokládaného loňského maxima) do určitého termínu u nich v USA ( to je ale na zem. šířce Tunisu) do rozkvětu jabloní, tak se již nerojí.
Autor si to vysvětlje tím, že roj musel taky stihnout dostatečnou nabídku v přírodě.
Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí.
Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - rozmnožování) a mění matku tichou výměnou.

Takže dokud se včelstvo prokousává zásobami nad sebou, do kterých je třeba udělat volné místo právě tím zebrováním - v USA šachováním - tak se prý rojit nebude. Jakmile prý svůj postup nahoru zastaví, je třeba být ve střehu.
Toto jsem vyčetl já ze seriálu - autor to musel popsat z mnoha pohledů, stejně mu asi nikdo nevěří.

Já si z toho dovodil to co jsem nečetl. Včely si samotné nepamatují, kolik zásob měly v loni a kolik je jich v dané lokalitě potřeba k přežití - tedy kolik jich musí nanosit, aby zbytek včelstva na místě byl schopen přežít příští zimu. Není vůbec jisté, že nabídka potravy vytrvá, než nabyde nové síly. Touto pamětí je rozloha plástů. která zůstává po minulé zimě nad plodem(chomáčem).

Mně to osobně vysvětlilo matečníky v červnu, které mě dřív udivovaly. Bývalo jich okolo 10, zavíčkované, ale vedle nich byly vajíčka. A včely se nerojily, i když tenkrát jsem radějí udělal oddělek. V literatuře bývalo tiché výměně tvrzeno, že ji včelstvo provádí až v srpnu atd.

Hodně úspěšných provozních metod má v sobě převěšování a vytváření prostoru nad "matkou", takže já si článek mnohokrát četl a jsem přesvědčen že má své pravdivé jádro.

Doporučuji investovat necelé kilo medu a MV se seriálem dokoupit, je to čtení náročné, ale inspirující, nedá se to jen tak popsat.

Karel

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.
---------------
Cílem dotace není ani tak nový včelař, ale nový člen ČSV:-)

Tam chtějí aby jsi vstoupil do ČSV a oni ti už potvrdí i to co jsi si nekoupil - tak je to tam napsáno - nemusíš mít doklad, hlavně zaplacené stranické známky.

:-)

Včera jsem také dostal příslib od Plzeňského kraje a také by mě zajímalo, jestli bych mohl nakoupit třeba rámečky? Je tam napsáno vybavení vyjma Medometu, takže asi vše, kromě medometu!!!??? Jinak paragony nechtí, ale potvrzení od ZO ČSV o realizaci nákupu, to chtí, tomu moc nerozumim, ale když to tak chtí, tak to tak udělam.

Předevčírem jsem jim psal, ale odpověď jsem ještě nedostal, stávající včelaři jsou většinou členy ČSV, to mi až tak netrápí. Jinak na "pomůcky a vybavení" je prý lepší faktury mít, neb ty se jinak velmi špatně dokládají co se fyzické kontroly později týče. Jestli potřebujete i rámky, spíš bych kupoval úl včetně rámků a nechal si na to napsat stejně potvrzení jako 3x nástavkový úl s celkovou vyšší cenou, aby bylo možné čerpat plnou dotaci... Jinak by se tohle vše mělo prý doložit ZO a ta by násladně měla potvrdit pro kraj - ubyde tím administrativa kraji. Po zkušenost s čerpáním jiných financí doporučuji mít faktury/paragony na každou korunu co z dotace čerpáte, uštříte si tím pozdější tahanice a možné krácení dotace.

A pak letí.
Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody - rozmnožování) a mění matku tichou výměnou. K.J.

Neviem, neviem či je t tak! Ak by to tak bolo, tak potom by to mal byť univerzálny výsledok všade, myslím tým aj u mňa. No za 53 rokov pri včelách som to nikdy nezaznamenal. Žiadne riedenie včelieho spoločenstva nikdy nezastavilo rojovú náladu a keď tak za cenu jeho rozbitia a výsledok nebol adekvátny zbytočnej námahy. Ak sa mi aj podarilo, že včely z úľa neodleteli, znáška bola, skôr nebola žiadna.
Autor horeuvedenej myšlienky je presvedčený, že po zákrokoch riedenia-zebrovania včelieho spoločenstva robí tichú výmenu. No ja som to nikdy nezaznamenal, skôr mám prípady, že po zdanlivom úspešného prerušenia rojovej nálady som skutočnosti dosiahol tzv. postrojovú náladu, kedy sa v 7 mesiaci včelstvá opozdene vyrojili a žiadna tichá výmena nebola!

Rojenie v našich zemepisných šírkach je podmienený priaznivou zimou pre kladenie matky, (včely dokázali vychovať aj dva plodokruhy), čo je dosť veľa a s mimoriadne dobrým počasím (k tomu pravidelný prínos nektáru a peľu) v jarnom období! Výsledok ich "činnosti" rojenie. To som od roku 1954 do r. 1980 nepoznal a nevedeli čo je rojenie. Čiže ja pripisujem tento fenomén (rojenie) mimoriadnemu počasiu už v zimných a jarných mesiacoch, kedy predčasne (z nášho pohľadu a potrieb) expandujú, čo je základ rojenia.
Preto tieto podenkové-prchavé objavy nie sú univerzálne a postupne sa stávajú neúčinnými.

Túto konjuktúru dobrého počasia, včely dokonale využívajú, no bojím sa, aby sa po 30 rokoch nevrátila situácia, ktorú som zažil na vlastnej koži.

Diky za zprostredkovani.

Mate-li chut porovnejte si k predeslemu jeste tyto dva clanecky, at mame
prehled a nezapomenem ze jsme v Cechach...

http://www.beedol.cz/ Co je to MG?

http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf


T.H.

KaJi:
"Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle zůstává jen polovina včel.
A pak letí".
Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95% vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.

"Na vývoji a registraci dalších aplikačních forem kyseliny mravenčí se pracuje. Zatím však je na trhu jediný schválený přípravek, odparné desky s kyselinou mravenčí, Formidol®."
Jedinný schválený prípravok, jedna strana...
Ku nim nedošle ešte ani perestrojka?

Registráciu nemusí vykonať iba Dol - môže ho zaregistrovať priamo výrobca, alebo jeho zástupca v ČR u príslušnej inštitúcie a /u nás je to Ústav štátnej kontroly veter. biopreparátov a liečiv/. V tomto prípade je v tom asi Dol nevine. To samé platí aj o odparovačoch NH a o odparovačoch Leibiga.

Zapomínáte, že každé protirojové opatření založené na nějakém zpřehazování a zebrování plástů neutralizují samy včely vystavěním plástů a jejich zakladením či zanešením medem. U silného včelstva a za silnější snůšky je podstatná část takového opatření neutralizována už za týden. Jak se stav ustálí, za další týden, dva týdny, včelstvo, pokud je k tomu počasí a genetické předpoklady ve včelstvu, rozjede nezvratitelné přípravy na rojení. Aby tedy takové opatření fungovalo, je nutné je provádět ve včelstvu zhruba každý druhý, třetí týden a to po celé rojové období. Což je na většině stanovišť od konce dubna po červenec.
Hm, tím se dostáváme ke klasickém ošetřování, provozovanému třeba v zadovácích, jednou za 2 - 3 týdny se z medníku zadováka vybere pár plástů s medem, na jejich místo se prokládaně dá pár plástů s plodem z plodiště a do plodiště na jejich místo se prokládaně dají prázdné nebo vytočené plásty kombinované s mezistěnami...

Přátelé, na začátku byl dotaz, napsal jsem o čem ten článek podle mě byl a že mně to sedí s tím co jsem sám ve včelách dosud viděl.

Wrightovi to zřejmě sedí, když podle toho farmaří,
mě to zapadá do mých "zkušeností" a snažím se tím řídit a vám taktéž přeji hodně úspěchů s vaší praxí.


:-)


Karel

KaJi to popsal dost výstižně. Pokud odmyslím všelijaká 'zaklínadla'
okolo jde v podstatě o to umožnit včelám další postup nahoru po
zásobách. Tento pud je podle mě pro ně v brzkém jaru stěžejní a kdo je
nechává nahoře pod teplou 'čepicí', ten si zadělává na rojovku. Včely v
tomto období rozšiřují plodiště, a pokud již nemohou postupovat dál
vzhůru (za teplem), začínají méně plodovat a ukládají zásoby do
uvolněných buněk nad toto plodiště a tím ho dále stlačují. Dostávají se
tak do rojovky.
Mě funguje nechat dostatečný prostor a umožnit včelám, aby mohly
následovat svůj pud a jít s plodováním nahoru. Pokud mají nad sebou
alespoň 2 NN souší a zásob, a pod sebou další rezervu na ukládání
nektaru, pak plodují a nemyslí na rojení. Lze to provést při jarní
prohlídce a potom jen případně přidat nějaký ten medník

Milan Čáp

Dne 11.3.2011 8:10, Albert Gross napsal(a):
> KaJi:
> "Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa
> sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle
> zůstává jen polovina včel.
> A pak letí".
> Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre
> kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v plodovaní
> obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
> Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95%
> vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý
> bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo
> "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený
> o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje
> preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej lokalite
> a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.
>
>

Nekdo nekde nekdy napsal nebo rekl, ze vcely miluji komin :-)

Co je zebrovnani, vytvareni kominu na jeden zasah. Je ale nutne pohlidat
aby si ten komin neuzavrely, to je psano i v metodice zebrovani. A plati ze
se v breznu nazebruje a pak se az vytaci, vyzkouseno po dve sezony. Akorat
jsem zvedavej, tak jsem zbytecne rusil, ale zase jsem videl ze wright v
nekterych vecech nekeca.

Milane pekne si to popsal, jen stale nevim odkud jsem vzal, ze pro vcely je
prirozene rozsirovani smerem dolu, parkrat mi to trochu zkomplikovalo
zivot :-)) To rozhodne neplati pred rojovkama.

T.H.

2011/3/11 Milan Čáp <kutil/=/bydlo.net>

> KaJi to popsal dost výstižně. Pokud odmyslím všelijaká 'zaklínadla' okolo
> jde v podstatě o to umožnit včelám další postup nahoru po zásobách. Tento
> pud je podle mě pro ně v brzkém jaru stěžejní a kdo je nechává nahoře pod
> teplou 'čepicí', ten si zadělává na rojovku. Včely v tomto období rozšiřují
> plodiště, a pokud již nemohou postupovat dál vzhůru (za teplem), začínají
> méně plodovat a ukládají zásoby do uvolněných buněk nad toto plodiště a tím
> ho dále stlačují. Dostávají se tak do rojovky.
> Mě funguje nechat dostatečný prostor a umožnit včelám, aby mohly následovat
> svůj pud a jít s plodováním nahoru. Pokud mají nad sebou alespoň 2 NN souší
> a zásob, a pod sebou další rezervu na ukládání nektaru, pak plodují a
> nemyslí na rojení. Lze to provést při jarní prohlídce a potom jen případně
> přidat nějaký ten medník
>
> Milan Čáp
>
> Dne 11.3.2011 8:10, Albert Gross napsal(a):
>
> KaJi:
>> "Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa
>> sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle
>> zůstává jen polovina včel.
>> A pak letí".
>> Pri dnešných variabilných nástavkových zostavách je dostatok priestoru pre
>> kladenie matky a z dôvodu zaplnenia plástov sladinou včelstvo M v
>> plodovaní
>> obmedzovať nemusí. Obmedzuje ju však už ako následok nastupujúcej RN.
>> Ak má včelstvo nerušený jarný rozvoj bez zásahu včelára, tak sa na 95%
>> vyrojí a nemusí byť ani veľké. A rojov bolo hodne aj v minulom roku, ktorý
>> bol na znášku veľmi nepriaznivý. Hodnotenie metody Ing. Čermákom bolo
>> "vlažné" a po minuloročnýom overovaní zebrovania tiež nie som presvedčený
>> o jeho účinnosti. Pri dostatku dien a medzidien mi najviac vyhovuje
>> preleták. Tvorenie odložencov je tiež efektívne, ale som v morovej
>> lokalite
>> a z preventívnych dôvodov plásty neprekladám.
>>
>>
>>

Zdravím, také jsem dostal příslib od plzeňského kraje na dotace. Pravidla jsou jasně dána. Koupě úlů-variodna max. 3 kusy do max.á 2500,-Kč, včelí matky z uznaného chovu, oplozené 5 ks. max. á 200,-Kč. Pomůcky, vybavení bez medometu do max. 1500,Kč. Toto platí pro stávajíciho včelaře. Začátečníci do jednoho roku mají dotaci vyšší a mohou mimo matek koupit 3 včelstva á 800,- Kč. Nemá smysl v tom nějak laborovat a něco zkoušet. Umědom si, že na to kraj vyčlenil 1 000 000,Kč. Tak že bude uspokojeno okolo sta včelařů. Máš kliku, že jsi mezi nimi. Ivan

TH:
A plati ze
se v breznu nazebruje a pak se az vytaci, vyzkouseno po dve sezony. Akorat
jsem zvedavej, tak jsem zbytecne rusil, ale zase jsem videl ze wright v
nekterych vecech nekeca.
---------
No mě ten článek dodává odvahu, já zebroval trochu už před 14 dny při první prohlídce. Některé které byly u stropu a nenatěžkal jsem moc zásob - těžký nástavek- tak tam jsem rozšířil - dal nástavek odinud plný zásob nad ně a prázdější (tedy ne plně zavíčkované) plásty přehodil do středu.
Předevčírem mi to cestou domů nedalo - tady je stále v noci deset pod nulou a koukal namátkou do včel. Nad chomáčem v nástavku už makala velká pracovní četa jak to tam chystala. :-)

Mě to pomáhá už 6.rok zvládat skoro bezpracně přes padesátku včelstev. Ale každý ať včelaří podle svého - to je na včelách pěkné - vydrží skoro vše:-)


Karel

Nekdo nekde nekdy napsal nebo rekl, ze vcely miluji komin :-)

...........

Přítel Volejník, jestli mu nekomolím jméno :-)

a jako starý Brennerista - vysoké komíny 30*30 mohu taky podepsat.

Některá včelstva skutečně mám na výšku přes dva nástavky 24cm, jiná jsou zase skoro v kouli. Uvidíme.

U těch co jsou na výšku bohužel nevím jestli zimovala dole (považuji to za pravděpodobné) nebo se dolů roztáhla.

Ale mám taková včelstva raději, uporostřed úlu, obalená zásobami - jak ve stromě.

Karel

Samozřejmě, že jsem rád, že jsem mezi nimi, ale chci vědět, co si můžu koupit. Chci si samozřejmě koupit co opravdu potřebuji. Takže rámečky jo nebo ne ?

Ono je to celkem logické, dolů jdou až je shora tlačí zásoby, a to je až
v období první vydatnější snůšky, kterou je včelstvo schopno využít. Vše
je nutno vztahovat k aktuální situaci a období roku. Obecné rady, které
neobsahují informaci o období a dalších podmínkách nejsou k ničemu.

Milan Čáp

Dne 11.3.2011 10:08, Tomáš Heřman napsal(a):
> Milane pekne si to popsal, jen stale nevim odkud jsem vzal, ze pro vcely je
> prirozene rozsirovani smerem dolu, parkrat mi to trochu zkomplikovalo
> zivot :-)) To rozhodne neplati pred rojovkama.
>
> T.H.

Ono je to celkem logické, dolů jdou až je shora tlačí zásoby, a to je až
v období první vydatnější snůšky, kterou je včelstvo schopno využít. Vše
je nutno vztahovat k aktuální situaci a období roku. Obecné rady, které
neobsahují informaci o období a dalších podmínkách nejsou k ničemu.

Milan Čáp
------------------
Přeložil t kdysi přítel Boháč - výzkum - snad Bretschko - že se zkoumalo jakým směrem mají včely větší sklon se rozšířovat.
Prý nahoru o 25% než jinam. Překvapilo mě to, můj odhad byl nejmíň dvakrát tolik. Samozřejmě je to hodně závislé na všem, a nedovedu si představit takový nějaký univerzální výzkum. Úl, síla včelstev, rozložení zásob atd.

Snad to bude ve 100 otázkách a odpovědí p.Boháče.

Karel

Záleží na výkladu. Rámeček je součástí úlu a to je sporné, když ho budeš pořizovat samostatně. Myslím, že za oněch 1500,-Kč kt. jsou na pomůcky a vybavení určené se dá pořídit spoustu jiných nesporných věcí. Není to zas tak závratná částka. Nejlépe bude, když se zeptáš nějakého funkcionáře ze své organizace. A pokud už nic nepotřebuješ, nečerpej, dostane se na dalšího. Ivan

Záleží na výkladu. Rámeček je součástí úlu a to je sporné, když ho budeš pořizovat samostatně. Myslím, že za oněch 1500,-Kč kt. jsou na pomůcky a vybavení určené se dá pořídit spoustu jiných nesporných věcí. Není to zas tak závratná částka. Nejlépe bude, když se zeptáš nějakého funkcionáře ze své organizace. A pokud už nic nepotřebuješ, nečerpej, dostane se na dalšího. Ivan

Tak bacha, rámek dle výkladu součást úlu není! Úl, na který bude čerpána dotace je složen z varoadna, nástavků a víka, nic víc.

Jendo, odpovězte mi na jedinou věc. Jak máte široké prkno, že na slabším řezu získáte na konci o 1/4 až 1/3 víc latěk a na čem tak široké prkno protahujete. Já teď vyrážím na nákup řeziva na příští týden, tak si to přečtu až večer. Tak Vám přeji pěkný den.

Ale vždyť to je úplně jedno (jinak používám prkna cca 12-24cm, jak kdy co je). Jde o to, že na třech vašich řezech (nevím kolik jste uváděl, hledat se mi to nechce) získám díky tenčímu kotouči přibližně jednu laťku navíc...

Máte pravdu je to klasická metoda převěšování v dudečácích kdy se při rozšiřová do medníku střídal plodový plást s mezistěnou. Jen ji autor pojmenoval podle zebry. A možná ani netušil, že objevuje ameriku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: protirojov? opat?en?
> Datum: 10.3.2011 20:56:37
> ----------------------------------------
> Pán Wright píše o tejto metode dosť rozťahane a Ing. Čermák tie články
> stlačil na necelú jednu stranu. Fenologické podmienky pre včelárenie autora
> sú odlišné než naše a aj u nás musíme prihliadať na počasie a vývoj
> včelstva. Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na
> vyrojenie splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob. U
> nás včelstvo pred rojením ploduje prevažne zo zimných zásob a z prvých
> jarných znášok - vrby, ovocné stromy, repka a pod. Ak dosiahne potrebnú
> veľkosť a zhromaždí dostatok zásob tak je pripravené na delenie. Aby sme
> zabránili vyrojeniu, tak musíme včelstvu skomplikovať splnenie týchto dvoch
> podmienok. Veľkosť včelstva zmenšujeme odložencami, preletákmi a pod. Druhú
> podmienku - množstvo zásob môžeme eliminovať odoberaním plástov s medom a
> ich nahradenie prázdnymi plástami striedavo - ZEBROVITE - v medníku nad
> plodiskom. Je v tom však háčik - niektorým včelstvám stačí málo plodu a
> včiel a len pás zásob nad plodom a letia...
> V podstate ide o prevesovanie a narušovanie kompaktnosti včelstva. Pokiaľ
> si včelstvo všetko nedá do poriadku, tak sa zvyčajne nevyrojí.
>
>
>

Už ty první věty jsou špatně Včelstvo se nesnaží proploduvat nahoru! Ale během zimy spotřebovávalo zásoby až se dostalo nahoru a tam na jaře začíná svůj cyklus rozmnožování. přes léto plod postupuje dolů a nad hlavou si umísťují zase zásoby na zimu. Tak každý rok stejně dokola.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJI <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: protirojov? opat?en?
> Datum: 10.3.2011 22:02:11
> ----------------------------------------
> AG:
> Ja som pochopil podstatu zebrovania takto: včelstvo potrebuje na vyrojenie
> splniť dve úlohy a to dostatok včiel a plodu a dostatok zásob.
> ------------
> No já jsem to pochopil trochu jinak - a souhlasí to s mými pozorováními a
> praxí do té doby.
>
> Včely jedou na jaře až nahoru a snaží se proplodovat až ke stropu dutiny
> zkrz zásoby. Pokud se jim tam plod. těleso dostane (tedy dosáhne
> předpokládaného loňského maxima) do určitého termínu u nich v USA ( to je
> ale na zem. šířce Tunisu) do rozkvětu jabloní, tak se již nerojí.
> Autor si to vysvětlje tím, že roj musel taky stihnout dostatečnou nabídku v
> přírodě.
> Pokud to stihne tak včelstvo přejde do fáze zaplňování plod. tělesa
> sladinou - tím omezí matku v kladení a zmenší rozlohu plodu na 1/2 - v úle
> zůstává jen polovina včel.
> A pak letí.
> Pokud to nestihnou, tak to berou jako selhání (nesplnili zákon přírody -
> rozmnožování) a mění matku tichou výměnou.
>
> Takže dokud se včelstvo prokousává zásobami nad sebou, do kterých je třeba
> udělat volné místo právě tím zebrováním - v USA šachováním - tak se prý
> rojit nebude. Jakmile prý svůj postup nahoru zastaví, je třeba být ve
> střehu.
> Toto jsem vyčetl já ze seriálu - autor to musel popsat z mnoha pohledů,
> stejně mu asi nikdo nevěří.
>
> Já si z toho dovodil to co jsem nečetl. Včely si samotné nepamatují, kolik
> zásob měly v loni a kolik je jich v dané lokalitě potřeba k přežití - tedy
> kolik jich musí nanosit, aby zbytek včelstva na místě byl schopen přežít
> příští zimu. Není vůbec jisté, že nabídka potravy vytrvá, než nabyde nové
> síly. Touto pamětí je rozloha plástů. která zůstává po minulé zimě nad
> plodem(chomáčem).
>
> Mně to osobně vysvětlilo matečníky v červnu, které mě dřív udivovaly.
> Bývalo jich okolo 10, zavíčkované, ale vedle nich byly vajíčka. A včely se
> nerojily, i když tenkrát jsem radějí udělal oddělek. V literatuře bývalo
> tiché výměně tvrzeno, že ji včelstvo provádí až v srpnu atd.
>
> Hodně úspěšných provozních metod má v sobě převěšování a vytváření prostoru
> nad "matkou", takže já si článek mnohokrát četl a jsem přesvědčen že má své
> pravdivé jádro.
>
> Doporučuji investovat necelé kilo medu a MV se seriálem dokoupit, je to
> čtení náročné, ale inspirující, nedá se to jen tak popsat.
>
> Karel
>
>
>

Máte pravdu je to klasická metoda převěšování v dudečácích kdy se při rozšiřová do medníku střídal plodový plást s mezistěnou. Jen ji autor pojmenoval podle zebry. A možná ani netušil,
že objevuje ameriku.

Pepan
-----
No on autor nepřevěšuje, on tam nad včelama zásoby má. Má tam to co se nazývá "zásobní/medná komora". Tedy rezervní nástavek plný zásob.
A v něm dělá včelám cestu, aby tam mohly rozšířit plodové hnízdo.
On tam přidá prázdný nástavek a prostřídá jej s plným. Tedy šachuje - vytváří šachovnici, u nás je to poměrně pejortivní slovo.

Ale jinak je to opravdu stará metoda z budečáků, které bohužel Američani neobjevili. Jen je tam malý rozdíl, že by zimovali ve dvou patrech budečáku a v březnu,dubnu (tady u nás - u nich v únoru) by tam nasazovali třetí nebo čtvrtý medník. U nás včelaři prokopli dno do budečáku o patro výš.
Tzv. Brtníkův aprílový kop a v květnu to měli už ve 4 nástavcích a nasazovali pod strop včelína další medník. Běžná metoda z budečáků, jen trochu zapadla pod nástavkařskou propagandou.

Bohužel ti Amíci jsou nepoučitelní, stále objevují Ameriku, i když už to dávno indiáni udělali za ně.
:-)
Karel

Já na té metodě vidím z mého úhlu pohledu vadu v tom, že mi včelky cokoliv prázdného okamžitě zanesou sladinou a prostor pro kladení je fuč. Pak je problém, že je med rozstrkán a nezavíčkován po celém úlu a stejně letí. Mě vyhovuje pouštění žilou.

I když včelařím více než čtyřicet let, poprvé jsem se setkal se zajímavým úkazem. Již na podzim jsem si všiml, že ve včlstvu jsou trubci, silné včelstvo jsem nerozebíral, nechal řešení na jaro. Včera jsem otevřel s tím, že přidám nástavek. Skutečnost: včelstvo obsedá dva nástavky o 10ti rámcích (styrodur 6 cm), nádhera.Dělničí plod všech stádiích.Trubci na všech plástech v rádu desítek kusů.

Ahoj kamarádi, tak už to bylo dnes veselejší!!! Včelky lítaly jako divý. Jedny jsem dnes zkontroloval a byl jsem překvapený, kolik tam ještě mají zásob a to jsem krmil jen 12kg. Matka už trošku ploduje, ale nic extrémního. Už se těšim na duben a květen!!!

Naprosto jednoznačně vadná matka, včelstvo dělí od zániku už jen chvilka. Rychle ji vyměňte, nebo z toho bude problém kolosálních rozměrů… špičkový výnos medu
:-)

MV

Necháváte rámky s trubčinou v úlu přes zimu? Nebo si holky udělaly trubčinu na dělničím rámku?
Díky za odpověď.
Jakub

Pocasi pralo prezimovani,2 nastavky vcel jsou nejen ve styrodurovych ulech,ale i v min izolovanych.To mnozstvi vcel,ktere ted vyletuje z ulu,odpovida spis pulce dubna,nez pulce brezna.Kazdopadne se rysuje velmi zajimavy rok-vyjde li pocasi.Vcelstva v sile uz na pampelisku a ovocne stromy,brzke oddelky,ale take dubnove roje,tam kde nebude vcas dost prostoru.Liskove jehnedy se natahuji kazdou hodinu,repka jevi znamky zivota a znovu zelena...Uz aby to zacalo.

Tak jsem se byl dnes prvně podívat na včely a to co jsem viděl mě překvapilo. První otevřené včely - 6 rámků s plodem všeho druhu, hlavně víčkovaný, (3/4 Langstroth) zásob pramálo, musel jsem jim přidat z oddělků. Prostě skoro sebevražednej rozjezd. Ostatní včelstva jsou na tom se zásobama zhruba tak nějak lépe (3-6 plástů zásob, 5 plástů plodu). Do loňských oddělků jsem mrknul jen letmo, plodují skromně, 2 plásty s koláčkem plodu uprostřed, zato zásob fůra....čekal bych to naopak, jakože mladé matky budou plodovat bláznivějc. Jinak stav parádní, všechno sedí přes dva nástavky. Krkonoše, 500mnm, Singer, druhý den tu máme konečně přes 10° nad nulou. Ať se daří, Libor.

"Sebevrazedny rozjezd".Spis rozjezd diky velkemu mnozstvi prezimujicich vcel,zasobam pylu z podzimu,zvladnutemu tepelnemu rezimu a mnozstvi vybehleho plodu uz od ledna.Dnes jsem hrabal travu u ulu a pozoroval co chvilku cesna.Dopoledne:oddelky cily ruch,2 nastavky slaby let.Po poledni se zacinaji objevovat na cesnech prvni vcely s liskovym pylem.Odpoledne:oddelky stejny let jako dopoledne,2 nastavky silny let a velky prinos pylu,uvolnily pro prinos pylu velke mnozstvi vcel,ktere 1 nastavkove vcelstvo proste nema k dispozici.

zdravim vas chcel by som sa vas spytat chcem spojit slabu rodinu zo silnou rodinou tak ze dam slabu na tu silnu len neviem ci mozem dat tu slabu na silnu ked este matka v tej slabej nezacala plodovat bojim sa ze mi vcely prejdu ku tej silnej a spoja sa za kazdu radu dakujem.

Dej mezi ně mřížku Pokud je tam matka je nepřejdou a budou fungovat jako dvojmatečné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stanislav <skonusik4/=/gmail.com>
> Předmět: ako spojit vcely
> Datum: 14.3.2011 11:24:19
> ----------------------------------------
> zdravim vas chcel by som sa vas spytat chcem spojit slabu rodinu zo silnou
> rodinou tak ze dam slabu na tu silnu len neviem ci mozem dat tu slabu na
> silnu ked este matka v tej slabej nezacala plodovat bojim sa ze mi vcely
> prejdu ku tej silnej a spoja sa za kazdu radu dakujem.
>
>
>

dakujem a prosim ta nevies preco matka v tomto case nezacala este plodovat ja si myslim ze je to preto ze je malo vciel a nemali by ako ohrievat plod

Jsou linie které plodují již v únoru a jsou i takové které začínají plodovat až v půli března. Vlaška třebas ploduje celou zimu. Není však důležité kdy která matka začne plodovat , ale jak rychle se to děje. Matky s pozdnějším nástupem pak nepotřebují tolik zásob na zimu Dále na to má vliv stáří matky. 3 leté a starší matky plodují posději a pomalu je pak záhodno ji obměnit. Ve včelstvu se tak děje tichou výměnou nebo rojením.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stano <skonusik4/=/gmail.com>
> Předmět: a
> Datum: 14.3.2011 11:32:38
> ----------------------------------------
> dakujem a prosim ta nevies preco matka v tomto case nezacala este plodovat
> ja si myslim ze je to preto ze je malo vciel a nemali by ako ohrievat plod
>
>
>

vdaka Pepane

"zdravim vas chcel by som sa vas spytat chcem spojit slabu rodinu zo silnou rodinou tak ze dam slabu na tu silnu len neviem ci mozem dat tu slabu na silnu ked este matka v tej slabej nezacala plodovat bojim sa ze mi vcely prejdu ku tej silnej a spoja sa za kazdu radu dakujem."

Podle mně už pomalu přestává důvod, proč včely spojovat. Tím je jednoznačně tak slabé včelstvo, které by nepřežilo březen a duben. U takového slabého včelstva a v takovém počasí - prolet, + 16 st C bych místo spojování zvážil je prostě vytřepat na nějakou teplou podložku, nějakou tmavou ohřátou sluncem. Včelky by se měly v tuto dobu bez problémů vžebrat do ostatních úlu a tím je rovnoměrně posílit. Pokud to vypadá, že včelstvo přežije, tak takové slabé včely se slabou matkou bych zvážil ponechat jako zdroj plodu na posilování ostatních včelstev nebo zdroj plodu a včel na výrobu oddělků , nemusely by se tak brát z produkčního včelstva nebo tak nějak. Konec včelstva bych potom směřoval do druhé poloviny května, kdy ve včelstvu oslabeném odběry plodu a včel na sílu většího oddělku, ale se zalétanými létavkami bych odstranil matku a přinutil včely vychovat novou matku z přidaného kvalitního plodu....
Slabé včely v nástavku, pokud mají přežít, je nyní vhodné pořádně uteplit, strůpek plus případně vybrat krajní neobszené rámky a místo nich na takový měsíc vložit polystyrenovou desku obalenou v igelitu, aby ji nevykousávaly nebo jen igelitový sáček s nějakým senem, slámou, suchou trávou atd

"Jsou linie které plodují již v únoru a jsou i takové které začínají plodovat až v půli března. "

Ale taky skutečně záleží na "nadupanosti" neboli síle včelstva i na počasí. Kdo krmí 30 kilo cukru a ještě v říjnu přidá oddělek s novou matkou, včely mu začínají plodovat v zimě dříve. Stačí jim po novém roce pár dnů teploty kolem nuly ve dne i v noci. Kdo krmí méně a zazimuje slabší včely, musí po novém roce být týden, dva týdny noční teploty kolem nuly a denní + 5 - 15 st C.
Jak moc plodují, je pak součet několika vlivů, vliv linie, vliv síly, vliv tploty, vliv stáří matky......

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=284:2-ppp-v-hostinnem&catid=36:psnv&Itemid=92


Karel

A má smysl se snažit zachovat obě včelstva, když to jedno je evidentně slabé a nedá letos žádný užitek. Spojil bych bez mřížky, přímo - teď na jaře se nepoperou a užitek bude větší..
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: stano <skonusik4/=/gmail.com>
> Předmět: a
> Datum: 14.3.2011 11:32:38
> ----------------------------------------
> dakujem a prosim ta nevies preco matka v tomto case nezacala este plodovat
> ja si myslim ze je to preto ze je malo vciel a nemali by ako ohrievat plod
>
>
>

.(bez nosemy !)
Jestliže nechci snižit stavy včelstev nespojuji.
Plodem toho horšího včelstva posílím to lepší včelstvo. Je to pracnější ale je to neco jako dvoumatečné včelaření. U slabocha včas vyměním matku a do podzimu a příští sezony se tento mrzák bez problému změní v normální dobré včelstvo.
V květnu udělám oddělek o 2 plástech a ten dovedu do podzima do síly tak že příští rok je z něj produkční včelstvo.
J.B

http://aktualne.centrum.cz/finance/grafika/2011/03/14/prumerna-mzda-plat-skutecny-vydelek-kolik-berou/

Prosím, víte někdo něco o povinném plošném vyšetření všech včelstev na mor včelího plodu ze zimních zásob na Vysočině?

Ano toto vyšetření se bude provádět v celém kraji vysočina -informace od jednatele naší ZO Chotěboř. Je to iniciativa OV, snad se v tom měl angažovat pan Kurtin -získání peněz z kraje. Tuším že kraj dá asi 400Kč,a 450by mela být dotace z EU -rozbory medu. Já v tom vidím jen přínos alespoň bude zmapován celý kraj na výskyt moru.

Jaká je v krajích a jednotlivých včelařských prodejnách, výkupní cena v vosku,výměna za mezistěny,prodej mezistěn ?
Mám dojem že proti loňskému roku dost podražilo a ještě letos podraží,jen výkup zůstane na stejné ceně.

Kraj nedává ani floka. 400 Kč je dotace dle Vládního nařízení... čili dotace EU. Každý včelař múže čerpat 4 rozbory či vyšetření. Jedná se o vyšetření z medu, z měli si platí každý sám nebo jak si kde ZO sehlala peníze /na př. od OÚ/ Pro kočovníky a chovatele matek to neplatí, ti si musí vyšetření z měli zaplatit sami.

S morem bych si starosti nedělal. Podle webu SVS je v celé ČR (stav k 10.3.2011 11:50) pouze jediné ohnisko na okrese Bruntál.
http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
Jsme v podstatě bez moru. Takže pohoda. Utrácet za preventivní rozbory jsou vyhozené peníze.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Nejde o mor včelího plodu, ale o vyšetření t.zv. infekčního tlaku, ze kterého by se klinika mohla časem vyvinout. 10 na druhou bylo letos prý "habaděj"/snad 200/ a klinika podle sdělení na poradě SVS v Nasvrkách byla i jinde - zjišno při jarní prohlídce. Takže žádna akce navíc není zbytešná.Vyhazování peněz je jen otázka názoru.

u nás šla výkupní cena nahoru na 90,-, viz tady:
http://www.vcelpo.cz/aktuality.php?id=30

jinak eště ve včelpu za Kg mezistěn 166,- výměna za vosk 26,- za kg.

petr j.


Dne 17.3.2011 20:24, jirka napsal(a):
> Jaká je v krajích a jednotlivých včelařských prodejnách, výkupní cena v
> vosku,výměna za mezistěny,prodej mezistěn ?
> Mám dojem že proti loňskému roku dost podražilo a ještě letos podraží,jen
> výkup zůstane na stejné ceně.
>

Nejde o mor včelího plodu, ale o vyšetření t.zv. infekčního tlaku, ze kterého by se klinika mohla časem vyvinout. 10 na druhou bylo letos prý "habaděj"/snad 200/ a klinika podle sdělení na poradě SVS v Nasvrkách byla i jinde - zjišno při jarní prohlídce. Takže žádna akce navíc není zbytešná.Vyhazování peněz je jen otázka názoru.
-------------
Jestli Přítel JP neměl na mysli vyhazování peněz za poněkud mizerný výkon státní /veterinární/ správy.
Například že ani ona sama neví, kolik je ohnisek v ČR.

Když by si podle jejich mapky někdo rozhodl nakoupit včely, možná by se pak divil, co si přivezl:-)


Karel

Kdo má 10 na druhou měl by provést důkladnou desinfekci a 100% obnovu díla a může se spor moru zbavit. Je to vyzkoušené a funguje to. To, že někde není ochranné pásmo neznamená, že nákupem včel z této oblasti si mor nedoveze "štastný" nový majitel domů. Často v tom hraje roli jen shoda náhod, že v okolí nebyl žádný kočovník nebo chovatel matek. A na dotaz o vyšetření na mor se nováček dozví " tak se to nedělá". Pokud se bude plošně vyšetřovat, tak si myslím, že stavy klesnou tak na 1/2 až 1/3 ze současného stavu asi 500 tis. Jen se mi to zdá nereálné a to z důvodu, kde by vzalo MZem. tolik peněz na náhradu.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 18.3.2011 06:08:27
> ----------------------------------------
> Nejde o mor včelího plodu, ale o vyšetření t.zv. infekčního tlaku, ze
> kterého by se klinika mohla časem vyvinout. 10 na druhou bylo letos prý
> "habaděj"/snad 200/ a klinika podle sdělení na poradě SVS v Nasvrkách byla
> i jinde - zjišno při jarní prohlídce. Takže žádna akce navíc není
> zbytešná.Vyhazování peněz je jen otázka názoru.
> -------------
> Jestli Přítel JP neměl na mysli vyhazování peněz za poněkud mizerný výkon
> státní /veterinární/ správy.
> Například že ani ona sama neví, kolik je ohnisek v ČR.
>
> Když by si podle jejich mapky někdo rozhodl nakoupit včely, možná by se pak
> divil, co si přivezl:-)
>
>
> Karel
>
>
>

V Počernicích s kartou medocentrum výkup za 85 a výměna za mezistěny 13 kč. Akce do 15.4.
Zdeněk
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Vosk
> Datum: 17.3.2011 20:25:55
> ----------------------------------------
> Jaká je v krajích a jednotlivých včelařských prodejnách, výkupní cena v
> vosku,výměna za mezistěny,prodej mezistěn ?
> Mám dojem že proti loňskému roku dost podražilo a ještě letos podraží,jen
> výkup zůstane na stejné ceně.
>
>
>

Ale ochraných pásem je mnoho a ohniska se postupně objeví až se oteplí. Spousta včelařů stále plete ohnisko a ochranné pásmo. Pokud včelař a veterina nespí, mělo by být ohnisko (napadená nemocná včelstva) zlikvidována v řádu dnů, takže je v pořádku, že ohnisko je je jen jedno -teoreticky to znamená diagnostikované nemocné včelstvo před likvidací. Přiznám se, že ale nevím, jak dlouho o ohnisku veterina píše jako o ohnisku, spíš bych ale věřil tomu, že veterina hned po likvidaci píše o zlikviodovavaném ohnisku, ale mezi lidmi se stále mluví zjednodušeně o ohnisku.Stejně to ale nic moc nevypovídá o výskytu moru. Proto se dělá ochranné pásmo, kde se zvýšeným veterinárním dozorem sledují včelstva, jestli se nenakazili od toho nemocného, nebo jestli zdroj nákazy třeba nebyl úplně jinde. Vzhledem k realitě, tím myslím, že značné procento včelařů má včely v hrozném stavu by tedy bylo jediné správné, pokud by bylo dost peněz, provádět plošná vyšetření pravidelně.
Ještě to vyjádřím jinak. U nás na Pardubicku jsme si mysleli, že mor není a náhle se objevilo pár ohnisek a postupně se objevují nová 2-3 ročně. Za hlavní faktor, proč nebyl mor, považuji nízkou úroveň vzdělání včelařů.... Já osobně jsem ukončil Nasavrky asi před 5 lety a samozřejmě jsem začal agitovat a přednášet o chorobách a léčení. Pak studoval i Evžen Báchor a další a všechna ohniska byla nalezena v posledních asi 4 letech...
Na závěr bych chtěl požádat všechny, aby pokud možno nešířili takové osobní názory znevažuijící aktivity k potlačení nákaz a k problematice nemocí byli hodně obezřetní. To je stejné jak u lidí, někteří idioti mluví dokonce i proti preventivnímu očkování a to jen proto, že nemají zkušenost s vyšším výskytem infekčních nemocí jako tomu bylo ještě po válce. Dobrá situace se daří udržet právě preventivními opatřeními jako je očkování, výuka určitého hygienického standardu chování atd...
Zdravá včelstva přeji všem! Diagnostikování nemocného včelstva není ostuda ( že jste bordelář), ale naopak by mělo být oceněno, že jste schopen najít problém a víte , že je potřeba jednat.
Radek Hubač
epidemiolog

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 17.3.2011 22:10:51
> ----------------------------------------
> S morem bych si starosti nedělal. Podle webu SVS je v celé ČR (stav k
> 10.3.2011 11:50) pouze jediné ohnisko na okrese Bruntál.
> http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
> Jsme v podstatě bez moru. Takže pohoda. Utrácet za preventivní rozbory jsou
> vyhozené peníze.
> S pozdravem
> Jirka Přeslička
>
>
>

Jen by mě zajímalo, co se stane, až se třeba na té Vysočině po plošném vyšetření objeví spousty infekčních tlaků neboli nalezené spory moru bez kliniky moru a co se stane, pokud se to vyšetření bude opakovat každý rok.
První rok, dva roky pod tlakem výsledků včelaři určitě zvýší čistotu, výměnu plástů atd, takže se infekční tlak moru sniží. Jenže co když se sníží jen v zanedbatelné míře, co když i po pravidelném každoročním mnohaletém vyšetřování bude ve včelstvech stále velký plošný tlak spor moru plodu a přitom propuknutá klinika nebude nalézána. Co se stane potom, včelaři vyrazí do okolních lesů hledat tu kliniku v dutinách stromů v ulétlých rojích? V lesích, kde soukromí majitelé už dávno vyřezali na palivové dřevo všechny plevelné a nestandartní stromy včetně těch tlustých s dutinami. Nebo se veterina chytí za nos, protože se takovými výsledky prokáže, že včelstva dlouhodobě zvládají i poměrně vysoký infekční tlak moru plodu bez propuknutí kliniky a tudíž mor plodu je stejně jako jiné nákazy pouze nemoc nějakým způsobem oslabených včelstev? A že tudíž metodika plošné likvidace všech včelstev v ohnisku je chybná.

Co se týká ohnisek, nejsem u Bruntálu, ale loni pár kilometrů od nás ve vedlejší ZO jakýsi příliš aktivní včelař si na podzim dal vyšetřit včelstva na mor plodu a oni mu ho tam prý našli. Tak teď čekán napjatě, až teď na jaře tam provedou prohlídky, jestli najdou něco nebo ne....

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Vosk
> Datum: 17.3.2011 23:29:24
> ----------------------------------------
a kde ho vykupují? Mám na prodej tak 20 kg

pepan


> u nás šla výkupní cena nahoru na 90,-, viz tady:
> http://www.vcelpo.cz/aktuality.php?id=30
>
> jinak eště ve včelpu za Kg mezistěn 166,- výměna za vosk 26,- za kg.
>
> petr j.
>
>
> Dne 17.3.2011 20:24, jirka napsal(a):
> > Jaká je v krajích a jednotlivých včelařských prodejnách, výkupní cena v
> > vosku,výměna za mezistěny,prodej mezistěn ?
> > Mám dojem že proti loňskému roku dost podražilo a ještě letos podraží,jen
> > výkup zůstane na stejné ceně.
> >
>
>
>

Jinak mluvím proti špatně interpretovanému preventivnímu vyšetření. Takovému, jak se už v předchozích letech stalo, kdy nějaký pokrokový příliš aktivní nešťastník si dal vzorky na mor, byly mu objeveny spory a bez kliniky mu byly včelstva veterinou spáleny. Četl jsem si příslušné směrnice a připadá mi, že ani dnes není takový případ vyloučen. Stačí teď na jaře u trošku méně kvalitní matky najít mezerovitost a současně najít plod uhynulý třeba při ochlazení, pokud ve vzorku z takového včelstva byly spory nalezeny, dozajista budou nalezeny i v tomto na chlad uhynulém plodu. Co na tom, že ve velmi malém množství... A je to hotovo.....

Na to pochybování se nedá odpovědět jinak než kdyby byly ryby v pr... nemusím chodit k vodě. Ale vážně, podívej se na výsledky Jihomoravského kraje, kde s tím začali asi nejdříve a výsledky mají dobré, tedy Tvoje kdyby je velmi nepravděpodobné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 18.3.2011 08:50:33
> ----------------------------------------
> Jen by mě zajímalo, co se stane, až se třeba na té Vysočině po plošném
> vyšetření objeví spousty infekčních tlaků neboli nalezené spory moru bez
> kliniky moru a co se stane, pokud se to vyšetření bude opakovat každý rok.
> První rok, dva roky pod tlakem výsledků včelaři určitě zvýší čistotu,
> výměnu plástů atd, takže se infekční tlak moru sniží. Jenže co když se
> sníží jen v zanedbatelné míře, co když i po pravidelném každoročním
> mnohaletém vyšetřování bude ve včelstvech stále velký plošný tlak spor moru
> plodu a přitom propuknutá klinika nebude nalézána. Co se stane potom,
> včelaři vyrazí do okolních lesů hledat tu kliniku v dutinách stromů v
> ulétlých rojích? V lesích, kde soukromí majitelé už dávno vyřezali na
> palivové dřevo všechny plevelné a nestandartní stromy včetně těch tlustých
> s dutinami. Nebo se veterina chytí za nos, protože se takovými výsledky
> prokáže, že včelstva dlouhodobě zvládají i poměrně vysoký infekční tlak
> moru plodu bez propuknutí kliniky a tudíž mor plodu je stejně jako jiné
> nákazy pouze nemoc nějakým způsobem oslabených včelstev? A že tudíž
> metodika plošné likvidace všech včelstev v ohnisku je chybná.
>
> Co se týká ohnisek, nejsem u Bruntálu, ale loni pár kilometrů od nás ve
> vedlejší ZO jakýsi příliš aktivní včelař si na podzim dal vyšetřit včelstva
> na mor plodu a oni mu ho tam prý našli. Tak teď čekán napjatě, až teď na
> jaře tam provedou prohlídky, jestli najdou něco nebo ne....
>
>
>

Prosím, víte někdo něco o povinném plošném vyšetření všech včelstev na mor včelího plodu ze zimních zásob na Vysočině?
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ano,víme,přišla pozvánka na výroční schůzi jedné ZO na Třebíčsku kde se doslova píše,že účast všech důvěrníků je povinná,že se bude jednat o povinném vyšetření Včelího moru plodu na Vysočině,že včelař zaplatí jenom 50.-Kč a ostatní prý bude platit svaz.Není bohužel každému jasné,že tato akce je dobrovolná,prosazená pár jedinci,kteří jsou zde známi,jde jen a jen o peníze a aby si pomohla komerce. Snad je známa ZO, která to odsouhlasila - snad Světlá nad Sázavou,pokud to není pravdou,tak ať se ozvou a je třeba se jim omluvit.Ostatní okresní organizace jsou proti,zatím Třebíč a Jihlava se nevyjádřily,vypadá to na to,že tato iniciativa vznikla právě zde. Takže ano,vyšetření na mor plodu je zajistě dobrá věc,ale jenom na základě dobrovolnosti každého včelaře a ne povinnost. Také je třeba podotknout,že loni vyskočily fámy,že se našel mor plodu u jednoho včelaře,pěstitele matek a oddělků na Třebíčsku. Nějak to utichlo,vyšlo to do ztracena .

Včelařská organizace Davle pořádá v sobotu 26. 3. 2011 od 10:15 hod ve
velkém sále v areálu Českomoravského svazu chovatelů v Hradišťku pod
Medníkem

Přednášku na aktuální téma "Kvalita a bezpečnost potravin ".

Přednáší naše přední odbornice na potraviny Doc.,Ing. Kamila Míková, CSc. ,z
Ústavu chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha. Jsou zváni všichni ,
kterým není lhostejno, co konzumují, a kteří se chtějí vyhnout
kontaminovaným potravinám. Můžete si připravit dotazy, týkající se všech
druhů potravin, které vám Doc. Míková ráda zodpoví. Vstup zdarma.

Také už mám za sebou prohlídky u všech svých včelstev(a také doporučené přeléčení),stejně tak i u kolegy,kterému pomáhám s jeho 5 včelstvy.
V Dadantech v coulové stěně včelstva v pohodě,zavíčkovaného plodu málo-tak do 2-3 dm,zato otevřeného plodu mnohonásobně více(zejména vajíček),zásob ještě většinou dostatek(také ovšem díky tomu,že po několika letech jsem porušil zásadu 12 kg cukru a dal jim 15).
Zato u kolegy v jeho středně izolovaných úlech r.m.39x24 zavíčkovaného plodu podstatně více(okolo 15-20 dm),včelstva vitální,zásob také dost.Rozdíl mezi izolovanými a tenkostěnnými úly je letos obzvlášť výrazný,ale to ještě neznamená,že včely v Dadantech je nakonec nedoženou,několikaleté zkušenosti to jen potvrzují.

Zdraví Pavel

vitaxvita:"...vyšetření na mor plodu je zajistě dobrá věc,ale jenom na základě dobrovolnosti každého včelaře a ne povinnost."
Tomu nerozumím. Jestli něco považuji za dobrou věc, tak je jedno, zda je to dobrovolné, či povinné. Ten, kdo by si na základě dobrovolnosti nenechal vyšetřit včelstva, by potom ale měl nést veškerou odpovědnost, samozřejmě zejména finanční v případě, že se se mor u něho dodatečně zjistí.

"vyšetření na mor plodu celoplošně je zajistě dobrá věc,ale jenom na základě dobrovolnosti každého včelaře a ne povinnost". Informace je možno dostat na OVS.
----------------------------------------------------------
KAP...18.3. - Tomu nerozumím. Jestli něco považuji za dobrou věc, tak je jedno, zda je to dobrovolné, či povinné. Ten, kdo by si na základě dobrovolnosti nenechal vyšetřit včelstva, by potom ale měl nést veškerou odpovědnost, samozřejmě zejména finanční v případě, že se se mor u něho dodatečně zjistí.
----------------------------------------------------------
... Ale taky ho za to popotahovat/dole/ a vyloučit ze svazu,aby si uvědomil,že dobrovolnost a povinnost jedna věc podle Vás je. Jste zajisté radikál a těch mezi včelaři zase tolik není,spíše jsou nátury mírnější.

V tom bych se přidal: Na prostějovsku jsmě mělimoru také dost. OV schrastil peníze od OÚ na plošné vyšetření a rázem toho výskytu přes nelibost včelaří bylo mnohem více a celý okres zmizel v ochraných pásmech Dnes je okres až na jedno dobíhající pásmo po 8 letech čistý. Rozhodně to plošné vyšetření nezatracujte. Peníze se na to dají sehnat. vyštření v pásmech platí SVS a na to ostatní pomúžou i OÚ, vždyť je to vzájmu všech občanů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> Datum: 18.3.2011 08:26:57
> ----------------------------------------
> Ale ochraných pásem je mnoho a ohniska se postupně objeví až se oteplí. Spousta
> včelařů stále plete ohnisko a ochranné pásmo. Pokud včelař a veterina nespí,
> mělo by být ohnisko (napadená nemocná včelstva) zlikvidována v řádu dnů, takže
> je v pořádku, že ohnisko je je jen jedno -teoreticky to znamená diagnostikované
> nemocné včelstvo před likvidací. Přiznám se, že ale nevím, jak dlouho o ohnisku
> veterina píše jako o ohnisku, spíš bych ale věřil tomu, že veterina hned po
> likvidaci píše o zlikviodovavaném ohnisku, ale mezi lidmi se stále mluví
> zjednodušeně o ohnisku.Stejně to ale nic moc nevypovídá o výskytu moru. Proto se
> dělá ochranné pásmo, kde se zvýšeným veterinárním dozorem sledují včelstva,
> jestli se nenakazili od toho nemocného, nebo jestli zdroj nákazy třeba nebyl
> úplně jinde. Vzhledem k realitě, tím myslím, že značné procento včelařů má včely
> v hrozném stavu by tedy bylo jediné správné, pokud by bylo dost peněz, provádět
> plošná vyšetření pravidelně.
> Ještě to vyjádřím jinak. U nás na Pardubicku jsme si mysleli, že mor není a
> náhle se objevilo pár ohnisek a postupně se objevují nová 2-3 ročně. Za hlavní
> faktor, proč nebyl mor, považuji nízkou úroveň vzdělání včelařů.... Já osobně
> jsem ukončil Nasavrky asi před 5 lety a samozřejmě jsem začal agitovat a
> přednášet o chorobách a léčení. Pak studoval i Evžen Báchor a další a všechna
> ohniska byla nalezena v posledních asi 4 letech...
> Na závěr bych chtěl požádat všechny, aby pokud možno nešířili takové osobní
> názory znevažuijící aktivity k potlačení nákaz a k problematice nemocí byli
> hodně obezřetní. To je stejné jak u lidí, někteří idioti mluví dokonce i proti
> preventivnímu očkování a to jen proto, že nemají zkušenost s vyšším výskytem
> infekčních nemocí jako tomu bylo ještě po válce. Dobrá situace se daří udržet
> právě preventivními opatřeními jako je očkování, výuka určitého hygienického
> standardu chování atd...
> Zdravá včelstva přeji všem! Diagnostikování nemocného včelstva není ostuda ( že
> jste bordelář), ale naopak by mělo být oceněno, že jste schopen najít problém a
> víte , že je potřeba jednat.
> Radek Hubač
> epidemiolog
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: v?el? mor a Vyso?ina
> > Datum: 17.3.2011 22:10:51
> > ----------------------------------------
> > S morem bych si starosti nedělal. Podle webu SVS je v celé ČR (stav k
> > 10.3.2011 11:50) pouze jediné ohnisko na okrese Bruntál.
> > http://www.svscr.cz/index.php?art=2099
> > Jsme v podstatě bez moru. Takže pohoda. Utrácet za preventivní rozbory jsou
> > vyhozené peníze.
> > S pozdravem
> > Jirka Přeslička
> >
> >
> >
>
>
>

Vážený pane, bylo by vhodné kdybyste se podepisoval Dalo by se odpovědět a uvést vše podle pravdy. Již loni byl váš příspěvek zde pochybný a bylo vám tuším panem správce diskuze odpovězeno: tak takhle ne... a panem ing. Přidalem vysvětleno co je mor včelího plodu.
Nikdo na Třebíčsku nebyl nucen, ale přesvědčován o správnosti ve prospěch vlastních včelstev. A kdo nechce, nebude nucen.
Nic v loňském roce nevyšo do ztracena, ale řádně vyšetřeno metodou DNA i neg. a to třikrát a pokaždé nebylo již nic prokázáno. Škoda, že nebylo provedeno vyšetření všeho v okolí aby se poznalo odkud to neřádstvo přišlo. Možná, že bylo i u vás nebo ho dokonce přivezl.Stanoviště bylo řádně desinfikováno /louh, Savo.../ stavba nového díla, částečná výměna úlů. Nic nevíte a napadáte. Stejně i váš anonymní šestistránkový dopis. Jenže to nejsem já. Toho koho se vaše napadání týka je již šest let nrtvý.

Při psaní příspěvku jsem očekával, že bude zřejmé, že je to myšleno jaksi ironicky a s nadsázkou. Jedno aktivní ohnisko na celou ČR je nesmysl. I některé moje příspěvky v minulosti byly „za mezí pružnosti“. Záměr je vyvolat diskuzi na toto téma.
Ale nyní vážně. Mor je samozřejmě problém. Vadí mi ale přístup SVS k tomuto problému. Nechápu, jak je možné, že SVS pokládá ohnisko moru za zdolané po jeho spálení. Před uplynutím zákonem stanovené pozorovací doby to přeci není možné.

Podle zákona 166/1999 Sb.

Při výskytu nebezpečné nákazy se nařídí ochranná a zdolávací opatření
Podle § 15 odst. 1 písm.
a) vymezení ohniska nákazy a jeho výstražné označení,
b) zřízení ochranného pásma a pásma dozoru,

podle § 49 odst. 1 písm.
c) rozhoduje o nařízení, změně a ukončení mimořádných veterinárních opatření

podle § 54 odst. 1 písm.
b) vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem a pásem dozoru, výstražné označení,
popřípadě i střežení ohniska nákazy,

Právní názor na prohlášení ohniska za zdolané po fyzické likvidaci stanoviště nemá v zákoně 166/1999 Sb. oporu.

Protože:
podle § 17 odst.
(1) Orgán, který nařídil ochranná a zdolávací opatření, prohlásí nebezpečnou nákazu
za zdolanou,
a) jestliže v ohnisku nákazy již nejsou žádná zvířata nemocná nebo podezřelá a ve stanovené
pozorovací době nedošlo k dalšímu onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z ní.

Proto není možné prohlásit ohnisko nákazy za zdolané před zdoláním nákazy samotné. Na webu SVS by mělo být možné jednoduše zjistit, kde jsou aktivní ohniska před uplynutím pozorovací doby. V současné době to je možné jen přes úřední desky KVS, kde jsou jednotlivá nařízení uvedena. Není ale zřejmé, jestli jsou stále v platnosti, nebo již byla zrušena. Abych se dobral výsledku, bylo by potřeba jednotlivá nařízení otevřít a zjistit, o jaká ohniska a ochranná pásma se jedná. Pak bych musel ještě otevřít jednotlivá zrušení nařízení. Je to krkolomné a nepoužitelné. Respektive obtížně použitelné pro zjištění nákazové situace v okolí svého stanoviště. Pokud budu ale potřebovat znát nákazovou situaci pro případ nakoupení včelařského vybavení nebo včelstev, je to nepoužitelné. Potřebuji totiž „prolustrovat“ mnoho stanovišť, potažmo inzerátů na prodej. V takovém případě by byla nejlepší mapa ČR, kde by bylo vše naznačeno. Ohniska a ochranná pásma. Kde by se mohlo vybrat ohnisko a ochranné pásmo aktivní (před zdoláním nákazy) a zdolané, popřípadě obojí najednou. U ohnisek vybrat časové období platnosti a prokliknout se na nařízení a pokud je nákaza zdolaná na zrušení nařízení. Toto nabízela PSNV před třemi roky. Záměr byl toto uskutečnit na webu VMS. Bylo jen nutné získat aktuální data od SVS. Toto se nepodařilo a SVS informovala o tom, že na toto mají specielní program. Uplynuly ale tři roky a výsledek při pohledu na web SVS je jedno aktivní ohnisko. Toto prakticky vylučuje u toho, kdo zavleče mor dovozem kontaminovaného včelařského vybavení z ochranného pásma jiného než je na webu SVS, provést nějaký postih.
K rozborům. Rozbory v oblastech předpokládaného výskytu samozřejmě smysl mají. Bez publikováním nalezených ohnisek to jsou ale opravdu vyhozené peníze. Mor se ve velké většině šíří kontaminovaným včelařským vybavením. Proto kupující potřebuje jednoduše zjistit, která místa jsou bezpečná a jaká ne. Informace na webu SVS o jednom aktivním ohnisku moru budí nutně dojem, že krom jednoho okresu je celá ČR čistá. To je evidentně zavádějící informace.

S pozdravem
Jirka Přeslička

AM:
Kdo má 10 na druhou měl by provést důkladnou desinfekci a 100% obnovu díla a může se spor moru zbavit. Je to vyzkoušené a funguje to.
----------
Určitě by měl u sebe zahájit výše uvedené a další, ale nejdůležitějíš zjistit, odku se tam ty spory berou - z nebe ani z jarní rosy nejsou. Takže prozkoumat okolí do 1km, pokud neodhalí zdroj, může mu o být vše platné jak mrtvému zimník.
Protože pokud má v okolí pozitivní včelstvo - tak jendoho dne lehne a pokud to včely vyberou a přinesou, tak nemají šanci, byť by byly sebevíc odolné a on je myl 3x denně.


Plošné vyšetření měli vidím jako užitečné - a ani to podle mě nemusí být 100% stanovišť, stačí možná 1/3 každý rok, ale jako prvotní informace pro dohledávání OHNISEK.
A ani by to podle mě nemuselo být povinné, nebo skoro povinné - to se pak nemusí nikdo spolehnout na správnost odebrání vzorku - to je pak škoda peněz.
Prostě ti co chtějí a chtějí vědětjak na tom jsou a zda okolo něco není.

Má to jedinou nevýhodu, příliš mnoho negramotných - bohužel i na vlivných místech. Pak vezmou fanatici sirky do ruky a pálí i všechny včely na stanovišti, kde našly jednu pozitivní buňku na celém stanovišti u včelaře začátečníka který má vše nové.
Že o kousek dál je léta pozitivní stanoviště a že jeho likvidací se dá předpokládat podstatné zlepšení včel v okolí bez kliniky, to už "berou jen jako teorii, protože o tom se u nás nesmí mluvit, natož psát".

Bohužel takový přístup pak vyvolává různé reakce.
Lepší ja pak podle mnohých spálit pozitivní včely a nikomu nic nehlásit.

Neadavno se se mnou jeden clovek bavil a pak zacal narikalt na vredy, ze na to doktori nic nemaji. Ukazal mi ruku - rekl jsem mu, ze je to z toho, co rozprasuji z letadel. Moc tomu nechtel verit.
Tady to mate:

http://www.youtube.com/watch?v=GswE2JVZAGg
http://healthsciences.okstate.edu/morgellons/index.cfm
http://www.youtube.com/results?search_query=bees+CCD+chemtrails

http://earthclinic.com/CURES/morgellons.html

"Má to jedinou nevýhodu, příliš mnoho negramotných - bohužel i na vlivných místech. Pak vezmou fanatici sirky do ruky a pálí i všechny včely na stanovišti, kde našly jednu pozitivní buňku na celém stanovišti u včelaře začátečníka který má vše nové.
Že o kousek dál je léta pozitivní stanoviště a že jeho likvidací se dá předpokládat podstatné zlepšení včel v okolí bez kliniky, to už "berou jen jako teorii, protože o tom se u nás nesmí mluvit, natož psát".

Bohužel takový přístup pak vyvolává různé reakce.
Lepší ja pak podle mnohých spálit pozitivní včely a nikomu nic nehlásit."

Takhle nějak to vidím taky já.
Přiznám se, že nevím, co bych udělal, kdybych našel kliniku.
Nejsem žádný masař, co jde po penězích a výnosu medu a co kvůli tomu každý druhý rok kompletně zlikviduje matky, aby v zájmu vysokého výnosu a "pokroku" je nahradil matkami odchovanými od nějaké nakoupené matky. Takovému včelaři mohou pálit včely každé čtyři roky a nic se mu neděje, včely pro něho v podstatě nemají žádnou cenu. Maximálně má jedno až dvou roční propad ve výnosech a v penězích, kdy z nakoupených oddělků rozchovává nové včely. Pro mě mají moje včely velkou cenu, protože tady na tomto místě žijí v podstatě nepřerušené linii nejméně 60 let. Přede mnou je choval otec a před ním ještě stařiček. Pravda, dneska to už nejsou gebeticky stejné včely jako tehdy, ale linie je nepřerušená.
Pokud by nějaký, s prominutím idiot nařídil jejich likvidaci, pro mě by to byla nenahraditelná ztráta. Pochybuji, že bych v okolí někde v Beskydech někoho našel, kdo by držel linii stejně dlouho a od koho bych mohl podobné včely zase rozchovat.....