Archiv Včelařské konference

Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):

> plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke


Dobry den,
a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
cak ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a rychle..

Je to šikovné řešení.
Problém vidím jen v medometu na šířku 36.
Nebo mít doma ještě 3 rámkový ale to už je komplikace :-)

To já se s tím nemaluju Před řepkou nástavek na krajích je po 1 krycím plástu najdu matku a i s rámkem ji k tomu přidám zbytek jsou mezistěny To vše přijde dospod pak mřížka. Další nástavek podle potřeby pod mřížku. Mám pak 2x plodiště a2x medník. Medobraní odebírám horní a vracím na mřížku. a tak stále dokola.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 13:05:04
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):
>
> > plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> > a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> > vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke
>
>
> Dobry den,
> a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
> cak ?
>
> Dekuji.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

..medomet je sucastou technologie,idealny je zvratny,do kazety musia vojst dva 42x17,alebo 1ks 42x35..nieje to nejaky vynimocny rozmer,poznam viac ludi ktory vcelaria v optimaloch a vkladaju 12ks ramikov do 6 kaziet..

pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med a plod..:-)

Já si to neuvědomil a popisoval jse zase kombinovaný systém. Dadant jsem taky zkoušel, ale neuspokolil mne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 16:23:01
> ----------------------------------------
> pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med
> a plod..:-)
>
>
>

Použít tak velký rámek, aby byl přes dva nízké nástavky a mohlo být použito klasické převěšení, se mi jeví na pochopení, jako nejjednodušší způsob obměni díla pro začínajícího včelaře. Ikdyž je zhoršen přístup do plodiště, např. při rojové kontrole, protože je potřeba sundat medník o váze velkého nástavku.
Já mám způsob obměny plodiště založen na výměně 50% rámků. Z 10ti rámkového plodiště, na začátku květu řepky odeberu 5 rámků z předminulého roku a doplním mezistěnami na kraj nástavků 2 a 3 na každou stranu. Ze včelstva odebírám předloňské rámky i se včelami a s matkou. Do včelstva dávám min. matečník před vylíhnutím, lépe je mít už oplodněnou matku, takže s chovem se snažím začínat zač. dubna. Z odebraných rámků buď sestavím i čtyř nástavkový oddělek, na který posadím mřížku a polonástavek mezistěn s matkou ve vyjídací klícce, postupně jak včely polonástavek vystaví, přidám další, mezitím se v nástavcích pod mřížkou vylíhne plod a můžu tyto nástavky odstranit, vytočit zbytky zásob a poslat rámky do tavidla. A druhý způsob je, že vytvořím z 5ti odebraných rámků oddělek i se starou matkou(loňskou), do oddělku vložím rámek s mezistěnou a to mezi rámek s plodem, který dám jako poslední rámek u stěny a zbývající 4 rámky. Mezistěna slouží jako přepážka za kterou se matce moc nechce a po vylíhnutí plodu starý rámek odstraním dám na jeho místo druhý starý rámek, před který dám opět mezistěnu. Staré rámky se zásobami odstraňuji najednou až nakonec, nahradím mezistěnami a dám oddělku těsto. Takže na konci sezóny má oddělek 5 nově vystavěných rámků. Dílo v medníku obměňuji posazením celého polonástavku mezistěn nad mřížku. U medníku stačí obměna standartně z 1/3 dílo které není zakladeno tolik netrpí má i ve třetím roce žlutou barvu.

..pan Molcik,ten prvy sposob ma zaujal,ked dobre pocitam,4nastavkovy oddelok po 5 plastoch je utvoreny z 8 vcelstiev?netahaju na nich vcely nahradne matecniky?Zaujima ma aj ten skory chov matiek,ake mate skusenosti a sposob?..ako pisete,v prip.kontroly rojovky musim odlozit oba nn,ak su moc tazke tak si odlahcim vybratim 2-3 vysokych plastov do manipul.debnicky..Rojovku riesim radikalne,v obdobi ked uz vcelstva zacinaju tahat matecniky tak odstranim vsetky matky a v kazdom vcelstve ponecham len po jednom..tie ktore matecnik nemali dostanu od inych..prakticky kazdy rok menim vsetky matky,oznacujem ich len bielou farbou kvoli lahkemu vyhladavaniu..

Aleši, mohl by jste se ozvat na můj mail.
karel.jirus strudl seznam.cz

Díky

Karel

medomet

Na 4 nástavkový oddělek je potřeba max.8 včelstev. V praxi se dá z těch 8 včelstev udělat i "jen" 3 nástavkový oddělek, protože už při jeho sestavování mohu vyřadit některé rámky, Je to o tom kolik mám plodových, kolik zásobních k dispozici v čase odběru. Včely smetu do oddělku. Včely se v takovém oddělku nechtějí rojit, protože z něj odletí všechny orientované včely zpět do úlu, kde je potřebuji na snůšku, a zůstanou pouze mladé a ty mají matku nad mřížkou ve vyjídací klícce, která po osvobození, kdy je venku snůška z řepky začíná klást do nově vystavovaného díla. Snaha o vyrojení je až později kdy má oddělek polonástavky vystavené, zakladené a zanesené medem. Je to třeba hlídat, pokud je některý oddělek silnější, podsadit další polonástavek mezistěn. Vyřazené dílo na vysokém rámku vytočím, co nejde a je zkrystalizováno, dávám do slunečního tavidla, protože po vytavení a ztuhnutí mám dole v korýtku vosk a pod ním rozpuštěné zásoby, které přes síto sleju a použiju na krmení do těsta.
Časný odchov matek , provádím rozebráním těchto oddělků na polonástavcích. Do této doby jsem používal klasické oplodnáčky, ale proto jsem se zde před nedávnem snažil zjistit, jestli někdo používá a s jakými zkušenostmi, oplodnáček, kde je polorámek postaven na vysoko. Protože mám takovou myšlenku, využít ty polorámkové odděleky, které mi vznikají při obměně díla, i s rámky. Pokud mám nějaký oddělek z 8 včelstev na dvou polonástavcích a použiji 10 polorámků do oplonáčků ala Dr. Ptáček, zbývajíci včely na těch 10 přemetu, tak mám možnost odchovat 10 matek a nebo mít 20% ztráty a pořád budu mít mladých matek přesně tolik kolik potřebuji. Časný odchov je o počasí, ne každý rok je jak bych si časně představoval. A vycházím z toho, že i včely prvně zakládají trubčinu a potom matečníky, mezi něma je rozestup i 3 týdny někdy bohužel 2. Orientuji se podle nejsilnějšího včelstva a týden po zakladení vajíček do trubčiny nalarvuji matky, aby se matky i trubci vylíhly stejně. Tak mám zajištěno, že na trubčím shromaždišti jsou trubci z nejlépe se rozvíjejících se včelstev. Pokud do toho nezasáhne vyšší moc, počasí. Minulý rok, byl katasrofální od jara až do léta.

P.S. Můj email je alesmolcik=seznam.cz, ikdyž Já se Vám určitě Karle ozvu s těma šablonama, jestli je budete chtít na fórum. Myslel jsem si, že budu mít teď víc času, abych je nafotil. Takže zatím to nemám, ale budu s snažit co nejdřív.

Vdaka za info..zaujimave,sikovne..

Taky děkuji za odpovědi !!!!

Dne Wednesday 23 of February 2011 14:38:35 gusto napsal(a):
> mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide
> medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale
> takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych
> 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem
> prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych
> nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z
> kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene
> polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim
> ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim
> mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty
> urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a
> zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi
> do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem
> vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako
> facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s
> ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych
> plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych
> casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a
> rychle..

Dekuji,

predpokladam, ze pouzivate materi mrizky, nebo to proste nahore matka
nezaklada ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

Dne Friday 25 of February 2011 08:31:14 gusto napsal(a):
> mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie
> plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem
> tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam
> nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene
> vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

jj, dekuji,

asi jsem to prehledl, vcelarim bez mrizky a mam dojem, ze bez mrizky by asi
matka sla nahoru a nefungovalo by to.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

presne tak,matka by presla s radostou hore..

5.5.1942 Svazu v Praze a jeho obema Zemskym vcelarskym ustredi ulozeno spolupusobiti na splneni pracovniho programu zvelebeni chovu vcelstev.
Drzitele vcel jsou povinni odvest 50% nejmene vsak 2 kg z kazdeho vcelstva. Vcelari jsou povini odvest sbernam tez vsechen med,ktery jim zbude po splneni povine dodavky,pokud jej nespotrebuji sami ve sve domacnosti.Jakekoliv jine zcizeni medu-vymena-darovani a podobne je zakazano. Pridel cukru pro 1941-42 na vcelstvo je 7,5 kg na vcelstvo,na odchovanou matku 0,5 kg.

22.5.Vladni narizeni : Svaz ZUVS (zemske ustredi vcelarskych spolku)v Praze zanika a jeho jmeni prechazi do jmeni Zemskeho svazu okresnich sdruzeni chovatelu hspodarskeho zvirectva. Oba vcelarske casopisy slouceny.Zpravy ze spolku nebudeme uverejnovati.K tomu jsou schuze,kde se o vysledcich bude podavat prava. Vedeni Svazu ve funkci starosty prevzal O.Brenner,ktery byl tez povolan v celo ZU Cechy.Je nutno aby vsechny spolky vykonaly do 14 cervna mimoradne valne hromady,za povinne ucasti vcelaru. Na jejich programu bude jednotny referat o ukolech vcelarstvi v ramci vyrobni bitvy.

25.8. Vladni narizeni Sb.294/42 o organisaci zemedelstvi a lesniho hospodarstvi ktere opira se o zakon risskem vyzivovacim stavu,stanovi zrizeni-Svazu zemedelstvi a lesniho hospodarstvi- a dosahne toho,ze jednotne shrnuje a pevne usmernuje spolky.v organisaci zahrnujici cele protektoratni zemedelstvi. Ministr zem.p.Hruby: Novou org. stavbou prodchnutou vernosti k pude a k narodu,vernosti k Risi a k jejimu vudci.

ZU v Praze i v Brne slucuji se se Zemskym i svazy okresnich sdruzeni chovatelu hospodarskeho zvirectva. Vrcholnym organem je Ustredni svaz zemedelskych druzstev pro Cechy a Moravu v Praze Ustredni jednota hospodarskych spolecenstev se zmeni v -Ustredni penezni ustav- Ustredi zemedelskych druzstev v Praze a obdobne na Morave,ktery prechazi do jmeni Zemskeho svazu okresnich sdruzeni chovatelu.

15.11. ZU Brno val.hromada. Teto valne hromady zucastni se jiz delegati spolku,ktere byly dosud sdruzeny v ceskem ZU a predany ZUVM. Delegati vcelarskych spolku dosud sdruzenych v ustredi spolku slezskych,ktere po vyzvani se usnesky na likvidaci a spojeni se ZUVM Brno.
Upozornujeme vsechny ze obdrzi trojmo clenske prihlasky a dvojmo k trojnasobnemu vcelarskemu pojisteni,ktere musi byti bezpodminecne odevzdany nejpozdeji do 25.12. clensky prispevek je 25 K, zapisne jednou pro vzdy 25 K.

Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 25.2.2011 11:13:10
> ----------------------------------------
> Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky
> tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
> Marcel
>
>
> Ale je a dost

"Na spodních loučkách nenajdeme matečníky pokud je dodržena mezi nástavky tzv.včelí mezera. Není tam na matečník místo.
Marcel"
----------------
záleží na šířce spodní loučky. mezi úzkými loučkami je místa až až. Pokud jsou loučky široké, včely raději udělají místo pro matečníky v ploše plástu.

Nepouzivam uzkou spodni loucku,vcely normalne zakladaji misky vespod plastu a matecniky stavi kolem dreva loucky mezi prostavenymi mustky mezi nastavky.Pri preklopeni nastavku je casto hodne matecniku zniceno.Vcely si vzdy najdou misto,kam u spodni loucky matecnik postavit.

mám 42x35 je to výborný rámek,ale pro lepší variabilitu je nutné mít část včelstev jen na NN (17x42)..

ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....

dopracovali jsme se k velice podobnému systému,taky si to chválím,mám těch VN 42x35 jedenáct v plodišti je to fakt super,rychlejší nástup pozdější rojovka,mřížku ale nepoužívám -matka se drží toho VN ,případně 1NN podhodím ...

pokud bych měl volit jen jednu míru bylo by to v tomto pořadí 42x22(11r.)zander ,42x17(11r.)optimal,39x24(9-10r.)

>
> ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....
>

Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za 37,50 Kč ?

Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to zdá moc... naštěstí teď bylo
v Globusu za 23,90 Kč
To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což by by bylo fajn...

S pozdravem
Kateřina Bambušková X<:3 )~

Milá Kateřino, až půjdete příště do těch marketů o kterých jste psala, přiberte si lupu a přečtěte si co všechno je na tak zvaném másle napsáno. Pokud tam nebude velkými písmeny napsáno, že balení obsahuje pouze mléčný tuk v DEVADESÁTI DVOU PROCENTECH, tak se jedná pouze o nějaký druh margarinu.Což je v podstatě různě CHEMICKY UPRAVENÝ ROSTLINNÝ TUK, samozřejmě může být tento produkt "osmraděn určitým malým množstvím mléčného tuku, aby se neřeklo a uspokojili se lidé Vaší skupiny. Na skutečné máslo z kravského mléčného tuku nemáte. Med si však můžete kupovat ve Vámi zmíněných marketech v trvale tekutém stavu. Když byste si projela web, tak se dozvíte, že tento med je vyroben ze sirupů vyrobených z různých zcukřených škrobů. Nechte si chutnat - jak to máslo tak i med z marketu.

J.P.

Zdravím,

jen tak mimochodem definici másla znám... a za klasické máslo se považuje
již výrobek, který má nad 80% tuku, viz třeba
http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1slo
Rozhodně žádné margariny nekupujeme a například to olešnické máslo těch
alespoň 82% tuku má...
http://www.ole.cz/produkt.php?nazev=maslo-velkospotreb.-baleni-10kg
stejně jako třeba jihočeské máslo od madety...
http://www.madeta.cz/cs/produkty-a-sluzby/nase-produkty?c=410&p=15100
a spousta dalších co se prodávají nejen v různých marketech, ale i v
kterékoliv maloprodejně...
No a co se týče toho medu, tak nemám potřebu si jej kupovat z obchodu, když
nám ho dávají naše včely :-)
<http://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%A1slo>

S pozdravem
Kateřina Bambušková X<:3 )~


2011/2/25 Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>

> Milá Kateřino, až půjdete příště do těch marketů o kterých jste psala,
> přiberte si lupu a přečtěte si co všechno je na tak zvaném másle napsáno.
> Pokud tam nebude velkými písmeny napsáno, že balení obsahuje pouze mléčný
> tuk v DEVADESÁTI DVOU PROCENTECH, tak se jedná pouze o nějaký druh
> margarinu.Což je v podstatě různě CHEMICKY UPRAVENÝ ROSTLINNÝ TUK,
> samozřejmě může být tento produkt "osmraděn určitým malým množstvím
> mléčného tuku, aby se neřeklo a uspokojili se lidé Vaší skupiny. Na
> skutečné máslo z kravského mléčného tuku nemáte. Med si však můžete kupovat
> ve Vámi zmíněných marketech v trvale tekutém stavu. Když byste si projela
> web, tak se dozvíte, že tento med je vyroben ze sirupů vyrobených z různých
> zcukřených škrobů. Nechte si chutnat - jak to máslo tak i med z marketu.
>
> J.P.
>

O tom medu bych to napsal jinak. Med, aby dlouho zůstal v tekutém stavu je různými metodami znehodnocován. Dobrou chuť

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Pala <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.2.2011 21:35:21
> ----------------------------------------
> Milá Kateřino, až půjdete příště do těch marketů o kterých jste psala,
> přiberte si lupu a přečtěte si co všechno je na tak zvaném másle napsáno.
> Pokud tam nebude velkými písmeny napsáno, že balení obsahuje pouze mléčný
> tuk v DEVADESÁTI DVOU PROCENTECH, tak se jedná pouze o nějaký druh
> margarinu.Což je v podstatě různě CHEMICKY UPRAVENÝ ROSTLINNÝ TUK,
> samozřejmě může být tento produkt "osmraděn určitým malým množstvím
> mléčného tuku, aby se neřeklo a uspokojili se lidé Vaší skupiny. Na
> skutečné máslo z kravského mléčného tuku nemáte. Med si však můžete kupovat
> ve Vámi zmíněných marketech v trvale tekutém stavu. Když byste si projela
> web, tak se dozvíte, že tento med je vyroben ze sirupů vyrobených z různých
> zcukřených škrobů. Nechte si chutnat - jak to máslo tak i med z marketu.
>
> J.P.
>
>
>

Jen k tomu máslu. V marketech prodávají máslo pod cenou, především to, které bylo uskladněno vyvolenými firmami EU jako společenská zásoba /např. při nějaké katastrofě, váleč. konfliktu, potr. krize apod./ Toto máslo je uchováváno ve skladech předepsanou dobu, firma dostává za každý den skladování finanční vyrovnání a po uplynutí doby skl., si s máslem může udělat co chce.
A co asi udělá. Dodá to v akcích do marketů a lidi by se z toho mohli zbláznit. Že je to staré, to už nikdo na obal nenapíše.
Samozřejmě, že akci mohou udělat i solidní firmy. Zd.

Jak prosím obměňuješ dílo ?
Dodáváš na jaře vodu, podněcuješ?
Nedělají včelky problémy při stavbě a obsazení NN ?
Drátkování velkého rámku vodorovně ?
Kombi ve dřevě nebo zateplení ?
Jako máš n.m. výšku ?
Hodně otázek. Kdyby vyšel někdy čas, tak napiš :-)
Dík !! /měl bych toho i víc :-)/

dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm

přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný

včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit cca pulka díla


rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat nástavky

s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval s 5 N,potom už taky líp jedou ...


42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů

vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky

nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude dobré i v podhorských oblastech



šak se ptejte ....


S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co chvila bude všude za 35 Kč

med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8 lety

to je super ,že někdo chápe slevu jako neschopnost prodat za vyšší marži,resp.když nejste ochotni zaplatit max tak vám to daj za normál marži,ale pro dav duchodců je to sleva,čím větší sleva tím víc mě okrádají..na to nejsem tak bohatej

Zdravím,
jak prosím Tě zimuješ? Pouze na VN? Jak na jaře rozšiřuješ? Co chováš za včely?
Díky Mikuláš

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi
> Datum: 26.2.2011 07:11:10
> ----------------------------------------
> dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při
> oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při
> krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok
> přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN
> podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm
>
> přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný
>
> včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit
> cca pulka díla
>
>
> rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat
> nástavky
>
> s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne
> k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro
> slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této
> míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a
> víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval
> s 5 N,potom už taky líp jedou ...
>
>
> 42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů
>
> vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky
>
> nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude
> dobré i v podhorských oblastech
>
>
>
> šak se ptejte ....
>
>
> S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
> prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co
> chvila bude všude za 35 Kč
>
> med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do
> stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
> za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8
> lety
>
>
>

Tak mi ho vykup za tu stovku!_gp_
...........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914)
med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8 lety

Ještě jinak. Skutečné máslo se po pobytu v chladnici dá dělit sekerou, nebo sekáčkem. K dalšímu použití, třeba mazání na chléb, se musí nechat povolit.

J.P.

Jestliže se bavíte o ceně medu , za kolik by jste med od vašich včel prodávala aby to pro vás bylo lukrativní,za 100,- Já mám tolik včel aby mi přinesly tolik medu který prodám podle mne za dostatečnou cenu. Prodávám za 120,- ale myslím si že můj med má daleko vyšší cenu než těch 120,- protože je dobrý, pravý a nepokažený má podle mne cenu až 300,- za kilo.Uvědomuji si totiž riziko i pracnost za které jej získávám. Kdyby včelaření nebylo pro mne takovou zábavou jakou je nikdy bych pro peníze nevčelařil. Proto je v Čechách tak málo profesionálních včelařů a tolik profesionálních překupníků.

Jestli si hodnotíte svůj med na 300 Kč/kilo, tak ten můj by musel mít podle Vašich hodnot 500. Protože nemusím ládovat a tak kazit hodnotu medu přikrmováním včelstva na jaře. Mám totiž dostatečné medné zásoby donesené z okolní vegetace. Spotřeba při doplňování zásob mi ročně nepřesahuje v celkovém průměru 1 kg/včelstvo. Takže toliko o hodnotách medu podle Vás. A. Možná proto si cením med finančně trochu jinak a mohu si dovolit jít s cenou medu mnohem níž. Proč? Protože vkládám do vložené práce při včelaření jinou filosofii._gp_


............
Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 2. 2. 2010
krmení - voda
3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko. Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz , někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
J.B.

S tou cenou se to má také tak. Já jej dokáži vyprodukovat za 85 Kč 1 kg v láhvi. Nejdu pod cenu v místě obvyklou abych nekazil ceny druhým. Tj. 100 -120Kč ovšem mám výhodu drobného chovatele - Nemusím platit daně a různé odvody. Prodejce v trhu platí z místa. Toto vše má vliv na jeho cenu. Proto mohu med prodávat levněji zákazníkovi který je ochoten vzdát se luxusu nákupu v jednom místě. Cenu mám spočítanou ze 120Kč /hod práce I při stejném zisku jej však mohu dodat do výkupu po 300 kg za cenu 35 Kč Největší položkou ceny je jeho drobné balení. Jen si vemte toto, do Myčky dám 40 sklenic a jsou to 2 hodiny provozu. Při potřebě 200 sklenic za rok je to den práce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi
> Datum: 26.2.2011 07:11:08
> ----------------------------------------
> dílo obměňuju podle situace,NN když dostanou medník mezistěn,VN při
> oddělcích,roje nechávám stavět VN-pak tím dovyměním VN,často to dostaví při
> krmení,na podzim nebo na jaře se dá taky část VN vyměnit,první rok
> přezimovali i na částečně vystavených VN,jinak částečně využívám výměnu VN
> podle čermáka http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY250.htm
>
> přešel jsem na kombi skrz mednou komoru,u 39x24 to bylo nereálný
>
> včelařím intenzivně tak to měním jak to včelám jde od ruky,vždy jde vyměnit
> cca pulka díla
>
>
> rámky 42x17 líp potom jedou ,jaksi pravidelně,a dá se krásně přidávat
> nástavky
>
> s 39x24 to vubec ,,pokud vyzimujete opravdu silná včelstva je to míra uplne
> k ničemu,bud je na přidání brzo nebo pozdě,dlouho nic a pak na strom ,pro
> slabší a střední včelstva jakštakš,ale VUBEC ne pro dnešní siláky,u této
> míry jsem si všiml ,že je lepší mít úl na komín,mín rámků v N-tak 9max. a
> víc N....v tomto byl tachovák dotaženej a pro tuto míru bych ho doporučoval
> s 5 N,potom už taky líp jedou ...
>
>
> 42x35 drátkuju klasicky svisle bez problémů
>
> vše dřevo 2cm ,varoa dno ,bez mřížky
>
> nadmořská výška kombi momentálně 300m.n.m.,řekl bych že to pujde abude
> dobré i v podhorských oblastech
>
>
>
> šak se ptejte ....
>
>
> S tím máslem ....chodím do billy,maj trochu jinej přístup,
> prodávaj FARE TRADE a bio atd.tak máslo z OLMY tam stojí 33-35Kč a co
> chvila bude všude za 35 Kč
>
> med za stovku nebuďte proboha směšní,zajeďte si do prahy ,když už ne do
> stockholmu ,podívat se kolik stojí med,
> za tu stovku bych ho mohl i vykupovat!!!!!za 100 to sem ho prodával před 8
> lety
>
>
>

Sáhnul jsem do lednice a vyjmul kostku tuhého másla. K dělení není třeba použít sekeru, ale před použitím je nutné jej nechat povolit. Hned v levém rohu mne zaujal slogan na růžovém podkladu "Toto jest zaručenou novinkou". (Počátek minulého století?) Patrně výrobce navazuje na tradici. Dále již pouze modrý text. Moravia "Horácké máslo" velejemná kvalita - oblaží vaši chuť 250g. Obsah tuku 82%. Cena 37,- Kč koupeno v Albertu. Čili za 1 kg 148,- Kč. Co dodat?
Projde-li navrhované zvýšení DPH bude stát kostka stejného másla cca 45,- Kč. A co med? Mám jinou - vyšší cenu na trhu a také jinou od dveří. Nemusím ten med dopravovat, platit poplatek na tržnici a stepovat ve sněhu mrazu nebo dešti. Své zákazníky znám a vím, že nikdo z těch s nadprůměrnými příjmy si ke mě med koupit nepřijde. Od toho odvíjím cenu.

V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání.

> ------------ Původní zpráva ----------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pani Bambukov?
> Datum: 26.2.2011 10:44:22
> ----------------------------------------
> Jestli si hodnotíte svůj med na 300 Kč/kilo, tak ten můj by musel mít podle
> Vašich hodnot 500. Protože nemusím ládovat a tak kazit hodnotu medu
> přikrmováním včelstva na jaře. Mám totiž dostatečné medné zásoby donesené z
> okolní vegetace. Spotřeba při doplňování zásob mi ročně nepřesahuje v
> celkovém průměru 1 kg/včelstvo. Takže toliko o hodnotách medu podle Vás. A.
> Možná proto si cením med finančně trochu jinak a mohu si dovolit jít s
> cenou medu mnohem níž. Proč? Protože vkládám do vložené práce při včelaření
> jinou filosofii._gp_
>
>
> ...........
> Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 2. 2. 2010
> krmení - voda
> 3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo
> menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
> Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg
> krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko.
> Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku
> berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi
> 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám
> trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě
> ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l
> roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz ,
> někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
> J.B.
>
>
>

"Sáhnul jsem do lednice a vyjmul kostku tuhého másla. K dělení není třeba použít sekeru, ale před použitím je nutné jej nechat povolit. Hned v levém rohu mne zaujal slogan na růžovém podkladu "Toto jest zaručenou novinkou". (Počátek minulého století?) Patrně výrobce navazuje na tradici. Dále již pouze modrý text. Moravia "Horácké máslo" velejemná kvalita - oblaží vaši chuť 250g. Obsah tuku 82%. Cena 37,- Kč koupeno v Albertu. Čili za 1 kg 148,- Kč. Co dodat? "

No, já kupuji máslo dvojí. Většinu másla v akcích a tak dodnes si dovoluji tvrdit, že v naší domácnosti poslední rok jsme zaplatili za máslo v průměru 24 - 26 Kč za kostku, víc ne. Přirozeně počítám s tím, že to je máslo třeba z těch rezerv, dva roky zamražené a potom jen přehnětené a prodávané. Jednou za čas, když mi zbudou peníze nebo když zásoba másla doma dojde a je třeba máslo koupit a není akce, kupuji to dražší. Obvykle ale není v chuti žádný rozdíl od toho levného, pokud mi to máslo neleží v ledničce čtvrt nebo půl roku, to je pak poznat. Dávat za obyčejné máslo dobrovolně 37 Kč za kostku 250 gramů považuji už za nákup hraničící s hloupostí, není pro to žádný důvod, není záruka, že i to drahé máslo není staré přehnětené nebo tak nějak. Jedině pokud to máslo nemá nějakou přidanou hodnotu, jako že je třeba s bylinkami nebo tak nějak. Příponu bio za přidanou hodnotu nepovažuji, to je z 95 % jen marketingový podvod a nemám čas a peníze hledat mezi předraženými bioprodukty ty skutečně kvalitní a skutečně bio . Podobně jako třeba u vína.
Stejně například trvanlivé mlíko , většinu mléka s 1.5 % tuku kupuji v akcích v ceně pod 10 Kč, jen málokdy to nevyjde, průměrná cena litru mlíka v naší domácnosti je potom někde mezi 11 - 12 Kč.
Nevím, co se to v naší společnosti rozmáhá. Jestli lenost z myšlení nebo s prominutím přežranost.
Tu lidi píšou jako normální, že kupují o 50 % předražené máslo a jiné výrobky, tu výrobci medometů nabízejí o 50 - 100 % předražené medomety, tu lidi jako zblblí kupují 4násobně předražené bioprodukty, které se od těch normálních liší jen nálepkou bio a vyšším obsahem mykotoxinů....

" V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání."

Já přidám další kus pravdy. Změnila se i technologie výroby másla, za Marie Terezie máslo stloukaly děvečky v máselnici, bylo to pracné a máslo měřeno dnešním pohledem by bylo nekvalitní , snadno se kazící a kdovíjestli neprodejné kvůli všelijaké kontaminaci a zápachu. Přesto to byl jeden z hlavních mléčných výrobků. Dneska se v mlékárnách máslo dělá strojně v dávkách po mnoha tunách a vesměs kvůli "zdravé výžive" jsou produkty z mléka o máselný tuk ochuzené. To jsou všelijaké tvarohy, netučné sýry, všelijaké sušené mléka určené pro přidávání do všelijakých potravinářských receptur, od jogurtů po třeba chléb nebo masné výrobky, z toho všeho se máselný tuk odstraňuje. A máslo je dneska v potravinářském průmyslu v podstatě odpadní produkt, kterého se mlékárenský evropský průmysl spíš obtížně zbavuje.

Nic moc není jiné, jen je jiné datum. Cena medu s máslem je pro prvovýrobce suroviny stále relativně na stejné úrovni.
1) Nic nebrání mít vyšší stav včelstev a nulové náklady na dodávání zásob.2)Pohled na technologii získávání medu odstředováním je jen záškub na časové ose vývoje včelařství. Podle mého názoru a logiky uzraje a nastane jednou doba, kdy bude odstředování medu neefektivní a nákladné s zvolí se jiný postup. 3)Ano, jde o vývoj. To si uvědomila i ta M.Terezie, že potřebuje pro své války, které vedla docela slušně, kvalitní potravinovou základnu pro své vojska. 4)To samé je i u entomofilní vegetace a lesních porostů. V přeneseném slova smyslu: globální oteplování neexistuje, stejně tak neexistuje ani to, žeby v globálně propojeném světě byly časté ostrovní vegetační systémy. A i ty migrace a emigrace a míchání kultur bylo normální za dob M. Terezie. A s nimi se negativní dopady také projevovaly. Třeba ta migrace moruší, hedvábí a chov bource. Dovoz akátu, brambor, vývoz krys. A to tu bylo dříve než sama M. Terezie. _gp_


...........
(e-mailem) --- 26. 2. 2011
Re: Pani Bambukov? (50907) (50909) (50910) (50911) (50920) (50921)
V tomhle je kus pravdy, ale jen kus. Cena medu ve srovnání s máslem 1 : 1 byla nastavena za vlády Marie Terezie.
Od té doby se lecos změnilo. 1) to je zimování na cukru, Tím se zvýšila produkce medu. 2) Změnila se technologie získávání z plástů. Což má zase vliv na výtěžnost. 3) co hlavně se změnilo je celý způsob včelaření. 4) Dost podstatně se dnes mění skladba plodin na polích a porosty v lesích. 5) změnilo se také používání levné pracovní síly která je nahrazena drahými technologiemi. Jediné co se nezměnilo je právě to srovnání.

zimuju VN a nahoře jeden NN,síta,
rozšiřování -prázdné r.VN vložím do středu plodiště,pak
buď,podhodím zimní NN dolů pod VN a nasadím medník převážně souší,nebo ho jen postavím nahoru,nebo dám mezi zimní NN a VN jeden NN převážně mezistěn,v plný rozvoji přidám NN mezistěn pod VN a to vždy(teda pokud tam už není),slouží to jako hřiště,pro trubce,pro vosk,pro matku,
no a pak už podle potřeby roztrhnu plodiště nad nebo pod VN kolika NN je potřeba,oddělky 4-5 r. VN nebo celých 11 r. NN,minimum je VN a 3 NN....nejasnosti?

podněcování....no kdo má čas tak jim může dát vodu,kdo nemá rozum i medocukrové těsto,ale někdy to má efekt někdy ne asi podle počasí,prostě je to k ničemu ,víc práce jak užitku,ale viděl jsem pána jak jim denně dá litr vody a hukot tam(tachováky v boudě) teda měl solidní,radši přihodím oddělek a dobře zakrmím o prázdninách

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan


> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: cena
> Datum: 26.2.2011 18:01:43
> ----------------------------------------
> někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na
> dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?
>
>
>

"někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."

Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden tehdejší měsíční plat....
Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek průměrného měsíčního platu....

Kolik tehdy stálo máslo, nevím...

P.K. napsal"39x24"je naprosto k nicemu"(uz dlouho mne nikdo tak nepobavil),nic proti dadantu.Ja se drzim hesla v jednoduchosti je sila a vztahuju ho i na vcelareni.A prave z duvodu dvoji ramkove miry,obnovy POUHE pulky plodiska jsem od kombi systemu upustil.Kazdy system stejnych nastavku je jednoduchy na osetrovani,minimalizuje pocet zasahu do vcelstev.Ja jsem s 39x24 plne spokojeny,a navic plne kompatibilni s okolnimi vcelari.A PRAVE MINIMALNI POCET ZASAHU je duvod,ze nemusim prodavat med za 150 a nebo jezdit do Prahy nebo do Stokholmu.(obe mesta jsou mi ukradena).Med prodavam ve svem okoli k spokojenosti sve i zakazniku.

Za to opylování platilo JZD i včelařům na stálých stanovištích.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 26.2.2011 20:45:53
> ----------------------------------------
> "někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali
> na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě
> skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.."
>
> Celá 80 léta se med prodával do výkupu přes tehdejší Jednotu za 35 Kč za
> kilo. Ze dvora se prodával od 35 do 60 Kč za kilo, někteří včelaři za
> tmavý med chtěli údajně i víc. Dvě hliníkové mlékárenské konve plné medu
> (výnos z cca 4 včelstev na řepce) představovaly o trošku víc než jeden
> tehdejší měsíční plat....
> Za opylování řepky bylo za 1 včelstvo 60 kč, za opylování jetele za jedno
> včelstvo 80 nebo 120 kč, to už nevím přesně. Za kočovný včelín s takovými
> 20 včelstvy, kdo kočoval na oboje, to bylo ročně zase zhruba 1,5 násobek
> průměrného měsíčního platu....
>
>
>

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíka.
S pozdravem
Jirka Přeslička

Míra 39x24 je rize Česká záležitost, která vznikla v době včelaření se Včelou tmavou a věřím tomu, že ve své době také včelařům vyhovovala, protože Včele tmavé na její potřebu množství plodu to stačilo. Ale o něco dřív vznikla Langstrothova délka rámku a nástavkový úl tuším, že ten původní byl na 8 rámků a polonástavky byly na kazety. Na těchto větších rámcích se včelařilo se Včelou vlašskou, která měla větší rozlohu plodu. A kraňka je na tom podobně jak vlaška a nebo když to řeknu jinak, je na tom kraňka líp než Včela tmavá. Takže větší rámek ja vhodnější. Délky rámků jsou 448, 435, 420 a 390, takže u nás má většina včelařů nejmenší míru pro včelu, která je s rozlohou plodu minimálně v průměru. Ale nechci tím nijak kritizovat včelaře nebo se jich nějak jinak dotknout, jestli se tak stalo omlouvám se, jen říkám Svůj názor, že by kraňka snesla i delší rámkovou míru.
S obnovou díla ve VN dadantu na 100% rámků to není problém. Z těch prvních pěti rámků mám oddělek, ze kterého postupně vytahuji staré rámky a nahrazuji mezistěnami, takže než dojde k nakrmení v srpnu, tak v oddělku jsou mezistěny vystavěny a oddělek má i v tý době už dost vlastních medných zásob. No a ze včelstva v podletí vytáhnu posledních pět starých rámků, zaklíckuji matku do vyjídaci klícky a přidám do včelstva oddělek s odstraněnou starou matkou. Takže včelstvo posílím včelami, plodem a zásobami medu, takže ještě ušetřím nějaké krmení na zimu. Staré rámky s plodem podsadím s mřížkou na nejslabší včelstva.

k ničemu pro silná včelstva!!!,která se nevejdou ani s plodištěm na rámek!!!!

,pro silná včelstva jsem s tím měl práce víc jak kombi VN-NN a míň medu víc rojů,med prodám u nás na moravě ,od toho času co už nemám by mi chyběla tuna, a tunu bych ještě prodal do dalšího medu,cenu zvedá i poptávka-když jsme u toho

pro slabý a střední včelstva je to dobrý,ale je nutný je tak vést a vyzimovat(?),když jsem vyzimoval silný včelstva rojila se do nekonečna,zatím co slabčákům ůl stačil na celou sezonu a med donesly- a proto se včelstva na téhle míře na zimování ZUŽOVALA,protože to je míra na které siláci přepalujou start,není to včelařem ani počasím ,ale právě tím rámkem 39x24-velice rády tvrdnou v jednom N i při rozšíření a pokud je roztrhnete tak těch 25 cm zadělává na pruser pokud přijde květnovej mráz tak jak předloni,kdy to spálilo plod,nabídnete nejakou výhodu této míry,kromě toho že je zaužívaná a vše si koupíte...

toto je i má praxe,v létě i po zimě


35 x 5 .....175 kg za kilo!!!!!plus opylení

jo znám včelaře co jsou z toho živý do dnes a jejich rodiny ještě dlouho užívat zisk budou....včelaři státních lesů,vojenských lesů....pozlacenej job...

napadlo mě ,že vyšší nadmořská výška (třeba jako Tachov) je vlastně vhodná pro tuto míru,delší zima ,pozdější nástup,snůška spíš průběžná než nárazová,dřív to balí i na zimu....

Osobne si netroufnu rict,ze je nektera ramkova mira spatna pro silne vcelstvo.A mam rad vcelstva,ktera to na jare napali,protoze jim nic nechybi a navic do nich nemusim lezt az do prvniho rozsireni.A rozhodne 39x24 neznamena automaticky rojovou naladu.A at P.K.veri nebo ne,pri poradne snusce z lesa se uplatni i 5.nastavek.Vloni jsem do nej pouzil ramky 37x30,jine jsem postavene nemel.Tak si kazdy spocitat na kolik kilo to v lesni snusce slo.Nebyt totalniho vypadku jarni kvetove snusky kvuli pocasi,mohl to byt rok jak blazen.Kdyby 39x24 byla spatna,nepouzivali by ji farmari,ktere vynosy medu zivi,popr.39x17 nebo pr.Vydra 39x30.Proc pak?

"Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to včelařilo. A bez kleštíkaů"

Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství, Tachova, Třeboně atd....
Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to bylo?)
My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z jetele.
Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale může být subjektivní pocit.....
Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....

Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu. Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky" zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná, jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem, jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

Jinak vhodná velikost rámkové míry taky záleží na charakteru stanoviště a na tom ,jak je včelař využívá.
Velké rámkové míry jsou vhodné tam, kde včelaře živí 1 - 2 velké nárazové snůšky a ostatní malé a střední snůšky potom včelař nechává včelám celé nebo na nich jen paběrkuje, vybere pár nejvíc zanesených plástů a ostatní nechává včelám. Aby přežily nějaké pravidelné období třeba úplně bez snůšky.
Malé rámkové míry nejlíp využije včelař, který má na stanovišti spíš malé snůšky, ale má je nepřetržitě bez snůškových přestávek. Na takovém stanovišti si včelař může dovolit vybrat včelám prakticky všechen med, protože ví, že si hned donesou nové zásoby. A na to jsou právě malé rámkové míry ideální. Získávání jednodruhových medů je potom bonus, proti malusu manipulace s množstvím malých rámečků.

Od lonska jsem si poridil na zkousku NN Lang. Vetsina predevsim mladych vcelaru pouzivaji Lang a hovori o nem v superlativech, tak jsem zvedav,jak to v nich letos pujde. Na miru 39x24 nedam jinak dopustit, s rojenim zadne problemy nemam, zimuji 2 nastavky 39x24 ,v plne sezone potom 3 a nektere drave dostanou 4. S narazovymi snuskami zadny problem neni, staci podstavit pod treti nastevek s medem dalsi bednu treba jen mezisten. Prechod do dalsich nastavku,pokud jsou v nem souse absolutne bez problemu.
A presne v jednoduchosti je zaklad. Me prijde strasne moc manipulace pri obmene, jak tady psal Ales M. Mozna pro mensi pocet vcelstev-jeste. To uz snad jednodussi zpusob je podle K.Cermaka. Tam kde udelam oddelek- odeberu 3 ramky a nahradim mezistenami- 1/3 je obmenena. Tam kde neni oddelek pred krmenim dam 3 mezisteny. Za 3-4 roky obmenene plodiste a to musi stacit.
P.

Ono je těch hledisek k rámkové míře hodně a některá jsou protichůdná. Záleží potom, jak který včelař kterému hledisku dá větší a menší důležitost.
Jinak podle mně dobrý včelař se naučí dobře včelařit na jakémkoliv obvyklém úlu a běžných rámcích, od zadováků na 39x24 nebo na rámcích šířky 36 po nějaké Langstrothy, Dadanty nejnovější varianty. Dobře včelařit znamená, že co se týká medných výnosů, byly by v podstatě stejné a omezené jen tím, co stanoviště má za snůškové zdroje.
Netýká se už pracnosti, ta je u různých úlů různá, daná logicky jejich různou konstrukcí. A potom charakterem práce, je rozdíl přehazovat bedničky nástavků a rozebírat třeba zadováky, kde kontakt se včelami ně několikrát větší.

V šedesátých letech se vykupoval i za 36 Kčs. Kostka másla stála 10 a II 9 Kčs. SANA, vlastní sestra másla 4 Kčs (dnes Hera) MED SE VŮBEC NEVYPLATILO PRODÁVAT V DROBNÉM, protože jeho výkupní a prodejní cena byla téměř stejná. to se přenechával jen rodině nebo dobrým známým. Výkup zajišťovala JEDNOTA na celém území.

pepan

Doplním že v obchodě ( jen státním jiný vlastně neexistoval )se prodával za 22,50 Kčs, tedy za méně korun než se vykupoval. cukr 7,30 Kčs

Zminovane "caste rojeni"na 39x24 mi taky nic nerika.Je to presne o pridani beden,jak pise Pavel Zajicek,pripadne o prehozeni celych nastavku,ne o prehazovani ramku.Zkratka byt o krucek pred narustajici silou vcelstva.Pak uz duvodem k rojeni zustava jenom spatna matka.Hodnoceni medovicoveho medu od Radima Polaska velka jednicka,ja mam misto smrku jedli.Za smrkem se posunuju planovanym stanovistem tam,kde budecaky dokazaly vyprodukovat 50 kilo smrkove medovice,tam budou nastavky praskat ve svech.Spis se nabizi otazka,na kolik % dokazem snusky vyuzit,prave kvuli sile vcelstev a zbytecne slozitych zasahu do vcelstev.Cim min opravnenych zasahu,tim min po nas musi vcelstvo napravovat a muze pracovat.

Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu nevidim.

"Mit moznost nechat kvetovy med na zimovani tak ji vyuziju."

Co tomu brání? Plásty zanešené v celé ploše sladinou, málo zaplodované a hlavně bez pylu se dají od května po srpen v pohodě s mezerami nebo proložené vyřezanýní rámky skladovat. V plástech bývají maximálně 1 - 2 larvy zavíječe, víc ne, vadí jim ty zásoby v buňkách.

Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: cena
> Datum: 27.2.2011 08:31:26
> ----------------------------------------
> "Za jetel se platilo 120,-Kčs za ostatní 80,-Kčs. Cena v maloobchodě byla
> nižší než výkupní v Jednotě. Tuším něco kolem 28,-Kčs. Takže maximální cena
> ze dvora nepřesahovala těch výkupních 35,-Kč. Protože se vykoupený med
> nezdanil, tak se to vůbec nevyplatilo. Nepamatuji, že by se prodával ze
> dvora za víc, než dávala Jednota. Cukr stál 7,30Kčs. Jó, to se to
> včelařilo. A bez kleštíkaů"
>
> Nepamatuji si, že by byl za socíku med normálně v síti v prodeji jako je
> nyní, po půlkilovkách, v kilovkách. Kromě mačkacích plastových méďů s cca
> půl kilem medu, kde byl med ještě mnohem hnusnější než je dnešní
> supermarketový med, na který nyní nadáváme. Skoro jako by to byl mix s
> cukrem. Kvalitnější med (snad, neochutnal jsem ho) v prodeji jsem tehdy
> viděl jedině ve včelařské prodejně, svého času v Brně, kde je tato prodejna
> i nyní. Jestli si dobře pamatuji, byl to tmavý a jednodruhový med a stál
> tehdy kilo 40 nebo 60 Kč. Mám ale takový pocit, že to nebyl vykupovaný med
> od menších včelařů, ale že to byl med z tehdejších velkých včelařství,
> Tachova, Třeboně atd....
> Med vykupovaný od drobných včelařů šla pravděpodobně většina tehdy na
> vývoz, aby socialistický stát získal devizy ( Ví dnes ještě někdo, co to
> bylo?)
> My jsem dávali řepkový med, objemově zhruba třetina až polovina celkové
> produkce medu, obvykle do výkupu a ostatní med jsme tehdy za socíku všechem
> prodávali. Cena byla za řepkový nebo podobný hnusný med stejný jako do
> výkupu, jiný za 40, kvalitní tmavý med za 60 - 65 kč za kilo. Každý rok
> jsme měli ze včelstev takových 6 - 10 tehdejších průměrných měsíčních
> platů. A prodávali tak všichni včelaři tady v okolí.
> Co se týká peněz za opylování, u nás se platilo tehdy výhradně jen těm, co
> svoje včelstva přivezli těsně k poli nebo do pole s kulturou. Místní
> včelaři na stacionárních stanovištích nedostávali nic.
> Tehdy bylo mnohem víc tmavého medovicového medu , případně bylo i dost
> nejkvalitnějšího smrkového medovicového medu, až polovina produkce. Světlý
> byl jen řepkový, potom med v druhé polovině května z javorů klenů, na
> začátku června už to byl mix maliníku, luk a první medovice, typicky
> začínala na osikách, ke konci června to byl nejkvalitnější medovicový med
> ze smrků, chutný, nakyslý, nemusel se vůbec pastovat, sám od sebe tuhnul
> pomalu v měkkou hmotu, v červenci to byla lípa , která byla tehdy dva ze
> tří roků taky tmavá medovicová a nakonec do cca poloviny srpna byl
> "výškrabek" zbytků medovicové snůšky z lesů, případně v kočovném včelíně z
> jetele.
> Dneska je medovicové snůšky několikrát míň. Skutečně kvalitní medovicový
> med z smrků, kdysi poměrně častý, je dneska hodně vzácný. I když u nás
> plošně smrkových monokultur na úkor smíšených lesů dost přibylo.
> Jestli to je tím, že včely byly přešlechtěny z původní tmavé včely, která
> medovici využívala na kraňku, která medovici opomíjí .... Mně připadá, že
> kapičky medovice na rostlinách jsou dnes stejně časté jako tehdy, to ale
> může být subjektivní pocit.....
> Nebo tím, že elektrárny odsířili a lidi přestali topit uhelnými kaly a
> podobně, takže rostlinná pletiva už nejsou tolik poškozována a mšice už
> nemají tak příhodné podmínky k přemnožování....
>
>
>

"Ten med se tehdy prodával hlavně ve voskovaných kelímcích sklo začalo nastupovat až s příchodem Omnia sklenic v polovině šedesátých let."

Ty voskové kelímky si pamatuji ze 70 let, byly docela pěkné. Sice se prodávaly, ale prázdné včelařům ve včelařských potřebách. A včelaři v nich prodávali svůj med ze dvora.

Výkupčí medu dostávali 1 Kčs za kg.

Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 08:42:09
> ----------------------------------------
> Rámková míra 39 x 24 byla dělána pro zadováky neboli pro teplou stavbu.
> Těch 39 je potom kompromis mezi rozumnou šířkou úlu, aby "bedničky"
> zadováků nemusely být příliš široké a kryté včelíny nemusely být příliš
> velké a mezi požadavkem na přiměřený počet plástů.
> Nějaká argumentace malého prostoru byla před těmi 100 lety nesmyslná,
> jednak se tehdy včelařilo spíš tak, aby roje spíš byly než nebyly, takže
> včely se spíš schválně nechávaly v prostoru hustěji než je dnes zvykem,
> jednak tehdy včelstva geneticky tvořily společenstva menší a potřebovaly na
> ně menší prostor. To až později se v honbě za co největší výnos medu z
> jednoho včelstva začaly včely šlechtit na co nejsilnější včelstva a
> maximální velikost včelstva a potřebný prostor úlu tak šly nahoru.

>
>
>

Ne.
........
P.K. (90.178.157.91) --- 26. 2. 2011
Re: VN 42x35 a 42x17 NN kombi (50822) (50823) (50824) (50826) (50847) (50849) (50850) (50851) (50852) (50855) (50871) (50873) (50876) (50878) (50880) (50881) (50883) (50908) (50914) (50915) (50918)
jo pokud bych měl aktiva skoupil bych ho i za stovku,vy ne?..

Včely netlačí zásoby nahoru ,ale zásoby ukládají vždy nad plod. S plodovým hnízdem postupují pod uloženými zásobami dolů. V zimě pak obráceně postupují po uložených zásobách nahoru. Na jaře se ocitají tudíš v nejteplejší části dutiny a cyklus se opakuje. Tato jejich vlastnost pak umožňuje včelaření bez mřížky.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 13:05:52
> ----------------------------------------
> Casto slysim nazor,ze u 39x24 vcelstva vytlaci veskere zasoby nad mrizku
> do medniku.U medovicove snusky to vidim jako obrovskou vyhodu,protoze v
> plodisku je med vetsinou jen v krycich plastech a to kvetovy a na ten
> nesaham.Pak odebranim medu z medniku muzu zacit krmit v masivnich
> davkach.Pri takovem krmeni jsem si vsiml spousty vyvesenych vcel po obvodu
> prazdneho nastavku na krmeni (4-5 cm vrstva),ktere se odebirani cukerneho
> roztoku vubec nezucastnuji,mozna zimni vcely.Mit moznost nechat kvetovy med
> na zimovani tak ji vyuziju.Kdo ma vcely u lesa,ten musi porad byt
> pripraveny i k vyuziti pozdni medovicove snusky.Proto vitam moznost mit
> zpracovane cukerne zasoby vcas a v pripade nastupu pozdni medovicove snusky
> pridat dalsi mednik,aby ji vcelstva ukladala nahoru.Nemit v takovem pripade
> zpracovane zimni zasoby byla mala tragedie a znamenalo by to obetovat
> produkcni vcelstva snusce a po skonceni pouzit nakrmene oddelky na
> zachovani sily vcelstev na prezimovani.Tak v "nevyhode 39x24" zas nevyhodu
> nevidim.
>
>
>

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára manželka zistila, že je kyslý a spenený.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

Med je hydroskopický - přejímá vlhkost z okolního prostředí. Med ve
sklenici nelze zavářet, zničily by se léčivé látky. Víčka sklenic proto
nebývají naprosto vzduchotěsná.
Pokud byl med uložen ve vlhčím prostředí, mohl přijmout vlhkost z okolního
ovzduší a med s větším procentem vody pak může snadno zkvasit.
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Peter Dudjak
Sent: Sunday, February 27, 2011 8:37 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: SkysnutĂ˝ med

koncom roka 2010 som kúpil med od p, Tomka z Prešova. A koncom februára
manĹľelka zistila, Ĺľe je kyslĂ˝ a spenenĂ˝.
Na internete som nenašiel nič o skysnutom mede.

hygroskopicky,nie hydro..Stava sa mi dost casto ze zakaznici sa mi stazuju ze kupili riedky med,z okolia poznam vsetkych vcelarov,vzdy sa jednalo o med z tenkostennych ulov so zasietovanymi dnami..nebola ani vynimka med baleny pod ochrannou znamkou slovensky med,ktora pripusta max.18perc.vody,co by sa dalo oznacit ako podvadzanie zakaznika..paradny marketing,krasny obal a v nom s prepacenim nasr...inak ani neviem nazvat polospracovany nektar s vodou okolo 20perc.

"Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to 1" , 2", a
3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly. Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."

Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu. Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování. Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky. Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou. Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na 12 rámků, takový objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou rezervou.
Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou desítku.
Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných prken.....

To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po vytočení se do normy vešel v pohodě.

Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo, protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo větší tak to včely prostaví a přejdou.

Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 06:55:25
> ----------------------------------------
> Včera mi na schůzi jeden včelař říkal, že přes zimu přišel o včelstvo,
> protože včely nepřešly do horního nástavku. Když mi to popisoval, tak to
> bylo stejné co jsem měl i já na této míře. Horní nástavek plný zásob a ve
> spodním věneček zásob a plodové hnízdo. Myslím so o tom, že na vině je to
> že mezinástavková mezere je udělaná přesně na včelu. Kdyby byla menší nebo
> větší tak to včely prostaví a přejdou.
>
>
>

Ja mam Alesi mezeru mezi nastavky 1cm a pravidelne je prostavena mustky.Chumac prechazi bez problemu.

On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály. Všechny u nás používané úly pak používali adamcovu míru Jen Čechoslovák využil čtvercový půdorys a délkou rámku se stal průměr zimujícího hroznu včel. je to snad jediný úl vyrobený na tomto základě. V letech 70 pak bylo u nás rozhodnuto o ukončení výroby Na adamcově míře s přechodem na míru 42, nějak se to ale zvrtlo.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 27.2.2011 23:40:18
> ----------------------------------------
> "Špatně! Adamec navrhl tuto míru kvůli přechodu z tehdy nejvíce používaných
> úlů Německý stojan, Moravský stojan a Slezský stojan. 2 nebo 3 plásty se
> prostě vyřízli a po otočení o 90° se vešly do nového. Vůbec také není
> pravdou že byly dělány pro zadováky. Adamec zároveň s touto mírou přišel i
> s nástavkovými úly Hospodář na čtvercovém půdorysu. Dnes u nás vyráběné úly
> na tuto míru nejsou vlastně nic jiného, Byly navrženy ve 3 variantách a to
> 1" , 2", a
> 3" silnou stěnou. Vůbec se tyto amerikány jak se jim tehdy říkalo neujaly.
> Na začátku dvacátého století vůbec celá střední Evropa používala právě ty
> různé typy almárek. Ve stejnou dobu s novými rámky také přichází nový
> způsob vedení silných včelstev metodou převěšování."
>
> Pokud si pamatuji, v almárkách byly úzkovysoké rámky zavěšované ve více
> řadách, nějak rozměru šířky 13 a výšky nějak 24. Vlastně to odpovídalo
> tomu, že před almárkami kruhový vnitřek klátu se opatřil závěsnými
> latičkami a na ně se tyto rámečky zavěsily, úplně vpředu jeden rámeček, za
> ním dva, potom tři... rámečky se tak vyplnil prakticky celý prostor klátu.
> Almárky, kde byl vnitřní prostor hranatý, potom byly logické pokračování.
> Další logické pokračování bylo, že několik rámků vedle sebe se spojilo do
> jednoho velkého no a vyšlo to, že se ze tří úzkovysokých rámečků vytvořil
> jeden velký rámek Adamcovy míry, který se umístil zpátky do té almárky.
> Klasické zadováky potom vznikly jako úprava vysoké almárky na stísněný
> prostor ve včelínech, kde chtěli včelaři nacpat až tři řady úlů nad sebou.
> Almárku prostě snížili na výšku jednoho rámku 39x24 v plodišti a na výšku
> jednoho rámku 39x 24 v medníku a prodloužili dozadu na       12 rámků, takový
> objem tehdejším včelstvům a technologiím včelaření vyhovoval i s nějakou
> rezervou.
> Že se před 100 lety nástavkový úl Hospodář neujal, není se čemu divit. Úl
> to byl určitě kvalitní, ale vyrobený z precizního řeziva, které se muselo
> vyrábět na hodně drahých a kvalitních pilách, které byly tehdy hodně
> vzácné. V té době obyčejná solidní truhla na šaty nebo na zrní pro
> zvířectvo představovala pro průměrného chalupníka nebo řemeslníka pomalu
> jmění a byla používána generacemi. Hospodář byl stejně nebo ještě více
> pracnější a jeho životnost nemohla být o moc větší než je životnost
> dnešních nástavkových úlů. Navíc včelař jich potřeboval aspoń nějakou
> desítku.
> Zatímco almárku si nějaký horal zvyklý pracovat se dřevem udělal doma z
> klátu ruční pilou, sekerou a nožem. Zadovák později doma z obyčejných
> prken.....
>
>
>

To je naprosto normální voda v medu vystoupá nahoru Toho lze využít k vysoušení medu.
pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Skysnut?? med
> Datum: 28.2.2011 06:29:42
> ----------------------------------------
> To, že na zasítovaných dnech v tenkostěnných úlech je vlhkost medu i pod
> víčky o něco vyšší je fakt. Letos budu kočovat, tak síta nechám otevřená na
> převoz a jinak je nechám uzavřená a chci nechat několik úlů s otevřenými
> síty nonstop a porovnám to. jednou jsem měřil vlhkost medu po odstátí na
> druhý den a na povrchu medu byla vlhkost o 2% vic než u dna, ikdyž po
> vytočení se do normy vešel v pohodě.
>
>
>

"Příčinou takového úhynu je právě ten pold a přílišná zima. Včely plod neopustí a teplota jim nedovolí přenést zásoby."

já myslím, že takových uhynů bude letos víc než jiné roky. Počasí bylo hodně kolísavé, občas bylo pár dnů velice teplo a tak včely, které byly z nějakých důvodů jen trochu náchylné na plodování v zimě, se prostě rozplodovaly, a to hodně.

Jinak si ale myslím, že mezera mezi nástavky zas není tak podstatná. Viděl jsem třeba svého času překračovat včely cca 3 cm mezeru mezi plásty v zadováku, a to za mrazu -5 - 10 st C, když jsem spojoval včely. Během 1 - 2 minut včelky tuto mezeru překročily a spodní přidané včely se spojily s původním horním chumáčem.
Spíš to vidím tak, že plodování ve spodním nástavku mezeru něco jako zdůraznilo. Normálně je plod včel umístěn vždy na kontaktu se zásobami. Jak včelky seděly kolem plodu a bylo ještě trochu teplo, tak postupně do nástavkové mezery a nad ní vybíraly okolí toho plodu od zásob. Až se plod vylíhl a včelky by se potom konečně mohly přestěhovat za zásobami, už byla nad nima jednak mezinástavková mezera plus k tomu navíc široký pás vyčištěný od zásob a to už nedokázaly za mrazů překonat. Jak mrazy trvaly déle než 14 dnů, měsíc, včelky vyčerpaly vnitřní zásoby , které si z okolí za teplých dnů donesly do volátek a padly potom hladem.

S včelami bez prestávky už robím 54 rokov a neviem čo je to "skysnutý med". Stáva sa, že niekdy po začatí znášky z agáta, pri omeškaní vytáčania jarného a repkového medu začala znáška z agátu. Takže repkový med dostal "prídel", nektár s vyšším obsahom vidy. Nič sa nestalo, 280 kg sudy som nechal otvorené a prekryl sudy záclonovinou, pri teplom počasí sa za pár dní prebytočná voda odparila a med v sude sa zahustil a bol "in". Nedošlo k žiadnemu nasýteniu medu vodou.
Pojem "zkvasený" med, je asi nesprávny, pretože, aj keď by predčasne vytočený med mal vyšší obsah vody, obsah cukrov v roztoku, nedovolí sa kvasinkám rozmnožiť. Príčiny sa musia asi hľadať inde.

Maloobchodní cena medu byla 30,-Kčs a výkupní 22,50Kčs (=korun československých). To trvalo od let padesátých až do osmdesátých, tedy desítky let. Někdy po roce 1980 se začala výkupní cena zvedat, aby včelaři byli motivování k větším dodávkám medu do výkupu - náš med se vyvážel (tmavý) do devizové ciziny a sem se dovážel světlý (sajrajt). Nakonec se došlo k paradoxu - výkupní cena byla 35,-Kčs, maloobchodní (tedy prodejní) zůstávala 30,-Kčs.
K tomu poznámka: v roce 1976 bylo suché léto a u nás rekordní snůška medu. Ovšem současně byla dokončena Asuánská přehrada na Nilu stavěná s pomocí sovětských poradců. Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. Takže místní vládce (Násir či Sadat, už nevím) vyhnal sovětské poradce včetně vojenských, což pro velký sojuz znamenalo ztrátu vlivu v oblasti. A soudruzi se začali mstít. A naši soudruzi rektální alpinisté úslužně přispěchali se svou troškou do mlýna - jednostranně vypověděli všechny smlouvy. Včetně té o dovozu jejich medu. Takže v rekordním roce se náš pěkný med vyvezl jako obvykle do devizové ciziny, ale žádný nedovezl, neboli přestože u nás byla rekordní úroda medu, tak v obchodech med nebyl. A pak že politika nemá na med vliv. Toť vzpomínky pamětníka.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of P.K.
Sent: Saturday, February 26, 2011 6:00 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: cena

někdo socialismu znalý by nám pověděl kolik stál med ,abychom se dostali na dnešní ekvivalent takže krát pět a kolik je to?a pokud nám k tomu ještě skočí ropa a rozvlní akciové a komoditní trhy.....tak jsme kde ?

"On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako kompromis mezi zadováky různé universály."

U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich zase rozpínají svisle.
Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly pro tyto družstevní a podobné provozy.

"Ukázaly se nějaké problémy - snad že to jezero je tak veliké, že se vypaří více vody, než přiteče či co. "

Jestli se nepletu, Asuánská přehrada odstranila pravidelné každoroční záplavy polí kolem Nilu, které každoročně přinesly na ty pole vrstvu úrodného bahna. Jak záplavy zmizely, Egypt musel ty pole začít hnojit a přirozeně kupovat někde hnojiva.... Což je pro Egypt dost podstatné, protože na těch pár procentech území Egypta žije v podstatě celá egyptská populace, nyní nějak 80 miliónů...

Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a pravidelně je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu.

Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil.

Tak pro srandu a srovnání. Tady v Maďarsku mají lidi běžně o chlup nižší platy a máslo stojí skoro 50kč....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kateřina Bambušková <katerina.bambuskova/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 25.2.2011 20:53:16
> ----------------------------------------
> >
> > ještě se vám zdá 150 korun za 1Kg medu moc-to samí stojí i máslo....
> >
>
> Tak to by mě zajímalo kdo by kupoval máslo za 37,50 Kč ?
>
> Když je za 29,90 Kč nebo 27,90 Kč, tak se mi to zdá moc... naštěstí teď bylo
> v Globusu za 23,90 Kč
> To by pak ten med vycházel na necelých 100 Kč, což by by bylo fajn...
>
> S pozdravem
> Kateřina Bambušková X<:3 )~
>
>
>

"A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji přirozený tvar sezený zimního chomáče.
Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."

Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když jsou včely mrtvé.
Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají, zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.

Kde jsi prosím tě, kláty jsou záležitostí do druhé poloviny 19 století. Musíš vzít doby výroby. Janišův úl je dokonce století 18. Plásty byly stavěny na loučkách. Úly s rámky se objevují v polovině 18 století a to v provedení truhlářském nebo bednářském. O sjednocení rámků se začíná diskutovat ihned při zakládání Včelařského spolku v roce 1872. K jeho uskutečnění došlo v roce 1904 na sjezdu včelařů v Brně. A právě z tohoto sjezdu vyšel vítězně úl Budečský O nástavkový úly Hospodář, Švarcův a Hrubešův včelařská veřejnost neprojevila zájem. Ten poslední se pak ve dvacátých letech stal základem pro Moravský univerzál V tu dobu se také objevuje několik konstrukcí dalších univerzálů , Eichnerův a Pražákův a od té doby začíná souboj nástavkových úlů a zadováků. V 30 letech se objevuje úl Lesan. Pak se 20 let v úlové otázce nic podstatného nedělo V 50 letech se objevuje Pětiletka aby se odstranila námaha s těžkým medníkem. a Přichází v Prostějově v roce 1959 na svět Čechoslovák. V tu dobu se řeší znovu rámková míra 39 která byla ponechána však ke svému dožití a byla navržena míra 42. v českých zemích však úspěch neměla ale je dnes považována za národní míru Slovenskou. Stejně to pak dopadlo v 70 letech kdy byla zastavena výroba úlů Budečák a Moravský univezál Z poměrně málo užívaného úlu Lesan po odstranění pevného dna byl úl Tachovský. Universál se začal vyrábět jen s oddělitelným dnem a Čechoslovák rovněž. Kolektivizace včel byla zavržena hned na počátku vzniku JZD a započalo se s úvahami velkovčelařkých provozů až koncem sedmdesátých let v Tachově. Od té doby také lze datovat u nás nástup moderního včelařství.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 08:24:48
> ----------------------------------------
> "On také budečák není nic jiného než almárka a přesto jeho kubatura je
> větší než stojanů. Průkopníky nástavkových ůlů se pak stávají Lesany a jako
> kompromis mezi zadováky různé universály."
>
> U nás se původně vycházelo z klátů. Ty se stavěly na výšku venku nebo pod
> přístřeškem a včely se v nich rozpínaly svisle. Almárky akorát převzaly
> proporce klátů. Budečáky pak byly almárky přizpůsobené k umístění ve více
> řadách nad sebou a včely se v nich rozpínaly vodorovně dozadu. Vývoj se
> zase vrátil zpátky, ale na podstatně vyšší úrovni v nástavkových úlech, kdy
> se úly zase staví na výšku venku nebo pod přístřeškem a včely se v nich
> zase rozpínají svisle.
> Lesan, Pětiletka a podobně, jestli se nepletu, už byla záležitost 50 let
> minulého století, kdy socialističtí kolektivizátoři plánovali
> zkolektivizovat včely stejně jako krávy. A tyhlety úly vyvinuli jako úly
> pro tyto družstevní a podobné provozy.
>
>
>

..najma jarne medy ak maju vyssie percento vody zvyknu nakvasit vo vrchnej vrstve,cela kanva neskvasi,presne ako pise p.turcani..zla technologia pastovania,ak sa vmiesava vzduch pocas neho do medu byva tiez pricinou jeho kvasenia..v teple dokaze povystrelovat gumenne vrchnaky z al kanvi..spytajte sa jedneho z najv.vykupcov na Slovensku,pana V.z´Velkeho Medera preco skoncil s vykupom..

> Josef Procházka napsal: Já mám Aleši mezeru mezi nástavky 1 cm a
> pravidelně
> je prostavena můstky.Chomáč prchází bez problému.

Pokusím se k tomu napsat pár řádek. Včelařím v 39x24, několik Standard,
několik nástavkových a dodělané nástavky na 9 rámků - medníky. Stanoviště
650 mnm, zpoždění na jaře cca 14 dnů proti 400 mnm a asi 20 dnů proti 330
mnm, které mám možnost porovnat. Pokud je ale "horké" jaro, odkvete
pampeliška s ovocnými stromy za týden a je ten rok většinou medu velmi málo.
Snažím se zimovat v jednom nástavku, protože nevýhody dvou převyšují výhody.
Řeším to prázným nástavkem nahoře, kde se vyvěsí letní včely v srpnu. V
říjnu jej odeberu. Problém je s krmením, musí se dát optimální množství a v
menších dávkách. Nehrozí ale "nepřejití" mezi nástavky. Naopak hrozí
nedostatek zásob začátkem dubna, například letos. Mám váhu, takže vím, kolik
budu muset některým přidat.
22 rámků 39x24 je podle mne na šumavě na zimu moc. Jediné snůšky jsou
ovocné stromy, pastviny a sekané louky a les. Přezimovaná včelstva se
rozvinou na 40 až 50 rámků. Nejsem zastáncem obřích včelstev.
Když jsem včelařil s tátou s "černými ďábly" cca 1965, jedno naše
kritérium hodnocení bylo, jak ukládají med v medníku. Některé to měly
roztahané po celém úlu. Kraňka to tolik nedělá. Tady bych viděl jeden možný
problém. Pokud nechám včelstvu hodně rámků a ono si zásoby neuspořádá, může
být v zimě problém. Ne proto, že by to neuměly, ale třeba proto, že mají
hodně plodu a dostanou jednorázovou várku krmiva. Tady by asi nejlépe text
pokračovali ti, kdo pracují s "menou komorou". Já chci zkusit někdy v
budoucnu 2 x 7 rámků nad sebou doplněné z obou stran polystyrénovými
uteplívkami.
Vašek.

Z mých 30ti včelstev byl nález 6 roztočů.Chtěl bych,ale vědět,jaký je třeba zaznamenat spad roztočů,aby bylo stanoviště "pozitivní" a kolik jich musí být,aby bylo nutno jarní přeléčení/ZO Bílá Třemešná,Královédvorsko/

Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 ???
> Datum: 28.2.2011 13:13:30
> ----------------------------------------
> "A to je přesně to co si myslím také, když je mezera malá nebo velká, tak
> ji včely prostaví a přejdou. Já když jsem měl Langstroth v. 232, mezery
> nebyly prostavěny a včely seděly těsně u spodní loučky s tím, že při
> pohledu shora nebyl chomáč kruh, ale elipsa, narozdíl od Dadantu v. 285 a
> polonástavků s oddělky, kde jsou zimní chomáče kruh. A kruh považuji
> přirozený tvar sezený zimního chomáče.
> Z toho mi vychází, že když už výšku 240+-, tak nesmí být dodržena
> mezinástavková mezera, aby ji včely prostavěly a mohly v zimě přejít. Je to
> sice divné, protože každý zodpovědný se snaží tu mezinástavkovou mezeru
> dodržet, ale v některých případech výšky rámků je to spíš na škodu."
>
> Ono je v tom poměrně těžko usuzovat, protože se jedná o náhodný jev, který
> se děje uvnitř úlu v zimě, kde včelař nevidí. Ten vidí až výsledek, když
> jsou včely mrtvé.
> Já si myslím, že aby můstky mezi rámky měly smysl, musí v nich být i
> zásoby. To znamená že by se s rámky nesmělo hýbat od nakrmení v srpnu
> nebo červenci až po předjaří. Pokud se s rámky pohne, můstky se pomačkají,
> zásoby z nich včely stáhnou a prázdné voští je pro přechod zimního chumáče
> do horního nástavku skoro totéž jako prázdná mezera.
>
>
>

Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
.........
gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam, kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
..........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN nástavkem zatím žijí.
Radek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je.       To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek
>
>
>

Aby bylo stanoviště pozitivní na varroázu musí být spad průměrem 3 a vic roztočů na včelstvo. Takže u Vašich včel Pavle by jste musel mít ve vzorku min. 90 roztočů a to by bylo celkem drsné číslo. Aspoň tak to máme v Olomouckém kraji.

Prijemne prekvapil? Co si od tohoto poctu roztocu slibujete?

2011/2/28 Stanislav Pácl <e-mail/=/nezadan>

> Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada
> nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky
> vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová
> dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť
> je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve
> vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné
> překvapil.
>

No já jen že jde o učebnicový příklad jak dělat chyby proti biologii. A chybama se má člověk učit a dále je nedělat. Web Leoše Dvorského je v tuto chvíly po takové chybě irelevantní - nepodstatný, ale nevylučuje to situaci nepřemýšlet otom, co je v něm napsáno._gp_
.........
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
Re: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost (50935) (50940) (50942) (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982) (50983) (50984)
GP, nemám čas reagovat, mrkni na web Leoše, je to o něčem jiném...
RAdek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 15:45:09
> ----------------------------------------
> Ještě dodám, že. U dvouprostorové technologie chovu včelstev se toto řeší
> m.mřížkou, která se ponechává na zimování na plodišti se zásobama a matka
> nemá možnost přesunu a tak zůstává hnízdo a přesun zásob a zásob při
> dodávání jde relatině směrem k ní...Ale i to nemusí být pravdou, dělnice
> jsou stále přitahovány rozdílem tepla a ukládání zásob do teplejších míst v
> úlu víceméně stále je. To jen z logiky pokud by se to nemělo opakovat
> takový úhyn a hledala se chyba. Pro mne je to pracné a dost problematické
> stěhovat souše a nástavky s dílem jak kočka koťata._gp_
> ........
> gp (93.92.52.23) --- 28. 2. 2011
> Re: přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942)
> (50945) (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977) (50982)
> Tady nejde o typ úlu, ale oto, že matka jde spolu s úlovými včelami
> zakládat zimní sedlisko instinktivně do prostoru, kde je větší koncentrace
> tepla. To bylo tou chybou. Pokud se totiž zimní chumáč nakonec přesune tam,
> kde nejsou zásoby, uhyne včelstvo hlady._gp_
> .........
> Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 2. 2011
> přechod mezi nástavky - negativní zkušenost (50935) (50940) (50942) (50945)
> (50956) (50962) (50964) (50966) (50974) (50977)
> Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je
> možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě. Udělal jsem to u pár
> včelstev, na každé jsem dal nástavek prázdných souší. Na jeden jsem dal ale
> dva a včera jsem je vymetl. Do Vánoc to bylo dobré, pak se přestěhovali do
> těch 2 horních prázdných a padli hlady. 3. NN od shora zůstal plný zásob a
> bylo to silné včelstvo.... Tím nechci říct, že jsem třeba někde neudělal
> chybu já, ale nejsem si jí vědom. Ostatní včelstva s přidaným jedním NN
> nástavkem zatím žijí.
> Radek

RH:
Letos jsem vyzkoušel doporučení Leoše Dvorského, který uvádí, že je možné"skladovat" prázdné nástavky na včelách v zimě.
------------
Taky jsem mimo jiné vymetl jedny, které si to samy tak uspořádaly. Tedy při krmenáí vytvořily elipsoid zásob nad plodištěm (asi 4N 448*232), ale v horním už bylo zásob málo.
V zimě se přesunuly do toho horního a zásoby jim došly.
Pod nimi byl N plný - zav. zásob od shora dolů a pod ním ještě ten co byl okolo plodiště asi tak z 1/2 plný.

U nás bylo ještě v pátek -13stC, možná to může fungovat někde, kde jsou v lednu prolety a včely si zásoby přetáhnou, nebo jsou chytřejší včely. :-)

Tento letošní úhyn byl dán mojí nepozorností, pokusy se stejným negativním výsledkem jsem dělal dřív.

Souše skladuji pod, není problém vyzimovat i v 5N - tedy přes metr výšky. Ale nad včelama musí být jen zásoby. Moje zkušenost zde pod horama. V podstatě to znamená, že to po krmení projdu a tam kde není plno až nahoru a o patro níž je dost zásob to odeberu a strčím pod nějaký oddělek. Pokud se k tomu dostanu. :-)

Ovšem letos jsem měl problémy s vyzimováním spíše jiného typu. Kálení včel. Asi ta medovicová snůška byla opravdu dlouhá. Pro mě poměrně nová zkušenost :-(, dřív jsem takové problémy neměl.

Karel

Prijemne prekvapil? Co si od tohoto poctu roztocu slibujete?

------------
Na výročce bude skvělá nálada. :-)

Co jiného ta čísla můžou naznačit? :-)

Karel

To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako medník!
zdenek

Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.

Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.

""""""""""Chtěl bych navodit nové téma .Myslím si ,že na této konferenci je řada nákazových referentů ZO a tak by mě zajímalo jak vypadají výsledky vyšetření zimní měli v jejich organizacích.Naše organizace -Česká Třebová dostala výsledky minulý týden z VÚVč a jsou následující.Z 65-ti stanovišť je 13 pozitivních,ale žádné nesplňuje podmínky pro jarní přeléčení.Ve vzorcích ze 690-ti včelstev se našlo 111 roztočů.Výsledek mě příjemné překvapil."""""

- a další příspěvky v podobném duchu - taková statistika je o ničem, pokud nemáte srovnání alespoň se součty spadů po aplikaci akaricidů na podzim. Sice máte radost, ale nevíte proč.

Děkuji za odpověď.Ještě prosím,jak je to tedy s nutností jarního přeléčení,jaký musí být min.spad?

No aby jste musel na jaře přeléčit, tak je to ten průměr 3 roztoče na včelstvo, ale to nemáte, takže proč by jste chtěl přeléčovat? Zbytečná chemie a nic se tím stejně nezíská. Těch Vašich 6 roztočů ja max. ze šesti včelstev. Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.

Zdeňku, nic proti Tobě, ale až budeš mít tolik panenských souší v mednících jako já, tak můžeš psát tímhle způsobem. jsem jedním z mála propagátorů panenského díla pro medníky. Pokud jsem přidal nástavky tím způsobem, dělal jsem to rozhodně z jiného důvodu, než aby letos sloužili v medníku...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?echod mezi n?stavky - negativn? zkuenost
> Datum: 28.2.2011 17:17:55
> ----------------------------------------
> To je ideální postup zvláště pro ty, co dělají biomed! Je dobře do těch
> prázdných rámků ještě 3x řádně zaléčit Varidolem a pak je nasadit jako
> medník!
> zdenek
>
> Skladovat nástavky s dílem u včel je možné, ale musí to být dole. Na
> školení v Nasavrkách jsem to s jedním včelařem probíral, co a jak, protože
> on to takhle provozuje. A šlo jen o to, že po skončení snůšky vytočí a
> prázdné medníkové nástavky podsadí, samozřejmě bez mřížky. Prý se nemusí o
> rámky starat, že to včely udělají za něj. No a další rok na začátku první
> snůšky, vezme ten nejspodnější nástavek a dá ho s mřížkou nahoru jako
> medník. Po částečném zanesení medem tam dá další spodní nástavek.
>
>
>

Ja budu mit radost z vysledku vysetreni zimni meli az konecne nepotvrdi ve vzdalenejsim okoli spory MVP.(blizke okoli je od MVP odvceleno na 100%).Ale podle toho,co zatim veslo ve znamost to nevypada na zadne zlepseni,ba naopak.

uvidíme...

AM:
Je to s tím léčivem přesně jak popisuje Zdeněk. Ale jde hlavně o prostor, který je potřeba fumigovat, je to dvakrát větší prostor, takže o to víc léčiva. A s tím léčivem nafoukané do medníkového díla se vlastně dopouští každý kdo dílo převěšuje z plodiště. Takže další důvod pro Dadant. Samostatné dílo pro plodiště a medník.
----------
Zajímavé je, že metodika mluví o množství včel - ne o počtu N, či prostoru.
(a to jsem prý zapřisáhlý odpůrce všeho NAŠEHO:-), přesto ji znám.)
Takže doporučuji přečíst návod a nepodléhat selskému rozumu.

Jinak bez obav, letos jsem zopakoval pokus, na účinné léčení mi stačilo dvakrát léčit po dvou kapkách. Všude tam, kde jsem to kontroloval byl už po 2.aplikaci minimální spad.
Takže o svůj vosk zas tak velký strach nemám.

Jinak v tom moc velký rozdíl nevidím, pokud bych zimoval ve dvou nástavcích nebo ve 4.
Pokaždé tam prostě "naleju" lahvičku, je jedno jestli ji rozleji po polovině plástů jeden rok a po druhé polovině druhý rok, a nebo ji naleji na všechny.
Dobré je minimlaizovat počet těch lahviček. STávající metodice navzdory:-)

Karel

pořidte si vlhkoměr vedle teploměru když máte síta a jak je sucho a pěkně tak šup na to ,a bude rádi že to dostanete z medometu a to bez kecu....

jak je vlhko tak to zrovna nejde,přidá si i studená stavba...a to tak je!

máte pravdu ,musíte ty bedny přidat velice přesně a je nutné mít, a je to snad alfa-omega, této míry dostatek až přebytek kvalitních souší....nemužu to zatím moc porovnat a muže to být dost subjektivní ale z míry 39yx24 mi ten med zatím přišel jaksi lepší,hm..

Aleš Molčík napsal:
Ale je to příležitost podložky nechat a kontrolovat spad, ve kterém včelstvu roztoči padají a ta včelstva vyřadit z chovu.
-------------------------------------------------------------
Jo. A kdyby přítel ty úly s větším spadem vzal a prohodil s jinýmy (třeba o úl vedle), kde je ten spad třeba znatelně menší, možná bychom se všichni divili, že je to s tím spadem najednou všechno jinak. Všichni kdo tímto způsobem včelstva vyřazujete, udělali jste takovýto test? Prostě to vyřazeníhodné včelstvo vzít a přesunout o metr vedle a nechat další rok?

Ne ne Karle, v metodice u fumigace je napsáno 2 kapky na 1 nástavek, 4 kapky na 2 nástavky a nejspíš by to pokračovalo dál, ale to už není psáno a u aerosolu je s acetonem základ 30 s. času a u každého dalšího nástavku 10 s. navíc. Takže metodika se zmiňuje o nástavcích ne o včelstvu.
Libore V. něco o nějakých zónách jsem také četl, pokud mluvíte o zónách. Ale v rámci selekce na stanovišti musí být nastavena laťka na průměr stanoviště, takže jde o delší časoví ůsek a nejen u spadu, a ta laťka musí být nekompromisně dodržována. Neohlížet se jestli náhodou v tom konkrétním neůspěchu je něco zvenku, ať už je to cokoliv. Co neprosperuje na konkrétním místě hyne. V případě výměny matky "pouze" geneticky.