Archiv Včelařské konference

Tak to vypadá, když z koníčka se nestal ještě kůň. _gp_
.......
(e-mailem) --- 18. 2. 2011

http://www.youtube.com/watch?v=uin5ATO4Kh8&NR=1

Jak tam byla ta ukázka s teplým plástem a malou vidličkou, tak takhle nějak to mám a byl u toho uveden čas 15 s na jednu stranu rámku a z toho se chci dostat někam jinam. A hoblík to mi připadlo vůči plástu dost likvidační. Rámky měl v ukázce bez mezerníku, takže asi v nástavku hřebeny.

Ale proč? Nic extra rychlejšího není, jen snad vzít nůž a rámek vykastrovat do lisu. (mohl si ten dotyčný co to před objektivem demonstruje, vzít vidličku a ne taková pádla)_gp_
..........
Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 18. 2. 2011
Re: Odvíčkování (50779) (50780)
Jak tam byla ta ukázka s teplým plástem a malou vidličkou, tak takhle nějak to mám a byl u toho uveden čas 15 s na jednu stranu rámku a z toho se chci dostat někam jinam.

Je pravda, že při odvíčkování nožem bude víc medu ve víčkách a víc víček, než při odvíčkování vidličkou. Ale to by nemusel být problém. Já mám stojan na odvíčkování položený na vysoké bedně na maso, ve které mám výpust na medomet a med po celu dobu odvíčkování vytéká do kýble a nechávám to odkapat do druhého dne. A kdybych tam dal do spodu bedny síto, podobně jako A.Turčani tak věřím tomu, že do rána jsou víčka bez medu. Já nějaký nůž na odvíčkování mám, co jsem ho zdědil, ale ještě jsem s ním nedělal, připadá mi silný a nezdá se mi,že by pěkně řezal. Mnohem vhodnější mi připadají kuchynské nože tenčí, ostřejší a lepší ocel. Dnes jsem vyděl v Tescu pilku na pečivo od Tescomy dlouhou 20 cm za 79Kč. ve srovnání s cenou za original odvíčkovací nůž je levné.

Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou.

PZ: Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat, aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob aplikace pomoci formidolu.
------------------------------------------------------------
U nás je KM oficiálně povolená jen jako přípravek (na bázi KM) ve formě Formidolu.
Ale KM jako biocid povolená u nás není. Je ale povolená v jiných zemích EU a pak je zákaz jejího používání (v jiných přípravcích) dost problematický.

Pozn: Takže případné výběrové řízení SZIFu by vycházelo pouze z jediné volby. :-)

Co mě ale zaráží, že je celá řada čelních představitelů ČSV, kteří KM ve formě jiných odpařovačů než Formidolu běžně používají (někteří třeba jen a pouze odpařovače KM). Přitom nikdo z nich vůbec nevyvíjí žádnou aktivitu (a nebo vyvíjejí a je vždy někým utlumena?) k legalizaci KM jako biocidu, protože existují i vhodnější odpařovače než Formidol: Terapeutický efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel (http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187&catid=35:vms&Itemid=57)

VÚVč bych teď nechal stranou, ten pochopitelně nemá důvod vynakládat čas a prostředky k legalizaci KM jako varroacidu, ale snad alespoň ČSV by měl hájit zájmy včelařů. Ten má v ČR pro tuto aktivitu ten nejlepší předpoklad a vyjednávací pozici a dostatek finančních prostředků (minimálně něco málo z těch 200,- Kč x 40.000). Třeba je ještě příliš brzy po volbách (ke kterým jsem vzhlížel s nadějí) a nějaká aktivita se v této oblasti ze strany Svazu chystá, ale je také možné, že ČSV bude někým "předběhnut"...

Dokonce i jakákoli informace o různých typech odpařovačů ve Včelařství (a pokud, tak spíše odsuzující - viz Mitegone Billa Růžičky) prostě chybí...

Ještě, že máme v ČR "šikovné" obchodníky, kteří ví jak na to a ke včelám trochu šetrnější odpařovače lze u nich zakoupit.

Já neznám veterináře, ani jsem nikde nečet, že by někomu nějak záleželo na tom, aby KM byla používána výhradně jen ve Formidolu. Dokonce i ve vyhlášce je Formidol v kategorii nepovinné. Nejsem si jistý, jestli by vyhláška mohla obsáhnout všechny typy odpařovačů, které ve světě jsou. A vždy by se našel nějaký včelař, který si odněkud doveze odpařovač KM mravenčí, třeba z bambusu a bude tady řešit, proč nemá odpařovač KM z bambusu ve vyhlášce, když je to lepší odpařovač než jsou ty ve vyhlášce. I Formidol je vlastně jen typ odpařovače nic víc. Není to spíš jen hledání problému, kde žádný není?

Chtěl jsem tím říci, že nic než dobrá vidlička extra rychlejšího už není, rychlejší než těch dvakrát 15 sekund by to bylo nožem objet kolem dřeva přes drátky a vyklopit celé dílo do kybla a z něho do lisu. _gp_
...........
Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 18. 2. 2011
Re: Odvíčkování (50779) (50780) (50781) (50782)
Je pravda, že při odvíčkování nožem bude víc medu ve víčkách a víc víček, než při odvíčkování vidličkou.

AM: I Formidol je vlastně jen typ odpařovače nic víc. Není to spíš jen hledání problému, kde žádný není?
------------------------------------------------------------
Formidol je veterinární přípravek na bázi KM. A ten jediný je povolen. Kdyby byla KM povolena jako biocid (obecně), pak opravdu můžeme použít klidně i ten bambusový odpařovač bez obav.

Ale osobně se mi osvědčilo používání Liebigova odpařovače a tady u nás mi vcelku nefunkční ZO nijak nebrání, já problém nemám...

A on někdo někde měl problémy, když nepoužil Formidol, ale jiný odpařovač? Já mohu říct, že v oblasti ošetření, jsme funkční organizace, ale co mám za odpařovač KM bude maximálně v zájmu toho, jak to funguje. A to by mohla být i diskuze zde na téma KM, odpařovače a účinost. Kromě problému, pro některé, že není KM uvedena ve vyhlášce samostatně pod svým názvem, ale jako Formidol a nemůžou "klidně" použít jiný odpařovač.Tohle je to co je zde nazýváno "mlácení prázdné slámy" Kdyby mě tohle vadilo, tak řeknu, že mi to vadí, že mě to omezuje a vyvinul aktivitu k tomu abych měl ve vyhlášce napsáno kyselina mravenčí a budu si dál kupovat Formidol.

Pre Aleša Molčíka, v prvej odpovedi som neuviedol ke nájsť článok o odviečkovači ANTI

vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=195&mode=&order=0&thold=0

Ohledně toho Formiddolu; odpůrci všeho co pochází z domácí produkce Zapomínají na jednu věc, všechny Tady zatracované léčebné postupy byly řešeny tehdy tak aby si
1) léčbu mohl provádět každý sám.
2) aby byla maximálně bezpečná i pro děti a mladistvé v různých kroužcích.
3) nevyžadovala žádné nákladné zařízení.
4) a ani nevyžadovala žádné složitější postupy a měření.
Z těchto pohledů by asi ty odpařovače vyhověly s obtížemi.
Pokud ten přípravek má být uznán jako verinární léčivo pok musí vyhovovat i těmto pohledům.ze strany dnes EU
Zrovna takovými zkouškami současně prochází Gabon 92. Právě je v poslední fázi tak zvaných laických zkouškách.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Luk? Matela <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ustav v Dole
> Datum: 18.2.2011 21:17:31
> ----------------------------------------
> PZ: Me slo spise o to, ze tyto kyseliny lze ve svych vcelstvech aplikovat,
> aniz by mi to nekdo mohl zakazat, nebo pripadne naopak prikazovat zpusob
> aplikace pomoci formidolu.
> ------------------------------------------------------------
> U nás je KM oficiálně povolená jen jako přípravek (na bázi KM) ve formě
> Formidolu.
> Ale KM jako biocid povolená u nás není. Je ale povolená v jiných zemích EU
> a pak je zákaz jejího používání (v jiných přípravcích) dost problematický.
>
> _Pozn: Takže případné výběrové řízení SZIFu by vycházelo pouze z jediné
> volby. :-)_
>
> Co mě ale zaráží, že je celá řada čelních představitelů ČSV, kteří KM ve
> formě jiných odpařovačů než Formidolu běžně používají (někteří třeba jen a
> pouze odpařovače KM). Přitom nikdo z nich vůbec nevyvíjí žádnou aktivitu (a
> nebo vyvíjejí a je vždy někým utlumena?) k legalizaci KM jako biocidu,
> protože existují i vhodnější odpařovače než Formidol: [odkaz] Terapeutický
> efekt odpařovacích systémů kyseliny mravenčí při léčbě varroózy včel
> (http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=187&c
> atid=35:vms&Itemid=57)
>
> VÚVč bych teď nechal stranou, ten pochopitelně nemá důvod vynakládat čas a
> prostředky k legalizaci KM jako varroacidu, ale snad alespoň ČSV by měl
> hájit zájmy včelařů. Ten má v ČR pro tuto aktivitu ten nejlepší předpoklad
> a vyjednávací pozici a dostatek finančních prostředků (minimálně něco málo
> z těch 200,- Kč x 40.000). Třeba je ještě příliš brzy po volbách (ke kterým
> jsem vzhlížel s nadějí) a nějaká aktivita se v této oblasti ze strany Svazu
> chystá, ale je také možné, že ČSV bude někým "předběhnut"...
>
> Dokonce i jakákoli informace o různých typech odpařovačů ve Včelařství (a
> pokud, tak spíše odsuzující - viz Mitegone Billa Růžičky) prostě chybí...
>
> Ještě, že máme v ČR "šikovné" obchodníky, kteří ví jak na to a ke včelám
> trochu šetrnější odpařovače lze u nich zakoupit.
>
>
>

Jenže tento postup byl u nás již zakázán za císaře pána s vyjímkou medu s víček.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Odv??kov?n?
> Datum: 18.2.2011 23:06:08
> ----------------------------------------
> Chtěl jsem tím říci, že nic než dobrá vidlička extra rychlejšího už není,
> rychlejší než těch dvakrát 15 sekund by to bylo nožem objet kolem dřeva
> přes drátky a vyklopit celé dílo do kybla a z něho do lisu. _gp_
> ..........
> Aleš Molčík (89.24.4.129) --- 18. 2. 2011
> Re: Odvíčkování (50779) (50780) (50781) (50782)
> Je pravda, že při odvíčkování nožem bude víc medu ve víčkách a víc víček,
> než při odvíčkování vidličkou.
>
>
>

Ohledně toho Formiddolu; odpůrci všeho co pochází z domácí produkce Zapomínají na .....

-------
Když jseš zřejmě u zdroje informací, jak to tedy vypadá s tím Formidolem Forte či co to bude.

Prý to budou desky, které se budou dávat svisle mezi plásty?
Na rozdíl od MiteGone které se dávají mezi plásty vertikálně:-)


Ono to s tím vším není o výzkumu, ale o obchodu - Formidol není žádný originální vynález. Je to stará kopie toho "západního" a zřejmě i nový Formidol bude taky kopií.

Chem. přípravky a jejich aplikace - ty se rovnou venku nakupují, u nás láhvují. Takže taky ten západ:-)

Gabon - nosič mamočený v chem. látce - taky :-)

Zapomeň na nějaký výzkum u nás, to je jen slovo v názvu firmy. Výzkum se provádí na tom západě a tady se jen aplikají jeho výsledky - s určitám zpožděním.

Já to považuji zatím za normální a nemám na rozdíl od jiných schizofrenické pocity, když mi musím vyrovnávat s fakty.
Na to stačí jediná otázka - je někde k mání nějaký hmatatelný výsledek nějakého výzkumu?

Karel

Pokud ten přípravek má být uznán jako verinární léčivo pok musí vyhovovat i těmto pohledům.ze strany dnes EU
Zrovna takovými zkouškami současně prochází Gabon 92. Právě je v poslední fázi tak zvaných laických zkouškách.

Pepan
-----------------
Pokud by to mělo být podle EU, tak by byl prodejný v celém EU.
A to asi nebude.

Zatím se chystá snad BASF provést registraci přípravku pro včely, tak aby mohl být prodejný v celé EU.

A pokud to udělá, tak je po ptákách, dotace EU by šly čerpat i na něj. A to bude veselo:-) Ve zdůvodňování. Stejně jako když slyším zdůvodňovat z OV proč se zimní vzorky musí vozit zrovna tam a tam :-)

Karel

(e-mailem) --- 19. 2. 2011
Re: Odv??kov?n? (50779) (50780) (50781) (50782) (50783) (50787)
Jenže tento postup byl u nás již zakázán za císaře pána s vyjímkou medu s víček.

pepan
............
Jsi na omylu jemnostpane pepane._gp_

b) podle způsobu získávání nebo obchodní úpravy:

iii) plástečkový med

med uložený včelami do zavíčkovaných bezplodových buněk jimi čerstvě postavených plástů nebo do tenkých podkladových plástů vyrobených výhradně z včelího vosku, prodávaný v celých uzavřených plástech nebo v dílech takových plástů;

iv) med s plástečky

med, který obsahuje jeden nebo více kusů plástečkového medu;

v) vykapaný med

med získaný vykapáním odvíčkovaných bezplodových plástů;

vi) vytočený med

med získaný odstředěním odvíčkovaných bezplodových plástů;

vii) lisovaný med

med získaný lisováním bezplodových plástů s použitím nebo bez použití mírného zahřátí nepřesahujícího 45 °C;

viii) filtrovaný med

med získaný odstraněním cizorodých anorganických nebo organických látek tak, že dojde k odstranění podstatného množství pylu.

A tady je trocha počtení pro pamětníky této URL.

http://ovcsvpardubice.blog.cz/0712/testovani-odparovacu-kyseliny-mravenci-mite-away-ii


A další si můžete googlit:
třeba
http://www.basf.cz/ecp2/Press_releases_cz/2011-01-17

Karel

Našel jsem ANTI v pohodě na www.vcely.sk ve vyhledavači.
Děkuji Anton

AM: A on někdo někde měl problémy, když nepoužil Formidol, ale jiný odpařovač?
-----------------------------------------------------------
Odpovědí je příspěvek PZ:

PZ: Vcera jsme meli na vyborove schuzi rozepri ohledne nasazeni formidolu. Me celkem zarazi, ze SVS naridi leceni formidolem ( na cem by nebylo nic spatneho,spise naopak) , ALE jak postupovat v pripade, ze nektery z vcelaru ze ZO odmitne formidol, s tim, ze leci Nassenheidrem.

Proto jsem si dovolil k tématu diskutovat, ale už raději nebudu a u sebe budu v tichosti tlumit V.d. Liebigovým odpařovačem :-). Já osobně s používáním problém nemám...

pepan: odpůrci všeho co pochází z domácí produkce

naopak. Škodovku si nemohu vynachválit, Kofolu dám raději nž Pepsi, ale nebudu slepě chválit něco, co je prostě podle mě horší než něco obdobného z ciziny.

pepan: 1) léčbu mohl provádět každý sám.
k Liebigovu nebo Nassen. odpařovači komisi ani asistenta nepotřebuji

pepan: 2) aby byla maximálně bezpečná i pro děti a mladistvé v různých kroužcích.
na ZŠ a SŠ se v laborator. cvičeních pracuje i s většími žíravinami a nebezpečnějšími látkami (samozřejmě pod dozorem). A jiná "léčiva" také nejsou zrovna svatoušci...

pepan: 3) nevyžadovala žádné nákladné zařízení.
hadička na přečerpání KM ze sudu a několik lahví, několik desítek Kč.

pepan: 4) a ani nevyžadovala žádné složitější postupy a měření.
co je složitější postup je individuální pohled. Umět dobře včelařit také nedovede každý. Vše chce určitou, alespoň základní kvalifikaci.

pepan: Z těchto pohledů by asi ty odpařovače vyhověly s obtížemi.
Ten můj vyhovuje :-) akorát není jako vet. přípravek povolený

"Pokud jde o to, aby byl z toho i užitek na topení, tak štěpkování bych se vyhnul, samostatný stroj něco stojí a provoz je drahý. Jediný štěpkovač, který by se vaplatil je přívěsný za traktor. Porost je lepší nechat povyrůst a našpalkovat řetězovkou."

No, ono se to mýcení co 3 - 5 let a štěpkování těch prutů nedělá z plezíru. V takovém režimu se u většiny vrb a topolů z té plochy vydoluje nejvíc biomasy. Sekat to co 5 a více let, aby to bylo na sklízení řetězovkou a na polínka znamená mít z té plochy znatelně nižší výnosnost. Čekat na mýcení 15 - 30 let, aby z toho byla polena vhodná do krbu znamená nejspíš mít celkově té biomasy až několikrát méně....Navíc měkké vrbové či topolové dřevo do krbu zas tak moc vhodné není.
Pro samovýrobu doma je asi nejlepší kompromis, sklízet co 5 a více let jen pilou a spokojit se s polínky průměru od minima po maximálně takových 10 - 15 cm v průměru. Pokud ta plocha je klasická plocha na biomasu, případně ještě nějak i dotovaná, je tam častější obmýtí dokonce i předepsáno, nesmí to být méně často než tuším 8 let.

Pravděpodobně myšlení lidí obecně se bude postupně měnit směrem k využítí všelijakých ploch pro výrobu dřeva na topení. Či spíš se bude vracet k normálu před dobou levného dostupného uhlí. Lidi se nebudou rozpakovat zasadit klidně i na svou zahradu k baráku nebo dvorek něco takového, pár let využívat zeleň, stín, tlumení hluku a čištění místního ovzduší od prachu a potom vzít pilu do ruky a udělat si z toho stromu pár večerů u krbu na podzim nebo pár letních večerů u ohně.

Na zahradě už jsou naběhlé jehnědy na včelařské vrbě S021, pkud bude týdenní předpověď platit a jehnědy přežijí v příštích dnech mrazy, které tady na severní Moravě při severovýchovním proudění bývají nejméně o 5 st větší než je maximum v předpovědích, po příští sobotě a neděli by už mohly rozkvést.
Klon S021 se vedle včel hodí vzrůstem i na produkci dřeva...

Jiná léčiva než kyselina mravenčí:

Je třeba rozlišovat něco jako toxicitu akutní a něco jako toxicitu řekněme chronickou.
Akutní znamená, že to někdo odnese, když udělá nějakou chybu při manipulaci, v podstatě okamžitě. Nějak je poleptán, rozlitá hořlavina způsobí požár nebo hořlavé páry způsobí výbuch.
Chronická znamená, že při chybě se jakoby nestane nic, ale do organismu člověka se dostane dávka, zasažený člověk je dlouhodobě nebo až doživotně postižen nějakými rezidui nebo nějakými změnami v organismu.

Problém vidím potom v alibismu, v klasickém zaměstnání nikdo zaměstnanci do ruky nedá žíravinu ani hořlavinu bez podrobného bezpečnostního školení a opakovaného přezkušování, jinak si koleduje o malér. Koncentrovaná kyselina mravenčí je obojí, pokud veterina v oficiálním předpisu pro neškolené laiky, kterými včelaři defakto jsou, předepíše používání volné koncentrované kyseliny mravenčí, tak by potom správně musela pro všechny včelaře nějak zajišťovat pravidelné bezpečnostní školení a přezkušování. A možná ani to by nestačil a možná potom nějaký poleptaný včelař by veterinu tahal po soudech a chtěl za třeba poleptané oko nebo barák zapálený či vyhozený do vzduchu vysoudit odškodnění... Podle mně proto veterina odpařovače na kyselinu nechává mimo oficiální léčebné metody a jakoby o nich neví.
Co se týká chronické toxicity, tam se souvislost kontaminace organismu a o hodně let pozdějí nějaký zdravotní problém velice obtížně prokazuje a tak látky s všelijakou chronickou toxicitou není právní problém nechat užívat i laiky.

Hlásím první rozkvétající jarní květinu, na zahradě má pár otevřených květů lýkovec.

Dne Saturday 19 of February 2011 12:09:48 R. Poláek napsal(a):
> Hlásím první rozkvétající jarní květinu, na zahradě má pár otevřených květů
> lýkovec.

jestli se to da pocitat - jiz cca tyden kvete liska ( jehnedy ) a dnes jsem
videl i samyci kvet na turecke lisce.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Saturday 19 of February 2011 12:22:14 Jan Cervenka napsal(a):
> Dne Saturday 19 of February 2011 12:09:48 R. Poláek napsal(a):
> > Hlásím první rozkvétající jarní květinu, na zahradě má pár otevřených
> > květů lýkovec.
>
> jestli se to da pocitat - jiz cca tyden kvete liska ( jehnedy ) a dnes jsem
> videl i samyci kvet na turecke lisce.

pardon samici :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

""""""""Problém vidím potom v alibismu, v klasickém zaměstnání nikdo zaměstnanci do ruky nedá žíravinu ani hořlavinu bez podrobného bezpečnostního školení a opakovaného přezkušování, jinak si koleduje o malér. Koncentrovaná kyselina mravenčí je obojí, pokud veterina v oficiálním předpisu pro neškolené laiky, kterými včelaři defakto jsou, předepíše používání volné koncentrované kyseliny mravenčí, tak by potom správně musela pro všechny včelaře nějak zajišťovat pravidelné bezpečnostní školení a přezkušování. A možná ani to by nestačil a možná potom nějaký poleptaný včelař by veterinu tahal po soudech a chtěl za třeba poleptané oko nebo barák zapálený či vyhozený do vzduchu vysoudit odškodnění... Podle mně proto veterina odpařovače na kyselinu nechává mimo oficiální léčebné metody a jakoby o nich neví. """"

To byste musel např. zavřít všechny teletníky. KM se běžně v zemědělství používá. V drogerii si mohu koupit daleko drsnější chemikálie. Bezpečnostní list či stručný návod k použití stačí. Pro toho, kdo je úplně blbej se prodává 60% KM.

Dobrý den,na interrnetu na stránkách www.vcelarstvívozdectí.cz nabízejí líhen na matky za cenu 3999,-kč co na to říkáte ?

Krom par snezenek a talovinu se zatim nic nedeje.Liskove jehnedy se o trosku natahly,ale po pylu zadna stopa.Jivy pred uly v hlubokem zimnim spanku,na repce pred stanovistem poprach snehu,v poledne 0 stupnu.

"To byste musel např. zavřít všechny teletníky. KM se běžně v zemědělství používá. V drogerii si mohu koupit daleko drsnější chemikálie. Bezpečnostní list či stručný návod k použití stačí. Pro toho, kdo je úplně blbej se prodává 60% KM."

Do teletníků nechodí pracovat na vlastní triko neškolení lidi, ale něčí aspoň teoreticky proškolení zaměstnanci. Při prodeji chemikálií v drogerii se mlčky předpokládá, že kupující zná zásady zacházení s tou chemikálií.
To se všechno časem vyvrbí, čeká se podle mně na první velký průšvih. Až si nějaký včelař při léčení včelstev vypálí kyselinou oko nebo rozlije demižón kyseliny v autě nebo v baráku a něco se kvůli tomu stane. Rozsáhlé poleptání, požár nebo výbuch nebo "obyčejná" likvidace elektroniky agresívními výpary kyseliny...., jak tyto škody budou propláceny svépomocným včelařským fondem, komerčními škodními nebo zdravotními pojištěními ....když na převoz nebo práci s takovou látkou platí jednoznačně bezpečnostní předpisy a až na ojedinělé výjimky taková událost je automaticky spojená s hrubým porušením těchto předpisů......

"Krom par snezenek a talovinu se zatim nic nedeje.Liskove jehnedy se o trosku natahly,ale po pylu zadna stopa."

u nás je to stejné. Jedině jak nejméně týden byla rozmrzlá zem, začaly vylízat jarní cibuloviny. Sněženky, bledule, krokusy, narcisy, to všechno už je 1 - 3 cm vysoké. Kopřivy mají první jarní lístky....

Ještě zde nepadla zmínka o fluidním odvíčkování.
Z tohoto videa se mi to zdá ještě rychlejší než 2x15 s na rámek.Ale nevím jaká je energetická náročnost -jak napájet na stanovišti- znamenalo by to elektrocentrálu a to jsou celkově dost vysoké náklady(včetně pořízení samotného HoneyBeetle).Ale práce s tím mi připadá docela luxusní a rychlá. Nemáte někdo s tímto způsobem odvíčkování praktické zkušenosti?

http://www.youtube.com/watch?v=atwYQi8KnGI&playnext=1&list=PLFF8EC40BB0CDCF97

Fluidní odvíčkování je výhradně záležitost stabilní medárny. V rámci rychlejšího odvíčkování mě ještě napadlo použít nůž vyrobený ve stylu pořízu na dřevo, ale to se dostávám na větší množství víček s medem a použití rámku bez mezerníku s hřebeny v nástavku. Ono to bude něco za něco.

Ono by asi bylo dobré, kdyby př. Zajíček napsal a vyjasnil jejich situaci na kraji, co jim jejich KVS přesně nařídila. Jak a kdy mají Formidol použít. Obecná vyhláška SVS aplikaci Formidolu nenařizuje, ale pouze ho uvádí jako možný přípravek v případě nouze během snůšky. A podle této obecné vyhlášky, nechápu proč na schůzi řeší včelaře, který Formidol nechce, protože nemá k tomu důvod, jelikož se postaral sám a s jiným odpařovačem.

Na tom videu to podle oken vypadá na nějekou pojizdnou maringotku ale má tam rozvody elektřiny tak buď má přípojku na pevnou síť,nebo tam má elektrocentrálu.Domnívám se, že dostatečně výkonná by stím neměla mít problém. Otázka jsou náklady - spotřeba benzínu- např.za 8hod. Když vezmu 55000 za HoneyBeetle + cca 10000 za centrálu, a po odečtení dotace která by mohla být řekněme nějakých 25000 , tak to zase není tak nehorázná investice. Navíc by stím měl jít zpracovávat i vosk.

http://www.youtube.com/watch?v=atwYQi8KnGI&playnext=1&list=PLFF8EC40BB0CDCF97

Ta vaše myšlenka - nůž ve stylu pořízu na dřevo- by snad ani nevyžadovala rámek bez mezerníků. Kdyby byly mereníky jen na bočních loučkách , zařízlo by se z prostřed plástu dolů k boční loučce(plást svisle) - otočit a to samé + druhá strana, takže 3x otočit jeden plást, což je ovšem časově náročnější než udělat jednu stranu najednou.

Podobny patent ala porez na drevo pouzival jeden vcelar,kdyz jsem byl maly kluk.Pokud si vzpominam slo o delanou vidlicku na vysku ramku s drzatkama po stranach.Ramek oprel na kant o stojanek,nasadil porez z kratkymi jehlami a jednim tahem zhora dolu odvickoval celou stranu.Kde by mne tenkrat napadlo,ze budu mit vcely!

Poříz???
Pozdě. Před několika roky vyšel v časopisu Včelařství nebo Včelár?? takový zlepšovák ve tvaru pořízu který byl veden na dřevěnných sáňkách. (Možná si někdo vzpomene). Jako pracovní nástroj byly použity odvíčkovací vidličky. Avšak nějak to zapadlo prachem. Možná proto, že nebyl u včelařů zájem si to vyrobit. Nebo proto, že jehly odvíčkovací vidličky jsou pro takové použití příliš choulostivé, nestabilní?? Vidličky by musely být patrně robusnější - museli by mít silnější jehly.

Opravuji: musely by mít silnější jehly.
JK

Kyselina mravenčí je v seznamu dle 85/2008 Sb. jako léčivá látka. O tomto chcete diskutovat?_gp_



............
Lukáš Matela (82.202.11.39) --- 19. 2. 2011
Re: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548) (50554) (50555) (50556) (50559) (50741) (50744) (50745) (50748) (50749) (50751) (50752) (50755) (50785) (50786)
AM: I Formidol je vlastně jen typ odpařovače nic víc. Není to spíš jen hledání problému, kde žádný není?
------------------------------------------------------------
Formidol je veterinární přípravek na bázi KM. A ten jediný je povolen. Kdyby byla KM povolena jako biocid (obecně), pak opravdu můžeme použít klidně i ten bambusový odpařovač bez obav.

Ale osobně se mi osvědčilo používání Liebigova odpařovače a tady u nás mi vcelku nefunkční ZO nijak nebrání, já problém nemám...

To video mě právě utvrdilo v mém názoru, že v nové medárně - přestavěné garáži - si to napřed vyzkouším se stávajícím Hardware.

Je to profesionální defomrace, ale u nás se počídá každý decimetr pohybu rukou. To jsou prostě vteřiny a je zbytečné na jedné straně mít superproduktivní zařízení a na druhé straně mávat rukama o metr navíc a nachodit další třeba dva metry.

Když jsem měl Brenenry - tedy krátkou loučku navykl jsem si třeba otírat vidličku o horní stranu podložky, rámky na výšku, široká vidlička opřená o boční loučku - tedy vyšší rychlost, nejkratší dráha atd atd.
Kvůli Langům jsem si vyráběl vysokou podložku, jak mě cokoli jiného zdržovalo. Zajímavé, že s enadla koupit - ted tak aby se otíralal vidlička o horní hranu.

To samé na videu - u nás už by se asi řvalo, kdyby měl někdo zvedat ruce tak vysoko.

No, až já se dostanu k odvíčkování - tedy že bude slabým místem, tak to bude všechno ostatní frčet.
Momentálně řeším velkou nádobu na čeření, filtr mám bez problémů. Další zdržovačka - vyklápění kyblíků a okapávání. Už mám svařený okapávač. A další úspora do které budu investovat je spíše čerpadlo a hladinové spínače.
No a terpve potom, až to bude mít kam z medometu téci, budu řešit medomet a nakonec to odvíčkování.

Ale pokud se tam nebudu zdržovat vyndaváním rámků z nástavku - dá se daleko snadněji automatizovat, přísun nástavků z auta atd. Napříkald jsem váhal, zda neměnit dveře u garáže - jsou křídlové a nedá se zajet až k nim - tedy jeden metr navíc při vykládání z auta/přívěsu.
A až toto bude vyřešené, tak si myslím, že si klidně budu odvíčkovávat a mlsat víčka z panenských plástů. Takové vzdušné víčkování bílým voskem - je prý geneticky podmíněno - to je úspora času. :-)

Karel

Na odvíčkování poříz, jsem myslel použít vyšší kuch. nůž dostatečně dlouhý, tak 20cm, odstranit ručku, vybrousit tvar a na krajích navařit, vybrousit a vyleštit nerez pásoviny, na které se dájí přidělat dřevěné ručky. Podle mě dost záleží na kvalitě materiálu, aby ostří dobře drželo. A ostří musí být broušeno oboustraně, v průřezu do V, aby se při tahu nezařezalo do rámku. Kdyby byla spodní strana ostří rovně a horní broušená tak by to určitě strouhalo rámky. Jednou jsem chtěl opravit vylomenou ručku na noži od Tescomy,že provrtám ručku a pojistím ji nýtem a když přišlo na vrtání nožové ocely, tak jsem do toho udělal jen nepatrný důlek a to jsem použil Cobaltový vrták, který normálně bere nerez jak máslo. Takže asi dobrá ocel.
Použít na poříz několik vidliček, to asi ne, právě kvuli těm jehlám, stačí aby se jedna trošku vyhnula a už hrne půlku plástu před sebou.

"Použít na poříz několik vidliček, to asi ne, právě kvuli těm jehlám, stačí aby se jedna trošku vyhnula a už hrne půlku plástu před sebou."

jehly nesmí mít "vidličkové" provedení, tam jsou ty jehly příliš dlouhé. Na nějaký takový "kombajn" musí být jehly dost kratší, třeba jen půl centimetru a musí být nějak připevněny na plech s ostřím. Takže se to musí speciálně udělat, něco jako na ostrý nerezový nůž tvrdou pájkou připájet ty nerezové hroty.

Dnes jsem si prochazel vyrobce ulu a tak zkusmo si pocital,kolik ulu se vyrobi v CR rocne.(www.Brinek 7000 ulu).Dalsi uly vyrabeji vceli farmy,vcelari,takze jsem se dostal k rocni produkci 20 tisic ulu rocne!Pri stavu 528 000 vcelstev by to znamenalo,ze behem 25 let musi byt kazde vcelstvo ve velkoprostorovem ulu,neberu v potaz ulovy system.V roce 1985 byla zastavena vyroba ulu budecak a moravsky univerzal,a presto po 25 letech je techto ulu porad vetsina?Dokonce udajne 2/3 vcelstev jsou porad v univerzalech a zadovacich.Zmeni se tento stav odchodem "starsi"generace a nastupem "mladsi"ekonomicky myslici generace,ktera diky jednoduchosti a rychlosti postupu si bude moct dovolit "polofarmarsky"pocet daleko silnejsich vcelstev???

No protože nástavkové úly jsou rychloobrátkové zboží, během 15 nebo dokonce 10 let nástavkový úl provozovaný trvale venku je vlhkostí zničený.
Staré úly, zadováky, univerzály jsou dneska prakticky výhradně jen ty, které jsou pod střechou ve včelínech. Nebo v dobře zastřešených včelníkách. Tam stačí jednou za 20 - 30 let dát novou střechu včelína a úly jsou po 50 letech stále úplně v pohodě....
Argument o možnosti při přechodu z starých úlů na nástavkové, které spotřebují na ošetřování několikrát méně času, zvětšit počet včelstev na několikanásobek je, řekl bych na většině území republiky lichý, protože tam už dnes nestačí kapacita krajiny pro stávající včelstva. Už dnes je pro včelstva dostatek snůšky jen na jaře řepka, potom něco v květnu a možná červnu. A už v červenci musí včelaři krmit na zimu, jinak by jejich včely z nedostatečné nabídky snůšky trpěly pravidelně každý rok hladem.

To zvetseni poctu vcelstev jsem uvedl v souvislosti s ukoncenim aktivni cinnosti vekove nejstarsich rocniku.Pak nas taky muze byt za nejaky cas 10 tisic....O nabidce nasi krajiny skoda slov.S vymizenim krav u nas uplne zmizelo pestovani jetelu,ruznych smesek se slunecnici na krmeni,atd.Zbyva jenom repka,horcice a les,kdo ma stesti,tak akat.

V lužním lese na soutoku Moravy s Bečvou se vytahují jenhědy lísky a v podrostu začíná růst Medvědí česnek to jsou první známky, že by jaro mohlo už přijít. Ale jelikož mi v lednu krtek dělal kopečky na zahradě, tak nevím jaké to jaro bude. Je taková pranostika "ryje li krtek v lednu, bývá zima ještě v květnu".
A dnes ta černá potvora v kalhotách s kapsami zas přidělal další kopečky, nemáte někdo prosím nějaký recept jak ho dostat, buď vystrnadit ven, nebo chytit, abych ho mohl přemýstit do lesa, jedy nechci používat. Děkuji

Asi se budou někteří podivovat, ale ještě je pořád docela slušná poptávka po nových Budečácich a Mor. univerzálech a chtějí je většinou spíš ty mladší ročniky včelařů. Jsou to včelaři, kteří mají několik včelstev opravdu jen pro zábavu, naučily se takhle včelařit po dědovy a chtějí v tom pokračovat. Ve své době byly tyto ůly prostorově vhodné pro Včelu tmavou, takže pro současnou Včelu kraňskou, je potřeba udělat každé patro na 15 rámků míry 390x240. Tato velikost 15 rámků pro plodiště je prostor, který je už ověřený pro kraňku jako vyhovující a včely se kvůli menšímu prostoru, v původní velikosti starých úlů, tolik nerojí.

2cm betonu a odstěhuje se :-) jinak je to předem prohraná bitva nebo zničená
zem

2011/2/20 Ale Molčík <e-mail/=/nezadan>

> V lužním lese na soutoku Moravy s Bečvou se vytahují jenhědy lísky a v
> podrostu začíná růst Medvědí česnek to jsou první známky, že by jaro mohlo
> už přijít. Ale jelikož mi v lednu krtek dělal kopečky na zahradě, tak nevím
> jaké to jaro bude. Je taková pranostika "ryje li krtek v lednu, bývá zima
> ještě v květnu".
> A dnes ta černá potvora v kalhotách s kapsami zas přidělal další kopečky,
> nemáte někdo prosím nějaký recept jak ho dostat, buď vystrnadit ven, nebo
> chytit, abych ho mohl přemýstit do lesa, jedy nechci používat. Děkuji
>

"A dnes ta černá potvora v kalhotách s kapsami zas přidělal další kopečky, nemáte někdo prosím nějaký recept jak ho dostat, buď vystrnadit ven,"

Na zahradě totéž, uvažuji plašit petardami.
Jinak jednou jsem krtka "vylil vodou" hadicí. Chce to hadici s velkým průtokem vody, dobou, kdy je půda spíš hodně vlhká a zřejmě nepříliš rozsáhlý nebo překopaný labyrint děr. Jak krtek udělá čerstvou krtinu, okamžitě tam s hadicí s vodou. Nějakou dobu umí rýt v zemi tak rychle, jak ta voda teče za ním, pak se unaví a musí nahoru na povrch a je odchycen. Za cenu menší spouště v záhonech.

Zatim jsem nevidel zadny oficialni pozadavek od SVS na nas okres vzhledem k aplikaci formidolu- to jeste prozkoumam, jakou formou byl ten pozadavek do nasi ZO predan. Osobne proti formidolu nic nemam a predpokladam, ze 90 % vcelaru jsou stastni, ze existuje. Nebot redit doma kyseliny by bylo pro ne asi moc slozite atd. Me slo o to, ze kdyz nekdo pouziva odparovace jine nez formidol, proc by si musel platit formidol a pak ho mit doma v supleti a nebo odmitne si jej od ZO koupit a pak bude trnem v oku. Jak tady bylo psano vyse, stacilo by narizeni leceni kyselinou mravenci a kazdy by mohl aplikovat zpusob, ktery mu vyhovuje. To jak tady psal L. Matela- schvaleny zpusob aplikace KM je formidol, neni to spise jen jediny nosic KM na ktery se vztahuje dotace ? Souhlasim s Karlem, co neni zakazano je povoleno- takze jsem zacal pouzivat stavelku. Zakazane jsou u nas snad jen antibiotika a jine synteticke latky -krome acryn.,fluvalinatu a amitrazu a i ty jsou na predpis.

PZ

Dobrý den,na internetu na stránkách www.vcelarstvívozdectí.cz nabízejí líheň na matky za cenu 3999,-kč, co na to říkáte ?
Tak si to porovnej:
http://obchod.acheta.cz/product_info.php?cPath=42_98&products_id=368

http://www.vcelarstvivozdecti.cz/lucky-reptile-herp-nursery-lihen-na-vceli-matky/187

Používá ji i ing.Pravda:
http://www.vcelar.com/gallery.php?akce=kategorie_ukaz&kat_id=10

Dne Sunday 20 of February 2011 12:57:56 Ale Mol?ík napsal(a):

> A dnes ta černá potvora v kalhotách s kapsami zas přidělal další kopečky,
> nemáte někdo prosím nějaký recept jak ho dostat, buď vystrnadit ven, nebo
> chytit, abych ho mohl přemýstit do lesa, jedy nechci používat. Děkuji

natahnout hadici od vyfuku trabanta a zasunout do krtiny ........
Mozna by slo pouzit i fumigacni vyvyjec dymu.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Moje zkušenost - zatlouct kolmo do země svařovací dráty a na ně navléknout PETláhve. Stačí malý větřík a láhve tlučou do drátů - ktrtek stáhne kalhotky a uteče.

Celkem běžně se jako líheň používá el. chladící box do auta.Někde v hypersuper i za 1500Kč. Teráristé, podle druhu plazů které chtějí líhnout mají dva druhy líhně, suchá a mokrá. Líheň mokrá je akvarium s několika centimetry vody a topením do akvaria s termostatem. Vevnitř je na nožkách nad vodou dřevěný rám s pletivem do oken a nato nasypou trošku pilyn a naskládají vejce. Suchá líheň je písek v akvariu s topným kámenem jako zdroj tepla. Pokud nejde o profi provoz, tak v rámci drobného chovu, kdo si chce hrát, se dá nějaká líheň stvořit levněji. Porozhlédnout se v prodejně pro zvířecí mazlíčky po vhodném topení do terária s termostatem, vzít jedno dno, nástavek s uteplivkou stropu, poskládat to dohromady a topení dovnitř. Nezapomenout ještě dát na dno mělký talíř s vodou aby byla v líhni určitá vlhkost. Matečníky v klícce se do nástavku zavěsí ve školkovacím rámku.

Hloupost, už jsi někdy utíkal se staženými kalhotami?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jarn?? kv??ty
> Datum: 20.2.2011 20:05:28
> ----------------------------------------
> Moje zkušenost - zatlouct kolmo do země svařovací dráty a na ně navléknout
> PETláhve. Stačí malý větřík a láhve tlučou do drátů - ktrtek stáhne
> kalhotky a uteče.
>
>
>

Větrníky z PET máme v zel. záhoně proti hrabošům a celkem to zabírá. Vodu jsem vyháněl uspěšně křečky, ale u krtka to bude složitější, ten těch východů má víc a chodby trošku delší. Myslím, že v místě krtince zakopu kýbl a budu doufat, že tam spadne.

"Na zahradě totéž, uvažuji plašit petardami. ",
--------------------------+
Petardy jsem zkoušel, nejlepší je ta veliká - megatřesk. Odkrýt chodbu, a pak začíná práce pro pyrotechniky - zapálit petardu, zasunout do chodby, položit na díru prkénko a zašlápnout - dřív než bouchne, protože pak už nenajdete odvahu zapálit druhou.
Pěti petardami jsem takto loni vysvětli krtkovi, že se mu u mě nelíbí. Bylo to ale brzy po jeho příchodu. Brácha má krtka jako starého nájemníka a nemůže se ho zbavit.

Aj na mojej včelnici sa z času na čas objavia krtince, ktoré narobí Krt zemný (Talpa europaea), ale mne to nevadí, horšie je to v záhrade, v ktorej pestujeme zeleninu. Ja mám posledné roky trápenie s rojmi, čo je oveľa horšie ako nejaký krt.
Ale ak radu, tak fatálnu, istotne ho zničíte. Vyhnať ho nedokážete, nerozumie reči ani písmu, tak mu treba pomôcť inak.
Môj švagor bol baník, baníci si svietili pri fáraní pod zem tzv. karbidkami, naplnili lampu na ktorý kvapkala voda, vznikal tým plyn acytylén a ten im svietil.
On ho využíval v takýchto prípadoch, nasypal do diery a zalial vodou, počkal kým sa plyn rozišiel po dierach (je ťažší ako vzduch) a zapálil, bolo počuť len detonácie a krtko to neprežil.
Karbid sa vraj aj teraz dá kúpiť v špecializovaných predajniach, aké sú to, to neviem a v baniach ich už nepoužívajú. Dajte si do Googlu heslo Karbid dozviete sa viac.

Odchytit krtka živého je velký problém. Vyplavit se dá jen z malého prostoru ohraničeného hluboko usazenými obrubníky. Jinak čím větší vzdálenost i od dobrého zdroje vody (velká světlost přívodu), znamená tím menší výtok. Tak se může klidně stát, že nebude schopen krtčí labyrint naplnit. Myslím, že nejlepší způsob, jak se ho zbvit, je chycení do kleští. To ho ovšem připraví o život. Kleště se podávají v OBI, nebo Hornbach v sekci zahrada. Nejlepší způsob nastražení, je umístění do chodby mezi krtinami - nad chodbou je povrch záhonu pozvednutý. Plíšek, který se vkládá mezi čelisti pasti je vhodné přivázat provázkem. Past je vhodné lehce zasypat rozdrobenou suchou zeminou a přikýt starým vyřazeným kastrolem - zajistit tmu. Samozřejmě jedna past je žalostně málo a táké je nutné počítat s tím, že žádná past první noc nefunguje a po několika neúspěšných dnech pasti přemístit. V každém případě je nutná velká dávka trpělivosti. Přeju dobrý lov.

J.P.

Dobrý den,
řešíte co s krtkem? Jednoduchá věc je pozvat si někoho se psem, a toho nechat běhat na zahradě. Opakovat častěji a krtek kvůli dupání odejde sám a rád! Není toto řešení humánější??? pro nás milovníky přírody?Sám jsem to takto vyřešil.
Puppino

Ne, ne a ne. Povídala moje, když jsem přišel s návrhem, že bychom pro vnoučata mohli pořídit chlupatého kamaráda. Stačí tvoje včely. Pes podupe kytičky a záhonky. Je tedy otázkou, kdo způsobí větší škodu. Zda "humanista pes" a nebo krtek. Ten karbid je nejspolehlivější, jak zjistil můj soused Toník. Bylo to ještě v dobách, kdy na každém větším nádraží byl sud s karbidem. Toník si nechal poradit od chlapů v hospodě jak s karbidem na krtka. Prý, dej tam toho raději více než méně, radili kamarádi u piva. Ty chodby bývají dlouhé tak ať to má účinek. Toník poslechl. Jednoho nedělního dopoledne se ozvala rána. Po okolních zahrádkách se rozletěla mrkev, krtek, kedlubny i ředkvičky. Toník měl zrytou zahrádku a několik dnů neslyšel. Takže, pokud se rozhodnete pro karbid, tak raději více než méně. Je to spolehlivější.

Nyní z vážnějšího soudku. Občas jsou na zahrádkách vidět větrníky na zakopaných dřevěnných stožárech. Nahoře pod vrtulí stojí "bubeníček humanista" a paličkami tluče do toho stožáru. Vibrace stožáru při klepání prý ruší krtky a ti se v nějakém okruhu, nevím jakém, nezdržují. Alespoň to tvrdí majitelé bubeníčků. Jestli je to pravda s tím nemám zkušenost. Krtkové se v jílovité zemině u nás nezdržují. Rozhodně však je to zajímavá podívaná i pro děti.
Hezký a mrazivý den JK

Kdo má to vrzání a rachocení vydržet. Je to pěkné jen na chvíli a pak to obtěžuje, pokud to nestrhá vítr. Na jednu stranu se ohlížíme na ochranu přírody a na druhou na chráněných místech se poorají třeba sněženky a vstavače mužské. Kolik krtků je zlikvidováno proto, abychom měli potraviny, nikdo nezjistí a ani nespočítá. Pobyt krtka v okrasné, nebo zeleninové je skutečně věcí jen toho krtka a majitele nemovitosti. Ono se dá v podstatě všechno rozpitvávat a hnát z extrému do extrému.

J.P.

Ať žije příroda!!!!!
Puppino

Pokud to chcete mít opravdu zdravé, tak si místo psa pořiďte perličky. Na rozdíl od slepice nehrabou, vydávají stejný rachot jako pes a na rozdíl od něj občas i snesou nějaké to zdravé vajíčko.


Karel

Urcite rozhoduji podminky ve kterych karbit pouzivate a urcite nejde zevseobecnovat. Jelikoz mam zkusenosti s karbitem a ta byla tato .
Po napechovani krtci diry jsem karbit zalil vodou a konec otvoru upechoval hlinou. Po kratke dobe z nekterych der zacal vystupovat plyn. Zapalenou vetev jsem hodil na toto misto a bylo slyset jen slabe psouknuti. Pri opakovani vzdy stejny vysledek.

Timto nechci zlechcovat riziko vetsiho vybuchu.

Psa mám, Knírače malého, ale asi je malý nebo neumí dupat. Protože na zahradu má přístup nonstop a krtka to nezajímá. Akorát když Bobika popadne lovecká vášeň, tak mohu říct,že krtek je podle něho diskrétní návštěvník zahrad, podle toho co ten pes dovede vyhrabat.Zakopu ten kýbl 5 litr., jak jsem psal, abych ho chytil živého a mohl přemístit, ale je mi jasné, že to bude na chvíly než se nastěhuje další. Větrníky asi také fungují, ale jde mi o odpočinkovou část zahrady a PET by mi neprošlo na velitelství. Děkuji všem za rady, třebaže některé zaváněly pěknou detonací :-).

V dobách mého dětství se karbid CaC2 na hubení krtků používal. Kus se strčil do díry, polil vodou a po té správné chvíli se tam strčila hořící sirka. Nastalý výbuch odkryl většinu povrchových chodbiček a kamarád zpitomělého krtka zabil rýčem. Muselo se to dělat ve dvou, neboť ten, který zapaloval, měl oči plné hlíny, nic neviděl a krtek by mu utekl. Klíčový element byl odhad té správné doby zapálení, kdy je v děrách správná směs vzduchu a acetylenu. To každý neuměl.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of josef
Sent: Monday, February 21, 2011 2:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Jarní květy

Urcite rozhoduji podminky ve kterych karbit pouzivate a urcite nejde zevseobecnovat. Jelikoz mam zkusenosti s karbitem a ta byla tato .
Po napechovani krtci diry jsem karbit zalil vodou a konec otvoru upechoval
hlinou. Po kratke dobe z nekterych der zacal vystupovat plyn.       Zapalenou
vetev jsem hodil na toto misto a bylo slyset jen slabe psouknuti. Pri opakovani vzdy stejny vysledek.

Timto nechci zlechcovat riziko vetsiho vybuchu.

V rodině jsme měli a máme vše (Tachováky, Univerzály, Budečáky, Lesany, dva včelíny) a před důchodem si pořídím nový včelín s 5 ks budečákama. Nepopírám vyšší produktivitu nástavkových systémů, ale půjdu do včelína za domem.

že varoáza je již trvalá a dlouhodobá nemoc a její
zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o nebezpečnou věc.

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na
nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen
doporučení což
znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to
zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu
po té?
_gp_

Gusti!
Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
něco dělat
(nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
přesně ti o ně
přijdou.Tím vznikne prostor pro ty,kteří se starat budou a bude
možno s milým roztočem něco "udělat".
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "gp" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Mel
Datum: 30.1.2011 - 21:54:35

> Radek Krušina:
> K PSNV ještě tolik - dosud jsem nazaznamenal, že
> by někde navrhli to, co
> jsem se snažil natínit v posledním příspěvku -
> místo nařizování v
> "roztočové vyhlášce" prosadit doporučení.
> Moc by mě potěšilo, kdyby náš svaz PSNV v
> aktivitách předběhl, a tuto
> možnost s kompetentními orgány začal projednávat s
> smyluplně prosadil.
> Držím v tomto ČSV palce, myslím, že je to
> smyluplné, a že nemusí být
> nemožné, aby se to dalo do pohybu.
> Jsem velký optimista?
> :)
> .........
> Jak chceš proti nebezpečné nemoci sdělovat ústy
> veteriny, jako indikací
> léčiv jen doporučení? Možná by se nato dala
> vztáhnout jedna z posledních
> informací z Eparlamentu, že varoáza je již trvalá
> a dlouhodobá nemoc a její
> zdolávání se tak může pozměnit, ale stále jde o
> nebezpečnou věc.
>
> Připadá mi to jako kravina co frčí, že někteří
> rodiče mohou odmítnout
> povinné očkování proti smrtelným nemocím.
>
> Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se
> včelaři, když by na
> nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo
> toho jen doporučení což
> znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo
> něco nemusí, tak to
> zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to
> vypadalo nějakou dobu po té?
> _gp_
>

Ono na dvouprostorovém úlu se spojeným dnem také něco je. Samozřejmě je to o velikosti rámku a počtu rámku a o přístupu do plodiště, ale pokud jsou tyto podmínky splněny ke spokojenosti včel a včelaře ve všech třech bodech, tak mohlo by jít o úl s možností dobré produkce práce.I z hlediska kočování, je vhodné při převozu úl snižit na dva nástavky, a medník se dováží dodatečně, třebaže někteří převáží včelstva se 4 nástavky, ale s rizikem převrácení. Já jsem s Tachovákem nikdy nevčelařil, ale myslím si o něm, že je to nejhorší úl z kategorie nástavkových, protože aby včely měly dost prostoru je třeba jít vždy o jeden nástavek víš než jiné úly a tím se vlastně o ten jeden nástavek i prodražuje.

hm, sice jsem si to myslel, že zadováky nejsou jen na spálení, ale že při malých počtech včelstev není problém v nich včelařit i dnes, ale zatím jsem to neměl potvrzené od jiných.
Uvidím, co se svými 8 - 9 dvojáky zadováky, co mi ještě zbyly, udělám, jestli je nechám jen na odchov oddělků nebo jestli je začnu používat i na produkční včelstva. Nebo rozšířím z 2 x 12 plástů 39 x 24 na těch 2x 15 - 16 plástů a prodám někomu.

2 tydny jsem byl nucen zaskocit za nemocneho kolegu u 28 budecaku,zabralo to neuveritelnou spoustu casu.Proto uz nikdy vic.

"2 tydny jsem byl nucen zaskocit za nemocneho kolegu u 28 budecaku,zabralo to neuveritelnou spoustu casu.Proto uz nikdy vic."

nene, to dneska nejsou úly na produkci medu. To jsou úly na to, když se někdo chce vrtat ve včelách a tak si na zahradu k baráku pořídí 4 úly se 4 včelstvy nebo tak nějak. Má co dělat a med pro rodinu na zimu a pro příbuzné z toho dobude taky. A když mu vedle zahrady zemědělci nasejou řepku, i něco medu prodá a pak si za ty peníze za ten med zajde tak třikrát do hospody...

Kdyby přišli o úly, tak takový argument beru. Včelstvo může uhynout,
ale její mechanismus množení nezabrání šíření dalších ohnisek varoázy
směrem k nicnedělajícím včelařům. A v tom je dost závažný
protiargument. Jedině, žeby se takový včelař vypálil kvůli moru. Potom
často takoví včelaři končí s chovy. To je s praxe._gp_

...........

> Gusti!
> Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
> něco dělat
> (nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
> přesně ti  o ně
> přijdou.> Standa

Neviem prečo sa tu stále píše o úľoch prístupných zo zadu tzv. zadováky píšete neustále s určitým nepochopiteľným dešpektom.
U6 v roku 1958 som začal včeláriť v nadstavkových úľoch a tak je to doteraz. Môj priateľ už predomnou včeláril v zadovákoch až do svojej smrti. A verte, že dlho som mu závidel jeho výnosy dosahované v týchto zaznávaných zadovákov miery 39x23 cm pre 2 x 13 plástov. A viem ,že si jeden rok kúpil práčku a druhý mrazničku.

Mal so i ja začiatku včelárenia dvojzadovák, takže viem posúdiť výhody nadstavkových úľových zostáv, len som chcel pripomenúť, že ak včelár vie využiť aj takéto úle platí to vaše, "úl medu medu nepotí" a beriem to ako prirodzené obydlie pre včely, samozrejme s prácou naviac. Ale čo má človek bez práce?

Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také výborné. Takže je to o postupech včelaření.
Já jsem si před 8 lety udělal 40 Dadantů Lanstrothovy délky, nástavky klasické na 10 rámků. S mírou spokojený jsem, ale dnes bych šel do nástavku s 12 rámky. Protože jsem zjistil, že při včelaření bez mřížky s 10 rámky, matka ve spodním polonástavku klade vyjmečně, velký nástavek zaklade celý a horní polonástavek, už medníkový, je zakladen na 3-5 polorámcích asi do poloviny. Dvě poslední sezóny jsem použil mřížku a už u toho zůstanu, protože můžu použít výkluzy a do rána zůstane v medníku několik desitek včel. Ty neometám a polonástavky mám od 30 včelstev naložené do hodiny od příjezdu a jedu vytáčet. Zbylé včely smetu, z horního nástavku kde se sami soustředily,až těsně před vytočením do rojáku. No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam zakladené matečniky. Pokud ne, tak úl zavřu, pokud ano, vytáhnu několik rámků do množárny i s matkou a nahradím je ve včelstvu rámky s mezistěnami a aspoň matečnikem a je odrojeno. Do spodniho polonástavku je zbytečné chodit, tam nic podstatného není. Rozebírat dvounástavkové plodiště zabere dvakrát tolik času.

Zkousel jsem vysoky ramek v plodisti poloramky v medniku,do moru vcelaril na NN a na konec mi jako nejvyhodnejsi vysla varianta 39x24 o 4 nastavich po 11 ramcich.2 plodiste proto,ze je vcely dokazou za sezonu postavit a matka zaklast;a 2 medniky proto,ze je vcely dokazou zanest.100 % obmena dila v plodisti,krmeni kbelikem,kontrola preklopenim(dole matecnik jsem jeste nikdy nevidel).A muzu zazimovat vcelstvo obsedajici 22 plastu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plasty plodu,ktere pri prvnich snuskach uz ukaze co umi.Na repce pak dvojnasob.S minimem zasahu.A spoustu casu muzu travit u cesen pozorovanim jak se vcelky cini.

J.Procházka napsal: ( dole matečníky jsem nikdy neviděl) A můžu zimovat včelstvo obsedající 22 plástu a podmet,nakrmene 21-23 kily se 7-8 plásty plodu, které při prvních snůškách už ukáže co umí.

A Vy máte matečníky běžně v kterých místech plástu? Na spodních loučkách matečníky mám nejen Já, ale i včelaři na druhém nástavku s BVD 90 co mám v okolí, aspoň tak mi to potvrzují, že mají podobnou metodu kontroly. Ty matečniky jsou samozřejmě i v jiných místech, na kraji plástu.
Přepočítám-li 10ti rámkový Dadant vysoký a nízký nástavek na míru 390x240, tak to vychází na 20 rámků této míry, což je málo a bylo by vhodnější mít 12ti rámkový. Při krmení včely obsedají celý prostor úlu i s podmetem, a mají bez problému polovinu plodiště vys. nástavku ještě zakladenou, ale pozoroval někdo kolik včel v úlu je v listopadu? To se vytratí letní včely a je jich tak polovina. Proto včelstvo nemá zimní sezení na dvou nástavcích, ale pouze v jednom. Pakliže není včelstvo stlačeno větším množstvím zásob, které včelař dodá včelstvu. Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.

Matecniky vzdycky u spodnich loucek v hornim nastavku.Ve spodnim ne.Ale za zvlastni situace,kdy matka sama nechce prejit do spodniho nastavku na postavene mezisteny a stavebni ramek(nevim proc?).Horni nastavek byva plny zavickovaneho plodu a mladuskam chybi larvy ke krmeni.Vetsinou pak staci odstranit matecniky a prehodit nastavky a rojovka opadne.No kdyz se prehlidnu a roj prece jenom vyleti,vracim ho na mezisteny pod puvodni vcelstvo,oddelim silnou folii,4.den vratim mednik.Se zbytkem pak podle potreby,1 nastavek roji,zbytek bud na vcelstvo s rojovym matecnikem nebo na oddelky(jsou li uz matky!).Zimni krmeni kdyz zbyde davam do oddelku nebo zaloham na jare.Pri otepleni jsem kontroloval 2 vcelstva a obe uz mela jenom 10-12 kilo zasob a do kvetu stromu jeste hodne daleko.

Jeste na doplneni.Uplatnoval jsem metodiku podstavovani nastavku s mezistenami.Po dlouhem zvazovani pro a proti se priklanim k variante nadstavit nastavek s mezistenami jako treti,i za cenu preveseni nekolika plastu s plodem.Cilem by melo byt jakmile matka proklade znacnou cast postavenych mezisten,prehodit prazdny nastavek ze dna pres materi mrizku jako mednik na rannou snusku.Dalsi nastavek mezisten pak uz podstavit.Letos potrebuju silne oddelky na druhe stanoviste,tak pravdepodobne pojedu jenom na tri nastavky,to jeste uvidim podle snusky.(pred uly repka,vedle by mela byt horcice,zameduje li po dlouhe dobe jedle,tak to muze byt vynikajici rok.Kdyz jsem zacinal tak pri snusce repka,horcice,malina,jedle to slo k metraku na vcelsvo).Na nastavcich je uzasne mnozstvi variant postupu,jeden rok plati to,jiny rok ono,porad je nad cim premyslet.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: r. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 21.2.2011 16:50:44
> ----------------------------------------
> hm, sice jsem si to myslel, že zadováky nejsou jen na spálení, ale že při
> malých počtech včelstev není problém v nich včelařit i dnes, ale zatím jsem
> to neměl potvrzené od jiných.
> Uvidím, co se svými 8 - 9 dvojáky zadováky, co mi ještě zbyly, udělám,
> jestli je nechám jen na odchov oddělků nebo jestli je začnu používat i na
> produkční včelstva. Nebo rozšířím z 2 x 12 plástů 39 x 24 na těch 2x 15 -
> 16 plástů a prodám někomu.
>
>
>

Můj názor je ten, že se jednou větou o doporučení vůbec nic podstatného u té pasívní-ativní většiny nezmění. Těch několik, co nebudou z nedbalosti ošetřovat systém neohrozí, jsou srovnatelní s počty volně žijících včelstev, ti zmizí ze scény. Obavy ze zhroucení systému jsou jen strašákem do zelí. Zaběhlý systém bude fungovat desetiletí. Tato rozjetá většina ani nerozlišuje zda nařídím, či doporučím. Jsou v džihádu vůči roztoči a slovíčkaření o tom nehraje roli, už ví, jak na to. Když už bych něco nařizoval, tak omezení proti nadužívání přípravků, či definoval přípustné hranice reziduí v produktech.

""""""Kdyby přišli o úly, tak takový argument beru. Včelstvo může uhynout,
ale její mechanismus množení nezabrání šíření dalších ohnisek varoázy
směrem k nicnedělajícím včelařům. A v tom je dost závažný
protiargument. Jedině, žeby se takový včelař vypálil kvůli moru. Potom
často takoví včelaři končí s chovy. To je s praxe._gp_

...........

> Gusti!
> Když nebude povinnost a bude doporučený postup,tak ti co budou líní
> něco dělat
> (nebudou dělat nic) a nebudou se o svoje včely starat dostatečně,tak
> přesně ti o ně
> přijdou.> Standa

AM:
Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240, protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší spotřebu zásob.
------------
ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu zásob a všeho dalšího.

Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.

Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
Karel

Prostě sděl mi teorii jak by to vypadalo se včelaři, když by na
nebezpečnou nemoc neměly povinnou vyhlášku a místo toho jen
doporučení což
znamená, že by to nemuseli dělat. A když někdo něco nemusí, tak to
zpravidla hodně lidí ani nedělá. Tak jak by to vypadalo nějakou dobu
po té?
_gp_

----------------
Zákon /vyhláška/ který není vyžadován, vynucován atd. jako by ani nebyl.
V podtstě bez toho je to jen doporučení, návod, atd. Stjeně jako třeba dopravní předpisy. Pez POLICIE na silnicích.

Znáš nějaký případ, kdy byl řešen přestupek s nějakým včelařem - třeba dal Gonon a nechal až do jara, léčil jen 1x, dvakrát či 4x, léčil před 15.říjnem, atd.
Tohle vše je narušení našeho "zákoného pořádku".

Takže my žijeme v takovém divném stavu, kdy je něco nařízeno, všichni děláme že to jako funguje podle směrnic a skutečný stav je poněkud jinde.
Pro zančnou část včelařů je to momentálně ještě slabší než "doporučení".
Je to jak dřív "LID" s nadšením a radostí něco budoval ale "LIDI" na to ....

Karel

AM:
No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam zakladené matečniky.
-------------
Jak vysoké máš rámky?

Já jsem "z neznalosti a časové nouze" nechal vyrobit 448*300.
Dnes bych šel na 2x169mm.
Delší čas mám 10rámkový půdory, vloni jsem poprvé vyzimoval první desítku v 12R. Jaro bylo poněkud divné, navíc já v medníkách nechávám stavět i "volnou stavbu" včetně trubčiny, ale do středů jsem dával MS.
Pokud mohu udělat předběžný závěr z loňského jara - některé matky neudrží ani velká plocha plodiště, prostě preferují elipsoid na výšku a část prostředních plástů ve spodní části zakladou.

Ale uvidím, stále vkládám naději, že trubčina ve spodním NN matku spíš stáhne dolů. To tam vloni teprve stavěly a vloni mi na jaře stavěly velmi málo.

Prosím př. A.Turčániho aby se mi ozval na e-mail sl.dvorsky/=/tisvali.cz. Mám pro něj ten překlad článku z angličtiny. Nějak se mi při přeinstalování PC poztrácely některé adresy. Omlouvám se za narušení diskuze soukromou zprávnou. Děkuji za pochopení.
L.Dvorský

Rámkovou míru mám 448x285 a 448x159. Minulý rok, byl pro mě vyjmečný, protože včely byly po lípách se zásobama na suchu. Dal jsem jim na včelstvo 5Kg cukru . To obvykle nedělám. A na konci srpna jsem jim rozpustil 12Kg cukru. Minulý týden jsem se díval přes strůpkovou folii kde sedí, abych si odhadnul zásoby, a jsou v první třetině délky rámku a v síle 4-6 uliček. Takže se zásobama si nedělám starosti. Mám kousek od sebe včelaře co krmí celkem dost, také nějak kolem 20Kg a říká, že mu to včely do jara spotřebují. Když jsem vyděl jeho včely v sezóně, byly na stejné síle jak moje, ale výnos Lípy, v tom roce, jsem měl o třetinu větší a to si myslím, že je velký rozdíl. Myslím si o tom, že spotřeba zásob, zimní nebo v sezóně, může být dána geneticky, jak jinak odůvodnit, že dvě včelstva o stejné síle a rozloze plodu apod. mají na stejné snůšce rozdílný výnos a spotřebu zimních zásob, myslím si, že je to v tom jakou mají včely spotřebu na jednu včelu, napíšu-li to takhle hloupě, protože včelstvo je správně brán jako jedinec. Nebudu-li řešit úl, můj Dadant a jeho BVD90.

Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan

> -----0 ------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:38:04
> ----------------------------------------
> AM:
> Krmit přes 20kilo je moc, to nemá včelstvo šanci zpotřebovat do první
> snůšky. Já krmím běžně 12-15 kily cukru a ještě se mi netalo, že bych musel
> dokrmovat. Spíš je pravidlem, že na zač. řepky odebírám zásobní plásty
> oddělkům. Jsem proto přesvědčen o výhodnosti větší míry než je 390x240,
> protože včely na jaře, kdy musí hospodařit s teplem v chomáči, nejsou
> zatěžováni mezinástavkovou mezerou, kterou musí vytopit a mají větší
> spotřebu zásob.
> ------------
> ALeši, mám dojem že včelaříš někde na "jihu".
> Krmím taky leckdy jen 10 kilogramy, ale v oblasti s podněcující snůškou a
> jsem spokojen když včely jdou do zimy s 20 a více kg zásob. Třeba vloni si
> do ploviny června moc nenanosily a květen s mizernými přínosy zde není
> vyjímkou. Tedy měsíc, kdy je včelstvo rozplodováno a má velkou spotřebu
> zásob a všeho dalšího.
>
> Mylsím, že by každý měl uvést u krmení, do kdy mu zásoby ve včelách vydrží
> - tedy kdy u něj začíná na jaře přínos.
>
> Tady jde o kolegy co začínají a můžou z toho být značně zmatení. Nehledě na
> další tvrzení - snad faktory - izolace, velikost úlu, rámků.
> Karel
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 09:51:24
> ----------------------------------------
> AM:
> No a kdybych měl 12 rámkové plodiště tak vlastně nahradím plochu,kterou
> matka původně zakladla v medníkovém polonástavku. A měl bych velikost
> plodiště vyřešenou, protože Já na Dadantu nejvíc oceňuji to,že může být
> celé plodiště v jednom nástavku, což mi šetří čas při prohlídce. Oddělat
> medník, podívat se naklopením do spodu velkého nástavku, jestli jsou tam
> zakladené matečniky.
> -------------
> Jak vysoké máš rámky?
>
> Já jsem "z neznalosti a časové nouze" nechal vyrobit 448*300.
> Dnes bych šel na 2x169mm.
> Delší čas mám 10rámkový půdory, vloni jsem poprvé vyzimoval první desítku v
> 12R. Jaro bylo poněkud divné, navíc já v medníkách nechávám stavět i
> "volnou stavbu" včetně trubčiny, ale do středů jsem dával MS.
> Pokud mohu udělat předběžný závěr z loňského jara - některé matky neudrží
> ani velká plocha plodiště, prostě preferují elipsoid na výšku a část
> prostředních plástů ve spodní části zakladou.
>
> Ale uvidím, stále vkládám naději, že trubčina ve spodním NN matku spíš
> stáhne dolů. To tam vloni teprve stavěly a vloni mi na jaře stavěly velmi
> málo.
>
>
>

Zdravím. V loni jsem si taky udělal Dadant 39x30 a 39x17, 13 rámků. Nakrmil jsem na zimu 24kg.Tak uvidíme jak to dopadne. Jinak mám nástavkové 10r. 39x28. Protože jsem chtěl vyměnit matku, přidal jsem oddělek začátkem října. Oddělek i včelstvo bylo nakrmeno po 9kg. Celkem tedy 18 kg. Před 14 dny sedělo na celém nástavku 10r. Povitáhl jsem jeden rámek a zjistil jsem, že jsou skoro bez zásob. Momentálně je tu deně -11 stupňů. Dám jim med.

Dne Tuesday 22 of February 2011 10:21:26 Ale Mol?ík napsal(a):
> Rámkovou míru mám 448x285 a 448x159. Minulý rok, byl pro mě vyjmečný,
> protože včely byly po lípách se zásobama na suchu. Dal jsem jim na včelstvo

Dobry den,

loni jsem ( po zkusenostech kamarada s eurodadanty, ctenim stranek p.
Jindry ... ) zacal delat nejake pokusy s Dadant systemem - volil jsem
velikost ramku cca 34 cm , mam tez Langstroth 159 , a nechtel jsem delat
zbytecne plodiste, tak jsem to udelal tak, aby se do dvou nizkych nastavku
vesly tyto vetsi ramky. Mate nastavky uteplene, nebo jen drevo ? Domnivate
se, ze pri rozdilu tech cca 5-6 cm na delku to jiz staci, nebo by bylo take
vhodnejsi vyzkouset 12 - nebo i vic na plodiste ? Uvazoval jsem o vetsim
plodisti - 12 r, ale normalnich nastavcich 10 r.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

"Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také výborné. Takže je to o postupech včelaření. "

No, zadováky mají výhodu v přidávání a odebírání po jednotlivých plástech. Kdo se to nenaučí, tak má v zadovácích obvykle stále těsno a včely se mu obrovsky rojí. Kdo se to naučí, tak na jaře přidává do úlů tak dvakrát týdně po plástu, dvou plástech a včely se mu rozvíjejí mnohem rychleji než když nástavkář přidá jednou za 14 dní jednu "bedničku", protože včelstvo v zadováku nikdy nemá žádný neobsazený studený prostor uvnitř úlu.. A rojí se mu stejně. Navíc zadovák má bonus u odchovu oddělků, kdy úl zůží klidně i na dva plásty 39x24 a po vylíhnutí a rozkladení matky postupně rozšiřuje. A to bez jakýchkoliv dalších přídavných udělátek, která jsou nutná u nástavků a stejně i přesto u nástavků po jednotlivých plástech zas tak dobře rozšiřovat nejde.
Co se týká časů na obsluhu, tam mně se svého času povedlo základní zásah, vyndání většiny plástů z plodiště a medníku a jejich pozpřehazování podle potřeby a vložení zpátky srazit na takových 3/4 hodiny. Ten je třeba během snůškového období co 2 - 3 týdny. Čas se prodlužuje o vybírání plástů, pokud je v nich med a při komplikacích, jako je rojová nálada a podobně až na hodinu a půl na včelstvo. Přidávání mezistěn, pokud je v plodišti a medníku místo, je pár minut, sundá se zadní okýnko, vytáhne krycí plást, vloží 1 - 2 mezistěny a zase se vloží krycí plást a okýnko.
Myslím, že kdybych včelařil v zadovácích déle a s jejich větším počtem, že by se mi povedlo srazit čas na tyto zásahy na 20 - 30 minut. Něco takového se asi povedlo tomu včelaři s těmi 100 včelstvy v zadovácích. Mně vycházela spotřeba času na jedno včelstvo v zadováku od dubna po srpen na takových cca 15 hodin času. U nástavků se to dá srazit na desetinu, ovšem zas tam není to přesné rozšiřování a zužování prostoru úlu podle síly včelstva a potřeby včelaře.

"Množství zásob na zimu je velmi individuální. V roce 1956 včelařká stanice na Běleckém mlýně uvedla minimální potřebu na včelstvo 6,5 kg s případným dokrmením na jaře. Je to oblast Malé Hané. (Pole, Lesy,n.v. okolo 400m. n. m.) 20 kg dávky mají vekou popularitu z dob Státních Statků v Tachově kdy se u nás začínalo s velkými včelařskými provozy. Účelem byla minimalizace práce bez ohledu na náklady. Spoustu včelařů se těchto metod chytlo a velká většina z nich nakonec ustálila svoje provozy mezi 10 - 15 kg a to podle stanoviště a používané technologie. Je pak nesmyslem jiným vnucovat svoje názory o zimních dávkách. Každý si to musí nastavit sám a odzkoušet podle sebe.
Důchodce který si rád vyhraje tomu vyhovuje třebas těch 7 kg cukru při výnosu 100 kg na včelstvo. Naopak víkendový včelař který se ke včelám dostane jednou za 2 týdny použije těch 20 kg cukru a je spokojen ze 60 kg. Vůbec to ale není O kilech medu ale o Korunách za hodinu práce. To si již musí zvážit každý sám.

pepan"

Záleží hodně, kdy se krmí na zimu. V červenci a do poloviny srpna je denní spotřeba včelstva vysoká, půl kila i víc zásob. V září je to třeba 100 - 200 gramů zásob.
Kdo napere do včel už v červenci 30 kilo zásob, tak může mít jistotu, že se až do nějaké kontrolní prohlídky v září nemusí o včely starat. Je pak nejspíš jedno, jestli potom včely donesou dalších 5 - 10 kilo zásob z pozdní snůšky, protože otázka je taková, jestli pozdní snůška a potom nadbytek zásob v tudo dobu neznamená jenom z 99 % bezúčelné proplodování a třeba jen z 1 % přírůstek a zvýšení kvality zimní generace včel, který se promítne vyšší první snůškou na jaře.
Ale krmit na zimu se klidně může i tak, že se po snůškovém období ke konci července a v srpnu jen sleduje snůška a přínos sladiny a zásoby se doplňují jen když ta pozdní snůška není, aby se množství zásob drželo ve včelstvech mezi těmi 5 - 10 kily potřebnými na výchovu dostatečného množství zimní generace včel. Krmí se potom až ke konci srpna a v září. Pokud je na stanovišti pozdní červencová a srpnová snůška a za cenu poklesu kvality a počtu zimní generace včel o odhadem nějakých pár procent - o to bude nižší první jarní snůška v dalším roce, se dosáhne kvalitního vyzimování s třeba jen 10 kily cukru na včelstvo......

Problémem budečákú jsou právě ta poslední slova. U nástavkových úlů na ně není třeba vůbec brát zřetel Pokud se na nich hospodaří systémem podsazování. Tam jim vůbec prostor pod nimi nijak nevadí. Ba naopak..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 13:59:52
> ----------------------------------------
> "Znám včelaře co těch Budečáků má +-100 a všechny obsazené, má to ve vozech
> a aktivně kočuje. Pomocníky bere až na vytáčení. Ten poslední vůz si nechal
> dělat kolem 1995 roku. Budečáky má na 15 rámků v plodišti a 15 v medníku. S
> rojením má stejné problémy, jak kdokoliv v nástavcích. A výnosy má také
> výborné. Takže je to o postupech včelaření. "
>
> No, zadováky mají výhodu v přidávání a odebírání po jednotlivých plástech.
> Kdo se to nenaučí, tak má v zadovácích       obvykle stále těsno a včely se mu
> obrovsky rojí. Kdo se to naučí, tak na jaře přidává do úlů tak dvakrát
> týdně po plástu, dvou plástech a včely se mu rozvíjejí mnohem rychleji než
> když nástavkář přidá jednou za 14 dní jednu "bedničku", protože včelstvo v
> zadováku nikdy nemá žádný neobsazený studený prostor uvnitř úlu.. A rojí se
> mu stejně. Navíc zadovák má bonus u odchovu oddělků, kdy úl zůží klidně i
> na dva plásty 39x24 a po vylíhnutí a rozkladení matky postupně rozšiřuje. A
> to bez jakýchkoliv dalších přídavných udělátek, která jsou nutná u nástavků
> a stejně i přesto u nástavků po jednotlivých plástech zas tak dobře
> rozšiřovat nejde.
> Co se týká časů na obsluhu, tam mně se svého času povedlo základní zásah,
> vyndání většiny plástů z plodiště a medníku a jejich pozpřehazování podle
> potřeby a vložení zpátky srazit na takových 3/4 hodiny. Ten je třeba během
> snůškového období co 2 - 3 týdny. Čas se prodlužuje o vybírání plástů,
> pokud je v nich med a při komplikacích, jako je rojová nálada a podobně až
> na hodinu a půl na včelstvo. Přidávání mezistěn, pokud je v plodišti a
> medníku místo, je pár minut, sundá se zadní okýnko, vytáhne krycí plást,
> vloží 1 - 2 mezistěny a zase se vloží krycí plást a okýnko.
> Myslím, že kdybych včelařil v zadovácích déle a s jejich větším počtem, že
> by se mi povedlo srazit čas na tyto zásahy na 20 - 30 minut. Něco takového
> se asi povedlo tomu včelaři s těmi 100 včelstvy v zadovácích. Mně vycházela
> spotřeba času na jedno včelstvo v zadováku od dubna po srpen na takových
> cca 15 hodin času. U nástavků se to dá srazit na desetinu, ovšem zas tam
> není to přesné rozšiřování a zužování prostoru úlu podle síly včelstva a
> potřeby včelaře.
>
>
>

Mám úly tenkostěné 25 mm smrk. Jestli při délce 448 a 10ti rámcích bude včelám stačit výška 340? Možná ano, ale je důležité také rozlišit jaké je dno. Na zasítovaném dnu to bude pro včely málo, hlavně na jaře než včelstvo naroste do síly a obsedne i podmet. Na zasítovaném dnu a mojí výšce 285, včely plodují do spodního polonástavku až na konci řepky, pokud se nevyrojí. Já těch spodních 10 cm rámku nad sitem považuji za takové závětří, kde se matce nechce, protože ji táhne na zadek. Pokud na zasítovaném dnu bude polonástavek a nad ním nástavek s rámkem vysokým 340 vše v 10ti rámkovém provedení, tak bych tomu věřil, že na kladení matce to musí stačit, protože to má přibližně stejnou plochu jako moje výška v 12ti rámkovém provedení. Pokud by ovšem mělo jít jen o nástavek s výškou rámku 340 a na pevném dnu, tak si myslím, že to včelám sice stačit na plodování bude, ale chybí mi tam prostor na vyvěšení včel, a z toho bych předpokládal větší teplo v prostoru úlu a větší snahu k rojení.
Když beru moje zkušenosti v číslech tak mám za to, že včely potřebují na kladení a zásoby 130dm2 plástu a dalších aspoň 60dm2 na vyvěšení, to je rozměr co odpovídá zhruba 2 nástavků BVD90, ale mezera která je poměrově jinak, včelám na jaře vadí, je to pro ně studený prostor. A v zimě také v tom nechtějí sedět v mezeře a tlačí se nahoru a do šířky, tento stav jsem pozoroval, když jsem měl Langstroth v 232 a Dadant v 285 současně, v Langstrothu byl chomáč včel při pohledu ze shora větší elipsa.
A se zásobama na míře 390x240 bych opravdu na nějakých 20Kg nechodil. Přišel jsem tak hned na začátku mého včelaření o několik včelstev. Nevím který to byl rok,někdy z kraje 2000, ale také jsem takhle zakrmil, včely plodovaly do podzimu, udělaly sezení ve spodním nástavku, kde také jinde když horní nástavek byl plný zásob, v prosinci přišly mrazy, včely neměly dost zásob spotřebovaných, aby se mohly přesunout nad mezeru a prakticky ve spodním nástavku uhynuly hlady, ačkoliv měli nad hlavou víc jak 25Kg zásob, nedostaly se přes mezeru. A tenkrát jsem začal koketovat s myšlenkou Dadant, v jednom nástavku všechno co včely potřebují a bez mezinástavkovích mezer.

JC:
Uvazoval jsem o vetsim
plodisti - 12 r, ...
---------

No, jsem hračička, co si nevyzkouším, tomu moc nevěřím.
Ale po dvou letech s 12r a asi 5letech s 10r v kombinaci s klasikou 232 si myslím, že už bych do 12R nešel.
Pokud bych měl už 10R zavedeno.

Kdybych začínal úplně z nuly, tak možná ten čtverec a snadnější obměna díla má efekt, ale mít dva půdorysy, to je ještě víc problémů jak 2 výšky.

Poslouchl jsem technologii P.Cimaly nechal si to v hlavě proběhnout a myslím, že ty dvě zvednutí plodiště u Eurodadantu za sezonu absolvuji u 10R taky a plodiště obměním trochu jinak.
Takže já bych do toho (moje současná znalost) nešel, tedy že budu přidávat další půdorys, nebo se zbavovat starého.

Prostě existence 2/3 langa jako std. to změnila. A zvedat 12r medník 2/3L,to jak správně poznamenal JD, taky není důvod to zavádět. To už se váhově nelyší moc od 10r 232:-)

Já do toho šel s tím, že medníky budou 137/145, to se u 12R dá zvednout. ALe k 2/3 Langu - 12R 2/3 Lang si dělat nebudu. To je váhově zase mimo.

Karel

"Problémem budečákú jsou právě ta poslední slova. U nástavkových úlů na ně není třeba vůbec brát zřetel Pokud se na nich hospodaří systémem podsazování. Tam jim vůbec prostor pod nimi nijak nevadí. Ba naopak.."

Podsazování je na jaře, dá se říct, docela slušná náhražka rozšiřování v zadovácích, aspoň co se týká citlivosti ke včelám. Naopak ale v pozdním létě a podletí je podsazování, třeba vytočených plástů k vyčištění, obtížné až nemožné, kvůli loupeži. Dokonce samotný původní systém nástavku, velké česno dole ve dnu je i bez podsazování v podletí, kdy včely už slábnou a z nejspodnějšího nástavku odcházejí, potencionálně citlivé k propuknutí loupeže, třebas jen tiché. Včelař se pak ke konci září diví, jakto že některé včely "proplodovaly" tolik v srpnu dodaného cukru....

Dva rozměry půdorysu, bych také nechtěl, ale Já mám nástavky a všechno šroubované, takže bych si na začátku udělal např. 5 úlů 12ti rámkových, při návštěvě včelnice bych je vyměnil za 10ti rámkové, u kterých bych přeřezáním, výškově na polovinu, a přefrezováním čel nekonečným spojem( přeplátováno jako parkety), udělal s minimem dodání nového dřeva, 12ti rámkové úly. A v jedný sezóně bych tak mohl provést, to co mě stejně čeká, vykonání drobných oprav a nový nátěr, aby ty úly také něco vydržely. Kdo nemá frézu na nekonečný spoj, tak může udělat na pile v hraně drážku a dát tam pérko. Váha se u 2/3 polonástavku zvedne o 4Kg, tj. váha medu v plně zanesených dvou rámcích, těch 14 cm dřeva dohromady, není nijak podstatný rozdíl ve váze. Do 12ti rámkového 2/3 lang. se vejde 26Kg medu a do 10ti rámkového 1/1 lang. včely dostanou 33Kg medu.

Vratim se jeste k mnozstvi zasob na zimu.V loni jsem dostal povoleni SVS k zavceleni v ochrannem pasmu MVP.Koncem brezna jsem koupil 2 vcelstva nakrmena na podzim 15 kily.Obe nemela zadny zavickovany plod a jenom vajicka,par larvicek.Obe byla na suchu a musel jsem podavat medocukrove testo.Sectu li zimni zasoby +to co jsem jim dodal ve forme praskoveho cukru a medu az do kvetu ovocnych stromu,budete se divit,jsem presne za 20 kily na vcelstvo! Ale s jakym poskozenim jarniho rozvoje a kolika zbytecnymi zasahy do vcelstev?Kdyby onech 20 kilo dostala vcelstva v srpnu,tak jsem se mohl pri jarni prohlidce podivat po plodu a az do vyplneni podmetu a prvniho rozsireni mohl sledovat spokojene vcely s pylem na cesnech.A vcelstva se mohla nadherne rozvijet.A letos?Konec ledna a pul zasob pryc! Unor,brezen,duben-tri mesice a uz jenom zbytek 10-12 kilo?Dnes na podlozkach uz 8 radku meli,1 a 8 sice slabsi,ale jsou tam! Co zbyde,dam oddelkum,ale proc na jare napravovat chyby z lonska?

Dne Tuesday 22 of February 2011 14:20:31 Ale Mol?ík napsal(a):
> Mám úly tenkostěné 25 mm smrk. Jestli při délce 448 a 10ti rámcích bude
> včelám stačit výška 340? Možná ano, ale je důležité také rozlišit jaké je
> dno. Na zasítovaném dnu to bude pro včely málo, hlavně na jaře než včelstvo
> naroste do síly a obsedne i podmet. Na zasítovaném dnu a mojí výšce 285,
> včely plodují do spodního polonástavku až na konci řepky, pokud se
> nevyrojí. Já těch spodních 10 cm rámku nad sitem považuji za takové
> závětří, kde se matce nechce, protože ji táhne na zadek. Pokud na

Zdravim,

i s 159 Langstroth zimuji ve 4 nastavcich (nebo i 5) , dole vetsinou polstar,
1-2 vcely a nahore zasoby, kam se na jare stehuji vcely. Stejne tak mam na
zasitovanem i nezasitovanem dne dno, NN , VN, NN , jak to dopadne teprve
uvidim.






--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dne Tuesday 22 of February 2011 20:35:07 Josef Prochazka napsal(a):
> Vratim se jeste k mnozstvi zasob na zimu.V loni jsem dostal povoleni SVS k
> zavceleni v ochrannem pasmu MVP.Koncem brezna jsem koupil 2 vcelstva
> nakrmena na podzim 15 kily.Obe nemela zadny zavickovany plod a jenom
> vajicka,par larvicek.Obe byla na suchu a musel jsem podavat medocukrove
> testo.Sectu li zimni zasoby +to co jsem jim dodal ve forme praskoveho cukru
> a medu az do kvetu ovocnych stromu,budete se divit,jsem presne za 20 kily
> na vcelstvo! Ale s jakym poskozenim jarniho rozvoje a kolika zbytecnymi
> zasahy do vcelstev?Kdyby onech 20 kilo dostala vcelstva v srpnu,tak jsem se
> mohl pri jarni prohlidce podivat po plodu a az do vyplneni podmetu a
> prvniho rozsireni mohl sledovat spokojene vcely s pylem na cesnech.A
> vcelstva se mohla nadherne rozvijet.A letos?Konec ledna a pul zasob pryc!
> Unor,brezen,duben-tri mesice a uz jenom zbytek 10-12 kilo?Dnes na
> podlozkach uz 8 radku meli,1 a 8 sice slabsi,ale jsou tam! Co zbyde,dam
> oddelkum,ale proc na jare napravovat chyby z lonska?

No dobre, ale jake mate uly ? Dokud jsem mel stare petiletky a mu , ktere mely
jako "isolaci" drevene piliny, co po nacucani vodou fungovali jako pekna
lednice, tak taky byla spotreba velka, co mam tenkosteny hnede natreny uly
cesnem na jih, spotreba klesla. Podotykam, ze mam neutepleny strop, jen
folii, ctverec z sololitu 3 mm a pak bud plechove viko, nebo kus stareho lina
s kameny.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

Němá někdo zkušenost s dd u optimalu? Nejde mi o kombi s několika VN 42x27,5 ,ale čistě dd system s RM VN 42x34, nebo 42x36 . Zkoušel to ing. Čermák
/http://web.quick.cz/pvzubri/pracoviste.html/
Chtěl bych to vyzkoušet, jsem 600-650 m.n.m.
Děkuji

Ahoj,
zkoušel jsem 39*36 pár let jako mezistupeň než jsem se dostal k nízkým nástavkům.
kromě všude zmňovaných problémů s výměnou díla se mně libilo hlavně krmení a léčení v jednom nástavku. Stanoviště bylo 500m n.m. Zásadní problém byl přidání 1. nízkého nástavku, v řadě případů se včely raději připravily k rojení, než aby ho obsadily. Proto jsem taky začal na zimu používat 1 vysoký +1 nízký na zimu s tím, že to vyřešilo problém, ale při porovnání s 3 nízkými nástavky to zase ztratilo kouzlo a dostal jsem se k nízkým, protože, pokud jsou nízké nástavky dobře udělané, není rozdíl pro včely (mám třeba hřebeny, které zajišťují přesnou pozici rámklů nad sebou, včelky prostavují nástavky a mají tak 1m vysoké plásty na zimu...
Jinak samozřejmě na jaře kola plodu na vysokých rámcích jsou krásné...
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 22.2.2011 22:41:39
> ----------------------------------------
> Němá někdo zkušenost s dd u optimalu? Nejde mi o kombi       s několika VN
> 42x27,5 ,ale čistě dd system s RM VN 42x34, nebo 42x36 . Zkoušel to ing.
> Čermák
> /http://web.quick.cz/pvzubri/pracoviste.html/
> Chtěl bych to vyzkoušet, jsem 600-650 m.n.m.
> Děkuji
>
>
>

ja som vcelaril 14r v klasickych B=ckach 2priestorovo,teraz uz 6r systemom dadant 42x35 + 42x17,10r nadstavky..prechod bol hlavne kvoli manipulacii s medom,nn si neviem vynachvalit,ale zasa vsetky nadstavky mat nizke mi akosi bolo proti srsti..kazdemu vyhovuje nieco ine,usil som si technologiu ktora max.vyhovuje mojim potrebam,ale netvrdim ze je najlepsia al.lepsia od inych.Povodne som chcel original mieru slovenske C 42x36,aj madari ju vyuzivaju ako narodnu mieru,ale kvoli vymene diela som zvolil o 1cm nizsie plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke plasty vytocim a vytavim na vosk a zvysok sezony pokracujem len nn medniky..mriezku mam na vysokom nadstavku,v auguste ju odstranim a vcelstva maju na zimu 1vn a 1nn..

Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):

> plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke


Dobry den,
a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
cak ?

Dekuji.


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a rychle..

Je to šikovné řešení.
Problém vidím jen v medometu na šířku 36.
Nebo mít doma ještě 3 rámkový ale to už je komplikace :-)

To já se s tím nemaluju Před řepkou nástavek na krajích je po 1 krycím plástu najdu matku a i s rámkem ji k tomu přidám zbytek jsou mezistěny To vše přijde dospod pak mřížka. Další nástavek podle potřeby pod mřížku. Mám pak 2x plodiště a2x medník. Medobraní odebírám horní a vracím na mřížku. a tak stále dokola.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Cervenka <vcely-konference/=/vcelarstvi.org>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 13:05:04
> ----------------------------------------
> Dne Wednesday 23 of February 2011 10:16:29 gusto napsal(a):
>
> > plodisko..pred repkou prelozim 5plastov s plodom 42x35 cez 2nn nad mriezku
> > a do plodiska vlozim 5mdzst.urobim to bez vynimky za jeden den u vsetkych
> > vcelstiev,ci su slabsie al.silnejsie.Po vyliahnuti plodu tieto vysoke
>
>
> Dobry den,
> a do plodiste je davate vsechny do stredu, nebo naopak po stranach, nebo cik
> cak ?
>
> Dekuji.
>
>
> --
>
>
>
> S pozdravem
>
> Jan Cervenka
>
>
>

..medomet je sucastou technologie,idealny je zvratny,do kazety musia vojst dva 42x17,alebo 1ks 42x35..nieje to nejaky vynimocny rozmer,poznam viac ludi ktory vcelaria v optimaloch a vkladaju 12ks ramikov do 6 kaziet..

pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med a plod..:-)

Já si to neuvědomil a popisoval jse zase kombinovaný systém. Dadant jsem taky zkoušel, ale neuspokolil mne.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Omlazeni ulu
> Datum: 23.2.2011 16:23:01
> ----------------------------------------
> pre pepan:..opisoval som dadant,nie system kde su rovnake nadstavky pre med
> a plod..:-)
>
>
>

Použít tak velký rámek, aby byl přes dva nízké nástavky a mohlo být použito klasické převěšení, se mi jeví na pochopení, jako nejjednodušší způsob obměni díla pro začínajícího včelaře. Ikdyž je zhoršen přístup do plodiště, např. při rojové kontrole, protože je potřeba sundat medník o váze velkého nástavku.
Já mám způsob obměny plodiště založen na výměně 50% rámků. Z 10ti rámkového plodiště, na začátku květu řepky odeberu 5 rámků z předminulého roku a doplním mezistěnami na kraj nástavků 2 a 3 na každou stranu. Ze včelstva odebírám předloňské rámky i se včelami a s matkou. Do včelstva dávám min. matečník před vylíhnutím, lépe je mít už oplodněnou matku, takže s chovem se snažím začínat zač. dubna. Z odebraných rámků buď sestavím i čtyř nástavkový oddělek, na který posadím mřížku a polonástavek mezistěn s matkou ve vyjídací klícce, postupně jak včely polonástavek vystaví, přidám další, mezitím se v nástavcích pod mřížkou vylíhne plod a můžu tyto nástavky odstranit, vytočit zbytky zásob a poslat rámky do tavidla. A druhý způsob je, že vytvořím z 5ti odebraných rámků oddělek i se starou matkou(loňskou), do oddělku vložím rámek s mezistěnou a to mezi rámek s plodem, který dám jako poslední rámek u stěny a zbývající 4 rámky. Mezistěna slouží jako přepážka za kterou se matce moc nechce a po vylíhnutí plodu starý rámek odstraním dám na jeho místo druhý starý rámek, před který dám opět mezistěnu. Staré rámky se zásobami odstraňuji najednou až nakonec, nahradím mezistěnami a dám oddělku těsto. Takže na konci sezóny má oddělek 5 nově vystavěných rámků. Dílo v medníku obměňuji posazením celého polonástavku mezistěn nad mřížku. U medníku stačí obměna standartně z 1/3 dílo které není zakladeno tolik netrpí má i ve třetím roce žlutou barvu.

..pan Molcik,ten prvy sposob ma zaujal,ked dobre pocitam,4nastavkovy oddelok po 5 plastoch je utvoreny z 8 vcelstiev?netahaju na nich vcely nahradne matecniky?Zaujima ma aj ten skory chov matiek,ake mate skusenosti a sposob?..ako pisete,v prip.kontroly rojovky musim odlozit oba nn,ak su moc tazke tak si odlahcim vybratim 2-3 vysokych plastov do manipul.debnicky..Rojovku riesim radikalne,v obdobi ked uz vcelstva zacinaju tahat matecniky tak odstranim vsetky matky a v kazdom vcelstve ponecham len po jednom..tie ktore matecnik nemali dostanu od inych..prakticky kazdy rok menim vsetky matky,oznacujem ich len bielou farbou kvoli lahkemu vyhladavaniu..

Aleši, mohl by jste se ozvat na můj mail.
karel.jirus strudl seznam.cz

Díky

Karel

medomet

Na 4 nástavkový oddělek je potřeba max.8 včelstev. V praxi se dá z těch 8 včelstev udělat i "jen" 3 nástavkový oddělek, protože už při jeho sestavování mohu vyřadit některé rámky, Je to o tom kolik mám plodových, kolik zásobních k dispozici v čase odběru. Včely smetu do oddělku. Včely se v takovém oddělku nechtějí rojit, protože z něj odletí všechny orientované včely zpět do úlu, kde je potřebuji na snůšku, a zůstanou pouze mladé a ty mají matku nad mřížkou ve vyjídací klícce, která po osvobození, kdy je venku snůška z řepky začíná klást do nově vystavovaného díla. Snaha o vyrojení je až později kdy má oddělek polonástavky vystavené, zakladené a zanesené medem. Je to třeba hlídat, pokud je některý oddělek silnější, podsadit další polonástavek mezistěn. Vyřazené dílo na vysokém rámku vytočím, co nejde a je zkrystalizováno, dávám do slunečního tavidla, protože po vytavení a ztuhnutí mám dole v korýtku vosk a pod ním rozpuštěné zásoby, které přes síto sleju a použiju na krmení do těsta.
Časný odchov matek , provádím rozebráním těchto oddělků na polonástavcích. Do této doby jsem používal klasické oplodnáčky, ale proto jsem se zde před nedávnem snažil zjistit, jestli někdo používá a s jakými zkušenostmi, oplodnáček, kde je polorámek postaven na vysoko. Protože mám takovou myšlenku, využít ty polorámkové odděleky, které mi vznikají při obměně díla, i s rámky. Pokud mám nějaký oddělek z 8 včelstev na dvou polonástavcích a použiji 10 polorámků do oplonáčků ala Dr. Ptáček, zbývajíci včely na těch 10 přemetu, tak mám možnost odchovat 10 matek a nebo mít 20% ztráty a pořád budu mít mladých matek přesně tolik kolik potřebuji. Časný odchov je o počasí, ne každý rok je jak bych si časně představoval. A vycházím z toho, že i včely prvně zakládají trubčinu a potom matečníky, mezi něma je rozestup i 3 týdny někdy bohužel 2. Orientuji se podle nejsilnějšího včelstva a týden po zakladení vajíček do trubčiny nalarvuji matky, aby se matky i trubci vylíhly stejně. Tak mám zajištěno, že na trubčím shromaždišti jsou trubci z nejlépe se rozvíjejících se včelstev. Pokud do toho nezasáhne vyšší moc, počasí. Minulý rok, byl katasrofální od jara až do léta.

P.S. Můj email je alesmolcik=seznam.cz, ikdyž Já se Vám určitě Karle ozvu s těma šablonama, jestli je budete chtít na fórum. Myslel jsem si, že budu mít teď víc času, abych je nafotil. Takže zatím to nemám, ale budu s snažit co nejdřív.

Vdaka za info..zaujimave,sikovne..

Taky děkuji za odpovědi !!!!

Dne Wednesday 23 of February 2011 14:38:35 gusto napsal(a):
> mdzst davam v takomto poradi:1. je plast povodny,2 a 3 ide
> medzistena,4,5,6plast,7,8,9 su mdzst,10plast..neberte to ako dogmu,ale
> takto sa mi to osvedcilo,take plastove jadro aspon 3ks v strede..tych
> 5mdzst preto,lebo je to najpraktickejsie,ku kazdemu vcelstvu si nesiem
> prazdny nn a 5 mdzst42x35..z nn ktory je na vcelstve vyberiem 5 stredovych
> nizkych plastov a umiestnim ich do prineseneho prazdneho nn tak aby boli z
> kraja 3 potom medzera na 5 a na druhom kraji 2..oba nn takto upravene
> polozim na manipul.stolik na seba,z plodiska vyberiem 5 plastov a vlozim
> ich do vzniknutej medzery v oboch nn..do plodiska dam tych 5mdzst,polozim
> mriezku a na nu tie 2nn v strede ktorych uz su umiestnene plodisk. plasty
> urcene na vyliahnutie a vytocenie..Ked uz sa beru tie vyliahnute plasty a
> zamedovane na vytacanie,tak sa tych 5 a 5 nizkych ramikov z dvoch nn vlozi
> do jedneho a prida sa druhy nn s plastami zo skladu..Ono ked to takto pisem
> vyzera to strasne komplikovane ale v praxi je to jednoduche ako
> facka..Skusal som viac metod vymeny diela v dadante,tato je jedina u mna s
> ktorou som spokojny..Dadantisti urcite zistili ze prevesovanie vysokych
> plastov cez 2nn je hlupost ked sa to robi nejednotne,tam 2,tam 3,v roznych
> casovych intervaloch..tymto systemom je to uplne v pohode,jednoduche a
> rychle..

Dekuji,

predpokladam, ze pouzivate materi mrizky, nebo to proste nahore matka
nezaklada ?


--



S pozdravem

Jan Cervenka

mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

Dne Friday 25 of February 2011 08:31:14 gusto napsal(a):
> mriezku pouzivam,ale ved je to aj napisane v tom prispevku..ako vyberam tie
> plodove tak hladam matku,vsetky M mam bielou farbou oznacene,ak ju nenajdem
> tak skontrolujem aj tie zvysne v plodisku..Obcas sa stane ze ju ani tam
> nezbadam,ale to je malo pripadov,2-3 zo 40,poznacim si to a uvedene
> vcelstva mrknem pri najblizsej navseve vcelnice..

jj, dekuji,

asi jsem to prehledl, vcelarim bez mrizky a mam dojem, ze bez mrizky by asi
matka sla nahoru a nefungovalo by to.

--



S pozdravem

Jan Cervenka