Archiv Včelařské konference

Právě že nepochopil. Diskutuji o různé efektivitě vyplácení, ty otom, že jsem blbec a neumím číst pravidla D1. Číst pravidla umím, ty diskutovat? Ne. _gp_
.......
(e-mailem) --- 9. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519)
Hurá 1 již pochopil.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 09.2.2011 10:02:56
> ----------------------------------------
> Nechci Vám do toho kecat, ale zkuste si přečíst regule. Není to náhodou
> tak, že nárok na dotaci 1D vzniká na počet včelstev k 1. září příslušního
> roku? A co bude poté již nelze prokázat ? Takže nárok je na včelstva
> hlášená. Takže v podstatě to nelze zkontrolovat. Co vy na to ??
>
>
>

Právě že nepochopil. Diskutuji o různé efektivitě vyplácení, ty otom, že jsem blbec a neumím číst pravidla D1. Číst pravidla umím, ty diskutovat? Ne. _gp_
.......
Diskutovat o D1 - to je jako se bavit o právě končící zimě.
A jaká má být.
Je jaro na dohled, ještě nám tady párkrát zasněží a je zima pryč.

No a D1 ještě jednou pohodí 30 Kč na včelstvo a je zřejmě taky pryč. Byla pěkná, milá, možná mohla být užitečnější, ale to už bych nechal historikům.

Spíš bych očekával vášnivou debatu v ČSV co bude za rok s organizovaností, odhady kolik lidí vůbec o D1 požádají - už teď musejí funkcionáři za některé členy o daotace žádat, aby bylo z čeho strhnout.

Nechci se vměšovat do ČSV, ale zatím je celý systém léčení postaven na 97% oragnizovanosti.
A co s tím, až bude třeba jen 60% včelařů tzv. organizovaných, zbytek tzv. černoši, jak se někdy říká.

Co to udělá s léčením, zdravotním stavem, s veterinou, která doposud vydala vyghlášku a o zbytek se postarali dobrovolníci.

Karel

POŘÁD DOKOLA!!
Pochopte už jednou, že ta dotace je za odvedenou práci včel v právě uplynulé sezóně..

Pepan
-------------------

Omyl, pochop už konečně, že ta dotace je odměnou za poslaneckou práci přítele a poslance Mandíkaa možná dalších.

Kdyby takového předsedu měli chovatelé koček, dostávali by místo včelařů oni dotaci na pochytané myši.


Když se podíváš jaké peníze rozhazuje vždycky na podzim parlamet, tak tam je 100mega včelařům doslova drobnost.
Máme za stejné peníze postavená golfová hřiště, hotely, autodromy, akvaparky atd. Tedy my ne, my jen platíme daně, ale ti co mají kontakty v parlamentu.

A všem těm co sestavují rozpočet ja naprosto u prd.... nějaké opylení atd. Dokud to tam někdo neprotlačí. Tak to tam dají, ostatní jsou už jenom věci jak to nastavit.


Karel

Dnes v Pěčkách, med z chodníku za 130, fronta tam nebyla. Ve vesnici u
Českého Brodu celý podzim tabule med za 80. Nyní už tam tabule není. Sám
bych si ani od včelaře tekutý med nekoupil, když si dovedu představit co s
ním může vyvádět. Taky jsem různý metody praktikoval. Konečně jsem to
vyřešil "moji termoboxem", kde mám záruku nepoškození medu
nepřiměřeným ohřevem.
Haf
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 09, 2011 6:34 AM
Subject: Re: leton? cena medu


> lidi by toho chtěli.....,kupní síla v metru je asi mizivá
>
> kilo medu za tři plnotučný plzně ,pche!
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5857
> (20110208) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Naprostý souhlas s názorem, že ... Cenu spíš vytváří trh
jinak, než je naše přání...

Každou chvíli někdo odvozuje cenu medu od něčeho. Nedávno tady na diskusi to byla cena cukru, teď hodinová mzda, někdy cena v Německu a příště to budou třeba náklady. Cenu medu si ale určuje určuje trh, tzn. místní nabídka, poptávka a tržní síla obyvatelstva.

V Dole (sokromá firma vlastněná několika jednotlivci) jsou trochu mimo realitu běžného včelaře. V Dole jsou živi z distribuce léčiv, dotací a grantů. A něco amatérského výzkumu. Zabývají se sice posuzováním (zkoušením) léčiv, ale žádný vývoj léčiv se neprovádí ani žádný jiný profesionální výzkum. Jen aplikace zahraničních preparátů. Každá přírodovědecká fakulta dělá 10x výzkumu než Dol. Píšu jen Dol, i když bych měl psát ???xxx??? ústav včelařský.

>Pane Křapko, máte opětovnou reakci jako pepan. Já regule znám. Pokud nechcete diskutovat o efektivitě takto vynaložených peněz v rozdílech mezi zazimovaným a vyzimovaným, prosím nereagujte. Nejsem blbec, jen si myslím, že racionalizace a efektivita pomoci by měla být opravdu efektivní pro chov._gp_ <
------------------------------------------------------------
Nezklamal (:o)).
JK

V předešlém příspěvku jsem se opřel do Ústavu v Dole.
Mělo to svůj důvod, protože jsem pár hodinami dostal "takystudii" od "takyvědce", no něco podobného jako práce u Dolu. Samá rešerše z knih a internetu, žádná vědecká práce. Šéf mi řekl, že kdejaká skripta jsou lepší.

Asi před dvěma lety mě "nadchla" jedna "takyvědecká" práce z Dolu. Bylo to asi před dvěma lety v časopise včelařství. Pokusy jak tlustý knot je do voskových svíček nejlepší. Autor použil několik knotů, zavinul je do vosku a zapálil. Když to stejné dělali moje děti, tak jsem byl rád, že mám od nich pokoj. Ale toto byla "studie" a několikastránkový článek z toho divného ústavu v Dole.

Každý si z Dolu každý rok kupujeme léčiva a Dol je z toho živ. Naštěstí si za to přebalování léčiva moc neúčtují.

Nyní dotaz na čtenáře, víte o nějakém skutečném výzkumu v Dole? Nemyslím zkoušení zahraničních léčiv, které jsou v zahraničí 1000000x vyzkoušené. Nemyslím ověřování ověřeného a porovnávání cizích výsledků s jinými výsledky. Nemám na mysli práce před desítkami let, kdy tam ještě nějací koumáci byli.

Citace z mého předchozího příspěvku:
V Dole (sokromá firma vlastněná několika jednotlivci) jsou trochu mimo realitu běžného včelaře. V Dole jsou živi z distribuce léčiv, dotací a grantů. A něco amatérského výzkumu. Zabývají se sice posuzováním (zkoušením) léčiv, ale žádný vývoj léčiv se neprovádí ani žádný jiný profesionální výzkum. Jen aplikace zahraničních preparátů. Každá přírodovědecká fakulta dělá 10x výzkumu než Dol. Píšu jen Dol, i když bych měl psát ???xxx??? ústav včelařský.

Nyní dotaz na čtenáře, víte o nějakém skutečném výzkumu v Dole?
......
Subjekt Výzkumný ústav včelařský ,s.r.o.

Údaje o organizaci
Název Výzkumný ústav včelařský ,s.r.o.
IČ subjektu 62968335
Název subjektu Výzkumný ústav včelařský ,s.r.o.
Zařazení dle právní formy POO - Právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku (§ 2 odst. 2 písm. a) a § 27 obchodního zákoníku)
Země CZ - Česká republika
Sídlo organizace 94 Máslovice 25266
Není ani nebyla výzkumnou organizací
Řešené projekty
Koordinující příjemce QH72144 - Podpora zdravého chovu včel a kvalitní produkce s využitím přírodních látek s antimikrobiálním a probiotickým účinkem. (2007-2011, MZE/QH)
Ukončené projekty
Příjemce EP0960006237 - Metody ochrany genofondu včely kraňské v České republice (1996-2000, MZE/QA)
Příjemce EP0960996239 - Kvalita včelích produktů a jejich využití v nových výrobcích (1996-1999, MZE/QA)
Příjemce EP7006 - Ochrana zdraví včel (1997-2000, MZE/QA)
Příjemce EP9159 - Technologie komerčních včelařských provozů (1999-2002, MZE/QA)
Příjemce EP9160 - Chov čmeláků : vliv chemických signálů na aktivaci samiček v laboratorních podmínkách. (1999-2002, MZE/QA)
Příjemce ME 246 - Stanovení morfologické charakteristiky žilnatiny křídel populace kralské včely v místě původu a využití výsledků v oblasti udržování genových zdrojů (1998-1999, MSM/ME)
Příjemce QD1061 - Rizika reziduí léčiv ve včelařských produktech a jejich monitoring (2001-2005, MZE/QD)
Příjemce RE5542 - Vliv opylení včelou medonosnou na výnos semene u perspektivních olejnin (1995-1997, MZE/RE)
Příjemce RE5548 - Odchov čmeláků a včel medonosných pro opylování rostlin ve sklenících (1995-1997, MZE/RE)
Příjemce RE5549 - Možnosti rozvoje hedvábnictví na půdě odňaté výrobě potravin (1995-1997, MZE/RE)
Příjemce 1G46032 - Komplexní zabezpečení funkcí včelařství v podmínkách světové krize způsobené varroázou (2004-2008, MZE/1G)
Další účastník projektu GA203/95/0269 - Komunikace sociálního hmyzu. Studium chemických signálů čmeláků (1995-1997, GA0/GA)
Další účastník projektu SI/340/1/01 - Vliv chemického znečištění životního prostředí na kontaminaci a kvalitu biotických složek ekosystémů. (2001-2003, MZP/SI)
Účastník - subjekt nebo fyzická osoba EP9411 - Vypracování souboru analytických metod pro průkaz falšování včelího medu (1999-2002, MZE/QA)
Účastník - subjekt nebo fyzická osoba GA203/98/0453 - Chemické signály ovlivňující chování čmeláků; identifikace složek, jejich biologická aktivita a biosyntéza (1998-2000, GA0/GA)

Pane Gustimiliane, protiřečíte si. Srovnejte příspěvky 49231 a 50523. Co se týče dotací, jsem osobně pro jejich zrušení, protože se takto vyrábí živná půda pro podvod a plnění kapes podnikavců.

J.P.

gp: Zaujala mě věta: Není ani nebyla výzkumnou organizací

Tak to je ještě hloupější argument. Co je na tom dnes přece lobuje v parlamentu kde kdo. A dokáží se tam zabývat mnohem většími hloupostmi; Viz lékárničky které odporují EU normě a doporučení lékařů.
Ještě maličkost Proč ta zloba když někdo lobuje za tebe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 09.2.2011 12:02:31
> ----------------------------------------
> POŘÁD DOKOLA!!
> Pochopte už jednou, že ta dotace je za odvedenou práci včel v právě
> uplynulé sezóně..
>
> Pepan
> -------------------
>
> Omyl, pochop už konečně, že ta dotace je odměnou za poslaneckou práci
> přítele a poslance Mandíkaa možná dalších.
>
> Kdyby takového předsedu měli chovatelé koček, dostávali by místo včelařů
> oni dotaci na pochytané myši.
>
>
> Když se podíváš jaké peníze rozhazuje vždycky na podzim parlamet, tak tam
> je 100mega včelařům doslova drobnost.
> Máme za stejné peníze postavená golfová hřiště, hotely, autodromy,
> akvaparky atd.       Tedy my ne, my jen platíme daně, ale ti co mají kontakty v
> parlamentu.
>
> A všem těm co sestavují rozpočet ja naprosto u prd.... nějaké opylení atd.
> Dokud to tam někdo neprotlačí. Tak to tam dají, ostatní jsou už jenom věci
> jak to nastavit.
>
>
> Karel
>
>
>

Ja osobne pro zruseni nejsem, to jestli jsou ty penize smysluplne vyuzite je druha vec, osobne bych byl rovnez pro jarni soucet fungujicich vcelstev. Kdyz by byly dotace zruseny, tak na to doplati jak profici, tak i malovcelari. Profik majici treba 200-250 vcelstev prijde cca o 20 000 CZK( mesicni plat) - pro me to je treba dost penez a u malovcelaru muze nastat, ze nebudou ochotni kvuli 5 vcelstvum na zahrade platit ze sveho cely aparat v Praze, casopis ktery stejne jsem zjistil cte uz jen par zacinajich vcelaru ( stejne jako osobne ja,kdyz jsem zacinal). Takze by to take mohlo znamenat postupny rozpad svazu. Nevim jak ted, ale na Slovensku byla podpora na opyleni rozdelena na dve pulky, polivina na podzim pred zimovanim a pulka pak po uspesnem vyzimovani.
PZ

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 9. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523)
Pane Gustimiliane, protiřečíte si. Srovnejte příspěvky 49231 a 50523. Co se týče dotací, jsem osobně pro jejich zrušení, protože se takto vyrábí živná půda pro podvod a plnění kapes podnikavců.

J.P.
.......
Já bych si zase být Vámi diskutoval o něčem a ne o někom. Mé hodnocení samasebe je včelařsky nepodstatné pro Vaše dilema.

Důvod Vašeho názoru o zrušení dotací mi ale připadá dost povrchní a nelogický. Mluvíte o všech dotacích které se poskytují v tomto státě, nebo Vám vadí jen ty včelařské. Dotace můžete totiž využívat, ani o nich nevíte. Tedy jestli si uvědomujete význam peněz v této společnosti člena EU._gp_

Tak to je ještě hloupější argument. Co je na tom dnes přece lobuje v parlamentu kde kdo. A dokáží se tam zabývat mnohem většími hloupostmi; Viz lékárničky které odporují EU normě a doporučení lékařů.
Ještě maličkost Proč ta zloba když někdo lobuje za tebe.

pepan
-------------------
Jaká zloba, ta čiší s tebe, pořád někomu podsouváš nějakou nenávist, zlobu.

Tohle jsou prostě fakta, dotaci zařídil př. Mandík, a kdyby se nepostaral, tak mají včelaři kulový i kdyby včely opylovaly i šišky v lese.

To jen ty počád potřebuješ mít pocit, že to že máš včely je nějaká zásluha a nárok na peníze-dotace.

Myslíš, že by ty dotace byly bez předsedy Mandíka, dotace v 2003 atd?

Ber to jako fakt, nic nemáš dokud si to nevybojuješ.

To ty vychováváš včelaře v pocitu nároku na nějaké dotace, že na to mají nárok když to jejich včely odpracujía když jim stát prachy nedá, tak se na včelaření vy....

No a teď jim stát nic nedá. Zatím skoro nic.

Tak co na to ty tvé nároky, nebylo by třeba zalobovat v parlamentu?

Prostě dotace byly milý bonus, a těm co to zaříili díky, škoda že to jejich následovníci neuměli. Respektive se starali je o své zájmy. Jestli včely něco opylovaly bylo nepodstatné, stejně tak jestli ten akvapark ta vesnice potřebovala i když neměla vodovod atd.

Se podívej kam jdou dotace krajů. Běžným včelařům?

Karel

Důvod spojování? Např. můžu tvrdit, že mám vyzkoušeno, že pokud spojím včelstva v tom termínu dosáhnu většího výnosu z toho včelstva než ze dvou, nebo že jsou vitalnější a tím méně náchylné k chorobám, náhle ztraty matek nebo spoustu dalších věcí, které by si lidé mohli vymyslet. Kdo chce podvádět může to dělat stejně na jaře jako na podzim. Ale dokažte mu to.
............
No to může mít vyzkoušeno, ale ztratí tak nárok na dotaci o ty včelstva co kontrola před termínem nenašla. _gp_

Tomáš:Kdo chce podvádět může to dělat stejně na jaře jako na podzim.
........
Termín k 1.9. je charakteristický v našich podmínkách v tom, že po tomto datu se včelstva většinou přirozeně redukují(spíše jsou po chovatelské redukci), ale kolem proletu po termínu 15.3.- 1.4. se většinou nic neděje. Jedině, že by měl záložní včelstva s kladoucí matkou, které by byly spočítány a samozřejmě připočítány s tím, že bude jejich potomstvo opylovat. To by bylo logické a biologicky správné. Jestli by taková včelstva koupil, tak dodat dodatečný doklad o převozu včelstev o nákupu matek atp. A to jsou problémy, které jsou lehce křížově zjistit, jestli už nebylo naně zažádáno, jestli to není přímo v dokladu o koupi, ale i to se dá ověřit a je to důkazem o podvodu, jestli tomu tak nebylo._gp_

Dnes platí jednoducé pravidlo Když mám na výplatu právo, tak beru. Když dotace nebude Tak se taky nezblázním.
U dotací z EU je to to samo Stát tam ty peníze vložit musí, pokud si včelaři svůj díl nevyberou jejich hloupost.
Podívej se kolem sebe. Máš příklady ve firmách kam se podíváš. Vedení si svůj podíl veme a když na dělníky nezbude tak na ně sere.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 09.2.2011 21:06:17
> ----------------------------------------
> Tak to je ještě hloupější argument. Co je na tom dnes přece lobuje v
> parlamentu kde kdo. A dokáží se tam zabývat mnohem většími hloupostmi; Viz
> lékárničky které odporují EU normě a doporučení lékařů.
> Ještě maličkost Proč ta zloba když někdo lobuje za tebe.
>
> pepan
> -------------------
> Jaká zloba, ta čiší s tebe, pořád někomu podsouváš nějakou nenávist, zlobu.
>
> Tohle jsou prostě fakta, dotaci zařídil př. Mandík, a kdyby se nepostaral,
> tak mají včelaři kulový i kdyby včely opylovaly i šišky v lese.
>
> To jen ty počád potřebuješ mít pocit, že to že máš včely je nějaká zásluha
> a nárok na peníze-dotace.
>
> Myslíš, že by ty dotace byly bez předsedy Mandíka, dotace v 2003 atd?
>
> Ber to jako fakt, nic nemáš dokud si to nevybojuješ.
>
> To ty vychováváš včelaře v pocitu nároku na nějaké dotace, že na to mají
> nárok když to jejich včely odpracujía když jim stát prachy nedá, tak se na
> včelaření vy....
>
> No a teď jim stát nic nedá. Zatím skoro nic.
>
> Tak co na to ty tvé nároky, nebylo by třeba zalobovat v parlamentu?
>
> Prostě dotace byly milý bonus, a těm co to zaříili díky, škoda že to jejich
> následovníci neuměli. Respektive se starali je o své zájmy. Jestli včely
> něco opylovaly bylo nepodstatné, stejně tak jestli ten akvapark ta vesnice
> potřebovala i když neměla vodovod atd.
>
> Se podívej kam jdou dotace krajů. Běžným včelařům?
>
> Karel
>
>
>

Aby mohli nekteri ostrileni praktici desit mlade vcelare, ze vcelstvo je
jisto jiste bez matky a ze je nutne vcelstvo rozebrat i kdyz mrzne :-)

Mam vypozorovano asi uz treti sezonu, ze pokud odeberu med a ihned ten vecer
krmim a zaroven vcelstvo radikalne nezuzim tak si trubce klidne nechaj, i
slabsi vcelstva.

Loni jsem koukal na divci valku na cesne, zaroven uvnitr likvidovaly
zavickovany trubci plod a vedle v ten stejny cas matka vesele kladla trubci
vajicka a zaroven tam byly i larvicky trubcu :-)

Vime, ze tiche vymeny probihaji v zari, proc nemit vyhodu rozsirit sve geny
do okoli i v tuto pozdni dobu. Mozna to tak neni, ale me to jako vysvetleni
staci, uz to neresim i kdyz mam zase dost vcelstev kde trubci na podlozce
jsou.

T.H.

2011/2/8 Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>

> Ja byl vcera taky ve vcelach.2 vcelstva mnela na podlozkach spoustu
> trubcu,tak jsem usoudil na osirelec.Tak jsem je rozebral k prohlidce kvuli
> pridani zalohy s matkou.K memu udivu zadne vetrani,vcely pres sirku
> nastavku a i v dolnim nastavku vetsi cast zimniho chumace.Zasob odhadem
> 10-12 kilo.V obou pravidelne zakladeny delnici plod na 3,respektive 4
> ramcich,vsech stadii,zadny hrboplod.Matky jsem nevidel,do spodniho nastavku
> jsem nelezl.Ma nekdo vysvetleni,proc si vcelstva nechala trubce na zimu a
> nevykousala je ven?
>

Dobrý den, chci si vyrobit nové oplodňáčky. Ty co mám jsou klasické na dva minirámky a krmný prostor na těsto.Ale u těchto oplodňáčků v podletí při zrušení je složitější využití minirámků, ikdyž je vložím do prázdného nástavku aby se dolíhl poslední plod, tak to není to co bych si představoval. Plemenáče neřeším, ty mám na rozšířování, stavu a pro záložní včelstva, jde mi jen o chov matek. Chci včelařit jednoduše a to mi výroba dalšího rozměru rámku+péče nesplňuje, proto uvažuji o typu oplodňáčku, kdy jsou použity polorámky vložené na vysoko.
Rád bych se zeptal, jestli někdo tento typ vyzkoušel?
Chci ke každému včelstvu jeden oplodňáček, abych měl včas matku na výměnu, šlo by to měnit postupně až do července, ale upřednostňuji ranný chov matek, protože v tomto období se také na trubčím shromaždišti vyskytují trubci od včelstev s lepším jarním rozvojem, čily jde mi o geny.
Za reakce děkuji.

Já plánuji oplodňáčky na 2 - 3 úzkovysoké rámečky 12 x 22, z prkének a s hřebeny. Při rušení se rámečky vdrátují do obyčejného prázdného rámku 39 x 24 a plod nechá v úlu vyběhnout. Letos už snad konečně vyzkouším....

Na výstavě v Ostravě, tuším, že Břinek vystavoval velmi pěkné rámečky na tuto míru. Ty se jen zaklesnou 2 do sebe.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oplod???ky
> Datum: 10.2.2011 12:02:14
> ----------------------------------------
> Já plánuji oplodňáčky na 2 - 3 úzkovysoké rámečky 12 x 22, z prkének a s
> hřebeny. Při rušení se rámečky vdrátují do obyčejného prázdného rámku 39 x
> 24 a plod nechá v úlu vyběhnout. Letos už snad konečně vyzkouším....
>
>
>

Neni pouziti oplodnacku spis proti jednoduchym postupum ve vcelareni?Nebylo by ucelnejsi pouzit nastavek rozdeleny na 4 dily a pak po zuzitkovani matek a vytazeni prepazek nastavek jednoduse nasadit na vcelstvo?Letos si vychovam svoje matky a pro tyto ucely jsem si podrzel vcelstvo,se kterym jsem loni tezce bojoval v zabraneni v rojeni.Pouziju jej pro vlozeni serie.Je fakt,ze po rozdeleni matecniku vcelstvo rozpustim do nekolika 4 dilnych nastavku a po oplozeni matek z nich budou oddelky pro nove stanoviste,ale stejny postup bych volil i pri matkach jen pro vymnenu.Jen muj nazor na jednoduchy postup,uplne odpada pouziti oplodnacku,zustava jen jednotny nastavek pro vsechny operace.

Chov. čtyřdno a sol. přepážky mám několik sezón vyzkošené a hodnotím to jako nedostatečné pro časný jarní odchov matek. Důvodem je nutnost použít vic včel na rozběh a ty na jaře potřebuji v úlu,takže nemám zájem včely oslabovat, později v sezóně to nevadí. Je to záležitost teplotního zvládnutí prostoru. To je pro mě rozhodující, takže když budu dělat oplodňáček pro časný chov, tak to mám vymyšleno, na jeden rámek a silně zateplit, a s uteplenýma přepážkama na kraji, které později vytáhnu a přidám tam další dva polorámky.V sezóně blíž k létu to uteplení už nehraje takovou roli a přilíhnou se i včely. Mě jde v tomto příspěvku o to, že dílo má sklon buněk 6 stupňů a když se to otočí, jestli má někdo vyzkoušené jak se to včelám líbí. Dr. Ptáček prý takhle už něco testoval, ale nemám informace s jakým výsledkem. A ty včelaře s rotujícím dílem, jako proti varroáze, nějak neberu vážně.

Aleš Molčík napsal:

>Dr. Ptáček prý takhle už něco testoval, ale nemám informace s jakým výsledkem.
...............

http://www.bydlo.net/minioptimal/

Zkoušel jsem si jeden udělat na 39x24.
Jednou jsem v tom i zimoval včely.
Otočení o 90°jim nevadilo.

RK

Vážení přátelé,

rád bych zde ve svobodné diskusi vyjádřil svůj skromný názor na Dotace a reakci na VÚVč v dole.

Pokud si to ještě nikdo neuvědomil, snažíme se již 20 let žít v kapitalismu. Tento režim je zajímavý hlavně v tom, že skutečně finančně bohatých firem, lidí, institucí a států je málo. (Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko, USA ...)

Ne jak za socialismu, kdy stát byl jediný hráč na trhu a choval se jako jediný majitel továrny, který rozhodoval o tom do čeho důchody svých oveček investuje.

Peníze jsou jenom jedny. Buď se prožerou nebo investují, nic víc. Výzkum je drahá záležitost, a žádná malá firma není schopna ho ufinancovat, speciálně ne malá firma o 50 zaměstnancích , orientovaná na tak malý trh, jakým je česká republika.

Objevení nové účinné látky stojí miliardy dolarů a to někdo musí zaplatit. Firmy musí generovat hodně velké zisky aby si výzkum mohly ze svých zisků zaplatit a byla zde i nějaká návratnost jejich investic.

Trh se včelařskými přípravky z globálních hlediska je velký. Hodně nadnárodních farmaceutických firem na něm operuje a vyrábí pro včelaře léčiva. Chtěl bych se proto zeptat, víte kolik stojí v německu, Bayvarol, Apistan, a jiné? Srovnejte si to s cenami našich léčiv. Výzkumný ústav taky být nemusí, můžeme opustit náš český trh a pustit na něj německou nebo jinou konkurenci, ale kam se potom posune cena léčiv budou stále "levná" , chceme riskovat takovou "drahou" zkoušku?

Chemické přípravky jsou rychlým řešením problému, ale z dlouhodobého hlediska pro nás včelaře je jediné řešení, to chovatelské, výběr odolnějších včel, které si dovedou poradit s parazity, tam vidím ekologickou i ekonomickou cestu a teď babo raď.

Kdo to zaplatí, instituce placené ze zisku z prodeje chemických přípravků (tuzemské nebo zahraniční )nebo daňový poplatník a spotřebitel?

K druhé otázce ohledně Dotací, bych napsal jen toto, všechny vlády deformují signály trhu dotacemi, ať je to USA, EU nebo Japonsko či Švýcarsko, všichni mají nastavený určitý systém deformace trhu dotacemi, takže jakékoliv rušení či popírání dotací by ukazovalo jen na naši hlubokou naivitu. Nebuďme papežtější než papež, s dotacemi se smiřme jako na jiný způsob bankovního financování a snažme se vyčerpat víc než kolik jsme do únie odevzdali, protože to jsou naše peníze, protože pokud je nevyčerpáme my, tak to spolehlivěji udělá někdo za nás!

S pozdravem včelař čekající na jaro a naše peníze z EU, které použije na zvýšení konkurenceschopnosti českého včelařství a pamatujte, za pár let bude zase v hypermarketech brazilský a argentinský med, připravme se...

Protože nejsem nejchytřejší a vzdělání v ekonomice a bankovnictí je nulové, tak Vás pne Gustimiliane prosím o vvsvětlení této otázky. Určitě to bude zajímat spoustu čtenářů této stránky. Děkuji.

J.P.

Kdo se toho ujme? Stát? V tomto případě by agenda byla možná několikrát dražší než vyplacené dotace. Nebo se toho chcete ujmout sám? Ono platí a platit bude - kde neni rozumu dá se b.... židle a je na celou řadu problémů zaděláno.

J.P.

A kde je otázka?_gp_
..........
Pala Jiří (193.179.175.210) --- 10. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536)
Protože nejsem nejchytřejší a vzdělání v ekonomice a bankovnictí je nulové, tak Vás pne Gustimiliane prosím o vvsvětlení této otázky. Určitě to bude zajímat spoustu čtenářů této stránky. Děkuji.

J.P.

Trh se včelařskými přípravky z globálních hlediska je velký. Hodně nadnárodních farmaceutických firem na něm operuje a vyrábí pro včelaře léčiva. Chtěl bych se proto zeptat, víte kolik stojí v německu, Bayvarol, Apistan, a jiné? Srovnejte si to s cenami našich léčiv. Výzkumný ústav taky být nemusí, můžeme opustit náš český trh a pustit na něj německou nebo jinou konkurenci, ale kam se potom posune cena léčiv budou stále "levná" , chceme riskovat takovou "drahou" zkoušku?
.........
Trh se včelařskými přípravky není soustředěn jen v Německu Jiří. Ví to i Dol. Jestli se chcete podívat na trh, tak vše jako základní surovina se vozí z Číny.
Tady máte flumethrin:
http://www.alibaba.com/product-gs/273134392/flumethrin.html
Tady máte Apistan bag 3-4$(čínská verze,účin.l. fluvalinat, bag je 20ks pásků):
http://www.alibaba.com/product-gs/248362224/Wang_s_Manpu_Fluvalinate_Strips_in.html

Takže toto je ten trh, o kterém píšete._gp_

Pro letošní rok činí dotace EU přes 62 milionů tzn. včelaři dostanou 124 milionů. (50%EU,50% vláda ČR). Dotace je pouze pro registrované včelaře v Hradíštku.Zaregistrovat se má za povinnost každý chovatel včel.

S příspěvkem přítele Jiřího můžeme jen souhlasit. To ostatní je mlácení prázdné slámy.

Josef Źůrek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Thursday, February 10, 2011 5:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ustav v Dole

Vážení přátelé,

rád bych zde ve svobodné diskusi vyjádřil svůj skromný názor na Dotace a reakci na VÚVč v dole.

Pokud si to ještě nikdo neuvědomil, snažíme se již 20 let žít v kapitalismu. Tento režim je zajímavý hlavně v tom, že skutečně finančně bohatých firem, lidí, institucí a států je málo. (Řecko, Portugalsko, Španělsko, Irsko, USA ...)

Ne jak za socialismu, kdy stát byl jediný hráč na trhu a choval se jako
jediný majitel továrny, který rozhodoval o tom do čeho důchody svých oveček investuje.

Peníze jsou jenom jedny. Buď se prožerou nebo investují, nic víc. Výzkum je drahá záležitost, a žádná malá firma není schopna ho ufinancovat, speciálně ne malá firma o 50 zaměstnancích , orientovaná na tak malý trh, jakým je česká republika.

Objevení nové účinné látky stojí miliardy dolarů a to někdo musí zaplatit.
Firmy musí generovat hodně velké zisky aby si výzkum mohly ze svých zisků zaplatit a byla zde i nějaká návratnost jejich investic.

Trh se včelařskými přípravky z globálních hlediska je velký. Hodně nadnárodních farmaceutických firem na něm operuje a vyrábí pro včelaře léčiva. Chtěl bych se proto zeptat, víte kolik stojí v německu, Bayvarol, Apistan, a jiné? Srovnejte si to s cenami našich léčiv. Výzkumný ústav taky být nemusí, můžeme opustit náš český trh a pustit na něj německou nebo jinou konkurenci, ale kam se potom posune cena léčiv budou stále "levná" , chceme riskovat takovou "drahou" zkoušku?

Chemické přípravky jsou rychlým řešením problému, ale z dlouhodobého hlediska pro nás včelaře je jediné řešení, to chovatelské, výběr odolnějších včel, které si dovedou poradit s parazity, tam vidím ekologickou i ekonomickou cestu a teď babo raď.

Kdo to zaplatí, instituce placené ze zisku z prodeje chemických přípravků (tuzemské nebo zahraniční )nebo daňový poplatník a spotřebitel?

K druhé otázce ohledně Dotací, bych napsal jen toto, všechny vlády
deformují signály trhu dotacemi, ať je to USA, EU nebo       Japonsko či
Švýcarsko, všichni mají nastavený určitý systém deformace trhu dotacemi, takže jakékoliv rušení či popírání dotací by ukazovalo jen na naši hlubokou naivitu. Nebuďme papežtější než papež, s dotacemi se smiřme jako na jiný způsob bankovního financování a snažme se vyčerpat víc než kolik jsme do únie odevzdali, protože to jsou naše peníze, protože pokud je nevyčerpáme my, tak to spolehlivěji udělá někdo za nás!

S pozdravem včelař čekající na jaro a naše peníze z EU, které použije na zvýšení konkurenceschopnosti českého včelařství a pamatujte, za pár let bude zase v hypermarketech brazilský a argentinský med, připravme se...

Příspěvek Jiřího mi připadá jak naučená pohádka, s kterou také lze jen souhlasit a tak mlátit prázdnou slámu._gp_
............
Žůrek Josef Ing . (e-mailem) --- 11. 2. 2011
RE: Ustav v Dole (50530) (50531) (50533) (50548)
S příspěvkem přítele Jiřího můžeme jen souhlasit. To ostatní je mlácení prázdné slámy.

Josef Źůrek

Ja myslim, ze uz dnes kazdemu musi byt jasne, ze v Dole neni zadny vyzkumny ustav. Ten kdo byl na vystave zlepsovatelu v Ostrave, tak si to jen potvrdil, ze je to ciste o komerci. A co se tyce leciva, tak 85 % vcelaru to vyhovuje a jsou spokojeni stejne jako p. Jiri nebo p. Josef. Jeste vice je pak spokojeny Dol ( byl bych na jejich miste take). Pak je tady tak cca 10-15 % vcelaru, kteri jdou vice do hloubky ( treba Gusta nebo i par dalsich). Tito vcelari zjistili, ze neni jen CR a Dol, ale existuji i jine staty nebo dokonce svetadily, kde maji se vcelami obdobne problemy a dokazi je resit i jinak, nez maji nasi vcelari predepsano od veteriny v CR resp. z Dolu.

Děkuji př.Krušinovy za odkaz,kterým bylo zodpovězeno vše.

P.S.Prosím nechte věci kolem dotací a Dolu být stejně s tím nic nikdo nenadělá, třebaže v každém příspěvku je pravdy kousek a řešte aktuální věci kolem včel. Děkuji


Včera jsem byl na včelnici se podívat na stav včel jak vyzimovala, kontroluji to pohledem přes strůpkovou folii.
A zjistil jsem, že co mám původní Sklenárky tak ty mám v 5 a 6 uličkách. A minulý rok jsem si koupil inseminované Dolky a ty mi sedí ve 4 uličkách. O inseminovaných matkách slyším často zprávy, že hůř plodují, nikde jsem to nečet, nemám s tím jiné než současné aktuální zkušenosti. Zajímá mě jestli má někdo dlouhodobější porovnání? Dekuji

Měl jsem za to, že dotace EU pro letošek je 33 mil. + 33 mil. dotace ČR což
je 66 mil. V roce 2012 celkem 68 mil. a v roce 2013 celkem 69 mil. Takže na
tříleté období 203 500 000.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan.iol.cz
Sent: Thursday, February 10, 2011 11:43 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: DOTACE

Pro letošní rok činí dotace EU přes 62 milionů tzn. včelaři dostanou 124
milionů. (50%EU,50% vláda ČR). Dotace je pouze pro registrované včelaře v
Hradíštku.Zaregistrovat se má za povinnost každý chovatel včel.

Zdravím, určitě existují i v číně výrobci generik a přípravků, ale jak se poperete s českou legislativou a registrací přípravků a kdo to bude registrovat nebo uznávat a platit uznávací poplatky...

J.P.: Kdo se toho ujme? Stát? V tomto případě by agenda byla možná několikrát dražší než vyplacené dotace. Nebo se toho chcete ujmout sám? Ono platí a platit bude - kde neni rozumu dá se b.... židle a je na celou řadu problémů zaděláno.
-----------------------
Samozřejmě že stát. Dotace má administrovat ten, kde je poskytuje. Občanské sdružení ze zákona nesmí suplovat činnost státního orgánu. Nebylo by to dražší, jen by nebyly vypláceny nesmyslné stokorunové dotace. Podporu by získali ti, kdo investují, hlavně začínající a nebyly by státní peníze plošně "projezeny". Jenom by tím ČSV přišel o část členských příspěvků a nebyla by 97 % organizovanost, kterou nám celý svět závidí.

Našel jsem v příspěvku zmínku o včelařském časopisu a hned jsem si vzpoměl na kopici z obalů nevybalených časopisů, které doma mám a čekají na vyhození.Připomíná mi to éru socialismu, kde jsme museli povině odebírat Rudé právo. A dnes kvůli formulářům na dotaci odebíráme včelařský časopis. Jako by to byla jediná možnost, jak se o včelách něco dozvědět.Dnes v době internetu...To i na této diskusi, kterou si každý den čtu se dozvím víc, než z časopisu, oslavujícího z poloviny úspěch vyšších orgánů...Připadám si jak ¨v předminulém století, zdá se, že někdo odpovědný nezjistil, že existuje internet a mail. Podobně se mi otevírá kudla v kapse, když mám každý rok jít na poštu a koupit známku na hlášení o počtu včelstev na stanovišti. Bylo by sned tak těžké vytvořit internetový formulář a vyplnit ho, než běhat na poštu a platit známku? Kdo internet nemá, tak mu nezbyde, než se proběhnout, ale co ta ostatní většina? U nás už se rozesílají včelařské zpravodaje jen elektronicky, tak proč ne taky formuláře a proč platit časopis? Je čes vstoupit do 21. stoleti.
Tom

Myslím, že řadě přispěvovatelů by neuškodilo, kdyby si časopis přečetlo. Pak
by zde nebylo tolik zbytečných dotazů. A nepamatuji si, že by v éře
socialismu byl povinný odběr RP.
Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tom
Sent: Friday, February 11, 2011 10:13 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Včalařský časopis

Našel jsem v příspěvku zmínku o včelařském časopisu a hned jsem si vzpoměl
na kopici z obalů nevybalených časopisů, které doma mám a čekají na
vyhození.Připomíná mi to éru socialismu, kde jsme museli povině odebírat
Rudé právo. A dnes kvůli formulářům na dotaci odebíráme včelařský časopis.
Jako by to byla jediná možnost, jak se o včelách něco dozvědět.Dnes v době
internetu...To i na této diskusi, kterou si každý den čtu se dozvím víc,
než z časopisu, oslavujícího z poloviny úspěch vyšších orgánů...Připadám si
jak ¨v předminulém století, zdá se, že někdo odpovědný nezjistil, že
existuje internet a mail. Podobně se mi otevírá kudla v kapse, když mám
každý rok jít na poštu a koupit známku na hlášení o počtu včelstev na
stanovišti. Bylo by sned tak těžké vytvořit internetový formulář a vyplnit
ho, než běhat na poštu a platit známku? Kdo internet nemá, tak mu nezbyde,
než se proběhnout, ale co ta ostatní většina? U nás už se rozesílají
včelařské zpravodaje jen elektronicky, tak proč ne taky formuláře a proč
platit časopis? Je čes vstoupit do 21. stoleti.
Tom

Vyskúšal som aj malé oplodniačiky aj štvordno na rámikovej miere. Včasný chov je lotéria pri oboch spôsoboch a určite by pomohli zateplené oplodniačiky. Pribudne však další invetár o ktorý sa treba starať. Preto som upustil od včasného chovu / koniec aprila - 4 a vysoká nv/ a počkám si na rojovú náladu a dostatok plodu a použijem štvordno. Ak je včelstvo napriek dostatku priestoru moc rojovo aktívne, tak tiež skončí v plemenáčoch s novými M.

Souhlasím, že přečíst si včelařský časopis může být někomu ku prospěchu, tak ať si ho dobrovolně koupí, jako jiné časopisy. A Rudé právo jsem jako zaměstnanec školství musel léta odebírat, jinak hrozila ztráta místa, protože ve straně jsem nebyl a jelikož jsme byli v rodině ve školství 2, tak jsme museli každý v práci odevzdat potvrzení o zaplacení předplatného a brát noviny dvoje. Taková to byla pakárna. Jen na dokreslení..
Tom

Pane Gustimiliane, tady je zase jedna z položek Vašeho sebehodnocení. Vy skutečně čtete jen co se hodí do Vašeho mlýna - viz Vaše celé sebehodnocení. Chtěl jsem po Vás, abyste rozebral, rozšířil a upřesnil to co jste napsal v příspěvku č.50536. Co se týče příspěvku č.50539, tak mám dojem, že chystáte pro někoho tu pověstnou židli, nevadí Vám, že takto umožňujete zvyšovat stav nežádoucích byrokratických a arogantních vyžírek.

J.P.

Kde berete tu jistotu že ty i když nízké částky včelaři neproinvestují. Vždyť každý z nich kupuje drátky, mezistěny, občas kuřák, různé jiné pomůcky, cukr, matky, atd. To všechno je drobný investiční materiál i když se do účetních knih nezapisuje pod odpisové položky. Je nám všem známo, že novodobí podnikatelé a manažéři nejraději shrábnou všechno sami,i ale těch pár drobtů které jim odpadnou od stolu by nemuseli závidět?!
Ta vysoká organizovanost nám právě alespoň trochu zlepšuje to dodržování veterinárních pravidel a kontrolu nad nimi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 11.2.2011 09:28:03
> ----------------------------------------
> J.P.: Kdo se toho ujme? Stát? V tomto případě by agenda byla možná
> několikrát dražší než vyplacené dotace. Nebo se toho chcete ujmout sám? Ono
> platí a platit bude - kde neni rozumu dá se b.... židle a je na celou řadu
> problémů zaděláno.
> -----------------------
> Samozřejmě že stát. Dotace má administrovat ten, kde je poskytuje. Občanské
> sdružení ze zákona nesmí suplovat činnost státního orgánu. Nebylo by to
> dražší, jen by nebyly vypláceny nesmyslné stokorunové dotace. Podporu by
> získali ti, kdo investují, hlavně začínající a nebyly by státní peníze
> plošně "projezeny". Jenom by tím ČSV přišel o část členských příspěvků a
> nebyla by 97 % organizovanost, kterou nám celý svět závidí.
>
>
>

Kde berete tu jistotu že ty i když nízké částky včelaři neproinvestují.
----------------------
A což teprve ty vysoké částky za med:-)

Každý (skoro) nakupuje každý rok nové úly, rámky, ....

:-)
Výrobci úlů nestíhají vyrábět.


Karel

No vidíš, Kdyby jsi si občas ten časopis rozbalil tak tam ty adresy najdeš.
Je to nejen odborný časopis ale spolkový proto se tam píše nejen o včelách.
Nikdo také nečte jakékoliv tiskoviny od začátku do konce ale vybírá si to co mu vyhovuje. Mě třebas také je na (!) že jsou noviny plné sportu a inzerátů a přec si potřebuji nějaké občas koupit. jen ze podívej ne ten monitor před sebe co tam je (!)vin o které nestojíš. Taková je holt doba!!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ala?sk? ?asopis
> Datum: 11.2.2011 10:13:41
> ----------------------------------------
> Našel jsem v příspěvku zmínku o včelařském časopisu a hned jsem si vzpoměl
> na kopici z obalů nevybalených časopisů, které doma mám a čekají na
> vyhození.Připomíná mi to éru socialismu, kde jsme museli povině odebírat
> Rudé právo. A dnes kvůli formulářům na dotaci odebíráme včelařský časopis.
> Jako by to byla jediná možnost, jak se o včelách něco dozvědět.Dnes v době
> internetu...To i na této diskusi, kterou si každý den čtu se dozvím víc,
> než z časopisu, oslavujícího z poloviny úspěch vyšších orgánů...Připadám si
> jak ¨v předminulém století, zdá se, že někdo odpovědný nezjistil, že
> existuje internet a mail. Podobně se mi otevírá kudla v kapse, když mám
> každý rok jít na poštu a koupit známku na hlášení o počtu včelstev na
> stanovišti. Bylo by sned tak těžké vytvořit internetový formulář a vyplnit
> ho, než běhat na poštu a platit známku? Kdo internet nemá, tak mu nezbyde,
> než se proběhnout, ale co ta ostatní většina? U nás už se rozesílají
> včelařské zpravodaje jen elektronicky, tak proč ne taky formuláře a proč
> platit časopis? Je čes vstoupit do 21. stoleti.
> Tom
>
>
>

Tak to máš pravdu ale já tam v 70tých letech taky pracoval a stačil mě k tomu odběr včelařství a zahradnických listů.
Dokladovalo se tím sebevzdělávání.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tom <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 11.2.2011 10:42:07
> ----------------------------------------
> Souhlasím, že přečíst si včelařský časopis může být někomu ku prospěchu,
> tak ať si ho dobrovolně koupí, jako jiné časopisy. A Rudé právo jsem jako
> zaměstnanec školství musel léta odebírat, jinak hrozila ztráta místa,
> protože ve straně jsem nebyl a jelikož jsme byli v rodině ve školství 2,
> tak jsme museli každý v práci odevzdat potvrzení o zaplacení předplatného a
> brát noviny dvoje. Taková to byla pakárna. Jen na dokreslení..
> Tom
>
>
>

Tome, to, že je vč. časopis na dvě věci, vím už dávno. Koukni se třeba do včel ročenky z roku58, nebo ještě lépe do Moravské včely z roku 1912. V té ročence se to sice hemží KSČ a jejím ústředním výborem, ale když si nasadíš takové brýle, abys to neviděl, tak je to celkem dobré čtení. Musíš se naučit číst jako gp. Irituje mne ovšem skutečnost, že ho nemusím odebírat, ale musím ho zaplatit. Co se týče hlášení stavu do Hradištka, považji jen za brovskou byrokratickou kobylu. Hlásí se základce, hlásí se na obec, tak proč se musí hlásit ještě jinde. Díky Bohu, že to nemusíme hlásit parlamentu, senátu a Hradu. Já bláhový si myslel, že když se zjistí mor, tak přes to Hradištko dostane příslušná veterinární správa befel a následně příslušný veterinář najede kurzorem na postižené stanoviště a počítač vyhodí čísla stanovišť s dalšími potřebnými daty, která se nalézají v ochranném pásmu. Bohužel tak není. Když do ochr. pásma spadne obec s několika vzdálenými osadami, tak to pásmo může dosáhnout vzdálenosti až 30km od ohniska. To se pak může rovnou všechno dělat celoplošně. Zarazit jakoukoliv mobilnost a místo Hradištka dát veterináři plamenomet.

J.P.

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551)
Chtěl jsem po Vás, abyste rozebral, rozšířil a upřesnil to co jste napsal v příspěvku č.50536 J.P.
.......
Mám za Vás hledat dotované věci? Jste připojen přes GTS, takže si dejte do google třeba "GTS dotace". I Vaše společnost co má internetovou síť, využívá dotace. Co chcete víc slyšet?_gp_

Tak tedy Takový úl má odpisovou dobu 10 let Každá jeho údržba mu ji prodlužuje. Fyzická doba životnosti 25let Ta doba mezi těmito léty je ta která teprve vydělává. Z toho pak vyplývá že průměrný včelař potřebuje na jedno včelstvo maximálně 2 úly za život. Z toho pak také lze odvodit potřebu úllů po současných dotacich po jejich ukončení. Proto také byla, je a bude výroba úlů příležitostná pro jiné firmy. Nejlépe včelařské které mají lepší představu o potřebách včelaře.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 11.2.2011 11:07:30
> ----------------------------------------
> Kde berete tu jistotu že ty i když nízké částky včelaři neproinvestují.
> ----------------------
> A což teprve ty vysoké částky za med:-)
>
> Každý (skoro) nakupuje každý rok nové úly, rámky, ....
>
> :-)
> Výrobci úlů nestíhají vyrábět.
>
>
> Karel
>
>
>

Zdravím! Když už se tu začalo psát o chovu matek, tak bych měl taky jeden dotaz. Rád bych letos udělal větší obměnu matek (cca. 10 tj. polovina), abych trošku pozvedl chov (přešel na vigorky). A rád bych takové obměny dělal pravidelně. Samozřejmě se to nesmí negativně projevit na medu (osiřelci) a na chov takového množství oddělků nemám prostředky.

Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat, jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:

- Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
- Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
- V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního slunovratu.

A jak kvalitní odpověď očekáváš, když nikdo nemůže vědět jaké máš úly, jak vnich včelaříš /mřížky,NN..../ a dalšíc pár podstatných detailů. :-)
:-)
Karel

Ahoj,
hlavně jsi nenapsal, jak vypadají Tvoje úly, pokud máš 3 nástavky 39*24, tak se samozřejmě klidně vyrojí. Já odchovávám oddělek na včelstvu oddělený fólií, teplo kmenového včelstva vyhřívá oddělek, který může být slabý - 1rámek plodu, 1 rámek zásob. po rozkladení posílím plodem a ve druhé fázi cca po týdnu vyjmu fólii. Může se to udělat i bez posílení, ale to je o citu, termínu, náladě v kmenovém včelstvu a hlavně snůšce. Při dobré snůšce se včely k nové matce nechovají tak agresivně. Máš málo včelstev, takže je možné i přidání kladoucí matky přes těsto přidávací klíckou, o kterou předtím ovoníme hrudník zabité původní matky. Takové přidání a zvláště do slunovratu je prakticky 100%.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan <deziluzionista/=/centrum.cz>
> Předmět: V?m?na matek
> Datum: 11.2.2011 11:40:13
> ----------------------------------------
> Zdravím! Když už se tu začalo psát o chovu matek, tak bych měl       taky jeden
> dotaz. Rád bych letos udělal větší obměnu matek (cca. 10 tj. polovina),
> abych trošku pozvedl chov (přešel na vigorky). A rád bych takové obměny
> dělal pravidelně. Samozřejmě se to nesmí negativně projevit na medu
> (osiřelci) a na chov takového množství oddělků nemám prostředky.
>
> Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou
> matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku
> (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně
> přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat,
> jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:
>
> - Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
> - Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
> - V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního
> slunovratu.
>
>
>

Ahoj, já zatím pořád chovám časně, protože brtníci v okolí nemaj ještě mnoho trubců-bastardů a prní matky jsou u mě vždy velmi dobré..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Oplodnacky
> Datum: 11.2.2011 10:30:24
> ----------------------------------------
> Vyskúšal som aj malé oplodniačiky aj štvordno na rámikovej miere. Včasný
> chov je lotéria pri oboch spôsoboch a určite by pomohli zateplené
> oplodniačiky. Pribudne však další invetár o ktorý sa treba starať. Preto
> som upustil od včasného chovu / koniec aprila - 4 a vysoká nv/ a počkám si
> na rojovú náladu a dostatok plodu a použijem štvordno. Ak je včelstvo
> napriek dostatku priestoru moc rojovo aktívne, tak tiež skončí v
> plemenáčoch s novými M.
>
>
>

Tom napsal:"Podobně se mi otevírá kudla v kapse, když mám každý rok jít na poštu a koupit známku na hlášení o počtu včelstev na stanovišti."
U nás v ZO mohou odevzdat členové se žádostí o 1D také vyplněné "Potvrzení o registraci v ústředníé evidenci"(a využívají to téměř všichni)a ZO je posílá hromadně do Hradišťka.

I když bych to tak neřek jsem té zásady taky. To kvůli potřebě mít včelstva s ranným nástupem rozvoje. Stráty jsou o něco větší ale zdají se lepší výsledky. Vůbec se nebojím zhodnotit i ranné rojové matečníky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Oplodnacky
> Datum: 11.2.2011 12:26:35
> ----------------------------------------
> Ahoj, já zatím pořád chovám časně, protože brtníci v okolí nemaj ještě mnoho
> trubců-bastardů a prní matky jsou u mě vždy velmi dobré..
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Albert Gross <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Oplodnacky
> > Datum: 11.2.2011 10:30:24
> > ----------------------------------------
> > Vyskúšal som aj malé oplodniačiky aj štvordno na rámikovej miere. Včasný
> > chov je lotéria pri oboch spôsoboch a určite by pomohli zateplené
> > oplodniačiky. Pribudne však další invetár o ktorý sa treba starať. Preto
> > som upustil od včasného chovu / koniec aprila - 4 a vysoká nv/ a počkám si
> > na rojovú náladu a dostatok plodu a použijem štvordno. Ak je včelstvo
> > napriek dostatku priestoru moc rojovo aktívne, tak tiež skončí v
> > plemenáčoch s novými M.
> >
> >
> >
>
>
>

Ahoj Pepane,
jak souvisí včelstva s časným rozvojem s časným chovem matek? Tomu moc nerozumím.
dík Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Oplodnacky
> Datum: 11.2.2011 12:38:25
> ----------------------------------------
> I když bych to tak neřek jsem té zásady taky. To kvůli potřebě mít včelstva s
> ranným nástupem rozvoje. Stráty jsou o něco větší ale zdají se lepší výsledky.
> Vůbec se nebojím zhodnotit i ranné rojové matečníky.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Oplodnacky
> > Datum: 11.2.2011 12:26:35
> > ----------------------------------------
> > Ahoj, já zatím pořád chovám časně, protože brtníci v okolí nemaj ještě mnoho
> > trubců-bastardů a prní matky jsou u mě vždy velmi dobré..
> > Radek
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Albert Gross <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: Oplodnacky
> > > Datum: 11.2.2011 10:30:24
> > > ----------------------------------------
> > > Vyskúšal som aj malé oplodniačiky aj štvordno na rámikovej miere. Včasný
> > > chov je lotéria pri oboch spôsoboch a určite by pomohli zateplené
> > > oplodniačiky. Pribudne však další invetár o ktorý sa treba starať. Preto
> > > som upustil od včasného chovu / koniec aprila - 4 a vysoká nv/ a počkám
> si
> > > na rojovú náladu a dostatok plodu a použijem štvordno. Ak je včelstvo
> > > napriek dostatku priestoru moc rojovo aktívne, tak tiež skončí v
> > > plemenáčoch s novými M.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

http://www.super.cz/vtipky/20477-neco-pro-vcelarky.html

Já jsem také RP dobrovolně nedobrovolně odebíral. Ráno bylo nastole a než se
začlo, bylo co na prostudování. Za těch 50 hal to stálo.
Haf

----- Original Message -----
From: "Tom" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 11, 2011 10:41 AM


> Souhlasím, že přečíst si včelařský časopis může být někomu ku prospěchu,
> tak ať si ho dobrovolně koupí, jako jiné časopisy. A Rudé právo jsem jako
> zaměstnanec školství musel léta odebírat, jinak hrozila ztráta místa,
> protože ve straně jsem nebyl a jelikož jsme byli v rodině ve školství 2,
> tak jsme museli každý v práci odevzdat potvrzení o zaplacení předplatného
> a
> brát noviny dvoje. Taková to byla pakárna. Jen na dokreslení..
> Tom
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5863
> (20110210) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Přesně tak jak jsi to popsal. Dobří chovatelé mají brzy trubce a silná včelstva. Ti oplodní mé ranné matky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Oplodnacky
> Datum: 11.2.2011 12:42:12
> ----------------------------------------
> Ahoj Pepane,
> jak souvisí včelstva s časným rozvojem s časným chovem matek? Tomu moc
> nerozumím.
> dík Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Re: Oplodnacky
> > Datum: 11.2.2011 12:38:25
> > ----------------------------------------
> > I když bych to tak neřek jsem té zásady taky. To kvůli potřebě mít včelstva
> s
> > ranným nástupem rozvoje. Stráty jsou o něco větší ale zdají se lepší
> výsledky.
> > Vůbec se nebojím zhodnotit i ranné rojové matečníky.
> >
> > Pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: Re: Oplodnacky
> > > Datum: 11.2.2011 12:26:35
> > > ----------------------------------------
> > > Ahoj, já zatím pořád chovám časně, protože brtníci v okolí nemaj ještě
> mnoho
> > > trubců-bastardů a prní matky jsou u mě vždy velmi dobré..
> > > Radek
> > > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > > Od: Albert Gross <e-mail/=/nezadan>
> > > > Předmět: Re: Oplodnacky
> > > > Datum: 11.2.2011 10:30:24
> > > > ----------------------------------------
> > > > Vyskúšal som aj malé oplodniačiky aj štvordno na rámikovej miere.
> Včasný
> > > > chov je lotéria pri oboch spôsoboch a určite by pomohli zateplené
> > > > oplodniačiky. Pribudne však další invetár o ktorý sa treba starať.
> Preto
> > > > som upustil od včasného chovu / koniec aprila - 4 a vysoká nv/ a
> počkám
> > si
> > > > na rojovú náladu a dostatok plodu a použijem štvordno. Ak je včelstvo
> > > > napriek dostatku priestoru moc rojovo aktívne, tak tiež skončí v
> > > > plemenáčoch s novými M.
> > > >
> > > >
> > > >
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Kdysi v začátcích jsem také takhle včelařil. Vložením pouze folie, a používal jsem to jako protirojové opatření přeložením plod. rámků do horního nástavku. Horní nástavek jsem dal očkem na druhou stranu od česna, snížilo se mi tím zalétnutí mladé matky, když se vracela ze snubního letu. V podstatě jsem tím jen ušetřil pořízení dalšího dna a víka, ale přidal jsem si práci při kontrole spodního včelstva, protože jsem musel horní oddělek dávat dolů.

Jane píšete: abych trošku pozvedl chov(přešel na vigorky)

ale už nepíšete kde včelaříte, jaké máte snůškové podmínky atd. Vigorka je kraňka karpatského typu, která byla vyselektována z Vučka. Co Já mám informace od včelařů, kteří Vučko nebo Vigorku vyzkoušely, tak s nima moc spokojeni nebyly, protože na řepce v nížinách měly vždy menší snůšku, než u jiné linie alpského typu. Na pozdější snůšku se to srovnalo. Nechci tím Vigorku nějak snižovat, ale každý máme jiné snůškové podmínky a tím je třeba se řídit a rozhodovat.

Tak samozřejmě očekávám kvalitní odpovědi, proto tu jsem:-) Jde mi hlavně o to, jestli se to takhle vůbec dá dělat a jestli s tím má někdo zkušenost. Líbí se mi na tom hlavně to, že bych tím v ideálním případě v podstatě napodobil tichou výměnu matek.

Jestli to je důležité, tak včelařím na rámkové míře 39x24 – 33 v ojedinělém případě 44 rámků. Stanoviště v lese, okolo louky. Moje včely nejsou klasické „plodařky“, původně to byla linie vučko a rád bych v tom pokračoval právě s vigorkama. Soustředím se hlavně na luční a medovicový med, řepka v okolí není. Nadmořská výška cca 400m n.m.

"Já jsem také RP dobrovolně nedobrovolně odebíral. Ráno bylo nastole a než se
začlo, bylo co na prostudování. Za těch 50 hal to stálo."

RP byly obrovské plachty z poměrně kvalitního papíru, hodily se velmi dobře na uteplování okének úlů, strůpků úlů i na zabalení všeho možného v domácnosti. Myslím, že tehdy na poštách byla většina balíků balena v RP, jenom na vrchu aby to nevypadalo blbě, byla jedna vrstva balicího papíru.
Jinak na čtení tam toho bylo málo, jen Černá kronika a pár článků, většina ostatního byly politické výblitky všelijakých funkcionářů a papalášů, pro mně nečitelné.

Pokud Vám Jane nejde o řepku, kterou nemáte v doletu, a máte pozdější snůšku, tak Vigorka by mohla uspět. Jde o nástup plod. maxima a jak dlouho ho můžou včely udržet.

Já v tom nevidím problém, pokud je 20 včelstev.

Určitě je v nic 7 nadprůměrných, ty oberu o plást s plodem, dám do toho co Liebig nazval směsným oddělkem - a v tom odchovám matečníky.

Ve včelstvech kde chci dám nad mřížku plásty s plodem a dám tam matečník, a z osiřelce/směs. oddělku udělám oddělky.

Liebig - včelaříme jednoduše a pokud si vzpomínám tak ještě nějaká německá knížka - víkendový včelař - tam popisuje dokoce dva matečníky v medníku.
------
Vždycky se k tomu chystám, ale pak raději dělám oddělky a pokud potřebuji, přidám oddělek. Podzim, zima, jaro.
Prostě nevím proč bych uprostřed sezony likvidoval matku? :-) Je mi líto něco ničit.

Ale nad mřížkou chovat jde, a dlouho spolu vydrží, do konce června, podle okolností, prostoru atd.
Karel

Jen to RP tak nepomlouvejte. Náhodou na spojování včelstev to byl ten nejlepší formát. Vždy jsem si několik výtisků vyžebral od soudruha souseda :o)).
JK

Jen to RP tak nepomlouvejte. Náhodou na spojování včelstev to byl ten nejlepší formát. Vždy jsem si několik výtisků vyžebral od soudruha souseda :o)).
JK
--------------
Zvláště s titulní stranou byla vyšší úspěšnost.
Nejlépe dvě, tak aby PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ SPOJTE SE! bylo na obě strany, nebo alespoň na stranu slabšího včelstva:-)

Karel

Já myslím,že formulář lze mailem poslat,ale chce to mít ověřený elektronický
podpis.
J.M.
----- Original Message -----
From: "Tom" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, February 11, 2011 10:12 AM
Subject: V?ala?sk? ?asopis


> Našel jsem v příspěvku zmínku o včelařském časopisu a hned jsem si vzpoměl
> na kopici z obalů nevybalených časopisů, které doma mám a čekají na
> vyhození.Připomíná mi to éru socialismu, kde jsme museli povině odebírat
> Rudé právo. A dnes kvůli formulářům na dotaci odebíráme včelařský časopis.
> Jako by to byla jediná možnost, jak se o včelách něco dozvědět.Dnes v době
> internetu...To i na této diskusi, kterou si každý den čtu se dozvím víc,
> než z časopisu, oslavujícího z poloviny úspěch vyšších orgánů...Připadám
> si
> jak ¨v předminulém století, zdá se, že někdo odpovědný nezjistil, že
> existuje internet a mail. Podobně se mi otevírá kudla v kapse, když mám
> každý rok jít na poštu a koupit známku na hlášení o počtu včelstev na
> stanovišti. Bylo by sned tak těžké vytvořit internetový formulář a vyplnit
> ho, než běhat na poštu a platit známku? Kdo internet nemá, tak mu nezbyde,
> než se proběhnout, ale co ta ostatní většina? U nás už se rozesílají
> včelařské zpravodaje jen elektronicky, tak proč ne taky formuláře a proč
> platit časopis? Je čes vstoupit do 21. stoleti.
> Tom

Správně. Nakonec dotace na včely byly prý i za Hitlera.
Tonda
>S příspěvkem přítele Jiřího můžeme jen souhlasit. To ostatní je mlácení prázdné slámy.

Ja ten jejich formulář vyplním, oskenuji a pošlu e-mailem do
českomoravské spol. chovatelů.
J. Burgel

Gustíku, Vy sebehodnotiteli, Vy se skutečně nezapřete. Rýpnete, neodpovíte a šikovně přehodíte veksl na jinou kolej. Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace? Já osobně si myslím, že je to něco podobného jako kuponová privatizace. Na dotace v podstatě přispívá každý a těží z ní jen několik chytrých co si je vymysleli a jejich kamarádi. Čím víc se oblbnou masy, tím víc se na nich vydělá. To čemu Vy říkáte dotace, tak já tomu říkám druhá loupež století.

J.P.

Ja ten jejich formulář vyplním, oskenuji a pošlu e-mailem do
českomoravské spol. chovatelů.
J. Burgel

A už jste zase někde jinde. Tady jde o časopis, který je mi pomocí stanov nucen, ale nic mi nepřináší, zrovna tak jako to Hradištko. Kde je napsáno, že se musím koukat na pana Sojku dvacetkát v jednom čísle. To je skutečné mrhání penězi, které musíme povinně odvést a měl by za to někdo pykat. Povinný odběr periodika a jeho vynucené hrazení skutečně spadá do doby před dvaadvaceti léty.

J.P.

čauky je mi 25 casopis odebiram chapu už 8 let jo je to furt to samí že sou tam podle vas kraviny tak ho nečtete ale vy zas musite pochopit kolik je vcelaru a jakej je jejich vekovej prumer kolik znach tak asi na ten net chodí jako mi.stačí se jen podivat tady kolik lidi tu necim rozumnym přispíva?????,,,

jirkazi, mně je sedmdesát a skutečně mi vadí, že podle stanov musím platit něco co je na dvě věci. Možná najdeš nadšence co má časák z minulých let, požádej o zapůjčení a pak S R O V N E J. Tobě nevadí, že musíš, ikdyž nechceš platit hovadiny? Za ty peníze by sis mohl zakoupit dost dobrou literaturu - tituly byly již zde v diskusi zmíněny.

J.P.

Kaličů a zaváděčů je tu spousta.

J.P.

Nepovídejte hlouposti. Také jsem učil a nikdy nikdo mě nenutil odebírat RP, nikdy mě nikdo nekontroloval, aspoň o tom nevím a také jsem si ani jedno číslo nekoupil. Ne že bych se zastával té uplynulé doby. Snad něco bylo v roce 1955, tak jsem se ohradil.Jak si to kdo zařídil, tak to měl, ovšem musel počítat, že nebude mít na růžích ustláno.
Stejně tak i dnes vás nikdo nenutí odebírat Včelařství. Včechny tiskopisy si můžete, vážený odborníku přes inrernet, stáhnout na internetu, takže také časopis nepotřebujete. Ovšem v naší ZO počítám, že umí počítač obsluhovat nejvýše 10% včelařů. A o dotace také nemusí nikdo žádat Hradišťko nemá nic společného s ČSV o.s. To si vyřiďte s MZ.

Ten časopis se nějaký odebírá a je v ceně členského příspěvku. je tady ovšem možnost požádat o záměnu za Včelára nebo Včelařské překlady.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tich? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Rud? pr?vo
> Datum: 11.2.2011 21:01:39
> ----------------------------------------
> Nepovídejte hlouposti. Také jsem učil a nikdy nikdo mě nenutil odebírat RP,
> nikdy mě nikdo nekontroloval, aspoň o tom nevím a také jsem si ani jedno
> číslo nekoupil. Ne že bych se zastával té uplynulé doby. Snad něco bylo v
> roce 1955, tak jsem se ohradil.Jak si to kdo zařídil, tak to měl, ovšem
> musel počítat, že nebude mít na růžích ustláno.
> Stejně tak i dnes vás nikdo nenutí odebírat Včelařství. Včechny tiskopisy
> si můžete, vážený odborníku přes inrernet, stáhnout na internetu, takže
> také časopis nepotřebujete. Ovšem v naší ZO počítám, že umí počítač
> obsluhovat nejvýše 10% včelařů. A o dotace také nemusí nikdo žádat
> Hradišťko nemá nic společného s ČSV o.s. To si vyřiďte s MZ.
>
>
>

To byla odpověď na příspěvek značky Tom. Já osobně odebírám všehny čtyři / ještě Moderní včelař/ Vybírám si, co chci číst, co potřebuji.Když se mi něco nelíbilo, napsal jsem to redaktorovi a někdy i ostře a nepomlouval jsem tam , kde to nemá význam.

Jiří:
Chemické přípravky jsou rychlým řešením problému, ale z dlouhodobého hlediska pro nás včelaře je jediné řešení, to chovatelské, výběr odolnějších včel, které si dovedou poradit s parazity, tam vidím ekologickou i ekonomickou cestu a teď babo raď.

Kdo to zaplatí, instituce placené ze zisku z prodeje chemických přípravků (tuzemské nebo zahraniční )nebo daňový poplatník a spotřebitel?
------------------------------------------------------------
S tím prvním souhlasím.

U druhého odstavce vidím to, že jsme si sami zadělali na problém, který začne být nutné brzy řešit. Pravidelným (vyhláškami předepsaným) používáním chemických přípravků čím dále tím více stíráme rozdíly mezi odolnějšími a méně odolnými včelami. Prostě jdeme přesně naopak než je v 1. odstavci.

V důsledku toho pak voláme po nákladném "otočení kormidla". Ono by možná jen stačilo nechat ty, co tu správnou cestu vidí, aby ji mohli zkusit prošlápnout sami a zadarmo. Stát by to nestálo ani korunu. Jen bychom pak jim jako správný závistiví národ nemohli přijít na jméno, až budou prodávat ins. VT matku za 10.000,- Kč.

Můžu ještě v tuto dobu přemístit včelstva na stanovišti asi o 3 až 5 metrů. Jak se oteplilo tak už pěkně lítaly a dny se prodlužují. Neztratím při přesunu létavky? Asi jsem to měl udělat v prosinci. Díky za rady Pavel K

Presun včelstiev je možný aj v túto ročnú dobu (a čo je to pre dvoch dobrých chlapov preniesť včelstvá a dajú pritom trochu pozor na vzdialenosť 5 m, včely to ani nezbadajú (a keď aj, včelám to neuškodí). Ak na pôvodnom stanovišti necháte žiadne úle, tak lietavky si pri preletoch čo budú nasledovať polietajú, ale istotne sa vrátia do svojich úľov.

AJ keby Ste boli premiestnili včelstvá, je to isté, včely konkrétne lietavky, na svoje miesto nezabudnú, pre ne je to jedno, lebo miesto odkiaľ na prvý prelet vyleteli, majú zafixovaný vo svoje fotografickej pamäti! No po premiestnení ak inú možnosť nemajú, poslušne sa vrátia tam, odkiaľ na jar vyleteli.

Časopis není nikomu nucen. Včelař - člen ČSV - má právo, ale nikoliv
povinnost ho odebírat.
Členský příspěvek se skládá ze dvou částí - pevná (těch 200,- Kč) a pak
podle počtu včelstev (těch 16,- Kč na včelstvo). Nikde není psáno, že těch
200,- je "na časopis", i když se to tak traduje. Je to prostě součást
členského příspěvku. A časopis berte, nebo neberte, je to vaše věc.
Ústřední registr chovatelů včel v Hradišťku není produktem našeho svazu, ale
legislativy.
Jinak se ovšem divím, proč věční nespokojenci s činností svazu z něho místo
planého lamentování nevystoupí. Vždyť členství v něm také není povinné. Tím
ovšem nemířím na ty, kteří spolu s oprávněnou kritikou přicházejí s
kvalitními návrhy, ale na věčné - promiňte mi ten výraz - "remcaly z
profese" :-).
S pozdravem
Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Jiří Pala
Sent: Friday, February 11, 2011 6:08 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Včelařský časopis

A už jste zase někde jinde. Tady jde o časopis, který je mi pomocí stanov
nucen, ale nic mi nepřináší, zrovna tak jako to Hradištko. Kde je napsáno,
že se musím koukat na pana Sojku dvacetkát v jednom čísle. To je skutečné
mrhání penězi, které musíme povinně odvést a měl by za to někdo pykat.
Povinný odběr periodika a jeho vynucené hrazení skutečně spadá do doby před
dvaadvaceti léty.

J.P.

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551) (50565) (50571)

Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace?
.......
Dotace jsou placeny z daní, což způsobuje ztrátu mrtvé váhy aktivit, které jsou zdaňovány.
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)

_gp_

Něco jako fotografická pamět a předávání informací o poloze stanoviště u včel nejspíš existuje. U jednoho kočovníka, který se vrátil po dvou měsícich na trvalé stanoviště a postavil vůz o nekolik metrů dál, se včely vracely na původní místo stání, kde nekolikrát zakroužily a až potom nabraly směr do úlu.

Vzpoměl jsem si na knihu Včelařská encyklopedie z roku 1956, kde se dvoumatečným způsobem také vyměňují matky. Na schématu v této knize jsou dvě matky rozdílného stáří ponechány do 5.6, potom se jedna matka(ta starší) vychytí, té co zůstává je do 20.6 ponechán celý prostor plodiště, po tomto datu se polovina plodiště oddělí mřížkou do 28.6 aby byl všechen plod zavíčkován.Oddělený prostor se po 28.6 oddělí úplně plnou přepážkou a přidá se do této části zavíčkovaný matečník těsně před vyběhnutím a po oplození matky 8.7 se pevná přepážka vymění za mřížku.

Včelky jsou nejspíš po proletu a týdenní předpověď počasí ukazuje, že včelky kromě nejteplejších oblastí nevyletí ven nejméně týden. Takže je zase vhodná doba pro přesun.

Já vidím takový chov jako zbytečně složitý.
Prvak inseminované matce bych dal co nejvíce trubčiny a zajistil si jakousi trubčí genetickou převahu na stanovišti. Trubec od inseminované matky by měl mít 100% kontrolovaný původ, takže má mnohem větší význam takové trubčí včelstvo v danném čase než odchované matky od inseminované a přirozeně spářené.
Druhak matečníky od Vigorek bych si zajistil v době dělení a to je kolem 10 - 20 května. Pokud bych měl dělat oddělky v nepravý čas, je to mrhání energií včelstev a takové matečníky jsou jak vyhozené do smetí.
Třetí věc je výnos medu. Pokud se včelstvo nedostane po zazimování z rozmnožovacího pudu do shromažďovacího, nic k výnosu nepřidáte. A rozmnožovací pud je nejlepší kontrolovat a regulovat znovu tím dělením. Takže bych si přeci jen těch několik den a nástavků být Váma pořídil do zálohy, mít deset matečníků a mít k nim deset úlů navíc se mi zdá jako dobré dlouhodobé řešení, vzhledem k rozmarům počasí, ztrátám při oplozování atp._gp_


........
Proto mě zaujal tento způsob – Chov matečníků u včelstva s inseminovanou matkou a následné přidání zralých matečníků do cílového včelstva nad mřížku (nástavek s otvorem). Až nová matka začne klást, je prý možné ji klidně přesunout pod mřížku. Sám s tím nemám žádné zkušenosti, tak se chci zeptat, jestli takto někdo postupujete? Zejména mě zajímá:

- Různě staré matky spolu zkutečně nebojují?
- Včely se nevyrojí, pokud budou mít dostatek prostoru atd.?
- V jako dobu tohle nejlépe provádět? Předpokládám, že asi do letního slunovratu.

Klidně přesouvej a nedělej si žádné násilí. Pokud bys měl dojem 6e jim to Nějak může ublížit Tak jim na česna nahaž třebas suchou trávu a ony se znovu zorientují

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 11.2.2011 23:11:39
> ----------------------------------------
> Můžu ještě v tuto dobu přemístit včelstva na stanovišti asi o 3 až 5 metrů.
> Jak se oteplilo tak už pěkně lítaly a dny se prodlužují. Neztratím při
> přesunu létavky? Asi jsem to měl udělat v prosinci. Díky za rady Pavel K
>
>
>

V podstatě se peníze na dotace berou z našich daní a formou dotací se nám zase vracejí.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: DOTACE
> Datum: 12.2.2011 06:24:50
> ----------------------------------------
> Jiří Pala (193.179.175.210) --- 11. 2. 2011
> Re: DOTACE (50506) (50516) (50519) (50523) (50532) (50536) (50549) (50551)
> (50565) (50571)
>
> Mohl byste tady napsat odkud se berou peníze na dotace?
> ......
> Dotace jsou placeny z daní, což způsobuje ztrátu mrtvé váhy aktivit, které
> jsou zdaňovány.
> (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dotace)
>
> _gp_
>
>
>
>
>

No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 07:46:01
> ----------------------------------------
> Něco jako fotografická pamět a předávání informací o poloze stanoviště u
> včel nejspíš existuje. U jednoho kočovníka, který se vrátil po dvou
> měsícich na trvalé stanoviště a postavil vůz o nekolik metrů dál, se včely
> vracely na původní místo stání, kde nekolikrát zakroužily a až potom
> nabraly směr do úlu.
>
>
>

Hezká hovadina.

Jiřín

hovadina se týká příspěvku 50607

To že není možné, aby včely se po dvou měsících vracely do úlu přes staré stanoviště, jsem také nevěřil. Logicky mi to nehrálo, tak jsem se na ten zázrak jel podívat a bylo to tak. Aniž by k tomu měli důvod, před nima volná louka. Postupně se to srovnalo a lítaly už rovně.

No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
.........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.

pepan

S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

Prostě mimo létavek je i ve včelstvu mnoho stálemladých pasivních včel, které jsou pro včelstvo zálohou a jsou často i hlavní silou včelstva při nějaké včelí situaci. Umí se účastnit rojení v jiných úlech, umí monitorovat okolí stanoviště, umí lehko zalétávat do jiných včelstev, atp. ale nezapojují se u mateřského včelstva ihned do pracovní kasty včelstva a tím jsou v pasivitě charakteristické. Jsou to nezaměstnané dělnice a jejich počet je větší či menší stále v každou dobu života včelstva. A takové včely se mohou dožít mnohonásobek času aktivních létavek. Zalétané pasivní dělnice takto po zařazení do pracovní kasty samozřejmě zalétávají na naučené česno, ikdyž je pár metrů od přesunutého a když poznají původní terén. Těch 10 km není špatných, ale poznání včelstva je dnes dále. Prý je nato dobrý k dopomoci zapomenout rajský plyn, ale ten nemám vyzkoušený, protože zase tak často včely nepřesouvám a připadá mi to také jaksi zbytečné a jsou s tím rizika a je to tedy celkem bez efektu, pokud se tedy nedělají nějaké smetence._gp_
........
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 12. 2. 2011
Re: přesunutí včelstev na stanovišti (50603) (50604) (50607) (50614) (50615)
S tím hodnocením "hovadin" bych nebyl tak hrrr. Nejprve bych se zamyslel nad tím, co vše může takovou skutečnost ovlivnit. Zda to může být genotyp místní včely, snůška a s tím i související upracovaností (odchodem) létavek, období kdy k této skutečnosti došlo ... V dobách svých počátků včelaření jsem zaznamenal obdobnou zkušenost. Potřeboval jsem díky sousedům přemístit včelstva o cca 10m za pro včely neprůletný porost. Tehdy se ještě věřilo na mezistanoviště vzdálené nejméně 10 km viz starší literatura. Přemístění jsem provedl cca v polovině června. Pak na novém stanovišti vykvetla slunečnice, vojtěška, hořčice ... Poté jsem vytáčel a krmil a když ke zpětnému převozu konečně došlo koncem září, ještě tehdy se některé včely toulaly na původním umístěním úlů. Není v přírodě vše tak úplně podle učebnice. Taktéž každoročně po podzimním ochlazení a ukončení letů (v průběhu října) stahuji rezervní včelstva v plemenáčích na zimní stanoiště za úly. Vzdálenost 10 - 15 m. Při náhodných podzimních výletech se včely vracejí a hledají své úly na původním místě. Vracejí se také po přezimování při prvých proletech tedy po cca třech měsících. Ano, můžete namítnout, že se v tomto případě jedná o dlouhověké včely. Avšak, také se tvrdilo, že včely přstěhované v zimě se nevrací. Není to pravda. Vrací se. Ale vždy najdou cestu domů pokud na původním stanovišti nenaleznou úl.

No vidíte, tak to je rozhodně trefná poznámka k těm trubcům od inseminované matky! Já na ně nějak ve svých plánech úplně zapomněl:-) Ještě to celé přehodnotím, vyslechnu pár názorů a pak se uvidí, co na to praxe.

Naprostý souhlas. Souvisí to s dělbou činností ve včelstvu a dřívějším již neplatným zákonem 40-ti dnů. Dle dnešních poznatků se dělba činností řídí potřebami včelstva. Ta je založena na instinktivní činnosti jednotlivých včel nebo nebo jejich skupinami a jsou řízeny feromony (biochemicky účinnými látkami). Proto se v případě potřeby může stát létavkou i včela ve stáří šesti dnů, popřípadě může tvořit po delší dobu "železnou rezervu". Zkrátka, nemůžeme na chování včelstva vytvořit žádnou univerzální šablonu. Nechtěl jsem to tak rozebírat a proto jsem volil příklady. Hezký den.
JK

Ještě se nabízí jedno vysvětlení. Ve kterou dobu byly odvezeny a kdy se vrátily?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Ještě se nabízí jiná varianta A to feromony To původní prostředí ještě jimi může být zbytkově nasyceno a právě proto jsou včely vedeny pře něj.
Na nějkou paměť při letní délce života včel bych nevsázel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gp <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti
> Datum: 12.2.2011 11:39:16
> ----------------------------------------
> No létavky možná ano, ale ve včelstvu nejsou jen létavky které provádí
> orientační prolet. Já to vidím jako zcela reálné. Kdo se hádá, ať to
> vyzkouší, než napíše nějaký verdikt._gp_
> ........
> (e-mailem) --- 12. 2. 2011
> Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607)
> No No to by nebyla fotografická ale genetická paměť. Létavky které před
> těmi 2 měsíci na tom místě létaly jsou již v tu dobu ve včelím nebi.
>
> pepan
>
>
>
>
>

Ale to je také možné, ale potom nejde o zalétané včely, ale i o pátračky. Ty mohou zachytit "smetištní pach" po zbytcích z úlů a místech, kam se zavěšují chovatelovi pravidelně roje. _gp_
........
(e-mailem) --- 12. 2. 2011
Re: p?esunut? v?elstev na stanoviti (50603) (50604) (50607) (50613) (50617)
Já nepopírám tu možnost. Jen se mi nezdá to vysvětlení. To bude asi někde jinde. Odhadl bych to na feromony.

pepan

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Pane Lokvenci, každý zde může vyjádřit svůj názor. Odborný časopis, ve kterém je třeba v jednom čísle na dvaceti fotografiích stále stejný obličej a nepřináší poučení je opravdu na nic a tím pádem nemůže být odborným. Mohl by se třeba jmenovat Život funkcionářů svazu včelařů. Mám sice právo odebírat svazové odborné periodikum, ale je nějaké jiné (svazové). No a držet hubu a krok platilo za tak zvaného minulého režimu a na vojně.

J.P.

V tomto vlákně jsou téměř všechny příspěvky mimo dvou přispívatelů pěkné sci-fi.

J.P.

http://www.vcelarstvi.cz/cz/form/hlaseniotrvanlemstan.html


-----Původní zpráva-----
From: FrantiekF
Sent: Saturday, February 12, 2011 5:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: HLÁENÍ O TRVALÉM STANOVITI VČELSTEV

Poraďte mi, kam mam poslat
HLÁŠENÍ O TRVALÉM STANOVIŠTI VČELSTEV a jak ho vyplnit?

Napíšete samozřejmě své iniciály,číslo parcely kde včely máte,počet včelstev vyzimovaných,kód katastrálního území,Vaše registrační číslo/máte jej přidělené coby chovatel u ČMSCH v Hradištku/.Myslím,že by to mělo stačit.Zašlete na obecní nebo městský úřad do konce února.

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Představ si že plave na vodě.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek <Pytela.F/=/seznam.cz>
> Předmět: parafinovani
> Datum: 12.2.2011 18:47:29
> ----------------------------------------
> Nevite nekdo ????
> ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L
>
>
>

dnes mám opravdu náladu na h....při dnešní kontrole jsem zjistil ztrátu 6 včelstev a 6 polyst. úlů zn. Lysoň na třech nástavcich= ztráta180 souší,6 MT mřížka,krmítka. Zbylé úly tenkostěné zatím zůstaly.Stanoviště částečně oplocené 10 km.od ˇC. Budějovic.Už se asi začíná projevovat krize.

Z neceho podobneho mam obavu na planovanem stanovisti v prirode a tak sem tam premyslim,jak kradezi zabranit nebo ji aspon znesnadnit.Snad by to slo cestou autobarie-zvednuti ulu-velky kraval,coz by zlodeje alespon vyplasilo,nebo upevnenim ulu k palete.Dostal se nekdo k nejakemu ucinnemu reseni? Nemyslim tim reseni ve stylu pes Brok nebo minove pole.

Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky nebo dokonce včelíny.
Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.

Já přemýšlím o atrapě kamery,vyděl jsem ji v nějakém letáku z hypersuper, ale od tý doby co jsem se rozhodl,že si ji pořídím, tak jsem ji nikde nevyděl. Další opatření je si úly ocejchovat. Minulý rok jsem měl dvakrát vandalskou návštěvu,kdy si dotyčný udělal z úlu mičudu.Přišel jsem tak o dvě včelstva.

Také se dá nainstalovat fotopast. Stojí kolem 5000,-. Fotí to, když se něco hýbe a to i v noci. Dá se to zakamuflovat do nějaké ptačí budky. Chce to jen občes stáhnout kartu a vyměnit baterky. Myslivci to často používají k sledování zvěře.
Marcel

Viz www.conrad.cz
Mají t.č. skladem 5 druhů v cenách od 409 Kč do 1 680 Kč vč. DPH.
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Ale
Mol??k
Subject: Re: kr?de ?l? a v?elstev

Já přemýšlím o atrapě kamery,

Ta rovnost platí například o vodě. Parafín je poněkud lehčí.

-----Původní zpráva-----
From: Frantisek
Sent: Saturday, February 12, 2011 6:46 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: parafinovani

Nevite nekdo ????
ma parafin stejny obsah jako kyla PRIKLAD : 25 kg parafinu je 25 L

Zkoušel někdo úly cejchovat? Já jsem si cejch vyrobyl už před lety, ale i přesto, že cejch je vyroben z naohýbaného plechu, aby byla ostrá hrana a je rozpálen do oranžova, tak to nejde dostatečně hluboko jak bych si představoval. Proto se chystám udělat z překližky kopírovací šablonu a cejch horní frézkou ve tvaru V chci vyfrézovat a vytřít ho červenou barvou.

Krádežím se uplně dá asi těžko zabránit, ale aspoň, že jako člen ČSV přispívám do svépomocného fondu a část škody dostanu nazpět. Pochybuji o tom, že by úly i se včelami někdo našel. A přišroubovat dna ke stojánku, to se mi jeví také jako dobrý nápad. Pokud není stojánek z kovu, to ho černí sběrači ukradnou také a uly máte převržené na zemi. Proto také nemám ani stříšky z plechu, ale z lepenky, aby to nedráždilo.

AM:
Zkoušel někdo úly cejchovat?

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=146&Itemid=95


http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

---------------

Zas ta arogantní PSNV :-)


Karel

Ona ta zlodějna je z velké části daň za to, že dneska ve volné krajině skoro nikdo nepracuje. Před takovými 50 - 100 lety měl v podstatě každý hektar svého drobného zemědělce, v krajině byli pasáci dobytka, důchodci a chudí sbírající klestí, živící se sběrem hub a lesních plodin, chudí vysekávající les a meze pro své králíky, lidi, živící se zpracováváním toho, co v přírodě vyrostlo, například košíkáři...
Kromě nějakých hlubokých panských nebo církevních lesů byla krajina všude jinde pod neustálým dohledem těchto lidí, takž zloděje vždy mohl někdo vidět a prozradit. Já ještě pamatuji na záhumenku uprostřed polí , jsme měli vysázené ovocné stromy hrušně, jabloně, švestky, třešně, višně, vždy jsme je sklízeli sami, nikdo nám je tehdy nesklidil. Dneska by jsme z nich nejspíš neměli nic a ještě by během pár let dobře rostlé ovocné stromy někdo ukradl na dřevo pro nějakého truhláře.
Dneska stačí, aby úly byly 200 metrů za posledními baráky a kryté od nich nějakým křovím a zloděj přijede, hodinku nakládá, odjede a nikdo ho neuvidí. Natož úly v lese nějaký kilometr daleko od obydlených míst....
Stačí se podívat na www.mapy.cz na historickou mapu kolem roku 1850, co všechno tam v okolí svého stanoviště existovaly za cesty na pole a lesy majitelů, dneska 3/4 těch cest dávno nejsou a nikomu dnes nechybí, nikdo je nepotřebuje.....

Akákoľvek machanická ochrana sa dá pri dostatku času a odvahy prekonať. Ak však vystopujete zlodeja až k úľom, tak je riešenie efektívne. Možno by stačilo len polohové čidlo za pár korún a pri pohybe úľa dostanete z tohto udělátka signál, že sa úle naučili chodiť. Problém je však v tom, čo potom s týmito kočovníkmi urobíte, alebo čo urobia oni s vami. Vid: http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1220

Ani včelín nic nezachrání. Mě udělátko docela funguje, ale nechtělo se mi
tam ve dvě ráno jít a včelín byl vypáčen. Kromě bordelu co tam zůstal se nic
neztratilo. V dnešní době to je těžký.
Haf
----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 12, 2011 8:28 PM
Subject: Re: kráde úlů a včelstev


> Já jsem zatím používal metodu, že stanoviště nesmí být na místě, kde jsou
> úly vidět z nějaké frekventovanější cesty nebo pěšiny. A úly tam byly jen
> od začátku května po září, přes zimu jsem je měl doma na zahradě. Vzhledem
> úly spíš staré a nevzhledné. V budoucnu považuji za rozumnou možnost dna
> úlů přišroubovat k stojanu. Další stupňování by potom musely být včelníky
> nebo dokonce včelíny.
> Nějaké instalování všelijakých poplašných zařízení včetně udělátek typu
> hlásiče na mobil považuji zatím za neúčelné.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5868
> (20110212) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>