Archiv Včelařské konference

Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane. Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém. A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít. Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.

Ještě jeden dodatek Jsi člen ZO tak si pročti Poslední číslo včelařství Tam máš stanovy svazu.
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Um?st?n? v?el
> Datum: 02.2.2011 08:13:36
> ----------------------------------------
> To je popsáno ve stanovách ČSV. Také je rozhodující katastr území a pod kterou
> obec patří jeho správa, sám znám v okolí 2 případy kdy budovy stojící v jednom
> katastru, spravuje obec jiná.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Um?st?n? v?el
> > Datum: 01.2.2011 16:12:16
> > ----------------------------------------
> > Zdravím, když bych chtěl umístit včely na území jiné ZO než pod kterým
> > aktuálně včelařím, musím se stát členem další ZO, nebo stačí zůstat pod
> > záštitou jedné ZO pro včelaření po celé ČR? Když nad tím uvažuji, tak totiž
> > teoreticky musím kvůli nákazovce, měli a léčení být členem každé ZO dle
> > území na kterém bych včelařil. Na stranu druhou proč být členem několika
> > ZO, když pomocí ZO jsem vlastně členem ČSV a ČSV je pro celou republiku.
> > Tak jak? Žiju na okraji působnosti naší ZO se kterou jsem velmi spokojen,
> > ale bohužel další včelstva mohu umístit jen směrem do "cizího" území. Díky
> >
> >
> >
>
>
>

AM:
Karle a gp trošku se pletete, Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. A myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám. A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
-------------------
No pak ti mohu jen sdělit, že se to už zkoušelo a je to zatím neprůchodné. Proto ty "nářky".

Víc je tady zbytečné propírat. Jde nám to skvěle a jak mám takový dojem (z pozorování a dalších zpráv), tak roztoči taky.
:-)
Karel

Nechtel jsem pze to sem moc nepatri ale...

Chovam kraliky od detstvi, pred vcelami to byl velky konicek, ted mozna
doplaceji na vcely :-) Neockuju je, zazil jsem velke uhyny, ale posledni
dobou mam bud stesti jako prase nebo proste ty kralici ockovat nepotrebuji.

Posledni dobou myslim 5-10 let. Samozrejme obcas nejaky uhyne ale je to
jiste do 10%, treba letos jsem se bal, jeden uhynul na mixamatozu uz v nekdy
v cervenci, ale tim to skoncilo (mam jich kolem 40ti ). Proste nak
samovolne se v chovu udrzeli jen ti odolni. Nejsou to nejaci super
brojleri ale ta odolnost ( pro me rovna se bezudrzbovost) ma pro me mnohem
vetsi uzitek.

Takze je fakt otazka proc by to s odolnosti nemohlo fungovat i u vcel. Proc
se nekteri te myslenky tolik desi, ze kuli tomu tady tolik ''kopou'' kolem
sebe?

T.H.


2011/1/31 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Ahoj možná to bude zajímat pár lidí. Jsem v kontaktu s republikovou
> chovatelskou špičkou a vloni konkrétně byl průšvih v infekčních dávkách,
> které dostali králíci, proto padali i očkovaní. Řešení, které vedlo k
> úspěchu bylo přeočkování všech zvířat, aby se dosáhlo vyšších protilátek v
> aktuální době. Kdo to udělal, neměl úhyny.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Mel
> > Datum: 31.1.2011 13:54:51
> > ----------------------------------------
> > Souhlas co se tyka usaku.Vloni popadalo troufnu si rict 90% kraliku a
> > ockovanych.Zbyli mi 2,ovsem myslet si,ze se na techto 2 prezivsich da
> dal
> > stavet je hovadina.U vcel jiste muzeme vybirat podle jejich odolnosti
> vuci
> > roztocum,ze jsou mezi vcelstvy rozdily v poctu roztocu je jasne.V
> > momente,kdy dojde k podstatnemu tlaku zvenci,prudkemu zhorseni nakazove
> > situace,se stejne bude muset pouzit chemie,a pak se kazdy takovy vyber
> musi
> > vratit do bodu 0,at uz se s vyberem pokrocilo kamkoliv.Predpokladame,ze
> se
> > vcela ve vztahu k roztoci bude vyvijet k nasi spokojenosti,ale
> > zapominame,ze roztoc se vyviji take,a dobrovolne ze vcel nezmizi,at si
> to
> > prejem jakkoliv.A ze vratime vcelu puvodnim obrannym
> > mechanismum-rojeni,diky kteremu unikala zaniku druhu po celou dobu
> > existence,to je zase blbost z ekonomickeho hlediska.V plosnem leceni je
> > riziko,ze se pouziva i tam,kde neni akutni,spis by to chtelo vypracovat
> > detailnejsi metodiku pristupu k nakazove situaci,nez plosne osetrovat
> cele
> > uzemi ZO.Ale bez chemie proti roztoci se urcite neobejdeme,zvlast ve
> vztahu
> > k virum,kteri teprve zacinaji ukazovat co dokazi napachat.
> >
> >
> >
>

Aleš Molčík napsal:
>Moje informace o nizozemsku jsou spíš všeobecné, bez detailů. To by se mohly rozepsat jiní, ale pokud si vzpomínám tak už to tu zaznělo.
>V tom příspěvku jsem přepsal to samé co napsal př. Matl a chtěl jsem tím říct jediné, že v tom nevidím problém a nevím o důvodu proč si kdokoliv stěžuje na vyhlášku.
……………………………………….
Nechci se moc rozepisovat o Nizozemsku, nebyl jsem tam, ani na konferenci v Praze.
Chtěl bych se ještě naposledy vrátit k té vyhlášce, která využívá výsledků monitoringu k nařizování plošných opatření (buď celé stanoviště, nebo celá ZO).

Ten důvod už tu byl řečen – vyhláška vede ke šlechtění roztočů, nijak nemotivuje a úspěšně brání důslednému šlechtění včel na varroatoleranci.

To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy).

Když si představíme, jak to funguje ve většině světa a u nás nejlépe na světě, :)
tak se všude snaží, aby co možná všechna včelstva přežila – tedy léčí se.

U nás to máme jako cíl i ve veterinární vyhlášce – srazit účinnými léčivy roztoče na nízkou úroveň.

Tím se šlechtí roztoči – na rezistenci proti léčivům. Ale navíc přežívají i ti agresivnější roztoči s lepšími reprodukčními schopnostmi (kteří by bez léčení dovedli včelstva dřív k úhynu a častěji by hynuli s nimi).

A protože se tito roztoči lépe účinněji rychleji množí, jejich podíl v populaci roztočů se stále zvětšuje oproti těm méně vitálním.
A ani to zřejmě bez změny přístupu jinak být nemůže.

Takže úspěšně si tu udržujeme uměle prostředí výhodné pouze pro stále agresivnější roztoče.

Kam to může vést, si každý může zkusit domyslet. :)

Radek Krušina

Aleš Molčík napsal:

>Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky a podpoře ze strany státu. > myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z nich už nenapsal sám.
>A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
.................

Příteli.
Neber to, co tu píšu, jako nářky.
Neznamená to, že nedělám nic. :)

Mě jde o jinou věc - když nad probémem začnu přemýšlet, nemůžu si pomoct, vždy mě argumetny dovedou k tomu, že praxe daná stávající vyhláškou je špatná.
A je pro mě nepochopitelné, že taková vyhláška někomu nevadí. Že se nesnaží přemýšlet nad věcmi, které jsou do očí bijící.

Prostě asi žiju ve včelařském matrixu - vidim nějakou realitu, která je podle mě neudržitelná, ale (téměř) nikdo jiný ji nevidí. Tak tedy žiju v iluzi a něco přehlížím?
Nebo je to naopak a v matrixu žije většina?
:)

xxxxxxxxxxxxxxxxx

Aleš Molčík napsal:

>Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím problém.
>A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo roztoče, musím ty léčiva použít.
>Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů má mnohem větší efekt.
...............................

Tobě nevadí, kdyby se Ti podařilo cílenou selekcí zlepšit vlastnosti svých včelstev (podle mě je to v těchto podmínkách utopie, ale dejme tomu) natolik, že bys mohl dávat jedy dejme tomu jednou v roce v červenci KM a včelstva by ti nehynula a nebylo by to znát najejich koncici - kdyby ti vyhláška nařizovala (tak to teď je plošně nařízeno) do nich minimálně 3x napumpovat jedy?

Jak by podle tebe při stávající vyhlášce vzniknul a vypadal rovnovážný stav mezi parazitem a hostitelem v případě včela roztoč?

Radek Krušina

Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM. Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 09:25:13
> ----------------------------------------
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Já nemám potřebu nic měnit a čekat na něčí požehnání. Já jsem jen reagoval
> na nářky hlavně př. Krušiny a př. Matla, kteří tu volají po změně vyhlášky
> a podpoře ze strany státu. > myslím, že jsem nenapsal nic co by některý z
> nich už nenapsal sám.
> >A z mojí strany je to myšleno tak, že když něco chtějí, tak ať to udělají
> a nečekají až jim to bude nabídnuto, protože to se těžko stane.
> ................
>
> Příteli.
> Neber to, co tu píšu, jako nářky.
> Neznamená to, že nedělám nic. :)
>
> Mě jde o jinou věc - když nad probémem začnu přemýšlet, nemůžu si pomoct,
> vždy mě argumetny dovedou k tomu, že praxe daná stávající vyhláškou je
> špatná.
> A je pro mě nepochopitelné, že taková vyhláška někomu nevadí. Že se nesnaží
> přemýšlet nad věcmi, které jsou do očí bijící.
>
> Prostě asi žiju ve včelařském matrixu - vidim nějakou realitu, která je
> podle mě neudržitelná, ale (téměř) nikdo jiný ji nevidí. Tak tedy žiju v
> iluzi a něco přehlížím?
> Nebo je to naopak a v matrixu žije většina?
> :)
>
> xxxxxxxxxxxxxxxxx
>
> Aleš Molčík napsal:
>
> >Jak už jsem psal, mě vyhláška nevadí, Já si selektuji i tak a nemám s tím
> problém.
> >A abych běžným postupem ošetření srazil roztoče na nulu, a neměl možnost
> porovnání spadu, to se těžko povede. A na vyhodnocení jak zvládá včelstvo
> roztoče, musím ty léčiva použít.
> >Pokud nechci nechat včelstvo padnout a vést to až do tohoto extrému si
> myslím, že mi stejně nic nepřinese. Cílená selekce vyhodnocována ze záznamů
> má mnohem větší efekt.
> ..............................
>
> Tobě nevadí, kdyby se Ti podařilo cílenou selekcí zlepšit vlastnosti svých
> včelstev (podle mě je to v těchto podmínkách utopie, ale dejme tomu)
> natolik, že bys mohl dávat jedy dejme tomu jednou v roce v červenci KM a
> včelstva by ti nehynula a nebylo by to znát najejich koncici - kdyby ti
> vyhláška nařizovala (tak to teď je plošně nařízeno) do nich minimálně 3x
> napumpovat jedy?
>
> Jak by podle tebe při stávající vyhlášce vzniknul a vypadal rovnovážný stav
> mezi parazitem a hostitelem v případě včela roztoč?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Pepan napsal:

>Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM.
>Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet.
..............

Já se nenavážím do NĚKOHO, ale do NĚČEHO - do té vyhlášky.
A jde mi o ten matrix - to je opravdu ta vyhláška tak dobrá a vede naše včelřství k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou a jen to nevidím?
Nebo není? (ale potom proč ji příteli obhajuješ?)

Ano, vyhláška pro včelaře včelařící v ekobio má alternitivu, kdo ale u nás má a chce mít papír na ekobio?

Nehledě na to, že tito ekobio mají stejně příliv těch našich vyšlechtěných roztočů, a genů trubců našich super chemo včelstev z okolí (což vede podle vyhlášky od určitého spadu zase k chemo ošetření). :)

A pokud je vyhláška špatná, proč jen dělat výjimky?
Proč se nezamyslet nad podstatou a neiniciovat změnu celé koncepce, která by měla perspektivu?

RK

Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje. Tento parazit je ten typ parazita co svého hostitele zničí a i ten roj si ponese roztoče sebou, takže roj není nový zdravý jedinec. Takže tahle rovnováha není stejná jako např. Smrk a lýkožrout. Lýkožrout parazit zničí smrk, ale ten má čas založit ze semen novou a nenapadenou generaci. To je přírodní rovnovážný vztah a takový model u roztoče a včely nenaleznete. Proto mi ta vyhláška nevadí. A klidně tu chemii použiji abych snížil stav roztočů a vyhodnocuji dva údaje spadu, bez ošetření a s ošetřením. A při různých údajích od včelstev mohu si sám vybrat co bude v dalším roce šířit geny. Cílená plemenitba je rychlejší než evoluce přirozeného výběru. Já mám jen jednu nezodpovězenou otázku. Jak daleko se dá dojít?

Pepan napsal:

>Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu Bio právě jen pomocí KM.
>Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet

-----------------
I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.

A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.

Karel


Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic. Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví, ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)

AM:
Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
---------------
Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)

Karel

Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
:-)

"To šlechtění roztočů není žádná fráze, jak tu někdo napsal. Kdo se nad tím zamyslí, a zkusí si představit, jak by zřejmě fungoval přírodní výběr bez léčení při vývoji vztahu parazit x hostitel v případě včely a roztoče varroa, zřejmě by došel k tomu, co tu kdysi psal doktor Klíma – že v případě neléčení včelstev by došlo k vytvoření rovnovážného stavu mezi roztočem a včelou – u včel by hynula převážně včelstva, která by neměla žádné nebo dostatečné mechanismy k potlačování parazita, a s nimi by hynuli převážně paraziti, kteří by byli vybaveni nejagresivnějšími geny – takže roztoči by přežívali převážně jen ti, kteří by nedovedli včelstvo k úhynu, u včelstev převážně ta, která by dovedla lépe odolávat parazitovi. Zřejmě by to nebyla většinou plně varroatolerantní včelstva (vliv mimogenetických vlivů), a přežívali by roztoči s nižší reprodukční schopností (ti s tou lepší by dřív dovedli včelstva k úhynu a častěji by hynuli se včelstvy)."

To jsem psal já. Za poslední 4 roky nejméně dvakrát.

když se tady objevili ti králíci....
doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste, seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
Díky.

Myslím si, že kdyby ta Pirimorská včela byla takový trhák, tak by se už dávno rozšiřovala po Evropě. Komerční včelaři by po ní skočily jak po mlsu. Moje víra vychází z vlastního poznání při selekci. A myslím si, že víra zde mích oponentů vychází z toho co slyšely nebo četly, připadá jim to logické, což nikomu nechci brát, ale ať to také vyzkouší, ta praktická část je nejdůležitější.

Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
:-)
------------------------------
:-D
Malleus melliferacum
:-D

Nejlepš je zajít na výstavu drobného zvířectva :-), my máme králíky dobrých 30 let a nikdy se nic moc hrozného nestalo, loni padlo pár neočkovaných mladých na myxu, ale to byl extrémní rok, x let před tím jsme ani neočkovali a bez problémů. Všichni mladí mají příkrm granulema s léčivem, jinak jdou špatně - někteří padnou na kok, ale takhle je to bez problému a kok se nám v chovu prakticky nevyskytuje. Pokud chcete mít zdraví chov, je lepší se vyvarovat zelenému krmení...

Něco lze najít na www.ifauna.cz a proklikat se do sekce králíci a fórum...

Známí měl králíky a když mu uhynuly na mixonatozu, tak přešel na nutrie. Měl devíti kotcovou králikarnu, tři patra, v každém patře odstranil přepážky zevnitř to oplechoval, dál tam kovové dvířka. A dělá z nutrií výborné klobásy.

AM:
Myslím si, že kdyby ta Pirimorská včela byla takový trhák, tak by se už dávno rozšiřovala po Evropě
-----------------
To jsem netvrdil, ale je tam zřejmě ta neexistující rovnováha.

Ta včela tam přežila bez léčení.

Pokud se mýlím a někdo tam běhá s Varidolem po lese tak pak pardon.

Karel

V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.

AM:
Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
------------------------
Tak, tak,
statická rovnováha nemůže v žádném dynamickém systému existovat. Je to neustálá oscilace kolem nějakého trendu.
Takže z hlediska lidského života a pár generací je třeba dovolit včele přežít nás. Z jejího phledu největšího nepřítele. V podstatě včele škodíme jen dvěstě let.
A zatím se nám dobře přizpůsobila a přežila to. Takže nějaký VD je na ní krátký. :-)
Jen jim to zatím nedovolíme si to rozdat. Z našeho krátkodobého zájmu, že chceme včelařit, ale do toho je včele jako druhu ho... Ona čeká až ji přestaneme škodit. Z hlediska její sto milionů let trvající evoluce jsou lidi a natož včelaři jen malá krátkodobá komplikace.
-----------
Evoluce totiž není vidět, ani když máš k dispozici stroj času.

Doporučuji knihu Jak se dělá evoluce. Velice poučné.

A slogan na webu Leoše DVORSKÉHO - "Chci včelařit tak, aby tady včela mohla být až já tady nebudu."
----------------------
Tahle diskuze vznikla protože někde spadlo 15 VD po vyjmutí podložky. Kdyby byl systém tak dokonalý a udržitelný, nebylo by o čem diskutovat.
:-)
Karel

Ano Jiří, nedělej to, nevyhledávej informace jak ti Broněk radí. Vykašli se na nějakého gp, a raději hlásej jak ten Holanďan to má s geny vychytaný. ... To snad nemyslíš Broňku vážně. Nedivím se, že tu jsou problémy na komunikativní úrovni. _gp_
.............
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 2. 2. 2011
Re: Mel (49911) (49921) (49923) (49931) (49936) (49994) (50002) (50011) (50012) (50018) (50019) (50022) (50033) (50039) (50041) (50043) (50045) (50049) (50052) (50055) (50103) (50105) (50154) (50188) (50220) (50222) (50223) (50225) (50248) (50250) (50255) (50256) (50262) (50264) (50270) (50279)
Jirko, myslím, že nemusíš plýtvat svým časem, abys tady vysvětloval, co kde bylo odpřednášeno. Každý měl možnost zaplatit si 300 Kč vstupné na konferenci v Praze. Zrovna Gusta tady občas prosazuje heslo, že za informace se platí.
A internet nabízí neomezené možnosti samostudia.
Broněk

Žádný systém není dokonalý. Protože se jednoduše nedá zavděčit každému. Má to své odpůrce, zastánce, ale i střed. V tomto systému nastavení ošetření, bych sám sebe zařadil do středu, nebudu horlivě zastávat nebo kritizovat ani jednu ze stran. Z hlediska evoluce vývoje je stav takový, že člověk ovládá fyzicky bytí všeho živého. Takže na podporu včely, aby byla i po mě také zkouším hledat tu přirozenou cestu obrany včely, ale zároveň je třeba také myslet na vlastní, ty přízemní, potřeby jako je výnos, ekonomičnost atd. A to s úhynama nejde, a je jedno jaké cíle by tím byly omlouvány. Přirozenou cestou by to nejspíš proběhlo vymizením včely na určité části kontinentu. Tak jak vymizely jiné druhy a nestává se, že by je jiný druh nahradil.

"V Primorsku nikdo nebeha s varidolem" A kdo u nas beha po divoce zijicich vcelstvech s varidolem?Podle vseho nelecene vcelstvo roztoci podlehne,je ale otazkou jak dlouho to trva a kolikrat se behem te doby dokaze divoce zijici vcelstvo vyrojit a tim populaci roztoce snizit.To je prirodni vyber,a ne nazyvat prirodnim vyberem pokus v podminkach naseho ekonomickeho vcelareni.Nazval bych takovou snahu pouze dalsim hlediskem pro vyber,vedle medneho vynosu,bodavosti,rozbihavosti...atd

Aleš Molčík napsal:

>V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to rovnováhnu.
>Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele.
.............

já už fakt přestanu. :)
Ale ještě toto - pokud někde přežívají v přírodě včelstva bez léčení, potom tam zřejmě vznikla rovnováha.

Těžko říct jakého typu, protože je to místně různé.
Kdo byl na setkání VMS, přednášel o tom něco Ing. Čermák.

Ale vždy to je místní záležitost.
Mají tam vliv genetická výbava včel, genetická výbava roztoče a mimogenetické vlivy.

Klidně to může být tak, že v Primorsku je rovnováha způsobena částečně vlivem prostředí, částečnou varratolerancí, ale také neagresivními roztoči (protože ti nejvíce agresivní hynou spolu s nejméně odolnými včelstvy). Pokud se tam opravdu nikdy neléčilo, můžou být roztoči několikanásobně méně vitální, než u nás (je to pro přežití jejich druhu výhodnější než vitalita – nezabíjí si hostitele). Pokud si vzpomínáš, i u nás ze začátku včelstva hynula po zavlečení roztoče až po cca 3 letech, dnes už je to mnohde jen rok.
Podle mě stojí za to se zamyslet i nad tím, jak působí přírodní výběr na roztoče tam, kde se ošetřuje chemií a tam kde neošetřuje.
Při modelování situace je dobré si uvědomit, že vyselektovat méně agresivní roztoče, kteří se množí rychlostí kolem prosté reprodukce, se podaří zřejmě pouze tehdy, když uhyne i včelstvo (a nesmí být vyloupeno, dokud neuhynou i roztoči). To se nedá žádným léčením, protože my roztoče více a méně vitální odlišit neumíme. To je možné pouze tím neekonomickým přírodním výběrem, ke kterému se odhodlá jen příroda a lajdáci (Pro jistotu zase napíšu, že tu nechci v naší situaci propagovat úplné neléčení včelstev, pouze upozorňuji na zcela odlišný průběh vývoje vztahu hostitel a parazit v případě léčení a neléčení) . Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů. Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná) .
Otázka je, kde se to může zastavit?
Na přednášce VMS říkal Ing. Čermák, že procento neúspěšných reprodukcí u roztoče je cca 30% (pokud si to dobře pamatuji). Dále foretická fáze se může ještě zkracovat. Prostor pro šlechtění roztoče je tu stále velký.
Pokud je pravda, že rychlost reprodukce kleštíka se od zavlečení k nám dejme tomu zdvojnásobila (to zřejmě nikdo nepopírá), potom je logické, že když dovezeš včely, které si vytvořily s místní populací roztočů rovnováhu v daných podmínkách, tak Ti tu bez dalšího šlechtění nepřežijí. Naši agresivnější a vitálnější roztoči je přemůžou. To ale neznamená, že nemají tyto včely lépe vyvinuté některé mechanismy odolnosti, než naše včely, a proto je o ně v zahraničí zřejmě stále zájem.
Jako logický závěr pro sebe mám toto – pokud by u nás měla vzniknou rovnováha mezi roztočem a včelou, bude to mnohem více náročné, než v Primorsku, protože naši roztoči se zřejmě lépe reprodukují. A bude to tím složitější, čím později se začne, protože roztoči mají stále prostor pro zvětšení životaschopnosti. Aby tedy mohla tady vzniknout rovnováha, je třeba mnohem více rozvinout mechanismy odolnosti našich včel, než tam, kde se nikdy neléčilo.
Radek Krušina

Podle toho, co o těch krajích vím já, tak tam je logicky mnohem delší a tvrdší zima. To znamená mnohem delší období bez plodování, kdy hodně roztočů se nedočká rozmnožování a hyne stářím. Léto je logicky kratší, ale zároveň mnohonásobně snůškově vydatnější. Měly by tam skoro v jednu dobu kvést všelijaké květiny, jejichž květ, pokud rostou u nás, je u nás rozložen na měsíce.
Myslím, že by tam dalo uvažovat se schématem 2 - 3 měsíce léto a intenzívní nepřetržité snůšky, jako u nás je snůška z řepkového pole, potom takový měsíc až dva přechodná doba, něco jako u nás mírná zima bez sněhu, potom 5 - 7 měsíců zima a mráz, kdy včely stoprocentně neplodují a potom zase takový měsíc přechodu zpátky do léta. takže roztoč se množí takových cca 5 měsíců v roce.
Zatímco u nás včely kolikrát plodují i v zimě, takže roztoč se může množit minimálně 10 měsíců v roce, ne li víc.....

Dík za rady, já právě potřebuji, aby od dubna po říjen futrovali právě zelené krmení co roste na zahradě jak z vody a všelijaký zelený odpad ze zeleniny atd. Nicméně přikrmování nějakou snadno dostupnou krmnou směsí s léčivy asi skutečně nutné bude.

Radek Krušina napsal:

>Pokud nedovolíme uhynout neodolným včelstvům i s roztoči, pouze hubíme roztoče jedy, potom při prvním hubení přežije přibližně stejné procento životaschopných i méně životaschopných roztočů.
>Ale ti životaschopnější roztoči se množí rychleji a v roztočí populaci postupně začnou převládat. Když to není ve volné přírodě, kde by tito agresivní roztoči zahubili napadená včelstva dřív než ti neagresivní (a spolu s nimi zahynuli), tak dalším a dalším hubením roztočů se procento vitálních roztočů stále zvětšuje (tím, že se rychleji množí a účinnost chemie je na méně vitální a více vitální roztoče stejná).
..............................

Omlouvám se, ale protože pořád myslím na naši vyhlášku, napsal jsem to nepřesně.
To platí pouze u plošných a preventivních ošetření, která tu máme nařízena.

Při hubení roztočů podle individuální situce ve včelstvech (jedy použít individuálně pouze u těch nejvíce napadených) by se samozřejmě podobně jako u přírodního výběru mohl zvyšovat v populaci roztočů poměr těch méně vitálních. Kdyby se to spojilo s výměnami matek v nejméně odolných včelstvech, .....

Ale to možná všichni, kdo to ještě sledují, pochopili z kontextu.
:)

RK

Už dlhšiu dobu tu mlátite prázdnu slamu. Myslite si, že vás aj niekto číta, lebo mne stačí prečítať autora článku.
Som dennodenne na ruských stránkach a konferenciách ale o primorskej včele je tícho. Likvidujú klieštika v Primorskom kraji chémiou tak ako všade inde.

Co tak na to futrování pořídit na jaře beránka. Ale pozor, kvůli nemocen, jako modrý jazyk atd. podobné vyhlášky jako včelaři. Očkovat a hlásit stavy. A s hovězím je to ještě horší, toho bez povolení nejde ani doma porazit. Unie a kvóty to je věc.

Mohl by jste prosím napsat něco víc co se probírá na netkonferencích i na východě? Ptám se ze zvědavosti. Děkuji

Pánové, znáte medomety tohoto slovenského dotavatele : http://vcely-eshop.sk/
,jedná se o značky Techtron a MiNeli. Jaký máte na ně názor? Popř. co si myslíte o značce Lysoň? Zvažuji koupit medomet, mám 6 včelstev a nevím co koupit, jestli nebude lépe investovat do dražšího českého medometu fa. Kovář? Děkuji předem za Vaše názory..... Vašek

Dnes mi dorazil medomet os pana Kováře. První dojem je příznivý a zpracovaní vypadá solidně.

Madra

Toto není z mojí hlavy, ale je to zajímavé:
---------------------------------------------------------
V 50. letech 20. století byl v Austrálii vysazen virus myxomatózy. Myšlenku zavedení viru poprvé vyslovil v roce 1918 brazilský vědec H. de Beaureparie Aragao. Přesto, že se králičí populace působením viru snižovala, bylo jeho další použití zamítnuto pro neúčelnost. Konečně ve 20. létech 20. století specialisté pověření australskou vládou a společností CSIRO začali posuzovat možnost opětovného použití myxoma viru.

Zkušební verze se testovaly v Británii, Dánsku, Švédsku a jižní Austrálii. Ty však byly neúspěšné, přestože se CSIRO řadí mezi nejlepších společností v oboru. Později vyvinuli virus, který měl být efektní pouze na určité živočišné druhy. Myxoma virus byl nakonec vypuštěn na pěti různých místech v údolí řeky Murray v jižní části Nového Jižního Walesu. Z počátku byl velmi účinný, až 99,9 % nakažených králíků zemřelo a celková populace králíků klesla 600 milionů na 100 milionů. Avšak virus podléhal náhodným mutacím. Králíci nakažení účinnější variantou umírali a s nimi i virus. Naproti tomu méně účinné varianty se šířily snáze a imunizovali proti těm nebezpečnějším. Navíc se přirozeným výběrem vyselektovali pouze ti odolnější králíci. Nakonec zůstala pouze jeho varianta s necelou 40% účinností… Králíci se uzdravili a po určité době začali jejich počty opět narůstat. Nutno podotknout, že toto je obecný princip, jak takové epidemie (lhostejno zda přirozené či úměle vyvolané) fungují a předpoklad, že by to někdy mohlo být jinak, je dost pochybný. V podstatě lze vždy očekávat maximálně jen radikální a dočasné omezení králičí populace.
----------------------------------------------------------
zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

http://cs.wikipedia.org/wiki/Invaze_kr%C3%A1l%C3%ADka_divok%C3%A9ho_v_Austr%C3%A1lii

Včely mají také myxomatozu, nbo se změnil obsh fóra?
puppino

Citace: 10. Má-li člen včelstva umístěna na trvalém stanovišti v obvodu územní působnosti jiné základní organizace, než ve které je v členské evidenci, je
povinen přihlásit ... zejména účastnit se jejích členských schůzí.
________________________________________________
Už vidím jak včelaři, co mají včely na chalupě desítky kilometrů od bydliště, dojíždějí na schůze. Většina schůzí je nyní v lednu, únoru a dojíždění někam daleko je paráda.
Spolupracovat ANO, léčit ANO, schůzovat NE.

1) Certifikát bio potřebuješ jen k prodeji bioproduktu, ne k vlastní spotřebě a léčení.
2) Pokuty se dávají na zákledě důkazů a ne řečí či doměnek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:54:56
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
>
> >Já mevím jak je to jinde, ale vyhláška alespoň u nás nabízí alternativu
> Bio právě jen pomocí KM.
> >Tak o co vám pánové jde? Snad jen, jak se do někoho navážet
>
> -----------------
> I tato cesta byla Pepane zkoumána - neprůchodné - aby se s tebou veterina
> bavila, musíš zaplatit nemalé částkly agentuře která tě "uzná" BIOvčelařem.
>
> A tady se asi shodnem, že je to jeden velký podvod.
>
> Karel
>
>
> Ono si skutečně v ČR za stávající sitace může každý léčit jak chce (a
> spusta ZO to tak i dělá), ale problém je, že se už ti mimo nedozví nic.
> Přece se lidi nepřiznají že něco nedodržují. Když to tak pěkně funguje.
> Takže není naprosto nic problém, jen že se to nikdo veřejně moc nedozví,
> ani nemůžeš SVS argumentovat, že to jde jinak,protože by jsi rovnou mohl
> dostat pokutu - po vzorném sebebonzu. :-)
>
>
>

Zdravím, toto sem dávám jen k zamyšlení, i když se to včel přímo netýká, ale před časem tady zaznělo, že nenechat se očkovat je hloupost...
http://www.celostnimedicina.cz/video-ockovani-a-rizika.htm?utm_medium=email&utm_source=em-prozdravi&utm_campaign=68341
Petr Kovář

Je Včela medonosná cv. kraňská a Včela medonosná cv. primorská. Jsou to dvě různé včely s různým chováním a vlastnostmi.
Zavedení kraňky na celém území státu trvalo cca 100 let Invaze kleštíka s Asie do celého světa 50. Nastolení rovnovážného stavu pomocí přírodního výběru by mohlo trvat tak bratru, ať to nepřeháním, 500 000 let. Také je možné že se kleštík dokáže té primorské přispůsobit za 10 příštích roků.
Jinak máš pravdu Víra tvá tě uzdravuje - ale včely nevěří. Tak nevím?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 10:59:07
> ----------------------------------------
> AM:
> Rovnovážný vztah mezi varroa a včelou neexistuje.
> ---------------
> Pak je celé východní Primorsko bez včel. .-)
>
> Karel
>
> Tady ta diskuze je jak se tak zdá o pevnosti ve víře, než o faktech.
> :-)
>
>
>

S těmi králíky je to dobré podbenství Králíky do Austrálie dovezl člověk. - Vymyslel na ně mixomatózu, v přesvědčení že se jich tak tam zbaví. Nestalo se! Zato máme tu mixomatózu v celém světě. A tak to dopadá když si hrajem s přírodními ději.
Farmáři převezly naše včely tam kde původně nežily a osedlal si je tam kleštík. a výsledek je stejný.
Takž z toho vyplývá, že to největší pohromou jsme my sami lidé. Ve snaze něco vymyslet tak to akorát tak pos...me.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: kr?l?ci myxa 2010
> Datum: 02.2.2011 11:11:21
> ----------------------------------------
> když se tady objevili ti králíci....
> doma mám několikaletou přestávku v pěstování a tráva na zahradě furt roste,
> seno je na půdě, je to líto vyhazovat, ale jak slyším hrůzostrašné
> historky, třeba i tady od souseda o hynutí králíků až celých chovů jak
> mouchy v posledních letech... nějaké třeba i méně rychle rostoucí, ale
> hlavně odolné málo hynoucí bych doma uvítal, aby to futrovali, žrali i
> drobné olistěné větvičky, zelené vinné šlahouny.....
> Nějaká adresa na králičí fórum podobné jako to tady by nebyla?
> Díky.
>
>
>

V promorská nemá žádný obranný mechanizmus, jem je jako hostitel nevhodná pro svůj krátký vývoj.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mel
> Datum: 02.2.2011 14:24:27
> ----------------------------------------
> V Primorsku určitě nikdo s léčivem neběhá. Já nepochybuji o určité
> schopnosti obraného mechanismu včely proti roztoči, ale nenazýval bych to
> rovnováhnu. Při rovnováze musí být možnost zachování druhu hostitele. A
> volně žijící včela podle mě se častěji roji a rojením se i ti roztoči ještě
> dělí a celkově si ten roj jich nenese tolik. Ale s přibývajícím počtem
> generací včel, těch roztočů může přibývat, protože ten roj si může s každou
> novou generací včel těch roztočů přímo úměrně odnášet víc. Ano teď a takhle
> přežily volně žijící včely v Primorsku s lepší genetickou výbavou v obraně
> proti roztoči, ale nikdo nemůže ještě vědět jestli to je trvale udržitelný
> stav. Ten čas je příliš krátký, přirozená evoluce v tomto směru je mnohem
> delší proces, než aby to mohla posoudit časově jedna generace člověka.
>
>
>

mineli predava p.Baranik na www.baranik.sk,urcite zabezpeci lepsi servis v prip.potreby..ja mam objednany z www.medomet.sk,je to madarska firma,strasne tazko sa s nimi komunikuje,vsetky medomety od nich co maju vclari u nas boli vybavovane cez jedneho pana z Levic,s tymi madarmi neodporucam vobec komunikovat..referencie su velmi dobre na tieto medomety a cena oproti mineli je cca polovicna.Ono ale zas neviem kolko stoji mineli v srbsku a kolko z ceny na Slovensku je marza obchodnika..mne sa zda mineli dost predrazeny.

Mrkněte i na toto:

http://www.czechnewstv.cz/index.php?module=articles&c=skutecnosti&b=1

http://www.czechnewstv.cz/index.php

Vasilisa napsal:
>Už dlhšiu dobu tu mlátite prázdnu slamu. Myslite si, že vás aj niekto číta, lebo mne stačí prečítať autora článku.
>Som dennodenne na ruských stránkach a konferenciách ale o primorskej včele je tícho. Likvidujú klieštika v Primorskom kraji chémiou tak ako všade inde.
…………………………………..
Zkus se tedy, příteli, zapojit do toho prázdného mlácení slámy a dát tomu nějakou náplň.
Ta včela Primorská je v této debatě jen málo důležitý detail.
Ono nejde ani tak o to, jestli tam včelaři léčí, jak o to, jestli tam přežívá divoce žijící populace včel bez léčení. Ale o takových populacích lze občas slyšet i mimo velkou Rus :)
Dá se to vzít i obecně.

Pokud se chceš zapojit do debaty a vnést do toho racionální pohled a odstranit případné nelogičnosti, zkusím Ti shrnout, o co tu dosud šlo, abys to nemusel celé pročítat:
- Začalo se zamyšlením nad smysluplností jarního vyšetření měli s následnými opatřeními zakomponovanými v naší vyhlášce – nařizuje se plošné ošetření buď na stanovišti, nebo v celé ZO při průměrných nálezech nad 3 ks roztočů za 30dnů (což cca může odpovídat 50 roztočům ve včelstvu
- Já jsem navázal různými úvahami nad tím, kam nás vede naše roztočová vyhláška, která nařizuje plošná opatření, často jen preventivní, na základě zprůměrovaných hodnot.
- A když nad tím přemýšlím, dospěl jsem k tomu, že naše vyhláška je špatná a tato myšlenka mě ne a ne opustit. Chybí mi racionální argumenty k uznání její smysluplnosti. Jako možnou smysluplnější variantu, než je stávající stav, jsem navrhnul zamyslet se nad změnou ve smyslu změnit nařízení ve vyhlášce v doporučení, klidně s doporučením zavedeného postupu, aby to neuvedlo včelaře v chaos. Někteří diskutující se zmiňovali spíš o výjimkách ve smyslu podobnosti s výjimkou pro bio včelaře.
- Ono je asi dobré, kdyby se o problému začalo alespoň přemýšlet. :)

- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.

Pokud tedy něco smysluplnéno do diskuse můžeš poskytout, zapoj se.

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví.

RK

Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím, že obě výroby by
měly být
prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové zboží by mělo být
prodáváno
také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co jsem měl problémy s
mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru jen celé balíky v
orig.
balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni, že tam je všechno.
A i
tady neni záruka jakosti, když se včelařina a svíčkovina vyrábí v
jednom
podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče zjištění pravosti
vosku je
vždy malý spotřebitel postaven před otázku zaplacení zkoušek. To ví
všichni
a může se na to žehrat a ze strany výrobců spoléhat na to, že
dědulové to
nějak překousnou.

J.P.


Prosím pěkně,je to pravda,že nejlepší včelí vosk "dělají" včely?
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ji?í Pala" <pala.jiri/=/email.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: vosk
Datum: 2.1.2011 - 12:34:58

> Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím,
> že obě výroby by měly být
> prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové
> zboží by mělo být prodáváno
> také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co
> jsem měl problémy s
> mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru
> jen celé balíky v orig.
> balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni,
> že tam je všechno. A i
> tady neni záruka jakosti, když se včelařina a
> svíčkovina vyrábí v jednom
> podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče
> zjištění pravosti vosku je
> vždy malý spotřebitel postaven před otázku
> zaplacení zkoušek. To ví všichni
> a může se na to žehrat a ze strany výrobců
> spoléhat na to, že dědulové to
> nějak překousnou.
>
> J.P.
>

Praxe bez teorie je slepá, teorie bez praxe je však hluchá!(Dvorský)

Do ničeho tě nemohu ani pobízet co se týkalo šlechtění a inseminace, tak nepobízej laskavě ostatní k totální neřízené zhovadilosti a ztrátám včelstev. Vše dobré. _gp_
............
- Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
- Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
- Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
- Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
- Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
- Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.

Pokud tedy něco smysluplnéno do diskuse můžeš poskytout, zapoj se.

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví.

RK

"Otázka původu, je jejich další argument. Ale co je a neni původní , na vyjíjející se zemi, se nedá určit. Je to prostě hovadina, ale oni potřebují vykazovat činnost. Tím že je mnoho dnešních lidí odtrženo od přírody a neznají ani základní přírodní děje a vztahy, budou tito panelákový ochránci vyvíjet snahy k zviditelnění, média budou referovat jejich názory jako svaté a všichni je budou "žrát" a dále platit ze svých daní."

Ono s tím akátem je to právě hlavně o těch vašich "přírodních dějích a vztazích". Akát má jednu nepříjemnou vlastnost, a to že prosytí půdu pod sebou a ve svém okolí ohromným množstvím dusíku a alelopatických látek. Takže namísto různých kytek a třeba i vzácnějších společenstev tam poroste totéž co na starém hnojišti - tak maximálně kopřiva a vlaštovičník. Z pohledu včelaře je to asi jedno, naopak akát je přínos, protože mu plní medníky. Ale neobhajujte se svým neodtržením od přírody a znalostmi vztahů a přírodních dějů. Důvody jsou jinde ;)
Co je nebo není původní, se dá určit v případě Am. exotu docela dobře ;) Boj proti akátu vždy a všude je blbost, třeba do těch měst je to super strom, ale přírodní rezervaci umí pěkně zničit a není to o žádné ne/původnosti. Je to o rozumném přístupu.

_gp_ napsal:

>Do ničeho tě nemohu ani pobízet co se týkalo šlechtění a inseminace, tak nepobízej laskavě ostatní k totální neřízené zhovadilosti a ztrátám včelstev. Vše dobré. _gp_
......................

Gusto, znovu se tě zeptám.
To myslíš tou totální neřízenou zhovadilostí výzvu k přemýšlení o vyhlášce?

Nic jiného tu zatím nedělám.
Ptám se po argumentech, které by ji smysluplně obhajovaly.
Tvůj argument je ten strach z padajících včelstev.
Jak jsem si mohl vyzkoušet, a nejen já, platnost této vyhlášky ti nepadadající včelstva nezaručí. To je praxe při platnosti této vyhlášky, když už jsi se na praxi odkázal. Proto mi tento argument jako moc nezumný nepřijde.

Máš ještě nějaký rozumný argument?

RK

Já myslím, že jedna věc je hledat důvody, proč to nejde a úplně jiná věc je hledat způsob, jak to i za současného stavu jde.
Předepsané komisionální léčení je fakt, ale za současného stavu provádění léčení má včelař obrovskou volnout a klidně může vybírat včelstva a likvidovat agresívní roztoče a nechávat přežívat spíš ty neagresívní.
Například: Není přece dneska problém v době fumigace trochu pokrmit a zateplit a všechny včely potom budou plodovat. Potom stačí jenom u těch včelstev, kde je velký spad roztočů prostě matky předtím zaklíckovat, aby byly včely bez plodu, u těch druhých ne. Včelař tak může vybírat včelstva podle spadu a selektivné léčit úplně v pohodě, žádná léčitelská komis nemá šanci mu na to přijít, protože ve skutečnosti nikde negunguje.
Papírový teoretický vlk se tak nažere a koza praxe zůstane celá.
Akorát s tím včelař nesmí na světlo a pokud se mu povede vyšlechtit znatelně na varaózu odolnější včely, oficiálně to nesmí být výsledek xletého šlechtění, ale 1 - 2 leté náhody a pozorovací schopnosti.....

U Vás na Slovensku také máte plošně nařizováno ošetřování včelstev, nebo je zákonná podoba u Vás nějak odlišná?
Podle diskusí na slovenském diskusním fóru mi to přijde, že u Vás je ve způsobech léčení větší volnost a dost to záleží na tom, jak se jednotliví včelaři rozhodnou, popřípadě spolu domluví. RK

Na schôdza ZO SZV chodím pravidelne, tajomník vždy prečíta poštu od VV SZV, oznámi sa členom o nákupe GABONU 92 - acrinathrin, Avartin či Varidol, prípadne KM a každý si objedná to, čo sa mu osvedčilo. Kto chce objedná si aerosolovanie a tým to končí. Máme výhodu, že neschopní jedinci sú už dávno bez včiel a noví ak sa prispôsobia väčšine idú ďalej, lajdáci do 3 rokov sa vytratia a chuť včeláriť ich prejde.

Pre Slovensko stačí chovať aj 230 tis. vč., aj tak je niekde sústredené väčšie množstvo včiel ako príroda dokáže uživiť, tí ktorí to pochopili kočujú.
Aj u nás sem tam vytrčí "rožky" MVP, ale včelári ho rýchlo likvidujú, nečakajú kým sa rozvláči po ďalších včelniciach.
Už dlho som nepočul, aby veterinári nariadili spálenie čo i len časti a nieto ešte celej včelnici z titulu MVP.

Potom aj Vasiľov komentár (a nie je to malý včelár) je vkontexte toho, čo som ja napísal a toľko slov tom čo a ako robiť je naozaj mlátenie prázdnej slamy, nič z nej nevytrasieš.
Vzájomné sa obviňovanie a váľať vinu na dedulov je (väčšinou lepšie dodržiavajú nariadenia, ako niektorí mladí) primitívne, čo tak starať sa o svoje včelstvá svedomito a tí čo to nedokážu , vyhynú (myslím tým ich včelstvá) ako dinosauri. Prečo zachraňovať to, čo sa zachrániť nedá. Anton

a.turčáni napsal:

>Na schôdza ZO SZV chodím pravidelne, tajomník vždy prečíta poštu od VV SZV, oznámi sa členom o nákupe GABONU 92 - acrinathrin, Avartin či Varidol, prípadne KM a každý si objedná to, čo sa mu osvedčilo.
>Kto chce objedná si aerosolovanie a tým to končí. Máme výhodu, že neschopní jedinci sú už dávno bez včiel a noví ak sa prispôsobia väčšine idú ďalej, lajdáci do 3 rokov sa vytratia a chuť včeláriť ich prejde.
..................

Podle toho co píšete, je praxe taková, jako by vaše vyhláška nebyla nařízením.
Mělo by to logiku.
A mnohdy se to dělá i u nás.
Jenže u nás v rozporu s vyhláškou, která nařizuje.
Vaše vyhláška je nařízením, nebo doporučením, s tím, že jak píšete, každý ošetřuje tak, jak se mu to osvědčilo, aby nepřišel o včely?
Pokud je doporučením, potom Slovensko je odpovědí na ty skeptické hlasy našich včelařů, že většina včelařů je nedchopných se o své včely postarat, když jim to někdo z kanceláře plošně nenařídí.

xxxxxxxxxxxxxxxxxx

a.turčáni napsal:

>Potom aj Vasiľov komentár (a nie je to malý včelár) je v kontexte toho, čo som ja napísal a toľko slov tom čo a ako robiť je naozaj mlátenie prázdnej slamy, nič z nej nevytrasieš.
................
Věřím Vám že Vasalisa může být velký a velmi úspěšný včelař.
Když se ale zapojí do diskuse, měl by zřejmě argumentovat.
Pokud u Vás můžete oficiálně včelařit tak, jak píšete, že to děláte, potom se Vám nedivím, že Vám to připadá nepodstatné.
My to často děláme stejně, proč to ale máme dělat tajně a v rozporu s vyhláškou? Jak píše Radim Polášek - aby se vlk nažral a koza zůstala celá.?
xxxxxxxxxxxxxxxxxx

a.turčáni napsal:

>Vzájomné sa obviňovanie a váľať vinu na dedulov je (väčšinou lepšie dodržiavajú nariadenia, ako niektorí mladí) primitívne, čo tak starať sa o svoje včelstvá svedomito a tí čo to nedokážu , vyhynú (myslím tým ich včelstvá) ako dinosauri.
>Prečo zachraňovať to, čo sa zachrániť nedá. Anton
................

Já s tím, co píšete, úplně souhlasím.
Dědulové nejsou žádný problém, naopak, o své včely se většinou svědomitě starají a mnohému se od nich můžeme učit.

RK

Přečti si to, co jsem jako reakce už napsal. Ty chceš šlechtit a s tím nemá co dočinění povinnost léčit nebo léčit místo nařízení doporučením. Možná ti to dojde, když bych to přirovnal k tomu, že na úřad dojde občan, ale furt se chronicky strefuje do těch špatných dveří, kde mu nepomohou, protože nemůžou._gp_
..........
Gusto, znovu se tě zeptám.
To myslíš tou totální neřízenou zhovadilostí výzvu k přemýšlení o vyhlášce?

Nic jiného tu zatím nedělám.
Ptám se po argumentech, které by ji smysluplně obhajovaly.
Tvůj argument je ten strach z padajících včelstev.
Jak jsem si mohl vyzkoušet, a nejen já, platnost této vyhlášky ti nepadadající včelstva nezaručí. To je praxe při platnosti této vyhlášky, když už jsi se na praxi odkázal. Proto mi tento argument jako moc nezumný nepřijde.

Máš ještě nějaký rozumný argument?

RK

Ahoj Petře,
jelikož jsem 3 roky dělal zástupce hlavního hygienika armády a zřejmě budu dělat brzy hlavního, nedá mně, abych se Tě nezeptal. Otevřel jsem ten odkaz a hned v úvodu tam píší o očkování proti žluté zimnici, kdy očkováním rozšířili žloutenku. Přemýšlel jsi nad tím, co na tom serveru publikují? Nejsem ochoten o tom rozvíjet diskuzi, protože v dobách, kdy se 100 lidí očkovalo stejnou jehlou se opravdu mohlo nadělat dost škod. Dnešní medicína je trochu jinde. Bohužel autoři vebu zřejmě žijí ještě pomalu ve středověku, nechtěl bych se jim dostat do rukou jako pacient.
Proč na druhou starnu neřekneš, že díky očkování byly eradikovány pravé neštovice, že díky němu neznáš žloutenku snad jen u feťáků, dětskou obrnu atd... a tuberkulózu, že znáš jen od přistěhovalců z východu... epidemie cholery u těch, kteří nemaj na očkování...
Lidí, kteří si myslí, že se nic nemůže stát, když se nebude očkovat je pár, ale mezi lékaři hodně málo, už jsme si to vyzkoušeli třeba s tou tuberou v pár krajích a výsledky jsou takové, že jsme se pokorně k očkování vrátili.
Na té naší demokracii mě vadí, že každý kdo má do prdele díru přichází s tvrzeními, které mohou mnoha jiným uškodit a nikdo je za to nepotrestá.
Bohužel je tedy třeba přemýšlet před tím než se člověk pro něco rozhodne a od těch, kteří jen oblbují lidi se odborníci liší tím, že se snaží dalšího vývoje a bohužel nejsou tak aktivní vzhedem k uživatelům...
S pozdravem
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Očkování
> Datum: 03.2.2011 07:31:03
> ----------------------------------------
> Zdravím, toto sem dávám jen k zamyšlení, i když se to včel přímo netýká, ale
> před časem tady zaznělo, že nenechat se očkovat je hloupost...
> http://www.celostnimedicina.cz/video-ockovani-a-rizika.htm?utm_medium=email&utm_source=em-prozdravi&utm_campaign=68341
> Petr Kovář
>
>
>

Dobrý den, sháním kontakt na nějakého výrobce košnic.
Pěkné výrobky jsem viděl na fotografiích z brněnské výstavy v roce 2004. Nevím ale, kdo je tam tenkrát vystavoval...

A nechal jste se Radku ockovat proti praseci chripce ?

Me celkem pobavil nas hlavni hygiennik p. Vit, ktery nabadal, at se vsichni ockuji. Misto toho, aby sel prikladem a nechal se ockovat jako prvni, tak to tak dlouho oddaloval, az nakonec praseci chripku chudak dostal a uz se tim padem ockovat nemusel nechat, protoze by to bylo zbytecne.

Bylo to tehdy celkem usmevne.

PZ

_gp_ napsal:
>Ty chceš šlechtit a s tím nemá co dočinění povinnost léčit nebo léčit místo nařízení doporučením.
..................

Gustave, já se v této diskusi nesnažím o předávání svých zkušeností.
Ani si nestěžuji, že mi někdo brání šlechtit. Jako by stál v cestě mých osobních cílů.

Snažil jsem se teoretizovat o vyhlášce.
Je to o filosofování, o tom, co do včelařské praxe zavést, aby včelaření mělo perspektivu, a jaké by pro to byly vhodné podmínky.
Jiří Mátl tu zmínil Holanďany. Aniž bych o tom cokoli podrobnějšího věděl, už ten název trvale udržitelné včelaření stojí za zamyšlení v tomto kontextu.
Myslel jsem, že by se mohla rozvinout teoretická diskuse podpořená argumenty, s domýšlením důsledků případných změn.

Třeba někdy příště. :)

Co se týká šlechtění, v těchto podmínkách mi přijde, že při mých cca 10 včelstvech na stanovišti by nějaké cílené vlastní zaměření na "šlechtění" bylo mrháním času. Vždyť kolem je na katastru cca 1000 včelstev ostatních cca 50 včelařů.
Takže na rozdíl od některých ostatních nevidím perspektivu v individuálním přístupu, ale v možnosti využití toho co nám tu pedci zanechali - organizovanosti ČSV pro jednotný postup na územích jednotlivých ZO. Ale je potřeba se domluvit, nechat maximální svobodu včelařům, aby se rozhodli na základě argumentů, jak ponesou svou zodpovědnost za své včely.

I když to tak možná v průběhu diskuse nevyznělo, docela chápu neochotu ke změně, třeba i v případě vyhlášky o léčení. Jsem také spíš konzervativního zaměření jako většina včelařů. A snažím se řídit heslem, co není nutné změnit, je nutné neměnit.

Ta diskuse, kterou jsem se tu pokoušel rozpoutat, byla o tom, jestli chceme přemýšlet nad tím, zda není potřeba právě přístup k roztoči změnit. Osobně jsem přesvědčenzý o tom, že je. :)

Pokud chceš diskutovat o tom, co konkrétně já osobně zamýšlím, napiš mi na e-mail. Tady to nechme na obecnější rovině.
Nebo to už raději uzavřeme. :)

RK

Radek Krušina:
Snažil jsem se teoretizovat o vyhlášce.
Je to o filosofování, o tom, co do včelařské praxe zavést, aby včelaření mělo perspektivu, a jaké by pro to byly vhodné podmínky.
Jiří Mátl tu zmínil Holanďany. Aniž bych o tom cokoli podrobnějšího věděl, už ten název trvale udržitelné včelaření stojí za zamyšlení v tomto kontextu.
Myslel jsem, že by se mohla rozvinout teoretická diskuse podpořená argumenty, s domýšlením důsledků případných změn.
..........
Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá. _gp_

Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá. _gp_
-------------
Takže vyšetření zimní měli nás bude pronásledovat až na věky, i když ani tady při bohaté fantazii nezazněl jediný rozumný argument, proč se vlastně dělá a co z toho lze určit.

Zatím je to finančně jedno - jdou na to dotace jedné firmě, ale za pár let se to zase bude platit. Takže to už nebude jen zbytečná práce a pár kelímků, ale ještě další peníze od včelařů.
Tedy na vyšetření, které pokud by nějaká ZO potřebovala by si pořídila za cenu jednoho litru oleje, pokud je tam někdo, koho to zajímá. :-)
Zatímco vyšetření měli na mor si už tak doma na koleně neuděláš:-( A na to se pak obtížně shání prachy po všech možných grantech.
Místo toho se platí dotace na úly začátečníkům, jen aby byly pod kontrolou a vstoupili do ČSV - častá podmínka krajských dotací.
Přitom mnohdy vyjasněná nákazová situace by prospěla včelaření v kraji lépe.

Takže tohle není o nákazové situaci (VD,MVP) ale o politickém vlivu a penězovodech na správná místa.

:-(

Karel

Já to vidím takhle.

Kdo už doma sám šlechtí nějak své včely na odolnost na varaózu, v rámci možností daných současným stavem léčení, nemá potřebu tady o tom nějak výrazněji, řeknu doslova žvanit.

Kdo chce do toho šlechtění zapojit nějaké své širší okolí, ovlivňuje svo sousedy včelaře a tlačí na funkcionáře své ZO, aby všichni v jeho okolí získali v rámci současného léčení nějaký prostor, tak dělá toto a nemá důvod tady v konferenci taky nějak zvlášť moc , zase řeknu doslova žvanit. A pokud ano, píše jinak než se tady v těch příapěvcích objevuje.

A kdo by to chtěl změnit celostátně, snaží se tlačit na okresní, krajské funkcionáře, na vedení ČSV, na celý ten skanzen a pokud by tady psal, psal by asi taky úplně jiné příapěvky, než se tady objevují....

jak to tak vidím PHM,elektřina,voda,potraviny,nájmy .....myslím když budu chtít 150 za kvalitní lokální med tak se není čemu divit....

přidejte se ,kdo nespolupracuje jde proti nám....

No já souhlasím příteli, a to myslíš 150,- pro německo, zahraničí, nebo i pro domácí? Libor V.
------------
P.K. napsal:
jak to tak vidím PHM,elektřina,voda,potraviny,nájmy .....myslím když budu chtít 150 za kvalitní lokální med tak se není čemu divit....přidejte se, kdo nespolupracuje jde proti nám....

No já se chystám nabízet sklenici za 60 - 70 Kč. Cenu stanovím až po vytáčení. Ovšem jedna se o sklenici na 500 g medu. Prodávat to ve větším balení mi příjde barbarské..přece jen je to svým způsobem vyjímečný produkt.

Nemáte prosím někdo kontakt na př. Janouška? - prodej inseminovaných matek linie Singer. Nedaří se mi nikde najít. Díky

Prosim vas,ako mate riesene stekucovanie medu?Ja som doteraz stekucoval vo vodnom kupeli,vana na 4 kanvy,vyhrievana el.Chcem prejst na komoru so vzduchovym ohrevom,korpus z polystyrenu 10cm,kanvy na roste vysokom cca30cm,vyhrievacie teleso na spodu..vnutorny rozmer 100x80cm,vyska 80cm.Mate to niekto takto vyriesene?je treba pridat aj ventilator?Ziarovkami nechcem kurit,cez google som nasiel prumyslova kaminka typ 4369,su na 250w,500w atd.Boli by vhodne na tento ucel?Privitam akekolvek vase skusenosti,vdaka.

604 939 464

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Honza

Nemáte prosím někdo kontakt na př. Janouška? - prodej inseminovaných matek
linie Singer.

Používám starý vyřazený pultový mrazák - po stěnách mám daný topný kabel zapojený řes termostat. Má to tu výhodu, že je dobře vyřešena konstrukce a izolace, vejdou se mi tam přesně dvě konve což stačí, stekucení trvá podle druhu medu a stavu krystalizace 12-36 hodin. Žádný ventilátor tam nemám, na tak malou výšku to nemá smysl. Jen to chce med v konvi občas promíchnout, jinak trvá rozehřívání o dost dýl.

Dne Thursday 03 of February 2011 21:02:21 L.Plachý napsal(a):
> Dobrý den, sháním kontakt na nějakého výrobce košnic.
> Pěkné výrobky jsem viděl na fotografiích z brněnské výstavy v roce 2004.
> Nevím ale, kdo je tam tenkrát vystavoval...

no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Ahoj,
samozřejmě jsem očkovaný a hl. hygienik obvykle šel i s ministrem příkladem, ale vloni to fakt teatrálně nestihl. Akorát ne že by to oddaloval, aby se nemusel nechat očkovat. Věděl velmi brzi, že vakcína je bezpečná, k tomu neměl důvod. Spíš jde o to, že asi moc neměl kdy. Já už se v republice taky v podstatě nevyskytuji, nechal jsem se očkovat od kolegů v Maďarsku...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: O?kov?n?
> Datum: 03.2.2011 21:51:52
> ----------------------------------------
> A nechal jste se Radku ockovat proti praseci chripce ?
>
> Me celkem pobavil nas hlavni hygiennik p. Vit, ktery nabadal, at se vsichni
> ockuji. Misto toho, aby sel prikladem a nechal se ockovat jako prvni, tak
> to tak dlouho oddaloval, az nakonec praseci chripku chudak dostal a uz se
> tim padem ockovat nemusel nechat, protoze by to bylo zbytecne.
>
> Bylo to tehdy celkem usmevne.
>
> PZ
>
>
>

U všelijakých topných těles si dej pozor na to, že ty jsou obvykle konstruována na volný prostor, kdy kolem nich může proudit vzduch. V uzavřeném prostoru se pak mohou přehřívat a jejich povrchová teplota potom může být příliš vysoká. Je vhodné je přepnout na nižší výkon nebo rovnou na nižší výkon upravit.
Druhá věc je potom ta, že levná topidla často v uzavřeném prostoru za horka vytvářejí intenzívní smradíky z výparů nejčastěji levných plastů. Ventilátory taky. V místnosti se takové smradíky ztratí, ale v malé termokomoře vyniknou. Med je minimálně třeba mít bezpodmínečně uzavřený, v plastu můžou dokonce teoreticky ty smradíky projít přes stěnu do medu.
Jestli přidat ventilátor nebo ne, záleží na povrchové teplotě topidel, výkonu topidel a rovnoměrnosti jejich rozložení pod nádobami. Správně izolovanou termokomoru vyhřeje i malý topný výkon, 50 - 100 watt na vnitřní teplotu takových cca 60 st C, která už na rozehřátí medu v konvích na 45 - 50 st C stačí. Jen to trvá den, dva dny, než těch 50 - 100 - 200 watt dodá tolik tepla, že ohřeje ten vložený med v nádobách a termostat přitom nemá moc práce. Na rovnoměrné rozdělení tepla potom může stačit přirozené proudění bez ventilátoru.
Topný výkon třeba 500 a víc watt bude v uzavřeném protoru vyžadovat bezpodmínečně kvalitní termostat a pravděpodobně i ventilátor. Ohřátí medu bude rychlejší. Bude třeba dávat pozor na místní přehřátí, ventilátor může do termokomory uvolňovat smradíky. Ve vyšší teplotě termokomory může mít znatelně nižší životnost, protože běžný ventilátor je stavěný na pokojovou teplotu 20 st C +- něco, ne na teplotu 40 - 60 st C.

150 Kč by byla pěkná cena. Ale nebudu říkat, že med tuhle hodnotu nemá, nikdy jsem si to nepočítal, ovšem pro běžného zákazníka je to moc. Řešení pro lepší cenu by bylo asi právě to zmenšení balení na 500 g, zákazníka to levněji nepřijde, spíš naopak, ale pocitově bude asi spokojenější. A také znám jedno takové přísloví, že nemusí téct, stačí když kape.

"no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi."

Je třeba mít speciální slámu, sklízenou nějak ručně či šetrně, protože mlátičky ji rozsekají a sklízenou z nezralého obilí , protže sláma ze zralého obilí je křehká.
Ostatní, lis na košnici či na uteplivku, by už neměl být větší prodlém.

Ahoj,
samozřejmě jsem očkovaný a hl. hygienik obvykle šel i s ministrem příkladem, ale vloni to fakt teatrálně nestihl. Akorát ne že by to oddaloval, aby se nemusel nechat očkovat. Věděl velmi brzi, že vakcína je bezpečná, k tomu neměl důvod. Spíš jde o to, že asi moc neměl kdy. Já už se v republice taky v podstatě nevyskytuji, nechal jsem se očkovat od kolegů v Maďarsku...
Radek
----------------------------------------------
Ahoj,
moc to sem nepatří, ale zajímá mě to, také se zeptám.
Poměrně dost lidí teatrálně nestíhalo, nebo přímo očkování odmítalo. Nebyli to jen odpůrci očkování obecně, ale třeba i lékaři. Média podporovala hysterii, jiní nabádali ke klidu, další přinášeli zprávy o různých spiknutích, letos po prasochřipce neštěkne ani pes, jen proběhne zprávami, že ji mají vlastně všichni.
Co byla prasečí chřipka, když tím už dnes není? Byl to mediální trhák, reklamí kampaň (jakési šrotovné) pro farmaceutický průmysl, nebo ještě něco jiného?
Myslím si, že celá ta hysterie způsobila snížení důvěry k systému moderního zdravotnictví a těžko to dávat za vinu nějakým neodborníkům - kde v tu dobu byli odborníci, kterých se máme držet, jak jsi správně psal? Měli zkreslené informace, nebo je nechtěli/nemohli předat dál? Jak poznám odborníka? (dřív než bude pozdě)

nevím, zda to zajímá také ostatní, možná je to spíš na mailovou diskusi (pavel-navratil(zavináč)email.cz), samozřejmě pokud o tom vůbec diskutovat chceš ;-)

Na takovou výrobu se používá sláma, Zralá, žitná. Mlácená cepy nebo na speciální mlátičce. Před zpracováním se rosí aby změkla. stáčí se na speciálním stroji které se používaly na výrobu povřísel. Pak se stáčí do komolého kužele a sešívá po vrstvách vrbovými loubky. Jednoduché. :-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: med <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: konice
> Datum: 04.2.2011 11:13:27
> ----------------------------------------
> "no a co takhle vzit slamu a stocit si je ?
> Jednou jsem tu posilal odkaz na stranky o velkovcelari s kosnicema.
> Bylo tam i , jak je opravuje a tusim i vyrabi."
>
> Je třeba mít speciální slámu, sklízenou nějak ručně či šetrně, protože
> mlátičky ji rozsekají a sklízenou z nezralého obilí , protže sláma ze
> zralého obilí je křehká.
> Ostatní, lis na košnici či na uteplivku, by už neměl být větší prodlém.
>
>
>

Nevidím důvod pro takovou cenu. Jakmile půjdete nad 120, možná 130 začnete mít problém prodat. Výkup je 63-67Kč/kg tudíž překupník může v klidu prodávat za 90kč/kg včetně klenice a už bude ve "slušném" zisku. Berte v potaz, že takovou cenou (150) naučíte lidi spíše med nekupovat, či si pořídit nekvalitní v obchode, v nejlepším případě jen od jiného včelaře. Ale je to vaše rozhodnutí. Já bych viděl budoucnost v tom, nechat cenu na 120 a sehnat sklenice na 900g medu. V posledních letech pozoruji trend natahovat cenu o 10kč/kg/rok, jaká je cena medu je diskutabilní a vyšší ceny se samozřejmě včelařům libí. Já rozhodně nepůjdu přes 120kč/kg, tohle je průměrná cena v kraji, jsou zde lidé kteří prodávají za 140 a nadávají jak se medu nemohou zbavit a jsou zde tací, kteří nabízejí med za 90, dokonce i 80 - ale bez obalu a ti jsou bez medu měsíc po vytočení. Pro mne je lepší prodat, než med x-krát rozpouštět a tím si neúměrně navýšit náklady, než prodat rychle za příznivou cenu pro mne i zákazníka.

Nevidím důvod pro takovou cenu. Jakmile půjdete nad 120, možná 130 začnete mít problém prodat.

************************************************************************************************************
Jenda má moje sympatie,ať si říká kdo chce co chce,lidé nejsou tak debilní,jaké by je mnozí chtěli mít. Takže chce to cenu rozumnou s ohledem na kupní sílu našich obyvatel a to ví ti,co mají své stálé odběratele a nechtějí o ně přijít. Na medu se nedá zbohatnout,možná jen si trochu přilepšit. Tak ať nám ty naše včely dobře přezimují a v letošním roce nám bohatou snůšku přinesou,budeme jim za to moc rádi...

Chce to nejspíš počkat na nějakou akci. Vyděl jsem je vždy u Poláků jako doplněk prodeje. Děda mě, kdysi hodně dávno, učil vyrábět košatky. Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar. Ovšem raději bych si to koupil.

Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli nemáte někdo nějaké Zkušenosti s matkami od přítele Cimala, linie Praděd.
Včelařím v podobných klimatických podmínkách (600 m.n.m - jenom lesy a pastviny) a dost mně tyto matky zaujaly. Pokud máte někdo zkušenosti tak bych byl vděčný za každý příspěvek.

Ano, stojí to nemálo peněz jak i včelaře mého typu (rozpočet je jen na sběr a přípravu vzorků kolem 8 tisíc), ale jak se zpívá: Teď už máme, co jsme chtěly. EU je politickoekonomickou obdobou RVHP. Akorát že má uvolněný trh a člověk se cítí v tom informačním bordelu asi svobodněji. Obdobné podmínky má určitě i Holanďan, i Francouz.


Vyšetření moru včelího plodu je momentálně velký finanční obchod. Jde u ceny o postupy o metody a typ a spolehlivost analýzy. Když chtěla Jihlava být preferenční laboratoří, Dol to nakonec uhájil.(podle Titěry) Nevím jaké změny v nákladech by se změnily kdyby to Jihlavě spadlo pod palec, ale myslím si, že ceny jsou vyhnané moc vysoko a obchodníci s rozbory moc dobře ví, že včelař, kdyby to měl platit ze svého, jim to nedá. Takže jde o momentální kšeft a boj na trhu o vzorky. Mnoho rozumných lidí se raději namáhá s kroucením krční obratlů zleva doprava a zprava do leva a je jim to raději zatím když to neplatí přímo, jedno. _gp_

.........
(85.70.20.53) --- 4. 2. 2011
Re: Mlátenie prázdnej slámy. (50312) (50327) (50329) (50331) (50335) (50339) (50340)
Perspektivní praxe tu je. Ztráty jsou všude, když má roztoč vhodné podmínky. Jestli že na nízké úrovni, je dobře. Udržitelnost je závislá na indikacích medikamentů a postupech při šlechtění. Teoreticky nemusíš vůbec teoretizovat, protože ani ten nejvyšší úřední šiml v EU a potažmo nejvyšší inspektor SVS si nedovolí povolit uzdu při nebezpečné nemoci. Tolik strohá teorie podložená praxí, která není doufám hluchá.


-------------
Takže vyšetření zimní měli nás bude pronásledovat až na věky, i když ani tady při bohaté fantazii nezazněl jediný rozumný argument, proč se vlastně dělá a co z toho lze určit.

Zatím je to finančně jedno - jdou na to dotace jedné firmě, ale za pár let se to zase bude platit. Takže to už nebude jen zbytečná práce a pár kelímků, ale ještě další peníze od včelařů.
Tedy na vyšetření, které pokud by nějaká ZO potřebovala by si pořídila za cenu jednoho litru oleje, pokud je tam někdo, koho to zajímá. :-)
Zatímco vyšetření měli na mor si už tak doma na koleně neuděláš:-( A na to se pak obtížně shání prachy po všech možných grantech.
Místo toho se platí dotace na úly začátečníkům, jen aby byly pod kontrolou a vstoupili do ČSV - častá podmínka krajských dotací.
Přitom mnohdy vyjasněná nákazová situace by prospěla včelaření v kraji lépe.

Takže tohle není o nákazové situaci (VD,MVP) ale o politickém vlivu a penězovodech na správná místa.

:-(

Karel

Ano, stojí to nemálo peněz jak i včelaře mého typu (rozpočet je jen na sběr a přípravu vzorků kolem 8 tisíc), ale jak se zpívá: Teď už máme, co jsme chtěly. EU je politickoekonomickou obdobou RVHP. Akorát že má uvolněný trh a člověk se cítí v tom informačním bordelu asi svobodněji. Obdobné podmínky má určitě i Holanďan, i Francouz.
---------------------------------
Vyšetření zimní měli tady bylo ještě dřív jak jsme vůbe mohli pomyslet, že skončíme v tom EHS. :-)
Co má EU spoelčného s naším folklorem - tedy se zimním sběrem měli.
On je folklor asi jediný argument, dřív se chodilo na přástky, teď s mělí do hospody:-)

Karel

y

Používal slámu žitnou a měl na to kroužek ze dřeva vnitřní průměr odpovídal tloušťce stěny. Dovnitř toho kroužku nasunul stébla slámy, přiměřeně natěsno a začal tento snop stáčet a proplétat lýkem. A jak ten kroužek posunoval od středu ven a sláma v něm povolovala, tak přidával dovnitř další stébla, aby ten snop byl pořád ve stejné tloušťce. A tím svazováním lýkem tomu dával tvar.A.M.

Aleš jediný trafil klinec po hlavičke, takto sa robia slamené koše na chov včiel, ale posledných 50 rokov už len na zberanie rojov, ja ešte stále mám koše na včelnice, i keď na zberanie rojov používam ultraľahké rojnice.

Niečo k tomu dodám:
- slama sa používala ražná-žitná, po ručnej kosbe poľa tradičnou kosou, sa steblá s klasmi zbierali do snopov.

- zo snopov sa vyberala len nepolámané dlhé steblá, sa museli očistiť od zaschnutých listov a nechala sa vyschnúť.
Pri veľmi suchej slame sa snop polial vodou, pri práci sa nelámala.

- na formovanie "povriesla" z ktorého sa formovala stena koša pomocou tzv. tulca (u Aleša drevený krúžok), ktorým sa vložené steblá mierne točili, na jednotnú hrúbku. Tulec bol ušitý z hrubšej kože (asi 3mm) tak, že ústie bolo širšieho priemeru a odkiaľ vychádzalo povrieslo, mierne zúžené. Technologický postup výroby popísal Aleš.

- svokor-tchán, ktorý koše zo slamy vyrábal si pred 35 rokmi, na zošívanie si pripravoval luby z liesky bez konárov, aby sa ľahko párala, lieskové prúty hrubé asi 2-2,5 cm postupne prehýnal na obidve strany a až potom páral luby. Ten najskôr upravil na rovnakú šírku a hrúbku asi 1,5 mm a jeden koniec zahrotil, aby ľahko prepichoval slamené povriesla.

Najťažšie bolo dať budúcemu dielu ten správny tvar, to sa dá naučiť, ale sú dobré aj tvar budúceho koša zo silnejšieho drôtu, na ktorom si majster môže kontrolovať budúci tvar.

U nás na lazoch, kde pália domácu ražňovicu-žitnú pálenku, vysievajú políčka, kde sa dá získať dobrá ražná slama na vyhotovenie koša-košnice. Podľa mňa je už minulosť a náročne vyrábať lisované slamenné rohože je rozumnejšie nahradiť vyradenými kobercami z bytov,hlavne dobré sú plyšové.

Měl jsem linii Praděd, deset kusů, a nic co by stalo nějak zvlášť za kritiku nemám. Při porovnání se Sklenárkou, u které jsem zůstal, má Pradědka trošku horší výnos, ale jinak vcelku mírná, na jaře dobře ploduje a je otužilejší, při 6 st.C létaly pro pyl. Někde v 600 m by mohly uspět.

Karel: Co má EU spoelčného s naším folklorem - tedy se zimním sběrem měli.
...........
Nejde jen o stav varoázy. Zcela určitě vyžaduje celkovou zprávu o stavu situace ve včelařství, protože vkládá nějaké finance do programů včelařství._gp_

..ked uz sme pri matkach,chcel by som tento rok skusit sklenar od p.Bretislava Pravdu,mate niekto skusenost?Prakticky pouzivam vacsinou svoje matky,vsetky parametre v pohode ale z roka na rok stupa ich agresivita a r.2010 bol uz dost neunosny..

Ahoj Petře,
jelikož jsem 3 roky dělal zástupce hlavního hygienika armády a zřejmě budu dělat brzy hlavního, nedá mně, abych se Tě nezeptal. Otevřel jsem ten odkaz a hned v úvodu tam píší o očkování proti žluté zimnici, kdy očkováním rozšířili žloutenku. Přemýšlel jsi nad tím, co na tom serveru publikují? Nejsem ochoten o tom rozvíjet diskuzi, protože v dobách, kdy se 100 lidí očkovalo stejnou jehlou se opravdu mohlo nadělat dost škod. Dnešní medicína je trochu jinde. Bohužel autoři vebu zřejmě žijí ještě pomalu ve středověku, nechtěl bych se jim dostat do rukou jako pacient.
Proč na druhou starnu neřekneš, že díky očkování byly eradikovány pravé neštovice, že díky němu neznáš žloutenku snad jen u feťáků, dětskou obrnu atd... a tuberkulózu, že znáš jen od přistěhovalců z východu... epidemie cholery u těch, kteří nemaj na očkování...
Lidí, kteří si myslí, že se nic nemůže stát, když se nebude očkovat je pár, ale mezi lékaři hodně málo, už jsme si to vyzkoušeli třeba s tou tuberou v pár krajích a výsledky jsou takové, že jsme se pokorně k očkování vrátili.
Na té naší demokracii mě vadí, že každý kdo má do prdele díru přichází s tvrzeními, které mohou mnoha jiným uškodit a nikdo je za to nepotrestá.
Bohužel je tedy třeba přemýšlet před tím než se člověk pro něco rozhodne a od těch, kteří jen oblbují lidi se odborníci liší tím, že se snaží dalšího vývoje a bohužel nejsou tak aktivní vzhedem k uživatelům...
S pozdravem
Radek
--------------------------

Zdravím Radku, zrovna u tohoto odkazu jsem měl na mysli hlavně to, co se říká v tom videu.
Jinak já sice lékař nejsem, ale mé vlastní zdravotní problémy mě donutily se trochu vzdělávat a po osobních zkušenostech s tím co naše oficiální medicína dokáže, nebo nebo ne, přístup spousty lékařů k pacientům atd. jsem došel k názoru, že smysl v dnešní době má pouze akutní medicína a chirurgie. a ten zbytek je jen a pouze biznis farmakologických firem. Já jsem stoupencem celostní medicíny - detoxikační medicíny MUDr. Jonáše, homeopatie a prostě přírodního léčitelství vůbec v kombinaci s tím, že zodpovědnost za své zdraví má každý sám. Stačí se jen zamyslet nad tím, že v naší společnosti jsou lékaři placeni za to, kolik mají nemocných pacientů. Jak mají mít potom zájem na tom, aby se někdo uzdravil? Ve staré číně ručil lékař za zdraví svých pacientů životem - to byla jiná motivace!
Kamarádovi se podařilo s takřka nadlidským úsilím své děti uchránit veškerého očkování a jsou naprosto zdravé a jejich celková imunita je mnohem vyšší než u ostatních dětí a tuto zkušenost nemá jen jeho rodina, ale takřka všichni, kterým se to podařilo.
Omlouvám se, že to je úplně mimo včelařské téma, ale třeba to trošku přispěje k vyšší vzdělanosti a zodpovědnosti za vlastní zdraví nejen u včelařské veřejnosti
přidám pro zájemce ještě pár odkazů.
Najděte si něco od p. prof. RNDr. Anny Strunecké, DrSc.
nebo http://homeopat.mypage.cz/
http://www.joalis.cz/
http://www.celostnimedicina.cz/ockovani-recenze-knihy-co-mozna-nevite-o-ockovani-neil-z-miller.htm
http://www.dedekkorenar.cz/
To stačí, zájemci si najdou další info sami
Pěkný den všem
Petr Kovář

také bych to tak řekl. I když loňská sezona byla víc než dobrá, zdražil jsem ze 100 na 130 Kč a to byla pěkná blbost, prodej přes plot klesl na 30% a kdoví jestli ne víc. A to bydlím kousek od Prahy se všemi pozitivy jako vysoké platy, nulová nezaměstnanost apod a hodně stálé klientely. Takže radím zvyšujte opatrně a s mírou. Takže většina jde přes obchodní síť, ale tím vlastně trochu prodělávám. Navíc určovat cenu teď, když nevíme úspěšnost letošní sezony mě připadá úsměvné. Může být super, ve světě se urodí a výkupci začnou vykupovat za 30 Kč jak už to několikrát předvedli. V řetězcích spadne cena na minimum a jsme všichni v ..... . Takže pravidlo č. 1 nesrat stálé odběratele. Zdraví R. Stonjek

Je to nějaká doba, kdy se filmový německý archiv, zde citoval jako server obsahující dokument jak např. v Německu přemetají včely, výroba a chov včel v košnicích atp. Archiv je v likvidaci, server už nefunguje. Škoda. _gp_

Pánové vaše názory mě trochu znervozňují. Pokud mám správné informace tak jsme jediná oáza ve strední evropě s tak nízkou cenou medu. Všude kolem nás stojí med přes 200,-. Snad je to dané tím, že je u nás moc včelařů a vzájemně si konkurují s cenou. Výkupce může med prodat za 90,- pouze tehdy pokud med doveze s Argentiny, nebo s Číny a udělá pěknou směsku. Když vykoupí med za 67,- stuhlý v konvích, nebo sudech, musí vše rozehřát, přefiltrovat,nalahvovat,zajistit odbyt a to vše na nějakém zařízení co se mu musí taky zaplatit, plus režijní náklady. Nákupní cena v supermarketu nebude taky asi žádné terno. Předpokládám, že v Česku yykoupený med jde na vývoz, protože za domácí ceny se ho nehodí prodávat. Je možné, že pokud člověk zvyklý na cenu do 100,- zjistí, že mám letos za 130,- pujde se podívát jinam, ale pokud bude mít soused a vedle něj další, stejnou, nebo podobnou cenu,nebude 150,-navíc za 5kg medu řešit. Navíc dnes jsou lidi poměrně dobře informovaní o kvalitě dovozových levných medů. Samozdřejmě budou vždy tací kteří si je bez problémů nakoupí, ale tací si ho od vás nekoupí ani za 80,- pokud jim ho nedonesete domů. A toto by mohl být pro některé dobrý námět k zamyšlení.
Marcel

přemýšlel jsem ,že když bude nadprůměr tak 130,pruměr a pod pruměr(jako letos) 150....ale nejspíš asi určitě 150
,něco v eu za 10 ,nelze nejlepší med prodávat pod cenou...

divejte se ,jako s vínem,někdo dělá průměrný víno za průmernou cenu pro průměrnýho zákazníka ,někdo kvalitu ,někdo shit,někdo si koupí sem tam flašku a chce kvalitu je mu jedno že to je sedmička za dvě kila(nebo právě i ta cena zákazníka utvrzuje že to je echt),kdo chce kvalitu a opravdu nakopí pár kartonů ,cena jde snad dolů,kdo se chce jen ožrat nebo mu stačí sklenice s nápisem med a jed -no co je uvnitř, může zajít do supermarketu za super cenu


150 je v s pohledu eu velice slušná cena a u medovicového samozřejmost, dalo by se říct nejnižší reálná , a bavil bych se o ní jako o jisté ,s tím že kdo na ni nemá tak jeho 120 ho potáhne nahoru a stím náš byznys, stím že med za 80 se bude jevit jako podvrh ,ikdyž za tím je velice často špatnej byznysmen, 100 respektive 4 eura to je už směšný,za 100 jsem prodával v roce 2004 a hned šli s cenou další a to že stačí že kape to jsem slyšel už tehdá,to jste byly schopni med prodat za 60 a to už byla cena v snad kazachstánu

lonské ceny medu u kolomýho za kilovku:

http://apis-kolomy.cz/med.php?ID_Podmenu=1




Med lesní medovicový 150,- Kč
Med lesní květový 130,- Kč
Med malinový /
Med javorový /
Med akátový /
Med květový jarní 120,- Kč
Med lipový 130,- Kč
Med pohankový 130,- Kč

samozřejmě větší balení tam má nižší ceny ale to ví snad každý kdo chodí nakupovat

oživil jsem starej harddisk a mám teď pár starších fotek léčení kys. mravenčí ,kdy si jsem to sliboval,zájemcům pošlu na email

V jaké nadmořské výšce včelaříte příteli Gusto?

Odvíjet ceny od kurzu to nejde. Představ si , že ve Vídni v bufetu u turků přijde oběd 10 - 15 €
Dal by jsi u nás v fufáči u rákosníků ty peníze? Asi ne.
. A med ve sklenici 680 ml Tam stojí 10€. To by podle těch obědů u nás měl stát něco kolem 50 Kč. To bys ho zase nechtěl tak prodávat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Marcel <marcel.trason/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: leton? cena medu
> Datum: 05.2.2011 05:59:56
> ----------------------------------------
> Pánové vaše názory mě trochu znervozňují. Pokud mám správné informace tak
> jsme jediná oáza ve strední evropě s tak nízkou cenou medu. Všude kolem nás
> stojí med přes 200,-. Snad je to dané tím, že je u nás moc včelařů a
> vzájemně si konkurují s cenou. Výkupce může med prodat za 90,- pouze tehdy
> pokud med doveze s Argentiny, nebo s Číny a udělá pěknou směsku. Když
> vykoupí med za 67,- stuhlý v konvích, nebo sudech, musí vše rozehřát,
> přefiltrovat,nalahvovat,zajistit odbyt a to vše na nějakém zařízení co se
> mu musí taky zaplatit, plus režijní náklady. Nákupní cena v supermarketu
> nebude taky asi žádné terno. Předpokládám, že v Česku yykoupený med jde na
> vývoz, protože za domácí ceny se ho nehodí prodávat. Je možné, že pokud
> člověk zvyklý na cenu do 100,- zjistí, že mám letos za 130,- pujde se
> podívát jinam, ale pokud bude mít soused a vedle něj další, stejnou, nebo
> podobnou cenu,nebude 150,-navíc za 5kg medu řešit. Navíc dnes jsou lidi
> poměrně dobře informovaní o kvalitě dovozových levných medů. Samozdřejmě
> budou vždy tací kteří si je bez problémů nakoupí, ale tací si ho od vás
> nekoupí ani za 80,- pokud jim ho nedonesete domů. A toto by mohl být pro
> některé dobrý námět k zamyšlení.
> Marcel
>
>
>

Zdarvím pane Molčík. V jaké nadmořské výšce včelaříte a z jakých plodinách vaše včelky mají snůšku?

Zdravím pane Molčík. V jaké nadmořské výšce včelaříte a z jakých plodinách vaše včelky mají snůšku?

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef P. <ozef/=/email.cz>
> Předmět: Re: Linie Prad?d
> Datum: 05.2.2011 09:55:01
> ----------------------------------------
> Zdarvím pane Molčík. V jaké nadmořské výšce včelaříte a z jakých plodinách
> vaše včelky mají snůšku?
>
>
>

Jsem asi v 350 m.n.m kousek od soutoku Moravy s Bečvou. Na okraji lužního lesa. Na jaře v podrostu dost bylin, hlavně medvědí česnek všude okolo na jarní rozjezd, potom stromy, občas nějaké to kilo z javoru i pro mě, pole jsou v doletu takže samozřejmě řepka, někdy medovice z dubu a na konec lípa. Potom už jen nějaké bylinky pro včely na přilepšenou a na podzim hlavně Topinambury a ty byly vždy Pradětkou, i v docela chladných dnech, dost navštěvovany. Měl jsem je dvě celé sezóny.

Když chcete odvíjet cenu od ceny v zahraničí, tak ale nesmíte koukat na prodejní cenu, ale na poměr ceny k průměrnému platu. Berte v potaz, že v Německu je průměrný plat 4x vyšší než u nás, v Rakousku cca 3x, Francie a Švícarsko je na tom podobně jako Německo, takže pokud tam mají med za 10EUR, u nás by měl stát +- 3EURa, což je ale nereálné. Proč je v Třeba v Polsku levněji? Protože tam je průměrný plat cca 0,7x prům. plat český... Musíte brát v potaz koupěschopnost obyvatelstva a ne jen koukat na zahraniční ceny. Zajímavé, že si neberete příklad třeba zrovna z těch Poláků, ale z Němců, což je výhodnější... a co si budem povídat, zisk je na včelách, ikdyž dáte med do výkupu. Ale pro mě za mě, si prádevjte třeba za 200kč/kg, je to jen voda na mlýn těch rozumnějších, co hledí i na lidi, ne jen na svojí kapsu. Jak rozumnou cenu vydím od 110 do 130, ale záleží samozřejmě na roce/výnosu. Když vytočím 100kg půjdu klidně s cenou dolu, když vytočím 15kg, cena půjde nahoru.

http://apikabu.ru/img/d36d73.jpg

Honzo. Podival jsem se prave na ceny medu v Polsku a nestacil jsem se divit.

Firma Lyson nabizi velkoobchodni cenu/ paleta asi 300kg/ medu kvetoveho smiseneho 1 kg. zhruba za 102 kc.Lipovy za 118 kc.

Podivat-li se na stranky www.cenamiodu.pszczelipark.pl
Zjistite ze tam jsou medy dle prepoctu od 120 kc do 200 kc.
Josef

Honzo. Podival jsem se prave na ceny medu v Polsku a nestacil jsem se divit.

Firma Lyson nabizi velkoobchodni cenu/ paleta asi 300kg/ medu kvetoveho smiseneho 1 kg. zhruba za 102 kc.Lipovy za 118 kc.

Podivat-li se na stranky www.cenamiodu.pszczelipark.pl
Zjistite ze tam jsou medy dle prepoctu od 120 kc do 200 kc.
Josef

Prumerny plat je zrovna takova blbost jako prumerny vynos.Podle prumerneho platu muzem akorat tak sledovat jak nase spolecnost ztraci kontakt s realitou a ne stanovovat cenu medu.Med se taky musi dostat do obycejnych "neprumerovych"rodin casto s malymi detmi,takze Vy 150 korunovy:vratte se do reality.

Samozřejmě,ve městě kde jsou fabriky a turisti můžu jít s cenou výš.Na vesnici nikoli,to je selký rozum.Nedílnou částí ceny medu je i balení a etiketa.A zase,dobře zabalený a dražší mi lidi zaplatí snáz než v oblemcané sklenici s mizernou nebo žádnou etiketou.Já nabízím i další servis,při vetším množství tašku a letáčky-samozřejmost.Med z Borovničky

A proc by mel? Si myslim, ze vetsine vetsich vcelaru to dela kvuli penezum,
ne kvuli dobremu pocitu.

2011/2/5 Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>

> Prumerny plat je zrovna takova blbost jako prumerny vynos.Podle prumerneho
> platu muzem akorat tak sledovat jak nase spolecnost ztraci kontakt s
> realitou a ne stanovovat cenu medu.Med se taky musi dostat do obycejnych
> "neprumerovych"rodin casto s malymi detmi,takze Vy 150 korunovy:vratte se
> do reality.
>

----- Original Message -----
From: František Hazdra
To: Hana Hazdrová
Sent: Saturday, February 05, 2011 1:22 AM
Subject: můj termobox


http://pictureup.cz/picture/verejny/131/13171317termobox1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/924/924924termobox2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/828/828828termobox3.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/828/828828termobox3.jpg

Asi před dvěmi roky jsem na této konferenci umístil výše uvedené obrázky mého rešení termoboxu s krátkým popisem. Diskuse kolem toho celkem žádná nebyla, nebo šla mimo. Přesto pro ty včelaře, které by to zajímalo, uvádím obrázky znovu. Problémem pro včelaře může být pouze precizní elktronická regulace teploty vzduchu uvnitř termoboxu. Jinak výrobu samotného termoboxu podle obrázků zvládne většina včelařů. Termobox je vytápěn teplým vzduchem, jehož zdrojem je běžný fén,odpadají různá topná tělesa napájená síťovým napětím uvnitř termoboxu.
Teplý vzduch je vháněn do podstavce s roštem pro konev. V protilehlých rozích podstavce jsou na tyčkách umístěny dva ventilátory na promíchávání vzduchu uvnitř termoboxu. Jsou použity běžné ventilatory pro chlazení různých elektronických zařízení. Ventilátory mají rozměry 90x90 mm, napájecí napětí 24Vdc, příkon 2,6W.
Jsou napájeny z regulátoru. Na třetí tyčce je umístěno precizní justované elektronické čidlo teploty.
Je zdrojem informace regulátoru o teplotě v termoboxu. Termobox je zakryt snímatelným krytem zhotoveným z polystyrenu tloušťky 4 cm. Vnitřek je natřen propolisovou tinkturou. Teplota uvnitř termoboxu je rovnoměrná a nízká, takže nedochází k žádným chemickým reakcím krytu. Kryt je zakryt polystyrenovou deskou, zatíženou kovovým předmětem, například závažím. Konev je tak přístupná zvrchu, lze med zamíchat, odstranit nečitoty. Manipulace s konví je po sejmutí krytu rovněž velice jednoduchá. Termobox je velice lehký a skladný, není problém s jeho přemístěním.
Úkolem elektronického regulátoru je udržovat teplotu v termoboxu nastavenou zadávacím potenciometrem. Teplotu lze zadat v rozsahu 20°C až 60°C. Regulátor je koncipován jako dvoupolohový s hysterezí, to znamená že zapína a vypíná zdroj teplého vzduchu takovým způsobem, aby byla teplota vzduchu udržována na požadované teplotě. takže je-li například zadána teplota 45°C, po dosažení této teploty zdroj teplého vzduchu vypne, při následném poklesu teploty např. o 5°C (hysterezi) opět zapne a tak se to stále opakuje. Fén je trvale přepnut na snížený výkon.Izolační rozhraní mezi regulátorem a zdrojem teplého vzduch tvoří relé. Toto je dostatečný popis, aby si osoba se zkušenostmi s elektronikou, byla schopná podobný regulátor navrhnou a vytvořit. Takový profesionální regulátor v digitální verzi je na např. na odvlhčovači vzduchu, který jsem si pořídíl kvůli vlkosti medu. Na displeji se nastaví požadovaná relativní vlhkost, dále je zobrazována relativní skutečná vlhkost a regulátor zapíná a vypíná kompresor tak, aby udržoval vlhkost na požadované hodnotě.
Třeba by se našel nějaký vhodný regulátor na mechanickém principu (termostat), který by mohl elektronický regulátor jistým způsobem nahradit. To co je vidět na obrázku lze nazvat funkčním modelem regulátoru pro ověření jeho funkce a je zdrojem podkladu dokumentace pro konstrukční zpracováni regulátoru. Nabízím možnost, že bych mohl dokumetaci regulátoru poskytnou kolegovi kontruktérovi-zhotoviteli, a ten by mohl při projevení určitého zájmu o tuto věc regulátor zrealizovat.
Muselo by se jednat o menší výrobní serii, aby se vůbec "vyplatila" konstrukční práce a finanční prostředky do ní vložené. Já bych ani cenu žádnou cenu regulátoru nestanovoval, to je věc realizátora. Jen pro informaci odhaduji materiálové náklady na regulátor asi na 600Kč, což může dát určitou představu o jeho ceně.
Jinak rozehřátí moji potravinářské konve trvá v temoboxu při nastavené teplotě 45°C 24 až 36 hod, jak již tady bylo zmíněno. Závisí na okolnostech. V chladu to trvá déle než za vyšších teplot. Nižší nastavenou teplotu používám pro udržení medu v tekutém stavu, než s ním začnu něco dělat. Rozehřívaní medu ve vodní lázni je složitá a časově náročná záležitost. Většinou se to přežene, aby to dlouho netrvalo a tím trpí kvalita medu. Tady po 24 hod mám ztekucený med, seberu pěnu a můžu plnit nebo pastovat.
Haf

__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5847 (20110204) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Musím taky reagovat na diskuzi o ceně medu, ale začnu otázkou: Kolik kg medu spotřebuje průměrně rodina v ČR za rok ? Nevím to přesně, ale určitě to nejsou dvě kila. A dám další otázku, kolik kg masa (dosti drahého, průměr za kg asi 100,- Kč) spotřebuje rodina v ČR za měsíc - za rok ? Určitě to bude víc jak ty dvě kila jako u medu. Téměř žádné rodině (kromě vegetariánů) není líto utratit spoustu peněz za maso a další masné výrobky, ale mělo by jim být líto zaplatit 100-150,- Kč za kg medu ? Podle zvyšující se poptávky po medu věřím tomu, že si lidé budou med kupovat častěji s vědomím, že dělají něco pro svoje zdraví.

Zapomněl jsem se podepsat - JiříM

Srovnávat spotřebu medu se spotřebou masa je hodně zavádějící.Med je doplněk,takže spíše se spotřebou cukru nebo sladkostí.

ja vcelarim v 160 m.n.m. nemam skusenost ako sa mozu chovat u mna matky z vyssich nadm.vysok..

ja vcelarim v 160 m.n.m. nemam skusenost ako sa mozu chovat u mna matky z vyssich nadm.vysok..

Musím taky reagovat na diskuzi o ceně medu, ale začnu otázkou: Kolik kg medu spotřebuje průměrně rodina v ČR za rok ? Nevím to přesně, ale určitě to nejsou dvě kila. A dám další otázku, kolik kg masa (dosti drahého, průměr za kg asi 100,- Kč) spotřebuje rodina v ČR za měsíc - za rok ? Určitě to bude víc jak ty dvě kila jako u medu. Téměř žádné rodině (kromě vegetariánů) není líto utratit spoustu peněz za maso a další masné výrobky, ale mělo by jim být líto zaplatit 100-150,- Kč za kg medu ? Podle zvyšující se poptávky po medu věřím tomu, že si lidé budou med kupovat častěji s vědomím, že dělají něco pro svoje zdraví.
---------------
Musíte vzít v úvahu tři poměrně důležité faktory:

ČR byla zemí exportující med, kde nebyl zájem prodávat na vnitřním trhu.
Tedy nebyla propagace medu a většina populace měla minimální šanci med od včelaře (či v český med v obchodní síti)koupit i kdyby chtěla.
Tedy zde nebyl marketing a med nebyl běžnou potravinou a byla poměrně nízká spotřeba, i úroveň prodeje a cena nikoho nebolela, protože to byla taková z nouze cnost a spíše společenská nutnost prodávat přímo lidem. Nepředstavovalo to hlavní zdroj příjmu včelaře, takže cena na truhu v ČR nikoho nebolela.
Za soc. byl navíc nulový rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou v obch. síti a tak se dost těžko propracováváme k normálnímu cenovému modelu.

A druhý faktor je odvaha k prognoze - můj tip - staneme se dovozní zemí - spotřeba medu bude převyšovat jeho produkci.

1/2mil včelstev x 40 kilo průměr (a celostátně asi vyšší nebude) = 20mil.kg = 2kg na obyvatele nebo o dost míň.

Třetí faktor je ten, jak rychle bude stávající generace nahrazována novou - ekonomicky gramotnou. A jak se bude měnit chování většiny včelařů. To je limitující faktor současného vývoje, kromě toho, jaký bude příští rok. Kolik včelařů investovalo do skladovacího zázemí, nádoby atd pro případ že by byla dobrá snůška?


Karel

P.S.

Nedávno jsem byl pochválen za svůj článek o prodeji medu v Moderním včelaři 2010/1. Udělalo mi to velmi dobře :-) a protože jsem už nevěděl co to bylo, tak jsem si jej přečetl a zjistil, že vyjímečně po roce nemusím něnit názor. Což dělám, pokud se mění okolnosti, nebo fakta, či mé znalosti. :-)

V prvé řadě než napíšeš něco tak si to nastuduj.
Med je pochutina i když velmi prospěšná, je zdrojem cukrů a některých jiných látek .
Maso je základní potravina, je zdrojem bílkovin a tělo jich potřebuje mnohem více.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? cena medu
> Datum: 05.2.2011 19:53:30
> ----------------------------------------
> Musím taky reagovat na diskuzi o ceně medu, ale začnu otázkou: Kolik kg
> medu spotřebuje průměrně rodina v ČR za rok ? Nevím to přesně, ale určitě
> to nejsou dvě kila. A dám další otázku, kolik kg masa (dosti drahého,
> průměr za kg asi 100,- Kč) spotřebuje rodina v ČR za měsíc - za rok ?
> Určitě to bude víc jak ty dvě kila jako u medu. Téměř žádné rodině (kromě
> vegetariánů) není líto utratit spoustu peněz za maso a další masné výrobky,
> ale mělo by jim být líto zaplatit 100-150,- Kč za kg medu ? Podle zvyšující
> se poptávky po medu věřím tomu, že si lidé budou med kupovat častěji s
> vědomím, že dělají něco pro svoje zdraví.
> ---------------
> Musíte vzít v úvahu tři poměrně důležité faktory:
>
> ČR byla zemí exportující med, kde nebyl zájem prodávat na vnitřním trhu.
> Tedy nebyla propagace medu a většina populace měla minimální šanci med od
> včelaře (či v český med v obchodní síti)koupit i kdyby chtěla.
> Tedy zde nebyl marketing a med nebyl běžnou potravinou a byla poměrně nízká
> spotřeba, i úroveň prodeje a cena nikoho nebolela, protože to byla taková z
> nouze cnost a spíše společenská nutnost prodávat přímo lidem.
> Nepředstavovalo to hlavní zdroj příjmu včelaře, takže cena na truhu v ČR
> nikoho nebolela.
> Za soc. byl navíc nulový rozdíl mezi výkupní a prodejní cenou v obch. síti
> a tak se dost těžko propracováváme k normálnímu cenovému modelu.
>
> A druhý faktor je odvaha k prognoze - můj tip - staneme se dovozní zemí -
> spotřeba medu bude převyšovat jeho produkci.
>
> 1/2mil včelstev x 40 kilo průměr (a celostátně asi vyšší nebude) = 20mil.kg
> = 2kg na obyvatele nebo o dost míň.
>
> Třetí faktor je ten, jak rychle bude stávající generace nahrazována novou
> - ekonomicky gramotnou. A jak se bude měnit chování většiny včelařů. To je
> limitující faktor současného vývoje, kromě toho, jaký bude příští rok.
> Kolik včelařů investovalo do skladovacího zázemí, nádoby atd pro případ že
> by byla dobrá snůška?
>
>
> Karel
>
> P.S.
>
> Nedávno jsem byl pochválen za svůj článek o prodeji medu v Moderním včelaři
> 2010/1. Udělalo mi to velmi dobře :-) a protože jsem už nevěděl co to bylo,
> tak jsem si jej přečetl a zjistil, že vyjímečně po roce nemusím něnit
> názor. Což dělám, pokud se mění okolnosti, nebo fakta, či mé znalosti. :-)
>
>
>

Právě dnes jsem před chvílí přijel z Globusu a koukal tam na ceny medu
nejlevnější od fa. JSG pekařský 56Kč/kg Také tam byli 200g/65Kč nebo kanadský řepkový 300g/ 130Kč nejdražší kilové balení v patentní sklenici 189Kč

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: leton? cena medu
> Datum: 05.2.2011 15:54:22
> ----------------------------------------
> Když chcete odvíjet cenu od ceny v zahraničí, tak ale nesmíte koukat na
> prodejní cenu, ale na poměr ceny k průměrnému platu. Berte v potaz, že v
> Německu je průměrný plat 4x vyšší než u nás, v Rakousku cca 3x, Francie a
> Švícarsko je na tom podobně jako Německo, takže pokud tam mají med za
> 10EUR, u nás by měl stát +- 3EURa, což je ale nereálné. Proč je v Třeba v
> Polsku levněji? Protože tam je průměrný plat cca 0,7x prům. plat český...
> Musíte brát v potaz koupěschopnost obyvatelstva a ne jen koukat na
> zahraniční ceny. Zajímavé, že si neberete příklad třeba zrovna z těch
> Poláků, ale z Němců, což je výhodnější... a co si budem povídat, zisk je na
> včelách, ikdyž dáte med do výkupu. Ale pro mě za mě, si prádevjte třeba za
> 200kč/kg, je to jen voda na mlýn těch rozumnějších, co hledí i na lidi, ne
> jen na svojí kapsu. Jak rozumnou cenu vydím od 110 do 130, ale záleží
> samozřejmě na roce/výnosu. Když vytočím 100kg půjdu klidně s cenou dolu,
> když vytočím 15kg, cena půjde nahoru.
>
>
>

Nejde ani tak o N.m.v., ale o to jak ta ktrá linie využívá různé typi snůšek. Praděd velmi dobře umí viužít i slabší lesní luční snůšky.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: gusto <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Linie Prad?d
> Datum: 05.2.2011 19:25:29
> ----------------------------------------
> ja vcelarim v 160 m.n.m. nemam skusenost ako sa mozu chovat u mna matky z
> vyssich nadm.vysok..
>
>
>

..ten vzduch vhanany fenom unika kade?Za aku dobu stekutite kanvu?..ja na reg.pouzivam termostat,zasuvkovy,strci sa do el.zasuvky a sam ma v sebe zabudovanu dalsiu,do ktorej mozete zastrcit snuru od spotrebica..je z neho vyvedeny kablik 2m s cidlom na konci ktore mozete umiestnit do kvapaliny prip.vzduchu..digi nastavenie po 0,1C,moze riadit chladenie al.zohrievanie,podla toho ako nastavite zap a vyp teplotu..cez google ho najdete pod ozn. termostat ut 200 ..

Dobrý den chtěl bych vědět jak se žádá o dotaci na včelky ,děkuji Dragušinec .

Dobrý den chtěl bych vědět jak se žádá o dotaci na včelky ,děkuji Dragušinec .

Dobrý den chtěl bych vědět jak se žádá o dotaci na včelky ,děkuji Dragušinec .

Těh dotací je více.
D1
je dotace za opylování, žádost se podává přes ZO ČSV k 1 září
Pak je dotace EU na tecnickou podporu pro včelaře nutno utratit minimálně 20 000 Kč. žádost podat do 1 srpna na ÚV
pak je dotace některých krajů pro začínající včelaře na nejnutnější vybavení a nejméně 3 úly, žádost se podává přímo na kraj.
Bližší a přesnější info na stránkách ČSV.

PEPAN



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dragusinec <petadragusinec/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace v?ela?stv?
> Datum: 05.2.2011 21:25:00
> ----------------------------------------
> Dobrý den chtěl bych vědět jak se žádá o dotaci na včelky ,děkuji
> Dragušinec .
>
>
>

V prvé řadě než napíšeš něco tak si to nastuduj.
Med je pochutina i když velmi prospěšná, je zdrojem cukrů a některých jiných látek .
Maso je základní potravina, je zdrojem bílkovin a tělo jich potřebuje mnohem více.

pepan
-------------------------
Má to stejně hodně společného - musíš to zaplatit stejnými penězi. Koupíš za tu stovku buď med, nebo maso, nebo pivo, nebo cigarety,....

Vždycky se budeš muset rozhodnout, čemu dáš přednost, málokomu přebývají peníze tak, že si může koupit cokoli.

Většina populace s příjmem nestačí.

Takže - kolik krabiček cigaret stojí jedna sklenice medu?
Jak moc je med návykový?


Cokoli co můžeš položit do svého košíku v nákupním centru si konkuruje.
Karel

padly tu ceny 1Oe za 680 ml,až 200 v polsku,těch mých 150 je opravdu přízemní cena...