Archiv Včelařské konference

Jedním z důvodů proč jsem to přestal dělat, byly přísady proti hrudkování mletého cukru. Následně jsem zjistil že to nechybí.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pozdrav
> Datum: 30.12.2010 18:44:19
> ----------------------------------------
> >Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce
> ------------------------
> Testoval už někdo to těsto co prodává Sudzuker - zastoupení Novobyt?
> Nebo i další věci od nich?
>
> Díky.
>
> Karel
>
>
>

Taky jedno z pravidel s komunismu které se traduje ¨. To byla však podmínka pro výplatu za opylování z JZD. Alespoň u nás se to tak úřadovalo.

pepan
---------------

No vývoj prý jde po spirále, jednou jako tragédie, podruhé jako fraška.

Jen nevím v které fázi jsme když čtu:
"2. Přemístění včelstev kočováním může být povoleno pouze v souladu s plánem kočovné komise místně příslušného OV ČSV schváleným Krajskou veterinární správou pro Královéhradecký kraj.
Plán kočování včelstev zpracovaný pro všechny kočující včelaře jednotlivých ZO ČSV na formuláři vydaném Krajskou veterinární správou pro Královéhradecký kraj předloží OV ČSV na místně příslušné okresní inspektoráty Krajské veterinární správy pro Královéhradecký kraj ke schválení nejpozději do 15. dubna 2010 spolu s písemným dokladem o komisionelním ošetření včelstev na těch stanovištích, kterých se na základě výsledků vyšetření zimní měli v roce
----------------

A máme tu i plánování s věštbou - 15. dubna už musím mít jasno, kde co pokvede či pomeduje:-)
A pokud by chtěl kočovat nečlen ČSV, vyhláška ani netuší.


Karel

KaJi:
Jak kde, a jak u koho. Když se zřejmě dobře zaplatí za atest, tak můžou být syntetikou natřené celé úly.
--------------
Je to ako piramídová hra - aj kontrolori musia dobre zaplatiť za svoj certifikát a prispieť na volebnú kampaň.
Váš biovčelár poskytol pre svoju galériu asi to najlepšie čo má. Možno na náter používa fermež a hlinku? Na prvý pohľad to skutočne vyzerá na prirodný, ležérny chov. U nás je iba jedna kontrolná agentúra a pokiaľ nezaplatíte registráciu nedozviete sa ani technické resp. ošetrovateľské detaily na biochv. Ak ich nedokážete splniť, zaregistrovali ste sa zbytočne. Niekoľkokrát za rok príde kontrola, ktorú si dobre zaplatíte, ale medzi nimi môžete produkovať med aj "s krajín EU a mimo EU". To je už vec svedomia biovčelára.

Nahlásit a zeptat se na situaci v místě kam kdo chce kočovat je mi jasné, kontakt na veterinu se dá bez problému sehnat a má to logiku aby nenakočoval kam nemám. Nahlásit kočovné stanoviště na obecním či městském úřadě je mi také jasné, opět se dá kontakt bez problému sehnat. Dále musí být označené stanoviště kde je kontakt na kočovníka je také samozřejmostí. A povolení majitele pozemku, to je snad na prvním místě. Ale kde vzít nějakým rozumným způsobem kontakt na někoho ze ZO kam chce někdo případně nakočovat, tak to mi jasné není. Proto v tomhle případě bych si s tím hlavu nelámal, dokud nebude svaz tyto informace zveřejňovat ve Včelařství. Seznam obcí, měst, ke které ZO patří s kontaktem na zodpovědnou osobu. Za současného stavu kdo z místní ZO by chtěl vědět kdo to tam stojí, tak ať si sám zajde na stanoviště kde má všechny informace a nebo na obecní úřad.

Docela by mne zajimalo,jak takovy kocovnik k tomuto datu plan tvori.Repka je mi jasna,ta se seje na podzim,sady ovoce taky snad nemneni behem roku polohu.Ale co takova slunecnice,horcice,nebo les?Obiha kocovnik s tanim snehu agronomy a pidi se po osevnich planech?V lese veverky?Nebo spis kocuje na stale stejna mista v predtuse dobre snusky?Nebo se do planu placne katastr obce nebo polesi a necha se schvalit.Dobre,ze moje vcely maji repku,sady,louky a lesy primo u sosaku,i kdyz takovy lan slunecnice nebo jeteliny by nebyl marny.

Jeste jednou jsem si prosel smernice nemeckych biospolku a mam z nich dojem,ze biomed,biopyl a biovosk a biostanoviste zase zavisi na vuli uredniku.Zvlastni-na vsem se da pro ourady neco urvat...I na biochovu nejaky ten biouplatek,biovsimne.Tak nevim jestli Bio nevymyslel nejaky biourednik.No nakonec je asi nejlepsi upozorneni na bioetikete:DOLETOVY OKRUH MUZE ZASAHOVAT I PLOCHY MIMO EKOLOGICKE HOSPODARSTVI.Coz se mi jevi jako fantasticke vyreseni bioskutecnosti,ze vcely na ourady neberou ohledy.

Jako smáčedlo se používá: - syrovátka, jarová emulze, emulze z dětského mýdla, medový roztok. Důležité je válce důkladně odmastit, aby se na ně nepřilepil vosk a odmašťovat i v průběhu výroby. Není důležité, jestli je smáčedlo z jarové emulze, nebo z dětského mýdla, jelikož se ho na mezistěnu dostane jen nepatrné množství. Pořád se totiž tlačí před válcema. Důležité je, z čeho je mezistěna! Pokud ji vyrábíme z čistého vosku, nebo z vosu víček, tak je nádherně voňavá. Přišel jsem do Strážiska se ze zajímavosi podívat a vůbec to tam nebylo cítit voskem, jen kyselinou, kterou do mezistěn přidávají, aby byly žluťoučké pro včelaře. U mne, když vyrábím mezistěny, tak soused přijde s dcerou se podívat, že to tak krásně voní až k němu na dvůr a pomůžou mi i při výrobě. Je to krásná, voňavá práce. Když máte svůj vosk, vůbec so mezistěn nemusíte přidávat H2SO4- to oni ji tam dávají, aby se ty zelené a černé "hnoje" srovnaly na opticky podobnou kvalitu. Není to kvůli dezinfekci, to je jen klam. Dezinfekce se provácí varem a ten pouze nařizuje KVS, vše ostatní je svinstvo navíc. Kyselina sírová je největší svinstvo, ta se z mezistěn nevyvětrá a potom upadávají včelám nožičky a křidélka. Tyto velkovýrobny mezistěn Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv. U nich to vyhazují jako odpad a nám z toho dělají mezistěny. Z toho neustálého chemického léčení včelstev se učinných látek z léčiv dostalo do vosku tolik, že roztoči si na ně přes tyto mezistěny zvykli a na Jížní třeba moravě už nereagují na Gabon. A když jsem před třemi lety viděl na výstavě zlepšovatelů v Bratislavě Válce na mezistěny od Polské firmy Lankoff, tak jsem si je od něj koupil. Jsem tak nadšený, že jsem se rozhodl je nabízet i u nás v Česku.
Výhody Vaší mezistěny:
-zdravotní(uzavřený koloběh čistého vosku)
-nelámou se (jsou krásně ohebné a pružné)
-finanční(uděláte mezistěny přátelům včelařům a investice se Vám vrátí zpět)
-tento stroj vydrží ve Vašem včelařství po celé generace až Vašim vnukům

Tak jsem si pro informaci pročetl ve Víkendovém včelaři kapitolu Výroba mezistěn a jako odlučovací prostředek je uveden " tajný recept" a to jeden díl medu,dva díly vody a tři díly lihu. A prý s prostředkem na mytí nádobí to jde stejně dobře. V další kapitole se ještě píše o mezistěnách z plastu kde je uvedeno, že "plastové mezištěny jsou, ale plasty vhodné pro mezištěny nikoliv" a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech.

mám valcovaný mezistěny z domašova,vosk je prohnanej kyselinou,ale voní špičkově voskem medem.....,

nepoužívejte čerstvý mezistěny,nechte je chvila vydechnout

Michal: "Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv... Z toho neustálého chemického léčení včelstev se učinných látek z léčiv dostalo do vosku tolik, že roztoči si na ně přes tyto mezistěny zvykli..."

Nebudu komentovat dovoz vosku z Rakouska a Austrálie, ale chci podpořit Michalovu informaci o koncentraci reziduí "léčiv" v kupovaných mezistěnách. To, že jde o nebezpečný a nevratný jev potvrzuje třeba kniha Varoáza Friedricha Pohla.

Návrat ke včelaření s mezistěnami bez reziduí "léčiv" je pak několikaletý běh na dlouhou trať.

AM: "a jako důkaz o nevhodnosti je odkázáno na zákaz použití plastových mezistěn v biochovech"

Jedna věc je předpis a druhá věc je pohled svobodně smýšlejícího člověka. Nechci se zde teď zastávat plastových mezistěn, ale jeden názor: Volal mi jeden slovenský včelař, že kupované mezistěny nejsou včelí vosk ale vysokými teplotami a chemií poškozená mrtvá hmota. Říkal, že není žádný velký zastánce plastu, vše v úle dřevo a smýšlení spíše ekologicky zaměřené, ale že chce používat plastové mezistěny, protože jedině ty mu umožní koloběh vlastního vosku, jehož úpravu pro vlastní potřebu může mít "pod kontrolou" a s minimem nepřirozených úprav (teplota, chemie).

Jen litoval, že dříve nevědel, že tato volitelná možnost je dostupná snadno jen pro Langstroth a pro svou rámkovou míru by musel řešit úpravy (ořez a upevnění).

Kyselina se má z vosku vyplachovat 3x, někde se uvádí 4x. To znamená že vosk se musí nalít do nádoby, nechat ztuhnout, jeden den čekat, vyklopit z nádoby, koláč vosku znovu rozvařit s vodou, zase nechat ztuhnout a tak pořád dokola. tak že z toho vyplívá, že tento proces vyplachování kyseliny z vosku trvá nejméně 4 dny a to by provozy zkrachovaly. Pokud se ale takhle vosk vyplachuje, tak na sebe váže stále více vody a mýdelnatí. Poté tam může být ještě kyselia fosforečná.

P.K. (90.178.157.91) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
mám valcovaný mezistěny z domašova,vosk je prohnanej kyselinou,ale voní špičkově voskem medem.....,

nepoužívejte čerstvý mezistěny,nechte je chvila vydechnout

Jak tady koukám na tu diskuzi, za takových 3 - 6 let bude k mání levně spousta použitých válců a lisů na mezistěny, tak možná nakoupím.

Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
---------------------

A proč perou léčivo do včel v Austrálii?

Čím je tam kontaminovaný?


Karel

Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin, fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze srandy.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
---------------------

A proč perou léčivo do včel v Austrálii?

Čím je tam kontaminovaný?


Karel

Otázkou Radime je, co znamená levně. Ruční lis zavírací stojí 4500Kč, Lankoffovi válce 38000Kč, Rietscheho 120 000Kč. jak jsem zmínil, válce se vyplatí hlavně z hlediska kvality BIO mezistěn.

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49453)
Jak tady koukám na tu diskuzi, za takových 3 - 6 let bude k mání levně spousta použitých válců a lisů na mezistěny, tak možná nakoupím.

"Otázkou Radime je, co znamená levně. Ruční lis zavírací stojí 4500Kč, Lankoffovi válce 38000Kč, Rietscheho 120 000Kč. "

No, já používám mezistěny ze Stražiska. Mezistěny z vlastního vosku bych si v tomto okamžiku cenil na asi o 30 % více než ty ze Stražiska.
Co se týká vlastního "stroje" na mezistěny, tam bych považoval za dobu, ze kterou se stroj musí splatit, 6 let. protože kdoví, co bude za 6 let.
Pokud by se jednalo o stroj za 120 tisíc, musel by mi tedy přinést ročně aspoň 20 tisíc.
Mezistěny ze Stražiska mně stojí, střelím, protože momentálně ceny neznám, 10 kilo balík 300 Kč plus 100 poštovné, takže 400 Kč. Navýšeno o 30 % je 520 Kč. Strojem bych tedy musel vyrobit každý rok aspoň 385 kilo mezistěn, když nepočítám práci a další okolnosti kolem toho, které to potřebné množství mezistěn každý rok ještě zvyšují. A abych ji nepočítal, tak ta práce musí být dostatečně rychlá, nesmí to být nějaká piplačka.
U ručního zavíracího lisu je to potom podle tohoto propočtu 14,4 kilo mezistěn ročně, jenže tam zase bude ta práce víc pomalejší a piplačka, to bych ještě musel projít.
Pokud počítám spotřebu při optimálním počtu včelstev 10 - 20 kg mezistěn ročně, tak potom pro mně dostatečně levný stroj na výrobu mezistěn je do pořizovací ceny cca 10 tisíc Kč.

Potom mně poněkud odrazuje od domácí výroby mezistěn ono používání separátoru. To je totiž dovednost závislá na spoustě drobných detailů, takže zkušenosti s všelijakými mixy medu, vody, lihu saponátů a podobně jsou těžko přenositelné, tím se musí člověk sám prozkoušet. To se mně moc nechce. Navíc, pokud se toto zvolí nevhodně, tak je pak otázka životnosti takových mezistěn, pokud zbytky toho separátoru budou v mezistěnách třeba plesnivět, tak z toho asi včelky stavět nebudou. Taky saponátům bych se vyhýbal, ono obecně povrchově aktivní látky mohou už z toho principu aktivně povrchové látky i ve velmi malé koncentraci někde místně samy o sobě stáhnout do velmi vysoké koncentrace a pak dělat nějaké problémy.

Nevím kde se děje nějaká výměna našeho vosku za vosk z dovozu, ale Stražisko, co jsem se dozvědl od včelaře, který tam byl měnit vosk za mezištěny, mají vosku dost a berou vosk pouze na výměnu, takže nevykupují. Mám tedy za to, že kdyby to byl takový obchod na vývoz za tvrdou měnu, tak by vykupovaly co by se jim do skladu vlezlo. A když jsem tam byl já minulý rok, tak mi to tam vonělo voskem a ne kyselinou. Ale co mě dostalo, bylo když jsem se dostal do skladu vykoupeného vosku tak to byl pohled na různé zbarvení vosku, které v některých případech mělo hodně daleko ke standartu. A vyměňují i takový vosk jen kvůli zákazníkovy aby se i příště vrátil, ale dají mu větší srážku. A jsem si jistý, že i kdyby výrobce upozornil zákazníka, že jaký vosk si donese takové bude mít mezištěny a při předání zboží nebudou mít mezištěny krásnou žlutou barvu, tak ve většině případů se výrobce dočká spíš nějaké pomluvy co s tím voskem dělá a nebo že mu ho vyměnil. Takže ono to používání kyseliny na spravení barvy, je spíš nutnost kvůli prodeji jinak pro výrobce je to proces navíc a zdražení výroby. Takže pro základ tématu domácí výroby mezistěn by mělo být i získávání kvalitního vosku. Bez pěkného vosku, který by stačilo nechat projít jen varem, nikdo krásnou mezistěnu neudělá. Na vytavení jsem zkoušel různé věci, ale z pohledu snadné práce a kvality mi nejlíp vychází sluneční tavidlo. Mám ho na patnáct rámků a jsem s tím spokojen.

"Ale co mě dostalo, bylo když jsem se dostal do skladu vykoupeného vosku tak to byl pohled na různé zbarvení vosku, které v některých případech mělo hodně daleko ke standartu. A vyměňují i takový vosk jen kvůli zákazníkovy aby se i příště vrátil, ale dají mu větší srážku. A jsem si jistý, že i kdyby výrobce upozornil zákazníka, že jaký vosk si donese takové bude mít mezištěny a při předání zboží nebudou mít mezištěny krásnou žlutou barvu, tak ve většině případů se výrobce dočká spíš nějaké pomluvy co s tím voskem dělá a nebo že mu ho vyměnil. Takže ono to používání kyseliny na spravení barvy, je spíš nutnost kvůli prodeji jinak pro výrobce je to proces navíc a zdražení výroby. Takže pro základ tématu domácí výroby mezistěn by mělo být i získávání kvalitního vosku. Bez pěkného vosku, který by stačilo nechat projít jen varem, nikdo krásnou mezistěnu neudělá. Na vytavení jsem zkoušel různé věci, ale z pohledu snadné práce a kvality mi nejlíp vychází sluneční tavidlo. Mám ho na patnáct rámků a jsem s tím spokojen."

No, já jsem jednou viděl ve včelařské prodejně, jak tam někdo odprodával vosk a to byla hrůza Šedozelené kusy, jako kdyby vosk tavil v rezavém barelu a potom z něho ztuhlý vosk dostával sbíječkou.
Pokud se jedná o čištění kyselinou fosforečnou, tak ono vosk porušený stykem s kovem má i jiné mechanické vlasnosti, ve hmotě vosku jsou kousky cizích sloučenin, kovových mýdel a ty omezují plasticitu vosku podobně jako jakékoliv jiné cizí tělesa, asi by s velkou pravděpodobností při výrobě mezistěn způsobovaly praskání mezistěn a rozpadávání toho vosku. Takže čištění kyselinou je nutné i kvůli zlepšení mechanických vlstností vosku. V praxi potom asi smíchají jednotlivé x kilové vykoupené zásilky v jednom velkém kotli a tam se už vzájemným působením jednotlivé příměsi mohou začít srážet ve větší kusy a oddělovat jako nečistoty od vosku, kyselina fosforečná se potom může dávkovat přesně podle toho, kolik ty nečistoty na svou neutralizaci kyseliny spotřebují. Není větší problém dělat průběžné rozbory vody z toho kotle na množství kyseliny fosforečné. Na rozdíl od domácího čištění, kde se musí dávat kyselina odhadem v přebytku.
A z toho vyjde ta "přirozená" barva vosku , původně bílý vosk zbarvený stopovým množstvím přírodních organických barviv do žlutého odstínu.

Jeste se mi nestalo,ze by mezisteny ze Straziska nevonely medem a voskem,anobrz aby vcelkam padaly nozicky,ne teda,ze bych je na kazde vcelce pocital.A o tom,ze je devcata z vyrobny vyrabeji z australskeho vosku,to taky pochybuju,nektere jsou vcelarky.Schvalne ted rozbaluju balik mezisten a to co je citit po mistnosti,vyvolava prani,aby uz bylo jaro a vsude kolem to bzucelo.

Mám takový dojem, že srážejí všem stejně, a je úplně jedno co zákazník donese.Z těch zelených až černých různotvarých kusů se dělá jednomu zle. Na dotaz proč takový vosk berou, řádně neodpoví, ale utěšuje zákazníka tím, že jeho kotouč nechá ve vitríně jako ukázkový vzorek pro ty co tam nosí různé svinstvo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 09:30:44
> ----------------------------------------
> Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku
> jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše
> včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje
> proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin,
> fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají
> Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve
> vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze
> srandy.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450)
> Michal:
> Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu
> vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
> ---------------------
>
> A proč perou léčivo do včel v Austrálii?
>
> Čím je tam kontaminovaný?
>
>
> Karel
>
>
>
>

Pokračujme dále kg mezistěn pro adamce je v průměru 12 - 16 mezistěn, to je potřebné množství pro jedno včelstvo
Připočtu-li min mzdu 100 kč na hodinu práce i s režiemi Tak by bylo nutné obhospodařovat alespoň 500 včelstev. případná výroba pro přátele by pak mohla být i ziskem. /plně mne fascinuje jak tady jedni a ti samí píší jak je nutné být racionální a pak se dokáží zabývat takovými hovadinami. To by jedině muselo fungovat jako včelařský podnik s 500 a více včelstvy a po skončení sezóny se věnovat formou přidružené výroby; zpracování medu, bednářské výrobě úlů a potřeb pro včelaře. Ale to je již hodně vzdálené zájmové činnosti, a rozhodně by to neuživilo, byť jeden podnik v okrese.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 10:25:44
> ----------------------------------------
> "Otázkou Radime je, co znamená levně. Ruční lis zavírací stojí 4500Kč,
> Lankoffovi válce 38000Kč, Rietscheho 120 000Kč. "
>
> No, já používám mezistěny ze Stražiska. Mezistěny z vlastního vosku bych si
> v tomto okamžiku cenil na asi o 30 % více než ty ze Stražiska.
> Co se týká vlastního "stroje" na mezistěny, tam bych považoval za dobu, ze
> kterou se stroj musí splatit, 6 let. protože kdoví, co bude za 6 let.
> Pokud by se jednalo o stroj za 120 tisíc, musel by mi tedy přinést ročně
> aspoň 20 tisíc.
> Mezistěny ze Stražiska mně stojí, střelím, protože momentálně ceny neznám,
> 10 kilo balík 300 Kč plus 100 poštovné, takže 400 Kč. Navýšeno o 30 % je
> 520 Kč. Strojem bych tedy musel vyrobit každý rok aspoň 385 kilo mezistěn,
> když nepočítám práci a další okolnosti kolem toho, které to potřebné
> množství mezistěn každý rok ještě zvyšují. A abych ji nepočítal, tak ta
> práce musí být dostatečně rychlá, nesmí to být nějaká piplačka.
> U ručního zavíracího lisu je to potom podle tohoto propočtu 14,4 kilo
> mezistěn ročně, jenže tam zase bude ta práce víc pomalejší a piplačka, to
> bych ještě musel projít.
> Pokud počítám spotřebu při optimálním počtu včelstev 10 - 20 kg mezistěn
> ročně, tak potom pro mně dostatečně levný stroj na výrobu mezistěn je do
> pořizovací ceny cca 10 tisíc Kč.
>
>
>

Celé to bylo o té záměmněně vosků nebo o různých barvách vykupovaného vosku neuvěřitelný blábol ve stylu jedn paní povídala. Původně jsem se tím ani nechtěl zabývat. Pisatel zřejmě nemá ani tušení jak může vypadat čistý vosk při různých technologiích získávání. I v tom vychvalovaném slunečním tavidle je vidět různě barevné vrstvy z různých plástů. Vhodíte li pak takovéto různě barevné vosky do jednoho hrnce tak i bez těch kyselin bude po přetavení krásně žlutý.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Prochazka <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 11:58:26
> ----------------------------------------
> Jeste se mi nestalo,ze by mezisteny ze Straziska nevonely medem a
> voskem,anobrz aby vcelkam padaly nozicky,ne teda,ze bych je na kazde vcelce
> pocital.A o tom,ze je devcata z vyrobny vyrabeji z australskeho vosku,to
> taky pochybuju,nektere jsou vcelarky.Schvalne ted rozbaluju balik mezisten
> a to co je citit po mistnosti,vyvolava prani,aby uz bylo jaro a vsude kolem
> to bzucelo.
>
>
>

Tyto popisované barvy se občas vyskytují u parních tavidel a není to závada. Po dalším přetavení i bez jakýchkoliv přísad krásně zežloutnou. Kvalita vosku se poznává ne podle barvy ale podle vzhledu na lomu. Proto vám jej při přebírání vždy zlomí.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 12:21:21
> ----------------------------------------
> Mám takový dojem, že srážejí všem stejně, a je úplně jedno co zákazník
> donese.Z těch zelených až černých různotvarých kusů se dělá jednomu zle. Na
> dotaz proč takový vosk berou, řádně neodpoví, ale utěšuje zákazníka tím, že
> jeho kotouč nechá ve vitríně jako ukázkový vzorek pro ty co tam nosí různé
> svinstvo.
>
>
>

Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin, fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze srandy.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
-----------------------


Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.

Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem medu je něco .....

A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.


Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni, že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.

A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
:-) :-(
Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.

Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti. Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.


Veselého Silvestra.

Karel

P.S.
Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně, jak oni řeší obchodní právo v buši.
:-)

Josefe, Vy ve svém věku nevíte jak má vypadat barva vosku? Od světle žluté po tmavě žlutou a to je ovlivněno stářím tavené souše. Jakmile to má nějaký jiný nádech do zelena nebo hněda, je špatně, vosk se dostal do styku se železem. Parní tavidlo jsem měl půjčené na vyzkoušení, vosk z toho nikdy neměl jinou barvu než odstín žluté odpovídající stáří souše. Nebo máte jiné vlastní zkušenosti? A už vůbec nevím kde Vám u výměny vosku kontrolují lom. Já tedy jezdím jen do Stražiska a tam tuhle metodu jsem nikdy nezaznamenal. Dívají se na barvu a nečistoty co jsou vidět a podle toho sráží procenta. Ze slunečnímý tavidly, mám dobré zkušenosti, nepočítám to co se dá koupit sériové a je na dva rámky. Trošičku víc jsem se o sluneční tavidla zajímal, abych vychytal mouchy a mělo to kapacitu počtu rámků, pracovalo spolehlivě a vosk byl čistý.

Na jaře budu potřebovat cca 10 kg nových mezistěn. Doporučte prosím, kdo prodává ty nejlepší...... Děkuji

Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální , vysoce kvalitní výroba a vyhledávají ji Ti, kteří jsou si vědomi kvality svého vosku. Takových výrobců po republice je asi 10 a včelaři co chtějí zdraví je vyhledávají, takže nejsem to jen já a naše výroba. Já tady v diskuzi zmiňuji, že jsem naprosto spokojen a chtěl jsem s touto skutečností seznámit včelaře, kteří o tomto způsobu včelaření uvažují. Pokud jste spokojen jinde, tak v žádném případě vás, ani nikoho jiného nepřesvědčuji. V dalším příspěvku zobrazuji email o vosku přítele včelaře chemika.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450) (49456) (49457)
Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin, fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze srandy.

KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407) (49409) (49410) (49419) (49450)
Michal:
Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
-----------------------


Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.

Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem medu je něco .....

A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.


Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni, že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.

A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
:-) :-(
Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.

Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti. Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.


Veselého Silvestra.

Karel

P.S.
Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně, jak oni řeší obchodní právo v buši.
:-)

Dobrý den,
to, co nazýváte změnou chemického vzorce vosku, bych viděl
asi takto:
Vosk není jedna chemikálie, ale směs. Jedná se o sloučeniny
organické, pro které je typické, že je lze rozložit v podmínkách, kdy je nad
hranici jejich stability zvýšena teplota, neb agresivními jinými (zejména
anorganickými) chemikáliemi.
Pak jde ale výlučně o rozklad, nevratný rozklad - a to s voskem
nechceme, to už by nebyl vosk. Proto je nutno nepřekročit teplotu - v praxi
se tato podmínka snadno dodrží vodní lázní, na "sucho" bychom vosk velice
snadno přepálili. Druhou podmínkou je neagresivní prostředí. Pro rafinaci
včelího vosku jsem si kdysi plně ověřil metodu, popsanou v jakýchsi
skriptech učebnice včelařství (vydáno tuším VÚVč). Byla tam uvedena jistá
koncentrace kyseliny fosforečné (H3PO4), neb sírové (H2SO4) v konečném
roztoku s voskem, nevím už kolik to bylo (snad kolem 3% či méně, musel bych
to vyhledat), ale pamatuji si, že když jsem koncentraci chtěl dodržet, brzo
jsem vystřízlivěl, protože spotřeba kyseliny byla veliká, a co hlavně -
"hořel" - rozpouštěl se jeden hrnec za druhým. Nicméně vosk byl krásně
čistý, žluťounký a voňavý, kaly naopak pěkně sedimentované a tmavé. Pod
vlivem uvedených okolností jsem začal zkoušet množství (koncentraci)
kyseliny snižovat. Dnes postupuji po zkušenostech takto:
Svůj vosk, který by jiní vezli na výměnu, ještě znova rozpustím
(rozvařím) v čisté vodě. Důležité je předtím vosk maximálně vyčistit bez
kyseliny, tzn. známým opakovaným rozvařením ve vodě a opakovanou
krystalizací (ztuhnutím). Blok vosku pak tažením kolmo postaveného ostrého
nože ostrouhat od všech nečistot, které se soustředí hlavně na spodku
koláče. Jde to velice dobře, zejména, když vosk nenecháme příliš vychladnout
(zkřehnout). To, co ostrouháme, lze případně použít znova do vařáku, ale
příliš vosku z toho již nebude, jde obvykle o zbytky propolisu a organických
nečistot. No a do poslední rozvařené várky vosku při varu - je to nebezpečné
- vmíchám od oka malé množství koncentrované kyseliny (teď používám 93%ní
kyselinu sírovou, p.a.) - tady je nutno se chovat vysloveně chemicky z
důvodu toho, že koncentrovaná kyselina a obzvláště ve vařícím prostředí má
tendenci vyvolat utajený var s následným vystřikováním přehřáté kapaliny do
vzduchu - brýle jsou dobrou ochrannou pomůckou a případně i gumové rukavice.
Jakémukoliv laikovi tento postup nelze doporučit, poznal jsem mnoho včelařů,
kteří by si byli schopni vypálit oči a spálit vše na sobě, protože jim to
nic neříká.
Pokud jde o vosk, tak ale vše dobré. Kyseliny je v souhrnu tak málo,
ale je tak účinná, že stačí pouze zničit (rozložit) organické přimíseniny a
vosk zůstane v ideální kvalitě, protože zásah stačí velice krátký, po
řekněme 10 min. takového varu přestanu zahřívat a vše jde do umělohmotného
kýble na ztuhnutí. Po vykrystalizování, oddělení a novém oškrábání vosku
však je nutné ho ještě naposledy vyvařit již jen v čisté vodě kvůli
odstranění případných zbytků kyseliny.
Postup se dá zjednodušovat, ale s citem pro věc, nikoliv mechanicky.
Čili - chemické složení vosku jako takového se při tomto postupu nemění,
pouze se spalují a odplavují nečistoty. Obecně se právě přiznám, že výrobnám
příliš nevěřím, musel bych se na vlastní oči přesvědčit, jakže vosk vlastně
čistí. Ony ale mají další možnosti - kupř. čarovat s tlakem, jakákoliv
organická látka, v běžné teplotě se rozkládající, se chová jinak v podtlaku
či naopak přetlaku, obávám se ale, že je nic k takové tvůrčivosti nevede,
dnes vede byznys a nikoliv kvalita. Pěkným oříškem bude parafin (svíčkový
vosk). Jde o jinak dlouhé řetězce molekul v zásadě stejné látky - vosku, ale
nikoliv z přírodního , ale z nerostného zdroje a včelám zaručeně nesvědčí,
už proto, že on nemá díky větším molekulám stejné fyzikální vlastnosti (bod
tání apod.). Proto je také křehčí. Myslím, že by oddělovat šel, ale zřejmě
pouze velmi nákladnou vakuovou destilací, kdy by šel včelí vosk jako první,
jeho buket by ale stejně byl v háji - v praxi se toto nikdy dělat nebude.
Takže na celkově zmařenou etiku či snad morálku této společnosti je asi
skutečně nejlepší metodou zpracovávat jen vlastní a dobře čištěný vosk, nebo
se vydat na pospas současným zlatokopům a rychlozbohatlíkům a risknout, že
to bude vycházet, neb se to nakonec potento všechno. Koho by ještě před
několika léty napadlo, že někteří z nás s klidem začnou cpát do včelího
vosku (kterého při rozumném hospodaření rozhodně nedostatek nemusí být)
parafin, aby byl kšeft. Nic Vám ale neřeknu k reziduím z léčiv ve vosku. To
se nedá od stolu, pravdu vědí asi jen ve VÚVč - ale i oni jsou dnes na bázi
byznysu, takže uvidíme. Vidiny o panenském vosku tento problém rozhodně
nevyřeší. Na špatně a necitlivě volených principech uspořádání, dotažených
černobíle do absurdity, může dle mého názoru padnout někdy i režim - ale
ukáže to až delší praxe, pokud se zjistí, že vzniklé a umožněné extrémy již
normálnímu životu neslouží.
Přeji úspěchy a zdravím.
P.Kolář

Chlapi, jsme tady od toho, aby jsme si vyměnili názory a zkvalitnili včelaření v Česku, né aby jsme se tady hádali a něco si dokazovali. Každý ví něco víc z určité části včelaření a je na nás, jestli si tyto zkušenosti budeme sdělovat, nebo tady psát, že ten druhý říká kraviny jak bylo níže zmíněno. Zobrazil jsem vyjádření nezainteresovaného a vzdělaného včelaře, aby se vše trochu vyjasnilo. přeji pěkný nový rok a hodně úspěchů ve včelaření. Michal

Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z mezistěn. Já nikomu naše mezist...
-----------------
Vážený příteli,

co máme my v mezistěnách nehodlám, komentovat, ale nelíbilo se mi tvé obviňování rakouských a australských vosků, aniž by jsi měl v ruce nějaké podklady.

Je to stejné, jak když jsem slyšel jiného malovýrobce MS vykládat o švýcarském vosku a jeho dovozu do ČR k velkovýrobcům MS.

Švýcaři na rozdíl od nás vědí hodně dlouho co mají ve vosku a taky podle toho změnili legislativu.

To bylo předmětem mé kritiky --- Hanění konkurence bez jediného důkazu.



Jinak výroba MS z vlastního vosku je cesta kterou se rozumní dali už dávno a jedině tak mají trochu vosk pod kontrolou. Ale výchozí směs byla vždy stejná, a pokud někdo neudělá opatření u sebe v provozu, nepomůžou mu ani 4 válce.

Podle mě to znamená volná stavbu nejméně na 1/3 rámků, které se dávají včelstvu, nejméně deset- patnáct takových . rámků na včelstvo - ekvivalent 1kg MS(tedy mluvím o běžném rámku 8dm2), ve skutečnosti tak 0,5-07.7kgMS zbytek volně, a v medníkách rámky šíře 23mm či míň a odvíčkování do hloubky nožem, nebo plast. mezsitěny či rámky. To vše sníží potřebu vosku. A až takového vosku budu mít doma 30-50 kilo, tak zajít někam, kde mi ztoho udělají MS, nikoli výměnou.

Když se najde poptávka, tak určitě bude dost lidí výrobu nabízet. A podle mě je tohle další oblast kde se vyplatí kooperovat. Když se domluví pár lidí s podobným přístupem k léčení, tak si klidně mohou vyměňovat spolu.

Nehledě na to, že dost starých válců je stále mezi lidmi
a díky jim se dají nechat vyrobit MS bez problémů už dávno a nikdo nemusí objevovat Ameriku.

Karel

P.S.
O našem vosku i MS vypovídají ceny MS na zahraničních trzích. Není to divné, to kilo MS v Rakousku pomalu za 300Kč? To by se tady naše MS pomalu ani neměli ohřát a všechny by se vyprodaly ven. Zvlášť když je "prý"jejich vosk tak špatný?

Pepane, kde při přebírce lámou vosk. Velmi rád bych to viděl, zvláště, když má někdo kotouče vosku o průměru 30cm a tlošťce až 15cm. To tam na to mají Herkula, nebo co??

J.P. - Jiřín

Pan Sedláček z Příchovic - Je to asi 5 km od Přeštic

odní zpráva-----
From: PetrM
Sent: Tuesday, December 28, 2010 11:30 AM
To: Velask mailing list
Subject: Re: kontakt na velae

Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)






Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.862 / Virová báze: 271.1.1/3350 - Datum vydání: 12/31/10 08:34:00

> Pan Sedláček z Příchovic - Je to asi 5 km od Přeštic
> Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)

Co to hledat tam kde to je, za celou republiku, jen to je trochu starší:

www.vcelarstvi.cz/cz/pdf/CSV-smernice_komplet.pdf

Vasek.

Nejsem velkovčelař ani chemik.
pokud bude v mezistěnách kyselina, budou se na balicích papírech tvořit
tmavé skvrny
vosk na vzduchu povrchovou oxidací tmavne, po rozpuštění je zase "jako nový"
včely také hůře staví na starých mezistěnách
kyselina fosforečná se dává 5 kapek na cca 5 kg vosku a 5 l vody
kyselina fosforečná se používá také na odstraňování rzi ze železa

Ono se dříve (za totáče) ve výkupu běžně vosk musel rozmlátil na malé kousky. Rozbíjely se právě ty velké koláče, oni někteří včelaři byli vynalézavý, aby si uměle zvedly váhu koláče :-)

Všem přeji do nového roku stálé zdraví, včelařské úspěchy a ať se i to špatné vždy obrátí v dobré. Aleš Molčík

Dne Friday 31 of December 2010 18:13:13 Michal napsal(a):

> nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z
> mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální ,

Ze by technologii osetrovani v Rakousku a jejich migraci na sever ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

No, já mám možnost ve svém hliníkovém parním hrnci vyvařovat voští po malých dávkách, 1,5 - 2 kilo vosku. Takže dobře vidím, že výsledná barva vosku závisí hodně na voští. Třeba vosk z odřezků vosku z plástů, můstků a podobně má obvykle žlutozelenou, nazelenalou až khaki zabarvení. Pravděpodobně z propolisu, který čerstvý bývá u mých včelstev nejčastěji žlutozelený. Vosk z hodně starých plástů nebo ještě víc vosk z plástů napadených zavíječem mívá žlutohnědé až nahnědlé masívní zabarvení. Pravděpodobně z barevných látek, které za přítomnosti vody vznikají z košilek nebo možná z výkalů včel a zavíječů. Tento vosk považuji za nejhorší, kromě vosku z plesnivých plástů. ( Tyto vosky dávám přednostně do výkupu -:) ) Vosk z víček nebo z nějakých zborcených světlých plástů a podobně je žlutobílý.
Jako ukazatel kvality vosku považuji jeho vzhled, pokud se nechá hodně tekutý, z cca 90 - 70 st C v klidu zatuhnout. Takový vosk je pár měsíců krásně průsvitný, jen s příslušným zabarvením, nečistoty usazené dole, pokud jsou ve větším množství, jsou prakticky bez vosku a dají se z něho okartáčovat ve studené vodě, pás, ve kterém jsou nečistoty dole pevně vmíchané do vosku je silný jen asi milimetr, dva milimetry. Vosk porušený kovem je v takovém případě mléčně zabarvený a neprůsvitný a vrstva nečistot pevně vrostlých do vosku je znatelně silnější.
U kvalitního vosku dojde k mléčnému zabarvení a zneprůsvitnění až za několik měsíců nebo po první zimě, skladuji ho v nevytápěné místnosti.
V praxi nalámu voští, přitom z plástů obvykle vytahuji drátky, to postupně nahážu do parního hrnce, až je hrnec plný zbytků, za cca 2 hodiny, vyvařování ukončím, vosk s vodou zespodu vleju do plastové krabice a uteplím hadry. Do zítřka ztuhne v krychli vosku, tu okartáčuji pod studenou vodou od nečistot a zbytek, takové 2 milimetry nečistot s voskem, oškrábu nožem. A mám hotovou kostku čistého včelího vosku plus k tomu po vysušení cca 2 - 3 kila zbytků, ze kterých by mělo jít ještě v parním vařáku získat odhaduji tak půl kila, možná i kilo dalšího vosku.

Aleši, Aleši. Nejde o to jak má vosk vypadat ale o to jak může i vypadat. Přitom však nemusí být vadný. Mám to na Stražisko mnohem blíže (8 km) a vždy koláč zlomily aby bylo vidět případné zmýdelnění po styku s kovy. Dobrý vosk má právě na zlomu viditelné šupiny na rozdíl od vadného. Ve slunečním tavidle jsem měl barvu vosku od téměř bílé až po hnědou podle toho jaký byl sluneční svit a druh tavených plástů. Otec to dělával v klasickém vařáku a býval i silně šedý. Záviselo to na teplotě použité vody a době chladnutí. Stražisko ho bez problémů bralo. Já obě tyto technologie opustil protože jsou velmi pomalé. Dělám to dnes v klasickém prádelním kotli Za 1 den udělám cca 200 rámků, včetně jejich pečlivého očištění. Věř tomu že každá odebraná část roztaveného vosku má jiný odstín. Na druhý den to všechno znovu roztavím a je z toho krásný voňavý vosk i bez kyselin.
pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 15:48:11
> ----------------------------------------
> Josefe, Vy ve svém věku nevíte jak má vypadat barva vosku? Od světle žluté
> po tmavě žlutou a to je ovlivněno stářím tavené souše. Jakmile to má nějaký
> jiný nádech do zelena nebo hněda, je špatně, vosk se dostal do styku se
> železem. Parní tavidlo jsem měl půjčené na vyzkoušení, vosk z toho nikdy
> neměl jinou barvu než odstín žluté odpovídající stáří souše. Nebo máte jiné
> vlastní zkušenosti? A už vůbec nevím kde Vám u výměny vosku kontrolují lom.
> Já tedy jezdím jen do Stražiska a tam tuhle metodu jsem nikdy nezaznamenal.
> Dívají se na barvu a nečistoty co jsou vidět a podle toho sráží procenta.
> Ze slunečnímý tavidly, mám dobré zkušenosti, nepočítám to co se dá koupit
> sériové a je na dva rámky. Trošičku víc jsem se o sluneční tavidla zajímal,
> abych vychytal mouchy a mělo to kapacitu počtu rámků, pracovalo spolehlivě
> a vosk byl čistý.
>
>
> Aleš

Co se týká barvy vosku, v krajích, kde se pěstuje tabák, má být včelí vosk úplně tmavý, to zabarvení má být právě z pylu tabáku. Je potom otázka, jestli u nás nějaký výrazně barevný pyl taky trochu vosk nebarví.

Chci se zeptat pojede někdo z jižních čech do Brna na setkání vms které se koná 9.1.2011 ? Měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Chtěl bych vidět toho kdo to odzkouší. Podle mne by tento pokus musel být proveden nejméně u 20 včelstvech a každém by musely být mezistěny od všech testovaných výrobců opakovaně po dobu několika let. Jinak všechny jiné údaje jsou z oblasti, jen to moje je nejlepší. Podle mne jsou nejlepší ty, ke kterým mám nejsnažší a nejlevnější přístup včetně jejich ceny.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: V?clav <novak.vaclav/=/quick.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 18:07:51
> ----------------------------------------
> Na jaře budu potřebovat cca 10 kg nových mezistěn. Doporučte prosím, kdo
> prodává ty nejlepší...... Děkuji
>
>
>

Důvodem nepoužití Gabonu 92 je nově jeho zařazení do léčiv. budou probíchat zkoušky a to jeho použití je spojeno z vyplňováním formulářů. U nás jsme také abychom se této práci vyhnuli použili gabon 90.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 18:13:18
> ----------------------------------------
> Příteli karle, tato skutečnost, že v mezistěnách jsou rezidua léčiv je
> obecně známá a uváděná nepřímo VÚ Dol. Proč tedy na jižní moravě letos
> nedávají gabon? Z čeho by ti roztoči byli imuní proti léčivu? jasné že z
> mezistěn. Já nikomu naše mezistěny nenutím, je to ruční individuální ,
> vysoce kvalitní výroba a vyhledávají ji Ti, kteří jsou si vědomi kvality
> svého vosku. Takových výrobců po republice je asi 10 a včelaři co chtějí
> zdraví je vyhledávají, takže nejsem to jen já a naše výroba. Já tady v
> diskuzi zmiňuji, že jsem naprosto spokojen a chtěl jsem s touto skutečností
> seznámit včelaře, kteří o tomto způsobu včelaření uvažují. Pokud jste
> spokojen jinde, tak v žádném případě vás, ani nikoho jiného nepřesvědčuji.
> V dalším příspěvku zobrazuji email o vosku přítele včelaře chemika.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450) (49456) (49457)
> Tak to nevím, co tam perou, ale někde jsem to vyčetl. Rozbor jejich vosku
> jsem nedělal. každopádně je fakt, že jsme odpadištěm evropy, protože naše
> včelařství je ještě pořád nejčistější díky propracovanému způsobu boje
> proti varroáze, jak uvádí pan ing. Titěra. Ikdyž pomalu už nám acrinathrin,
> fluvalinát vstupují nenávratně do vosku díky včelařům, kteří nám nechávají
> Gabon v úle až do jara. Jsou to kontaktní jedy, které se váží na tuky ve
> vosku. proto VÚ Dol uvádí, že pouze měsíc má být v úle, nepíšou to tam ze
> srandy.
>
> KaJi (85.70.20.53) --- 31. 12. 2010
> Re: domácí výroba mezistěn (49370) (49374) (49380) (49402) (49405) (49407)
> (49409) (49410) (49419) (49450)
> Michal:
> Prodají Váš pěkný vosk za 300 na mastičky a výměnou dostanete mezistěnu
> vyrobenou z Rakouského a Australského vosku, plného reziduí léčiv.
> -----------------------
>
>
> Říká se tomu dobré mravy, platí to i v obchodě a i o konkurenci.
>
> Nevím jak vám by se líbilo, kdybych tvrdil vaším zákazníkům, že ve vašem
> medu je něco .....
>
> A pak bych jen podotkl, že nevím přesně, že jsem to jen někde četl, že v
> medu je najaké svinstvo a že .... a že vůbec jsme tady taková popelnice.
>
>
> Na prodeji a ani výrobě mezistěn nejsem angažován, ale uvědomte si všichni,
> že takovéhle blbé kecy, jen aby jsme haněli konkurenci (když zřejmě o svém
> nemůžeme říci nic pozitivního) poškozují obor jako celek.
> To znamená, že ti co nemají mezsitěny od vás mají nekvalitní med? Až se
> vaší argumentace chopí nějaký výrobce umělého zaručeně zdravého "medu" bez
> rezidují, protože ti včelaři do toho dávají bůhvíco, tak se budete divit.
>
> A on vás bude jen citovat - naprosto legálně.
> :-) :-(
> Jsou věci, které se nedělají jen z prosté slušnosti.
>
> Připomíná mi to tu paní na tržišti, med bez etiket, použitá víčka, ale
> nakopírované články s rozbory o tom jak mizerné medy máme v obchodní síti.
> Po jejím výkladu si asi málokdo pochutnal na medu.
>
>
> Veselého Silvestra.
>
> Karel
>
> P.S.
> Já bych si australský vosk dopřál hned, prý tam nemají VD, takže tam
> nebudou mít vosk plný toho co tam mye cpeme už třicet let. Docela bych se
> pobavil, až by se tady nějaký australský včelař objevil a vysvětlil osobně,
> jak oni řeší obchodní právo v buši.
> :-)
>
>
>

Mají sekyrku, kousek odštípnou a vidí. Jak jednoduché, že. Jiní to omylem pokládají za kontrolu čistoty.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <pala.jiri/=/email.cz>
> Předmět: Re: dom?c? v?roba mezist?n
> Datum: 31.12.2010 19:26:12
> ----------------------------------------
> Pepane, kde při přebírce lámou vosk. Velmi rád bych to viděl, zvláště, když
> má někdo kotouče vosku o průměru 30cm a tlošťce až 15cm. To tam na to mají
> Herkula, nebo co??
>
> J.P. - Jiřín
>
>
>

Podle mé zkušenosti i jak zde bylo řečeno má barva získaného vosku poměrně širokou škálu od béžově bílé, světle žluté,teple žluté až tmavé a nazelenalé v závislosti na barvě voští, víček či stavby ze stavebních rámků.

Abych pravdu řekl udivuje mne ten fakt že i z velmí tmavého voští, z parního vařáku vytéká vosk krásné žluté barvy.

Mám však problém s následným rozpuštěním vosku.
Následně vosk rozpouštím v konickém, smaltováném asi 5l hrnci na kamnech ve kterých topím dřevem proto že teplo je pozvolné a hrnec nemusím hlídat.
Hrnec je však po dlouholetém užívání odprýskaný a původní žlutá barva vosku se v něm mění, tmavne, má zelený nádech. Není to velká barevná změna, vosk mi vždy při výměně vezmou ale je to zbytečné zhoršení kvality vosku.
Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne odradí.

Máte někdo typ ?
V čem následně rozpouštíte vosk ze slunečního tavidla nebo pařáku?
Děkuji J.B.

Já vosk vyvařený ve vařáku opětně rozehřívám ve starém smaltovaném lavoru,
který se dříve používal k mytí. Lavor ohřívám na starším plynovém vařiči, na
kterém se dá přesně udržovat potřebná teplota. Hrubé nečistoty odstraňuji
odvíčkovací vidličkou. Vyčistěný vosk přelévánm do plastové konické nádoby
po malířské barvě. Po vychladnutí vyklopím pohodlně vosk z nádoby a
následně očistím spodní stranu voskového bloku od jemných nečistot. Důležité
je, že se jemné nečistoty usazují na malé ploše spodní častí voskového
bloku.
Haf
--- Original Message -----
From: "Jan Bűrgel" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 01, 2011 2:40 PM
Subject: NÁDOBY PŘI ZÍSKÁVÁNÍ VOSKU


>
>
> Podle mé zkušenosti i jak zde bylo řečeno má barva získaného vosku poměrně
> širokou škálu od béžově bílé, světle žluté,teple žluté až tmavé a
> nazelenalé v závislosti na barvě voští, víček či stavby ze stavebních
> rámků.
>
> Abych pravdu řekl udivuje mne ten fakt že i z velmí tmavého voští, z
> parního vařáku vytéká vosk krásné žluté barvy.
>
> Mám však problém s následným rozpuštěním vosku.
> Následně vosk rozpouštím v konickém, smaltováném asi 5l hrnci na kamnech
> ve
> kterých topím dřevem proto že teplo je pozvolné a hrnec nemusím hlídat.
> Hrnec je však po dlouholetém užívání odprýskaný a původní žlutá barva
> vosku
> se v něm mění, tmavne, má zelený nádech. Není to velká barevná změna, vosk
> mi vždy při výměně vezmou ale je to zbytečné zhoršení kvality vosku.
> Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne
> odradí.
>
> Máte někdo typ ?
> V čem následně rozpouštíte vosk ze slunečního tavidla nebo pařáku?
> Děkuji J.B.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5750
> (20101231) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Potřeboval bych nový ale vždy když v prodejně nějaký hrnec uvidím cena mne odradí. "

Ještě před přistoupením do EU jsem kupoval v levném zboží sadu 6 nerezových čínských hrnců za cca 500. Největší z nich má 4 - 5 litrů. Že by to byl jen poniklovaný obyčejný "rez" nebylo prokázáno. Akorát nejdou na indukčních vařičích a mají supertenké stěny cca 0,5 mm, takže časem odejdou opakovaným promačkáním a prasknutím a mají poněkud pochybně připevněná ucha obyčejným svařováním bodováním, při neopatrném používání se dá čekat jejich upadnutí . Před dvěma měsíci jsem viděl sadu úplně podobných hrnců v Kauflandu , 4 kusy za cca 500. Nerezový hrnec 10 litrů s poklicí jsem kupoval za 400 ? v akci v Penny. Hrnec má silné stěny a je masívní a je z nerezu, akorát taky nejde na indukčním vařiči a vevnitř není hlazený. Na internetu v aukcích jsou všelijaké nerezové hrnce ještě levnější.
Je tedy třeba hledat, čekat na akce, slevy atd. Na to, že průměrný nerezový hrnec má i při častém používání životnost desítky let, takovéhle hrnce drahé nejsou.

Já používán na vychladnutí plastovou cca 4 litrovou krabici, ještě z doby, kdy plastové výlisky nebyly optimalizované a tudíž jejich stěny byly dostatečně silné pro opakované používání. Dnešní plastové výlisky jsou v tom směru obvykle děs.
Dostávám z toho prakticky pravidelné hranoly, takže když chci vosk posílat poštou, akorát je přiložím na sebe a obalím papírem a je z toho hranatý kompaktní balík.

Josefe, jestliže oba jezdíme do stejného podniku na výměnu vosku za mezištěny a máme rozdílný postup u posuzování kvality pracovníkem výrobny, tak čím to je ovlivněno? U mě nikdy nic sekerou netesaly, aby zjišťovaly kvalitu. Že vosk může mít rozdíl v odstínu to vím a už jsem to i napsal. Ale jiný odstín než v rozmezí světle žluté až maximálně žlutooranžové v naší oblasti není. A rozdílná technologie, pokud je v pořádku, v získávání vosku na jeho barvu nemůže mít tedy vliv a teplota v tavidle už vůbec ne. A nepoužívám kyselinu abych měl pěknou žlutou barvu. S kapacitou výkonu u slunečního tavidla problém nemám. Výměnu díla ve včelstvu dělám vždy během řepky. Takže mám dost slunečních dní na tavení. Rámky tam dávám celé, nadrátované nerezem takže bez potíží je používám dál. A když je pěkný den tak v jednom tavidle dávám rámky dvakrát. A když nebudu přeci jednou stíhat, tak si udělám další tavidlo třeba i větší. Tavidlo nemusím hlídat a rozpouštění nestojí nic.

Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.

http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_10221.html

V té otázce také zaznělo "kde", ikdyž to nebylo napsáno. Skutečně, chtěl bych to vidět!!

Jiřín

Přeji všem včelařům uspěšný rok 2011.
Sleduji diskuzi včelařů o vosku jak se dá získat krásný žlutý a jak se může pokazit v nevzhlednou hmotu. Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá zjistit velice obtížně.Potom bude nejlepší si pro svoje včelaření delat mezistěny sám ze svého vosku.

"Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá zjistit velice obtížně."

No, nevím. Včelí vosk se vykupuje za 80 kč +- a parafín se koupí za 40 - 60 kč za kilo. Že by to nějakému včelaři stálo, výdělek kolem 40 kč na kilo za riziko ostudy? Nebo že by nějaký šetřílek sbíral po hřbitovech zbytky svíček, aby měl parafín do včelího vosku zadarmo?
Ono zas při větším množství příměsi parafínu by zas tak velký problém ten parafín objevit nebyl. Zkušený člověk by to měl poznat na tom lomu, potom taky kontrola bodu tání vosku je poměrně spolehlivá a nevyžaduje nijak zvlášť drahé vybavení. A plynová chromatografie nebo podobné profesionální analytické metody to změří s přesností na procenta.

Jinak, pokud se objeví mezistěny s příměsí parafínu, je tady ještě možnost, že tyto mezistěny nejsou určeny pro včely, ale pro výrobu svíček. Tam se mně jeví jako možné, že včelí vosk je masívně, třetinou, polovinou nadstavován parafínem za účelem snížení ceny těch mezistěn. Pokud se ale nějaké takové mezistěny dostanou ke včelaři, není to pak nic jiného než chyba překupníka.

Jinak by mně zajímalo, jestli to "pančování" včelího vosku parafínem nespadá jen do sféry bájí, jinak řečeno jestli někdo ví o případu, kdy byl už nějaký včelař či nějaký producent mezistěn přistižen a solidní laboratorní rozbor vosku příměs parafínu skutečně prokázal?

Jak ten hrnec vypadá? Provedení, materiál, síla stěn, ucycení uší,
síla dna,...?
Děkuju.

Milan Čáp

Cituji "Míra.P" <e-mail/=/nezadan>:

> Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
> Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt
> na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu
> dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.
>
> http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_1022
> 1.html
>

http://vcely.borik.cz/serial08.html

Internetové voskování

Získávání a využití včelího vosku je určitě nedílnou součástí včelaření.
Plánky a fotografie slunečních tavidel vosku najdeme například na
www.vcely.or.cz/files/tavidlo.jpg, mujweb.cz/www/vcelar/tavidlo/index.htm,
www.vcelar.com/download.php, hometown.aol.com/beetools/solar.htm a
www.beesource.com/plans/melter.htm. Zvláště jednoduchá kontrukce je uvedena
na www2.gsu.edu/~biojdsx/solmltr.htm nebo
www.actbeekeepers.asn.au/Hints/solar_wax_melter.htm. Inspiraci pro sluneční
tavidlo můžeme čerpat i mezi solárními vařiči na solarcooking.org/plans.htm.


Pokud nesvítí dostatečně slunce, pomůžeme si elektřinou
www.volny.cz/zlepsovaky/elektricke_tavidlo.htm nebo parou podle
www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=4115 případně
website.lineone.net/~dave.cushman/systonsteam.html.

Pokud už vosk máme, můžeme z něj dělat mezistěny dle postupu
zs.dubenec.indos.cz/vcelari/mezisten.htm. Jednoduchý lis na mezistěny můžeme
vyrobit dle website.lineone.net/~dave.cushman/fondpresses.html.

Zbylý vosk nebo mezistěny můžeme použít na výrobu svíček. Návody najdeme na
svicky.gar.cz/show.php?idk=1, prace.nazory.cz/svice.php nebo
diy.freetekno.cz/svicky.htm. Formy na lité svíčky můžeme vyrobit podle
www.bobrik.cz/art.php/art/133.

Vosk lze použít i jako nátěr dřeva, viz
www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=3802. Návody na voskové pasty a
politury najdeme také na
www.domacidilna.cz/dilna/dilna.nsf/0/8AA96F874833B37CC1256BA6003E5704,
www.honeyshop.co.uk/Polish1.htm nebo www.agric.nsw.gov.au/reader/526.

Klikatelné odkazy z tohoto článku najdete na stránce vcely.borik.cz.

Jiří Bořík, vcelar/=/borik.cz.
Článek byl napsán pro časopis Moderní včelař.

Není to žádná sláva na kterou jsme doma zvyklí.
Žádné zesílené dno.Je to prostě hrnec z nerez plechu.Sílu stěny nevím protože kvůli obroubeným okrajům se to šuplerou změřit nedá.Uši jsou bodované takže ne moc pevné.Já za ně plný hrnec nenosím protože po vychladnutí z něj přetočím hadičkou medovinu do konve na podlaze tak mě to nevadí.
Za ty prachy mě bohatě stačí.
Míra

"Jak ten hrnec vypadá? Provedení, materiál, síla stěn, ucycení uší,
síla dna,...?
Děkuju.

Milan Čáp

Cituji "Míra.P" :

> Tady je odkaz na nerez hrnec 100lt.
> Prodávají se tam i 70lt,50lt i menší.Já jsem nedávno vydražil ten na 70lt
> na vaření medoviny.Udělal jsem v něm první várku a v pohodě.Stačilo by mu
> dát kohout a máte hned velkou stáčecí a nebo čeřící nádobu na med.
>
> http://sz.aukro.cz/item1390195494_nerezovy_hrnec_s_poklickou_100_litru_1022
> 1.html
>"

To se asi nejlíp zjistí, když se na ten inzerát přímo podívá a ten hrnec prohlídne.
Pro nákup stejně asi bude nutné se registrovat, to znamená elektronickou registraci plus ověření skutečného jména a adresy registrovaného podle poštou zaslaného dopisu. Což bude trvat nejméně 14 dní, pokud se v poslední době nic nezměnilo, takže tato aukce stejně uteče...

Sílu stěny nevím protože kvůli obroubeným okrajům se to šuplerou změřit nedá! Míra

Ale dá (aj keď to nie podstatné), z vonkajšej strany podložíme šupler kovovým pásikom hrubším ako je odbrúbený okraj, zmeriame a odpočítame hrúbku kovového pásika. Rozdiel je hrúbka steny hrnca. Anton

já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy se ty pokusy dělali a neuspělo to. Později se dělaly u nás pokusy s náhradou voskových mezistěn plasty Dokonce otec v polovině padesátých let koupil dva budečáky u kterých tyto mezistěny byly. Používali jsme je cca 10 let než popraskaly. Od té doby jsem to v naší obchodní síti neviděl.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk
> Datum: 01.1.2011 18:51:22
> ----------------------------------------
> "Zatim tady řešíte vzhled a rezidua léčiv ale už je tady další problém
> někteří taky včelaři klidně rozpustí do vosku na prodej parafín a to se dá
> zjistit velice obtížně."
>
> No, nevím. Včelí vosk se vykupuje za 80 kč +- a parafín se koupí za 40 - 60
> kč za kilo. Že by to nějakému včelaři stálo, výdělek kolem 40 kč na kilo za
> riziko ostudy? Nebo že by nějaký šetřílek sbíral po hřbitovech zbytky
> svíček, aby měl parafín do včelího vosku zadarmo?
> Ono zas při větším množství příměsi parafínu by zas tak velký problém ten
> parafín objevit nebyl. Zkušený člověk by to měl poznat na tom lomu, potom
> taky kontrola bodu tání vosku je poměrně spolehlivá a nevyžaduje nijak
> zvlášť drahé vybavení. A plynová chromatografie nebo podobné profesionální
> analytické metody to změří s přesností na procenta.
>
> Jinak, pokud se objeví mezistěny s příměsí parafínu, je tady ještě možnost,
> že tyto mezistěny nejsou určeny pro včely, ale pro výrobu svíček. Tam se
> mně jeví jako možné, že včelí vosk je masívně, třetinou, polovinou
> nadstavován parafínem za účelem snížení ceny těch mezistěn. Pokud se ale
> nějaké takové mezistěny dostanou ke včelaři, není to pak nic jiného než
> chyba překupníka.
>
> Jinak by mně zajímalo, jestli to "pančování" včelího vosku parafínem
> nespadá jen do sféry bájí, jinak řečeno jestli někdo ví o případu, kdy byl
> už nějaký včelař či nějaký producent mezistěn přistižen a solidní
> laboratorní rozbor vosku příměs parafínu skutečně prokázal?
>
>
>

Což bude trvat nejméně 14 dní, pokud se v poslední době nic nezměnilo, takže tato aukce stejně uteče...

------------
Vzal jsem šupléru,ale vzhledemk osazení nelze měřit.
Ale plátování kolem ucha je z jedničky, takže si asi nekomplikuí život, že by měli jiný matroš na drobnosti.
Podle mě je to tak jeden mm,ale pokud by byl zájem přinesu měrky a změřím přesně. :-)
Ale hrnec 50x50cm 98l má podle krabice netto 6,2kg, takže vzhůru ke kalkulačce :-)

Postupně jsem se s nimi vybavil, ale ještě nevybalil. Není to nic super, ale když vidím některé plechovky co se vydávají za stáčesí nádoby, tak je to víc než dobré.

Mám je v plánu jako pastovací nádoby a na medovinu. Ventily jsem do nich jetě nezkoušel přidělat a asi nebudu. Někde jsem už zahlédl 200kg stáčecí nádoby za rozumnou cenu.


Jinak u téhož prodejce stojí za zhlédnutí i
http://aukro.cz/item1383550261_gastronadoba_gn_nadoba_bain_marie_1_1_21l_10010.html
pasuje do toho nízká děrovaná se sítem a používám to jako nádobu na víčka.
Mohla by to být i pěkná hranatá forma na vosk.
Zřjmě to je nějaký std. rozměr gastronádob, dají se na webu najít i z plastu za nižší cenu.


Karel

"já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy se ty pokusy dělali a neuspělo to."

Za socíku se mnou jeden začínající včelař vážně konzultoval možnost použít do výkupu vosk používaný ve slévárně na metodu odlévání do ztraceného vosku. Základem toho vosku je vosk včelí, ale jsou v něm všelijaké další příměsi, parafín a jiné vosky....V socialistickém prostředí se dalo ze známosti za kafe či flašku sehnat toho vosku kilogramy... Kdybych mu to odsouhlasil, tak by si ten vosk nejspíš skutečně sehnal a zkusil vyměnit za mezistěny...
Vosk se tehdy vykupoval za cca 80 - 90 Kčs za kilo, což v přepočtu na dnešní koruny by dnes bylo 850 - 1000 Kč za kilo, takže motivace k falšování byla velká....

Tento vosk se také získával louhováním zbytků z voští a nebyl vhodný na výrobu mezistěn. Ten včely vkusovaly

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vosk
> Datum: 02.1.2011 10:53:26
> ----------------------------------------
> "já myslím že se to pančování traduje od doby mezi světovými válkami.Tehdy
> se ty pokusy dělali a neuspělo to."
>
> Za socíku se mnou jeden začínající včelař vážně konzultoval možnost použít
> do výkupu vosk používaný ve slévárně na metodu odlévání do ztraceného
> vosku. Základem toho vosku je vosk včelí, ale jsou v něm všelijaké další
> příměsi, parafín a jiné vosky....V socialistickém prostředí se dalo ze
> známosti za kafe či flašku sehnat toho vosku kilogramy... Kdybych mu to
> odsouhlasil, tak by si ten vosk nejspíš skutečně sehnal a zkusil vyměnit za
> mezistěny...
> Vosk se tehdy vykupoval za cca 80 - 90 Kčs za kilo, což v přepočtu na
> dnešní koruny by dnes bylo 850 - 1000 Kč za kilo, takže motivace k
> falšování byla velká....
>
>
>

co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?

O kolik?

2011/1/2 <e-mail/=/nezadan>

> co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?
>

O kolik?

--------------------
http://www.kurzy.cz/komodity/nr_index.asp?A=5&idk=96&od=2.1.2008&curr=USD


Těžko říci, ale taky už třeba budemem vzpomínat na to, že cukr volně v pytlích za 15 i a dopravou.

Takže pokud někdo bude vědět, že je někde za 12 míň bez omezení, ať to sem hodí, hned jak si nakoupí.
Já mám na půdě stále cukr, který jsem nakoupil skoro před deseti lety, když klasl na 18. Je v igelitu, tak proč ne, třeba jej ještě rád vybalím.
:-)

Ale na burze nikdo neví co bude zítra. Pokud ano, tak je hodně bohatý a mlčí :-)
Karel

Záměna se může provést kdekoliv. Proto si myslím, že obě výroby by měly být prováděny každá zvlášť v jiném podniku a hotové zboží by mělo být prodáváno také v rozdílných prodejnách. Proto od doby co jsem měl problémy s mezistěnami a různé tahanice zde v diskusi, beru jen celé balíky v orig. balení. A neříkat tady, když na etiketě nic neni, že tam je všechno. A i tady neni záruka jakosti, když se včelařina a svíčkovina vyrábí v jednom podniku - toto by se mělo zarazit! Co se týče zjištění pravosti vosku je vždy malý spotřebitel postaven před otázku zaplacení zkoušek. To ví všichni a může se na to žehrat a ze strany výrobců spoléhat na to, že dědulové to nějak překousnou.

J.P.

Je velmi divné, že třeba ještě dlouho předtím než se zaseje se plácá o tom, nebude úroda. No důsledek je jediný - prudce vzroste cena okamžiě. Za několik měsíců se zjistí, že s úrodou to neni až tak špatné, že bude dokonce velmi dobrá. Ovšem ceny už nikdo směrem dolů neupraví. Tak kecejte hlouposti a budete mít v kapse míň.

J.P.

něco na tom bude, pravda je, že vývoj cen na burze může málokdo dopředu odhadnout - pokud je to vůbec možné-
jinak zde je odkaz na jeden ze článků týkající se tohoto tématu: http://finweb.ihned.cz/c1-48902260-cena-cukru-se-dostala-nejvyse-za-tricet-let

Je velmi divné, že třeba ještě dlouho předtím než se zaseje se plácá o tom, nebude úroda. No důsledek je jediný - prudce vzroste cena okamžiě. Za několik měsíců se zjistí, že s úrodou to neni až tak špatné, že bude dokonce velmi dobrá. Ovšem ceny už nikdo směrem dolů neupraví. Tak kecejte hlouposti a budete mít v kapse míň.

J.P.
---------------------
perfektní analýza, proč se nevěnovat obchodu s komoditama. Na zimu ke včelařině ideální koníček. A hodil by víc, jak med:-)
:-)

Tak je dobře,že už konečně skončila diskuze o vosku a mezistěnách a začíná diskuze o ceně cukru. Asi taky skončí ty akční ceny v supermarketech a včelaři se musí připravit na ceny vyšší.Je to zákon trhu,med podražil a tak podraží i cukr.

Dne Tuesday 28 of December 2010 13:02:27 KaJi napsal(a):
> Rady jsou výborný, jenom ten kontakt na někoho jsem nedostal :-)
> ------------------
> No, asi ne každý sedí o vánocích u PC, úspěšní včelaři jsou touto dobou v
> Karibiku, méně úspěšní lyžují v Alpách.

A ti co sedi doma u PC ? :)

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dobry den,

chtel jsem se zeptat ucastniku konference, pokud to tedy neni jejich
tajemstvi , na sber (ne perga) a nasledny vykup pylu v Cechach. Drive sice
psal p. Turcani o vykupci - chovateli cmelaku na Slovensku, ale ten tusim
vykupuje zmrazeny pyl pouze tam, nebo ne ? Pokud by jste se byli ochotni
podelit o jednoduche funkcni konstrukce pylochytu (eventuelne mne od takoveho
pocinani rozume odradit), budu take rad. Treba i soukromou postou.



Dekuji vsem.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

To jako že bych měl být nadšený ? :-D

-----Původní zpráva-----
From: e-mail/=/nezadan
Sent: Sunday, January 02, 2011 12:05 PM
To: Včelařský mailing list


co říkáte na probleskující zprávy ohledně zvýšení ceny cukru ?

Nejake info je tu:

l.sebosik: Pelochyt - najziadanejsi doplnok ula
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

a.turcani: ulové dno prisposobené na odber obnozovaneho pelu
http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=176

ls

Asi podstatná bude otázka, zda pyl někdo vykupuje.

Jinak mě nenapadá k čemu by to bylo.
Včelám nechám pyl v plástech, a pro lidi je rouskovaný pyl nestravitelný.

Kdysi jsem čítával, že největší chybou je dávat do těsta pyl, že to rozvijí nosemu, ale nevím, jestli dějiny daly tomuto tvrzení za pravdu.
Faktem je, že ve velmi staré české literatuře toho bylo spousta, teď už se k tomu v těch pár českých knihách moc nepíše.

Karel

Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost. Ale i z medu se dá pálit, takže i do slivovice může být do medu. Jinak na výkup je spíš vhodné se informovat ve Včelpu. Myslím, že to nikdo jiný nevykupuje. Ale chce to projít inzeráty.

Tady u mě na stránkách jsou tři články a fotky jaké tři pylochyty jsem si udělal já.Fungují velice dobře ale pyl mám jen pro sebe a kamarády a jako zajímavost pro zákazníky.

http://pupek73.blog.cz/rubrika/pyl

Dobry den,

chtel jsem se zeptat ucastniku konference, pokud to tedy neni jejich tajemstvi , na sber (ne perga) a nasledny vykup pylu v Cechach. Drive sice psal p. Turcani o vykupci - chovateli cmelaku na Slovensku, ale ten tusim vykupuje zmrazeny pyl pouze tam, nebo ne ? Pokud by jste se byli ochotni podelit o jednoduche funkcni konstrukce pylochytu (eventuelne mne od takoveho pocinani rozumne odradit), budu take rad. Treba i soukromou postou.J.Č.

Ja stále odoberám obnôžkovaný-rouskovaný peľ, priamo zmluvu sa mi nepodarilo vo firme Koppert Nové Zámky uzatvoriť (priamy predaj po 4,65 E), cez zmluvných výkupcov je to o O,33 E menej, tie dostane ZV. V mojom prípade si príde prevziať na miesto, ale vždy skladujem peľ v mraze, kým sa nenazbiera min. 80-100kg, niekedy i menej, ak má dodávateľa v ceste.
Vo vašom prípade by bolo asi z odberateľom dohodnúť zmluvu. Odberateľ určité množstvo dováža z Grécka a Španielska, časť vozia z Maďarska.

Ak ste z Moravy, tak je dovoz rentabilný aj pre dodávateľa (ja som niekoľko rokov vozil priamo zo vzdial. 135 km). Zmluvy sa uzatvárajú do konca februára-února
Pri zapojení 50 včelstiev sa dá za sezónu získať od 200 do 400 kg, ale všetko záleží od peľových zdrojov v okolí včelnice, základom je repka a potom ostatné rastliny. Môžem vás ubezpečiť, že za 10 rokov odberu sa to na včelstvách nikdy negatívne nepreukázalo.

Peľové dná si dokážete vyrobiť aj sám, ale najprv si zakúpte dobrý vzor (moje peľ. dná sú typické pre moje úle, sú aj lepšie), podľa ktorého si vyrobíte. Dajte npr. na vcely.sk inzerát a požiadajte o kúpu aj s foto. Využijete aj úľové dná ktoré majú steny vysoké 80 mm a viac.

J.Č, prepáčte, zabudol so uviesť svoje meno. A.Turčáni

Takove probleskovani mne vubec nevzrusuje.V loni jsem bral korunni v Tescu za 11,90,byl na paletach bez omezeni,bez akce.Krmim 20 kily na ul,co zbyde na jare,tak dam oddelkum.I kdyby letos stal cukr 20kc nebo 30kc,tak se to pri krmeni 20 kily na vcelstvo porad rovna jenom cene 4kg nebo 6 kg prodaneho medu na vcelstvo! Tak ze,se nejakou cenou cukru vubec nezatezuju.

Tak nevim.Prodavat pyl?To uz cekam,az nekdo prijde s dotazem,kde splasit podlozku na odber vceliho jedu a jak spravne nechat vybodat vcelstva,aby se dalo vyzdimat jeste vic.Dle meho nazoru,patri pri nadbytku pylu prevesit pylove plasty nahoru,nechat je potahnout medem a nechat na zimu.A v pripade klasicke medovicove snusky jsou takove pyloplasty k nezaplaceni,protoze co je mi platne dvoji toceni lesniho medu,kdyz vcely nenosi pyl a blazni jenom po medovici?Pak jsou pylove plasty k nezaplaceni.

Dekuji za Vasi odpoved,
bohuzel jsem prilis daleko ( okres Praha-Vychod ).

Tak nejak jsem to tusil, ze ten zmrazeny bude ode mne daleko,
a s tim susenom to bude casove narocne ....

Takze pravdepodobne v Cechach se zadny vyhodny vykup nekona.

Jeste jednou dekuji



--



S pozdravem

Jan Cervenka

AM:
Pyl, aby byl stravitelný je potřeba rousky usušit, rozemlýt v mixéru a přimíchát do medu nebo slivovice, podle toho čemu konkrétní člověk dává přednost
--------------
Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů.

Pokud má někdo přesnější infa, sem s nimi.
Já mám toto z přenášky MUDr Brožka.

Karel

"Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn. "

A co onen recept, kdy se pyl smíchá s cca 10 % medu, udusá do sklenic, uzavře a nechá projít mléčným kvašenímM? Údajně stejně jako v buňkách?

Je to obráceně.
Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních cenách. mezi něž patří i ten cukr.
Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> Předmět: Probleskující zprávy
> Datum: 02.1.2011 16:08:44
> ----------------------------------------
> Tak je dobře,že už konečně skončila diskuze o vosku a mezistěnách a začíná
> diskuze o ceně cukru. Asi taky skončí ty akční ceny v supermarketech a včelaři
> se musí připravit na ceny vyšší.Je to zákon trhu,med podražil a tak podraží i
> cukr.
>
>
>

Takhle se udělá pyl poživatelný, bohužel na to aby jsme jej dokázali strávit by se musely rozbít obaly jednotlivých pylových zrn.
Na to mají bohužel zatím patent včely a pat. ochranu se nám zatím nepodařilo prolomit. Takže jediný stravitelný pyl je ten připravený od včel - perga z plástů. Karel

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.Po vykvasení držať v chladničke. Vplyvom tohoto procesu sa stane peľ používateľný aj pre človeka.

Technologický postup:
- pripravíme so npr. pohár-fľašku 720 ml
- toľko peľu (čerstvého, zmrazeného alebo suchého), aby bol do 3/4 pripravenej nádoby, peľ pri fermentácii zväčší objem.
- asi 15 dag medu a 0,15-O,2 litra vody, jednoducho toľko medového roztoku (voda musí byť teplá 40°°C), aby obsah po rozmiešaní nebol ani riedky ani hustý, aby proces mliečneho kvasenia mohol prebehnúť, enzýmy sú obsiahnuté v mede.
Potom čakať týždeň-dva, kým proces mliečneho kvasenia prebehne.

Použitie npr. pri prostate, ráno večer 1 PL v teplom mlieku, med-cukor (sladké podľa chuti) vyšľahať na známy koktail 2dcl a vypiť.
Pozor: každý si musí najskôr preveriť svoj organizmus, či nie je citlivý na samotný peľ. Anton

Je to obráceně.
Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních cenách. mezi něž patří i ten cukr.
Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.

Pepan
-----------------
Bohužel, největší producenti medu - od kterých se vyvíjí cena medu nekrmí cukr. Prostě zimují na medu. A tam kde se krmí se dneska už moc cukrem (sacharozou) nekrmí, ale sirupy.

Pohledem do historie se dá zjistit, zda je mezi cukrema medem nějaký vztah.
Pokud si pamatuji já, tak v dobách nízké ceny medu -cca 5 - 6 let zpět byl cukr naopak dost drahý - nad 20Kč/kg.

Karel

Potom treba s peľom urobiť to isté ako včely, vytvoriť v ňom také isté podmienky, aby exina- obal peľ.zrnka, ktorý pri fermentácii pukol a pripraviť v ňom mliečne kvasenie.
---------------
V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.

Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl.

Karel

Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a ne na cenách někde daleko ve světě.
I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 08:34:51
> ----------------------------------------
> Je to obráceně.
> Med je finální rodukt a jeho cena je, krom jiného, závislá na vstupních
> cenách. mezi něž patří i ten cukr.
> Cukr zákonitě však podraží, neb vzrostla cena energií. Také i proto, že
> jsme se nechali vtlačit do pozice dovozce.
>
> Pepan
> -----------------
> Bohužel, největší producenti medu - od kterých se vyvíjí cena medu nekrmí
> cukr. Prostě zimují na medu. A tam kde se krmí se dneska už moc cukrem
> (sacharozou) nekrmí, ale sirupy.
>
> Pohledem do historie se dá zjistit, zda je mezi cukrema medem nějaký vztah.
> Pokud si pamatuji já, tak v dobách nízké ceny medu -cca 5 - 6 let zpět byl
> cukr naopak dost drahý - nad 20Kč/kg.
>
> Karel
>
>
>

Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a ne na cenách někde daleko ve světě.
I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.

pepan
--------------------------
Ty sirupy se dělají ze škrobů - obilí. Takže to je jedna věc.
A druhá podstatná:
Každýmu je jedno, kolik mě stojí výrobní náklady, pokud mu to někod prodá lacinějki než já.
Když budou v supermarketu zase medy za 60 kilo, tak si jo rozmyslí mi dávat 130.
Podle této logiky by se letos měl prodávat med velmi lacino, protže byl laciný cukr. A v době co byly včelíny oblepené cedulelema že med je za 60 byl cukr poměrně drahý.

No a když bude možné dovést med za 30, nikdo ti ve výkupu nebude dávat 50 ale stěží polovinu. Jinak by mu příbuzní plácli mokrý hadr na čelo a nechali zbavit svéprávnosti, než zrujnuje celou rodinu.

Karel

Dávám zde odkaz na zajímavý článek. To nejlepší nakonec.
http://www.novinky.cz/koktejl/220609-deset-duvodu-proc-se-nemusime-dozit-roku-2013.html

Jiří

S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo od firmy JSG chvíli sem pozoroval zákazníky kteří se u něj zastavily. Ze 4 to vzal jen jeden. 2 odešli s poznámkou že jde o podezřelou cenu. 1 odečel s ponámkou k manželce " jo to je ta firma co platila ty pokuty. Toho 4 jsem se zeptal proč to koupil, jeho odpověď zněla " perníkům po bude jedno, do huby bych to, ale nedal.
Hodně bude záležet jak si budeme vážit své práce a umět ji propagovat.


Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 09:26:54
> ----------------------------------------
> Přemýšlej co píšeš, naše ceny medu jsou závilé na našich vstupních ceních a
> ne na cenách někde daleko ve světě.
> I ty sirupy musí někdo vyrobit a ponejvíce z té sacharózy. I to srovnávání
> cen medu a cukru pokulhává. Jelikož med je finální výrobek tak do něj je
> nutné započítat všechny vstupní ceny, to je i včetně svojí práce.
>
> pepan
> --------------------------
> Ty sirupy se dělají ze škrobů - obilí. Takže to je jedna věc.
> A druhá podstatná:
> Každýmu je jedno, kolik mě stojí výrobní náklady, pokud mu to někod prodá
> lacinějki než já.
> Když budou v supermarketu zase medy za 60 kilo, tak si jo rozmyslí mi dávat
> 130.
> Podle této logiky by se letos měl prodávat med velmi lacino, protže byl
> laciný cukr. A v době co byly včelíny oblepené cedulelema že med je za 60
> byl cukr poměrně drahý.
>
> No a když bude možné dovést med za 30, nikdo ti ve výkupu nebude dávat 50
> ale stěží polovinu. Jinak by mu příbuzní plácli mokrý hadr na čelo a
> nechali zbavit svéprávnosti, než zrujnuje celou rodinu.
>
> Karel
>
>
>

"V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces.
Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl."

Ano, je to jedna ze starých pověstí českých... :-)
Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák

V buňce včelího plástu neprobíhá (jen) mléčné kvašení, ale bohužel jiný dosud neznámý proces. Mléčné kvašení je prý tradovaný omyl. Karel

Ja o tom tradovanom omyle som vedel, len to správne pomenovanie nepoznám, preto som použil "tradovaný" omyl.
Dôležité je, či ozaj to aj pôsobí npr. na prostatu.
Poznám pacienta, ktorému dodávam mrazený peľ, ktorý si pripravuje podľa tejto rady. A či mu pomáha? Má 80 rokov, už roky mu každé ráno manželka pripraví peľovú dávku, cíti sa dobre a obhospodaruje stále vyše 120 včelstiev. Hovorí, že mu peľ pomáha a to je dôležité a nie či je to mliečne kvasenie alebo iný chemický proces.

Ak by peľ uložený v bunke a jednotlivé zrná sa nezbavili exiny, ani včela by peľ nemohla použiť ako bielkovinovú potravu. Ten kto chce peľ použiť , nech to vyskúša a po pol roku sem napíše, či mu to aj pomáha, inak je to len mlátenie prázdnej slamy.

S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo ¨
-------
Jasně že nemám docela pravdu. Protože se to nedá dokázat.

Ale za situace kdy část republiky je bez medu, druhá naštěstí to ví a drží cenu a neplaší se.
Díky nedostatku medu ve světě se med nedá lacino nakoupit ve světě a tak se drží dovbré výkupní ceny. Takže je vše v pohodě a pár akčních cen neshodí cenu dolů, když běžně je v regálech med i nad 200.
Ale důležité je v tomto případě, že ji neshazují včelaři. Za výkupních cen jsou letos by jen magio vylepil na plort ceduli že má med za 60-80.

Ale počkej až se urodí, ve výkupu budou nabízet 25, tak jak poletí cena dolů. A ne kvůli supermarketům, ale kvůli těm cedulím na plotech. Tu cenu medu si kazíme sami. Spousta lidí se chová jako kdyby se jim měl med do dvou měsíců zkazit.
A pochybuji, že ty inteligenty co prodávali za 50, 60 v malém a za 25 do výkupu a dneska se možná mlátí do čela když vidí současné ceny , takl ti se buď poučí a nebo budou ceny zase tam kde byli.
Já sázím na B - zase bude med za 60, bez ohledu na supermarkety. Protože se najodu ti, co jej za tu cenou prodají. A ještě to vylepí na plot.
A pokud potřebuješ prtodávat, tak lidi vydejchají tak dvacet korun nad cenu-plotovku. Takřže to je pak asi tak maximum co se dá mimo Prahu prodávat.
A i tam tě spoloužímh historkama jak paní vloni vykládala v kantýně jak ona má med za 60, a jak u nich na chalupě je spousta vynikajících včelařů co jej dávaj za tu cenu.

Karel

Ale poopravím první větu - mléčné kvašení ve včelami konzervovaném pylu neprobíhá vůbec, proces který tam probíhá je známý, a to tzv. anaerobní dýchání, jehož výsledkem je přítomnost kyseliny mléčné, tedy nikoliv produkt působení bakterií mléčného kvašení, ale produkt dýchání bez přítomnosti kyslíku.
Jak snadno se lze podle vnějších známek (jevu) mýlit v tvrzení podstaty procesu!!
K. Čermák
----------------
No dobrá, pak je ale otázka - je perga pyl jediná forma pro nás stravitelná?
Pokud ano, pak co je to za proces že med v buňce je stravitelný.
Anaerobní dýchání se používá při konzervaci pylu ve sklenici - snad Ing. Titěra - to je dávno co jsem to četl.
Ale nečetl jsme, že by ten pyl ze zavařovačky byl stravitelný.

Karel

Kamaráde to je tržní ekonomika. Výpočet ceny medu opravdu závisí hlavně na množství produkce a vstupech. Je pak na každém jak umí cenu své práce ohodnotit Sám jsem to několik let počítal a došel jsem k závěru, že při produkci 50- 60 kg na včelstvo mohu med prodat do výkupu nad cenou 35 kč za kilo a můj zisk bude 110 kč na hodinu práce. když však toto množství zabalím do sklenic nemohu ho prodat pod 85 kč za kg Tyto ceny pak klesají nebo stoupají podle výnosu v daném roce.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Probleskuj?c? zpr?vy
> Datum: 03.1.2011 11:47:54
> ----------------------------------------
> S těmi cenami medu nemáš zase tak docela pravdu.
> Viděl jsem před vánoci právě v tom obchoďáku ceny 56 a 60 Kč za kilo ¨
> -------
> Jasně že nemám docela pravdu. Protože se to nedá dokázat.
>
> Ale za situace kdy část republiky je bez medu, druhá naštěstí to ví a drží
> cenu a neplaší se.
> Díky nedostatku medu ve světě se med nedá lacino nakoupit ve světě a tak se
> drží dovbré výkupní ceny. Takže je vše v pohodě a pár akčních cen neshodí
> cenu dolů, když běžně je v regálech med i nad 200.
> Ale důležité je v tomto případě, že ji neshazují včelaři. Za výkupních cen
> jsou letos by jen magio vylepil na plort ceduli že má med za 60-80.
>
> Ale počkej až se urodí, ve výkupu budou nabízet 25, tak jak poletí cena
> dolů. A ne kvůli supermarketům, ale kvůli těm cedulím na plotech. Tu cenu
> medu si kazíme sami. Spousta lidí se chová jako kdyby se jim měl med do
> dvou měsíců zkazit.
> A pochybuji, že ty inteligenty co prodávali za 50, 60 v malém a za 25 do
> výkupu a dneska se možná mlátí do čela když vidí současné ceny , takl ti se
> buď poučí a nebo budou ceny zase tam kde byli.
> Já sázím na B - zase bude med za 60, bez ohledu na supermarkety. Protože se
> najodu ti, co jej za tu cenou prodají. A ještě to vylepí na plot.
> A pokud potřebuješ prtodávat, tak lidi vydejchají tak dvacet korun nad
> cenu-plotovku. Takřže to je pak asi tak maximum co se dá mimo Prahu
> prodávat.
> A i tam tě spoloužímh historkama jak paní vloni vykládala v kantýně jak ona
> má med za 60, a jak u nich na chalupě je spousta vynikajících včelařů co
> jej dávaj za tu cenu.
>
> Karel
>
>
>

Nevím všechno, jen to, že pyl zpracovaný a konzervovaný včelami v plástu (perga) je nejlépe stravitelný včelami i člověkem. Naproti tomu pyl sesbíraný pylochytem je lidským trávením téměř nevyužitelný, člověk využije jen to co je na povrchu pylových zrn. MUDr. Brožek dělal pokus, že nechal takový pyl třikrát projít trávicím ústrojím člověka a pylová zrna přesto nepraskla, tedy nedal se jejich vnitřek využít. Proto pokud chcete využít kvalitu pylu, konzumujte pergu!

Cenu za med si jiste kazdy vytvari sam,nabidka-poptavka.Tam kde je dobra spolecnost vcelaru,tak ceny konzultuji vetsinou spolu a kazdy ma svuj rajon a svoje zakazniky.Nizka cena je vzdycky podezrela.Do vykupu bych nedal v zivote ani kilo.Kdyz neprodam do zimy,prodam na jare a taky casto dam kilo nekomu zdarma na ochutnani.Vetsinou pak je o zakazniky vic.Naopak,letos jsem videl v trhu pani,ktera se snazila prodavat kvetovy med po 150 kc.Docela mi ji bylo lito,prodej nesel.

Ano, teď je vhodná doba pro přípravu medocukrového těsta. Uvědomme si, že oplodňáček je sice včelstvo (má včely, matku, plod...), ale není schopen se sám uživit a je nezbytně nutné jej krmit. Medocukrové těsto je nejvhodnější a oplodňáčky jsou krmítkem na těsto vždy vybaveny. Krmení medem vede obvykle k vyloupení oplodňáčku.
Dále bych začínající včelaře upozornil, že teď je také vhodná doba na přemístění včelstev na malou vzdálenost. Například přehození úlů ve včelíně či přenesení volného úlu na zahradě do včelína a pod. Jsou na to potřeba dva lidé (pro jednoho je manipulace s celým úlem obtížná) a hlavně si vše předem všechno dobře rozmyslet a připravit. Potom to musí jít všechno bez velkých nárazů a hlavně fofrem. Jedno vyrušení, byť silné, včely bez problémů přežijí, jen zahučí a za hodinu dvě je klídek, déletrvající rušení může způsobit rozlezení chomáče a fatální ztráty. Při prvním proletu se včely na původní místo nevrací, byť je velmi blízko.
Hodně štěstí v roce 2011!
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, December 30, 2010 10:05 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Pozdrav

Medocukrové těsto již 20 let nepoužívám. Je to naprosto zbytečná práce. Vytvářený oddělek dostane plný medný nebo starší cukerný plást a to mu úplně stačí. Nutnost to býval když se zimovalo na 7 rámcích ale dnes kdy se zimuje na dvou nástavcích spíš dělají problém nespotřebované zásoby. Ty se pak dobře využijí pro odělky.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pozdrav
> Datum: 29.12.2010 20:35:34
> ----------------------------------------
> Také všechny zdravím i Vás paní Magdo. Tady na Mostecku je také pěkná
> Sibérie. Mimochodem vhodná doba na přípravu medocukrového těsta. Dnes
> odpoledne jsem pčipravil 12 kg a zítra udělám to samé. Myslím, že 24
> kg mě bude na rok 2011 stačit. Už také všichni mícháte a nebo máte namícháno??
> Přeji zdraví a štěstí, když budou i nějaké chechtáky tak neuškodí, po
> celý nastupující rok a to i Vašim včelám.
> JK
>
>
>

už se ti někdo ozval? zrovna včera mi jeden včelař nabízel, že ještě jedno místo mají. Jsou od Čkyně. Kdyžtak se mi ozvi na mustafa.p/=/seznam.cz

Jel bych rád s někým 9.1. z Prahy na setkání do Brna , přidám na benzin.
J.B.

Souhlas s tím, že cena závisí na nabidka-poptavka. Cena cukru je jen jeden z faktorů, který cenu ovlivňuje minimálně. Jiná cena je v Praze, jiná na venkově (kde jsou poloviční platy a vyšší nabídky) a jiná v místě s vysokou nezaměstnaností.
Nabídka a poptávka se místně liší. Obecně cena medu u nás bude nižší než v Německu, protože v ČR se více medu produkuje než spotřebuje a v Německu je vyšší spotřeba než domácí produkce. To je jen jeden příklad. Mnohem více cenu medu určují velcí producenti (Čína, Argentina, Ukrajina), kteří zaplavují trh. Skrze dovozce a překupní firmy zásobují nejen super/hyper markety, ale i řada trhovců je "zásobena" tímto dovozem.

Nikdy jsem ceduli na plotě neměl, zásobuji jen stálé zákazníky stálou cenou. Moji zákazníci jsou zvyklí na osvědčenou "kvalitu" a také nejsou hloupí. Vědí, že vstupní ceny se moc nemění a spekulace s cenami u mě nemají místo. Zákazníky zásoubuji průběžně po vytočení a dostávají květový ... a nakonec lesní med. Od záží mám vyprodáno.

Naprosty souhlas.Stali a spokojeni zakaznici i bez cedule.Protoze ti maji pribuzne a ti maji zase pribuzne..V loni se mi stavalo,ze si zakaznici,kteri,si bravali 2,3 kila najednou brali 20.Potom se mi jiste vyplatilo jim med dovezt az do domu pro celou rodinu a ne cekat doma,kdo zazvoni.Zajimave bylo,kam az se med dostal.Tesne po vyprazdneni medovych zasob se ozval clovek z druhe strany republiky a chtel koupit pro mne neuveritelnych 500 kilo lesniho medu.Bohuzel uz mu neslo vyhovet,protoze i vcelari v okoli uz byli na dne.I ti,co puvodne chteli jet do vykupu,prodali vsechno ze dvora za slusnou cenu a do konce rijna.

Jeste k vozeni medu zakaznikum.Vzdycky se mi to vyplatilo,i kdyz jsem vezl mensi mnozstvi na ctyri,pet ruznych mist.A nikdy jsem ho nevykladal z auta jako bych neco pasoval.Pekne kilo po kile narovnat na kapote auta do bednicky a pak teprve zazvonit na dum.Sousedi jsou zvedavi!! A nebo rano na sestou zenskym do prace,aby sklenice staly cely den na dilne."je,co to mas","ma jeste?"ty,domluv mi taky!" Spousta takovych malickosti ziskava dalsi odberatele.

Mam tolik včelstev, abych mel tolik medu abych jej prodal za slušnou cenu.
Protože mam včelnici na okraji Prahy zvedl jsem letos cenu o 10,- Kč na 120,- a tento rozdíl způsobil že zájem se snížil tak že ještě nyní med mám, při ceně 110,- bych jej asi již neměl.
Další otázka je co je slušná cena.
Oslavovaná možnost prodeje medu ze dvora je podle mého názoru jen z nouze cnost.( Nižším stupněm již je jen výměna na úrovni prvobytně pospolné společnosti)
Co je na prodeji ze dvora ekonomické a efektivní?
Zákazník u vrat zazvoní, já zavolám okamžik, přikryji rozebrané včely, ("nejideálnější" je to když zrovna přelarvuji)přejdu zahradu 50m nabidnu a prodám med a vrátím se.
Jestliže se zákazník jen zeptá na cenu a odejde tak to ustojím ale jestliže řekne "za takovou cenu ani náhodou"
určitě mě nase.. .

Jestliže mam na plote ceduli med nemohu ve včelíně nechat a nenechavám ani 1,-kg medu, (je to jako bych na plot napsal všichni zloději zde, zde je med)A tak med denně vozím vytočené konve pryř a sklenice sem a tam a tam a sem . Prodej ze dvora jen supluje nemorálnost obchodníků.
J.B.

Přátelé jede někdo z jižních čech do Brna 9.1.2011 na setkání vms uživatelů ? Pokud ano měl bych zájem se připojit a přispět na cestu.Email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Prodej ze dvora jen supluje nemorálnost obchodníků.
J.B.
--------------
Morálku bych očekával hlavně od prezidenta, politiků, ....
Ti to mají v popisu práce.

Morálka v podnikání je v podstatě jen jedna - zaplatit své závazky a nezkrachovat.
Pokud vím, tak s tím měl problém hlavně jeden podnik ve vlastnictví včelařů. A ještě jedna rodina co byla propagována v jednom časopise.
Nemorální je zkrachovat - vůči akcionářům a nesplatit dluhy vůči dodavatelům.

Nechápu, jak by se měl obchodník chovat jinak - platí v hotovosti při dodání. Co víc od nich může někdo chtít.

Hlavně většina která naprosto morálně zdvihla své ceny i když je krize a mnohé mámy nemají tolik peněz jako dřív. A co je na tom morálního - taky nic - prostě kšeft, prodáváme jak to jde a jak si myslíme že je to nejlepší pro nás. Někdo zdražil, aby udržel zboží, jiný ne, aby udržel zákazníky, soukromá věc a nikdo nemá právo posuzovat morálku. Pokud je med medem a kilo kilem. Akdyby začal, byl by to řev, co si kdo dovoluje. A naopak?

Kolik by měly morálně platit obchodníci?
Pokud vím, platí přes padesát. Tedy víc než kolik před lety žádali včelaři.
Je tady snad někdo Havel, aby mluvil o morálce v obchodě?
Pokud morálku spojuje s cenou - ne se solidností při plnění závazků atd.
Kolik stojí morálka letos a kolik byla dobrá morálka před pěti lety? Pardon, chtěl jsem říci cena.

Karel

Napište cenu na ceduli, ušetříte si hodně kroků a bude to obchodně morálnější.

Vzdy me zvedne kdy nekdo zpochybuje moralni hodnoty a kseft za kazdou cenu , trzni ekonomika , prachy jsou pro nej modlou. Kdyby tomu skutecne tak bylo tak dnes neni tady lidstvo. Vdyt i ty nejprimitivnejsi kmeny ci narody si do dnes nade vse ceni moralnich hodnot. Nelibila se mi doba totality ale po devadesatych letech kracime jeste k vetsim pruserum a nekteri by pro penize, pro moc,vydloubli bliznimu oko.TOMU RIKAJI CIVILIZACE.Josef

Proč se dávají palubky na úlech vertikálně a ne horizontálně jak je tomu na srubech a jiných dřevostavbách? Vždyť tato skladba palubek umožňuje vtékat vodě do perodrážky. Chystám se letos postavit si několik úlů, ale nad tímhle už chvilku dumám a to jak se úly dělají mi přijde nesmyslné. Díky

Smysl prodeje medu ze dvora vidim v nejrychlejsim prenosu od vcelare k spotrebiteli bez nabalovani dalsich meziclanku,kteri parazituji ve svuj prospech.A za druhe je prodej medu ze dvora prostredkem,ktery vytvori finance,kterymi si muzeme vylepsit svoje vceli hospodarstvi,zjednodusit a usnadnit osetrovani vcelstev,rozsirit stav vcelstev na rozumnou miru(stav/pracnost/prodej).Vcelareni je pro mne nadhernym konickem po zamestnani a ne zdrojem prijmu.

Souvisi to ze zakladem kazdeho nastavku,a ten tvori horni a dolni ctvercovy nebo obdelnikovy ram.Na ten se pripevni vnitrni palubky(na uchyceni ramku se ram vetsinou zfrezuje;ja osobne frezovani nepouzivam,ale zkracuji vnitrni palubky).Pak se zatepli vnitrek ramu polystyrenem,do predni steny vsadi desticka na ocko.No a pak uz se jen pripevni palubky a vyvrta ocko.Zhruba vse.

Vzdy me zvedne kdy nekdo zpochybuje moralni hodnoty a kseft za kazdou cenu , trzni ekonomika , prachy jsou pro nej modlou
---------------------
No jestli je to na mě, tak tě mohu uklidnit, že v zájmu "pochybné morálky" jsem přišel o hodně peněz.

Například teď prodávám med za cenu jako před dvěma roky i když bych mohl klidně jako "morální většina" zvednout ceny. Ale medu mám dost a nemusím.

Na rozdíl od mnoha morálních co vyprodají med včervnu až září se jej snažím udržet až do jara, aby si jej zákazníci mohli koupit, když jen potřebují a držím jej za své skladem i když oni si nemohou dovolit financovat předsásobšní rodiny na celý rok.

Na rozdíl od mnohých morálních, co prodávali do výkupu za sociku i za kapitalismu - ted yna export jsme vždy morálně a vlastenecky prodával Čechům za koruny.

-----------------
To jsou kecy o morálce co - prstě jsme dělal rozumnou obchodní politiku a oželel jsem leckdy výdělek, protože bylo neekonomické oproti výkupní ceně prodávat v malém.
Doufám, že na tomhle je dostečně vidět, že morálka je výborná věc, ale v životě a patří tam kam patří morální rozhodování. V obchodě bohužel není morálka o tom, jestli budu dostatečně blbý abych zkrachoval.

A nejvíc se mi líbí, když o morálce mluví včelaři, kteří v době krize využijí situace /nedostatku/ na trhu a zdraží.
nad ceny, a ke všemu kradou včelám med.
Tohle se v dávných morálních dobách - třeba Rak.uh. monarchie i 1. republiky nazývalo spekulanstvím a bylo posuzováno ve stejných paragrafech jako lichva.

:-)
To je průser, když začneme nějaké morální hodnoty uplaňovat na jiné a na sebe.
Morálka je totiž osobní záležitost. Sebevětší parchant vedle nás není omluvou pro nás.
A to je ten průser, jedeme v tom všichni.
:-(

Karel

Konstrukčně na rámu se to vyřešit dá, stačí přidat do rohů mezi horní a dolní rám svisle hranolky. Ale palubky na sruby jsou profilově jiné, právě pro to vodorovné použití, než palubky obkladové a hlavně by při vodorovném použití palubek vznikl problém zatékání v rohu. Což by se muselo řešit rohovou lištou, ale za tou by stejně zůstávalo dost vlhka na to aby začal nástavek zahnívat.

V roce 09 jsem prodával za 80 Kč v roce 10 jsem dal základní cenu 100 Kč ale ti co chodí pravidelně třeba i pro jedno kilo, tak to mají levnější a ti co chodí pravidelně a berou víc, tak ti to mají ještě levnější. Takže u mě má zákazník cenu v rozmezí od 80-100 Kč. Je to úplně stejné nastavení cen jak kdokoliv jinde kde přijedu do skladu pro zboží, slevy za věrnost a odběr. Ale spíš by mě zajímalo jestli někdo počítal skutečnou cenu medu? Čas a náklady. Já jsem to nepočítal a cenu, tu základní, jsem si určil podle včelařů z okolí. Ptám se když už byla řeč o ceně cukru a medu. Myslím si, že to nemá spočítané nikdo a cena másla je 152 Kč střed, jestliže se říká že máslo a med stojí stejně.

Pokud by se vcelarova hodinova prace mela promitnout do ceny medu,tak by byla u kazdeho vcelare jina.Jiny pocet hodin potrebuje vcelar v budecakach ve vceline a jiny nastavkovy vcelar.Jiny vcelar,ktery ma vcely za domem na zahrade,nez ten ktery dojizdi.S naklady je to urcite lepsi.Da se Daly vcely-dal jsem ja=zustalo mi.Osobne si to pocitam jen nakladove.Cena medu se od toho ale urcite neodviji,tu urcuje trh.Mnozstevni slevy a slevy za vernost jsou automaticke.

"Ale spíš by mě zajímalo jestli někdo počítal skutečnou cenu medu?"
-------------------------------------
Věřím, že to pár včelařů udělalo, ale každému to vyjde jinak, díky různým metodikám práce, schopnostem včelaře a rozdílným snůškovým podmínkám u stanoviště.

Jenom pro ilustraci-vcelar s 20 zadovaky a vcelar s 20 nastavky.Diametralne rozlisna pracovni doba pri osetrovani vcelstev.Vemu treba jenom kontrolu rojove nalady(vytazeni plastu z plodiste x kontrola preklopenim nastavku).A prece prodavaji med za stejnou cenu,ac vyprodukuji oba uplne rozdilne mnozstvi medu.