Archiv Včelařské konference

S tou Tvojí filozofií ohledně západu je si třeba uvědomit, že východ je doporučován i z důvodu medovice a jak známo večer medovice nebývá nikdy tolik jako brzy ráno...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: Dotaz na směr česna
> Datum: 15.9.2010 09:36:25
> ----------------------------------------
> Díky za příspěvky na toto téma.
> Nejvíc mně potěšil názor, že jihovýchodní směr je nejoptimálnější. :-)).
>
> Někde v nějaké odborné literatuře jsem našel, že nejlepší je orientace na
> východ, kvůli časnému rannímu prohřátí česna a čela úlu. Jih nedoporučoval z
> důvodu naopak kvůli nevhodného přehřátí přes poledne a následně nuceného
> "chlazení" včelkama. Ostatní směry autor neřešil. Čím studenější směr po
> ránu tím pozdnější prohřátí česna.
>
> Naopak mně ještě napadlo, že když je orientace na západ, že včelky vyletují
> i v pozdnějších hodinách a návrat do úlu mají už za soumraku či dokonce za
> tmy a teoreticky může docházat ke ztrátám na létavkách.
>
> Pavel
>
> ----- Original Message -----
> From: "Albert Gross" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, September 14, 2010 9:22 PM
> Subject: Re: Dotaz na směr česna
>
>
> Sú pekné včelnice aj včelíny kruhového tvaru a dokonca s letáčami otočenými
> dovnútra kruhu. Tam sa potom nestáva, aby krajné včelstvá boli
> najsilnejšie. Myslím si, že juhovýchod je najvhodnejšia orientácia letáčov
> - kto zavčasu vstáva, urobí viac osohu.
>
>
>
>

Včelíny prý nejsou zemědělská stavba ve smyslu zákona.

dokument ze stránek čsv:

http://www.vcelarstvi.cz/cz/novinky/N70320-1.doc

Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!

čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat.chtel bych radu les mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?hlavne aby tamm asi šlo dost sluníčka???,

Huhu vcely, co ted vcely blbouni

Dobrý den,

chtěla jsem se zeptat, zda je možné poznat na množství stavů včelstev, jak byl rok dobrý či špatný na výnos medonosných rostlin.
Také by mě zajímalo, jestli se vedou statistiky počtů včelstev
na jednotlivých územích v ČR a medonosných rostlin.

Děkuji za odpovědi

Nemám problém souhlasit s odpovědí P. Holuba.
Ale rád bych to doplnil.
V současné době část mých včelstev obývá 3 včelíny. Většina včelínů ( za cca 25 roků jich bylo 5 ) jsem měl s se včelstvy umístěnými oboustranně. Po těch dlouhodobých zkušennostech jsem při každé další stavbě včelína přestal řešit orientaci česen vůči světovým stranám.
Mám v současné době včelín, který má česna na jih a sever, jiný má česna na východ a západ, další na JV a SZ. Na výnos medu dle mého sledování nemá orientace česen vůči světovým stranám vliv. Podstatnější roli hraje celková orientace včelína v závislosti na několika jevech blízkého okolí ( tvorba mlh, vlhkost, orientace svahu, vzdálenost terénních překážek, průvan, letové koridory včel za zdroji snůšky a vodou). Nejvýznamnější však je genetická vloha matky a schopnost včelaře předjímat a adekvátně reagovat na aktuální potřeby včelatva. Moje dlouhodobá sledování rovněž ukazují, že včelstva ve včelínech s orientací česen na J, JV mají vyšší spad kleštíka. Ale nemám důkaz, že by to bylo jen orientací česna. Pravděpodobněji se k tomu přidává např. blízké umístění včelstev jiných včelařů. (Doložitelné nízkým počtem světlých, proti tmavým kleštíkům. Ze směru, kde jsou blízcí jiní včelaři je spad vyšší. Zejména od těch, kterým nic neříká VMS, nebo nemají touhu aktivně sledovat zdravotní stav svých včelstev a kvalifikovaně na něj reagovat). Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
Proto si dovoluji sdělit názor, že orientace česen včelínově umístěných včelstev je druhořadou záležitostí.
Josef Kala

Dne Thursday 16 of September 2010 18:11:31 jirkaZ napsal(a):
> mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci
> poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?

Dobry den,

osobne bych je dal na jizni okraj chraneny pred vetrem a ne v mrazove kotline
do listnacu. Na jare nebudou stinit, v lete naopak budou.




--



S pozdravem

Jan Cervenka

"čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat."

Souhlasím s př Kalou, jinak podobně jsem to popsal už ve svých předchozích příspěvcích k umístění česna. Nejobvyklejší je umístění pod listnáčem, aby v létě, kdy slunce kolem poledně svítí téměř kolmo, byly včely ve stínu a v zimě nic nebránilo slunečním paprskům svítit na úly. Někde na jižním, jihozápadním či jihovýchodním svahu kopce, kde je více sucho a teplo. A výlet včel do volného prostoru, takže by se mělo jednat o osamocený listnáč nebo okraj listnatého lesa. Ale zřejmě to není podmínkou.
Jinak na umístění v lese jsou ještě další hlediska. Třeba dopravní, neměl by být problém odvézt od včel plásty s medem a dovézt cukr, roje atd. Nebo bezpečnostní, úly by neměly být viditelné z asfaltových cest, zvlášť těch frekventovaných nebo lesních a polních pěšin, kterými chodí mládež na diskotéky a štamgasti do hospod a podobné "živly". Nebo hledisko převčelení, pokud několik let po sobě, i v lepších včelařských letech, včelkám přibývá med jen za opravdu velké snůšky a jinak evidentně neposbírají zásoby ani pro sebe a musí se přikrmovat nebo velkou část přineseného medu ze snůšky nevybírat. Nebo z hlediska bezpečnosti před přívalovou vodou, pokud jsou úly ve svahu nebo pod svahem, já včelín ve spodní polovině svahu mám a proti vodě tam mám příkop. A opravdu tak dvakrát ročně ten příkop funguje a odvádí vodu tekoucí po zemi i tekoucí pod zemí hrabošími chodbičkami mimo včelín.
Pak vítr, nesmí to být příliš na otevřeném místě na kopci. Pak vlhko, chlad skrz chladovou kotlinu, nesmí to být příliš nízko pod svahem nebo úplně dole v nějaké kotlině nebo v nějaké těsné stinné úžlabině....

Již mnoho roků tvrdím ( k nelibosti těch, co včelíny nemají), že včelstva ve včelínech se chovají jinak, než včelnicová.
-----------------------------------------------------------
Jaké jsou tedy rozdíly v chovu včelstev ve včelíně a včelstev včelnicových. Děkuji.

Rozdílů v chovu včel mnoho není. Ale chování včel je v mnoha aspektech odlišné. To jsou odlišné pojmy. V uzavřených včelínech je např. odlišné reagování včelstev na změny počasí, zimování je klidnější, včely z protilehlých stran včelína se vzájemně nezaletávají, je sníženo riziko přenesení roztočů VD i případně některých dalších onemocnění. U včelnicově rozmístěných se stejnou orientací česen jsou zvýrazněny jiné vazby mezi jednotlivými úly.
V dobře postaveném včelínu ( osvětlení, okna s výkluzy, podlaha nepřenášející kroky včelaře na ostatní úly atd. atd.) je práce ve včelách pro mne pohodlnější, prakticky neexistuje, abych byl při otevření jednoho úlu atakován včelami ze sousedních úlů, dá se pracovat i dešti a pod. Ve včelstvech mohu pracovat vždy postupně po řadě, což u včelnicových zejména v bezsnůškovém období je obtížnější. Je výrazně nižší možnost vyvolání loupeže mezi včelstvy při krmení. Bodavější včelstva vysílají významnější část bránících se včel česnem před včelín.
A co se týče chovu: ze včelínů se obvykle kradou jen matky, nebo uložené zde nářadí. Včelnicová včelstva bývají zcizena komplet i s úly. Ale jak je známo: deset včelařů má na stejnou věc jedenáct obvykle protichůdných názorů, z nichž všechny, nebo ani jeden nemusí být pro včely ani pro ostatní včelaře optimální. Mnoho cizích rad je třeba na vlastní kůži prověřit.
J. Kala

Souhlas s těmi včelíny. Dodal bych ještě, že ve včelínu neexistuje přerušit práci ve včelách kvůli loupeži, je to akorát větší nepohoda pro včelaře, protože se akorát všechno zavře. V létě na kočovném stanovišti nezastíněném stromy a s roztopeným kuřákem je to tak docela síla. Úly ze včelína se kradou méně podle mně proto, že bývají napevno spojeny se včelínem nebo dokonce v případě zadováků to byly úlové baterie.
Jinak já jsem ve včelíně pracoval ve včelách vždy od úl, protože se mně zdálo, že sousední včely jsou přes stěnu rušeny víc prací ve včelstvu a jsou tedy přechodné víc divočejší. A v zadovácích jsem si nemohl dovolit ani ve včelíně práci za deště.
A ve včelíně se v případě nějaké bouřky či přeháňky krásně čeká, až nepohoda přestane.....

Jestli v něm je zřízen obývák tak opravdu ne. Jeli je určen pro umýstění úlů a potřebného nářadí a zařízení tak ano.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: STAVBA V?EL?NA
> Datum: 16.9.2010 13:41:01
> ----------------------------------------
> Včelíny prý nejsou zemědělská stavba ve smyslu zákona.
>
>
>

:-D

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pep?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Dotaz na sm?r ?esna
> Datum: 16.9.2010 15:42:05
> ----------------------------------------
> Přátelé zapomínáte?Dřív jsme měli okna i česna na východ a ted je jiná doba
> a kdo chce být in a jít s dobou musí to otočit na západ!
>
>
>

Jehličnaté lesy jsou svojí povahou chladnější

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirkaZ <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: um?sten? v?el
> Datum: 16.9.2010 18:11:41
> ----------------------------------------
> čauky panove díky za radu ješte bych chtel jedno chci dat včely ze zahrady
> do lesa mam jich na zahrade už dost a chci rozšiřovat.chtel bych radu les
> mam 50 metru a znameho hajneho není problem umístit jen vybrat misto chci
> poradit jestli je dat do listnaču nebo do jehličnanu zaleži na tom?hlavne
> aby tamm asi šlo dost sluníčka???,
>
>
>

Jehličnaté lesy se sázejí spíše na severní stranu nebo zastíněnou stranu, kde je chladněji. Na jižní teplejší stranu kopce se sázejí spíš listnáče. V nízké a střední nadmořské výšce.

"Jehličnaté lesy se sázejí spíše na severní stranu nebo zastíněnou stranu, kde je chladněji. Na jižní teplejší stranu kopce se sázejí spíš listnáče. V nízké a střední nadmořské výšce."
-------------------
Na to bych nevsázel. Asi záleží na tom, kdo zrovna o výsadbě rozhodoval a jaké stromky byly po ruce. V lesích v blízkosti mého rodiště(+-400mnm) to bývá naopak. Hodně listnatých lesů je na severních svazích. V mém současném bydlišti (200mnm) to nejde porovnat, protože největším kopcem je zde hromada kompostu. :-)

Jen pro zajímavost ze zprávy o vyhodnocení cizorodých látek v potravních řetězcích.
SVS ČR
Analyzované vzorky reprezentují suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko kravské,
ovčí a kozí, čerstvé máslo a mléčné výrobky včetně sýrů, masné výrobky, dále vejce a vaječné výrobky, také
tuzemský med. Stanovován je obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků
veterinárních léčivých přípravků a doplňkových látek, obsah polycyklických aromatických uhlovodíků.
Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu
reziduí a kontaminantů (cizorodých látek) jako příznivou. Průměrný obsah většiny sledovaných cizorodých
látek je hluboko pod přípustnými hygienickými limity a má snižující se tendenci.
3.1.5. Med
Vzorky tuzemského medu pro vyšetření obsahu cizorodých látek byly odebírány ve výkupnách medu
nebo v závodech na zpracování medu. Měřitelné koncentrace chlorovaných pesticidů a polychlorovaných
bifenylů (PCB), insekticidů, pyrethroidů a veterinárních léčiv, včetně zakázaných léčiv (chloramfenikol,
nitrofurany), nebyly prokázány. Je to stejně příznivý stav jako v loňském roce. Obsah chemických prvků
(těžkých kovů) byl velmi nízký. Všechny hodnoty ležely v intervalu do 50 % hygienických limitů. Přítomnost
izotopů radioaktivního cesia nebyla v medu prakticky změřitelná, s výjimkou dvou vzorků s velmi nízkou
aktivitou cesia (137Cs).
Vážení, kdo máte doma malou atomovou elektrárnu. Přiznejte se.
JK

"Přítomnost
izotopů radioaktivního cesia nebyla v medu prakticky změřitelná, s výjimkou dvou vzorků s velmi nízkou
aktivitou cesia (137Cs). "

Pozůstatek z Černobylu. Nebo možná z Bavorska, současně s Černobylem měl být nějaký závažný incident taky někde v bavorské jaderce a prokazatelné zamoření cesiem 137 v Bavorsku a v jeho blízkosti má být údajně mnohem víc z toho než z Černobylu. Údajně proto Bavoři blbnou ještě dnes s radioaktivními divokými prasaty a podobně.
Poločas rozpadu toho izotopu je 30 let, takže v roce 2016 bude to, co tehdy napadalo z ovzduší, rozloženo teprve z poloviny...

panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne

Tak se namáhejte číst, odpověď na Vaši otázku už tady padla a v podstatě jste ji předznamenal sám, ve svém dotazu. ;-)

To je stále ten Černobyl, tehdy tu byl dost významný spad, poločas rozpadu Cs137 je 30 let, to znamená, že zatím nejsme ani na té půlce. Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

"panove nerozebirejte tady jak se umístujou lesy jehličnate a listnate na to se neptam na jakou stranu,sem z polabi a všude okolo je jen rovina nejvetši kopec je hromada písku v pískovne"

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.

No, polabská nížina je něco jiného než třeba beskydské podhůří, kde jsem já. Tam asi bude největší problém najít zdroje snůšky, kromě řepky a potom nějakých lužních listnatých lesů kolem Labe a jiných řek a nějakých borovic na píscích tam toho pro intenzívní včelaření asi moc nebude.
----------------------------------------------------------
Letošní sezóna byla celkově podprůměrná. Někde bylo medu dost, jinde med nebyl žádný. Jak to bylo tedy v polabské nížině a jak v podhůří Bezkyd? Museli jste přikrmovat a pokud ano, jak? Díky.

v polabí to zelkem šlo mam prumer na včelstvo 38 kg sem teprv začatečnik tak to bylo dobry.přikrmovat sem vubec nemusel.

Na severní Moravě jsem přikrmoval v druhé polovině května a v červenci.
Výnos byl mizerný.

a včem včelaříš?jake uly?

Nic zvláštního, letos jen 39x24 a jen v bezfalcových nástavcích a v zadovácích.
Ale nejvíc je to asi tím, že jsem letos hodně množil, protože jsem to předcházející roky zanedbával. Přišel jsem na to, že skutečně platí zásada, že kdo nemnoží, nakonec nevčelaří.
A pak taky to, že jsem dlouhodobě spíš včelařil pro všelijaká zkoušení než pro med.

Omyl, můj omyl:-) zapletl jsem se do toho jodu. Jodová profilaxe je jodovaná sůl atd. S Cesiem to nemá nic společného, ten se ukládá v kostech podobně jako Stroncium, tedy funguje v těle jako Vápník.
Takže, až to zase bouchne, tak tu jodovanou sůl a rybičky, poločas rozpadu Jodu 131 je jen 8 dní, takže stačí držet měsíc tuto dietu :-)

Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

Článek o bionergii na netu:
http://www.dedekkorenar.cz/clanky/novomeditace/lecebne-meditace-a-bioenergie-v061212.html



----- Original Message -----
From: "Filip" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, September 18, 2010 5:59 PM
Subject: BIOENERGIE VCEL


Prátelé, čas od času se dočítáme o tzv.bioenergii včel. Občas se píše o
potravinách či nápojích, které mají údajně blahodárné účinky na lidský
organismus, když se po určitou dobu nechají tzv.nabít v prostoru úlu-blíže
plodu. Mnozí z nás pociťují kromě uspokojivé nálady při včelažení prý také
obnovení sil, které jsme pozbyli při každodenním pracovním nasazení a
stresu. Existuje prosím relevantní studie, která by něco jako bioenergii
včel podpořila, či naopak vyvracela? Jaké máte vlastní zkušenosti? Nejedná
se snad přeci jenom pouzev o jakousi víru v cosi, co bychom si jen přáli
aby fungovalo? Děkuji za vaše reakce? Filip Balabán

také jsem něco o tom četl,ale bylo to o lidech ,kteří denně pili vodu,která byla určitý čas v úle.A údajné zdravotní účinky se projevily.Samozřejmě,že ta voda musela mít určité vlastnosti ještě než se do úlu dala,musela tam být určitou dobu atd.atd.Mnozí léčitelé to berou jako praxí ověřenou věc.Zmínka o tom je např.v knize Apiterapie od J.A.Zentricha

letošní situace s medem-dobrý průměr.cca 33kg na včelstvo,s ohledem na počasí to jde.kočoval jsem k řepce a k svazence,jinak by bylo ještě míň.řepku využily včelky z 1/4,svazenku z 1/2.přikrmovat jsem nemusel.Spokojenost.včelky mám v Podkrkonoší.

Chtěl bych se zeptat jak je to s prodejem vlastní medoviny.Jestli je zde možné uplatnit princip "prodej ze dvora"jako u medu nebo jestli jsou tam nějaké podmínky.Dík za odpovědi.

Snad postačí toto sdělení?

Prodej medoviny na stáncích - legislativa
29.01.2010 00:37


Pojem medovina definuje vyhláška č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí. Medovinou se rozumí nápoj vyrobený alkoholovým kvašením včelího medu rozředěného ve vodě - viz § 6 výše uvedené vyhlášky. Vyhláška stanoví také jakostní a technologické požadavky a požadavky na označování.

Všechny potraviny uváděné na trh v rámci ES musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. (U nás byly požadavky směrnice zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů a do vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků).


Podle ustanovení § 10 odst. 2 vyhl. č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být na výrobu 1000 litrů medoviny použito nejméně 280 kilogramů včelího medu. Podle stanoviska MZe není použití níže uvedených úprav: přídavek cukru, aromatických látek či dolihování, při výrobě medoviny v rozporu s vyhl. č. 335/1997 Sb.


Při výrobě medoviny by mělo být k zajištění bezpečnosti potravin dostačující splnění požadavků Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.


S ohledem na skutečnost, že medovina je alkoholický nápoj a s ohledem na ust. § 10 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví podmínky prodeje a podávání alkoholických nápojů tak, že alkoholické nápoje lze prodávat pouze ve specializovaných prodejnách alkoholických nápojů, ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách, nebo v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních (s výjimkou zařízení určených pro osoby mladší 18 let), v rámci příležitostného prodeje rozlévaných alkoholických nápojů při slavnostech, tradičních akcích, výročních trzích a jim podobných akcích, není možné prodávat medovinu „ze dvora“ přímo konečnému spotřebiteli.


Provozování potravinářského podniku je jakákoliv forma uvádění potravin do oběhu. V případě výroby a prodeje medoviny se na Vás váže povinnost registrace. Je to povinnost vyplývající z § 3 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Registrační formulář je přiložen v příloze. Vyplněný formulář se zasílá územně příslušnému inspektorátu SZPI v místě sídla Vaší firmy spolu s výpisem z obchodního rejstříku nebo kopií ŽL.

Územní působnost jednotlivých inspektorátů najdete v mapce na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=2

Kontakty najdete na adrese: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1001663&docType=ART&nid=11299&chnum=1


Zasílám také seznam základních právních předpisů týkajících se uvádění potravin do oběhu.


Evropské předpisy (hygienické požadavky atp.):

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin, v platném znění

- Nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění


České předpisy:
- Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů (důležitý)

- Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

- Vyhláška č. 335/1997., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů


Obaly:

- Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů


S pozdravem a přáním příjemného dne,


Petra Hoferková

Okopíroval JK

Ovšem vinaři musí mít výjimku, víno ze dvora (sklepa) prodávají.
Jestli by nešlo zkusit zalobovat takhle i k prodeji medoviny? Vinaři jsou omezeni oblastmi pěstování hroznů, je třeba najít i nějaké rozumné omezení pro včelaře, které by bylo ještě pro včelaře snesitelné.
Úkol pro vedení ČSV!!!!!

Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi

Zdravím přátelé.
Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef

BUĎ BEZ OBAV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pitrs <mustafa.p/=/seznam.cz>
> Předmět: p?ezimov?n?
> Datum: 19.9.2010 21:22:50
> ----------------------------------------
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na
> přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o
> zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm
> Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel.
> Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5.
> září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce
> srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer
> bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel
> nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak
> zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi
>
>
>

To se nedivím , včeských lesích se běžně nepěstuje. Dřevo z okrasných zahrad je sám suk.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

Záleží na tom odkud jsi .Teď zrovna se vozila do Štětí na papír, protože to nikdo nechce a tam jim je to jedno oni to rozemelou jestli je to vláknina nebo kulatina.
Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosefF <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: borovice vejmutovka
> Datum: 19.9.2010 21:36:30
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé.
> Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem
> díky. Josef
>
>
>

"Dobrý den, chtěl bych se zeptat, kolik by v současné době mělo stačit na přezimování oddělků ve dvou nástavcích langstroth 2/3? Jde mi i o zkušenosti se spotřebou v uteplených(3cm styrodur)a neuteplených(2,5cm Nerad). V těchto úlech mě čeká první zima a nerad bych o nějaké přišel. Celkově byly oddělky postupně krmeny asi 20 kg cukru, skončil jsem kolem 5. září. A ještě jedna věc, v uteplených mám matky po F1 Vigor a kolem konce srpna tam téměř vůbec nebyl mladý plod, v tenkostěnných s matkami F1 Singer bylo plodu docela dost, i mladého. V případě že by se už moc zimních včel nevylíhlo, nemohlo dojít k nějakému nadměrnému upracování, které by pak zapříčinilo nějaký kolaps? Díky za odpovědi"

Včely si vždycky nadstaví příslušný počet zimních včel, hlavně podle volného prostoru ke konci července a v srpnu. Nepovedlo by se jim to jen tehdy, pokud by nastal nějaký extrém, třeba celý červenec a srpen bez zásob.
Upracování zimních včel krmením na zimu je stále dokola papouškovaný mýtus, nastalo by to zase jen v případě nějakého extrému. Něco takového jako kdyby těch 20 kilo musely zpracovat třeba od 1 do 5 září, kdy je už na takovou intenzitu krmení už hodně zima nebo třeba kdyby během srpna musely zpracovat zásoby ještě pro takové dvoje včelstva, 60 kilo cukru nebo tak nějak. Kromě toho, pokud byly včely zpracováním zásob nějak vyčerpány, stačí takových 14 dní s nabídkou pylu v přírodě a včely zregenerují. A dostatečná nabídky pylu pro regeneraci včel bude na většině stanovišť až do doby pravidelných nočních mrazíků a pravidelných denních teplot kolem nuly, takže tak dopoloviny až konce října.
Co se týká plodování, počasí je nyní o nějaký stupeň chladnější než je průměr, takže pokud není přínos zvenku, spousta včelstev bude v tuto dobu bez plodu. Je to v tuto dobu normální. Není to ale záruka, že ty včelstva budou bez plodu v době fumigace nebo dokonce na začátku prosince v době aerosolování, pokud bude teplý listopad.

jinak buď v klidu, včely jsou sice všelijak šlechtěné, ale na takové věci jako přípravu na zimování stále mají ten správný přírodní intinkt a prakticky vždy se připraví na zimu a přezimují správně. Kromě extrémů a ty tady nevidím. Kontroluj jen zběžně, třeba jen potěžkáním nádstavku nebo pohledem shora, jestli náhodou nebyla část nebo většina zásob vyloupena a případně později na začátku října, jestli nesedí na nějakém nevhodném místě, kde by za mrazů nedosáhly na zásoby, to, pokud neplánuješ na popdzim třeba měnit matyk, je asi všechno.

"Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef"

No měl jsem v ruce nádstavek z borovice vejmutovky a nic zvláštního jsem na něm neviděl. Dřevo mně připadalo jako lepší jehličnatá lípa. Tím chci říct, že podle mně by se klidně vejmutovka dala lípou nahradit, lípy je všude dost v palivovém dřevě, chce to jen vybrat správné kusy.
Co se týká hmotnosti, klidně by šly použít další měkké listnáče, topol, vrba, osika, jilm, střemcha atd a jako extrémně měkké a lehké dřevo olše. Poměrně lehké dřevo má třeba i třešeň. Akorát že na rozdíl od lípy a kromě olše se většina těchto dřev špatně zpracovává, snadno se štípají a vyžadují ostré nástroje.

"Nedaří se mi sehnat asi 5m3 Borovice vejmutovky. Za případné tipy předem díky. Josef"

Stačí zadat do vyhledávače heslo "vejmutovka řezivo" a hned na první straně vyjedou dvě nabídky.... Ovšem převládá poptávka, asi vejmutovku používají na něco nejen včelaři.

Pane Polášek,
v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém "bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?
Nepatří to druhé do ložnice nad původní skříně?

RP:
No měl jsem v ruce nádstavek z borovice vejmutovky a nic zvláštního jsem na něm neviděl.
------
Majitel pily od kterého jsem kupoval řezivo vysoce hodnotil na vejmutovce odolnost - prý věděl o "věčném" plotu z vejmutovky co nebyl nikdy natřený.

Karel

"v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém "bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?"

Rozlišovat nadstavky a nastavky je v této diskuzi pod mou rozlišovací úrovni.

No, je fakt že jehličnaté dřevo obsahuje pryskyřice a tak bývá proti hnilobě odolnější. Otázka je, o kolik, aby se vyplatilo shánět speciálně řezivo z vejmutovky a místo toho zajít k nejbližší pile nebo vybrat z množství nejlevnější nabídku smrku

Co máš na mysli?

Nástavky a nebo polonástavky
Samostatné dno a nástavek nebo nástavek se dnem a česnem.

Pavel

PS.: já osobně zimuji mometálně ve třech nástavcích 39x24 (po 11 rámcích).
5x samostané dno a nástavky a jeden úl nástavek se dnem a dva nástavky (po 9
rámcích).

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan.spsul.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 21, 2010 7:44 AM
Subject: Re: přezimování


"v čem chováte včely - v nástavcích, jejich počet pak tvoří úl, ve kterém
"bydlí" jedno včelstvo, nebo v nádstavcích?"

Rozlišovat nadstavky a nastavky je v této diskuzi pod mou rozlišovací
úrovni.

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk

navod na vyrobu pervitinu SCHANIM !!!!!!!!!!!!! Piste domluvime se

Da se sním krmit "ale jen jednou". Do včel bý měl jít jen bělený cukr který má munimum pro včely nestravitelných látek.
Jarda.

Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.

Diky predem za postrehy.

PZ

Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km. Matky plánuji rozchovat z původního materiálu na obou stanovištích. Bojím se že pro tuto nevelkou vzdálenost je možné, že na přesrok si "zavařím" oněmi kříženci. Máte s tím někdo zkušenosti?
MN

To jsi si asi spletl fórum :-)))

Dne Tuesday 21 of September 2010 12:58:03 Pavel Zajicek napsal(a):
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

Otazka mozna zni - jedna se o rafinovany trtinovy cukr ?

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Do začátku září mám včely všelijak, podle toho, jak jsem které ošetřoval. Mohou být klidně i na třech patrech 39x24 plus další postavené patro s vytočenými rámky, které mají vyčistit. Na začátku října to sjednocuji na dvě patra 39x24 včetně toho, že na dvě patra rozšiřuji silnější oddělky na jednom patru. V těch nástavcích, ve kterých letos mám včely, budu tedy zimovat v 5 nebo 6 polonástavcích. Ve čtyřech plásty plus horní jako víko plus další šestý spodní jako dno.

"Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk"

Už toto samotné je nějaké divné. Hnědý třtinový cukr se draze prodává jako "přírodní" a snad i poměrně chutné sladidlo, proč by ho tedy někdo levně nabízel na krmení včelám? Že by nějaká kontaminace, takže je cukr nevhodný pro prodej lidem? Třeba se po cukru promenádovali potkani a vydělali se do něho? Nebo byl skladován delší dobu, nasál vlhkost a silně zvlhnul v mokrou hmotu? Nebo to je obyčejný afinovaný řepný cukr, který někdo jen prohlásil za třtinový?
Jinak rafinovaný bílý třtinový nebo řepný cukr je chemicky totéž a oba se tedy hodí na krmení.
Hnědý cukr obsahuje pro včely nestravitelné příměsi, ale nedá se říct, že by byl pro krmení včel na zimu jednoznačně nevhodný. Zatímco krmení bílým cukrem zajistí, že včely bez proletu vydrží i několik měsíců souvislé zimy a sněhu, při krmení hnědým cukrem vyžadují pročišťovací prolet třeba jednou za měsíc nebo jednou za dva měsíce. V roce s tuhou zimou, tuším 2006, by včely nakrmené hnědým cukrem s jistotou zahynuly na zřejmě celém území republiky, v letech tuším 2007 a 2008, kdy zima byla velmi mírná, by včely nakrmené hnědým cukrem nejspíš na většině území přežily bez problémů, kromě hornatých hodně chladných stanovišť.

Myslím si, že průměr zim je takový, že v teplých oblastech, na jižní Moravě a v Polabí je docela dost velká pravděpodobnost častých proletů a tudíž dobrého přezimování i na hnědém cukru. Na většině zbylého území je ta pravděpodobnost podstatně menší. A na části území je prakticky jistota, že včely zimu na hnědém cukru nepřežijí.
Záleží tedy, kdo kde včelaří a jestli se mu ty ušetřené korunky na kilu vyplatí. Já jsem krmil afinovaným hnědým cukrem dva roky před více než 15 lety a vždycky jsem měl bobky, jestli zima nebude moc tuhá a včelky nepadnou.
Jinak pokud se jedná o přikrmování třeba na jaře nebo oddělků nebo jinak obecně v létě, to je jiná. U afinovaného cukru je taky problém se skladováním. Na rozdíl od bílého cukru velice rychle vlhne a to i na suchších místech, kde bílý cukr vydrží desetiletí. Dá se skladovat tak rok, dva v pytlích, déle jedině v plastových vědrech nebo něčem podobném.

"Dobrý den, četl jsem hrůzné zvěsti o bodavosti těchto kříženců, příští jaro chci osadit nové lesní stanoviště Vigorkami, jednu mám od př. Jindry. Od stávajícího stanoviště, kde se mi nejlíp osvědčila matka od př. Cimaly (podle jeho webu alpský typ, linii nevím) bude cca 2 km."

No, "hrůzná" bodavost u kříženců je tehdy, pokud včelař s nástavky a plásty se včelami zachází jak s dřevem, přehazuje a mlátí s nimi a podobně. Vícenásobní kříženci totiž dosáhnou určitého přirozeného rozvrstvení bodavosti, od těch, se kterým se obrazně ťukne nebo praští třeba 5x a potom začnou bodat až po ty, se kterými by se muselo praštit 50 x , aby se rozdivočily a začly bodat. Chovatelé matek často potom včely vybírají, aby společně s dobrým výnosem byly i málo bodavé, takže včely dcer od jejich chovné matky začínají bodat, když se s nimi ťukne třeba 20 a víc. Toho běžný včelař při běžné manipulaci se včelami od chovatele obvykle nedosáhne, takže potom včelař říká, že včely od toho chovatele nebodají a kříženci bodají, protože včelař ťukne se včelami při manipulaci třeba 10 x.

Já pracuji s kříženci už víc desítek let a takovou bodavost, která by mi bránila v práci, nepozoruji. Některé včely jsou více bodavé, některé méně, ty nejbodavější, pokud mají horší výnos, prostě nerozmnožím. Jednou se mi stalo, že jsem sebral roj ulétlý od kolegy včelaře, který je měl od klidné chovné matky. A opravdu byly mnohem klidnější. Jenže já jsem na jejich klid začal hřešit a povedlo se mi je rozzuřit, bodaly pak stejně jako moji rozzuření kříženci....

"Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal."

Nějaké menší texty byly k tomu někdy tuším okolo roku 1995 ve Včelařství. Tehdy bylo ještě funkční a nerozpadlé Zemědělské zásobování i se sklady, cukr v něm byl levnější než v běžném obchodě a vedle bílého cukru prodávali i ještě levnější afinovaný cukr.

Když si objednáš teplé počasí a prolety na konec ledna - začátek února, tak můžeš krmit hnědým cukrem. Jinak máš smůlu, podle okolností uhynou buď slabší včelstva, nebo všechna. Já mívám první prolety často až koncem dubna a se sv. Petrem nemám žádné ujednání ohledně počasí, tak takové experimenty už nezkouším. Pokud je cukr dvakrát rafinovaný (=bílý), pak je jedno, kde vyrostl, jestli v řepě nebo ve třtině, je to již jen čistá chemikálie sacharóza C12H22O11 (číslice dolní index).
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Zdeněk Srb
Sent: Tuesday, September 21, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Krmení včel na zimu

Dobrý den.
Byl mi nabídnut hnědý třtinový cukr, ale nevím, jestli s ním lze také krmit. Má někdo nějaké zkušenosti? Děkuji za odpovědi. Zdeněk

Třtinový cukr kupuji dosti draze,1kg kolem 60kč,protože má jiné vlastnosti než cukr řepný.Co by na to řekly včely nevím,ale rozhodně bych neriskovala krmení.A netroufnu si s jistotou tvrdit,že bych poznala hnědý cukr od třtinového bez ochutnání.Nechce vás někdo ošidit?

Měl jsem kdysi tři včelstva na osobní váze ,protože jsem pokáždé musel pod úl kleknout a dnes mi to dělá problém, tak jsem to zrušil,dnes to obnovím podle viz;[www.bienen-schwarz.com]

Nějak to tam nemohu najít.Nebyl by bernarde přesnější odkaz?
Díky Míra.P

Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka

http://www.bienen-schwarz.com/pageID_6319072.html
Mělo by to jet.

Podrobnosti na www.landlive.de imkerei

Pro odparovani kyseliny mravenci v ule jsou limitujici dve veci. Nizka teplota a prilisna vlhkost v ule. Oboji vede k tomu, ze kyselina se prestane odparovat. Proto nelze kyselinu mravenci od rijna v koncentraci 60% pouzivat. V rijnu lze nanejvys pouzit jeste vylepseny odparovac Nassenheider horizontal s kyselinou o koncentraci 85%. Pozdeji uz pak jen lecbu kyselinou stavelovou popr. mlecnou.

Podle vyzkumu Freie Universität Berlin (Dr. Eva Rademacher) staci pro lecebny ucinek i odpar od 6 gramu kyseliny mravenci denne.

Jen tak na okraj, ceskou veterinarni spravu nezajima, ze bezna kyselina mravenci neni jako veterinarni lecivo povolena? Ta technicka by se dle zakonu pouzivat k leceni nemela.

KM som celkom úspešne použil vlani na preliečenie silnejších neliečených odložencov v mesiaci november /11/ pri dennej teplote +8°C /48 hod/. V jednom včelstve spadlo 84 VD a po kontrolnej fumigácii na druhý deň 5 VD. Na liečenie som použil utierku zhora 85% KM,50 ml. Nižšia teplota sa dá kompenzovať vyššou koncentráciou a väčšou odparnou plochou. Vplyv vlhkosti neviem posúdiť, pretože ju nemôžem zatiaľ zmerať.

Odpařování kyseliny mravenčí v závislosti na teplotě a koncentraci kyseliny v roztoku a vlhkosti je jednoznačný fyzikální děj. Při určité koncentraci kyseliny v roztoku, při stejné teplote a při stejném proudění par od roztoku kyseliny se vždy odpaří stejné množství.
Odpařené množství kyseliny potom klesá s teplotou a prudce klesá s koncentrací. Vlhkost působí tak, že při vyšší relativní vlhkosti je vlhkost do roztoku kyseliny pohlcována, takže roztok zvětšuje svůj objem a kyselina se ředí, odpařované množství kyseliny tím rychle klesá.
V úlu je odpařování kyseliny dynamický děj, na začátku závisí na začáteční teplotě a koncentraci kyseliny a jak se kyselina postupně odpařuje, klesá její koncentrace a odpařování taky klesá, zhruba s druhou mocninou koncentrace. Případně za vlhka klesá ještě rychleji, když se absorbovanou vzdušnou vlhkostí ta kyselina ředí. Potom do toho spadají ještě charakteristiky odpařovače, úspěšně či méně úspěšně tak, aby to odpařování bylo rovnoměrné.
Není taky teď ke konci září úl jako úl, v úlu, kde včelky plodují a který těsní může být teplota blízká letní teplotě, v úlu, který netěsní a kde včelky neplodují, bude teplota dost nízká.

"Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod nízkým úhlem, skrz
okno
bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak spotřebu zásob"

Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak zvyšuje spotřebu
zásob....


To je pravda,ale později,když už plodují se teplo hodí.Nebo ne? A
když se teplo zrovna nehodí "do krámu",tak stačí okenicí zastínit.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Tomá " <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět:
Datum: 15.9.2010 - 12:39:59

> "Zimní slunce kolem poledne, kdy svítí v zimě pod
> nízkým úhlem, skrz okno
> bude vyhřívat vnitřek včelína a zmenší tak
> spotřebu zásob"
>
> Vyšší teplota v zimě podporuje plodování a tak
> zvyšuje spotřebu zásob....

"Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také Černobylem kontaminované)a
jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic společného.

Pokud nepožírají jiné radioaktivní rybky,tak ano.
Jenže tady jde o ten jód!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Nezavadnost Ceskeho medu
Datum: 17.9.2010 - 21:04:30

> "Jezte mořské rybičky (pokud nejsou také
> Černobylem kontaminované)a
> jodovanou sůl a nemusíte se bát vlka nic.!"
> Pokud vím, cesium nemá s mořskými rybami nic
> společného.

Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro
krmeni
vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.

Diky predem za postrehy.

Tady je jeden!
Pro krmení včel cukrem je podle současných znalostí nejvhodnější
cukr nikoliv BÝLÝ ,ale cukr RAFINOVANÝ.
Ne každý býlý cukr musí být rafinovaný.
Můj děda říkal:"Když budeš krmit nerafinovaným cukrem,
tak si rafinovaně zlikviduješ včely" A alespoň u nás na horách s
dlouhou a pořádnou zimou to bylo 100%!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Krmeni trtinovym cukrem
Datum: 21.9.2010 - 12:58:03

> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze
> trtinovy cukr je pro krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic
> oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> PZ

Když jsem jel z Nasavrk , stavěli jsme se na zámku ve Slatiňanech. Měli jsme štěstí a průvodce nám dělal starší pán. Ten vyprávěl , že koně převalského byli kromě mongolska vypuštěni také v okolí elektrárny v Černobylu - protože mohli být vypouštěni pouze v neosídlených oblastech. Někteří se divili , že záření bude koním škodit. Jo , ale v okolí Černobylské elektrárny je nyní menší záření než v Gobi a okolí Ulanbataru , kam v poklidu padal spad z čínských pokusů. Takže úroveň radioaktivního pozadí může být překvapující.

>Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro krmeni vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal. Diky predem za postrehy.<
------------------------------------------------------------
Na našem knižním trhu existuje publikace od Vladimíra Veslého a kolektivu pod názvem Včelařství - nakladatelství Brázda. Včelařství, bylo od dob svého prvého vydání nelkolikrát novelizováno. V současnosti mám v ruce nejnovější vydání z roku 2003. Zde na str. 186 v kapitole "Použití jiných cukrů a přísad do cukru" je uvedeno cituji: Rafinovaný cukr na našem trhu je buď řepný, nebo třtinový. Chemicky se neliší a pro krmení včel jsou vhodné oba druhy. Konec citátu. Je však na úvaze, zda hodlám do nákupu třtinového cukru investovat nepoměrně vyšší sumu peněz, než do nákupu cukru řepného. Pokud mi někdo nabídne lacino hnědý cukr o kterém tvrdí, že se jedná o cukr třtinový, existuje možnost, že se jedná o cukr surový hnědý a ten se ke krmení včel nehodí. Možná jsem nevěřící Tomáš, možná jsem jen příliš opatrný, avšak svá včelstva mám rád. Takový cukr však lze bez nebezpečí použít do kvasu. Bez nebezpečí, jak se to vezme. Ani správce spotřební daně někdy nespí.
JK

Otázka jak uděláš bez rafinace ze surového cukru bílý? Jsem zvědavý na tu rafinovanou odpověď.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Krmeni trtinovym cukrem
> Datum: 27.9.2010 13:18:43
> ----------------------------------------
> Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze trtinovy cukr je pro
> krmeni
> vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic oficialniho nezaznamenal.
>
> Diky predem za postrehy.
>
> Tady je jeden!
> Pro krmení včel cukrem je podle současných znalostí nejvhodnější
> cukr nikoliv BÝLÝ ,ale cukr RAFINOVANÝ.
> Ne každý býlý cukr musí být rafinovaný.
> Můj děda říkal:"Když budeš krmit nerafinovaným cukrem,
> tak si rafinovaně zlikviduješ včely" A alespoň u nás na horách s
> dlouhou a pořádnou zimou to bylo 100%!
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Krmeni trtinovym cukrem
> Datum: 21.9.2010 - 12:58:03
>
> > Je mozne nekde sehnat seriozni informace, ze
> > trtinovy cukr je pro krmeni
> > vcel nepouzitelny. Zatim jsem nikde nic
> > oficialniho nezaznamenal.
> >
> > Diky predem za postrehy.
> >
> > PZ
>
>
>
>

Na venkovní palubce nástavku je uprostřed vyfrézované drážka,takže tam jde dobře zasunout rozpěrák.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 24.9.2010 21:36:56
> ----------------------------------------
> Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou
> otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka
>
>
>

Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny.

Povětšinou se cena pohybuje cca 5Kč/kg.
Vysokou cenu dovozovéhu cukru v USA a v EU dělají celní bariéry zastánců volného trhu bez přívlastků. :-)
Pokud nejde o jejich trh. :-)

http://www.kurzy.cz/komodity/cukr-graf-vyvoje-ceny/

Takže je asi jedno jakého původu je cukr v pytlích.

K čistotě cukru a normám bylo psáno ve zpravodaji Cechu.

Ten byl m.j. ke stažení na webu ČSV.


V Bile byl cukr bez omezení za 12,
v pytlích po 50 kile jsme nakoupili za 14,5 cukr bílý v cukrárně, cena včetně dovozu a bylo to bez pytlíkování. Tři pytle do 200l sudu - škoda jen že jsme sud nepřihlásili do soutěže o nejlepší vynález. Mohl dostat taky zlatou medaily:-).

Pokud bych dneska řešil ceny, tak spíše prodejní, tam je prostor k optimalizaci zisku.

Karel

Josef K. je najbližšie k pravde,trstinový cukor je ešte lepší ku kŕmeniu ako repný. (Jedného času nám trstinový cukor dodávala Kuba). hnedý cukor je výborný npr. v káve, čaji, cena 1 kg je cca 2 eura, kŕmiť ním včelstvá by bol pre včelára prepych. Niečo som našiel na google, ale či je vhodný aj pre zimné kŕmenie je otázne.
Pôvodná otázka bola, poraďte mi, či je hnedý cukor vhodný na kŕmenie včiel. Ta tento cukor nie je trstinový, ale znečistený cukor trstinový, prípadne znečistený repný. Bolo to dávnejšie, keď som nakúpil pre zimné kŕmenie mierne znečistený hnedo sfarbený cukor. Včely zimovali v pohode, bez akéhokoľvek kalenia.

BIO prírodný cukor trstinový - NATURALA
krajina pôvodu: Kolumbia

BIO Trstinový cukor. Tajomstvo prírodného trstinového cukru NATURALA spočíva v tom, že prirodzenou súčasťou jeho zloženia je trstinová melasa, ktorá obsahuje cenné minerálne látky ako horčík, železo, zinok a pod. Podľa obsahu melasy rozlišujeme rôzne druhy trstinového cukru.

Naturala pochádzajúca z Južnej Ameriky má zlatistú farbu a nevtieravo ľahkú karamelovú chuť s príjemnou ovocno-medovou vôňou. Pôvodom trstinového cukru je India, kde trstinu začali pestovať pred 2500 rokmi.

Účinky:

Trstinový cukor predstavuje zdravšiu a chutnejšiu náhradu bieleho repného cukru. Biely rafinovaný cukor bol opakovanou kryštalizáciou ochudobnený o všetky minerály, stopové prvky, vitamíny a iné hodnotné látky, ktoré napomáhajú jeho lepšiemu spracovaniu v organizme. Keďže nepotrebuje pred svojim prijatím do krvného obehu žiadne tráviace pochody a okamžite, už v dutine ústnej, sa dostáva do krvi, jeho väčšie množstvo predstavuje pre telo šok a záťaž. Naopak cukor, ktorý je obohatený melasou, sa pomalšie vstrebáva a nemá tým na organizmus tak negatívne účinky ako cukor rafinovaný.

V porovnaní s repným cukrom, trstinový cukor má vyšší obsah jednoduchých ovocných cukrov - glukózy a fruktózy, lepšie stráviteľných v tele vďaka prirodzenej podobe.

Veľkou prednosťou nášho trstinového cukru BIO je jeho výroba z cukrovej trstiny vypestovanej v ekologickom poľnohospodárstve a tak je certifikovaná ako biopotravina. BIO trstinový cukor je zdravší i preto, že neprechádza chemickou rafináciou.

Keď je trstinový cukor kvalitnejší ako repný, bolo by dobre vedieť či sa dá aj niekde kúpiť vo väčšom množstve na zakŕmenie včiel kto to chce risknúť resp. vyskúšať. Pravdaže myslín ten biely cukor, nie hnedý.

"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět. burzách je z cukr. třtiny. "

Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu.
Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit.
Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.

Jinak, hnědý cukr, pokud se povede, to znamená pokud má dobrou chuť, je docela dobrý pro lidskou spotřebu. Na všelijaké slazení do pití, na zavařeniny, zajímavé by bylo z něho taky dělat kvasné nápoje typu medoviny, dodal by do toho zajímavou příchuť. Ostatně pravý rum se z takových výrobních odpadů dělá. Třeba kdysi za socialismu byla v našich obchodech švestková zavařenina z Albánie a ta podle chuti byla slazena jakýmsi melasovitým cukrem. V kombinaci se švestkami to bylo chuťově docela zajímavé.
Ostatně v kdoví kolika evropských fabrikách na cukrovinky a jiné potraviny se surový hnědý cukr nebo dokonce nějaká tekutá melasa na všelijaké přislazování používá. Jako nějaká větší dodávka přímo z cukrovaru to bude určitě levnější sladidlo než rafinovaný bílý cukr, protože cukrovar minimálně ušetří nějaké výrobní operace nebo rovnou se zbaví odpadu, ze kterého už bílý cukr ekonomickým způsobem nevyrobí, ale který pořád nějaký cukr obsahuje.
Jen nesmí kolem toho blbnout hlupáci či vyčůránci se zdravou výživou a prodávat v podstatě odpad z výroby cukru mnoghonásobně dráž než vlastní bílý cukr.

Polašek:Jen nesmí kolem toho blbnout hlupáci či vyčůránci se zdravou výživou a prodávat v podstatě odpad z výroby cukru mnoghonásobně dráž než vlastní bílý cukr.

J.B. : myslím se to jmenuje Černý zázrak řekl bych že je to skoro na všechny nemoci, je to z melasy a stojí to více než med.
Vypadá to jako grafitová vazelina nebo černý krém na boty a chuť neumím popsat snad jako nechutná karamelisovaná melasa.

kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů

V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní pletichářství?

>kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů

Prave proto nelze v nastavajici dobu jiz zabezpecit jeji rovnomerny odpar nebot teploty jiz kolisaji hluboko pod deset stupnu.

Setkal jsem se u jednoho agronoma s naivnim tvrzenim, ze vcely na kukurici nikdy neleti. Nasledujici fotky a video dokazuji opak:
http://www.imkerdemo.de/bilder/bienen-im-mais/

Problem je v tom, ze v cesku se na rade mist pestuji geneticky modifikovane kukurice, ktere mohou byt pro vcely fatalni. Pro biovcelarsky provoz fatalni jsou. Bohuzel aktivita CSV v teto oblasti je trestuhodne zanedbatelna. Tento svaz se stara spise o to, aby rozdal clenum penezni dotace na vse mozne i nemozne, ale skutecne problemy vcelarstvi ho nezajimaji.

Před chvílí byla spuštěna nová verze VMS.
Hlavní novinkou je možnost zobrazovat grafy, dále byla upravena a
rozšířena nápověda a byly přidány do nápovědy přímé odkazy z
jednotlivých stránek.
Protože byly úpravy nápovědy většího rozsahu, je možné, že nebudou v
některých místech správně odkazy, za což se předem omlouvám.

Milan Čáp

Zdeňku, jak je to doopravdy s řepkou?

Kdo ti brání založit si nějaký ten spolek nespokojených včelařů který bude plný výhod. Cchce to jen trochu práce a tvého času a chechtáků.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku
> Datum: 28.9.2010 18:11:59
> ----------------------------------------
> V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne
> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny
> ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco
> takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými
> protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech
> profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to
> stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co
> chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
> Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl
> včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi
> žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady
> se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého
> státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s
> tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
> Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském
> svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
> Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace
> evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího
> předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní
> pletichářství?
>
>
>

"Prosím mohl by mi někdo přiblížit jak vypadá Nástavkový úl s podporou otevírání,který má ve své nabídce Ing. Pavel Buřinský? Děkuji Jarka"

Je to kapsa pro rozpěrák na zadní straně nástavku, která by měla usnadnit oddělení nástavků rozpěrákem. Není to ale nic mimořádného, když jsou nástavky hodně přitmelené, stejně musím zabrat přes rohy nožem, protože mám strach o palubky u kapsy. Tato kapsa ale chybí u víka, což je dost škoda - je pravda že víko by se nemělo přilepit, ale mě se občas přilepí a pak musím zabrat stejně přes roh. Kvalita úlů je dobrá, jen bych si příště už nebral zasíťované dno, protože má dost řídké pletivo a včely mi jím prolézají. Nevíte někdo jak to jednoduše a hlavně spolehlivě vyřešit?

Pokud chcete nástavky 39x17 podíval bych se i na
http://www.apis-kolomy.cz/uly.php?ID_Podmenu=7
kde mají tuto sestavu v "akci", ale měli bohužel delší dodací termíny (to by ale přes zimu asi nevadilo). Navíc mají i úchopové latě, což je možná dosud nedoceněná věc.

Jen nevím, zda je u nás pro pěstování cukrové třtiny vhodné podnebí.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Tuesday, September 28, 2010 10:47 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Krmeni trtinovym cukrem

"Do dneška jsme se domníval, že většina cukru obchodovaného na svět.
burzách je z cukr. třtiny. "

Taky že je z cukrové třtiny. Cukr je v cukrové třtině ve větším množství a s méně příměsemi, než to je v cukrové řepě. Takže jeho výroba je levnější a ekologičtější než z řepy. Výroba cukru z řepy je jen náhražková. To, že se tady v Evropě dodnes cukr vyrábí z řepy, je dáno obchodní politikou Evropy a lobbováním cukrovarnického průmyslu. Od 70 let Evropa ztížila dovoz třtinového cukru vysokými cly a podpořila dotacemi výrobu vlastního cukru z řepy. Utlumování výroby cukru z řepy je potom jen projev průniku reality do cukrovarnického průmyslu.
Myslím, že snad nikde jinde než v Evropě se cukr z řepy hromadně nevyrábí, protože proti cukru ze třtiny by se obchodně ani nemohl prosadit.
Takzvaný "třtinový cukr mnohem zdravější než řepný" bude nečištěný surový hnědý třtinový cukr. Který je nejspíš v zemích vyrábějících cukr z třtiny pouze odpad z výroby běžného rafinovaného cukru a používá se stejně jako u nás kdysi afinovaný cukr ke krmení zvířat. Nebo se draze prodává zastáncům zdravé výživy v Evropě a jinde.

není duvod cokoliv zakladat,šak ty struktury pomřou, a navic ja osobne svaz vubec nepotrebuju,D1 je mi k smíchu,a v cizině na ostudu,svaz se chová jako nepostradatelná opora,která nic nepodporuje,ale naopak konzervuje nesmyslné nefunkční praktiky....

Včera jsem kontroloval množství odpařené kyseliny v odpařovačích
nassenheider v K39 za 20 dnů.
Ve 30 odpařovačích z množství 140 ml zbylo přibližně méně než 1/3 kyseliny.
Ani v jednom případě nebyla odpařena všechna. Opařovače jsem ponechal a
přemístil vedle vznikajícího hnízda.
Haf
----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, September 28, 2010 6:16 PM
Subject: Re:


> >kyselina m. se spolehlivě a učinně odpaří od 10 stupnů
>
> Prave proto nelze v nastavajici dobu jiz zabezpecit jeji rovnomerny odpar
> nebot teploty jiz kolisaji hluboko pod deset stupnu.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5474
> (20100923) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nemáte pane informaci, kdo není členem ČSV nemusí a neplatí příspěvky a bere dotace a je na tom lepší než ten který platí příspěvcek- Máte špatné informace. Franta




> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny
> ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco
> takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými
> protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech
> profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to
> stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co
> chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
> Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl
> včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi
> žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady
> se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého
> státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s
> tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
> Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském
> svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
> Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace
> evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího
> předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní
> pletichářství?
>
>
>

Jinak můžete vstoupit a stát se članem PSNV - Pracovní společnost nástavkových včelařů.> --


> ----------------------------------------
> V zemi existuje jeden všeobjímající svaz včelařů. Nikdo jiný si netroufne
> jít vlastní cestou. Přitom se jedná o národní úchylku, která má své kořeny
> ještě v hitlerovské posléze pak komunistické diktatuře. Jak může něco
> takového fungovat právě mezi včelaři, kteří jsou pověstní svými
> protichůdnými názory? Ani sekce profesionálních včelařů ani cech
> profesionálních včelařů Kolomého nedokázali jít vlastní cestou. V česku to
> stále funguje jako v dobách nesvobody – jedna národní fronta pro všechny co
> chovají včely. A kdo nesouhlasí je znevýhodněn.
> Už jenom ten název „Český svaz včelařů“ je diskriminující. Kdybych byl
> včelařem ukrajinským, polským, slovenským či jiným (a že jich je tu v zemi
> žije dost) měl bych problém s tím být organizovaným „českým“ včelařem. Tady
> se prostě nesnášenlivé a nedemokratický nacionalistické principy českého
> státu přenášejí do včelaření. Ke škodě všech včelařů. Opravdu nevím jak s
> tím chtějí včelaři v Evropě do budoucna obstát.
> Změní to snad pan Dalibor Titěra tím, že bude dělat pokladníka v evropském
> svazu profesionálních včelařů? (www.professional-beekeepers.eu)
> Mimochodem doporučil bych jmenovanému doplnit na stránky asociace
> evropských včelařů foto a údaje o sobě. Je jediný z členů jejího
> předsednictva, co o sobě nic neposkytl. Že by opět české zákulisní
> pletichářství?
>
>
>

"Kvalita úlů je dobrá, jen bych si příště už nebral zasíťované dno, protože má dost řídké pletivo a včely mi jím prolézají. Nevíte někdo jak to jednoduše a hlavně spolehlivě vyřešit? "

Spolehlivě asi jedině výměnou pletiva. Jednoduše vrácením posunutých drátků pletiva na původní míst a napatláním pletiva spíš hustší než řidší barvou. Pokud těch cca 100 - 200 mikronů barvy, o které se zvětší průměr drátků, bude stačit. Barva asi moc nerozhoduje, pokud je to ve včelách, pletivo bude už stejně navoskované a barva na něm déle než rok držet moc nebude. Nedával bych levné vodouředitelné barvy.

Český svaz včelařů se jmenuje proto, že funguje na území České republiky. Ne proto, že by nutně musel dávat dohromady jen české včelaře. Ve Svazu se nikdo nikoho na národnost neptá. Podmínka členství je jen, že musí mít jen nějaká včelstva na území ČR. Nebo snad ani nemusí, pokud je jinak okolo včelaření činný, zas tak dobře ty stanovy neznám.
Pokud chcete něco okolo včelaření, co Svaz nedělá a případně ani z různých důvodů dělat nechce, nevidím žádnou překážku v tom dát dohromady nějaké lidi, kteří to vidí stejně a něco založit. Třeba občanské sdružení, nevýdělečnou organizaci, nějakou výdělečnou firmu... možností je několik, jen stáhnout příslušné předpisy a vybrat si tu nejlepší možnost pro daný účel.
Když budu mluvit za sebe, hodil by se mně přístup k léčivům mimo Svaz, nedávno jsem se napůl ze zvědavosti ptal v jedné včelařské prodejně na možnost zakoupení léčiva k fumigaci a řekli mi, že ho už dva roky nesmí prodávat, distribude je jen přes funkcionáře ZO. Takhle budu muset v případě potřeby léčivo vydyndávat na funkcionářích ZO, sice teď to vypadá, že pravděpodobně budou ochotní, ale přece jen je to zdržovačka. Sice ta potřeba není momentálně taková, abych kvůli tomu neco aktivně zakládal, ale pokud by byla nabídka příští rok v létě, asi bych jednu lahvičku využil...

ČSV SDRUŽUE NEJEN VČELAŘE ALE I PŘÍZNIVCE VČELAŘENÍ. V načí ZO jich máme dokonce 7 a 1 je dokonce jednatelem.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?r slov ke stavu organizovan?ho v?ela?stv? v ?esku
> Datum: 29.9.2010 10:46:24
> ----------------------------------------
> Český svaz včelařů se jmenuje proto, že funguje na území České republiky.
> Ne proto, že by nutně musel dávat dohromady jen české včelaře. Ve Svazu se
> nikdo nikoho na národnost neptá. Podmínka členství je jen, že musí mít jen
> nějaká včelstva na území ČR. Nebo snad ani nemusí, pokud je jinak okolo
> včelaření činný, zas tak dobře ty stanovy neznám.
> Pokud chcete něco okolo včelaření, co Svaz nedělá a případně ani z různých
> důvodů dělat nechce, nevidím žádnou překážku v tom dát dohromady nějaké
> lidi, kteří to vidí stejně a něco založit. Třeba občanské sdružení,
> nevýdělečnou organizaci, nějakou výdělečnou firmu... možností je několik,
> jen stáhnout příslušné předpisy a vybrat si tu nejlepší možnost pro daný
> účel.
> Když budu mluvit za sebe, hodil by se mně přístup k léčivům mimo Svaz,
> nedávno jsem se napůl ze zvědavosti ptal v jedné včelařské prodejně na
> možnost zakoupení léčiva k fumigaci a řekli mi, že ho už dva roky nesmí
> prodávat, distribude je jen přes funkcionáře ZO. Takhle budu muset v
> případě potřeby léčivo vydyndávat na funkcionářích ZO, sice teď to vypadá,
> že pravděpodobně budou ochotní, ale přece jen je to zdržovačka. Sice ta
> potřeba není momentálně taková, abych kvůli tomu neco aktivně zakládal, ale
> pokud by byla nabídka příští rok v létě, asi bych jednu lahvičku využil...
>
>
>

Stačí zajít na veterinu pro předpis a pak do lékárny ;-)

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Nemáte někdo zkušenost s léčením kyselinou štavelovou? Díky.

Dobry den vespolek,

letos jsem zacal pouzivat parafinovane nastavky. Parafinovani slo rychle, ochrana je dokonala. Uspora v cene povrchove upravy v porovnani s lakem (lazurou apod.) cca 70 %.
Problem vsak vidim, ze nastavky nedychaji a tudiz ve vlhkem pocasi je vlhkost v ule prilis velka. Nepomaha ani zasitovane dno,ocka atd. Jak to resite vy,co pouzivate parafinovane nastavky ?. Napadly me jedine vetracky ve strope, co pouzivaji vyrobci polystyrenovych ulu.

Diky za Vase potrehy a nazory.

PZ

Pavle, parafínové nadstavky čo do priepustnosti stien sa dajú porovnať s vnútornými stenami tvorenými hliníkovým plechom. Ja aj s jedným priateľom ich máme na včelnici už roky a nemáme s nimi absolútne problém. Ja konkrétne každú úľovú zostavu mám z hora (leto, zima) uteplenú koberčekmi (3 ks), na ktoré som využil vyradené koberce( z plyšu či z kovralu), pod nimi mám položené priamo na vrchných latkách rámikov vrecovinu-pytlovinu, ktorá dýcha (npr. sisal,alebo tkané polyvinylchlorid). Včely ich vždy pritmelia propolisom, ale stále sú priedušné. Na koberčeky sa nesmú priamo položiť plechové striešky, vodné pary musia voľne odchádzať z nadrámikového priestoru, inak sa para na plechu zráža a premáča koberčeky..

>> Hlavní novinkou je možnost zobrazovat grafy

Ty grafy jsou výborné, na první pohled jsou vidět věci, které z čísel v tabulkách patrné nejsou...

A chtěl bych upozornit ještě na jednu letošní novinku, jejíž užitečnost se ukazuje až nyní. V přehledových tabulkách je ve druhém sloupečku vidět i kumulativní spad za letošek. U těch co poctivě a dlouhodobě monitotují (a pak třeba i zasáhnou proti V.d. v případě nutnosti) jsou nezřídka několikatisícové spady. Přitom z tendence je vidět, že v tuto dobu jsou už včely "čisté" a že péče u takovýchto včelstev byla příkladná.

Upozorňuji na to z toho důvodu, že mnozí včelaři nemají vůbec představu, kolik se ve včelstvech za sezónu může "otočit" roztočů...

Dobrý večer,

Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii. Cukrovka byla nová výnosná plodina, která se organicky hnojila hnojem a poskytovala velmi vysoké výnosy hmoty z jednotky plochy a v českých zemích byly agrárníci z jejího pěstování nadšeni, protože i naše klimatické poměry jí svědčili.V osevní postupu byla zlepšující plodina pro sladovnický ječmen, který jsme produkovali na výrobu sladu světové kvality.

Cukrovarnický průmysl na nadšení agrárníků reagoval a stavěl nové a moderní cukrovary, které v rámci celé monarchie nikde nestály. O výrobě z třtiny se vědělo, ale byla to hodně otázka politiky, agrární strana byla druhá nejsilnější a agrárníci byly na vesnici považováni za vyšší střední vrstvu. Dostal kačku sedlák, pustil ji dál do regionu a ty kačky tam kolovali a tvořili hodnoty.

Byla zde určitá míra soběstačnosti o které se dnes vůbec nemluví a tak můžeme dojet na hloupost, že nebudeme provádět střídání plodin a pěstovat jen to co se do daných podmínek hodí a pak budeme jeden rok kupovat levný chléb a druhý rok kaši protože zrovna zaprší nebo shoří úroda obilí na obilnici světa.

jj presne, je pak tezke s nekym vubec o tom problemu diskutovat kdyz
dotycny nema paru o stavu veci... Kdyz clovek pocita tak najednou vidi, ze v
nekterych pripadech neni tisic zas tak moc

Cekam jak to dopadne, mam jedno vcelstvo kde se "otocilo" ci spise bych to
nazval pravym jmenem! - bylo vychovano tolik roztocu, ze dle literatury uz
by davno mely byt ccd :-)

T.H.

Upozorňuji na to z toho důvodu, že mnozí včelaři nemají vůbec představu,
> kolik se ve včelstvech za sezónu může "otočit" roztočů...
>

>Ohledně cukrové řepy, jsme byli ve 20. letech evropskou velmoc ve výrobě cukru, české země určovaly světovou cenu na burze v Anglii.

Upresnil bych to trochu. Hospodarsky rozmach monarchie v 19. stoleti ukoncil jeji zanik. Rozpadly se drivejsi velke trhy. Kazdy zivnostnik v nove vzniklem Ceskoslovensku to pocitil na vlastni kuzi.
Platilo to samozrejme i o vcelareni. Vi dnes nekdo, ze v Brne byvala plodinova burza a obchodoval se zde med?

varroáza není předpoklad pro CCD...

když se nad tím zamyslím,K39 je zateplený úl bez síta?pak bych předpokládal ,že se i s výkyvy nočních teplot by se 140 ml mělo odpařit za týden,bylo celkem během posledních 20 dnů převážně pěkně,strýc má zateplený bez síta v boudě klasika39x24 22 rámků ve dvo N,40 ml 85% se odpaří do sucha za 48 hodin!

u vás se odpařilo PRUMĚRNĚ 4-5ML za den,to mi nepřijde účinné,tím spíš pokud jste použily jen 60% KM

nejlepší je když to dva dny dává fest A spálí mu to plice i pod víčkama (a trávu před úlem jak to větraj)následně mi to nabere vlhkost a dobíhá třeba týden,vlhkost mi to nabere brzo na jaře a na podzim,v létě se odpaří i do 24 hodin,takže naleju 85% pokud to na podložce druhej den nevypadá dobře dolívám tak dlouho dokud to padá, většinou po silné snůšce.... ,na dolití už by stačila i 60%

na jaře vám zkrátí životnost zimních včel,prostě je to někdy dorazí,je potřeba počkat(pokud to není akutní) až začnou převažovat letní včely,tím spíš je napodzim šetřím a shodím brouky převážně z letních včel

používám síta...

Ještě potřebuješ to,když si založíš společenství včelařů aby Tě uznaly orgány státní správy a to od SVS přes lidosprávu až po ministerské úředníky. Ono to neni fouknout a vše se zařídí samo. To je pár let pěkné dřiny dostat se tam kde Tě budou uznávat. Ty tlachy co tady ke svazu se vedou to neni lízat med , to je neskutečná dobrovolná práce. Takových reformátorů je třeba více a budeme tam, kde jsou v Rakousku, nidko nebude léčit, nikdo nebude mít včely. Budme rádi co naši předkové pro nás vybudovali. Potřebuje to vylepšit přidat nové nápady a vždy je co zlepšovat . Vzájemné pochopení a ne funkcionáře svazu přirovnávat Mengelemu a kritizovat, tak jak to píše ve Včelařství včelař z Jindřichohradecka.Ten je dost "chtrý", možná, že by poradit jak na to.

Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením?
Je někde na internetu toto včelaření popsáno?
Podá někdo vlastní informace?

Plachý

"Ještě potřebuješ to,když si založíš společenství včelařů aby Tě uznaly orgány státní správy a to od SVS přes lidosprávu až po ministerské úředníky. Ono to neni fouknout a vše se zařídí samo. To je pár let pěkné dřiny dostat se tam kde Tě budou uznávat."

To je pravda. Ono taky leckdo má všelijaký nápad, potom podle toho něco udělá a potom během 1 - 3 let se pozná, že to takhle nejde a všechno zmizí. To je poměrně dost obvyklé a nejen u nějakého sdružení včelařů. Každý trochu rozvážný člověk s tím, že taková rychle utvořená věc může zase rychle skončit, počítá a tak včetně těch orgánů státní správy k takovému mladému projektu přistupuje. Teprve až takový projekt trvá aspoň takových 5 let a rozvíjí se bez nějakých větších otřesů a zvratů, tak potom se se s ním počítá a je brán jako solidní. Na druhé straně záleží hodně, co by si třeba nově vzniklé společenstvo včelařů vzalo za svůj cíl, některé veci by prakticky žádné takové kontakty nepotřebovaly.

Zkoušel jsem to. Pro obrovské rozměry včelstva a následnou namáhavou práci jsem od toho upustil. Je však výhodné na začátku sezóny jej použít u slabých špatně vyzimovaných včelstev. Vytvoří se tak ze dvou která by stejně nic nedala jedno silné s normálním výnosem.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Plach? <rudolfplachy/=/tiscali.cz>
> Předmět: dvoumate?n? v?ela?en?
> Datum: 30.9.2010 08:55:23
> ----------------------------------------
> Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením?
> Je někde na internetu toto včelaření popsáno?
> Podá někdo vlastní informace?
>
> Plachý
>
>
>

Ahoj,
využívám toho na jaře, třeba když si zazimuji oddělky s nadějnými matkami , kterým by samozřejmě trval rozjezd déle a z první snůšky by nebylo nic. na kmenové včelstvo dám cca v březnu až dubnu (po proletu!) MM, na ní oddělek. Po zesílení při rozkvětu třešně přidám druhou MM a nad ní medník. Včelstva rozděluji dle počasí a síly obvykle cca v prvním týdnu května.. Obvykle přemístím původní kmenové včelstvo. Většinou přežijí obě matky, oddělek sílí díky teplu kmenového včelstva raketově. Píšu o včelstvech v maringotce s jedním spodním česnem!
Radek
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Plach? <rudolfplachy/=/tiscali.cz>
> > Předmět: dvoumate?n? v?ela?en?
> > Datum: 30.9.2010 08:55:23
> > ----------------------------------------
> > Máte někdo zkušenosti s dvoumatečním včelařením?
> > Je někde na internetu toto včelaření popsáno?
> > Podá někdo vlastní informace?
> >
> > Plachý
> >
> >
> >
>
>
>

Úly mám opravdu zateplené a ve včelíně. Nemohlo by být pomalé odpařování KM
způsobeno zakrytím úlů PVC foliemy ?
Haf
----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, September 29, 2010 9:12 PM
Subject: Re:


> když se nad tím zamyslím,K39 je zateplený úl bez síta?pak bych
> předpokládal
> ,že se i s výkyvy nočních teplot by se 140 ml mělo odpařit za týden,bylo
> celkem během posledních 20 dnů převážně pěkně,strýc má zateplený bez síta
> v
> boudě klasika39x24 22 rámků ve dvo N,40 ml 85% se odpaří do sucha za 48
> hodin!
>
> u vás se odpařilo PRUMĚRNĚ 4-5ML za den,to mi nepřijde účinné,tím spíš
> pokud jste použily jen 60% KM
>
> nejlepší je když to dva dny dává fest A spálí mu to plice i pod víčkama (a
> trávu před úlem jak to větraj)následně mi to nabere vlhkost a dobíhá třeba
> týden,vlhkost mi to nabere brzo na jaře a na podzim,v létě se odpaří i do
> 24 hodin,takže naleju 85% pokud to na podložce druhej den nevypadá dobře
> dolívám tak dlouho dokud to padá, většinou po silné snůšce.... ,na dolití
> už by stačila i 60%
>
> na jaře vám zkrátí životnost zimních včel,prostě je to někdy dorazí,je
> potřeba počkat(pokud to není akutní) až začnou převažovat letní včely,tím
> spíš je napodzim šetřím a shodím brouky převážně z letních včel
>
> používám síta...
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5490
> (20100929) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"Úly mám opravdu zateplené a ve včelíně. Nemohlo by být pomalé odpařování KM
způsobeno zakrytím úlů PVC foliemy ?"

Už jen samotné snížení teploty mnohonásobně sníží množství odpařené kyseliny, zatímco roztoči jsou pěkně v teple u včel, pokud tyto plodují, tak ve stejné teplotě jako v létě a tudíž na kyselinu stejně citliví. Pokud neplodují, tak jsou roztoči v nízké teplotě a potom jsou ke kyselině ještě odolnější než v létě.
U nás je teď po poledni jen asi + 6 st C a to je už doslova zimní teplota. Používat teď kyselinu je prakticky už úplně zbytečné, sezóna je prostě pryč. A na nějaké větší oteplení a návrat babího léta to v dohledné době nevypadá....
Nejlepší bude tu kyselinu teď prostě vyndat, jiný účinek v současném počasí mít nebude, než že zkoroduje kovové věci v úlu.

Na dolu uvedenej adrese som uverejňoval sériu 12-tich článkov na téme Systém dvoch včelstiev -SDV, v úľoch B (270x420mm) v troj a štvorúľovej zostave. Samozrejme, že práce je viac, ale i výsledky sú dobré, praktikoval som to od roku 1986 do 20O6. Je to veľmi dobrá metóda ošetrovania včelstiev v menej priaznivých rokoch. Posledné desaťročie poskytovalo včelstvám nebývalé podmienky (teplé zimy a jar), že silu včelstiev som dosiahol aj s jednou matkou.

Škoda však o tom veľa slov, každý si to musí odskúšať sám a vo vlastných podmienkach. Včelár musí mať však potrebný počet debničiek,na každý úľ jedno medzidno s letáčom a pre každé včelstvo potrebuje ešte jednu matku.

www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=121&mode=&order=0&thold=0

Dobrý den všem,stále mám volné přirozeně spářené,kladoucí matky.Pokud budete potřebovat pište na výše uvedený e-mail, popřípadě volejte 774560966 Děkuji Daniel Prokeš

za chvilu nebudou citit ,pustil bych je do produkčních včelstev,na jaře to většinou rozjedou spolu pak zustane ta lepší....

nekdo si tu evidentně plete 2matečné včelaření se spojováním chudáků