Archiv Včelařské konference

Prikladám tiež niečo o Amitraze:
Jeden z rozkladných produktov amitrazu po jeho použití v úli je aj 2,4-dimethylanilín. Jeho charakteristiku uvádzam na odkaze:

http://translate.google.sk/translate?hl=sk&sl=en&u=http://chemicalland21.com/specialtychem/perchem/2,4-XYLIDINE%2520(2,4-DIMETHYLANILINE).htm&ei=P8daTKipCY6bONGrgZsP&sa=X&oi=translate&ct=result&resnum=3&ved=0CCQQ7gEwAg&prev=/search%3Fq%3D2,4-dimethylanilin%26hl%3Dsk%26sa%3DX%26rlz%3D1R2GZEF_skSK352
Skrátene:
mierne rozpustný vo vode a ľahko rozpustný v éteri a alkohole. To spôsobuje závažné priemyselné otravy. Látka môže mať vplyv na krv, čo vedie k tvorbe methemoglobínu. Opakovaná alebo predĺžená expozícia môže byť karcinogénna.

Asi tě zklamu, ale dost jsem se s tím zabýval a podobné zařízení chtěl používat, ale.... Původně jsem chtěl napumpovat kovový sud vzduchem a tlakem hnát roztok do hadice. Pepa Křapka to zkoušel dávno přede mnou a nefungovalo to. Používal kompresor od traktoru. Ve včelařství jeden včelař/nevzpomenu si teď jako naschvál na jméno/propagoval použití spalovacího motoru a běžného čerpadla, byl spokojen ale pouze při kratší hadici. Ujistil mě, že při mých potřebných 25 m to fungovat nebude. Takže při roztoku 3: 2 to na 12 v asi fungovat nebude i když jako sen je to víc než lákavé. Zatím to nějak zkouším vyřešit jinou cestou, výsledek je zajímavý, ale chce to čas. Zdraví R. Stonjek

Fluvalinat
Fluvalinat je nejznámější varroacid široce používán ve formě pásků Apistan ®, které byly zlepšeny dříve kousky dřeva nebo lepenky ponořené do zemědělského roztoku Mavrik®. Byla to opravdu zázračná chemikálie, která byla bezpečná pro manipulaci a nedostala se do medu a neměl žádný znatelný vliv na včely a zahubila spoustu roztočů (99+ % zabitých).
Kupodivu, když Dr. Mark Goodwin (osobní komunikace) první testoval Apistanové proužky na Novém Zélandu, když zjistil, že pouze 3,1% z celkového ošetřování zajistilo odpovídající kontrolu roztoče! Výrobce prostě začal s poměrně vysokou dávkou, aby se zajistilo zabití prakticky každého jednotlivého roztoče. Včelaři tak očekávali, že produkty zajistí téměř úplnou eradikaci roztočů s každým použitím. Ve zpětném pohledu počáteční nadměrně vysoké dávky fluvalinatu pravděpodobně pomohly urychlit vývoj rezistentních roztočů. V případě Apistanu nebyl dlouho předtím takový silný selektivní tlak který vytvořil skupiny populace roztoče, které začaly útočit dříve, takže včelaři začali používat více proužků, nebo léčili častěji.
Křivka procent roztočů zabitých proti procentu doporučené dávky Apistanu aplikovaného (původní neresistentní roztoči na Novém Zélandu). (Grafy a obrázky jsou ve zdroji článku). Všimněte si, že jen malý zlomek z jednoho pásu byl stejně účinný jako plná dávka (100% - se skládá ze 2 proužků).S laskavým svolením Dr. Mark Goodwina.
Komerční včelaři, ve snaze snížit náklady, namáčeli dřívka z nanuků do Mavriku (a později, různé jiné formy aplikace), a dříve dlouho užívali velmi vysoké dávky. Všichni jsme slyšeli, jak to vedlo k rozsáhlé rezistenci roztoče vůči fluvalinatu a celosvětově kontaminaci vosku.

Dr. Maryann Frasier (2008), po analýze kolonie trpících CCD zjistila, že "Nejvýznamnější rozdíl v hladinách pesticidů ve srovnání se zdravím včel, bylo to, že zbytky fluvalinatu inklinovaly být vyšší v pylu, vosku a plodu slabých, mrtvých a zotavovaných včelstev vzhledem k silným včelstvům. Nejvyšší hladiny pesticidů byly zjištěny ve vosku, následuje pyl a plod, ale hladiny ve vosku jsou mnohem variabilnější než v pylu nebo plodu. Hladiny Fluvalinatu nalezené v plodu jsou v rozmezí smrtícím pro včely. "
Nedávno byl ten názor, že fluvalinat prodávaný dnes je toxičtější než starý, protože obsahuje pouze dvě "aktivní" formy molekuly (pojmenovaný tau-fluvalinat). Nicméně, když jsem se ptal zástupce Wellmark, Doug VanGundy, o tom, vysvětlil že k jediné změně došlo v názvu, protože společnost měla vždy používat tau-fluvalinat ve výrobku.
Apistanové proužky a Mavrik stále včelaři používají, a jejich úspěch závisí na stupni rezistence místních roztočů, a zda je výrobek rotuje s jinými opatřeními kontroly roztočů. Rezistence se snižuje u roztoče - nonresistantní roztoči zvítězí, jestli nejsou trvale ošetřovány chemikáliemi. Bohužel, zbytky v plástech mají podobný účinek jako nonstop léčba.

Zajímavostí je, že autor registrace EPA produktu (EPA 2005) se zdá nepochopil, jak by Apistan pásy měly být použity, jak o tom svědčí následující odstavec:

"Nicméně, je prohlášení v návodu nutné k ochraně včel při hledání potravy LD50 menší než 11μg/včelu. Pro tau-fluvalinat, akutní kontaktní toxicita pro včelu medonosnou ukazuje, že je LD50 0.2μg/včelu.To klasifikuje tau-fluvalinat jako vysoce toxický pro včely.Impregnované pásy formulace [Apistan] se používají ve včelstvech k léčbě varroázy, kdy včely nejsou přítomny. "



Zřejmě si autor nemohl představit, že by včelaři skutečně výrobek vkládali do úlu živých včel! LD50 stranou, realita je, že jsem používal proužky několik let a určitě jsem si nevšiml že škodí včelám. Nicméně, to je drsný na trubce a matky, plus jeho toxicita je zesílena, pokud jsou použity ve včelstvech která již obsahují zbytky coumaphosu (Johnson 2009).

Fluvalinat se těší oblibě dlouhodobě. U mnoha včelařů, Apistanové proužky zajišťovaly účinnou kontrolu roztoče po dobu asi šest let (i když ke konci jsme je potřebovali k léčbě častěji). Výrobek je stále ještě prodává, a nadále funguje v některých oblastech. {Komerční včelaři byli schopni prodloužit životnost fluvalinat zvýšením dávky Mavriku a / nebo střídali ho s dalšími produkty a prodloužili jeho efektivní život téměř dvacet let!
Fluvalinat opravdu mohl být použit s budoucí rotací akaricidu, zejména pokud včelaři praktikují určitý stupeň výměny plástů, aby se zabránilo nahromadění reziduí, což umožňuje návrat nerezistentních roztočů. To je trochu komplikované, protože nerezistentní roztoči, neomezovaní rezistentními mechanismy, mohou být škodlivější než rezistentní roztoči!
Fluvalinat by se měl používat opatrně, pokud vůbec, producenty matek, protože může vést k tiché výměně matky (Currie 1999), brzké mortalitě trubců (Rinderer 1999), a snižuje životaschopnost spermií (Burley 2007).

Amitraz

Amitraz byl jeden z prvních varroacidů registrovaných v USA, a je účinný proti oběma varroa a tracheálním roztočům. Byl vyráběn v plastovém pásku jako Miticur, ale registrace pro použití u včel úlů byla stažena po několika soudních sporech.Nicméně, včelaři na celém světě běžně používají AG produkty Tactik ® a Ovasyn ® mimo návod. V Československu byl (a je) amitraz používán mnoho let jako fumigant, spálením dvou kapek Tactiku ("Varidol") na kousku ošetřeném filtrační papíru.
Na západě USA, Tactik v oleji nebo tuku rychle se stal miláčkem komerčních včelařů kde selhal coumaphos. Nicméně, nebylo žádné překvapení před pár lety, když jsem začala jednání zprávy, že roztoči ukazovaly rezistenci k výrobku, a tento rok by včelaři v některých oblastech se nemohli již spoléhat na amitraz, aby se důsledně zabili roztoči. Apivar ® je francouzský recept s amitrazem široce používán v Evropě, a také registrovaůný na Novém Zélandu a Kanadě (ale bohužel ne v USA).

Kanada v poslední době zaznamenala amitraz strip-Apivar ®-pro použití při mimořádných událostech (Jsem zmatený všemi "API" a "Vars," také!). Tento výrobek má dlouhou úspěšnou historii v Evropě (i když roztoči vyvinuli rezistenci tam kde byl používán po mnoho let).
Amitraz má žádoucí kvalitu tím, že se odbourává poměrně rychle v medu a vosku (i když jeho degradační produkty jsou perzistentní a mohou mít zdravotní problémy). Ze všech syntetických akaricidů je snad nejvíce blahodárný v úlu.

Sečteno podtrženo - syntetické akaricidy

Když varroa poprvé zasáhl severoamerické včelnice, mohli jsme ho kontrolovat jednou za rok ošetřením Apistanem. V současné době jen málo komerčních včelařů přežije bez alespoň dvou ošetření v sezóně proti roztočům (a některé až tucet!), A nejsou si jisti, že léčba bude ještě pracovat z roku na rok. Je jasné, že jsme ztratili bitvu, když se nám roztoč směje do obličeje, a říká: "Je to váš nejlepší střelec?" (Budu mluvit k této otázce v nadcházejícím seriálu o chovu včel pro všeobecnou rezistenci na parazita).

Jsou nyní tři syntetické akaricidy registrovány pro použití v USA: Apistanové pásy, Checkmite + pásy, a Hivastan "placky". Tyto tři, spolu s (nelegálním) amitrazem vybavují komerční včelařě možností chemické "rotace", aby se zabránilo rezistenci roztoče, zvláště když se to střídá s "přírodní léčbou", jako je thymol, kyselina mravenčí, nebo (technicky nelegální) kyseliny šťavelové. Klíčovou myšlenkou je míchat je - pokud budete používat akaricidy, ne jen udržet pomocí stejného do doby, než to nedokáže!

Bohužel, s ošetřením proti roztoči, není oběd zdarma. Všechny akaricidy, ať syntetické nebo přírodní, mají negativní dopady na včelstvo - jako vývojové účinky na chov (coumaphos, amitraz), zjevná plodová toxicity (coumaphos, kyselina mravenčí, thymol), toxicita na dospělé včely (Hivastan), imunosuprese, změny v chování (např. rozdmýchává z fumiganty nebo vysazení matky), nebo účinky na matky a trubce (fluvalinat, coumaphos, mravenčí, thymol).Tyto skutečnosti naznačují tři taktické body:

1.Použijte ošetření tak málo podle potřeby,

2.Zavést málo akaricidu jen co je nezbytné, a

3.Vyhněte se akaricidům, která zanechávají přetrvávající rezidua v plástech.Tento poslední bod se týká především coumaphos a fluvalinat (čas ukáže, jestli je problém Hivastan).

Akaricidy by neměly být vnímány jako jediný prostředek ke kontrole Varroa. Ve skutečnosti by měly v ideálním případě být použity pouze jako poslední možnost. Roztoči mohou být efektivně kontrolováni kombinací rezistentních kmenů matek, oddělky na jaře nebo na podzim, trubčími rámky, podporováno rotací a některými kombinacemi (syntetických a / nebo přírodní) akaricidů podle potřeby.
Vystavil Eman v 9:12 0 komentářů Odkazy na tento příspěvek

Taky jsem po tom pokukoval, ale představu jsme si udělal až když jsem začal rozpouštět cukr kalovým čerpadlem.
750W. Je to prostě skoro med.
Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu.

To spíš by byl dobrý pásový dopravník (takový ten trakař) - benzín, elektrika a vozit sud až k úlům a tam už by to něco ten metr vytlačilo.

Karel

"pekny den - vie niekto poradit nadobu asi 150-litrovu s cerpadlom na precerpavanie sirupu na vcelnici do krmitok- vyhoda je na 12V nie je podmienka dakujem Stano"

Tady platí fyzikální zákony. Jestliže na rozmíchávání cukerného roztoku je potřeba kvalitní ponorné čerpadlo s výkonem takových 400 - 800 watt a musí se dávat pozor, aby roztok neměl příliš moc cukru, protože by byl hodně viskózní a čerpadlo by se mohlo přetížit a shořet, tak na přečerpávání roztoku, kde je navíc ještě u čerpadla x metrů dlouhá hadice, která má při čerpání další odpor, musí být výkon čerpadla stejný nebo větší. Takže je potřeba výkon čerpadla 400 - 800 - 1500 watt nebo tak nějak. Kdysi po škole jsem to i uměl spočítat, délka hadice, průměr hadice, přepravované množství, viskozita roztoku, z toho vyleze tlaková ztráta na hadici a z toho vyleze potřebný výkon motoru čerpadla. Dneska už jen odhaduji, roztok cukru 1 : 1 s vodou potřebuje proti čisté vodě 2 - 3 x větší výkon čerpadla, cukr 3:2 4 - 6x větší výkon čerpadla. A musí to vydržet mechanicky i čerpadlo, protože úměrně s výkonem tam budou i tlaky vyšší.
Vidím to na dvě možná řešení. Buď sud na dobrém vozíku, se kterým se dá jezdit kolem úlů a hadice dlouhá tak 2 metry, čerpadlo takových 200 - 400 watt, to už by šlo napájet z startovací autobaterie, přijet k úlu a plnit . Nebo motorové čerpadlo 1 - 3 kilowatty přizpůsobené na vyšší viskozitu cukerného roztoku proti vodě a delší hadice spíš většího průměru, aby sud byl na místě a plnilo se nějakou plnicí pistolí. Otázka je, jaký by to mělo přínos a jak moc by to bylo neobratnější ve srovnání s nalévání do kýblů a ručním plněním krmítek.
A musela by se přesně dodržovat koncentrace cukerného roztoku, protože v okolí koncentrace 1 : 1 a 3 : 2 jde viskozita poměrně rychle nahoru, taky teplota cukerného roztoku má docela vliv a roztok starý nějaký den taky docela houstne.

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich
včelstvech za kalendářní rok. Jako jsou velké rozdíly ve snůškových
podmínkách jednotlivých stanovišť, jsou velké rozdíly i ve výskytu VD.
Kdo nemá více různých stanovišť, ten mnohdy nevěří. Mám 2 stanoviště
zamořené každoročně, v tuto dobu spadlo po léčení KM již přes 1200
roztočů (v jednom včelstvu jsem předtím napočítal přirozený denní spad
95 samiček VD) . V roce 2007 to bylo řádově horší. Bohužel jsem ještě
nemonitoroval. Dnes díky monitoringu vím, která včelstva mám přeléčit a
která jsou zatím v pohodě.
Chci jen podotknout že Vaše metodika nemusí být vždy a všude účinná, i
když připouštím po loňských zkušenostech s brzkou fumigací (ale koncem
září), že tato byla velice účinná.

Milan Čáp

Dne 23.8.2010 14:24, a.turčáni napsal(a):
> Já naopak si představuji situaci hodně špatnou a stěžejním vzorem je r.
> 2007. Kdyby Anton prováděl odlehčovací fumigaci v tuto dobu a v tak zoufalé
> situaci jaká v Čechách byla, fumigoval by jen prázdné úly, nebo zoufalé
> trosky. R.S.
>
> Ruda, v r. 1977 aj na Slovensku časť včelárov prišla o včely a ja som už
> svoj spôsob použil i vtedy (A taktiež pred týmto r. už 6 krát a stále s
> dobrým výsledkom. V r. 1977 pri tejto mojej nevhodnej metóde, som mal na
> včelnici so 75 vč. celkový priemer spadu na včelstvo 86ks Vd.
>
> Roda má pravdu v tom, keby som bol v situácii ako Vy v r. 77, bol som
> dopadal asi zle, ale moja tretia fumigácia je v čase (1-10.11), keď som
> Nikdy ! plod vo včelstvách nezaznamenal! a to je alfou a omegou aspoň
> doteraz dobrých výsledkov.
>
> Samozrejme, že i ja čakám na rezistenciu Vd na amitraz, ale doteraz som to
> neznamenal. Urobil som raz pokus, keď som fumigoval úplne bez utesnenia
> letáčov v 6-tich včelstvách, po 20 hod. som urobil zber a zaznamenal, ešte
> v deň zberu som znovu fumigoval pri utesnených letáčoch, po 24 hod. som
> objavil 1 ks VD v týchto 6-tich včelstvách, To je dôkaz, že i i minimum
> fumigantu s obsahom amitrazu na klieštiku silno pôsobí.
>
> A potom je tu ešte jedna neujasnená otázka, že na existenciu klieštika
> útočí fumigant na Vd cez prieduchy a nervovú sústavu a tak ho zabíja. To je
> moje vysvetlenie.
> Aká je pravda by nám mohol zdôvodniť p. ing. Čermák, ktorý toho vie o Vd
> oveľa viac ako mi laici.
>
>
>

"Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové, lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "

Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu, ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.

Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový" technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....

>Akorát to nikdo neudělá ze starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet, jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....<
------------------------------------------------------------
A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK

Máš pravdu,na zubové čerpadlo bych sázel. Dynamická čerpadla budou vždy mít poddimenzovaný motor (vysoká hustota roztoku).

Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.

Další problém, když jsem nad tím kdysi přemíšlel, je hadice.
Obyčejná 1/2 coulka je slabá (to budete nad každým krmítkem stát 1/4 hodiny než tam těch cca 10 litrů nateče) a při větším průměru (1-1 1/2 coule a délce 50 a více metrů) budete v ní po louce tahat i 50 kg roztoku, který jen pracně z ní dostanete.

pánové pokoušíte se mě nasrat....

odlehčovací fumigace,to jste si vymysleli protože varidol dostanete z dotací?

tuto cestou se seje na problém v gigaměřítku....

kyselina mravenčí se odpařuje od velikonoc po svátek republiky,jsou roky, kdy sem nefumigoval vubec a vysledek byl supr,ted vlastně fumiguju jen jednou a to pro jistotu a hlavně protože se mi před vánocama neodpaří,mám víc než pocit ,že kdybych to dělal jinak je to větší loterie co z toho na jaře zbyde....

a aceton,tož ten mám na barvy....

to je jak kdybyste vlastní bábu krmili arsenem,šak co najedla se a druhej den taky dožila.....

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: krmenie sirupom
> Datum: 23.8.2010 21:50:44
> ----------------------------------------
> "Osobně bych dal šanci možná tak nějakému "objemovému" čerpadlu - zubové,
> lamelové, atd. dynamická budou mít velkou ztrátu. "
>
> Já bych sázel na odstředivé čerpadlo, klidně i stavěné na obyčejnou vodu,
> ale muselo by mít rezervu v pevnosti a snížené otáčky. Levná kutilská
> čerpadla na "čerpání vody na zavlažování na zahradě" a podobně by nejspíš
> nevydržela, ani kdyby měla být provozována při čtvrtinových otáčkách.
> Objemová čerpadla musí mít vyřešen režim, kdy je výstup uzavřen, buď
> nějakým vratným bezpečnostním ventilem nebo rychlým vypínáním motoru při
> přetížení, jinak zhavaruje buď potrubí nebo motor.
>
> Ale jinak, tohleto není žádný speciální odborný problém, je to "sériový"
> technologický problém pro specialistu na čerpadla. Stačí si zjistit, v
> jakém rozsahu viskozity se pohybují cukerné roztoky v koncentraci na
> krmení, asi ve VUVČ v Dole a potom kontaktovat firmy či specialisty kolem
> čerpadel a vyhovující čerpadlo prostě zakoupit. Akorát to nikdo neudělá ze
> starého železa a čerpadla z vyřazené pračky nebo to nebude stát 1000 nebo
> 2500 Kč jako kalovka na rozmíchávání roztoku v nádrži , ale určitě
> znatelně víc. Stačí se rozhodnout to tak udělat a nemusí se nic zkoušet,
> jen to prostě zakoupit a s nádrží a hadicí složit dohromady....
>
>
>

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

Zdravim pratele,

take uz jsem badal a byl v kontaktu s odborniky, co navrhuji cerpadla. Pouzitelne jsu jen zubova cerpadla, pouzivaji je i na oleje, mazuty apod. Takove cerpadlo si s roztokem hrave poradi, problem je vsak male dodavane mnozstvi roztoku. Nekde na strankach v internetu jsem videl tady u nejakeho vcelare na Kravarsku udelane takove cerpadlo a to dokonce na 12 V, tusim se jmenoval Pavera, fotky byly pristupne na netu. Zkuste kdyz tak pohledat.

P.

A nakonec po mnoha pokusech přijde na to, že dvě zahradnické konve a příslušné množství lidského sádla udělají službu spolehlivěji. Pokud při tom nedostanete infarkt.
JK
-----------------
Jo jo, to mě taky vede k těm pokusům s prům. roztokem cukru. Má prý vydržet dva roky, takže to by nebyl problém to postupně odtahat na stanoviště a tam to mít naskládané. Vlastně to tam můžu tahat při každé návštěvě, při medobraní stejně chodím/jezdím tam s prázdnou.

Doma úspěšně používám kolečko - má půdorys kam zapadne 10rámkový nástavek a nebo i 6 kanystrů.
V zimě bych chtěl něco podobného ale lehkého zbastlit aby se dalo snadno převážet v autě.

Máte někdo něco takového pro inspiraci. (Jindrův rudlík znám - není k nám do hor, nebo spíše ke mě.)

Díky

Karel

stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU.
------
JJ, to mě ji připomělo. :-) Vděčím ji za svou kondičku, byla připevněná na zdi, páka prodloužená a čerpali jsme s ní vodu na zalévání, snad deset výškových metrů.
:-)

Ale tady doma přepouštím roztok hadicí ze sudu do kanystrů, jen pár metrů a už je s tím problém - vypláchnout atd.
Když jsem si představil že to budu vláčet někde po stráni, neudržím ji čistou, nabalí se na to tráva, hlína, pak vosy a včely.

Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-)
Karel

Rád by jsem se zeptal na Vaše maximální hodnoty spadu VD ve vašich včelstvech za kalendářní rok. M.Č.

Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem, Ak to vydrží 74 včelstiev, tak potom to vydrží aj to 75-te.
Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje.

Pri dodržiavaní termínov fumigácie, by možno mohla vypadnúť druhá (1.10) odľahčovacia fumigácia, ale to by som musel najskôr urobiť aspoň trojročné pokusy.

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec). Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

Divím se že si nikdo nevzpomněl na pístové. To se přece používá v průmyslu na dávkování i vysoce viskózních roztoků. stačí přece připevnit k sudu obyčejnou LILU. Je to ruční čerpadlo a nemusíte řešit pohon na vzdálených stanovištích.

Lenže k tomu bude včelár potrebovať ďalší ľudský zdroj a tých včelári nemajú v zálohe. Pôvodný dopyt bol potrebujem k 150 sudu čerpadlo (takže tých včelstiev až tak veľa nemá), potom sud postaviť sud s vypúšťacím ventilom na stojan a pekne roznosiť do kŕmidiel v dvoch 10 litr. krhlách.

Vidím, že čo včelár, to ľudový výskumník, každý má to najlepšie riešenie, Keď raz bude tento včelár mať 500 včelstiev na rôznych stanovištiach, tak potom aj bez rady si bude musieť vedieť poradiť sám.

Ale keď už píšem, tak istotne by vedel poradiť Gusti Pazderka, ako to on robí pri svojich 500 včelstvách a možno ich už má viac? Gusti, apropo kde si sa stratil?

http://www.vcelypavera.wz.cz/

Samozřejmě prostupuje i přes korek. Voskuje se i ten korek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

Je tam nějaká rafinovaná zrada, zkus ubrat vodu z kvasné zátky, zřejmě oxid uhličitý utíká kolem trubičky..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Medovina
> Datum: 24.8.2010 08:21:56
> ----------------------------------------
> Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový
> roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří
> pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
> Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může
> oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.
>
>
>

R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
_________________________________

Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
...........................................


Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
__________________________________
Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.

Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK

NitraM napsal:
Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se nemýlím)?
.............

Nemohlo.
RK

Jestliže máte třeba obyčejnou zahradní hadici, třeba půlcoulku, tak kvalitní zahradní hadice má maximální povolený tlak okolo 8 barů. Aby se maximálně využila ta hadice, čerpadlo na výstupu musí dávat při konkrétním přepravním množství cukerného roztoku tlak takové 4 bary, zbývající 4 bary do tlaku 8 je rezerva, protože by bylo velice nepříjemné, kdyby u včel hadice za čerpadlem praskla a nějaká desítka litrů roztoku cukru utekla na zem. Délkou hadice a tím maximálním možným tlakem čerpadla, přirozeně vedle průřezu hadice, je určeno maximální dopravované množství cukerného roztoku. Zkrácením délky hadice na polovinu, pokud tlak na začátku hadice zůstane stejný, se dopravované množství cukerného roztoku zvětší až cca 4 x. Naopak prodloužením hadice na dvojnásobek se dopravované množství zmenší na až čtvrtinu. Tolik základní fyzikální vztahy při dopravování takového viskózního roztoku, jako je cukerný roztok , na délku hadice cca 10 - 20 metrů.
Přepravované množství cukerného roztoku tenkou hadicí se potom dá příslušně zvýšit, když se použije tlaková hadice a čerpadlo s příslušně několikrát vyšším výstupním tlakem. Tlaková hadice by měla být v potravinářském provedení, ty nepotravinářské tlakové hodně smrdí, bude mnohem tužší než obyčejná zahradní hadice a taky mnohem dražší. A když je tak drahá, otázka je taky životnost takové hadice a její správné skladování mimo sezónu.
S tím souvisí za prvé čištění po skončení krmení. Pro odstranění zbylého cukerného roztoku v hadici se ideálně hodí tlakový vzduch, hadice se jím profoukne a vytlačí se z ní roztok.
Pokud se v sezóně nebude s čerpadlem pracovat častěji než jednou za cca tři dny, bude třeba řešit nějaké čištění, aby se zbytek roztoku uvnitř nekazil, minimálně čerpadlo a hadici propláchnout vodou, což jsou určité ztráty cukru.
Po ukončení sezóny bude třeba řešit konzervaci, čerpadlo, hadici vysušit, čerpadlo něčím nakonzervovat.....

Lepší řešení, pokud včelař nemá stovky včelstev a traktor nebo náklaďák pro převážení kubíků roztoku a náhonem na čerpadlo, se mně pořád jeví rozpustit cukr doma v nádobě s kvalitním výpustným ventilem, naplnit 10 - 20 kusů 15 - 20 litrových kanystrů nebo podobných nádob, co se na auto vejde. A na stanovišti "pěškoručně" plnit krmítka z těch kanystrů. Jak kdo každý donese a uveze, plný 20 litrový kanystr cukerného roztoku bude takových 25 - 30 kilo. Není problém poloprůhledný plastový 20 litrový kanystr opatřit mírami, třeba lihovým centrofixem po třeba 5 - 10 litrech, jaký je objem krmmítka v úlech a z jednoho 20 litrového kanystru naplnit třeba 4 pětilitrová krmítka. Po určitém zácviku je přesnost takového rozlévání dostatečná. Taky není problém na to nošení plných kanystrů a případně nalévání za nějaké kilo medu atd najmout někoho mladého a silného, na to žádné dovednosti nejsou třeba.
Kanystr se zbytky cukru taky není problém mezi použitím zakonzervovat roztokem propolisu.

Tak mě inspiroval postup výroby ponorky na http://www.vcelypavera.wz.cz/ . Kdo by si chtěl "zakutit" a postavit ponorku do cukerného roztoku, byla by možnost vzít nějakou levnou ponorku na vodu a odpajcnout tu část kolem oběžného kola. Takže by zůstala jen utěsněná pohonná jednotka s vyčnívajícím hřídelem. A na to stvořit podle původní novou čerpací část, ale s oběžným kolem o třetinu, polovinu menšího průměru. Tím by se sladil výkon čerpadla a motoru pro práci ve viskóznějších roztocích, jako je cukerný roztok, nemusela by se hledat ponorka s konstrukčními rezervami, díky kterými v cukerném roztoku se ponorka nepřetíží a nezničí.
Vhodná by na to byla levná plastová ponorka, plast by se snadněji odpajcnul než kov a nová čerpací část by klidně mohla být k ponorce připevněna jen nějakými kovovými popruhy , nemuselo by se nic lepit nebo přivařovat.....

"Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK"
Já bych řekl, že tělesně zdatnější včelař spíš zorganizuje práci tak, aby měl břemena po 30 - 60 kilech a přenese je. Má to 2 - 4 x rychleji. Naviják bude spíš tak pro důchodce.
Nebo pro takové speciality, kdy jsou příjezdová cesta a včely vzdálené 10 - 20 metrů horizontálně, ale třeba 2 - 6 metrů vertikálně. Navijákem se třeba z cesty spustí přívěsný vozík za auto s třeba nástavky a mezistěnami dolů ke včelám a po skončení prací vytáhne nahoru na cestu s naloženými plásty s medem....
Zrovna naviják na cca 600 kilo mám připravený na dřevo, budu muset nějak vytahovat palivové topolové dřevo, špalky o průměru až pár desítek cm nahoru do svahu, na 6 - 10 metrech 3 - 4 metry nahoru do svahu, aby šly odvézt.

pokud kodcází oxid ve nemůže se dovnitř nic dostat nebezpečí hrozí až po skončení bouřlivého kvašení.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 24.8.2010 10:33:34
> ----------------------------------------
> R. Hubač: Je tam nějaká rafinovaná zrada...
> _________________________________
>
> Děkuji za reakci. Znovu jsem dal korek do horké vody a zarazil jej více do
> hrdla demižonu - a bublinky už jdou.
> ..........................................
>
>
> Pepan: ...Voskuje se i ten korek.
> __________________________________
> Znamená to tedy zakapat zeshora celý korek voskem (protože korek zřejmě
> časem znovu vyschne)? Promiňte mi moji neznalost, ale v téhle oblasti jsem
> zatím naprostý diletant... :o) Ale chybami se člověk učí.
>
> Mohlo se stát za ty čtyři dny něco s medovinou (když mohl skrze korek
> prostupovat oxid uhličitý ven, mohl zřejmě i vzduch dovnitř, pokud se
> nemýlím)?
>
>
>

Korek se musí jednoznačně zakapat voskem. Když je to dobře, pozná se to tak, že při bouřlivém kvašení když se třeba prstem opatrně ucpe výstup zátky, je tam cítit slabý tlak, který unikající oxid uhličitý vytváří. Musí se dělat opatrně, silný tlak by mohl těsnění zakapáním voskem porušit.

Prostě ten špunt netěsní. V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí. Nebo to nekvasí, což ovšem vylučuješ, ale stane se, když:
1) kvasinky naleješ do ještě horkého roztoku (hynou při teplotě něco přes 40)
2) použiješ vodu z vodovodu s velkým obsahem chloru, s čímž jsou problémy např. při výrobě ovocného vína. Chlor však při vaření vyprchá.
Tobě to ale kvasí, jak tvrdíš, takže problém je špunt.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of NitraM
Sent: Tuesday, August 24, 2010 8:22 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Medovina

Dobrý den. Nevíte někdo, v čem může být problém? - Uvařil jsem medový roztok, vlil do něj kvasný základ, přidal živnou sůl, na hladině se tvoří pěna, pěkně to šumí, ale skrze kvasnou zátku nejdou bublinky (vůbec).
Přitom jsem kvasnou zátku utěsnil v korkovém uzávěru demižonu voskem. Může oxid uhličitý prostupovat skrze korek? Nechápu to.

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem, naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

>Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
:-) Karel<
------------------------------------------------------------
Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR viděl u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
JK
--------------
Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť, atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
a nad
http://www.schodolez.cz/

Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii - elektrický trakař? :-)
Používá se to na manipulaci s materiálem atd.

No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro vše:-)

Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)

Karel

no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali

Děkuji všem za reakce a podnětné rady. Už jsem špunt nahřál v teplé vodě, pořádně jej zatlačil až do hrdla demižonu a celý jsem jej zakapal voskem - a jede to naprosto krásně. Jsou to zkrátka zkušenosti, které já s medovinou zatím sbírám, a proto jsem nepředpokládal, že by prostupnost korkem mohla být tak výrazná, že trubičkou neprostupovalo nic. Tak díky všem.

"Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná"
Pozná, ale musí se to umět.
Když už nejdou bubliny a tudíž v nádobě (typicky demižonu) už není onen přetlak, je těsnost ještě důležitější, než předtím. A jak se to snadno vyzkouší?
Na demižon v horní části, kde už není tekutina, ale jen oxid uhličitý, položíme své teplé dlaně a tím plyn trochu ohřejeme. A pozorujeme kvasnou rourku. Na bublinu to většinou nedá, ale krásně vidíme, jak v rource jede hladina dolů. Po oddálení dlaní se hladina musí vrátit. Jednoduché, spolehlivé, praktické.
Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Pepa
________________________________________
Odesílatel: vcely-bounces/=/v.or.cz [vcely-bounces/=/v.or.cz] za uživatele R. Poláek [e-mail/=/nezadan]
Odesláno: 24. srpna 2010 17:43
Komu: Včelařský mailing list
Předmět: Re: Medovina

" V etapě bouřlivého kvašení (první týdny kvašení) je to, co projde korkem,
naprosto nepodstatné a bubliny jít musí."
Jenže jedině v etapě bouřlivého kvašení se dá snadno poznat, jestli špunt
těsní nebo netěsní. Jak bouřlivé kvašení skončí, moc se toho nepozná a
netěsnost špuntu potom může medovinu zhoršit nebo i zkazit.

""""""Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) """"
Na to je snadný recept. Zlý včely, hodně zlý včely a utajená díra v podmetu.

nebo tlačí bublinko.....tož jak tam je, je to ok

Myslím, že děláte z výroby medoviny dost vědu. Z počátku je nejdůležitější mít ten správný rozkvas a raději víc než míň. Musí šumět a hodně pěnit. Pak mít v budoucí medovině správný poměr medu a vody. Na ověření stačí bohatě slepičí vajíčko./čerstvé/. Při použití kvasinek např. Shimanski nebo Lalvin, pak už žádnou velkou chybu udělat nemůžete a medovina musí vyjít. To jestli vám v první fázi demižon těsní nebo ne je v podstatě jedno. Já ucpával hrdlo dříve
koulí z sterilního obvazu a vždy to vyšlo. Při zrání stačí přes mikroténový pytlík a ta nejslabší, jen slabě napnutá gumička. Moje výroba medoviny se dostala na úplně jinou kvalitu, když jsem jasně pojmenoval, že Dolské kvasinky už nikdy. Od těch dob jsem také přestal mít problémy. Také je důležité nepřehánět to s chutěmi a spíš upředňostňovat přírodní. Zda vařit nebo ne je otázka. Vařená medovina má podle mě jemnější chuť, nevařená nepatrně jinou. Já většinou nevařím. Odkapaná víčka dám do parního taviče a po vychladnutí vosku používám sladkou vodu pod ním. Chuť většinou jen přírodní. Když zvýšíme o několik stáčení z kalů, kvalitě to jen prospěje.
Zdraví R. Stonjek

"no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky nam ji bral kdyz sme byli mali"
Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně na kvašení jablečného moštu na pálenku.
Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v potravinářském provedení.

Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 8:25, R. Poláek napsal(a):
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>

"Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před krádeží, ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-) "

To už mám po zkušenostech vyřešené. Asfaltky kromě těch absolutně nefrekventovaných a místní zkratky třeba jen pěšinami mezi vesnicemi a městy rozhodně ne. Včetně stanovišť, na která se z těchto cest snadno dohlédne. Někdy se ovšem najde dobré místo i u frekventované asfaltky, zajede se 30 metrů do lesa a může tam být 20 úlů na paletách a z asfaltky nebude vidět nic.
Stanoviště dneska už pokud možno s přístupem po lepší lesní či polní cestě, kde se dá po většinu roku projet a posazená v porostu nebo za kopcem atd. Akorát bych tady u nás potřeboval ty polní a lesní cesty, co byly ještě za mého mládí a co zemědělci rozorali a v lese zarostly, dost dobrých stanovišť bylo kdysi normálně přístupných těmi cestami a dneska už to jsou místa přístupná jen po sklizni nebo zasetí přes pole. Mimo tuto dobu se tam člověk dostane maximálně pěšky a velkými oklikami.

" Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."

To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je už poněkud zastaralé.

KaJi (88.103.157.154) --- 24. 8. 2010
Re: Fluvalinat (46806) (46813)

Pavel:
Děkuji za váš příspěvek, i když jsem některé věci znal, četl jsem pomalu a pozorně. Děkuji za práci se psaním dlouhého a hodnotného příspěvku. S léčivy opatrně.
--------------------------
Příspěvek je zkopírován z toho nejlepšího na českém webu - Fascinovaný včelař:

http://fcelar.blogspot.com/
a taky stále zde:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/

Ke včelám tam přibyly i šachy, což se se včelama dobře v zimě kombinuje. :-)

Takže kdo Emanův blog nezná, může se zde dočíst, mnoho zajímavého. Třeba, že nejsme Pupek světa. :-)

Ale tento článek by se měl povinně číst na každé schůzi.

Takže díky za jeho zkopírování. Možná to některým pomůže pochopit, že nebudeme HAPPY na věky a taky to jednou budeme muset řešit.

A Emanovi nadále hodně zdraví a chuti :-) Díky.

Karel
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě bych k tomu připomněl odkaz na, dle mého, velmi zajímavou zprávu Ing. V. Veselého v 7. čísle letošního včelařství (příloha). Píše tam zejména o rychle vznikající resestenci u kontaktních léčiv dlouhodobě užívaných. Ve Spokojených státech prý vznikla resistence na amitraz prakticky okamžitě poté, co se začal užívat ve formě kontaktního léčíva... Jiří

Ty gumové zátky se dají koupit v drogeriích kde prodávají sortiment na výrobu vína

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:25:50
> ----------------------------------------
> "no celi leta na vino aucpani mysto vosku je lepsi obicejna detska modelina
> /plastelina/ tesni velice dobre tat je pouziva celi zivot na vino vzdycky
> nam ji bral kdyz sme byli mali"
> Ještě v hlubokém socíku si dal otec kdesi odlít na náš největší demižón
> zátku z nějaké gumy. Stačilo doprostřed do otvoru zastrčit kvasnou zátku a
> to vše zastrčit trochu silou do hrdla demižonu a těsnilo to. Ale co to bylo
> za gumu, nevím, my jsme v nevinařském kraji a tak jsme to používali hlavně
> na kvašení jablečného moštu na pálenku.
> Dneska by se na to použil nejspíš nějaký odlévací měkký silikon v
> potravinářském provedení.
>
>
>

To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 08:50:55
> ----------------------------------------
> " Kónické gumové i silikonové zátky různých průměrů do demižonu se dají
> běžně koupit ve vinařských potřebách. Stačí navrtat díru, zasunout
> rourku a zašpuntovat demižon. Těsní naprosto bez problémů."
>
> To tady mělo zaznít už na začátku. Těsnění korkem a zakapávání svíčkou je
> už poněkud zastaralé.
>
>
>

Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
Pavel

http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Tak za
1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ, že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.

pepan

"To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN. Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."

Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo něčím takovým.

Já si vystačím s násoskou. Roztok vařím na vyvýšeném místě v hrnci, násoskou
naplním v pohodě 1,5l PET lahve a s těmi se bez problému dostanu kam
potřebuji. Vzhledem k hmotnosti jedné lahve je s nimi manipulace velice
snadná. Pokud je roztok vlahý, doba plnění jedné lahve je několik desítek
vteřin. Po skončení krmení se láhve zlikvidují, žadné zařízení se se nemusí
čistit ani skladovat. Takto krmím 30 včelstev, ale zvládl bych i větší
počet.
Haf
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, August 24, 2010 6:54 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> >Tak to teď radši sním o svém elektrickém pásovém rudlíku a zatím si dělám
> zdravotní procházky s 2x13kg v každé ruce.
> :-) Karel<
> ------------------------------------------------------------
> Možná je to hloupý nápad, neznám situaci, ale kdysi jsem v bývalé NDR
> viděl
> u včelaře v používání lehký naviják. Tahal tím medníky i krmení.
> JK
> --------------
> Nevím do jaké kategorie to patří. Někdy s es tím s oprav domů vyváží suť,
> atd. Viděl jsme to třeba na vístavě v Lysé cca do 40tis. benzínový
> 4bantamy. Prostě něco v kategorii pod
> http://www.lignusfm.cz/zelezni-kone-k1-Z100420.html
> a nad
> http://www.schodolez.cz/
>
> Bohužel mi dělá potíž to vygooglovat, když nevím co je to za kategorii -
> elektrický trakař? :-)
> Používá se to na manipulaci s materiálem atd.
>
> No až to bude aktuální, zajedu na výstavu do Brna či jinam. Zatím stěhuji
> jedno stanoviště pod asfaltku, nedostupné zruším - nějaká prasata to
> zavezla prasečím hnojem a je tam přístupné leda tak se čtyřkolkou. A taky
> se divím, že jsem ještě neviděl včelaře se 4kolkou:-) To by řešilo skoro
> vše:-)
>
> Ono je to dilema - nedostupnost stanoviště - nejlepší ochrana před
> krádeží,
> ale bolí nohy. Nebo u silnice a nemít všechny vejse v jednom košíku. Tedy
> víc stanovišť, kdyby se někomu zalíbilo. .-)
>
> Karel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5393
> (20100824) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Do gumové zátky jsem normálně vyvrtal běžným vrtákem na kov (myslím že
sedmičkou). Guma je to poměrně tvrdá a díra se vrtá dobře. Se
silikonovou nemám zkušenosti, protože mě odradila její cena.
Zakapávání voskem má ještě jednu nevýhodu - není to trvanlivé řešení. Po
čase se vosk vlivem rozdílného 'pracování' korku a hrdla odloupne a
přestane plnit svoji funkci. Na pohled se to může jevit jako funkční,
ale ve skutečnosti to propouští.

Milan Čáp

Dne 25.8.2010 13:01, R. Poláek napsal(a):
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>

Rychleji píšeš než čteš
přece jsem nikde netvrdil, že rezistence neexistuje. Ba naopak v příspěvku uvádím jak se jí bránit. I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání. Naopak nám mohou pomoci stávající léčiva pokud zabírají oddálit resistenci na kys, mr. a Thymolin. Jde jen o to je správně používat a nevynalézat, či si práci usnadňovat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 11:49:57
> ----------------------------------------
> Toto by se nemělo jen číst na každé schůzi, ale někteří i naučit zpaměti.
> Když jsem četl níže uvedený příspěvek, tak jsem jen zíral. Někdo si pořád
> myslí, že rezistence není nebo země je placatá. Je to stejné s
> antibiotikama. Před padesáti lety jsme si mysleli, že penicilínem vyléčíme
> skoro všechno,za pár let že musíme objevit další antibiotika a dnes už
> víme, že bacily si vytvářejí rezistenci rychleji, než lidstvo štíhá vyvíjet
> nová antibiotika a za pár desetiletí opět bacily zvítězí.
> Pavel
>
> http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=46746&visible=0&type=nointro+nost
> atus+noform
> Tak za
> 1) rezistence nebyla zatím nikdy prokázána.
> 2) to co bylo považováno za resistenci, se zatím vždy prokázalo jako chybná
> aplikace léčiva. (nesprávná doba aplikace, špatné umístění, atd)
> 3) Žádný přípravek nemůže ani vykazovat 100% účinnost. a PROTO NEZNAMENÁ,
> že ti co přežili, jsou rezistentní jedinci. Vzniku rezistence se bráníme
> použitím přípravků pro další přeléčení s odlišnou účinnou látkou.
>
> pepan
>
>
>

Já mám doma těh kvasných uzávěrů několik typů a všechny jsou dobré pokud je máš po ruce, tazatel však chtěl radu jak napravit danou situaci, a proto posílat ho shánět jiný typ zátky by mne ani nenapadlo. Ty se ale vyrábějí jen na určité průměry hrdel a ten korek se velmi snadno upraví na cokoliv.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medovina
> Datum: 25.8.2010 13:01:29
> ----------------------------------------
> "To přece neznamená, že je to špatné, není třeba být v každém případě IN.
> Shánění takové zátky je pak mnohem nákladnější, jak těh pár kapek vosku."
>
> Já jsem si vyzkoušel obojí. Gumová zátka je mnohonásobně praktičtější, tam
> doslova platí "zastrčit do demižónu a jít". Problém je doma akorát
> vytvoření příslušné dírky pro průchod skleněné trubičky kvasné zátky. Na to
> je třeba mít nějaký vysekávač typu zaostřené trubky. Vrtákem jsem to ani
> nezkoušel, nejspíš by to ani nešlo.
> Zakapávání voskem je prácička na takových 5 minut a pokud se nedaří, tak i
> na vícekrát. Nebo na zakapání a roztavení vosku horkovzdušnou pistolí nebo
> něčím takovým.       
>
>
>

Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
a
vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
i na
náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
pokud
možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
babyky....
A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
že
jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
stromů v
intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
buď
vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
složením silně
pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.



Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
(náhradní výsadby atd.)
(Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
misce vah.
Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 7:34:57

> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> jak přivést města a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> kostelů ale třeba i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> původních dřevin, pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> v první řadě tím, že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních
> lip a dalších stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> spolehlivé snůšky, mizí buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> výsadby jsou složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> menší.

Turčány napsal:
Zber prirodzene odpadnutých Vd vo svojich včelstvách (jedno stanovište) už nerobím, jednak z toho dôvodu, že úľové dná mám prispôsobené na odber obnôžkovaného-rouskovaného peľu (až do konca července) a jednak len výnimočne v čase fumigácie je včelstvo bez Vd.
Potom sa nič nestane, ak aj to náhodné včelstvo prefumigujem ...
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Někdo tady napsal, že kdo nesleduje spad roztočů, tak nechová včely, ale roztoče.
Dovolím si vám vytknout dvě zásadní chyby:
1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
2) Naslepo používat nejsilnější léčivo (Amitraz) je jako střílet kanónem na vrabce, aniž bych věděl kolik vrabců vlastně je.
Je rozdíl mezi prevencí a používáním nejsilnějšího léčiva. Kdyby byl rok 2007, tak bych to pochopil, ale letos je obecně kleštíků méně. Léčivo je potřeba užívat s rozumem a ne to tam dávat naslepo. Vymlouvat se na to, že chytám pyl a nemohu sledovat spad je dětinské a hloupé.
Pavel

Tak čekám co otom vůbec kdo víte?
Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím stěžejní. O
zrezivělých
a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a skleníky nemusím moc
psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a panuj. Takové je nyní
ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší drahocenou EU.


No no!
Však ono to není tak horké.Tu "drahocennou EU"přeci vůbec
nepotřebujeme,abychom mohli vysadit včelí pastvu.
Včelaři v Rakousku nebo v Německu k tomu tu EU nepotřebujou.Dohodnou
se sedlákama
(vlastníkama pozemků),vysadí a je po hehe!
Standa


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Gustimilián Pazderka" <g.pazderka/=/gmail.com>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
Datum: 28.6.2010 - 14:39:39

> Vidím, že máte přehled nad dnešními cenami
> zakládání a´údržby zeleně.
> Můžete být konkrétní a sdělit, očem to tu vlastně
> píšete? Protože v
> těchto investičních liniích nejde o práci zadarmo,
> ikdyž to tak zvenku
> vypadá. Např. organizování občanských výsadeb.
> Někdo vždy musí i ty
> sazenice dodat a také samy nenarostou. Tady v
> Lednici to vidím tak, že
> se místo toho postavily lázně na pozemcích školek
> a druhá množárna na
> opačné straně je také bez aktivity. Jezdím tudy
> často na stanoviště a
> prostě to vidím. Jediná to tu dělá snad Vys. škola
> na třetím výjezdu z
> Lednice, asi se svými granty atp. Už před 15 lety
> když jsem zakládal
> nějaké ovocné porosty, byla práce návrhářů a
> znalců kam co do městkých
> a obecních aglomerací vysázet vyzdvihována jako
> lukrativní práce
> budoucnosti. A je to tady. 2/3 jsou viditelně v
> krachu, protože
> semenáren a množáren krom lesáků (u Apolla) a
> školáků (státních a
> polostátních institucí) nula nic. Tak čekám co
> otom vůbec kdo víte?
> Konkurence a náklady jsou v tomto oboru myslím
> stěžejní. O zrezivělých
> a děravých a zarostlých krytů jako fóliovníky a
> skleníky nemusím moc
> psát. To je podle mne Eutopie. Rozbij rozděl a
> panuj. Takové je nyní
> ovzduší ve všem s tou slavnou a hlavně naší
> drahocenou EU.
>
> _gp_
>
> 2010/6/28 J. Matl <e-mail/=/nezadan>:
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o
> > tom, jak přivést města a
> > > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí,
> > kolem kostelů ale třeba i na
> > > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali
> > víc původních dřevin, pokud
> > > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se
> > vyznačují v první řadě tím, že
> > > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk...
> > >

> I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat.

Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.

No a V.d. je přece jen již složitější organismus a pokud má být ke KM rezistentní, musel by zmutovat ve formu s odolnějším sosáčkem. Jelikož nemám jasno zda je to vůbec v řádu desítek let možné, prosím o názory těch, kdo vědí více...

Platí-li totiž co jsem psal na začátku, pak ta resistence na KM nemusí být reálná.


Nejlepší by ale byla rezistence včel na V.d. :-)

myslím,že je to nereálné

Dne 25.8.2010 18:46, Pavel napsal(a):
> 1) Nesledujete spad roztočů. Není třeba sledovat u všech včelstev, stačí
> jen u dostatečného reprezentativního vzorku.
>
>
Nespoléhal bych na monitorování pouze některých včelstev. Takto můžete
bez problému přijít o nemonitorované včelstvo. V zamoření jednotlivých
včelstev kleštíkem jsou velké rozdíly! Mohu uvést dva příklady z loňska
a letoška:

Vloni jsem nemonitoroval všechna včelstva, nejvíce zamořené bylo při
fumigaci samozřejmě to nemonitorované, přičemž hned vedle bylo
monitorované. Obě sousední včelstva měla po fumigacích minimální spad
(desítky roztočů), zatímco toto mělo po první fumigaci spad 2500 roztočů!

Letos jsem si začátkem srpna vyrobil dvojitě zasíťované podložky do
včelstev, kde nemám zasíťovaná dna. Včelstva se zasíťovaným dnem jsem
monitoroval již od začátku července a až na pár případů s vyšším spadem
měla všechna žádný, nebo minimální spad. Domníval jsem se, že i ostatní
jsou v pohodě. Ale po vložení dvojitě zasíťovaných podložek a jejich
vyjmutí hned následující den jsem se u dvou včelstev zhrozil - jedno
mělo přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!

Monitorování všech včelstev se vyplatí. Nemusím přesně počítat všechny
spadané roztoče, ale bližším pohledem na podložku dokážu podle množství
za chvilku určit, zda je vše v pořádku, nebo zda je nachystáno na
problém. Kdykoliv mohu, budu-li na vážkách, spočítat přesný počet
spadaných samiček.

Milan Čáp

Ano, naprostý souhlas. Samozřejmě, že monitorování všech včelstev se vyplatí. To je ideál.
Ale přítel Turčány má desítky a desítky včelstev a člověk musí dělat i jiné věci než monitorovat ty roztoče. U velkého počtu včelstev, tam se to musí dělat na určitém reprezentativním vzorku včelstev a pokud po několik dní není nebo je minimální spad, tak podložky dát jinam.
U malovčelařů máte naprostou pravdu.
Pavel

>I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje tomu nezabrání.<
------------------------------------------------------------
Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv. Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně, že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže. Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
JK

Znamená to zároveň, že zářiová fumigace, jak ji dělá p. Turčáni, může být velmi účinná a tak skoro nahradit Gabony (pokud už v září není pozdě pro zimní generaci včel, když by byl kleštík přemnožený). Jiná je věc, že v české metodice tato možnost není...ing. K. Čermák, 23.8

Toto napísal pán K. Čermák, prečo Ste mu neoponoval?,trepete-tláchátě dve na tri. Mne môj spôsob potierania Vd vyhovuje (svedčia o tom každoročné nízke spady) a čudujem sa, že česká metodika to "nedovoľuje"! Veď to mi pripadá, akoby sme v humánnej liečbe používali lieky z pred sto rokov a ignorovali nové smery.

"""přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
Milane, měl bys jim odlehčit:-)

To jsem samozřejmě ihned udělal.
M.Č.

Dne 26.8.2010 0:14, Pavel Holub napsal(a):
> """přirozený spad za tento jedinný den 95 samiček!"""
> Milane, měl bys jim odlehčit:-)
>
>

Zahradníci mají problém se zákonem o ochraně veřejné zeleně. Naše domácí a původní dřeviny které dosahují velkých rozměrů poměrně brzy, není pak snadné je vykácet. Také tyto rozměrné dřeviny se do sídel sázeli účelově. Jako prevence proti šíření požárů. Tahle potřeba díky novým krytinám již zanikla. Náspy silnic a ulice jsou pro naše původní dřeviny zase nevhodným prostředím a brzy hynou.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 25.8.2010 18:43:28
> ----------------------------------------
> Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom, jak přivést města
> a
> vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem kostelů ale třeba
> i na
> náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc původních dřevin,
> pokud
> možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté, javory kleny, mléče,
> babyky....
> A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují v první řadě tím,
> že
> jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší zisk.
> Protože staré původní historické porosty původních lip a dalších
> stromů v
> intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a spolehlivé snůšky, mizí
> buď
> vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové výsadby jsou
> složením silně
> pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem menší.
>
>
>
> Je to otázka dlohodobého působení na obecní zastupitele.
> (náhradní výsadby atd.)
> (Případně odbor živ.prostředí. dle velikosti obce.) Obecně
> vzato:musí se najít člověk,který je ochoten se do nekonečna
> dohadovat a přesvědčovat majitele příslušných pozemků.
> A smozřejmě,když uspěje,tak taky sázet.Taky občas pomůže
> včelařský kroužek (i při škole),To pak leží argumenty na té těžší
> misce vah.
> Držím palce,ať vydrží elán co nejdéle.
> Standa
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: Kastanovnik sety - Nasavrky
> Datum: 28.6.2010 - 7:34:57
>
> > Podle mně by byla přínosnější diskuze třeba o tom,
> > jak přivést města a
> > vesnice k tomu, aby do parků, náměstí návsí, kolem
> > kostelů ale třeba i na
> > náspy nových silnic a dálnic a podobně dávali víc
> > původních dřevin, pokud
> > možno včelařských. Lípy velkolisté, malolisté,
> > javory kleny, mléče,
> > babyky....
> > A ne jakési cizokrajné uměliny, které se vyznačují
> > v první řadě tím, že
> > jsou dražší a dodavatelé z toho tak mají větší
> > zisk.
> > Protože staré původní historické porosty původních
> > lip a dalších stromů v
> > intravilánech, kolikrát zdroje kvalitní a
> > spolehlivé snůšky, mizí buď
> > vlastním stářím nebo kvůli novým stavbám a nové
> > výsadby jsou složením silně
> > pochybné a jejich plochy jsou obvykle mnohem
> > menší.
>
>
>
>

Pavel, možno poznáte túto správu, ale skúste si ju pozorne prečítať ešte raz:

/eagri.cz/public/eagri/pub/fa/a3/9b/3717_4_Zpravaresidua_1_.pdf

Budeme li používat jakýkoliv přípravek stále a stále, vytvoříme tím nové životní prostředí pro jakéhokoliv škůdce a on se mu pak přizpůsobí, proto je nutné je střídat. Právě níže popisovaný průběh léčby to urychluje. Tento proces již popsal Darwin v pojednání o vývoji druhů.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 25.8.2010 23:31:15
> ----------------------------------------
> >I ta kys. mrav. jednou vyvolá rezistenci a to zvlášť´ rychleji čím se bude
> více používat. Žádná představa, že jde o látku která se v přírodě vyskytuje
> tomu nezabrání.<
> ------------------------------------------------------------
> Nemyslím si, že je to tak žhavé. Rezistence na kyselinu mravenčí? Účinnost
> nebo neúčinnost u kyseliny mravenčí je ve správném odhadu množství nebo
> koncentrace. Je to jako sázka do loterie. Aplikujete kyselinu za určitých
> předpokládaných teplotních a vlhkostních poměrů a nedomluvíte se se sv.
> Petrem a on jako na potvoru pošle počasí diametrálně odlišné od
> předpokladů. A jaké to má důsledky? Účinnost buď nízká, v případě ochlazení
> a dešťů, nebo naopak poškození plodu, v případě "neplánovaných" vysokých
> teplot, případně i ztráta matky. A je vymalováno. Ale rezistence? Kyselina
> mravenčí účinkuje jinak než pyrethroidy. Proto si myslím, možná nesprávně,
> že rezistence kleštíka včelího na kyselinu mravenčí vzniknout nemůže.
> Příčinou neúspěchu je nesprávná, nesprávně odhadnutá (nastavená) aplikace.
> JK
>
>
>
>

a kolik toho spadlo po fumigaci,
J.B.

jak používáš ke krmení ty pet láhve ?

Používám běžné PET lahve po stolní vodě o obsahu 1,5 l od sousedky. 1,5 l je
právě obsah
mého rámkového krmítka. Jsou ale pevnější než dvoulitrové, ty se v ruce
lámou.
Zdraví Haf
----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2010 9:00 AM
Subject: Re: krmenie sirupom


> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5397
> (20100825) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Tu zprávu znám, ale vy si ji musíte přočíst několikrát.
Například si dovoluji odcitovat jednu větu z druhé strany... nepředstavují při dodržení metodiky žádné higienické riziko.... Vy nedodržujete metodiku. Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.

Jedna věc je metodika a druhou věcí je překračování množství použité látky.
Mluvím z vlastní zkušenosti. Při komisionální fumigaci aerosolem pomocí vyvíječe (výborná věc) toho amitrazu a acetonu "pro jistotu" vždy foukli trochu více.
_____________________
Poznámka pod čarou. Dol je distributorem léčiv a má z distribuce nemalý zisk. Ve zprávě chybějí věci, které se mu nehodí do krámu. Tuto studii za státní peníze by měl dělat někdo nezávislý (veterina nebo vysoká škola). Ještě loni se gabon po dohodě s veterinou dodával i do oblastí, kde v minulých letech byla zaznamenána rezistence a dokonce se povolovalo delší ponechání pásků i když dlouhodobé použití vede k rezistenci. Kšeft je kšeft.

Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.

To je len podľa Vás, moje výsledky mi potvrdzujú opak, ing. Čermák si to nemyslí a je to iná kapacita ako Vy. Ja sa nedomnievam, ja to viem, že odľachčovacia fumigácia preruší tlak na včelstvo a konečný spád je mimoriadne nízky.

Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel dodržiavať.

Nedavno jste psal, ze po prvni fumigaci odlehcovaci padlo par desitek
roztocu na vcelstvo. Je to tlak na vcelstvo??? Nevim, nejspis by dosly v
poklidu do rijnove fumigace... Odlehcovaci by sla prejmenovat
na diagnosticka :-)

Mam takovy pocit, ze jsou mista kde by Vase metoda padla....

Zkuste mrknout do poznamek na nejaky extrem po odlehcovaci fumigaci z
minulych let, docela by me to zajimalo, diky

T.H.

2010/8/26 a.turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.
>
> To je len podľa Vás, moje výsledky mi potvrdzujú opak, ing. Čermák si to
> nemyslí a je to iná kapacita ako Vy. Ja sa nedomnievam, ja to viem, že
> odľachčovacia fumigácia preruší tlak na včelstvo a konečný spád je
> mimoriadne nízky.
>
> Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel
> dodržiavať.
>

> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
--------------
Na nějakém britském webu - myslím že jsem tam zabloudil od Fasc.včelaře - byl chlápek, co dával PETky naležato do prázdného NN nad a měl je naříznuté nahoře a strčil do toho molitan.
Celkem jsem nad tím nekoumal, když už tam musím dát nástavek, tak není problém do něčeho v něm to vylít. Když jsme u těch recyklovaných odpoadů, dá se naspořit halda kartonu od mléka a džusů, dají se slušně skládat aa pak se dají narovnat do nástavku - Dá to dohromady obdivuhodný objem. Taky jsem je v nouzi používal jako rámková krmítka, postavil 3, 4 vedle sebe místo dvou, třech rámků.


Ale od té doby co jsou plastová rámková krmítka na langa, tak to vše pomalu uklízím do kontejneru.

Jinak mám pak taky plast. krabičky - široké cca 7cm., 3,5litru. Pokud někdo z okolí nemá Langa a má zájem.


Karel

Dodatek
Láhve používám bezbarvé, abych sledoval průběh plnění, je to docela fofr.
Láhve umísťuji po skupinách do kbelíků aby se nepřevrhly. Na dno kbelíků
dávám trochu vody a potom je opláchnu. Satkto připravenými lahvemi probíhá
plnění krmítek na stanovišti v naprosté čistotě.
----- Original Message -----
From: "František Hazdra" <f.hazdra/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, August 26, 2010 1:51 PM
Subject: Re: krmenie sirupom


> Používám běžné PET lahve po stolní vodě o obsahu 1,5 l od sousedky. 1,5 l
> je právě obsah
> mého rámkového krmítka. Jsou ale pevnější než dvoulitrové, ty se v ruce
> lámou.
> Zdraví Haf
> ----- Original Message -----
> From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, August 26, 2010 9:00 AM
> Subject: Re: krmenie sirupom
>
>
>> jak používáš ke krmení ty pet láhve ?
>>
>>
>> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5397
>> (20100825) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5398
> (20100826) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Nedavno jste psal, ze po prvni fumigaci odlehcovaci padlo par desitek
roztocu na vcelstvo. Je to tlak na vcelstvo??? Nevim, nejspis by dosly v
poklidu do rijnove fumigace... Odlehcovaci by sla prejmenovat
na diagnosticka :-)

Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie. Výskumná práca potvrdila, že ak sa fumigant správne robí, aj med a vosk, dokonca aj propolis sú bez zbytkov amitrazu. To, že pôsobenie vo včelstve len 10-max. 15 minút si z Vás ani jeden nevšimne. Možno aj to je jeden z prvkov, ktoré robia fumigant úspešným.

ono je to trochu jinak ale ty si stejně povedeš svou tak nemá cenu ti již odpovídat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Od?ach?uj?ce fumig?cie v?elstiev
> Datum: 26.8.2010 14:20:17
> ----------------------------------------
> Tu zprávu znám, ale vy si ji musíte přočíst několikrát.
> Například si dovoluji odcitovat jednu větu z druhé strany... nepředstavují
> při dodržení metodiky žádné higienické riziko.... Vy nedodržujete metodiku.
> Odlehčovací fumigace v polovině srpna kdy je mnoho plodu je blbost.
>
> Jedna věc je metodika a druhou věcí je překračování množství použité látky.
> Mluvím z vlastní zkušenosti. Při komisionální fumigaci aerosolem pomocí
> vyvíječe (výborná věc) toho amitrazu a acetonu "pro jistotu" vždy foukli
> trochu více.
> _____________________
> Poznámka pod čarou. Dol je distributorem léčiv a má z distribuce nemalý
> zisk. Ve zprávě chybějí věci, které se mu nehodí do krámu. Tuto studii za
> státní peníze by měl dělat někdo nezávislý (veterina nebo vysoká škola).
> Ještě loni se gabon po dohodě s veterinou dodával i do oblastí, kde v
> minulých letech byla zaznamenána rezistence a dokonce se povolovalo delší
> ponechání pásků i když dlouhodobé použití vede k rezistenci. Kšeft je
> kšeft.
>
>
>

Turčány napsal: Aj predpisa robia len ľudia a tí sú omylný, tak prečo by som ho musel dodržiavať.

------------------------------------------
Ano, lidé jsou omylní, ale v tomto případě se mýlíte vy. Určitě vás nepřesvědčím, jen vám chci doporučit reklamu na váš med, určitě bude mít u zákazníků úspěch.
"Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. Při chovu jsou dodržovány jen moje myšlenky. Neomylný A. Turčány."

Diskusi na toto téma končím. Já si zústanu u svého, že v létě je potřebné používat méně drastické a účinné metody a amitraz si nechám až na podzim a budu postupovat podle schváleného předpisu od omylných lidí. Jen si přeji, aby předpisy dodržovalo co nejvíce včelařů.

Takže je nepoužíváš přímo jako krmítko - jako u kbelíků ?

Pavel:
Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. ......
--------------
Ano, takto by měla znít reklama na skoro každý ČESKÝ MED.
:-)
KOlego, ty léčíš čím? Nějak jsme to v diskuzi nepostřehl.


Karel

Litrovky Petky se dají použít do lahvového (balónového krmítka tuším, doma jsme je používali běžně i jsme je vyráběli, ale nikdy jsme doma nepoužívali balóny, vždy jen flašky) krmítka. Ideální od stolního oleje, protože ty mají vyztužné prolisy a tlakem se zmáčknou jen minimálně. Velká, třeba klasická dvoulitrovka Petka s hladkými stěnami by se při převrácení smrštila pod podtlakem roztoku a tak by část roztoku vytekla.
Petkami, hranatými od stolního oleje, vysokými cca 23 cm, litrovkami a dvoulitrovkami jinak krmím v zadovácích, převracím je do korýtkového krmítka.
Jinak v Petkách taky jen přenáším roztok na stanoviště. Co se týká jejich stability při vylévání cukru, je vhodnější vybírat ty s prolisem uprostřed, hlavně u dvoulitrovek. Taky se plné i lépe drží.

to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony let

ono je to trochu jinak ale ty si stejně povedeš svou tak nemá cenu ti již odpovídat. pepan

Pepan, prekvapuješ ma. Ty vytrvalý bojovník sa vzdávaš bez boja. Predsa by si mi mal vysvetliť prečo sú tvoje vývody správne a moje nesprávne. Sú to dve pravdy a ktorá je správna rozhodne budúcnosť. Teraz by sme potrebovali toho múdreho arbitra, aby nás "rozsúdil". Tvoje včely žijú, moje včely žijú, Ty predávaš med, ja predávam med, dokonca i do zahraničia a doteraz som nemal reklamáciu (čo už nemusí byť pravda, môj tohoročný med je ešte doma), veď Pavel by ho nechcel ani zadarmo. Vidíš, čo ten "mrňous" spôsobil v živote včiel a nielen včiel, dokonca ľudia- vraj priatelia by sa medzi sebou aj pobili ak by boli na dosah rúk. Hovorí sa, že pravda bolí, v tomto prípade sú postihnuté pravdou obidve strany. Hlavy hore a "jede se dál".

Pavel (85.162.108.193) --- 26. 8. 2010

------------------------------------------
>Ano, lidé jsou omylní, ale v tomto případě se mýlíte vy. Určitě vás nepřesvědčím, jen vám chci doporučit reklamu na váš med, určitě bude mít u zákazníků úspěch.
"Med od včel, které byly léčeny výhradně karciogeny a podle neschváleného předpisu. Použité léčivo je v některých zemích zakázané, ale to nevadí, účel světí prostředky. Jsem přesvědčený, že zbytků léčiv je v medu málo. Při chovu jsou dodržovány jen moje myšlenky. Neomylný A. Turčány." <
------------------------------------------------------------

To je učebnicový příklad černobílého vidění. Závidím to mládí a neomylnost. To jenom my dříve narození již víme, že nic není takové jaké se zdá a snažíme se přijít problému na kloub. Jo a o ten med př. Turčániho se nebojte. Není to tak horké.

>Diskusi na toto téma končím. Já si zústanu u svého, že v létě je potřebné používat méně drastické a účinné metody a amitraz si nechám až na podzim a budu postupovat podle schváleného předpisu od omylných lidí.<
------------------------------------------------------------
To Vás šlechtí Pavle. Zákon je zákon. To v Anglii platí ještě zákon z roku 1687 a týká se námořnictví. I když jej již pro nevěcnost nepoužívají. Ale v precedentním zákonodárství má své nezastupitelné místo.

> Jen si přeji, aby předpisy dodržovalo co nejvíce včelařů.<
------------------------------------------------------------
I Vy jeden idealisto. Také si to přeji, ale já jsem již na rozdíl od Vás vyléčen ;o).
JK

> Pavel ... Neomylný A. Turčány." ... Diskusi na toto téma končím.

Pozoruji diskusi na toto téma delší dobu, přesvědčen nepsat, podle zásady:
když huba mlčí, má celé tělo pokoj.
Nevydržel jsem, pokusím se napsat co jsem postřehl a svůj názor.
1. Mnoho z diskutujících píše a nechce číst. Jako by mluvili každý úplně
jiným jazykem (nemyslím tím češtinu a slovenštinu).
2. Pokud p. Turčány první fumigaci řeší jako pomoc včelstvu v době po
ukončením sezony, co udělá? Nedodrží předpis o 1.10. (pokud na Slovensku
platí také). Amitraz z první fumigace se mu odbourává o cca 2 měsíce déle,
tedy do medu v příští sezoně se mu dostane prokazatelně o trochu méně.
3. Pokud mě paměť neklame, léčilo se 2x varidol a stačilo to.
4. Já jsem "odlehčovací fumigaci" dělal jednou (1998, formidol jsem neměl,
silné zamoření) a nebyl problém s vyzimováním.
5. Nejhorší situaci jsem zažil 2002 / 2003, aerosol acetonem, úhyn 50%, v
25% přezimovala hrst včel.
6. Gabon a aceton do mojich včel jen na příkaz veterináře (všiměte si, že
nepíšu "jen přes moji mrtvolu").
7. Často se přetřásají "přestárlí pavčelaři". Ano ptají se každý rok, kolik
těch kapek, a kolikrát, jo a po kolika týdnech? Ale odléčí zodpovědně.
8. Vrcholný zážitek jsem měl z "rady" od jednoho profesionálního včelaře:
"Léčit musíš pořád, na jaře, v létě i na podzim." Na můj dotaz a co med, se
mě dostalo odpovědi: "Těch pár kapek!".
9. Většina včelařů chce svá včelstva zdravá a přitom do nich nehnat chemii
pod tlakem. Ona i ta KM není pro včely žádná pochoutka. Co se dá dělat, jako
ve staré Spartě, staré a neduživé shodit ze skály.
10. Jak chceš aby se ostatní chovali k Tobě, chovej se i Ty k nim. Platí k
včelám i lidem.

Hodné včely a hodně medu všem přeje Vašek.

koukam že v poslední dobe se tu zabíva jen kravinama.

Já si myslím, že odpověď je velmi jednoduchá. Stačí si představit jednoduchý příklad. Co by se stalo, kdyby celá ČR v roce 2007 léčila a začala až odlehčovací fumigací někdy ke konci srpna a všem doporučuji, aby si tuto modelovou situaci prohnali mozkem. Udělají li to poctivě, mají okamžitě jasno o významu tohoto "revolučního způsobu léčení". Pak už jsou různé výpady, chvála a překrucování zcela zbytečné. Ono u včel se nejlépe problém řeší, když přijde p..... . Např letos bylo ideálně na seriozní zhodnocení protirojových metod. V r. 2007 nás naučil dívat se na roztoče s větším respektem. R. 2002 nás poučil, že si většina neumí poradit s melecitozní snůškou a tak bych mohl pokračovat. Prostě každá metoda, která funguje je výborná, ale základ zhodnocení je ten, že jí musí prověřit silbně průšvihové roky. Občas by teoratikům prospělo na to nezapomínat. Zdraví R. Stonjek

Tak proč se bavíme o vznikající rezistenci
Není to závislé na létech ale na počtu generací které jsou novému prostředí (přípravku) vystaveny U virú jsou to hodiny , u bakterií dny u hmyzu již roky a u savců ty miliony let.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fluvalinat
> Datum: 26.8.2010 20:53:12
> ----------------------------------------
> to sice popsal darwin,ale to je zcela nerealná uvaha,trvalo by to miliony
> let
>
>
>

Takže jen transport. Samozřejmě to je pro mne kyblíkového již jen přidaná manipulace. Jen musím sehnat další 7,5l kbelíčky.

A. Turčány napsal:
"Tomáš, ale som napísal aj to, že to je dobrým a správnym záverom odľahčovacej či diagnostickej fumigácii, ktorá mi ukáže, ako som to ktoré včelstvo pripravil do zimy. Neviem prečo vám vŕta v hlave chrobák, že padá tak málo klieštikov. Veď o tom je boj proti Vd, aby ho bolo vo včelstve čím menej a to všetko len z troch fumigácií (bez KM, bez aerosolovania!
Pýtam sa, prečo Vás to tak dráždi? Veď čím menej zásahov do života včelstva, tým preň je lepšie....

Zavlečenie z vonkajšieho prostredia nikdy nie je vylúčené, to asi nemusím zdôrazňovať. Veď prevencia aj humánnej medicíne funguje a nik sa nad tým nepohoršuje...."

Proč nás to dráždí?
Třeba proto že pokud spadne po "odlehčující" fumigaci málo roztočů, pak byla zbytečná a působí nelogicky.
Třeba proto, že fumigant neproniká skrz víčka, tudíž je lepší použít v tuto dobu jiné prostředky.
Třeba proto, že na Vašem stanovišti nejspíš není velký tlak z venčí a ani dobré podmínky pro množení kleštíka, zatímco jinde je to jinak.
Po zkušenostech z roku 2007 jsem již zavrhl spoléhání se pouze na zimní ošetření. V tento rok byste u nás s "odlehčující" fumigací neuspěl - bylo na ní příliš pozdě. Sázím spíše na celoroční přehled o stavu napadení, s případným adekvátním zásahem v případě problému.

Pod slovem prevence si nepředstavuji valení léčiva do organismu. V tomto případě za prevenci považuji sledování stavu a podnikání kroků pro přirozené omezení množení kleštíka.

Milan Čáp

Ahoj,

nevim jakou pouzivate ramkovou miru, me nejlepe pasuje stavebni vedro 12 l. ( 9 kg cukru) ma na vysku 220-225 mm , vyska vcten ousek je 245 mm, krasne vleze do prazdneho nastavku 39x24. Cena je za kus 24 CZK, daji se dat do sebe a nezabiraji pak misto, popr. behem roku pouzivat na cokoliv.

P.

>Lukáš Matela napsal:
Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček". Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
------------------------------------------------------------
"Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak patrně nebude.
JK

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html


Přestože kyselina mravenčí je vysoce cy­totoxická, polární složky
nepronikají snad­no skrz lipoproteinový krunýř včel, vyztu­žený
polysacharidovým chitinem. Proto ani mravenci, ani včely, které mají
chitinový exoskeleton po celém těle, nehynou v pro­středí, obsahujícím páry
kyseliny mraven­čí. Ale plod, nebo čerstvě vylíhlé včely s měkkou a světlou
pokožkou jsou citlivěj­ší. Vysoká úmrtnost v prostředí par kyseliny mravenčí
však byla pozorována u včel na­padených roztočíkem, které měly od para­zita
poraněné tracheální trubice.

Roztoči jsou také členovci, jako mra­venci nebo včely. Mají tedy také
exoske­leton, který by je měl obdobně chránit před působením kyseliny.
Přesto páry kyseliny roztoče ničí. Jaký je mechanismus tohoto účinku
kyseliny na roztoče přesně nevíme. Jedno vysvětlení bylo spíše mechanické,
kdy porovnáním velikostí včely i roztoče by­lo vydedukováno, že tito malí
členovci ma­jí i slabší kutikulu. Tak jednoduché to však asi nebude. Určitý
rozdíl se však mezi vče­lou a roztočem rýsuje v úpravě vodního re­žimu těla
během dýchání. Včela se vodou zásobuje sama, donáší si ji zvenčí. Roztoč
tuto možnost nemá. V dýchacím systému roztoče jsou ihned za průduchy na
pokraji dýchacích trubic pozorovány řasy, které vystýlají vnitřek těchto
trubic. Zdá se, tyto řasy jsou hygroskopické, nasávají z ovzduší vodu a tím
upravují ztráty vody vzniklé při dýchání roztoče. Ve vzdušném prostředí,
které obsahuje mimo vodních par i páry kyseliny dojde ke zvýšenému nasávání
par kyseliny do těchto řas. Ve vodném prostředí dochází k disociaci
kyseliny, přičemž jsou uvolňovány vodíkové ionty. Účinek těchto iontů může
souviset s průnikem kyseliny buněčnou membránou a s reakcí kyseliny s jejími
složkami, což už je vlastně cytotoxické působení kyseliny na tkáň parazita.
Podobný účinek, tj. poškození membrán mají vodíkové ionty disociované
kyseliny pravděpodobně i na spory Nosema apis. Stejně tak i antimikrobní
účinnost kyseliny mravenči se přisuzuje reakcím se složkami buněčné blány
mikrobů a konkurenční inhibici endoenzymů.

2010/8/27 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>

> >Lukáš Matela napsal:
> Každá z látek pro tlumení V.d. působí určitým způsobem. Pokud si dobře
> pamatuji (možná že ne), tak KM působí na V.d. tak, že mu naleptá "sosáček".
> Nehubí jej přímo, ale znemožní mu přísun potravy a životaschopnost.<
> ------------------------------------------------------------
> "Sosáček".Zajímal by mne zdroj této informace. Myslím si, že tomu tak
> patrně nebude.
> JK
>

Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade nebyl vynalezcem ulu
s
> rozebiratelnym dilem.
> Jak znamo tato zasluha patri baronu von Berlepsch, který první
> prisel s
> > ideou ramku.

A nesmíme zapomínat na Janiše!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: Co zacalo Langstrothem ?
Datum: 2.7.2010 - 9:39:23

> >>> a otce moderního amerického včelařství.“<<<
> Také hlopost
> Otcem byl nejen amerického moderního včelařství
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Co zacalo Langstrothem ?
> > Datum: 02.7.2010 08:00:34
> > ----------------------------------------
> > Jeste par kritickych vet k avizu clanku
> > Moderniho vcelare 1/2010:
> > >
> > „A začalo to Lorenzo Lorraine Langstrothem [Ing.
> > Ivan Černý]
> > > V prosinci letošního roku uplyne 200 let od
> > narození Lorenzo Lorraine
> > > Langstrotha, vynálezce včelí mezery, úlu s
> > rozebíratelným dílem a otce
> > > moderního amerického včelařství.“
> >
> > Autor se zasadne myli, když pise o vceli mezere
> > jako o vynalezu. Vynalezce
> > > byl v Usa napriklad Thomas Edison a vynalezem
> > byla jeho zarovka. Vceli
> > > mezera nebyla nikym sestrojena ani vynalezena,
> > ale je to objev.
> > > Discovery = objev, vynalez = invention
> >
> > Za druhe, i jako Langstrothuv objev je vceli
> > mezera sporna, kdyz si
> > > precteme, co o „bee space“ pise wikipedie:
> > Langstroth was popularly credited with
> > discovering the "bee space," though
> > > this discovery had already been implemented in
> > European hives.
> > > In Europe, both Jan Dzierżon and August von
> > Berlepsch had been focused on
> > > side-opened hives. Land resources in Europe had
> > been limited, and
> > > traditionally bees were kept in beehouses. The
> > presently so-called “bee
> > > space” had been incorporated by Berlepsch
> > following Dzierzon’s discoveries,
> > > from the years 1845-1848, into his frame
> > arrangement (Bienen-Zeitung, May
> > > 1852).       
> >
> > Za treti, onen pan Langstroth v zadnem pripade
> > nebyl vynalezcem ulu s
> > > rozebiratelnym dilem.
> > Jak znamo tato zasluha patri baronu von
> > Berlepsch, který první prisel s
> > > ideou ramku.
> >
> > Vazeny pane autore, nez napisete na dvou radcich
> > tolik nesmyslu, radeji si
> > > to po sobe prectete. Za takovy blabol bych nedal
> > ani cent.
> > >
> > A co vlastne zacalo Langstrothem ?
> >
> >
> >

Tuším, že zde nebo na FV to komentoval myslím Ing. Dvorský s tím, že se mu poškodí nebo jen podráždí přísavky na nožičkách. To patrně způsobí to že je vypuzen ze svého bezpečí pod sternitem a je vydán v šanc včelám. Možná má i potíže s přilnavostí podobně jako u cukru. To je můj pohled na věc. Kdyby tomu bylo jinak, tak ustane vývoj v bunkách, kam kyselina také pronikne. Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Sleduji-li spady, tak to napovídá tomu, že KM roztoče v bunkách pravděpodobně neusmrtí. P.H.

No k tejto hypotéze sa prikláňam i ja, ak by to bolo inak, potom by nebolo treba pristupovať následne k ďalším zásahom, Veď po KM robíte ešte fumigácie a nakoniec keď by včely mali mať pokoj, tak ich kropíte aerosolom. A mne niektorí vytýkajú, že robím "len" tri fumigácie a včelstvá mi nepadajú, ani v kritickom roku 2007 moje včelstvá neboli ohrozené!

Vyšlechtil jsem "nezničitelné včely", tvrdí Angličan
Devětasedmdesátiletý britský včelař Ron Hoskins ztratil v roce 1992 desetitisíce včel. Stejně jako u ostatních včelařů, i v jeho úlech udeřil roztoč kleštík včelí. Tento parazit představuje obrovskou hrozbu pro celé lidstvo. Po celém světě zabíjí miliardy včel.
Ron Hoskins se celých 18 zabýval výzkumem svých včelích kolonií. Tvrdí, že se mu podařilo izolovat skupinu včel, které si navzájem pomáhají a parazita se zbavují. Včelař nyní odebírá těmto včelám sperma a uměle oplodňuje královny z ostatních úlů. Doufá, že se mu podaří vychovat nový druh včel, který se postupně rozšíří po celé Velké Británii.
Britská včelařská asociace, která zastupuje 18 000 včelařů, označila v tomto týdnu Hoskinsovu práci jako vzrušující.
Hoskins popsal situaci včelařů jako "vážnou" a varoval: "Pokud zemřou včely, zemřeme i my. Snažím se obnovit britské včelstvo takovým způsobem, aby se dokázalo proti těm parazitům samo bránit. Kdyby zemřely všechny včely na světě, vymřeli bychom. Opravdu je to tak vážné."
"Lidé jsou na včelách zcela závislí. Kdyby totiž včely neopilovávaly rostliny a plodiny, tak by nebylo co jíst, stejně tak jako dýchat. Rostlinná produkce kyslíku je pro člověka zcela nenahraditelná. Můj projekt není jednoduchý a rychlý, zabere ještě hodně práce. Může být však naší jedinou nadějí pro záchranu světových včelstev," dodal Hoskins.

Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.

Metodu jak sledovat trubce k tomuto účelu v kritickém období se mi podařilo vytvořit, ale roztoče tam nemám. Ve včelstvu spadlo zatím 5 roztočů, ale trubcům se nějak vyhýbají, asi trubčí metoda někdy pokulhává.
http://leteckaposta.cz/145888713
http://www.youtube.com/watch?v=gMs2YyihUXc
B.V.

Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami?
Děkuji, Libor V.

P. Holub napsal:
Bylo by zajímavé, kdyby někdo, kdo má nyní veliké spady a právě ošetřuje KM, aby otevřel pár kukel a zjistí hned, jestli tam jsou roztoči živí, či mrtví. Já tu možnost letos nemám.
..............
Mě letos padají v některých včelstvek docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)

RK

Libor V.napsal:
Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami?
Děkuji, Libor V
...........

Ne že bych měl nějaké velké zkušenosti s houbičkami (zatím letos poprvé), ale z toho co jsem vyčetl není asi až tak důležité pro poškození včelstva, jak dlouho se dávka odpařuje, ale spíš použitá koncentrace (houbička je vymyšlena na 65% KM ne na 85%) a jaká je velikost dávky - určí se podle velikosti prostoru (někde tuším udávali 2ml na jeden obsednutý rámek). Potom je dávka dána maximálním množstvím, které se do houbičky vsákne.
(takže nad 30 rámků vždy už plná houbička)
MVDr Klíma uvádí 60 ml, já jsem dával 50ml (potom se mi už zdálo, že může kyselina z houbičky někde vykapávat, že je už nasycená).
Taky někde uváděli, že je potřeba před aplikací kyseliny shora do otevřeného včelstva silně zadýmit, aby se matka nenacházela blízko pod kyselinou a mohla se stáhnout do bezpečí.

něco o houbičkách je na PSNV něco i tady:
http://www.pv.sk/vcely/index.asp
v článku Klieštik včelí ekologicky pod kontrolou.

RK

fungovat to bude když to tu houbičku nestráví,mám otestovaný 100 ml ne jeden nástavek 10 r.10x24 vcely si to daly

Tomáš Heřman: http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY170.html

Tomáši díky za informaci, ten "sosáček" beru zpět. Nedovedu říct, kde jsem k němu přišel.

Teď ale trvá dotaz, zda při daném zdůvodnění je možná taková mutace V.d., aby vznikla rezistence. Příroda dovede někdy dost překvapit...

Odpoved Radka Krušinu je kompletná, len by som ešte doplnil, že ja podávam dávku KM pred večerom a pri nižšej nočnej teplote sa počiatočná intezita odparovania zmierni a matka aj včelstvo si na zmenu prostredia zvykne aj bez zadymenia. Pri jesenom liečení v oktobri /10/pri teplote 10-15°C som použil 85% KM. V priebehu 24 hod sa z utierky podla môjho úsudku odparí asi 70% KM, takže další deň je už len postupné privykanie včelstva na čerstvý vzduch. KM sa odparuje v úli, ktorý ma takmer stabilnú teplotu a teplota vonkajšieho vzduchu len obmedzuje prirodzenú difúziu úľových plynov, takže odparovanie by malo byť rovnomerné. Väčší vplyv by na odparovanie mohlo mať priame slnečné žiarenie, ak mu je tenkostený úľ celodenne vystavený.

R.Krušina napsal:
.........
Mě letos padají v některých včelstvech docela "pěkně".
Do plodu už se teď nechystám, ale myslím, že je docela jisté, že pod víčky někteří roztoči přežívají.
V dlouhodobých odpařovačích při léčení (i po něm) padali vždy nějací světlí.
U houbiček po druhé dávce světlí docela poklesli, ale po dalším počítání před třetí dávkou zase nějací napadali. (dal jsem 3 dávky po 7 dnech)
........
Dobrý postřeh. Je nutné si poznatky ověřovat a konfrontovat, to nás posouvá od hypotéz k realitě.
Díky.

Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou. Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy.

pepan

"Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem. Z konfer se dočítám na takovou houbičku nakapat 15-30ml KM 65%, na PSNV p.Klíma píše 60ml KM 65% najednou - doba odparu dva dny. Strategická otázka zní: bude se těch 60ml fakt odpařovat dva dny, nebo může nastat problém a odpar 60ml proběhne třeba za 24hodin (což by se včelám asi nelíbilo....nebo líbilo?). Předpokládejme ideální venkovní teplotu max do 25°.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami? "

Fyzikální zákony říkají, že první hodiny odpařování se odpaří většina kyseliny z houbičky a koncentrace par kyseliny v úlu prudce stoupne. Potom začne koncentrace par kyseliny prudce klesat dolů na zlomek původní hodnoty. Intenzita odpařování, pokud se nemění teplota ani vlhkost, klesá totiž zhruba s druhou mocninou koncentrace kyseliny. A fyzikální zákony se ošidit ani okecat nedají. Právě proto se vymyslely všelijaké ty odpařovače, kde je relativně malý knot, do kterého kyselina vzlíná z nějakého zásobníku. Anebo taky formidol. U obyčejné houbičky bude třeba buď minimálně použít ten fígl s teplotou, kdy se kyselina dává pozdě večer a díky nízké noční teplote se ze začátku odpařuje pomalu nebo pravidelně co pár hodiny kyselinu obnovovat.

"Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou. Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy."

Kyselina mravenčí je v podstatě poslední mezistupeň, konec řetězce rozkladu - oxidace organických látek. Další oxidací kyseliny mravenčí už vznikne jen voda a oxid uhličitý. Z tohoto titulu je kyselina mravenčí poslední mezistupeň přeměny spousty různých organických látek v metabolismu včetně těch běžných, takže organismus je na přítomnost kyseliny mravenčí v podstatě připraven a kyselina tak v organismu nedělá žádné větší problémy. Včetně léčení KM, kdy se ta kyselina dostává do organismu ve zvýšeném množství.
Jiná léčiva, amitraz, fluvalinat, cypermetrin a podobně jsou na začátku řetězce, v organismu se rozkládají na oxid uhličitý a vodu přes množství mezipoduktů 10 ? 50 ? možná i víc , přitom každý z těch meziproduktů dosahuje určité koncentrace a má svou konkrétní toxicitu odlišnou od toxicity původní látky nebo jiného meziproduktu rozkladu. Případně u člověka jsou některé meziprodukty ukládány do organismu natrvalo nebo na roky a desetiletí....
Z tohoto důvodu je kyselina mravenčí podstatně ekologičtější, i když intenzívně smrdí a leptá.

To já vím jen upozorňuji ty co si myslí jak jsou ekolgičtí ,že to tak zrovna být nemusí. A je naprosto správě tvá poslední věta.
Oni ti ekologové dokázali také napáchad v přírodě škod, až to pěkné není.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klietik v?el? ekologicky pod kontrolou.
> Datum: 28.8.2010 11:07:37
> ----------------------------------------
> "Mluvit o ekologigii při ošetřování Kys. mrav. je hodně ošidné. Tato
> kyselina se vyrábí v chemičkách a ne zrovna ekologických. To že se jí do
> životního prostředí dostává více než v přírodě vznikáje také na pováženou.
> Příkladně uhlíkaté sloučeniny se na zemi vyskytují již od jejího vzniku a
> přesto jejich nadměrná produkce dělá problémy."
>
> Kyselina mravenčí je v podstatě poslední mezistupeň, konec řetězce rozkladu
> - oxidace organických látek. Další oxidací kyseliny mravenčí už vznikne jen
> voda a oxid uhličitý. Z tohoto titulu je kyselina mravenčí poslední
> mezistupeň přeměny spousty různých organických látek v metabolismu včetně
> těch běžných, takže organismus je na přítomnost kyseliny mravenčí v
> podstatě připraven a kyselina tak v organismu nedělá žádné větší problémy.
> Včetně léčení KM, kdy se ta kyselina dostává do organismu ve zvýšeném
> množství.
> Jiná léčiva, amitraz, fluvalinat, cypermetrin a podobně jsou na začátku
> řetězce, v organismu se rozkládají na oxid uhličitý a vodu přes množství
> mezipoduktů 10 ? 50 ? možná i víc , přitom každý z těch meziproduktů
> dosahuje určité koncentrace a má svou konkrétní toxicitu odlišnou od
> toxicity původní látky nebo jiného meziproduktu rozkladu. Případně u
> člověka jsou některé meziprodukty ukládány do organismu natrvalo nebo na
> roky a desetiletí....
> Z tohoto důvodu je kyselina mravenčí podstatně ekologičtější, i když
> intenzívně smrdí a leptá.
>
>
>

"To já vím jen upozorňuji ty co si myslí jak jsou ekolgičtí ,že to tak zrovna být nemusí. A je naprosto správě tvá poslední věta.
Oni ti ekologové dokázali také napáchad v přírodě škod, až to pěkné není."

No, nejekologičtější je vůbec neléčit, to by ale znamenalo nechat poklesnout stavy včelstev, odhaduji na několik procent po dobu 5 - 20 let a potom hodně pomalý vzestup....

Ale nedá se uzavírat. Já potřebuji vědra co do nich namíchám , uzavřu , odvezu na včelnici , když mají spapáno -vyměním , když ne tak nechám v boudě do dalšího dne. Prázdný kbelík opět víkem uzavřu , aby vosy a zlodějky neotravovaly. tj. Žádně přelévání- přečerpávání.Maximálně ze starého kbelíku odeberu slámu a přesypu cukr ze dna a rozmíchám laťkou.

Takže co vlastně víme? Sosáčky, tlapičky, dýchací systém? To poslední asi vychází jako nejpravděpodobnější. Ale kdo to ví? Diskutujeme zde i o tom, zda kyselina mravenčí roztoče v buňkách pod víčky zabíjí? Nestačilo by například jejich nevratné poškození? Proč roztoči padají ve zvýšené míře ještě nějaký čas po ukončení aplikace této léčebné látky?
JK

Libor V. : "Ahoj, chystám se vyzkoušet aplikaci KM do včel placatou houbičkou, rovnou na rámky, přiklopenou víkem.
Nějaké užitečné zkušenosti s placatými houbičkami? "

R. Polášek: "Fyzikální zákony říkají, že první hodiny odpařování se odpaří většina kyseliny z houbičky a koncentrace par kyseliny v úlu prudce stoupne. Potom začne koncentrace par kyseliny prudce klesat dolů na zlomek původní hodnoty.....
Právě proto se vymyslely všelijaké ty odpařovače, kde je relativně malý knot, do kterého kyselina vzlíná z nějakého zásobníku."


V jedněch starších OVP (odborné včelařské překlady - výborný zdroj informací) jsem narazil na článek, kde se polemizovalo nad "týráním včel kyselinou mravenčí". Závěr vyzněl nějak tak, že šetrnější ke včelám a přitom účinné na V.d. jsou právě dlouhodobé odpařovače. Takže bych také doporučil něco dlouhodobějšího:
- Nassenheider (nutno vlést do plodiště v tuto dobu)
- Liebigův - bez rozebírání včelstev
no a na jaře (časném) je možná vhodnější MiteGone.

Tu houbičku vzhledem ke krátkému působení a velkému nárazu vidím jako zbytečný nápor na včely. Možná bych se místo houbičky osobně přiklonil raději k Formidolu, ale zkušenosti s ní nemám...

Zkusím najít konkrétní vydání OVP. Jinak nejšetrnější ke včelám je samozřejmě šlechtění na varroatoleranci ;-).

PS: Už nějaký pátek se uvažuje o tom, že informace o zajívých článcích (i s nějakou stručnou anotací) z OVP budou vycházet v e-Věstnících.

Lukáš Matela napsal:

Tu houbičku vzhledem ke krátkému působení a velkému nárazu vidím jako zbytečný nápor na včely. Možná bych se místo houbičky osobně přiklonil raději k Formidolu, ale zkušenosti s ní nemám...
..............

To je zřejmě na polemiku.
V houbičce 50ml je zřejmě stejně účinné látky jako ve formidolu.
Jen je ve formidolu koncentrovanější, což může možná být větší problém pro matku, když se nachází blízko místa aplikace, zase naopak to možná může zvětšovat šanci kyseliny dostat se pod víčka při dostatečné koncentraci.
Pokud při vícenástavkovém úle je potřeba, aby se denně odpařilo 20 ml KM (viz metodika mite gone), potom to při formidolu nedosáhneme a zase je tu otázka účinnosti, takže někdo to řeší rychlejším uvolněním, nebo přímo částečným vytažením z druhého obalu.
Houbička je asi pecka, ale pokud si s tím včely poradí a zabije roztoče, potom je to velice levné a jednoduché.

RK

Vážení,
prosím o lasvé sdělení podmínek prodeje včelařských produktů ze dvora a na regionálních výstavách.
Děkuji
V.Zeman

Vážení,
prosím o lasvé sdělení podmínek prodeje včelařských produktů ze dvora a na regionálních výstavách.
Děkuji
V.Zeman

Aha,

tak to jsem nevedel. Ja micham michacim zarienim ve dvou 200 l sudech primo na voziku za autem. Vleze do nich po rysku 100 l vody a pak 150 kg cukru. Po zamichani uzavru, prevezu na misto a pak uz jen kybluju. Do budoucna bych chtel i to kyblovani nahradit cerpadlem a jen plnit postavene kyble ve ve vrchnich nastavcich.

P.

Vaše otázka je položena špatně.
Daně se neplatí ze dvora ale z počtu včel a následně hodnoty příjmu. a sčítají se : med z 40 včelstev + 1kg jablek =....40x 500 + 5 kč= 20005x 0,15=dan 3000 kč
Když neprodáte, nepřiznáte to 1kg jablek tak z 40 včelstev se dan neplati i když to prodáte jakkoli komukoli.
nejsem ale expert
J.B.