Včelařská konference

Dole asi bude ještě nekladoucí matka.
Takže bych to tam nechal a nahoře bych tam strčil mezidna a roztřídil plod do všech nsátavků rovnoměrně a počkal jak si vychovají matky.
A pak bych podle toho spojoval.
Záleží na snůšce.
A v každém případě taky na tom, jestli jsou opravdu bez matky. Hučení nic neznamená. Měly by narazit nouzové matečníky.!!!!

Pokud by byly bez matky a nechaly se být, tak se taky nic nestane. Pravděpodobně si vychovají svoji.

Pokud ne, dole bude za chvíli pravděpodobně za chvíli klást matka. A pak se dají spojit kdykoli.

Za předpokladu že by byly optavdu bez matky by stálo se podívat po matkách z chovu či po zralých matečnících.

Ale v tuto dobu není ztráta matky žádná tragedie, pokud dole je už pravděpodobně nová.
Ale já bych se z toho poučil a vychoval v každém nástavku jednu - oddělků na takové průšvihy není nikdy dost.

Karel

Zdravím pánové a prosím o radu. Měl jsem včelstvo o 3 N, ve kterém se mi rozjela RN, tak jsem si říkal že zkusím udělat přeleták. Přendal jsem dolů medník a dal do něj 1 obsedlý plást s plodem, na to přes folii obě původní plodiště s otevřenými očky. Při zběžné kontrole pěkně lítaly létavky dole česnem i otevřenými očky nahoře, nástavky byly pěkně obsazené, tak jsem je nechal zatím být, s tím že pak případně novou M zespodu po rozkladení zužitkuji. Teprve včera, po asi 18 dnech, jsem se tam dostal na kontrolu, RN docela opadla, dole v tom spodním nástavku byly už vylíhlé matečníky (překvapilo mě, že víc vylíhlých spodem, přes špičku), matku ani vajíčka jsem zatím ale neviděl. Všechny nástavky byly celkem solidně obsazené, v horní části úlu dokonce tak, že už dělaly brady venku, tak jsem jim ještě 1 NN přidal. Bohužel když jsem se tam šel znovu podívat, včelstvo v horní části dost hučelo, je docela možné, že jsem ho při nešikovné manipulaci připravil o matku. Co teď? Mám je zkusit v téhle fázi spojit (a jak - medník zpátky bez mezidna nahoru)? V horní části je plod všeho stáří. V dolním nástavku má matka (pokud tam tedy je) nějaké včely, které by ji už chránily, takže by to šlo je spojit takhle naostro? Nebo mám zkusit noviny/vyjídací klícku (pokud M najdu)? Je mi jasné, že jsem ten přeleták neudělal asi úplně ideálně a ještě jsem to pohnojil tím, že jsem pravděpodobně nechtě zlikvidoval matku, no ale přesto díky zkušenějším za radu, jak z toho ven, nechci nadělat další chyby a pěkné včelstvo tím zbytečně oslabit... Díky,

Honza Indra

Jak se tak dívám na ceny, spíš bude vhodnější použít lepší parní čističe než wapky s tlakovou horkou vodou. Parní čističe by měly umět vyvinout páru o tlaku až 3 - 4 bary a to by snad mohlo na očištění rámků stačit.

Mně připadá tavidlo na páru, kde se dává jen 5 - 10 celých rámků, takové hodně extenzívní. Nedokážu si představit, že by rámky v páře byly očištěny tak, že by se potom dále pro zatavování ještě nemusely dále čistit. Rámky by pak chtělo očistit ještě třeba nějakou wapkou, co umí pod tlakem stříkat vařící vodu nebo něčím takovým....
Když už by se měly vytavovat celé rámky, tak to do vany s horkou vodou a když už něco takového, tak už by stálo za to tam dát čerpadlo na horkou vodu spojené s nějakým filtrem nečistot a rámky vytavovat do té vany skrz čerpanou horkou vodu zespoda vany. To je ale poměrně složité a drahé zařízení s kapacitou tak do tisíce rámků za den, takže spíš pro velkovčelaře.
Pro úplně extenzívní vyvařování by potom stačila ta wapka s vařicí vodou s odtokem do nějakého velkého bazénu se studenou vodou. Rámky by byly udělány rychle, zůstaly by drátkované a úplně čisté a voští by v bazénu okamžitě ztuhlo a potom by se sebralo z hladiny a už bez rámků zpracovalo v libovolném zařízení, vařáku, odstředivce.....
Nebo wapka s vařící vodou nad prázdnou vanou, když by se zaplnila horkou směsí vody z wapky a voští, zatopilo by se pod ní, aby vosk zůstal rozpuštěný.....

Vzorky se mají sbírat jednodenní a to brzy ráno při rozednívání v noci mravenci nejsou aktivní.Robert

Robert, to ale problém nerieši, medzi každodenným zberom je vždy 24 hodinová medzera a výsledok monitoringu bude aj tak skreslený. A to či sú mravce v noci neaktívny, je otázne, lebo moja skúsenosť s mravcami, ktoré každý rok prichádzajú do bytu, pracujú aj v noci. Ak som v noci o 2 hod. zapálil svetlo, any si veselo pochodovali po chodníku-stezke. Anton

Môj priateľ sa dostal k antikórovému slnečnému tavidlu z Poľska cez Ostravu (má tam kamaráta) na 10 plástov. Tavidlo
(bedňa na 4 nohách a zrkadlom na zvýšenie slnečného tepla) je viacúčelové, npr. sušenie obnôžkovaného peľu a iné. Plásty sa vkladajú do tavidla zvisle-kolmo, pod ktorými je sieť na zachytávanie viečok a vaňa na vosk. Zvislé-kolmé uloženie umožňuje vosku nehatene z medzi košieľkového priestoru gravitáciou odtekať, košieľky ostávajú suché.
Ja mám projekt na vyrobenie tavidla s kolmým uložením rámikov, ale s 5 timi, priehľadnými stanami, čo umožňuje využiť slnečné teplo bez od ranného východu, až po jeho západ, len mi chýba chuť ho vyrobiť a "lidi" ako Pepanovi.

Priateľ s 50-timi včelstvami je s výťažkom, kvalitou vosku a s rýchlosťou tavenia spokojný (cez deň môže vytočiť 30 plástov).

Cena pred 4 rokmi niečo cez 6000 Sk, konkrétne údaje na výrobcu nemám.

Vzorky se mají sbírat jednodenní a to brzy ráno při rozednívání v noci mravenci nejsou aktivní.

Mám obojí, ale víc používám tavidlo na páru. Má tu výhodu, že taví a já přitom můžu dělat jinou práci. Třeba čistit nástavky, nebo něco úplně jiného. U kotle musím stát a nic jiného neudělám. Žere čas.
Tonda
>Popravdě,v prospektu,který jsem viděl,se uvádí,že se do tohoto tavidla vkládá 6-8 kusů míry 39x24 a tavení trvá POUHOU PŮLHODINU(!!)Při potřebě obnovy díla z jedné třetiny každoročně to vychází při sestavě 3 nástavky zhruba 10 i více plástů z jednoho včelstva.Při plánovaném rozšíření na 4O to znamená x 40,čili nejméně 400 plástů.Když si spočítám,kolik je to těch pouhých půlhodin,než se mi vytaví oněch 6-8 ks na jednu várku,tak to abych si vzal dovolenou,kterou místo u moře budu trávit neméně příjemným způsobem u parního tavidla.Tady je slovo efektivita jen pojem a synonyma pro naprosté nadšence nebo šílence.
Daleko lepší je kotel nejlépe z nerezu,a normální pařák se šroubovým lisem,kapacita takového zařízení je stovky až tisíce roztavených plástů za jediný den,pak jsou tu různé jiné varianty(např.samotný pařák třeba někde na kamnech),odstředivky,šnekové lisy,sluneční tavidla a další.To už záleží na ochotě do takového vybavení investovat,ale pokud je to v nerezu,tak je to prakticky doživotně,ovšem pokud je to provedeno dostatečně kvalitně a časem se někde něco nepropálí.

V príspevkoch na Konferenci sa často spomínajú pripomienky k monitoringu prirodzeného odpadu V.D., preto vám predkladám originálny zaznam pokusu z r. 1990

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor.

Pokus prebiehal v roku 1990 a bol som prvý, ktorý tento fakt vniesol do praxe pri monitorovaní prirodzeného odpadu V.D.

V boji proti Varroa destruktor je dôležité včas určiť stupeň jeho rozmnoženia vo včelstve, aby sme mohli včas urobiť potrebné opatrenie na zmiernenie tlaku parazita na včelí plod. Najistejšou odporúčanou metódou ako jednoducho zistiť stupeň zamorenia včelstva je pravidelný zber odpadnutých roztočov.

Ako všetko živé v prírode aj Varroa D. po dožití svojho života - odumiera. Tento fakt sa dá využiť na momentálne určenie miery zamorenia včelstva parazitom. Ak máme vhodne skonštruované úľové dná na zachytenie všetkého odpadu z úľového prostredia, nie je problém odsledovať intenzitu spadu klieštika včelieho a urobiť správny uzáver na ďalší postup. Najlepšie sú dná celoplošne prekryté kovovou sieťou s okami 2,5 x 2,5 mm s podloženou podmetovou podložkou, s prístupom zo zadnej časti úľa. Stačí sledovať 20-30% včelstiev z celkového stavu na stanovišti. Zber robíme každý tretí deň alebo raz za 7 dní. Priemerný spad na sledované včelstvo alebo sledované včelstvá dostaneme spočítaním klieštikov a vydelením počtom sledovaných dní, ktorý je povie, či je už včelstvo ohrozené alebo je všetko v poriadku .

Všeobecne sa udávajú dve medzné hodnoty odpadu Varroa D. (júl, august) a to 5 a 10 mŕtvych roztočov, pri ktorých má včelár konať. Pri priemernom odpade 5 ks - pozor, treba nasadiť kyselinu mravčiu (Formidol), pri 10 ks okamžite vložiť (po vytočení medných prebytkov) kontaktné Gabónové nosiče PA 92 (2 ks), ktoré dlhodobo riešia zníženie až odstránenie roztočov. Podľa môjho názoru ak množstvo odpadnutých klieštikov v mesiaci júl je v priemere 5 ks je situácia nebezpečná a treba ju riešiť obdobne ako pri množstve 10 ks. Enormný nárast klieštika od polovice augusta a septembra včelstvo 'dorazí' a do zimy pôjde značne zdecimované ak sa zimy vôbec dožije. K týmto zásadám (určenie stanovej hranici 5 a 10) sa vkráda pochybosť, či zistený počet odpadnutých klieštikov je na 100 % pravdivý, či nepodlieha vonkajším vplyvom.

Za roky boja proti Varroa D. som zistil, že spochybnenie na mojom stanovišti je namieste a predpokladám, že tak to môže byť aj inde. Počet prirodzene odpadnutých roztočov, ktorých nájdeme na podložke, nie vždy reprezentuje aj 100 % skutočnosť vo včelstve. Zber je v skutočnosti nižší ako by mohol byť, pretože početnosť ovplyvňujú vonkajšie činitele ako sú napr. m r a v c e !

Náhoda chcela (časté pozorovanie podmetovej podložky), že som 2 krát videl ako mravec v hryzadlách odnáša z podložky mŕtveho klieštika včelieho a to v čase, keď sa robí zber prirodzene odpadnutých jedincov Varroa D. Ak mravec odnesie denne len jedného klieštika, iný mravec ďalšieho a zber robíte každé tri dni, môže sa stať, že zistíte priemer na deň a včelstvo,zjavne skreslený a ak vychádzate z neho, môžete urobiť nesprávny uzáver pre ďalší postup. Na druhej strane je fakt, že mravce odnášajú mŕtve klieštiky do svojho hniezda náhodne, ich početnosť závisí od výskytu v okolí samotného stanovišťa. Mravce nerobia pravidelné nájazdy do podmetov úľov hľadajú rôzny odpad pre svoje potomstvo. V podmete nachádzam mravce sporadicky, ktoré pri vyberaní podložky panicky utekajú z môjho dosahu, ale obyčajne na podložke patroluje 4 - 6 mravcov. Preto včelár musí poznať túto skutočnosť, aby svoje uzávery pri hodnotení počtu prirodzeného odpadu mohol korigovať a urobiť správny uzáver na prípadný zásah.

Podľa môjho hodnotenia jedná sa o mravce menšie, žijúce v zemi ale najčastejšie je to mravec obyčajný (Lasius niger L.), farby čiernohnedo lesklej, veľkosti 3 - 4 mm.
Aby som sa utvrdil v mojich zisteniach a predpokladoch, že mravce skutočne odnášajú klieštiky do svojich hniezd ako potravu, v niekoľkých vybraných včelstvách som robil pozorovanie strácania sa odpadnutých Varroa D. nie každé tri dni, ale každý deň (niekedy aj cez deň 2-3 krát). Po očistení podmetovej podložky (večer), nasledujúci deň som označil na podložke krúžkom s poradovým číslom a dátumom postupne odpadnutých mŕtvych klieštikov. V nasledujúci deň som spočítal odnesených klieštikov, prečiarkol prázdny krúžok a označil nové odpadnuté klieštiky.

Tento pokus skutočne potvrdil, že dochádza k sporadickému odnášaniu mŕtvych klieštikov k čomu prikladám tabuľku, tá chýba.

Výsledok:
37 ks odpadnutých Varroa, priemer na vč. 3,3 ks, z toho odnesených 20 ks, priemer 1,8 ks, zostatok na podložke 1,4 ks, t.j. počet, ktorý ostal po troch dňoch na hodnotenie či treba včelstvá liečiť a či netreba! V čase keď od jednej kontroly k druhej mohli odpadnúť a mravce odniesť ďalšie klieštiky, ktoré tak nemohli byť zaradené do hodnotenia početnosti prirodzene odpadnutých klieštikov čo ešte viac výsledok spochybňuje. V poslednom stĺpci je uvedený celkový spad Varroa D. po poslednej fumigácii Varidolom Fum, z ktorého sa nedajú robiť závery zo zaznamenaných výsledkov lebo pozorovanie bolo robené len v krátkom časovom úseku a už na konci sezóny. Nakoniec v tomto prípade nešlo ani tak o hľadanie súvislostí medzi počtom prirodzene odpadnutých klieštikov a prognózou koľko klieštikov odpadne celkom. Chcel som dokázať či mravce môžu ovplyvniť správnosť hodnotenia stavu zamorenia včelstva zo zberu odpadnutých Varroa D. a to som dokázal. Aspoň na exponovaných stanovištiach s výskytom mravcov je výsledok nespochybniteľný.

Týmto krátkym exkurzom ( môže byť subjektívny) do sveta štatistiky chcem poukázať na riziko použitia tejto metódy, že ani prirodzený odpad nie je v prírodných podmienok zárukou na stanovenie presnej diagnózy a konečné závery pre boj s Varroa D. Samozrejme, že to nemusí vždy a na každom stanovišti platiť, ale potom túto metódu nemôžem do praxe odporúčať, je nekompetentná.

Anton Turčáni, Závada

V príspevkoch na Konferenci sa často spomínajú pripomienky k monitoringu prirodzeného odpadu V.D., preto vám predkladám originálny zaznam pokusu z r. 1990

Mravce ovplyvňujú prirodzený odpad Varroa destructor.

Pokus prebiehal v roku 1990 a bol som prvý, ktorý tento fakt vniesol do praxe pri monitorovaní prirodzeného odpadu V.D.

V boji proti Varroa destruktor je dôležité včas určiť stupeň jeho rozmnoženia vo včelstve, aby sme mohli včas urobiť potrebné opatrenie na zmiernenie tlaku parazita na včelí plod. Najistejšou odporúčanou metódou ako jednoducho zistiť stupeň zamorenia včelstva je pravidelný zber odpadnutých roztočov.

Ako všetko živé v prírode aj Varroa D. po dožití svojho života - odumiera. Tento fakt sa dá využiť na momentálne určenie miery zamorenia včelstva parazitom. Ak máme vhodne skonštruované úľové dná na zachytenie všetkého odpadu z úľového prostredia, nie je problém odsledovať intenzitu spadu klieštika včelieho a urobiť správny uzáver na ďalší postup. Najlepšie sú dná celoplošne prekryté kovovou sieťou s okami 2,5 x 2,5 mm s podloženou podmetovou podložkou, s prístupom zo zadnej časti úľa. Stačí sledovať 20-30% včelstiev z celkového stavu na stanovišti. Zber robíme každý tretí deň alebo raz za 7 dní. Priemerný spad na sledované včelstvo alebo sledované včelstvá dostaneme spočítaním klieštikov a vydelením počtom sledovaných dní, ktorý je povie, či je už včelstvo ohrozené alebo je všetko v poriadku .

Všeobecne sa udávajú dve medzné hodnoty odpadu Varroa D. (júl, august) a to 5 a 10 mŕtvych roztočov, pri ktorých má včelár konať. Pri priemernom odpade 5 ks - pozor, treba nasadiť kyselinu mravčiu (Formidol), pri 10 ks okamžite vložiť (po vytočení medných prebytkov) kontaktné Gabónové nosiče PA 92 (2 ks), ktoré dlhodobo riešia zníženie až odstránenie roztočov. Podľa môjho názoru ak množstvo odpadnutých klieštikov v mesiaci júl je v priemere 5 ks je situácia nebezpečná a treba ju riešiť obdobne ako pri množstve 10 ks. Enormný nárast klieštika od polovice augusta a septembra včelstvo 'dorazí' a do zimy pôjde značne zdecimované ak sa zimy vôbec dožije. K týmto zásadám (určenie stanovej hranici 5 a 10) sa vkráda pochybosť, či zistený počet odpadnutých klieštikov je na 100 % pravdivý, či nepodlieha vonkajším vplyvom.

Za roky boja proti Varroa D. som zistil, že spochybnenie na mojom stanovišti je namieste a predpokladám, že tak to môže byť aj inde. Počet prirodzene odpadnutých roztočov, ktorých nájdeme na podložke, nie vždy reprezentuje aj 100 % skutočnosť vo včelstve. Zber je v skutočnosti nižší ako by mohol byť, pretože početnosť ovplyvňujú vonkajšie činitele ako sú napr. m r a v c e !

Náhoda chcela (časté pozorovanie podmetovej podložky), že som 2 krát videl ako mravec v hryzadlách odnáša z podložky mŕtveho klieštika včelieho a to v čase, keď sa robí zber prirodzene odpadnutých jedincov Varroa D. Ak mravec odnesie denne len jedného klieštika, iný mravec ďalšieho a zber robíte každé tri dni, môže sa stať, že zistíte priemer na deň a včelstvo,zjavne skreslený a ak vychádzate z neho, môžete urobiť nesprávny uzáver pre ďalší postup. Na druhej strane je fakt, že mravce odnášajú mŕtve klieštiky do svojho hniezda náhodne, ich početnosť závisí od výskytu v okolí samotného stanovišťa. Mravce nerobia pravidelné nájazdy do podmetov úľov hľadajú rôzny odpad pre svoje potomstvo. V podmete nachádzam mravce sporadicky, ktoré pri vyberaní podložky panicky utekajú z môjho dosahu, ale obyčajne na podložke patroluje 4 - 6 mravcov. Preto včelár musí poznať túto skutočnosť, aby svoje uzávery pri hodnotení počtu prirodzeného odpadu mohol korigovať a urobiť správny uzáver na prípadný zásah.

Podľa môjho hodnotenia jedná sa o mravce menšie, žijúce v zemi ale najčastejšie je to mravec obyčajný (Lasius niger L.), farby čiernohnedo lesklej, veľkosti 3 - 4 mm.
Aby som sa utvrdil v mojich zisteniach a predpokladoch, že mravce skutočne odnášajú klieštiky do svojich hniezd ako potravu, v niekoľkých vybraných včelstvách som robil pozorovanie strácania sa odpadnutých Varroa D. nie každé tri dni, ale každý deň (niekedy aj cez deň 2-3 krát). Po očistení podmetovej podložky (večer), nasledujúci deň som označil na podložke krúžkom s poradovým číslom a dátumom postupne odpadnutých mŕtvych klieštikov. V nasledujúci deň som spočítal odnesených klieštikov, prečiarkol prázdny krúžok a označil nové odpadnuté klieštiky.

Tento pokus skutočne potvrdil, že dochádza k sporadickému odnášaniu mŕtvych klieštikov k čomu prikladám tabuľku, tá chýba.

Výsledok:
37 ks odpadnutých Varroa, priemer na vč. 3,3 ks, z toho odnesených 20 ks, priemer 1,8 ks, zostatok na podložke 1,4 ks, t.j. počet, ktorý ostal po troch dňoch na hodnotenie či treba včelstvá liečiť a či netreba! V čase keď od jednej kontroly k druhej mohli odpadnúť a mravce odniesť ďalšie klieštiky, ktoré tak nemohli byť zaradené do hodnotenia početnosti prirodzene odpadnutých klieštikov čo ešte viac výsledok spochybňuje. V poslednom stĺpci je uvedený celkový spad Varroa D. po poslednej fumigácii Varidolom Fum, z ktorého sa nedajú robiť závery zo zaznamenaných výsledkov lebo pozorovanie bolo robené len v krátkom časovom úseku a už na konci sezóny. Nakoniec v tomto prípade nešlo ani tak o hľadanie súvislostí medzi počtom prirodzene odpadnutých klieštikov a prognózou koľko klieštikov odpadne celkom. Chcel som dokázať či mravce môžu ovplyvniť správnosť hodnotenia stavu zamorenia včelstva zo zberu odpadnutých Varroa D. a to som dokázal. Aspoň na exponovaných stanovištiach s výskytom mravcov je výsledok nespochybniteľný.

Týmto krátkym exkurzom ( môže byť subjektívny) do sveta štatistiky chcem poukázať na riziko použitia tejto metódy, že ani prirodzený odpad nie je v prírodných podmienok zárukou na stanovenie presnej diagnózy a konečné závery pre boj s Varroa D. Samozrejme, že to nemusí vždy a na každom stanovišti platiť, ale potom túto metódu nemôžem do praxe odporúčať, je nekompetentná.

Anton Turčáni, Závada

"Pokud nejsou drátkované tak to jde. Ale stejmně si myslím, že pobyt rámků v páře je desinfikuje a rozplaví na nich vosk a i propolis. Jsou úplně hladké. "

Já mám momentálně rámků nadbytek. Nejméně 2 - 3 roky mi leží vyřezané na půdě pod střechou, v létě vystaveny 40 - 50 st C, v zimě mrazu, za tu dobu odumře všechno kromě moru . A ten nemám.
Jinak rámky oškrabuju nožem. Za tepla oškrabuji zvlášť zbylé silnější vrstvy vosku a propolisu a za nizkých teplot od podzimu do jara škrábu rámky plošně do holého dřeva. To je asi 10 minut na rámek. Oškrábané drobky a piliny používám na vyluhování propolisu.
Větší množství rámků se za nízkých teplot dá dobře čistit mosazným kartáčem na vrtačce.

Já bych na menší počet včelstev nezapomínal na verzi s vyřezáváním rámků před tavením. .
-------------------------------------
Pokud nejsou drátkované tak to jde. Ale stejmně si myslím, že pobyt rámků v páře je desinfikuje a rozplaví na nich vosk a i propolis. Jsou úplně hladké.
A pokud jsou drátkované nerezem, tak je to škoda práce.
Když byl čas, tak jsem drátky zvlňoval a to se pak při opakovaném zatavování vyplatilo. Drátky držínapnuté snad i po třetím zatavení.

Ale s tím napínačem drátků- tak se mu snad říká - to asi nemumím. Já s ním projedu vypnutý rámek a mám drátek volný. Musím jej znova dopnout, ale pak to pěkně pruží. Asi dělám někde chybu. :-)

Karel

Já bych na menší počet včelstev nezapomínal na verzi s vyřezáváním rámků před tavením. Plásty nechám nahřát na půdě pod střechou na 30 - 40 st C, to je u mně možné při slunečném počasí asi tak do září, pak z nich vytahám drátky a plásty vyřežu. Vyvařuji v hliníkovém odšťavovacím ruském hrnci, pokud se mi ho povedlo silikonem zalepit. To vyzkouším v nejbližší době, protože se mi už něco na vyvařování nahromadilo.
Vytahaní drátků jednoho plástu trvá mezi minutou, třemi minutami, vyřezání plus základní očištění rámku od zbytků vosku další takové 2 - 4 minuty. Vyvařování trvá dvě hodiny a zpracuje se při něm voští z cca 10 - 20 rámků 39x24, podle toho, jak jsou staré a kdy zbytky zaplní celý příslušný objem hrnce.
Na zpracování vosku tedy skladuji jenom dvě věci, vlastní hrnec, to je cca průměr 35 a výška 40 cm a plastovou krabici, ve které nechávám ztuhnout vosk rozměru nějak 25 x 15 cm. Takže celé moje zařízení na vosk stačí skladovat někde nahoře na kousku skříně, nemusím skladovat nějaké obrovské bazmeky, vany či barely, které stejně musí být někde pod střechou, v dílně nebo garáži, nemohou být skladovány venku. Na vyvařování "urvu" hodiny, kdy je noční proud a dělám to, když už, tak obden, takže ta jedna krabice na tuhnutí vosku stačí. Při kapacitě 10 - 20 rámků za 2 hodiny takhle zvládnu v pohodě voští z 10 - 20 včelstev. Zvláště když se vyřazování starých rámků dělá průběžně během června, července a srpna.

Jinak bych odlišoval dva druhy zařízení na vyvařování vosku. jedny málo účinná, to jsou ty sluneční tavidla nebo vyvařování horkou vodou a párou, kde třetina, možná až polovina vosku zůstává ve zbytcích. Potom ty druhá vysoce účinná, kdy se voští lisuje nebo odstřeďuje a ve zbytcích je maximálně pár procent vosku. A kde je to získávání vosku obvykle pracnější.
Každý si musí rozmyslet, co je pro něho výhodnější, když cena kila vosku dneska odpovídá ceně půl, třičtvrtě kila ceny medy.

V principu to jde. Ale jestli se myslí ten bastl s tím sudem a vyvíječem páry od tapetářů, tak to je pomalé.

Mám nerez vanu s plyn. hořákem. Zkoušel jsem to dělat rozplavovgáním ve vodě, ale na rámkách toho dost zbývalo, i když plamen je umístěn excentricky a binec se plaví na druhou stranu.

Pak jsme se nechal inspirovat na stránkách J.Jindry, kde on tam používal princip napařování. A to šlo. Do vany se dalo naskládat skoro 15 plástů a za půl hodiny tam byla další várka - dřevo úplně čisté. Ten prostor se rychle prohřál. Ale nemám vařák, kam bych ten binec dával separovat. A ždímačka potřebuje taky vyvíječ páry. Takže to čeká na dotažení.

Teď hodně rozšiřuji, tak mě to nebolí, až budu potřebovat tavit tak si to zbastlím - ono to nakonec může být i ze dřeva. Optimální na zimní práci bude uvnitř kovolist, pak nějaký orsil a z vnějšlu sololit. Přístup spíš z čela, zakládání rámků do dvou L a tlačit proti výstupu páry na druhé straně. Tam budou kolejnice končit a rámky padat ven dolů. Pára je svinstvo na opaření.

Na dně stačí vanička z ohnutého plechu po které to bude vytékat, nad tím síto.
A vyvjječ. Ohniště ze sudu a v něm na horní hraně bude starý bojler a trubka (bez ventilu) půjde do té boudy.

I když teď je vedro, že by stačilo jakékoli sluneční tavidlo.

Karel

"čauky chtel bych od vas radu chci zainvestovat do nejakeho tavidla vosku mate nekdo skušenost stím tavidlem na paru co se tam vkladají ramky cele?je to vyhodne a ekonomicke?mam 15 včelstev ale mím planem je dostat se tak na 40.co byste mi doporučily koupit?díky za radu jirka"

:::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::::

Popravdě,v prospektu,který jsem viděl,se uvádí,že se do tohoto tavidla vkládá 6-8 kusů míry 39x24 a tavení trvá POUHOU PŮLHODINU(!!)Při potřebě obnovy díla z jedné třetiny každoročně to vychází při sestavě 3 nástavky zhruba 10 i více plástů z jednoho včelstva.Při plánovaném rozšíření na 4O to znamená x 40,čili nejméně 400 plástů.Když si spočítám,kolik je to těch pouhých půlhodin,než se mi vytaví oněch 6-8 ks na jednu várku,tak to abych si vzal dovolenou,kterou místo u moře budu trávit neméně příjemným způsobem u parního tavidla.Tady je slovo efektivita jen pojem a synonyma pro naprosté nadšence nebo šílence.
Daleko lepší je kotel nejlépe z nerezu,a normální pařák se šroubovým lisem,kapacita takového zařízení je stovky až tisíce roztavených plástů za jediný den,pak jsou tu různé jiné varianty(např.samotný pařák třeba někde na kamnech),odstředivky,šnekové lisy,sluneční tavidla a další.To už záleží na ochotě do takového vybavení investovat,ale pokud je to v nerezu,tak je to prakticky doživotně,ovšem pokud je to provedeno dostatečně kvalitně a časem se někde něco nepropálí.

Zdraví Pavel

Mohu doporučit, stačí i na 100, žel kulatá plastová nádoba není ten nejlepší nápad. Už jsem ho viděl v provedení anticoro bedna a to nemá chybu. Výtěžnost je stejná jako u pařáku s lisem. Žel náklady na elektřinu nejsou malé. Vyvíječ má tuším něco kolem 2 KW. Jedna várka trvá hodinu. Do plastové nádoby se vejde 8 plástů 39 x 35 a asi 3 39 x 15 a nějaká víčka. Jinak mám připraveno na tavnou vanu a odstředivku, ale už několik let nejsou lidi. Jinak jsem zkoušel ometač plástů a zatím mě nenadchl. Na včely je to dost brutální, budu se s tím asi ještě zabývat a když nedojde k výraznému zlepšení, někomu ho za materiál nechám. Zatím moje kyblíkové střásání v kombinaci s mokrou plachetkou je lepší, i když o něco pomalejší. Zdraví R. Stonjek

čauky chtel bych od vas radu chci zainvestovat do nejakeho tavidla vosku mate nekdo skušenost stím tavidlem na paru co se tam vkladají ramky cele?je to vyhodne a ekonomicke?mam 15 včelstev ale mím planem je dostat se tak na 40.co byste mi doporučily koupit?díky za radu jirka

Děkuji za informaci.
Haf

----- Original Message -----
From: "P.Krátký" <Beeforman/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 16, 2010 8:44 PM
Subject: Re: Co to je?


> Odpověď je jednoduchá,sám mám teď u takového porostu 22 včelstev-je to
> světlice barvířská,lidově saflor.Teplo na ni je,tak ještě občas zapršet,a
> dá celkem vydatnou snůšku zajímavého medu(oranžovo zelený).
>
> Ať se zadaří-přeje Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 5283
> (20100716) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

"2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí. "

No, náhrada je to v tom smyslu, že místo jedenkrát léčením Gabonem po sezóně je možno léčit několikrát kyselinou mravenčí během sezóny. To sníží roční přírůstek roztočů pod hranici, která by způsobila v podletí kolaps, takže léčení Gabonem nebude nutné. A roční přírůstek roztočů se potom dá srazit zase na výchozí velmi malou úroveň správně provedenou fumigací a aerosolem. A vynechání Gabonu všude, kde je to jen možné, je v podstatě žádoucí, protože předepsaná doba působení Gabonu ve včelstvu 28 dnů znamená proti fumigaci či aerosolu několik set krát intenzívnější "školení" roztoče a tím nárůst odolnosti roztoče na léčivo...
Jinak to ale náhrada jednoho léčiva za druhé není, protože to jsou dva způsoby látkou i způsobem aplikace úplně odlišné. Nyní je zřejmě ještě pořád doba, kdy se použitím jednoho může vyloučit druhé, se zvýšením odolnosti roztoče možná nastane doba, kdy bude třeba používat obojí......
Taky s tou nebezpečností Gabonu bych to nepřeháněl, likvidace létavého hmyzu uvnitř pokoje jedním postřikem nebo jeden postřik oděvu jedovatým repelentem proti klíšťatům nebo jeden obojek pro psa proti parazitům podle mně bude škodit víc než nějaký Gabon.
Spíš se jedná o vlastní reputaci medu jakožto látky čisté bez stop těchto cizorodých látek.

Radime , není apríla , takže si z nás nedělej legraci , na to je moc horko .

Odpověď je jednoduchá,sám mám teď u takového porostu 22 včelstev-je to světlice barvířská,lidově saflor.Teplo na ni je,tak ještě občas zapršet,a dá celkem vydatnou snůšku zajímavého medu(oranžovo zelený).

Ať se zadaří-přeje Pavel

> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař

Odpovím sice trochu mimo téma, ale snad to bude také k něčemu.

1) spojení slov lék a gabon bych osobně nepoužíval. Jde o dost nebezpečnou látku, která hubí roztoče a včely to přežijí. Nesmí se již po jeho použití odebírad med, protože je kontaminován stopovými množstvími účinné látky.

2) praktici i vědečtí pracovníci se shodují, že gabon není možná úplně to pravé (Moderní včelař 2/2010 a lze jej velmi dobře nahradit kyselinou mravenčí.

3) jsou 2 druhy gabonu, alespoň základní informace zde: www.varroamonitoring.cz

No a sehnat kyselinu mravenčí a některý z aplikátorů KM je snad i snažší, není třeba žádné oficiality.

Nevím jak se nazývá,ale náhodou mi kvete v okrasné zahrádce mezi slaměnkami které jsem z jara zasil. Takže po usušení by květ měl zůstat krásným.Ostropestřec to v žádném případě není.

Vyfotografoval jsem porost, který mi připomíná bodláky, na které docela dost nalétávaly včely. Ví někdo co to je ? Není to náhodou ten zmiňovaný ostropestřec mariánský? Zatím jsem takový druh porostu neviděl. Včely nosí zrána velké žluté nebo oranžové rousky pylu.Ten bílý porost nafocen z minula byl opravdu kmín. Jinak oproti minulým rokům mám v doletu od stanoviště několik ploch slunečnice.
Haf

http://pictureup.cz/picture/verejny/43844384bodlak1.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/16191619bodlak2.jpg
http://pictureup.cz/picture/verejny/605605kmin.jpg

O to se v padesýtých letech pokoušeli již komunisti a vzdali to

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz;vcely_identify;;>
> Předmět: Re: med
> Datum: 16.7.2010 15:06:09
> ----------------------------------------
> Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je
> kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují
> napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale
> přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám
> to pak spojí v jiný náhled na věc.
> P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr.
> Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří
>
> P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
> med
>
> jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec
> malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak
> vyženu čerta ďáblem....
>
>
>

U základní organizace včelařů kde včelaříš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 16.7.2010 14:51:09
> ----------------------------------------
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za
> odpově´d.
>
>
>

Zdravím vás všechny na konferenci,u nás v Budišovicích okr. Opava je zatím snůška z medovice a lípa končí.Máme tady lán odkvétajícího máku a dva lány ostropestřec mariánský.Nevíte bývá z něj snůška? Nebo je to pastva jen pro čmeláky,jde totiž o druh bodláku pro farmacii.Jinak té medovice z okolních lesů je i tak dost.O kolik se asi opozdí včelstvo ve vrcholu rozvoje z důvodu propršeného května? Typuji dva až tři týdny. Na přelomu května a června nás tady zachránila snůška z hořčice na které včelstva začínaly znova skoro od nuly. Díky za příspěvky.Robert Bena

Jakožto malovčelař si dovoluji, pane kolego, namítnout, že Váš postup je kontraproduktivní... Je lepší, když spolu lidi mluví, než když si vyhrožují napalmem či jinými ptákovinami. Tím se nikdy nic nevyřešilo.Jinak Vám ale přeji, abyste se dožil onoho věku "přestárlého malovčelaře", možná se Vám to pak spojí v jiný náhled na věc.
P.S.: ... a na horko je nejlepší nohy do lavoru a na hlavu mokrej hadr. Funguje to, věřte, sám aplikuji :-) ... Nechť se Vám daří ... Jiří

P.K. (90.178.157.91) --- 16. 7. 2010
med

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

PK
.....abych to tlačil na nulu.....

-----------------
No, na nulu jsme nestlačili ani mandelinku bramborovou, a to byla podle všeho státem organizované hubení.

Cílem je udržet napadení pod hranicí, kdy vážně začne škodit.

Jestli má někdo v roce 2010 ještě pocit, že se dá rozoč vyhubit, tak by neměl číst zprávy tiskového básníka ze SVS. V jeho básničkách ubývá ROZTÓÓČ.

Prostě v zimě se pokusit dostat jeho populaci na starovací minimum a v létě co nejdéle uhájit včely s co nejmenším napadením.

No a jestli sousedům vymrzají včely, nejlepší způsob jak zlikvidovat roztoče:-) Zlikvidovat jej i se včelama.

Horší je pak slyšet to povídání, že soused nekrmí včely a ty mu ty jeho krásný včely v září sežraly. Nebo mu je soused ukrad, jen plásty zůstaly.

:-(

Nejlepší je včelařit na samotě mimo obec.

Karel

P.K. napsal:

>ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....
>,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!
...................

:)))

Už tomu začínám rozumět.
Vy se prostě nasíráte navzájem, protože ty můžeš za jejich zimní úhyny a oni zase můžou za to že tobě padají roztoči.
Prostě dva hadi, požírajicí se v kruhu, zahryznutí do svých ocasů.
:)

Ale asi byste se to měli vyříkat spolu a neventilovat to přes internet.

Vypadá to že u Vás taky máte tropické dny kdy adrenalin stoupá a zdraví to neprospívá.

Ahoj

Radek

P.K., si úbohý a neschopný včelár. Ak si nevieš udržať čisté včelstvá, vzdaj sa včelárenia!

jen si dělejte prdel!!!!,jsem se zdravě nasral a maximálně podpořím konec malovčelářů v čechách a na moravě,i kdybych měl jít proti zákonu ,i tak vyženu čerta ďáblem....

ony jim přece nekolabují ...,prostě jim v zimě vymrznou.....


,takovej mráz,já sem mladej šulin,hovno tomu rozumím i s nezateplený uly.....,jo a mám držet hubu nebo mi přelezou plot a přes zimu mi to roztahají,jste čuráci, sorry ,ale tohle je kurvárna,abych to tlačil na nulu a hňupi přestárlí mi ještě vyhrožovali,smrt svazu!!!právě jsem se rozhodl pro radikální řešeni!!!!!!!!!!

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK
----------------
jasně že za všechno a vždy můžou ti druzí, :-)
ale pokud by jim kolebovali včelstva, tak si jich ty co je vyloupí přinesou víc jak pár set.,

Ovšem na druhou stranu je mnoho lidí přesvědčeno, že oni roztoče nemají, ánšto jim je tam v zimě nenašli.

Ale za to ti "dědové" nemohou, tohle je oficiální verze ofic. autorit.

Karel

P.K napsal:
>pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola
.............

To jako ti dědkové Ti nosí pokoutně roztoče do tvých včelstev, aby Tě nasírali?
Nebo už jim kolabují včelstva?


RK

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn?
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
-------------------
Jak která, jak která:-), když budeš mít smůlu, může ti to objednat normální veterinární ordinace.


Karel

a svaz to kryje,kuš čerte....

pánové letos se s těch brouků poseru,druhé léčení kyselinou mravenčí shodilo stovky brouků,kua napalm a vypálit to těm dědkům.....šak je to furt dookola

jinak mám už slušnou sbírku fotek včelařských hnusů,kterou se chystám naostro zveřejnit,s tím přece musí jít něco udělat.....veterina na to sere do té doby než se něco evidentě posere

Nejjednodušší je to objednávkou u své ZO Zajišťuje to i pro nečleny ve svém obvodu.

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 15.7.2010 21:18:28
> ----------------------------------------
> Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji
>
>
>

"Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji"

......................................................

Gabon je na veterinární předpis,není volně prodejný.Tady u nás se sepisuje hromadná objednávka už při výroční schůzi ZO a tuto objednávku podepisuje okresní veterinář.Jinými slovy,dá se sehnat přes ZO,popř.přes veterinu,výrobcem je VÚVč.Dol u Libčic nad Vlt.Tolik oficiální cesta.
Samozřejmě existují koumáci,kteří ho shánějí od známého,který ho má dost,takže mu zbyde,nebo si ho objedná a"zapomene"léčit,nebo má pořád ještě snůšku a nakonec už ho tam nevloží,nebo třeba kontroluje spad a má tak příznivé hodnoty,že je léčení gabony zbytečné.I to je určité řešení,jinak smysl této léčby je zde na konferenci propírán dostatečně.

Zdraví Pavel

a

"Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka. "

V Kauflandu je mají po 8 či deseti zatavené ve fólii za nějak 89 Kč tuším.
Taky flašky 3,5 litru na 5 kilo medu na víčka omnia i víčka twist ze nějak 30 a 40 Kč za kus.
Taky flašku 1,7 litru na twist víčko, to je na 2,5 kg medu za 19,90 za kus. Ta se mi zdá na med optimální, vhodnější než ta na 5 kilo medu....

Jinak doma dávám dohromady sklenice od instantního kafe, bohužel asi před dvěma roky najeli z standartního závitu na atypický závit. Plus navíc na všelijaké tvarem "šílené" sklenice. Pokud má ta sklenice správný průměr hrdla, běžné twist víčko se na něho i tak zašroubuje, ale nedrží na něm, takže se sklenice od instatního kafe už na med použít nedají. Dá se do nich jedině zavařovat, protože víčko pak podtlakem přilne a drží.
Nyní mám vytypované sklenice 720 ml na twist víčko, prodávají v nich třeba česnekovou pastu, zeleninu, okurky a podobně, takže občas kupuji i podle těch sklenic. Nedávno v nich prodávali v akci okurky za 12 Kč, no nekupte to, když samotná sklenice je nejméně za polovinu té ceny.....

Prosím kde seženu lék Gabon.Děkuji

Zeptám se na jedno proč v úlu nechat med z 100 Kč a ušetřit tak 25 kaček za 1 kg ještě k tomu s rizikem?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomas <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimovani-medovice
> Datum: 15.7.2010 12:52:57
> ----------------------------------------
> Zdravim,
>
> nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v
> ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...
>
> T.H.
>
>
>

Sklenice zasílá př. Sedláček Třeboň, cena 5,47 + víčka podle potřeby. tel774176886, nebo na www.trebonsky-med.cz

Všera jsem šel "do kolen". V Albertu akce na sklenici 11.50. Klasická sklenice omnia bez víčka.

Nedělají se svazové sklenice ve sklárně v Dubí? Objednejte si paletu ve sklárně, zásilková služba přiveze. Vyjde to nejlevněji.

"nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit... "

Budou zásadní rozdíly mezi stanovišti a průběhem zimy. Někde v nížině, kde bude sníh bez proletu včel maximálně 14 dní, měsíc, není žádný problém, pokud to nebude přímo cementový med. Ostatně ta tvrdá zima před několika lety, kdy tady na Ostravsku nasněžilo po vánočních svátcích a sníh byl do poloviny dubna, zlikvidovala včelstva hlavně včelařům v nížinách. Ti spíše v horách vyšli relativně dobře.
Pokud to je nějaké chladnější stanoviště, kde měsíc, dva měsíce sněhu bez proletu je normální, bude to horší.
Medovicové zásoby se musí zředit cukrem.
Já mám zavedené pozdní krmení, takže pro mě není problém po začátku října prostřídat medovicové zásoby v místě sezení včel 2 - 3 prázdnými plásty a následně do nich zakrmit cukr.
Jinak tady byly postupy, že buď před medovicovou snůškou se vytvoří krmná komora s cukrem, medovici potom včely budou ukládat pod ní, zatímco zimní chumáč v zimě bude na cukru.
Nebo prostě v době medovicové snůšky se začne krmit cukrem a medovice se tak zředí.
Staří včelaři v oblastech s častou pozdní medovicí pravděpodobně chránili včelstva nevědomě tím, že krmili pomalu, průběžně a dlouho do září a medovici tak zředili.

Zdravim,

nemate nekdo zkusenosti jak zimovat na medovici ci spise s medovici? Med v ulu je, takze by se nemuselo tolik krmit...

T.H.

"Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému."

No, tady u nás v podhůří je docela členitá krajina. Na svazích k jihu vystavených slunci stačí na odkvět všelijaké včelařské buřeně týden, 14 dní horka třeba i na začátku července, potom už je všechno odkvetlé a spálené. Asi stejně jako v rovině. Na svazích odvrácených od slunce je to i o měsíc později. V nějakých úplně zastíněných roklinách nebo v údolích je to ještě později, leccos na takových místech kvete pořád a skončí až s prvními mrazíky, obvykle v září. Podobné to je v případě dlouhotrvajícícho sucha.
U medovice je to ještě výraznější, v podstatě za jakéhokoliv počasí kromě silně deštivého se vždy najde kousek lesa s dostatkem vláhy, kde se ty mšice mohou přemnožit a který potom zajistí silnou včelí snůšku. Zřejmě proto je to poslední vytáčení v srpnu na takových místech obvyklé. Pokud se počet včelstev na stanovišti nepřežene.

Ahoj, mam podobny plan a stejne obavy. V 5 rano to zas dunelo az jsem se
lekl jestli jeste nespim. Nejdriv jsem brecel ze nebude ted zacnu brecet ze
bude moc prace, v tom vedru to bude porod...
S mednou komorou je potiz, za dva roky nejsem schopen toho bez cukru
docilit. Nyni by to slo ale to bych nesmel vedet jak tmavy med tam maj...

T.H.

2010/7/15 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>

> Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce,
> která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo
> nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře,
> situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již
> začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky
> se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez
> ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem
> letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná
> květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici,
> pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého
> procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg
> cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
> Radek
>
>

RH:
Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje ..

------
A tady se právě spustilk nádherný teplý, hustý a jemný déšť co medovici zaleje a mohlo by to ještě dávat. Od rána pěkné vlhko, lípy malolisté voní do dálky

Je zajímavé sledovat jak je vše relativní.
Tady v podhůří včelaři vytáčejí ještě v srpnu, když je medovice /a ne melecitóza/ tak zimuji s medovicí v úle bez problému.

Pokud by medovice trvala, tak doufám že se osvědčí krmení cukrovým invertem. Včely by mohly být dost udřené už ze snůšky.

No a doba krmení - první neděli v srpnu je zde pouť a já na ni začínal s krmením. Řekl bych že o 14 dní před čelem peletonu a jak tak sleduji, nikdo v okolí z pozdního krmení v oblasti s medovicou snůškou nemá problémy.

Karel

"Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní."

Já taky budu krmit na zimu dřív. Vychází mi totiž, že začátek podzimu, září a říjen budou z velké části deštivé a chladnější, takže by byl s krmením problém. Takže tentokrát začnu krmit na zimu už někdy okolo poloviny srpna, uvidí se ještě, jako bude počasí v první polovině srpna.

Letošní rok je z mého pohledu specifický v tom, že díky počasí a snůšce, která i u nás na pískovém podloží stále pokračuje povede k tomu, že nikdo nebude dávat gabony nebo KM včas. Měl jsem nařízen nátěr plodu na jaře, situace doma je zatím dobrá. Jiné roky byl u mě Gabon ve včelách již začátkem července, letos se chystám příští týden, tedy o měsíc později. Taky se obávám, aby vůbec medovicová snůška nějak rozumně skončila. Osobně bez ohledu na snůšku zakrmím velkou dávkou nejpozději do 14 dní. Chtěl jsem letos zkusit konečně ve větším rozsahu mednou komoru, ale nebyla žádná květová snůška... Nikdy jsem u nás v Polabí neviděl tak tmavou medovici, pozor přátelé, aby to včelky neodnesly během zimy s příspěním velkého procenta medovice v zimních zásobách. Proto jim vytočím a hned dám cca 12 kg cukru v jedné dávce a po týdnu druhou.
Radek



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 15.7.2010 08:27:52
> ----------------------------------------
> Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově
> zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba
> nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle
> má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel
> vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění
> poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> > Datum: 14.7.2010 22:26:59
> > ----------------------------------------
> > Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> > zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> > roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> > dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> > Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> > Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> > přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> > přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> > to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> > ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> > variant východiska z maléru, prověřovali.
> >
> >
> >
>
>
>

Dobre rano vsem,

jedeme na dovolenou na Strakonicko- Pisecko. Jestli chodi nekdo na konferenci z teto oblasti, tak bych byl rad, kdyby se podelil o informaci, zda-li je nekde neco zajimaveho pro vcelare ( muzeum, vcelarsky provoz apod.)

Diky predem, jestli se nekdo ozve.

PZ

Tak zvaná reinvaze probíhá právě po vyběhnutí posledních trubců. Při výchově zimní generace, která v tu dobu začíná probíhat, je právě důležitá ta léčba nejlépe gabonem nebo kys. mrav. Vynechání léčby v tuto dobu pak může a obvykle má za následek , že v důsledku poškození Var. dest. se místo dlouhověkých včel vylíhnou krátkověké včely a během podzimu se vytratí z úlu. Právě to odstranění poslední trubčiny z úlu snižuje pak tuto pozdní invazi.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring
> Datum: 14.7.2010 22:26:59
> ----------------------------------------
> Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce
> zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních"
> roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na
> dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé.
> Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely.
> Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně
> přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové
> přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto
> to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás
> ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných
> variant východiska z maléru, prověřovali.
>
>
>

Jakou máte zkušenost s KM v mezisnůškovém odbdobí? Zdá se, že odpařovač
typu "liebig" nasazený do prázdného nástavku nahoru mohl způsobit to, že
včely ve dvou případech stahují zásoby dolů k česnu (včelín bez možnosti
oček v nástavcích) a že pod odpařovač nenosí... Přitom na jiných včelstvech
(bez KM) nosily nahoru a víčkovaly.
-------------
V mezisnůškovém období nevím, ale minulý rok jsem dával kyselinu "houbičkovou metodou" během krmení a včele, který to měly úplně nahoře, udělaly to samý. Ty, u kterých jsem si dal tu práci a houbičky dával mezi plodový nástavky byly ok.
Petr Kovář

Pokud se pohybujeme ve čtvrtém rozměru coby logicky uvažující lidé,
musíme dojít nato, že tak činí i roztoč když vyhledává buňku a larvu
ke svému rozmnožování. Nehledá jen prostor trubčí buňky, ale hlavně
stáří larvy, protože zkrátka pouze v určitém instaru vývoje včelí
larvy je optimální pro roztoče jako potrava hlavně pro jeho množení.
Takže jestli tu je nějaká schopnost roztoče rozlišovat čas vývoje
larvy, má také schopnost rozlišit to, že není pro něj výhodné zalést
do té a té buňky. Proč tak činí je tedy přímo závislé na obsahu larev.
Takže jestli preferuje roztoč časově pohodlnější a množstvím
kvalitnějším potravu pro sebe a své potomky v trubčinách, je doufám
bez debat.

Vědci a věda je přímo závislá na penězích a technologických
možnostech. Pokud tu je ve včelařství doba placatých zeměkoulí a
samozvaných postupů, které naštěstí nějak fungují, dám se raději na
cestu těch samozvanců, protože vědecké zahrádky by musel někdo hodně
okopávat aby plodily.

_gp_

2010/7/14 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Pokud má roztoč šanci se fixovat na trubčinu, počká si na ni a neváže se
> na dělničinu.<
> -----------------------------------------------------------
> Dovolím si malinko nesouhlasit. Pokud by tomu tak skutečně bylo, nebyl by s
> roztočem již žádný problém. Vědci by již určitě vyvinuli atraktant ve formě
> trubčího feromonu a roztoče bychom mohli lákat do pastičky. Je mi líto, že
> tomu tak není. Roztoč napadá dělničí buňku stejně jako buňku trubčí, ať se
> nám to líbí nebo nelíbí. On ten roztoč asi nečte nejnovější ééémerické
> zkušenosti. Ale ono to s těmi pastičkami ať již s dělničím, tak i trubčím
> atraktantem nebo i jiným lákadlem asi nebude tak jednoduché.
> Přeji nízké napadení.  JK
>



--
  ___
 / __| _  _
| (_ || || |
 \___|\___/
 ____
|  _ \ __ _
| |_) / _\ |
|  _ /\__/_|
|_|

"Prosím poradte ,kde koupit levně skenice na med jsem z Ustí nad labem děkuji"

Zkuste místní Kaufland či vůbec obecně nějaký market, kde chtějí vydělat na těch, co stále ještě zavařují doma. V našem je sklenic vhodných na med několik druhů, od klasických omnia na kilo medu po omnia nebo twist 3,5 litrové na 5 kilo medu, akorát jsou to kusovky, cena je trochu vyšší.

Ono to opravdu jednoduché není. Patrně jen roztoč vychovaný v trubčí bunce zase bude mít podobné sklony. Atraktant mi novou generaci "normálních" roztočů nevychová, naopak se mají šanci reprodukovat jen "zvrhlíci" na dělničím plodu a je větší šance, že jejich děti budou taky zvrhlé. Reprodukce roztoče na dělničině má strmý průběh a je problémem naší včely. Permanentní vyřezávání trubčiny a omezování její stavby tomu pravděpodobně přispívá. Když použít varroapast, tak cíleně, v jeden okamžik po plodové přestávce. To, co tu píši je jen můj názor na problém. Chci říci, že takto to zatím chápu a snažím se do toho hlouběji proniknout a vyprovokovat vás ostatní, abyste toto (vysoká atraktivita trubčiny), jako jednu z možných variant východiska z maléru, prověřovali.