Včelařská konference

J. Matl:
Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem

___________________________________________________________

Čekal jsem, že se někdo na to zeptá.

Za prvé: Páry kyseliny mravenčí jsou těžší než vzduch. Sám jsem si to nedávno ověřil na vlastní oči. Za sklenici s medem se mému dědovi podařilo z lékařské fakulty propašovat litrovou láhev s 98% HCOOH čistoty PA (pro laboratorní účely (nejčistší verze)… taková se prodává po více jak 200 Kč za litr... no neber to, že? :-). Když jsem ji při ředění na 63% přeléval do odměrné nádoby, krásně bylo vidět, jak páry přímo klesají k zemi. Nicméně stoupavé proudy jsou stoupavé proudy a i nad nádobou byl cítit pronikavý štiplavý zápach kyseliny. Ještě intenzivnější situace nastává v úle, kde se vlivem větrání včel kyselina v poměrně vysoké intenzitě roznáší ze spodu i do výší pater. Včelařím s tzv. úlovými komíny (vlastní způsob stropního větrání), takže bez problémů kyselina projde celou věží nástavků. O tom se přesvědčím, když nasaji vzduch u stropního ventilačního průduchu. Ale člověk to zkusí jen jednou, protože po druhé mu za to ten záchvat kašle nestojí :-) Krásně cítím kyselinu i u stropu. Očka zavírám!

Za druhé: Byť u úlů s komíny kyselina bez problémů projde 6 a více NN, ještě to neznamená, že je v dostatečné koncentraci i mezi plodovými plásty. A tady se dostáváme k jádru věci. Nedělám si iluze, že tento postup má vysokou účinnost (za 50% bych byl zcela rád). Je to kompromis mezi jednoduchostí, účinností a především účelností. Při diagnostické léčbě není důležité zlikvidovat většinu roztočů, ale prokázat, zda tam případně není nebezpečné množství mladých vitálních jedinců, kteří přirozeně uhynou, a tak dostanou se do spadu až za několik dní či týdnů. Je známo, že přirozený spad neudává aktuální zamořenost včelstev roztočem. Pokud má včelař podezření na probíhající loupež a s ní spojenou reinvazi, či pokud má včelař pochybnosti kolem počtu spadlých roztočů v přirozeném spadu vzhledem k době nebo vzhledem k jarnímu či zimnímu spadu (můj případ), je velmi výhodné znát aktuální situaci. A tak se přikročí k diagnostické léčbě. Jenže vyplatí se kvůli tomu rozebírat včelstva? Já si myslím, že ne. Není nic jednoduššího, než ve varroa-dně pod síto na podložku položit libovolný nezávadný „saják“ nasáklý kyselinou (nemusí to být nutně použitý Formidol, stačí např. papírové kapesníky) a bez regulace nechat naráz vypařit celou dávku kyseliny (dávkuju 40-80 ml 85% kyseliny na včelstvo). I kdyby účinnost mé diagnostické léčby byla jen 10%, o čemž pochybuji, i tak by se v případě výskytu velkého počtu vitálních roztočů projevilo podstatné zvýšení spadu.

Přirozený spad má určité časové zpoždění a navíc je prokázáno, že u různých včelstev nabývá při stejném celkovém počtu roztočů na včelách různých hodnot. Nelze jednoznačně prohlásit, že když je ve včelstvu např. 100 roztočů, je spad takový a takový a naopak, když je spad např. 1 roztoč denně, nelze s jistotou tvrdit, že ve včelstvu je tolik a tolik roztočů. Proto si myslím, že čas od času neuškodí přirozený spad porovnat se spadem po ošetření, protože tím se získá obrázek o zdravotní situaci, který je nejen aktuální, ale i podstatně méně zkreslený individuálním charakterem včelstva a roztočů, což může být důležité (hlavně vzhledem k včasnému nasazení dlouhodobých odpařovačů).

Za třetí: Po zkušenostech s léčením pomocí nosičů HCOOH v podobě papírových kapesníků se jednoznačně kloním k dlouhodobým odpařovačům. Umístěných samozřejmě u plodu. Je to velmi významné, protože tím se jednak zajistí lepší zasažení plodu (kde zpravidla sídlí valná většina roztočů) a jednak se zaručí poměrně dost stálá teplota v místě odpařování, a tak i odpar nabývá stabilnějších hodnot (s poměrně malými výkyvy vzhledem k výkyvům počasí). Proto dlouhodobé odpařovače v kontaktu s plodem umožňují účinnější a bezpečnější léčbu. Odpařovače (Nassenheider) budu vkládat zásadně jen do středu plodové plochy (do stavebního rámku nebo do výřezu v tmavé souši umístěných mezi plodové rámky).

//\/\\//

U odpařovačů bude také záležet na jejich konstrukci a taky použitém úlu.
Zajímavé jsou informace o Mitegone zde:
http://www.mitegone.com/pdfpages/Reply%20to%20evaluationJune%2008%20E.pdf
V odstavci 'JAK TEDY MiteGone™ PRACUJE' lze najít 4 principy fungování
tohoto odpařovače včetně zdůvodnění jeho umístění v úlu.

Jinak si myslím, že při vhodném umístění nahoře, kdy je strůpek utěsněn
např. fólií se musí páry prodrat úlem ke spodnímu česnu, kde mohou být
teprve odvětrány.
MČ

Dne 8.7.2010 10:52, J. Matl napsal(a):
> Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz,
> ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je
> aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad
> hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by
> debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru
> okolo plástů s plodem ...
>
> M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
> Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723)
> (45724) (45725)
>
> 15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku
> pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné
> kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle
> roztoč a pak už do teď nic.
>
> MV
>
>
>

J. Matl napsal:

A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ...
..............................

Citace z návodu:
..."Desku v regulačním obalu vložíme do podmetu pod plásty se zavíčkovaným plodem. Pokud je podmet
vysoký, podložíme desku v celé ploše tak, aby vzdálenost od spodní lišty rámků nebyla větší než 1-2
cm. Otvory směřují nahoru do uliček plodových plástů. Česno ponecháme otevřené.
Česno musí být včelami obsazeno, aby mohly aktivně větrat.
Pokud konstrukce úlu neumožňuje umístění v podmetu, položíme desku nad rámky, otvory směrem
dolů mezi plodové plásty. U vícenástavkových úlů ji vložíme mezi plodiště a medník. Mezi desku a
loučky rámků položíme dvě
lišty, aby deska nepřiléhala na rámky. Pod otvory musí být volný prostor, nejlépe přímo plástová
ulička."...

Celý návod:
http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/07/formidol-web.pdf

Z toho plyne, že desky byly původně dělané pro dvouprostorové úly, kde nějaká (cca 50%)účinnost byla vysledovaná i při aplikaci do podmetu těsně pod rámky.
Pokud by desky nebyly těsně pod rámky (a ve více nástavkových úlech) zřejmě není 50% účinnost při aplikaci zespodu zaručená.

Není tajamstvím, že někteří včelaři pro zvýšení účinnosti aplikují formidol ve vícenástavkových úlech zeshora hned bez obalu, ale to zase není podle návodu :)
Podle návodu je to ve vícenástavkových úlech potřeba dát nad plod s odstraňováním meziobalu

Tak si každý může vybrat, co s tímto jediným oficiálním léčivem na KM udělá :)

Já jsem místo toho zkoušel letos houbičky na jaře (50ml 65% kyseliny 2x a 3x po sobě, ošetřená včelstva doteď nevykazují spad) a mám nachystané Nassenheidery.

Tak hodně úspěchů v ochraně zimní generace.

Radek Krušina

Martine, omlouvám se za možná opakovaný a tisíckrát tu již omletý dotaz, ale jak je to tedy s těmi párami KM mravenčí? Jdou nahoru či klesají? A je aplikace v dolních patrech úlu (či přímo na podložce) efektivní či spad hodnověrný? Asi se ptám na banality, ale protože nastává "ten čas", tak by debata o aplikaci mohla prospět mnohým ... Já hodlám dát odpařovače nahoru okolo plástů s plodem ...

M. Václavek (93.99.204.43) --- 8. 7. 2010
Re: VD - 2010/2011 - me detekce, muj monitoring (45623) (45627) (45723) (45724) (45725)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Michale,
ještě stále platí nabídka na prodej medu?

Pokud ano, ozvěte se na: 776 189 667 nebo e-mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Díky,
Jirka

Už přes 2 týdny jsem neviděl ani jednoho roztoče. Už se začínám obávat, že mi roztoči emigrovali :-)

15. června jsem provedl diagnostickou léčbu kyselinou mravenčí (na podložku pod drátěným dnem jsem vložil dvě použité Formidol desky napuštěné kyselinou). Spady do 5 roztočů během 2 dnů po ošetření, potom ojediněle roztoč a pak už do teď nic.

MV

Kontroluju uz delsi dobu, zacal jsem monitorovat v 4dennich cyklech - to
jeste rychle a bez problemu dokazu roztoce spocitat primo na podlozce. Po 5
dnech uz je meli prilis a neni to ono a hrat si s flotaci nechci.

Na dvou stanovistich mam obcas nekde spad nula nula nic. Na tretim je to
trochu horsi, uz tam jsem dal KM.

T.H.



>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
>

2010/7/8 Jan Bűrgel <janburgel/=/volny.cz>

> Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti
> včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
> po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v
> každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.
>
> Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez
> KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což
> odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)
>
> Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
> J. Burgel
>

Vložil jsem podložky pod sítovinu a zavřel dna (bílé A3 papíry) do 15ti včelstev z 25ti. ( oddělky nemonitoruji)
po 36ti hodinách jsem našel 3ks roztočů, celkem v 15ti včelsvech.To je v každém pátem včelstvu jsem našel jednoho roztoče.

Tuto kontrolu provádím počátkem července a při takovém to spadu, bez KM,Gabonu při první fumigaci pak mívám 15 roztočů na včelstvo průměrně (což odpovídá tak 0 až 100 roztočů na jedno včelstvo)

Kontroloval jste také někdo nyní přirozený spad?
J. Burgel

Ano, to pozoruji také a je nutné vědět odkud se to kumuluje a
zasáhnout. Podle mého názoru to má důležitost. Protože roztoči sam od
sebe nemizí, jen se kolováním více roznáší do dalších včelstev a
kumuluje se problém. Pokud se dá zabránit nějak tomuto, může se tak
zmírnit za určitých podmínek následný reinvazní tlak z okolních
stanvišť a tak se oddálí destrukce včelstev, u mne. Samozřejmě že z
okolí může jít o velký tlaky roztočů, takže nemusí to být zas takové
veni vidi vici jak to na první pohled vypadá.

_gp_

2010/7/7 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a
> občas vykuchám pár trubčích buněk.
> Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v
> červenci.
> ---------------
> A to se dneska změnilo. :-(
> Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom
> byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna
> samička.
> Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek
> sebral.
> Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další
> várku medu.
>
> Karel
>

Zatím podložky nemám, koukám jen po trubcích co jsou vidět mezi nástavky a občas vykuchám pár trubčích buněk.
Letos jsem roztoče v buňce neviděl, ale v roce 2007 začal spad až v červenci.
---------------
A to se dneska změnilo. :-(
Při vytáčení jsem našel pár plástů s trubčinou, asi tak 5, ale v jednom byla pěkná roztočí mateřská školka. Asi tak v každé 3. až páté bu%nce jedna samička.
Na ostatních plástech nula. Škoda že neodhadnu, kde jsem ten nástavek sebral.
Takže si zítra přibaluji starou vidličku do nářadí, až pojedu pro další várku medu.

Karel

Mezistěny staré několik desítek let lze použít bez problémů. 8 let nic neznamená, už jsem používal mnohem starší a včely stavěly bez problémů. Žlutá barva včelího vosku mizí zejména na světle, dříve se provádělo bělení vosku "pentlením" - vosk se lil tenkými praménky do studené vody, tím vznikly tenké proužky vosku, které se pak bělily na slunci podobně jako prádlo. Před lety jsem vyráběl svíce litím ze včelího vosku (na kšeft, samozřejmě), jednu mám doma jako vzor, ta strana otočená k oknu se po letech vybělila. Tak jsem ji vloni otočil, aby to bylo souměrné.
Je otázka, zda "to žluté ve vosku" je pro včely dobré či špatné, panenský vosk je bílý.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Pavel Streit
Sent: Tuesday, July 06, 2010 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Mezistěny a vosk

Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní důchodce.
Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S

Ahoj, dávám do včel mezistěny z r. 1980 a je to v pohodě.
P. Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Mezist?ny a vosk
> Datum: 06.7.2010 20:11:03
> ----------------------------------------
> Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg
> vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní
> důchodce.
> Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale
> nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
> Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S
>
>
>

Asi, pokud mohou, je hodně seberou zpátky nebo naopak okamžitě vynesou ven, protože na pevném nízkém dnu v některých mých úlech se prakticky neobjevují. Na vysokém dnu, kde včely neobsazují nejspodnější nástavek, takže na dno se obvykle nedostávají, jich mívám poměrně dost, tak čtvrtinu, šestinu celkového množství smetí. Jsou po celé ploše dna rovnoměrně, takže asi včelám padají při zpracovávání.

Hodně rousků pylu se ztrácí, když včely procházejí zůženým česnem nebo když musí při průchodu do úlu procházet přes nějakou obtížnější krkolomnost, třeba nevhodně navržené česno zužované plechem nebo nějaká cizí překážka v česnu, třeba jen odštípnutá tříska ze dřeva.

Pak se taky víc rousků ztrácí, když nabídka pylu je velká a blízko úlu, takže včely ty rousky mají největší, jaké unesou, takže je častěji ztrácejí.

Ale pokud létají hodně spodním česnem ve dnu, je docela možné, že hodně pylu ztrácejí právě chůzí po včelařském pletivu dna, kde se rousky pylu mohou zaháknout do styku mezi drátky a spadnout. Potom by bylo mnohem víc rousků hned u česna, zatímco vzadu by jich bylo minimálně. Trošku by mělo pomoct nabarvení toho pletiva, kde barva zalepí právě křížení jednotlivých drátků pletiva a tím omezí zaháknutí rousek.
Ale asi vždycky nějaké pylové rousky včely ztratí .

Zdravím,

prosím pana Michala, co nabízí medovicový med, ať mne kontaktuje na č. tel.: 776 189 667
nebo na e-Mail: jiri.cupl/=/zdas.cz

Děkuji,
Jirka

Koupím min. 500 kg á 90 Kč. Jestli máte zájem zavolejte mi na tel. 604 991 978

Tak jsem se poprvé podíval na podložku pod zasíťovaným dnem a byla tam na všech podložkách vrstva rousků pylu. Docela by mě zajímalo, jestli je to tím, že po té mřížce chodí a ony jim spadnou, nebo je to spad z rámků který na pevném dnu seberou a využijí, nebo ho pouze vyhodí z úlu. Máte nějaké zkušenosti?

Jinak připomínám, že ten našedlý povlak, který se tvoří na mezistěnách, jsou krystalky vosku (žádná plíseň). Už to tu kdysi vícekrát padlo, ale opakování matka moudrosti.

MV

Mám přesně opačné zkušenosti. Z pošty mně přišly už několikrát poškozené věci, např. meteorolog. stanice, kuchyňský stůl dokonce dokonce dvakrát. Po opravě ho poslali a znovu byl poškozen. Přes PPL mám zasílaných daleko víc věcí a nikdy nebyly poškozené. Třeba led televizi. Je to tím, že se zbožím pracuje méně lidí. Pokud jde přes sklad, tak maximálně dva řidiči. Ti by se pak jednoduše při poškození dohledali. U pošty se to několikrát překládá a nikdo za to neručí. Matky ale chodí spolehlivě přes poštu a vždy je mám v pořádku druhý den doma.
Tonda
>Naprosto souhlasím. PPL je hrůza a běs.

Omlouvám se: Včely neříkaly nic... - ruka rychlejší myšlenky.
Hezký den JK

>Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S<
------------------------------------------------------------
Do minulého roku jsem ještě používal mezistěny, které mi Stražisko dodalo roku 1992. Včely neříkali nic a klidně na nich stavěly. Mezistěny, jak jsem si v posledních letech všiml, měly slabý našedlý nádech, ten po nahřátí na cca 30°C zmizel. Pokud je vosk uskladněn v suchu a při nižší teplotě ( skladuji jej v suchém sklepě při teplotách 12 - 18°C), nemělo by se mu nic stát. Tak to je má zkušenost s delší dobu uloženými mezistěnami.
JK

"Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S"

--------------------------------------------------------

Mezistěny ani vosk nejsou housky.Sám jsem již několikrát dostal mezistěny od lidí,u nichž kdysi kdosi choval včely,a nikdy si včelky nestěžovaly,žádný rozdíl v kvalitě díla nebyl vidět,a zpravidla byly starší než 8 let.Vosk je dlouhodobě chemicky stálý,dříve se např.hrdla různých lahví a nádob mimo jiné zalévala voskem,aby se obsah ani po desítkách let nezkazil(jednoduché těsnění).

Zdraví Pavel

Nemá to nějaká rizika pro včely? Vystaví mi MZS? Není tam nějaká zhoršená kvalita čehokoliv po 8 letech?P.S

"Nástavky byly ve složeném stavu, to 3 ks v jednom balíku."

No, to je ještě vcelku pro poštu rozumný balík hmotností i rozměry, s tím by na poště neměli mít problém.
Jinak je fakt, že až na to, že dost zásilek si vyzvedávám až na poště, i když jsem doma, tak je pošta vcelku funkční a její služby použitelné. Nechávám si v poslední době posílat tak přes 20 zásilek ročně. Třeba CRT monitor k počítači, "krávu" o hmotnosti skoro 20 kilo mně dovezli až do baráku a k plné spokojenosti.
S kurýrními službami mám dvě zkušenosti, naposledy před půl rokem. Pokaždé mám zkušenosti, že se to neobešlo bez několika kontaktů emailem a mobilem. 2 - 3 dny předem byl určen den, ten den ráno nebo předchozí večer se upřesnilo, kterou konkrétní půlhodinku se na mně dostane a potom bylo třeba být na mobilu, protože kurýr pak často ještě bloudil a potřeboval navést na konkrétní místo.... Pokaždé to potom bylo přesně v domluvený čas a bez problémů.

Pavel Streit:
Nástavky byly ve složeném stavu, to 3 ks v jednom balíku.Vyzkoušel jsem i služeb PPL, mohu vám říci, že i přes excesi pošty říkám, zlatá pošta.
U PPL je to ještě horší.
___________________________________________________________

Naprosto souhlasím. PPL je hrůza a běs.

MV

Dobrý den, nabízím větší množství medovicového medu.
Cenu nabídněte - 3500 kg.

bez obav do včel...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Mezist?ny a vosk
> Datum: 06.7.2010 20:11:03
> ----------------------------------------
> Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg
> vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní
> důchodce.
> Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale
> nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk.
> Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S
>
>
>

Mám dotaz. Dnes jsem dostal od jednoho bývalého včelaře zdarma cca 80 kg vosku a 5 kg mezistěn. Nevčelaří 8 let, je již v pokročilém věku - starobní důchodce.
Mohu ty 8 let staré mZS použít do rámků do včel? Jsou jen vybledlejší, ale nelámou se. Včil mudruju, jestli s nimi do včel, nebo je přetavit na vosk. Hodil by se mi od vás nějaký ten názor.P.S

Zdravím vás,
Nástavky byly ve složeném stavu, to 3 ks v jednom balíku.Vyzkoušel jsem i služeb PPL, mohu vám říci, že i přes excesi pošty říkám, zlatá pošta.
U PPL je to ještě horší. Uvedu příklad. Volal mi chlapík, že daný den dojede (3 - více dnů od odeslání )
Čekám doma celý den, nikdo nedojede, volám zpět, nic, nikdo nic nebere. Vzal jsem si na daný den volno. Ztráta. Ozvali se mi za další tři dny, že dojedou, proč nedojeli, neuměli vysvětlit. Tak se to opakovalo ještě dvakrát. Objednal jsem si u slezské firmy vast oil nějaké včelařské věci. Třikrát mi to ta firma poslala zpět. Pak jsem jim navrhl, poslat to poštou, došlo mi to domů. I přes slabé chvilky je pošta v doručování nejlepší, si myslím.
P.S

Přítelkyně a přátelé, dnes jsem narazil na knihu kterou jsem ihned zakoupil a přinesl domů. Je nádherná a děti mi ji ani nechtějí půjčit. Už aby šli spát a já si mohl počíst. Je to velmi vtipné, tak když na to někde narazíte neváhejte a polistujte si v ní.

Tento problém je tu rozoberaný ad absurdum, ja som roky zasielal mladé matky odberateľom poštou a ani raz som nič mimoriadne nezaznamenal. Vždy boli na druhý deň u odberateľa, posielal som to ako dobierku ale listovou poštou-psaním, váha listu do 1 kg. Niekdy i 10 matiek, zasielacie klietky boli vyrobené z krabičiek na cukríky Tic tac, sú ľahké. A to je koniec-všetko-šmitec.

""Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil."

Možná by bylo dobré pro upřesnění situace uvést, jestli ty nástavky byly v rozloženém nebo složeném stavu a kolik jich tam bylo, takže jak byl balík velký a těžký.

P.S.
"Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil. Dopadlo to tak, že jsem na to došel až doma. Zpravilo to 60 hřebíků. Reklamovat to nemělo cenu, musel bych platit poštovné a vrátit vše jako celek. Výrobce po zaslání mých fotek reagoval tak, že mi doveze nové zboží. Do dneška jsem jej neviděl. Totéž se mi stalo ale ve velkém měřítku letos. Také jsem musel zpravovat pomocí hřebíků, to už jsem se ale málem uklepal"

=========================================================

Nechci se pošty nějak zastávat,také s ní mám zajímavé zkušenosti,ale neměly by ty nástavky něco vydržet?Pokud nepřežijí dopravu poštou,jak mají něco vydržet v provozu?Asi to něco napovídá o kvalitě provedení.
Nechci se chlubit,ale tenkostěné nástavky spojené na cink,které si vyrábím sám,zatím žádnou opravu nepotřebovaly,a to už se mi stalo při odebírání na kočovném přívěsu,že mi jeden sletěl i s plnými mednými plásty asi tak z výšky 3 metrů,nástavek i rámky vydržely,dílo ne.

Zdraví Pavel

Dobrý den, pokud toho máte více než 200 kg a jde opravdu o med medovicový nabízím 90 Kč za kilo (v konvi). Pokud máte zájem můžete mi napsat na mibi007"zavináč"seznam.cz

PROTIVÍN 75 Kč vodivost => 90mS

LK

Dobrý večer zná někdo,cenu výkupní cenu medovicového medu 2010?Děkuji

A nástavky v balíku, třeba i rozložené, pokud jich tam je dost a balík je těžší než takových cca 20 - 30 kilo, nevyjde to levněji posílat kurýrní službou než poštou?

No, když se domluví s odesílatelem a ten pošle třeba mailem číslo zásilky, dá se cesta zásilky , kde zrovna konkrétně je, sledovat na internetu. Takže v tom směru je to zasílání poštou docela průhledné a zdržení se ihned pozná.
Taky pokud zásilka vypadá poškozená, není na poště problém zásilku otevřít a udělat zápis o stavu toho zboží nebo rovnou zásilku odmítnout převzít, pokud je obal hodně rozbitý.
Takže příjemce zásilky zas tak bezbranný není.
Zbývá akorát to házení oznámení o zásilce místo vlastního dodání balíku, tam pošťáci spoléhají na to, že většina lidí to přijme a na tu poštu pro ten balík si bez reptání přijede. Možná dokonce už tak mají nadstaveny výkonové normy, že kdyby měli každý balík dovézt až adresátovi, čekat, než se tam dozvoní a on přijde, než se vyplní papíry a zaplatí.... , neměli by šanci ty normy vůbec splnit.....

Zdravím vás.
Jde o to, že problém není v řidiči, ale na hlavní poště. Mám zjištěno, že balíky hned ten den odjíždějí k adresátovi, problém je na hlavní poště v Brně. Tam jsou prasata. Kolega v práci, který dělal u pošty řidiče mi řekl, že je normální, že se nejméně 70% nákladu balíků vrací zpět na poštu ( nezastižen, oznámení a výdej na poště ) Pošta má málo lidí a hodně balíků - šetří. Také mám zkušenost, že při dodávce balíku nástavků si s ním na poště někdo hrál fotbal, otisky bot na palubkách, že mi jeden N rozbil. Dopadlo to tak, že jsem na to došel až doma. Zpravilo to 60 hřebíků. Reklamovat to nemělo cenu, musel bych platit poštovné a vrátit vše jako celek. Výrobce po zaslání mých fotek reagoval tak, že mi doveze nové zboží. Do dneška jsem jej neviděl. Totéž se mi stalo ale ve velkém měřítku letos. Také jsem musel zpravovat pomocí hřebíků, to už jsem se ale málem uklepal. Proto beru od jinud a je vše o.k.

Oni řidiči za to většinou nemohou, spíše se to zasekne někde na nějaké poště, než to přijde vám.
Zdraví P.S

"pokud Vam to poslali jako obchodni balik a neprisel Vam do druheho dne a posta
nemela treba poruchu auta, tak to reklamujte, priste se to nestane, pokud jo,
budou pak mit jineho ridice, ktery si da pozor."

Souhlas, mám podobné zkušenosti, jak se člověk na poště neozve, tak se obvykle neobtěžují s dovezením balíku, protě hodí oznámení o zásilce do schránky, ať je někdo doma nebo není.
Jak tam člověk přijde a ztropí nějakou hlasitou stížnost, najednou zvoní a balíky doručují.
I když jsou i výjimky z tohoto pravidla.
Ale pošťáci jsou špatně placení a mají toho hodně, takže u těch balíků šetří čas tím rozhazováním lístků o zásilce místo přímého doručování zásilek....

U posílání matek jako balíku bych měl obavu z dvou věcí, jednak z toho, že balíkem budou házet a podobně, to by se ale mělo omezit označením jako křehkého zboží a jednak když tam už není speciální zásilka s označením živé včely, normální balík bez označení mohou hodit někde na spodek a zavalit jinými balíky nebo naopak nechat na horkém slunci v autě, takže včely by se mohly udusit nebo uhynout horkem nebo by se mohla roztéct zásoba medocukrového těsta.

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/view.php?album_id=111622&view_page=5&browse_page=0&PHPSESSID=0f28e4e1ad6378da1528e15f64ac5842#img
A tady je další pokračování , pro ty co rádi pracují s kovem a potřebují sklopku na plastové vědro s kohoutem na stáčení.

Dne Sunday 04 of July 2010 20:15:12 Pavel Streit napsal(a):
> Zdravím vás,
> ano, obchodní podmínky jsou jasné, realita je ale někdy odlišná. Doba
> doručování matek je u mě od 2 - 4 dnů od odeslání. Tak to prostě je. Zdraví
> P.S

pokud Vam to poslali jako obchodni balik a neprisel Vam do druheho dne a posta
nemela treba poruchu auta, tak to reklamujte, priste se to nestane, pokud jo,
budou pak mit jineho ridice, ktery si da pozor. Konkretne u nas vozi pouze
obchodni, normalni davaji na postu k vyzvednuti.

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Zdravím vás,
ano, obchodní podmínky jsou jasné, realita je ale někdy odlišná. Doba doručování matek je u mě od 2 - 4 dnů od odeslání. Tak to prostě je. Zdraví P.S

Gabon se vkládá do včelstva ihned po posledním medobraní do prostoru kde se nachází plod po 28 dnech se odstraní nebo je možné jej ještě na dva týdny přesunou do středu plodového tělesa Všady jinde je neúčinným a jen způsobuje právě tu obávanou rezistenci. Je nutností aby včely krmičky byli nuceny se kolem něj pohybovat a tak roznáší účinnou látku do buněk.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 04.7.2010 11:52:58
> ----------------------------------------
> V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku
> rezistence.
> V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku
> rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost
> mnohem větší.
> Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je
> působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom
> nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
> Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb
> aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x
> rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné
> roztoče cca 100 x rychleji......
>
> Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na
> rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne
> z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
> Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu
> otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by
> mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.
>
>
>

Nikdy

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PetrM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Osi?elec
> Datum: 04.7.2010 08:36:57
> ----------------------------------------
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>
>
>

1. Obchodní balík: cena poštovného je 116 Kč s dobírkou, možno
zaslat i bez dobírky - cena 92 Kč. Česká pošta ručí, že balík
doručí do druhého dne.
2. Doporučený balík na dobírku: cena poštovného je od 70 Kč (dle
hmotnosti), Česká pošta však neručí, že zásilku dodá do druhého dne.
3. Obyčejné psaní: cena od 25 Kč (dle hmotnosti). Podmínky shodné
jako v bodu 2.







Pavel Streit napsal(a):
> Zdravím vás,
> Pokud mi pošta vždy doručila matky F1, bylo to vždy do 2-4 dne od odeslání.
> Co by pošta měla dělat je jasné, otázka je realita.
> Zdraví P.S
>
>

Bedny nejsou problém. Se svou délkou cca 60 cm a uchy v kratších čelních stěnách jsou řešeny ergonometricky pro každou normální postavu, takže nést je v podstatě v závěsu někde nad koleny nic není, i když tam je těch 40 kilo. Dokonce jsem občas nosil dvě bedny na sobě, částečně plné.... Navíc se při nešení mohou částečně opřít o partii pasu a břicha.
Nejvíc mně dá zabrat medníkový nástavek jen s 10 rámky, když je někde v úrovni metr šedesát, musí se odtamtud zdvihnout a někde uložit, aby se dalo jít do včel a po ukončení práce zase s přesností na milimetry usadit zpátky. A přitom nerozzuřit včely a nepomačkat jich zbytečně moc. Nebo když stěhuju úly, celý úl opásat popruhem a potom za ten popruh celý úl zvednout, přenést půl metru a posadit do kolečka nebo na dvoukolák. A pak zase naopak na stojan.....
No, naštěstí těch včel není moc, takže se to dá. Mít jich pár desítek nebo ještě víc, nevím.... I když, každý, kdo trochu manuálně pracoval nárazově s většími břemeny umí při velké zátěži páteři ulehčit a tu práci tak "přežít" bez následků. Nejhůř na tom jsou lidi, co nevnímají signály těla, třeba svalů kolem páteře, že už toho mají dost a "rvou" padesátou těžkou bednu stejně jako kdyby to byla první. Pak musí nevyhnutně něco prasknout......

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

Už když jsem měl ty bedny na 10 rámků , tak při přenášení od včel moje záda dost trpěla , takže na víc rámků je pro mne nemožné. S vymetáním včel není problém - bedna je hladká , takže je jen vyklepnu. Natlačit k sobě už vůbec nemá význam , pomačkalo by se víčkování a vyteklo by více medu ven. Co mi vadí - do kufru u 120 se vejde jen jedna bedna. Šest se jich pak vejde na zadní sklopené sedačky.
Jinak závidím ti tvoje záda.

My používáme sololitové, tedy přesněji bedny z kombinace sololitu a tenkých prkének, co já pamatuji, takže nejméně 40 let. Přitom stále používám v podstatě tytéž kdysi dávno vyrobené bedny a to je nijak nešetřím. No, protože mám posledních cca 15 let znatelně méně včelstev, tak se dá říct, že tyto bedny vydrží minimálně 20 let při intenzívní práci a tvrdším zacházení. teprve teď to vypadá, že je budu muset postupně poopravovat.
Jsou na 15 rámků 39x24, takže když dám rámky střídavě mezerníky k sobě, vejde se tam 18 - 20 rámků a když ještě rámky střídavě vyzdvihnu, mohou se natlačit loučkami úplně k sobě a vejde se jich tam ještě víc. Běžně v nich na vytáčení převážím 18 rámků a celá bedna potom váží až ke 40 kilům.
Vytečení medu na dno není problém, pokud ho není moc a pokud se co nejdřív, do hodinky utře. Do hladké strany sololitu se nestačí nijak výrazně vsáknout.
Na odkládání rámků jsem tyto bedny používal kdysi dávno, brzo jsem ale přestal a zavedl pro tento účel bednu bez dna, kterou pokládám jen na něco rovného. Mnohem lépe se tak vymetají včely, které tam zůstanou. Později, jak jsem začal včelařit s nástavky, jsem taky pro odkládání rámků se včelami začal používat prostě prázdné nástavky.
U těch sololitových beden vidím jen jeden problém, horní hrany na rozdíl od víka nejsou chráněny plechem a tak se používáním odrolují a snižují. Případně za ty roky se občas bedny přes zimu nechají v dosahu myší a ty občas pohryzají díru do bedny, obvykle rozšíří mezírku pod víkem, takže bedny přestávají být včelotěsné.

Sololit jsem zavrhl , neskladovatelnost- prázdné zabírají spoustu místa. Také pokud do nich vyteče trochu medu - je tu problém. Do tohohle rozměru se vejde 9 rámků a to ještě unesu. Nevýhoda je , že nejsou včelotěsné a poměrně křehké. Při pádu z 1,5m dojde k uražení některého z pantů.
Také cena cca 200 Kč za krabici je poměrně vysoká , ale sololitová nebude levnější. To , že je krabice větší je samozřejmě výhoda. Pokud třídíte plásty , nebo si je do bedny odkládáte , včely se nemačkají a mají kam uniknout.Protože mám nedostatek nástavků , žil jeden roj týden v bedně a zvládl to velmi dobře.

V posledním Včelařství je docela k věci článek ing Veselého Z VUVČ k vzniku rezistence.
V podstatě říká, že zatímco u nárazových léčení je rychlost vzniku rezistence malá, u léčení s nosičem s dlouhodobým účinkem je ta rychlost mnohem větší.
Když pominu rozdíly v konkrétních použitých léčivech a koncentraci, je působení léčiva při fumigaci či aerosolu takových 20 minut plus potom nějaká hodinky působení zbytku léčiva.
Gabon je na 28 dní, to je nějak 700 hodin. Pokud léčivo při fumigaci neb aerosolu působí necelou hodinu, Gabon tedy "dělá" odolné roztoče cca 1000 x rychleji. Pokud se počítá s působením několika hodin, Gabon "dělá" odolné roztoče cca 100 x rychleji......

Takže bych doporučil neléčit Gabony nad léčení přikázané veterinou. Na rozdíl od fumigace nebo aerosolu - z hlediska vzniku rezistence roztočů, ne z hlediska zanášení reziduí do včelstev.
Nebo udělat opatření k snížení doby, ve které je během léčení ve včelstvu otevřený plod, například do smetence na mezistěny nebo do roje v rojáku by mělo stačit vložení Gabonu na 1 - 3 dny.

Ahoj kamaráde.
Haploidní matka určitě z takového plodu vychovat jde, ale nejlépe v
laboratorních podmínkách. (V.Veselý, VÚ Dol.) Řešení v praxi je úl
odnést opodál, otevřít, vyklepat a úl dát bokem a již nevracet na
původní místo dokud nezmizí problém s létavkami z trubcokladného
včelstva.


_gp_

2010/7/4 PetrM <e-mail/=/nezadan>:
> Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj
> být matka?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Řekl bych, že Gabony je nutné aplikovat v souladu s postupy místní
SVS. To znamená mít přehled nad tím jaké Gabony (PF,PA) se případně
nasazují v té dané lokalitě. Také je dobré mít přehled nad frekvencí
předepisování a používání včelaři Gabonů z minulých let. (což je ve
skutečnosti nemožné) To kvůli riziku rezistence a selhání prostředku.

Gabony jsou podle jiných chovatelů dobré léčivo, ale mám, si myslím,
pokročilejší zkušenosti právě v tom, jak se Gabony ukážou jako totální
fiasko. K frekvenci. Fluvalinat (Gabon PF) je nutné alespoň na dva
roky vynechávat, kvůli díky Bohu rychlé rotaci genů u roztoče. Neměl
by být nasazován každý rok a pokud se jednou za čas nasadí, měl by se
použít v tom roce zároveň s dalším přípravkem s fluvalinatem jako
aerosol atp. a tak využít jeho síly. Pokud se zanedbá lokálně pauza v
používání fluvalinatu a bere se každoročně, s každou indikací
(vložením Gabonu do včelstva) se jde okamžitě do rizika zvýšené
roztočové rezistence a úhynu včelstva či oddělku na destrukci.

Acrinathrin (Gabon PA) mi nikdy neukázal za dobu mé praxe, že by měl
ten účinek, který by měl mít. Jde asi o účinný přípravek, ale nemám s
ním ani já a podle zkušenstí od druhých včelařů jak s malými tak
velkými chovy. Asi největší fiasko bylo, když se asi 8let opakovaně
stále objednával a opakoval co si pamatuji. Nyní je poud vím u nás
stop stav.

Obecně jsem Gabony po neustálých problémech odložil, protože jsem v
lokalitě, kde Gabony nefungují. Snad přijsou někdy na řadu, ale
pochybuji o výsledku. Loni byl naposledy použit známým včelařem co se
naněj spolíhal a došel o vše. Po radě se mnou, aby si Gabon ověřil a
zafumigoval když ho vytahoval, tak včelstva už byly po destrukci a
shazoval fumigací desítky tisíce ks roztočů z pár tisíc včel.

SVS se již k tomu postavila podobně jako já a to i zdejší OV. OV chtěl
řešení po p. Titěrovi, co tu přednášel, ten potvrdil rizika, ale
nepřinesl řešení. Mluvil o možnostech používání kyseliny šťavelové,
ale velmi nepřesně a spíše v teoriích.

Myslím si, že dnešním běžným řešení by měla být kyselina mravenčí v
odpařovači. Škoda, že někdo nedošel s nápadem jak takové odpařovače z
dostupných prostředků vyrobit. Preverze německého odpařovače byla
tuším podle OVP z odpadové trubky.

Asi nejvíce důležitý je fakt, že během měsíce začne reinvaze roztočů,
takže bych nasadil dlouhodobé a to s frekvencí doplnění cca 15 dnů,
odpařování KM. P Dvorský by určitě takovou indikaci upřesnil, já mám
jiné omezující postupy a KM zatím mám jako záložní krizové řešení.
Také sledovat spad, to je správná vyučovací metodika včelaře pro
zvládnutí principů základů boje proti VD.

_gp_

2010/7/4 P.Krátký <Beeforman/=/seznam.cz>:
> Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat)
> nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?
>
> ---------------------------------------------------------
>
> Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit
> propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou
> zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
> Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je
> dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5
> už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec
> června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty
> samiček VD násobí.
>
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec?

---------------------------------------------------------

Také zdravím.Pokud už z těch oddělků neplánuješ vytáčet med nebo těžit propolis,tak ano.Teď už se začínají tvořit zimní včely,které budou zimovat,redukce roztočů včelstvu jen pomůže.
Ovšem také je dobré vědět,jak na tom s brouky včelstva(oddělky)jsou,je dobré kontrolovat spad.Do 5 spadlých samiček denně by stačil formidol,nad 5 už gabony,nad 10 už to signalizuje silné napadení a gabony nutností.Konec června je začátek populačního růstu VD a s každou generací včel se počty samiček VD násobí.

Pavel

"Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?"

Uvádí se, že cca v jednou z tisíce nebo desetitisíce případů je to možné. Takže, pokud se tam dá trubčí plod, to bude ruleta 1 : 10000 nebo podobně.
Podle mých zkušeností včelky nad trubčí larvičkou, když nemají dělničí, matečník klidně vytvoří a larva se v něm vyvíjí stejně. Někdy ale v době tuším okolo zavíčkování matečníku to včely poznají a matečník zůstane prázdný. Včelař je tak po přidání trubčího plodu zmatený, protože matečník se vytvoří a všechno vypadá normálně, ale matka z toho nakonec není.
Když ve včelstvu nevzniknou trubčice, třeba v případě, že ve včelstvu je čistě trubcokladná matka, zachytil jsem, že včely se stále pokoušejí i z neoplozených vajíček o odchov matky, zřejmě pro tichou výměnu, takže soustavně pořád dokola vytvářejí matečníky s trubčím plodem, které ošetřují až do fáze zavíčkování, kdy plod z těch matečníků zmizí.....

Jinak ale obecně letos je už dost pozdě na vychovávání nové matky v osiřelci. Osiřelec by musel být silný a včely v něm v dobrém stavu, aby včelstvo přežilo po snůšce období slídění a nebylo vyloupeno a zničeno. Hlavně v nástavcích, v zadovácích síla osiřelce není tak podstatná, protože se dají efektivně zužovat přesně na počet obsazených rámků a česno se dá obvykle snadno zůžit až na průchod jedné včely.
Pokud se v této době do osiřelce nepřidá příslušným způsobem už hotová matka, ale kvůli něčemu si ten osiřelec tu matku musí vychovat, doporučuji zvážit rovnou zrušení osiřelce. V počtu včelstev to vyjde nejspíš nastejno a včelky se po ukončení snůšky vzájemně neničí loupením, ale teď posílí ostatní včelstva a ty lépe využijí snůšku, pokud je.

"http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků."

Připadá mi, že to je obyčejná plastová bedna, do které byly dodatečně vložemy ty závitové tyče.
Bedna ze sololitu je lehčí, pevnější a pokud se do ní nenechají rámky s medem vytéct či jinak se nenechá znečistit, omyvatelnost zas tak moc potřebná není.
A lze ji udělat přesně na míru, zatímco plastová bedna se musí hledat, aby byla těch správných rozměrů a na obrázku je stejně o něco větší než by mohla být.

"A já se zeptám , kčemu to?

Pepan"


Uvažuji totiž o hromadění zbytku z vyvařování voští v plastových vědrech,
ty se ale musí po vyvařování rozdrobit a nejméně několik dní sušit pod
střechou, jinak by v uzavřeném vědru masivně zplesnivěly. A při tom nejspíš
>budou ty zbytky napadeny zavíječem. Mám zkušenosti, že zavíječ v uzavřené
nádobě vyčerpá kyslík a pak hyne, ale ještě stihne nějakou generaci larev a
>kukel a tak by mohl to vědro poškodit.

Ahoj kamarádi, je možné do osiřelce naočkovat plod z trubčiny. Může z něj být matka?

Zdravím, Je dobré do neprodukčních včelstev (oddělků které budou zimovat) nasadit Gabon již nyní, nebo počkat na červenec? Dík

http://album.volny.cz/pet.kozlik2010/browse.php?album_id=111622
Bedna snadno skladovatelná a omyvatelná na 9 rámků.