Archiv Včelařské konference

Moje včelstva v běžných letech, kdy byl někdy i po prvním léčení spad 1000 normálně vyzimovala a na jaře se vyvíjela.

To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, Aj čo i len 1 klieštik sa vo včelstve rozmnožil, aby dosiahol rozmnožovanie, musel larvu "napichnúť" a tým ju ohrozil. Otázka aká hranica-počet Vd vo včelstve ohrozí kvalitu zimujúcich včiel, je naozaj zložitá. Podľa mňa vždy záleží kedy začne klieštik atakovať dlhoveké včely, ak je to už v VI. a VII. mes., potom je každá atakovaná včela v ohrození (poškodené včely aj keď na pohľad zdravé, zdravé nie sú a zo včelstva odchádzajú-hynú) a včelstvo je celkom alebo značne poškodené.
Ak ten útok na zimné včely začne (VIII. a IX. mes.) vo väčšom množstve, takisto ich poškodí, ale samotnému včelstvu to neuškodí, lebo vo včelstve je už dostatok diferencovaných dlhovekých včiel.
Takže, ak to zhrniem, dlhoveké včely nesmú byť atakované Vd po celú sezónu a to dosiahneme jedine dokonalým očistením včelstva od Vd v čase pred zimovaním. Ak to včelár nedokáže, je jeho snaha zbytočná, pretože letné včely sa nedokážu diferencovať na dlhoveké.
V takomto prípade sa včelstvo dlhodobo rozmnožuje bez prítomnosti väčšieho počtu klieštika, ktorý nastupuje do útoku až v dobe, keď je už vo včelstve dostatok dlhovekých a zdravých včiel.

Omlouvám se za svůj příspěvek mimo mísu.
Nevím proč, snad pod vlivem související diskuze jsem si myslel že se jedná o nasazení gabonu. Příště budu číst pozorněji a myslet:-))

Proti varidolu v tuto dobu nic zásadního nemám.

Karel

Dovolím si odporovat. I když umyjete fakt sklenici poctivě a vypaříte , použijete nové víčko a na nějakou dobu uzavřete.Zkuste měsíc a přičichněte. Pokud tam předtím byla výraznější látka - okurky ale třeba i med , tak uvidíte. Ten kopr sice za chvilku jakoby vyvane , ale zkuste znovu uzavřít. Prostě vůbec se nedivím, pokud někdo preferuje nové sklo a víčko. Ono to sklo vůbec není tak hladké a nepropustné , jak jsme si mysleli. Jiná věc je , jak máte lidi naučené a nakolik je kontaminovaný med zředěný celkovým obsahem. Kdysi jsem na škole měl med kontaminovaný pepřem. Když jsem se nachladil , byl to ten nejlepší med , jaký jsem kdy měl. Do dvou dnů jsem byl ok , na rozdíl od zbytku třídy. Když je vás ve třídě 7 , tak prostě zkoušení neuniknete. :-)

pozvánka na můj blog:

vcelimed.blogspot.com

AT:
To ešte neznamená, že 1000 ks Vd jednotlivé včely nepoškodil, .....
---------------------
To jsem netvrdil, že je nepoškodí.
Ale nepochopil jsem z příspěvku, čím tomu zabránit, abych neměl ve včelstvu 1000 roztočů.
Preventivním léčením? - nepoškodí je to víc a dlouhodoběji?
Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Požívám převážně nové svazové sklenice. Jednodušší je umýt novou sklenici. Ale pokud mi zákazník vrátí svazovou od medu, tak je používám znova.

Kolik z Vás pije pivo, dvě třetiny? Taky se prodává ve vratných láhvích. Ještě jsem neslyšel někoho nadávat na láhve od piva.

Je nutno léčit navíc, jestli to vypadsá, že na konci září ve včelstvu bude 1000VD? Jak toto včelstvo, nebo stav na včelnici v půli července poznám?
Karel

Ja vychádzam zo svojich skúseností a pozorovania včiel, vo včelstvách do 20.8 je klieštik na nízkej úrovni (aj tohto roku po fumigácii bol priemerný odpad 23 ks Vd a býva aj nižší), čo je dôsledok, dokonalého posledného ošetrenia (vždy 1-až 10.11). Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.

Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.

AT:
..Poslednému ošetreniu dávam prednosť fumigácii, pretože si myslím, že je účinejšia ako aerosolovanie, ale to je len moje presvedčenie. Tu včelári nájdu vzájomný konzenzus len ťažko.
.....
Aj ja som za fumigáciu. :-)
Když se to umí a kopne se pořádně do úlu, tak to jde i o vánocích. Taky jsem míval lepší výsledky s fumigací než s aerosolem.
Aerosol je takový tank pro ZO a jiné hrubé kolchoznické metody. A nebo pro naprosto nepředvídatlený náhlý příchod zimy. To člověk nikdy neodhadne. Takže taková záloha není marná, ale s kouřem to jde dostat taky na nulu.

Karel

Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo.

V pivovaře na to mají doslova vteřiny, myčka se s tím zase meje a šplouchá 120minut.

Ty pokusy se zavřením umyté sklenice jsme dělával ještě v dobách předmyčkové a bylo to OK.
Před cca deseti lety byl problém sehnat sklenice ze sklárny, vždyť tady ty věci se vlastně rozjely až po minulém sjezdu a krachu Včely. Před deseti a více lety se s obchodem se sklem málokdo zabýval a sehnat menší sklenici bylo za rozumnou skoro nemožné. A hlavně vzhledem k nízkým koncovým cenám včelařů bylo nemožné se vejít do tehdejší ceny.
V mém případě vím o čem mluvím, nikdy jsem vlastně nedával do výkupu. Vždycky mě šlo o kvalitu pro české děti:-)) Aby nemuseli jíst ten tekutý a převařený sirup ze Včely.
:-)
Karel

KaJi:>Spatřit dnešní myčku na lahve v nějakém velkém pivovaru patří mezi mé přání. Vymití vnitřku si dovedu při té rychlosti představit, ale jak servou z vnějšku ten alobal kolem hrdla, tak to by mě zajímalo. <
.........


Průchod horkou louhovou lázní by měl hliník na hrdle rozpustit.

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
Tak se mějte Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jakub <bsvoboda/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 10.10.2009 23:56:10
> ----------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 10.10.2009 19:50:25
> ----------------------------------------
> >To budou opatrnické řeč.i. To by pak v laboratořích nešlo opakovaně
> používat veškeré laboratorní sklo pepan<
> ------------------------------------------------------------
> Pokud je k dispozici zařízení na mytí laboratorního skla jako je tomu v
> akreditovaných laboratořích, není co řešit.
> Pochybuji však, že by mne na svém zařízení nachali mýt sklo k
> spotřebitelskému balení medu.
>
> Proto se hrdě hlásím k těm opatrníkům, kteří myjí sklo pouze vlastní, čili
> ze spotřeby medu výhradně mé vlastní rodiny. Zákazníkům tvrdím, že si jich
> velice vážím a proto si zaslouží sklo nové. Sklo od zákazníků zásadně
> neberu a to ani s mými vlastními etiketami. Nemůže se mi tedy stát, že se
> zákazník vrátí s medem, který má nepříslušný pach. Například po kyselých
> okurkách nebo feferonech nebo i naftě. "Špatně se zákazníkovi vysvětluje,
> že tento med byl sbírán na poli s nakládačkami" a včely pro něj jeli
> traktorem a cestou tankovali naftu u Benziny nebo Shelky :-)). Šetrnost
> je hezká a potřebná věc. Ale na správném místě.
>
> Budování pověsti o solidnosti je dlouhodobá záležitost. Ale zkažená pověst
> je zde natotata. Pověst o solidnosti je velmi křehká věc. Zvláště, když se
> o pokažení pověsti snaží konkurenti nebo závistivci, kteří nemohou přenést
> přez srdce, že každý včelař je "milionář".
> Tak tedy zdravím všechny milionáře :-)) JK       
>
>
>

U piva a jiných výrobků kupujete co kde se sklo točí dokola a skládky plné odpadů vám nevadí ?

pepan

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sklenice na med.
> Datum: 11.10.2009 20:38:20
> ----------------------------------------
> Pivní lahve se v pivovarech myjí horkým roztokem louhu sodného a většinou
> to stačí. V myčce to asi není ten pravý saponát.
>
>
>

Takže by se ten louh měl dostávat do piva jako ten kopr!

pepan
-------
Přesně tak, tomu se říká, že pivo má říz. :-))

I když mám takový dojem, že párkrát se někdo napil hodně říznutého piva. Ale to je hodně dávno. Dnesšní senzorika asi stihne identifikovat neprázdné a nestandardní láhve.

Karel

Jo když jsem byl ještě chlapec , tak ty pověsti o chlapovi co do sebe nalil louh , byly poměrně oblíbené. V pivovarech láhev prosvítí dvěma lasery a projde jen čistá a hlavně prázdná.

> Malá poznámka k těm etiketám:
> Ty "nezničitelné" prodával Metapis někdy před pěti, šesti roky. Ty dnešní
> již v horké vodě s jarem nebo purem povolí snadno. Ale pro svých 4 - 5
> metráků myju sklenice ručně, protože s myčkou nemám dobré zkušenosti ( - co
> mi v ní dcerka umyla, musel jsem pak stejně ještě mýt znovu manuálně
> ...Ještěže mám na to jako penzista čas :-) ).


Ja cas nemam ale pro stejne mnozstvi to take jedu rucne, problem vidim v suseni kde nedokazu dovnitr strcit ruku s uterkou. Takze zamestnavam rodinne prislusnice. Zkousel jsem troubu na vysouseni ale dela to skvrny od kapek coz mi vadi.
Jako nejlepsi lepidlo na etiketu je obycejny kancelarske lepidlo na papir - corres - drzi skvele a etiketa jde teplou vodou lehce odstranit. Etikety si delam sam, tisknu je na obycejny papir.

T.H.

Zdravím všechny.Ke sklenicím jen tolik.Když mi je přinesou zákazníci zpět,používám na mytí horkou vodu, drátěnku a jar.Nejde-li etiketa dolů,sklenici použiju na med pro sebe nebo příbuzné.Víčka používám nová a kovová.Med prodávám 100kč a letos bylo pár kilo medu hodně tmavého,ten jsem prodávala jako smíšený za 120kč.Pastový dělám z květového,prodávám ho rovněž za 100kč.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou dávají přednost medu tekutému.Tak ho rozpouštím v zavař.hrnci s teploměrem cca 50st.Každému zákazníkovi,jsem-li u prodeje,vysvětluji jak to s medem je,vyslechnou mě a pak si stejně vezmou tekutý...Letošní produkci už budu mít prodanou,ale toho rozehřívaného bylo tak 30sklenic,přece jenom pastový získává u zákazníků oblibu.Nemyslím,že by mi nějak vadily supermakety,spíš mi vadí včelaři,kteří mají med v konvi/já ho uchovávám v sklenicích 5i l a po vyčeření přelévám hned do sklenic 750ml/a rozehřívají ponorným vařičem.Snažím se,aby med ode mne ,,vypadal".Mám venku tabuli s nabídkou a ještě ceduli prodej medu.Obojí vyrobeno podle návrhu dcery.Mám štěstí,že je to u silnice.Neví-li zákazník o medu nic,uděláme exkurzi...Příští rok bych chtěla rozšířit nabídku o prodej medoviny.Nehodlám ji vyrábět,jen bych ráda,zajde-li sem občas někdo,kdo ji dělá,aby se ozval.Prodávala bych jeho/medovinu/.Nebude to žádný zázrak,lidi nejsou zvyklí,ale je to obohacení sortimentu.Jsem přesvědčená,že malovčelaři mají budoucnost co se odbytu týče,jen nesmí podvádět.I když nezbohatneme.Za to máme krásného koníčka,nemyslíte?

Já sklenice namočím na den, dva dny do vody. Všechno nepatříčné se buď přímo odmočí nebo aspoň změkne a dá se snadno odstanit. Zbytky lepidla a podobné oškrabuji nožem. Stopy po lepidle a povlak nečistot na zašlých hodně používaných flaškách, který normálně nejde sundat, vyleštím hadříkem s jemným pískem na nádobí. Ćisté sklenice vypařuji horkou vodou a zvenku i zevnitř utírám do sucha. Prakticky všechny sklenice tak získají čistě průhledný vzhled a lesk k nerozeznání od nových sklenic. Tak jedna z 20 - 40 sklenic, z nakoupených zavařenin a podobných obalů, nejde vyčistit vůbec, zůstane v celém povrchu matná a zašlá.
Pro prodej dvou tun medu a pokud musí být kvůli rentabilitě započítávána i práce, to není, ale pro prodej malého množství a dobrý pocit z skutečně ušetřeného životního prostředí, ne jako to lhaní s biovčelařením, to jde.
Profesionální myčky třeba v pivovarech asi čistí hlavně vysokým tlakem vystříkávané vody a teplotou k bodu varu. Louh nebo saponát je tam jen pomocný přípavek, který drží smyté nečistoty v lázni a zabraňuje, aby se zpětně usadily na dalších flaškách. Louh kromě toho nesmí mít vyšší koncentraci než pár procent, jinak napadá a zmatňuje povrch levného obalového skla stejně tak jako některé agresívní přípravky do myčky nádobí.

Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
--------------------------------------------------------
> Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal. Po
> takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> ještě další 3-4 dny.
---------------------------------------------------------
Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10 roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem, byl spad 3 roztoči.
Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 % účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.

S léčením si žádné násilí nedělám Držím se metodiky a pokud některé včelstvo nepřežije, žádná škoda. Je to součást výběru a chovu kvalitních včelstev Nahrazuji je pak oddělky nebo roji od těch zdatnějších a odolnějších. Včelstva za každou cenu zachraňovaná stejně nedávají dobrý užitek.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: L??en? varidolem.
> Datum: 12.10.2009 11:06:36
> ----------------------------------------
> Já jsem taky nevydržel a o víkendu jsem odfumigoval. Doma ve vsi, kde jsou
> i další včelaři jsem měl spady typu čočka - stovky a hodně, zatímco v
> maringotce, kde v okolí nění žádný včelař jich bylo desítky.... A jestli se
> ochladí, jak rosničky zvěstují, tak budu opravdu rád, že už mám alespoň
> poprvé odléčeno, v sobotu bylo ideálně,hlavně nefoukal vítr.
> --------------------------------------------------------
> > Nasadil jsem jej před 14 dny a děkuji směrem vzhůru, že jsem to udělal.
> Po
> > takřka nulovém spadu po Formidolu v červenci (založeno nad plodiště),
> > napadalo mi teď u několika silných včelstev něco mezi 800-1000 potvor do
> > druhého dne po léčení. Po vyčištění podložek v malém množství (do 50ks)
> > ještě další 3-4 dny.
> ---------------------------------------------------------
> Také jsem neodolal:-). Jakmile jsem obdržel Varidol, tak jsem přeléčil
> jedno včelstvo (na zkoušku). Po fumigaci jsem napočítal 152 roztočů. Po
> dvou dnech další přibližně stejné množství. Toto včelstvo jsem
> diagnostikoval již od srpna, kdy po vytočení a zakrmení jsem všechna
> včelstva přeléčil Formidolem (shora). Před vložením Formidolu byl
> přirozený denní spad 2 roztoči. Čtvrtý den po přeléčení Formidolem byl spad
> 26 roztočů, pak jen po jednom. Ale po 10 dnech spad vystoupil s maximem 10
> roztočů. Pak byl klid a denní spad byl zase 1 roztoč. Zhruba před 2 týdny
> byl zvýšený spad s maximem 9 roztočů. Před výše uvedeným léčením Varidolem,
> byl spad 3 roztoči.
> Pozoroval jsem také, že je rozdíl mezi přirozeně spadlými roztoči a po
> fumigaci a to jak ve zbarvení tak i velikosti. Jsou to zřejmě dlouhověcí
> roztočí, kteří přežijí zimní plodovou přestávku ve včelách a pak se začnou
> znovu rozmnožovat. A ty je nutno zlikvidovat. Problém je ale v tom, že
> nemáme 100% účinnou metodu jejich likvidace. Varidol má pouze 95-98 %
> účinnost. Proto jsem se nakonec rozhodl s léčením Varidolem počkat. Jak
> říkají Rošničky bude ochlazení, včely omezí plodování a vyběhne dosavadní
> plod. Včelstva budou bez plodu, nebo s minimem a léčení bude účinnější.
>
>
>

.Jen pár zákazníků si bere med zkrystalizovaný,většinou
> dávají přednost medu tekutému.

V kratkem case se potkavam opet s timto nazorem, ze je nutne kuli prodeji med ztekucovat.
Med rozhrivam jen kdyz opravdu musim, tj. kdyz ho nestihnu nalit tekuty do sklenic - snazim se tomu vyvarovat a zatim to pri cca 400sklenicich jde.

Setrim tak svuj cas, penize a hlavne kvalitu medu. Radeji zakaznikovi vysvetlim ze si ho muze rozehrat sam pokud mu vyhovuje stekani medu z cheba :-)) Popravde uz ani nic nevysvetluju. Problem nepozoruju spis naopak, zas bude malo. Uz se ani nesetkavam s tim ze by po me chteli tekuty...

Je to o psychice (kdyz neni clovek obchodnik), mel jsem treba problem nabizet svelty pastovy, pak prisla sezona bez medovice a vse je naopak, pastovy dosel a stale je zadan...

T.H.

Při pročítání příspěvků o sklenicích jsem si vzpomněl, co nám o tom říkali na přednášce ve Výzkumném ústavu včelařském v Dole. Cituji:

Nové sklenice vyjdou levněji než staré, které musíme pracně vymývat a sterilizovat a mít na ně atest. Nové sklenice stačí vypláchnout horkou vodou např. v myčce na nádobí a nechat oschnout.

---------------

Citováno ze zápisu, který jsem si tenkrát na přednášce pořídil a publikoval jej zde na konferenci:

http://www.vcely.or.cz/files/racionalizace-a-med.htm

Zdravím všechny debatující včelaře!

Když sklenice necháte okapat a pak otočíte hrdlem nahoru,nebývají tam kapky.Nejsou orosené a jdou dobře utřít.Poradil mi jeden kavárník.Je-li kvalitní voda,stačí je nechat uschnout.

Nabízím k prodeji mírně použité sdružené oplodňáčky na rámkovou míru Langstroth, výška rámku 159 mm (půlený). Oplodňáček je pro 5 matek. Každé oddělení je na dva minirámečky. Společné víko. Česínka na různé strany. Větrací zasíťované otvory pro věznění. Materiál: styrodur 30 mm, dřevěný rám pro loučky, sololitové přepážky. Oplodňáčky jsou v dobrém stavu, použité pouze několik sezón. Oblast bez MVP.
Cena 250 Kč/kus, doklad o prodeji je samozřejmostí.

Pro porovnání přikládám ceny obdobných nových sdružených oplodňáčků na trhu (jiné rámkové míry):
Břinek..............4 sekce....450,-
Avos................4 sekce....800,-
Ještěd..............4 sekce....643,-
Koppová.............3 sekce....648,-

Zájemcům zašlu foto na email. Dotazy a podrobnosti taktéž prosím přes email.

JD
skrivanek(zavinac)beedol(tecka)cz

Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: vym?v?n? sklenic

Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
desinfekční účinky proti plísním

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 16:58:59
> ----------------------------------------
> Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
>
>
>

A co je spolehlivé! Ale uvedu příklad. Měl jsem na nohách úporně se držící plíseň Když všechny léky a kožní lékaři selhaly tak jeden starý lékař mi poradil rozepřít prsty zápalkou a 10 minut denně opalovat na slunci. Po týdnu se to zhojilo a vydrželo to již několik let, V zahradnictví jsme výsevní truhlíky vystavovali slunci jako ochranu proti padání klíčících rostlin. samozřejmě na sklenice to asi moc vhodné jako desinfekce není slunce sklem proniká a dostatečně se to nezahřeje Předměty na slunci dosahují běžně teplot okolo 70°C což na ničení spor obvykle stačí zvláště ve spojení s UV zářením.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: vym?v?n? sklenic
> Datum: 14.10.2009 21:20:42
> ----------------------------------------
> Nechci mít pověst pedantického otravy.
> Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
> data.
> Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
> Deset minut, nebo deset hodin i déle?
>
> Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!
>
> Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
> účinky.
> Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
> dokonalá iluze.
> U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
> nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
> sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
> J. Kala
>
>
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Sent: Wednesday, October 14, 2009 8:09 PM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vym?v?n? sklenic
>
> Odstraňování pachů nebo bělení barev pomocí slunce je dobře známá záležitost
> Jen se na ni v době chemie poněkud pozapomnělo sluneční záření má také dobré
> desinfekční účinky proti plísním
>
> pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: J. Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> > Předmět: Re: vym?v?n? sklenic
> > Datum: 14.10.2009 16:58:59
> > ----------------------------------------
> > Kamarádi mi poradili toto: vypařit horkou vodou a pak nechat nějakou dobu
> > na prudkém slunci. I déle. Testoval jsem na sklenicích od okurek jen tak
> > pro plezír a myslím to docela funguje. Sluníčko umí ... Jirka
> >
> >
> >
>
>
>
>

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.

Já mám jako uteplivku Plsť, Hobru,¨i polystyren.
Hobra občas nasaje kondenzovanou vod a musí se vyměnit za suchou. V mokrém stavu se láme. Polystyren se občas zlomí ale je dostupnější a vodu nenasaje . Plsť občas také nasaje kondenzovanou vodu a je nutno ji vyměnit za sucho ale jiné nectnosti které by stály za zmínku nemá nemá.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: vln?n? pls
> Datum: 14.10.2009 23:10:20
> ----------------------------------------
> Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
> místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.
>
>
>

Přátelé, nevíte někdo (pokud už to vůbec vědí na kraji), jak se to má s údajnou dotací Plzeňského kraje na příští rok na nové úly?

Omlouvám se za "volnost" údajů, nemínil jsem rozpoutat odbornou diskusi, jen jsem to poznamenal jako "babičkovskou" moudrost (pleny a prádlo na sluníčku atd.) nakonec podpořenou i naší rodinnou lékařkou. Ale máte pravdu. :-) Samozřejmě, že celý den, je-li pěkné počasí, tak třeba i několik dní. Nástavky, (mezi)dna a pod. takhle "opékám" celkem pravidelně. Neměřím čas, jen instinkt. Ostatně co jsem začal včelařit, tak jsem k času získal úplně jiný vztah ...:-) Klidný den! Jiří


Nechci mít pověst pedantického otravy.
Přimlouvám se, aby zde v konferenci byla pokud možno uváděna objektivní
data.
Časový údaj:"...nějakou dobu ... i déle...", je silně subjektivní.
Deset minut, nebo deset hodin i déle?

Deset minut ani na tropickém slunci nezničí spolehlivě žádné plísně!

Ale je pravdou, že UV ( míněno ultrafialové záření ) má významné desinfekční
účinky.
Co ale platno: foukne větřík, sedne prach a z dokonalé dezinfekce je jen
dokonalá iluze.
U sklenic bych touto cestou nešel, ale třeba úlová dna, mezidna, mřížky,
nástavky, strůpky,... bych pro levnou, běžnou a preventivní desinfekci na
sluníčko vystavil ( od rána do noci, i několik pěkných dní po sobě).
J. Kala

Používám plstěné uteplivky ještě ze zadováků nařezané na velikost 39x24 položené na novinách na silonovém muším sítu. Dá se jimi velice účinně odstraňovat vlhkost z úlu z předjaří. Vždy jednou za pár dní se mokré uteplivky hned u včel přehodí se suchými na vrchu uteplení. Kromě toho je samotná plsť pro vlhkost prostupná. Na druhé straně uteplivky na strůpku dostávají víc zabrat od plísní, v zadováky byly uteplivky automaticky impregnovány stykem s propolisem na stěnách úlu, jak včelař úl rozšiřoval a zužoval, to v nástavcích není.

Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně tak venku.
Pavel

----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 14, 2009 11:10 PM
Subject: vlněná pls


Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť
místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4507 (20091014) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Asi nejrozumnější bude, když se zeptáš přímo u zdroje, tedy na kraji na odboru živ. prostředí a zemědělství.

OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích? Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel

Plst je cca 2 cm tlusta.

Nad ní je už jen dřevěné víko.

Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
Pavel


----- Original Message -----
From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
Subject: Re: vlněná pls


OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
Díky, Libor.

----------------------------------------------------
> Pavel Votrubec napsal:
> Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> Pavel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor

Nad zimujúcim chumáčom nemá byť nemá byť nič, čoby zadržalo vlhkosť unikajúcu z prostredia úľa. Ak tam dáte plast, odrazovú fóliu aj samotná plsť je nepriedyšná a dávno som ju prestal používať o polystyréne ani nehovorím. Tento spôsob uteplenia včelstva z hora je hádam možný len vtedy, ak dokážete z prostredia včiel odviesť vlhkosť npr. komínovým efektom, npr. očkom v najvyššom mieste pod uteplivkou. Mám to odskúšané a funguje to, zimujúce včelstvo to bez problémov zvládne, teraz to používam len vo včelstvách, na ktorých mám stropné kŕmidlá v prednej stene s očkom.

prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.

Myslím si ale , že uteplivka nie je v priamom spojení s včelami a keď aj mokrá včelám neublíži, veď ona nevyhrieva, len neprepúšťa studený vzduch do úľa. Veď aj eskymácke iglu je postavené zo snehu prípadne z ľadu a ľudia v ňom nezamrznú. Preto nesmiete byť tak precitlivený.

Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí? To má být technické rouno? Používá se u aut při šíři 2 cm např. ke zvukové izolaci. Barvou jde o recyklovaný textil namykaný a svařen do rouna. Dělala ho u nás tč. (cca 1990) textilka v Brně. Dnes nevím. ??

_gp_

.........
Libor (62.168.45.106) --- 14. 10. 2009
vlněná plsť

>Zdravím, vážení, používáte někdo prosím na uteplení stropu úlu vlněnou plsť místo polystyrenu? Myšleno u včelstev umístěných venku....Díky, Libor. <

Největší průšvih při takovýchto řešení s textilem je vzduch, který zvlhne a místo uteplení vlivem zvýšené vlhkosti vytvoříme nad včelstvem vodivou a kondenzační jednotku mnohem větší, než když jsou vzduchové bubliny uzavřené a ve velké tloušťce, která opravdu izoluje a odráží teplo. Do 5ti cm nejde o izolaci ale jen takové tepelné šidítko. To samé kovová hliníková folie, která vlastně funguje jako litinová plotna na plynovém vařiči a tak pojímá a rozprostírá teplo a tím o něj i okrádá včelstvo. To se dá říci i o ostatních vlhkopojímajících materiálech. V podstatě by bylo lepší řešení jako u tradičního farmáře někde v U.S., kde jsou stropy jednoduché z překližky.

U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší.

_gp_

.......
Antoni:>prevažnej väčšine úľov mám systém prekrytia plástov použitím kobercoviny: na rámiky kladiem priedušnú vrecovinu-pytlovinu (proti propolisu) a na to volne 3-4 ks kobercoviny, najlepšie z plyšáku alebo z bežnej kobercoviny. V každej domácnosti je jej dostatok, dôležité je aby na nej nebola priamo položená strecha alebo plast, na ktorých by sa unikajúci vzduch zrážal a vracal späť.<

Gusti, každý včelár má svoje osvedčené grify-ťahy alebo "triky", ktorým dôveruje a nedá na ne dopustiť a tak to robím ja a ako vidím tak aj Ty. Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také.
Podľa mňa žiaden tepelný most sa cez vlhkú uteplivku nešíri spätne do včelieho chumáča, ak vlhkému vzduchu nebránime k odchodu do voľného priestoru, totiž vlhký vzduch z chumáča neustále odchádza a nedovolí sa ukladať do utepliviek. Toto každú zimu preverujem a mokré koberčeky nenachádzam.
Viem jedno, od doby keď som z ponad včiel odstránil nepriepustné materiály, moje včelstvá majú každý rok suché dná a ani uložené súše pod zimným chumáčom neplesnivejú, je to bezpečné.
Keď už mám "pero" v ruke, tak spomeniem svoje pozorovanie, ako prezimuje včelstvo, nad ktorým je neuteplený pristor jednej debničky, spojený s meraním teploty na strednou uličkou kde zimovalo včelstvo. Pri odpisovaní teploty som zakaždým musel včelstvo otvoriť, počas väčšieho vonkajšieho chladu bol chumáč vždy hlbšie v uličkách, ak sa oteplilo, včely vystúpili až nad rámiky. Teplota nad chumáčom bola oproti nameranej vonkajšej teplote len o 3-4 vyššia. Človek žasne, ako je všetko spojitosti so zimovaním včelstva inakšie, ako sa to podáva a traduje.
Záver: pokus mi poskytol nové pohľady na zimujúce včelstvo a dôležité bolo, že včelstvu sa to aj naprike každodennému vyrušovaniu na jeho kvalite neprejavilo.

Dám ruku do ohně,když tu místopřísežně prohlásím,že jaro roku 2011 bude kopírovat jaro roku 2007 v počtech úhynů včelstev na varoázu.Myslímsi,že situace bude ještě horší.Kdo nevěří,ať si počká a určitě nebude touhle prognozou překvapen.
Josef Jelínek.

Antoni:>Myslím si, že svoje nadobudnuté návyky prevzaté od otca či včelárov len ťažko mení a hlavne používa to čo je preňho dosažiteľné a lacné a vyradené koberce sú také. <
.........

Já jsem oproti jiným včelařům 100% samorost. Pokud nejsem s něčím spokojen a nebo mě to zavazí při práci, tak to vyřadím a mám po problému. I u mne byla kobercová doba, bohužel je tu mírnější a vlhčí klima a to zapříčinilo, že konopné koberce se rozpadly za 2 zimy, na jekorech mi propolis začal plesnivět už první rok a takové ty svařované z chemlonu včely začaly cupovat a začali se také podélně párat. Potom jsem zkoušel koberce tzv. veletrhovky - výprodej z Brněnských veletrhů a ty měly pěnovou jednu vrstvu. Opět voda a kusadla zapracovala.

Po zvážení kolik úkonů musím udělat navíc kvůli tak jednoduché věci jakou je sejmou víko a dostat se k včelímu chumáči x počet včelstev, jsem dospěl z amatérského bodu "A" k bodu borců "B" a k investici podobající se opravdu nelevné záležitosti s výsledkem kompaktního sendvičového víka, s kterým jsem nadmíru spokojen. Řešením je vždy jednodušší práce než tisíce únavných úkonů zbytečných. I tak relativně drahé řešení bych zanic už nevyměnil. Normu na takové víka mám 150 ks za měsíc pro jednu sezonu a rozpočet za cca 1 barel medu.

Na webu jsem našel dodavatele, který vyrábí např. "Plsťové rolky" a "Plsťové tabule"....obecně tomu říká "technická plsť". K rolkám píše:
"zloženie: čistá vlnená plsť (98% vlna) alebo miešaná plsť (vlna/umelé vlákna) - hrúbka: od 2 mm do 30 mm - hustota: od 0,18 g/cm3 (veľmi mäkká) do 0,70 g/cm3 (veľmi tvrdá)"....
.....Tabule dělá až 5cm tlusté......

> G.Pazderka napsal:
> Nerozumím tomu, co se míní vlněnou plsťí?

A máme tady oslavy. Škoda jen, že se jsem nezaregistroval zmínku o p. Krabcovi, který podle zápisu zasedání tuto akci koordinuje.( http://www.vcelarstvi.cz/cz/doc/CSV-INFORMACE_PUV_Klikanec_16-06-09.doc )


http://chrudimsky.denik.cz/multimedia/galerie/1663901.html?section=1,4

http://jindrichohradecky.denik.cz/pozary/zlodej-zamaskoval-kradez-vcelstev-vcelina20091015.html


Pěkný večer, _gp_

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za dob pana Fialy a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou hloupost.
P.Z.

P.Z.:>Ale jak jste proboha došel k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.<
.........

Já se produkcí medu úspěšně živím už bezmála 8 let a včelařím naplno 12 let. Vy také?

Přečtěte si ještě jednou laskavě co píšu a nedělejte ze mne dementa. Jsem dostatečně schopný Vám sdělit, že zimovat včelstva o Vaší domnělé váze chumáče 3-4 kg je kravina. Nevím proč bych měl mít v terénu místo cca 6q zivých včel při zazimování 2-3x tolik? Kvůli vyšší práci, nákladům nepůjdu do rizika a spokojím se s technologií ošetřování včelstev, která vychází z více běžných situací a simulací váhy populace včelstev. Proto píšu, že takové víko je globálnější řešení než Vaši nákladní siláci, kteří třeba donesou hodně řepky, nebo se také mohou domrtě všechny vyrojit a máte místo medu houby.

>U mne u 80% včelstev jsou chumáče nalepeny nebo sdílí teplo se stropem, který je tepelně izolován v normách s jakou se dnes izolují domy. Tj. minimum 80 mm. Vlkost se proto sráží ne nad chomáčem ale vedle něho na nějakém bezfalcu. Proto nepotřebuji extrémně silná včelstva do kterých prší vlastní voda a spokojím se s tradičním jarním třetinovým dělením po vyzimování - třetina silná, třetina normální, třetina slabší. <

Co se týče uteplení úlů na zimu mám úplně jiné zkušenosti než vy.Nechávám včelstva silná,podle toho co a jak obsedají,protože jsem ženská a nemám žádné zvedáky a navíc mi připadá hrozné nutit včelstvo obsedat malý prostor.Uteplivky jsem dávala naposled,když jsem měla včelstvo v úlu s deseti rámky a jeden medník v létě.Když tam uteplivky nebyly,včely na jaře ,,plavaly".Dnes mám úly od Břínka,používám polonástavky a neutepluji.Nad klasickou střechou mám střechy dřevěné potažené asi ipou/já vím houby,jak se to jmenuje/taky od Břínka.Někde mám silné polystyrény a na tom tašky.Ovšem tady je Polabí a teplé zimy.Včelstva mám na ,,teplé stavbě",studená mi nevyhovovala.Tedy včelám.Myslím,že záleží na typu úlu,kolik toho obsedají,nadmořské výšce a stavbě.Jo,ve víku jsou drátěná větrací očka.Jednou po fumigaci jsem z nich zapomněla vyndat ucpávky a poslední plástve dole zplesnivěly.

Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.
Turčáni.
Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba!
Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost:
Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle
originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období
léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.

Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil
jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p.
Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva
začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové
množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných
vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty
plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev,
než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve
výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou
pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými
kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24.
Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen
igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Friday, October 16, 2009 8:11 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Pane Pazderko,víte co jste to napsal za nesmysl?Myslím tím tu věc,že
netoužíte mít extrémě silná včelstva ,do kterých teče vlastní voda?To,že
máte jen nějaké střední a slabší je jen vaše věc.Ale jak jste proboha došel
k tomu názoru,že do extrémě silných včelstev prší vlastní voda?Zkusil jste
někdy zazimovat včelstvo o hmotnosti cca3-4kg.Pochybuji,jinak by jste
takovou zavádějící a nesmyslnou věc nemohl napsat.Tohle jsou právě ty
návyky a dogmata,která se dědí z pokolení na pokolení a kterou váš děd za
dob pana Fialy       a otec za pana Savvina vyčetli z dobové dosažitelné
literatury a vám předali jako zkušenost,kterou šíříte dál. A šíříte pěknou
hloupost.
P.Z.

S propustnými stropy, odvětrávacím rámečkem, nad tím polystyren, úly uteplené i neuteplené, to vše jsem zkoušel.

Pak sjem se vrátil k zasitovanému dnu - zdůvodu těsnosti při léčení jsme od nich odešel - a zjistiol jsme že i při netěsném zakrytí podložkou to nemá vliv na účinnost léčení a problém s vlhkem zmizel. Od té doby mám na stropě přes zimu běžně igelit (z toho jsme měl dřív strach) a po několika náhodných pokusech (azapoměl jsme dát PS pod strop) ustupuji od polystyrénu nad foliíí. Buď dělají problém v létě mravenci, nebo v zimě myši.
Postupně izoluji buď vzduchem - dávám pod víko mezidno, někdy silnou vlnitou lepenkou /12mm/ a někdy jen krabicovým víkem.
Pokud nějaké včelstvo potřebuje teplo, tak to stejně potřebuji řešit komplexně na jaře a jenom zateplení stropu nepomáhá. A silnějšímu je to jedno.

Ale včelařím v oblasti kde bývá obvykle lesní snůška, takže ten co je závsilý na květové může mít jiné zkušenosti.
Karel

j

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny. Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny přežít veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Ano, souhlasím. Uteplení strůpku má dle mého soudu praktický význam až v
době cca 40 dnů před rozkvětem ( u mne ovocných stromů ). Předčasné ( nebo
celozimní ) zateplení může mít na svědomí právě řadu problémů, které
souvisejí s rozsahem plodování, spotřeby zásob, vlhkostí atd.., možná i
nástupem množení kleštíka.
J. Kala


J. Křapka napsal:
Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel

No a ještě chci dodat, že by se neměl negativní, ani pozitivní význam
zateplení přeceňovat. Je třeba vyzkoušet.
Protože některé linie včelstev si plodují dle svého genetického "kalendáře"
ať jsou, či nejsou zatepleny. Mám několik roků možnost pozorovat zcela
odlišné projevy u Vigorek a Havlínek.
Ale to už s původním vláknem o vlněné plsti moc nesouvisí.

A přecejen k té plsti: rozhodně bych ji nedal přímo na rámky. Servat kusy
zničené plstěné uteplivky znamená přijít o propolis, klid včelstva i
uteplivky. ( o zužitkování propolisu mluvím jen v souvislosti se včelstvy,
která nebyla léčena amitrázy, fluvalinátem a pod.)
J. Kala


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Friday, October 16, 2009 10:01 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: vlněná pls

Podle mých zkušeností nepatří na zimující včelstvo žádná uteplívka taková
ani maková. Naopak je žádoucí vzdušné, ale bezprůvanové prostředí v úlech
ve kterých včelstva zimují. Uteplení včelstev je však třeba provést po
prvém jarním očišťovacím proletu, kdy včelstva zahajují jarní rozvoj. Z
tohoto pohledu je šumafuk z jakého materiálu jsou uteplívky zhotoveny.
Důležité je, aby plnily svoji funkci.

PS
Před několika lety jsem viděl u jednoho včelaře, jak na zimu navléká na
úly, umístěné mimo včelín, pytle z igelitového rukávu jako ochranu proti
větru a sněhu. Včelstva mu přežívala. Tvrdil, že v suchu. To jsem ale
neviděl a sám jsem to nezkoušel. Jedno je ale jisté; včely jsou schopny
přežít       veškeré snahy včelaře jim pomoci.
JK

Máte-li nástavkové úly, na plsť v klidu zapomeňte. Drátěná dna neomezujte, větrejte horními očky, lépe prodyšnými stropy ( letos jsem se s tím nepáral a zimní sestavy jsem vyřešil tak, že jsem na nejvrchnější nástavek položil muší síťovinu, na ni jsem dal prázdný nástevek ( v něm se bude spalovat fumigační knot ) a víko jsem z vrchu vypodložil, aby pod ním vnikla vzduchová mezera... prostě včelstva mají nad "hlavami" pouze muší síťovinu, vzduch a jinak nic víc... vše za účelem komínového efektu ).

Včelstva nemusí být nijak obzvláště silná, aby se s podobnými "extrémy" vypořádala. Maximálně dojde ke zvýšení spotřeby zásob, což pro mě není významné kritérium ( těch pár kg úbytku váhy navíc se ztratí v "tlačenici" na rozdíl od kvant plesnivých plástů a nejarovizovaných včelstev s méně slibným rozvojem ). Pochybuji, že by alespoň středně silná včelstva ( 1 - 1,5 kg ) mohla být vzdušným zimováním nějak poškozena. Spíše se domnívám, že to má pro ně blahodárný efekt. Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Včelstvo je jako ovoce ... jedině v chladu vydrží do jara čerstvé.

S pozdravem M. Václavek

No nevím, ale ten e-shop má nějakou kategorizaci.

První úroveň je úroveň e-shopu.
Druhá úroveň má název: Bio zdravá výživa,med-včelí produkty
No a "peckou" nakonec je pododdělení:Med a včelí prudukty

Když se vleze třeba do alza.cz, tak to samé, ťukne se do procesorů a může vylézt nějaký seznam, kde něco patří do potkategorie Intel a něco AMD.





..........
KaJi (88.103.157.154) --- 16. 10. 2009
Bio značka u medu.

>Je dobrý med BIO nebo ne? To se tady diskutovalo.
Tady ten obchod v tom má jasno:

Má to v jednom regálu:
Bio zdravá výživa,med-včelí produkty

http://www.atojepecka.cz/kvetiny-bio-zdrava-vyziva-med-vceli-produkty/

Karel<

Pane Kalo, tomu říkám super příspěvek, bohatý na osobní zkušenosti. Vaše ochota podělit se o ně je vyloženě příkladná. Díky, Libor.

--------------------------------------------------------
Josef Kala napsal:
Četl jsem pozorně oba zdánlivě protichůdné příspěvky pánů G. Pazderky, i A.Turčáni. Dle mého soudu mají věrohodná pozorování oba! Úlový systém zde hraje rozhodující úlohu.
Jako příklad uvedu pro stručnost: Včelstva mám v Optimalech na zasíťovaných dnech ( kočovná dna dle originálu). Jako strůpek celoročně silný igelit a na něm 3 až 5cm
polystyren. Všechna očka až na nejhořejší nástavek jsou (kromě období léčení) trvale otevřena. V úlech se vlhko projevuje jen nevýznamně.
Při přechodném nedostatku úlových den jsem pod několik včelstev vložil jednoduchá dna bez zasíťování ( asi před čtyřmi roky, podle konstrukce p. Havrlíka z Ohrazenic ). Už v období kolem vánoc ( když některá včelstva začala plodování) bylo možno pozorovat, že na igelitu se sráželo takové množství metabolické vody, až kapala na dno. Stále mluvím o zazimovaných vyrovnaných včelstvech obou skupin. Ve spodním patře byly krajní plásty plesnivé, rámky mokré.
Mám ve svém archivu fotky, kde ze spodních louček visí rampouchy.

Z těchto vlhkých včelstev bylo na jaře víc středních a slabších včelstev, než z těch až ( z lidského pohledu ) krutě větraných. Ale popravdě rozdíl ve výnosech řepkového medu se významně nelišil mezi oběma skupinami. Včely to
zvládly, ale proč zbytečnými chybami přidělávat práci včelám a sobě zvýšenou pracnost a škodu na nepoužitelných plástech?

Podobné zkušenosti mám s originál Tachovskými úly, versus zjednodušenými kopiemi, stejně jako s jedenáctirámkovými nástavky 39x24. Také se "povedlo", že jsem ponechal po prosincovém léčení na včelách jen igelit, na to prázdný nástavek a přikryl neizolovaným víkem. Včely přežily
bez pozorovatelné újmy.
J. Kala

Co pořád máte s tím luftováním úlů a plesnivěním plástů v prvním nástavku. Pokud je stabilně zima a mrzne celé dny, tak nemá šanci plíseň růst. Houba roste až když se začne zvedat vlhkost úměrně s teplotou. To v praxi znamená, že Vám plásty začínají plesnivět někde mezi březnem až květnem. A to všichni pletiváři zakrývají dno i víko kvůli plodování. Takže dejte pokoj s tím, že Vám plíseň v úlech neroste. Je jí tam plno do doby, než začne včela makat a odstraní ji s přibývajícím obsednutí a plodovou plochou.

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.

----------------------------------------------------
M. Václavek napsal:
Uteplování v zimě nemá význam. Ten nastává až začátkem předjaří.

Libore, přes web odpovídejte klikem napravo vedle příspěvku, ne novým tématem. Pokyny jsou těsně pod tímto formulářem.

Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení zabraňuje přehřátí stropu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 16.10.2009 08:41:25
> ----------------------------------------
> Plst je cca 2 cm tlusta.
>
> Nad ní je už jen dřevěné víko.
>
> Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> Pavel
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> Díky, Libor.
>
> ----------------------------------------------------
> > Pavel Votrubec napsal:
> > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512 (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Pro dobrou paměť upřesňuji, že hromadné úhyny byly na podzim 2007. Jinak souhlasím, že přijdou znovu, ale ještě to může ovlivnit mnoho okolností. Je to jako s medovicí. Když dva roky po sobě nebyla, určitě brzy přijde. Ale rozhodující bude průběh aktuální sezóny. Prognózy mohou být užitečné, ale lepší je v sezóně sledovat stránky VMS (www.varroamonitoring.cz) a nejlepší je monitorovat vlastní včelstva.

Pane Václavku ještě nám prosím napište, v jaké nadmořské výšce včelaříte a zdali to hovoříte o včelstvech umístěných venku, v kolika jsou včelstva nástavcích, a tak. Díky, Libor.
____________________________________________________________

Včelařím v Labské nížině ( Smiřice jsou cca 250 m. n. m. ). Tzv. vzdušné zimování provozuji v produkčních včelstev ( 6 NN ). V takto vysokých úlech by drátěné dno nemuselo stačit dostatečně neprovětrávat ( plíseň ), leda kdybych otevřel očka ve všech nástavcích, ale toho se na rozdíl od neutepleného stropu bojím ( za prvé: skrze očka snadno proniká vítr, za druhé: ve vyšších patrech, kde se nachází hlavní část chumáče, jsou včely přitisknuty u přední stěny, tedy snadno přístupné z očka, takže hrozí, že se je ptáci naučí lákat ven a požírat... nemám otočné kryty na očka ). Proto raději větrám přes strop. Očka mívám otevřená ve spodních 3 NN v podstatě po celý rok. Úly jsou venku.

S pozdravem M. Václavek

Používáme tlustostěné úly.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 17, 2009 7:30 AM
Subject: Re: vlněná pls


Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém
prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení
zabraňuje přehřátí stropu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 16.10.2009 08:41:25
> ----------------------------------------
> Plst je cca 2 cm tlusta.
>
> Nad ní je už jen dřevěné víko.
>
> Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> Pavel
>
>
> ----- Original Message -----
> From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> Díky, Libor.
>
> ----------------------------------------------------
> > Pavel Votrubec napsal:
> > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > Pavel
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> (20091015) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> (20091015)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé. Na prvním místě je určitě se umět starat sám o sebe a nečekat, až mi někdo vydá příkaz. K tomu patří mít léky na sezonu doma ať to stojí cokoliv a také je důležité mít připraveno náhradní řešení, když vše selže. Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd. Jestliže v bodě 1 selžu a nebo to nechci pochopit, osud mých včel je ve hvězdách a může pomoci pouze motlitba ke sv. Ambrožovi, ale ten lemply asi také nemusí. Co se týká včelařské vědy o plísních vlhku a mizerném zimování, nevyjadřuji se. Zřejmě je okurková sezona. Zdraví R,. Stonjek

stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<
........

Tak tomu teď nerozumím. Vy si hodnotíte nějaké přijaté zprávy a VMS nemá pro Vás význam? Jak typické a české.

Já sice do VMS nepřispívám, ale respektuji ho jako jednu možnou vzdělávací cestu pro včelaře všeho věku. Jsem schopný ho i jakýmsi způsobem podpořit, protože jestli se nastávající mladší generace včelařů naučí s VSM dělat nebo alespoň pomocí VMS pochopí jak provádět detekce a monitoring, sníží se mi hypoteticky významně od nich reinvaze a následné problémy.

Pokud se má včelař spoléhat na záložní řešení proti VD, tak právě VMS je jeden z nich, minimálně jako vzdělávací element. PSNV a hlavně lidoem okolo VMS patří v tomto ode mě uznání.


Sv. Ambrož nepomůže, "...mrtví milovat nemohou"

Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu. Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5 cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v podstatě zbytečné.
Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila a nehromadila se v plsti.
Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která musí být přesně.

Dnes ráno byl na kanále Nantional Geografik výborný fiml o CCD

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Ruka v ohni?
> Datum: 17.10.2009 08:21:45
> ----------------------------------------
> Pro dobrou paměť upřesňuji, že hromadné úhyny byly na podzim 2007. Jinak
> souhlasím, že přijdou znovu, ale ještě to může ovlivnit mnoho okolností. Je
> to jako s medovicí. Když dva roky po sobě nebyla, určitě brzy přijde. Ale
> rozhodující bude průběh aktuální sezóny. Prognózy mohou být užitečné, ale
> lepší je v sezóně sledovat stránky VMS       (www.varroamonitoring.cz) a
> nejlepší je monitorovat vlastní včelstva.
>
>
>

je úplně jedno jestli má úl stěnu 10 nebo 2 cm jde o to aby tak jako v budečáku nezůstal vedle včel prázdný nevětraný prostor Ten pak funguje jako rezervoár chladu v jarních měsících a spož´duje plodování Proto je třeba ho uteplit Nebo by stačilo ho odvětrat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> Předmět: Re: vlněná pls
> Datum: 17.10.2009 10:23:24
> ----------------------------------------
> Používáme tlustostěné úly.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 17, 2009 7:30 AM
> Subject: Re: vlněná pls
>
>
> Zateplování má smysl jen u úlu budečský a podobných kde se nezimuje v celém
> prostoru úlu a u moderních úlů nemá žádný smysl snad jen v létě kde uteplení
> zabraňuje přehřátí stropu.
>
> Pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Votrubec <votrubec/=/spsul.cz>
> > Předmět: Re: vlněná pls
> > Datum: 16.10.2009 08:41:25
> > ----------------------------------------
> > Plst je cca 2 cm tlusta.
> >
> > Nad ní je už jen dřevěné víko.
> >
> > Pod ní používáme v létě igelit a přez zimu přímo u včel mám prodišnou
> > síťovinu (na které se zachytává propolis) a nad ní reflexní teplotní
> > staniolovou vložku (co se používá za ústření topení, aby odrazila tepelné
> > záření zpět. Na ní už jmenovou plst a víko.
> > Pavel
> >
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Libor" <libor/=/humlak.cz>
> > To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, October 15, 2009 9:01 PM
> > Subject: Re: vlněná pls
> >
> >
> > OK děkuji všem. Pavle mohu Vás poprosit o bližší popis uteplení stropu
> > plstí? V jakých úlech? Mají úly přes zimu otevřena nějaká očka? Jak silnou
> > vrstvu plsti používáte? Máte mezi rámky a plstí ještě něco (igelit) ? Plsť
> > máte nacpanou ve víku, nebo je prostě položen čtverec plstě na rámcích?
> > Díky, Libor.
> >
> > ----------------------------------------------------
> > > Pavel Votrubec napsal:
> > > Ano, používáme už roky. Pro všechny včelstva jak ve včelíně > tak venku.
> > > Pavel
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> > (20091015) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4512
> > (20091015)
> > __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4516 (20091016)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

úl dnes má na zimu dva nástavky a chomáč je teď v tom spodním Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku je pak úplně bezpředmětné

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vln?n? pls
> Datum: 17.10.2009 12:54:05
> ----------------------------------------
> Úl se zatepluje tam, kde to má smysl. Teplo z chumáče jde v první řadě
> nahoru ke strůpku, potom jde trochu ke stěnám a prakticky vůbec ne ke dnu.
> Pokud je nástavkový úl třeba z 2 cm dřevěných desek, tak smysl má zateplení
> strůpku odpovídající tak 4 centimetrům dřeva stejně tak jako má smysl
> nechat dole ve dnu otevřené síto. To odpovídá na strůpku úlu z 2 cm dřeva
> tak 1 - 2 cm kvalitní plstěné uteplivky. Pokud je úl uteplený takovými 5
> cm polystyrenu, tak je nesmysl nechat na strůpku jen 2 centimetry plstěné
> uteplivky, protože potom ty silně izolované stěny z polystyrenu jsou v
> podstatě zbytečné.
> Plsť je jinak izolační materiál velice snadno prostupný pro vlhkost, takže
> pro jeho použití platí určitá pravidla, pokud nemá nasáknout vlhkostí a
> stát se naopak mokrou plesnivou houbou. Zevnitř úlu, kde vlhkost do plsti
> vstupuje, musí být vrstva, která prostup vlhkosti ztěžuje, zvenku musí být
> plsť naopak dobře větraná, aby vlhkost, co plstí projde z úlu, se odpařila
> a nehromadila se v plsti.
> Na strůpcich úlů je použití plsti včetně takové izolace jako třeba
> obyčejných starých hadrů za prvé vhodné tehdy, když je kvůli způsobu
> zimování potřebné odvádět přes strůpek nějakou vlhkost navíc. Za druhé je
> vhodné tehdy, když je třeba tepelně izolovat členitý nerovný strůpek nebo
> nepřesný strůpek úlu s mezerami nebo soubor různých druhů úlů, kde každý z
> nich má strůpek odlišný. Měkká plsť je flexibilní a kde se namáčkne, tam
> prostor vyplní a izoluje, na rozdíl třeba od polystyrenové desky, která
> musí být přesně.
>
>
>

"Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku je pak úplně bezpředmětné"
Mně připadá vytápění zahrady nebo lesa včelami poněkud drahé.

Já když jdu spát, tak vypnu topení (přece nebudu vytápět celý dům), pootevřu
okno, vlezu pod peřinu a v tu chvíli je mi ukradený, zda mám na stropě 20cm
skelné vaty. Držím si své teplo pěkně pod peřinou a ta trocha tepla, která
mi unikne přes peřinu oknem na zahradu, mne nevytrhne. Dýchám zato čerstvý
vzduch. Pokud bych nemusel vstávat a něco dělat, vydržel bych to tak celou
zimu :-)
J.T.

>
> "Teplo pak stejně uniká do horního nástavku a očkem pryč Zateplení strůpku
> je pak úplně bezpředmětné"
> Mně připadá vytápění zahrady nebo lesa včelami poněkud drahé.

Pozrite si: http://www.ta3.com/sk/reportaze/134609_zaujimavy-vynalez-z-vody-a-soli-dezinfekcia?pridaj=305064

přesměrovává pro změnu na http://cikcik.ace.st/...

JD

http://firefox.czilla.cz/stahnout/

Firefox 3.5.2 pro Windows
Český s instalátorem (7,6 MB)

Zablokujte v něm automatické přesměrování, což v outlooku nejde.

Díky trvalo mi to odhačkování 2 hodiny.

Konference opravena. Pracujeme na nějakém trvalejším řešení, které by ošetřilo takovéto situace (resp. znemožnilo běžnému návštěvníkovi přesměrovávat konferenci nějak jinam).

Zdravím!

Spravce

Milý/Milá vcely/=/v.or.cz,

Zřídil(a) jsem si Facebook profil, kde můžu zveřejnit svoje fotky, videa a události, a chci si vás přidat mezi své přátele, abyste se taky mohli podívat. Nejprve se ale musíte přidat k Facebooku. Jakmile se přidáte, můžete si také vytvořit vlastní profil.

Díky,
Josef

To sign up for Facebook, follow the link below:
http://www.facebook.com/p.php?i=100000458820588&k=Z6E3Y5S54V3GZJLJPB63QTRPSWKJ6YXNUWEWCA3NSZ&r



Already have an account? Add this email address to your account http://www.facebook.com/n/?merge_accounts.php&i=100000458820588&k=Z6E3Y5S54V3GZJLJPB63QTRPSWKJ6YXNUWEWCA3NSZ.vcely/=/v.or.cz was invited to join Facebook by Josef Menšík. Pokud již nechcete dostávat tento typ e-mailu od Facebooku, použijte níže uvedený odkaz pro zrušení zasílání.
http://www.facebook.com/o.php?k=dea37f&u=100000330289047&mid=1477c1dG5af3242a0f97G0G8
Kanceláře organizace Facebook se nacházejí zde: 1601 S. California Ave., Palo Alto, CA 94304.

Já bych si nejdřív přečetl, co jsčem napsal, pak to prohnal přes šedé buňky a pak reagoval. Začít boj s varoázou přes VMS je zrovna takový nesmysl jako zabývat se např. analytickou geometrií v matematice a nevědět kolik je 2 a 2. Všechno má svůj řád a posloupnost no a když to někomu ještě nedošlo, je to jeho problém. VMS mi vůbec nevadí, a považuji ho za dobrou věc, ale jeho možnosti jsou pouze omezené. Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. Rovněž tedy jeho výsledky nemají pro mě velký význam a tudíž ať si každý říká co chce, musím hlídat!!! Jo jiná věc by byla kdyby v každé vsi byl nějaký pozorovatel, tak jak to kdysi bylo VS navrženo a kamsi to vyšumělo do ztracena. Prostě nejdřív musíme znát, pak umět, pak netrpět leností a pak se teprv rozhlížet jak je jinde. Zdraví R. Stonjek

Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující.
Máte pravdu,za normálních okolností nemůže naše kraňka vychovat a jít do zimy s počtem větším než je více než tři kg včel.Myslím m si,že i dvoukilogramové zimující včelstvo bez zásahů včelaře(spojováním) je hodně nadprůměrné.Co tak odhaduji při návštěvách okolních včelařů,kteří včelaří klasicky bez podzimního spojováním oddělků v normálních dvouprostorových úlech je síla včelstev mezi jedním až druhým kilogramem.Jelikož jsem ale včelař zájmový,včely jsou jen mým blahodárným koníčkem,tak mě nedělá problém si ze včelkama hrát,experimentovat.Vytvářením oddělků a pozdějším spojováním tyhle tříkilová včelstva bez problémů získávám.S rojením nemám nejmenší problémy,jelikož můžu postavit i komín nástavků(Optimal)o počtu 6-7ks a včelstva dle potřeby v pohodě 2-3 nástavky vystaví.Je mě jasné,že včelař s počtem 50-100 a více včelstwev nemůže tuto metodiku uplatnovat.Ovšem výnosy takových včelstev bývají u mě každoročně vysoce nadprůměrné a věřte,že takový užitek včelaři,pro které je chov včel živností nemají ani zdaleka.S přátelským pozdravemP.Z.

stonjek:>Když se do něj zapojil J.M, který je ode mě asi 1 km, tak nejbližší pozorovatel byl přes 10 km a tudíž tyto jeho informace mají význam pouze informativní! J.M. používal letos Gabon a já ne. <


stonjek:> Také bych to tak viděl, protože současné zprávy jsou znepokojivé ...

...Pak teprve bych se zajímal o VMS, případně do něj přispíval atd atd.<


..........

Informace a zdroje informací jsou základem rozhodování. 2+2 se musí také naučit počítat podle nějakého systému. I ten nejchytřejší a nejnadanější jedinec co počítá z hlavy zlomky a plovoucí čárky atp., se musel někdy do systému počtů ponořit aby to pochopil a zvládl. S takovou schopností ihned počítat čísla bez předchozího učení a nebo pochopení se nikdo nenarodí. VMS také jednoduše počítá roztoče. Nevím a nechápu proč do toho taháte v přirovnání analytickou geometrii, když VMS je obyčejným počítáním. Když napočítám ze spadu VD za den nebo po zaléčení nějakou hodnotu, tak to zaznamenám a když se počty přehoupnou, dělám další opatření.

Jestli máte jiný systém, v pořádku, ale VMS je zaznamenávací metoda a systém, který má všeobecnou myšlenku naučit kolik je těch Vašich 2+2.

Občas přitvrzuji v diskuzích a není to často na škodu. Dá se tak zvýraznit podstata témat a oto jde. Jestli včelařství v číslech v tomto případě není moc opakováno, potom se dělají základní chyby jako nestandardní úly, rozdíly v ošetřování s horšími výsledky, nepochopení tepelných výhod a nevýhod zateplení a nezateplení atp.

Potom včelaříte třeba 40 let a zjistíte, že po tu dobu jste mohl mít po nějakých nákladech mnohem vyšší zisk kdyby jste se oprostil některých zauzlovaných vlivů. A tak je to ve včelařství ve všem. Jsem také konzervativní člověk, ale umím o mnoha i banálních věcech přemýšlet a dávat do důležitých souvislostí.

_gp_
.........
Petr (94.125.216.34) --- 20. 10. 2009

Re: vlněná plsť (38073) (38082) (38084) (38091) (38092)
>Dobrý den,
omlouvám se p.Pazderko,že nemůžu reagovat ihned,ale uřčité okolnosti a pracovní povinnosti mě to neumožnují.Jestli z mého přízpěvku vyznělo,že z vás dělám dementa,tak se ještě jednou upřímně omlouvám a můžu Vás ujistit,že bych si to nikdy nedovolil,nemyslel jsem to a rozhodně bych Vás nebo někoho zde jiného nedovolil takovým způsobem urazit.Je to pro mou osobu takové chování nedůstojné a ponižující. <

Léčí někdo arosolovým přístrojem ZAL 07 nebo fureto? Jaké jsou výsledky, kolik potvor po léčení spadlo? Já jsem měl před léčením přirozený spad 0-1 brouk za 5 dní a u jednoho včelstva 3 za 5 dní. Po léčení se spad pohyboval kolem 3 a u toho napadenějšího byl spad 50 ks za 5 dní

Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení etiket na počítači.

Děkuji

Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti.

Kamil Ř. (81.0.227.233) --- 20. 10. 2009
Prázdné úly

>Po vytočení červenec, silná včelstva dostatek zásob
a v záři prázdný úl bez zásob a včel,
sem tam neodvíčkovaná buňka v plodišti. <
.........

Fotky toho neštěstí by nebyly?

Doporučuji Inkscape (http://www.inkscape.org/).
Je zdarma, v češtině a má funkce, které se určitě budou při tvorbě etiket hodit.
Mimojiné:
* Vytvořit klon (vytvoříte jednu etiketu, tu "naklonujete" tolikrát,
aby pokryly stránku. Každá další změna se pak projeví ve všech
klonech.)
* Zarovnat a rozmístit, Řádky a sloupce

Martin Peterka


2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>:
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení  etiket na počítači.
>
> Děkuji
>

Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4. Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.

> Mám předpotopní metodu, ale funguje.

Tak nejak :-)
Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores

T.H.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných buněk.
Žádné příškvary nic všechno čisté.

Takýto stav vzniká po premnožení Varroa destructor, útok na včelstvo začal po vytočení medu. Zásoby ak tam boli odnosili cudzie včely.

Určitě inbríding nezpůsobuje větší bodavost včel, tedy v průměru.
Inbríding způsobuje to, že rozdíly mezi sourozenci - inbredy jsou větší,
než když by inbredi nebyli. Tedy např. rozdíl mezi nejbodavějším a
nejmírnějším bude větší u inbredních potomků. Stručněji se to vyjadřuje
tak, že inbríding zvyšuje variabilitu u inbredního potomstva. Nelze tedy
dělat zobecnění podle jednoho inbredního včelstva - když dostanu zrovna
to nejbodavější, mám prostě smůlu. Ale mohu dostat i jedno velmi mírné.
Jiná věc je, že inbríding způsobuje pokles životaschopnosti, tedy
inbrední depresi. U každé vlastnosti je ten pokles jinak velký s
hodnotou F (koef. inbrídingu). Obrana včelstva (bodavost) patří ke
znakům životaschopnosti. Proto by se dalo očekávat, že u inbredů může
být bodavost v průměru menší. Ale bude to patrné zřejmě až u vysokých
hodnot F. U plodnosti, dlouhověkosti včel, síly včelstva a výnosu medu
jsem inbr. depresi pozoroval.
K. Čermák


M. V?clavek napsal(a):
> Dobrý den, chtěl bych se zeptat, zda pro imbreední linie včel ( linie
> vzniklé pokrevním pářením ) jsou kromě např. velké mezerovitosti plodu
> charakteristické také zvýšenou agresivitou, nebo to není jejich typický
> znak, nebo-li ibreeding nemá vliv na agresivitu včel? Děkuji za odpověď.
>
> S pozdravem M. Václavek
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> Internal Virus Database is out of date.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.375 / Virus Database: 270.13.106/2381 - Release Date: 09/18/09 18:14:00
>
>

Stalo se mi to rovněž u jednoho včelstva, byla to moje hloupost.Včelstvo bylo vyloupené.Ale bylo slabé než se tak stalo.Myslím,že to bylo před třemi roky.

stačí na to úplně WordPad nebo malování ve Widousech nejsou na to potřeba žádné speciální programy zvládá to každý kancelářský balík Jako jsou Worx, 602, Word, Office, OpenOffice.

Pepan

.> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Etikety
> Datum: 20.10.2009 15:54:47
> ----------------------------------------
> Poradíte někdo nějaký sof. na vyrobení       etiket na počítači.
>
> Děkuji
>
>
>

Nic se na inkostovce nerozmazává

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:38:21
> ----------------------------------------
> Mám předpotopní metodu, ale funguje. Vytvořím etiketu v nějakém grafickém
> programu / dělám v corelu /. Pak ji nakopíruju do texťáku / v mém případě
> word /. A to tak, že jich mám 10 na stránce A4. Dva sloupce po pěti
> etiketách. Pak kupuju v papírnictví samolepící etikety na formátu A4.
> Tisknu na laserové tiskárně. Inkoustovka by se mazala.
>
>
>

lepím Herkulesem aby to šlo zase dobře umýt

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Etikety
> Datum: 20.10.2009 16:48:39
> ----------------------------------------
>
> > Mám předpotopní metodu, ale funguje.
>
> Tak nejak :-)
> Powerpoint, word 8x na stranku, tisk na papir, kancelarske lepidlo kores
>
> T.H.
>
>
>

Loni mi tak jedny z 30 také zmizely během krátké doby


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kamil ?. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pr?zdn? ?ly
> Datum: 20.10.2009 17:58:17
> ----------------------------------------
> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>
>
>

Jestli není co fotit? Fotit je dobré. Vyfoťte si ten stav, udělejte si
fotoalbum a dokumentaci toho čistého a při příštím medobraní a počítání kil
medu si to pořádně prohlédněte. Možná, když už nic jiného, Vás napadne být
více nedůvěřivější k tomu, že včelám právě v té chvíly nic neškodí.

_gp_

2009/10/20 Kamil Ř. <e-mail/=/nezadan>

> Foto není ale není co fotit suché souše a pár plodových zavíčkovaných
> buněk.
> Žádné příškvary nic všechno čisté.
>

Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil. Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.

Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím. Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.

Během měsíce října došlo na Jindřichohradecku na dvou stanovištích ke krádežím včelstev. Jedná se o obec Lásenice a Horní Pěná - Hejlíček - les. Na stanovišti Hejlíček bylo v kočovném voze okolo 13 včelstev. Stopy po krádeži byly zahlzeny tím, že pachatel kočovný vůz zapálil v nočních hodinách. Dnes tj. 20.10.2009 Policie ČR spolu s televizí Prima natáčeli pro pořad ve kterém pomáhaji občané řešit a objasnovat jednotlivé trestné činy. V následujících dnech jej uvidite na obrazovce. Je třeba dávat pozor a kontrolovat odlehlá včelařská stanoviště. Včelstva za hranicí státu nejsou a chybí. Pachatel využil příznivé doby, kdy včely nelétaji a nejsou ješt hodně stažené do hroznu, tak, že je v této době nepoškodí a klidně je převeze. Felix Pečenka

Odted by mela automaticka kontrola zabranit vkladani presmerovani ci jineho nezadouciho kodu - snad bude fungovat dobre.

Produkce nektaru je podmíněna více faktory
Teplota vzduchu
Vlhkost vzduchu
Počasí
Čas
Odrůda
Půda

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mala nektarodarnost u hybridnich osiv v poslednich dvou sezonach
> Datum: 20.10.2009 23:47:59
> ----------------------------------------
> Kolem Pálavy v posledních dvou sezonách se děje zřejmě něco s
> nektarodárností u řepky a slunečnice. Projevuje se to tak, že je sice
> maxímální nálet, ale asi minimální nektarodárnost. Tu jsem ovšem neměřil.
> Jediné co tu dává jsou lužní lesy což mě utvrzuje v názoru, že se dějí dost
> závažné změny jen u nově prodávaných hybridních osiv.
>
> Má také někdo takové zkušenosti? Nechci šířit paniku ale jinak než velké
> změny u vlastností nových hybridů semen entomofilních výsevů to nevidím.
> Jestli by tomu opravdu tak bylo, chov včel pozbývá své podstaty a dle mého
> názoru je toto jen dalším prvkem v pořadí s vymíráním včelstev - tzv.CCD.
>
>
>

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování, při mém počtu přísunů, počtu včelstev atd. atd.). Bylo by zbabělé vše svádět na změnu klimatických podmínek.
Pokud máte někdo nějaké pozitivní zkušenosti s některými odrůdami, sem s nimi! Sám mohu zjistit letošní, dle mého názoru, "nenektarodárné" odrůdy. Měl jsem letos několik včelstev mezi 2 velkými lány dvou odrůd řepky - květy řepky téměř bez včel a včely nosily modrý pyl (nejbližší jiný porost než řepka byl cca 1km). Podobné zkušenosti, ale za kratší období, mám i s hořčicí a svazenkou - díky alespoň za ten pyl.
Zájem o med dost prudce roste a uspokojení poptávky nelze řešit navyšováním počtu včelstev při poklesu výnosů. Co dál?
M. Futera
Náchodsko, 290 m. n. m., kde prakticky jedinými snůškami jsou ovocné stromy a řepka

Odpovídám na nektarodárnost řepky, doslechl jsem se, že je to v tom, že se v současné době pěstuje hybridní řepka. Od včelařů ze strakonicka i moje podezření. Franta




> ----------------------------------------
> Stejné "podezření" na snížení nektarodárnosti mám také už snad 5 let. A
> protože mám díky velké vstřícnosti místních zemědělců možnost přisouvat
> včelstva k různým odrůdám řepky na různých půdách, troufám si tvrdit, že
> změna tam je (při vší úctě k teorii pravděpodobnosti, při délce sledování,

Mám sejný poznatek, jako přítel Futera a další. Určitě je to více než 5 let. Můžu to říct takto: léta jsem neviděl žlutou včelu obalenou řepkovým pylem. Nevím jaký druh řepky se u nás pěstuje - nějak se to tají, kalí se voda a dost lidí mne má za hlupáka a výmyslo. Letos jsem měl řepku jen pár metrů od včelína (asi 6m ). V porostu nebyla žádná včela, ty však paběrkovaly na dokvétajících hrušních. Přestože nejsem botanik, tak jsem zjistil při bližším zkoumání květu, že nektarie jsou úplně suché i po ránu a teplejší noci, prašníky tvrdé, vůbec neuvolňovaly pyl a šly velmi těžko rozemnout mezi prsty. Jsem ale rád, že už mám tolik let, kolik mám a že se nedožiji případných neblahých následků, které nám připravují naši vědátoři, kteří jsou placeni z našich peněz a nustále pláčou, že mají malé platy a úplné minimum na výzum a nenasytní globalizátoři svými geneticky upravenými plodinami a jejich převážením mezi kontinenty!

Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých teoretiků- prospěšný.
Pepa

Vážení pánové,
jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z úlu? Budu zimovat poprvé.
Děkuji Hanka

Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4 včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už jsem zoufalej,nevím co mám dělat

Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína. Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny května.....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 09:53:10
> ----------------------------------------
> Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve spodních
> nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy na
> jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> teoretiků- prospěšný.
> Pepa
>
> Vážení pánové,
> jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka nad
> ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč z
> úlu? Budu zimovat poprvé.
> Děkuji Hanka
>
>
>

Také řeším otázku, zda folii na zimu ponechat. Pokusně jsem do ní po krajích udělal pár dírek. Vloni jsem zimoval jeden červencový oddělek a v jednom nástavku, nahoře igelit. A spodní rohy dna vlhly hodně, jak začaly v lednu plodovat. Takže letos tento pokus. Používám Břínkovy palubkové úly, zimuji ve dvou VN, nahoře víko sololitové s uvnitř vloženým polystyrenem, na boku víka dva větrací otvory. Na něm leží širší venkovní dřevěné víko s Ipou, mezi oběma víky vzduchová bublina. Navíc tyhle úly mají dno s dvířky zezadu, v nich je i otvor se špuntem pro fumigaci. Ten špunt se dá občas vyndat a větrat i spodem. Tak by to mohlo fungovat, co myslíte? Klidný den. J. Matl

Dne Wednesday 21 of October 2009 10:16:50 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Mě se na jednom lesním stanovišti pravidělně každy rok stacejí včelstva
> včetně úlů !!! Nikdy policie nic nezjistila.Tak jsem byl znechucen že jsem
> na tomhle stanovišti přestal včelařit ! Jednou mi dokonce byla odcizena 4
> včelstva včetně úlů a ve dvou včelstvech jsem měl inseminované matky.Už
> jsem zoufalej,nevím co mám dělat

dd,

existuje zarizeni, ktere obsahuje soucasne gps a gsm telefon,
po odeslani SMS zasle sve GPS souradnice. Je to urceno na sledovani aut,
ale muze to sledovat cokoliv. Pak zjistite, kde se Vas ul nachazi.


Honza

Včely dokáží zhruba stejně dobře přezimovat ( i na konci léta zpracovat zásoby) v úplně utěsněném úlu jen s jedním otevřeným očkem o průměru 3 centimetry stejně tak jako v úlu se sítem ve dnu a s naplno otevřeným česnem a všemi očky v nástavcích. Jestli dávat nebo nedávat fólii pod vlhkostí propustným strůpkem pak záleží na tom, jak moc při zvoleném druhu zimování vlhnou a plesniví rámky a jak moc to včelaři vadí.
Obecně jsou potom dva směry zimování. První nechává společně se sítem ve dnu otevřená všechna očka, potom se tepelně izolační schopnosti úlu vůbec neuplatní a včely zimují v podstaě na venkovní teplotě a dostávají potom zabrat za větších mrazů. Vlhkost pak není třeba řešit. Druhý nechává očka zavřená, větrání je řešeno profukováním dole přes odkryté síto a česno ve dnu, které vedle větrání řeší základní odvod vlhkosti. Zbytek úlu nad dnem je proti profukování uzavřený, takže se uplatní izolační schopnost úlu, která je i při jen 2 cm silných dřevěných stěnách poměrně velká. Tam se potom může uplatnit dodatečný odvod vlhkosti utepleným, ale pro vlhkost prostupným víkem. V takovém úlu včely svým odpadním teplem vnitřek úlu částečně vyhřívají a tak zimování za mrazů je pro včely méně náročné. Zase za oblevy je větší pravděpodobnost předčasného rozplodování včel, což včelám taky dává zabrat to je ale stejně mnohem více než teplotou dané jinými vnitřními zákonitostmi včelstva a objevuje se i při zimování při úplně otevřených očkách.

Řepka budiž, letos na aní nebylo počasí,
ale měl jsem stanoviště kde bylo hned vedle 50ha svazenky. Počasí bylo optimální, vláha, větru moc ne.
Doufal jsem, že alespoň tady se letos zahojím.
Bída. A nejvíc mě udivilo, že oproti předchozím letům tam bylo minimum modrého pylu.

Pamatuji na první zkušenost se svazenkou před cca 5lety - včely za ní létaly 7km, několik modrých plástů v každém velstvu. Tenkrát to bylo zelené hnojení, a v polovině července ji zaoraly. ALe byl z toho přínos jako hrom. Teď to kvete na semeno celý měsíc a nic.

Holt mají šlechtitelé náskok. Pořád se pláče jaká je bída o včely a že bez včel nebude co jíst, tak se pustili do šlechtěné odrůd co nepotřebují opylení :-((

Kare

Povolených řepkových odrůd je u nás tuším několik desítek. V první řadě bude třeba diskutovat o konkrétní odrůdě. Je možné, že odrůdy řepky budou rozlišeny pro použití na dobrých půdách v nížinách a pro použití na horších půdách v podhůří, protože pro mně v podhůří Beskyd se snůška ze řepky v posledních letech nijak nemění. Ať je řepka hned vedle na stanovišti v lese nebo dva kilometry daleko od stanoviště na zahradě, zaznamenávám z ní přínos. Co se týká letoška, řepka kvetla na většině území ČR za sucha a velkého horka, takže sladina v květech zasýchala a řepka nemusela produkovat med z tohoto důvodu. Zemědělci i sadaři v novinách tehdy na jaře řvali, že všechno bylo spáleno horkem a oni nebudou mít výnosy.

Je ale fakt, že se svými malými počty včelstev bych nezaznamenal, kdyby celková produkce sladiny z kvetoucí řepky klesla z dříve uváděných 800 - 1200 kg sladiny z hektaru na třeba 200 kg z hektaru.

Dobrý den,pane Menšíku!
Píšete,že SE rozchovává linie matek "Praděd".Bohužel už nepíšete
kdo,kde,s kým atd.Prosím,pokud víte,prozraďte.
Děkuji!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
Datum: 11.8.2009 - 9:00:39

> V podobných výškách se rozchovává linie Praděd
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: matka pro 600 m.n.m.
> > Datum: 11.8.2009 07:40:17
> > ----------------------------------------
> > No koukám že názory na přidání a kam se liší
> > to nevadí ale potřeboval bych
> > > znát i jaký kmen matky zvolit do takových podmínek.Jaro
> > tu začíná kolikrát
> > > se zpožděním jednoho až dvou týdnů vůči Praze.Alespoň
> > to tak tvrdí sousedi
> > > chalupáři kteří přijíždějí a vidí ten rozdíl
> > třeba v rozkvětu stromů.
> > >
> >
> >

http://www.vcelimed.cz/sezona/matkychar.asp

Pikantnost mor. universálů spočívala ve špatném zimování a ve snaze zadržovat teplo v úlu o což se stále někteří snaží Tento úl vyl konstruován na velmi intenzivní větrání Na zimu se otočilo zadní víko sítkem do chodbičky česna a to samo se u chodbičky krmítka Jen bylo nutné pokud se nezimovalo na celé ploše prostor za okénkem odizolovat

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: RE: folie pod strůpkem
> Datum: 21.10.2009 10:38:16
> ----------------------------------------
> Já ty debaty s uteplivkami nechápu. Akorát z nich u každého včelaře teče špína.
> Používám folii a na ní jednoduchý stop uteplený 3cm polystyrenem, krytý s obou
> stran sololitem a úspěšně zimuji. Základem pro prevenci tzv. odvádění vlhkosti
> je dostatečný prostor. Pokud se zimuje alespon na 2 nástavcí 39*24 problémy
> nejsou. Tyhle problémy řešili v minulosti brtníci provozující Budečáky a jiné
> podobné úly. Pikantní vzpomínky ve mně vyvolávají Moravské univerzály, které
> pokud stály venku vážili na jaře cca o 10 kg víc než na podzim, jak se jejich
> uteplivky (ve stěnách hlavně)nasákly vodou a včely chladily nejméně do poloviny
> května.....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> > Předmět: RE: folie pod strůpkem
> > Datum: 21.10.2009 09:53:10
> > ----------------------------------------
> > Nechávám fólii celoročně. Ovšem je nutno počítat s tím, že plásty ve
> spodních
> > nástavcích může chytit plíseň a počítat s tím - dávám tam takové, které brzy
> na
> > jaře vyhodím. Pro včely je těsný strůpek -na rozdíl od tvrzení některých
> > teoretiků- prospěšný.
> > Pepa
> >
> > Vážení pánové,
> > jak si tak čtu na téma uteplení úlů tak mi napadá otázka. Je na zimu nutno
> > sundat folii pod strůpkem? Pokud by tam zůstala, tak by snad ani uteplivka
> nad
> > ní nemohla nasávat vlhkost. Nebo je zásadně nutné odvádět v zimě vlhkost pryč
> z
> > úlu? Budu zimovat poprvé.
> > Děkuji Hanka
> >
> >
> >
>
>
>