Archiv Včelařské konference

Stonjek:>Takže jestli tropy budou pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S<
...............
Jedna z nich je HMF

V souvislostech nastává problém s limitní a nízce povolenou hodnotou HMF, která je ve vlhčím prostředí pronás jako producenty diskriminace a pro spotřebitele údaj oničem, protože neříká nic tak přesného o kvalitě, jak se hodnotě HMF přisuzuje. HMF je problém. Ne tropické počasí. Stačí, aby Unie zrušila nebo přenastavila HMF. Člověku HMF neublíží. Další problém v souvislostech co by to řešilo jsou kyselá léčiva. Pokud vím, tak nárůst HMF je přímo závislý nejen na teplotě a době skladování ale HLAVNĚ na obsahu kyselin v medu. Pokud se bude léčit v takovém vlhkém prostředí kyselinou, zcela určitě stačí když kyselina přejde třeba i přechodně vlivem vyšší vlhkosti do medu a tím se zvýší tvorba HMF mnohem razantněji v něm. A to je průšvih.

Co tedy s nimy, moc jich v úlu nezbývá. Mám je opodál sklepnout na zem ať se vžebrají, nebo je mám ponechat osudu až se pomalu vytratí.

No, ono se v poslední době rozmáhá jakési spotřební myšlení stylu Koupit
refraktometr a rázem problémy s řídkým medem nebudou.... Udělat cinkované
úly s nejlepšího dřeva a rázem budou ty úly plné medu, i kdyby stály bez
včel někde ve stodole.... Jako by základní předpoklad k úspěchu nebyla v
první řadě práce . Ať už fyzická, přímo s těmi úly, včelami, medem nebo
duševní, získávání informací a zkušeností, sledování věcí kolem včel, jejich
vyhodnocování - zpracování všech informací..... Pokud se bude klást důraz na
to spotřební myšlení a nakupování těch různých hejblat, tak se začátečníků
budou dvouletí včelaři. První rok ohromný zápal, nakoupí všechno možné,
investuje do toho, druhý rok vystřízlivění, protože ono to i takhle bez
investované práce a času do včel nepůjde. A třetí rok potom bude takový
včelař jen přemýšlet, jak nejvýhodněji by se těch drahých hejblat zbavil. Já
proti těmto věcem nic nemám, ale automaticky v případě nějakého problému
doporučit zakoupení něčeho místo skutečného řešení ne. Jaký je potom rozdíl
zakoupit takovou věc a zakoupit řekněme nějaký amulet třeba zaměřený proti
vlhkému počasí v době snůšky? Prospívá to jenom prodejcům takových věcí.
Jinak letošní počasí je skutečně průšvih. Nepamatuji si, že by tahle
katastrofálně řídké medy a v takovém dlouhém časovém období vyskytovaly.
Snad někdy hluboko v socialismu, kdy se okamžitě odlifrovaly do konví a přes
Jednotu vykoupily.... A tím v tehdejším socialistickém hospodářství
praktikovaném i při zpracování medu jejich stopa ztratila a dále se o tom
nemluvilo.....-:) Já mám naštěstí v úvozovkách výhodu, že letos mám tak
malý počet včelstev, že jsem se mohl rozhodnout neprodávat vůbec žádný med,
jen doplním zásoby pro spotřebu pro doma. Med mám vytočený a v současné době
v kyblíkách uložený na půdě pod plechovou střechou, přes den, jak je
slunečno, odkrytý a chodím ho tam promíchávat. Světlý lípový med už by
možná pomalu mohl být dostatečně hustý, tmavý med ještě z doby předtím je
pořád řídký....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 9:02 AM
Subject: Re:


> No Radim se opět rozjel, ale letošní rok je opravdu průšvih. Včely se s
> nějakým zahušťováním, když vlhkost vzduchu neklesá pod 90% moc nepářou a
> tak medy kolem 30% nejsou asi zas tak vyjímkou. Dokonce i já vyhlášený
> šetřílek jsem si po 35 letech praxe koupil refraktometr a začaly mě
vztávat
> vlasy hrůzou a to jsem čekání na zavíčkování doopravdy protahoval jak to
> šlo. Žel konec letošní sklizně nic moc a včely roztažené zásoby ve 2 - 4
> nástavcích nevíčkují, vlhkost tak 22% a tak se stejně musí točit a
> připravovat na zimu. Jestli tedy med kvasí a není ho moc, stačí snad
> odebrat horní vrstvu a použít např. na medovinu, a zbytek nahřát na 45
> stupňů a míchat a větrat jak o život. V tomhle mokrém vzduchu budou
> výsledky nic moc a kdy se počasí umoudří je velkou neznámou. Stane li se
> toto velkému včelaři je v průšvihu a může ho zachránit pouze urychlené
> stavění vysoušeče. Pro malé v podstatě stačí nahřívací box, větráček a
> funkční menší lednička. Box se musí co největším otvorem propojit s
> ledničkou a větrákem do ní hnát teplý vzduch a nějakými plechy donutit
> vzduch, aby v ledničce měl co nejdelší dráhu zvl. kolem zadní stěny, kde
je
> zapěnován výparník. Proto se také otvor do ledničky musí dělat jen zboku
> nebo ze dna. Při práci nekuřte a ani jinde nesmí být otevřený oheň. Kdyby
> vám totiž uniklo chladivo tak kolem ohně máte hned fosgen a to asi není to
> pravé ořechové. /informace od chladařů/ Samozřejmě obsahem nádob v boxu se
> musí míchat a ne málo! Jinak nejlepším pomocníkem jak zabránit kvašení
medu
> ve skladu je chlad! Místo párání se s ledničkou lze také koupit vysoušeč
> vzduchu, ceny začínají od 4 500. Ale funguje to úplně stejně. Jinak v Dole
> asi před 10 lety o tom napsal vědecké pojednání Dr. Kamler, ale nic moc a
> to se vyjadřuji hodně diplomaticky. Kdo se nechce umíchat musí zvolit
> řešení aby suchý vzduch měl k dispozici co největší plochu medu, proto
> Jindrovo "mlýnské kolo" nebo různá jiná míchátka. Takže jestli tropy budou
> pokračovat i v následujících letech, máme o zábavu postaráno. Zdraví R. S

Když je to takhle , vysypat ven, nepárat se s tím. Včelky se vžebrají do
okolních úlů a tím pádem aspoň ty budou k něčemu. Čekat až se včely vytratí
není moc dobrý nápad. V rámcích je už beztak plno nakladených vajíček od
zavíječů, v takovém úlu v letních teplotách potom včelí populace přejde
plynule v populaci zavíječů. Voští rámků bude zničeno a kuklící se larvy
poškodí i dřevo rámků a úlu. Dobré rámky je vhodné před uložením vložit do
středů včelstev aspoň na 14 dnů, pokud ne přes zimu, včely je od zavíječů
vyčistí, špatné hned zlikvidovat, v žádném případě je neukládat k ostatním
skladovaným rámkům.

R Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 10:56 AM
Subject: Re: Přidání bezmatečného oddělku.


> Co tedy s nimy, moc jich v úlu nezbývá. Mám je opodál sklepnout na zem ať
> se vžebrají, nebo je mám ponechat osudu až se pomalu vytratí.

http://www.youtube.com/watch?v=Mun2M1PXWmE, zde se můžete podívat jak řádily včelky po aplikaci formidolu.

Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční- průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.

Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit. Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny, protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů, zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a co nejlevnější "potravina " na výstupu.
Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si GMO své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu, životní styl a mnoho dalšího.

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?

Hm, bavit se o GMO jako celku je už samo o sobě nesmysl. Smysl by mělo bavit
se o konkrétním druhu, rostlině modifikované geneticky konkrétním
způsobem. Jedině tak je možné relevatně mluvit o konkrétních kladech a
záporech takové úpravy. Jenže to by vyžadovalo si vyhledat konkrétní
znalosti a naučit se je a to je pro mnoho lidí příliš pracné nebo dokonce
jimi rovnou označováno za zbytečné.
Co se týká medu, vlastní sběr sladiny v přírodě a způsob jejího zpracování
včelami zaručuje velice nízkou úroveň kontamicemi škodlivinami z okolí.
Kromě medu z mimořádně znečištěných oblastí je normální med a biomed v
podstatě rovnocenný.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 5:31 PM
Subject: Re: CSV versus GMO


> Vážení přátelé, problematika GMO je problematika celkového pohledu na
> potraviny, existují různé proudy, proud EKO - BIO, který striktně odmítá
> geneticky modifikované potraviny a intenzifikační faktory, jako jsou třeba
> minerální hnojiva a některé pesticidy. A další proud GMO- konvenční-
> průmyslová výroba potravin. Někde uprostřed se nachází něco jako
> integrovaný způsob, který zatím u nás v ČR razíme.
>
> Filozofický otázka zní jasně, jaká má být cena potravin?! Nízká, aby se s
> nimi brutálně plýtvalo a nebo vysoká aby si ji lidi nemohli dovolit.
> Marketingově je to jasné, obchodní řetězce to dobře ví, minimální ceny,
> protože to lidé chtějí, akce, slevy a "dobře" nakoupit. A tak výrobci jsou
> postaveni do jasné pozice, sehnat nebo zajistit levnou surovinu a udělat z
> toho tzv. supermarketovou konzervu, plnou barviv, aromat, stabilizátorů,
> zvýrazňovačů chuti a konzervantů. Prostě mňamku.
> Takže cíl je jasný, co nejkvalitnější a nejlevnější surovin na vstupu a
co
> nejlevnější "potravina " na výstupu.
> Takže z tohoto pohledu pokud budou lidé hledět jen na cenu, najdou si
GMO
> své místo. Výzkumy na toto téma pokračují, jen jsou tady tyto technologie
> strašně krátkou dobu, aby se ukázaly možné dopady na člověka. Člověk je
> biologická jednotka a výzkumy jsou trošku složitější, hlavně co do
> vyloučení různých faktorů, od vnímavosti jedince, přes genetiku, výživu,
> životní styl a mnoho dalšího.
>
> A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio
kvalitě,
> produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až
> zneužívané slovo?

Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu, etikety předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu. Ještě jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový med neznám. Děkuji Ottová.

A co med, co říkáte na BIO med, jde med sám o sobě potravina v Bio kvalitě, produkovat jako bio nebo je to jen jakési módně a marketingově až zneužívané slovo?
------
Možná na pár místech.
Zjistil jsme sám na svazence (modrý pyl, jednoznačně děfiniované pole) ale i jiní (2x ve Včelařství), že 7km můžou včely létat za snůškou.
Pokud to zmenším na 5km, tak kolik je možné najít v ČR kružnic o průměru 10km, kde není nic NEBIO a NEEKO.

Možná v Africe, východní Sibiři, a jiných rozvojových zemích. Například na FV je článek o tom, jak obchodníci v Kení lákají včelaře k větší produkci medu a defekato BIOmedu.
V ČR by mě zajímalo kolik je takových míst, kde v doletu není třeba řepka. Jak se tak stalo jednomu biovčelaři.
Myslel si/prodával/ že má med z ostropeřce mariánského, pylová analýza prokázala řepku. Bio řepku neznám. Možná ji ale někdo okolo pěstoval:-))

BIO je marketingová značka, nyní i pro diskontní prodejny.
Je samozřejmě určitou zárukou, že to není ten samý humus co má nejlacinější ceny ve měastě a jiné garance. Ale jen určitou.

U mého mlékaře co rozváží mléko od svých krav ve sklenicích po okolí (20Kč/litr X suprák za 7,90 v krabici) mě certifikace nezajímá. Zajímá mě jeho provoz a místo kde pase jalovice a kde pěstuje krmení pro krávy. Typický český statek, audit by tam asi neprošel:-)) ale krávy zjevně zdravé

------
Když to vezmu na automobilový průmysl, tak veškeré certifikace podle ISO atd jsou podmínkou nutnou, ale každý zákazník si chodí své "výrobky/linky/procesy/ certifikovat/auditovat osobně. Nějaké ISO je mu ukradené, věří jen vlastní kontrole/auditu.


Ale to je asi kolik procent lidí věří značkám, a kolik procent zákazníků rozumu.

Karel

Pohankový med je tmavě hnědý,později,pomalu krystalizuje a hlavně chutná výborně ale smrdí po prasatech...ale kdo ví, že je z pohanky tak ho chce,Poláci můžou ruce utrhat...asi vědí,že tam je RUTIN dobrý na žíly a cévy...

>je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu<
-----------------------------------------------------------
Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.
JK

Zdroj časopis včelařství č. 8/2009, autor Karel Salvet.
Zkrátka je to bomba. Při internetovém pohledu na cenu desky z polyuretanu o rozměrech 2000 x 1000 mm se mi strachem roztřásla peněženka. Deska tl. 5 mm ... 5500,- Kč, deska tl. 12 mm ... 12,500,- Kč. Ceny jsem zaokrouhlil Jako naši obchodníci - tedy vzhůru. Tak tedy zůstanu u coulovek ze starého dobrého dřeva.
JK

Nakyslou chuť ve smyslu jako doplněk medové chuti, ne převládající chuť má
často medovicový med. Lípová chuť tedy znamená, že tam chytily ještě
poslední dokvétající květy lip, ale jinak to bude medovicový med. Medovicové
medy v tuto dobu po odkvětu lípy jinak běžně bývají i na stejném stanovišti
každý rok velice od sebe odlišné, vypadá to, že v druhé polovině července a
v srpnu produkují sladinu sbíranou včelami hodně různých druhů mšic a každý
rok se přemnoží nějaký jiný druh.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Ottová" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, July 25, 2009 6:39 PM
Subject: chu medu


> Zdravím včelaře a prosím tímto o radu. S medem jsem opříšla do styku
> prakticky od dětských let. Včelařil můj otec a jak zemřel tak začal
> včelařit manžel Tím jsem se k tomu dostala i já. Zabývám se převážně
> prodejem medu. Od počátku 90 let po revoluci se zajímám o med velice
> intenzivně. Sleduji kvalitu medu, prodej spotřebiteli přímo z domu,
etikety
> předpisy a soutěž Český med. Vždy byl dobře hodnocen s medailemi. Letos
> jsme před ůtýdnem vytočili zbytky medu, které při tomto počasí v úlech
> zůstaly. Veliké překvapení však bylo již při měření obsahu vody v medu v
> plástvech a pak po vytočení. Med má obsah kolem 18% vody, je tmavý, jemně
> voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s přídavkem citronu.
Ještě
> jsem se za celých 40 let s takovým medem nesetkala. V blízkosti včelínu
> kvetla hořčice, je zde i les, lípy ve vesnici a údajně jsou na poli v
> ekopásech i pohanka. Kdo se setkal s něčím podobným, poraďte mi. Pohankový
> med neznám. Děkuji Ottová.

jsem jenom doktor, ale tohle snad psali v Blesku, nebo jiném podobně odborném časopisu. Mohl bys uvést podrobnosti. Takhle to pro každého, kdo trochu rozumí věci musí vypadat jako úplná pitomost.
díky Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: moyzes <moyzes/=/seznam.cz>
> Předmět: genet. modifik. potraviny
> Datum: 23.7.2009 21:32:28
> ----------------------------------------
> Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému
> příspěvku, dovoluji si CITOVAT : Gen vložený do GM sóji se přenáší do DNA
> bakterií žijících v našich střevech a nadále působí. T.zn., že se přímo v
> našem těle mohou tvořit potenciálně škodlivé GM proteiny ještě dlouho
> poté, co GMO přestaneme jíst.Jinak: jestliže sníme jediný lupínek vyrob. z
> BT kukuřice, mohou střevní bakterie přeměnit naše trávící systémy na živé
> továrny na pesticidy, možná až do konce života.
> Bohužel, nelze vše citovat.
> Genetik David SUZUKI : "pokusy nebyly nikdy provedeny a pokusnými morčaty
> se se nyní stáváme my" , "Každý kdo říká - my víme, že je to úplně
> bezpečné, je buď neuvěřitelně hloupý, nebo záměrně lže"!
>
>
>

Protože většina čtenářů této konference nemá přístup k minule uvedenému příspěvku, dovoluji si CITOVAT .....
--------
antiGMo, antiGMO, :-))))
taková fušeřina, nakonec profláknete celou ideu proti GMO. Jsou lidi co jsou ochotni i slyšet argumentaci proti GMO, A MÍSTO TOHO TAKOVÉ S.....

Žádný minulý příspěvek tady nezazněl,a genetik SUZUKI tohle tvrdil? Kde, citace?
Ňapsat něco, pak někoho citovat a neuvádět uvozovky, tedy odkud začíná citace, pěkná fušeřina...

Karel

Ahoj Pepo! Chtěl jsem udělat dva úkony a to přečíst ¨Konferenci a pak se podívat na polyuretan. desky. Takže toho jsi mě ušetřil. Díky. V uvedeném článku je také dost závěrů, které vyplývají pouze s nadšení a ne dokonalého ověření. No ono v K. to někdy není o moc lepší. R. S.

Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam ukládají krmení.
2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace par moc velká?

Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

>Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
Odparné desky
Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
------------------------------------------------------------
Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm. Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto prohlášení nyní proklejí.
Tak směle do toho JK

Většina včelařů,kteří sledují jen tak pro zajímavost stránky této konference,se svými příspěvky nechvátají.
Také je to tím,že témata se zde den ode dne mění a odpovídající 2 - 3 stálí lektoři se potom prezentují jako vždy svými sáhodlouhými referáty většinou někde přečtenými a ve včelařké literatuře již mnohokrát prezentované.Snad by bylo dobré,kdyby se tyto příspěvky věnovaly měsíc od měsíce po dobu včelařské sezony,která trvá tak krátce,zrovna jako holubářům.Těm začínají lety holubů koncem dubna a končí začátkem srpna,kdy začínají pelichat a nemuseli by doletět.Tedy ta doba aktivní pro obě branže se přesně kopíruje,řekl bych navlas.Hodnocení letošního roku ponechejme již zmíněným lektorům konference,kterého se určitě dočkáme,však každý včelař sám již dnes má jasno,mohlo to dopadnout i hůře,stačí si vzpomenout na rok 1975 a několik dalších , proto nebrečme a s elánem a trochou nostalgie sundejme medníky,vložme Gabon,poté dostatečně dodejme zásoby na zimu a nakonec proveďme poctivě fumigaci ať už takovou či makovou.Nu a těšme se na příští jaro,včely nás mnohokrát překvapí,chce to jenom mít lásku k nim a hlavně vytrvalost. Špaček konečně dal vyšší výkupní ceny,snad vlivem konkurence,která jej k tomu donutila a jeho zásluhou proto je,že počty včelstev se snad do budoucna nebudou snižovat,spíš narůstat a to je dobrá zpráva.Ještě snad by bylo dobré podotknout,že výměna vedení by také stála za uvážení.

No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
pozor.
Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
KM.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
Subject: Odparné desky


> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.

Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo podpůrných 8,5kg cukru).
Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

Děkuji za odpovědi, Formidol jsme nedávali ani žádné jiné přípravky, pravděpodobně to bude medovicový s ještě nčím jiným. Pan Karel mi dal ještě jeden podnět a to modrý pyl ze svazenky. Ten krásně modrý pyl v pylových plástvech byl a tudíž byl přínos medu i ze svazenky. Horký čaj s tímto medem je vynikající a proto v něm asi toho pohankového není nic moc.

Musím vyvrátit bludy.
Polyuretanová deska s oboustranou AL folií,cena za m2:
tl.20-----------200kč
tl.25-----------220kč
tl.30-----------240kč
Tyto ceny např. firma BACHL Modřice u Brna
Takto je to na této konferenci skoro se vším,někdo něco plácne a někteří to berou jako dogma.

Pokud takhle krmím já, mám nádobu v prázdném nástavku prostě položenou na
loučky rámků. Muší síťovinu mám nahoře na horním nástavku, na tom igelit a
na tom uteplivku. Krmím naléváním roztoku přes síťovinu, dokud není nádoba s
plovákem plná. Přes síťovinu je to krásně vidět.
Prázdný nástavek nahoře z hlediska úniku tepla košer není, pokud se ale tak
krmí, je to nutné. Kdy ho sundat, je potom otázka na diskuzi, protože po
nakrmení může do fumigace fungovat jako ochlazovač úlu a tím omezovač
plodování. Na druhé straně u rozvíjejích se oddělků může být vhodné rychle
nakrmit na řekněme 10 kilo a potom prázdný nástavek sundat a včely na 2 - 3
týdny uteplit, aby oddělek využil ještě teplých červencových a srpnových dnů
k zesílení. A potom nakrmit zbytek. Aby oddělek to plodování a zesilování
neudložil třeba na říjem na dobu fumigace.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Libor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 9:57 AM
Subject: Prazdny nastavek


> Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik
> silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s
> minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V
> ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do
limbu
> a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo
> podpůrných 8,5kg cukru).
> Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm
> mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý
> igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem
> postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu
> vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné
> utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího
> nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké
> drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám
> zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska
> tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji
> včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm
> nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře
> nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky
> jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.

Já jsem si říkal, že s tou cenou to bude asi úlet, ale nechtěl jsem do toho
šťourat, beztak příspěvků tady mám plno.
Jinak pěnový polyuretan bude při spalování v ohnisku moru plodu dělat
znatelně větší problém než polystyren, ty zplodiny budou horší.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, July 26, 2009 10:21 AM
Subject: polyuretan


> Musím vyvrátit bludy.
> Polyuretanová deska s oboustranou AL folií,cena za m2:
> tl.20-----------200kč
> tl.25-----------220kč
> tl.30-----------240kč
> Tyto ceny např. firma BACHL Modřice u Brna
> Takto je to na této konferenci skoro se vším,někdo něco plácne a někteří
to
> berou jako dogma.

DRŽ se přesně návodu každé jiné laborování tě nepřivede k kýženému úspěchu. NECHÁPU PROČ VYMÝŠLET NOVÉ POSTUPY. TOBĚ KDYŽ LÉKAŘ PŘEDEPÍŠE LÉKY TAKÉ JE UŽÍVÁŠ PODLE SVÝCH MOMENTÁLNÍCH NÁPADŮ? :-D

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Odparn? desky
> Datum: 26.7.2009 08:01:34
> ----------------------------------------
> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky kam
> ukládají krmení.
> 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> par moc velká?
>
> Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.
>
>
>

Já ne!!

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Odparn? desky
> Datum: 26.7.2009 09:00:45
> ----------------------------------------
> >Míra.P (62.240.171.74) --- 26. 7. 2009
> Odparné desky
> Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky. <
> ------------------------------------------------------------
> Použití Formidolu jakož vůbec jakákoli aplikace kyseliny mravenčí je značně
> problematická. Je zde možnost nízkého odparu - tudíž neúčinnost, vysokého
> odparu - tudíž i nevratné poškození včelstev. Vše závisí na venkovní
> teplotě a vlhkosti vzduchu, teplotě vnitřního prostředí úlu, vlhkosti
> vnitřního prostředí prostředí, síle včelstva, rozmístění a velikosti
> plodového tělesa, velikosti úlu jeho kubatura, zkušeností včelaře jak se s
> těmito faktory poprat a to se v průběhu aplikace nesmí změnit vnější
> podmínky. To znamená nalézt optimum. Návod, který je vložen do každého
> balení je zpracován na jeden prostor (plodiště) nástavkového úlu
> používaného v ústavu. To znamená 11 rámků 39 x 24, výška úlového dna 8 cm.
> Zde je vkládána deska pod plodové těleso na cca 5 cm tlustou desku
> polystyrenu tak, aby deska ležela co nejblíže plodovému tělesu. Odpar se
> děje zespodu a kyselina je včelami "rozmixována" se vzduchem a působí na
> včely a plod. Množství odparu se sleduje dle chování včel jak je uvedeno v
> návodu. Nástavkoví včelaři s víceprostorovým úlem však vkládají desku nad
> plodové těleso, protože páry kyseliny jsou těžší než vzduch a tudíž
> účinnost je větší. Nejlépe vyzkoušet na jednom, dvou včelstvach a pak
> provést u všech. Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       
>
>
>

vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá tři.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Odparné desky
> Datum: 26.7.2009 09:42:24
> ----------------------------------------
> No, je třeba dodržet návod. Podstatné jsou zejména teplota, při které se má
> formidol použít, takže pokud je zrovna počasí příliš chladné nebo horké, tak
> pozor.
> Kyselina mravenčí a Gabon jsou dvě rozdílné třídy léčení. Kyselina mravenčí
> je spíše pomocné, protože má menší účinnost, ale na druhé straně nezanechává
> škodlivá rezidua, takže je možno léčit KM i během snůšky. Gabon je podstatně
> účinnější, do doby, než roztoči nevyvinou odolnost, taky pohodlnější, ale
> zanáší do úlu cizí rezidua a aspoň podle našich veterinárních předpisů je
> možné ho použít jen po snůšce. Ideální je používat obojí, kdy se roztoči, u
> kterých se začíná vyvíjet odolnost na účinnou látku Gabonu mohou zlikvidovat
> KM.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, July 26, 2009 8:01 AM
> Subject: Odparné desky
>
>
> > Chtěl bych od vás poradit než použiji Formidolové odparné desky.
> > 1.Mám vložit desku do podmetu a odstranit na ní všech pět zaslepení
> > nejednou? Plodiště je teď dole a nad ním nástavek s částí plodu a rámky
> kam
> > ukládají krmení.
> > 2.Zadní dvířka podmetu mají tři větrací otvory asi 30mm velké.Mám je
> > přelepit páskou aby páry neunikaly? Asi ano.
> > 3.Mám zúžená česna proti loupeži při krmení nevadí to? Nebude koncentrace
> > par moc velká?
> >
> > Díky za odpovědi.Nerad bych něco pokazil a zabil si matky nebo včely.
>
>
>
>

vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá tři.

Pepan
-------
Je tady někdo kdo byl na jaře v NASAvrkách na "chovatelích matek"?
Prý se tam měl Ing.Veselý vyjádřit k účinnosti Gabonu. Tedy k trendu, jak se jeho účinnost mění. Mám info jen z jednoho zdroje. Tak abych nešířil popašné zprávy.

A když tak chcete léčit a jiný doporučuje vytočit a nasadit Gabon. Jak jste na tom s roztočema? Padají?
DOdržujete nařízení veteriny?

Já jsem letos v létě ještě roztoče neviděl a doufám, že to ještě týden, dva vydrží.
Karel

Vážený začínající včelaři,
největším nepřítelem včel je včelař, a 2x takovým příliš přemýšlivý... Včely to umí i bez nás. V tomto teplém měsíci není problém mít čtvrtý nástavek prázdný pouze s krmením. Na tu bídu bych řekl, že 8,5 kg je hodně málo cukru na vystavění 2 nástavků, budou te'd o hladu.... krmit!!! a léčit úpokud máte dát Gabon!!!
Ad očka - včely se přizpůsobí jakýmkoliv potížím, které jim včelař připraví. Po odzkoušení všeho možného se díky opravdu zkušeným včelařům přikláním k tomu, že očka jsou dobrá akorát na průvan v úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá, aspo'n ne teď.
Takže odpověď na Tvoji otázku zní - pokud víš, že mají matky, koukej krmit ¨cca 21kg pokud mám pravdu, že ted moc nemají a hlavně do nich každý týden nelézt ať se mohou připravit na zimu, je už dlouho po slunovratu, už nemohou narůst!!!!
S pozdravem Radek
Učitel včelařství



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prazdny nastavek
> Datum: 26.7.2009 09:57:58
> ----------------------------------------
> Zdravím, jsem začínající včelař. V polovině června jsem si pořídil několik
> silných oddělků, každý na 10ti silně zaplodovaných rámcích 44,8x18,5, s
> minimem zásob. Doposud jsem postupně přidal dva nástavky mezistěn. V
> ošklivých dnech večer podpořím půlkilem, kilem cukru, aby neupadly do limbu
> a pokračovaly ve stavbě a rozvoji (doposud každé včelstvo dostalo
> podpůrných 8,5kg cukru).
> Počínaje třetím nástavkem krmím tak, že přes vrch třetího nástaveku je 1mm
> mouchová síťka, na ní stojí čtvrtý prázdný nástavek, přes okraje přikrytý
> igelitem a víkem. V prázdnám nástavku je dvoulitrová nádoba s plovákem
> postavená normálně na síťce (rámcích) a otvorem v síťce nádobu
> vyberou.....s funkcí nádoby problém není, do rána je vybraná bez jediné
> utopené včely..... Na půl včely je pootevřené pouze očko u třetího
> nástavku, ostatní očka včetně čtvrtého nástavku nechávám zavřená. Vysoké
> drátěné varroa dno, vzhledem k obecně špatnému počasí zatím ponechávám
> zavřené. Otázka zní, zdali tento čtvrtý prázdný nástavek je z hlediska
> tepelného, izolačního a z hlediska proudění vzduchu košér? Nevadí rozvoji
> včelstva, že víko, coby odrazivá plocha je nyní vlastně posunuto o 20cm
> nahoru a mezitím je "jen" teplý pytel? Co očka? Jsou takto dobře
> nastatavena, nebo je mám ošéfovat jinak? Jen upřesním, že všechny nástavky
> jsou 3/4 Langstroth, tedy r.m. 44,8x18,5, borovice, síla stěny 2,5 cm.
>
>
>

> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony. S tou rezistenci je to složitější. Na jaře jsem v Nasavrkách na té přednášce nebyl, ale pokud si pamatuji, o rezistenci se zatím mluvilo jen o Gabonu PA 90 s fluvalinatem a to u Rakouských hranic. Daleko důležitější je léčit všichni zhruba ve stejnou dobu stejným preparátem, než filozofovat!!!! A mluvím z praxe! Navíc 90% včelařů nezná biologii roztoče, což vzhledem k tomu, že dokonce i někteří učitelé včelařství o Varoa d.d. hovoří jako o broucích se není co divit....
Takže vás za včely všechny jako učitel včelařství a epidemiolog prosím, aby jste léčili všichni ve stejnou dobu nařízeným preparátem a diskuze o střídání nechte pro včelaře z jiných zemí, kde jsou na tom s nákazovou situací mnohem hůř.
Neodpustím si jednu poznámku - víte třeba takouvou základní věc, že tím, že uděláte oddělky vlastně rozdělíte populaci roztoče a ten pak kolikrát do doby léčení našim včelstvům nezpůsobí žádné významné škody?

Na závěr jedna otázka : Kolik z Vás udělalo pro kamarády včelaře, kteří přišli o včely v minulých letech aspoň 100% oddělků jako Já?
Radek

----------- Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět:
> Datum: 26.7.2009 22:16:21
> ----------------------------------------
> vzniku rezistence zabraňuje střídání přípravků V našem oficiálním postupu
> je to Gabon a varidor Jako pomocný preparát je to pak kyselina mravenčí
> případně thimolin. To znamená , že v jednom roce spousta včelařů střídá
> tři.
>
> Pepan
> -------
> Je tady někdo kdo byl na jaře v NASAvrkách na "chovatelích matek"?
> Prý se tam měl Ing.Veselý vyjádřit k účinnosti Gabonu. Tedy k trendu, jak
> se jeho účinnost mění. Mám info jen z jednoho zdroje. Tak abych nešířil
> popašné zprávy.
>
> A když tak chcete léčit a jiný doporučuje vytočit a nasadit Gabon. Jak jste
> na tom s roztočema? Padají?
> DOdržujete nařízení veteriny?
>
> Já jsem letos v létě ještě roztoče neviděl a doufám, že to ještě týden, dva
> vydrží.
> Karel
>
>
>

RH:
> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
----
Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.

Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu. Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je podle mě pozdě.

Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

>Musím vyvrátit bludy. Jiří<
---------------------------------------------------------
Zkuste tuto stránku

http://www.rempo.cz/oddeleni/158/Polyuretanove-desky-PU44.aspx

JK

Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
rozhodnutí hodně překvapilo.
Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
zasíťované dno.
Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
Pokud to někdo víte, poučte mne.

Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.

Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
léčiv.

Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.

Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
rozhodování a vědomí odpovědnosti.
Josef Kala





Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel

nafasovano mame,
presny cas kdy ho nasadit dan neni, ale predpoklada se zdrejme srpen

T.H.

> >je tmavý, jemně voní po lípě, je lahodný ale nakyské chutí, jako s
> přídavkem citronu<
> -----------------------------------------------------------
> Mám dotaz, neléčili jste před vytáčením Formidolem nebo jinou aplikací
> kyseliny mravenčí? Medu nic není. Odvětrání trvá asi tři měsíce.

Bohuzel me chutove bunky nejsou tak vycviceny abych po chuti poznal z ceho med je, ale muj med je take nakysle chuti, tmavy - a tusim ze takovy byl jeste nez zacala lipa. Je vyborny, zdal se ridci - nemam na to metr a podleham deni na konferenci takze jsem lehce nervozni - normalne bych nad kvasenim druheho medu vubec nepremyslel :-) Ale i po mesici se zda vse ok. Nevim jestli to je nejaka vypovidajici vec o vode v medu ale lahve ktere jsou v chladu cele zkrystalizovali.

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete. Ale ted jsem si na jedne louce kde pasou kone vsimnul plno fialovych kytek, musim mrknout co to je.

Kyselina dosud neprobehla, i kdyz ted to prijde, zacinaj trochu padat, polovine vcel spadl 1 roztoc za den a pul, predtim vetsina s nulou. V jednom ule kde uz tyden lecim kyselinou - NHjsem nasel 6 roztocu, bohuzel ale trochu na podlozku nateklo pri bource - to pocasi mi dela uz pul roku schvalnosti :-)

T.H.

Použití všech aplikací kyseliny mravenčí vyžaduje
> zkušenost a ta se platí i neúspěchy. Proto je její užití přijímáno
> včelařskou veřejností velmi vlažně. Jistější a také účinnější je použití
> gabonů, i když mne zastánci a propagátoři alternativního léčení za toto
> prohlášení nyní proklejí.
> Tak směle do toho JK       

Vim o tom, ze se tvrdi ze formidol je spatny, ze se ztraci matky apod. Zatim jsem nikdy nemel problem at jsem ho dal kamkoliv. Do podmetu ( udajne spatna ucinnost), mezi nastavky (nejcasteji), nebo pod strupek. Mozna je to dle hesla nejblbejsi sedlak nejvetsi brambory - nevim, trikrat tukam na drevo. Samozdrejme vim-li ze bude 35stupnu ve stinu tak to tam nedam.

Spis myslim ze problem formidolu je ta prace s tim. Na den, dva dovnitr pak vyndat z igelitu a pak opet za den s nim ven protoze pak uz to cupujou. Tj. minimalne dvakrat, poctivci trikrat do vcel behem ctyr dnu - tydne.

To odparovace jsou o jinem, vrazi se tam treba pri poslednim vytaceni a vynda se pri kontrole zasob - treba.

A o tom leceni obecne - mozna je trend lecit alternativne ale proc stale vice velkych chovatelu nekupuje mezisteny - nechavaj si je delat ze sveho vosku - vicek??? Je to jen trend?

Ano gabon je hodne na jistotu - muzu mit zavreny oci cely rok. Gabon, varidol, pripadne dotace na uhyn. Nekomlikuju si zivot, mam klid. Bez gabonu budu muset stale minimalne podlozkovat a stale byt ve strehu. Kazdy si vybere dle sveho...

T.H.

Omlouvám se za špatně položenou otázku, a děkuji za vysvětlení a pomoc.
Petr Boleloucký

2009/7/24 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Nojo, jenže původní dotaz zněl na jakou tloušťku a šířku
> vlhkých desek zvolit, abych z nich po vysušení a ohoblování dostal tloušťku
> 25mm a šířku 180mm. A potom na možnost sušení ve skleníku.
> Jaký dotaz, takové odpovědi......
> Takhle, desky o síle 3 centimetrů, pokud budou dobře vzdušně proloženy a na
> vzdušném místě, by měly po zbytek léta do druhé polovině zimy spolehlivě
> stihnout proschnout. Pozor bych si dával na příliš široké desky, i když
> nemůžu říct že takhle široké desky se budou v nástavcích stoprocentně
> kroutit a praskat. Zase ta možnost dělat stěny nástavků z jedné dostatečně
> široké desky bez nějakého skládání a lepení navíc je lákavá. Jak byly
> nástavky dobře udělané, to jest jak se budou případně kroutit a praskat se
> projeví v plné míře nejdřív až po cca roku užívání venku, definitivně
> nejdřív po dvou letech. Bude to hodně záležet na detailech toho dřeva,
> zkušený truhlář by to možná po pohledu a poklepu řekl, na dálku se to nedá.
> Doporučil bych z toho důvodu už teď část nástavků složit z užších desek,
> aby
> bylo porovnání. Dále bych doporučil věnovat velkou pozornost kvalitě pérek,
> pokud budou řezaná z desky, nemělo by to být přes léta, podélně se potom
> snadno štípou. A nakonec bych doporučil se připravit na to, že spoj péro
> drážka může v těch nástavcích selhat a potom bude třeba nástavky dodatečně
> spojit vruty, na každý spoj 20 cm vysoký 3 - 4 vruty nějak 3x70.
> Jinak já bych asi surové kmeny si nechal rozřezat na fošny 7 cm silné ( na
> své současné cirkule mám maximální prořez 6,5 cm, jestli se nepletu ) a po
> pořádném několikaletém proschnutí z toho řezal desky těch cca 6,5 cm široké
> a ty rovnou bez hoblování, jen s nějakým srovnáním kraje, spojoval do stěn
> na patřičnou výšku. Maximálně bych po slepení desky trochu z venkovní
> strany
> přejel šmirglem. Dnešní ostré vidiové pily, pokud je pila v pořádku, člověk
> řeže rozumně a dřevo je suché a není to zrovna nějaké problémové dřevo,
> umožňuje řezat s takovou kvalitou povrchu, že hoblování pro úly je
> zbytečné.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Petr Boleloucký" <boleloucky.petr/=/gmail.com>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 23, 2009 5:24 PM
> Subject: Re: ?ly a d?evo
>
>
> Dobrý den,
> Tak jsem z toho mírně zmaten. Jen jsem chtěl jednoduše vědět, jestli, když
> mám hraněné desky, o síle 30 mm, šířky 200 mm a nechám je přirozeně
> vyschnout a dostatečně zatížím. Mohu z nich koncem zimy vyrábět nástavky
> spojované v rozích pomocí spoje pero - drážka. Zda - li budou tyto nástavky
> dostatečně pevné a trvanlivé, a na co si mám dát pozor. Dostal jsem nekolik
> opačných názorů. Děkuji za snahu, ale jsem v situaci, kdy bych potřeboval
> vyrobit několik úlů pro přechod na optimal a poté se mohu věnovat
> zdokonalování svých truhlářských dovedností v lepení vrstev dřeva, či
> cinkování.
> Předem děkuji a přeji příjemný den.
> P.B.
>
>

Dal jsem desky včera na zkoušku do čtyřech včelstev a nepozoroval jsem ani nějaký zvýšený rozruch nebo tak.Podložil jsem je aby byly výš pod rámečkama a ty větrací otvory jsem přelepil.4esno je zúžené kvůli loupeži při krmení.Podíval jsem se do dvou na desky a nikde ani brouk.Možná by bylo lepší dát to nad plodiště otvorama dolů ale aby to zase nebylo moc výparu najednou.Gabon máme letos zakázaný a léčit budeme jen kyselinou a pak až aerosolem.Vyvíječ vlastní naše organizace teprve od letoška a tak to bude taky premiéra jako s tou kyselinou.

On Sunday 26 July 2009 22:24:06 Radek Hubač wrote:

> úlu, i když jak jsem již napsal včely přežijí mnoho včelařových lstí. Já
> taky krmím roztokem v hranatých mísách z Globusu o objemu 15l, má to tu
> výhodu, že stačí krmit ve dvou dávkách a včelám odrazivá plocha nezajímá,

dobry den,

omlouvam se, ze je to trochu mimo vlakno,
ale nevite nekdo, kde sehnat stejne misy jako v Globusu, ale obdelnikove ( aby
se vlezly do langstrota 16 cm vyska ) ?
Sehnal jsem levneji, nez v Globusu, ale nemaji obdelniky.


Honza

Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete

Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

To Radek Hubač: ano ano, snažím se taky držet hesla, že v jednoduchosti je síla a moc ty drobnosti neřešit......ale znáte to, líná huba, holý neštěstí a navíc si člověk chce ujasnit některé pochybnosti. Takže díky za nápovědy a odpovědi, budu se snažit příliš nekombinovat.
----------------------------------------------------------
.....největším nepřítelem včel je včelař......

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Lidé se odjakživa bojí toho čemu nerozumí. šlechtění rostlin je vždy genetika Jen přirozeným výběrem dostáváme tam kde to potřebujeme žádoucí gen desítky nebo také stovky let. genetickou manipulací to je hotovo za pár roků a výsledek je úplně stejný přírodně získané mutace vznikají tím že se do DNA dostal nebo tam vznikl gen který tam nikdy nebyl. Také se to vyvolává radiačním ozařováním rostlin. konečné výsledky jsou úplně stejné.Také je může vyvolat nějaké přirozené onemocnění. odjakživa je člověk pak využíval ke svému prospěchu Nejjednodušší přenášení genů je třebas roubování
> Tak lze z nemocí poškozených jedinců vytvořit úplně nové jedince kteří se v ničem nepodobají původním Stejné lze dosáhnout i jejich řízkováním . Příkladem pro to 6e zelení mluví o něčem čemu moc nerozumí je Kateřina Auvajs a její biomasa
>
> pepan
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: V?sadba geneticky modifikovan? kuku?ice kontaminace medu
>> Datum: 22.7.2009 09:49:10
>> ----------------------------------------
>>
>>> Jasně, že použití GMO, produky získané z nich nebo s jejich použitím jsou
>>>
>> z ekologické produkce vyloučeny. To platí obecně pro ekozemědělství, nejen
>> pro produkci biomedu.
>>
>> Ano pane Cerny, prave proto existuje shoda mezi vcelari, zemedelci i temi
>> ekoaktivisty. Proto mne velice zarazi, ze cesti vcelari vyslovuji pochyby
>> prave opacne. Pripadne mi to stejne, jako kdyz african se divi proc pokusy
>> na polich, ktere nadnarodni koncerny na jejich kontinentu provadeji, by
>> mely byt spatne, vzdyt mu to dava obzivu. On proste nema to povedomi co to
>> muze zpusobit.
>>
>> Dobre, at si cesti vcelari nad GMO klidne jasaji, vzdyt vcely jim to zatim
>> nevyhubi a asi jim do toho francouzsky vcelar ani ital mluvit nebudou, ale
>> at se pak nedivi, kdyz najednou prijde zakaz vyvozu jejich medu treba do
>> sousedniho nemecka. GMO kontaminovane potraviny jsou proste v Evrope
>> nezadouci. Co na tom chcete citovat a vysvetlovat?
>>
>> Ted konkretne co s tim. Existuje nejaky predpis jak vysadbu gmo vuci vcelam
>> ohranicit? Tezko, pokud mate stanoviste vedle pole, kde se nekdo rozhodne
>> GMO vysadit, nic mu v tom nezabrani pokud je vysadba povolena, on se bude
>> vzdy ohanet tim, ze zakon mu to umoznuje. Ale jak pak k tomu prijde vcelar,
>> ktery nemuze pestovat biomed? Jak se to bude resit? Takze jedine prevence
>> muze neco dokazat.
>>
>> A jiste na jinych kontinentech se GMo masove pestuje. Mozna i to by mohl
>> byt duvod proc uvalit na dovoz takoveho medu embargo.
>>
>> Ale ja si myslim, ze ceska vlada (tedy ti co tam zrovna budou sedet)
>> nakonec stejne jen prijme to co bude vsude v okolni evrope. Jak take jinak.
>> Nejsme na pustem ostrove. Problem je, ze povesti ceskeho vcelarstvi to
>> nijak neprida.
>> I proto si cenim vystoupeni pana Sojky v tisku, ze pestovani techto plodin
>> ceskym vcelarum vadi. Ted jeste aby to pochopili radovi clenove a dali to
>> ve svem okoli znat.
>> Ja mam tu zkusenost ze radovy clen CSV je proste jeste ve svem mysleni
>> hluboko v minulem rezimu.
>>
>>
>>
>>
>
>
Velmi mne pobavila rozhořčená diskuze o GMO. Musím(až na to roubování či
řízkování) souhlasit s Pepanem, je to pouze zkrácení doby, po kterou se
získává nová výkonější odrůda. Jen by mne zajímalo, zda ten kdo dělal
výzkumy a zjistil škodlivost těchto genů či jejich přenosu pomocí
bakterií, zkoumal také rostliny tzv. nemodifikované_ Nejspíše by dospěl
ke stejnému závěru, jen ne s takovou slávou. Koho to decimuje? Budou to
tzv. ekovčelaři, a jelikož se v zemědělství trochu pohybuji (nechci
nikomu křivdit), tak vím že toto označení nezaručuje kvalitu. Jen se
většina snaží dělat tak, aby se nepřišlo na zadní vrátka...........A to
nejen v ČR, ale i v okolí....takže si to nemalujme. Ono ukázat
exemplární případ, aby se vykázala činnost není nic složitého.
Petr

Zdravim,

med nakysle chuti ( s pridavkem citronu :-)) jsem mel uz loni, pred tim jeste nikdy. Letos ho mam opet. Lidem chutna a je velmi zajimave, ze ta kyselost se postupne zmensuje. Kdyz jsem ten med ochutanl v zime, byl uz podstatne mene kysely. Nekde jsem se docetl, ze se jedna o nejaky typ medovice z listnatych stromu.
JInak med z pohanky sice zapacha, ale chut je lahodna, v zadnem pripade ne nakysla. Osobne jej mam velmi rad.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Samozřejmě, že dávat Gabony v půlce srpna může být hodně pozdě. Vloni jsem například v sousední vesnici zachytil již 6.7. včelstva těsně před kolapsem z důvodu varoázy - již se líhly téměř výhradně poškozené včely, roztočů nepočítaně. Letos je situace dobrá, kvůli slunečnici (ze které stejně nic nebylo) jsem letos dával Gabon o 2 týdny později, ale s vědomím, že se mi u nás situace letos jeví jako příznivá, skoro ze 30 včelstev jsem na podložce pod sítěným dnem prakticky neviděl roztoče.
O problému s pozdní distribucí Gabonů vím, ale nejsem za to odpovědný a myslím si, že i odpovědní na svazu a v Dolu o tom musí vědět... Vzhledem k tomu, že již léta v Pardubicích problémy nemáme, přičítám to lidem, kteří pozdě pro organizaci objednají a pak klidně čekají až na schůzi, přičemž mají Gabon ě měsíce doma...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora
> Datum: 26.7.2009 23:15:17
> ----------------------------------------
> RH:
> > -Ahoj všichni,
> samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec
> nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
> ----
> Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.
>
> Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně
> jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
> Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu.
> Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
> A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je
> podle mě pozdě.
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>

Vážení, uvolnilo se několik volně pářených matek Vigor F1, máte-li někdo zájem, co nejdříve se ozvětě. Jiří Danihlík, chovatel matek Vigor, Valašské Meziříčí, tel: 724 758 774

Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočina, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačli ani s loupeží mezi sebou.

S pozdravem
Radek Pokorný.

Radek Pokorný (89.31.162.68) --- 28. 7. 2009
Konec sezóny
Letošní produkce medu na Vysočině v oblasti Hrotovicka nebyla nijak valná, svoje zákazníky jsem ovšem medem stačil podělit. Můj dotaz zní, zda je tu na diskusi někdo z Vysočiny, jaké on měl výnosy a zda již začal sundávat medníky, protože se zdá, že i při opětovné nadílce deště začíná medovat les. Včely ještě nezačaly ani s loupeží mezi sebou.
------------------------------------------
Ano,je tu ještě někdo z jihozápadní Moravy.Co k tomu říci.
Letošní produkce medu v naší oblasti nebyla sice valná,ale na letošní rok po všech vydatných deštích uspokojivá.
Medníky jsem začal sundávat asi před týdnem a do 3 dnů budu
s tím hotov.Výnos sice je menší,ale dá se rovnat za poslední 3-4 roky,kdy poklesl výnos včel v průměru z 50kg
asi na 30-35 kg. Jinak o medovici z lesa se Vám může jenom zdát,možná jste měli na Hrotovicku nad lesy deštník.
Loupež na včelíně zásadně podporuje sám včelař,jinak je to oblast neznámá.Zdravím do Hrotovicka.

...a zda již začal sundávat medníky,...

Ja už 30 rokov tento problém nepoznám, pretože plásty sa nelepšie dajú prezimovať v debničkách a prebytočné odobrať s usporiadaním úľovej zostavy až v čase kvitnutia vŕb. celé debničky s medníkovými plástami presuňte pod plodisko a to nezužujte! Plásty nemusíte odnášať do skladov, netreba ich síriť, nepotrebujete sklad, nebude ich na jar znovu prinášať a pritom ich použijete podľa potreby. Ak máte zaáujem dajte otázky a podrobne Vám na ne odpoviem.

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

Zdravím Vás pane Turčáni. Rád bych se zeptal - tedy několik otázek - zda nejsou rámky z jara plesnivé (ty které včely neobsazují,tedy ty dole) zda je dáváte na teplou nebo studenou stavbu, kolik dáváte cukru na včelstvo, na kolika rámcích zimujete. A poslední, zda to dobře chápu, včelaříte na třech nástavcích a ten vrchní-medníkový- prostě přendáte dolů.

Děkuji, Pokorný.

- plesnivé rámky- Nie!, pretože upravím povalu úľa tak, aby vlhkosť odchádzala cez strop úľa, to znamená, že nad rámimi nie je plastová fólia, ale priedušný materiál

- včelie dielo je je uložené kolmo na letáč, teda tzv.studená stavba, ale jeden plást krajný odobrám.

- ja medové zásoby nechávam len tie čo sú v plodisku, po zhodnotení množstva vlastných zásob, doplním cukrovým roztokom 1:1 v množstve, ktorý je medzi vlastnými zásobami a stanovením celkového množstva do 16 kg. Mednú komoru nepreferujem.

- Počet plástov v zimujúcom včelstve je v mieste kde sa uloží zimný strapec-hrozen je 10, bez zúženia, v debničkách pod zimujúcim včelstvom 1x alebo 2x 9 plástov.

- v koľkých debničkách včelárim?, teraz už len v dvoch, tradičná zostava úľa tybu B, s vonkajšími rozmermi 420x250 mm. Takto mi to vyhovuje, ak je agátová znáška bohatá, vytočím dvakrát. Anton

Je třeba si uvědomit. že léčba koncem července a v srpnu je opravdu prevence. Zabraňuje napadení zimního generace plodu. Zasáhnout až po jeho poškození již není k ničemu. léčba veridolem je již jen doladění.
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji mají objednat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: léčení varoázy a zamylení doktora
> Datum: 27.7.2009 00:36:34
> ----------------------------------------
>
> Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
> Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
> Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
> rozhodnutí hodně překvapilo.
> Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
> sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
> jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
> zasíťované dno.
> Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
> alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
> rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
> Pokud to někdo víte, poučte mne.
>
> Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
> dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
> Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
> intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
> objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
> a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
> Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
> kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
> při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.
>
> Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
> mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
> před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
> včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
> léčiv.
>
> Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.
>
> Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
> rozhodování a vědomí odpovědnosti.
> Josef Kala
>
>
>
>
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>
>

Pokud je to nařízeno, mělo by se respektovat - Potud nekompromisně
souhlasím.
Ale není někde chyba, když: Veterinární správa nemůže vycházet z aktuálního
stavu, když léčiva se objednávají již na jaře?
Vím, že to tak bohužel je. Jak jsem napsal ve svém předchozím příspěvku: je
v tom od VS ( a v celém systému) hodně alibismu.
Protože co kdyby se v červenci ukázalo, že je epidemie kleštíka ( či jiné
choroby), pak by se někdo po VS vozil, že situaci včas neodhadli, zaspali a
k čemu tam vlastně jsou? Tak VS odpovědnost radši aspoň částečně přenesou na
ZO. Sami zřejmě nemají možnost nějakých objektivních zjištění. Chápu, že
"nedohlédnou" na všechna včelstva v okruhu své působnosti.
V ZO ČSV v březnu, či únoru ještě o případné invazi nemohou nic vědět
(zejména, pokud nemají ve své ZO někoho, kdo např. spad kleštíka sleduje i
únoru ). Takže VS asi vychází z výsledků laboratorního vyšetření měli, které
jsou odevzdány (kolem 25.ledna) k povinnému akreditovanému vyšetření.
Jsem už dost starý na to, abych si musel pomáhat lží, tak tedy: spotřebu
veterinárních léčiv pro včelstva i v roce 2009 čestně splníme. Díky
nezodpovědnosti některých včelařů nejsme schopni naplánovat jejich spotřebu
a zajistit plánování, výrobu a odbyt na celou pětiletku! Těm, co na jaře
včas nahlásili spotřebu se odměníme tím, že jejich požadavky v srpnu
splníme!

Bohužel se mi nedostalo odpovědi na otázku: jak VS zjišťují aktuální stav
včelích chorob v lokalitě své působnosti a jakými věšteckými metodami
prognózují jeho vývoj. Asi je to tajné. Nebo je to opravdu tak: co jim
nahlásí v únoru ( či březnu ) jednotliví zástupci ZO při schůzi v OV?
Jak to na všech ZO ČSV zjišťují?

Proto si projevy včelích chorob sleduji sám.
Všechny držitele včelstev, které pravděpodobně v budoucnu čeká to, co mne v
roce 2007 (kdy mi přes poctivé, leč neúčinné léčení zbylo 15% včelstev).
zdraví
Josef Kala



Př. Menšík napsal:
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního
stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji
mají objednat

Pepan

Žasnu nad slovy fasování, nařízení, nad tím, že by nějaký funkcionář měl rozhodovat od psacího stolu o mých včelstvech. Vyhlášky o léčení na rok vychází v předstihu, najdete je na internetu i ve Včelařství v Příloze. Řídím se podle toho a sleduji podložku i včelstva.Objednám si co já chci a ne co mi někdo poroučí... Ale to by bylo dlouhé povídání
Pan Turčány a pan Pokorný - odpověď byla dostatečná Proč si přidělávat práci s nějakým sundáváním, dalším ošetřováním, vyháněním včel, které mohou být ještě dlouhou dobu užitečné.Jen bych sdělil mou odlišnou praxi. Strůpek přes zimu nechávám tak jak je pocelý rok, tedy s folií. Na jaře se na ni sráží voda a slouží místo pracného dodávání vody. Vlhký vzduch přes zimu, to je vydýchaný je těžší a padá dolů a odchází česnem nebo sítem z úlu ven a je také sucho a plásty neplesniví, Před krmením upravím plásty tak, aby tam nebyly příliš staré, poškozené rámky, prostě odeberu co tam nepatří a udělám místo pro brzké jarní mezistěny a třebas i trubčí plásty, ušetřím si opět na jaře přidávání medníků a jen rozšiřuji, aby měla matka kam klást a včely nosit med. A také tam nic neplesniví, ale o tom již před nedávnem zde na konferenci bylo psáno.Ale to vše jsem již velmi podrobně popsal před několika lety v Kalendáriu.Pane POkorný obraťte se na pana Cafourka, má celý včelařův rok podle toho opsaný pro své následovníky.Ono se musí stále dělat něco co se dělá již sto let, poznatky nástavkových včelařů stále nejsou přebírány do všeobecné včelařské praxe.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=117:pozor-prave-se-varrooza-lame&catid=35:vms&Itemid=57

Dobrý den. Chtěl bych poděkovat panu A. Turčáňovi a B. Tichému za podnětné rady. Zkusím tedy letos dát medník dospodu (tak jsme to s dědem nikdy nedělali)na studenou stavbu. Pokud by i nějaký rámek přišel pryč, tak ho vytavím. Každý rok stejmě jednou třetinou měním dílo. Mám 20 včelstev tedy cca 600 rámků a každý rok si vyrobím stovku nových rámků a zatavuji celkem 200 mezistěn. Při skladování mi motolice vždy aspoň 50 rámků znehodnotila. Takže je to celkem jedno. Hlavně aby nebyl kamenný med a včely mi je nezanosily, ale to je o jiném povídání.

Přeji pěkný den. Radek Pokorný.

Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2 roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije, alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků! Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu. Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června a potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších problémů! Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy včelařovy inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou schopni se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Vážený pane,
Vaše reakce je značně expresivní, obsáhlá a nic neříkající. Zřejmě
zapomínáte, že tuto diskuzi nesledují pouze staří a zkušení, ale i
začátečníci, kteří právě tady mohou získat maximum cenných rad.Proto snad
není třeba je nazyvat neschopnymi pitomci. Ani vy jste zkušený s nebe
nespadl.
Příště prosím buďte ve Vašich sděleních konkrétnější, abychm se mohli po
aplikaci Vašich skvělých metod radovat všichni.
S pozdravem Hanka

> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
> a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
> problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
> včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
> schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.
>

Je to velmi jednoduché - kupte si za cca 2000 kc refraktometr na měření vody v medu.
Evidentně nemáte zkušenosti s váhou, samozřejmě není nezbytná, ale je to naopak, když je přírůstek na váze alespon 3 dny nižší než půl kila je možné točit.
Na druhou stranu mám bohužel také osobní zkušenost, že obzvláště při velké nárazové snůšce na jaře a jabloně dávají víc než řepka jsou včely schopné zavíčkovat med s 21% vody a ten se klidně může sám rozkvasit.
Opatření :
koupit si vysoušeč medu - pro pár včelstev blbost
Med použít do medoviny
Možná by bylo možné pokud máte pár včelstev med mírně naředit a dát jim ho znovu když není snůška,ale to je dost práce.
jinou možnost jako dostatek prázdných souší ve snůšce atd nemusí být dostatečně efektivní.
Já to řeším medovinou.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 24.7.2009 15:09:46
> ----------------------------------------
> Prosím o radu!
> Začíná mi kvasit med!Je z jabloňového sadu,takže snad téměř druhový.
> Stanoviště bylo uprostřed 60ha,tak proč by lítaly někam do dáli,že?
> Holky určitě žádnou chybu neudělaly,takže kde jsem ji udělal já?
> U nás na spolku mi řekli,že jsem vytáčel moc brzo!No jo,jenže já
> vytáčel zavíčkovaný.
> Jeden "prastarý včelař"mi doporučil úlovou váhu.Že,když 4dny po sobe
> přibydou 2kg na váze,tak je čas "točit".
> Tak jak?A jestli jo,tak kde ji můžu splašit?A když už tak pěkně
> prosím o rady,tak potřebuju radu.Jaké se vám osvědčilo nejvíce?
> Díky.
>
>
> --
> Vyzkoušejte nový antivirus Kaspersky Internet Security 2010. Nejspolehlivější
> ochrana před všemi druhy on-line zločinů již za 940 Kč. www.kaspersky.cz
>
>
>
>

Vážený příteli, zřejmě se vám můj příspěvek ani trochu nelbil a to byl také trochu jeho účel. Zřejmě jste už podle něj také sebe zařadil, jinak by jste byl v klídku. To co píšete o začínajících se sice hezky čte ale je to nesmysl. Jak se dá nazvat člověk, který si domů přivede štěně a utrápí ho hlady, nemocemi cizopasníky a vymlouvá se,že mu nikdo nic neřekl. Televize Nova by se o něm vyjadřovala daleko hůř než já a on by se musel domů plížit několik týdnů kanálem. No a vidíte skoro třetina včelařů žvaní o tom jak má včelky ráda a chová se k nim úplně stejně. Prostě ať chcem nebo nechcem,bez základních informací by si nikdo včelstva pořizovat neměl. Takže chci včelařit, koupím si za 250 Včelařství, není to nijaké veledílo ale rozhodně to nejlepší co na trhu je, přečtu si ho a až to trochu strávím, vyrazím shánět včely.Je li nablízku úspěšný včelař vyrazím také na zkušenou. No a pak se nemusím ztrapňovat. Jak to dělám já jsem psal, stačí číst a nemít červeno před očima. Občes vytáhnu podložky a protože tam nic červeného není, jsem v klídku. V pol. září píchnu u několika včelstev do zásob a není li tam tvrdo jdu v klidu domů, protože mám jistotu, že na co beru dotaci, tak s tím se na jaře setkám. No jestli je to u vás jinak není účelnější si tam nejdříve udělat pořádek???? Zdraví R. Stonjek

Já souhlasím s tím, že to jsou základní věci a dříve už dost probírané věci.
Začátečníci včelaři se toto musí dovědět v první řadě ve svých ZO. Pokud se
někdo ptá tady, tak to znamená, že příslušní lidi v ZO nedělají správně svou
práci. Když je tady tolik dotazů, kolik je včelařů, co konferenci neznají a
co se třeba nezeptají vůbec? A pak se budou divit a platit za chyby jiných,
když budou nákladně obnovovat uhynulá včelstva nebo vůbec přestanou včelařit
a budou se pod cenou zbavovat následně už zbytečného včelařského vybavení.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:02 AM
Subject: Re: léčení varoázy


> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.

R.S. napsal:
>Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům.
................................

To je věta na diskusi.
Když zůstaneme u varroázy, pokud člověk zaměří trochu pozornost do světa, nepřijde mi, že ti, kterým hynou včely, jsou pouze neschopní pitomci.
Někdy to spíš vypadá, že si s hynutím včel nevědí rady ani odborníci.

Po předloňském kolapsu jednoho mého stanoviště na varroázu si kladu i otázky, kam to vlastně s roztočem u nás můžeme dotáhnout.
Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat.
A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař)

U nás to je jinak. Těm včelařům, kteří poctivě léčí (mimo roky jako byl předloňský, kde to vždy taky nestačilo), přežívají všechna včelstva. Roztoči přežívají jen ti, kteří jsou proti chemii nejodolnější.
Kam tato cesta vede, je podle mě docela zřejmé - k roztočům odolnějším proti chemii. Což může v budoucnu vést zase jen k jednomu - zvyšování léčebných dávek a nakonec k rozšíření řad "neschopných pitomců" kterým budou hynout včely, které si neporadí se stále odolnějšími roztoči.

Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo neexistují?
Podle mě je logický závěr takovýto:
- pokud tyto linie včel neexistují, potom je vyhynutí včely medonosné jen otázkou času (kdy se vyšlechtí roztoč tak odolný, že ho už chemie nezastaví), popřípadě čekání na zázrak, že se objeví nějaký 100% účinný lék.
- pokud tyto linie existují, je potřeba je hledat, a to současný systém léčení téměř neumožňuje (paradoxně tomuto hledání napomáhají pouze ti "neschopní pitomci", kterým přírodní výběr přirozenou cestou vyřazuje včelstva citlivá na roztoče).

Nepřijde mi tento problém už vůbec tak jednoznačný, jak před dvěma lety, kdy jsem v tuto dobu měl ještě všechna včelstva, a myslel si, že když budu léčit podle metodiky a navíc jsem dal formidol, že včely mám ošéfované.

Radek Krušina

> Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
> Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
> Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo
> neexistují?

Nechat to na přírodě, tak v první řadě by dramaticky poklesl počet
včelstev. Automaticky s tím by se zvýšilo množství sladiny, které by byly
jedny včely schopné z přírody vytěžit. Na rozdíl od dnešního stavu by
včelstva byly v prostředí trvalé nepřetržité ( kromě silně nepříznivého
počasí) snůšky od dubna po září. To by proti dnešku značně zvýšilo
životaschopnost včelstev. Potom, aby včely přežily, by 1 včelstvo muselo
vydržet v přírodě tak dlouho, aby se stihlo více než jednou vyrojit. Takže
včely by se musely vyrojit jako roj, ten by musel stihnout vystavit v nějaké
dutině plásty a donést na zimu aspoň 15 kg medu, na jaře se potom rozvinout
a stihout se aspoň jednou vyrojit, než by padl. V praxi by to asi většina
včelstev nestihla, ale včelstvo odolné trochu víc by se stihlo vyrojit
několikrát a díky snůšce by i slabé poroje nashromáždily do zimy dostatek
zásob.

Radim Polášek

dobrý den, zdravím všechny včelaře, mezi které se vůbec nepočítám, ale chci pomoci svému známému. Žiji v Chorvatsku a zajímá mne , zdali se dá na českém trhu sehnat lék apiguard, jehož základní součástí je timol. Mělo by to být čistě na přírodní bázi a výrobci jsou Švýcaři. Budu vděčná za jakoukoliv informaci. děkuji mnohokrát a pozdrav z Makarské riviery Helena Tylová

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Já to řeším medovinou. Radek

A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť? Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.

Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X. mesiaci.

A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil. Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?

Kozlík:
Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu.
----
Mám je venku na paletě neizolované. Zimuji ve 2-5 N 24cm protož jsmem líný to vozit a hlavně kvůli moru chci co nejmíň přemisťovat plásty, takže na jaře nebo v podletí vytřídím a včelstvu tam zůstávají. Některá včelstva používám jako skladiště na jaro.
Zkušenosti se zimováním ve velkém prostoru mám cca 10 let.

Nemyslím, že je to tak jednoduchá závislost. V prvé řadě je to o ventilaci. Ať si to každý pomalu odzkouší, ale podle mě je základ úspěšné větrání. Když není sítované dno a v těch spodních chybí jeden či dva rámky, nebo už tam jsou připraveny stavební, aby to mělo kudy táhnout, tak se to dá uskladnit se zhruba stejnými následky jako zimování mimo. I tam mi plásty někdy plesniví, když je mám mimo úly v komínu.


Co nefunguje je kombinace zateplených a nezateplených nástavků. Nahoře zateplené dole nezateplený - to plesniví spolehlivě - ale to vyplývá z fyziky par a plynů
Karel

Josef Křapka napsal:
>To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel?...
.................................

Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)

Ale je zde podle mě jádro problému.
Nejde o nové linie včel.
Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit, umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie včelstev umí odhalit a rozchovávat.
A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.

Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný včelař:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Josef Křapka napsal:
>Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
...................................

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ahoj Tono, ja sa vobec nečudujem, len si predstav, že to včelaři zopakují, nebudou mít dostatečně suché prostory a světe div se med zkvasí, i když bude mí po vytočení 19-20%vody.. Dávno pominula doba, kdy včelaři byly přivezeny konve a vykoupen med za cenu, za kterou se potom prodával v maloobchodě, medovina není pro mistry, prakticky každý si ji může vyrobit a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců... Vžy mám větší poptávku než množství medoviny.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re:
> Datum: 29.7.2009 16:33:09
> ----------------------------------------
> Já to řeším medovinou. Radek
>
> A čo s tými čo ani medovinu nepijú alebo s tými, čo ju nevedia pripraviť?
> Obyčajne medovinu dokážu pripraviť len dobrí majstri.
>
> Raz sa mi stalo, že prínos nektáru z repky sa prekryl s agátom. Ak som
> chcel docieliť čistý agát, musel som to postúpiť. Samozrejme, že agátový
> nektár trochu rozriedil repku, ale kanvy kovové a plastové som otvoril a
> prekyl včelotesne silonovou záclonovinou, za 5-6 dní sa prebytočná voda
> odparila a med som mohol expedovať. V tomto prípade až niekedy v X.
> mesiaci.
>
> A čuduj sa svete med ani v jednej nádobe (a bolo ich asi 25) nekvasil.
> Znovu napíšem moju skúsenosť: za 50 rokov včelárenie mi ani v jednom
> prípade, nekvasil. Žeby u nás bol iný med?
>
>
>

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

nebudou mít dostatečně suché prostory

Ahoj Radek, med som vyložil na slnko a situácia s nedostatočne zahusteným medom sa nevyskytuje tak často! Mám skúsenosti s výkupcom medu, keď vykupoval agátový med s 20 a viac percentami od kočovníkov. ktorí tiahli od maďarských hraníc na sever Slovenska, pretože chceli med získať z pozdejšie kvitnúcich agátov. Exportér medu v Maďarsku Golden nektár dokázal agátový med "vysušiť". To len tak na okraj.

a pokud ji sám nemůže pít jako lék, určitě se v okolí najde dost nemocných zájemců...

To som nevedel, že aj alkohol môže byť liekom. Hovorí sa o ňom, že je to metla-košte ľudstva. Ešte jedno nie mi je jasné, kvasinky za prítomnosti prebytku cukru nekvasia, ale hynú, preto odborníci radia, obsah cukru v roztoku by nemal presiahnuť 22%, inak cukor ostáva neprekvasený, u medoviny sa to cení, keď je zároveň aj príjemne sladká, ale ak je v mede len 20-24%.....? Ja som za 50 rokov včelárenia nežil skvasený med.

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Pane Stonjek. Asi mně také budete řadit mezi"pitomce",protože v roce 2OO7 jsem přišel o dvě včelstva ze tří takto.Koncem července začali padat na podložky roztoči,když jich bylo denně devět jel jsem na vet.správu,kde mně doporučili formidol. Během týdne jsem ho sehnal, aplikoval,nějaký spad byl, na podzim fumigoval, ale o včely jsem přišel. V roce 2OO8 nakoupil včely, po vytočení nasadil Gabon,který jsem sehnal z "druhé ruky" a vše v pořádku.Letos když se 18.7. objevil spad roztočů a za 5 dní dosáhl v průměru 4-6,požádal jsem na VS o předpis, že bych si Gabon okamžitě objednal v Dole a nasadil. Příslušný veterinář mně odmítl,že recept může vystavit pouze pro celou ZO a že pro mně nemůže nic udělat. Nevím jak to řeší ostatní včelaři ZO, ale o Gabon nemají zájem. Poraďte. Děkuji.

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

No když vynecháme ty pitomce, kterými jsem nechtěl urazit, ale vyprovokovat k zamyšlení udělal jste zásadní chybu. Na roztoče jste přišel pozdě. V toto dobu už na většině stanovišť bylo rozhodnuto. Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

> Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
>
> Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.

Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale opravdu na 99% u nas neni...

T.H.

RS:
....Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou.
.....
-------
On Dol posílá bez předpisu Gabony?
Tohle není ojedinělá story - těch jsme sylšel, když funkcionáři nebo veterina bránili nasazení Gabonů.

V podstatě v takových případech je jediná rada. Neplatit zbytečně poplatky ČSV a peníze využít efektivněji - zajít do normální veterinární ordinace a přes ní si objednat léčivo. I s nějakou to přirážkou to vyjde možná levněji.Pak skutečně bude léčivo včas a podle požadavků včelaře. Je dobré takhle dělat větší objednávky pokud se ti rozumnější domluví spolu a ostatní nechají žít svým spokojeným životem a neruší je v činnosti.

Karel

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri. Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

Plesnivění rámků ve spodním nástavku se podle mně odvíjí od umístění úlu na
stojanu. Pokud je úl nízko nebo z jiného důvodu je při každém dešti spodní
nástavek zacákaný vodou a blátem, vlhkost do úlu pronikne a rámky neobsazené
včelami chytnou plíseň. Ne tu zjevnou, ale spíš tu skrytou, kdy na rámku
není skoro nic vidět, ale celý rámek kompletně smrdí plísní. Ovšem plíseň se
rozvíjí jenom když je teplo, takže je to záležitost teplého vlhkého podzimu,
kdy plíseň přerazí tenkou propolisovou vrstvu, kterou je voští včelami
potaženo a teplé zimy a předjaří. Za nízkých teplot, pod + 5 st C odhadem,
se s rámky nic neděje, pokud po rámcích přímo neteče voda.
Záleží tedy na konkrétním umístění úlu, jestli je vhodné podsadit medníkové
plásty pod včelstvo nebo je skladovat v suchu pod střechou.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:00 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora


> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz
musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych
ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje
volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se
do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci
plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni
ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z
plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri.
Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely
ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych
nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz
odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze
vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná dna.
Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
Za každou podnětnou radu děkuji.

Vážení přátelé,
určitě je dobré o tomto tématu diskutovat alespoň se znalostí stavu ve vlastních včelstvech.
PSNV-CZ a VÚVč Dol právě spolupracují na projektu SMYV, který mimo jiné naučí včelaře další metodu diagnostiky VD a určitě jim poskytne zajímavý obrázek o vlastních včelstvech.

Pokud jste letos ještě nenasadili léčiva a máte chuť se zapojit, jste vítáni do teamu. Potřebný materiál k práci je pro účastníky projektu poskytovám bezplatně.

Podrobnosti na http://www.n-vcelari.cz/smyv/

Zdravím
Ivan Černý

Na 20 , 22 rámcích 39x24 se dneska už zimovat musí, protože včely ten
prostor v podletí potřebují na odchov dostatečně velkého množství zimních
včel.
Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
Plastový neprodyšný úl potom bude vyžadovat strúpek prodyšný pro vlhkost.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Nezbav" <Nezbav/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 10:55 AM
Subject: Rada na zimování


> Mám včelstva na rámcích 39/24 v úlech z um. hmoty(5mm umacart, 30mm
> polystyren , 5 mm umacart) , na 11 rámečcích, tachovského typu. Chtěl bych
> zimovat ve dvou nástavcích kvůli úspoře místa na skladování. Nemám sítěná
> dna.
> Prosím o radu zkušenější včelaře, jak uspořádatúl aby bylo zamezeno
> plesnivění plástů a úlu. Zda dát medník dolů bez mat. mřížky, nebo pužít
> mat. mřížku pro jistotu, že plodiště zůstane nahoře a podobně.
> Za každou podnětnou radu děkuji.

Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat. Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a ponechat místo pro další,nemyslíš?
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

> Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a
> veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je
> lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám
> viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a
> vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost
> kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od
> slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

A jaky spad brat (berete) jako hranicni? Vic jak 5 denne uz je prusvih? Kolik je jeste unosne pro vynechani gabonu a pouziti pouze KM? V jakem case?
Jake mate zkusenosti? O tom by mela byt diskuse....

Treba letos, zacly padat az minuly tyden, zatim maximum je 1ks/den. Je to na gabon? Ci postaci kyselina? Po osetreni kyselinou pred 14dny (NH) padlo dosud 8 roztocu. Verim - mozna alibisticky, ze by slo u me letos gabon vynechat, samozrejme vim ze kazde vcelstvo to ma jinak. Na druhou stranu zas prosakuje ze vlhky cerven a cervenec udelal sve a lze cekat nastup roztoce.

Spousta otazek, malo odpovedi, zkusenosti. Mate k tomu nekdo nejake postrehy?

T.H.

Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
R Polášek
----- Original Message -----
From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
ponechat místo pro další,nemyslíš?
----------------------------------------------------------------------------
----------------------------------------

Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>

musíš se podívat v okruhu až 8 km

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: chu medu
> Datum: 30.7.2009 08:19:02
> ----------------------------------------
> > Vcely nosily a stale nosi spoustu modreho pylu - vsichni mi tvrdi ze
> > pohanka ale o zadnem poli nevim - to preci neprehlidnete
> >
> > Jednoznačne je to facélia.Peľ má do modra.
>
> Sakra, zas jsem za blba :-), melo tam stat samozrejme svazenka. Ale
> opravdu na 99% u nas neni...
>
> T.H.
>
>
>

Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> ----------------------------------------------------------------------------
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
jim to potom chybí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 14:39:06
> ----------------------------------------
> Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
v
> jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> R Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
vydrží,ale
> já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> ponechat místo pro další,nemyslíš?
> --------------------------------------------------------------------------
--
> ----------------------------------------
>
> Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
září
> budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
>
>
>
>

To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 15:47:20
> ----------------------------------------
> Protože když sedí dole, tak většinu zásob uloží do horních rámků, ale spodní
> část horních rámků třetina, polovina zůstane prázdná Část zásob, nějaké kilo
> přitom uloží nad plod do spodních rámků. Když jim to pak vyjde takovým
> způsobem, že za mrazu spotřebují všechny dostupné zásoby v spodních rámcích,
> nedokáží prázdné buňky na spodku horních rámků překročit a hynou hladem.
> Když se usadí nahoře, tak se krmí, postupně jdou s plodem dolů a místo plodu
> dávají zásoby. Takže nad plodem a kolem plodu mají vždy na zimu dostatek
> zásob. Neexistuje, aby seděly úplně nahoře a zásoby měly jen pod sebou.
> Kromě případů kdy je teplý podzim a je krmeno co nejdřív. Včely potom na
> výživu plodu v srpnu, září, říjnu , listopadu a prosinci, pokud včelař
> nedoplní zásoby, nad sebou a kolem sebe je spotřebují a v zimě za mrazu
> jim to potom chybí.
>
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 3:08 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> Radime proč by se neměly dostat včely podle danehého prostoru postupují v
> zimě po zásobách obvykle od spodku nahoru nebo ve vodorovně od jednoho konce
> na druhý , tak jak zásoby ukládaly . právě případy kdy začnou zimovat nahoře
> a zásoby mají pod sebou vedou k úhynu na zásobách.
>
> Pepan
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> > Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> > Datum: 30.7.2009 14:39:06
> > ----------------------------------------
> > Tak já nevím. Je nesmysl zimovat ve dvou nástavcích 39x24 a smysl zimovat
> v
> > jednom ? Je nesmysl ve dvou nástavcích nechat v horním otevřené očko a
> > smysl nechat dole otevřené česno, aby se včely usadily pěkně dole a zásoby
> > uložily někde nahoře, kde se k nim v mrazech nedostanou?
> > R Polášek
> > ----- Original Message -----
> > From: <vitaxvita/=/seznam.cz>
> > To: <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Thursday, July 30, 2009 12:37 PM
> > Subject: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> >
> >
> > Teda Rad...,kde se to v Tobě bere,takovéto nesmysly zde prezentovat.
> > Připomínáš Václ...,přitom je jasné,že jsi staršího data a tak už bys měl
> > mít rozum a těmi svými výplody neoblbovat mladé začínající včelaře,kteří
> > skočí na ledacos. Vrať se trochu zpět a piš trochu umírněněji a hlavně si
> > myslím,že to děláš záměrně a zkoušíš,co účastníci této konference
> vydrží,ale
> > já to překousnout již nemohu.Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> > komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.Potom ti zbude jenom
> > ta tvoje včelnice pokud vůbec nějakou máš.Vědomosti ti nikdo nevezme,těch
> > máš na rozdávání,ale zde s nimi krapet šetři a přesto i tak zůstaneš
> > dominantou a na dlouho na této konferenci. Stačilo by 2 příspěvky denně a
> > ponechat místo pro další,nemyslíš?
> > --------------------------------------------------------------------------
> --
> > ----------------------------------------
> >
> > Moje doporučení je utlumit velikost česna ve dnu případně ho až postupně
> > uzavřít a tím přinutit včely, aby létaly do horního nástavku očkem. Pak
> > stačí jen prostě do horního nástavku vložit lepší plásty. Kromě krajních,
> > které na jaře nejspíš zplesniví. A ty horší nechat ve spodním nástavku.
> > Včely se usadí v horním nástavku, matka obvykle sama přejde ze spodního
> > nástavku.. Spodní plásty podle mně plesnivět nebudou, protože v srpnu a
> září
> > budou ještě hodně obsazeny včelami a budou tak včetně nástavku a dna
> > opatřeny konzervační vrstvou propolisu a později bude už hodně zima.
> > Předešlému dotazu na uskladňování medníkových plástů pod včelstvo jsem
> > rozuměl tak, že samotné včelstvo je na dvou nástavcích 39x24 a medníkový
> > nástavek plástů podstavený pod včelstvo je potom třetí. Ten už včely
> > nedokáží obsadit, takže v případě vlhka kolem spodního nástavku daného
> > umístěním úlu nízko nad zemí takové plásty zplesniví.
> >
> >
> >
> >
>
>
>
>

Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé ... nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? .. je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(

Děkuji

Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
prázdné.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
zatavování přikládat k ní a ne na horu.

Pepan

5epka odkvetla příliš brzy včelstva nebyla dostaečně rozvinuta v důsledku pozního nástupu plodovánívlivem zimy .
Akát potřebuje teplotu nad 22 °C v době květu a vyjímečně meduje nad 250 m n.m.
ostatní spláchly deště. Takový stav je všady

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chicony <Apokaliptos/=/seznam.cz>
> Předmět: Nev?m pro? ? .. R?mkov? m?ra ? nev?m ...
> Datum: 30.7.2009 19:44:13
> ----------------------------------------
> Dobrý den ... po vytočení veškerého medu ,jsem zjistil ,že cukr ,který jsem
> jim dal a dávám se mi sice zaplatí ,ale moc peněz mi nezbyde ,nejde mi o
> výdělek ,(zatím jen můj velký koníček) jelikožv průběhu května jsem se
> kouknul do úlů a docela jsem se zhrozil .. neměli zaplněno ani 50% medníku
> a to bylo tak 50% řepky odkvetlý ... říkal sjem si ok počkam .., a koncem
> května jsem vytáčel ze 2 včelstev 22 kilo :( což docela býda ... (sice
> řepka byla docela daleko ,ale silné včelstvo by mělo přinést o hodně víc
> ),tak jsem to svedl na dálku .. přišel červen a kvetení agátů ... a to samé
> .. nepřinesli ani 22 kilo takže 1 včelstvo nepřineslo ani 11 kilo .. a to
> agáty mam kolem včelína ... je tam stovky stromů ,a tenhle rok agáty kvetli
> nádherně a ještě na poli vedle kvetla vojtěška ... tak nevím čím to je ? ..
> je to možné ,že jsem z jara přesedlal na rámkovou míru 39x30 ? nebo poradte
> co dělam špatně .. popřípadně napište výhody i nevýhody 39x30 nebo jestli
> někd máte 39x30 napište jak jste na tom :(
>
> Děkuji
>
>
>

běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem, jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5 minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

Běžně zimuji na dvou nástavcích 39x24 a od té doby, co plodová hnízda před
krmením umisťuji vždy v horním nástavku a postarám se, aby neseděly
symetricky uprostřed rámků, ale na kraji, nemám už 20 let zimní úhyny
způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
se k zbylým zásobám. Jiné zimní úhyny občas jsou. Tuhá zima vůbec nevadí,
pokud je souvislá, protože neplodují a spotřebují jen minimum zásob. Vadí
teplá zima s teplotou +- kolem nuly, protože při takové zimě spotřebují
mnohem víc zásob a přitom stejně nezesílí.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:02 PM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


běžně zimuji na dvou nástavcích 39 x24 spíše jsem zažil problém s příliš
časným plodováním a tuhou zimou a dlouho kdy nedokázaly přesunout zásoby k
plodu obvykle se to stane pokud začnou zimovat v uprostřed rámku v horním
nástavku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
> Datum: 30.7.2009 20:53:01
> ----------------------------------------
> Mezeru dokáží včely bez problémů překonat, pokud mají proč. Viděl jsem,
jak
> včely za mrazu - 10 překonaly mezeru 2 centimetrů mezi rámky během 5
minut.
> Nedokáží ale za mrazu překonat několik centimetrů vzdálenost po prázdných
> buňkách a dostat se k zásobám. Mezera v tom má minimální vliv. Podstatné
je
> to, že pokud sedí pod loučkou spodního rámku, udělají při zpracovávání
zásob
> na vyšších rámcích na horních rámcích mezeru několi centimetrů bez zásob.
> Nechávají totiž instinktivně pod zásobami plochu prázdných buněk
> připravených pro matku ke kladení. Jenže když se matka rozhodne
nepřekročit
> horní loučku spodního rámku a zůstat na něm, tak ty buňky zůstanou stále
> prázdné.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, July 30, 2009 7:33 PM
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....
>
>
> To ovšem platilo pro staré typy úlů nově vyráběné úly dodržují mezi
nástavky
> včelí mezeru a včely v pohodě přecházejí o patro výš. Také je sice potřeba
> aby spodní looučka nepřesahovala 16 mm nebo je nutné mezistěny při
> zatavování přikládat k ní a ne na horu.
>
> Pepan
>
>
>
>

To je úvaha správným směrem - toleranci k V.d. je možno zlepšovat jen
postupně, po krocích. Velký problém je ten, že včely chováme
koncentrovaně, což znemožňuje tyto kroky uskutečnit - mnohonásobně se
tak zvyšují migrace kleštíků mezi včelstvy a tak udržuje jejich
životaschopnost a škodlivost pro včelstva. Tak se i malý pokrok ve VT
včel zničí. To by ve volné přírodě bylo zcela jinak. Další věc je -
jestli vůbec umíme ty nevelké rozdíly (způsobené geny) mezi včelstvy či
liniemi včel rozpoznat - podle čeho, podle jakých údajů, jak je změřit?
K. Čermák

Radek Kruina napsal(a):
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat

No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5 kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

vitaxvita:
Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde komise,zaplombuje ti počítač a budeš namydlenej.

______________________________________________________________

A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
:-)

Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To raději nechtějte vědět!

S pozdravem M. Václavek

OVP 2002/1/215

.... Při velkých dávkách se používají dva díly práškového cukru a jeden díl dobře teplého tekutého medu. Do náležitě velké uzavíratelné nádoby se dají vždy vrstvy práškový cukr-med, práškový cukr-med. Povrch vrstvy práškového cukru se zpevní stlačením dlaní. Nejhořejší vrstva v nádobě musí být vždy med. Nádoba se dobře uzavře. Po 3-4 týdnech je práškový cukr prosycen medem a těsto je hotovo. ...



----------------------------------------------------
Dobrý den.

Někde jsem slyšel, nebo četl, návod na jednoduchou výrobu medocukrového
těsta, ale teď si nemůžu vzpomenout jak to přesně bylo. Ale asi se do
kyblíku dal práškový cukr a pouze se zalil teplým (řídkým) medem. Po
několika dnech to vzájemně prošlo a bylo to hotovo. Nic se nemuselo míchat.
Máte někdo zkušenosti a pokud ano můžete napsat přesné údaje - kolik
cukru, kolik medu, kolik dní?

Za informace děkuji.
Ať to bzučí!!

Jose


----------------------------------

, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky a na rybizaky :-)

T.H.

> No jenže problém ,je ten ,že ostatní přátelé ve spolku vytočili ještě o 5
> kilo (na včelstvo)více než je u nás průměrná snůška :)

No vidis tak uz preci vis kam se mas jit ucit :-)

T.H.

Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná, přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik, jestli víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu. Proto bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla šance. Zdraví R. Stonjek

R. Stonjek napsal:

>Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí.
.........................

Jen tak na okraj - přírodní výběr nemá až tak moc společného s evoluční teorií. Přírodní výběr je pozorovatelná a jistá věc, kterou si každý může ověřit a byla známá už před Darwinem. Evoluční teorie je neověřitelná, protože vznik druhů přeměnou z jiného zatím nikdo nepozoroval. Ale to je vedlejší :)

Pokud to dobře chápu, tak existují vědecké práce na to, že s odolností jak proti moru, tak proti roztoči se právě setkáváme už dnes. S větší či menší odolností.

A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje, a jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.

Pokud se stav nezmění, včely odolnější proti moru ani proti roztoči neuvidí ani další generace. Možná tak účinnější kombinace chemie.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.

Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.

Dnešní stav - téměř plošně povinný jarní nátěr plodu, fumigace, doporučení formidolu 1x až 2x podle stupně napadení (dává se i preventivně abych nebyl za neschopného pitomce), gabon, 3x fumigace nebo aerosol.
Takže klidně 8 ošetření za rok, při neléčení včelstva kolaps do 1 roku. A je jistota že za dalších pár let to bude stačit? Při tomto tempu šlechtění roztoče?

A to se zřejmě testuje kyselina šťavelová a thymol, aby byl arzenál chemie rozšířen na hrozící rezistence.

Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší sezónu).

Dejme tomu by se dalo říct že stojí otázka tak, zda to půjde nezvyšovat počet léčebných zásahů, a postupně počet zásahů snižovat až jednou možná třeba léčení nebude zapotřebí nebo jen jednou za pár let.

K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit včely, a při našem zavčelení plošně.

Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :)

Radek Krušina

No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
mezeru, pak nemám. Prostě jim dávám tolik cukru, kolik je na zimu třeba.
Fakt je ale, že o možnosti jim dát cukru trochu víc a potom v předjaří ty
plásty použít k podněcování způsobem podobným Blinově přepážce uvažuji a
pokud se na jaře dostanu k přebytečným plástům se zásobami, zkouším to.
Zatím ale s výsledky nejsem moc spokojen. Použít staré zásoby do oddělků se
mně jeví vhodné jen pokud to je plást s troškou zásob. Pokud tam je hodně
zásob, oddělek je stejně nespotřebuje a jenom v oddělku zabírají místo.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:01 AM
Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a uděláte dobře....


, nemám už 20 let zimní úhyny
> způsobené tím, že by v zimě nedokázaly překonat pás prázdných buněk a
dostat
> se k zbylým zásobám.


A co jim dat trochu vic cukru nebo jim nechat med aby nemely prezdny bunky
nadhlavou u spodni loucky a ukoncit tak mlaceni prazdne slamy?? Ale zas co
s cukrem na jare co? Njn neni to prdel ta vcelarina :-)

Mimochodem jsem vyzkousel krmeni slamou a sklenice uz budou jen pro oddelky
a na rybizaky :-)

T.H.

Ono každá látka dodávaná do včelstva kvůli léčení má svůj specifický
mechanismus, jak včelám škodí. Porovnat vzájemně, jak moc která škodí, není
tak jednoduché a nedá se to dělat bez znalosti toho konkrétního mechanismu
působení. Jestli škodí víc látka, která poškozuje včely okamžitě, hodně
zasažené včely zemřou, ostatní to přežijí a za týden nebo 14 dní není po té
látce ve včelstvu ani památka nebo látka, která včely zdánlivě neovlivňuje
ale každé její použití zanechává trošku reziduí v medu, které imunizují
roztoče a které vytvářejí jakousi trvalou chemickou zátěž....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:59 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální
> návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím
> Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě
> trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a
> formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná
> víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace
> podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM
> nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná,
> přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci
> 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného
> odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené
> tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl
> a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to
> přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik,
jestli
> víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám
> šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o
> ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale
> naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu
> ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu.
Proto
> bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl
> vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v
> konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní
> látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s
> tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další
> generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na
> jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla
> šance. Zdraví R. Stonjek

> A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi
> pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje,
a
> jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti
> tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by
> si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami
> náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.
Přesně tak.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
> Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas
> roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.
>
> Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.
První dva nebo tři roky, než vyvinuli fumigaci, byl povinný postřik. Na
začátku prosince, kdy ve včelách neměl být plod, se včely rozebraly a každý
rámek se včelami se postříkal vodným roztokem léčiva. Na úl vyšlo tak 0,5 -
0,7 litru . Za mrazu a sněhu to byla lahůdka. Včely přežily bez problémů

> Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc
> šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva
> zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší
sezónu).
To se dneska provádí křížovým ošetřením. Roztoči, co bysi mohli vyvinout
odolnost na jeden prostředek, jsou likvidováni následným ošetřením dalším
prostředkem. Proto se má používat aspoň dva různé prostředky k hubení
rozotočů současně. Dlouhodobě se , pokud vím střídá účinná látka pro
fumigaci. Ale nic není dokonalé.

> K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit
> včely, a při našem zavčelení plošně.
>
> Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti
> roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných
> včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si
> chemicky hýčkáme
To by byla ve včelaření politická věc. Včelaře, dneska většinou zaměřené na
co nejvyšší výnos medu, by bylo třeba přesvědčit, aby léčili na varaózu
volněji s menší intenzitou, nekupovali potom pod rukou různá další léčiva a
"nepřiléčovali" a akceptovali každoroční ztráty nějakého procenta nejméně
odolných včelstev.
R. Polášek

Tak mně napadá, uvažoval někdo o klíckování matky přes celou zimu až do
předjaří? Nebo se někomu povedlo zapomenout na podzim matku v klícce a ona
v klícce vydržela přes zimu? Bylo by to ideální protivaroázní opatření,
pokud by se to podařilo.
R. Polášek

Zdravim,

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko. Potrebujem tak zakrmit iba cca 9 kg cukru koncom Augusta - vcely preziju tak na 97% (t.j. z 30 rodin spadne v priemere 1 aj to zvecsa, lebo ju vyrusia mysi). Ranny rozvoj je prudky, zvecsa stale ostane vecsina zasob do jari, spad vciel minimalny - cez zimu minimalna spotreba zasob. Ked konci kvitnutie vrba a zacinaju ceresne vkladam na spodok mednik bez materskej mriezky - ak je teplo matky zlezu, ak nie ostavaju v hornom uli (mam odoberatelne dna a rovnake krabice ako ule).

Pred repkou vcely usporiadam-matky dole, dam matersku mriezku a davam 3 ul, pri slabsich rodinach nechavam len 2.
Za sezonu mam od rodiny v priemere cca. 70 kg medu a viem, ze je v nom minimum cukru zo zimy. Repka je zvecsa daleko, ale vcely donesu z nej+z ceresni takych 20kg, z agatu cca. 30 zbytok je medovica.

Prazdne ramiky skladujem v prazdnych mednikoch polozenych na seba vo vceline - vostinacky znicia mozno 1% ramikov - zvecsa tych najstarsich, ktore by som aj tak vyrezal, plesen sa neobjavuje. Skusal som zimovat v 2 uloch, ale vcely prezili slabe, tak 20% neprezilo vobec - no katastrofa.

Peter

--- On Thu, 7/30/09, M. Václavek <e-mail/=/nezadan> wrote:

> From: M. Václavek <e-mail/=/nezadan>
> Subject: Re: Rad... stále radí,ale neposlouchejte jej a ud?láte dob?e....
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, July 30, 2009, 1:54 PM
> vitaxvita:
> Pokud si to neuvědomíš,špatně dopadneš,přijde
> komise,zaplombuje ti počítač
> a budeš namydlenej.
>
> ______________________________________________________________
>
> A v té komisi budete přítomen i Vy, pane F. Rousku?
> :-)
>
> Víte, koho mi tímhle výrokem připomínáte? ... To
> raději nechtějte vědět!
>
> S pozdravem M. Václavek
>

Neviem co tu kazdy riesi to zimovanie. Ja zimujem iba v plodisku (1 krabica) klasicke 11 ramikove B-cko.
----
Kolko cm je to klasické Béčko? A kolik má klasický český Adamec?
Jestli nebude ten problém v té naší míře, že to musíme dělat tak komplikovaně.

Karel

Zdravim,

kdyz se da tech zasob o neco vice, tak to prece neni na skodu, staci je z jara rozrusit, vcely jej spotrebovavaji a med nam nosi do nastavku nahoru, ktery se tam umisti s rozkvetem tresne ptaci.

PZ

Kdyz jsem zacinal, myslel jsem si, ze mam take silne vcely, dnes uz si to nemylim, ze ty vcely byly tehdy silne. Druha vec, vcera jsem vytacel lipu a neni vcelstvo jako vcelstvo. Pri porovnani primerene silnych vcelstev jsou rozdily treba i 30 %, tyhle vcelstva znacim a menim matky.

PZ

> No právě. Když jim budu dávat tolik cukru, že tam prázdné buňky nebudou,
> budu na jaře muset něco dělat s plásty s 5 - 10 - 15 kilo nadbytečných
> zásob. Nejsem cukrář, abych je vytáčel do medu. Ono taky už dávno není
> zvykem se medu z prvního točení, obvykle řepkového pod cenou zbavovat jako
> méněcenného, na těsto nebo třeba do výkupu, protože kromě tehdy nepříjemné
> chuti v porovnání s následujícími květovými a medovicovými se do něho
> vytáčely zbylé zimní zásoby. Dneska se řepkový med prodává za podobnou cenu
> jako jiné medy, měl by být taky stejně kvalitní a bez takového prodeje by
> rentabilita včelaření byla vepsí. To se radši na podzim budu těm včelám
> věnovat trochu víc a pěkně všem hodím plodové hnízdo do horního nástavku.
> Žádné starosti s tím, jestli jim dát optimální množství cukru nebo je
> přecpat cukrem, protože by se mohly rozhodnout sednout dolů a udělat tu
> mezeru, pak nemám.

Preci nikdo nikoho nenuti vytacet cukr? Proste z plodiste o dvou nastavcich nebudes brat ramky na vytaceni - mozna muzem diskutovat ze to v prubehu sezony pomichaji prenasenim ale tomu moc neverim - nedelaji zbytecne prace tak jako my :-) Proste se prida treti ctvrty nastavek na med, ale to zas pak budou prebyvat ci chybet nastavky, uly budou moc vysoke atd... :-)) Dale lze oddelkovat ale co zas s oddelky :-))

Ono to chce vyzkouset to kriticke zimovani ve dvou a vice nastavcich - ne kazde vcely si mi sednou nutne dolu do nastavku nad dno. Je jich velka mensina. Co vse to ovlivni nevim, odhaduju jen, ze vedi, ze uplne dole nad vysokym podmetem bude zima, ze tam fouka apod.

No a kecat do toho vcelam tak ze jim prehazim hnizdo tam kam uznam za vhodne na to se uz vubec necitim fundovany. Snazim se jim verit ze vedi co delaji a zatim jsem nenarazil...

T.H.