Archiv Včelařské konference

Dobry den,

mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal pruhlednym lesklym lakem.
U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.

U nás je posledních cca 30 let mor tak 10 - 20 kilometrů daleko různými
směry a v různou dobu, blíže ne. Otázka je, kdyby třeba z naší ZO se
stanovení dělalo, jestli by se u nás spory nenašly a jestli by potom
veterina nenařídila zničení těchto včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 12:52 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Myslím, že už název tohoto tématu je nepravdivý, minimálně se nijak nedá
> prokázat současnými detekčními metodami.
> A stále se to točí dokola.
> -----
> Je to slovíčkaření, ale v mém případě ano.
> Tady u nás končí jedno rozlehlé ohnisko a tam kde jsem si udělal záložní
> stanoviště, kdybch musel doma pálit, se asi jedno objeví. Na loni bylo
> první ohnisko nalezeno asi 15km, teď už 2km ode mě.
>
> To jen k analýze pravdivosti tvrzení. Možná zakladatel vlákna byl v
podobné
> situaci. Mor všude kam se podíval.
> Možná jsou skutečně čisté oblasti, ale ty by se opravdu vědělo, až by se
to
> plošně vyšetřilo.
>
> A ani by se nemuselo najednou, myslím že by stačilo pár okresů (a jen
> zlomek stanovišť v okrese) z každého kraje, aby se z toho krajská veterina
> nezbláznila. Už teď z toho asi mají spocené brýle.
>
> Karel

Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení:

Mám Lagstrothy 2/3 (výška rámku 159mm), zasíťované vysoké dno, nejstaršímu úlu jsou 4 roky, jen 10 včelstev, mor u nás není, ale blíží se. Postupuji takto:

* Každou snůžku i krmení se snažím maximálně využít ke stavbě, dávám co nejvíc mezistěn.

* Na konci léta před krmením včelstva přeložím do nástavků předem omytých savem a opálených plynovým hořákem.

* Přitom nechám včelám jen plásty, které ten rok postavily, plus pod krmnou láhev přidám dalších několik mezistěn. Pokud mi nové dílo nedostačuje, nebo je starší dílo zaplodováno, nechám v nejspodnějším nástavku jenom ty opravdu co nejsvětlejší starší plásty. Snažím se zimovat jen na novém díle a na něm se také z jara ploduje.

* Vyřazené plásty dávám do slunečního tavidla, ve kterém se rámky celý den ohřívají na vysokou teplotu a pod polykarbonátem dostanou dávku UV záření. Vytavené ještě dočistím oškrábáním, zvlněním napnu nerezový drát a zatavím novou mezistěnu.

Myslíte, že tato opatření jsou jako preventivní dostatečná?

Tady se pohybujeme v několika rovinách
1) Mor a úly
2).Mor a diagnostika
3) Mor a jeho likvidace
4) Mor prevence
5) Mor a genetika
1
Nové úly tuto problematiku nemohou nijak standatrizací vyřešit
2
Jak se zlepšují diagnostické metody tak víme o větším množství stanovišť kde se vyskytlüje a doposud nepropukl v klinické stádium. Kde berete tu jistotu že to tak nebylo vždycky?
3
Je to hodně sporná metoda boje proti nemoci již jen to že při likvidaci stanoviště se manipuluje s obrovským množstvím materiálu . To musí být obrovská kvanta spor která se takto dostanou do ovzduší. a stávají se tak potencionálním nebezpečím V různých zemích to řeší různě a výsledky jsou asi tak stejné. Mor je tu stále
4
Jsme u dvou nejdůležitějších bodů
a) chování včelařů a obměna díla
b) zvětšováním stanovišť porušujeme vzdálenostní bariéry pro přenos chorob
c) honba za vysokými výnosy nákupy ste nových a nových matek od kterých získám více medu. Vždy je však něco za něco. Podívejte se kolem sebe každé zvětšení výnosu nebo zlepšení vzhledu našich potravin vyžaduje více a více chemie protože ty nové odrůdu a plemena jsou citlivější k nákazám jak z genetických důvodů tak kvůli větší koncentraci
5
Jsme u genetiky tady je ta největší možnost jak tento problém omezit
a) likvidací celých stanovišť přicházíme o to nejcennější TOLERANCI
b) Je velkou módou F1 málo kdo však ví jak s tímto dále zacházet a co se dějě při dalším rozchovu
c) nikdo se již nechce věnovat pracnému šlechtění svého chovu Chováme se spotřebitelsky a nezajímá nás při nákupu nových matek nic jiného než kolik donesou. to je to nejhorší ze všeho.

Závěrem
ohlédněme se za sebe a zamysleme se nad svým přístupem k problému a hlavně neobviňujme druhé Sami dobře víte jak nové plásty které necháváme na zimu v úlu vypadají ,když se na jaře posunou do medníku Někdy mě stavební rámek po sezóně připadá jak několika letý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor je vsude kde se podivam
> Datum: 18.6.2009 09:12:42
> ----------------------------------------
> J.Kala
> Zeptejte se výrobců úlů co je všeobecně považováno za standard, čeho vyrábí
> nejvíc, po čem je poptávka a co je skladem. Nástavky 11 rámků 39x24 ( aspoň
> při mé návštěvě např. u p. Břínka koncem loňského roku to tak bylo ).
> A za ceny, kdy se jen málokomu vyplatí to bastlit doma na koleně.
> Proto si nemyslím, že je to standardu a o ceně.
> Víte kolik včelařů v těchto úlech kvalifikovaně a úspěšně včelaří?
> Já tuto míru osobně nezavrhuji, pokud úl umožňuje respektovat veterinární
> požadavky.
> Za standard je považován také Langstroth, Optimal a Tachov.
> Kdo nařídí, který je ten jediný správný?
> -------
> Od zadu:
> To nikdo nanařídí, to nařídí ten, kdo to začne valit za cenu, že se to
> nikomu nevyplatí bastlit.
> U mě je to asi tak 150 za NN a 200 za 24cm.
>
> IBM to taky nikdo nenařídil co bude standardem u personálních počítačů.
> A jaká míra, to je věc toho kdo to bude vyrábět.
>
> Nad to se mi to nevyplatí, protože nástavek 24cm mám znormován včetně
> režijních a manipulačních časů po letošním
> podvečerní maloserii, kde jsem měřil časy. Vyšlo mi na vysoký nástavek
> 1/2hodiny a materiálové náklady 10Kč. Sponky, vruty, lepidlo, uzávěr česna.
> Prostě mě to zajímalo, tak jsem to přesně měřil.
> Je to ovšem bednařina, tak jak původně byly nástavky z beden.
>
> ALe raději si každých 5 let koupím takovou bednu za 200Kč, než abych
> nějakou za 300, 400 a víc natíral, desinfikoval, vyvařoval atd. Vysoký
> celodřevěný nástavek za 450kč jak koukám na výše uvedený ceník mně povede k
> dobré péči o úly, nákupu barev atd. Budu na nástavek koukat jak na
> investici a ne spotřební materiál s životností cca 5let.
>
> A jakmile u rámku povolí sponky, tak jej neopravuji a šáhnu po novém,
> protože tam už naštěstí výrobce vydrátkovaných rámků za cca 15Kč je.
> Vzpomínám, že první várku vydrátovaných hofmanů jsem kupoval za 12 a něco.
> Teď dojíždím předloňskou zásobu. TAk uvidím. Ale jít a rozdělat balík
> vydrátkovaných rámků za 15 Kč kus, to si myslím každý rozmyslí, nějaký
> starý opravovat, překlepávat hřebíky, mezerníky atd.
> --------------
> Z mého pohledu právě proto neplnil Svaz tu funkci někoho, kdo má velký
> rozpočet a kde se vyplatí být a využívat synergické efekty společných
> objednávek, nákupu atd.
>
> Pokud někomu leží na srdci výměna úlů a mor atd., tak místo shánění
> nějakých dotací po dvou úlech se spoustou papírů mohl prostě rozhodnout, že
> standard je 39cm 11 rámků bez falce a poptat dodávku 10 000kusů vysokých a
> nízkých ve skutečných fabrikách nebo fabričkách, kde mají zkušenosti se
> sériovou výrobou a jsou vybaveni.
>
> Kdysi jsem měl předjednáno při daleko menším mnnožství než 10tis. výrobu
> nástavků a hledal jsem tady lidi do party co by to objednali se mnou.
> Nástavek 24cm při první serii asi 1000ks vyšel tehdy na míň jak polovinu
> toho co nabízeli nejlevnější výrobci.
>
> Karel
>
>
>

Já myslím, že to tak zhruba stačí. Možná ještě trochu ta genetika, nekoupit
matku a neodchovat z ní v jedné sádce všechny nové matky, které jsou potom
sestry a potom jsou všechna včelstva na stanovišti hodně geneticky příbuzná.
Tou prevencí se toho dá stejně asi ovlivnit poměrně málo, podle mého názoru
mor plodu propukne po nějaké masívní nákaze, kterou způsobí něco mimo. Třeba
že včely vyloupí dutinu, kde na mor plodu uhynul ulétlý roj.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jarek" <jarks/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:28 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení:
>
> Mám Lagstrothy 2/3 (výška rámku 159mm), zasíťované vysoké dno, nejstaršímu
> úlu jsou 4 roky, jen 10 včelstev, mor u nás není, ale blíží se. Postupuji
> takto:
>
> * Každou snůžku i krmení se snažím maximálně využít ke stavbě, dávám co
> nejvíc mezistěn.
>
> * Na konci léta před krmením včelstva přeložím do nástavků předem omytých
> savem a opálených plynovým hořákem.
>
> * Přitom nechám včelám jen plásty, které ten rok postavily, plus pod
krmnou
> láhev přidám dalších několik mezistěn. Pokud mi nové dílo nedostačuje,
nebo
> je starší dílo zaplodováno, nechám v nejspodnějším nástavku jenom ty
> opravdu co nejsvětlejší starší plásty. Snažím se zimovat jen na novém díle
> a na něm se také z jara ploduje.
>
> * Vyřazené plásty dávám do slunečního tavidla, ve kterém se rámky celý den
> ohřívají na vysokou teplotu a pod polykarbonátem dostanou dávku UV záření.
> Vytavené ještě dočistím oškrábáním, zvlněním napnu nerezový drát a zatavím
> novou mezistěnu.
>
> Myslíte, že tato opatření jsou jako preventivní dostatečná?

Souhlas.
Co pamatuji za změny za posledních 30 let, včelaři vesměs rezignovali na
chov vlastní linie, tehdy prakticky každý včelař nad zhruba 10 včelstev
rozchovával a udržoval nějakou svou linii, jen občas osvěženou nákupem matky
od někoho jiného. Vybíral pro rozmnožování nejlepší včelstva a brakoval ty
nejhorší. Dneska se matky nakupují a maximálně rozchovávají v další
generaci, pak už ne. Taky se tím ale dosáhlo znatelného zvýšení výnosu i při
znatelném zhoršení snůškových podmínek, hlavně v červenci a srpnu. Počet
včelstev na stanovištích se zvětšuje, protože chov v nástavkových úlech
nevyžaduje tolik času a výnos z jednoho včelstva vztaženo k průměrné mzdě
klesl až desetkrát, takže na stejný výnos bylo zapotřebí celkový počet
včelstev zněkolikanásobit.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:40 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


Tady se pohybujeme v několika rovinách
1) Mor a úly
2).Mor a diagnostika
3) Mor a jeho likvidace
4) Mor prevence
5) Mor a genetika
1
Nové úly tuto problematiku nemohou nijak standatrizací vyřešit
2
Jak se zlepšují diagnostické metody tak víme o větším množství stanovišť kde
se vyskytlüje a doposud nepropukl v klinické stádium. Kde berete tu jistotu
že to tak nebylo vždycky?
3
Je to hodně sporná metoda boje proti nemoci již jen to že při likvidaci
stanoviště se manipuluje s obrovským množstvím materiálu . To musí být
obrovská kvanta spor která se takto dostanou do ovzduší. a stávají se tak
potencionálním nebezpečím V různých zemích to řeší různě a výsledky jsou asi
tak stejné. Mor je tu stále
4
Jsme u dvou nejdůležitějších bodů
a) chování včelařů a obměna díla
b) zvětšováním stanovišť porušujeme vzdálenostní bariéry pro přenos chorob
c) honba za vysokými výnosy nákupy ste nových a nových matek od kterých
získám více medu. Vždy je však něco za něco. Podívejte se kolem sebe každé
zvětšení výnosu nebo zlepšení vzhledu našich potravin vyžaduje více a více
chemie protože ty nové odrůdu a plemena jsou citlivější k nákazám jak z
genetických důvodů tak kvůli větší koncentraci
5
Jsme u genetiky tady je ta největší možnost jak tento problém omezit
a) likvidací celých stanovišť přicházíme o to nejcennější TOLERANCI
b) Je velkou módou F1 málo kdo však ví jak s tímto dále zacházet a co se
dějě při dalším rozchovu
c) nikdo se již nechce věnovat pracnému šlechtění svého chovu Chováme se
spotřebitelsky a nezajímá nás při nákupu nových matek nic jiného než kolik
donesou. to je to nejhorší ze všeho.

Závěrem
ohlédněme se za sebe a zamysleme se nad svým přístupem k problému a hlavně
neobviňujme druhé Sami dobře víte jak nové plásty které necháváme na zimu v
úlu vypadají ,když se na jaře posunou do medníku Někdy mě stavební rámek po
sezóně připadá jak několika letý

Předloni jsem skládal nástavky z auta. Po jednom lezla včela a bodla mě přímo pod nehet do nehtového lůžka. Bylo to hodně a hodně nepříjemné, pro mě zatím nejhorší žihadlo.

Jarek:
Se zájmem sleduji toto vlákno a rád bych poprosil o zhodnocení: .....
-------
Děláš to dobře a lépe jak já a asi i většina.

Problém moru je ten, že stačí aby to jeden dělal přesně opačně, a neochrání tě nic.
Mor je otázka kumulace velkého množství spor. Buď pozvolna, nebo si to včely přinesou najednou od nějakého včelstva co hyne a oni je vyloupí, nebo odložených plástů atd.
Mor je o kolektivní bezpečnosti.

Můj názor je ten, že pokud se na nějakém území bude cca 10% včelařů mít zájem, a zjistí si, zda je s veterinářem řeč a je rozumný, tak si zadají prvně věichni, pak v nějakém pořadí (třeba polovina z nich lichý rok druhá dvacetina sudý) rozbor. Pokud se mor někde u někoho v okolí projeví, měly by to snad rozbory signalizovat. A lespoň u některých.

I v čisté oblasti hrozí, že někdo začne včelařit ve starých úlech podarovaných a poděděných, někdy i s plásty. A to je to co jsem řešil tím standardem. Když jsem začínal, viděl jsem někde topit rámky a zdálo se mi to mrháním:-)

Pokud bude úl poříditelný komplet s rámky za 3 litry, bude to spotřební materiál, pokud to vyjde na deset litrů, budeme na něj pohlížet jako na investici a tu se každý snaží co nejdéle udržet v chodu. Je to věc vnímání.
Elektroniku i drahou, pořízenou před deseti lety bez lítosti vyhazujeme, k úlům máme z nějakého důvodu vztah.

Spory se neduržují v nebezpečné koncetraci ve vzduchu, v zemi atd. ale v úlech nebo ve včelách.
V obojím případě by tam samy o sobě nevydržely, udržujeme je tam my včelaři.
Držíme při životě nemocné včely po mnoho let, udržujeme staré dílo i úly.

A jsem rád, že pro mě to skončilo. SPotřebuji materiál co mám doma, a do té doby bude Langstroth 159mm za cca 150Kč běžně na trhu pro celou ČR s dopravou v ceně. Plastové rámky, plastové bočnice a na rámky mám rozpracovanou mašinu.
Klika že v tom včelařství co jsem měl v ruce když jsme se rozhodl přejít na něco běžného byl zrovna inzerát na Langstroth:-))

Na podzim objednám, v zimě prodám med a budu chodit lyžovat.
Místo bušení nástavků.

Karel

KaJi napsal:

>Mor je otázka kumulace velkého množství spor.
>Buď pozvolna, nebo si to včely přinesou najednou od nějakého včelstva co hyne a oni je vyloupí, nebo odložených plástů atd.
......................

Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina

Radek K:
Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak je to trochu jinak.

Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam tuším miliardy spor.
Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve včelstvu je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev rovnající se jistotě.
A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.

KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval Ing. Čermák v Moderním včelaři.
Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.

Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000 spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách. Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
-----
Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky spor ještě neznamená, že včelstvo onemocní.

Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam, kde se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během několika let původce se vzorků může úplně zmizet.

KJ v podtstaě souhlas
--------------
Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
- nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.

KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
----------
- není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického moru.
- vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, v oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by podle mě měli být vlastníci a dědicové)
KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
------
- vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor, není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje původce.
- ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během jednoho roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).

Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při každém podezření.

A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

------
A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších deset procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.

Howg.

Karel

10 % včelařů v oblasti si může vyšetřením zimní měli ohlídat, jestli někdo
vedle nemá mor jen za předpokladu, že se veterina nezblázní a nenařídí
zničit všechna včelstva, u kterých vyšetření měli objeví jakékoliv množství
spor.
Co se týká hromadění spor moru plodu, pokud nepropukne klinické onemocnění,
jediná možnost, jak se spory do úlu dostanou, je z něčeho z venku. Zároveň
ale včely smetí vynášejí z úlu a upouštějí na zem, takže konkrétní
koncentrace spor závisí na obojím. Pokud to je ale dlouhodobě, neustále se
hromadí spory moru plodu v půdě na stanovišti, protože v půdě by měly spory
vydržet taky nějakou desítku let. Potom může být zdrojem nákazy i půda,
třeba když před úly vznikne kaluže a včely z ní nabírají vodu. Nebo třeba
když včelař pokape půdu medem nebo roztokem cukru a včely to vysbírají. Jsou
v tom směru nějaké poznatky?
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 5:38 PM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek K:
> Podle toho, co jsem (zatím naštěstí jen teoreticky :)) o moru zjistil, tak
> je to trochu jinak.
>
> Mor propukne tam, kde i jediná larva se nakazí, rozloží, a vytvoří se tam
> tuším miliardy spor.
> Když se to stane, už zřejmě těžko něco včelstvu pomůže, protože ve
včelstvu
> je tak velká koncentrace spor, že je pravděpodobnost nákazy dalších larev
> rovnající se jistotě.
> A pokud si to dobře pamatuji, tak na nákažení nejcitlivější (tuším
> jednodenní) larvičky stačí asi deset spor.
>
> KJ: Dlouhý seriál překladů seriozních zahraničních výzkumů zprostředkoval
> Ing. Čermák v Moderním včelaři.
> Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z
> klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
>
> Např. MV2009/2 strana 57 - v pokusu je opakovaně podáváno larvaičkám 7000
> spor. Mortalita nebyla 100% Velmi citlivé n genetice. Tedy po 24hodinách.
> Do té doby úmrtnost nad 80%. Ale to je období kdy jsou snad kojeny? Takže
> včelstvo má docela dobře vyvinutý systém obrany.
> -----
> Z vyšetření zimních rozborů měli tuším vyplývá, že tam, kde se spory
> nacházejí v tisícovkách, je už pravděpodobnost že propukne mor (deset spor
> se dostane k některé z nejcitlivějších larviček), velmi vysoká. Stovky
spor
> ještě neznamená, že včelstvo onemocní.
>
> Taky podle zkušeností těch, kdo zápolí s morem, se dá prokázat, že tam,
kde
> se vyšetřením zimní měli odhalí oblasti, kde je původce, podle koncentrace
> spor se dají vyhledat ohniska s klinicky propuklým morem.
> Tam kde se klinika spálí, koncentrace spor se rychle zmenšuje a během
> několika let původce se vzorků může úplně zmizet.
>
> KJ v podtstaě souhlas
> --------------
> Z těchto zkušeností mi vyplývá toto:
> - nedochází k postupnému kumulování spor tam kde není v blízkosti klinicky
> nemocné včelstvo, naopak původce postupně mizí.
>
> KJ a pokud tam zdroj stále je, tak logicky koncentrace spor kumuluje Viz
> pokus s nakaženými včelstvy na včelnici. Taky MV. Proto si myslím, že i
10%
> včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným
> vyšetřením měli.
> ----------
> - není ale vyloučeno, že kde si někdo ukryje a nespálí souš třeba s jednou
> rozloženou larvičkou, třeba po několika letech přidá tento materiál do
> včelstva, může způsobit katastrofu a téměř okamžité propuknutí klinického
> moru.
> - vzhledme k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
v
> oblastech, kde někdy v minulých desetiletích mor byl, je třeba pálit vše
> staré, na co se narazí a nedávat do toho včely (těmi kdo by měli pálit by
> podle mě měli být vlastníci a dědicové)
> KJ: SOuhla, viz můj názor na ceny - ty by z tohoto dědictví udělal hodnotu
> palivového dřeva, dnes se podívá na ceníka vidí 10tisíc za úl. to nám po
> dědovi zůstala skoro nová škodovka:-)
> ------
> - vzhledem k tomu, že k nákaze nejcitlivější larvičky stačí několik spor,
> není vyloučeno, že nákaza může propuknout i tam, kde se drží veškerá
> hygienická opatření, pokud je včelstvo v oblasti, kde se vyskytuje
původce.
> - ze zkušeností s vyšetřením zimní měli je prokázáno, že po odstranění
> kliniky se koncentrace spor ryhle snižuje a může původce může během
jednoho
> roku ze vzorků úplně znizet (detekční metody ho neodhalí).
>
> Z toho mi jednoznačně vyplývá, že nejen mor, ale ani původce moru není
> všude a jistě jsou oblasti, kde původce není. :)
> A taky, že mor nemá smysl podceňovat, ani zatajovat, ale rychle jednat při
> každém podezření.
>
> A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý
> čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl
> nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.
>
> ------
> A s tím dalším souhlas:-))) Až na to, že kdyby se našlo těch dalších
deset
> procent, tak 500Kč ob rok na stanoviště klidně obětuji ze svého. Pokud by
> se našlo dalších ne 10, ale 20% stanovišť. může to podle mě být klidně po
> třech letech. Záleží na hustotě zavčelení. Když je 5, deset stanovišť v
> kilometru, asi stačí vyšetřit jen jedno, dvě.
>
> Howg.
>
> Karel

já ho nedávno dostaldovniř do nosu . myslel jsem že si hlavu rozbiju o úly jak jsem kýchal z očí a z nosu mě teklo jak ženichovi z ocasu
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Richard imko <vcelar.rs/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Bodnut?
> Datum: 18.6.2009 15:01:00
> ----------------------------------------
> Předloni jsem skládal nástavky z auta. Po jednom lezla včela a bodla mě
> přímo pod nehet do nehtového lůžka. Bylo to hodně a hodně nepříjemné, pro
> mě zatím nejhorší žihadlo.
>
>
>

Připadá mi právě nejvíce zodpovědné a vyplívá mi provádět prevenci, pokud možno stále. Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?

.............
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238)


>Tam kde však ochranná pásmě nejsou, ja každé další nařizování a zákonné úpravy zásah do naší svobody (i zodpovědnosti) a takové úvahy se mi nelíbí. <
-----------------


Radek Krušina (194.213.39.94) --- 18. 6. 2009
Re: Mor je vsude kde se podivam (36205) (36215) (36217) (36219) (36224) (36226) (36234) (36235) (36237) (36238) (36240) (36243) (36245) (36246) (36251)

>A taky, že každý kdo má nějaký vliv na přeskupování dotací, udělal by velý čin, kdyby něco z peněz, které do včelařství stát či Unie dává, pomohl nasměrovat na vyšetření zimní měli na mor na celém území republiky.

Radek Krušina <

Zimní měl byla letos financována SVS.Včelaři nic neplatili laboratořím, základním organizacím možná ano.

Kdo máte jaké zkušenosti s jakými ůlovými váhami ?
Myslím si po 45 ti letech včelaření že to je to co mi k dobrému pochopení vztahu počasí a včel chybí.
Sháním ůlovou váhu
Jan Bűrgel

>Sháním ůlovou váhu Jan Bűrgel<
Pokud by Vám stačila mechanická dřevěnná z 50-tých let, ozvěte se, za odvoz.
Mostecko JK

G. Pazderka napsal:

Takže co si z Tvých myšlenek vybrat, nelibost nebo povinnost odevzdat mor u všech chovatelů bez ohledu na území s morem nebo bez moru?
.......................

Co si z mých myšlenek vybrat.

Dokud nezdoláváme nákazu, tak nelibost když chce někdo omezovat mou svobodu.

Využít povinné a již nařízené vyšetření zimní měli k tomu, aby orgán státní správy měl kompetentní informace o vývoji nákazy (spíš různých nákaz).

Pokud někde nákaza je, postupovat podle zákonného postupu na její zdolávání.

Radek Krušina

Nejpěknější je včelař při bodnutí včelou do rtu. Postavičky na kreslených vtipech od Honzy Vyčítala jsou jeho věrnou kopií. Toto se mi stalo loni (horní ret)a já jsem nevěděl, kam tak velikou hubu strčit, aby se mě děcka nebály. Prostě pohoda a včelky mi i za to stojí.

Jiří

KaJi napsal:

>Já ty informace chápu naopak - dost včelstev v rúzných pokusech se z klinických projevů dostalo, pokud zmizel zdroj infekce.
...............

RK:
Potom ale ty informace nechápeme naopak, ale stejně :)
- když zmizí zdroj infekce - klinicky nemocné včelstvo s rozloženými larvičkami, potom se zmenšuje koncentrace spor a u včelstva nemoc nemusí propuknout. Čím menší koncetrace spor, tím menší pravděpodobnost vzniku onemocnění. (Naopak, pokud se klinicky nemocná včelstva neodstraní, potom samozřejmě u okolních včelstev koncentrace spor narůstá, až někde nemoc propukne)

V MV i na fascinovaném včelaři dokonce byly myslím případy, že i jednotlivá včelstva, kde už nemoc propukla, se dokázala s nemocí vypořádat. To je možné zřejmě brát jako argument, že jde vyšlechtit odolnější včely proti moru, ale není to přímo o tom, na co jsem reagoval.

Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.

Ale samozřejmě tam, kde už je prokázané, že se původce nachází, je třeba snižovat koncentraci spor jak se dá, protože se snižuje riziko propuknutí nákazy. To je ale ve všech vyhláškách veteriny v ochranných pásmech stanoveno.

KaJi napsal:
>Proto si myslím, že i 10% včelařů na nějakém území si mohou ohlídat okolí dlouhodobě prováděným vyšetřením měli.
............
RK:
Možná těch včelařů nemusí být ani 10%. Pokud mi jde o to zjistit, zda nemám v okolí mor, stačí když si nechám vyšetřit měl sám.
Ale s tím, že si dokážeme ochránit území proti moru nesouhlasím. Protože pokud není území zmonitorované celé, nemá veterina přehled o původci nákazy a můžou se dovážet a vyvážet včely z území. (I když zřejmě oficiální prodejci dostanou od veteriny povinnost vyšetřit před prodejem včely).

Radek Krušina

Jiří, máš pravdu, do rtu je to asi nejhorší. Jak ti nateče tvář, tak máš opticky o 20 kg navíc.

Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika, nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo. <
...........

Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i profylaxí.

O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali? Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?

G. Pazderka napsal:

>O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
>Já to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů?
>Jak vědět, že to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch 10%(toho 1 z deseti)?
...............

Já nemluvím o tom, že by si sami chovatelé likvidovali klinicky nemocná včelstva.
Teoretizuju tady o spolupráci s veterinou. :)

Pokud by bylo celorepublikové vyšetření zimní měli spojené s vyšetřením na původce moru, potom by v místech přítomnosti původce muselo proběhnout dohledání kliniky za přítomnosti veteriny a pálení klinicky nemocných včelstev.
Tím by se odstranily zdroje infekce a podle zkušeností těch, kde to tak dělali (viz např fascinovaný včelař) dochází k rychlému mizení spor ze vzorků zimní měli až k nule.
Ale vždy je to jak jsem pochopil podmíněno dohledáním kliniky a spálením.

Je ale zajímavé (a pro některé včelaře zřejmě i bolestivé) sledovat, jak se veterina staví k pálení tam, kde není klinika, ale jen původce.

Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne.
Podle čerstvých zkušeností s vyšetřením zimní měli, jak jsem se dočetl, bylo vysledováno, že kde je v měli koncentrace spor jen ve stovkách, tam zřejmě nemoc vůbec nepropukne, tam kde jsou ticíse, může a nemusí (někde v blízkosti je klinicky nemocné včelstvo které je potřeba odstranit).

Takže zřejmě pokud veterina zvolí strategii, že spálí vše kde je původce (i klinicky zdravá včelstva), spálí i včely odolnější proti moru.
Při znovuzavčelení po ozdravení hrozí, že přivezené včely nebudou na mor tak odolné a může třeba hrozit větší pravděpodobnost znovuvypuknutí nemoci.

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné.

Uvidíme, jak se k tomu veterina bude v budoucnu stavět.
U mě teoretika to zatím vypadá tak, že logičtější by bylo jen pálit klinicky nemocná včelstva a snažit se, aby včelstva, která jsou vystavena infekčnímu tlaku v blízkosti nemocných, a neonemocní, nebyla spálena, ale naopak aby přežila a byla v oblasti překonaného moru rozchovávána.

Radek Krušina

> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne. Pokud klinika nevznikne, spory se ve včelstvu
nemnoží a jediný zdroj je jejich donášení odněkud zvenku. Pokud zdroj spor z
venku zmizí - nemocná včelstva jsou zničena, dutina s rojem uhynulým na mor
je kompletně vyloupena a voští zničeno zavíječem a ptáky, takže už neláká
létavky atd, další spory z venku nepřicházejí a množství spor uvnitř úlu
vždy klesá, bez ohledu na to, co udělá chovatel. Klesá tím, že včely smetí
se sporami vynášejí ven a tím, že spory zabudované ve starých plástech
odcházejí s likvidací těchto starých plástů, případně jsou "ředěny" , když
místo starých plástů včely postupně vystaví mezistěny. Dokonce podobně se dá
nahlížet i na zahraniční metody likvidace moru plodu, kdy nakažené včelstvo
je smeteno coby umělý roj do rojáku a potom usazeno do nového nebo
vyčištěného a vydenzifikovaného úlu na mezistěny.
Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane. Stejně tak se zbytky po vyvařování vosku. A rychleji
obměňovat rámky nebo rovnou častěji provést akci typu norské zimování.

Já by se chtěl zeptat na jednu věc, před 10 nebo ještě více lety se mluvilo
o tom, že rezervoárem moru plodu jsou i vosy, že na jejich plodu přežívají a
potom ho vosy rozšiřují. Jsou o tom dneska nějaké nové poznatky?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 8:41 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radek Krušina:>Chtěl jsem upozornit na to, že tam kde není klinika,
> nedochází ke kumulaci spor, ale naopak ke snižování koncentrace.
> Jinak řečeno, je nutné najít kliniku, tu odstranit a potom se bude
> koncentrace spor snižovat až se vytratí. Nic jiného se zatím neprokázalo.
<
> ..........
>
> Radku to dokáže jen chovatel včelstev, který ví jak snižovat a ředit
> koncentrace spor a vůbec zárodků infekčních nemocí stále a to hlavně i
> profylaxí.
>
> O jakém procentu z celku chovatelů myslíš že mluvíš, kteří by dokázali?
Já
> to vidím tak na maximálně 10% (spíše méně)z eventuálního celkového počtu
> chovatelů s klinikou moru u včelstev u nás, takže každý desátý s klinikou
> by dokázal možná uspět v tom co píšeš. Co těch 9 chovatelů? Jak vědět, že
> to jsou právě ti co nedokážou eliminovat spory a jak odhadnout těch
> 10%(toho 1 z deseti)?

Radek Krušina:>Ještě cca před pěli lety byla velká skepse k tomu, že kde se objeví spory v měli, tam klinika stejně dřív nebo později propukne. <
.........
Bohužel, to platí stále, nic se v tomto moc nezměnilo.

ZU Brno Dulezita sdeleni:Vceli cukr na jaro zajiste ze jeste mnoho nasich clenu,by si nejen prali,ale take nevyhnutelne potrebovali pro sva vcelstva.151q jez nam byl na podzim povolen a pro tuze pozdni dobu nemohl byti scharakterisovan, ani rozeslan a bude po pripade s novym pridelem rozeslan. Subvence pro pobocne spolky byly sice Zemedelskou radou prokazany..Dopsali jsme firmam-zdrazily sve vyrobky o 120-170 procent.Mame k dispozici 1075 K. Tu vidime jiz predem,ze by nastalo vseobecne reptani,jelikoz bychom nemohli všechny podeliti.Bylo by proto nejmoudrejsi podelit spolky hotovymi penezi.Proto bude zalezitost predlozena ustrednimu vyboru.

Rissky svaz oznamil,ze mu bylo povoleno pro jarni pbdobi pro celou Risi 315 q.Doposud povolovalo k navrhu min.Orby-ministerstvo financi.Nyni zavisi toto povoleni od c.k.uradu pro lidovou vyzivu.

ZU Brno Val.hromada Dolezal zahajuje..projevuje soustrast na smrti cisare Frantiska Josefa.Predcita oznameni nove zalozenych spolku,prihlasenych novych primych clenu,oznamuje proc ve Vyrocni zprave nebyla jednatelska zprava.Valis navrhuje volbu aklamaci,coz vsemi prijato:predseda Dolezal,namestek 1)Valis,2)Knap,jednatel Maly,pokladnik- administrator Silhavy.Vybor po ukonceni valky predlozi usnesene zmeny stanov.Nyni neni vhodna doba,ani mozno vsemi ucastnymi v otazce primych clenu a zpusobu voleb vec projednati.

ZU Praha Val.hromada 47 delegatu,zastupujici 43 spolky. Vybor usnesl se upsati 1500 K na 6.valecnou pujcku,a 1tis.Ceske zemske komisi pro peci o mladez stipendium pro sirotka po padlem org. vojinu vcelari.Pan Svarc vytyka jednatelske zprave:neuplnost.Zprava pokladni aby byla podrobena revisi prisezneho revisora uctu Ustredni jednoty hospodarske jak se to stalo 1914.Valna hromada at cini rozhodnuti co s cistym ziskem.Neni spravne ze pokladnik prideluje si bonifikace kam chce.Jednatel Smidlik:Zprava byla obsahlejsi,ale na prani vyboru vyoustil nektere veci,aby se usetrilo penez..zprava v casopise by stala 1000K
Pivnicka: Velectene shromazdeni! To co nám zde pan Svarc prednesl...Sedlacek: Divim se panu Svarcovi,takovemu zkusenemu vcelari a organisatoru,ze vytky ty pronesl.Pohl: Jak jsme seznali..jedna se mu jen o formu.Vec byla mu zajiste dostatecne vysvetlena.
V.Svarc: Nikoliv.Je potrebi revisora jako v druzstvech,jako se stalo v r.1914.Od navrhu nelze mi jen tak ustoupiti...Ja s díkem kvintuji.ze Ustredi pujcilo nasi skole 2tis.korun. Ale my mame take vylohy udrzovaci a na posledni nasi zadost povolil nam vybor 60 K.Nevim,jestli s timto obnosem mohl by nekdo neco udelat,take prosim aby ucetni Zprava byla podpisovana predsedou.

Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles počtu spor. Může
důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50 let
v zemi zůstane.<
..........)
Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa, tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.

Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.

Radim Polášek:>Logika říká, že spory se množí jenom v případě kliniky, když už nějaká
larvička onemocní, jinak ne.<
...........
Ano, to je správná logika množení ale ne šíření a infikace včelatva sporami. Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.

Taky uvažuju o modernizaci stávající klasické decimálky. Líbila by se mě digitální váha se záznamem naměřených hodnot v určitém intervalu. Nemáte někdo tip na něco takového?

G.Pazderka napsal:
>Logika v tom případě říká, že rozhoduje infekční tlak. No a ten může vzniknout i když se spory ve včelstvu vůbec nemnoží.
.............

Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.

Citace:
"Je známa řada případů, kdy předklinicky zjištěný mor v jednotlivých včelstvech zeslábnul a zcela vymizel, pokud se odstranil zdroj zárodků (nejčastěji klinicky nemocná včelstva v blízkém okolí), tedy když se snížil infekční tlak."
Celý článek:
http://vigorbee.cz/clanky/mor/

Chápu to tak, že je bezpředmětné mluvit o nějakém infekčním tlaku na včelstvo, ve kterém už propukl mor. To už je nakažené a je zdrojem spor (zvýšuje infekční tlak) na okolní včelstva.

Takže tam, kde jsou klinicky nemocná včelstva vyhledána a odstraněna, infekční tlak rychle klesá, protože nejsou zdroje nových spor.

Radek Krušina

Jak už ve včelstvu propuklo klinické onemocnění morem, to je věc jiná.
Všechno včetně plástů se musí likvidovat podle předpisů spálením. Já píšu o
výměně úlů třeba na jaře původní za nový vyčištěný nebo případně o dělání
pořádku ve včelíně, kdy na konci zbude lopatka nebo třeba půlka kyblíku
oškrábaného a smeteného smetí z úlů a podlahy. Potom jestli dříve včelař na
lesním stanovišti prostě takové smetí vzal a hodil kdesi do lesa dál od úlů,
nyní by mohl to smetí zakopat dál od úlů takových 10 - 20 centimetrů do půdy
nebo aspoň pod listí či jehličí. V zemi během pár měsíců ztratí tyto zbytky
včelí vůnia i když se po letech řízením náhody ocitnou zase na povrchu,
včely už na ně nalétávat nebudou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 11:21 AM
Subject: Re: Mor je vsude kde se podivam


> Radim Polášek:>Chovatel v tom může udělat jen málo, jenom zrychlit pokles
> počtu spor. Může
> důsledně čistit úly a vzniklé smetí neházet vedle do křoví, ale odnést a
> spálit nebo zakopat v lese do země na místě, kde to spolehlivě aspoň 50
let
> v zemi zůstane.<
> .........)
> Idea zakopávání moru je pěkná, ale jak hluboko zakopat smetky s propolisem
> plásty atp. se stále linoucí se vůni na kterou včely umí zareagovat i pod
> půdou? Jsou i jiné cesty kontaminace, málo nebo mizivě pravděpodobné, ale
> jsou. Stejně jako varoáza z relativně schované Javy se dostala do světa,
> tak i mor může mít nějaké schované nepravděpodobné cestičky.
>
> Jestli totiž lze nalákat včely nějakým podněcováním přes podmíněný reflex
> na miny, zájem včely bude i o, zcela určitě, zakopané zbytky.
>
>

Pokud by se pálila jen klinicky nemocná včelstva, bylo by to zřejmě pro veterinu náročnější na prohlídky, ale je možné, že by v oblasti zůstala včelstva, která vydrží nějaký infekční tlak a znovu propuknutí nemoci může být méně pravděpodobné. R.K.

Sledujem túto vašu diskusiu a zdá sa mie, že skončíte tam, kde ste začali, nič nevyriešite, lebo veterina si hudie svoje a praktici taktiež. Kto má pravdu, to nezodpoviem ani ja a bolo by odomňa odvážne vysloviť sympatie jednej alebo druhej strane.

To čo vyslovil R.K. v citovanom odstavci sa blíži k mojim predstavám, pretože ako včeláriť a dosahavať aj dobré výsledky aj pri výskyte MVP musím byť opatrný, lebo sa nachádzam na tenkom ľade a som zároveň v "trestnom území" zákona či vyhlášky. Ani na Slovensku čo sa týka výskytu MVP nie sme čistý ale včelári, ktorých poznám si vedia poradiť.

Podľa mojich skúsenosť pri potieraní MVP na včelniciach je rozhodujúci čas, ako rýchlo včelár dokáže rýchlo konať. MVP je na určenie diagnózy tak jednoznačný, že sa nedá s ničím zameniť a môže ho diagnostikovať už v zárodku každý včelár. A ten by mal okamžite konať a nečakať kým sa veterinárna mašinéria rozbehne (odobratia vzorky, vyšetrenie, nariadenie o likvidácii), ale okamžite včelstvo bez milosti vysíriť, plásty s plodom a zásobami vyvariť, ale najlepšie ihneď spáliť a úľ vypáliť ohňom a tak osadiť doňho nové včelstvo.
Mám dôkazy, že ani v jednom takto ošetrenom znovu osadenom úli MVP znovu neobjavil a šírenie sa MVP aj na väčšej včelnici bolo zastavené. Tu sa nedá hovoriť o nejakých veľkých ekonomických stratách, skôr o záchrane veľkých hodnôt, lebo život na včelniciach pobeží ďalej. Ak spálime veľkú včelnicu, bude dlho trvať, kým sa život vráti do tých istých koľají.

Takto nejak prebieha aj boj proti zastaveniu šírenia sa MVP na Novom Zélande, kde je povinný takto konať každý chovateľ, včiel, až potom sa nahlasuje prípad veterinárom.
Možno sú toto kacírske myšlienky, ale skúsenosti sú dobré, i keď ťažko hovoriť o tom, či sa toto všetko raz nevráti ako bumerang na naše včelnice je otázne, no zatiaľ je to dobré.

Radek Krušina:>Zkušenost a odborníci říkají, že infekční tlak vzniká tam, kde je v blízkosti klinicky nemocné včelstvo.<
........

To není přesné. Chybí tam slovo "nejčastěji". Když to řekne odborník tak to řekne takto.

Výše infekčního tlaku je také podle měli jen orientační, protože záleží hlavně na kmeni podkmeni a případně úpně jiné variantě moru, kterých je samozřejmě více a jsou velké rozdíly mezi průběhy. Takže pod oficiálním a vzevrubným jménem původce P.l.l. si je nutné představit přesně kolem desítky různých původců, které jednou můžeš jako klinika najít a v jiném případě můžeš narazit na případ, že klinika vůbec není vidět a včelstvo uhyne dříve a včelař ani nějaký typický rozklad nezaregistuje, že takový úhyn byl kvůli moru.


Jestli koketuješ se SVS a máš nějaká data o průběhu a o výsledcích morů, dáš mi zapravdu, protože případy kolem našich ohnisek jsou spíše infekčního podružného rázu tj. sekundárního bez předchozích případů klinických včelstev v oblasti. Údaje lze již srovnávat během více let po sobě, protože co vím, už asi 4 roky se plošně takto pracuje a data se střádají.

Přeju dobrý den přátelé!
Toto je můj 1.příspěvěk,tak snad nic nepokazím.
Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
přezimují,studenou stavbu nebo teplou,klasické rámky nebo plastové,atd.
Začínám úplně od začátku.Uly po rodičích jsme museli zlikvidovat.
Díky!

Prosím o zkušenosti s úlem Optimal.V kolika nástavcích ( 17 cm )
nejlépe
----------
http://www.optimalklub.cz/
www.vigorbee.cz
dále také - je to stejná metodika jako Langstroth 17cm
n-vcelari.cz - hlavně 100 otázek a odpovědí
http://matela.wz.cz/

a myslím, že i v archívu - downloadech této konference se něco najde.

AŤ se daří.

Karel

A samozřejmě spousta je toho tady:

http://pandora.idnes.cz/conference/optimal/

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice. :-(

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za odpověďi.

Máte pravdu.

Meduje, ale velmi málo. Musí ho být více hektarů a blízko hned u včelstev a
těch včelstev na místě nesmí být nějak moc, jinak je jen pro včely a snůška
navíc pro včelaře žádná. Měl by dávat dost pylu, takže se hodí pro posílení
včelstev před případnou další medovicovou snůškou.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 19, 2009 10:20 PM
Subject: Medování hrachu.


> Meduje hrách prosím, nikde jsem nic nenašel, ale tuším že asi ne , díky za
> odpověďi.

Na Vysočině slušně meduje pohanka. Akorát škoda , že to je do medovice.
-----------------------------------------------------------
Já bych to tak zase špatné neviděl,když do medovice je trochu přimíseno té zatracované pohanky. Dostane šmrnc,lehce pálí na jazyku a tento med je naopak lahodný.Záleží zase ale na chuti každého konzumenta.V poslední době pohankový med začíná jít na odbyt a to právem,protože pohanka si to zaslouží,bohužel řepku nedohoní,protože to není olejnina,ale bývalá potravina chudého lidu.

Měl jsem několikrát smíšený med pohanku s medovicí nebo s květovým medem. Měl tu určitou vůni, byl však velmi lahodný na jazyku, byl také nejprodávanějším.Je třeba také k němu umět někde něco povědět - rutin , období po terapi, ... a nemáte po vanocích co prodávat.Možná teké, že jde více na odbyt kvůli velmi tmavé barvě. Škoda, že ho u nás letos nevyseli, prý semeno nejde na odbyt a málo za něj platí, ale poprvé je vyseto obrovské množství hořčice na semeno, právě dokvétá, ale nic moc.Každá kapka dobrá, kočoval jsem k úročníku,nebylo to špatné.

Ještě jeden dodatek k chuti medu. Dělali jsme na výstavě ochutnávku medů: nejvíce zabodoval jarní pastovaný - 298 čárek, ale byl nejméně prodávaný, na druhém místě skoro se stejným počtěm čárek byl právě smíšený pohankový a museli jsme přes noc nalévat sklenice, o sto méně čárek měl květový a naprosto prohrál medovicový, měl jen 76 čárek.Pastovaný chutnal nejvíce dětem, ale matky ho nekupovaly, protože jejich děti tomu nerozumí.

Také rád potvrzuji příspěvek přítele Tichého: trochu pohanky do jakéhokoliv medu ať už květového či smíšeného s trochou medovice nezaškodí,naopak dodá tomuto medu atraktivnost,kterou ostatní medy nemají. Jeho tmavá barva zajisté taky hraje svoji roli,což lidé mají rádi,proč jim to vymlouvat? Nejprve kvete řepka,po ní hořčice a teprve poté přichází na řadu pohanka,takže když se setkají tyto 2 plodiny a doplní medníky,je to radost a med je velmi prodejný,ač květový je pěkně tmavý a chutný.

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem, načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ta kyselina mravenčí je skutečně dobrý prostředek proti zvápenatění plodu,
ale stejně nestačí. Je nutná výměna matky - to proto, že včelstvo se
současnou matkou nemá dostatečně vyvinutý čistící pud.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zdravím,

       Kdysi jsem se s tím setkal i u sebe. Je to nepříjemné a u mě to
vzniklo s vlhka v úlu. Položil jsem kyselinu mravenčí do podmetu na podporu
čistícího pudu, pak pomůže výměna matky. Ale jeto asi zcela zbytečné,
protože spory už jsou na všech včelkách a likvidují postupně všechny mladé
včelky (larvy), resp. výrazně oslabuje. Nakonec jsem celé včelstvo utratil,
protože to nepřineslo efekt. Ale bylo to tím, že včelstvo bylo celkově slabé
a zvápenatění plodu je decimovalo. U silnějších včelstev může pomoci popsaný
způsob a rozhodně obměna díla, protože houba je už všude.
Takže pokud to shrnu do poznatků i dle knih - kyselina mravenčí, nová matka,
nové díle a desinfekce úlu (pokud to jde zvládnout). Je možné, že někdo má
ještě jiný názor než-li já.

       Ať se daří
              Marek

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:52 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: asi zvápenatění plodu

Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří

Ještě dodatek: Ten čistící pud je zde nejdůležitější proto, že jde o
houbovité onemocnění, které si včely donesou z přírody kdykoliv opakovaně,
takže jakékoliv "léčení" je jen dočasnou pomocí.
Petr
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo zasíťovaného
dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v
literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale
snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.

Jiří


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4174 (20090620) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Jedná se skutečně o zvápenatění a jak proti tomu bojovat ?

Podľa uvedených symptónov je to naozaj zvápenatenie včelieho plodu. Je nepríjemná choroba, lebo včelstvo dlhodobo unavuje, matka statočne ploduje, včely plod vychovávajú, zaviečkujú a vtedy bunky s larvami otvárajú. Larvy vyschýnajú a včely ich vynášajú do podmetu úľa, na letáč a pred letáč. Včelstvo podľa rozsahu napadnutia postupne slabne, do znášky ide slabé a nevyužije ju.
Oficiálny liečebný postup neexistuje, i keď sa často odporúča kyselina octová, výmena M nepomáha, šťastie má včelár a jeho včely, lebo niekedy spontánne zaniká prirodzenou cestou.
A to vtedy, keď je včelstvo dlhodobo bez plodu, čo sa často stáva pri rojení a včelár ponechá výchovu matky na včelstvo čo niekedy môže byť až 25 dní. Je to čas počas ktorého sa všetok plod vyliahne, včely múmie povynášajú, pomôže i včelár a spóry ascosferózy sa stratia a ďalší plod môže byť čistý. Veď po rojení dostali i novú M.
Tento fakt sa dá využiť pri likvidácii vápna vo včelstve, že včelár, uväzní M v izolátore (včely musia mať k M po celý čas prístup, aby nevznikal zbytočný náhradný chov M) na 21 dní a až potom matku vypustí medzi včely.
Jeden ľudový prostriedok ako na vápno je využitie piva 10˚, ktorým postriekame dokonale vnútro úľa a každý plást aj s plodom trikrát po týždni, alebo zakaždým keď pracujeme vo včelstve. Chmeľ totiž, ktorý sa nachádza v každom poctivom pive, má látku, ktorá pôsobí na hubovité choroby. Tieto rady nenájdete nikde, lebo sú výsledkom mojich "pokusov".

Někdy po roce 2000 toho bylo plno u většiny včelařů. Objednával se kvůli tomu formidol.
Já objednal Vigorky a bylo to vyřešené.
Důležité je, aby vynesly plod v barvě bílé. Nebo ještě dřív, hned jak uhyne. Šedý je už od plodnic a infikuje okolí. Konstrukce dna atd. by ho neměla zadržovat.

Myslím, že od té doby je víc chovů co šlechtí na čisrtící pud. Včely to nosí z venčí a letos jestli bude vlhko pokračovat si možná ještě užijeme.
Plísní i melecitozy. :-(

Karel

Jiří:>Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to v literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata, ale snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
Děkuji za rady.<
..........
Ano,to je nadmíru rozumné, protože k diskuzi je vhodné třeba to pivo na praskající asky. To je zajímavé a stojí to za vyzkoušení. Vše ostatní je stokrát popsáno v chytrých knížkách a článcích o zvápenatění. Tedy jestli to je zvápenatění, protože i vyházený starý pyl mne letos už dvakrát dostal do omylu a stačilo se zhýbnout abych viděl nahromádkované pergy místo larvárních "zkamenělinek". Chtělo by to do diskuze od Jiřího foto toho co popisuje aby byla jistota, že diskutujeme o jeho případu.

>Hned mě napadlo, že se jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí<
------------------------------------------------------------
Před tím, než jsme začali používat kyselinu mravenčí se i u mých některých včelstev objevilo zvápenatění plodu. Mumie byly v buňkách i na podložkách. Tenkrát jsem také prováděl výměny matek jak doporučovala literatura. Bohužel neúspěšně. Včely to asi nečetly. Jeden dnes již nežijící včelař mi poradil, že mám použít jakýkoli prostředek který vyprovokuje zvýšení čistícího pudu včelstev. Důležité je narušit vnitřní prostředí v úlech a to jakýmikoliv prostředky, které do úlu nepatří - včely na ně (použité prostředky) nejsou zvyklé a snaží se odstranit vše co do úlu nepatří. Tenkrát jsem použil 8% kvasný ocet (kuchyňský)a v něm jsem vypral podložky a ještě mokré a páchnoucí je vkládal do úlů. Každý den (cca 3 týdny) jsem poctivě podložky ometal a mumie pálil. Pokaždé jsem podložky vždy omyl a nechal nasáknout novou dávkou octa. Intenzita spadu mumií se postupně snižovala. Stejného efektu můžeme údajně dosáhnout i při použití práškového cukru nebo postřikem roztokem hypermanganu. To jsem ale neměl příležitost vyzkoušet a proto to nemohu potvrdit. Od té doby kdy používám kyselinu mravenčí jsem neměl příležitost se s tak intenzivním napadením mých včelstev plísní Ascosphaera apis setkat. Dnes, když na podložce některého včelstva objevím několik zvápenatělých mumií neodkladně postupuji tak, že odstraním a spálím veškeré postižené části plástů nebo celé plásty, včelstvo přeložím do čistého vydesinfikovaného úlu (úlové dno a nástavky), vyměním matku a pro narušení vnitřního prostředí úlu a zvýšení čistícího pudu včel použiji Formidol opakovaně 2 - 3x, nebo je možné použití dlouhodobých odpařovačů kyseliny mravenčí.
JK

Kdepak byste dneska koupil pivo s chmelem.

Je to choroba slabších včelstev nebo náchylnějších včelstev nebo včelstev
oslabených nějakým zásahem včelaře a za nepříznivého počasí. Typický je
výskyt v květnu červnu. Pokud se objevilo jen u jednoho včelstva z vícera,
je třeba zjistit proč. Typicky to bývá, když je včelstvo slabší v příliš
velkém prostoru úlu a navíc oslabeno nějakým zásahem včelaře, který třeba
rozfrcal dříve kompaktní plodové hnízdo do více nástavků nebo mezi nástavky
jsou velké mezery, kterými proniká do úlu noční chlad a vlhkost a podobně.
Letos toho asi bude hodně, počasí odpovídá a ještě nějaký týden tomu tak
bude, v současné době jarnímu květnovému, navíc vlhkému a bez snůšky, která
je nyní na konci června květová už podstatně slabší než v květnu a
medovicová je likvidována deštěm.
Pokud jsou všechny včelstva na stanovišti ošetřována zhruba stejně, mají
zhruba stejně zásob a stejnou sílu, tak jedno včelstvo výrazně víc napadené
zvápenatěním je důvod k výměně matky. Pokud jsou všechna včelstva napadená
zhruba stejně, je třeba zásahy, které posílí životaschopnost včelstev. V
první řadě odstranění neobsazených prostor, třeba prázdných medníků, rozumné
zúžení plodiště o nějaký nádstavek navíc, pokud jich je tam hodně, pokud
mají méně než 10 - 5 kilo zásob, podněcování, odstranění případné měli s
kuklama ze dna úlů atd. Cílem je dosáhnout, aby se včelstva dostala do stavu
mírné snůšky, kdy matka stále klade a kdy si může dovolit zaklást i krajní
rámky a nastavky, protože včely i na nich udrží bez problémů teplotu 35 st C
potřebnou pro výchovu plodu. Za takového režimu se včely zaktivují a jejich
čisticí pud se projeví tím, že mrtvé kukly a jiný infikovaný materiál
nebudou vynášet pouze do neobsazených chladných částí úlů, kde budou sporami
dále infikovat včelstvo, ale budou většinu tohoto materiálu vynášet ven pryč
z úlu. Mělo by se to během 14 dnů projevit ve zvýšení ploch plodu a zmizením
zvápenatění. Zužování je jinak opatření, které zase jde proti opatření proti
rojení, takže pokud se zůžení přežene, hlavně pokud se nechá hodně přes
dobu, kdy zvápenatění zmizí a včely se rozjedou, mohou se vyrojit, takže se
zůžením opatrně. Také to jde proti medné snůšce, ale stejně teď počasí na
snůšku není a když se to povede, ještě by mohla jít zachytit červencová
snůška, pokud nějaká bude. Stejně, pokud by včelstva přežila do nějakého
lepšího počasí a nějaké snůšky, zvápenatění by pravděpodobně samo zmizelo,
ale to by už včelstva byla hodně slabá a snůška by stejně byla na nic.
Další opatření jsou již pomocné, jako třeba ta kyselina mravenčí nebo potom
obecně zrychlení výměny rámků, čištění úlů a potom taky obecně zrychlení
výměny matek atd.
Pokud se tady bavíme o přírodních materiálech, tak dobré protiplísňové a
protibakteriální účinky by měl mít výluh z křídlatky. Údajně je obsah těchto
látek jeden z důvodu, proč je křídlatka tak agresívní, není prostě napadána
chorobami. Na včely jsem ji ale nezkoušel ani nevím o někom jiném, kdo by to
zkoušel.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, June 21, 2009 8:51 PM
Subject: asi zvápenatění plodu


> Určitou dobu jsem sledoval pod zasíťovaným dnem na dlaždici pod úlem,
> načernalou měl. Včera jsem na česně tohoto úlu viděl něco jako trus od
> ptáků. Tmavé, sem na bílé hrudky. Když jsem otevřel zadní čelo
zasíťovaného
> dna, tohoto "trusu" tam bylo na sítě požehnaně. Hned mě napadlo, že se
> jedná o zvápenatění plodu. Nikdy jsem to neviděl, neměl jsem sebou žádnou
> literaturu, ale vzpomněl jsem si na kyselinu mravenčí,tak jsem do jednoho
> Nessenheidra nalil KM a dal mezi rámky. Jedná se skutečně o zvápenatění a
> jak proti tomu bojovat ? Určitě se někdo najde, kdo tu řekne, načti si to
v
> literatuře a neotravuj na konferenci, která je na "důležitější" témata,
ale
> snad někdo poradí, co to je a co s tím dělat.
> Děkuji za rady.
>
> Jiří

Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují? Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a porovnat s tím Vaším.

To je právě problém zavíčkovaného medu u řepky včely ho donášejí rychleji než ho stačí vysušit jiné nezavíčkované plásty tuto vlhkost nemají tam může být i 16% vody osobně jim nedovolím aby to všechno zavíčkovaly a vytáčím vše tím tu vlhkost srazím níže. pokud se nedostanu pod 20 % stáčím z čeřící nádob y je do 18% a přidávám další. Voda má tu vlastnost ,že vystupuje v medu nahoru. Ve stáčecí nádobě takový med může mít na spodku nádoby může mít16% a nahoře 24%. na konec pak stačí fén který tu vodu svrchu vyfouká. Zpracovatelé medu to dělají tak , že medy v vysokým obsahem vody smíchají tak aby se dostali pod 20 % Proti zkvašení ve sklenicích je nutné med vždy v celém objemu promíchat aby nakonec nedošlo k tomu , že v posledních sklenicích bude med kterému právě hrozí kvašení. Zkvasit med s obsahem vody pod 23% vody to je již velké umění.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Chmel??ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Dan - ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 10:53:14
> ----------------------------------------
> Řepkový med v tuto dobu a ještě ke všemu v zavíčkovaných plástech odshora
> dolů a že by měl 21% ? Doporučoval bych vypůjčit si jiný refraktometr a
> porovnat s tím Vaším.
>
>
>

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Dan" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, June 22, 2009 9:06 AM
Subject: řepkový med


> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je
zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.

pepan:>je nutné med vždy v celém objemu promíchat<
..........

Ano, tomu se říká homogenizace medu a tu umí zpracovatelé medu a víceméně to neumí příležitostní prodejci medu ze dvora.

Řepka je už nějakou dobu odkvetlá a jestli to je opravdu ona, je bílá jak by bílá byla. Těžko radit, ale asi bych ji hned vytočil pokud to jde. Pokud ne, tak co jde a zkrystalizované zbytky zcelí včely s příležitostní podzimní snůškou.

Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří

Předpověď počasí na další měsíc zatím vypadá na to, že jestli máš ty rámky
ještě dnes s medem ve včelách, za tři týdny tam budou jen prázdné rámky. Ale
je to lepší než ty rámky nebo nějaké jiné zásoby ve včelách za takového
počasí nemít.
R. Polášek
---------
Dnes odpoledne bylo 12stC.
A výhled až do čtvrtka stejný. :-(

Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Díky Karel

Mám takový dojem, že zvápenatění si nosí včely ze snůšky (tak to psala tehdy literatura, když mě to trápilo) a desinfekce úlu a jeho okolí s tím moc nenadělá.
V té době jsem převáděl včely do Langstrothů, nové úly, nové rámky, nové matky, nové mezistěny, a bylo to v tom taky. A pak přešel rok a zvápěnatění se objevovalo ojediněle.
Spíš si myslím, že letos za tím je vlhké a studené počasí. Přeje plísním atd.

U ZP je důležité, kolik je toho v plástech, ne pod česnem.

Karel

Matkou to nemusí být, pokud kvalitně klade vajíčko vedle vajíčka. Došlo k nějakému nárustu a to může být i něčím jiným.

Osobně bych vzal druhý prázdný úl, vzal záložní vystavěné dílo, zdravý plod bez včel(asi v přepočtu 1-1,5kg v buňkách ve stavu vážení po vyběhnutí), úl původní dal stranou, úl nový se zdravým dílem a s plodem na pozici nemocného včelstva a včely přemetl. (metličku přefouknout po akci savem, nechat 30 min působit a potom přeprat a nechat vyvětrat)

Lze pokračovat v podávání KM, lze koncentrovaným savem přejet důkladně infikovaný úl. Všechny původní rámky bez milosti vyřadit. Jde o infekci.

...........
>Jiří (195.39.6.30) --- 22. 6. 2009
Re: asi zvápenatění plodu (36287) (36293)
Gusto, díval jsem se dnes na netu do encyklopedie včelařství, kde je zvápenatění plodu popsáno a jsou tam i fotografie. Skutečně se jedná v mém případě (bohužel) o ZP. Dnes jsem Savem postříkal prostor pod postiženým úlem, síto a chtěl jsem přidat ještě jeden Nassenheider s kyselinou mravenčí, ale pořád prší, tak až zítra. Snad se ZP nerozšíří do dalších včelstev. Postižené včelstvo má loňskou matku, je to F1-Vigor. Díky Vám všem, co jste mi poradili a napsali svoje zkušenosti.

Jiří<

Kde môžem zistiť aké má chemické zloženie má feromón včelej matky. Dá sa použiť okrem iného aj na zabránenie rojenia včelstiev ?

Je. Včera jsem tam sice nebyl, ale jak se udělá hezky, něco málo přinesou a pak to zase spotřebují.
Tonda
>Docela by mě zajímalo, co říkají váhy. Je to alespoň na nule, asi tak po týdení bilanci?

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept. začínám.

> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

Nedavno jsem koukal do literatury - vcelarstvi - Vesely, tak snad si to pamatuju dobre

pomer medu a mouckoveho cukru 1:3, lzice medu a tri lzice mouckoveho cukru, lze pridat i lehce vody ale s tim opatrne :-) Takove testo treba do vyjidaci klicky muze byt vrazedne :-)) V ulu to pak misto vyjedeni vytece...

Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-)

T.H.

Rozehřátý med a prosátý moučkový cukr míchat za tepla, 30 - 40 st C, dokud
je těsto plastické a celistvé. Dobře se to dělá, když se těsto zhruba
namíchá za studena a potom na 30- 40 st C rozehřeje v troubě, pokud při tak
nízké teplotě v troubě funguje tepelná tegulace a dodělá. Na 1 díl medu
vychází až 5 dílů cukru.
R Polášek
----- Original Message -----
From: "Petr" <petr.sotola/=/reta.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:28 AM
Subject: těsto


> Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
> začínám.

Osvědčené je kvasnicové těsto - na 1kg moučkového sukru asi 7dkg obyčejných pekařských kvasnic. Bez medu. Smíchat, během několika dní se z toho stane těsto. Já jsem to dával do úlu ve formě placek zabalených do novin (jinak se všechno děsně upatlá) nahoru na rámky. Včely papír sešrotují a tahají z úlu měsíc a těsto vyberou, těsto jim chutná i když zrovna nevoní. Posledních pár desítek let už žádné podněcování nedělám. Do oplodňáčků ale jen klasické medocukrové těsto 1:3, ty se samy neuživí a krmení je nezbytné. Někteří autoři doporučují toto těsto připravovat v zimních měsících, neboť prý dojde k částečné inverzi cukru. Tento účinek jsem však na včelách nepozoroval, jen je v zimě na to víc času, těsto se nacpe do igelitových pytlíků a uloží. Když v létě zbude, dá se použít příští rok.
Před asi 20 lety byla k podněcování ve Včelařství diskuze, závěry celkem nijaké. Účinnější je vedení silných včelstev.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Petr
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:29 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: těsto

Poradí mi někdo jak a z čeho zhotovit těsto na krmení. Tedy recept.
začínám.

Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
S pozdravem
Petr
----- Original Message -----
From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
Subject: Re: Včely a včelaři


Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.

Mockrát všem děkuji za odpověď. Petr

Klidně můžeš pokud ovšem nejsi v ochranném pásmu moru A POKUD JE TO DO JINÉHO KATASTRU TAK SOUHLAS SVS


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karla <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely a v?ela?i
> Datum: 23.6.2009 12:29:36
> ----------------------------------------
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>

my jsme v JZD jezdily od pozemku k pozemku podle plodin a ničemu to nevadilo převáželo se v noci a na česna se naházela tráva. Jak se jí museli prodírat tak se zorientovaly a byl klid

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Včely a včelaři
> Datum: 23.6.2009 12:38:36
> ----------------------------------------
> Pro stěhování včel není ani tak důležité období, jako vzdálenost, na kterou
> chcete včely odstěhovat. Bude-li to blízko, budou se vracet na původní
> místo. V takovém případě je možné použít mezistanoviště - odstěhovat někam
> do vzdálenosti asi 5 km a po dvou, třech týdnech na místo blízké původnímu.
> S pozdravem
> Petr
> ----- Original Message -----
> From: "Karla" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:29 PM
> Subject: Re: Včely a včelaři
>
>
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>
>
>
>
>

Ahoj je to blbost, nic tím nezískáš, je to běžné. Řešení jednnoduché není, velcí včelaři začínají nakupovat vysoušeče medu za cca 24 000 kč, možná by pomohlo větší množství souší, pokud už nemáš šílené komíny a jinak medovina...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Dan <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?epkov? med
> Datum: 22.6.2009 09:07:09
> ----------------------------------------
> Ahoj, mám v ůlech po dvou nízkých nástavcích řepkového medu. Je zavíčkovaný
> až dolů komplet a refraktometrem jsem naměřil 20-21% vody. Mám s tím
> problém každý rok, potom kvasí. Je řešením víčka poškrábat, dát nástavky
> dolů aby med přenosili do prázdných souší? Kolik při tom asi spotřebují?
> Není to blbost? Případně co byste radili? Dík.
>
>
>

>Jinak by me zajimalo jak to kdo mate porychtovane, mate nejake vychytavky na vyrobu testa?
Ono umichat testo v mixeru bude nejspis o mixer, a vareckou to je taky pekna prace :-) T.H.<
------------------------------------------------------------
Marná sláva, pokud nemáte známého pekaře s potřebnou technikou a ochotou, tak to chce jedině lidské sádlo, vykasané rukávy, troubu (elektrickou) a pořádný vál. Je však možný nákup ve včelařských potřebách - pokud je vedou.
Tak s chutí do toho. JK

Pani Karla, prečítajte si túto diskusiu o premiestňovaní včelstiev na krátke vzdialenosti, zistíte, že nieto nič ľahšie ako bezpečné a rýchle premiestnenie včiel. Žiadne medzistanice, žiadna tráva na letáče, jednoducho pripraviť stanovište, večer včely uzavrieť, naložiť a previesť nové miesto. Doma na stanovište, nedávajte žiadne úle s plástami, ak tam nič nebude vrátia sa tam odkiaľ odleteli. Včela to už má vo svojej pamäti, pretože pri prvom výlete z úľa sa okamžite znovu orientuje, aj bez tráívy na letáčoch. Moje skúsenosti sú overené viacnásobnou praxou a nikdy to nezlyhalo.Ďakovné maily som dostal i od jednotlivcov z Česka.

Na tomto Fórume sa pýta včelár, ktorý to ide prvýkrát robiť!

http://vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=10417#10417

Už dávno bylo doporučeno kvasnicové těsto zásadně nepoužívat (hlavně ne na
jaře), protože podporuje rozvoj nosemy.
Před podáváním pylu a pylových náhražek v medotěstu je varování i v knize
"Včelařství" (vydání 2003, str. 216.)
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Sroll Josef
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: těsto

Osvědčené je kvasnicové těsto -

Odvezl jsem před třemi léty včely na vzdálenost možná 3 km tak jako každoročně k lesu na stálé kočovné stanoviště, ale poprvé až po řepce a ne hned na jaře.Úly na původním stanovišti doma žádné nebyly , ale přesto byl kmen třešnč obalený včelami. Přistvil jsem po dvou dnech 2 úly a měl jsem z nich po přidání matek 2 krásná včelstva. V lese jsem pak neviděl delší dobu, že by zrovna moc létaly včely. Po návratu domů to byli ubožáci.
Přestěhoval jsem začátkem února 17 včelstev ze včelína na jiné místo asi 30 m, v lednu byl prolet. Na jaře , když začaly včely denně vyletovat, měl jsem jimi obalený vřelín. Pamatovaly si stanoviště celou zimu.
Nebývá to vžda stejné.


´úly - úly -úly ne ůly,

jedno kg medu nahřeji v mikrovlnce, naliji do kastrolu, dvěma lžícemi vody vypláchnu sklenici, nasypu 2 kg práškového cukru, promíchám, těsto je ještě tekuté, přidám třetí kg cukru, promíchám. cukr přidávám (třetí pytlík) postupně a ke konci promíchávám rukama, tak až nelepí a pouští se od rukou. Uložím těsto do igelitových pytlíků a pak je podle potřeby řežu nožem na kolečka a přidávám podle potřeby. Těsto musí být tak tuhé aby se včely nelepili na něj. Podud se lepí položím na něj a přitlačím ubrousek. Včely jej odstraní i s vlhkostí, nejsou přilepovány do těsta.Poměr na těsto je 1kg teplého medu a 3 kg práškového cukru. S vodou opatrně.

Došlo k tomu , že cena medu EU byla stanovena na 4Eura za jedno kg. Jinak EU a USA má medu nedostatek. Toto se musí promítnou i do cen medu v ČR. Tak pozor s rychlým prodejem!
Druhé medy, pokud nebudou noční teploty do 10.7. od 12 C a výš, tak už nebudou. Kdo rychle prodal zaváhal dvakrát.Dnes výkupní cena je okol 60, někteří včelaři nakupují pro sebe už za 65. a to neni konečná. Felix Pečenka

Nechci být protiva, ale autoři titulu knihy Včelařství nejsou moc proletáři. Dost zjednodušují své závěry a bagatelizují kvůli jednoduchosti podání problematiky.

Práce na téma přidávání aditiv do krmiv včelám jsou propracovány a prozkoumány. Jestli těsto podporuje rozvoj nosemy, pptám se co vše ho tedy podporuje? Napadá mne známá poučka, že když dva dělají totéž, není to totéž.

Osobně naco jsem došel, že nejlepším krmivem je vhodný plástový med.

Pokud se má krmit cukrem, (myšlen cukr co lze běžně koupit ke slazení), je nutno celou problematiku znát dopodrobna, protože se hodně ve včelařství sním pracuje, ale dost často se dělají zásadní krmivářsky - zdravotní chyby.


...............
Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 23. 6. 2009
RE: těsto (36308) (36311)

Už dávno bylo doporučeno kvasnicové těsto zásadně nepoužívat (hlavně ne na
jaře), protože podporuje rozvoj nosemy.
Před podáváním pylu a pylových náhražek v medotěstu je varování i v knize
"Včelařství" (vydání 2003, str. 216.)
A.B.

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Sroll Josef
Sent: Tuesday, June 23, 2009 12:18 PM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: těsto

Osvědčené je kvasnicové těsto -

pokud stehujete na delsi vzdalenost, 3 a více km, tak nebude zadny
problem.... pokud je chcete jen premistit z jednoho rohu zahrady na
druhy, je treba presunout vsechny uly, pokud treba z rady peti ulu
premistite jen tri, bude se cast vcel z techto tri ulu chtit vstrebat do
ulu sousednich (kdyz jejich puvodni ul nebude kde jsou zvykle) a budou z
toho bitky na cesne a smutny pohled na mrtve vcely pod cesnem (osobni
smutna zkusenost). pokud premistite vsechny uly, bude sice na puvodnim
miste mensi roj vcel, ale jak pise pan Turcany, tyto vcely bezproblemu
trefi do sveho ulu na novem miste, jen jim to bude chvili
trvat nez prestanout letat na puvodni misto, za tri dny uz bude vsechno OK

petr j.



Karla napsal(a):
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>

To je hodně podobný návod, jaký využívám já.
Ze sklenice s květovým medem o obsahu 720 ml odeberu cca jednu čtvrtinu
medu.
Zaliji horkou vodou z rychlovarné konvice a med ve sklenici ihned dřevěnou
vařečkou promíchám, až je úplně rozředěný. Pak do plastového kyblíku ( z
restaurace od tatarské omáčky ) naleju na dno cca čtvrtinu medného roztoku,
nasypu kilo moučkového (práškového) cukru, cukr rozprostřu, naleju zas
čtvrtinu teplého roztoku, další kilo, další roztok, atd. 4kg práškového
cukru, třičtvrtě kila medu, čtvrtlitru vody je ten správný poměr.
Pak propíchám vrstvy na více místech vařečkou až ke dnu. Nechám do rána v
teplé místnosti, pak vařečkou promíchám a nechám znovu proležet, znovu
vařečkou promíchám a je hotovo: pěkné vláčné a nelepivé těsto, které na
povrchu neokorá ani za tři týdny.

Každé medocukrové těsto ( MCT), do kterého je pro snazší přípravu přidána
voda, má zkrácenou trvanlivost - je určeno k bezprostřední náplni různých
oplodňáčků, plemenáčů a pod. v průběhu jedné sezóny. Větší přídavek vody
může způsobit nastartování alkoholového kvašení už po několika týdnech. I
takové těsto se však dá využít, ale jen pro udržení plodování normálně
silných včelstev ve snůškových přestávkách.
Nakvašené těsto nelze dát do slabě obsazeného oplodňáčku, protože pak se
zvyšuje pravděpodobnost, že včelstvíčko a i vylíhlá matka bude nosematická
především v době snůškové a přestávky a pylového nedostatku. Osobně jsem
opakovaně přímou souvislost ověřil. Těsto může začít kvasit i činností
vzdušných / tedy všudypřítomných ) kvasinek.
Přídavek kvasnic je vůbec problematický - dříve propagované kvasnice TEBI
nejsou na trhu a i kdyby byly nemohu z vlastní zkušenosti doporučit k
trvalému využívání. Snad jen v období velkého a dlouhodobě trvajícího sucha,
kdy se v přírodě nevyskytuje dostatek pylu může přídavek kvasnic prospět a
přídavek kvasnic je na vitalitě včelstvíček v oplodňáčku poznat. Takové
období u mne nastalo před asi pěti roky, kdy jsem pozoroval a vyfotil včely
rouskující dřevěný prach u pásové brusky, tedy stav pylové nouze.
Trvanlivé MCT se dělá v souladu s běžně dostupnými návody v literatuře: v
troubě se na pekáči rozprostřený moučkový cukr poleje rozehřátým medem a
horké se hněte a hněte a hněte a je to k ničemu, protože MCT není třeba
vyrábět s trvanlivostí na roky. Je to přece záležitost odhadu
několikadenního předstihu a předpokládaného množství spotřeby. Tak proč si
nepomoci trochou vody, protože pak se těsto udělá málem samo bez namáhavého
hnětení.
J. Kala





-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
e-mail/=/nezadan
Sent: Tuesday, June 23, 2009 11:23 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: t?sto

jedno kg medu nahřeji v mikrovlnce, naliji do kastrolu, dvěma lžícemi vody
vypláchnu sklenici, nasypu 2 kg práškového cukru, promíchám, těsto je
ještě tekuté, přidám třetí kg cukru, promíchám. cukr přidávám (třetí
pytlík) postupně a ke konci promíchávám rukama, tak až nelepí a pouští se
od rukou. Uložím těsto do igelitových pytlíků a pak je podle potřeby řežu
nožem na kolečka a přidávám podle potřeby. Těsto musí být tak tuhé aby se
včely nelepili na něj. Podud se lepí položím na něj a přitlačím ubrousek.
Včely jej odstraní i s vlhkostí, nejsou přilepovány do těsta.Poměr na těsto
je 1kg teplého medu a 3 kg práškového cukru. S vodou opatrně.       

Má zkušenost:
Obvykle bitky na česně nenastávají - vžebrávající se včely jsou strážkyněmi
po delším vyhladovění žebraček propouštěny do "rodiny a domácnosti". Ale
připouštím, že ne do všech včelstev - některá jsou přísně "nacionalistická"
a tam bývá mrtvých emigrantek mnoho. Včelstvo není stát bez hranic. A včelař
nemá šanci, jak jim pomoci.
A ještě mám jednu poznámku: jsou období ( např. vlahých nocí konce jara ),
kdy i několik desítek včel z jednoho úlu přečká noc mimo úl. Pokud včelař
úly zrovna tu noc odveze na vzdálené kočovné stanoviště, čeká včelky -
záletnice nemilé překvapení - nenajdou svůj domov.
A smutný osud je čeká, pokud nemohou využít ubytovnu aspoň nějakého blízkého
úlu, aby se vžebraly.
Ale ty zmíněné tři dny opravdu všechno napraví. Vyhladovělé bezdomovkyně buď
uhynou, nebo jsou "imigračním úřadem" přijaty a umístěny do domu charity,
nebo pečovateláku. Zda projevují lidmi předpokládanou vděčnost se příroda už
nezabývá.
J. Kala



-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
jezek.obecny
Sent: Wednesday, June 24, 2009 12:18 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: Včely a včelaři


pokud stehujete na delsi vzdalenost, 3 a více km, tak nebude zadny
problem.... pokud je chcete jen premistit z jednoho rohu zahrady na
druhy, je treba presunout vsechny uly, pokud treba z rady peti ulu
premistite jen tri, bude se cast vcel z techto tri ulu chtit vstrebat do
ulu sousednich (kdyz jejich puvodni ul nebude kde jsou zvykle) a budou z
toho bitky na cesne a smutny pohled na mrtve vcely pod cesnem (osobni
smutna zkusenost). pokud premistite vsechny uly, bude sice na puvodnim
miste mensi roj vcel, ale jak pise pan Turcany, tyto vcely bezproblemu
trefi do sveho ulu na novem miste, jen jim to bude chvili
trvat nez prestanout letat na puvodni misto, za tri dny uz bude vsechno OK

petr j.



Karla napsal(a):
> Můžu se zeptat jestli se včelí ůly mohou stěhovat i ted v
> červnu?Potřebujeme je přestěhovat ze zahrady.Děkuji.
>
>

Na těsto se musí shromažďovat odpad po celý rok. Med z podlahy mad na dně vědra který se tam zapomene pár týdnů, sebraná pěna apod. Vezme se řeznická lodna nasype se do ní asi 30 kg moučky a naleje ohřátý med na cca 40 - 50 stupňů asi tak 7 -8 kg a zednickou lžící se to zamíchá. Až je hmota trochu tuhá dá se do vědra asi7 cm pak 3 hrsti moučky a tak se pokračuje a pak už jen 3 dny stát. Teď jsem míchal 70 kg a za hoďku to bylo. Těsto dávám pouze do plemenáčů a při takovém počasí jde včelkám k duhu. Rychlejší a bezpracná je výroba mače, kterou používám pro produkční včelstva. Kýbl krystalu a na něj se nalije 1 kg medu rozmíchaného v 1 l horké vody. Nic se nemíchá, druhý den se jde krmit. Mač se nejlépe nabírá malou zednickou fankou, těsto se nejlíp dělí zahradní lopatkou a je dohré čpičku trochu odstřihnout a dobře nabrousit. No krmení už se blíží a pouze nezodpovědný blb má teď včelstva bez zásob. Zdraví R. S.

Za socíku dělali těsto snad ve VUVČ v Dole údajně v obyčejné míchačce na
beton. V zimě, kdy se nestavělo, míchačku pečlivě otloukli od betonu a
vydrhli, zavezli do nějaké pracovny, tu vytopili asi nějakým teplovzdušným
ventilátorem na tak30 st C a míchali. Bylo to tehdy ve článku ve
Včelařství. I když asi s tím měli určité problémy, míchačka má příliš velké
otáčky a taky míchací segmenty uvitř museli asi vymontovat. To mělo být to
medocukrové těsto, co se tehdy prodávalo ve včelařských potřebách. Bylo
zatavené hermeticky v silnějších igelitových sáčcích po několik kg a bylo v
těch sáčcích vytvarované v tuhou placku o síle 2 - 3 centimetrů. Dalo se v
těch sáčcích skladovat i několik let. Když bylo potřeba, těsto se potom
ostrým nožem ukrojilo na potřebnou velikost a hned vložilo do včel. Pokud se
mělo ukrojené přenášet, bylo tuhé a drželo tvar, nebyl problém kousky
zabalit do igelitu a přenést.
Dneska, kdybych chtěl "bezpracně" vyrobit medocukrové těsto, díval bych se
po robotech nebo domácích pekárnách, co jsou určeny na míchání těsta
normálního.
Radim Polášek

Já mám pár zkušeností s ručním převážením včel ze zimního na letní
stanoviště a naopak. Vzdušnou čarou jsou od sebe ty místa asi kilometr a půl
vzdálené, ale jsou v terénu odděleny domem, poli, kopcem a lesem. Źádné
zalétávání kromě někdy pár včel jsem nepozoroval, ani když jsem včely
stěhoval v červnu. V úlu nesmí být volně se klinkající rámky se včelami,
protože včely při převozu velice silně rozrušují. Takže je třeba několik dní
před převozem do včel nechodit, aby byly všechny rámky přitmeleny. Mírné
stejnoměrné otřesy, jaké vznikají při převážení včel po asfaltu nebo i po
nějaké rovnější polní polní cestě bez děr a velkých kamenů včelám vůbec
nevadí, naopak včely drží v klidu. Dokud otřesy nejsou příliš velké, včely
se soustředí na to, aby se držely a nespadly a nerozrušují se. Rozruší se
až, jak se zastaví, po nějaké minutě klidu. Včely se rozruší, jak otřesy
překročí nějakou hranici, třeba jak vozík poskočí, když vjede do díry. Za
těchto podmínek se stává včelstvo samovzrušivé, jak se rozruší, jsou včely
citlivější na čím dále menší otřesy až nakonec reagují na každý menší otřes,
hučí a houfně se vrhají na síta. Se včelstvem se ale nic moc neděje, pokud
to netrvá moc dlouho, hodiny a není příliš horko, pak včelstvo trpí
nedostatkem vody a vysaje plod. Velké rozrušení včelstva se ale projevuje
dny až týdny po takovém převozu znatelně vyšší divokostí včel. A vypadá to,
že včely během roku vícekrát převážené snášejí ty převozy se znatelně větším
klidem než včely, které roky byly na jednom místě a potom se převezly. I
když mezi převozy jsou takové intervaly, že většina včel během této doby
odejde.
Převážení včelstev je tak trochu loterie. Někdy se včely naloží, normálně se
s nimi jede, potom na novém místě se dají na stojan, otevřou se česna a nic.
Vyleze pár líně se pohybujících včel obhlédnout si časně zrána nové
stanoviště. Někdy se ve stejnou denní či noční dobu naloží, jede se stejnou
trasou, jen je třeba trochu tepleji, na novém místě se otevřou česna a
vyletí horda rozzuřených včel a útočí na vše, co se hýbe.....

R. Polášek

Povodeň v noci na Novojičínsku zničila zřejmě i nějaké úly, na http://i.idnes.cz/09/063/gal/BAN2bff2f_NJ_povodne_1.jpg?rnd=2
bednička před smeteným autobusem vypadá jako nástavek.

Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách,kdo to poctivě sleduje.V dřívějších letech se to tuhle dobu zač.července už začínalo sypat a letos jsem na celém stanovišti u žádného včelstva(6vč.)nenašel na podložce ani jediného a ani v trubčích plástech se mě nepodařilo žádného objevit a přitom jsou včelstva mimořádně silná.Hlavně by mě zajímalo,jestli je zde někdo z okolí Uh.Hradiště,ať se podělí se svým pozorováním a napíše,ale klidně i z jiných krajů.
Petr Z.

Dobry den,

pri pohledu na rozkvetle pole brambor mi napadlo - meduji brambory ?
ostatni lilkovite rostliny, jako treba rajce je uvadeno jako medonosne, ale o
bramborach jsem se nic nedocetl. Pokud ano, neni med z brambor jedovaty ?

Honza

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Máte pravdu. Jsem z toho také trochu nesvůj. Nevím, jestli ti kleštíci nesedí někde v zádech a nepřipravují invazi. Pravidelně sleduji spad roztočů na podložkách a vidím sem tam jednoho a to pouze v některých včelstvech. Viz varroamonitoring. Chystám se prověřit trubčinu, ale deštivé počasí a podráždění včel mi v tom brání. Nechci jít přez mrtvoly. Použití KM je za současných teplot u nás zatím nejisté. Docela bych uvítal, kdyby se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Také jsem s publikací údajů ve varroamonitoringu zaspal, ukolébán po několik
předchozích týdnů nulovým přirozeným spadem. A to na dvou stanovištích po
deseti včelstvech, několika oddělcích a jedním KM ošetřeným rojem.
Přitom od několika v doletu vzdálených sousedů vím, že několik roztočů našli
a byli se mnou konzultovat nasazení KM v souvislosti s chystaným vytáčením
druhého ( u nás spadkového ) medu, aby včas přeléčili.
Na soumrak roztoče nevěřím, také mám v zádech pocit, že někde ve včelstvech
číhá, ale na podložky ani varoadna nepadá.

Chystám se však na několik radikálních zásahů ( pár včelstev po vytočení
posledního medu potřebuji smést na mezistěny a přeléčit KM ). Mám nedostatek
souší. Ve včelstvech která po smetení budou bez zavíčkovaného plodu budu z
toho důvodu mít diagnostiku s poměrně vysokou vypovídací schopností.
V té souvislosti bych rád poznamenal, že tuto metodu uplatňuji až na výjimky
nejméně deset roků. Až polovinu včelstev mám v rozhodném období bez
zavíčkovaného plodu. Pomocí KM však diagnostikuji a přeléčím všechna
včelstva. Po cca 14 až 21 dnech mohu na mezistěny smést tu druhou polovinu
včelstev a plodové i pylové plásty přidat skupině první a přitom podstatnou
část nevhodných souší vyřadit z provozu.

Mám dlouhodobou zkušenost, že je to dobře funguje. Využijí se tím včely,
které již žádná snůška ( jejich životní poslání ) nečeká a přitom nejsou z
elitní skupiny dlouhověkých. Ale asi to nebude přijatelné řešení pro včelaře
s větším počtem včelstev. Stojí to dost cukru, ( až cca 0,6 kg na jednu
mezistěnu Optimalu), ale podstatná část ho zůstane, jako krmení na zimu ( až
cca 80%. A navíc se včelstva mohutně rozplodují a při dostatku pylu
vychovají početnou generaci dlouhověkých, přezimujících včel.
Mně se popsaná metoda osvědčila jako komplexní zákrok v mnoha směrech
prospěšný mně i zdravotnímu stavu včelstev.
Nemám stanoviště, kde bych mohl očekávat nějakou snůšku v červenci či
srpnu.
Trochu víc jsem se rozepsal, protože na konferenci se kupodivu i při psím
počasí nic neděje.
J. Kala ( okres Příbram a Plzeň jih )




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Josef Křapka
Sent: Thursday, June 25, 2009 10:57 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Soumrak roztoče???

>Chci se zeptat,jak jste na tom s přirozeným spadem na podložkách<
-----------------------------------------------------------
Docela bych uvítal, kdyby
se ostatní včelři, kteří se dobrovolně přihlásili k varroamonitoringu
probudili a začali plnit to k čemu se dobrovolně zavázali.
JK Mostecko

Podložky a dna (nová konstrukce) jsou zatím rozpracované a čekají na svůj den D.
Před 14 dny při vytáčení jsem probíral vidličkou trunčinu, a neviděl jsem ani jednoho.

Myslím, že v této době by asi byly "průkaznější" spady po KM, nebo po nějaké diagnostice. Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře. Já na to budu mít čas asi až v důchodu :-))

Karel

Pokud někdo má čas, může dát vědět jak experimentoval s práškovým cukrem a jinou diagnostikou dle Fascinovaného včelaře.

To že naše včely budú žiť Vd v krátkej dobe očakávať asi nemôžeme, preto by naším cieľom malo byť udržať stav včelstiev v režime "prežívania" Vd. Myslím to tak, že ak množstvo Vd v ňom bude na hranici jeho únosnoti z hľadiska ohrozenia včelstva, budem môcť úspešne včeláriť.

Možno nenapíšem nič nové, keď spomeniem jednu takú možnosť ROJENIE VČIEL. Rojenie včiel býva v čase, keď rozvoj parazita je len počiatočnej fáze a tým že rojenie preruší jeho fázu rozmnožovania na určitý, sa vytvorí pre Vd stav bez možnosti rozmnožovania (deficit plodu hlavne trúdieho). Parazit či sa mu chce alebo nechce, hynie prirodzenou cestou a jeho rast sa významne preruší. Doba prerušenia plodovania rojaceho sa včelstva môže byť od odletu M do doby ošetrovania plodu až 5 dní do vyliahnutia novej M, čas na jej oplodnenie 10-12 dní a čas od jej začiatku plodovania do zaviečkovania prvých buniek s plodom ďalších 9 dní, spolu je to 25 dní a niekedy aj viac. V tomto období je roztoč bez ochrany viečok plodu ajeho prirodzený ras sa tým významne obmedzí. Ešte mať tak hubiaci prostriedok, ktorý by neohrozoval úľové prostredie a zásoby, vynikajúca možnosť na jeho zlikvidovanie.

Iná možnosť je (rojenie je náhodný jav ) vytvoriť tieto nepriaznivé podmienky umelou cestou a to zámerným prerušením plodovania v mesiaci (15.7 až 10.7) tak, že M uzvrieť do malého izolátora s prístupom včiel ku matke na 15 dní plus čas zaviečkovanie plodu spolu 24-25 dní. Včelstvo stratí určitý náskok v plodovaní, ale prax dokazuje, že včelstvo do dobehne a včely do zimy nepôjdu do zimy oslabené.
Potom včely sa budú vyvíjať v zdravom prostredí Vd ich nebude ohrozovať a tie roztoče ktoré sa ešte rozmnožia dorazíme fumigáciou tesne pred zimou alebo ešte pozdejšie aerosolom.
Umelé prerušenie plodovania na určitú dobu by neohrozilo ani prípadnú znášku, lebo včiel by ešte zostalo dosť aj na túto činnosť. Väčšinou však tieto znášky všade ani nebývajú. Možno by to bolo oveľa jednoduchšie (aj napriek práci) a lacnejšie a hlavne tá istota by stála za to.

Kamarádi, udělal jsem oddělek s 5 rámečky bez plodu a matky, jako osiřelec. Přeočkoval jsem pár vajíček a po třech dnech jsem koukal,že jsou z nich naražený matečníky. Přikrmil jsem ještě, ale po týdnu jsem zjistil, že matečník je vystaven, ale pravděpodobně prázdný a včely ho nijak zvlášť neobsedají. Navíc všechny zásoby jsou pryč. Nevíte co by se mohlo stát? Mohlo dojít k loupeži? Máte podobné zkušenosti?

Dnes od 11 hod.dopol.byla beseda se včelařem , přítelem Dvořákem na rozhlasové stanici BRNO.Myslím,že byla přínosná
a takovýchto pořadů není nikdy moc.Děkujeme Vám BRNO za ně.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...
-------
V Maďarsku takový prý běžně mají. Dávají se 4 na desku, do každého rohu jeden.

Karel

Pokud mi pošlete mejlovou adresu na pupek73/=/seznam.cz tak tomu kdo má zájem mohu poslat fotografie zajímavě řešeného výkluzu který si dělá jeden Slovenský kolega.Snad se nebude zlobit když poskytnu jeho fotky jako inspiraci.Snadno a levně vyrobené z kovové síťoviny pomocí kuželu ze silonu jako formy.

Ty co jsme viděl, ty byly tak jednoduché, stačily nůčky na plech a sěrák, problém byl v tom, že cena v Maďarsku byla poměrně nízká, takže se to nevyplatilo:-)

V principu byla v rohu orámované desky palcová díra, do rohu pod to zapasovaný trojůhelník plechu, tedy tvar klasického draka, horní dvě strany se opíraly o stěny a dolní byly ohnuty cca 8mm, tedy tvořily stěny. Na špičce - na konci kus chyběl a tamtudy včely vycházely. Tedy byla to síto cca 8mm pod deskou a a odvádělo to včely cca 5cm od té palcové díry.
Viděl jsem je na přenážce př. Dibuse - velkofarma. Pokud si to někdo chce bastlit, tak může boky vytvořit ze dřeva a přišpendlit na to síťovinu, děravý plecch, ...
A nebo sehnat známěho v Maďarsku. Dá se to poslat v obálce.

Karel

V čem by měly být kovové výkluzy lepší než plastové? Kromě životnosti?
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "jirka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 26, 2009 4:00 PM
Subject: výkluz


> dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový
> jsem nenarazil...

Elekroinstalační pvc lišta ze dvou dílů spojených zámkem vysoká 10 široká 20
milimetrů nebo tak podobně a dlouhá cca 20 cm. Zespoda se uprostřed udělá 1
otvor vrtákem pr 6 a shora proti se udělá 10 - 20 otvorů vrtákem pr. 2 - 3
mm. Otvory se začistí a lišta zase složí a zacvakne. Takhle se dělá samodomo
výkluz
Pokud to má být kovové, udělá se podobná lišta ze dvou ohnutých plechů U,
které se potom přiloží k sobě a třeba přes pomocné otvůrky přidrátují nebo
přilepí voskem nebo přichytnou kouskem cínu atd. Plech jakýkoliv tenčí
ohebný, pozink, hliník, zinek, pocínovaný, klidně třeba i plech z konzervy,
pokud se na něm podaří srazit ostré hrany, které by včely poškozovaly.
Plechová lišta může mít profil 10 x 15, protože plech je pevnější a otvor pr
6 nebude lištu tolik oslabovat.
R. Polášek

Doufám že to došlo.Kdyby něco tak dejte vědět.Přeposlal jsem celé znění emailu.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

A z akých dôvodov musí byť výklz kovový,keď plastický nemá chybu? Veď sa vyrábajú aj 8 cestné na rýchle opustenie včiel medníkové prostredie.
Tejto otázke som začal venovať asi pred 20 rokmi, keď sa už vyrábali kruhové dvojcestné výklzy. Potom som vyrábal doma 6 cestné plechové a pár sezón som ich použil v praxi. Kto o tom čítal oslavné básne ako sa elegantne zbaví včiel z plástov pri medobraní, lenže každá novota má aj tienisté stránky. Najskôr som bol hrdý na seba ako som to elegantne zvládol, no postupne ako počet včelstiev um mňa narastal, vznikali aj drobné problémy, keď nie vždy medník ostal prázdny od včiel. Raz bola M, potom plod, atď, no najväčší problém vznikal (včely sú nie vždy pokorné) pri podkladaní a odoberaní medzidna s výklzom pod ťažké medníky.
Dokázal som vyrobiť dvíhacie zariadenie na plné medníky, ale včelnica nie je včelín, sú nerovnosti terénu, trhavé pohyby lanka a pod a včely sú k tomu nervózne.
Skrátka, medzidná s výklzmi som odložil (mám ich doteraz) a včely z plástov pri medobraní strasiem oveľa rýchlejšie, jednoduchšie a ľahšie tradičným spôsobom (mám vyše 70 včel.)
Keď už, tak odstraňovanie včiel z plástov elegantnejšie npr. vyfukovaním včiel z plástových uličiek malým motorovým pomocníkov na tlakový vzduch na chrbte.

dá se někde sehnat kovový výkluz? v plastu je nabídka široká, na kovový jsem nenarazil...

A z akých dôvodov musí byť výklz kovový,keď plastický nemá chybu? Veď sa vyrábajú aj 8 cestné na rýchle opustenie včiel medníkové prostredie.
Tejto otázke som začal venovať asi pred 20 rokmi, keď sa už vyrábali kruhové dvojcestné výklzy. Potom som vyrábal doma 6 cestné plechové a pár sezón som ich použil v praxi. Kto o tom čítal oslavné básne ako sa elegantne zbaví včiel z plástov pri medobraní, lenže každá novota má aj tienisté stránky. Najskôr som bol hrdý na seba ako som to elegantne zvládol, no postupne ako počet včelstiev um mňa narastal, vznikali aj drobné problémy, keď nie vždy medník ostal prázdny od včiel. Raz bola M, potom plod, atď, no najväčší problém vznikal (včely sú nie vždy pokorné) pri podkladaní a odoberaní medzidna s výklzom pod ťažké medníky.
Dokázal som vyrobiť dvíhacie zariadenie na plné medníky, ale včelnica nie je včelín, sú nerovnosti terénu, trhavé pohyby lanka a pod a včely sú k tomu nervózne.
Skrátka, medzidná s výklzmi som odložil (mám ich doteraz) a včely z plástov pri medobraní strasiem oveľa rýchlejšie, jednoduchšie a ľahšie tradičným spôsobom (mám vyše 70 včel.)
Keď už, tak odstraňovanie včiel z plástov elegantnejšie npr. vyfukovaním včiel z plástových uličiek malým motorovým pomocníkov na tlakový vzduch na chrbte.

děkujií

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: v?kluz
> Datum: 26.6.2009 22:25:17
> ----------------------------------------
> Doufám že to došlo.Kdyby něco tak dejte vědět.Přeposlal jsem celé znění
> emailu.
>
>
>

Mohu se optat, jaká je současná praxe při potírání moru? Vyšetřují se jednotlivá včelstva na stanovišti a ty se likvidují, nebo se likviduje vše v okolí xxx m. Děkuji

Pálí se podle rozhodnutí veteriny. Pálí se celé stanoviště. Neslyšel jsem, že by se pálily jen jednotlivá včelstva.
K pálení je třeba nález klinických projevů - nemocné buňky a ty musí být potvrzeny v laboratoři. Pak se taky letos pálí kdž se najdou spory v medu při odběrech vzorků ve včelstvech. A nemusí být klinika. Současná intepretace zákona veterináři.
STanoviště je to co je nahlášeno v registru. Pokud má někdo jedno stanoviště (v registru) na více místech - třeba zahradách, má smůlu, pokud má někod na jedné zahradě nahlášeno několik několik stanovišT, třeba proto že na tom včelaří syn, tát, děda a mají tři stanoiviště v registru a je to nějak logicky oddělené, josu to tři stanoviště, byť na jedné zahradě. Nebo si dovedu představit nahlášené dvě stanoviště, když tam mám dvě rámkové míry atd. Zákon to neupravuje, a nic to nestojí. Jen řádku ve výkazu.

Ale záleží na rozhodnutí veterináře. Je to správní rozhodnutí a je přezkoumatelné.

Karel

Likviduje se celé stanoviště.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: LB <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Mor
> Datum: 27.6.2009 09:44:18
> ----------------------------------------
> Mohu se optat, jaká je současná praxe při potírání moru? Vyšetřují se
> jednotlivá včelstva na stanovišti a ty se likvidují, nebo se likviduje vše
> v okolí xxx m. Děkuji
>
>
>

Už jsem si začínal včera myslet, že něco z lip bude, rané malolisté lípy
sice už pomalu odkvétají, ale pozdně kvetoucí teprve rozkvetou během pár
dnů, i nějakou začínající medovici jsem včera viděl, k tomu rokvetlé pole s
hořčicí nebo řepicí.... Vlhko je všude, teplo taky jakési, od nového týdne
má být pěkně, takže zrovna kvetoucí lípy by medovaly intenzívně... Jenže
meteorologové zase prodloužili předpověď nebezpečí přívalových deštů do
úterý a kdoví, jestli to ještě dále neprodlouží. S takovou celá lípa proprší
kromě posledních dokvétajících těch nejpozdnějších a ty budou už tak sotva
na nějaké červencové podněcování.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 18, 2009 1:16 PM
Subject: snůka


> Dobry den,
>
> mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem
> Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal
> pruhlednym lesklym lakem.
> U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.

Chlapi,já se ještě vrátím k těm roztočům,protože je to věc která mě hodně zajímá a věnuji jim patřičnou pozornost.Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),když na podložkách nenacházím v tuto dobu plného rozvoje včelstev žádné mrtvé roztoče z přirozeného spadu.Zrak mám velmi dobrý. Tím jen včelstva zbytečně rozrušuji a vystavuji stresovým vlivům,které od "přírody" neznají.Nebo myslíte že je to nutné a veškeré aplikace pro jistotu provádět?Já si myslím,že je to zbytečné.Tento přirozený spad by měl být považován za dostatečnou diagnostiku o stavu roztočů ve včelstvu.Škoda,že zde občas na některé tematické otázky ozdravování včelstev nereaguje nějaký odborník třeba z Výz.ústavu.
P.Z.

Také se mi na podložce nevyskytují roztoči z přirozeného spadu. Jenže se mi na ni procházejí mravenci a kolik toho odnesou se už nedozvím. Proto, pro jistotu použiji po vytočení Formidol.

Dneska jsem nahlídnul do pár včelstev. Do nově vystavěných panenských
plástů (srdíček) nosí medovici, ale ta již začíná v některých buňkách
tuhnout. Nechci strašit, ale vypadá to na melecitózu.

Milan Čáp, Tábor

Radim Polášek napsal(a):
> Už jsem si začínal včera myslet, že něco z lip bude, rané malolisté lípy
> sice už pomalu odkvétají, ale pozdně kvetoucí teprve rozkvetou během pár
> dnů, i nějakou začínající medovici jsem včera viděl, k tomu rokvetlé pole s
> hořčicí nebo řepicí.... Vlhko je všude, teplo taky jakési, od nového týdne
> má být pěkně, takže zrovna kvetoucí lípy by medovaly intenzívně... Jenže
> meteorologové zase prodloužili předpověď nebezpečí přívalových deštů do
> úterý a kdoví, jestli to ještě dále neprodlouží. S takovou celá lípa proprší
> kromě posledních dokvétajících těch nejpozdnějších a ty budou už tak sotva
> na nějaké červencové podněcování.
> R. Polášek
> ----- Original Message -----
> From: "Pavel Zajicek" <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 18, 2009 1:16 PM
> Subject: snůka
>
>
>
>> Dobry den,
>>
>> mohu potvrdit, trva to jiz minimalne od pondeli, kdy jsem videl Novem
>> Jicine na dubech leskle listy, bylo to, jako kdyby je nekdo nastrikal
>> pruhlednym lesklym lakem.
>> U nas jeste lipy nekvetou, jsme 400 m.n.m. takze zatim jen medovice.
>>
>
>
>
>

Zdravíčko potřeboval bych radu jak vytočit s panenských plástů zkrystalizovaný med? Plásty jsem vytáhl z medníků teplé,odvíčkoval jsem,dal do zvratného medometu,ale med neteče,jen se bortí a "cedí" plásty přez mřížku.Dílo roztrhané a med žádný.Tepelnou komoru nemám abych je rozehřál ještě víc,je to v optimalových nástavcích.O řepku se nejedná,jsem na valašsku 500m,jsou tu na snůšku jen lesy louky,nejbližší pole je 4km vzdálená kukuřice,kterou nepočítám.
Díky všem za radu
Pepek

Petr:>Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),<
.........
Trochu odbočím ohledně nepříznivých účinků u kyselin. Kde to je napsáno, že kyseliny nemají nepříznivé účinky? To by mne zajímalo!

Jestli není nepříznivým výsledkem umělé zvyšování kyselosti medu a tím v závislostech "degenerace" sacharidů i HMF, které je normativní Unijní položkou, potom bych byl pro nejprve zrušit zjišťování HMF u medu. A potom může nějaký chytrý text nebo přednášející něco o takovém "nepříznivém" neúčinku opravdu tvrdit.

Kyseliny pomáhají zvyšovat hodnotu HMF v sacharidech velmi razantně!

Zřejmě melicitóza. V tuto dobu vytáčet co jde co nejčastěji zbytek zůstane v plástech včely to zkonzumují pří výchově zimního plodu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Nevyto?iteln? med
> Datum: 27.6.2009 19:22:03
> ----------------------------------------
> Zdravíčko potřeboval bych radu jak vytočit s panenských plástů
> zkrystalizovaný med? Plásty jsem vytáhl z medníků teplé,odvíčkoval jsem,dal
> do zvratného medometu,ale med neteče,jen se bortí a "cedí" plásty přez
> mřížku.Dílo roztrhané a med žádný.Tepelnou komoru nemám abych je rozehřál
> ještě víc,je to v optimalových nástavcích.O řepku se nejedná,jsem na
> valašsku 500m,jsou tu na snůšku jen lesy louky,nejbližší pole je 4km
> vzdálená kukuřice,kterou nepočítám.
> Díky všem za radu
> Pepek
>
>
>

Konečně rozumné slovo ke KM. Nic se nesmí přehánět. Nástup VD teprv přijde. Rozhodně však nebude takový velký. Vemem-li v úvahu zpožděné plodování včel o měsíc tak zrovna tak to bude u VD. Což bude spadat do doby kdy obvykle gabon vytahujem, Asi to bude chtít prodloužit jeho expozici na 6 týdnů.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Soumrak rozto?e???
> Datum: 27.6.2009 19:42:54
> ----------------------------------------
> Petr:>Je přece nesmysl,abych cpal včelstvům gabony(po vytáčení) a KM,(která
> sice nemá vedlejší nepříznivé účinky),<
> ........
> Trochu odbočím ohledně nepříznivých účinků u kyselin. Kde to je napsáno, že
> kyseliny nemají nepříznivé účinky? To by mne zajímalo!
>
> Jestli není nepříznivým výsledkem umělé zvyšování kyselosti medu a tím v
> závislostech "degenerace" sacharidů i HMF, které je normativní Unijní
> položkou, potom bych byl pro nejprve zrušit zjišťování HMF u medu. A potom
> může nějaký chytrý text nebo přednášející něco o takovém "nepříznivém"
> neúčinku opravdu tvrdit.
>
> Kyseliny pomáhají zvyšovat hodnotu HMF v sacharidech velmi razantně!
>
>
>

Je tu někdo z Prahy kdo by chtěl roj? Dneska mi volala paní že se jim usadil na zahradě a likvidace na soukromém pozemku by je prý vyšla na 1500kč tak by ho raději někomu dala.Pokud máte zájem napište pošlu číslo.
pupek73vseznam.cz
Odkazoval jsem ji sem aby se zeptala ale asi to nenašla.

Ředitel všech včel na zeměkouli p.Pazderka něco odpověděl,co normálnímu včelaři amatérovi asi nic neřekne a co ho asi ani nijak zvlášť nezajímá a v otázce léčení spíš více zamotá hlavu začátečníků.Ale přál bych si a zřejmě asi marně,aby na mou otázku odpověděl ohledně přirozeného spadu roztočů přímo ředitel Vú,nebo třeba nějaký odborník z akademických vysokoškolských kruhů,např.V.Ptáček a pod.Myslím si ,že zkušených praktiků máme hodně,kteří by se mohli konkrétně k tomuto tématu vyjádřit.

P.Z.

Já myslím, že než se hloupě ptát, stačí si něco přečíst. Stačí minulý ročník Včelařství touto dobou. Tam je vše popsáno velmi dobře. Nevím proč by měli reagovat z Dolu na každého včelaře, který se neumí seznámit alespoň s těmi nejnutnějšími zásadami léčení. Takže pro osvěžení paměti!!!! Není li spad a mravenci v podmetu, Gabon rozumný včelař nevkládá. Zdraví R. S.

Spolehlivá rada asi nebude. Odvíčkovat, co se dá vytočit, opatrně vytočit a
mezistěny se zbytkem medu potom podstavit pod včelstvo, aby si zkrystalovaný
zbytek včely vybraly. Druhá možnost odvíčkovat, vytočit a zbytek vyloužit do
vody a tu použít na medovinu nebo nastává pomalu čas drobného ovoce, tak na
ovocné víno.Na Valašsku 500 m vysoko to by mohl být z první poloviny června
med z malin, ten taky docela rychle krystalizuje nebo ještě z května med z
pampelišek
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Pepek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 27, 2009 7:21 PM
Subject: Nevytočitelný med


> Zdravíčko potřeboval bych radu jak vytočit s panenských plástů
> zkrystalizovaný med? Plásty jsem vytáhl z medníků teplé,odvíčkoval
jsem,dal
> do zvratného medometu,ale med neteče,jen se bortí a "cedí" plásty přez
> mřížku.Dílo roztrhané a med žádný.Tepelnou komoru nemám abych je rozehřál
> ještě víc,je to v optimalových nástavcích.O řepku se nejedná,jsem na
> valašsku 500m,jsou tu na snůšku jen lesy louky,nejbližší pole je 4km
> vzdálená kukuřice,kterou nepočítám.
> Díky všem za radu
> Pepek