Archiv Včelařské konference

http://www.svscr.cz/download.php?idx=3556

Vážení přátelé členové ČSV dovoluji si Vás oslovit a požádat o podněty, připomínky a náměty k jednotlivým článkům Stanov ČSV, tak aby mohly být zapracovány do névého návrhu Stanovy ČSV a schváleny na jednání IX sjedu ČSV, který se bude konat v roce 2010. Z jednotlivých příspěvků této konference se ozlývá určitá nespokojenost a tudíž je tady ta možnost podílet se na tvorbě stanov celou včelařkou veřejností. Chceme stanovy, aby byly nové, pokrokové a poplatné nové době ve které budeme včelařit. Své podněty pište na meilovou adtresu :"stanovycsv/=/seznam.cz" Komise pro stanovy neponechá jediný podnět bez povšimnutí, bude zaevidován a projednán. Všem, kteří se této diskuze zúčastní předem děkuji. Za komisi Moučka

Pepan:
JIŽ NÁPAD léčit komisionálně po 15. 10. je absurdní. jak chcete do časového rozvrhu komise zamontovat říjnové počasí kdy bývají teploty od -5°C do 20°C když se musíte vlézt do teploty v rozmezí 3°C okolo 10°C nebo PORUČÍTE VĚTRU DEŠTI???? :-D
VZBUĎTE SE
------
Vyjímečně spolu souhlasíme. To by se mělo zapít. Já tedy zapíjím, Dobrým (a levným) Tokajským. Ťuk do Monitoru:-)

Ale tady s tím nic neuděláme. To by mělo jít minimálně od ČSV na veterinu. Ta to dala do vyhlášky.

Já ne, já v tomhle Absurdistánu ještě nejsem prezidentem, i když tady jistá výzva byla. Mám kandidovat na sjezdu? :-)

Karel

GP:
http://www.svscr.cz/download.php?idx=3556
-----
S tím nemám problém. Takže to jen u nás se organizuje malý krajský pokus o likvidaci včelařství.

Chytnout v listopadu letový den a stihnout jim tam nastrkat v podvečer knoty je klika sama o sobě. A svolávat si k tomu komisi je ...

Karel

Výsledok si pozrite na tomto linku

vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewtopic&p=8958#8958

…….o dvojitom výplete to neplatí.


Vážený pane Turčáni, to co vidím je výsledek Vaší práce. Na webu mám na všech rámcích dvojí výplet, a žádný rámek tak nevypadá. Nechápu proč mne do Vašeho řešení zatahujete, když to tak složitě neděláme. I ten začátečník /ukázka na webu/ má dvojí výplet, a oddělek mu staví krásně nové dílo.Ověřuji další vylepšení, ale dokud nebude očekávaný výsledek v novosti nic nezveřejním.
Bernátek

Já se ptám, už po několikáté, co mně to bude stát, když bych se rozhodl
úplně vynechat Svaz a včelařit úplně mimo. Odpovědˇje stále léčení přes
Svaz, dotace přes Svaz. Nedá se asi nic dělat, je to marný, je to marný, je
to marný. Ty svazové klapky přes oči drží teda pořádně pevně!

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lokvenc.petr" <lokvenc.petr/=/volny.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 11, 2009 8:25 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> Nevím proč, ale tak nějak mi vytanula na mysli jedna filmová hláška : Je
to
> marný, je to marný, je to marný ... :-)

Tady je to dělané trochu jinak.

http://www.deda.chytrak.cz/fotodokumentace/P7230493.JPG
http://www.deda.chytrak.cz/
Ale nevím, nerez drátek a zatavení a třetina rámků jen s vylámanou divočinou mi přijde stejně pracná.

Koukám, že se bude vyrábět Maxův úl. :-)
Karel

RP:
Já se ptám, už po několikáté, co mně to bude stát, když bych se rozhodl
úplně vynechat Svaz a včelařit úplně mimo.
-------------------
Nebude to stát o nic víc.

Podle nějakých směrnic a dohod SVS -ČSV které snad stále platí si máte objednat léčivo a ZO je má dodat.
Dotaci taky musí zůčtovat- i na léčivo i na D1. Na to má ČSV taky dohodu a centrála na to snad ostává odměnu. Ž eto dělají dobrovolníci dole zadarmo je jeich dobročinnost, ale nic jiného jim nezbývá.

Takhle to platilo obecně, takže první objednávky lahvička a knoty stojí stovku. Když je dodá ZO tak je na to 70Kč dodtace. Někde vyberou rovnou jen 30 a dotaci si zůčtují, jinde přijde za rok zpět. Pod jedno balení se asi nikdo bavit nebude, ale v příštích letech to spláchne lahvička za 30Kč na 50 léčení.

Takže odpověď je do 16 včelstev asi 100Kč bez dotace.

To platilo všeobecně. ALe jak jsme říkal, u nás je (a možná i jinde) vyhláška, která je opsaná ze sedmdesátých let a tam se mluví o komisích při léčení. A to je půda neroraná.
Tam si to může podle mě každá ZO udělat jinak. V extrémním případě si každý čeln může napsat k nečlenovi cesťák a ještě nějakou tu hodinku á 500Kč. A protože jako napotvoru bude jen 9st. tak se sejdou ještě jednou a nečlena může jeho vzpurnost vyjít pěkně draho.

Ale do předloňska platilo i v naší vyhlášce že vše si dělá včelař, ZO dělá jen servis, vyhodnocuje nákazovou situaci atd.

Jinak to léčivo - celou sadu lahvička+papírky distribuuje firma co zásobuje léčivem veterinární doktory. Je to dražší o marže, ale možná to vyjde laciněji než jedno balení s balením z DOlu. To se dá taky na objednávku veterináře objednat přímo.

Takže ceny jsou snad jasné, teď zbývá nastudovat místní letošní vyhlášku a tam si počíst, zda je nařízen aerosol - a to může být drahé - to asi bude servis ZO a proč ne placený - a pak jestli tam máte ty komise atd. To je na vyhlášce, a tu by si měl každý včelař přečíst.

Na jednu stranu si člověk zaplatí servis u ZO ale ty peníze zůstanou dole, na druhé straně dostane celou dotaci 1D a neplatí z ní žádné příspěvky. Takže záleží na počtu včelstev.

Osobně se přimlouvám, že není marné něco z ušetřených člen. příspěvků dát jako sponzorský dar ZO. Ono ji z těch strhávaných peněz na čl.příspěvky snad zůstávají necelé 3Kč na včelstvo.
Takže když jim někdo nechá 5Kč, mají z něho dvojnásobek jak ze člena, když si udělá sám aerosol a necá jim celých deset Kč dotace na aerosol, tak je finančně 4x zajímavější jak člen, ke kterému musí jezdit všechno dělat. :-))

Karel

No jo - ale když on přítel Polášek nechce mít absolutně nic společného s ČSV
(nebo chce alespoň informaci, jak by to vypadalo, kdyby neměl) :-). Kdo dává
dotace, určuje podmínky, za kterých je dává. Pokud rozhodne, že jejich
zúřadování provede místní ZO, pak to tak musí být - jinak dotace nebudou.
Včelař na ně má sice nárok, ale nemá povinnosti je čerpat. Pokud bude chtít
splnit nařízenou "komisionalitu" léčení, pak v případě nevyužití ZO mu
skutečně může říci pouze pozvaný veterinář, kolik zaplatí. A nemá-li
nějakého opravdu dobrého známého, může to vyjít pěkně draho. Proto se mimo
jiné také prosazuje termín "ošetřování" a ne "léčení" včelstev, abychom
nemuseli zvát profesionály, Pokud by se tak stalo, dostali bychom se do
komerčního kolotoče veterinárních lékáren a veterinářů a peněženky by to
podstatně pocítily ...
Nejsem vševědoucí, mohu se jistě mýlit, domnívám se ale, že tady daleko od
pravdy nejsem ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 12, 2009 8:47 AM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


RP:
Já se ptám, už po několikáté, co mně to bude stát, když bych se rozhodl
úplně vynechat Svaz a včelařit úplně mimo.
-------------------
Nebude to stát o nic víc.

Podle nějakých směrnic a dohod SVS -ČSV které snad stále platí si máte
objednat léčivo a ZO je má dodat.
Dotaci taky musí zůčtovat- i na léčivo i na D1. Na to má ČSV taky dohodu a
centrála na to snad ostává odměnu. Ž eto dělají dobrovolníci dole zadarmo
je jeich dobročinnost, ale nic jiného jim nezbývá.

Takhle to platilo obecně, takže první objednávky lahvička a knoty stojí
stovku. Když je dodá ZO tak je na to 70Kč dodtace. Někde vyberou rovnou jen
30 a dotaci si zůčtují, jinde přijde za rok zpět. Pod jedno balení se asi
nikdo bavit nebude, ale v příštích letech to spláchne lahvička za 30Kč na
50 léčení.

Takže odpověď je do 16 včelstev asi 100Kč bez dotace.

To platilo všeobecně. ALe jak jsme říkal, u nás je (a možná i jinde)
vyhláška, která je opsaná ze sedmdesátých let a tam se mluví o komisích při
léčení. A to je půda neroraná.
Tam si to může podle mě každá ZO udělat jinak. V extrémním případě si každý
čeln může napsat k nečlenovi cesťák a ještě nějakou tu hodinku á 500Kč. A
protože jako napotvoru bude jen 9st. tak se sejdou ještě jednou a nečlena
může jeho vzpurnost vyjít pěkně draho.

Ale do předloňska platilo i v naší vyhlášce že vše si dělá včelař, ZO dělá
jen servis, vyhodnocuje nákazovou situaci atd.

Jinak to léčivo - celou sadu lahvička+papírky distribuuje firma co zásobuje
léčivem veterinární doktory. Je to dražší o marže, ale možná to vyjde
laciněji než jedno balení s balením z DOlu. To se dá taky na objednávku
veterináře objednat přímo.

Takže ceny jsou snad jasné, teď zbývá nastudovat místní letošní vyhlášku a
tam si počíst, zda je nařízen aerosol - a to může být drahé - to asi bude
servis ZO a proč ne placený - a pak jestli tam máte ty komise atd. To je na
vyhlášce, a tu by si měl každý včelař přečíst.

Na jednu stranu si člověk zaplatí servis u ZO ale ty peníze zůstanou dole,
na druhé straně dostane celou dotaci 1D a neplatí z ní žádné příspěvky.
Takže záleží na počtu včelstev.

Osobně se přimlouvám, že není marné něco z ušetřených člen. příspěvků dát
jako sponzorský dar ZO. Ono ji z těch strhávaných peněz na čl.příspěvky
snad zůstávají necelé 3Kč na včelstvo.
Takže když jim někdo nechá 5Kč, mají z něho dvojnásobek jak ze člena, když
si udělá sám aerosol a necá jim celých deset Kč dotace na aerosol, tak je
finančně 4x zajímavější jak člen, ke kterému musí jezdit všechno dělat.
:-))

Karel


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4002 (20090411)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4002 (20090411) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Zatím chci jen mít informaci, vývoj ovšem k tomu dlouhodobě směřuje. Tak
jsem využil tohoto vlákna a zeptal se.

R. Polášek

Podmínky dotací a veterinární záležitosti jsou pro včelaře, ne výhradně pro členy ČSV.

Pokud jsi nespokojený Radime v Tvojí ZO, máš na výběr. Vzpomínám si,(jestli se nepletu) že jsi už ZO změnil. Vše má své pro a proti. Doporučuji co se týká veterinárních záležitostí prokonzultovat vše s inspektorem SVS kterého máš nad sebou. Ten ti z určitostí může nařídit to, co děláš dosud, a to, že místo důvěrníkovi, předáš povinné vzorky do ZO přes předsedu (jednatele, zdrav. ref.) osobně, který to zpracovává. Co se týká úhrady za vzorky, pokaždé je to jinak.

Dále co se týká dotací, podle Tvého zájmu to můžeš poslat poštou nebo nejlépe také osobně. (stává se mi, že se žádosti z různých příčin vrací, jako že nespadá územně do ZO kam jsi to zaslal nebo jiné třebas i jako naschvál) U evropských dotací jsou podmínky také dané. Vše je na serveru ČSV povinně zveřejněno. (byla doba, kdy jsem takovou svazovou elementární neposlušnost na Křemencárně vůči nečlenům doufám zvládnul)

Jako dotační a veterinární záležitosti se u mne řeší tak, že jsem s seznamech mezi členy s poznámkou jako nečlen.

ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.

Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.


........
No jo - ale když on přítel Polášek nechce mít absolutně nic společného s ČSV
(nebo chce alespoň informaci, jak by to vypadalo, kdyby neměl) :-). Kdo dává
dotace, určuje podmínky, za kterých je dává. Pokud rozhodne, že jejich
zúřadování provede místní ZO, pak to tak musí být - jinak dotace nebudou.
Včelař na ně má sice nárok, ale nemá povinnosti je čerpat. Pokud bude chtít
splnit nařízenou "komisionalitu" léčení, pak v případě nevyužití ZO mu
skutečně může říci pouze pozvaný veterinář, kolik zaplatí. A nemá-li
nějakého opravdu dobrého známého, může to vyjít pěkně draho. Proto se mimo
jiné také prosazuje termín "ošetřování" a ne "léčení" včelstev, abychom
nemuseli zvát profesionály, Pokud by se tak stalo, dostali bychom se do
komerčního kolotoče veterinárních lékáren a veterinářů a peněženky by to
podstatně pocítily ...
Nejsem vševědoucí, mohu se jistě mýlit, domnívám se ale, že tady daleko od
pravdy nejsem ...
S pozdravem Petr

ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.

Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
........
Ještě navážu třebas s jednou výhodou pro ZO vůči nečlenovi nato, že jestli se včelař nečlen, se s ZO domluví a vychází s ní zadobře, nebývá problém dát při výplatě peněz ze zpracovaných dotací nějaký poplatek zpět. Výhoda je pro ZO vtom, že se nemusí dělit s OV a Prahou. Čím více má ZO tedy neproblémových nečlenů, tím jí zůstane relativně více peněz v pokladně. Je to takové regionálně rozvojové více, než to, že se člen ZO pupne o příspevky, a v ZO je stále prázdná kasa. V poslední době se peníze řeší mnoha způsoby jako přednášky za peníze EU atp, ale malé organizace jsou často rády, že se vůbec setkají natož, aby se organizovala nějaká přednáška. Ta se řeší u větších, ale to už nejde do pokladny do té malé základky.

To jsou pane bláboly.Další jsem se dověděl minulý týden.Protokol na převoz včelstev z kraje do kraje má napsat místně příslušný veterinář za poplatek a včelař si musí dojet na OVS pro schválení a kulaté razítko,opět za 100kč kolek.Jak to mohou místňáci napsat,když jim výsledky z Dolu vůbec nachodí,nebo to jsou jasnovidci jako ten v té televizi,že už věděl dopředu,že bude dobrý rok.No,potěž nás Pánbůh s takovými úředníky.Ať žije byrokracie.

To jsou pane bláboly.Další jsem se dověděl minulý týden.Protokol na převoz včelstev z kraje do kraje má napsat místně příslušný veterinář za poplatek a včelař si musí dojet na OVS pro schválení a kulaté razítko,opět za 100kč kolek.Jak to mohou místňáci napsat,když jim výsledky z Dolu vůbec nachodí,nebo to jsou jasnovidci jako ten v té televizi,že už věděl dopředu,že bude dobrý rok.No,potěž nás Pánbůh s takovými úředníky.Ať žije byrokracie.

Tato diskuze není určena pro mne, ale k léčení jen několik připomínek.
Zákon říká, že za zdravotní stav včelstev je zodpovědný chovatel - nikde se neříká ZO ČSV.
Pod komisionelním léčení si můžeme předsravit ledacos. Nikde jsem nečetl, že komisař či komise /ale my nemáme tolik lidí/ musí otevřít úl, zapálit knot, zavěsit....
Komisionelní léčení si lze také představit, že komisař / komise/ zabezpečí léčivo, dohlédne, poučí, že bude správne a opravdu dobře včelstvo léčeno a pod. / odvozuji to od komisí na různých úrovní a orgánech . na př. komise schválí projrkt, žádost a následně překontroluje, ale že by stávěla, vyráběla ... to snad ne../
Tedy podle předpisu: včelař objedná léčivo, ZO obstará a dodá,poučí, překontroluje, včelař zaplatí za léčivo a pokud to neumí a nedokáže, pak se musí domluvit kdo to udělá a za kolik a to je jen jejich domluva. A ještě dodatek u nás každý včelař (tedy člen ČSV i nečlen/ má léčivo za 30%, také nepřidělujeme kapky jako někde. Jde nám především o správmé léčení, o poučení chovatelů,nezaobíráme se příkazy, ale pochopením, že to dělají včelaři pro sebe a proto stále počítáme roztoče na desítky , ne na stovky a tisíce, včelstva nám nehynou více než kdykoliv dříve a o moru pečlivě čteme a z moru máme hrůzu, kdy nám sem někdo cizí něco dotáhne. Takže bych dodal a jde to taky jinak a jde to taky....a je to v lidech.
Z Dolu chodí výsledky na KVS i pro objednatele, KVS pro přesun vydává Veterinární osvědčení pro přesun zvířete...
a je to bez poplatku (i do jiného kraje).100Kč platí pro jiná zvířata než včely.

Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.Hlavně ,co na ně platí.Loni jsem jich měl na stanovišti hodně,ale co se děje letos již z jara,to nemá obdoby.Přitom na ně nefunguje nic.Loni jsem zkoušel různé spreje / to pouze dráždí včely/,granule na mravenci také nefungují.Poraďte,kdo má nějaké zkušenosti.Děkuji.

Nasypat okolo kyprici prasek treba.

2009/4/12 Stanislav Pácl <spacl/=/cominnet.cz>

> Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.Hlavně ,co na
> ně platí.Loni jsem jich měl na stanovišti hodně,ale co se děje letos již z
> jara,to nemá obdoby.Přitom na ně nefunguje nic.Loni jsem zkoušel různé
> spreje / to pouze dráždí včely/,granule na mravenci také
> nefungují.Poraďte,kdo má nějaké zkušenosti.Děkuji.
>

A ještě snad dovětek. Jsme trošku neobvyklá ZO takže vše musíme dělat tak abychom vše zvládli ve prospěch včelstev i včelařů a možná jinak než to dělají jinde. Máme hodmě přes 300 včelařů organizovaných v ČSV, na 30 spokojených včelařů neorganizovaných a kdo není spokojen může jít hledat štěstí jinam a přes třia půl tisíce včelstev. Jsme tedy větší než 17 okresů v ČR, okres má 13 tisíc včelstev. Proto nemáme čas na žabomyší války.

Zákon říká, že za zdravotní stav včelstev je zodpovědný chovatel - nikde se neříká ZO ČSV.
-----
Nechci oponovat, mám stejný názor, ale naše krajská veterina má jiný a dala ho do vyhlášky. V tom je ten problém, že kromě toho že je to alibismus jako vždy, protože se na to ....., tak se může stát, že přijde nějaký mladý sekáč a ten to začne sekat. :-)

Jinak my doma léčíme komisionelně vždycky. Mám komisní manželku a vždykcy se ptá a kontroluje, zda jsem léčil, nebo byl v putyce. Takže u mě bez obav. :-)

Karel

Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.

Rada: nevšímajte si ich, včelám neuškodia, ako prišli tak sa postupne stratia. Lesné mravce nežijú v úľoch, po zime obyčajne na včelnici nájdu potravu, nie vo forme medu v úľoch, ale zbytky mŕtvych včiel, teda potravu.
Ak budete chovať silné včelstvá, žiadne mravce im neuškodia. Miesto posýpania okolie úľov kypriacim práškom do pečiva, pripravte svojim včelám dobré napájadlo a starajte sa oň, aby nikdy nevyschlo.
Npr. poblíž včelstiev umiestnite väčší sud (200 l, ale čistý), naplňte ho vodou hladinu prekryte 2 cm hrubým polystyrénom, ktorý na viacerých miestach po dĺžke narežte čepeľou noža a na začiatok dajte na PS skryštalizovaný med.

> ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
>
> Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.

Já do hlavy vedení Svazu nevidím, domnívám se ale, že ta práce byla převzata
z toho důvodu, aby jednotliví včelaři byli pokud možno na Svazu co nejvíce
závislí, neodcházeli pryč a nevčelařili samostatně. Problém je v tom, že
veterináři a státní úředníci jsou lidi placení, tudíž profesionálové. Je
potom nějaká záruka, že se budou snažit svou práci dělat dobře a že zhruba
skrz nějaká školení a podobně se budou chovat všichni zhruba stejně. A že
pokud něco nebude v pořádku, má přímo jednotlivec možnost a mnohokrát
použité a osvědčené postupy, jak toho státního zaměstnance přinutit svou
práci zlepšit. To u dobrovolných funkcionářů ZO není, pokud jejich chování a
chyby nepřeroste do takového stupně, že se to dá jednoznačně zdokumentovat,
aby to bylo podkladem pro nějakou stížnost minimálně na veterinu nebo jinde,
jedinec nemá šanci vůbec jejich chování a přístup změnit. Věřím tomu, že
většina funkcionářů dělá i tuto práci pečlivě a zajišťuje vedení Svazu to,
co bylo zamýšleno, a drží tím včelaře ve Svazu, ale pokud dobrovolný
funkcionář na svou práci kašle nebo na ni nestačí, není v moci včelaře
jednotlivce toto změnit. Tito lidi mívají v ZO svoje příznivce, kteří
stížnost či pokus o změnu vyblokují. Jediná možnost, jak to změnit, je začít
v ZO taky politikařit, to znamená začít vytvářet taky kliku svých příznivců
nebo nespokojenců se současným stavem a potom ve volbách ty lidi vyměnit. K
tomu asi málokterý včelař přistoupí, včelaři jsou většinou individualisté. U
nás to třeba udělali myslivci asi před 10 lety, následoval potom soud, ten
se myslím táhne dodnes a prohrávající strana v tom soudu pravděpodobně
utopila značnou část svých majetků. To je ale extrém.
Bavme se potom o dvou věcech. Jak velká má být míra přesunutí práce z beder
placených úředníků státní správy na dobrovolné volené funkcionáře zájmové
organizace, aby se ještě projevila úspora práce a potom nákladů na státní
úředníky a aby v průměru zhoršená kvalita této práce ještě byla
akceptovatelná. A v souvislosti s tím přímo o osobní zodpovědnosti takového
dobrovolného voleného funkcionáře, tím, že tuto práci dělá, vzal na sebe
určitý závazek dělat tu práci kvalitně a pokud na to nestačí, taky závazek s
tím skončit, bez ohledu na to, jestli ho má kdo nahradit nebo ne, to je
totiž velice častá výmluva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 12, 2009 6:03 PM
Subject: Re: Problemy s mistni CSV


> ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
>
> Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
> .......
> Ještě navážu třebas s jednou výhodou pro ZO vůči nečlenovi nato, že jestli
> se včelař nečlen, se s ZO domluví a vychází s ní zadobře, nebývá problém
> dát při výplatě peněz ze zpracovaných dotací nějaký poplatek zpět. Výhoda
> je pro ZO vtom, že se nemusí dělit s OV a Prahou. Čím více má ZO tedy
> neproblémových nečlenů, tím jí zůstane relativně více peněz v pokladně. Je
> to takové regionálně rozvojové více, než to, že se člen ZO pupne o
> příspevky, a v ZO je stále prázdná kasa. V poslední době se peníze řeší
> mnoha způsoby jako přednášky za peníze EU atp, ale malé organizace jsou
> často rády, že se vůbec setkají natož, aby se organizovala nějaká
> přednáška. Ta se řeší u větších, ale to už nejde do pokladny do té malé
> základky.

Kdo chce vždy si důvody přetočí jak se mu to hodí. To je jedna věc.
Jako příklad že se EU nebo kdo koli, kdo poskytuje jakékoli dotace nebaví vůbec s jednotlivci máme u nás. Soukromý sběratel bude u nás v červenci otvírat svoje muzeum kočárů, aby dosáhl na různé fondy musel založit občanské sdružení , kterému to dali Z toho je vidno, že jako samostatná osoba v tomto ohledu nic neznamenáš i kdyby tvoje úmysly byly sebe bohulibější. Věci prostě musíme přijímat tak jak jsou, nebo se jich vzdát.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Problemy s mistni CSV
> Datum: 13.4.2009 08:29:58
> ----------------------------------------
> > ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
> >
> > Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
>
> Já do hlavy vedení Svazu nevidím, domnívám se ale, že ta práce byla převzata
> z toho důvodu, aby jednotliví včelaři byli pokud možno na Svazu co nejvíce
> závislí, neodcházeli pryč a nevčelařili samostatně. Problém je v tom, že
> veterináři a státní úředníci jsou lidi placení, tudíž profesionálové. Je
> potom nějaká záruka, že se budou snažit svou práci dělat dobře a že zhruba
> skrz nějaká školení a podobně se budou chovat všichni zhruba stejně. A že
> pokud něco nebude v pořádku, má přímo jednotlivec možnost a mnohokrát
> použité a osvědčené postupy, jak toho státního zaměstnance přinutit svou
> práci zlepšit. To u dobrovolných funkcionářů ZO není, pokud jejich chování a
> chyby nepřeroste do takového stupně, že se to dá jednoznačně zdokumentovat,
> aby to bylo podkladem pro nějakou stížnost minimálně na veterinu nebo jinde,
> jedinec nemá šanci vůbec jejich chování a přístup změnit. Věřím tomu, že
> většina funkcionářů dělá i tuto práci pečlivě a zajišťuje vedení Svazu to,
> co bylo zamýšleno, a drží tím včelaře ve Svazu, ale pokud dobrovolný
> funkcionář na svou práci kašle nebo na ni nestačí, není v moci včelaře
> jednotlivce toto změnit. Tito lidi mívají v ZO svoje příznivce, kteří
> stížnost či pokus o změnu vyblokují. Jediná možnost, jak to změnit, je začít
> v ZO taky politikařit, to znamená začít vytvářet taky kliku svých příznivců
> nebo nespokojenců se současným stavem a potom ve volbách ty lidi vyměnit. K
> tomu asi málokterý včelař přistoupí, včelaři jsou většinou individualisté. U
> nás to třeba udělali myslivci asi před 10 lety, následoval potom soud, ten
> se myslím táhne dodnes a prohrávající strana v tom soudu pravděpodobně
> utopila značnou část svých majetků. To je ale extrém.
> Bavme se potom o dvou věcech. Jak velká má být míra přesunutí práce z beder
> placených úředníků státní správy na dobrovolné volené funkcionáře zájmové
> organizace, aby se ještě projevila úspora práce a potom nákladů na státní
> úředníky a aby v průměru zhoršená kvalita této práce ještě byla
> akceptovatelná. A v souvislosti s tím přímo o osobní zodpovědnosti takového
> dobrovolného voleného funkcionáře, tím, že tuto práci dělá, vzal na sebe
> určitý závazek dělat tu práci kvalitně a pokud na to nestačí, taky závazek s
> tím skončit, bez ohledu na to, jestli ho má kdo nahradit nebo ne, to je
> totiž velice častá výmluva.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 12, 2009 6:03 PM
> Subject: Re: Problemy s mistni CSV
>
>
> > ČSV dělá stále a nyní hodně práce za státní úředníky a veterináře.
> >
> > Jestli je to dobře je relativní pojem a často otázkou mnoha diskuzí.
> > .......
> > Ještě navážu třebas s jednou výhodou pro ZO vůči nečlenovi nato, že jestli
> > se včelař nečlen, se s ZO domluví a vychází s ní zadobře, nebývá problém
> > dát při výplatě peněz ze zpracovaných dotací nějaký poplatek zpět. Výhoda
> > je pro ZO vtom, že se nemusí dělit s OV a Prahou. Čím více má ZO tedy
> > neproblémových nečlenů, tím jí zůstane relativně více peněz v pokladně. Je
> > to takové regionálně rozvojové více, než to, že se člen ZO pupne o
> > příspevky, a v ZO je stále prázdná kasa. V poslední době se peníze řeší
> > mnoha způsoby jako přednášky za peníze EU atp, ale malé organizace jsou
> > často rády, že se vůbec setkají natož, aby se organizovala nějaká
> > přednáška. Ta se řeší u větších, ale to už nejde do pokladny do té malé
> > základky.
>
>
>
>

Mravenci jsou takoví otravovači včel, Nijak zvlášť jim neškodí, nehubí, ale
když včelstvo zeslábne, odváží se dovnitř úlu, případně si dokonce uvnitř
úlu vytvoří z materiálu izolace kryté chodbičky a berou si svůj díl ze
zásob. Při krmení se občas hromadně topí v roztoku a dělají nepořádek. Z
měli z podložky vybírají roztoče a tím zkreslují výsledky sledování roztočů.
Usídlují se v izolaci dvoustěnných úlů. Na druhé straně mohou čistit dno ulů
od živých škůdců, třeba od menších larev zavíječe.
Co se týká celkově prostředí, je výskyt mravenců obvykle znakem zdravého
okolního prostředí, i když myslím se k nám s náklady dostali vedle faraónů i
jacísi mravenci, co žijí i ve volné přírodě a nepříznivě konkurenčně omezují
naše původní druhy.
Obecně se uvádí, že na ně platí práškové materiály a potom zásadité
materiály. Takže suchý logr z kafe, práškové vápno, dřevěný popel, popel z
cigaret..... To je ale jen odpuzující materál, pokud mravenci potřebují,
vyčistí si cestu a projdou skrz. Různé granule a jedy na mravence jsou
založeny na požerovém principu, jenže mravenci o ně obvykle nemají zájem,
když mají někde jinde, třeba v úlu, jiný zdroj sladiny.
Podle mého názoru je hlavní zásadou omezování a ztěžování přístupu mravenců
do úlu. Kolem úlů udržovat volné posekané prostranství bez nějakých hromad a
podobných útvarů, kde by se mravenci mohli usídlit, hnízda z těchto míst
podle kvality prostředí a mravenců buď přestěhovat nebo i zlikvidovat, aby
to mravenci měli k úlům daleko. Potom používat stojany s nohama, ne třeba
jenom dřevěné palety, aby nohy stojanů šly třeba natřít lepem nebo viděl
jsem stojan na včely svařený z kulatiny, kde kolem noh stojanu byla obvařeny
misky, do kterých se dávala voda. U hotových stojanů by mohlo být řešení
misky kolem noh vytvořit třeba z asfaltové lepenky s nějakou výztuhou z
drátu nebo nějaké sešroubovací misky těsněné vrstvou z vytvrzeného
silikonového tmelu. Potom by šlo taky vybraná místa noh podstavců pravidelně
pajcovat sprejem proti plazivému hmyzu, mravenec, který přes toto místo
přeleze, by potom měl umřít. To ale, stejně jako otrávení mraveniště
požerovými jedy, vytváří riziko zanešení nějakého rezidua jedu do úlu.
Nějaký práškový materiál je potom doplněk, třeba když dřevaři někde vedle
pálí větve, tak popel z nich potom rozsypat kolem úlů, aby případní mravenčí
průzkumníci se tomu místu vyhnuli.
Jinak skutečně lesní mravenci, ti jsou myslím ti větší černí, co dělají
velké kupy z jehličí, jsou chránění, takže by se měli nechat na pokoji a do
jejich blízkosti úly raději nedávat.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stanislav Pácl" <spacl/=/cominnet.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 12, 2009 10:12 PM
Subject: Mravenci


> Chtěl bych se zeptat,jaké máte zkušenosti s lesními mravenci.Hlavně ,co na
> ně platí.Loni jsem jich měl na stanovišti hodně,ale co se děje letos již z
> jara,to nemá obdoby.Přitom na ně nefunguje nic.Loni jsem zkoušel různé
> spreje / to pouze dráždí včely/,granule na mravenci také
> nefungují.Poraďte,kdo má nějaké zkušenosti.Děkuji.

Rady typu nechte mravce nič nerobia jsou jen plky.Mravenci se živí nejen mrtvými včely,ale i sladinou,cukrem,medem,napadnou jakýkoli úl slabý nebo silný pokud nemají jinde potravu.Dokažou, tak jako mne, zdecimovat 12 včelstev ve voze za týden ,že včely se už z toho nezberchaly za celý rok.Když jsem přijel s autem ke včelínu,byl to hrůzný pohled,celý vůz černý, jeden mravenec vedle druhého,na 5m mne uviděli,poslavili se na zadní k útoku na mne,než jsem otevřel dveře, skákali mi na hlavu,uvnitř děs jako venku.Celý den nastalo "vyháňaňje".Když nemohli po zabezpečení po konstrukci,našli si do týdne cestu po bříze na dub a z větví skákali na střechu.Přes kmen dubu už nemohli.Dodnes nestrpím 30-50m jakýkoli náznak budování nového mraveniště v okolí.Všechny nečistoty odvážím a pálím doma.Moukou zlikvidujete pár mravenců do doby než mouka zvlhne,lepší je dřevěný popel,ten zase po dešti vyschne.Nejlepší ochranou u konstrukcí stojanů na úly a i samotných vozů,je omotat nohy,nápravy jiné části spojené se zemí hadry a pak je namočit naftou,ještě lépe karbolou.Nesmí na to pršet a působí to celý rok. Věřte mi, že se mi o té mravenčí hororové invazi mockrát zdálo a na jaře nenechá spát.

Potvrzuji podobnou zkušenost. Můj způsob ochrany včel je poněkud drastický.
V dostatečné vzdálenosti od česen a úlů vůbec aplikuji biolit proti
lezoucímu hmyzu. Je mi líto, že dost mravenců zahyne, ale mraveništi jako
takovému to neublíží. Nejméně 4 měsíce po tomto zásahu mám od nich pokoj,
někdy i až do konce sezóny, protože si "pamatují", že je to pro ně
nebezpečná zóna ...
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 13, 2009 9:45 AM
Subject: mravenci


Rady typu nechte mravce nič nerobia jsou jen plky....


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4003 (20090412) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

sršeň:>Když jsem přijel s autem ke včelínu,byl to hrůzný pohled,celý vůz černý, jeden mravenec vedle druhého,na 5m mne uviděli,poslavili se na zadní k útoku na mne,než jsem otevřel dveře, skákali mi na hlavu,uvnitř děs jako venku.Celý den nastalo "vyháňaňje".Když nemohli po zabezpečení po konstrukci,našli si do týdne cestu po bříze na dub a z větví skákali na střechu.<
.......

Pokud vezmu v potaz to, že celková síla mravenců v tomto konkrétním společenství je mnohem vetší než okamžitá, (rozdíl dělají nevylíhlí jedinci) tak takový nájez z jednoho nebo více mravenišť z okolí je záhubou pro hodně včelstev. Nepomůže ani přesun o několik metrů (i sto metrů) dál. Velká celková síla mraveniště si žádá velké zdroje potravy. Pokud ty vyschnou, jsou na řadě další strategie a boj o přežití a takovou jednou bývají potravinové zásoby jiných. Potom migrace a boje s protivníkem.

Jak jednoduše mravence omezovat nebudu šířit, protože v dnešní společnosti lidí má často větší hodnotu zvíře než člověk.

Priateľ "sršeň", na včelnici sú oveľa horšie skutočné sršne, ktoré lovia živé včely. Včelárim už vyše 50 rokov, aj teraz mám na včelnici 74 včelstiev, stanoviť viac menej na okraji lesa a predstavte si, nikdy, opravdu nikdy moje včely mtravce nepoškodili, nepoškodili, Áno, istý druh mravcov sa neraz usadil v stene kde vyhrýzli polystyrén, ale nikdy, zdôrazňujem nikdy, ani jedno včelstvo nebolo poškodené. Naučil som sa s nimi žiť a nevšímam si ich. Takže chyba je niekde inde a na to si musíte odpovedať áno.

Priateľ "sršeň", na včelnici sú oveľa horšie skutočné sršne, ktoré lovia živé včely. Včelárim už vyše 50 rokov, aj teraz mám na včelnici 74 včelstiev, stanoviť viac menej na okraji lesa a predstavte si, nikdy, opravdu nikdy moje včely mravce nepoškodili, nepoškodili, Áno, istý druh mravcov sa neraz usadil v stene kde vyhrýzli polystyrén, ale nikdy, zdôrazňujem nikdy, ani jedno včelstvo nebolo poškodené. Naučil som sa s nimi žiť a nevšímam si ich. Takže chyba je niekde inde a na to si musíte odpovedať áno.

Jak jednoduše mravence omezovat nebudu šířit, protože v dnešní společnosti lidí má často větší hodnotu zvíře než člověk.

Gousti, pred pár rokmi som mal typické mravenište lesných mravcou široké 120 cm vysoké tak 80 cm, 7 m od krajných úľov na včelnici. Hlavne z jari ma štvali, lozili okolo mňa, potom nájazd ustal sám od seba a do zimy som nevedel, či vôbec existujú. Nakoniec so ich využíval na získanie prírodnej kyseliny mravčej a skúšal som ju využiť v boji proti Vd. Pokus sa nevydaril. Kyselinu vystrekovanú mravcami som chytal do kúskov látky (15x15 cm), odstrihnutej z menčestru. stačilo rozložiť 10-15 ks na mravenište, popichať doňho a mravce vystrekovali kyselinu až do 20 cm výšky. Typické menšie zemné mravce, tie samozrejme vlezú i do roztoku, ale ani tie nikdy včelstvo neohrozia, často sa mravce usadia do uteplivky ak sú pre nejakú príčinu vlhké, ale ani vtedy nezúfam, vytrasiem ich z podložky a mám pokoj, včelám to bolo jedno.
Gusti, neviem úpredstaviť, aby si Ty pri toľkých včelstvách neustále bojoval s mravcami, vôbec by Ti nedošiel čas na včely. Ja doknca všetky podstavce mám z betónových tvárnic a tie sa už absolutne nedajú obtáčať olejovými handrami, a potom si mravce z vašich opatrení robia figu borovú.

Anton:>Gusti, neviem úpredstaviť, aby si Ty pri toľkých včelstvách neustále bojoval s mravcami, vôbec by Ti nedošiel čas na včely.<
.......

Anton takový problém, abych musel dělat nějaký velký opatření, tak to nedělám. Také mám problém jen s mraveci lesními. Loupí stejně jako včely, tj., že pokud najdou nestřeženou škvíru, jsou schopni se zorganizovat a zahájit útok. Toho jsem byl svědkem asi před dvěmi lety v podvečerních hodinách. Tak je jen omezuji. Není to zase takový problém je udržet na pár místech na uzdě.

Co říkáte na letošní snůšku?Nevzpomínám si za pár let co včelařím,že by včelám nestačily tři očka v nástavcích a museli se při příletu s nákladem sladiny přetrlačovat se včelama,které letí pro náklad.Je to famózní a pastva pro oči.

Dnes jsem se díval do jedněch včel na stavební rámek, který jsem tam dával 28.03. Kompletně vystavěný, 5 x 5 cm trubčiny zavíčkované a v části jsou larvy v různém stádiu vývoje. Při kontrole byla na rámku matka a kladla vajíčka.

Jiří

I já potvrzuji stejně špatnou zkušenost s mravenci a dokonce z letošního roku. Z 11 včelstev zůstaly jen 2 a hodně oslabené bojem. Jarní prohlídka dopadla dobře až výborně(včely vyšetřené i na MVP, varroáza minimální). Po týdnu jsem však stál v němém úžasu. Tisíce až desetitíce mravenců se promenádovali po prázdných úlech a na dvou česnech zuřil boj. Vše mám dokumentované bohužel jen v mobilové kvalitě. Takže kdo tady říká že mravenců se není třeba bát je velký omyl, který se nevyplácí.

Jednou mi rozkousali úly - tedy vnější vrstvu, víka atd na oddlěkách ale s oddlěky slušně koexistovali a pokud by je chtěli zlikvidovat, asi by na ně stačili. Pak jsem oddělky odvezl, ale stopy na nástavkách mi to připomínají dodnes.

Na jednom stanovišti mám 10m od úlů postupně se zvětšující kopu mraveniště a zatím bez problémů. Vloni jsem se lekl při vyklízení podložek - byly úplně černé ale pak to zmizelo. Teď jsem tedy trochu nervozní a zajedu se tam kouknout. Aby to letos nebylo jinak :-)

Doma jsme měl velké černé - a ty mi zlikvidovali včely v polystyrénové úlu. Tam se neměly včely šanci pránit, i když na vnitřní straně byla perlinka a oni útočili jen spárami mezi nástavky.
Poblíž byl úl dřevěný a tam jsem byl svědkem, jak obkroužili očko, stavěly se do útočných postojů a bránili včelám v příletu. Česno jsem měl už zavřené.
Po likvidaci toho PS úlu jsem zjistil že sídlili pod paletou a v úlu možná taky. Když jsem vše odstranil, mravence jsem nijak spec. nelikvidoval, tak byl klid.

Karel

Jsem začátečník a mám dotaz. Při rozšiřování do medníku dám dopředu 2x rámek-souš, 2-3 rámky se zavíčkovaným plodem z plodiště a zbytek medníku doplním rámky-souší. Kam mám v plodišti dát optimálně 2-3 rámky s mezistěnami ?

Ve dne je sice teplo, ale noci budou ještě cca měsíc chladné. Včel musí být
ve včelstvu tolik, aby rámek i mezistěnu vloženou mezi plod obsadily a
přitom v noci stihly ještě zahřívat všechen plod na všech rámcích. Takže
spíše držet plodové hnízdo pohromadě a nad sebou a souše i mezistěny na jeho
kraj, podle konkrétního stavu včelstva. S přidáváním a rozšiřováním se to
nemusí přehánět, hlavně s mezistěnami, výhoda zadováků je v tom, že na
rozdíl od nástavků umožňují rozšiřovat po jednotlivých rámcích. Zadovák je
potom o častých kontrolách vzadu přes okýnko a o přidávání rámků a
rozšiřování ihned vždy, když rámek za okýnkem je obsazený nebo mezistěna
vystavená. Nějaké rozšiřování dopředu rámky, které obsadí teprve za týden,
za 14 dní při včelaření v zadováku není třeba, na rozdíl od nástavků. Teprve
někdy od poloviny až konce května bude možné v době snůšky zaplodované rámky
z plodiště z části vybrat a potom prostřídat plodový rámek mezistěna plodový
rámek mezistěna atd třeba klidně po celém plodišti, podle toho, kolik je
potřeba rámků s plodem vložit do medníku a kolik starých rámků je třeba
zlikvidovat a nově vystavit mezistěny. Rozšiřovat je ale nutné skutečně
ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
některé včely se rojí i když mají dost prostoru.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Brook" <v.brook/=/worldonline.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 13, 2009 11:50 PM
Subject: Rozíření včel do medníku


> Jsem začátečník a mám dotaz. Při rozšiřování do medníku dám dopředu 2x
> rámek-souš, 2-3 rámky se zavíčkovaným plodem z plodiště a zbytek medníku
> doplním rámky-souší. Kam mám v plodišti dát optimálně 2-3 rámky s
> mezistěnami ?

cas.POKROKOVY VCELAR prvni rocnik predseda Mich.Brazdil, jednatel Rob.Eichler.Organ zemskeho sdruzeni ceskych samostatnych spolku vcelarskych v Markrabstvi Moravskem.

ZU Praha vybor,sestaveni programu pro valnou hromadu.Vymereni odmen funkcionarum,volba predsedy-mistopredsedu,jednatele,pokladnika...Navrh aby podniknuty kroky vedouci k zalozeni Svazu ze zemi koruny Ceske.Dohodova schuze je v Ces.Trebove.Vevodstvi Slezske a Sdruzeni samostatnych spolku vyslovili souhlas.Jen ZU Brno neodpovedelo vůbec.Jeste jednou bude vyzvano a nepristoupili k navrhu nasemu,Svaz se souhlasicimi spolky zalozili sami.

Sdruzeni samostatnych spolku na Morave valna hromada.Jednano o zmene stanov za ucasti 27 delegatu,hostem tajemnik ZUPraha Vybor a funkcionari voleni jen na 1rok,pripadne nejdele na 2roky.Doba 3let je prilis dlouha a jare a zdrave sily vycerpa...Mnoho ruznych duvodu primelo predsedu k resignaci v predsednictvi i redaktorstvi.Navrzen proto Eman Kudrnac,naducitel z Velesovic a jednomyslne aklamaci zvolen,jednatelem Jordan.

ZU Brno valna hromada predseda Schlesinger...Zprava pokladnika Paukerta,revisori uznali ucty spravnymi,udeleno jemu absolutorium jednomyslne,a vsem funkcionarum ustredi uznani za obetave vedeni funkci jim sverenych.Pokladnikovi remunerace 300 K. Na prislusny navrh zvolen aklamaci cestnym predsedou F.Adamec.Predsedou spolku Schlesinger.Projednan navrh ZUPraha na utvoreni-Svazu-.Po delsi debate projeven souhlas sestavajici pouze z ustrednich spolku(ZU).Na shuzku v C.Trebove vyslati delegaty Dolezala a Schlesingera ku nezavaznemu vyjednavani.

Risske sdruzeni zemskych spolku 10 schuze.delegati 11zemskych spolku 35.591 clenu,z toho pojistenych clenu 19.533 Sdruzeni samostatnych nemeckych spolku vcelarskych na Morave prijato za clena Risskeho Svazu.

ZU Praha valna hromada Navrh aby volby provedeny aklamci. Vancura poukazuje na kandidatni listinu,ktera byla v predporadnim schuzi sestavena(doposud nema funkci).

+Josef Paukert 26.10.jeden z nejhorlivejsich a nejodanejsich clenu,vsemi vazeny a oblibeny pokladnik.Lnul pravou laskou k Ustredi a zustal mu veren,byt zloba lidska o prikori mu cinila..ZUstal pokladnikem az do posledniho okamziku.Dojemne bylo,kdyz den pre svou smrti za pomoci deti v nejvetsim poradku odevzdaval zastupcum Ustredi spolkove veci a pokladnu.
Zemsky revidentV.Lupinek podava zpravu o prevzeti hotovosti a knih po zemrelem pokladnikovi J.P. S prislusnymi navrhy na zdokonaleni vedeni knih a spolkoveho ucetnictvi.Navrhy tyto byly jednohlasne schvaleny a vysloven za dukladnou jeho praci dik.V uplnem souhlasu s knihami prislusnymi a doklady revisor: Vencl,Adam,pokladnik Silhavy.
(-Radce vcelaru-:Zprava tentokrat i ucet rozvazny, prizpusobila se pomerum a kdyby se tak stalo pred nekolika roky,mohlo se rozdvojeni predejiti).

ZU Praha pocet spolku 265, clenu 11245, z toho 365 primych.

Tak pane Turčány od začátku dotazu Stanislava,který má problém s mravenci(diskuze o mravencích lesních).Pokud s nimi nemáte potíž,díky tomu že máte jen jedno hnízdo,nemáte problém.Pak také jak si chránit stanoviště nemáte k tomu co říci.Píšete že jsou jejich potravou jen mrtvé včely a chovat silná včelstava a zavlékáte sem 200l napajedlo,které nemá s dotazem nic společného.
O potravě mravenců nebudu psát,(psal jsem)sežerou všechno co jde.Hlavně na jaře, kdy není žádná potrava a v dosahu jsou včelstva o 10 tis.v jednom úle, zatímco v jednom mraveništi jich je miliarda a víc,pak vám nepomůže chovat silná včelstva.Stejný názor má p.Pazderka a jiní.
Dál sem zavlékáte že jsou horší sršně,zřejmě relevantní vztah k mému jménu což si vyprošuji.Stejně sem zavlékate a staráte se o čas druhého.Co je Vám do toho?Jinak šršně mi nikdy neublížily, vždy se mi vyhly.Těch pár včel co chytnou?Taky chtějí žít a je jich málo,pochytají víc much,ovádů atp.Mravenci mne koušou i v autě cestou domů a zrovna v zatáčce a na pytlíku.
Ano,máte pravdu v tom že je chýba niekde inde,odpovedám ÁNO.Ne však v tom že si jich nebudu všímat.Nevšímal jsem si jich 25 let (zřejmě po 50 l bych to uměl),až mi dali za vyučenou.
Jen na vysvětlenou.Při umístnění vozu byly v dosahu asi 100m 4 mraveniště.Když mi napadli vůz tj. 8 let počítal jsem okolo cesty 150m dlouhé 47 hnízd některé v dosahu 10m o velikosti od 150x150cm do rozlohy 3x3m výšky až 150cm, do země 100cm v okolí 300m je dalších 200 hnízd.Raritou je že jedni nemají přístup přes cestu pro stavební materiál,tak si mraveniště staví po opravě lesní cesty drobnou kamennou drtí,suchou trávou,prokládanou jehličím.
Na další polemiku od p.Turčányho nemám,co se týká tohoto tématu chuť ani čas reagovat.

Rozšiřovat je ale nutné skutečně
ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
některé včely se rojí i když mají dost prostoru.

Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát. Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20 tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to 10-15 tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.

Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?

Ano, mame roje bud "rozmnozovaci" nebo "ze stisneneho prostoru".

2009/4/14 A.Turčáni <anton.turcani/=/gmail.com>

> Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
> některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
>
> Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát.
> Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u
> každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20
> tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to 10-15
> tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
>
> Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?
>

Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o to
dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný, co
se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod a
další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů, včelař
jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku, s
12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat med,
hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
39x24.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 6:33 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i když
> některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
>
> Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do karát.
> Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako u
> každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám 20
> tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to
10-15
> tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
>
> Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?

Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů, včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, April 14, 2009 6:33 PM
> Subject: Re: Rozíření včel do medníku
>
>
> > Rozšiřovat je ale nutné skutečně
> > ihned, jak se včely začnou tísnit, jinak to včely podnítí k rojení, i
> když
> > některé včely se rojí i když mají dost prostoru.
> >
> > Dovolím si napísať niekoľko viet k tomuto výroku, lebo mi zahral do
> karát.
> > Už dlho tvrdím, že rojenie nie je náhodný akt, ale niečo prirodzené, ako
> u
> > každého hmyzu, chce vždy rozmnožiť, keďže včely nepoznajú iný spôsob, nuž
> > tak sa roja. Ja považujem každé včelstvo za normálne, ak má matku a
> > robotnice, k tomu trúdy v čase ich rozmnožovania. Včelstvo sa vždy
> > prispôsobí dutine v ktorej žije a podľa toho má počet včiel, ak takéto
> > včelstvo dosiahne biologický vrchol a je vhodné počasie, rojí sa či mám
> 20
> > tis. alebo 50 tis., vždy je to biologická jednotka v prvom prípade to
> 10-15
> > tis. a druhý 30-45 tis. včiel, ale vždy to bude plnohodnoté včelstvo.
> >
> > Včely sa neroja len preto, že sú v malom priestore, ale preto, že sa chcú
> > rozmnožiť. prečo to nechceme pochopiť?
>
>

Po přečtení včerejší diskuze na téma mravenci jsem si uvědomil, že na místo kde jsme tento rok přesunul včely, jsou dvě mraveniště. Tak jsem zajel na kontrolu udělal jsem ochranná opatření, na nohy od koz jsem omotal hadry natřené vyjetým olejem a posekal trávu, ať si nemůžou najít jinou cestu. Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji. Mraveniště jsou 5 m od včel.

Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

______________________________________________________________

Problematika rojení není jen o prostoru, či jen o ,,medné reservě,,. Je to komplexní záležitost vyplívající z přirozenosti včelstev. To jen pro připomenutí.
//\/\\//

Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky mám zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte vy.

MV zatím neodebírám.
Na rojení má vliv několik příčin dohromady. Každopádné rojící včely jsou
nasáté včely a podle toho, kolik je po vyrojení vybraných zásob, jako by se
s tím svezly úplně všechny včely v úlu. Každá si nasaje plné volátko a
potom, když je rojení, tak i když to je včela, který zůstává, rejdí a lítá,
dokud ten nasátý med neprolítá. Pokud se jim tedy medné zásoby vyberou a
zůstane jen pár kilo, některé to rojení zarazí. Někdy se rojení dá zarazit,
když se k plodu vloží velké množství mezistěn, rojové včely přeskočí stadium
vyrojení a usazení v nové dutině a rovnou sednou na mezistěny a začnou
stavět, zvláště pokud je zrovna snůška. Někdy ale nepomůžou žádné zásahy,
včelstvo se prostě vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Paprna Paprna" <
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 7:18 PM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


Nevim jestli odebirate MV, ale v poslednich 3 cislech byl otisten takovy
serial, ktery se zaobiral rojenim, proc, jak a kdy. Kazdy mame svuj nazor,
muj nikomu nenutim, ale spis se priklanim k nazoru, ktery vyplyva z clanku a
to, ze vcelstvo se ridi tzv. "mednou rezervou".

2009/4/14 Radim Polášek <>

> Já nechci mluvit za včely, ale vidím to tak, že včely menší úl logicky o
> to
> dříve zaplní zásobami a potom v podstatě i ty včely jsou jaksi navíc a
> nemají co dělat. Tak se rozmnoží, připraví matky a ty potom vezmou část
> včel, ty zas vezmou část zásob a vyrojí se. Takže zase je úl poloprázdný,
> co
> se týká včel i zásob a ty včely, co zbyly se zase mohou množit a nosit
> zásoby. Zatímco ve větším úle je stále nějaký volný prostor pro další plod
> a
> další zásoby a potom často než se včelky rozhoupají k přípravě rojů,
včelař
> jim ty zásoby sebere. Včelky zase začínají znova. a na rojení často
> zapomenou úplně. Pravda, výzkumy říkají, že k rojení v květnu včelstvo
> směřuje už někdy v časném jaru a potom se nabízí varianta, že takové
> včelstvo se potom vyrojí, ať už má prostoru málo nebo hodně, ale praxe
> ukazuje, že minimálně pro některá včelstva nebo pro většinu je rozhodující
> až nedostatek prostoru zaplněného zásobami a plodem. V klasickém zadováku,
> s
> 12 rámky v plodišti a v medníku, je třeba se kvůli tomu otáčet, vybírat
> med,
> hned jak je zralý a taky dávat stavět mezistěny, jak jen to je možné a
> přehazovat rámky s plodem z plodiště do medníku, jinak procento rojivosti
> jde rychle vzhůru. Kdyby dneska někdo vážně a dlouhodobě chtěl mít včely v
> zadováku, potřebovalo by to rozšířit úl z 2x12 na 2x14 nebo až 2x16 rámků
> 39x24.
>
> R. Polášek

Kdo měl ve včelách na jaře ještě dostatek cukerných a pylových zásob a
včely byly v teple, to znamená spíše v těsných úlech, kde neprofukovalo
štěrbinami než uteplených a kde si mohly svou činností potom prohřát celý
úl, tomu včely sílily už v březnu i za takového počasí. A teď je má silné a
současnou květovou snůšku využijí. Já je bohužel silné nemám. Asi to má vliv
každý rok, letos to ale bylo podstatně více vidět.

R Polášek

----- Original Message -----
From: "flakatos" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 14, 2009 11:43 PM
Subject: Bude nějaký květový med.


> Dívám se všude okolo sebe a už začínají ba přímo kvetou třešně a jiné
> stromy a není ani květen. To nejspíše nebude žádný květový med, včelky
mám
> zatím v plodišti a abych je měl v medníku jsou dost slabé. A jak to vidíte
> vy.

Přátelé, dovoluji si vás pozvat na osmé "Jarní setkání včelařů" na Kunětické hoře dne 25.4.2009 od 9.00hod. Součástí programu bude Kurz peo začínající včelaře a seminář.
Program:
Seminář: 1)racionalizace chovu včel a úlové systémy - Miroslav Zelený
2) Chov matek - Arnošt Klukas, Evžen Báchor

Kurz pro začínající včelaře:
1) Základy chovu včel- Evžen Báchor
2) prostředky a zařízení pro chov včel- Radek Báča

Místo konání: Sady na severním úpatí Kunětické hory.
Program bude organizován souběžně na dvou místech u kočovného vozu.
Budou přítomni: Prodejna včelařských potřeb, občerstvení, živá muzika harmonikářské trio.Odpoledne možnost návštěva hradu, obory se zvířaty, pravý westwrn park s koňmi a kovboji. Vše v blízkosti našeho setkání.
těším se na vaši účast Evžen Báchor Pardubice

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují svoje geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright, že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí mít zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál, doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků je povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným plodem. Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a zde je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost perspektivní. Zdraví R. S.

On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic, co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

Hm, stará literatura neříká rozšiřovat, když je úl plný včel. Stará
literatura říká rozšiřovat, když za 2 - 4 dny nebo tak nějak bude úl plný
včel. Prostě rozšiřovat dříve, než vznikne rojová nálada. A to je rozdíl. A
nepochopení této rady včelaři, co jsou zvyklí jenom na nástavkové úly. U
nástavkových ulů totiž platí rozšiřovat, když úl bude plný včel za 4 dny, za
týden, za dva týdny, podle toho, jestli to je nízkonástavkový úl nebo
středně nebo s vysokými nástavky. To je ten rozdíl, kdy u nástavkových úlů
je nejmenší jednotka k přidání jeden nástavek, zatímco u zadováků je
nejmenší jednotka k přidání jeden rámek. A taky, jak už jsem tady uvedl
několikrát, důvod, proč v nástavcích prosperují jedině silná včelstva,
slabší ty přechodné stavy, kdy se úl zvětší skokově o relativně velký
prostor jednoho nástavku a včelstvo se musí týden , dva týdny zvětšovat, než
do prázdného prostoru doroste, špatně zvládají. Jinak souhlas s tím
rozhozením prostoru úlu v nevhodnou dobu, včely přidané rámky neobsednou, i
když ty rámky fyzicky v úlu jsou, včely se potom chovají stejně, jaky by ten
prostor a ty rámky v úlu nebyly, tudíž mají potom pořád "málo" prostoru a
stejně se vyrojí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 8:29 AM
Subject: Re: Rozíření včel do medníku


> Rojení je zcela přirozený jev, kdy včelstva po mil. let tak zachovávají
> svůj druh, nebo chceme li tak podle LBV a britských zoologů rozšiřují
svoje
> geny do okolí. S tím nic nenaděláme.Velmi dobře to v Mv napsal W. Wright,
> že včely při rojení musí jednat tak, aby neohrozily samy sebe, tzn musí
mít
> zásoby, podstatně snížen plod apod. I když je to těžko čitelný seriál,
> doporučuji vytrvat a pochopit, co autor chtěl říct. A to je jeden z mála
> momentů, kdy na včelky a jejich chuť k množení můžem působit. Těch triků
je
> povícero, nejenom trubci, nebo zipování. Každopádně rozšiřovat, když je úl
> plný včel jak praví stará literatura je pěkný nesmysl. Vše se musí dělat v
> dost velkém předstihu a řídit se spíš počtem plástů se zavíčkovaným
plodem.
> Mám li např 5 pl zavíčkovaného plodu, za několik dní je to 15 obsazených
> plástů včelami a to je víc než jeden nástavek včel. Čekám li až bude úl
> plný včel, tak to už včely jedou v programu rojení a jsem bez drastických
> opatření pouze divák. Když např dám celý polonástavek a ochladí se, pěkná
> včelstva zatáhnou tělíčky uličky a plodu nic nehrozí. Rozbombarduji li jim
> ale vše, tzn převěšuji, tak je to pro včely dost složité udržet teplo a
zde
> je každá rada drahá. Nakonec u těchto úlů stejně dojde k nedostatku
> prostoru a stejně to začne létat. Jinak jaro je velmi zdařilé, včelky
> vcelku OK, neobyčejně zamedovaly javory a kdo má včelky v síle určitě si
> pomlaskává.Já budu opět pokračovat ve zkoumání LBV, zdá se mi dost
> perspektivní. Zdraví R. S.

U nás jsou mravenci zřejmě vystaveni velkému tlaku predátorů. V lese je
mravenců plno, ale veliká mraveniště ne. Velci lesní mravenci u nás v lese
nestavějí samostatná velká mraveniště, vždycky, když jsem je viděl, bylo to
vždy mraveniště zakutané do pevného pařezu nebo kmene stromu a počet
mravenců v něm nebyl velký. A ani taková mraveniště dlouho nevydrží, třeba
zrovna v posledním roce tady všechny starší pařezy rozkutala divoká prasata.
( Některé možná podle stop i lidská prasata) Do včel mně lezou výhradně malí
černí mravenci, ti se vyskytují prakticky všude.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Cervenka" <witko-comp/=/volny.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 15, 2009 9:14 AM
Subject: Re: Mravenci


On Tuesday 14 of April 2009 19:46:11 Honza wrote:
cestu.
> Nejsem si jistý jestli to bude stačit. Zajímalo by mě, jak tyto mravence
> vypudit, popřípadě zlikvidovat? Jelikož jsou chráněni, tak by mě zajímal
> nějaký způsob který není tak viditelný. Děkuji.

no , mozna se budete divit, ale ja pouzivam na ty maly kolem stromu kuratka.
Takove kuratko ma spoustu casu a apetitu a ty maly zlikviduje (vcetne msic,
co
roznaseji). Na ty velky bych nasadil slepicky a dodaval pouze vodu, ovsem v
lese je potreba davat pozor na predatory. V pripade hororu, ktery popisoval
pr. Srsen, bych asi stanoviste opustil (slepice by asi vyzobaly drive
mravenci, nez obracene).


> Mraveniště jsou 5 m od
> včel.

Popojet ? Nebo jsem videl video o chovateli matek v USA, ktery mel uly
zavesene na stomech na retizkach, na kterych byla miska na vodu, olej .. ?
Rikal, ze jinak mu mravenci taky vsechno sezerou.


Honza

nízkonástavkové úly Optimal

propolis

Zde na jihovýchodní Moravě je tak mohutná trvalá snůška,jakou snad v tomto jarním období nepamatuji.Již jsem uvedl,že včelkám prakticky nestačí tři výletové otvory v nástavcích.Začíná rozkvétat řepka a jestli to tak bude pokračovat,tak i přesto,že včely značnou část sladiny proplodují,není možné,abych vytáčel méně jarního medu než obvykle a to je tak v přůměru 10-15kg na včelstvo.P.Z.

Rád bych se k tomuhle zeptal, jaké jsou Vaše názory na způsob rozšiřování. Někdo říká rozšiřovat nahoru a převěšovat plodové plásty, jiný zas, že rozšiřuje zásadně dolů, protože je to pro včely přirozenější.
Mám včely ve dvou nástavcích a mají se docela k světu. Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů, ale zůstane mi tam i cukr z krmení. Když nástavky přehodím, tak se mi proplodují nahoru. Když to udělám a dám mřížku, kam potom nejlíp umístit další nástavek s nějakými soušemi a mezistěnami - dolů jako první? Mám převěšovat část plodu do medníku (stávající spodní nástavek), když už tam sladinu nosí, nebo radši nechat hnízdo postupně "splodovat" dolů vcelku? Nemám s posuzováním síly zkušenosti, ale přijde mi, že už by jim to za chvíli bylo malé. Plně obsedají vršek a dole mají nanošeno celkem dost, nic moc místa na kladení a jsou obklopené zásobami z obou stran - možná jsem zaspal a měl to přehodit už dávno? Už tam je zavíčkovaná trubčina (cca 1 dm2) a pokud si mám vyzkoušet novou zkušenost, radši bych dělal oddělky než chytal roj :). Na druhou stranu bych je nerad nějakým nevhodným zásahem podtrhnul.
Možná blbé začátečnické otázky, ale různí lidé se k tomu staví různě, z různé literatury už začínám být taky jelen a rád bych si to ujasnil. Díky

Já rozšiřoval nahoru soušema. DOle jsem měl rezervu jednoho nástavku nebo i víc. Jedno včelstvo otravuji, prohlížím a fotím a tam to matka vzala nahoře i dole pod původním plodovým. Tady jde o to jak vysoké jsou to nástavky a jestli se u nich projevuje stavební pud. A taky jestli jsou ještě souše, nebo jen mezistěny.

Letos jsem po dlouhé době rozšiřoval nahoru soušema, protože jsme četl seriál o zebrování tak zkouším něco podobného. JIné roky jsem dával mezistěny do plodového hnízda. Ale tam jsem to dělával když kvetly pampelišky a včely nejely tak rychle. Letos je extrémní rok - příroda předhání včely. U nás o Velikonocích začaly kvést naplno javory. Asi o 14 dní dříve.

Karel

>Nahoře mají spoustu plodu a nějaké zbytky krmení a dole to velice čile zaplňují sladinou + pyl, až se divím kam na to lítají, když u nás ještě skoro nic nekvete. Jaký bude nejlepší další postup? Kdybych rozšířil dolů, tak mi zůstane plodové hnízdo v teple pod stropem a jenom pomalu se bude sunout pod zásobami dolů,..<
----------------------------------------------------------
Nástavkoví včelaři této situace využívají k přehození nástavků a podstavení nástavku mezistěn. Čili sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn. To platí za předpokladu: dostatek stavitelek schopných stavby, musí být dostatečná vnější teplota a příliv potravy. Dle současného vývoje počasí a květeny to letos fungovat bude již nyní, pokud se nesrazí lejno s mrakem a nebude z toho pos..né počasí. Kdo ví?
JK

Na velikonoční pondělí jsem přidával medníky na 2 moravských universálech a přidával čtvrté nástavky na 10 ks 3/4 lanstronga. Na nástavkových úlech měla včelstva horní třetí nástavek z poloviny zanesený medem, pod tento nástavek jsem vložil nástavek 8 x souše 2 x mezistěna. Horní 4 nástavek oddělím mateří mřížkou od třetího nástavku. Předpokládám že za tohoto počasí a rozkvětu prakticky všeho (trnky, třešně jabloně a dnes již i začíná i řepka)budu mít v neděli plno a budu přidávat další nástavek. Upozorňuji, že jsem zimoval ve třech nástavcích a bydlím v nadmořské výšce 240m.

Ať se vám daří. Mojmír

Letos je extrémní rok - příroda předhání včely.
--------------------------------------------------------
To je pravda i u nás. Před zimou bylo dlouho teplo a byla dlouhá, jaro je doprovázeno vysokými teplotami. Rychle odkvetla jíva. Teď kvete trnka. Plodu ale není mnoho. U nejsilnějších včel jen 4 rámky. Zatím přidávám rámky s trubčinou za plod, jako první etapu chovu trubců (metoda LBV). U jednoho úlu včely plodují v nástavku pod zásobami a proto u něho vyzkouším poprvé zebrování.
Jaká je prognóza, pokud bude pořád teplo, když vše rychle odkvete, létavky rychle odejdou? Bude rojivý rok? Bude medovice? Bude dost medu? Kdo ví?

http://www.national-geographic.cz/lide-a-kultura/pozvanka-do-mendelova-muzea-3352/

Když mluvíte o lesních, má někdo zkušenost, že by vážné potíže dělali i ty mrňavý?

No moje zkušenost o likvidaci stanoviště mravenci je právě s těmi menšími. Jsou to střední až menší mravenci a uprostřed mají červený pásek. Takže jde asi oobecný jev.

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,tak to musíte včelařit opravdu jen pro radost a potěšení.Ale to já taky,s tím rozdílem,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků.Takováto včelstva nemůžou dát žádný užitek a vzpoměl jsem si ,jak včera ukazovali na Primě toho strejdu včelaře,jak s neštěstím hořekoval nad svými včelstvy,že nemůžou nic donést,když vše tak rychle kvete.Já se mu ani nedivím,když vytáhl ze včelstva rámeček a na něm se drželo asi padesát včel. Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Mít v tuto dobu u nejsilnějších včelstev jen čtyři rámečky zaplodované,..

Ani jeden nespomínate v aké "rámečky používate vo svojoch úľoch.

Ten kdo "má včely" nemusí i za těchto podmínek hořekovat,zda bude med.
P.Z.

Ani to ešte nemusí byť pravda, príroda si vie s nami často pohrať, pravda ale je, že máte väčší potenciál na využitie ponúknutého zdroja nektáru.

tak nevím,
na letošek jsem si připravil 30 rámků vypletených vlascem.
práce mi přijde lepší než s drátkem. vypletl jsem svisle, 5x oproti 4x u drátku. místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

P.Z.>,že počítám u svých včelstev zaplodovaných deset až dvanáct rámků<
........

To nic neznamená. Rozhodující je kolik medu je na jedno vyzimované včelstvo v průměru v podletí doma. Mne by se včelstva na čtyřech rámcích plodu v tuto chvíly líbila.(určitě je počítán jen zavíčkovaný) Znamenalo by to, že je to v přepočtu v řepce tak kolem těch 15 - 20 kil plus oddělek. U těch desíti až dvanácti rámků to vidím na brzkou rojovku, takže z řepky může být houby.

Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.

místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky lang 2/3.
mám také čekat špatný výsledek?

Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90˚C do Ms (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali Ms bezchybne) a je to dobré.

je tak...

Já to skoušel tím kolečkem za studena a drží to dobře. na vlasec jak dělané, jen se to musí dělat alespoňˇpři dvaceti stupních C. Dobře se to zatlačí do změklé mezistěny. Vynikající na stanoviště bez proudu.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90?C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

>Nemáte někdo zkušenosti s úlem s otáčivým plodištěm,(maďarský úl?Nebo mě něco v této konferenci uteklo.Jaké máte výsledky a jak je to s ochrannou proti varoáze.Díky za informaci.<
-----------------------------------------------------------
Prodejci si chrochtají blahem. Kupující mají roztoče i roje.
Prostě vynikající obchod s lidskou hl..., pardon, lidskou důvěřivostí.
JK

Vložil jsem rámek se vsunutou mezistěnou do včel a po 10 hodinách vyfotil.
Je to na www. vcelarstvi.nazory.cz, abyste se koukli jak vypadá. Vlasec už zalepily.
Kdo to neumí, ať to nedělá. Mladí to umí lépe než já. Letos mne asi též předběhnou s vytáčením. Mají lepší stanoviště.
B.V.

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty l e&ajax_rnd=124128933322

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 16.4.2009 19:31:54
> ----------------------------------------
> místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> lang 2/3.
> mám také čekat špatný výsledek?
>
> Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> Ms bezchybne) a je to dobré.
>
>
>

Koupil jsem si po třech letech Váš produkt,protože jsem věřil,že bude kvalitní jako kdysi když jste začínali.Ale jsem velmi zklamán,jest-li je to tím že je med míchaný z celého světa,jak se uvádí na obalu.Myslím si že med musí být z jednoho místa.Už jsem se nechal nachytat jednou a koupil jsem podobný v obchodním řetězci Tesko a Globus.Je to přímo hnusné a řídké!! Už si Vaše výrobky nekoupím,až se zlepšíte.Sbohem KRYŠPÍN Z. Firma se jmenuje Medokomerc s.r.o.Čestín 20 Psč.285 10

http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x8zhzp?hmz=707265766e657874

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jedine?n? rada
> Datum: 17.4.2009 07:08:36
> ----------------------------------------
> http://www.dailymotion.com/related/x7icbd/video/x5mjck_petek-takma_animals?ajax_function=get_video_li
> st&ajax_arg[0]=%2Frelated%2Fx7icbd%2F1&ajax_arg[1]=x7icbd_ickowicz-apiculture-wwwickowiczcom_lifesty
> l e&ajax_rnd=124128933322
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Jedine?n? rada
> > Datum: 16.4.2009 19:31:54
> > ----------------------------------------
> > místo dvojitého výpletu jsem mezistěny zasunul cik cak. jedná s o rámky
> > lang 2/3.
> > mám také čekat špatný výsledek?
> >
> > Nerobte pokusy, ani vloženie cik cak Ms nemussí dopadnúť dobre. Istota je
> > guľomet a preto zatavte Ms ručne nahriatym želiezkom na 90&#730;C do Ms
> > (nie ozubeným kolieskom). Takto pripravené Ms som odskúšal (včely vystavali
> > Ms bezchybne) a je to dobré.
> >
> >
> >
>
>
>

Počasie sa zhoršuje, myslite že to ovlyní jarný rozvoj včelstva?

Dobrý den.

Často se uvádí chov čmeláků. Jenže nevím kde je sehnat. Poradí mi někdo?

S díky Jouglíček

Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a na chalupu přijede až tak v létě.
Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
B.V.

www. vcelarstvi.nazory.cz
adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Vojtěch" <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 17, 2009 10:01 PM
Subject: Včely ve střee


> Dnes jsem našel přezimované včelstvo ve střeše na chalupě v lese. Všiml
> jsem si jedné včelky jak nese pyl a směru letu. Majitel bydlí ve městě a
na
> chalupu přijede až tak v létě.
> Ten bude překvapen, že nechtěně včelaří. Přežily bez léčení.
> B.V.

adresa je nepoužitelná(za www. je mezera) a i tak jsou tam stovky příspěvku a nejde to najít. Skus tu adresu doplnit. Dík
Jsou dvě možnosti jak se dostat na stránku. Přímo na www.vcelarstvi.nazory.cz. Mezera se nikde nedělá. Taky přes www.vcely.kvalitne.cz , klikne se na odkaz Včelaření pod rámečkem návštěv a potom se klikne na fotoalbum.
B.V.

Pro méně vytrvalé je to tady :-)


http://www.vcelarstvi.nazory.cz/foto-index.php?galid=7&uvod=0

Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit místnímu
ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
zničit a zbytek plodu natřít léčivem.

R. Polášek
---------------------

Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.

Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.


Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a neléčené, nebo mizerně léčené.

Karel

No, když vznikly v zimě nějaké rozpory stran odevzdávání vzorků měli, bylo
mně řečeno, že na rozdíl od předchozích let je letos toto přímo ošetřeno
zákonem. Přiznám se ale, že jsem po tom později nijak nepátral a nesháněl
příšlušné texty. Jinak sledování včelstev je pěkné, ale je pak otázka jak
moc taková neléčená včelstva rozšiřují roztoče v okolních včelstvech a tím
maří práci okolních včelařů a vyšší koncentrací roztočů přispívají k vzniku
populace rezistentní na současná léčiva. Jasné je jedině to, že když takové
včelstvo hyne v létě, kdy je teplo, může své roztoče přes loupež předat do
včelstev až nějakých pár kilometrů daleko. Předpokládám, že když ty včelstva
jsou v chatě, ne někde v lese 20 metrů vysoko, že jsou snadno přístupná a
potom v přítomnosti majitele není žádný zvláštní problém s těmi včelami
udělat pořádek. Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 18, 2009 9:31 AM
Subject: Re: Včely ve střee


> Hm, to je dilema, co dál s tím. Léčení včelstev bylo letos na rozdíl od
> jiných let nařízeno zákonem. Aspoň tak mi to bylo vysvětleno. Proto vědět,
> že někde je neléčené včelstvo a nic pro to neudělat by mohl znamenat
> problém. Nehledě na okolní včelaře, jejich včelstva budou k rozchovu
> dostávat příslušné dávky živých roztočů. Bude asi třeba to nahlásit
> místnímu
> ZO nebo veterině, případně domluvit se s majitelem chalupy a něco s tím
> dělat. Myslím, že by ještě šlo včely s matkou přeložit do úlu, nějaký plod
> zničit a zbytek plodu natřít léčivem.
>
> R. Polášek
> ---------------------
>
> Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.
>
> Sleduji pár míst, kde se usazazují roje a domívám se, že nedělám nic
> nezákonného, když sleduji jejich schopnost a šance na přežití.
>
>
> Něco jiného je mít 50 metrů od svých včel "divoké" nebo i chované a
> neléčené, nebo mizerně léčené.
>
> Karel

Zrovna teď se mně to jeví důležité, protože zvýšenou
aplikací léčiv byli roztoči v posledním roku silně potlačeni, včelaři byli
úhyny včelstev přitlačeni k tomu léčit pečlivě, takže výskyt roztočů je malý
a bude teprve pozvolna během let narůstat až zase do nějakého přemnožení a
úhynů. Taková neléčená včelstva právě nyní mohou dobu, kdy roztoči nebudou
dělat problémy, o dost zkrátit.
------------------------------------------

Nechci zpochybňovat význam léčení, a dotací na vyšetření, ale to, že o něčem nevydávali prohlášení tiskoví mluvčí a nebylo to v televizi a v novinách neznamená, že se to ještě nestalo.

Před pěti lety po velkých úhynech zmizeli roztoči taky. Následující rok jich bylo minimum a pak se objevili.

Problém je, že málokdo má přehled o roztočích kromě těch zimních vyšetření.

Ten třetí rok, tedy asi 2005 jsme měl už 2 včelstva, ve kterých jsem po 1. a 2. fumigaci napočítal kolem 1500 VD.
Vyzimovala perfektně a bez problémů.

Zajímavé bylo, že tehdy skutečně léčivo účinkovalo a při druhém léčení byl spad už o řád menší než po prvém. Léčil jsem papírky a poměrně brzy.

V 2007 byl spad stále stejný, léčil jsem aerosolem a prvně až v listopadu. Tedy o nějaké reinvazi pochybuji.

SPad byl velký, ale taky do těch 1000 až 2000.

Takže nic není tak jednoduché, jak by se nám líbilo.

Karel

CHtěl bych na tento příspěvek zareagovat trochu z jiné strany.Včera se v Žandově u Č.Lípy pálila včelstva dvou přátel, jelikož u nich byl prokázán mor plodu.Toto onemocnění bylo před pěti lety likvidováno v sousední Velké Bukovině.A ještě před tím v delších časový úsecích v Karlovce,která je součástí Velké Bukoviny.Samozřejmě se pátralo odkud by se sem tato nemoc mohla dostat.Nebyli zjištěny žádné přesuny.Stanoviště byla vždy řádně zlikvidovaná,spálena.A tak mě napadlo,zda-li by se nemohlo jednat o nějakou dutinu v lese,kterou po generace užívají včely.Jsou roky kdy přezimuji a vydrží více zim,pokud je k nim příroda štědrá,ale příjde špatný rok a včelstvo zemře.Další rok má ulétlý roj o příbytek postaráno.Může se jednat o hodně starý strom a my nevíme jaká zde byla zdravotní situace ohledně moru plodu před dávnými lety.Tak že z tohoto pohledu a ovzláště v lokalitě kde mor plodu už prokazatelně byl,jsou všechny neznámé ulétlé roje a divoce žijicí včely nebezpečné amněly by se likvidovat.Používané dutiny,je-li to možné ucpat.Myslím si,že všeobecně by se mělo i po zániku ochraných pásem těmto lokalitám věnovat stalou preventivní pozornost.
Ještě k začátku mého příspěvku.Na televizi PRIMA byla nedávno zpráva,že mor plodu byl zjištěn v D.Habarticích na Děčínsku.A to je 3-4 km z Karlovky.

>Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně žijící včely, to nevím.
Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
------------------------------------------------------------
Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z přítomnosti takového včelstva nadšen.
JK

Dnes jsem sekl trávu kolem úlů a bylo mi hrozně fajn. Vonělo to tam jako v pekárně.Kolem stanoviště včel kvete spoustu třešní, javorů, višní, začínají kvést trnky a další lákadla pro včely. Ty se mohou strhat, jako by chtěly všechno opýlit, aby byl ferda člověk spokojený. Dal jsem asi před deseti dny třetí nástavek 39 x 24 nahoru, celý mezistěn (nemám souše) a pod folií je vidět, jak se holky činí a staví. Doufám, že počasí vydrží. Jak to vidíte vy přátelé ? Loňský rok byl pro mne celkem propadák, tak snad letos se holky ukážou.

Jiří

Příteli prosím o zaslání spolehlivého návodu na likvidaci mravenců na můj e meil stipanedrevo/=/seznam.cz děkuji

Prosím Vás o radu. Kde mám umístit včely.Mám je ve dvoře blízko obytných domů a sousedé si stěžují že mé včely napadají a jsou agresivní. Jak daleko je mám dát od svého obydlí , aby si na mě nestěžovaly. Děkuji Vám za pomoc a radu janulka

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: V?ely ve st?ee
> Datum: 18.4.2009 20:16:08
> ----------------------------------------
> >Léčení je nařízeno už 20 let, ale že by každý byl povinen likvidovat volně
> žijící včely, to nevím.
> Vynechám praktický pohled, bavím se o vyhlášce.<
> ------------------------------------------------------------
> Vážení, s takovým volně žijícím včelstvem je ve vlastním zájmu místních
> včelařů (to není "každý")naložit jako s rojem neznámého původu. Pokud
> nevíte jak, řeší to zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, ve znění
> pozdějších předpisů. Myslím však, že ani majitel chalupy nebude z
> přítomnosti takového včelstva nadšen.
> JK
>
>
>

ad1) Spekulace, nijak nepodloženo, mohu to samé říct o organizovaných menších včelařích, kteří si navzájem půjčují úly, dílo, měl.

ad2) Spekulace. Ničím nepodloženo.
Ad3)Vlastnictví zvířat a to i nechtěné, které mohou mít pravidla. Pravidlo říká, že je potřeba zjistit a monitorovat, jestli i divoce usazené včelstvo nemá nebezpečnou chorobu. Je-li schopen vlastník tohoto dosáhnout a plnit tak své povinnosti vůčï veterinárnímu zákonu, není problém mít včelstvo třeba v holubníku.

Ad4) To samé jako u ad3), existuje přístup do katastrální mapy kde jsou identifikační čísla, jsou zpřístupněny základní informace o vlastnictví. Pokud divoký roj někam zalítne, neznamená, že je to automaticky jen na obci, přesněji je, je to na majiteli(ích) objektu.

ad5)Veterinární zákon by byl určitě v přímé kolizi s jinými zákony o vlastnictví.

ad6)Běžný včelař je chovatel včelstev jako každý jiný, jestli nerozezná nebezpečnou chorobu, měl by být povinně poslán na školení o nebezpečných chorobách a povinné testy, které umožní mu nadále jeho včelstva chovat. V jiném případě by měl mít pravidelný a povinný zdravotní dohled zabezpečený třeba ČSV nebo SVS.

ad7) Spekulace.
ad8) Spekulace, situace se stářím úlů je záležitost zdravotní a tím je jasné, že veterinární služby by mohli i zabavovat včelstva s úly, když by úly a obměna díla v něm nesplňovaly základní chovatelské předpoklady. Stačí, když SVS využije soud a zrychlí ho podobně, jak to umí exekutoři.

Jde o hospodářské zvíře a je zájmem hospodářství dané země nebo státu, aby byl chov naco nejvyšší úrovni. Tady mne připadá, že je situace naprosto odlišná. Tady se za chovatele včelstev považuje každý, ale zdravotní minimum neovládá tak 90% z nich.

......
Josef.mensik:>(e-mailem) --- 18. 4. 2009
Re: V?ely ve st?ee (35242) (35245) (35247) (35251)

on ten problém není tak jednoduchý ja se zdá
1) včelařů ubývá, ale na stanovištích se stavy zvětšují. tím se stále více porušuje vzdálenostní bariéra pro šíření chorob,
2) Honba za vyšší výtěžností medu nás dostala k nižší odolnosti. Vždycky je něco za něco.
3 )Likvidace rojů neznámého původu je zásahem do cizích práv i když nám to nařizuje KVS
4) Roj neznáméhu původu který se usadí v katastru obce se stává jejím majetkem a ta musí navrhnout jak s nim naložit jinak je to poškozování cizího majetku
5) zákon č. 166/1999 Sb. naráží právě na tato práva která nejsou nijak řešena.
6) Nehledejme však vinu jinde pravdou je to že i dosti pokročilých stádiích nemá běžný včelař možnost toto onemocnění někdy ani rozeznat . Jsou známy případy kdy velmi silná a vitální včelstva byla právě zdrojem nákazy ( bacilonosič který nemoci odolává sám je jejím šiřitelem)
7) právě u slabých včelstev nemá patogen dostatek podmínek k tomu aby se dostatečně namnožil
8) Nejdůležitější příčinou je však sám včelař.
a) staré plásty = více spor v plástech, b) Příliš staré chovatelské zařízení, c) I když úly mají životnost 100 let jejich zdravotní je mnohem menší a hospodárná je ještě nižší. Takže je to lakota.<

- umístění včelstev

Milá Janulko, tady je dobrá rada drahá. Mám na zahradě cca 25 včelstev. Jeden soused má domek asi 15 m od posledního úlu, další asi 30 m, stížnosti za 15 let žádné. Nejzákladnější věc se jeví chovat včely mírné, což je otázka výměny matek u bodavých včelstev. Samozřejmě není dobré mít česna směrem k frekventované komunikaci. Let včelstev se dá zvednout zasázením keřů. Aspektů je mnoho. V neposlední řadě je to otázka sousedských vztahů. (Známé rčení o psovi a holi.) Mnoho pomůže též sklenička medu při medobraní. Nemám vědomost kolik máte včelstev, jak dlouho včelaříte, kdy začaly stížnosti, jaké máte možnosti umístit včelstva jinam, co znamená v blízkosti.
Je-li situace vážná :-), můžete mi poslat na e-mail 88jbures/=/centrum.cz situační fota a třeba něco vymyslíme.
Zdravím a přeji mnoho hodných sousedů a včel.

Jaroslav Bureš

Zdravím.
Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
Něco na tom je.
Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle zesílil si myslím.

Díky za odpovědi
Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to bude účinné?

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Míra

O tomto spôsobe tvorby som na Konferenci už písal. Tento technol. postup vsádza na istotu, možno aj kvalitu novej M, pretože tá vzniká v konsolidovanom materskom včelstve. Má k dispozícii vhodné kŕmičky, zásoby (med a peľ), strážkyne, preto nedochádza k vyrabovaniu ako pri chove M v odloženci. Konsolidované včelstvo dáva novej M záruku, že sa aj úspešne oplodní.

Konkrétna výhoda je aj v novom včelstve-odloženci s pôvodnom M, ktorá od začiatku včely združuje svojom materskou látkou a tá bráni napádaniu nového včelstva zlodejkami z vonku. Nové včelstvo sa rýchlo skonsoliduje akonáhle sa mladé včely sa stanú lietavkami, včely lietavky z pôvodného úľa zalietané na pôvodný letáč sa vrátia nazad. Takto vytvorené včelstvo dáva záruku rýchleho rastu, pretože má oplodnenú M.

Samozrejme, v čase hojnosti sa dá nové včelstvo vytvoriť aj iným spôsobom, ale Keď už sa rozhodneme pre odloženec- oddělek, tak týmto spôsobom je to bezpečné, hlavne aby M bol výkonná a najviac ročná. Je možné použiť aj staršiu kvalitnú M a pozdejšie je môže včelár vymeniť.

PRÁVĚ DNES JSEM TO UDĚLAL
je to sázka na jistotu a ideální pro ty, kteří matky neprodávají a v malém je chovají pro sebe, přitom téměř jistě vyloučíte rojení

Děkuji za doplnění

Plně souhlasím s tím,že nouzové matky je ten nejjednmodušší způsob chovu matek a tyto matky vůbec nejsou špatné, za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí. Spíš naopak. Navíc k tomu není potřeba prakticky nic a ještě zbydou cca 3 matečníky pro jiné použití. V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá. Asi 12 dní na vylíhnutí matky a potom čekání na oplození a to je tím delší, čím se to provádí dříve. Důvodem je nedostatek říjných trubců. Myslím si, že 15 května je tak akorát, kdy s chovem začít a to už je na shromaždištích trubců dostatečný výběr a je to i správně podle přírody. Hodně úspěchů s chovem, za chvíli to začne! Zdraví R, Stonjek

za předpokladu, že se malé a trochu divné matečníky vyloučí.

Práve NCH v materskom včelstve vylučuje nepodarky.V tuto dobu bych ale včelstva neosiřoval, protože bezmatečnost bude zbytečně dlouhá.

V mojich podmienkach to bolo vždy po skončení hlavnej znášky, ktorou bola znáška z agátu, po vytočení medu. Vtedy bolo dostatok až prebytok plodu a vždy bola dlhšia prestávka vo významnejšej znášky a včely viac menej vylihovali na letáčoch. U vás to môže byť inak a vlastne je to v každom regióne iné. Včelstvo má dostatok času na svoju regeneráciu, ale to záleží aj od toho, koľko plástov s plodom mu odoberieme, do odloženca však môžeme použiť plásty s plodom z viacerých včelstiev.

Niektoré rady pri náhradnom chove doporučujú prvé MB zlikvidovať, vraj sú nekvalitné, založené na starších larvičkách, čo podľa mňa nie pravda. Potom ako sa zistilo, že včely až 72 hod. ošetrujú larvy v materských miskách a v robotníčich bunkách obyčajnou kŕmnou potravou, až po tomto čase materskou kašičkou. Zbytočne tým predlžujem vyliahnutie prvej matky.

Tento způsov jsem svého času používal pro včelaření v zadovácích s malým
prostorem, 2x12 rámků 39x24. Jiný spolehlivý způsob, jak zabránit rojení v
těchto úlech jsem nenašel, letošní matka se rojí jen ve velice výjimečném
případě. Oddělek se starou matkou se tvoří zhruba okolo poloviny první
snůšky, řepky nebo ovocných stromů, včely se nechají narazit matečníky, z
toho se ty založené na nejstarším plodu a podobně zlikvidují. Matka se
nechá ve včelstvu normálně oplodnit a rozklást. Med se vybírá v době, kdy
ve včelstvu není plod, ideálně tehdy, když nová matka má zakladený první
rámek nebo dříve. Hodí se na stanoviště, kde je v druhé polovině června a v
červenci snůška, protože zbytek května a část června tyto včelstva potřebují
na rozvoj po přestávce v plodování a snůšku v této době nevyužijí. Takže
pokud na stanovišti snůškové období červnem končí, je celoroční výnos ze
včel jen jedna snůška.. Díky přestávce v plodování by toto mohlo být
považováno i za opatření k omezení varaózy.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Míra.P" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 7:37 PM
Subject: oddělek s matkou


> Zdravím.
> Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s
> matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší
> protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.
> Co si o tom myslíte? Děláte to taky tak někdo? Jaké s tím máte zkušenosti?
> Chtěl bych to zkusit a do mateřího včelstva tak po dvou hodinkách přidat
> zavřený matečník aby prodleva bez kladoucí matky byla minimální.
> Něco na tom je.
> Dřív jsem dělal oddělek a přidal do něj matečník ale takhle by rychle
> zesílil si myslím.

Určitě je problém v mravencích? Malí černí mi lezou do úlů v podstatě pořád,
já jsem si všiml, že asi díky tomu, že jsou mnohem menší než včela, tak
jakoby je včely nepovažovaly za nějakého vetřelce a naopak . Mravenci tam
jen pokradmo vykrádají sladinu a vybírají ze spadlé měli něco k snědku, ale
jinak se míjejí. Možná, že by to bylo jinak, kdyby bylo někde velké
mraveniště s velkým množstvím mravenců, ale zrovna tady u nás jak se
mraveniště zvětší, pravděpodobně bývá zlikvidovány predátory, takže
přežívají jenom malá mraveniště někde pod velkou větví nebo kamenem a
podobně.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef" <stipanedrevo/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 19, 2009 9:18 PM
Subject: Re: mravenci


> Díky za odpovědi
> Včelín mám na kraji lesa, v blízkosti jsem nanalezl žádné mraveniště. Přes
> minulý týden mi malí mravenci napadli jeden úl (dva nástavky) za týden
> mnoho mrtvých včel a obsazují pouze jeden nástavek. v ostatních úlech je
> zatím klid. Kolem včelína jsem rozsypal popel za dřeva. Nevím jesti to
bude
> účinné?

Děkuji za informace a zkušenosti.
S oddělky mám v plánu začít asi v té polovině května protože trubci ještě žádní nejsou a není potřeba včelstva oslabovat.
Co se týče těch matek z vlastních matečníků tak bych se chtěl zmínit o včelstvu které si loni udělalo samo tichou výměnu a teď na jaře je možná nejsilnější ze všech co mám.
Matky mám povětšinou loňské a tak to zkusím.

Včera mi jeden kolega říkal že když dělá oddělek tak do něj dá rámek i s matkou a včelstvo si pak udělá samo jinou.Pro ten oddělek je to prý lepší protože matka hned klade a jdou tak rychleji do síly.

______________________________________________________________

= ideální způsob jak se připravit o druhou snůšku
... jinak se této metodě nedá nic vytknout ( snad kromě výchovy náhradní matky ).

S pozdravem M. Václavek

PS
Na chov matek je ještě brzo ( minimum trubců, nejisté počasí ), ale již za 2-3 týdny to nebude problém.

Díky moc za rady, u těch co zimovaly na dvou nástavcích (39x24) jsem to tak vyvedl. U slabších v 1 nástavku jsem zatím rozšířil dolů, aby zůstaly nahoře v teple. Stejně jsem neměl dostatek hotových souší a dole to snad spíš dostaví. Jsem zvědav, jak se to bude vyvíjet. Ať vám to pěkně lítá,
HI

"sestava:
úlové dno > nástavek mezistěn > plodiště > původně spodní nástavek > víko. Zhruba do týdne - 10-ti dnů počínají být mezistěny vytahovány (stavba), tož, provedeme další přeskupení následovně: úlové dno > plodiště > již vystavovaný nástavek mezistěn > původně spodní nástavek > víko. Při déle trvající snůšce a teplém počasí můžeme podstavit další nástavek mezistěn."

Můj náhled na věc je takový.
Nechám narazit matečníky přelarvováním a hotové nechávám v produkčních včelstvech. Do oddělků odložím staré matky. Do snůšky mám už toliko to, co potřebuji - to je počet včel v produkčním včelstvu. Tam už nic nepomůže dále plodovat. Od této chvíle zakladené včely by se stejně vydaly s rojem pryč a šetřím tak energii a med pro jejich výchovu. Plodová přestávka trvá max. 14 dnů a pak to včely s novou matkou do další snůšky pohodlně doženou. Když se to nepovede, tak oddělek vrátím s matkou zpět. V dobrém roce tak do druhé snůšky mohu připravit včelstva dvě. Situace je totožná s tou, jako když se včelstvo vyrojí a já ten roj chytím, avšak s tím rozdílem, že z první snůšky je ztráta medu do roje.
Dělat tuto operaci ve snůšce je pozdě a včelstva jsou v rojové náladě a na hledání matek jsou příliš velká.
Shrnu-li to, tak mám rozdělené včelstvo (produkční+oddělek)bez plodové přestávky vyburcované k maximálnímu výkonu bez povalečů čekajících na vyrojení a jednu novou matku. Když bych potřeboval matek víc, tak si mohu hrát s plemenáčky celé léto.

Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se, že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem. Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu. Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt , že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám tuto situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit???? Jedni mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

Mám tři včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ?
-----
Je to možné při troše štěstí a včas vychovaných matkách.

Před rokem na jaře v Moderním včelaři byl přetištěn návod.
Já si už dříve ověřoval že z jednoho plástu plodu a nějakých včel k tomu lze udělat poměrně silné včelstvo.
Takže to není vymyšlenost.
Viz taky Liebig - včelaříme jednoduše.
------
Já teď vážně zvažuji letošní obnovu matek jak je popsáno níže. Zatím moje včely nemají ani stavební náladu, ale asi to brzo vypukne. Řepka atd. se naštěstí zastavila taky, takže včely to snad dohoní a pak bude asi hukot.

Karel

Mám tyto nástavky prohodit????
------
Ano.

Viz pár příspěvků níže.
Já bych je prohodil a dolů dal nástavek mezistěn.
Ale z nástavku se soušemi bych vyndal dvě z krajů a prohodil s mezistěnami z prostředka. Včely snadněji přejdou dolů na jádro ze souší.

Karel

Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
měla být až dvojnásobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
Subject: Sluneční tavidlo


> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.

To je možné, mně se párkrát ve včelíně povedlo včely rozdivočit tak, že
lezly do otvoru kouřícího kuřláku a přirozeně v tom otvoru hynuly a ucpávaly
ho. Jinak asi mají v genech nějaký "prográmek" funkčně podobný současným
rozpoznávacím programům v digitálech , které rozpoznají ve fotce lidskou
tvář a automaticky na ni zaostří, já používám do včel tmavé oblečení a ony
většinou útočí na hlavu krytou kuklou nebo na ruce kryté rukavicemi, ale
přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -
manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce
pláště, tam to jaksi moc nevidím. Někdy ale jsou hlavně ty rukávy pláště
posázeny žihadly docela hustě.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:27 PM
Subject: orientace včel


> Když jsem sledoval naučný pořad o afrikanizovaných včelách, dozvěděl jsem
> se , že se orientují mimo jiné dle vydechovaného CO2 a tmavých skvrn na
> světlejším pozadí. Proto útočí na tělesné otvory , oči , nos a ústa. Asi
> před týdnem jsem měl možnost si to ověřit , když mne od úlů až do stínu za
> boudou pronásledovala skupina včelích kamikaze.
> U boudy jsem se zastavil ve stínu u bílé stěny. V bílém nátěru je vyrezlá
> tmavší skvrna. Když jsem stál u této skvrny , tyto urputné včelky mne
> opustily a začaly zuřivě útočit na tuto skvrnu a já byl volný.

No, teoreticky v malém oplodňáčku stačí hrstka včel a pár desítek buněk
plodu, ze kterého si v matečníku vychovají novou matku a zbylý plod potom do
vylíhnutí matky udržuje včelstvíčko pohromadě jako celek. Takže jedno
včelstvo nyní by teoreticky šlo rozdělat do desítek takových oplodňáčků,
pokud by se vymyslela taková metoda, jak potom během rozvoje takového
včelstvíčka přejít plynule z tohoto miniprostoru do prostoru běžného
nástavku a na běžné rámky. Za ty 3 - 4 měsíce by se i z takového oplodňáčku
mělo vyvinout plnohodnotné včelstvo. Prakticky se v květnu na oddělek bere
1 - 3 plásty s plodem, zásobami a včelami, v červnu tak 4 - 6 plástů a
počítá se s tím, že do podletí oddělky zesílí v plnohodnotné včelstvo. A za
minimální péče, hlavně musí mít zajištěný trvalý přínos sladiny, to znamená
když není snůška, tak pokrmovat, jinak se rozvoj oddělků zastaví a až
stávající včely zestárnou, bývá potom takový oddělek vyloupen a zničen.
Ovšem každé odebrání rámků s včelami a plodem znamená oslabení matečného
včelstva a zmenšení přineseného množství medu. Záleží potom na včelaři,
jestli ze včelstva odebere plásty třeba jen na jeden oddělek a tím včelstvo
oslabí minimálně nebo rezignuje u včelstva na snůšku a většinu jeho
plodových plástů a včel použije na udělání oddělků, třeba jednou v tom
květnu a až se včelstvo za měsíc zase vzpamatuje, tak zase v červnu a možná
potom i jeden obří oddělek v červenci. Jinak to vypadá, že z hlediska počasí
je dneska zhruba první květnová dekáda, takže pomalu by se už oddělky mohly
dělat. Akorát je třeba je pořádně uteplovat, ráno bylo u nás 0,5 st C a holá
otevřená louka u souseda byla stříbrná zřejmě námrazou.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 8:29 PM
Subject: oddělky


> Dobrý den,sleduji diskuzi,každý den abych se něco přiučil. :-)Mám tři
> včelstva a přes zimu jsem vyrobil osum úlů a chtěl bych je naplnit
> včelami.Přemýšlím jakou metodu mám zvolit na rozmnožení ? je to vůbec
> realistické rozmnožit ze tří na dalších osum????? děkuju za radu.podotýkám
> nemám s tím žádnou zkušenost :-( Olda.

Já hych navrhnul zebrování. Přirozeně v rozumné míře, včel musí být tolik a
úl tak teplý, aby i přes noc včelky obsadily všechny zebrované rámky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "olda" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 20, 2009 9:38 PM
Subject: nástavek


> A jestli mohu mít ještě jeden dotaz,byl jsem v Neděli ve včelách a mám
tuto
> situaci. Mám nástavkový úl 39x24 o 11 rámcích a zimoval jsem ve dvou
> nástavkách.A při kontrole jsme zjistil že ten horní nástavek je plně
> obsazen včelami,ale ten spodní cca tak 3 rámky a matka stále klade na
> hoře,nenašel jsem dole nikde nakladeno.Mám tyto nástavky prohodit????
Jedni
> mě říkají ANO druzí Ne, matka Ti tam sestoupí a začne klást i tam.Tak se
> ptám i na Váš názor,děkuji. Olda

...makrolon tloušťky 10 mm naprosto bez problémů na slunečním tavidle
pro dva rámky 39x24 používám čtvrtou sezonu bez jakékoli známky
deformace. Mohu potvrdit že je báječný nejen vlastnostmi, ale i
příhodnou cenou... V.
> Cenné zkušenosti, makrolon proti jednoduchému sklu má mnohem lepší izolační
> schopnost a proti dvojitým trojitým izolačním sklům je levnější a není
> rozbitný. Nahradit sklo makrolonem by potom mohla být dobrá možnost, jak
> oživit i stará sluneční tavidla. Jak moc se makrolon bude deformovat se
> uvidí až po nějakém měsíci provozu v největších letních pařácích a jak moc
> bude ta deformace přechodná - závislá na konkrétní teplotě a případně
> trvalá, pokud se vevnitř dosáhne hodně vysoké teploty. 3 milimetry makrolon
> je pro praxi spíš lepší pevnější fólie než tuhá deska, já bych asi použil 6
> milimetrový, měl by být o dost pevnější a jeho izolační tepelnáschopnost by
> měla být až dvojnásobná.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "kozlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, April 20, 2009 8:21 PM
> Subject: Sluneční tavidlo
>
>
>
>> Zatímní zkušenosti se slunečním tavidlem s krytem z makrolonu.Bál jsem se,
>> že přepážky budou vrhat stín, nepotvrdilo se. Zakrytí makrolonem umožňuje
>> zvětšit rozměry celého zařízení a snížení váhy krytu. Výhoda makrolonu u
>> mne komorového 3mm je i to , že ho lze řezat zalamovacím skalpelem.
>> Uchycený je v jeklýkovém rámu osmi příložkami , takže jsem ho nelepil a má
>> možnost určité vůle. V neděli v poledne jsem koukal na prohnutí desky a
>> nezdálo se mi nijak kritické. Pozor na strany desky , jedna je samolepkou
>> označena jako směrem ke sluníčku - k UV. U mne jsou komory od shora dolu.
>> Nahoře jsou zaslepeny nasunutou orig. lištou , dole zatím volné. Je fakt ,
>> že poránu se dolní část komor orosila , ale později orošení zmizelo. Takže
>> to je prozatím vše , jak budou další zprávy , tak se ozvu.
>>
>
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

já používám do včel tmavé oblečení

včely neútočí na čiernu farbu, ale reaguije na statickú elektrinu, ktorá sa tvorí trením syntetických látok. Pri poslednej zámene debnočiek som na sebe bermudy a na nohách topánky a čierne ponožky. Včely ma bodali len do lemu ponožiek, vyzul som si ich a náhoda chcela, že som rukou prešiel aj s ponožkou pred letáčom asi 40 cm a včely bezhlavo na ponožku zaútočili a bodali. Keď sa ponožka "vybila", darmo som ju natriasal pred tým istým letáčom, ani jedna včel si ju nevšimla!

a ony většinou útočí na hlavu krytou kuklou

- prečo na hlavu? Prvý styk s včelami, je pri otvorení včelstva, ktoré včely stresuje, vylietajú a hľadajú votrelca, hlava je prvá pre útočiace včely a dych človeka je tou vôňou pre včely, ktorú si zapamätajú a včelára na včelnici si vyhľadajú podľa tejto vône, kamkoľvek sa pohne.

nebo na ruce kryté rukavicemi,

- je to tá istá príčina ako s ponožkami a to istí platí aj pre plastický náramok na hodinkách. Rada - ponožky a hodinky odložiť!

ale přednostně sází žihadla do tmavých lemů těchto světlejších částí oděvu -manžet rukavic nebo rukávů pláště a nahoře pravděpodobně do okolí límce pláště, tam to jaksi moc nevidím.

- znovu tu platí lemy, končiace rukávy, nohavice a pod, to všetko sa trie o ďalšie časti odevu a vzniká statická elektrina a včely to ženie do nepríčetnosti.
Rada: obliekajte sa ľanových-lněných častí obleku, v tých trenie nevzniká. Len či sa ešte dajú kúpiť, nopr. typické montérky zo socializmu.

Statika je důležitá , ale ne všeřešící. Umělotinu do včel nenosím , hodinky také ne. Vůně včelařů také není tak důležitá jako CO2. Právě proto možná jsou někdy lepší výsledky s tlumením rošením , než dýmem.
Samozřejmě pokud se včelka dotkne vlasů nabitých statikou , sama se z toho nedostane.

Vdaka pán Kozlík, konečne už viem prečo včielka vo vlasoch ostáva. Je to skutočne dobrá informácia