Archiv Včelařské konference

dal jsem tam článek
http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: vrby
> Datum: 22.3.2009 11:52:48
> ----------------------------------------
> zdravím všechny včelaře.nevíte někdo která z včelařských vrb kveve nejdřív?
> chtěl bych ji vysadit ke včelínu.hezký den všem.
>
>
>

Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit parní tavidlo na 15 rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny 2x hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6 mm.Poradí někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené rady.Děkuji J.

Já vypařoval cca 15 rámků - tedy ve vaně 60*50-50cm uspořáadné jako pařák na knedlíky a topil jsem pod ní 7kW propanputanovým hořákem.

Vlastně docházelo k minimálním, ztrátám, všechno teplo šlo do vody, nebo podél stěn nahoru - tedy prostor nebyl ochlazován.

Inspiroval mě Radimův odšťavňovací hrnec a taky web J.Jindry.

Karel

Přečetl jsem si usnesení ze zasedání ÚV ČSV a dovídám se, že se někdo snaží ze ZO Strakonice vyloučit učitele včelařství, chovatele matek a dlouholetého funkcionáře svazu z ČSV př. Kiliana Františka. Jaká mafie, nebo komu šlápl na kuří oko tento poctivý včelař . Poctiví včelaři Sstrakonicka vemte rozum do hrsti a přemýšlejte, kdo s vámi manipuluje, že chcete tohoto včelaře vyloučit.Vdyť pomáhal jako učitel vytvářet vysokou úroveň znalostí včelařů v Jižních čechách a včelařské mládeže z celých Čech. Asi jsste ztratili soudnost, nebo rozum. Zajmalo by mě, kdo za tímto stojí? Omlouvám se všem diskutujícím, že jsem narušil vlákno. Určitě by se měli ozvat i poctiví funkcionáři Strakonicka. Vše je silně podezřelé! Zdraví Felix

Nejste ze Strakonic ? Tam asi bude všechno možné.

Pana Kiliána znám velmi málo a nejsem ani ze Strakonicka,presto si myslím,že v ÚV by měli být lidé dnes už jiní.Byl jsem na dvou posledních sjezdech a pohled, bída a utrpení.Tím nechci říkat,že pan Kilián a další nic neudělali.Je však dost jiná doba a je třeba jít dál a to dost rychle nebo nám svět uteče.Kdo si četl články v posledním včelařství od př.Marcina z Melbourne jak chválí naši organizaci a jednotu.Musím říct bylo to jak projev na 1.máje roku 1980.Věřím,že by mu tehdy lidé i hodně tleskali.Jsem rád,že už jsme opravdu někde jinde.Přesto nás ještě čeká hodně práce a to i hodně nepříjemné a místy i tvrdé.

Za deset měsíců budeme volit nové výbory na VČS, delegáty na okresní komference, okresní funkcionáře a delegáty na sjezd. Bude to pěkný oříšek, aby to bylo lepší. Hlavně, kde vzít dobrovolníky, kteří budou na úrovni a budou moci zastávat funkce na všech úrovních tak, aby se vše zlepšilo. Poraďte, kde je vzít .Již dnes se musíme poohlížet po nových lidech se kterými nikdo nebude mávat jak bude chtít, ale oni se budou moci postavit před včelařskou veřejnost a stát si za svým a pokrokově myslet. Snadno se řekne že to stojí za H...., ale jak na to? To poraďte. Nebo to zkusíme jako na Slovensku, nebo odepíšeme malé včelaře a necháme to Cechu komerčních včelařů, kteří lépe využíjí dotačních peněz než malí včelaři? Zrušíme OV, zaveďme Krajské výtory a platme si kancelář, sekretářku a krajsého tajemníka. No snadno se to kecá, ale hůře se to provádí. Určitě, když do toho vidít jste funkcionář, tak se snažte ať je to OK.

Problém bude v množství dodávané páry.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Parn? tavidlo
> Datum: 22.3.2009 18:28:05
> ----------------------------------------
> Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost
> výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se
> rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit       parní tavidlo na 15
> rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny 2x
> hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné
> teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží
> a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6 mm.Poradí
> někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k
> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.
>
>
>

On Sunday 22 of March 2009 18:27:38 Joska wrote:

> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.


Jiz jsem to tu psal,
skuste misto konve pouzit papinak, teflonovou hadicku misto toho pojistneho
ventilku nahore. Pouzivam na ramky ten potravinarsky modry sud, ktery
omotavam starou dekou, vejde se tam 19-24 ramku 445x159.

Honza

6 milimetrů plast má malé izolační schopnosti. Množství tepla odcházejícícho
z bedničky přes stěny závisí na izolačních schopnostech stěny bedny, na
ploše stěn bedny a potom na rozdílu vnitřní a venkovní teploty. Množství
tepla dodávané párou těma dvěma hadičkami potom stačí na ohřátí vnitřku
bedny na řekněme 50 - 60 st C, pak se rozdíl vnější a vnitřní teploty zvýší
natolik, že množství tepla unikajícícho přes stěny se vyrovná množství tepla
dodávaného do bedny párou.
Buď se bedna zaizoluje ( a hadičky a konev) nebo se použije menší, třeba
dvakrát menší s podstatně menší plochou stěn, nebo se podstatně zvýší
množství páry - výkon vařiče a průměr hadiček nebo se vosk nebude tavit
někde teď venku při 5 st C okolní teploty, ale v nějaké místnosti vytopené
na třeba 40 st C nebo v létě v poledne za teploty 35 st C. Jinak poměrně
jednoduché fyzikální počty.....

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Joska" <Sjosef/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 6:27 PM
Subject: Parní tavidlo


> Dosud jsem vosk tavil ve smaltovaném barelu v pytli od cukru výtěžnost
> výborná práce jednoduchá.Jelikož drátkuji silnějším drátkem tak jsem se
> rozhodl pro zachování drátku v rámcích vyrobit parní tavidlo na 15
> rámků.Plastová bedna,mimo malá konev na plynovém vařiči.Z konve do bedny
2x
> hadička o průměru 1 cm přesto se mi nedaří v bedně vyrobit dostatečné
> teplo.Vše je utěsněno takže pára nikde neuniká a jde do bedny kde se sráží
> a voda odtéká vypouštěcím otvorem.Bedna je nezateplená z plastu 6
mm.Poradí
> někdo kde se stala chyba.Přemýšlím že do bedny umístím malý radiátor k
> pomocnému výhřevu bedny,ale nevím jestli to bude něco platné.Máli někdo
> zkušenost tak si velice rád nechám poradit ale prosím jen ověřené
> rady.Děkuji J.

Druhá možnost mimo šlechtěných vrb je vrba jíva. Buď se nějaká přesadí a až
se ujme, naroubuje se roubem z nějakého kvalitně raně kvetoucího keře
nalezeného někde v okolí. To se může udělat tak, že se nyní ta správně
kvetoucí vrba jíva vyfotí a rouby se potom vezmou z toho keře další rok před
narašením, fotka poslouží k přesné identifikaci správného keře. Mělo by jít
vrbu jívu naroubovat taky na ujmutý řízek obyčejné vrby, někdy ale taková
kombinace má nízkou životnost. Nebo se počká, až vrba jíva v blízkosti
správně kvetoucí jívy má semena, na cca konci května se na samičích
jehnědách objeví chmýří. Větvičky s tím nezralým chmýřím se ulámou a nechají
vysemenit na zahradě na mokřinku udělanou v dolíku třeba z igelitu a cca 10
vrstvy cm rašeliny, případně zeminy. Přes léto by semena měla vyrašit, malé
rostlinky potom přesadit na místo a za takové 2 - 3 roky, až začnou kvést
vybrat třeba z 10 kusů 1 - 2 ty správně kvetoucí. Vrba jíva nebo řízek
jiné vrby z okolí se hodí do přírodní, málo porušené krajiny, vrby jsou
pokud vím všechny větrosprašné a ochotně se mezi sebou kříží, každá samčí
vrba tak pylem rozsévá své geny daleko do okolí....

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 22, 2009 12:37 PM
Subject: Re: vrby


> Třeba S021
> R. Polášek

Jedna kacírska myslenka, jak velky vliv na to melo osetreni od vcelaru ? Letos jsem nemel ani roztoce, a postup osetreni byl stejny jako minule roky, ze by si samotne vcely nejak pomohly ? Nebo maji roztoci slabe roky ? Nebo se mezi nimi hleda rovnovaha ?

Proste se mi nechce verit ze se vcelari tak rapidne zlepsili

Petr

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel

Vážený příteli Rousku. Jednoduchá otázka. Kdo je žadatelem? Včelař nebo ČSV. Podle podmínek je to jasné a jeto? ... ČSV!

Podmínky které tedy uvádíte ani jednoho včelaře v ČR nemusí zajímat.
...........
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771) (34775) (34777) (34778) (34779)

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?

Karel

Vazeny priteli Karle.
Zde si mu muzes vsechny sve otazky zodpovedet :
http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Frantisek

Jestli ZO ručí za čísla co přes ní chodí k vyplácení dotací taky nevím. Ale
myslím si že ne, za to si snad ručí žadatel o dotaci D1. Ale docela rád se
to dozvím. Ví to někdo jistě?
Karel
---------------------

Tam je to co tuším / a nikdy jsme nčetl nic jiného/, takže kde se bere to přesvědčení že to mají funkcionáři ČSV kontrolovat? Jak i tady zaznělo.

Karel

Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

nevím co budu dělat s rezervními oddělky snad se uopřebení najde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: pavel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 09:22:58
> ----------------------------------------
> Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k
> léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal
> se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost
> špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem
> vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly.
> Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak
> přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to
> bzučí.
>
>
>

zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne slabochů .
Narazil jsem však v literatuře na zajímavou teorii
Údajně jsou včelstva ve kterých se včely dožívají rozdílného stáří. pak se projevuje u včel s menším stářím větší plodování a to znamená i více varoázy a u včestv s vyšším věkem včel je méně plodu a pak i méně varoi

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Miksovsky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk?
> republiky
> Datum: 23.3.2009 08:16:26
> ----------------------------------------
> Jedna kacírska myslenka, jak velky vliv na to melo osetreni od vcelaru ?
> Letos jsem nemel ani roztoce, a postup osetreni byl stejny jako minule
> roky, ze by si samotne vcely nejak pomohly ? Nebo maji roztoci slabe roky ?
> Nebo se mezi nimi hleda rovnovaha ?
>
> Proste se mi nechce verit ze se vcelari tak rapidne zlepsili
>
> Petr
>
>
>

Vazene konzorcium Pazderka.
Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
Pokud budete cist dukladne doctete se:

Část B.
Dotační programy
1.D. Podpora včelařství
Účel: zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin.
Předmět dotace: včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno.
Subjekt: včelař, chovající včely na území ČR.
Český svaz včelařů vypracuje "Vnitřní směrnici k administraci dotací".

Takze jedna vec je zadatel o dotaci a druhou konecny prijemce dotace...
Hezky den Frantisek


Vážený příteli Rousku. Jednoduchá otázka. Kdo je žadatelem? Včelař nebo
ČSV. Podle podmínek je to jasné a jeto? ... ČSV!

Podmínky které tedy uvádíte ani jednoho včelaře v ČR nemusí zajímat.
..........
Franti?ek Rousek (e-mailem) --- 23. 3. 2009
RE: Návod jak vydělat 100 tisíc Kc (34753) (34768) (34770) (34771)
(34775) (34777) (34778) (34779)

Vážený pane Rousku, uvádíte tu odkaz na:

http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do%20PM.doc

Takže jde o podmínky pro ČSV a vůbec se nerozcházíme v odpovědi pro Karla. Odpovědí by mělo být, že za vyplacení a zpracování ručí a odpovídá ČSV. Při případných podezření je možnost kontrolovat, ale nato má páky poskytovatel - Mze.

Jinak k termínu konečný příjemce. Ten v dokumentu, na který odkazujete neexistuje. Subjekt včelař ano, ten tam je. Źádost podává a příjemcem dotace je pouze ČSV, která podle vypracovaných vnitřních směrnic přepočítá celkovou částku na koeficient, který je shodný s částkou na včelstvo, které je předmětem dotace a vyplatí ji podle těch směrnic subjektu.

Pokud jde o známé podmínky, které se třeba hodně zmiňují na školeních, že na dotaci není právní nárok, tak ano, ale tato formulace platí opět jen pro žadatele dotace 1D a tím je opět jen ČSV. Takže jestli bude peněz méně nebo nic opět se udělá koeficient a subjekt, pokud vypsal přílohu k žádosti 1D (ne tedy žádost), tak má na dotaci (poměrnou část) od sprostředkovatele nárok.

S přáním pěkného dne G.Pazderka



........
Vazene konzorcium Pazderka.
Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
Pokud budete cist dukladne doctete se:

nevíte nic chytřejšího, jak přetřáset dokola tuto cipovinu





> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: N?vod jak vyd?lat 100 tis?c Kc
> Datum: 23.3.2009 11:09:21
> ----------------------------------------
> Vážený pane Rousku, uvádíte tu odkaz na:
>
> http://www.mze.cz/UserFiles/File/Nadvornikova/Zsady%20vlastn%20materil%20do
> %20PM.doc
>
> Takže jde o podmínky pro ČSV a vůbec se nerozcházíme v odpovědi pro Karla.
> Odpovědí by mělo být, že za vyplacení a zpracování ručí a odpovídá ČSV. Při
> případných podezření je možnost kontrolovat, ale nato má páky poskytovatel
> - Mze.
>
> Jinak k termínu konečný příjemce. Ten v dokumentu, na který odkazujete
> neexistuje. Subjekt včelař ano, ten tam je. Źádost podává a příjemcem
> dotace je pouze ČSV, která podle vypracovaných vnitřních směrnic přepočítá
> celkovou částku na koeficient, který je shodný s částkou na včelstvo, které
> je předmětem dotace a vyplatí ji podle těch směrnic subjektu.
>
> Pokud jde o známé podmínky, které se třeba hodně zmiňují na školeních, že
> na dotaci není právní nárok, tak ano, ale tato formulace platí opět jen pro
> žadatele dotace 1D a tím je opět jen ČSV. Takže jestli bude peněz méně nebo
> nic opět se udělá koeficient a subjekt, pokud vypsal přílohu k žádosti 1D
> (ne tedy žádost), tak má na dotaci (poměrnou část) od sprostředkovatele
> nárok.
>
> S přáním pěkného dne G.Pazderka
>
>
>
> .......
> Vazene konzorcium Pazderka.
> Ja zde zadne podminky neuvadim. Pouze jsem vam dal odkaz na dokument MZ.
> Pokud budete cist dukladne doctete se:
>
>
>

Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
...........
pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne slabochů .<

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J

V této souvislosti jsem si vzpoměl na jeden starý vtip z dětství: Po ulici jde pán a sype kolem sebe bílý prášek. Kolemjdoucí se s podivem ptá, co to dělá. "Sypu prášek proti slonům" odpověděl. "Ale vždyť tady žádní sloni nejsou" na to druhý. "No vidíte jak je účinný!"

Příčinou bude s velkou pravděpodobností přirozený cyklus vývoje populace parazita a hostitele. Po hromadných úhynech hostitele dojde logicky ke zhroucení populace parazita. Potrvá opět několik let, až se přemnoží. Samozřejmě toto ovlivňují včelaři svým léčením. Pokud ale nepřizpůsobí metody léčení vývojovému cyklui parazita, budou se úhyny opakovat. Naštěstí máme VMS a ten již poskytuje cenná data. Včelaři, kteří měli potřebné informace, nemuseli v roce 2008 do podzimu vůbec léčit. Na většině ze svých 14 stanovišť jsem v roce 2008 neprováděl žádný jarní nátěr, žádnou aplikaci kyseliny mravenčí, žádný gabon a na podzim stačila jediná fumigace, aby byla včelstva bez roztočů (padalo v průměru do 50 roztočů). Naproti tomu v kalamitním roce 2007 na některých stanovištích mohl jedině včas vložený gabon zabránit úhynům. I po gabonu padaly po fumigaci na podzim stovky roztočů. Podobná situace byla v kalamitním roce 2002 (úhyny na melecitózu a varoázu). Následoval rok 2003 také prakticky bez roztočů.

Proto nesouhlasím s prohlášením SVS a vedení ČSV, že pomohla dotace na léčiva a včelaři lépe léčili. Stejně jako jsem loni nesouhlasil, že za kalamitu mohou včelaři. Příčina je v systému léčení "naslepo", bez znalosti aktuální situace.

Pokud chcete pomoci změnit tento systém, zapojte se do sledování vývoje populace kleštíka v systému VMS. Veškeré informace včetně návodu na registraci najdete na http://www.varroamonitoring.cz

Bronislav Gruna

--------------------------------
pavel (213.191.104.250) --- 23. 3. 2009:
Možná že nekterá včelstva jsou zdravější,snad včelaři opravdu přistoupili k léčení zodpovědněji jak v minulých letech,já jsem minulý rok teprve začal se třema a všechny mi v pořádku přežily i přes to že jsem je koupil v dost špatném stavu,při první fumigaci spad 400 roztočů a jeden ul mi nekdo kolem vánoc shodil pořádně do nich napršelo,ale i tak se s tím včelky vyrovnaly. Ješte jsem do nich ze zvědevosti pořád nahlížel a tím je vyrušoval. Jak přežily zimu vaše včelky přátelé včelaři.Přeji všem hezký den aŤ vám to bzučí.

Děkuji všem za rady.Skusím nějaké úpravy a určitě dám vědět jak to funguje.J
------
Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. ABy všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejednoduší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na ciczích řešeních.

Karel

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!
DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL. Také by bylo dobré hledat včelstva která mají kratší vývoj od vajíčka k vylíhnutí. Příkladně některé odrůdy př. brambor, škůdcům chutnají více jiné méně. Pojedu li někam s manželkou vlakem ona si donese domů nejméně jednu blechu a já nic. Postřiky, chemie, léčení nic neřeší trvale. To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 14:05:15
> ----------------------------------------
> Dobrá budeme přepírat něco chytřejšího. Definuj slovo slaboch a souvislost
> mezi úhynem na VD. Slabé včelstvo přeci nemusí mít ani jednoho roztoče a
> nemusí mít žádný symptom virové infekce a může být velice dobré v obraně
> česna. Kde bereš tu jistotu, že právě slabší zazimované a vyzimované
> včelstvo není dobrým selektivním řešením pro problém s roztoči?
> ..........
> pepan:>zaúřadoval přirozený výběr. Nejhorší vliv má zachraňování podle mne
> slabochů .<
>
>
>

tak to by ses divil. Slyšel jsem od kamaráda, že když předloni udělali na letišti na ruzyni cizinecká s celníky kontrolu na nelegální zaměstnanost, tak odlapili několik lidí , většinou z ruskojazyčných zemí ,například z organisace , která zajišťuje úklid v areálu , bez platných povolení a víz. Takže tady je možné vše. Přitom příslušníci policie kteří tam mají pracovat jsou znovu prověřováni. A co třeba ten zubař ? Vietnamec , co si "podá žádost " a hned nastoupí ? A najdou se tady různí kocábové , co je stále podporují. Tak proč ne černoch - na černo na berňáku !

Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.

Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče, který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak nic.

Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.

........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009

Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)

Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<

To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách

Pepan
-------
To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých přednášek:-))

Karel

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky. Jak to dopadlo ví každý sám. Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří! Zdraví R. Stonjek

Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc odolná proti kleštíku.

Ono to není tak jednoduché. Kde byla rozšířena včelaři kraňka, mohlo to být
jako u nás, celá generace ve velké oblasti mohla pocházet původně z
několika málo chovů nebo jen z jednoho a tím byla geneticky silně
stejnorodá, citlivost všech včelstev byla zhruba stejná a taky potom na
varaózu všechny padaly stejně. Obnovení původního chovu místní včely mohlo
znamenat aspoň částečné obnovení genetické různorodosti, najednou se
objevily v chovech vedle sebe včelstva hodně citlivé na varaózu i včelstva
málo citlivé, takže vznikl prostor citlivá včelstva vyřadit nebo nechat
uhynout a málo citlivá rozchovávat a dále šlechtit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "sreň" <jiri.marik/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 6:49 PM
Subject: Re: zdravotní stav včel


> Přežití kleštíka závisí na jeho genech .Nejvíce rozšířeným je typ
> Korejského,má rozdíl od 1 do 8 genů.Záleží tedy i v jakém prostředí
> žije,který gen je chemií poškozen,zda se pak může intenzivně rozmnožovat a
> vůbec jaký typ kleštíka sem pronikl.Bohužel o tom moc nevíme a nevíme co
> nás čeká.Na př.v Primorském oblasti na Kamčatce přestaly chovat včelu
> Kraňku,vrátili se zpět k chovu včely primorské,zjišťují že je daleko víc
> odolná proti kleštíku.

Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta




Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
>         Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
------
A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali. Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.

A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
a/ ze tří včelařů jsou dva .....
b/ možná chyba v systému.
------
Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je vyřešen. V případě B, nevím.

Karel

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?

A to považte, že EU chce do českého zemědělství (dnes Gandalovič) nasypat miliardu Kč na podporu internetu a informatiky. Zde by mohlo české včelařství také získat, ale kdo se o to postará?

Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
-------
Zrovna dnes jsme se o tom bavil s kamarádem. Já z nich dělal rámy, když jsem se nechal zblbnout a vyráběl polystyrénové úly 9cm izolace. Neosvědčily se, nesnášely vlhko z kondenzace vody. Drolily se.
Kolega naopak má venku už pár let nějakou OSB desku a je stále dobrá.
Někdo tady kdysi psal, že snad nejsou určené do vlhka. A vyjímečně jsem s ním souhlasil :-)))

Karel

Myslím,že mladých a schopných lidí je dost jen se jim musí nabídnout prostor.Sami se většinou nebudou cpát do něčeho kde sedí již léta někdo jen ze setrvačnosti,ješitnosti a jiných důvodů.Dva příklady z praxe,nebudu jmenovat!Na posledním sjezdu byla zvolena jistá komise,ale jaksi se chvilku zaponmělo říci kdo je předseda.Dotyčný už notorický předseda se na to tvářil hodně nerudně.Na to přednášející doplnil,že předsedou je samozřejmě přítel xy ten se otočil a řekl no proto!Dnes už tam není.Druhý příklad,příprava delegátů na sjezd a do ÚV ČSV.Delegáti zvoleni prohlásil dotyčný na okresní konferenci a do ÚV nikdo nechcete tam zůstanu já.Slušní lidé zůstali šokovaní a bylo "vymalováno"!Nemůžeme se divit,že teď se chtějí třeba ve Strakonicích zbavit př.Kiliána.

Dobrý den,

zda-li je tu někdo z Jičíněvsi? Potřeboval bych kontakt na někoho z
místních, abych se domluvil ohledně přesunu včel do Jičíněvsi.

prosím pošlete na můj mejl: mireki /=/ volny.cz


Děkuji,

Mirek

Ten slabší jedinec sice má velkou šanci přežít s nízkou nákazou VD , je to však dáno nízkým počtem plodu (málo plodu = málo VD) někdy také taková včelstva ani nevychovávají trubce.S tou nákazou jinými patogeny máš také pravdu , Roztoči v rostlinné i živočišné říši beze sporu jsou největšími přenašeči chorob. Právě proto by byla potřeba včela s delším životem a jestli by za sezönu bylo ve včelstvu o jednu generaci méně představ si kolik rostočů by to bylo méně. My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek . Ne jen, aby přežívala.
Tím se zase dostaneme ke šlechtění.
Zatím se všichni předhánějí kolik od jejich matek se vytočí a maximálně se sleduje čisticí pud Nikdo se zatím nezabývá počtem obsednutých rámků a plochou plodu ve včelstvech nebo hledat cestu jak by naše včely přestaly VD šmakovat. Jistě by taky stálo za to i u silných včelstev s vysokým spadem samiček VD matku měnit.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 19:51:45
> ----------------------------------------
> Vidím to jinak. Nevím, ale napadá mne slovo genocida, kterou provádí včelař
> na včelách. Jak může vědět včelař, že právě likvidace jedince projevující
> se slabším množství dělnic v určitém období, nemůže být geneticky mnohem
> odolnější, než silné včelstvo, které během 1 měsíce může podlehnout
> cyklickým projevům nákazy (VD), který také vidím jinak než se podává.
>
> Cyklický projev třebas není tak vidět v místech, kde nejsou tolik
> koncentrovaná včelstva. Proč? Je otázkou křivka nejen parazita v úlu, ale i
> dalších virů a baktérií, kterými je roztoč infikován. Otázkou není tedy
> cyklika vývojového stadia populace roztočů, ale zdravotní stav roztoče,
> který i při malém počtu roztočů v úlu, může Tvé silné včelstva smést jak
> nic.
>
> Proto je otázkou kolik je v tuhle chvíly foretických roztočů a hlavně
> jejich zdravotní stav. (infikace viry) A babo raď, jakto, že někde viry
> jsou na minimu a někde je klinický projev každý rok.
>
> .......
> > (e-mailem) --- 23. 3. 2009
>
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825)
>
> Takhle bych to nedefinoval doslovně .Jedno však je jisté, a to platí pro
> všechno živé nejen včely, sklon k chorobám a i k nákazám se zákonitě dědí
> dovolíme li takovým jedincům se dále přežívat a rozmnožovat se zakládáme si
> na problém . pak také dochází k cyklickým projevům nákaz. ti co pak tohle
> přežijí stávají lepšími pro další rozmnožování. Pak buďme vděčni těm, co
> špatně léčí, za jejich ztráty jsou pak přínosem pro ostatní, neb špatnými
> geny nezamořují okolí. Však platí to i obráceně . ti co léčí nadstandardně
> tyto špatné geny zase rozmnožují. ATEŤ BABO RAĎ!!!<
>
>
>

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL.


Snad se nepletu, ale o toto se snaží ing. Čermák u svého kmene vigor -
Silná včelstva s menší zaplodovanou plochou.


petr j.

v knihovnách je internet povinný

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: FRANTIŠEK ČIHÁK <fr.cihak/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 19:25:12
> ----------------------------------------
> Já mám jiný názor, VMS je dobrý pro orientaci když nic jiného a pokud se ještě
> zdokonalý bude ještě lepší. Co se týče dostupnosti internetu tak dnes už na
> každé vesnici je internet i veřejný, který vlastní obce nebo knihovny. Jsou tam
> i mladí naše děti a ty si s tímto problémem poradí a kdo chce informace tak se
> na Ty mladé nakontaktuje. Lepší nějaká informace než žádná. Jistě, že se každý
> musí spolehnot na své informace od svých včel. Ale nevím proč je ve svazu na
> ústředí takový odpor a to samé je u Dolu tam se tomu též brání. Mám pocit, že
> Dol má strach aby nepřišel o kšeft. Zbytečná obava. Franta
>
>
>
>
> Vzhledem k rozšíření Internetu a poč. gramotnosti mezi včelaři nemůže
> > mít VMS zas tak velký význam, to pouze předpokládají optimisté co nestojí
> > oběma nohama na zemi. Prostě realita je toto. Mluvím li o roztoči, platí to
> > také i pro další problémy kolem něj virózy atd. To že nejsou roztoči teď
> > není zas tak složité. Tlak parazita byl tak silný, že příroda a mizerní
> > včelaři byli beze včel a republika byla celoplošně přeléčena jarním
> > ošetřením, které jediné se blíží účinností ke 100%. Moje prognóza je, že
> > teď bude dva možná 5 let pokoj a pak to začne nanovo. Tím se také ukáže co
> > je cenější, jestli vzdělaný včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav
> > včelstev a kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS. Věřte, že přeji oběma
> > skupinám, aby jim to vyšlo co nejlépe i když mě to mnozí nevěří!       
> >         Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
.......
Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický problém, ne genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.

Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. Aby všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejjednodušší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na cizích řešeních.
-----------------------------------------------------------
Zkoušel jsem o víkendu papiňák s hadicí. Ono to sice fungovalo, ale tepelná účinnost byla malá. Kdo má výkonný plynový hořák , tak tomu to stačí. Problém je vtom, že při ohřevu vody tlakovém hrnci uniká hodně tepla do okolí. Další ztráta tepla je při proudění páry hadicí.
Při ohřevu vody je známo, že nejmenší energetickou účinnost má ohřev na plotýnkovém vařiči, pak na plynovém hořáku a nejlepší v rychlovarné konvici.
Proto optimální řešení je použití elektrického izolovaného vyvíječe páry, napojeného přímo na izolovanou bednu, nebo sud s rámky.

Já si pod dřevěnou bednu dám právě ten vařič s nádobou. Aby všechno teplo - i spalin - šlo do bedny.

Osobně to považuji za nejjednodušší úpravu, než ještě to různě izolovat atd. jak vidím na cizích řešeních.
-----------------------------------------------------------
Zkoušel jsem o víkendu papiňák s hadicí. Ono to sice fungovalo, ale tepelná účinnost byla malá. Kdo má výkonný plynový hořák, tak tomu to stačí. Problém je vtom, že při ohřevu vody v tlakovém hrnci uniká hodně tepla do okolí. Další ztráta tepla je při proudění páry hadicí.
Při ohřevu vody je známo, že nejmenší energetickou účinnost má ohřev na elektrickék plotýnkovém vařiči, pak na plynovém hořáku a nejlepší v rychlovarné konvici.
Proto optimální řešení je použití elektrického izolovaného vyvíječe páry, napojeného přímo na izolovanou bednu, nebo sud s rámky.

přesně tak

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:30:20
> ----------------------------------------
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > DOBROU CESTOU BY MOHLA BÝT PRÁVĚ TA DLOUHOVĚKOST VČEL.
>
>
> Snad se nepletu, ale o toto se snaží ing. Čermák u svého kmene vigor -
> Silná včelstva s menší zaplodovanou plochou.
>
>
> petr j.
>
>
>

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 22:16:59
> ----------------------------------------
> Pepan:>My potřebujeme včelstva na úrovni, aby dala i užitek .<
> ......
> Užitek (výnos medu) je hlavně technický, technologický       problém, ne
> genetický. Je zdroj potravy, je výnos. Je-li špičkový rok r., je medu
> dostatek. Jeli rok (počasí) špatný, med není. To jsou vlivy na výnos medu.
>
>
>

Stonjek napsal:
>republika byla celoplošně přeléčena jarním ošetřením,
>které jediné se blíží účinností ke 100%.

Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

>Tím se také ukáže co je cenější, jestli vzdělaný
>včelař,úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
>kdykoliv připravený zasáhnout, nebo VMS.

A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a proto zapojený do VMS?
Bronislav Gruna

Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou využít silnou snůšku?

Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?

Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak zajímavý, že?

...........
(e-mailem) --- 23. 3. 2009
Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)

ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem

(pepan

Zdravim,

> Domnívám se, že jarní nátěr plodu v roce 2008 již byl zbytečný, pokud byla
> správně provedena fumigace. U mě i bez jarního léčení roztoči nebyli (až na
> výjimky). Možná na některých lokalitách to bylo jinak? Má někdo konkrétní
> čísla, kolik roztočů padalo po jarních nátěrech?

U nas se na jare 2008 az na odhadem 5 vyjimek nenatiralo a roztoci nejsou, letos je nejhorsi vysledek z rozboru zimni meli 2 v.d. na smesny vzorek, v globalu je to max 10roztocu na 300 vcelstev. Takove vysledky starsi vcelari dlouho nepamatuji a zdrejme zavladne spokojenost. Ja si ale rovnez nemyslim ze je to (jen) nase zasluha. Bohuzel se mi paradoxne zda, ze roztoc ted VMS nepreje tak jak by mohl :-)) Je tu nebezpeci ze to vysumi...

K te realite bohuzel musim souhlasim se Stonjkem, vetsine vcelaru u nas je to (doufam, ze zatim) naprosto jedno, na prosbu o vlozeni podlozek pro ziskani nejakych dat, abychom v lete vedeli jak jsme na tom se nikdo neprihlasi ci primo reknou, ze to delat nebudou ani kdyz clovek jako posledni argument vytahne vet. vyhlasku ze min dva musi :-)) Takova je zatim u nas realita.


> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.

T.H.

T. Heřman napsal:

> A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> proto zapojený do VMS?

Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
..............

Co třeba třetí cesta?
:)

Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a nevyhodnocuje).

A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).

Takže není proč a komu nadávat :)
Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)

Radek Krušina

Pratele,
NY Times informoval nedavno sve ctenare o planech Mr. and Mrs. Obama
na zalozeni zelinarske zahrady na pozemcich Bileho domu:
http://www.nytimes.com/2009/03/20/dining/20garden.html?_r=1

V ramci teto aktivity se mistni udrzbar (a vcelar) bude starat o dva uly.
Ain't that lovely? (Neni to mile?).

Martin

a nebyly by nějaké materiály


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 23.3.2009 23:01:15
> ----------------------------------------
> To vše je v genetice je to jediná cesta. HLEDAT ,HLEDAT, A STÁLE HLEDAT A
> STÁLE DOKOLA. JE TO NIKDY NEKONČÍCÍ BOJ na obou stranách
>
> Pepan
> -------
> To jsi měl být v Třešti, bylo tam na toto téma dost zajímavých
> přednášek:-))
>
> Karel
>
>
>

Podívej se na
http://www.vcely.sk/index.php?name=coppermine&file=displayimage&meta=lastalb&cat=0&pos=0

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: p.k. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: osb desky
> Datum: 23.3.2009 23:17:32
> ----------------------------------------
> Zkoušel ste někdo tento materiál na nástavky...zkušenosti?
>
>
>

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 23.3.2009 23:29:25
> ----------------------------------------
> Částečně souhlasím. 50 000 včelařů bylo 2 x varováno v r. 20007 že je
> zaděláno na parádní pr.... prostřednictrvím Včelařství a to naprosto
> blbuvzdorně navíc ještě z vysvětlujícími obrázky.
> ------
> A přesto byly ZO nebo celé okresy kde se Gabon neobjednával a nebo rozdával
> až v srpnu. I když včelaři o něj žádali, nebo na vyšší spad upozorňovali.
> Těch přípoadů bylo v ČR velmi mnoho.
> Takže je třeba rozdělovat zda včelaři, nebo funkcionáři.
>
> A jestli postihnou úhyny 70% včelařů v ČR, tak
> a/ ze tří včelařů jsou dva .....
> b/ možná chyba v systému.
> ------
> Pokud platí A, pak je třeba snížit stav včelařů na 1/3 a problém je
> vyřešen. V případě B, nevím.
>
> Karel
>
>
>

Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

PS
Gusto vždycky se zasekneš na něcem a přestaneš myšleku rozvíjet
Do teď byjs dobrý


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 00:59:35
> ----------------------------------------
> Jakou hmotnost mají roje a jakým včelstvem takový slabší roj je? Dokážou
> využít silnou snůšku?
>
> Májový roj za fůru sena stojí. Proč asi? Jestli je dubnový a květnový roj
> stejně vitální, a přitom bývá takové včelstvo hmotnostně slabší, než siláci
> v řadě, které když přepadně počasí, tak se stejně vyrojí. Tak co ty roje
> žene k takové snůškové aktivitě, když mají celé léto na nové uhnízdění?
>
> Včely dokážou donést med i do krabice od banánů. Proč by mělo platit to, že
> jen hodně včel donese hodně medu? Protože jsou roky mizerné, průměrné a
> naprůměrné. Ale takové roky jsou technickým a u včelaře technologickým
> problémem ne genetickým, protože i slabé včelstvo dokáže donést hodně ze
> silné snůšky. Včelař to ví, včely to ví, ale to slovo genetika je tak
> zajímavý, že?
>
> ..........
> (e-mailem) --- 23. 3. 2009
> Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky (34815) (34821) (34825) (34829) (34831) (34843) (34846)
>
> ovšem i málo včel znamená málo medu i kdyby nektar tekl příkopem
>
> (pepan
>
>
>

----- Original Message -----
From: "Jindřich Černý" <JinCerny/=/seznam.cz>
To: <JinCerny/=/seznam.cz>
Sent: Monday, March 23, 2009 3:32 PM
Subject: FW: FW: Jak poznat mrtvici


>
>
>
> Jak rozpoznat mrtvici - důležité!
> # Můžeš zachránit i život.
> #
> # Pro začátek jedna opravdová příhoda.
> # Na jednom grilování Lenka najednou omdlela a spadla. Bylo jí nabídnuto
> zavolat
> # záchranku, ale ona každého ubezpečovala, že je jí dobře a že se jí jen
> udělalo
> # špatně kvůli svým novým nerozchozeným botám. I přesto, že byla bledá a
> chvěla
> # se, pomohli jí očistit a posadili jí ke stolu. Celý zbytek večera byla
> Lenka
> # usměvavá a veselá. Pozdě večer po grilování Lenky manžel nato všem
> zavolal a
> # oznámil, že jeho manželka byla přece jen hospitalizována. O hodinu
> později
> náhle
> # zemřela. Při zahradní slavnosti totiž utrpěla mozkovou příhodu. Kdyby
> její
> # přátelé věděli, jak se dají rozpoznat znaky mrtvice, mohla Lenka ještě
> žít!
> #
> # Neurologové tvrdí, že pokud se pacient dostaví nejdéle do 3 hodin od
> příhody,
> # může být zachráněný. Tvrdí, že trik je v tom nejen rozpoznat a správně
> # diagnostikovat mrtvici, ale i dopravit pacienta do 3 hodin k lékaři,
> který
> mu
> # může pomoci.
> #
> # Jak rozpoznat mrtvici:
> # nejlehčí metoda jak jí poznat, je komunikovat s postiženým takto:
> poprosit
> ho,
> # aby se zasmál - což zřejmě nebude schopen poprosit ho, aby řekl
> jednoduchou větu
> # - může mluvit nesrozumitelně a zmateně poprosit ho, aby zvednul obě
> ruce -
> což
> # mu nepůjde anebo jen velmi těžko poprosit ho, aby vyplázl jazyk - pokud
> je
> jazyk
> # pokřivený a kroutí se ze strany na stranu, je to znak mrtvice. Pokud má
> # postižený problém vykonat alespoň jeden z hora vyjmenovaných kroků, je
> třeba
> # ihned zavolat záchranku.
> #
> # Jeden kardiolog tvrdí, že pokud každý člověk, který obdrží tento email a
> pošle
> # ho dál alespoň dalším 10 lidem, si může být jistý, že bude zachráněn (i
> díky
> # němu) alespoň jeden lidský život. Denně nám přichází tolik otravných a
> nic
> # neříkajících e-mailů, že by jsme mohli aspoň jednou zaplnit síť něčím
> # užitečným, nemyslíte?
> #
> # Popsané příznaky odpovídají tomu, co "bolest na hrudi" u infarktu
> myokardu.
> # Pouze srdce není tak nebezpečné jako mozek, léčí se lépe a k léčbě dává
> víc
> # času, protože srdce bez kyslíku vydrží déle než mozek. Nesnáším
> řetězové
> maily,
> # tohle je první, který se mi líbí.
> #
> # plk. Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.
> # Přednosta neurochirurgické kliniky
> #
> #
> #
> #
> #
> #
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.0.238 / Virus Database: 270.11.21/2014 - Release Date: 03/20/09
> 06:59:00
>
>
>

Onen system VMS by mohl mit daleko vetsi dopad a vyznam nez si autori vubec pri vzniku mysleli. Na velkou cast objevu se prijde systematickym dlouhodobým pozorovanim. Cim vetsi mnozstvi a casovy usek tim samozrejme lepsi. Vsimnete si napriklad jak cenne udaje jsou o teplote a pocasi pred 100 a vice lety, popripade historicke zaznamy z lodnich deniku. (s ohledem na diskuzi o klimatu). Neznam obdobny rozsah mereni tykajici se jednoho hmyziho druhu a jednoho roztoce. Chce se mi rict skoda ze se toho projektu neujala a nevzala pod patronaci nejaka vysoka skola.

Jinak doporucuji precist tento clanek.

O jedno z největších překvapení v evoluční biologii 20. století se postarali paleontologové Stephen Jay Gould a Niels Eldredge, kteří v šedesátých letech publikovali teorii přerušovaných rovnováh (punktuační teorii evoluce). Podle ní se druhy nevyvíjejí tak, jak si představoval Darwin, tj. postupným rovnoměrným hromaděním drobných změn, gradualisticky, ale ve skocích časově......
http://www.vesmir.cz/clanek/ernst-mayr-a-teorie-prerusovanych-rovnovah

Petr

Petr Miksovsky:
Onen system VMS by mohl mit daleko vetsi dopad a vyznam nez si autori vubec pri vzniku mysleli. Na velkou cast objevu se prijde systematickym dlouhodobým pozorovanim.
---
Autoři si byli vědomi od samého počátku /mohu dosvědčit :-) / ale v současné době jsou za Kašpary už jenom tím, že používají internet a věří že se dá v českém včelařství /tedy nějaké jeho části/ něco změnit. A navíc dobrovolnou prací včelařů.

Právě aby data z VMS měla větší vypovídací se připravuje lepší verze VMS09.

Možná právě proto, že si někteří uvědomují, že VMS spojí pozorné/aktivní/... včelaře a ti získají značné společně sdílené knoh how a data, má VMS takové problémy.

Když projekt přežil první rok (to je většinou problém), tak má šanci přežít příštích pět let.
A data co v něm v té době budou mít mimořádnou hodnotu.
A možná by mohly i pár včelařům v rozhodnutí, jak léčit a zachránit včely.

S VMS09 bude ale konec naivního altruismu a systém bude mít dvě úrovně - pro členy a pak pro ostatní co dostanou jen obecné informace.
A přechod mezi úrovněmi nebude pro novězaregistrované otázkou chvilky, takže pokud má někdo v ůymslu se přihlásit, ať se zaregistruje co nejdřív. Určitě může zadat zimní spad.

Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

pepan
---------

Aha :-)

Již jsem to tady psal jednou
V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 10:09:55
> ----------------------------------------
> T. Heřman napsal:
>
> > A co vzdělaný včelař, úzkostlivě si hlídající zdravotní stav včelstev a
> > proto zapojený do VMS?
>
> Myslim ze to je ta spravna cesta. A kdyz uz to sleduju tak to uz neni
> takovy problem to nabouchat do pocitace kde to bude ulozene (doufam?) po
> vice let a tak kdykoliv k nahlednuti a jeste by to mohlo pomoct.
> .............
>
> Co třeba třetí cesta?
> :)
>
> Včelaři, kteří nechtějí, aby jim hynula včelstva ani teď ani v budoucnosti
> - používají VMS, vyhodnocují varrotoleranci u svých včelstev, vybírají k
> chovu jen ta tolerantní a nasazují případná léčiva ve správný čas. (suplují
> tak trochu přírodní výběr, který nefunguje, když se léčí na 0 roztočů a
> nevyhodnocuje).
>
> A zbytek včelařů, kterým je to jedno, a kterým včelstva varroanetolerantní
> jednou za čas stejně uhynou, protože roztoče si šlechtíme tím víc, čím víc
> chemie se použije. (přírodní výběr je stejně jednou dožene, pokud se
> sestane zázrak a vyšlechtěný roztoč sám nezmizí).
>
> Takže není proč a komu nadávat :)
> Kdo se připraví, má šanci, že mu vždy většina včelstev přežije.
> Kdo na to kašle, bude po zásluze odměněn a možná i odrazen :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak často vracet do úlu

pepan

........
Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?

Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí. Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na hraně s pádem do rojovky.

To je pak věcí, jak kdo vnímáme slabé včelstvo spíše by vyhovovalo dělení na 1 nástavek slabá 2. střední 3. silná a 4. super silná a podobně

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: G.Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?ely jsou t?ikr?t zdrav?j?. Tvrd? to St?tn? veterin?rn? spr?va
> ?esk? republiky
> Datum: 24.3.2009 11:39:15
> ----------------------------------------
> Pepan:>Pak těm slabým včelstvům musíš dávat putynky aby se nemusely tak
> často vracet do úlu
>
> pepan
>
> .......
> Nemusíš, pokud se stane a je v 3kilovém včelstvu (počítáno bez plodu) kilo
> létavek (zbytek jsou stále mladé včely a pár trubců) a z 1,5kg včelstva se
> stane v silné snůšce létavek kilo, tak které včelstvo lépe využívá snůšku?
>
> Jen vědět, jak nato, že místo rojovky a jednoho silného a pasivního
> včelstva mám dvě aktivní s větším podílem létavek. Jde o standard, který se
> běžně provádí jako jeden z úkonů včelaře. V NASA se to ale asi neučí.
> Jinak by jsi to věděl a nechal putny putnami. U pár včelstev do třiceti se
> to vlastně nedá moc porovnat, ale jestli máš stovku silnou a dvě stovky
> včelstev slabších, tak ti garantuji, že z těch dvou stovek dobře vedených
> slabších včelstev vytočíš mnohem více medu než z té stovky, která je na
> hraně s pádem do rojovky.
>
>
>

Přesně tak. Dodržujeme přesně nařízení KVS. Vloni jsme přišli o včelstva, letos máme většinou nuly.
Tonda
>Způsob léčení nařizuje veterina a ne funkcionáři Ta zaspala..

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.

Vzpomente si na Mendela a jeho fazole.

Takze muzeme zjistit ze to nijak nepomaha v boji proti roztoci, ale diky analyze muzeme zjistit udaje jine. Netvrdim ze to povede k ceste a reseni ale je tu nenulova sance ze tim pomohou necemu jinemu.

vikingove v kanade - otazka klimatu
http://www.severskaspolecnost.cz/dobrodr/dobr0003.htm

Epigenetika je o tom co jíme, jak žijeme, a jak se máme rádi
http://www.osel.cz/index.php?clanek=1516

Teorie her
http://scienceworld.cz/biologie/Teorie-her-predpovedela-aliance-krkavcu-4752

Jen jsem chtel prinest trochu pozitivniho mysleni nic vic.

Petr

>s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
---
Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v budoucnu hodit.
-------

Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.

VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.

ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v jednotlivývh letech i v různých včelstvech.

Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data budou. Jemu i ostatním.
Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.

Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít léčit, jak odhadnout
podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez poškození vydrží.
A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má někdo roztrkané.

V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí bude moc srovnat s minulými roky.

VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.

Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení (když tak selhala v 2007) ?

Karel

On Tuesday 24 of March 2009 08:46:00 Martin Olsak wrote:
> Pratele,
> NY Times informoval nedavno sve ctenare o planech Mr. and Mrs. Obama
> na zalozeni zelinarske zahrady na pozemcich Bileho domu:
> http://www.nytimes.com/2009/03/20/dining/20garden.html?_r=1
>
> V ramci teto aktivity se mistni udrzbar (a vcelar) bude starat o dva uly.
> Ain't that lovely? (Neni to mile?).
>
> Martin

No a videl jste nekdo v televizi Mrs. Obama, jak pomalu hledala "vypinac" na
rici a vidlich :)


Honza

Takové srovnávacítabulky musí nutně mít mnohem více a přesnějších číse.l Tento systém zatím nemůže zdaleka o ničem vypovídat. Statistika je přesný součet nepřesných čísel a je li to postaveno takto jak to je. moc to nepřinese Př. třicet mých včelstev mělo spad po první fumigaci 3-5 samiček ale z toho 2 měla spad 200 a více Dám li do tabulky těch 200 je to na poplach, jestli to sprůměruju také, to bude to samé použiju li ten spodní zjištěný údaj. tak spím na vavřínech a přece je něco špatně. nastolený přehled by mohl být dobrý ale ne dělaný laiky kteří nic nevědí o statistických výpočtech

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 13:58:30
> ----------------------------------------
> >s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou
> rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat
> o stavo v oblasti
> ---
> Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. I kdyz z
> toho vcelari na konec nic mit nebudou. Muze se ale objevit nejaka jina
> problematika kde zmerene a zaznamenane udaje budou mit smyl a pomohou
> vyresit jiny problem. Jedinou podminkou je systematicnost a duslednost
> postupu. Bohuzel nikdy nevime k cemu se nase pozorovani bude jeste v
> budoucnu hodit.
> -------
>
> Problém některých věcí je, že si někdo myslí že ví jak mají fungovat a z
> toho je jim zřejmé, že fungovat nemůžou.
>
> VMS je systém sdílení dat, informací a znalostí.
> To že může nahradit stávající systém určování léčby dle nepřesných zimních
> vyšetření na rok dopředu je taková třešnička na dortu.
>
> ALe je ve světě známo a prokázáno, že je rozdílná dynamika VD v
> jednotlivývh letech i v různých včelstvech.
>
> Kdo byl v Brně a třeba teď v Třešti, tak může tušit, k čemu mu ta data
> budou. Jemu i ostatním.
> Je to o dynamice - a tady třeba vliv jednoltivých roků /počasí/ bude
> stejný. Tedy že to letos jede víc či míň.
> Každý si pak porovná své spady třeba s loňskou křivkou.
>
> Když si někdo počte na Fascinovaném včelaři,. tak se tam dozví, že někdo ve
> světě dělá vědu z toho, že je třeba stanovit ten práh, kdy se má začít
> léčit, jak odhadnout
> podle něčeho (spadu) množství VD ve včelstvu, a kolik jeho včelstva bez
> poškození vydrží.
> A nakonec poznat odolnější včelstva nebo místa na stanovišti - pokud to má
> někdo roztrkané.
>
> V MV2009/1 je třeba článek a vzoreček z něho bude právě zakomponován ve
> VMS09. Takže tam pak po letech každý uvidí jaká je dynamika a jednoduše jí
> bude moc srovnat s minulými roky.
>
> VMS je právě o tom, že i na každém stanovišti je jiná situace není
> normální půl roku dopředu nařizovat léčenípro celopu republiku či kraj. To
> si asi každý musí rozhodnout sám. Čím víc informací bude mít tím lépe.
>
> Jen tak mimochodem, podle čeho by ta veterina Pepane měla určovat léčení
> (když tak selhala v 2007) ?
>
> Karel
>
>
>

Pepan napsal:
>V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
>prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
>produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
>spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
>šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
>odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
>hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
>naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
>manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
>naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
>šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
>monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
>stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
>samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti

Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče, 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost roztoče).
Bronislav Gruna

:-): Možná se VMS
přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
roztoče).
zřejmě jsi přehlédl , že upozorňuji ,ze by to mohlo vést jen ke zvýšení spotřeby chemie a situace by se stejně nelepšila.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 24.3.2009 17:02:05
> ----------------------------------------
> Pepan napsal:
> >V 70 a 80 letech tady v rostlino lékařské prxi běžela
> >prognóza škůdců, Nakonec to dopadlo tak , že se kvalita
> >produktů nijak nezlepšila . Zvětšila se však zbytečně
> >spotřeba chemikálií na jejich ochranu . stejně se pak
> >šlechtění začalo ubírat tím správným směrem za větší
> >odolností. Dnes se monitorují staré zaniklé sady a tam se
> >hledá materiál pro nová šlechtění Co však je smutné že
> >naprosto stejné výsledky by se dosáhly genetickými
> >manipulacemi jak 20 letým šlechtěním dnes jsme schopni
> >naprosto stejný gen do buňky dopravit manipulací nebo
> >šlechtěním rozdíl je tady ovšem 20 - 30 letý s tím
> >monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na
> >stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek
> >samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
>
> Pepan se dotkl podstaty věci, i když možná nechtíc. VMS jako monitoring
> varoázy je součástí tzv. integrovaného boje proti škůdcům (IPM = Integrated
> Pest Management). Ivan Černý o tom měl velmi pěknou přednášku na setkání
> příznivců VMS v Brně i Třešti. Podstata IPM spočívá v udržování roztoče pod
> hranicí škodlivosti za využití různých prostředků, z nichž tvrdá chemie
> přichází na řadu až jako poslední. Jestli si dobře pamatuji, stojí IPM v
> případě kleštíka na těchto pilířích: 1. stálý monitoring populace roztoče,
> 2. důkladné poznání nepřítele (biologie roztoče), 3. šlechtění na
> varoatoleranci, 4. používání biologických metod tlumení, 5. používání
> "měkké" chemie (organické kyseliny aj.), 6. teprve v indikovaných případech
> použití "tvrdé" chemie (varidol, gabon). VMS jako systém sdílení informací
> by měl přispívat k bodu 1, 2 i 3. Přijetí IPM je změna filozofie - roztoče
> nelze vyhubit, proto se jen udržuje pod hranicí škodlivosti za minimálního
> zatížení medu a vosku rezidui. Omlouvám se Ivanovi Černému za povrchní
> výtah z jeho přednášky. Doufám, že článek o IPM brzy vyjde v Moderním
> včelaři. Hodně k IPM je na Fascinovaném včelaři. Stačí zadat IPM do
> vyhledávače na blogu. Na závěr si "rýpnu" do Pepana :-): Možná se VMS
> přeceňuje, ale větší dlouhodobá rizika má PŘECEŇOVÁNÍ slepé aplikace tvrdé
> chemie jako jediného postupu tlumení kleštíka (zbytky léčiv, odolnost
> roztoče).
> Bronislav Gruna
>
>
>

Petr Miksovsky napsal:
>Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
>I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
...............

Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít včelaři.

Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho. Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti léčiv.
A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely i při celoročním léčení.
Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to není potřeba.
:)

Radek Krušina

Josef Menšík napsal:

s tím monitoringem to dopadne stejně PŘECEŇUJE SE! na stanovišti jsou rozdíly ve spadu u včelstev v řádu stovek samiček. to nemůže nic vypovídat o stavo v oblasti
.................

Jde právě o to, co jsi přesně vystihnul tady.
Na stanovišti jsou rozdíly v padání roztočů.
Kdo to nesleduje, neví, která včelstva roztočům lépe odolávají.

Když už na to nepamatuje celostátní metodika, tak jedině každý sám pomocí sledování spadu roztočů do letního léčení to může vysledovat a využít.
Čím víc by byla oblast pokrytá, tím lépe to bude vypovídat o plošné situaci a může to být i vhodný signál pro veterinu při blížícím se kolapsu.

Já se ale jen děsím, že by to bylo nařízeno povinně a pod sankcí. Potom by se z dobrého nápadu stalo úplně něco jiného.

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

Některé myšlenky které zde byly napsány, že jarní nátěr roku 2008 byl zbytečný, když byla dobrá fumigace je zavádějící a mate širokou včelařskou veřejnost. Je třeba si uvědomit jaká je biologie roztoče a jak je účinná jednotlivá léčba. To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. Nikdo z nás to nebral. Jak těžké bylo prosadit poslední ošetření včelstev aerosolem po 20. listopadu, většina nechtěla. Díky bohu dnes chtejí provádět i druhé ošetření aerosolem. Muselo to hodně stát na ztrátách včel a medu, taková to byla cena. A to nemluvím o jarním nátěru, který je pracný a složitější. Nikomu se do něj nechce z důvodů pracnosti a z důvodů chemizace. Bohužel chci-li včelařit budu muset prověřené metody aplikovat. A ne kecama pivního strejdy budu natírat nebo ne. V roce 2008 všichni natírali a jak rádi pokud měli včely. Bohužel , byl příznivý rok pro roje a ne pro roztoče, tak nám otrnulo a zase slyším, že jarní nátěr je zbytečný. Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy. Celkové výsledky zamoření se pohybují pouze do 6% s výskytem roztoče. Jsou organizace, které jsou ve výsledcích s nulovým nálezem. Jsou organizace, kde jednotlivci maji i 200 kusů ve vzorku. To jsou vesměs známé firmy, které maji včelstva zamořena každoročně. Tady je třeba natírat celý důvěrnický okrsek. Někteří včelaři, kteří minule přišli o včely a znovu si je pořídily jsou opatrnější a tak i když měli nulové spady v letošním roce natíraly v tu dobu co minulých 14 bylo sluníčko a ejhle přesto na stanovišti s 10 včelstvy našli po nátěru 4 roztoče. Proč? Jestli je účinnost léčiva 80-85%, tak je jasné je-li v říjnu v úle 20 roztočů, teoreticky mohou přežít 2 a ti daji základ v dalším roce. Podle laboratorních pokusů 1 samička vychová generci až 3000 potomků. Co tedy zbává odstranit přeživší samičky v březnu, kdy začíná jejich biologický vývoj a všichni jsou pod víčky na plodu. Tudíž zde je opodstatněný nátěr plodu s následnou fumigací. Fumigace jen pro jistotu, kdyby nějaký roztoč byl na včelách. Jinak 100% jsou všichni pod víčky. Včelař říkal, že fumigoval a nic nepadalo, teď v březnu. Prozradil se, že o roztoči nic neví, že roztoč v tuto dobu nebývá na včelách, ale je na plodu. Tudíž se jeví do budoucna jako hlavní ošetření provést poslední fumigací po 20. listopadu a jarní nátěr plodu. Pak docílíme přerušení vývoje, což potvrzují výsledky z minulého roku, kdy jarní nátěr byl prováděn plošně bez remcání. Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev vcelé republice. 1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno) 2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče. 3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu. 4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní). Jak pročítám jednotlivé příspěvky tak jsem stále přesvědčen, že mnoho včelařů nezná řádně ošetřeování proti varroaze. Někteří včelaři si myslí, že když udělaji dvě nebo tři fumigace na podzim, že je tto OK. Veliký omyl. fumigací musí být včely na česně, tj. že teplota je vyšší než 10 stupňů.To se docílí pouze v prní dekádě října. Pak jsou teploty pdo 10 a to fumigace nemá účinnost. Včelstva jsou stažená a po zapálení knotu se ještě více stáhnou. Látka se do hnída k roztočům nedostane a proto zde je nutné provádět aerosol. Ten na včely působí tak, že je roztahne a oni začínaji větrat. Kapénky se dostanou až k posední včele. Včelsstvo větrání se snaží udržet vlhkost na své normě, rovněž i cizí pachy vypuzujeů.
Letošní rok siganalizuje, že by mohl být rokem úrodným a mohlo by být méně rojů, více plodu a tudíž i více roztočů pokud nebude jejich vývoj přerušen. Nikdo nechce už léčit jako vloni. A tak roztočový cyklus bude zase začínat na novo. Jak jsem poslouchal na naší schůzi, tak strýcové usínaji na vavřínech. POZOR, POZOR! Jinak nemám patent na rozum, mnozí se mnou souhlasit nebudete. To ale nevadí, každý si z tohoto příspěvku vemte co se vám bude líbit.Díky těm, kteří jste to dočetli do konce. Příště bude třeba hovořit v souvislosti s roztočem i o virech a virovém onemoécnění plodu, které v roce 2008 bylo po roztočových letech silně rozšířené. Srdečně zdraví Felix Pečenka

> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.

A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
Výběr a rozchovávání takových včelstev je práce na dlouhou trať. Znamená to
množství práce navíc, když se místo každoročního kupování inseminovaných a
jiných chovných matek a vkládání dcer od těchto matek do všech včelstev
koupí taková matka maximálně jednou za několik let a po zbytek let se jen
rozchovává její potomstvo a pečlivě vyhodnocuje a selektuje. Znamená to taky
pokles medného výnosu v průměru až na polovinu, protože místo vysoce
výnosných matek generace F1 je nutné používat matky dalších generací s
nutně kolísavou kvalitou. Kdo z produkčních včelařů by se k tomu odhodlal,
když už při současném masívním využívání kupovaných matek a generací F1
jejich dcer je rentabilita našeho produkčního včelaření založeném hlavně na
medném výnosu dost mizerná?

Jinak já se přikláním k teorii, že úhyny nezpůsobili roztoči, ti byli jenom
jejím nosičem, ale jejich promoření nějakou, zřejmě virovou včelí nákazou,
kdy k tomu musely být splněny nejméně dvě podmínky. Za prvé dostatečné
množství roztočů ve včelstvech, aby bylo dosaženo minimální prahové
účinnosti rozšíření zamoření, aby nákaza nezanikla hned na místě vzniku. To
bylo přece splněno už dlouhé roky předtím, mnohokrát dříve se přece mluvilo
o včelařích, kteří mají po první fumigaci spad stovky a tisíce roztočů a
pomalu se to začalo považovat za normální. Za druhé někde musela vzniknout
ta virová nákaza. Jestli někde přežívala v divokých včelstvech kdesi v
horách nebo v pralese nebo jestli se někde potkaly dvě nebo více nákaz a
pokřížily se.....Roztoči tedy pouze umožnili šíření nákazy, když se
rozšířila, tak roztoči byli zdecimováni současně s uhynulými včelstvy.
Zvláště když úhyny proběhly na podzim a přes zimu, kdy u nás kvůli chladnému
počasí se přeživší roztoči v uhynulých včelstvech nemohli loupežemi přenést
do dalších včelstev. Decimace roztočů silně zvýšenou intenzitou léčení k
tomu přispěla taky, ale v první řadě nejnebezpečnější nakažení roztoči
prostě uhynuli společně se včelami.

Radim Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, March 24, 2009 9:34 PM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Petr Miksovsky napsal:
> >Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl.
> >I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou.
> ..............
>
> Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít
> včelaři.
>
> Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho.
> Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to
> neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení.
> Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti
> léčiv.
> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude
> rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely
> i při celoročním léčení.
> Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit
> chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to
> není potřeba.
> :)
>
> Radek Krušina

Radim Polášek napsal:

>A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
..................

Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
To si každý musí vyhodnotit sám.

V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí, šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.

Radek Krušina

Felda: ...
To, že uhynula včelstva 07/08 zima nebyl důsledek jednoho roku. VÚVč Dol upozorňoval na zvyšující se počet roztočů od roku 2004. .....
Proč vlastně v letošních vzorcích po celé republice neni roztoč. Viděl jsem výsledky vyšetření v mapkách co bývaji ve Včelařství. Letos je celá republika bílá a jen dva okresy jsou zasažené, jeden žlutý, druhý červený z jihu Moravy
-------

Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003 neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.

Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden roztoč.
A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.

Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád se nechám přesvědčit fakty.

Karel

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 08:22:30
> ----------------------------------------
> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou lajdáci.
>
> Radek Krušina
>
>
>

>
> Současné mapy neznám (divné, když je na vyšetření státní dotace, že to není
> veřejná informace pro daň poplatníky), ale když jsem po úhynech v roce 2003
> neviděl v létě (tehdy Dol doporučoval letní monitoring) ani roztoče tak mě
> to začalo zajímat. A tak jsem přesvědčen, že v v roce 2004 nikdo ještě
> nevaroval, protože u těch map psal Ing. Veselý hypotézy o teplých rocích a
> nevhodných pro VD. Bohužel v těch mapaách chyběly informace z okresů, kde
> Dol nevyšetřoval a bylo z těch děravých map již tehdy obtížné něco dovodit.
> Například mně tam neseděla hypotéza o teplém počasí a vzal jsem si
> průměrné teploty na jižní Moravě a u nás. Ani v teplém roce jsme nedosáhli
> průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší
> nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. Bohužel zajímavé
> okresy tam byly modré-tedy bez dat - pro ověření hypotézy.
>
> Takže jsem skeptický k tomu, že pomohl plošný nátěr protože vím o dost
> stanovištích kde se nanatíralo a kde se v létě 2008 nenašel skoro ani jeden
> roztoč.
> A v roce 2003 se také nenatíralo a roztoči prostě neexistovali. V létě jsem
> je skoro neviděl a na podzim byly spady v jednotkách až desítkých kusů.
> Prostě jsme myslel, že léčivo nefunguje - nízká teplota atd.
>
> Takže aby se prokázala účinnost jarních nátěrů 2008 by jsme potřebovali
> data o spadech (po léčeních a hlavně letních - kdo je má :-)) ) a pak o
> spadech v roce 2008 se znalostí jak probíhalo léčení 2007-2008. A velmi rád
> se nechám přesvědčit fakty.
>
> Karel
>
>
> Odpověď :
Tady je jasné odpovědět jak by bylo dobré provádět VMS, dělá to vz. PS NV a myslím, že se toho Ti pánové ujali docela dobře, ale není podpora ve svazu, stačila by alespoň morální podpora a ne mlčení (mlžení, že to není až tak dobré, nedostupnost ap). Vše by šlo ještě lépe technicky dotáhnou a věřím, že Pánové co to propracovali se nenechají odradit a dokážou, že to může při troše vůle nás poctivých včelařů, kteří se nebojí novinek fungovat. Každý začátek prosadit něco NOVÉHO je těžký, chce to nenechat se otrávit různými pochybovači.
Franta

Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
Subject: Re: zdravotn? stav v?el


> Radim Polášek napsal:
>
> >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> .................
>
> Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> To si každý musí vyhodnotit sám.
>
> V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
nestojí,
> šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
lajdáci.
>
> Radek Krušina

Co je příčinou nízkého zamoření včelsstev v celé republice.
1. Byl proveden plošný nátěr plodu v jednotné době už na Matěje 24.2.2008.(Většina včelařů měla natřeno)
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště na jaře 2009 nenatírala plod ?
2. Byl silně rojový rok u malovčelařů, jaký bývá málo kdy. Vlivem rojení, i několikrát za sebou bylo přerušené plodování a mnoho dní nebyl v úle plod, což přerušilo biologický vývoj roztoče.
Tx - u nás byl normální rojový rok; popisovaný efekt je srozumitelný a logický při vytváření oddělků.
3. Od 15.6. v mnohých lokalitách ustala snůška a ta nebyla už v roce 2008 vůbec. Bylo sucho a nebyl pyl, bylo minimu plodu.Někteří včelaři si mysleli, že ve včelstvech nejsou matky. Přo úpdrpbmější prohlídce se naly i značené. Včelstva se rozplodovala až po 20.7. kdy se začalo krmit. V bezplodovém období dostal roztoč šupu nedosstatkem plodu.
Tx - můžete porovnat s létem 2007, kdy bylo sucho ještě větší, snůška přestla také v polovině června, včelstva byla bez plodu a roztoč „čekal“ na první plodové plochy v srpnu, ze kterých se líhly poškozené „dlouhověké zimní“ včely.
4. Včelaři nasadili Formidol a gabony. V mnohých organizacích oboje. V červnu nebyl formidol k dostání.
Tx - můžete doložit situaci u kontrolní skupiny včelstev, u které jste Vy nebo některá výzkumná pracoviště v roce 2008 neaplikovala Gabon, případně pouze KM ?
5. Začal se sledovat denní spad roztočů a podle toho přizpůsobovat zásahy proti němu (nemám na mysli VM celostátní, ale jen místní).
Tx – tento bod popírá tak trochu příčiny úhynů uvedené v bodech předchozích, resp. nenalézám logiku některých bezhlavých opatření, když bude nízký denní spad. Přesto tento bod má a bude mít v budoucí době největší význam v cíleném boji proti v.d. To co jste tu přednesl dlouhým příspěvkem byl vyčerpávající postup vzorného včelaře a funkcionáře, který plnil nařízenou metodiku. Metodiku nám „záviděl“ celý svět – do roku 2007. V.d. řádil v celé Evropě a nevyhnul se ani ČR. Včelaři, kteří to mají pod kontrolou podle bodu 5. neměli v roce 2007 úhyny včelstev a v roce 2008 mají včelí produkty bez reziduí. Metodiku bude třeba upravit v kontextu současného poznání, prodělané zkušenosti a hlavně s ohledem na kvalitu včelích produktů!
Jinak přeji hezký den.
Petr Texl

osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....

pk:
osb desky jsou různé třídy 1 až 4,běžná a nejvíc užívaná je 3 pak 2, 4 je vlhkovzdorná,pak se dál dělí podle povrchové úpravy,hygienický atest zvládá bez problémů a z velkou rezervou,tak to teda zkusím,jedna plotna mě neroškubne,pilkou to párkrát přejedu ,pár vrutů a lepidlo a je to,rychlost a dřevo a cena....
-------
Na kolik Kč vyjde taková deska tř.4
Dík.
Karel

každé intenzivní léčení čehokoliv vede jen ke zvyšování dávek a nic do budoucnosti neřeší. Řešení je jen ve šlechtění, zaměřeném na ozdravení a odolnost a ne za q medu musí to jít ruku v ruce s vědomím ,že je něco za něco. platí tady rovnice: Velký výnos = Menší odolnost a obráceně.
Již nejsme v padesátých letech kdy celosvětově platila víra ve všemocnou chemii
pepan
-----------------
Tak tentokrát bezvýhradný souhlas. Šlechtění na odolnost proti nemocem by mělo mít v současnosti nejvyšší prioritu. VMS je také komunita chytrých lidí, kteří se na problém dívají z jiného úhlu než většina. Domnívám se, že právě odtud lze očekávat výsledky i v šlechtění na veroatoleranci. Kdo byl na veřejném setkání příznivců VMS v Brně, ví víc.
Bronislav Gruna

Feldo,jsi včelař,chemik,demagog.Moje včely ještě nepoznaly Gabon,Formidol ani nátěr plodu.Přesto nemám za poslední 2 roky žádný úhyn.Spad v zimní měli v minimu.Dva roky si ale dělám monitoring.Za ty dva roky se z průměrných 15 včelstev vyrojilo 1 včelstvo.Nevím ani z doslechu,že by v okolí byl nějaký výrazný rojový rok.S nátěrem plodu je to také pofidérní.V březnu všichni natírali,ale v září výjde najevo,protože se už zapomělo na nařízení VSV,že část včelařů nenatírala.Natírali jenom ti co neměli spad v toleranci a kde byl přítomen důvěrník,a nebo ti co slepě plnili příkazy.Jak se mohou dávat Gabony začátkem srpna,když jsou k dispozici v půlce měsíce.Formidol si objedná jen také mizivé procento včelařů v organizaci.Přitom výsledky na rozbor měli jsou vynikající,jaké snad ani ještě nebyli.Ani úhyny za loňský rok nepřesáhly 10%průměr.Loňský rok byl příznivý pro včely v boji proti VD.Dobré výsledky nezajistila ani veterina,ani chemie,ale příroda.Proto si myslím,že je rozumější porozumět přírodě.Mít přehled o stavu,reagovat podle toho,a spíš rozumě pomáhat,než bezhlavě následovat stádo.

Ta otázka byla velmi dobře nastolená

Problémem je již ten odchov z generace F1

Přiskřížením dvou linií matka A x otec B dostaneme generaci F1 Ta se celá vyznačuje stejnými vlastnostmi. Použijeme li však F1k dalšímu množení tak se stane tohle F1 x F1 = A + B, Dochází tady k rozpadu vlastností a v každé generaci je to pak horší
Jiná varianta je pak F1 x neznámý otec C = A+B+C, rozpad se ještě zhoršuje vlastnostmi dalšího otce
Správně pro další množení by se muselo použít F1 x B = F2 Zde se posilují vlastnost otce a zvyšuje se kvalita
Následně by měl nastoupit negativní výběr nevhodných jedinců a časem tak docíhneme ustálení linie
Nejlépe pak tomu posloužíme , že vybereme otcovskou linii a jejími trubci zamoříme okolí .Matky od nich rozdáváme sousedům.
Jakmile však do tohoto prostředí dovezeme novou matku celý proces musí započat od začátku. To je pak ještě znásobeno počtem otců při volném páření.
V praxi by to znamenalo v otcovském včelstvu odchovat co nejvíce trubců a u ostatních to potlačit
V každém případě bychom se při nákupu matek neměli zajímat o potomstvo F1 ale o ustálenou linii tu a tu
Bez ustalování místních linií je to pak schůdné jen inseminací

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: zdravotn? stav v?el
> Datum: 25.3.2009 09:29:41
> ----------------------------------------
> Jedná se o to, že včelař nad 5 - 10 včelstev je v našich podmínkách obvykle
> zaměřený na co nejvyšší medný výnos ze včelstev. A ten nedosáhne žádným
> jiným způsobem, než nákupem šlechtěných matek od chovatele a nepoužíváním
> jiných matek do produkčních včelstev než nakoupených, maximálně odchované
> generace F1. A potom "praním" těch léčiv do včelstev. Takže žádný výběr a
> šlechtění se plošně nekoná. V celé republice potom šlechtí včelstva jenom
> nějaká stovka komerčních chovatelů matek a potom možná nějací nadšenci, co
> jim na medném výnosu zas moc tolik nezávisí, ostatní z 45 tisíc včelařů
> nešlechtí. Otázka je, jestli to tak má být.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:22 AM
> Subject: Re: zdravotn? stav v?el
>
>
> > Radim Polášek napsal:
> >
> > >A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá?
> > .................
> >
> > Vzhledem k problému je jedno, kdo to dělá a kdo to nedělá.
> > Ale je otázka, jestli ten, kdo to dělat bude, má výhodu před těmi, do to
> > dělat nebudou a budou věřit na zázrak. :)
> > To si každý musí vyhodnotit sám.
> >
> > V každém případě je nejjednodušší prát do včel 6x za rok léčivo a pro
> > jistotu ještě trochu víc, když na to máme ty dotace a skoro nic to
> nestojí,
> > šlechtit roztoče, a potom nadávat na ty, komu hynou včely, že jsou
> lajdáci.
> >
> > Radek Krušina
>
>
>
>

Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Bude strašnš dlouho schnout natírej za co nejvyších teplot Normálně je bývá za 20 min suchá při 140°C Jsou to barvy pro průmyslovou výrobu a snesou rychlé sušení při vysokých teplotách v sušárnách

Pepan

PS.
jednou jsem tím natírar kapotu Malotraktoru a dělal jsem to v červenci na slunci, schlo to několik dní

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kozlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: barva
> Datum: 25.3.2009 20:36:06
> ----------------------------------------
> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.
>
>
>

Sko Skem. volil bych S6005. Ale u 6 by to možná nic neudělalo. Vyzkoušet na troše, protože 6tka je masnější a déle schne. Jinak vypalovačky jsou oproti klasice S2013 opravdu dryják na nos. Schnou o něco déle než S2013. Proti vodě jsou zaschlé jak S2013 za 3 hodiny, na omak a další vrstvu za 24 hodin pro manipulaci tak jeden slunečný týden.
.........
kozlik (90.177.14.87) --- 25. 3. 2009
barva

Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

Poslední metodika k roztoči byla zrušena SVS. Zatím se čeká na novou. doufejme lepší.

Kaji:>Ani v teplém roce jsme nedosáhli průměru Jižní Moravy. To by znamenalo že na Jižní Moravě by měla být lepší nákazová situace než u nás a tomu tak dle těch map nebylo. <
.........
Nákazová situace a spad VD na JM. Otázka k nalezení toho, proč byla JM v červených číslech. Kdy byl termín odevzdávání této měli? Ono tu totiž byl docela fofr. Takříkajíc se měl brala krátce po léčbě. To byl ten problém. Hromada roztočů tam padalo právě proto, že zkrátka dobíhal nedávný a povinný zásah po akaricidech. Zkrátka termínově se to uspěchalo,


A to určitě, ikdyž měl p.Veselý jako první výsledky právě z JM zjištěný, určitě nenapadlo. Hlavně že je pro ostatní JM nejhorší.

asi nejlepsi pro vasi orientaci bude projit si tuto stranku.....

http://www.colorlak.cz/pouziti.php?id=34

je zde prehled redidel i s urcenim jejich pouziti..... vas by asi melo
zajimat redidlo S6003 ....


petr j.




kozlik napsal(a):
> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.
>
>

Tedy já žasnu nad Vašimi myšlenkami. Dělat nástavky z OSB desek?Můžete je rovnou dělat z dřevotřísky.Zaplať Pán Bůh že za týden odjíždím ,a budu mít na dlouhou dobu pokoj Vašich pseudovynálezů.Ty OSB desky natřete tím zbylým emailem na auta.Med bude skutečně eko......Můžete soutěžit s Číňanama o nějvětší svinstvo v medu.Jste na nejlepší cestě vyhrát.

Takový výpad zní demagogicky Musíš také uvbést podložené argumety proč ne

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k Duk?t <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: OSB desky
> Datum: 26.3.2009 06:51:17
> ----------------------------------------
> Tedy já žasnu nad Vašimi myšlenkami. Dělat nástavky z OSB desek?Můžete je
> rovnou dělat z dřevotřísky.Zaplať Pán Bůh že za týden odjíždím ,a budu mít
> na dlouhou dobu pokoj Vašich pseudovynálezů.Ty OSB desky natřete tím zbylým
> emailem na auta.Med bude skutečně eko......Můžete soutěžit s Číňanama o
> nějvětší svinstvo v medu.Jste na nejlepší cestě vyhrát.
>
>
>

Mezi zasvěcenci se používala vypalovačka k nátěru plechových střech za
horkého letního dne rozpálených sluncem, za takových podmínek zaschla bez
vypalování doslova okamžitě během pár desítek minut. Taky přilnavost byla
na plech dobrá, pokud podklad byl holý trochu zoxidovaný pozink nebo nějaká
syntetická barva, která se pod ředidly vypalovací barvy nezvedala. Asi by
držela i na vodouředitelných barvách, pokud tyto dříve natřené vrstvy budou
pevně držet na podkladu. Špatně by pravděpodobně držela na střeše dříve
natřené nějakou asfaltovou barvou. Sloupky u plotu nebo jiný materiál
vystavený v létě přímému slunečnímu svitu schnul obvykle přes den nebo až do
druhého dne podle teploty a intenzity slunce, strana ve stínu mohla schnout
týden i déle. Je to nutné vyzkoušet, vypalovací barva S 2053 a potom její
náhrada S 2124 vznikla za hlubokého socialismu a je vyráběna různými
firmami snad dodnes a za tu dobu se receptury určitě hodně obměnily, takže
nestandartní použití bez vypalování je nutné předem vyzkoušet. Já si pro
tyto barvy pamatuji vypalovací teplotu od 80 st C nějak hodinu až hodinu a
půl po 120 st C a 20 - 30 minut, doba ohřívání materiálu v tom není
započtena. Platí pak další věc, že při použití této barvy "mimo návod" bez
vypalování není zaručen její vzhled, hlavně lesk a potom trvanlivost
odstínu. Vzhled je jinak taky "automobilový", to je krásně lesklý , hladký
a v "automobilové" kvalitě, to znamená, že tyto vlastnosti, odstín a lesk by
se neměl měnit ani po víceletém soustavném vystavení slunečnímu záření a
povětrnosti. Na rozdíl od levné venkovní syntetiky typu S 2013, která na
slunci křiduje a její odstín během pár let silně vybledne. Taky na rozdíl
od obyčejné syntetické barvy není třeba nijak zvlášť spěchat s jejím
vypotřebováním, v plechovce o dost déle vydrží. Ŕedidlo se dá použít buď
ředidlo do vypalovacích barev s obsahem xylenu a butanolu nebo pro čištění a
menší nároky na kvalitu ředidlo C 6000 - toluen a aceton. Nesnáší ředidla s
obsahem lakového benzínu.. K této barvě se svého času mohla zakoupit i
speciální příměs, průhledný lak, který nahradil vypalování.
Takže buď použít v horkém létě na plechovou střechu a podobné plechové
příslušenství na baráku a využít toho, že tato barva drží i výrazný barevný
odstín na slunci hodně let. Nebo použít v horkém létě na ty sloupky, vrata,
ale rozředěnou klidně i na napouštění nástavků zvenku. Počítat s tím, že to
bude schnout i v horkém létě těch pár dnů a povrch potom bude méně kvalitní,
nelesklý, v průměru srovnatelný s nátěrem levnou venkovní syntetikou. Nebo,
pokud množství a odstín barvy za to stojí, sehnat tu příměs a použít tu
barvu potom jako vzhledově kvalitní nátěr těch sloupků, vrat, nebo třeba
podstavců na úly, případně bez příměsi dát tou barvou nastříkat tyto věci
někde do firmy, kde disponují sušicím boxem, mělo by stačit i těch 80 st C.
Využije se tak kvalit vypalovací automobilové barvy, které jinak stojí od
cca 500 Kč za kilo výš a získá se tak dlouhodobě lesklá a barevně stálá
povrchová úprava.
Co se týká toxicity, barva používá pro zlepšení lesku a rozlivu vysokovroucí
hodně smradlavé tekuté příměsi, které z vytvrzené vrstvy barvy unikají až
týdny, takže pokud se použijí třeba pro včelstva, je nutné nechat natřené
díly nějakou dobu větrat. Potom to je už jenom obyčejná barva akorát
nevhodná pro přímý styk s potravinami, takže ne třeba pro vnitřek úlu nebo
medometu. Pokud je ta vypalovačka starší než zhruba 10 - 15 let, může
obsahovat těžké kovy, i když v hnědém odstínu jich asi moc nebude. Později
se už naučili vyrábět kvalitní barevné pigmenty i bez těžkých kovů.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "kozlik" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, March 25, 2009 8:35 PM
Subject: barva


> Přátelé "zdědil" jsem barvu Email syntetický vypalovací na karoserie
> S2124/2430 . Chci to použít na plechařinu boudy a sloupky u plotu. Bohužel
> tam není napsáno, jestli mohu použít ředidlo třeba S6006 , a taky jaká ta
> barva bude , když ji nevypálím. Poraďte mi kdo se v tom vyznáte.

osb deska a překližka je dost velkej rozdíl, zkuste se podívat na atesty které splňuje a najděte tam jedinou chybu,že bych to pak nemohl dat na úly,lepí se pryskyřicí a z té se nic neuvolňuje,navíc v kanadě z toho má kde kdo dům a používá se plně do interiérů,takže....,cenu neznám

pk:
používá se plně do interiérů,takže....,cenu neznám
-----
Takže není co řešit. Ideální materiál.
I kdyby to vydrželo jen pět let :-))

Já mám zatím zatím eko dřevo sušené (tepelně ošetřené proti dřevokaznému hmyzu) z palet. Taky zadarmo.
:-))
Karel

Desky rozměr 1250-2500mm

Cena:síla 20mm--------cca200kc/m2
25mm--------cca240kc/m2
Jinak když zadáte do prohlížeče heslo OSB desky vše jasné.

Jiří

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. Zadejte si do vyhledávače.Pokud víte co to je. Nevím vážení včelaři jak se Vám líbí látky ve Vašich budoucích nástavcích..K tomu Vám něco řekne Petr Texl . Je chemik.Některé OSB desky jsou možná vyrobeny nezávadnou technologií. Jak je poznáte? OSB desky byly vyrobeny v USA na počátku stol. na stavbu domů Mám jich uskladněny plnou místnost.Jsou dánské ,voní dřevem.Já z nich udělám pouze strop domu.Nástavky nikoli.Včely od nepaměti obývaly dřevo,vy jim pořád cpete něco jiného.Odhoďte už konečně to šetrnost na nepravém místě!!

>Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. <
-----------------------------------------------------------
Vážení kolegové, již delší dobu se zabývám myšlenkou použít při obnově úlů desky OSB nebo GSB. Odrazoval mne ale pach nových desek uskladněných v uzavřeném prostoru. To bylo před několika lety kdy jsem se s tímto jevem setkal v marketu OBI. Dnes již tolik nesmrdí nebo to již necítím?
Dnes jsem stáhl z internetu tuto informaci:

Na letošním Stavebním veletrhu v Brně se objevila nová generace víceúčelových OSB desek. Jejich jediný tuzemský výrobce Kronospan Jihlava totiž přešel v celé produkci nejrozšířenějšího typu desek 0SB/3 (tudíž nikoliv už exkluzivně pouze u OSB/4) na technologii bezformaldehydového lepení. Společnost tak vychází vstříc očekávanému vývoji v EU, který se ubírá k trvalému snižování emisí škodlivin a svou inovací přispívá ke zlepšení kvality bydlení a životního prostředí. Struktura, barva a rustikální vzhled přírodního dřeva právě ve spojení s bezformaldehydovou technologií navíc dávají deskám širší možnost uplatnění i v interiérovém designu. Desky OSB SUPERFINISH®ECO jsou 100% recyklovatelné. Nejméně odolné proti vlhkosti jsou desky označované jako OSB/2, nejvíce odolné jsou OSB/4. Tvrzení, že desky OSB jsou odolné i proti vodě, je však mylné. Nejsou. Mluví-li se o vlhkosti, jde o vlhkost okolního vzduchu jejíž maximální hodnoty stanovuje norma, nikoliv o kontakt přímo s vodou. Je nutné si uvědomit, že pokud desku polijeme vodou nebo na ni prší, i když na první pohled přežije bez následků, neznamená to, že to tak bude neustále. Ochrana OSB desky proti vodě a nadměrné vlhkosti je nezbytná, máme-li zajistit její správnou a bezproblémovou funkci po celou dobu její životnosti. OSB deska sice obsahuje zhruba z 95 % dřevní hmoty, narozdíl od masivního dřeva se však u ní rozměrové změny projevují relativně rovnoměrně v celé ploše. Nejvíce je vliv vody patrný v řezných hranách, které působením nadměrné vlhkosti bobtnají a zvětšuje se jejich tloušťka.

Tak já ti tedy nevím, povídala moje, koupila jsem kapra a nevím co s peřím. OSB a GSB desky použít, nepoužít, .....

Zdravím JK

Váření včelaři z okolí Počátek na Pelhřimovsku.
Zítra 27.3.v 16.30hod.pořádá ZO ČSV v Počátkách
Kurz pro provozně-ekonomicky orientované včelaře.
Přednáší Míra Sedláček-Bučovice.Včetně prodeje včelař.
potřeb.Jste srdečně zváni.Karel.

Tak já ti tedy nevím, povídala moje, koupila jsem kapra a nevím co s peřím. OSB a GSB desky použít, nepoužít, .....

To by bola produktivita pri stavbe debničiek z OSB, Je tu však jeden problém a ten je , postupné rozpadávanie lepených dosiek. Predsa zimná a jarná úľová vlhkosť, pomaly ale isto robí deštrukciu stien úľa.
Také isté dosky ponúka trh, ktoré dokážu odolávať vlhkosti, je to vodovzdorná preglejka-prekližka, len znovu je tu problém vhodnosti použitého lepidla. Keby nám to nejaký múdry prezradil.
Včelnicu mám vybudovanú, traja synovia sa o včely nezaujímajú a ja mám svoj zenit za sebou

Díky všem za radu. Jinak touhle barvou skutečně nástavky natírat nemíním , i když zvenku nástavky jinak natírám.
Tohle je barva na kov a na včelnici je stále dost co natírat z kovu. Ta cena mne překvapila. Já koupil 20 kg za 200 Kč a barva vypadala dobře, i když je staršího data.

Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné přesouvat včely už od 12 stupňů v kočovném voze na 30 km. Nemůže dojít ke skřehnutí včel popřípadě jaké teploty jsou pro přesun včel v maringotce na 30km vhodné? Děkuji

Diskutováním tady se asi toho moc nezjistí. Něco by řekl zimní test, ale na
ten už je pozdě - Ponechat odřezky přes zimu někde venku na střeše. Nezbude
nic jiného než koupit jednu desku a udělat z toho jeden úl a vyzkoušet. Řezy
shora a z boku OSB desek se na nastavku asi budou muset chránit proti dešti
nasycením nějakou barvou nebo lakem nebo parafínem a podobně. Neznámá je
odolnost těch desek proti vlhkosti , která je měsíc, dva v předjaří ve
včelstvu a potom vlhkosti, která se na nástavky dostane působením šikmého
deště za větru. Co se týká chemie, OSB desky budou pravděpodobně materiál
nevhodný pro přímý styk s potravinami, jinak asi budou zdravotně nezávadné a
tudíž na výrobu nástavků vhodné. Trochu se mi ale nezdá, že už se tyto
desky na výrobu nástavků v nějakých velkovčelařských provozech nepoužívají,
materiál to není nový, úspora času a pracnosti proti výrobě z masívního
dřeva je velká. Taky stejná vlhkostní a tepelná roztažnost ve všech směrech
proti dřevu je lákavá. Jinak jejich izolační schopnost bude asi o dost
horší než dřeva, takže proti OSB budou jednostěnné nástavky ze 2 cm dřeva
uteplené.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <jitesar/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 26, 2009 2:08 PM
Subject: osb desky


>
> Desky rozměr 1250-2500mm
>
> Cena:síla 20mm--------cca200kc/m2
> 25mm--------cca240kc/m2
> Jinak když zadáte do prohlížeče heslo OSB desky vše jasné.
>
> Jiří

nástavek-uvnitř 0,6 cm palubka-3 cm polystyren-1 cm silná OSB daska,ja to rok venku na dešti a zatím to nicnedělá

Desku jsem jen natřel fermeží

Rozhodující bude, jestli se včely povede udržet nerozrušené nebo jestli se
rozruší. Drobnější soustavné trvalé otřesy včelám nevadí, naopak spíše
podporují jejich sezení pohromadě někde v zimním chumáči nebo kolem plodu na
rámcích. Skoro bych řekl, že takové malé otřesy spíše udržují včely na
hromadě, protože se raději drží tam, kde jsou a nehýbou se, aby nespadly.
Rozlézat se začnou, až potom otřesy pominou. Velké otřesy, když traktorista
vjede třeba do díry a nezpomalí, už včely rozruší nebo je rovnou utrhnou a
ony spadnou dolů. Na cestě bez děr, asfaltce i šotolině je možné jet
normální přepravní "traktorovou" rychlostí 20 - 30 kilometrů. Takže aby se
nerozlezly, je vhodné všechno připravit předem, aby se mohlo hned přijet ke
včelínu, zapřáhnout a jet, přes díry jet opatrně a pomalu a potom nikde
nezastavovat. Minuta na křižovatce se snad snese, ale hodinu popojíždět
někde v zácpě by včely silně ovlivnilo. Za takových podmínek se potom může
teď v předjaří dosáhnout toho, že včely převoz pomalu ani nezaregistrují.
Zvláště když otřesy neuvolní přitmelené rámky. Ani když se rozruší, zas tak
moc to nevadí. Pokud to není příliš slabé včelstvo na příliš velký úl, úl
při rozrušení ohřejou a v teple se potom většina zase vrátí zpátky.
Limitující je v zimě asi větší mráz, protože by hodně rozlezlých včel v úlu
zahynulo, ve dne by se potom po otevření česen vyletěné včely nevrátily a
potom zaplněné výkalové váčky včel, protože takové včely se mnohem snadněji
rozruší a pomaleji uklidňují. Jednou v zimě jsem tahal včelstvo v jednom
nastavku 39x24 2 kilometry daleko. Úl nejdřív 3 metry v ruce z včelína na
dvoukolák, potom dva kilometry většinou na polní cestě s děrami a se sněhem
a potom asi 30 metrů zase v ruce. Včely se proletěly při oblevě asi o měsíc
dříve, potom už pravděpodobně ne. Na dvoukoláku úplně v klidu, jen se slabým
šumotem, teprve těch 30 metrů v ruce, nesl jsem je sám, takže bylo nějaké
naklápění a otřesy, se trošku rozrušily a pár jich potom na novém místě
vyletělo. Dno toho úlu bylo pevné, bez síta, na strůpku úlu síto, zakryté
před světlem, ale otevřené pro proudění vzduchu, včely visely v chumáči pod
rámky do asi 3 cm vysokého podmetu.
Jinak je ale převoz vždy trochu loterie, nikdy se předem nepozná, jak moc se
včely převozem rozruší. Kritické je to ale spíše v létě za vyšších teplot,
kdy je včel v úlu podstatně více a množství plodu potřebuje spoustu vody a
kyslíku.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Dalibor" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, March 26, 2009 10:18 PM
Subject: Přesun


> Dobrý den, chci se zeptat, jestli je možné přesouvat včely už od 12 stupňů
> v kočovném voze na 30 km. Nemůže dojít ke skřehnutí včel popřípadě jaké
> teploty jsou pro přesun včel v maringotce na 30km vhodné? Děkuji

24.2.Nezadan: Ono tlachat je neco jineho nez byt funkcionarem ktery nekoho vede,rozhoduje,mysli za jine a posouva zivot vcelarsky v pred.Ctel bych videt ty,kterym se to nelibi...Vsichni maji moznost se zapojit do prace ve funkcich. V pristim roce,se voli funkcionari,delegati na okres i na sjezd a do vrc holnych organu.Vsichni mate moznost byt dobrymi funkcionari,rozhodovat o dalsi budoucnosti a pohnout celym svazem.Vsichni soucasni funkcionari budou radi,kdyz je vystridate.

24.3.2007 UKRK upozornena na nedostatky sekretariatu CSV. Z.Dobisek vyzvan aby odstoupil z funkce predsedy.Z.Dobisek nabidl svou funkci,ale clenove UKRK demisi neprijali.
6. 9.2007 Navrh na zmenu funkce predsedy Z.Dobiska UKRK neschvalen,nominovan do komise pro kontrolu hospodareni CSV.

Vyrocni zprava tajemnika Peroutky: ..spoluprace sekretariatu v poskytovani podkladu dukaznich,archivnich s UKRK splnena ke dni 31.12.2007

15.3.2008 UKRK kontrola sekretariatu a opatreni napravy predan tajemnikovi a predsedovi CSV
24.7. UKRK zapis akce 2008/3 s doporucujicimi opatrenimi predan predsedovi CSV L.Sojkovi.
15.11. 2008 predseda CSV prekvapive oznamil ze Z.Dobisek rezignoval/Vcelarstvi 2009/1/4/

Jaka je situace nyni koncem brezna 2009 ?
Predseda CSV na breznovem zasedani asi slavnostne zahajil pripravy pristiho sjezdu.Bude navrzena pripravna komise pro pripravu a zpracovani priprav sjezdu v cele s osvedcenym p.Sobotou.ZO budou mit dovoleno provedeni Vyrocnich schůzi s patricnou vyzdobou a prijetim nejvyssich funkcionaru svazu.

Jak posunuje zivot vcelarsky predseda CSV L.Sojka ?...vyzval jsem ho k tomu, aby UV dal tuto skutecnost na vedomi pisemne.

Jak posunuji zivot vcelarsky(svym mlcenim)clenove UKRK(Frantisek Rousek,Ing Pavlik) ? F.R.:Vazeny pane Skalsky.Ja vidim spise darebactvi v nepodlozenych pomluvach. (Komise informatiky:Dlab,Dobisek,Forman,Tuzarova,Rousek.)

Jak posuzuji ja.Mel jsem dosud ke Z.Dobiskovi nektere vyhrady ktere jsem zde zverejnoval.Zachoval se nejlepe ze vsech nejvyssich funkcionaru CSV.Kdyz poznal bezvychodnost a bez ucinku pokracovat v UKRK polozil svou funkci.Nevim na co ostatni clenove v UKRK cekaji a v cem nalezli smysl zustavat ve svych funkcich ?
franta.

Zdravím, jak jsem koukal (spíše potežkával nástavky) do svých včel asi před měsícem, bylo vše O.K.
ALe u nás není moc letových dní a ještě nic nekvete.

Tak by mě tak zajímalo jak u vás. Co zásoby?

A má někdo včely na váze. Pak bych asi nejenom já uvítal info, jak jde váha dolů. Nebo už nahoru:-))

Díky předem.

Karel

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg

A má někdo včely na váze. Pak bych asi nejenom já uvítal info, jak jde váha dolů. Nebo už nahoru:-))

Díky předem.

Karel

Včelnica na juhu stredného Slovenska, počasie ako všade, chladné, príroda zaspatá, liesky asi zamrznuté, dnes som uvidel prvú včelu na rozkvitajúcej rakyty, teplota o 14.00 hod, 11˚C, včely vyletujú na vodu a prinášajú z blízkej odkrytej skládky obnôžky kukurice, tzv. kukupeľ. Pohoda dlho netrvala, presvitajúce slnko sa skrylo za mraky a let ustal.
Prekontroloval som dve včelstvá, v jednom bol plod na 3 plástoch, spolu asi 3 dm2 a vajíčka dnes položené, nedá sa to porovnať k tomuto dátumu, minulé roky. Včela sú zdravé, ani v jedinom včelstve som nevidel pokalené letáče a vnútro úľov. Niečo včiel sa už vyliahlo, ale moja prognóza je priaznivá pre včelárov, nebude toľko rojov ako po iné roje. Či budeaj dobrá znáška, na to si nedovolím odpovedať.
Zistil som, že na agátoch mohlo dôjsť k poškodeniu budúcich letorastov a tým menej kvetu, lebo v poslednom týždni bolo niekoľko dní s mínusovými teplotami -4 a -5˚C, ktoré cez otvorený tvrdý kryt to dokáže.

Už desiatky rokov vážim jedno včelstve prakticky celý rok,čo mi umožňuje porovnávať s minulými rokmi. Minulá zima bola chladnejšie v priemere o 2,4˚C a súčasné je taktiež chladnejšia, čo značne ovplyvňuje nižšie plodovanie, ale napodiv spotreba je s porovnaním za posledné roky najvyššia. Pokiaľ v roku 2007 a 2008 za obdobie 1.11 do 27.3 bola 5,5 kg, dnes je celková spotreba 7,1 kg. Pri tak nízkom plodavaní, by aj spotreba mala byť nižšia, signalizuje to, že niektoré včelstvá do prvej znášky budú potrebovať doplniť zásoby.
Tieto poznatky sú síce platné pre južnejšie polohu, ale na porovnanie je to poučné, môžete porovnávať s vašimi pozorovaniami.

Letos je zvláštní rok, souvislá sněhová pokrývka tady není už nejméně 14
dní, ale skoro nic nekvete. Lísky se nějak vyprášily nejspíš v době mimo let
včel, kočičky začínají natékat, ale jinak nic. Zatímco jiné roky sněženky
kvetly ve sněhu, krokusy rozkvetly druhý, třetí den po vymizení sněhu, za 14
dní kvetly hromadně petrklíče, plicníky a jiné jarní květiny, letos zatím
nekvete skoro nic. Sněženky a bledule rozkvetly až tak týden po roztání
sněhu, krokusy teprve začínají kvést a lýkovec teprve nyní začíná kvést
naplno. Zima nebyla nijak mrazivá, sněhu nebylo nijak zvlášť moc a nebyl
tady u nás dlouho, ale s jarem to zatím jde velice pomalu. I kdyby bylo
najednou na slunci 15 st C a včely začaly vylétat, kromě trochu pylu a
nektaru ze sněženek a podobných raných cibulovin na zahradě by nemohly
donést nic.

R. Polášek

Anton:>Pri tak nízkom plodavaní, by aj spotreba mala byť nižšia, signalizuje to, že niektoré včelstvá do prvej znášky budú potrebovať doplniť zásoby.
Tieto poznatky sú síce platné pre južnejšie polohu, ale na porovnanie je to poučné, môžete porovnávať s vašimi pozorovaniami.<
.........
No zní to divně, ale asi před měsícem bylo více plodu před vyběhnutím než nyní. Nevšiml jsem si toho sám, shodli jsme se s více včelaři, kteří to natírali M1. No a v souvislostí se spotřebou - takový vyběhlý plod jak známo něco pro svou dospělost zákonitě spořádá.

R.Polášek:>Letos je zvláštní rok, <
........
Letos to právě vypadá na normální rok.

> sršeň (88.146.207.2) --- 27. 3. 2009
supr parní vyvíječ

http://www.pchelovodstvo.info/foto/1024/inventar_4+.jpg<
........
Odhaduji ho minimálně na 12 Kw. Bez těch plechů bych ho ale asi ani nezapaloval, protože ty dělaj tak 4- 6 kw + .

Pane Dukát, zrovínka jsem byl v OBI a zajímalo by mne, co říkáte na plovoucí podlahu. Včela jak známo v přepočtu na tělesnou váhu vydrží víc než člověk. A pokud člověk snese takové vysokootáčkové podlahové systémy (ikdyž ruku na srdce rakoviny je víc a víc) tak včela to snese v OSB také. Ty Bio OSB maj fintu v tom, že jsou s částečně parafínované. Takže stačí už jen vědět, jak je to tuhé ropné mazivo čisté.(jako těžké kovy, kteé se postupně uvolňují nebo jiné ..)


Osobně v tom vidím za tak tři až čtyři roky pěkný podpal, protože to úly z OSB jsou těžší než ze stavebního řeziva, jsou relativně nebezbečné když se nějaká ta tříska dostane při manipulaci s nástavkem do těla a také nevím, jak může v takové štěpce držet šroub, když ho po několikáté nadhodím a má tak 30 kilo. O poškození po rozpěráku se dostáváme na další problém. O spotřebě barvy nemluvím.

Buďmě v klidu. On nějaký plemenáč z toho jde udělat, nějaký bok na mednou krávu nebo dekl na ní také. Jako víko je to na můj vkus až moc těžký, ale jak známo čím těžší, tím je víko lepčí. Takže na nějaký úlový segment se to možná chytne.


..........
> Zdeněk Dukát včelař disident (86.49.57.54) --- 26. 3. 2009

(fenolformaldehydové pryskyřice) je použita při tvorbě OSB desek. Bakelit. Zadejte si do vyhledávače.Pokud víte co to je. Nevím vážení včelaři jak se Vám líbí látky ve Vašich budoucích nástavcích..K tomu Vám něco řekne Petr Texl . Je chemik.Některé OSB desky jsou možná vyrobeny nezávadnou technologií. Jak je poznáte? OSB desky byly vyrobeny v USA na počátku stol. na stavbu domů Mám jich uskladněny plnou místnost.Jsou dánské ,voní dřevem.Já z nich udělám pouze strop domu.Nástavky nikoli.Včely od nepaměti obývaly dřevo,vy jim pořád cpete něco jiného.Odhoďte už konečně to šetrnost na nepravém místě!!<

Po obvodu se dají naklížit/nalepit latě,tím se to zpevní a slouží jako úchopové a nástavek sedí na větší ploše, drážka na ouška rámků se také dají naklížit/nalepit

>Po obvodu se dají naklížit/nalepit latě,tím se to zpevní a slouží jako úchopové a nástavek sedí na větší ploše, drážka na ouška rámků se také dají naklížit/nalepit fery<
------------------------------------------------------------
Na nástavky z hobry 12,5 mm vyrábím rámy z prken 20 x 40 mm
spojované v rozích cinkováním. Do těchto rámů můžeme místo hobry vložit OSB desky. (Podobným způsobem vyrábí nástavky ing. Kv. Čermák ze sololitu). Hobra dochází, na trhu již běžně není, alespoň u nás a tak hledám náhradu. Místo nátěru by se dalo uvažovat o parafinování. Je otázkou, co s OSB provede horký parafín.
Již se to chystá, již se to připravuje, bude už teplo? JK

dobré ráno přátelé včelaři,potřeboval bych poradit. v čely mám teprve od lonského léta. poslední dva dny mám v okolí úlů velké množství mrtvích včel,nekolik stovek na úl.vracejí se do úlu,vítr je strhne k zemi a už nejsou schopny vzlétnout.teplota le v té době nad 12 stupńů,ale přesto se včely,některé i s pylem,do úlu nevrátí. co jim může být?stává se vám to taky?přeji všem hezký den.

To je prostě daň aprílovému počasí, včely jsou teď jarním rozvojem silně
puzeny vylétat ven a doplňovat pylové i cukrové zásoby i za takového
nepříznivého počasí. Dá se to jen trochu vylepšit stanovištěm chráněným před
větrem, úpravou náletu česna, aby včely, co se do česna netrefí, mohly to
dojít po prkénku "pěšky" a potom zřejmě dostatkem pylových zásob z loňského
roku, aby nemusely za každou cenu vylétávat ven. Některým včelařům se
osvědčilo i podávání vody přímo do úlu.
R. Polášek

----- Original Message -----
From: "pavel" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, March 29, 2009 8:39 AM
Subject: mrtvé včely


> dobré ráno přátelé včelaři,potřeboval bych poradit. v čely mám teprve od
> lonského léta. poslední dva dny mám v okolí úlů velké množství mrtvích
> včel,nekolik stovek na úl.vracejí se do úlu,vítr je strhne k zemi a už
> nejsou schopny vzlétnout.teplota le v té době nad 12 stupńů,ale přesto se
> včely,některé i s pylem,do úlu nevrátí. co jim může být?stává se vám to
> taky?přeji všem hezký den.