Včelařská konference

Domnívám se, že úhyny při použití ne p.a. kyseliny jsou spíše důsledkem
nevhodné metody použití (silná koncentrace, velká odparná plocha a tudíž
rychlost odpařování s ohledem na velikost a větrání úlu).

Potravináři hlídají především PCB a těžké kovy. Ty jsou monitorovány
všeobecně i u kyseliny, používané při výrobě krmiv. Navíc kovy nejsou
těkavé, takže v parách kyseliny nebudou.

Kyselinu i v menším balení než v sudech, včetně p.a. kvality vám může dodat
rovněž firma:
Ing. Bacílek Jaromír, CSc. - DORAPIS
chemikálie a laboratorní potřeby
www.dorapis.cz

Poznámka: Majitel firmy je včelař.


> tyto léčení probíhali s max. množstvím kys. kde se začnou projevovat
> vedlejší účinky a lze je hodnotit,takže při nižších koncentracích jsme
> trochu jinde, a včely normálně umírají mimo úl v množstvích přiměřené
> otravě....tzn,že horší kys.se vytrávíte vč.nepozorovaně,nenajdete mrtvolky
> .
>
>
> no navic nemam ted čas ,když tak mi pište na mejla,

V uvodu listopadoveho zasedani UVCSV oznamil predseda Ludek Sojka..a i kdyz je dostatecne obeznamen,důvody rezignace clenum vyboru nesdelil.Prekvapive jen oznamil,ze pritele Dobiska vyzval,aby tuto skutecnost dal pisemne na breznovem zasedani UVCSV.
(Vcelarstvi 2005 predseda CSV:...hlavouni,chytrolini,znam jednoho z predsednictva,ten vsechno vi,ale nic nepovi...)

24.3.2007Stiznost Budila:UKRK upozornena na nedostatky v organisaci prace sekretariatu UV
Vyzva OV Karlovy Vary aby pr.Dobisek odstoupiul z funkce predsedy...Predseda obvineni odmitl,ale presto nabidl svou funkci.Jeho demisi UKRK neprijala.
15.3.2008 UKRK
akce 2008/2 Kontrola sekretariatu...komise rozhodla predat zapis a opatreni k zajisteni provedeni napravy tajemnikovi a na vedomi predsedovi CSV
24.7.2008 UKRK
akce 2008/3..vysledek prednesl Ing.Pavlicek.Rozhodnuto predat zapis s navrhem doporucujicich opatreni predsedovi CSV

V pripade ze zadnych doporucenych opatreni a snahu k naprave se nedockal,povazuji rozhodnuti predsedy UKRK k rezignaci za zcela spravne a v techto podminkach za nevyhnutelne. Diky

franta

Inspektori se boji velkeho kaceni stromu
http://www.lidovky.cz/inspektori-se-boji-velkeho-kaceni-dl3-/ln_noviny.asp?c=A090128_000129_ln_noviny_sko&klic=229762&mes=090128_0

Copak boji, to kaceni uz je tady v plnem proudu. Vcera cestou do Ceske Trebove jsem se zhrozil jak vsude zeji cerstve parezy. Neco takoveho jsem fakt jeste nevidel. Oni se rozhodli, ze pokaceji vsechny stromy u silnice.

A zadna vyjimka, podobne je tomu ted na rade mist v cesku. Staci si prolistovat mistni a okresni noviny. Kaci se mohutne ve meste, v parku, na hrbitovech, dokonce i v polich za mestem, protoze by tam stromy pry mohly nekoho zranit.

Vcelareni zdar!

Popripade si to stanovisko a nazorne priklady Dr. Machove z webu CSV vytiskni, zajdi s tim na mistni financni urad nebo za svym danovym poradcem a tam si over jak se k tomu staveji. To je asi maximum, co muzes udelat.

Motto: kazdym dnem to v cesku funguje lepe a lepe

>Zákon č. 438/2003
§ 10 odst. 3 písmeno a) Příjmy ...nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40 je částka 500 Kč na 1 včelstvo.
Hm, hm velmi pěkné. Sleduje-li tuto konferenci včelař daňový poradce ať prosím udělá výjimku a zdarma se vyjádří k těmto otázkám.


Priteli, obvykle ti to tady nevysvetli nebo ti budou vysvetlovat kazdy jinak. To nepomuze.
Jak ti uz tady kdosi poradil, nalistuj si web ceskeho svazu vcelaru a tam nekde je jakysi soubor otazek a odpovedi s vysvetlenim nazornych prikladu jak to je. Pouze pravni nazor Dr. Machove z CSV ma jakousi hodnotu, vse tady jsou bezcenne kecy.

Je chvalyhodne, ze CSV se v teto problematice postavil celem a dal jasne odpovedi na jasne otazky. Jenze pozor! Jsou to jen nazory SVAZU zalozene opet jen na nazorech ministerstva financi ci spise kohosi z ministerstva. V teto zemi jsou sice platne zakony, ale nikdo vlastne neumi zavazne rict co stoprocentne plati. To pry umi jen soud a ten jak znamo rozhoduje casto velmi odlisne a neverohodne.
Muze se ti tedy stat, ze konkretni financni urad se nazory svazu vcelaru nebude ridit a zakon si vylozi po svem.
Ale uprimne receno, mas-li tak vysoke prijmy, ze se bojis postihu, tak mas urcite vic jak 40 vcelstev a tim podivnym odstavcem si nemusis lamat hlavu, protoze ten pro tebe neplati.
Jinak existuje taky platna vyhlaska, ktera stanovi, ze muzes jako obycejny vcelar prodat za rok az 2 tuny medu.

Vytahování rámku ze středu nastavku bez odsunutí okolních rámků si nedovedu
představit bez mačkání včel, možná ani kdyby tam nebyly žádné mezerníky.
Prostě to nedělám. Když chci jen mrknout na rámek, fouknu kouř, aby uhnuly
včely a prohlídnu si rámek v nastavku shora a zespoda. Jinak když nepočítám
vytažení jednoho nebo dvou krajních rámků, je uvolnění a odsunutí dalších
5 - 6 rámků záležitost tak půl minuty, minuty. Obvykle ale skutečně kašlu na
čas a rámky, které posunuji, často i vytáhnu a aspoň zběžně prohlídnu.
Pokud sražené rámky nechají mezeru 2,5 cm, tak já ji rozděluji do mezer mezi
všechny rámky. Nebo tam zkusím nacpat další rámek. Jinak mně tu mezeru
prostě zastaví divočinou. Stačí někdy o půl centimetru zvětšit mezeru mezi
plásty a včely někdy místo zaplodování vykoušou buňky plástu a do vzniklého
prostoru postaví novou divočinu můstky přichycenou k původnímu plástu. Platí
to pro nastavky blízko rozhraní plod - zásoby. V nejspodnějším nebo
nejhořejším nechávají mezery nezastavěné. Jinak Langstroth počítá s
maximální šířkou rámku s mezerníkem 3,8 cm do nastavku s vnitřní šířkou 38
cm, takže to vychází přesně na 10 rámků. Hodně rámků je ale dělaných užší,
na šířku až 3,5 cm, takže potom z toho vyjde těch přebývajících 2,5 cm. Co
si ale pamatuji, tak šířka rámku 3,8 cm by měla být pro silná včelstva
vhodnější než 3,5 cm.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 30, 2009 7:01 AM
Subject: Re: mezerníky


> Já vytahuji rámky od kraje. Vytáhnu jeden, dva a ostatní, když je třeba,
> posunuji, než je vytáhnu. Mezerníky mně proto nevadí.

Mas-li dost casu nevidim v tom problem :-) Ja mam ale radsi kdyz mohu
snadno v pripade potreby mrknout na jeden ci dva ramky z mista kde ocekavam
plod, coz nebyva na kraji a pak to rychle vratit a zavrit.

Co je to "málo
> manipulačního místa v bedýnce" mezeru širší než 08 - 1 cm včely v nastavku
> zastaví dílem.

Jsi si tim jisty? Lang. ma manipulacni vuli kdyz je novej 2,5cm a zatim
jsem nemel problem. Urcite jsou mista v ulu kde by ty mezery asi zastavely,
ale urcite to neplati o kazde mezere...

T.H.

tyto léčení probíhali s max. množstvím kys. kde se začnou projevovat vedlejší účinky a lze je hodnotit,takže při nižších koncentracích jsme trochu jinde, a včely normálně umírají mimo úl v množstvích přiměřené otravě....tzn,že horší kys.se vytrávíte vč.nepozorovaně,nenajdete mrtvolky ..


no navic nemam ted čas ,když tak mi pište na mejla,

> Já vytahuji rámky od kraje. Vytáhnu jeden, dva a ostatní, když je třeba,
> posunuji, než je vytáhnu. Mezerníky mně proto nevadí.

Mas-li dost casu nevidim v tom problem :-) Ja mam ale radsi kdyz mohu snadno v pripade potreby mrknout na jeden ci dva ramky z mista kde ocekavam plod, coz nebyva na kraji a pak to rychle vratit a zavrit.

Co je to "málo
> manipulačního místa v bedýnce" mezeru širší než 08 - 1 cm včely v nastavku
> zastaví dílem.

Jsi si tim jisty? Lang. ma manipulacni vuli kdyz je novej 2,5cm a zatim jsem nemel problem. Urcite jsou mista v ulu kde by ty mezery asi zastavely, ale urcite to neplati o kazde mezere...

T.H.

ČSV s sebou tahá spoustu pasívních členů, včelaře dožívající, kteří sice
mohou včelařit ještě dalších 10 - 20 let a včelaře, kteří v jakémkoliv věku
včelaří proto, protože k tomu včelaření nějak přišli, zdědili ho či koupili
se zahradou a tak podobně. Hodně těchto lidí by, kdyby skončily příspěvky na
včelstva a zvýhodněné léčení proti varaóze, se včelařením skončilo nebo je
radikálně omezilo, případně by vystoupilo z ČSV a s tím včelařením podle
desetiletí zažitých metod a v příslušných úlech nějak doklepalo. Taky
radikálně ubylo lidí, co se v takových spolcích realizovali organizováním
právě společenského života, plesů, společných akcí, což dává členství v
takové organizaci dost velkou přidanou hodnotu navíc. Zatímco vedení ČSV
při každém náznaku nějakých úhynů včelstev lobuje o příspěvky na udržení
počtu včelstev a zdůvodňuje to něčím jako udržením života v krajině, leckde,
kde z dřívějška je obvykle vyšší zavčelení krajiny, se změnila příroda,
klesla nabídka snůšky v červenci a srpnu takovým způsobem, že tyto včelstva
musí být tyto měsíce každý rok na cukru. Rentabilitu chovu včelstev takových
místech potom zachraňuje jen květnová snůška, případně červnová, pokud z ní
něco je. Já doporučuji vstup do základní organizace jako řadový člen a bez
ohledu na lákání výboru ZO zůstat nejdřív několik let řadovým členem.
Přestože jako začínající včelař nebudete mít podporu ani v profesi -
včelaření a jako nováček v podstatě neznámý mezi členy ZO nebudete mít ani
personální podporu, když Vás výboři zlákají na funkci, tak to schůze
jednomyslně odhlasuje. Potom jako nováček bez zkušeností a bez podpory
budete dělat práci, o které moc nevíte a pro lidi, které vesměs neznáte,
budete dělat chyby a dostanete na dlouhé roky příslušnou nálepku, zatímco
veškeré jednání a rozhodování se bude odbývat v podstatě bez Vás. Může to
potom trvat hezky dlouho, než se klíčoví funkcionáři vzdají funkcí a než
dostanete možnost se skutečně na vedení ZO podílet, protože rozhodovat umí
každý, pokud práci dělá někdo jiný. A pokud se znechucen tady tím rozhodnete
ve výboru skončit, stanete se tím nejhorším. Někteří lidi Vám to nikdy
nezapomenou a dokud jejich slovo bude mít v ZO nějakou váhu, odstřelí úplně
všechno, s čím na členské schůzi už jen jako řadový člen vystoupíte. Popsal
jsem to černě, ale podle mně skutečně reálně. Rozhodně neberte nějakou
funkci jen proto, že to někdo chce, ale berte ji tehdy, až budete připraven
a budete chtít se na vedení ZO účastnit nejenom prací, ale i rozhodováním.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Radim" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 29, 2009 7:06 PM
Subject: Začátečník a ČSV


> Dobrý den,
>
> měl bych dotaz, je pro začínajícího včelaře členství v ČSV povinné nebo
> spíš doporučené? Ptám se proto, že nevím všechny souvislosti spojené s tím
> být či nebýt člen (nevím, co všechno tím může být podmíněné..., např.koupě
> a vyšetření včelstev, monitoring nemocí, dotace....???). Jaké to má výhody
> a nevýhody být či nebýt členem, pominu-li snadnejší přístup k informacím
od
> zkušenějších.
>
> Děkuji Radim

měli bychom držet při sobě .....

…Spolehlivý zdroj informací to také není, rozumné současné provozní metody člověk najde spíš tady na netu, než u letitých včelařů s pár úly, kteří to dělají jako jejich otcové a dědové a v ČSV jsou jen ze setrvačnosti, dokud se budou vyplácet dotace na včelstvo…Jde o to najít spíš v okolí nějakého praktického včelaře s nadhledem a schopným vysvětlit podstatu svých provozních metod….

Je plno provozních metod ukazováno a vychvalováno. Jsou i takové, kde včelař má i 7 nástavků na úle a ten ve včelách listuje jako v knize. To musí umět, a mít čas. Nedělá mu problém počet 100 místo 50 se stejným výsledkem.Horší to bude po zruší dotace na počet. Když mne požádal o řešení podnikatel, který nemá na včely čas, aby mohl pokračovat ve včelaření po otci, navrhnul jsem mu jednoduchý způsob, jak včelaří děti. Hledej, se dá Moderní včelař a klikne „ Jak včelaří sedmák“. Vybrat metodu není jednoduché, když se začíná, protože většina včelařů vychvaluje svoji , kterou už nehodlá měnit. Provozní slepota nás postihuje každého jinak, ale jen někomu vadí, a něco s tím dělá.
B.V.

V celem cesku hromadne jdou stromy a aleje k zemi. Co na to vyspeli cesti vcelari? Bojuji nadale s varroazou?
Sice pry ouradi v zemi nasazeji stromy nove a pry dvakrat tolik, ale nez tyto dorostou, budou zdejsi vcelari pod drnem. Take sazeni lip uz v cesku nefrci, zato vselijake cizokrajne jehlicnate potvory co jsou pro vcely bezcenne jsou pry v mode.

Povinné určitě ne, doporučené ? Sám nevím ... Dělám jednatele jedné ZO ;-)

ZO musí poskytnout obdobný servis v oblasti dotací členům i nečlenům. V oblasti léčení je to záležitost domluvy s konkrétními lidmi. S někým se domluvíš v pohodě bez ohledu na členství, s někým ani ...

Spolehlivý zdroj informací to také není, rozumné současné provozní metody člověk najde spíš tady na netu, než u letitých včelařů s pár úly, kteří to dělají jako jejich otcové a dědové a v ČSV jsou jen ze setrvačnosti, dokud se budou vyplácet dotace na včelstvo.

Jde o to najít spíš v okolí nějakého praktického včelaře s nadhledem a schopným vysvětlit podstatu svých provozních metod. Členství v ČSV v tom nehraje roli.

Riziko členství je kromě jiného v tom, že mladý nový člen může být uvrtán do nemalé administrativy ZO a pak vyplňuje stohy papírů, místo aby včelařil.

Šel bych se podívat na výročku ZO jako host (obvykle se dělají teď koncem zimy nebo začátkem jara) a popovídat si. Podle lidí tam poznáš, jestli má cenu se s nimi bavit nebo je to ztracený čas.

Jiří Bořík

Dobrý den,

měl bych dotaz, je pro začínajícího včelaře členství v ČSV povinné nebo spíš doporučené? Ptám se proto, že nevím všechny souvislosti spojené s tím být či nebýt člen (nevím, co všechno tím může být podmíněné..., např.koupě a vyšetření včelstev, monitoring nemocí, dotace....???). Jaké to má výhody a nevýhody být či nebýt členem, pominu-li snadnejší přístup k informacím od zkušenějších.

Děkuji Radim

Já vytahuji rámky od kraje. Vytáhnu jeden, dva a ostatní, když je třeba,
posunuji, než je vytáhnu. Mezerníky mně proto nevadí. Co je to "málo
manipulačního místa v bedýnce" mezeru širší než 08 - 1 cm včely v nastavku
zastaví dílem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 29, 2009 12:21 PM
Subject: Re: mezerníky


Já rozumím tomu, že někdo kvůli
> usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky.

Ale to s odvickovanim nema co delat (az na mozne vyjimky), jde o to ze kdyz
chces vytahnou ramek z prostredka tak si nemusis delat tolik mista jako kdyz
mas mezernik na horni a dolni loucce - pri tom si bez dostatecne mezery
potrhas si dilo. A ze nektere bedynky co jsem videl ci vyzkousel maj malo
manipulacniho mista....

T.H.

Já rozumím tomu, že někdo kvůli
> usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky.

Ale to s odvickovanim nema co delat (az na mozne vyjimky), jde o to ze kdyz chces vytahnou ramek z prostredka tak si nemusis delat tolik mista jako kdyz mas mezernik na horni a dolni loucce - pri tom si bez dostatecne mezery potrhas si dilo. A ze nektere bedynky co jsem videl ci vyzkousel maj malo manipulacniho mista....

T.H.

Já používám klidně rámky 39x24, které když chytnu za tepla trochu plnější na
úhlopříčku za horní roh nebo položím při prohlížení na spodní roh, tak rámek
znatelně pracuje a jeho geometrie se mění. Pokud mám mezerníky na horních
loučkách, tak takové rámky můžu bez problémů používat ještě dlouhé roky. S
trvanlivostí rámků proto problém nemám. Kdybych se rozhodl ty mezerníky
nabít do bočních louček, musel bych všechny takové rámky vyřadit, to by u
mých rámků bylo tak 9/10 všech mých rámků. Já rozumím tomu, že někdo kvůli
usnadnění odvíčkovávání přesune mezerníky na boční loučky. Potom se ale musí
připravit na to, že musí mít rámky pevnější a masivnější a nastavek
přesnější, mají li mezerníky na bočních loučkách k něčemu být. Moje některé
rámky 39x24 mají boční loučky silné 4 - 5 milimetrů a horní a spodní loučku
6 - 8 milimetrů a to všechno sbité na spojích jen po 2 hřebíčkách. To je
asi tak všechno, co bych k tomu ještě řekl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 29, 2009 11:33 AM
Subject: Re: mezerníky


Nechápu proč tady pláčete nad trvanlivostí rákmku. Při třiceti včelstvech
Likviduji ročně asi 20 rámků A to jsou tam rámky staré i 50 roků Vím to neb
u jednoho budečáku který otec kupoval v polovině 50 let, byly rámky
zvláštní konstrukce na již tehdy umělé mezistěny Některé rámky vydržely
dodnes kdežto ty mezistěny se po zhruba 10 letech rozpadly. A STOU PŘESNOSTÍ
DRÁTKOVÁNÍ SI TAKÉ NENÍ NUTNÉ NIJAK LÁMAT HLAVU. PRAVOÚHLOST SE SNADNO
SROVNÁ PŘI NAPÍNÁNÍ DRÁTKU KTERÝ SE PO ZATAVENÍ EL. PROUDEM STEJNĚ POVOLÍ
.

Nedávno se tady psalo lzeli na výrobu nástavků použít nekvalitní dřevo a odřezky
!Tady je návod.
http://www.novinky.cz/clanek/159628-vyrobte-si-cinkovanou-bedynku-na-naradi-podle-vlastnich-predstav.html

Pro seriózní srovnání by to Chtělo, aby jste uvedl veškeré podrobnosti jak o
kyselinách, tak o jejich aplikování do včelstev. Já jsem žádné úhyny při
použití kyseliny, která se jinak běžně používá pro krmné účely,
nezaregistroval. Je zde přece kromě technických parametrů kyseliny celá řada
faktorů.


> sám sem počítal mrtvolky u různých kyselin.....pánové jak chcete.. efekt
> otravy včelího org.je pozvolný u všech přísad v přímé úměře(i scenou!!!
> proto dotoho davaj co tam davaj),u další třetiny technických hcooh ,se k
> tomuto přidal efekt okamžitý s jasnýma znánkama otravy, které vedlo k
> totálnímu zdecimování včelstva,čím lepší kyselina,tím bezpečnější a
> efektivnější léčení,pozn. třeba pooužijete li horší kyselinu najaře ,tak
> si vybíjíte končící zimní včely,stejně jako na podzim kdy unavené letní
> včelky střídá zimní stráž....nešetřete na tomto místě,proděláte!!!!!berte
> to radši přes lékárnu s vědomím že máte téměř pure absolute
> (p.a.)kvalitu....
>
> think feeling and feel thinking .....poklona pánové a dámy

Nechápu proč tady pláčete nad trvanlivostí rákmku. Při třiceti včelstvech Likviduji ročně asi 20 rámků A to jsou tam rámky staré i 50 roků Vím to neb u jednoho budečáku který otec kupoval v polovině 50 let, byly rámky zvláštní konstrukce na již tehdy umělé mezistěny Některé rámky vydržely dodnes kdežto ty mezistěny se po zhruba 10 letech rozpadly. A STOU PŘESNOSTÍ DRÁTKOVÁNÍ SI TAKÉ NENÍ NUTNÉ NIJAK LÁMAT HLAVU. PRAVOÚHLOST SE SNADNO SROVNÁ PŘI NAPÍNÁNÍ DRÁTKU KTERÝ SE PO ZATAVENÍ EL. PROUDEM STEJNĚ POVOLÍ
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 29.1.2009 08:03:39
> ----------------------------------------
> Co takhle si to příště pořádně přečíst? Napsal jsem jenom, že když se dají
> mezerníky na boční loučky namísto na horní, tak přestávají fungovat a rámky
> se začínají na sebe lepit o hodně dříve a rámky se musí o hodně dříve
> vyhodit nebo zpevnit, pokud to jde.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, January 28, 2009 8:37 PM
> Subject: Re: mezerníky
>
>
> > Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem
> > na
> > čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční
> loučky
> > jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo
> > rámek
> > ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
> > drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
> > posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
> > druhý rámek a rámky se srazí.
> >
> > rada:
> > rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....
>
>
>
>

Všechno se musí umět, i prát v automatické pračce.
Začíná se drátkováním rámků - zde je důležité, aby byla zachována pravoúhlost nejen při drátkování, ale i do budoucna. Proto (drátkuji svisle) dávám krajní dráty asi 3cm od kraje, svisle a dva vnitřní se sklonem asi 15 stupňů proti sobě. Musí to být přesně symetricky, jinak rámek nebude pravoúhlý. To se nejsnáz zařídí ještě před sbíjením rámků, horní loučky se prostě položí na podlahu kolmo ke zdi a značky se přesně rozměří a namalují podle latě na všechny najednou tesařskou tužkou nebo fixem. Viz http://sroll.wz.cz/st_kalendar/kal2007/3.html Po takto napnutých drátkách nikdy mezistěna nesjede (někdo si na to stěžuje u norského zimování) a rámek zůstane navždy pravoúhlý. Mezerníky pouze v bočních loučkách, jeden asi 3cm shora a druhý asi 5cm odspoda. Přibíjím mezerníky jen vlevo, druhé dva jsou na druhé straně rámků, takže mohu rámky otáčet. Pro otáčení je však vždy třeba mít nějaký důvod, jinak to včely brzdí v rozvoji. Rámek končí životnost vždy tím, že se mu ulomí (uhnije) ucho, případně vyreznou hřebíky. Nikdy vlivem mezerníků v bočních loučkách. Pokud se při kočování mohou rámky posouvat i příčně, budou se včely drtit mezi boční loučkou a stěnou úlu. Včelařím čtyřicátýdevátý rok.


Pepa

sám sem počítal mrtvolky u různých kyselin.....pánové jak chcete.. efekt otravy včelího org.je pozvolný u všech přísad v přímé úměře(i scenou!!! proto dotoho davaj co tam davaj),u další třetiny technických hcooh ,se k tomuto přidal efekt okamžitý s jasnýma znánkama otravy, které vedlo k totálnímu zdecimování včelstva,čím lepší kyselina,tím bezpečnější a efektivnější léčení,pozn. třeba pooužijete li horší kyselinu najaře ,tak si vybíjíte končící zimní včely,stejně jako na podzim kdy unavené letní včelky střídá zimní stráž....nešetřete na tomto místě,proděláte!!!!!berte to radši přes lékárnu s vědomím že máte téměř pure absolute (p.a.)kvalitu....

think feeling and feel thinking .....poklona pánové a dámy

Co takhle si to příště pořádně přečíst? Napsal jsem jenom, že když se dají
mezerníky na boční loučky namísto na horní, tak přestávají fungovat a rámky
se začínají na sebe lepit o hodně dříve a rámky se musí o hodně dříve
vyhodit nebo zpevnit, pokud to jde.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "P.K." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2009 8:37 PM
Subject: Re: mezerníky


> Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem
> na
> čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční
loučky
> jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo
> rámek
> ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
> drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
> posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
> druhý rámek a rámky se srazí.
>
> rada:
> rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....

>Kyselina mravenčí technická odpovídá normě (661471) ČSN 66 1471
Kyselina mravenčí potravinářská odpovídá normě (661470) ČSN 66 1470<
..............

V podstatě jde oto, za jakých podmínek je kyselina vyrobena, přepravována a skladována. Jde o prvky jedovaté prvky jako olovo, zinek atp. Vzhledem k možné úmrtnosti včel jsem byl také názoru, že je potřeba mít kyselinu v co nejčistčí kvalitě. Odpověď ale i podle VÚ (čsn), co lije do desek je jasná. I v běžné kvalitě a dnes, což je mimo p.a.,(krmná a obyčejná) je asi v normě co se týká použití ve včelařství a množství koloidních částic jedů, které obsahuje.

V OVP byl také jeden článek na téma obsahů příměsí v kyselině mravenčí přeložen v tomto smyslu a v závěru článku bylo dokonce řečeno, že bylo zjištěno i v p.a. kvalitě vyšší znečištění, než v běžné. (opět asi kvůli skladování) Nádrže na kyselinu se asi používaly olověné a HDPE (kanystrový plast) obal byl kdysi vzácností.

Kyselina mravenčí technická odpovídá normě (661471) ČSN 66 1471
Kyselina mravenčí potravinářská odpovídá normě (661470) ČSN 66 1470

Jedna deska FORMIDOLu dle specifikace výrobce obsahuje 40 ml technicky čisté
kyseliny mravenčí o koncentraci 85% dle ČSN 66 1471, tedy nikoliv
potravinářské.


> pouze v potravinářské kvalitě!!!!!!!,může se vám stát že si technickou
> vytrávíte včelstva,copak se pije technický líh?prosím šiřte tuto informaci
> spolu s léčením kys.mrav. cena nemůže být 28 apod za kg!!!!

pouze v potravinářské kvalitě!!!!!!!,může se vám stát že si technickou vytrávíte včelstva,copak se pije technický líh?prosím šiřte tuto informaci spolu s léčením kys.mrav. cena nemůže být 28 apod za kg!!!!

Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem na
čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky
jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo rámek
ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
druhý rámek a rámky se srazí.

rada:
rámky ,které demolujete mezerníky radsi ani nevyrábějte.....

mezerníky jsou nepřekonatelná pomůcka,kdo je nemá tak určitě ne z důvodu ,že jsou k ničemu a jsou to právě ony kdo spojí dílo v kompakt, ale přesto se to dá bez problému rozdělat,hřebeny ok ale jak se stím někam jede a není to polepeny tak to tancuje a houpe s rámky,hofmann ok ale jak je nabouchanej ul včelama tak se včely furt serou na ty hrany co maj přijít k sobě a to nesmírně zdržuje!!!ten mezerník se zas přilepí tam kde před tím a nedovolí spodním loučkám k sobě!!!dva do boční dolů(netahá se to po díle)dva do horní kousek za ouško,víc času vám zabere hledění na tv reklamy než nabouchat mezerníky!

Pozri si www.ajeto.sk ,do týždňa ich máš doma ,minlý rok stáli 120SK , cenu v eurách si nájdeš

že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu

Nekočujem, ale zasadne na bočné latky umiestňujem po jednodm medzerníku, jeden dávam na pravú stranu-reverz, druhý na rubovú stranu vždy do stredu nočnej latky, toto umiestnenie medzerníkov mi zabezpečí voľné vkladanie rámika na hociktoré miesto úľa anikda nemusí kontrolovať, kde tie medzer. mám. Medzerník dávam do stredu bočnej latky, používam upravený térový klinec s priemerom hlavičky 8-9mm, bez úpravy- plochou alebo sformovanou do pologuľata.
Prečo do stredu bočnej latky? Preto, že klinec mi poslúži na zakvačenie odviečkovaného plásta na plechové lemovanie siete koša (tangenciálny medomet), plást vždy zaujme zvislú polohu na sieti.

Včelári s hofmanovými rámikmi s plieckami tí starosti nemajú. je ich nemám aj z dôvodu na náročnú výrobu a k tomu sú drahšie. Je zaujímavé, že kočujúci včelár uznal výhodu kompaktných rámikov, ale na druhej strane s nimi nemá dobrú skúsenosť, pretože včely ich tak silno spoja propolisom, že mu robí problém ich dostať od seba, čo npr. pri medzerníku z térového klinca sa nevyskytuje.

Nakoniec môžem dodať, že ak niekto raz začne používať nejaký spôsom pre udržanie minimálnej rozteče rámikov, už sa ho nedokáže zbaviť. Zvyk je, železná košeľa.

Koukněte sem
http://www.youtube.com/watch?v=9B31PT5fBPM&feature=related


-----------------------------------------------
caloň (94.125.216.7) --- 27. 1. 2009
Jak souše zbavit vosku? (56) (9299) (9310)

Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5 rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň

> Rámek jak se položí je mimo zimu přirozeně okamžitě zase přitmelen, protože
> kromě úplně nového úlu je v drážce vždy nějaká vrstva propolisu. Jestli tím
> ale myslíš to, že přilepení propolisem udží rámek na místě, když má volno k
> pohybu, tak to neudrží. Stačí projet se včelami přes trochu šikmější svah a
> propolis, protože je za úlové teploty tvárny, rámek pustí a ten se posune.
>
> R. Polášek
>

Veda jde udelat ze vseho :-) Nekteri kocovnici ani nezaviraji uly (cesna) a valej dal :-))

T.H.

Rámek jak se položí je mimo zimu přirozeně okamžitě zase přitmelen, protože
kromě úplně nového úlu je v drážce vždy nějaká vrstva propolisu. Jestli tím
ale myslíš to, že přilepení propolisem udží rámek na místě, když má volno k
pohybu, tak to neudrží. Stačí projet se včelami přes trochu šikmější svah a
propolis, protože je za úlové teploty tvárny, rámek pustí a ten se posune.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2009 11:45 AM
Subject: Re: mezerníky


položím ti otázku když na druhý den jdeš do stejného včelstva lze snadno bez
rozpěráku rámek vyndat nebo je přitmelen

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 28.1.2009 06:52:37
> ----------------------------------------
> Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky
> natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků
> nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím
> nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl
> zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny
> centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně
> ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení
> včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo
> jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček
rámku
> v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se
> poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším
> rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo
> jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění
té
> mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to
další
> kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo
> ničí.
> Děkuji.
>
> R. Polášek

položím ti otázku když na druhý den jdeš do stejného včelstva lze snadno bez rozpěráku rámek vyndat nebo je přitmelen

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 28.1.2009 06:52:37
> ----------------------------------------
> Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky
> natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků
> nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím
> nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl
> zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny
> centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně
> ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení
> včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo
> jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku
> v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se
> poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším
> rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo
> jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té
> mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další
> kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo
> ničí.
> Děkuji.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
> Subject: mezerníky
>
>
> > Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> > ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> > řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> > mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> > a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> > ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> > posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> > rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
> >
> > Díky Jiří
>
>
>
>

Použil jse i papíráky NEBO HŘEBÍKY NA PŘÍBÍJENÍ RÁKOSU



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M?ra.P <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: mezern?ky
> Datum: 27.1.2009 22:52:42
> ----------------------------------------
> Já jsem dělal pár rámků s mezerníky z obrácených trhacích nýtů a funguje to
> taky.
>
>
>

Prohlídni si tady minulý měsíc
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: calo? <calons/=/seznam.cz>
> Předmět: Jak soue zbavit vosku?
> Datum: 27.1.2009 22:28:15
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5
> rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl
> rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen
> zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň
>
>
>

Jistě že to jde Dříve byly mezerníky dřevěné a občas praskl a ničemu to nevadilo

pEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "ježek.obecný" <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: mezerníky
> Datum: 27.1.2009 21:43:57
> ----------------------------------------
>
>
> Nezkoušeli jste někdo nahradit mezeníky hřebíčkem zatlučeným do
> požadované výšky? Mám takové nutkání to zkusit, ale abych si zbytečně
> nenaběhl ....
>
>
>
> petr j.
>
>
>
>
>
>

Mezerníky na bočních loučkách snižují využitelnou životnost rámků odhadem na
čtvrtinu proti umístění mezerníků na horních loučkách. Protože boční loučky
jako první se stárnutím rámku přestávají držet tvar a kejklají se nebo rámek
ztratí pravoúhlost. Navíc pokud horní loučka rámku má nějakou toleranci v
drážce, ve které jsou rámky zavěšeny, rámky mohou být potom vzájemně
posunuty až o dvě tolerance. Mezerníky na bočních loučkách potom jdou mimo
druhý rámek a rámky se srazí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Sroll Josef" <Josef.Sroll/=/upce.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, January 28, 2009 7:54 AM
Subject: RE: mezerníky


S úly bez mezerníků bude obtížné kočování. Pokud se mezerníky používají
(skoro každý), je třeba je umísťovat pouze na boční loučky, aby při vyjímání
plástů z úlu netrhaly dílo.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: mezerníky

Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak
se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je
nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v
úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s
plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž
včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody.
Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?

Díky Jiří

Dobrý den

je to trochu mimo, ale jednou jsem vytacel med pravdepodobne z vrb a jiv (plus
asi pampeliska) a byl moz dobry, sam se pastoval a byl jemne konzistence.

Honza

První vytáčení po odkvětu třešní, durancií. Potom kvetou akáty atd. Nejdříve co se mi podařilo vytáčet bylo už 4. 5. 03.Když docházím k úlům a vůně medu se šíří, tak toho je třeba využít. Každý se zaměřujeme na něco jiného a v jiných podmínkách, tím je každý med jiný. Tento je pořád jako máslo. Na lesní nečekám, včely zajistím včas, abych se mohl věnovat dalšímu např. průzkumu a vývoji.
B.V.

S úly bez mezerníků bude obtížné kočování. Pokud se mezerníky používají (skoro každý), je třeba je umísťovat pouze na boční loučky, aby při vyjímání plástů z úlu netrhaly dílo.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Jiří
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: mezerníky

Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
rozmístění jednotlivých rámků.       Máte s tímto nějaké zkušenosti ?

Díky Jiří

Když je tady dotaz na mezerníky, chtěl jsem se zeptat. Kdo má mezerníky
natlučené jen na jedné straně rámků, tak při jejich vkládání do nastavků
nakonec zůstane na jedné straně v nastavku centimetrová mezera ničím
nejištěná proti posunu rámků při převážení včelstev. Já jsem se chtěl
zeptat, jak toto kdo řeší. Jestli tam máte uvnitř nastavku natlučeny
centimetrové špalíčky, které ten distanc vymezují, ale na druhé straně
ztěžují vkládání a vyjímání posledního rámku nebo se tam pro převážení
včelstev vkládá do té poslední mezery latička, která du distanc drží nebo
jestli to necháváte tak a spoléháte při převážení na zatmelení louček rámku
v drážce. Mně se totiž už párkrát stalo, že při převážení včelstev se
poslední rámek do té centimetrové mezery posunul, případně ještě s dalším
rámkem, v rámci tolerance rozměrů se třeba ten poslední rámek propadl nebo
jinak dělal v převáženém včelstvu neplechu. Momentálně směřuji k zaplnění té
mezery latičkou o délce horní loučky a šířce centimetr, ale zase je to další
kousek dřeva na nastavek navíc, který jinak překáží nebo se ztrácí nebo
ničí.
Děkuji.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
Subject: mezerníky


> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
>
> Díky Jiří

Mezerníky jsou nezbytné v úlech se zadním přístupem. V úlech s vrchním
přístupem jsou nejjednodušší řešení pro převážení včelstev, a taky při
přenášení a převážení plných plástů zamezi nalepení plástů na sebe,
poškození zavíčkování a vytékání medu, ve včelstvu ještě k tomu navíc
rozrušení včel a pomačkání včel a matky.. V nastavkových úlech na stálém
stanovišti si dovedu představit včelaření bez mezerníků, ruční rozmístění
rámků v nastavku by měl včelař dostat rychle do oka a při přenášení na
kratší vzdálenosti k medometu stačí dávat trochu pozor. Pokud by bylo
mimořádně třeba takový úl i se včelami přemístit, musely by se do
jednotlivých nastavků umístit před převozem nějaké jednorázové hřebeny.
Jinak mezerníky při některých rychlých způsobech odvíčkovávání plástů
zpomalují a ztěžují toto odvíčkování. Co se týká konstrukce mezerníků
včetně jejich umístění na rámku, je to třeba dělat tak, aby udržely distanc
mezi rámky i při rozhoupání rámku nebo i při nějakém rozjetí tvaru rámků a
tím vzniklých nepřesnostech. Dělat mezerníky jen natlučeným hřebíčkem je
proto nouzové řešení, stačí když se rámek jenom trochu rozhoupe a hlavička
hřebíku se ocitne mimo další rámek a ty se potom nalepí na sebe. Zase
naopak masivní spolehlivé řešení byly dříve mezerníky dělané z plechu, ty
byly kolikrát kombinované i s tvarem L pro vyztužení spojů rámků, dneska by
se docela dobře uplatnily jako zpevnění u velkých rámků třeba Langstroth
Jumbo. Za masivní řešení mezerníků se dají považovat i Hofmanovy rámky. Je
docela možné, že kvůli překážení při odvíčkovávání budou za nějaké roky
mezerníky považovány za stejný přežitek jako jsou dnes považovány zadováky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 5:53 PM
Subject: mezerníky


> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
>
> Díky Jiří

Jsou na www.vcelarenihrou.cz. 1 kus 125,-kč. Puppino

Já jsem dělal pár rámků s mezerníky z obrácených trhacích nýtů a funguje to taky.

Řeší se to tu neustále... Co takhle před vložením dotazu prolistovat diskusi? Anebo net?

Klíčová slova jsou "párový vyvíječ", zkus je zadat do googlu, uvidíš, co Ti najde.

Nebo vlez k Mirkovi Sedláčkovi, ten ho tu měl tuším první a pořád ho nabízí.

Levnější varianty našel někdo tady v diskusi, ale to už si fakt dohledej sám...!

Vážení přátelé mám dotaz ezistuje nějaký přístroj kde bych vložil třeba 5 rámků starých souší a vlivem páry by se rospustil vosk tak,že bych vytáhl rámky čisté zbavené vosku dezinfikované a hlavně vydrátkované zbývá už jen zatavit novou mezistěnu.Kdo ví poradí děkuji Caloň

Nezkoušeli jste někdo nahradit mezeníky hřebíčkem zatlučeným do
požadované výšky? Mám takové nutkání to zkusit, ale abych si zbytečně
nenaběhl ....



petr j.

Kupoval jsem je minulý rok koncem února přímo na adrese:

Joachim Weiland
Werkzeugbau GmbH & Co. KG
Zimmermannsgasse 2
15366 Hoppegarten
info/=/nassenheider.com
www.nassenheider.com

Jeden stál tehdy 3,20 EUR (bez 19% DPH)

Podívej se do aktuálního ceníku, objednej přes internet, pošlou ti fakturu,
po zaplacení je máš do týdne doma. Nezapomeň na náhradní odparné destičky.

Kyselinu 85% jsem kupoval na www.eurosarm.cz.
28 Kč/kg
Minimální množství 55 kg
Na PE soudek je záloha 250 Kč

Třeštík


>
> Odpařovače kyseliny mravenčí i s návodem na použití prodává včelařský
> obchod
> Brno, Koliště 25, tel. 545 574 965. Jeden odpařovač stojí asi 150,- Kč.
> Objednávky chtějí pouze telefonicky. Přišly mi do druhého dne.
> Zdravím HaF
>
>
> ----- Original Message -----
> From: " přítel Přemek" <"mek.p."/=/email.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, January 27, 2009 6:23 PM
> Subject: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor
>
>
> > Dobrý den.
> > Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem
> > kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o
> tom,
> > že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych
> > vědět,
> > ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a
> na
> > co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale
> zatím
> > jsem na ně ještě nenarazil.
> > Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.
> >
> >
> > __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3804
> > (20090127) __________
> >
> > Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
> >
> > http://www.eset.cz
> >
> >
> >

Odpařovače kyseliny mravenčí i s návodem na použití prodává včelařský obchod
Brno, Koliště 25, tel. 545 574 965. Jeden odpařovač stojí asi 150,- Kč.
Objednávky chtějí pouze telefonicky. Přišly mi do druhého dne.
Zdravím HaF


----- Original Message -----
From: " přítel Přemek" <"mek.p."/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 6:23 PM
Subject: postup léčby kyselinou mravenčí proti varoa destruktor


> Dobrý den.
> Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem
> kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o tom,
> že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych
> vědět,
> ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a na
> co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale zatím
> jsem na ně ještě nenarazil.
> Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3804
> (20090127) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Pepan:
Tak jak čtu tvůj příspěvek tak mám dojem , že nemáš tušení co to označení F1 znamená A pokud ty vigorky které chceš rozmnožovat nejsou inseminované o čemž pochybuji
---
Píše že má tři ins. od Čermáka ( a ten žádné jiné skoro neprodává) a F1 od jiných chovatelů.

Podle mě není nad dobré matky. A Vigorky podle mě k nim patří. Ale problém je, jak to srovnávat. To znamená posuzovat alespoň deset matek z každého chovu po mnoho let.
Takže to může tak někdo, kdo má nad padesát, stovku včelstev.
Karel

Dobrý den.
Potřeboval bych poradit jak léčit kyselinou mravenčí a jakým způsobem kyselinu aplikovat do včelstva. To, co jsem zatím přečetl, bylo jen o tom, že tento způsob zabírá a je dobrý a včelstvu pomáhá. Potřeboval bych vědět, ve kterém měsíci je tento způsob nejlepší, ale hlavně jakým postupem a na co kyselinu mravenčí aplikovat. Slyšel jsem o tzv. odpařovačích,ale zatím jsem na ně ještě nenarazil.
Děkuji za kladné vyřízení s pozdravem přítel Přemek.

Používám mezerníky již jen na horních loučkách Na spodních měly smysl jen u zadováků a u nástavků jsou pak jen na obtíž

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: mezern?ky
> Datum: 27.1.2009 17:53:46
> ----------------------------------------
> Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi
> ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky
> řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na
> mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí
> a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k
> ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži
> posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá
> rozmístění jednotlivých rámků.       Máte s tímto nějaké zkušenosti ?
>
> Díky Jiří
>
>
>

Když jsem začal včelařit, není to dlouho, tak zkušený včelař mi ukazoval,jak se zatavují mezistěny. Když jsem se ptal, kam dává mezerníky řekl mi, že je nedává, že už jeho otec je nedával, že jako měřítko na mezeru mezi soušemi v úlu má prsty (ukazováčky), že mezerníky jenom zavazí a při manipulaci s plásty v nástavku poškozují dílo, že jsou prostě k ničemu. Začal jsem rovněž včelařit s rámky bez mezerníků, ale nedokáži posoudit výhody a nevýhody. Manipuluje se mi s nimi dobře, ale dýl mi trvá rozmístění jednotlivých rámků. Máte s tímto nějaké zkušenosti ?

Díky Jiří

Najdi si pokud chceš vědět o roztoči a dalších chorobách o kterých ani nemáž zdáni webové stránky, které by měl studovat i pokročilý včelař, aby jsme neumírali hloupí a to : "http://www.sweb.cz/jjvcela/soubory/vcely12.html " Jsou vhodné jak textem tak i neskutečným vyobrazením jednotlivých nemocí. Pokud mužete předejte toto i jiným včelařům. Díky. Felix

Tak jak čtu tvůj příspěvek tak mám dojem , že nemáš tušení co to označení F1 znamená A pokud ty vigorky které chceš rozmnožovat nejsou inseminované o čemž pochybuji tak již to nebudou vigorky ale parchanti bíh ví čeho To bys musel mít zajištěno aby všichni včelaři měli v okolí též inseminované Vigorky a nikde žádné divoké včelstvo Ono experimentováním s různými liniemi můžeš tak akorát dosáhnout útočných včelstev a jiných negativ Včelstvo to není jabloň kterou když vysadíš do zahrady tak bude mít 100 let stejné ovoce . U včel po prvním vyrojení máš již úplně jiné včelstvo s jinými vlastnosti. Jestli chceš dosahovat vysokých výnosů nebo jiných vlastností u včelstev tak musíš postupovat úplně jinak Musíš se stávajících včelstev vybrat ty které požaduješ a od nich vychovat matky a také co největší počet trubců kteří svými geny zaplní celé okolí a tímto způsobem ti to okolí zase zpětně po nekoloka letech oplodní tvoje vybírané matky Tím dosáhneš ustálení chovu a jeho požadovaných vlastností Ale jakmile do chovu dovezeš novou matku tak celý tento proces začíná nanovo Šlechtění včel je mnohem složitější proces než si mnozí z vás myslí to snadněji vyšlechtíte ze semen kvalitní jabloň než včely A těch nabízených F1 mám velké pochybnost pokud se jejich cena pohybuje nízko
schéma křížení F1 matka jedné linie = A Otec druhé linie = B
A x B = F1Týká se to jen 1 generace po křížení Dále jde postupovat tak že F1 překřížíme jen původním otcem B a výsledkem je pak F2
Materiál v 1 generací po křížení má standrtní vlastnosti které se v dalších generacích rychle ztrácejí vystupují do popředí negativa

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 27.1.2009 10:39:15
> ----------------------------------------
> Mám 3 inseminováné Vigorky od Čermáka ze stanice Petrušov.Tak v letošním
> roce je rozmnožím do všech včelstev.Také mám několik F1 Vigor od chovatelů
> co je inzeruji v časpoise včelařství.Ale zatím to nemůžu hodnotit.Letos
> jdou do první produkční sezony.Jsem na ně fakt zvědavej,jsem zvědavej jak
> odstojí v drsních podmínkách Šumavy.Včelařím v oblasti kde není žádná
> řepka,pouze louky a lesy.Zatím jsem tady množil Singerky a Havlínky a byl
> jsem vcelku spokojen.
>
>
>

Mám 3 inseminováné Vigorky od Čermáka ze stanice Petrušov.Tak v letošním roce je rozmnožím do všech včelstev.Také mám několik F1 Vigor od chovatelů co je inzeruji v časpoise včelařství.Ale zatím to nemůžu hodnotit.Letos jdou do první produkční sezony.Jsem na ně fakt zvědavej,jsem zvědavej jak odstojí v drsních podmínkách Šumavy.Včelařím v oblasti kde není žádná řepka,pouze louky a lesy.Zatím jsem tady množil Singerky a Havlínky a byl jsem vcelku spokojen.

Poptávám informace k životu roztoče v přirozených podmínkách tzn. v domovině (asi Indii)a soužití (možnost obrany ) této včely. Kdysi jsem něco četl - snad to bylo v překladech.

Pokud vím, psalo se před půl rokem nebo rokem, že příměs karpatské včely
Vučko měla vylepšit sběrové schopnosti včely na medovici oproti klasické
kraňce, která medovici dost opomíjí, protože v místech vzniku kraněk -
horské alpské svahy s hodně loukami a málo lesy je medovice málo. Dalším
efektem potom měla být v průměru vyšší živost této včely a menší mírnost a
snad i trochu větší tmelení.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 27, 2009 8:32 AM
Subject: Re: vigor


Já s tebou souhlasím Vlastně již jen proto, že o kmenu můžeme hovořit je v
případě , že máme insiminované matky nebo matky v první generaci od nich
Jejich každá další Generace s volného páření jsou kříženci neustálených
vlastností

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 27.1.2009 08:20:33
> ----------------------------------------
> Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v
> minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při
> šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká
> publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit .
>
>
>

Já s tebou souhlasím Vlastně již jen proto, že o kmenu můžeme hovořit je v případě , že máme insiminované matky nebo matky v první generaci od nich Jejich každá další Generace s volného páření jsou kříženci neustálených vlastností

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pepa <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 27.1.2009 08:20:33
> ----------------------------------------
> Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v
> minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při
> šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká
> publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit .
>
>
>

Vigor je jako každá jiná kvalitní kraňská včela. Dělal jsem je hodně v minulostí. Vigor je pokračování karpatské kraňky Vučko. Ing. Čermák při šlechtění udělal hodně, ale hlavně je této včele věnována až příliš velká publicita. Už vidím jak někteří se čertite a nebudete souhlasit .

Zdravím,
taky se s dovolením připojím do diskuze. Charakteristiku jsem také našel na netu, když jsem procházel včelařské weby. A musím uznat, že díky propagaci na netu to u mě laika vyvolalo pocit, že jsou "Vigorky" něco závratného ;-). No ale vzhledem k tomu, že nepatřím mezi nejdůvěřivější, zajímal by mě spíše názor někoho, kdo je chová a je schopen jejich výhody a nevýhody objektivně posoudit.
Díky Radim