Archiv Včelařské konference

nekde sem cet, ze barvy typu hemerite nejsou vhodny, rez sice schovaji,
ale pod nimi to hnije dal...... osobni zkusenost ale nemam....

když je to plechova strecha, uvazoval bych kvuli vysokým teplotám na
které se plech v lete ohriva, o nejaké barve urcene na natery strech -
ty vysoke teploty lepe snaseji.....


petr j.



KaJi napsal(a):
> Osobně začínám fandit barvě Hamerite či jak se to píše. Silnou vrstvu rzi
> nesnáší. Dá se v i-aukcích koupit s prošlou expirací.
> Lepenka na plech, to podle mě nezabrání pronikání vlhkosti, ale na to je
> tady expert Radim
> Karel
>
>

Sršeň:
Až ti doktor řekne na jaře (ani to říkat nemusí),že na podzim přijde soused z východu a bude mít tuberu ,ty se nenecháš preventivně očkovat?Jsi očkován proti tetanu a dalším nemocem? Léčit preventivně ,ale s rozumem.
---
Pokud bych mohl preventivně očkovat proti VD atd, jistě to udělám. ALe očkování a léčení je rozdíl.
A léky, třeba antibiotika, budu brát až po diagnoze.

Karel

Nejjednodušší je využít tepla druhého (druhých) včelstev. Slabší oddělek v jednom nástavku dát na jednoduché mezidno s malým výletovým otvorem a toto včelstvo pak posadit na silnější včelstvo. PavelK

Kolega, využitie spodného včelstva na vyhrievanie včelstva nad ním, je laická predstava, pretože nič také nexistuje. pre pár dňami tu písal (myslím, že Karel), že termokomorou neč také nezistil. Včelstvo jednoducho teplo z chumáča neuvoľňuje a preto ani nemôže vyhrievať iné včelstvo pri spoločnej bočnej stene nad sebou, aj vtedy keď to medzidno bude z papiera. tejto chbnej teóri by sme mali už vzdať.

Túto otázku som skúmal pri zimovani dvojčelvstiev nad sebou asi 15 rokov (už som s tým prestal definitívne pred 2 rokmi) porovnávaním rastom včelstiev aj pomocou teplomerov v zimnom období. Používal som jednoduché dno, cez ktoré mohla teplota zo spodného včelstva prenikať do horného nadstavku. Neprenikala! teplomer som kládol do stredu AL dna, tesnepod pod rámikmi (20m). Jednoducho dve rozdelené dve včelstvá nad sebou sa vzájomne neovplyvňujú.

Ešte jede prípad: včelstvo v spodnej debničke celú zimu z hora nebolo uteplené, nad ním bola prázdna debnička, uteplená len zhora. Celý január-leden som previdelne meral teplotu aj trikrát cez deň. Teplomer bol vložený do strednej uličke pár cm nad zimujúci chumáč a druhý vo vonkajšom prostredí. Nič z toho čo by som očakával, únik teploty z chumáča sa nekonal. Teplota bola v priemere vyššia len o 3,5˚C s porovnaním vonkajšej teploty. Neprikryté včelstvo (asi 3 mes.) to znieslo bez jeho poškodenia, jarný vývoj bol dobrý. Nejak stále žijeme v zajatí starého poznania, je to však aj v myslení človeka, pretože včelu posudzujeme z pohľadu človeka a nie hmyzu.

Nejjednodušší je využít tepla druhého (druhých) včelstev. Slabší oddělek v jednom nástavku dát na jednoduché mezidno s malým výletovým otvorem a toto včelstvo pak posadit na silnější včelstvo. PavelK

Silné včelstvo produkuje CO2, který ohřátý stoupá nahoru. C6 H12 O6 + 6O2 = energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého, který po stranách chomáče a chladných stěn klesá dolů,včetně vody.Čím chladnější stěny, tím rychleji a chomáč dostává více vzduchu zespodu.Jak takové procento působí na člověka je známo, ale nevím jak to snášejí včely. Není to jeden z důvodů proč někdy silné včelstvo na zásobách nepřežije?
B.V.

Ten asfalt s hlinik. praskem se jmenuje ALUNA. Problem ale bude, ze se asi
stejne jako IZOKRYT jiz asi nevyrabi. Izokryt jsme s kamaradem pouzivali na
"skoro vsechno", od spodku auta - 20 let OK, pres zabradli, parapety az po
pletivo - kus tam je jeste ted a bylo to natirano v roce 68 na jiz trochu
rezivy povrch. Neztvrdne na sklo, nevyhoda je, ze povrch zmatovati (neni
leskly), ale drzi a neloupe se.
Pokud pujdete do "lepenky", bude potreba nejprve natrit penetraci, ktera
stabilizuje orezlou povrchovou vrstvu. Zcela nutne je, aby byla prilepena v
cele plose. Je potreba mit pripraveny nejaky valecek, treba na nudle a mokry
filc na stuk. A mala poznamka na konec, chce to velky horak, aby se lepenka
na povtchu rychle ohrala, ale zaroven neprohrala tak, az se jeji struktura
znici. A to ze na ZCELA SUCHY povrch, to snad vi kazdy!

Hodne vcely a hodne medu Vasek.

> Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě
> moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen
> ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme s
> tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se stará
> jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to
> nezmar nátěr
> Pepíno
>




Tato zásilka byla zkontrolována antivirovým systémem BitDefender
Odesláno 602LAN SUITE Groupware

>VMS. Je to zatím taková hurá akce, někdo udělal příslušné webové stránky ...

Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

>From:
Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké zboží ...


Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg

Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.

>Mozna bych Vas pro inspiraci odkazal na knihu - Vcelarime jednoduse - Liebig Je tam zajimava konstrukce nastavku - ale uz to moc v hlave nemam.

Ano pane Herman, je to jednoduchy ul univerzity Hohenheim. Viz predchozi prispevek.
Zde je navod na stavbu v nemcine: http://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/einfachbeute.pdf

Velmi podobně je s tím rozdílem , že bočnice jsou lícované s čelem a hmatová a dosedací lišta je je o tloušťku bočnic delšíTak aby spoje byly vždy přeplátované a hřebíky se při pohledu zhora kříží

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Prkna
> Datum: 16.1.2009 08:51:31
> ----------------------------------------
> >From:
> Já osobně nedělám drážky, neklížím desky k sobě, a nedělám cink a ani žádné
> jiné zbytečnosti Nástavky dělám na studenou stavbu Přední a zadní díl je o
> 16 mm nižší a překrytý matovou lištou, která přesahuje až na bočnice. Tím
> je mám zajištěny proti rozevření díly jsou spojeny na tupo jen hřebíky Na
> spodek dílu připevňuji také lištu aby při posunu nástavků nevznikala mezi
> nimi mezera Je to technologie která se používala k výrobě beden na těžké
> zboží ...
>
>
> Jestli to dobre chapu vypada Vas nastavek jako na tomto obrazku:
> https://www.uni-hohenheim.de/bienenkunde/beute.jpg
>
> Pak je to vlastne jednoduchy ul podle vcelarskeho institutu univerzity
> Hohenheim. Prakticky a jednoduchy princip.
>
>
>

A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž nemám plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která by měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)

Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a uděláte něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.

......
Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního chomáče. Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše, bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní mírou nástavků.

Prosím o vaše rady a zkušenosti.
<

1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Čáp" <kutil/=/bydlo.net>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 2:15 PM
Subject: Re: VMS


GPS Souřadnice jsou do systému zadávány pouze s přesností na minuty, což
v praxi znamená že musíte hledat v okruhu (nebo lépe čtverci) o průměru
nejméně 1,2 km. Do tohoto prostoru se běžně vejdou i celé vesnice naše
střediskové. Nechtěl bych to stanoviště na této ploše hledat.

Milan Čáp

Radim Polášek napsal(a):
> Jako rizikové vidím uvádění GPS souřadnic u lesních nehlídaných
> stanovišt, hlavní ochrana těchto stanovišť před nežádoucímu návštěvami je
> totiž to, že o nich ví velmi málo lidí. GPS souřadnice se sice u stanovišt
> nezobrazují, ale včelaři je tam zadávají a někde tam na serveru jsou. Není
> vůbec jasné, jak důkladně jsou tyto data na serveru zabezpečená proti
> ukradení. Pokud se tyto data dostanou k někomu, kdy by měl zájem a
> schopnosti stanoviště zbavit třeba kovových dílů nebo medu či včelstev,
není
> problém pro nějakou takovou bandu třeba od Ústí nad Labem zajet na severní
> Moravu a během pár dnů si pořádně vydělat, když je GPS souřadnice přivedou
> ke úlům s přesností na metry a na většinu lesních stanovišt se dá přijet
po
> lesních cestách. A pak zase zmizet ... Když už dávat na internet GPS
> souřadnice včelstev, tak jedině včelstev u baráku na zahradě nebo na jiném
> oploceném a hlídaném místě.
>
> R. Polášek
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VMS
> Datum: 16.1.2009 11:15:02
> ----------------------------------------
> 1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.
>> >
> > R. Polášek
>

Pane Polášek cena kovů klesla tak hluboko dolů až 10x tak už se to bezdomovcům a našim spoluobčanům jiné pleti navyplatí prodávat.

Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

Dneska je aktuální Reflexol a Gumoasfalt. Místo gumoasfaltu by možná stačily
hydroizolační asfaltové nátěry určené k izolaci spodních prostor proti vodě.
Bohužel kvalita těchto nátěrů asi šla hodně dolů a cena hodně nahoru, kvůli
evropským směrnicím o omezování těkavých látek v barvách a omezování
některých druhů ředidel.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Potužník Václav" <potuznik/=/unicos.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 7:04 AM
Subject: Re: Nátěr střechy maringotky


> Ten asfalt s hlinik. praskem se jmenuje ALUNA. Problem ale bude, ze se asi
> stejne jako IZOKRYT jiz asi nevyrabi. Izokryt jsme s kamaradem pouzivali
na
> "skoro vsechno", od spodku auta - 20 let OK, pres zabradli, parapety az po
> pletivo - kus tam je jeste ted a bylo to natirano v roce 68 na jiz trochu
> rezivy povrch. Neztvrdne na sklo, nevyhoda je, ze povrch zmatovati (neni
> leskly), ale drzi a neloupe se.
> Pokud pujdete do "lepenky", bude potreba nejprve natrit penetraci, ktera
> stabilizuje orezlou povrchovou vrstvu. Zcela nutne je, aby byla prilepena
v
> cele plose. Je potreba mit pripraveny nejaky valecek, treba na nudle a
mokry
> filc na stuk. A mala poznamka na konec, chce to velky horak, aby se
lepenka
> na povtchu rychle ohrala, ale zaroven neprohrala tak, az se jeji struktura
> znici. A to ze na ZCELA SUCHY povrch, to snad vi kazdy!
>
> Hodne vcely a hodne medu Vasek.
>
> > Doporučuju asfalt s obsahem hliníku,jak už psal Radim,aby střecha v létě
> > moc nehřála. Nátěr mám na lechce rezavém pozinku,ani sem ho necistil,jen
> > ometl smetákem, drží skvěle,je pořád krásně stříbrný.Drží na plechu,máme
s
> > tím netřené betonové sokle na plotě a dokonce i komín.A o údržbu se
stará
> > jen déšť.Jestli najdu ještě někde pikslu tak ti napíšu i jméno. Je to
> > nezmar nátěr
> > Pepíno

Za ty roky mám nějaké zkušenosti s zimováním slabých oddělků na rámcích
39x24. Oddělek v bedničce s 5 rámky 39x24 v pohodě přežije zimu, pokud je na
těch 5 rámcích silný. To znamená v červenci až srpnu musí obsazovat všech 5
rámků a plod musí být na 3 - 5 rámcích. Takový oddělek se potom v zimě srazí
na plně obsazené 3 - 2 rámkové uličky a v nich v pohodě přežije. Pokud
oddělek v srpnu obsazuje z 5 tak 3 rámky a plod má na 1 - 2 rámcích, tak se
na zimu scukne do dvou uliček, z toho ani jedna nebude plně obsazená, takže
včely budou kvůli malému počtu velice trpět zimou a v normální zimě
nepřežijí. Tady má obrovský vliv, jestli je oblast převčelená nebo není.
Když je oblast převčelená, i včas založený oddělek trpí v červenci a srpnu
nedostatkem, musí se pořád přikrmovat cukrem, jinak v červenci a srpnu omezí
plodování, začne se zmenšovat a buď je do podzimu kvůli nedostatku včel
vyloupen nebo kvůli malému počtu zimních včel nepřežije zimu. Pokud oblast
není převčelená, oddělek se po rozkladení matky začne stále rozvíjet a
sílit, a to bez jakéhokoliv zásahu včelaře. Tomu potom stačí jenom v srpnu k
oddělku přijít a doplnit zásoby na zimu.
Podobně to bude s NN nástavkem 17 cm vysokým. Oddělek bude muset taky plně
obsazovat jeden nastavek plus na začátku srpna mít velkou část vysokého
podmetu obsazeného včelami. Tady vysoký podmet u dost silného oddělku podle
mně zvyšuje prostor úlu a tím množství vychovaných zimních včel na začátku
srpna, zároveň od konce srpna ochlazuje včelstvo a plodování omezuje. U
slabého oddělku převáží ochlazovací efekt vysokého dna se sítem, který
zabrání oddělku vychovat dostatečné množství zimních včel. Zkrátka co
oddělek nestihne do začátku až poloviny srpna, už později nedožene. Dá se to
trochu vylepšit uteplením, ale o moc ne. 17 centimetrů podle mně moc nízkých
není, protože zimní chumáč na 39x24 takového silného oddělku má v zimě
výšku takových 12 - 14 - 16 centimetrů. Kritické je, když výška zimního
chumáče v mrazech je pod 10 centimetrů, to už mají jen velcí slaboši. A
kolikrát jsem viděl, že zimní chumáč i silného včelstva třeba celý podzim
seděl na spodní polovině rámků 39x24 a velikou svou částí vyčníval do
volného prostoru pod rámky a "zalezl nahoru" až teprve po nějakých dnech
silnějších mrazů. Z toho usuzuji, že když se zimní chumáč usadí na jednom
kraji rámků výšky 17 a bude se dotýkat utepleného strůpku, bude těch 17
centimetrů dostatečných pro dostatečné obsazení úlových uliček včelami a tím
pro spolehlivé vyzimování.
Co se týká nežádoucího plodování mladých matek, ty mají hodně energie a jdou
do zimy ve společenstvu, které je podstatně menší než je genetikou daná
horní hranice velikosti společenstva. Stačí tedy na podzim poměrně malá
změna a taková matka se může docela hodně rozklást.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, January 15, 2009 6:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> V září je moc brzo. Uteplení může podnítit nežádoucí podzimní plodování,
> ještě v listopadu. Stačí trochu teplejší počasí a zdroj pylu v doletu.
> ______________________________________________________________
>
> Určitě...o důvod víc, proč v září izolovat matky ( letos plánuji izolaci
do
> školkovacích klícek s průlezem
> http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova ).
>
> S zimováním tak slabých včelstev nemám zkušenosti, ale obávám se, že
> včelstvo v 1NN příliš omezí svoji zimní sílu ( znatelně pod kritických cca
> 5 000 ), bude-li zazimováno nad vysokým podmetem ( projeví se efekt cizího
> prostoru vlivem horizontální decentralizace vyvolený tepelným režimem
> uvnitř úlu ). Proto jsem radil provést uteplení (již) v září.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

S těmi kovy to je jen přechodná věc, a když ne kovy, tak to může být med,
vosk, nebo rovnou celá včelstva.

R. Polášel

----- Original Message -----
From: "FRANTIŠEK ČIHÁK" <fr.cihak/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 11:20 AM
Subject: Re: VMS



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: VMS
> Datum: 16.1.2009 11:15:02
> ----------------------------------------
> 1,2 kilometru - tak to je něco jiného. Námitku beru zpět.
>> >
> > R. Polášek
>

Pane Polášek cena kovů klesla tak hluboko dolů až 10x tak už se to
bezdomovcům a našim spoluobčanům jiné pleti navyplatí prodávat.

Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe slabý oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš? Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
........
R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.<

No, jestli se píše do vlákna "Zimování oddělků v nízkých nástavcích
Langstroth 44,8 x 15,9" tak se tam asi bude psát o zimování oddělků, které z
nějakého důvodu se nestaly plnohodnotným včelstvem a ne o zimování včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 16, 2009 12:35 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> Očem to píšeš? O slabých oddělcích tu není řeč. Vůbec co to je u Tebe
slabý
> oddělek, který nepřežije zaručeně v úlu zimu a kde ho v tomto vláknu máš?
> Chci vědět proč by nepřežilo v úlu u Polášků zazimované včelstvo, kterému
> chybí do počtu v podstatě několik neobsazených rámků.
> Přečetl jsi si doufám dotaz a ne nějakou následnou reakci.
> .......
> R.Polášek:>Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v
> prostoru velkého
> úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
> podletí.<

Otázy jsou dvě. Je to o přezimování a je to o podmínkách když nejsou souše. Ani v jednom není nic o slabých oddělcích. Nezlob se, ale vlákno je tak nepřehledné, že jsem musel přejít začátek. A jestli by oddělek je nebo není vhodným včelstvem k přezimování už snad ani nemusím rozvádět.
---------------------
trestik:>Kde však vzít souše, když začínáte a chcete rychle rozšířit počet včelstev? Domnívám se, že by zdravé včelstvo o síle plně obsazeného nástavku mělo spolehlivě přezimovat, ovšem za předpokladu vytvoření vhodných podmínek. Jaké však ty vhodné podmínky mají být?<
---------------------
Tvá reakce na mé odpovědi výše uvedených otázek.
---------------------

R. Polášek
Jedná se o zimování slabších oddělků, které by ponechání v prostoru velkého
úlu a navíc ještě bez části rámků spolehlivě nepřežily v zimě nebo už v
podletí.



----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka"
To: "Včelařský mailing list"
Sent: Friday, January 16, 2009 9:39 AM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> A což takhle zimovat ve dvou nástavcích? To přeci není problém ikdyž
nemám
> plný počet rámků. Na 39x24 se dá takto s míň rámky nad sebou zimovat v
> pohodě. Jestli se zaleknete dělnic v podletí co se nemá kam vyvěsit, v úlu
> může být třeba po stranách nad sebou i nějaká mezistěna do jara.(!po
> stranách ne ve středu) Pohlídejte si polohu česna již od července, která
by
> měla být nepřímo studená (či teplá) kvůli poloze plodu a zásob. Potom
> pohlídejte varoázu a slídivost když to budete nad sebe chystat v podletí a
> další problém nevidím proč by to nemělo s míň rámky v nástavku nad sebou
> normálně fungovat. Z jara to postupně doplníte k vystavení a po postavení
> máte zpravidla krásné produkční včelstvo, které jede výš a výš. :-)
>
> Samozřejmě že jsou postupy kdy třeba i překlopíte nástavek na dno a
uděláte
> něco jako minioptimal z běžného nástavku, ale Vám, co jsem pochopil jde o
> jednoduchost a ta je při dvou nástavcích s polovinou rámků větší.
>
> .....
> Třeštík:>Předpokládám, že pouze jeden nízký nástavek, umístěný na nízkém
> dně s podmetem 2 cm, je příliš nízký prostor pro vytvoření zimního
chomáče.
> Ideální by patrně v této situaci, kdy nejsou k dispozici vystavěné souše,
> bylo použití užších plemenáčů na 5 rámků s jedním nástavkem. To by ovšem
> předpokládalo další technologii a já bych rád vystačil jen se základní
> mírou nástavků.
>
> Prosím o vaše rady a zkušenosti.
> <

Tak jsem koukl na plechovku a barva se jmenuje RENOLAST .Na střechu maringotky mi stačila malá pixla asi5nebo7kg a ještě mi dost zbylo.Tet v zimě bych lo ale nenatíral,počkal bych až bude horko a sucho. Včely mi při natírání létali okolo na čerstvou barvu na střeše nesedali.
Pepek

Ach jo ta nače povaha Česká!Jo jo,podle sebe soudím ostatní.

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg. Rady všech účastníků diskuse
vítám i když se v některých případech možná vztahují i na oddělky ještě
slabší. Jde mi o to, abych nedělal zbytečné chyby a neměl ztráty. Po
zkušenostech z průběhu letošní zimy a na základě této diskuse si odnáším
tyto poznatky:
1. Samostatně zimovat jen oddělky ve dvou NN, přičemž všechny rámky musí být
dobře prostavěné a horní nástavek plný zavíčkovaných zásob.
2. Pokud toho nelze z nějakého důvodu docílit, zimovat jen nad silným
včelstvem, protože jedině za pomoci tepla ze spodního silného včelstva jsou
schopny využít zásoby z celého nástavku.
3. Důležitější než síla oddělku je uspořádání a dostupnost zásob, které je
potřeba předimenzovat.
4. Včely jdou za zásobami raději nahoru než po délce rámku.

Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo. Teplý vzduch nabere v chomáči vodu,
ochlazuje se, klesá dolů a vlhkost vypadává. Nejhorší je to dole kam,
zasahuje spodek chomáče. U výšky rámku 39x24 to asi nevadí, u výšky rámku
15,9 to asi vadí. Včely se tlačí nahoru, a jsou schopny opustit spodní
zásoby a nahoře, pokud nejsou rámky dobře prostavěné a plné zásob, živořit a
při dlouhotrvajících mrazech třeba zahynout, přestože je spodek plný zásob.

Josef Třeštík

Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.
Radimu Poláškovi děkuji za upozornění na možné problémy se zloději. Tohoto problému jsme si vědomi a je vyřešen, jak popsal Ivan Černý. Tvůrci VMS budou vděční za každé vaše věcné připomínky.
Dotaz, připomínku nebo i nabídku pomoci tvůrcům VMS můžete napsat také přímo na stránce: www.varroamonitoring.cz, odkaz DOTAZY.
Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna


>Ano ano, ale nezapominejme pratele, ze autori se take dohodli s panem ministrem a ze je to politika. Nekomu se to naramne hodi do kramu, muze prokazat aktivitu, ma narok na finance (prosim, kdo a z ceho to cele financuje?) a bude tvrdit co vsechno on pro vcely neudelal.

Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
V Nemecku se to casem zvrtavalo stale vice v hledani vsemoznych vlivu na umirani vcel jenom ne tech nejvaznejsich, tj. chemickych jedu v agroprumyslu. Projekt byl stale vice financovan prumyslovym sektorem (pochopitelne pak se zkoumal vliv jedu minimalne) a dostal se proto do ostre palby sefu tamnich vcelarskych svazu a ti dali pomalu od nej ruce pryc.
Pokud vas to zajima, tak tam dokonce kvuli tomu nedavno padali hlavy na ustrednim vyboru vcelarskeho svazu. Je krasne videt jak se tamni vcelari biji za sva prava a jak se tady svejkuje kolem roztoce na netu.
Monitorovat varroa to tam opravdu nikoho nenapadlo, takovy soumani zase tamni vcelari nejsou.

>Pan Zdeněk si asi neumí představit dělat něco zdarma pro ostatní.
Ono se snadno plivne, těžší je něco podobného vytvořit. Věřte, že VMS je živý z aktivity konkrétních včelařů, nikoliv z peněz ministerských či jiných.
Doufám, že se přátelé v VMS týmu a hlavně aktivní včelaři, co pochopili užitečnost systému nenechají podobnými výlevy znechutit. Samozřejmě VMS se stále vylepšuje.

Priteli Gruno, jakkoli si Vasich komentaru jinak vazim, co vyse uvedenym textem chcete sdelit? Ze proste hodiny tikaji v cesku jinak? To se prece ve svete davno vi. Tak co ta schizofrenie s ceskym roztocem? Svet je nekde jinde. A roztoc je out.

>Pan Zdeněk pokud to nemyslel zle a je to jen jeho pohled na svět, by mohl připojit odkaz na webové stránky německého projektu Bienenonitoring.
Bronislav Gruna

Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.

Co říkáte nato, že by se Včelařské noviny obnovily. Dělám na tomto projektu prakticky bez zakladatelů původních novin už dva roky podle časových možností na úplně novém systému. Co by měl podle Vás takový systém kromě autorského rozhraní, komentářů obsahovat. Dejte mi motiv pokračovat. Mám obnoveny prakticky ručně Včelařské noviny z původního zaarchivovaného zdroje, který již nefunguje. Není to kompletní, protože nemám původní databázi např. komentářů, která mi byla ovšem přislíbena, stejně jako např. původní slovník nebo vyhledávací rejstřík článků OVP a Včelařství.

>o říkáte nato, že by se Včelařské noviny obnovily. Dělám na tomto projektu prakticky bez zakladatelů původních novin už dva roky podle časových možností na úplně novém systému. Co by měl podle Vás takový systém kromě autorského rozhraní, komentářů obsahovat. Dejte mi motiv pokračovat. Mám obnoveny prakticky ručně Včelařské noviny z původního zaarchivovaného zdroje, který již nefunguje. Není to kompletní, protože nemám původní databázi např. komentářů, která mi byla ovšem přislíbena, stejně jako např. původní slovník nebo vyhledávací rejstřík článků OVP a Včelařství.


Nemam cas sledovat tuto diskuzi pro jeji nestrukturovanost a tak nevim proc vcelarske noviny prestaly jit. Mel jsem za to, ze technicky byly vskutku dobre.
Ale kdyz delate na vcelarskych novinach, tak predevsim zajimave clanky. Pak treba inzerci. Proste noviny-casopis.
No a asi strukturovane forum aby si kazdy prisel na sve. K tomu jsou ale zdarma ke stazeni a instalaci hotove redakcni systemy a fora. Neni treba nic moc bastlit.

Měl jsem na mysli oddělky o síle cca 1 kg.
______________________________________________________________

V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních včel.

Je tato diskuze doufám o zimování v 1 nízkém nástavku, nebo jsem se v ní ztratil také?
//\/\\//

Třeštík:
Co se týká výšky podmetu, nevím. Přestože řada diskutujících považuje 2cm za
optimální, zdá se mi, že 2cm je málo.
----------
Souhlas.
Já měl narychlo bastlená nízká dna 25mm, ale vzadu jsem měl přes pruh cca 10cm pletiva. Aby se vzduch mohl točit- proudit a podložka na měl tam nechávala po obvodu cca 3cm pruh. To stačilo a s vlhkem nebyl problém, vpředu bylo jen česno s klínem asi 10cm2 plochy. A očko. A stačilo to aby v úlech i s normálnmími včelstvy nebylo moc vlhko. I když vadí spíše plíseń než vlhkost Hlavně v období co teď přichází je podle mě přiměřená vlhkost vítána. Plodování.

A když jsem zimoval na stejných manipulačních dnech bez pletiva, už byly problémy. U nás navíc sníh zacpává česna, a tak spodní větrání je k nezaplacení.

Je to možné řešit stejně jak př. Jindra. Já to letos napodobuji (i z jiných důvodů)- dát dolů prázdný nízký nástavek. Chci jít tímto směrem dál a spodní nástavek nechat na volnou stavbu a pyl. (pro včely i pro mě)

Karel

Zdeněk:
Ve skutecnosti je to jen ceske kopirovani podobneho monitoringu v sousednim Nemecku (Bienenmonitoring), kde ale slo o monitorovani vcel vseobecne vzhledem k cetnym vlivum prostredi.
.....
Ale jake webove stranky? To neni zadna parta amateru co sedi u internetu a klabosi. V Nemecku se monitoroval vliv okoli na vcely ve skutecnych projektech, delaly to instituty ve spolupraci se vcelari. A jak jsem psal, vcelari od toho dali oficialne ruce pryc. Smrdelo to penezi od agroprumyslu.
------
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Pepan:
> > VMS bude mít asi tak stejný význam jako byla v 80 létech prognóza škůdců
> Vedlo
> > to jen k vyšší spotřebě chemikálií.
> >
> > Pepan
----------------------

Ráno jsme o tom při zatápění ještě přemýšlel a dávám za pravdu. :-)

Ten problém tam je. Zatím. Ta stávající forma VMS v podobě puntíků by mohla v někoho, kdo se nezajímá o souvislosti skutečně vyplašit.
Nějak jsem to nevzal v úvahu, protže už trochu uvažuji v novém VMS 2009.
Tam budou informace odděleny. Plné pro členy, kteří by měli mít i další možnosti a souhrné výstupy pro veřejnost.
Na druhou stranu, věřím že pokud by přišel opět nový rok 2007, VMS by mohl hodně včelařů včas poplašit.


Karel

10000

Nevím, jestli je to záměr nebo jen hloupost, ale:
Ano, pan Zdeněk má pravdu, ale asi takovou, jakou měla kdysi naše strana a vláda. V Německu skutečně kdysi proběhl "Monitoring projekt" s názvem "Úhyny včelstev". VMS má ale s tím německým projektem v podstatě společný opravdu jen ten "monitoring". Aniž bych chtěl pana Zdeňka podceňovat, možná by měl číst trochu dál a jestli tomu porozumí, tak napsat pravdu a ne vlastní dojmy. Jinak to není opravdu nic jiného než (jak už to tady někdo napsal) "plivání jedovatých slin".

Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

Začátečníci!
Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek „Jak včelaří sedmák“, je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které zvládne nejen školák, ale i včelař invalida. Včelaří se s jediným nástavkem na úlech, který se nadzvedne, nemusí nikde odkládat, nechá zavěšený, a zpět se pomalu usazuje, aby včely nemačkal... Aby u jednoduchosti zůstal a nemusel vytáčet u jiného včelaře, tak jsem specielně pro něj vyrobil nový typ Setrvačníkového medometu, který jako první odzkouší. Jednoduchost je taky v tom, že cena materiálu v tomto případě byla 800 Kč. V době krize se stávají drahé věci méně dostupné i včelařům.

Nenapsal tam, že včelaří bez mravenců v úlech, protože to bere už jako samozřejmost. Na tyčky pod úly dává lepivý pásek. V neděli na setkání v Brně nakonec se řešili mravenci a to jsem už nevydržel a odešel. Uživatelé VMS napřed bychom si měli vyřešit mravence! Potom nebude všechno sledování zkreslené. Sledoval jsem spad u včelařů, kteří mají problém s mravenci vyřešen, neměli ani problém s varroa.

Podmety využívá 100mm vysoké, aby se včely mohly prověsit a taky pro snadnou kontrolu. Je tam pohled z podmetu, a je vidět, že má včely pěkně silné, aniž by musel něco rozebírat, a včely rušit. Nenapsal nic o úlech, ale jsou vyrobené podle jeho nápadu, tak to nemůžu zveřejňovat.“Potom se na webu někteří chválí cizím peřím“.
B.V.

Zahynuly podle mne právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho krmeny a dlouho plodovaly.

Za 53 rokov včelárenia mi ešte nikdy včelstvo neuhynulo (a mal som problémy s vlhkými úľmi. Príčinou úhynu bol iný faktor a vlhkosť sa pridružila. Ťažko odhadnúť príčinu úhynu, podľa mňa primeraného včelstva. Váha včiel hovorí o slušnom včelstve (neraz na mojej včelnici prezimovalo aj slabšie včelstvo, pri nezúženom priestore), ktoré možno nemalo alebo malo a zásoby neboli na správnom mieste, možno bolo nozematické a možno práve i dlhodobé plodovanie, ktoré bolo príčinou vyjedenia zásob v blízkosti zimujúceho chumáča?

Dosť často sa v príspevkoch vyskytujú vety, ako "slabšie včelstvá (aké sú to tie slabé včelstvá) treba zúžiť, spojiť a pod. Mojim krédom je mať primerane silné včelstvá (podľa výskumu v Liebefelde sú dobré včelstvá 1,3 +-0,3kg), aby včelstvo malo dostatok zásob na správnom mieste, teda tam kde zimuje zimný chumáč a potom dokážu prezimovať aj relatívne slabšie včelstvo. Aj mňa sa také z nejakých objektívnych príčin vyskytujú, ale nikdy z 10 plástov neodoberiem ani jeden (sú v tenkostenných úľoch)

Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit, co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
........
trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé. Zahynuly podle mne
právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu.<

> V jednom NN 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> včel.

dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími gumičkami a zbytek včely dostaví.
1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?

Včelstvo bylo natěsnáno ve čtyřech uličkách v pravém předním části nástavku
z pohledu od česna. Uličky tvořily dokonale prostavěné rámky. Po vymetení
(nevěřil jsem, jak se může takové množství včel natěsnat do tak malého
prostoru) zůstalo v uličkách dozadu cca 50% zavíčkovaných zásob. Zásoby
zavíčkované, v přetažených buňkách. Očko zavřené, podmet 2 cm, česno 7 cm
pokryté ledem, ale dostatečně průchozí, stěny nástavku 2,5 cm (borovice),
strop fólie a polystyren 5 cm, dno 1,5 cm (smrk), celý nástavek postaven na
polystyrenu 5 cm. Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo? Vysvětluji si to právě vlhkostí (nástavek zaledovaný) a vychází mi
z toho, že v 1NN nelze takový oddělek samostatně zimovat. Buď jej spojit,
nebo zimovat nad silným včelstvem. O této možnosti jsem samozřejmě věděl,
nemám s tím však zatím žádné zkušenosti a obával jsem se, že pokud postavím
oddělek na jiné včelstvo na stejném stanovišti, že se budou včely při
prvních jarních proletech zalétávat a hynout. Proto jsem riskoval samostatné
zimování. Ponaučil jsem se. Všem děkuji za rady.
Josef Třeštík

>
> Už jste viděl někdy náčrty a obrázky včelstev a jejich rozložení zásob a
> polohy před zazimováním? Jestli ano, tak by jste měl být schopen posoudit,
> co bylo špatně. Já na Vaše uhynulé včelstvo nevidím a takto nadálku mohu
> jen typnout, že jste došel kvůli sobě. (viz. první druhá věta)
> .......
> trestik:>Přesně to bylo 0,93 Kg. Pravda, byly po vymetení navlhlé.
> Zahynuly
> podle mne
> právě z důvodu vlhkosti. Ve snaze docílit co největší síly byly dlouho
> krmeny a dlouho plodovaly. To mimo jiné také považuji za chybu. V jednom
> NN
> 2/3 Langstroth zazimované včelstvo nevytvoří 1 kg zimních
> > včel.

Prosím, držte se ve vlákně tématu. Tématem je, zda lze zimovat oddělek v
jednom NN na rámkové míře 44,8 x 15,9.

?????? toto není tématem vlákna ??????
> Začátečníci!
> Pokud si zadáte Moderní včelař /poslední číslo/ a kliknete na článek "Jak
> včelaří sedmák", je tam jednoduché včelaření. Vzniklo u nás a nemusíme
> odkazovat na zastaralou cizí metodu. Jednoduché včelaření je takové, které
> zvládne nejen školák, ale i včelař invalida.
> ...
> B.V.

trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a zahynulo?<
......
Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít. A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

>Zdeněk:
Nechápu tedy v čem je kopírujeme?

Karel

Inu jak ti to vysvetlit priteli Ing. Karle J.? Pokud nekdo na necem pracuje, tak k tomu zrovna nemusi mit webove stranky. Staci?
Ale timto dotazem odbocujes naprosto od tematu VMS.

Prostorově byly asi uspořádané dobře, jenže zrovna v době mrazů měly plod. S
ostatním souhlasím. To je právě o tom, co jsem psal dříve - mladé matky a v
oddělku občas i bez nějakých zjevných důvodů nebo z neobjeveného důvodu
založí i pozdě na podzim dost velké množství plodu. Je to vlastně taková
oscilace. matka z nějakého důvodu naklade pár vajíček do buněk, včely se
toho chytí, vajíčka z buňěk nevyhodí do měli a začnou krmit, tím zvýší
teplotu kolem na 35 st C, následně se toho matka chytí a ve vzniklém teplu
se rozklade, s přibývajícím plodem včelstvíčko musí čím dále více topit a
matka čím dále více klade. Až to skončí řádově na jednotkách decimetrů
plodu. Pokud je v té době teplo, aspoň 5 - 10 st nad nulou, včely jsou
vychovány a oddělek obvykle akorát zeslábne, pokud během výchovy plodu udeří
mrazy, včely nejspíš uhynou.
Co se týká vlhkosti, včely jí v zimě nijak omezovány nejsou. Včelstvo klidně
přezimuje v uzavřené dřevěné bedně jen s očkem jako česnem, to v zimě není
žádný problém. Jediné trochu omezení je potom na jaře, kdy dlouho trvá, než
se stěny nasáklé vlhkostí prohřejí a vlhkost začne unikat ven nebo ji včely
přímo začnou vyfoukávat ven. případně později, až vlhkostí v rozích začnou
vznikat plísně.
Co se týká hmotnosti životaschopného oddělku, hranice se pohybuje u
samostatně zimovaných oddělků a v průměrné zimě tak bajočko okolo půl kila
zimních včel. Pokud se oddělek zimuje na utepleném strůpku silného včelstva
nebo v utepleném prostoru, jako je včelín nebo obojí nebo hromadně několik
oddělků v baterii nebo v nějak jinak zvýhodněném prostoru pro včelstva, je
hmotnost zimních včel logicky ještě menší.
Rady zimovat zásadně jen jednokilové oddělky a větší považuji za panské
rady, za prvé už je to skoro včelstvo a pomalu je nárok na takové včelstvo
na dotaci, za druhé vytvoření tak silného oddělku si vyžádá logicky téměř
stejnou činnost a náklady, jako je vytvoření nového včelstva a za třetí
toto vlákno jsem pochopil původně jako diskuzi, jak zazimovat slabé oddělky
a jak slabé, aby ještě zimu spolehlivě přežily a jejich vytváření nebylo
vyhazováním času a peněz.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 12:42 PM
Subject: Re: Zimování oddělků v nízkých nástavcích Langstroth 44,8 x 15,9


> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

Pokud projdeš diskuzi za tak poslední dva roky, je tam toho o tom dost.
Obecně je to krajní zásah, pokud nejde vyrobit nějaký převod přizpůsobení,
aby šlo starý nastavek položit na nový nastavek s mezistěnami, které vystaví
nebo pokud se přechod nedělá přes umělé zrojení. Včelstva ho snášejí
víceméně dobře, pokud není při tom zamáčknuta matka a pokud nejsou včely tak
rozzuřeny, že jsou divoké ještě po týdny - je třeba vybrat optimální čas.
Opravu díla provedou během pár dnů, vystavení doplněných kousků mezistěn
nebo prázdného prostoru během dalších pár dnů. Drátkování a všechno se spíše
nechává a tyto rámky se po vystavení dostatečného počtu plástů berou jako
první k vyvaření na vosk.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "jirka" <j.valter/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 11:09 AM
Subject: moderní včelař - přendání díla z rámku do rámku


> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?

Zda tam není plod, bylo první, co mne napadlo kontrolovat. Nezdálo se mi, že
by tam nějaký plod byl, rozhodně ne v nějakém pozdějším stádiu. Vajíčko, ani
larvičku po vylíhnutí jsem nebyl schopen rozlišit, protože do buněk při
rozebírání a ometání napadala měl. V buňkách byly včely. je pravda, že tam
mohlo být místečko bez včel a tam by nějaké vajíčko, nebo larvička v raném
stádiu mohly být, ale jak jsem uvedl, byla tam i trocha měli z ometání a
nerozpoznal jsem to. To co říkáte, má logiku a pravděpodobně to tak bylo.
Hučení jsem pozoroval, domníval jsem se, že je to po vyrušení sýkorkami,
neboť na letáku byly četné stopy. Hučení se dostalo do večera do normálu. Po
dvou dnech bylo po všem. Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami?

Oddělek jsem nepřeuspořádávál. Tak jak byl založen a rostl, přidával jsem
mezistěny a krmil. Domníval jsem se, že včely samy dobře ví, jak si zásoby a
sezení uspořádat. Poslední dva rámky nebyly zcela dostavěné, souše, kterými
bych je nahradil jsem ale bohužel neměl. Zakládal jsem jej počátkem srpna s
tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V
minulé zimě by patrně bez problémů přežilo. To špatné upořádání beru. Teď
vidím že to šlo jinak. Kdybych z produkčních včelstev v podletí sebral pár
kvalitních souší a vyměnil je s nedostavěnými z oddělku, mohl jsem sezení
oddělku vycentrovat. Produkční včely by to ani nepoznaly. Ty jsou stále, ve
spodních nástavcích.

> trestik:>Proč včelstvo nepokračovalo směrem dozadu po zásobách a
> zahynulo?<
> .....
> Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu
> plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu,
> zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v
> úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané.

>Největší nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč

A v tom se prave mylis. Oni tady skoro porad presvedcuji, ze roztoc hrozi, roztoc utoci, roztoc nase vcely zcela vyhubi, bez V-monitoringu to nejde ...

Nic z toho neni pravda nebo je to jen castecna pravda. Je to jen zamerne sirena demagogie, protoze to nekomu vyhovuje. A je to nebojim se rict, typicka ceska uchylka. Nikde ve svete nenajdes takovou partu, co bojuje hystericky s roztocem jako je tym kolem VMS a to jsou to jeste vcelari. Prave naopak, ve svete na roztoce kaslou, protoze moderni vcelarstvi ma uplne jine problemy. Proc to delaji? Protoze to jsou pry nadsenci? To at veseji na nos triletemu decku.

Ono troufam si rict, nejde ani poznat jestli vcelstvo zahynulo na roztoce nebo neco jineho. Jak to poznas? Ze je tam roztoc? Ten je tam vzdycky. Ze je ho tam moc? No a co, to porad neni zadny dukaz. Vceltsvo nepromluvi, pitvanim jako u zvirat nic nezjistis.

Takze nejvetsim nepritelem kvalitniho zimovani neni roztoc. Kvalitni zimovani nema nejvetsiho nepritele. Ruzne vlivy se podileji na zimnim uhynu ruznou merou. A samozrejme svuj podil na tom ma i roztoc, to je bez diskuze.

Pro zimovani oddelku nebo slabych vcel v jednom nebo dvou nizkych nastavcich je vzdy nejlepsi dobre nakrmit, zateplit, treba tim styrodurem jak nekdo psal a zbytek uz nechat prirode. Uz tu nekdo prodava takove ty natahovaci "kabaty" na nastavkove uly z folie? V USA je to bezne a zabrani to eventualnimu pruniku vetru sterbinou do ulu.

>Zakládal jsem jej počátkem srpna s tím, že poslouží jen k posílení jiných oddělků. Potom mi bylo líto matky -
líbila se mi. Včelstvo pěkně rostlo. Proto jsem se rozhodl jej zachovat. V minulé zimě by patrně bez problémů přežilo.

Ano tak to v srpnu chodi, vcely nevi, ze zimu nepreckaji. Vzdy se snazi ze vsech sil, ale je to v srpnu marne. I v cervenci nejmene 5-ramkove oddelky a PORAD krmit.
Vzdy je nejlepsi slabe vcely nezimovat anebo jedine v polystyrenu. Pricinu smrti presne nikdy nezjistis, na tom se podili radu vlivu, nejvetsim problemem je ale prave vzdy ta uvadena slabost vcelstva, proste to nevydrzely. Silne vcelstvo by nejspise prezilo. Kdyz uz oddelek nejde spojit, tak alespon pridat do podzimu paketove vcely pokud to nekdo tady prodava.

Pár styrodurových plemenáčů hodlám vyrobit letos.

Zásoby tam zkrystalizované nebyly.

S roztočem jsem loni žádné problémy neměl. Spady pod síty byly nulové.
Ošetřuji kyselinou mravenčí v odpařovačích Nassenhaider. Ošetřil jsem i
všechny oddělky 180 ml 65% kyseliny.

Děkuji za váš čas.

J.T.

> Nejsem úplně v obraze co bylo na začátku, já bych zimování řešil v
> styrodurovém plemenáči a v dvojnásobném mn. plástů nad sebou. Největší
> nepřítel dnes kvalitního zimování je roztoč a tím to všechno mohlo začít.
> A co zkrystalizované zásoby????? Dalších důvodů by se našlo dost a takhle
> nadále radit doopravdy nejde, nebo to není seriozní! Prostě smiřte se s
> tím, že jste zazimoval špatně a výsledek je toho důkazem. A od zimování v
> jednom NN bych rozhodně upustil. Zdraví R. S.

Zdravím účastníky konference.
Mám dotaz. Před nedávnem jsem někde zaslechl,nebo dokonce i zahlédl nějaké velké sluneční tavidlo. Výrobce má být někde z Českého Těšína. Rámky se tam vkládají ve svislé poloze. Máte někdo adresu této firmy, nebo nějaký kontakt. Děkuji. S pozdravem Honza.

aha, děkuji za odpovědi.
co se rozumí optimálním časem?
zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...

A udělej si několik nástavců nad ně, abys mohl nad sebou zimovat třeba 2 x 5 plástů nad sebou. Uvidíš ten pokrok a naprostou bezproblémovost zimování. Zdraví R. S

K této diskusi bych chtěl připomenout praxi přezimování minivčelstvíček,
která je praktikována největším chovatelem matek, zvláště pak
insemonovaných v Polsku - fa Sacecki bartnik. Šlo o návštěvu Polska se
zájezdem Sekce komerčních včelařů při ČSV v roce 2006. Zde jde o
VELKOPRODUKCI matek, oproti nám používají metodu neopakované
inseminace.Přitom majitel firmy, pan Sadecki, nás provázel celým
provozem. Zde byly k vidění minivčelstvíčka (mimochodem velmi roztomilé
hračky), která byla osazena ve styroporových miniúlcich s cca pěti rámky
o rozměru max. 20x20 cm. Tato včelstvíčka jsou používáno k rozkladení
matek a u volně pářených matek k oplození. Tyto úlky zůstávají oazená i
přes zimu a zjara se znovu používají aniž je nutno je znovu osazovat.
Dle vyjádření pana Sadeckého jde o bezproblémové přezinmování, které se
osvědčilo. V takovém úlku musí být množství včel opravdu minimální.
Jistě teoretikové z řad konferenčníků namítnou nosemu a dlší rizika, ale
popisuji co jsem viděl a co funguje. Kdo by chtěl zmíněné úlky i s panem
Sadeckim vidět, může je shlédnout na stránkách Sekce - fotogalerie,
zájezd Polsko 2006. Když už jsem se rozepsal stojí za připomenutí
letošní zajímavost ze zájezdu do Švédska, kde 100 procent navštívených
komerčních včelařů má vysoká dna, která jsou po celé čelní straně
opatřena mateří mřížkou (cca 40 x 8 cm). Každý měl vlastní konstrukci
těchto den, na fotografii je vidět i celá paleta s těmito novými dny -
fotogalerie zájezd Švédsko 2008 -také www.vcely.eu. Připomínám ještě, že
Sekce komerčních včelařů se neskládá výhradně z velkovčelařů, ale má zde
velké zastoupení středních včelařů, kteří mají hlubší zájem o včelaření.
Pokud by se někdo chtěl zapojit do sekce, stačí kontaktovat přítele
Františka Texla, našeho předsedu. Mail ftexl/=/volny.cz. Přeji hodně
radosti u včeliček a připomínám, to nejhezčí na včelaření je chov matek,
nepromeškejte přípravu, začátek května je tu do by dup. Gustav

trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
......
Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je ten, že ho hladující včely pojí.

Chce to trpělivost a zalistovat v konferenci zpět. Přechod na jinou míru a jak, se tady diskutovalo několikrát. Včetně vyřezávání díla. Tato metoda je spíš tvrdým zásahem na včelaře, pokud je včelstev víc, než na včely:-)

Karel

O čem bylo psáno v několika příspěvcích , je pravda jen dodám : 7 cm česno a ještě možná poloucpané způsobuje málo vzduchu a od toho se odvíjí hučení, vlkost, na podzim dlouhé plodování a výsledek odtržení od zásob a úhyn.Včelám nevadí zima, ale málo vzduchu Vezměte si literaturu - kolik má včela dýchacích otvorů -10, kolikrát za minutu má vdechů a výdechů - 80 - 270 a kolik je to litrů vzduchu a vydechnuté vhkosti. Zabijákem byl především nedostatek a špatný vzduch.

>Protože hlavně mělo plod a málo tepla k vodorovnému přesunu zásob k tomu plodu. Vybraly co bylo v dosahu, poslechově zahučely na nějakou dobu, zvýsila se tím teplota a vlhkost a padly po ochlazení a snížení teplot v úlu hladem. Byly špatně v podletí uspořádané. <
-----------------------------------------------------------
Dovolte mi podělit se s vámi o zkušenost se zimováním záložních matek v jednom nástavku. Kdysi v dobách svých začátků a sbírání zkušeností jsem se pokoušel také zimovat záložní včelstvíčka na pěti rámcích. Tenkrát ještě na rámkové míře 39 x 17 cm a výšce úlového dna 6 cm. Prvý pokus se nevydařil a včelstvíčka v průběhu ledna uhynula - hladem vedle zásob na které nedosáhla. V následujícím roce mne napadlo postavit nástavek na zadní stěnu na "boční loučku". Zhotovil jsem jedno víko před "horní" a druhé víko před "spodní loučky" s vyvrtaným očkem. Těmi jsem zakryl nástavek z obou stran. Za pátý rámek jsem umístil přepážku z hobry. Tím jsem upravil - zúžil prostor tohoto úlku. Zakrmil jsem balonovým krmítkem přez původní očko nástavku, nyní shora. Původně boční loučky nyní byly loučkami horními, respektive spodními. Nástavky byly zhotoveny ze smrkovvých prken tloušťky 22 mm. Víka jsem zhotovil z dřevotřísky. Zimoval jsem tedy bez úlového dna pouze v uzavřeném nástavku postaveném na zadní stěnu. Tato včelstvíčka se bez problémů přesunovala po zásobách vzhůru a přežívala. Změnu polohy rámků z horizontální na vertikální polohu včelstvíčka přijala bez protestu.
JK

Bežná cena na píle je za surové rezivo 5000Sk/m3, sušenie cca 1700/m3, spolu 6700+DPH, t.j.7973SK, vlastne teraz už 264,64€. Vysušené, môže sa hneď pracovať. Osobne ho nechávam cca 2 týždne odstáť (vždy je rezerva) aby sa krútilo ako chce, až potom sa s ním pracuje. Veľmi tiež záleží na sušení. Väčšinou dávajú do sušičky v balíkoch, ktoré ukladajú na seba (samozrejme že drevo je v balíkoch preložené). Pokiaľ ho dajú dole a zaťažia ďalšími balíkmi - pohoda. No pokiaľ príde navrch, nezaťažené, tam sú už vrtule, ktoré ani keď sa popília na 400(krátka stena Langstroth=375mm) sa niekedy nevyrovná na hobľovačke. Aby som dosiahol hrúbku 25mm, treba dať narezať cca 35mm, zoschne sa na 32-30. Pokiaľ nie je veľmi prehnuté- vyjde z toho 25- treba odskúšať a najskor skúsiť hrubšie rezivo.
Ešte k sušeiu: Z píly kde beriem rezivo ja, tak počiatočná teplota sušenia je okolo 80 stupňov (teraz neviem presne) a videl sm chrobáky, ktoré náhodou boli pod kôrou - boli doslova "upečené". Takže aj keď by boli dierky, je garancia, že chrobáky tam nie sú. Urýchliť sa spracovanie dá pustiť to cez 4-strannú frézu. Skúsil som to tiež... ale...vyšla z nej doska síce rovnakej brúbky 25 mm, no bola prehnutá. Ide o to, že prítlačné valce najskúr dosku vyrovnajú, tá sa ohobľuje a keď vyjde von, znova "skočí". Takže som prešiel na síce pracnejšie riešenie, ale kvalitnejšie... Ohobľovať jednu stranu a až potom hrúbkovať....
Pred časom tu bol príspevok, kde bol prepočítaný postup, keby sa kúpila drahá mašina, že cena nadstavku išla dole... no chrlila by také množstvo, ktoré bolo nepredajné. Ak tento príspevok číta autor, resp. niekto kto si to pamätá, prosím ozvite sa mi na milan /at/ krokavec.sk

jojo, bylo to clanek ve vcelarstvi, nebo v MV, ted nevim..... Zkusim
ten clanek najit a napsat kontakt na vyrobce, pokud tam bude....



petr j.



Jan Hübner napsal(a):
> Zdravím účastníky konference.
> Mám dotaz. Před nedávnem jsem někde zaslechl,nebo dokonce i zahlédl nějaké
> velké sluneční tavidlo. Výrobce má být někde z Českého Těšína. Rámky se tam
> vkládají ve svislé poloze. Máte někdo adresu této firmy, nebo nějaký
> kontakt. Děkuji. S pozdravem Honza.
>
>

Sušit na pile či nesušit, to je otázka. Surové řezivo, když se správně uloží
s mezerami, během roka, dvou let spolehlivě vyschne, přes léto třeba u mně
na půdě, kde je v létě za slunce pod střechou 40 - 50 st C, za dva roky i
někde na zahradě pod plachtou. A když se správně uloží a zatíží, je všechno
rovné. Dřevo je "přirozenější" než když se suší na pile, to rychlé sušení je
na něm poznat. Zase ve dřevu vysušeném na pile jsou zase zničeni škůdci a
když má trochu pozměněnou strukturu, možná do něho další hmyz nepůjde. Zase
si myslím, že bude o něco rychleji hnít... Ta likvidace chrobáků, zase
stojí za zvážení, když někdo skladuje dřevo v novostavbě, kde v trámech
chrobáci nejsou. Chemické prostředky proti chrobákům do dřeva jsou buď
jedovaté a tudíž do nějakého vnitřního prostředí problémové nebo málo
jedovaté a potom fungují hlavně na odpuzovacím principu. U kvalitního
továrně tlakově impregnovaného dřeva to nevadí, ale kdo si trámy jenom doma
natřel něčím štětcem, aby ušetřil, může si s levným dřevem třeba ze sušek
pár let skladovaným pro postupnou výrobu úlů přinést nepříjemné hmyzi
podnájemníky.


R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Milan Krokavec" <milan/=/krokavec.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, January 17, 2009 11:28 PM
Subject: Materiál na úle


> Bežná cena na píle je za surové rezivo 5000Sk/m3, sušenie cca 1700/m3,
> spolu 6700+DPH, t.j.7973SK, vlastne teraz už 264,64€. Vysušené, môže sa
> hneď pracovať. Osobne ho nechávam cca 2 týždne odstáť (vždy je rezerva)
aby
> sa krútilo ako chce, až potom sa s ním pracuje. Veľmi tiež záleží na
> sušení. Väčšinou dávajú do sušičky v balíkoch, ktoré ukladajú na seba
> (samozrejme že drevo je v balíkoch preložené). Pokiaľ ho dajú dole a
> zaťažia ďalšími balíkmi - pohoda. No pokiaľ príde navrch, nezaťažené, tam
> sú už vrtule, ktoré ani keď sa popília na 400(krátka stena
> Langstroth=375mm) sa niekedy nevyrovná na hobľovačke. Aby som dosiahol
> hrúbku 25mm, treba dať narezať cca 35mm, zoschne sa na 32-30. Pokiaľ nie
je
> veľmi prehnuté- vyjde z toho 25- treba odskúšať a najskor skúsiť hrubšie
> rezivo.
> Ešte k sušeiu: Z píly kde beriem rezivo ja, tak počiatočná teplota sušenia
> je okolo 80 stupňov (teraz neviem presne) a videl sm chrobáky, ktoré
> náhodou boli pod kôrou - boli doslova "upečené". Takže aj keď by boli
> dierky, je garancia, že chrobáky tam nie sú. Urýchliť sa spracovanie dá
> pustiť to cez 4-strannú frézu. Skúsil som to tiež... ale...vyšla z nej
> doska síce rovnakej brúbky 25 mm, no bola prehnutá. Ide o to, že prítlačné
> valce najskúr dosku vyrovnajú, tá sa ohobľuje a keď vyjde von, znova
> "skočí". Takže som prešiel na síce pracnejšie riešenie, ale
kvalitnejšie...
> Ohobľovať jednu stranu a až potom hrúbkovať....
> Pred časom tu bol príspevok, kde bol prepočítaný postup, keby sa kúpila
> drahá mašina, že cena nadstavku išla dole... no chrlila by také množstvo,
> ktoré bolo nepredajné. Ak tento príspevok číta autor, resp. niekto kto si
> to pamätá, prosím ozvite sa mi na milan /at/ krokavec.sk

rad se dozvím kde ta konference je děkuji,dam do toho příspěvek o racionalizaci.děkuji

Zdravím Vás,nevím jak příspěvek poslat,zdali konfrence je někde a kde.Rád dám příspěvek.Tomáš Sládeček,učitel včelařství.

Zdravím Vás,nevím jak příspěvek poslat,zdali konfrence je někde a kde.Rád dám příspěvek.Tomáš Sládeček,učitel včelařství.

Tento blog není ideální pro prezentaci článků a nejde tu zobrazovat fotografie. Zkuste dát dotaz jinde, třeba na
http://www.blueboard.cz/kniha_0.php?hid=162uxd22m9nuisfbt3oemvrkbt6058

Kdo se chcete podívat na nástavky co jsem dnes smontoval tak tady- http://pupek73.blog.cz/

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne, tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24 včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Já jsem takto řešený včelín realizoval. Potřeboval jsem totiž rychle
přemístit včelstva do včelínu (z důvodu několika krádeží úlů) a proto jsem
se snažil v co nejmenším prostoru umístit všechna včelstva (2 x 14 po každé
straně). Toto umístění se projevuje v rúzné letové aktivitě včel v
závislosti na oslunění. Včelín mám umístěný v rovině, takže vytváří
mikropřekážku v proudění vzduchu a včely nejsou sfoukávány větrem jako při
volném rozmístění úlů. Včelín určitě vytváří pro včelstva lepší podmínky než
při volném umístění. Projevilo se mi to i ve výnosech medu.
Zdravím HaF

----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
> něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
> terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3774
> (20090117) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>

Myslím si že to nevadí.Když se podívám na kočovné vozy tak mají včelstva také na obě strany a jde to.Stojí tak jak je momentálně třeba a klidně i na západ.Na zimu to možná bude o něco horší kvůli zahánění do česen od západu.

Mám takové včelíny dva. Na lesním stanovišti jsou česna jak na východní, tak
na západní stranu. Tento včelín provozuji 22roků. Na jiném stanovišti mám
včelín kde jsou česna na jižní i na severní stranu ( protože jinak se mi na
určené místo pozemku nevešel). Tento provozuji 10 roků. Rozdíly mezi
protilehlými stranami jsou tak nepatrné, že nestojí za to abyste si život
komplikoval a zvyšoval už tak nemalé náklady se stavbou dalších včelínů.
Díky dlouhodobým záznamům jsem si ověřil, že se protilehlé strany neliší.
Ani výnosem medu, nebo např. rojivostí, odolností proti nemocem, počtem
roztočů, nebo třeba v množství zimních mrtvolek v podmetu atd.
Většina kočovných maringotek má včelstva s česny po obou stranách a většina
z těch, s nimiž jsem na toto téma hovořil potvrzuje, že není významná
odlišnost.
V Rabí u Sušice jsem před lety viděl kočovný vůz, který měl chodbičky pod
podlahou maringotky pro včelstva umístěná na levé straně vozu. Česna všech
úlů tak mohl postavit stejným, např. jižním směrem. Vycházel z letitého
bludu, publikovaného po desítky let ve včelařské literatuře. Sám autor
tohoto řešení ( velmi zkušený chovatel včel a matek ) však uznal, že ta
konstrukční komplikace nepřinesla vůbec žádnou včelařskou výhodu proti
několika dalším maringotkám, které obhospodařoval.

Česna obrácená k severu, nebo západu by měla být chráněná proti
převládajícímu větru ( např. blízkým lesem, nebo porostem křovin ), proti
průvanu.
J.Kala




-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Tomá
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:41 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: umístění

Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm
umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem
ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
děkuji za odpověď Mžik

Vážení.
Můžete mi udělat jednoduché porovnání úlu OPTIMAL a LANGSTROTH (ve smyslu doporučení)?
>
> S pozdravem
>
> Jiří Školník
>
> Záhumenská 453
51771České Meziříčí
736481491

Měl jsem tak umístěných 50 včelstev ve vozech i včelnicově a žádný rozdíl. Lepší než sever a jih. Ten sever by vadil.
Tonda

>Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v něm umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne, tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24 včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad terénem ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

Zdravím přátelé,

nevíte někdo, kdo je dodavatelem svazových sklenic balených po 10ks s víčkem Twist-off, potisk včelí plást? Dají se koupit a 10,-Kč ve smršťovací fólii po 10ks v různých potřebách pro včelaře.
Zajímalo by mne kdo je dodavatelem a jaká je cena za paletu.

Díky.

...omlouvám se za překlep v názvu příspěvku, patří samozřejmě 720 ml, ale asi víme všichni o co jde.

Kdysi, když jsem provozoval kočovný včelín, mně vycházelo, že strana otočená
k severu byla asi o týden, 14 dní opožděná v jarním rozvoji, což se
projevilo na první snůšce z řepky. Tak od poloviny května se to vyrovnalo,
někdy počasí v létě vyšlo tak, že severní strana byla v létě i lepší. V
podobném svahu, který padá na západ na 10 metrech o asi 4 - 5 metrů už pár
let umisťuji včelstva. Za nějaký velký svah to nijak nepovažuji, místy jsou
tady větší padáky.
S tak málo informacemi se tady vůbec neodvažuji radit konkrétně. V první
řadě je třeba zamezit problémům, které přináší svah nebo které proti rovině
zvýrazňuje mnohem silněji. Třeba problémům s možnými přívaly tekoucí vody
při prudkém tání nebo prudkém přívalovém dešti, problémy s tekoucím chladným
vzduchem na podzim a na jaře, pokud je místo pod svahem nebo problémy s
prudkým větrem, pokud je místo spíše nahoře na svahu otevřené větrům či
problémy s dlouho přetrvávajícím sněhem, pokud je místo přes zimu a na jaře
nějak chráněno proti oslunění a teplému proudění při oblevách atd. To
znamená na to místo nějaký rok často chodit a sledovat. U dvouřadého
včelína ve svahu bych viděl jako chybu, když někde za stěnou vznikne "zadní
dvorek" neboli místo, kde zůstává po znatelně delší dobu sníh, vlhkost a
není tam světlo a když do tohoto místa vylétají včely. A pokud mají včely
vylétat proti svahu, měly by mít na té straně česno tak metr nad zemí nebo i
výš, takže bych to viděl posadit na této straně úly na nějakou vyšší lavici.
Včelín pro 25 včelstev - zvažoval bych nějaký manipulační prostor, třeba kde
by se zvenku vstupovalo do manipulačního prostoru, kde by nebyla včelstva a
až teprve potom by se přešlo do prostoru se včelstvy. Zvětšila by se tím
vzdálenost vstupních dveří od česen, takže by se včelín stal přístupný i pro
nevčelaře, třeba pro nějaké krátkodobé přespávání a v obydlené oblasti by
tam mohly být věci ke včelaření, medomet, cukr atd, takže by se nemusely
tahat s sebou a do včel by stačilo většinou jezdit levným jednostopým
přibližovadlem nebo hromadnou dopravou. Jinak ale dávat někde najednou 25
včelstev považuji za trochu riskantní. Mohlo by se tím toto místo převčelit
a tím poslat rentabilitu včelaření kdesi pryč a co pak s takhle velkou
boudou specializovanou na včely. To, že je třeba kolem plno včelstev jiných
včelařů zas tak moc neznamená. Rozumné je podle mně to nejdřív pár let
vyzkoušet, buď těch 25 včelstev mít pár let na tom místě venku nebo udělat
jednoduchý malý včelín pro řekněme 10 - 12 včelstev a ten pak rozšířit nebo
předělat.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Tomá" <tomas.metelka151/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 18, 2009 4:40 PM
Subject: umístění


> Prosím o radu. Z důvodu zlevnění výstavby včelína bych chtěl včelstva v
něm
> umístit tak, že jedna řada asi 12 úlů by vylétávaly na východ a druhá řada
> stejného počtu včelstev na západ. Myslíte si, že je to vhodné? Kdyby ne,
> tak bych musel stavět dva včelíny po 12 včelstvech, které by byly otočeny
> na jih nebo jihovýchod. Stanoviště je ve velkém svahu a kdybych měl 24
> včelstev v řadě otočit na jih tak spodní strana včelína by byla nad
terénem
> ve výšce 4m. Díky za rady. Tomáš

J etřeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..
Radek Hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mik Milan <mzikm/=/email.cz>
> Předmět: dotace na v?ely
> Datum: 18.1.2009 20:56:18
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu , chtěl bych začít s chovem včel.
> Nevíte jak je to s dotačním příspěvkem?
> děkuji za odpověď Mžik
>
>
>

Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové destičky a jejich aplikace v ůlu.

Radek Hubač napsal(a):
> Je třeba se zeptat na magistrátu, do konce února se dává žádost, jde o to jestli Váš kraj poskytuje dotaci..

Ano podmínky poskytnutí krajské dotace se v jednotlivých krajích liší, třeba v Plzeňském kraji není zatím určeno konečné datum podání žásosti, zatím jsou známa jen rámcová pravidla.

Jiří Bořík

Formidol a Gabon jsou dvě různá léčiva, více viz třeba http://www.beedol.cz/wp/nase_produkty/leky/

Jiří Bořík

Ahoj, jsou to destičky ze savého materiálu naplněnékyselinou mravenčí. Používají se během sezóny k hubení roztoče Varoa d. a k celkovému ozdravění včelstva, jsou např. slušně účinné při zvápenatění. Podrobný návod najdeš určitě ve vyhledávači.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

Neuvedl jste z jakého kraje chce. Osm krajů v ČR poskytovalo či stále poskytuje dotace pro včelaře. Např. v Karlovarském kraji jsou již dotace pro rok 2009 od kraje rozdány (1,5 mil. Kč). Doporučuji podívat se na web jednotlivých krajských úřadů pod sekci "dotace" či se informovat přímo a to u odboru životního prostředí a zemědělství příslušného krajského úřadu.

Lepší jako gumičky je tenký provázek lépe ho odstraní drátky nechat a drží to celkem dobře a je lepší aby vložené dílo dosedalo ke spodní loučce . Horní část dostaví . spodní ne

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 11:09:26
> ----------------------------------------
> dočetl jsem se v jednom starším díle moderního včelaře o přesouvání díla
> při přechodu na jinou RM. v novém rámku se dílo uchytí zavařovacími
> gumičkami a zbytek včely dostaví.
> 1) jaký vliv to má na včelstvo - takový razantní zásah?
> 2) co s původním drátkováním (zastřihat a nechat v díle?)
> 3) jak dlouho včelám trvá zpevnění díla v novém rámku?
>
>
>

Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimov?n? odd?lk? v n?zk?ch n?stavc?ch Langstroth 44,8 x 15,9
> Datum: 17.1.2009 17:22:10
> ----------------------------------------
> trestik:>Mohlo by to být odstartováno těmi sýkorkami? <
> .....
> Tak to nevím. Každopádně plod tam nemůžete najít z jednoho důvodu a to je
> ten, že ho hladující včely pojí.
>
>
>

je to léčivo proti Varroa destruktor a je tam návod k použití

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan H?na <slunse/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: GABON
> Datum: 19.1.2009 10:02:34
> ----------------------------------------
> Jsem začínající včelař a chtěl bych se zeptat k čemu slouží formidolové
> destičky a jejich aplikace v ůlu.
>
>
>

Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný problem převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst na http://www.optimalklub.cz/

podívejte se také na stránku se soubory této konference.

Beru to jako křest každého začínajícího včelaře. První přelarvování, první
přijaté matečníky, první matky a jejich značení, první osazování oplodňáčků,
první oddělky a bohužel také první úhyn oddělku v zimě. Navíc to byla matka,
kterou jsem čirou náhodou viděl, jak se vracela ze snubního proletu - přesně
jak se to popisuje v literatuře. Je to smutné, ale asi nutné pro poznání,
jak včelstvo v zimě doopravdy funguje a jak vypadá včelstvo uhynulé hladem
těsně vedle bohatých zásob. To se nedá nastudovat, to je potřeba vidět na
vlastní oči, zažít na vlastní kůži a poučit se z toho.

Pro letošní sezónu už na tom pracuji - nástavky z 3 cm styroduru pro 5 rámků
a dřevěná odnímatelná dna se sítem. Na jaře poslouží jako plemenáče pro
start oddělků. Na zimu pro odchov záložních včelstev (matek a pozdních
oddělků) v sestavě 1-3 nástavků nad sebou. V 1 NN bych už nikdy záložní
včelstvo nezimoval. Věřím, že zimování v tomto zatepleném a vertikálním
uspořádání bude dostatečné spolehlivé pro jakkoliv dlouhý blok mrazů.

Josef Třeštík


> hladující včely jsou zalezlé do buněk kde umřou-
>
> Pepan

Protože mě tato problematika taky zajímá, přidávám se s dotazem. Díval jsem se na stránky JM kraje, ale žádnou dotaci pro včelaře (ani začínající) jsem nenašel. Je nějaká naděje, že jsem to mohl přehlédnout? ;-) Nebo tento kraj mezi zmíněných 8 vyvolených nepatří? Popřípadě, je jiná možnost, jak získat do startu nějakou fin.podporu?
Děkuji
R

Radime, v případě dotací od kraje se nejedná o vyvolení daného kraje, ale o rozhodnutí představitelů daného kraje o tom, že ze svého rozpočtu kraj dotaci včelařům poskytne. Olomoucký kraj (jeho představitelé), pro rok 2008 schválili 500.000,- Kč pro začínající, ale i déle sloužící včelaře. Nakonec pro velký zájem tuto dotaci zvýšili na 1 mil. Kč. Na internetových str. byly podmínky pro získání dotace na sekci "životní prostředí a zemědělství, granty a dotace". Nejlépe uděláš, když zavoláš na některý z těchto odborů (životní prostředí nebo zemědělství) a na dotace se zeptáš.

Zdraví Jiří

Sklenice včelka nebo facet na twist-of, informace podává na telefoním čísle 607633529.Cena bez víčka okolo 5.50 a s víčkem okolo 7.90 v roce 2008. Doprava až do garáže včetně složení. Doprava se neplatí. Jinak se objevily nová víčka český med twiat of, které se prodávaji v Nasavrkách za 2.40 podle informací studentů. Jsou pěkné, viděl jsem je ve výrobním podniku.

Optimální čas je tak první polovina května - v době plného květu řepky a v
době, kdy podle dlouhodobé předpovědi počasí je a nejméně několik dnů ještě
bude teplé pěkné počasí ve dne i v noci. V té době se včelstva teprve
rozvíjejí do síly, takže starších včel, které se nejdřív rozzuří, je málo a
včelstvo si dá, co se týká manipulace, hodně líbit. Zároveň v té době už
jsou teplé dny, takže plod nějakou dobu bez včel nezachladne, teplé noci,
takže přemístěné včely v novém úlu při opravách plástů netrpí zimou a
obvykle velká nabídka nektaru, takže přemístěné včelstvo začne rychle nosit
nektar a díky tomu a teplým dnům rychle zastavovat mezery a díry v
přemístěných plástech i vystavovat přidané mezistěny aby do podletí se daly
přeřezané plásty z jiné míry vyřadit. Jinak ale se dá přemístění do jiné
rámkové míry dělat klidně i později až do podletí, tam je podmínka, aby po
přemístění byla snůška nebo včely byly krmeny, aby se překonal šok z toho
přemístění a aby včely zastavily díry a mezery v plástech. Čím později se
to dělá, tím je větší nebezpečí, že během této manipulace začnou včely na
včelaře útočit v desítkách až stovkách rozzuřených včel a hromadně hledat v
jeho ochraně jakoukoliv mezeru nebo díru, přitom tato činnost se musí
bezpodmínečně dokončit a úl uzavřít. Znamená to dostat obvykle až desítky
žihadel a taky že po následující týdny si to včely mohou pamatovat a pak
budou útočit na každého, kdo se na stanovišti objeví se jen podívat. Závisí
to ale na mnoha okolnostech, v první řadě na tom, jak jemně včelař se
včelami zachází, tuto dovednost ale získává včelař obvykle pouze dlouhodobou
praxí manipulací s jednotlivými rámky, takže čistě nástavkoví včelaři
obvykle tuto dovednost si myslím nemají, potom jak jsou včelstva šlechtěná
či nešlechtěná, včelstvo s dcerou od plemenné matky šlechtěné případně navíc
ještě na mírnost si dá obvykle mnohem více líbit hrubé zacházení než
včelstvo, kde po generace včelař nechával vychovat matku z plodu matky
předchozí. V létě to bude záviset taky na počasí, extrémy, příliš horké,
suché, větrné, dusné nebo naopak chladné počasí znamená divočejší včelstva.
Zkušený včelař taky registruje první známky toho hromadného rozzuřování a
ihned ještě zmírní a "zešetrní" práci se včelami, vynechá některé úkony a
zkrátí práci v tom včelstvu na minimum.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 8:35 PM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s
plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 17.1.2009 15:45:40
> ----------------------------------------
> aha, děkuji za odpovědi.
> co se rozumí optimálním časem?
> zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
>
>
>

Mně se u Optimalu nelíbí jeho čtvercový průřez, je hodně široký a kde je
třeba na omezenou šířku, třeba palety nebo včelína nacpat dané množství úlu,
je to horší. Taky, protože má tu speciální šířku, je přizpůsobení nástavků
jiných rámkových měr při přechodu na jinou rámkovou míru nebo kombinaci a
zkoušení různým měr v jednom nástavkovém úlu obtížnější. Langstroth má
vnitřní šířku nastavku 38 cm, vnější cca 42 stejně jako hodně systémů s
jinými rozměry rámků, tyto se dají potom v jednom úlu a pro jedno včelstvo
kombinovat prakticky bez úpravy, jenom položením nástavků na sebe. Šířka
nástavků 42 je potom docela optimální i pro zavčelení starších včelínů
původně dělaných pro zadováky 39x24 na teplou stavbu.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "lux" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, January 19, 2009 10:16 PM
Subject: Re: Jaký úl?


> Optimal je česká verze Langstrothu,která zohlednila těžko řešitelný
problem
> převodu palcových / originálních / rozměrů na evropské cm. Při pouhém
> převodu vycházejí míry na mm a to se jeví při dřevěné kostrukci jako
> zbytecné. Druhý důvod je i to ,že konstrukter Optimalu Ing.Čermák nezištně
> zvřejnil plány na stavbu úlu na internetu.Další argumenty si můžeš přečíst
> na http://www.optimalklub.cz/

Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno. Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
B.V.

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4 nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 07:57:33
> ----------------------------------------
> Mám opačný názor, když se podívám na obrázky optimálu. Takové úly mi
> připomínají knihu, ve které včelař musí listovat. Na pohled je to
> hezké.Pracnost včelaření a výnos na jedem rámek je v mínusu. S
> jednoduchostí včelaření to nemá nic společného, ale včely snesou všechno.
> Už si vůbec nedovedu představit, že by tak měly včelařit děti, když jim
> stačí na včelaření jeden nástavek. Když se dívám na obálku posledního
> Moderního včelaře na úly, tak to je dobré pro výrobce na výdělek. Tu kopu
> nástavků co tam ukazují zvládnu technikou čtyřma nástavkami a z lepším
> výsledkem, protože neruším včely tolika přidáváním nástavků. Pak se ani
> nedivím, že si včelaři stěžují na bolesti v zádech nebo rojení včel.
> B.V.
>
>
>

Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již připraveného nástavku nasypat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> Datum: 20.1.2009 06:45:47
> ----------------------------------------
> Optimální čas je tak první polovina května - v době plného květu řepky a v
> době, kdy podle dlouhodobé předpovědi počasí je a nejméně několik dnů ještě
> bude teplé pěkné počasí ve dne i v noci. V té době se včelstva teprve
> rozvíjejí do síly, takže starších včel, které se nejdřív rozzuří, je málo a
> včelstvo si dá, co se týká manipulace, hodně líbit. Zároveň v té době už
> jsou teplé dny, takže plod nějakou dobu bez včel nezachladne, teplé noci,
> takže přemístěné včely v novém úlu při opravách plástů netrpí zimou a
> obvykle velká nabídka nektaru, takže přemístěné včelstvo začne rychle nosit
> nektar a díky tomu a teplým dnům rychle zastavovat mezery a díry v
> přemístěných plástech i vystavovat přidané mezistěny aby do podletí se daly
> přeřezané plásty z jiné míry vyřadit. Jinak ale se dá přemístění do jiné
> rámkové míry dělat klidně i později až do podletí, tam je podmínka, aby po
> přemístění byla snůška nebo včely byly krmeny, aby se překonal šok z toho
> přemístění a aby včely zastavily díry a mezery v plástech. Čím později se
> to dělá, tím je větší nebezpečí, že během této manipulace začnou včely na
> včelaře útočit v desítkách až stovkách rozzuřených včel a hromadně hledat v
> jeho ochraně jakoukoliv mezeru nebo díru, přitom tato činnost se musí
> bezpodmínečně dokončit a úl uzavřít. Znamená to dostat obvykle až desítky
> žihadel a taky že po následující týdny si to včely mohou pamatovat a pak
> budou útočit na každého, kdo se na stanovišti objeví se jen podívat. Závisí
> to ale na mnoha okolnostech, v první řadě na tom, jak jemně včelař se
> včelami zachází, tuto dovednost ale získává včelař obvykle pouze dlouhodobou
> praxí manipulací s jednotlivými rámky, takže čistě nástavkoví včelaři
> obvykle tuto dovednost si myslím nemají, potom jak jsou včelstva šlechtěná
> či nešlechtěná, včelstvo s dcerou od plemenné matky šlechtěné případně navíc
> ještě na mírnost si dá obvykle mnohem více líbit hrubé zacházení než
> včelstvo, kde po generace včelař nechával vychovat matku z plodu matky
> předchozí. V létě to bude záviset taky na počasí, extrémy, příliš horké,
> suché, větrné, dusné nebo naopak chladné počasí znamená divočejší včelstva.
> Zkušený včelař taky registruje první známky toho hromadného rozzuřování a
> ihned ještě zmírní a "zešetrní" práci se včelami, vynechá některé úkony a
> zkrátí práci v tom včelstvu na minimum.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Monday, January 19, 2009 8:35 PM
> Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
>
>
> Optimální čs je na jaře kdy již začínají stavět a v úlu je málo plástů s
> plodem nebo zásobami Všechno ostatní již můžeš vyměnit za mezistěny
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: jirka <j.valter/=/email.cz>
> > Předmět: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku
> > Datum: 17.1.2009 15:45:40
> > ----------------------------------------
> > aha, děkuji za odpovědi.
> > co se rozumí optimálním časem?
> > zkusil bych to alespoň u jednoho včelstva...
> >
> >
> >
>
>
>
>

29.12.2008 Vcelstvo slabsi,zimuje v 1 a 2 nastavku,3nastavek je bez vcel,ramky ve stredu jsou do pulky vybrany-zbytek je plny zasob.
16.1.2009 Vcely na podlozce ve 4 radcich,vazi 0,93 kg,1 nastavek NN,zustalo 50% zavickovanych zasob,ocko zavrene, podmet 2cm,cesno(dole)pokryte ledem,strop folie+polysteren,dno rovnez uteplene 5cm polysterenem.

9.1.2009 G.P.:Je pozde ted v lednu neco pootacet k severu, protoze nechceme dojit o vcelstvo,ktere potrebuje klid.
17.1.2009 G.P.:Zahynuly z duvodu vlhkosti.Snaha docilit co nejvetsi sily take povazuji za chybu.Proc pokracovalo smerem dozadu?-Melo plod,malo tepla k vodorovnemu presunu.Vybraly co bylo v dosahu-zahucely na nejakou dobu,zcysila se tim teplota a vlhkost a ochlazeni a snizeni teploty v ulu hladem.Byly spatne v podleti usporadane(?????)
17.1.2009 Polasek: Co se tyka vlkosti,vcely ji v zime nijak omezovany nejsou.Vcelstvo klidne prezimuje v uzavreme bedne jen s ockem,to v zime neni zadny problem.(?????)

Bylo chybou zavreni horniho cesna(ocka).Zmenseni prostoru z 3nastavku na 1nastavek melo-mohlo byt vylepsenim,ale posunutim cesna smerem dolu (v soucinnosti s uteplenim dna)vytvorilo zrejme kolaps.Vcelstvo nezahynulo na vlhkost,ale hladem(nemohlo si uzobnout)pro nedostatecnou vlkost v miste odberu ze zasob.
franta.

S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte vidět jak jak manželka brble.
-------
Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly kratší koncipovány na normální polohu rámku.
A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo odvíčkování a ne včelám.

Karel

No, nechtěl jsem to nějak podrobněji sepisovat. Nějaké rámky bez plodu by se
daly vybrat z úlu třeba den předem a v klidu přeřezat a umístit do nového
úlu. Potom by se z úlu vybralo pár rámků s plodem, včely otřepaly zpátky do
starého úlu, rámky s plodem bez včel přeřezaly a umístily do nového úlu jako
jádro včelstva. Potom by se už všechny rámky setřepávaly na přeřezané rámky
do nového úlu. Ale s tím rojáčkem a smykem to je možná ještě lepší. Jinak
podle mých zkušeností skládání plástu z hotových kousků bývá někdy dobré dát
pod rámek nějakou podložku, třeba kus sololitu a rámek na ležato na to. Kusy
plástu se potom rozloží dovnitř rámku na podložku a celý rámek v šikmé
poloze i s podložkou se omotá drátkem, tak, aby v něm kusy plástu držely.
Rámek se potom postaví svisle a podložka zpod drátků vytáhne, drátky se
případně utáhnou a rámek vyplněný kusy plástu třeba s plodem je připraven
pro vkládání do včelstev.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:34 AM
Subject: Re: modern? v?ela? - p?end?n? d?la z r?mku do r?mku


Při překládání je dobré mít rojáček s smykem a všechny včely napřed do
rojáčku plásty které je nutné vyřezat ty zpracovat a včely pak do již
připraveného nástavku nasypat

Pepan

Už čtvercový nastavek na 11 rámků 39x24 je ergonometricky nevyvážený,
těžiště na bočních stěnách, kde je třeba takový nastavek držet, zvláště když
je plný medu, je poněkud více vzdálené od těla než je zdrávo. Dost energie
se spotřebuje na balancování při zvedání takového nastavku. Obdélníkový
nastavek na 10 rámků 39x24 s vnější šířkou 42 je proti tomu citelně
ergonomičtější a zvedá se znatelně lépe. Langstroth se stejnou šířkou a
délkou o cca 5 cm větší bude na tom stejně. Přirozeně chytá se za úchopové
lišty na zadní a přední stěně, ne za boční stěny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 20, 2009 9:27 AM
Subject: Re: Jak? ?l?


S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
vidět jak jak manželka brble. a nové nástavky, již na nízké rámky nedělám
Zkusil jsem několik úlů s kombinací dva vysoké dva nízké Pak 1 vysoký a 4
nízké a 6 nízkých KONEČNÝ VÝSLEDEK NÍKÉ RÁMKY =více nástavků to se = více
práce na jednotku výnosu U optimalu argument, o lehčím nástavku neobstojí
jelikož je delší a tím pádem obsah rámku proti adamcově míře nebude tak
odlišný a ta délka se rovná pak i větší námaze pří manipulaci s nástavky neb
je delší páka a tedy i větší zátěž na pátěř.

Pepan

Jinak řečeno bylo dříve vejce nebo slepice? :-)

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 10:27:56
> ----------------------------------------
> S nízkými nástavky odmítá pracovat moje zařízení na odvíčkování.To máte
> vidět jak jak manželka brble.
> -------
> Občas mě udiví, když vidím odvíčkovávat rámky na svislo. Nevím jestli je to
> běžné, ale já je dávám na výšku. Některé odvíčkovače co jsem viděl byly
> kratší       koncipovány na normální polohu rámku.
> A nízké rámky, pokud nemají mezerníky mi jdou lépe než širší. Opřu
> vidličku o horní a pak o dolní loučku a táhnu. Pěkně to vede a pěkně to
> srovná rámek. U 24cm už musím jezdit uprostřed.
> Odvíčkování a konstrukce rámku. Toť problém.
> Viděl jsem dost rámků, kde byly loučky široké právě tak, aby to vyhovovalo
> odvíčkování a ne včelám.
>
> Karel
>
>
>

To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
--------
To jsem pochopil ale nevím jak to dělá. Na šířku nebo na výšku. :-)
Podle mě jsou nízké rámky na odvíčkování lepší. Ale ženský mají prý radši vysoké. :-)

Karel

Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů požaduje okamžitou změnu myšlení v zemědělství

Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.

Svaz se ve svém snažení necítí být osamostatněn. I evropská komise má za cíl redukci pesticidů a finanční podporu ekologického zemědělství.

Problematiku vidíme v extrémně silné lobby agrochemického průmyslu, která je na všech úrovních dobře proorganizovaná.

Pro ekosystém a zemědělství jsou včely nesmírně důležité. Čistě ekonomicky vyjádřeno má jedno včelstvo hodnotu nákladů na nahrazení jednoho vykrmeného prasete nebo celkovou hospodářskou hodnotu dvou prasat pokud k tomu připočítáme ještě medovou snůšku.
K tomu je nutné ještě přičíst celkovou společenskou a ekologickou hodnotu opylování a také léčebnou hodnotu včelích produktů, kterou také nelze podceňovat.

Včely a tím i včelaři se cítí být stále více ohrožení ve své existenci.
Smutným vyvrcholením byly úhyny včelstev v roce 2008, kde oficiální čísla hovoří o 11500 včelstev, my ale vycházíme z neoficiálních čísel, která jsou mnohem vyšší.

Příčinou oněch katastrofálních úhynů byl insekticid Clothianidin firmy Bayer CropScience.

Němečtí včelaři si také hodně slibovali od monitorování včel, projektu financovaného převážně zemědělským průmyslem. Bohužel zde byla výzkumu vlivu pesticidů věnována minimální pozornost.
Firma Bayer CropScience předložila ono monitorování včel dokonce i ve Francii, aby dosáhla povolení prodávat Clothianidin. Francouzské úřady však tyto výsledky monitorování označili za pro povolení nevhodné.

Roztoč varroa je zvládnutelný.
Aby nedošlo k nedorozumění: roztoč varroa je zodpovědný za řadu zimních úhynů včel. Při odborném postupu je ale dobře zvládnutelný.
Názor šířený průmyslem a někdy i výzkumnými instituty, že za úhyny a oslabení včelstev na jaře mohou z největší míry roztoč varroa a sekundární infekce, tento názor profesionální včelaří NESDÍLEJÍ.

V této souvislosti jsme toho názoru, že nosema ceranea nepředstavuje závažné ohrožení včelstev. Je podle našeho mínění absolutně zbytečné vydávat peníze daňových poplatníků na vývoj takových léků.

Svaz profesionálních včelařů uzavírá svoje prohlášení z prosince loňského roku řadou požadavků na zákaz používání neonikotinoidů, především clothianidinu, zodpovědnou diskuzi o používání neonikotinoidů a pesticidů a také na státní podporu kvalifikovaného rozšíření monitoringu včelstev s důrazem na pesticidy.

Celé prohlášení svazu profesionálních včelařů lze stáhnout zde:
http://neu.berufsimker.de/files/DBIB_PosPapier1208_Schrift%20klein.pdf

Dobrý den,



standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.



Josef Třeštík

Moje zase nadávala na vysoké.
Tonda
>To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda

Ing.Třeštík:
standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích. Jako začínající včelař jsem již prostudoval všechny možné zdroje, včetně diskusí, avšak jejich využívání je často rozporuplné. Staří včelaři, včetně mého otce, který včelaří přes 50 let, nad zasíťovaným dnem a očky kroutí hlavou. Otevírám toto vlákno ve snaze shromáždit názory na používání oček a zasíťovaného dna během celého roku.
----------
U zasíťovaných den je třeba rozlišovat kdy jde o větrání a kdy o sběr měli.
Někdy lze tyto funkce spojit.
Větrání je důležité, hlavně v zimě. Tam je síto ve dně výhodné, protože jej sníh a led nezacpe.
Chomáč včel v zimě je třeba chránit před intenzívním průvanem. Ale to zajistí dostatečná vzdálenost chomáče od kraje plástů. Takže pokud včely nemusí viset nad síto a jsou uvnitř plástů tak otevřené dno nevadí. (u jednoprostorových úlů 39*24 by to naopak asi mohlo vadit). Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.
Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si myslím, že pro větrání nejsou nutná.
Užitečná ale jsou - pro tvorbu oddělků, podle mě usnadňují včelám přístup do úlu atd.
V podletí umožní "tvarovat" chomáč. Plod potřebuje vzduch a včely drží plod u nich. Já osobně v podletí zavírám hlavně horní, abych udržel včely dole pod zásobama.
Očka a mráz. Docela dobrá regulace, protože při velkém mrazu se očko a plásty za ním ojíní a podstatěn zmenší plochu. Očka a myši - komplikace. Očka a léčení - jak se to pojme. Ucpávání oček které jsme vybavil mřížkou je pracné, kolečka - uzávěry česen zamrzají a včel yje zalepují, jejich otvory jsou malé. Nakonec jsem si je vyráběl sám s průměrem díry 25mm.
S očkem bych si hlavu nelámal, vždycky jdou zacpat.
Očka vyrobená jako drážka na dolní hraně mi umožnila nejlépe sledovat na jaře postup včel. Očka proti širší části hofmanova rámku to naopak neumožňují, zato chrání proti větru. To se říká, já to považuji za nepodstatné.

Osobně si myslím že:
Dobré větrání s možností nějaké regulace (já reguluji podložkou) - ANO!
Očka - to je věc provozní metody a tu si každý musí udělat vlastní, aby mu vyhověla, pro samotné včely nevýznamné.

>Z rozsáhlého veřejného dopisu svazu:
Německých svaz profesionálních a komerčních včelařů po léta kritizoval nedostatečné metody při povolování rostlinných ochranných prostředků, především tzv. neonikotinoidů.<
.......
Politika.

Co je dostatečná a nedostatečná metoda? O jaké ztráty v důsledku čeho jde?

Není je primární a sekundární vliv, ale v podstatě jde o otázku vlivů typu "zástup" a "dav".(až decimální tj. 10 položka v řadě nebo vedle jiného může hrát hlavní úlohu při projevu nějakého zdravotního problému.)

V zástupu může být dlouhodobé používání chemie nejen na polích, ale také ve včelstvech viditelné při ukládání např v půdě nebo u včelařství ve vosku. Stím se jakýkoli svaz jaksi nechce ve skutečnosti propírat, protože ví, že jde o moc tenký led. Potom tu je chemie v pojetí davu. Ano, nejen ve včelařství ale v celém potravinářství se používá dnes chemie ve všech odvětvích současně a jestli je nějaká vůle aby se prozkoumal vliv toho či onoho chemického přípravku, můsí dojít věda. Ovšem ne ta, co takové přípravky vyrábí. Vidím, že stejně jako Dol, má Bayer podobné problémy s uvědomělými včelaři s tím rozdílem, že Dol naši včelaři v nějakém poměru vlastní, takže si za politiku používání svých léčiv, jejich ukládání atd, eventuální úhyny v důsledku jejich použití mohou v podstatě samy. Co kdyby včelaři v Německu měli vlastní podnik na léčiva jako my máme Dol? Myslím si, že by si tak "nevyskakovali" protože by jednali samy o sobě a stěžovali si na svém hrobě. Takže léčiva a zemědělská chemie jsou v podstatě politika.

Exituje nějaký důkaz, že Bayer může za špatné používání chemie? Protože stejně jako balič medu když mu najdou nepovolené léčivo nebo nadlimitní léčivo v medu, tak i Bayer nemůže nést odpovědnost za farmáře, který přípravky špatně aplikuje.(stejně jako u včelaře, který aplikuje léčiva zbytečně) Myslím si, že proto existují pojistky na škody způsobené při výkonu povolání. Nelogické a navozováné davové nenávistné psychózy ohledně určitých léčiv se mi zdají moc pionýrské. Ty zachraňují produkci např. řepky, ale při špatném používání mohou způsobit problémy včelám.

trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve všech nástavcích.<
........

Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale o jeho modifikacích.

asi bude záležet na nastavení toho zařízení

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Jak? ?l?
> Datum: 20.1.2009 12:44:56
> ----------------------------------------
> Moje zase nadávala na vysoké.
> Tonda
> >To odvíčkovací zařízení je ta manželka! a nemá ty nizké ráda
>
>
>

Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
jej uměl používat.

Josef Třeštík

> trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> všech nástavcích.<
> .......
>
> Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> o
> jeho modifikacích.

> Já osobně v zimě nechávám podložku nad sítem a podle mých zkušeností
> stačí, když je větrací plocha 2-4dm2. Považuji za výhodné když je i vzadu.

Mám vysoká dna a zimuji v 5NN. Podložku pod sítem mám po celou zimu a na
jaře. Odstraňuji ji až v období intenzivního rozvoje. Mám úly volně na
zahradě a ponechat síto otevřené přes zimu mám strach kvůli větru, který se
na volném prostranství různě točí a úly by patrně profukoval. Podložku během
sezóny zakládám jen když monitoruji spad a když ošetřuji kyselinou. Zimuji
takto druhou zimu a zdá se, že jsou produkční včelstva v pohodě.

> Očka jsem kdysi považoval za "povinná" a pracně je dodělával. Dnes si
> myslím, že pro větrání nejsou nutná.

Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,
domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem
je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš
cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě
očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním
česnem (2cm v celé šířce úlu).

Josef Třeštík

trestik:>Mám se tomuto trendu jako
začínající včelař bránit?<
.......
Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ... Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

V sezóně nechávám otevřená spodní tři. Je to plodiště. Na zimu otevírám všechny. Zimuji do čtyřech nástavků, takže všechny čtyři.
Tonda

>Očka používat neumím. V prvním roce jsem je nechal všechna otevřená,domníval jsem se, že je to ve vysokých úlech nezbytné. V minulém roce jsem je ponechal otevřená jen u nástavku 1-4. Zdá se mi však, že se matka příliš cpe nahoru (mřížku nepoužívám). Letos chci ponechat otevřená jen spodní dvě očka. Očka každopádně včely používají rády a raději jdou očkem než hlavním česnem (2cm v celé šířce úlu).

Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
______________________________________________________________

To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových zvedáků, pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále učím.

S pozdravem...M. Václavek
//\/\\//

Mne osobně zaujal tento článek:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0812/zvedaci-zarizeni-nastavku-josefa-volejnik
a
V 80 letech obsluhovat 200 včelstev - něco na té nízkonástavkové technologii
asi bude.
J.T.


> Takové úly mi připomínají knihu, ve které včelař musí listovat.
> ______________________________________________________________
>
> To je naprosto vzorové nepochopení nízkonástavkové technologie. Kdo neumí
> zacházet se včelstvy bez "rámečkování", nikdy ji nepochopí a včelaření s
> nízkými nástavky bude pro něj nevyhnutelně těžké. Kdo se opravdu naučí
> pracovat výhradně s celými nástavky s využitým praktických úlových
> zvedáků,
> pozná nejjednodušší a nejefektivnější metodu včelaření. Já se tomu stále
> učím.
>
> S pozdravem...M. Václavek
> //\/\\//

Nepřemýšlím, zda úly s očky a se zasíťovaným dne ano, či ne. Když už úly s
očky a zasíťovaným dnem mám (jedná se momentálně o 15 úlů) a nějakým
způsobem je používám, rád bych se poučil ze zkušeností ostatních, zda něco
nedělám špatně. Třeba mi většina starých praktiků po svých zkušenostech
poradí, abych očka ucpal a síto měl po celý rok zakryté. žádné jiné
technologii se apriori nebráním, včetně té vaší a rád bych ji poznal.
J.T.

> trestik:>Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit?<
> ......
> Sám za sebe říkám ano. Neprohlašuji to za autority a ani za výrobce. Mám
> své standardy a svůj úl, rád ho ukazuji a přitom říkám, že to co se dnes
> nabízí jako úl, je moc složité. Doufám, že si můžu dovolit používat svůj
> standard postavený na rámku 39x24 cm. To, že někdo zabředne do otázek
> jestli očko ano nebo ne, dno které vlastně kvůli monitoringu zakryje ...
> Nevím. Snadněji se s méně úlovými závislostmi potom včelaří.

munuly tyden jsem psala jak je to s dotacem na letosni rok v olomouckem kraji a odpovedeli mi, ze na letosni rok zatim zadna dotace neni ale mozna bude zatim se jeste nevi

Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v produkčních včelstvech.

slišel jsem že dokonce tojde i na dvou ale nevím jak

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: zimov?n? rezervn?ch matek
> Datum: 20.1.2009 19:34:09
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat vyzimuje rezervní oddělek v utepleném 3 rámkovém plemenáči
> 39 x 24 cm ? Myslím přezimování matky pro jarní potřebu vyměny matek v
> produkčních včelstvech.
>
>
>

na sítech výhody nevidím. Lépe řečeno nevidím rozdíl mezi uzavřenými a síťovanými dny. Ovšem u oček výhody jsou Již z příchodu jsou vidět různé stavy včelstva aniž se do nich díváte a když se vám síto nebude líbit položíte naň popndekl a do očka špunt

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: trestik <trestik/=/trestik.cz>
> Předmět: RE: Vyuívání oček a zasíovaného dna během celého roku
> Datum: 20.1.2009 16:12:37
> ----------------------------------------
>
> Jisté je, že žádná ISO norma na úly není (zatím). Je zde však určitý trend,
> který určují výrobci a autority v tomto oboru. Když se podívám do současných
> nabídek tuzemských výrobců (Kolomý, Nerad, Břinek, Zelený, Sedláček, Jaša) a
> na stránky autorit v tomto oboru (Výzkumný ústav včelařský, s.r.o., Dol,
> Zubří), všude vidím zasíťovaná dna a očka. Mám se tomuto trendu jako
> začínající včelař bránit? Z mého pohledu se to stává standardem a rád bych
> jej uměl používat.
>
> Josef Třeštík
>
> > trestik:>standardem u současných moderních úlů je zasíťované dno a očka ve
> > všech nástavcích.<
> > .......
> >
> > Nevím jaké standardy zrovna hodnotíte, ale očka a síťované dna jaksi v
> > pláncích u běžných, celosvětově zavedených typu úlů moc nevidím. Doplňek
> > nebo komponenta standardu by neměla být hodnocena stejně jako standardní
> > podoba úlu, ale jako volitelná možnost. Jinak se nebavíme o standardu ale
> > o
> > jeho modifikacích.
>
>
>
>