Včelařská konference

http://www.muni.cz/research/publications/490720

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: ul "ekonom"
> Datum: 07.11.2008 19:10:33
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> jenom tak pro zajimavost ... nema nekdo po ruce nejake planky tohoto ulu?
> Diky
>
> Roman
>
>
>

Tzv. vcely - tankerky. Jsou to vcely, ktere tankuji jine vcely zasobami. V zimni dobe kdy vcely na okraji hroznu vyrabi teplo jsou touto cinnosti tak vycerpane, ze by se vlastnimi silami k zasobam nedovlekly. Proto existuji ve vcelim spolecenstvi tankerky, ktere jim na miste dodavaji zasoby. Deje se to doslova tankovanim, kdy jim vyvrhnou do sosaku obsah sveho zaludku se zasobami.

Zdravim,
jenom tak pro zajimavost ... nema nekdo po ruce nejake planky tohoto ulu? Diky

Roman

Dotace na zazimovaná včelstva se nevyplácí. 1D je odměna za opylování v uplynulém období.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: karel <fajmon.vcelar/=/seznam.cz>
> Předmět: dotace
> Datum: 07.11.2008 18:30:21
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat už někdo víte jaká bude dotace na zazimování včelstev a na
> obnovená včelstva ?
>
>
>

Ano Včera vyšel oběžník 3, je na stránkách svazu. Dotace činí 152 Kč a 453
Kč na obnovené včelstvo (pokud je na ní nárok).
----- Original Message -----
From: "karel" <fajmon.vcelar/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, November 07, 2008 6:30 PM
Subject: dotace


Chci se zeptat už někdo víte jaká bude dotace na zazimování včelstev a na
obnovená včelstva ?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3595 (20081107)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Kdybys ses o včely řádně staral a nezanedbával je,nemusels o nějaké dotace ani žádat.Nedal bych vám ani korunu.Nikomu!!!

Chci se zeptat už někdo víte jaká bude dotace na zazimování včelstev a na obnovená včelstva ?

Nevidím důvod k znemožnění, byl jsem na několika jeho přednáškách, kde toto říkal.

----------------------------------------------
K Ing. Titěrovi se raději nebudu vyjadřovat, protože jeho písemné stanovisko k této záležitosti bych nemohl dát na tuto konferenci abych ho neznemožnil.

To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turcani da urcite vedet jak to je presne.

Trochu opozdene, ale predsa na otázku T.H. odpoviem.
Každý kto sa rozhodne získavať prírodný peľ vo forme peľových odbnôžok, či už pre svoju potrebu alebo priateľov, musí vyriešiť sušenie, čistenie a zaistiť odber.
Ja som sa rozhodol na produkciu prírodného peľu jeho prudkým zmrazením a tento produkt očistení prachových častíc a hrubých nečistôt (krídla, nožičky, mŕtvolky včiel a pod.) odovzdám v určitých intervaloch odberateľovi priamo alebo vysunutým spolupracovníkom. U nás taká možnosť je, totiž v N. Zámkoch holandský podnikateľ vybudoval podnik KOOPERT na chov čmeľov. Potom prudukcia sa stáva rentabilná a včelár si značne prilepší a to bez zníženia produkcie medu.
Pri dobrých znáškových zdrojov peľu (vŕby, ovocné stromy, repka, slnečnica a hlavne peľ z burín). MNožstvo získaného peľu kolíše, závislé je aj od počasia a hlavne od kvalitného peľového dna. Majstrami sú maďarskí včelári (peľ vozia na Slovensko), sú výrobcovia kvalitných peľochytov na južnom Slovensku, kde včelári v priemere dosahujú odbery 12-14 kg , ale i vyššie. Ja sám ročne odovzdám 3-4 q mrazeného peľu od 50 včelstiev.

Odber peľu včelám je možný bez poškodenia samotných včiel, ale včely v takomto úli nemajú ľahký život, hlavne je problém udržať a zmierniť následky úľového prostredia. Najhoršie sú dni s teplotami nad 26˚C, prečo prirodzené cesty vetrania úľového prostredia sú značne zhoršené, včely len s námahou udržia teplotu na max. 35,6˚C, ale včelár im môže pomôcť rôznymi úpravami vetranie úľa.

Ja som investoval do výroby peľových dien vložil minimálne, využil som svoje vlastné peľové dná, vysoké 80 mm. Z počiatku som kompaktné dno vsúval do podmetu úľa, všade prítomný propolis znemožnil funkčnosť dien, nedali sa po čase odobrať.Systém som trochu pozmenil a na jar ich vkladám zhora po odložení debničiek.
Dno je s jednou peľovom mriežkou hrobou éd 3 do 5mm, s 5mm otvormi v počte asi 700 (lepšie je keď ich je viac), priamo na dne je odspodu pripevnená ochranná sieť,m s očkami min. aj max.3,15mm veľkými, na dne je nádoba na zachytávanie peľu, so sieťou 1mm na pretrasenie peľových obnôžok pri odbere.

Pri tradičnom riešení peľového dna včely úľa prechádzajú cez otvory von a do úľa (a to musí byť také dokonalé, aby včely nemohli blafovať, ak nájdu čo i len malý otvor, rozšíria si ho a prechádzajú do úľa bez straty odnôžky). Preto dno musí byť z materiálu, ktorý včely nedokážu rozhrýsť npr. tvrdené polystyrénové dosky na celé dno.
Včelári robia rôzny úpravy pre vyletujúce včely, aby sa nemuseli predierať otvormi ale otvormi upravené tak, aby mohli vyletieť priamo a tie zároveň slúžia na vetranie. Lenže včela je tak prešibané, že sa rýchlo naučia a zapamätajú si a vracajú sa do úľa cezeň.
Ja som svoje úle opatril svoje dná tzv. sekundárnymi letáčmi, cez ktoré môžu len vyletovať a vracať sa musia cez hlavný letáč pod otvory peľového dna. Aj tu sa pokúšajú včely vojsť, ale otvorov je málo a veľký pretlak odlietajúcich včiel z úľa, čo bráni včelám s peľom vniknúť do úľa (aj keď sa to ojedinelej včele podarí, na otvoroch peľ stratí.

Je faktom, že použitie tvrdých dosák s otvormi vŕtanými samotným včelárov niečo stojí, ale sú nezničiteľné. Dá sa použiť aj sololit ale v každom prípade musí byť vytvrdený náterom.

Dobré peľové dná vyrába aj Boris Melicherčík zo Zvolenskej Slatiny, dobre je dať si vyhotoviť jeden kus dna pod svoj úľ a podľa neho si môžete vyrobiť ďalšie

borivojmel/=/azet.sk

Při výskytu spor 10 na druhou MVP neexistuje, aby KVS přišla k někomu pálit včely.
To si myslí každý kdo něco o nákazách a včelách ví. Jenže člověk míní a úředník mění. KVS toto skutečně letos žádala až po mnoha intervencích vč. ústředního ředitele SVS MVDr. Maleny k tomu nedošlo viz články v Moderním včelaři. K Ing. Titěrovi se raději nebudu vyjadřovat, protože jeho písemné stanovisko k této záležitosti bych nemohl dát na tuto konferenci abych ho neznemožnil.

Při výskytu spor 10 na druhou MVP neexistuje, aby KVS přišla k někomu pálit včely.Dle veterinárního zákona je nutné MVP klinicky prokázat. Tzn., že veterinář ho tam musí najít a ukázat. Pokud to neudělá a trvá na spálení je to porušení Veterinárního zákona. Každý má právo při vyhlášení mimořádných opatření se bránit a odvolat se a toto odvolání má odkladný účinek. Dnešní laboratorní metody jsou velmi přesné, ale lidské oko nikoliv. Pokud ing. Titěra říká, že pokud máte 10 na druhou spor, tak máte dva roky na záchranu včelstev (způsob jsem popsal již níže), tak asi ví co a proč říká. Oni státní úředníci zpravidla, pokud jim někdo narušuje jejich Bohorovnost, vyhrožují a používají nátlak. Nesmíte se dát, pokud jste si jisti.


------------------------
Tím rozhodně nechci MVP podceňovat , ale až k Vám přijdou pálit kvůli výskytu spor 10 na 2 protože v okolí je dosud nejzjištěné ohnisko a budou řešit Vás jako původce a po půl roce se náhle objeví 100 prokazatelně nakažených včelstev jsou už úvahy jinde

Slyšel jsem, že někteří turisté při výšlapu do kopců konzumují pro posilnění med v minibaleních a to pak vyhazují do okolí. Neuškodilo by v tomto směru udělat veřejnosti nějakou osvětu.

Pokud letos nedošlo k nějakým změnám, tak pouze v ochranných pásmech, to
znamená do pěti kilometrů od místa výskytu.

Podle posledních kuloárových informací SVS zvažuje plošné vyšetření všech oblastí s výskytem MVP 5 let zpátky. Holt SVÚ musí být také živy stejně jako soukromá firma VÚVč v Dole.

Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
Souhlasím plně s Karlem i kolegou bez jména. Příklad VD je velmi příhodný. Podobný je i BSE. Veterináři pokud nejsou zrovna včelaři (málokdo) tak MVP resp. likvidují podobně jako Slintavku a kulhavku nebo Mor prasat. Ve srovnání s těmito vyloženě infekčními chorobami však MVP razantní rozhodně není vždyť k projevu musí být min. statisíce až miliony spor v 1 gramu. A m možná kdyby název byl bakteriální nákaza plocu byl by vztah k MVP taky jiný.
Tím rozhodně nechci MVP podceňovat , ale až k Vám přijdou pálit kvůli výskytu spor 10 na 2 protože v okolí je dosud nejzjištěné ohnisko a budou řešit Vás jako původce a po půl roce se náhle objeví 100 prokazatelně nakažených včelstev jsou už úvahy jinde.

Protože podle posledních prací normálně fungujících včelstev pokud pomine infekční tlak tak dojde k brzy odstranění všech spor. Bohužel chovatelský přínos těchto včelstev je nulový, protože jsou většinou již nesmyslně spálena.

...Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu nepřijde někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.

No v momentě výskytu u Vás zvoní veterinář dříve než se to dozvíte z papíru.

A jen tak pro zajímavost. Při likvidaci ohniska u nás bylo jedno poslední včelstvo jednoho včelaře odebráno na bakt. vyšetření plodu s plně projevenými klinickými příznaky a výskytem 10 na 5 spor v měli: Dva opakované vzorky nákazu na plodu ale vůbec nepotvrdily. Otázka z ní je to vůbec možné, vždyť vše je tak jednoduché a jasné. Nebo ne? Nikde se o tom nedozvíte, ale stalo se to. Jak asi dopadl třetí vzorek ... no přece plný průkaz. Ono by se totiž muselo asi něco měnit a od základu.

Petr S.

Pokud letos nedošlo k nějakým změnám, tak pouze v ochranných pásmech, to
znamená do pěti kilometrů od místa výskytu.
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 06, 2008 10:19 AM
Subject: Re: Mor v?el?ho plodu.



>
> Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu
> nepřijde
> někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý
> rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.

Tohle je presny,

Ty mozne dusledky rozboru cloveka, ktery ho nutne nepotrebuje odradi
natolik, ze se na nej vykasle a doufa.

Nyni uz se tusim kontroluje zimni mel na mor - je to plosne nebo jen v
oblastech vyskytu??

T.H.


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3590 (20081106)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

No třeba tady na severní Moravě je už roky mor dá se říct v horním povodí
řeky Ostravice, od Frýdku Místku výše v beskydském podhůří a horách. Jinde
třebas ne. Takže čím to asi je. Jsou to nějaké místní zvláštní podmínky,
vlhkost atd? Existuje nějaký "šílený" včelař, který tam kočuje po lesích se
včelstvy nakaženými morem? Existují tam někde v chráněných pralesech duté
silné stromy promořené morem, do kterých se neustále stěhují nové roje a
udržují zamoření? Existuje tam někde prodejce čínského medu nakaženého
morem, kde se mor šíří ze zbytků medu vyhozených v odpadcích?

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 06, 2008 10:08 AM
Subject: Re: Mor včelího plodu.


> Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace
se
> včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
> --------
> Karle, dnes ale není Apríla ... :-)
> S pozdravem Petr
> ..
>
> To není sranda, až ti přijde veterinář pálit včely je na základě malého
> množství spor MVP v měli.
>
> A studii o tom jak se šíří mor a největší vliv neměly včely (kromě
loupeže)
> ale manipulace s plásty, spojování atd. jsem četl někde nedávno.
>
>
> O schopnostech včel odolávat nákaze v různé míře v závislosti na genetické
> výbavě jsou studie. Takže bezhlavé pálení všeho okolo pozitivního včelstva
> je ta nebezpečná kombinace Včelaře a veterináře.
>
>
> Takže fakta, máme dost studijního materiálu u nás na okrese. Kolik nákaz v
> těch pozitivních spálených včelstev našli sami včelaři? Naprosté minumum.
> Takže většinou oni si nakazili celé stanoviště protože nepoznali mor. A
> všichni žijeme přesvědčení, že ve svých včelách přece mor nemáme protože
by
> jsme ho přeci poznali.
>
> Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu
nepřijde
> někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý
> rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.
>
> Karel

Předpokládám, že už týden předem příslušní včelaři vědí, že třeba ve 12,15
+- 15 minut k němu domů nebo jinde na přesně domluvené místo přijedou a že
musí mít všechno připraveno, aby stačilo jen vyskočit z auta, nastartovat
motor a léčit. A že se to potvrzuje a upřesňuje den předem. Případně že se
dá operativně mobilem během dne ten čas podle potřeby posunout. A že pokud
někdo není na místě nebo není připraven, jede se po určité době dál a ten
včelař si to potom musí domluvit dodatečně. Všechno tohle tvrdím léčitelům
z naší ZO už nějakých pár let a oni si to stále dělají po svém s
produktivitou mnohonásobně nižší.
Jak to děláte, když včelař má více stanovišť, asi nečekáte těch 15 minut, po
kterých se vytahují ucpávky z česen?.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 05, 2008 9:16 PM
Subject: Re: Aerosolovani-praxe


> Tak 250 za den od 7 do 18, nesmí se to nikde zaseknout. Asi 7 vesnic, bez
> oběda svačin a panáků. Aerosolujeme M1 AER a tam to bez respirátoru nejde,
> jinak Fluvalinát dá pořádně zabrat. Respirátor musí mít ten co je u česna
> přitažený za zátylek, aby seděl na puse, jinak si užije. Dnes jsem dodělal
> fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km
> přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak
se
> to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky. Zdraví R. Stonjek

>
> Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu nepřijde
> někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý
> rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.

Tohle je presny,

Ty mozne dusledky rozboru cloveka, ktery ho nutne nepotrebuje odradi natolik, ze se na nej vykasle a doufa.

Nyni uz se tusim kontroluje zimni mel na mor - je to plosne nebo jen v oblastech vyskytu??

T.H.

No, ono to zas tak hrozné nebude. Pokud se projeví ukládání něčeho v
organismu jako zvlášť toxické, pozná se to přes statistiku, příslušná
skupina obyvatelstva bude trpět nějakou nemocí statisticky více než je
průměr a potom se budou dělat nějaká opatření. Mně jen nadzvedává to, jak
někteří lidí tvrdí, že to léčivo je neškodné. Pokud je mi známo, tak svého
času se toto tvrdilo třeba o DDT, o Agentu Orange nebo třeba o
polychlórovaných bifenylech. Lidi, co tomu uvěřili, to potom používali na
kdejakou blbost, nebo si v tom třeba myli ruce, protože to mylo lépe než
mýdlem a vodou a později to odnesli poškozeným zdravím. V nebezpečí ohrožení
těmito léčivy jsou hlavně lidi, co je používají na ochranu rostlin nebo
zvířat, protože ti pracují s gramovými až kilogramovými množstvími. Včelaři
léčitelé jsou jen takoví "příštipkáři", pracují s množstvím léčiva o řády
menším. Přesto není důvod přidávat do těla další cizorodou látku k těm, co
už tam jsou, tím, že se při léčení vykašlu na ochranné pomůcky nebo zásady
hygieny.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jiří Danihlík" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, November 05, 2008 9:31 PM
Subject: Re: Aerosolovani-praxe


> Ještě bych dodal k příspěvku pana Poláška. Tím, že některé chemické látky
> neškodí "hned", jsou vlastně škodlivější, něž ty, které "udělají škodu
> okamžitě". Příklad: léčíte kyselinou mravenčí, poleptáte se, za chvíli vás
> to místo bolí a pálí, situaci začnete ihned řešit. Když léčíte aerosolem,
> tak vám maximálně bude pár dní špatně, někomu nebude vůbec nic. Celkově si
> ale pořádně zaděláváte.
> Aceton se do organismu velice rychle dostává, naleptává sliznice (pozdější
> rýma, kašel), navíc však s sebou nese molekuly účinné látky proti V.d..
> Tato látka se díky acetonu snadno dostane do organismu, ukládá se do
> tukových tkání (je rozpustná v nepolárních látkách = tuk, vosk,
benzen...).
> Toto ukádání nemusí nic způsobit, ale po čase by se to mohlo nějak
> projevit...kdo dnes ví, co to udělá?
> Mimochodem, od lidí, kteří se takto cpou fluvanlátem, je naprosto
> bezpředmětná diskuse na téma ukládání residuí v medu a ve vosku, sami si
> dělají sklad ve vlastním těle.
> Bezpečnosti práce a ochraně vlastního zdraví zdar!

Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
--------
Karle, dnes ale není Apríla ... :-)
S pozdravem Petr
...

To není sranda, až ti přijde veterinář pálit včely je na základě malého množství spor MVP v měli.

A studii o tom jak se šíří mor a největší vliv neměly včely (kromě loupeže) ale manipulace s plásty, spojování atd. jsem četl někde nedávno.


O schopnostech včel odolávat nákaze v různé míře v závislosti na genetické výbavě jsou studie. Takže bezhlavé pálení všeho okolo pozitivního včelstva je ta nebezpečná kombinace Včelaře a veterináře.


Takže fakta, máme dost studijního materiálu u nás na okrese. Kolik nákaz v těch pozitivních spálených včelstev našli sami včelaři? Naprosté minumum. Takže většinou oni si nakazili celé stanoviště protože nepoznali mor. A všichni žijeme přesvědčení, že ve svých včelách přece mor nemáme protože by jsme ho přeci poznali.

Já už si to nemyslím, a kdyby měl jistotu, že mi na základě nálezu nepřijde někdo pálit včely, tak si rozbor měli standardně objednávám. Možná i každý rok. Právě proto, že by mě to pomohlo včas zvýšit pozornost.

Karel

nejednodušší je ho rovnou vyměnit za mezistěny

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jozef <jozef.kurcina/=/primalex.sk>
> Předmět:
> Datum: 06.11.2008 09:09:48
> ----------------------------------------
> Kto mi poradí ako najlepšie roztápať plásty, vosk?
> Treba nejako vosk špecialne ošetriť?
>
> Dik
>
>
>

Je to tak.
Vezměme jako příklad VD. Používané metody byly tak jak přicházely. 1). pálení, 2). vyřezávání plodu trubců, 3). Komisionální léčení nátěrem v XI -XII měsíci jemuž předcházelo vyřezání zbytku plodu , .4). 2 fumigace varidolem , 5) loni 3 fumigace, 6) od letošního roku povinný gabon + 2 fumigace. + aerosol případně třetí fumigace. Jinde se zase používá kyselina mravenčí nebo tymolin a vychází to nastejno. Včelstva také hynou.
Jak jistě víme tak první 4 metody se ukázaly jako neúčinné, ale se stále v metodice uvádějí. Proto si také myslím, že ta inventura by měla přijít. Avšak stále budou páni opatrní, kteří je budou dále uvádět, aby jim to někdo nepředhazoval.
Nakonec nám zbývá jen používat rozum a soudnost. Jsou jen 2 cesty jak z toho ven léčení nebo šlechtění Léčení má účinek okamžitý, avšak nepoznáme včelstvo která má lepší schopnost odolávat a to pak použít ve šlechtění. Šlechtění je zase běh na dlouhé trati který právě zpomaluje to léčení. Cestou by pak mohlo být vyhledávání včelstev žijících divoce, jejich sledování, a případné použití ve šlechtění. Jejich likvidace se mi jeví jako ta nejhloupější, protože svá včelstva ochráníme správným léčením
před léty se všechna šlechtění zaměřoval jen na výkony a s odolností si nikdo hlavu nelámal . Měli jsme vždyť´ všemocnou chemii. Tak nám ve šlechtění zůstávají zase dvě cesty. 1) použít jako materiál to co přežívá déle bez naší pomoci ,nebo 2) genetická manipulace. A TEĎ SI VYBERTE

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor v?el?ho plodu.
> Datum: 06.11.2008 08:39:28
> ----------------------------------------
> Přednášku jsem neslyšel, ale jen tak na okraj jedna poznámka.¨
>
> Kdo může v tomto co posoudit co je smysl a co nesmysl.
>
> Myslím, že to co jsem v posledních letech četl o výsledcích pokusů a
> výzkumů ve světě, tak by to stálo za to, aby se udělala inventura
> faktických poznatků a zkušeností. A kriticky se to zhodnotilo a usoudilo,
> jestli je všechno tak jak věříme.
>
> Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
> včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)
>
> Karel
>
>
>

Karle, dnes ale není Apríla ... :-)
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, November 06, 2008 8:39 AM
Subject: Re: Mor včelího plodu.


...
Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se
včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)

Karel


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3589 (20081106)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Kto mi poradí ako najlepšie roztápať plásty, vosk?
Treba nejako vosk špecialne ošetriť?

Dik

Přednášku jsem neslyšel, ale jen tak na okraj jedna poznámka.¨

Kdo může v tomto co posoudit co je smysl a co nesmysl.

Myslím, že to co jsem v posledních letech četl o výsledcích pokusů a výzkumů ve světě, tak by to stálo za to, aby se udělala inventura faktických poznatků a zkušeností. A kriticky se to zhodnotilo a usoudilo, jestli je všechno tak jak věříme.

Možná dojdeme k tomu, že samotný mor tolik neškodí, ale teprve kombinace se včelařem a někdy i s veterinářem je včelám nebezpečná:-)

Karel

Této přednášky jsem se zúčastnil také. Nešlo o mor včelího plodu, ale o "ozdravění" včelstev. Rozuměj ozdravění od varroázy. Moru včelího plodu lze včely bavit, dle ing. Titěry, pokud máte laboratorně potvrzeno 10 na druhou spor. Tedy laboratorně prokázano, klinicky nikoliv. Včely se přesypou na čisté dílo, do nových úlů, nebo vyvařených v parafinu, a původní dílo a rámky se likvidují. To, co zde onen včelař vykládal byla snůška nesmyslů. Také jsem byl z toho v šoku, doufaje, že si z této přednášky včelaři nic neodnesou. Tyto přednášky jsou v dnešní době bohužel zdrojem nemalých dotací, takže každý, kdo je seznamu učitelů, plácá, co umí. Koho se to netýký, nechť s toho laskavě nechytá. Tyto informace by měly směřovat na ÚV ČSV. Tam tyto lidi schvalují.

Lidi, přečtěte si návody na požití léčiv. Na druhou stranu tu sice bude o polovinu méně příspěvků.

Kde ??? Ve VUVč ho snad mají dost. A navíc Varidol Fum a Varidol AER jedno jsou. Tedy buď nakapu na pásky, nebo naliji sklenice s vodou nebo acetonem. Jinak, le nechápu dotaz.

př. Stonjek Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky

Stálo by asi za to trochu to rozvést - taky nerad dělám zbytečnou práci (uvést odkaz na obrázky, návody atd + praktickou zkušenost cena atd.) Dík

Ještě bych dodal k příspěvku pana Poláška. Tím, že některé chemické látky neškodí "hned", jsou vlastně škodlivější, něž ty, které "udělají škodu okamžitě". Příklad: léčíte kyselinou mravenčí, poleptáte se, za chvíli vás to místo bolí a pálí, situaci začnete ihned řešit. Když léčíte aerosolem, tak vám maximálně bude pár dní špatně, někomu nebude vůbec nic. Celkově si ale pořádně zaděláváte.
Aceton se do organismu velice rychle dostává, naleptává sliznice (pozdější rýma, kašel), navíc však s sebou nese molekuly účinné látky proti V.d.. Tato látka se díky acetonu snadno dostane do organismu, ukládá se do tukových tkání (je rozpustná v nepolárních látkách = tuk, vosk, benzen...). Toto ukádání nemusí nic způsobit, ale po čase by se to mohlo nějak projevit...kdo dnes ví, co to udělá?
Mimochodem, od lidí, kteří se takto cpou fluvanlátem, je naprosto bezpředmětná diskuse na téma ukládání residuí v medu a ve vosku, sami si dělají sklad ve vlastním těle.
Bezpečnosti práce a ochraně vlastního zdraví zdar!

Tak 250 za den od 7 do 18, nesmí se to nikde zaseknout. Asi 7 vesnic, bez oběda svačin a panáků. Aerosolujeme M1 AER a tam to bez respirátoru nejde, jinak Fluvalinát dá pořádně zabrat. Respirátor musí mít ten co je u česna přitažený za zátylek, aby seděl na puse, jinak si užije. Dnes jsem dodělal fumigace, použil jsem slov. verzi vyvíječe Fuerto, 65 včelstev s 30 km přejezdem za 1,5 hod, ale sekal jsem stařinu a dělal debordelizaci a tak se to protáhlo. Fantastická úspora práce, uvidíme výsledky. Zdraví R. Stonjek

http://www.beedol.cz/wp/2008/aplikace-leciv/

Zavolejte na telefon 585000320.

No, co se týká drážek v zadovácích, ty jsem spíše, když byly zanešené propolisem, tak je radši čistil než abych zkracoval ouška. Co se týká těch rámků, tak postupuji spíše metodou revitalizace, rámky vybírám, extrémní rozměry upravuji a rámky zpevňuji. Připadá mně to rychlejší než rámky zrušit a udělat nové. Včelařit pořád ještě převážně v zadovácích, asi bych ty staré rámky rušil rychleji, protože tam sice větší tolerance v rozměrech nevadí, ale rámky jsou při vytahování kleštěmi namáhány mnohonásobně více. Ale v nastavcích se rámky prakticky neopotřebovávají, takže jejich pevnost může být dost nižší, i když tam musí být přesnější. Rámky 39 mi ještě vydrží pěkně dlouho.

Roztřídění je na nic. Z takového řešení vznikají jen komplikace. Nakonec stejně začneš nevyhovující rámky vyhazovat . Tak proč stím nezačít hned. Teď se stejně vyřezávají staré plásty tak vyhoď´ i ten špatný rámek a nahraď´ ho novým za 3 roky to máš v pohodě roztříděno. Také jsem to tak dělal když jsem po otci rušil budečáky
PROBLÉM VZNIKAL TEHDY POSTUPNĚ stačila špatně vyčištěná drážka a rámek nešel vsunout tok se jednoduše ouško ořízlo tam to vůbec nevadilo ale při přechodu na nástavky začali některé propadávat
Za to zlobení to nestojí Na výrobu stačí úplně pila se stavitelnou hloubkou řezu není třeba kvůli tomu pořizovat nic jiného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 14:08:57
> ----------------------------------------
> Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla
> potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat
> různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen
> cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální
> frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do
> cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat
> ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky
> nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky
> s extrémními rozměry a něco s tím udělám.
>
>
>

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

Koupím maringotku nebo kočovný vůz bez včel, případně i bez úlů.

skúste tento odkaz na www.vcely.sk

http://www.vcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=254

Peľochyt - najžiadanejší doplnok úľa


poprípade včelárske fórum - sekcia - Peľ

http://www.vcely.sk/index.php?name=Forums&file=viewforum&f=3


s pozdravom

L.Šebošik

www.vcely.sk




Tomáš Heřman wrote / napísal(a):

> Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.
>
> Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))
>
> ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))
>
> To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.
>
>
> T.H.
>
>
>
>> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
>> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
>> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>>
>>
>>
>>
>
>

Ty léčiva jsou neškodná z hlediska akutní toxicity a z hlediska dávkování při léčení. To znamená, že nikdo hned po léčení ani při manipulaci bez ochranných pomůcek nepocítí nějaké následky, v tom smyslu jsou skutečně nejedovaté. Problém je v tom, že ty léčiva nebo jejich rezidua jsou obvykle látky, které se z organismu velmi obtížně vylučují, nevyloučí se beze zbytku a ukládají se v něm a dlouhodobě v něm kolují. Různé tyto kontakty s těmito látkami se potom v organismu během let sčítají, až při nějakém překročení nějaké mezní hranice dojde k onemocnění, rakovina nebo i něco jiného. Takže i když to léčení bez pomůcek nic nedělá, je lepší ty pomůcky používat.

Prostě to jsou rámky ze zadováků, kde přesnost na milimetr vůbec nebyla potřeba, stačilo těch půl centimetru. Tak vznikl prostor zkoušet dělat různé verze rámků podomácky a co nejsnadněji bez frézování oušek, jen cirkulárkou a nožem nebo ručním hoblíkem. V tehdejší době sehnat speciální frézky domů za rozumný peníz v podstatě ani nešlo a běžné kruhové pily do cirkulárky měly ocelové zuby, vidiové pily byly tehdy bílé vrány. Frézovat ty ouška na přípravku na cirkuli bylo tedy poměrně pomalé a taky nebezpečné. Časem asi ty rámky roztřídím, extrémy dám dohromady s nastavky s extrémními rozměry a něco s tím udělám.

tady se pracuje s přesností + - 1 cm (zemědělská míra)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>

> Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4
> důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu
> důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
> Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem
> mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to
> stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
> Tonda
>

Diky moc za uzitecne informace, to pomuze.

No Dr. Kamler rikal, ze je alergicky na zbytky v nevycistenem aerosolu, ktere se k nemu dostavaji prostrednictvim oprav. Rikal, ze uz to ani neotvira a posila automaticky zpet, v pripade ze neni aerosol radne vycisteny. A ze kdyz to nahodou otevre tak si jde na par dni lehnout do nemocnice, protoze otece v obliceji, ze ani nevidi. Takto to prezentoval na nedavnem skoleni. Takze bych byl opatrny a moje duvera v udajne pro nas neskodne lecivo neni bezmezna, navic kdyz je to pro ne jeden z hlavnich zdroju obzivy.

To druhe lecivo (alternativa Varidolu pro aerosol - M1 ??? ) je prej zarucene pro tridenni nevolnost v pripade nepouziti respiratoru.

Byl bych opatrny, ty zpravy o zdravotnich problemech po aerosolovani jsem uz slysel i cetl z vice stran.

T.H.

Koukal jsem do záznamů. Sobota: celkem 194 včelstev, 4 vesnice, tedy 4 důvěrníci. Je to i s obědem. Když končím ve vesnici, zavolám dalšímu důvěrníkovi že jedu, aby čekal.
Respirátor se mi nechce nasazovat. Třeba ho začnu používat. Když jsem mluvil s VÚ DOL, asi s Kamlerem, říkal, že to moc jedovaté není. Že je to stejné, jako ampulka pro psy proti blechám.
Tonda

>Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Jo to je problem, taky sem to honil a nedohnal.

Vim ze neco je na strankach pana Brinka- foto, nejvice je na vcely.sk - cely clanek na toto tema - jo na slovenku, tam znaj :-))

ja to vyresil tak ze do vysokeho dna vsouvam pylochyt, ktery je pripevnen v ramu (neco jako se dela materi mrizka v ramu). To ale musi mit dno sito pres ktere pyl propadne - Varroa dno. Nejlepe je asi pylochyt po celem, tj zhruba ze 3 desek, ktere se koupi. Ja udelal jen z jedne a okoli jsem zasitoval musim sitem. Funguje to ale jsem mekej a moc sem to nepouzil. Je to rachot nez si holky zvyknou, tak jsem je moc netrapil :-)) Ale musi se pocitat ze je to i s necistotami, proto se pouziva pylochyt cesnovy - tipuju :-))

To ze jsem je netrapil pisu v uvozovkach protoze vim, ze se tezi snad i metraky za sezonu - ale to uz fakt moc kecam :-) Pan Turciany da urcite vedet jak to je presne.


T.H.


> Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých
> detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám
> odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra
>
>
>

Zdravím.Chci se zeptat jestli někdo nevíte o pláncích a nebo nějakých detailnějších fotografiích pylochytu.Rád bych si nějaký vyrobil a nemám odkud čerpat informace.Prosím o nějaký odkaz.Díky všem Míra

Na to bych skutečně sám nepřišel rámky spálit.

> Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá.
> Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik
> koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna
> sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
> Tonda

Takze i s prejezdama? Tak nejak si to predstavuju. Ale bez respiratoru do toho nejdu. Je s respiratorem nejaka potiz nebo jde jen o pocitovy odpor?

Diky

T.H.

Za den udělám 150 - 200 včelstev. Jezdím vždy s důvěrníkem, který pomáhá. Ve vesnici má včelače oběhnuté, každý má připravené ucpávky. Mám několik koncovek, abych se přizpůsobil úlům. Přeléčíme a včelař si už rozdělá česna sám. Nejhorší je dýchat ten jed. Respirátor se nám nechce brát.
Tonda

>Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Přesně tak. Je to stejná náplň, ale jiný štítek.
Tonda
>je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

> No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do
> vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Urcite, neni v tom rozdil

T.H.

Sháněl jsem Varidol AER , ale nebyl k dostání , takže to je možná důsledek této změny.

No právě mě jde o to zda se může Varidol Fum dát ve stejné koncentraci do vyvíječe aerosolu v kombinaci s acetonem.

Takto to neni, je to jedno a to same. Do obou lahvicek se leje stejne lecivo, ale aby se vyhovelo zakonu bylo nutne odlisit dle zpusobu aplikace obe leciva (FUM, AER). Dr. Kamler rikal, ze se zakon ted nekdy meni ( zmenil), takze uz by se to priste nemelo v nazvu lisit.

T.H.

>
> Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka
> AMITRAZ.
>
> Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení
> horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku
> podľa počtu nadstavkov.
>
> Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod
> nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej
> vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.
>
> Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM
> pomocou horiaceho papierika.
>
>
>

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž. Kozlík

Áno, v obidvoch prípadoch sa jedná o spoločný obsah , je to chemická látka AMITRAZ.

Varidol Fum sol a.u.v. sa používa v dobe od 1.10 do 1.4., v spojení horiaceho procesu papierového nosiča s dvomi alebo 3,4 kvapkami roztoku podľa počtu nadstavkov.

Varidol AER sol a.u.v. sa používa v dobe 12. mesiaca keď sú teploty pod nulou, v spojení 300 ml potravinárskeho acetónu alebo demineralizovanej vody +5 ml Varidolu. Ostatné ako je napísanej vyššie.

Je rozdiel v aplikácii amitrazu AER pomocou rozprašovača VAT 1 a FUM pomocou horiaceho papierika.

Pokud budeš jezdit z jedného na další stanoviště a různé úly, tak toho uděláš mnohem méně. To nelze odhadnout počet včelstev. POZOR!!! Moravský univerzal nelze fumigovat česnovým prostorem ! Také nelze fumigovat kde je lomené česno. Aerosol m u s í proudit přímo do úlového prostoru a nejlépe pod rámky.

Pokud to budeš mít přípravené, tj. snadné vložení hubice do česnového prostoru, není problém podle mého názoru za těch 6 hodin udělat cca 150 včelstev. Také na tom záleží, kolik je nástavků. Musí tam být nejméně dvě osoby. Jedná fumiguje a druhá uzavírá česna.

Mam dotaz na aerosolovace. Kolik se da udelat vcelstev za den, tj cca za 6hodin? Lze orientacne pocitat min/vcelstvo pri acetonu bez prejezdu, aby si to mohl clovek nejak naplanovat. Prosim o zkusenosti, co je treba mit pripravene, na co predem myslet. Rad bych vedel predem, kde se urcite stane chyba (treba zamceny vcelin i cesna :-) )

Diky

T.H.

Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM jsou jedno a totéž.

Bežne to tak robíme a nič sa včielkam nestalo a klieštik padá. Čiže podľa mňa je to jedno a to isté.

Ano

T.H.

> Dá se Varidol FUM použít do aerosolu ? Slyšel jsem , že Varidol AER a FUM
> jsou jedno a totéž.
>
>
>

Na to je jedno výborné řešení takový rámek který dělá problémy použít na opékání klobásy nebo pod kotel při tavení voští včelky ti na občas nový rámek vydělají Já při 30 včelstvech likviduji přibližně tak jeden rámek na včelstvo Nevidím jediný důvod proč si takovými rámky komplikovat život. Vždyť ve včelařských potřebách přířezy na jeden rámek stojí 7 Kč a již vydrátkovaný 15. Při jmenované roční spotřebě nestojí zato ani chystat pilu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: R?mek 39
> Datum: 05.11.2008 05:22:22
> ----------------------------------------
> Mě by zajímalo, jaké kdo má ve skutečnosti přesné rámky. Ty moje se
> pohybují díky kdysi různým vyráběným verzím v rozměrech od 39x23,6 až po
> 39x24,5. Nad drážkou je někdy jen 5 milimetrů, někdy celá tloušťka horní
> loučky 12 milimetrů, pod drážkou je 23,5, někdy jen 22,8 cm. Tolerance,
> která díky práci s jednotlivými rámky v zadovácích vůbec nedělala problémy,
> v nástavcích problémy dělá.
>
>
>