Archiv Včelařské konference

No proti zvapenateni to asi muze fungovat, ale rekl bych ze bude mit
ve vcelstvu dost dlouhy polocas a najdou mu to v medu.
Formidol bude fungovat urcite stejne, navic ma jednodussi aplikaci.
Jirka

Dne 14 May 03, v 8:01, Janura Stefan napsal(a):

> Telefonoval som mu a povedal ze ten "dedo" to pouziva proti vapenateneniu a
> kliestikovy a ze to zabera.
>
> Tak neviem. Preto sa pytam aj ja.
>
> Pista
>
>
> > No nevim nevim, nekde jsem cosi cetl o pouziti kys. mlecny na varrou,
> > tusim ze i neco o benzoovy, ale o sorbovy teda nic.
> > A co by to jako melo mit za efekt, nebo proc to chce delat?
> > Jirka
> >
>

Inseminovaná matka (a její včelstvo) je v nevýhodě ze tří důvodů, dva jste
zmínili:
1. Vliv dvou narkóz - prvá při inseminaci a druhá po inseminaci. Dříve se
matky narkotizovaly dlouho, 10+10 minut, později 5+5 minut.
Teď víme, že stačí první narkóza do 3 minut (tolik trvá inseminace matky) a
druhá 1-2 minuty - to je pro ně tedy podstatně šetrnější. Takové ins. matky
máme v běžných produkčních včelstvech a pokud je kvůli něčemu nevyřadíme
nebo je včely nevymění samy, klidně se dožívají 3, někdy i 4 let. Tedy je to
určitý důkaz toho, že krátká narkóza matkám nevadí tolik, jak by se dalo
očekávat. Zřejmě i dřívější špatné zkušenosti s životností matek byly na
vrub dlouhých narkóz.
2. Inbríding (příbuzenská plemenitba) jejího včelstva. Ale ne každá matka se
inseminuje příbuzensky. V malé míře inbríding nevadí, tj. do 15 až 20 %. Na
evidenčním lístku každé ins. matky od nás (z PV Zubří) je koef. inbrídingu
budoucího včelstva matky napsán. Jen málo která matka od nás má ovšem vyšší
inbríding než 25 % (umíme ho předem vypočítat a tak vybíráme kombinace matek
a trubců dávající nižší koef. inbrídingu).
Pozn.: Na některé vlastnosti dokonce inbríding působí příznivě - jsou to ty
s vyšší dědivostí, např. čistící instinkt.
3. Geneticky homogennější včelstvo. Protože se matka obvykle inseminuje
trubci od jedné matky trubců, jsou si všechny včely více vzájemně příbuzné
než při volném páření, kdy je každý trubec z jiného včelstva.
Polyandrie a páření matky volně mimo úl je opatření přírody s cílem zpestřit
geneticky potomstvo matky, to je pak ve výhodě - má širší možnosti adaptace
na rozmanité podmínky prostředí, kde populace včel žije a jemuž se musí
stále přizpůsobovat (přírodní výběr). Člověk - chovatel toto obchází a ve
včelstvu je tak menší genetická pestrost - to může vadit i v rámci jednoho
včelstva (nejen v rámci populace) - zmenšení síly a výkonu aj. Jsou to
složité vztahy mezi včelami, studují se, něco se o nich ví, ale stále
málo...
Na dokreslení uvedeného: Ve včelstvu s volně pářenou matkou jsou sestry
některé geneticky podobné (koef. příbuznosti) z 0,75 a některé 0,25, v
průměru asi 0,30, a ve včelstvu s matkou inseminovanou jsou některé včely
navzájem s koef. 0,75 a jiné 0,50, v průměru 0,52. Více se můžete dozvědět
v právě vycházejícím seriálu ve Včelařství "Příbuzenské vztahy u včel",
právě uvedené hodnoty příbuznosti budou popsány podrobněji v 7. a hlavně 9.
části.

Souhrnně mohu říci, že inseminované matky proti volně pářeným jsou v
nevýhodě. Včelstva s ins. matkami mohou o něco zaostávat, ale rozdíl je malý
(a je možné, že ho zmenšuje vyšší kvalita - lepší geny od nainseminovaných
trubců). Aspoň o matkách od nás si to troufám tvrdit. Chtělo by to i nějaká
čísla, třeba srovnání medných výnosů - někdy to spočítám za pár let zpět.
Nepřímou podporou toho tvrzení je, že ve většině včelstev máme matky
inseminované, a to momentálně v 93 včelstvech ze 100.

K. Čermák


>> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
>> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
>>plemenidba atd.

>No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
>inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
>odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
>základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
>značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
>spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
>mít pod kontrolou, s čím se spářila.

Jen upřesnění - Vigor není kraňka z Podkarpatské Rusi (snad lépe se říká
Zakarpatská Ukrajina). Je to nově vytvořený kmen kombinací více výchozích
kmenů nebo linií kraňky. Zakarpatská kraňka, tedy Vučko, je v něm také
použita, ale jen podílem.

K. Čermák


> Odpověď na dotaz:
> Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
> Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
> Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
> Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
> Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
> Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
> Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
> Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2003 8:04 AM
Subject: Dotaz k plodišti 42x36 (př. Čermák)

> > mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
> >
> > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco
jiného
> > zeptat, napište.
> > K. Čermák
>
> Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
>
> V posledních článcích přítele Boháče (např.
> http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
> kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
> hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
> plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
>
> Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
> včelaře.
>
> Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
> větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
> jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
>
> Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
>
> J. Čáp

Ano, chtěl jsem hlavně dát možnost včelstvům rozvíjet se na velké nedělené
ploše a sledovat, nakolik jim to bude (nebo nebude) svědčit ve srovnání s
ostatními včelstvy, jež jsou v nízkonástavkových Optimalech. Jeví se mi, že
pro zimování je to jedno, zda je prostor úlu vysoký (36 cm) nebo složený z
několika (2-3) nízkých nástavků. I v sezóně se včelám na vysokém plástu
daří, horší je to ale pro nás včelaře - problém s obměnou díla, váhou
nástavku aj.

Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní, psal
mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor, resp.
plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu, nevadí,
že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky včelám
náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce. A
tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
zimování a jaro.

K. Čermák

> Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní,
psal
> mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor,
resp.
> plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
> Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu,
nevadí,
> že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky
včelám
> náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
> pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
> nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce.
A
> tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
> přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
> zimování a jaro.
>
> K. Čermák

Uváděné skutečnosti potvrzuje i moje zkušenost se včelařením v čejkově
ležanu na r.m 42x33 cm.
Tedy nezávisle na běžně známých typech úlů.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

>2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
>Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
>publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
>výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
>novinky?

Chystám se právě o tom napsat článek do Včelařství, ale sezóna mi nedovoluje
to dokončit, tak až po ní. Vlastně to budou dva články charakteru kompilace
(výběr z odborných článků - separátů) - jeden o odolnosti včel proti
infekčním chorobám a druhý o selekci na varroarezistenci. Všechny práce o
varroarezistenci jsou ale anglicky, převážně ve vědeckých časopisech.

Jen velmi stručně k těm novinkám pokud jde o varroarezistenci:
- Tzv. grooming (aktivní ničení - poškozování roztočů včelami) se ukazuje
být skoro neužitečný pro selekci, protože u naší medonosné včely je to
vlastnost málo vyvinutá a s malou genetickou variabilitou a hlavně velmi
nízce dědivá.
- Čistící instinkt včel částečně souvisí i se schopností včel odstranit s
plodového plástu ty kukly, v nichž se nachází samička varroa s jejím
potomstvem. Ikdyž jsou to kukla živé, včely některé z nich odvíčkují a
odstaraní. Samička varroa to sice nejspíš přežije, ale její potomstvo se
nedovyvine. Zároveň se samičce varroa "odečte" jeden plodový cyklus, obvykle
totiž má za život 3 takové cykly, kdy plodí potomstvo na plodu. Popsanou
schopnost mají včely v různém stupni a podle německých výzkumníků je
genetická korelace mezi čistícím pudem (odstarňováním mrtvého plodu) a
vyklízením roztoči napadených kukel dost vysoká, a to 0,61. Včely touto
cestou brzdí rozvoj varroázy.
- Schopnost včel potlačovat množení roztočů. Anglicky tuto schopnost nazvali
"Suppression of Mite Reproduction Trait" (zkráceně SMRT), česky je to možno
vyjádřit asi jako "vlastnost potlačování množení roztočů". V některých
včelstvech se totiž roztoči nejsou schopni množit tak úspěšně jako v jiných.
Projevuje se to hlavně ve dvou směrech - tak, že samička na kukle uhyne,
nebo sice neuhyne, ale nemá žádné potomstvo (nenaklade vajíčka). Neví se
přesně, čím je to způsobeno, ale je zřejmé, že je to vlastnost (schopnost)
včel, nejspíš nějaká fyziologická. Nejvíce v bádání tímto směrem postoupili
výzkumníci v USA (Harbo aj.) - našli včelstva, kde % nereprodukujících
samiček je až 66 %, zatímco většina včelstev neselektovaných má tento podíl
okolo 15 %.
Tento posledně uvedený směr je slibný pro hlednání varroarezistentních včel,
metodika je ale dost pracná a hlavně vyžaduje poměrně dost napadená
včelstva. Harbo a spol. ve svých pokusech měli včelstva v létě (červenec -
srpen) s několika sty až skoro 3000 roztoči, aby vůbec mohli vlastnost SMRT
změřit. V našich včelstvech je ale nejčastěji jen pár desítek až stovek
roztočů, takže je obtížné vyhodnotit % nereprodukujících samiček...

K. Čermák

Prosím Vás, chtěl bych se zeptat jestli někdo neví jak se jmenuje ta vyhláška, která přímo vymezuje parametry prostor určených pro zacházení s potravinami(medem)?např. omyvatelné stěny až do výšky 2m atd.Předem děkuji.

Pro celkový přehled co se kde píše o včelách
jsem poslal naskenovanou stránku s článkem
z Pardubických novin ze soboty 3.5.2003.
http://www.vcely.or.cz/files/
(Odkaz umístěn na konci kapitoly "Soubory ke stažení".)
V článku jsou mimo jiné i informace o výkupu medu Včelou Předboj za 100 Kč/kg.
zdraví
Eman

jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla mozna obdoba
boje s komary v jizni americe, kdy jsou do prirody vypousteni ozareni
samecci. k pareni dochazi, ale k oplodneni a lihnuti prezitischopneho
potomstva uz ne. co na to odborni pracovnici csv?
zdravim,
pavel hrabak

Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
majícího velice mírný chovný materiál.

Mám problémy se sousedy a také proto se již
několik let snažím přeměnit své stanoviště
včelstev na stanoviště velice mírných a nerozbíhavých včelstev.
Nevěřícně jsem vyslech vyprávění zkušeného včelaře,
který na exkurzi v Rakousku viděl hrající si děti
před česny úlů stanoviště velkovčelaře.
(Je vůbec možné takto mírné matky u nás sehnat?)

Loni jsem vyměnil všechny matky za nové,
které byly deklarovány a doporučovány jako mírné.
Přesto nyní vždy při pozorování česen(asi ze 3m)
na mě alespoň jedna včelka zaútočí.
Rovněž při klepnutí do úlu (rozepření nástavků)
se včelky znatelně rozruší.

Případně, poradí někdo jak postupovat
k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Za případné odpovědi díky.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Také zdravé, pilné a hodné včelky.

Pavel Strnad

> Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
> stanoviště.

To není můj případ !

Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné ...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

:> Případně, poradí někdo jak postupovat
:>k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale než naroste živý plot,
tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.
Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém prostředí mírné včely je problém.
Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
Tenhle případ mám v okolí já.
Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
S tím má taky jednu špatnou zkušenost. "Do žen a do melounů se nevidí."
Eman

S tímhle problémem bodavosti mám dotaz.
Je možné, že má ještě v tomto období vliv na chování a bodavost strážkyň na
česnu přezimující genereace včel?
Myslím, že by měla už v téhle době být z úlu pryč. A že notabene by se
neměly přezimující včely vyskytovat mezi strážkyněmi.
Ptám se proto, že mám jednu matku, kterou jsem u jedněch bestií bodavých
měnil až v polovině srpna, ale útočí na mě opět ve vzdálenosti skoro deset
metrů od česna.
Ostatní včelstva jsou stejného původu a jsou relativně mírné. Ikdyž taky ne
beránci :o).

Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen s
ohledem k sousedům a myslím, že podle toho kdo se na dědiny stěhuje z měst a
není zvyklý živutu a vztahům na vesnici, ale i proto, že většina lidí na
vesnici dnes žije konzumně a nemá k té vesnici a přírodě moc vztah (opět až
na výjimky). Myslím, že se vztahy to bude čím dál horší.
Za druhé má každý stále míň času a určině se s nebodavými včelstvy rychleji
a snadněji pracuje!

Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
sprosťárna.
Pokud mi velkovčelař prodá bodavou matku, byť F1 (nebo prvního potomka
šlechtěné volně pářenou) a je bodavá, tak jaké má potom na stanovišti
ostatní včelstva a jak se stará o plemenitbu trubčích včelstev když není
schopen přečíslit svými mirnými trubci ty od dejmetomu amatérů (ikdyž se sám
též za amatéra považuju).

Znovu se ptám! Jakým způsobem se schvalují chovy různých stupňů! Jak se
testují parametry jejich produktů.
Ať už je to stabilita nových linií, nebo u rozchovných stanic, zda někdo
skutečně testuje doprovodné vlastnosti nebo to schválí nějaký úředník na
základě nějaké statistiky podané pěstitelem?

Na co potom rozmnožovací chovy, když nedokážu zajistit aspoň minimum
kvality.
Jaká je v tomto směru nabídka např. v Německu? Nebo v Americe? Pokud něco
chci prodat, tak snad musím nějakým způsobem garantovat, co prodávám !?

Já osobně jsem k tomu, co mi o vlastnostech svých včel kdokoli cokoli říka
dost skeptický.
Až na pár ověřených vyjimek.

Arnošt


----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 9:15 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné ...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

Když pročítám stará včelařství, tak se tam dá dočíst, že se zakládaly chovné
okrsky,
kam se daly matky dovézt k oplodnění? Trubčí včelstva se pak vybírala z
dobrých včelstev.
Nepřeceňuje se v tomhle smyslu inseminace, že se od těchto metod upustilo,
nebo se dnes prostě včelaři nedokážou domluvit, protože si každý chrání svůj
píseček?
Mělo by to v téhle době a v Česku smysl?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Veselý Emanuel Ing." <eman.vesely/=/cesa.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 9:55 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


:> Případně, poradí někdo jak postupovat
:>k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale než naroste
živý plot,
tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.
Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém prostředí mírné
včely je problém.
Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
Tenhle případ mám v okolí já.
Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
S tím má taky jednu špatnou zkušenost. "Do žen a do melounů se nevidí."
Eman

:>S tímhle problémem bodavosti mám dotaz.
:>Je možné, že má ještě v tomto období vliv na chování a
:>bodavost strážkyň na
:>česnu přezimující genereace včel?
:>Myslím, že by měla už v téhle době být z úlu pryč. A že notabene by se
:>neměly přezimující včely vyskytovat mezi strážkyněmi.
:>Ptám se proto, že mám jednu matku, kterou jsem u jedněch
:>bestií bodavých
:>měnil až v polovině srpna, ale útočí na mě opět ve
:>vzdálenosti skoro deset
:>metrů od česna.

Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie) a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
Eman

>
> Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen
> a snadněji pracuje!
>
> Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
> sprosťárna.

Příteli, dovolím si zde silně nesouhlasit. Nevím, jaké máš vědomosti o
chovu a o genetice, ale Tvé dopisy mi naznačují, že pouze okrajové.

Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
včelstev.
A tak podobně. Takže ono to šlechtění není nic triviálního a tak
zjednodušuvat, jak píšeš Ty, - chovejte prostě nebodavé včely - to nejde.
Ať chceme, či nechceme, pořád ještě příroda má své slovo a to slovo v
tomto případě říká "včelo, máš žihadlo a to se používá takhle" ...

Nutno uvážit, že nejen včelař, ale i jeho "konzumní soused" má svá práva,
která začínají práve třeba u jeho plotu, ale včely o tom dost dobře poučit
nejde. Je třeba aby včelař byl ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti a
uznal i to, že někdo se včel prostě bojí.

Zdraví PP.

No jo, ale to musí být ta nová vložená matka oplodněná nebodavými trubci.

Zdeněk Čejka

> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
> Eman

Dne po 19. květen 2003 10:42 Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily. Eman
Dobry den,
toto mohu potvrdit, take se mi po vymene matky vcelstva (kterym jsem interne
rikal suchy zip) sklidnila. Jestli nahodou mimo genetiku a jine vlivy okoli
bodavost neovlivnuje i materi latka.
Na stanovisti mam vsechny (tj 7.) vcely nebodave vyjma jednech, kde jsem za 3
roky meho vcelareni zjistil , ze na tom miste jsou bodave vzdy. Se synem jsme
si hrali s virgulemy a presne pod tim ulem vede nakej pramen , nebo geop.
zona. Toto ma mozna vliv taky.

Honza

Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 10:44 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


No jo, ale to musí být ta nová vložená matka oplodněná nebodavými trubci.

Zdeněk Čejka

> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé spermie)
> a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se chování včelstva
> zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.
> Eman

m jsme
:>si hrali s virgulemy a presne pod tim ulem vede nakej pramen
:>, nebo geop.
:>zona. Toto ma mozna vliv taky.
:>
:>Honza


To je bomba! To mě nenapadlo. Já to mám taky svázaný s místem, ale zatím jsem tomu nepřikládal význam.
Díky
Eman

To je zajímavé co říkáte příteli.
Potom je zřejmě naprostá pitomost uvádět jako charakteristickou vlastnost
při výběru mírnost?
Když chcete chovat bodavá včelstva, tak si je mějte. Asi máte dost peněz
na stavění vysokých barier se sousedy. Já osobně si ale chci svoji zahradu
užít i jinak než bych tam musel chodi ve skafandru, protože mají včely
žihadla.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Pavel Prchal" <prchal/=/dup.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 10:44 AM
Subject: Re: Matky velice m írných včelstev - hledám chovatele
matek -okrajove


>
> Podle mě by měl být trend moderního včelařství šlechtit mírné linie. Nejen
> a snadněji pracuje!
>
> Podávat bodavé potvory s tím že mají dobré výnosy je podle mě lež a
> sprosťárna.

Příteli, dovolím si zde silně nesouhlasit. Nevím, jaké máš vědomosti o
chovu a o genetice, ale Tvé dopisy mi naznačují, že pouze okrajové.

Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
včelstev.
A tak podobně. Takže ono to šlechtění není nic triviálního a tak
zjednodušuvat, jak píšeš Ty, - chovejte prostě nebodavé včely - to nejde.
Ať chceme, či nechceme, pořád ještě příroda má své slovo a to slovo v
tomto případě říká "včelo, máš žihadlo a to se používá takhle" ...

Nutno uvážit, že nejen včelař, ale i jeho "konzumní soused" má svá práva,
která začínají práve třeba u jeho plotu, ale včely o tom dost dobře poučit
nejde. Je třeba aby včelař byl ochoten přijmout svůj díl zodpovědnosti a
uznal i to, že někdo se včel prostě bojí.

Zdraví PP.

Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 11:20 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Vis ja jsem si pri Tvych slovech predstavoval tu mravenci praci nadseneho funkcionare, ktery obchazi celou ZO s 1 800 vcelstvy a zjistuje puvody matek a provadi jejich mapovani na www. Dle mych zkusenosti je nekdy i problem v nekterych obvodech ci ZO provest vyplatu a kvalitni osetreni. Dovedes si predstavit takoveho nadsence ve vsech ZO? Ja jsem navrhoval na zasedani UV CSV sehnat za okres zodpovednou osubu zpracovani evidenci ZO na PC. Jeste ted se vsichni smeji. Proste jsem byl ubezpecen, ze tato doba jeste nenastala. A Ty by jsi chtel plosne umisteni vcelstev v mape s identifikaci matek...........
Hezky den.
Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.



Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Není a nebude - pokud to nebude nařízeno. Těžko bych dostal ze včelaře,
který má 70 roků a včelaří tak jak tak, kterou linii pěstuje. Už slyším jeho
odpověď: no já nevím, co tam je to tam je, já matky neměním apod.

Zdeněk Čejka
>
> Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
> jsou včely.
> Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
> vyskytuje.
> To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
> Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?
>

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 11:57 AM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek



Vis ja jsem si pri Tvych slovech predstavoval tu mravenci praci nadseneho
funkcionare, ktery obchazi celou ZO s 1 800 vcelstvy a zjistuje puvody matek
a provadi jejich mapovani na www. Dle mych zkusenosti je nekdy i problem v
nekterych obvodech ci ZO provest vyplatu a kvalitni osetreni. Dovedes si
predstavit takoveho nadsence ve vsech ZO? Ja jsem navrhoval na zasedani UV
CSV sehnat za okres zodpovednou osubu zpracovani evidenci ZO na PC. Jeste
ted se vsichni smeji. Proste jsem byl ubezpecen, ze tato doba jeste
nenastala. A Ty by jsi chtel plosne umisteni vcelstev v mape s identifikaci
matek...........
Hezky den.
Tak tohle je sice zlomyslnost ale je je to pravda.
Ale je vidět, jek se chytají ti co se cítí, že by se jich to mohlo týkat.



Vazeny priteli,
nezlob se, ale my vsichni chovame vcely. Pestuji se redkvicky. Vse dobre.
Hezky den.
Frantisek Rousek


Pánová tohle já vím! Jen jsem se chtěl ujistit , že uvažuji správně, a že tu
matku stornuji.
Ale je pravda, že je to stále na tom stejném místě,takže uvažuji ten úl
přemístit.

Je škoda, že není k dispozici z ročních hlášení stavu včelstev mapa, kde
jsou včely.
Byť jen bez udání majitele. Jen případně linie, která se na tom pozemku
vyskytuje.
To snad nejsou chráněná data. Určitě lze dát takovou mapu na internet.
Ve vesnici to asi kazdy vi, kdo pestuje vcely. Ale ve meste?

Arnost

Vazeny priteli,
ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil. Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
Hezky den.

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
bylo nedorozumění.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "František Rousek" <frantisek.rousek/=/b-d.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 12:28 PM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Vazeny priteli,
ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
Hezky den.

Nezlote se pane Rousek, ale neumíš číst. Nebo čtete co chcete přečíst.
Nepsal jsem nic o tom, že by tam měly být plemena. To jste přimyslel.

Do ročního hlášení se povinně dává číslo katastru, kde je stabilní
stanoviště.
Geodetové v elektronické podobě mapy katastrů mají. Pochopitelně za peníze.
A udělat z toho aplikaci je jen technický problém. Na internetu je takových
aplikací dost.
Viz www.mapy.cz -
Pochopitelně jsou ty databáze za peníze.

Takže pane Rousku. Možná pěstujete včely o pár roků déle. A asi máte díky
tomu patent na rozum.

Nedělá mi problém uznat svou chybu, ale nevkládejte mi do úst vaše myšlenky.

Arnošt

To jsem rád, že jste si "podali ruce" po drátě. Už jsem si myslel, že se
bude muset založit nová konference :-))))

Zdeněk Čejka
>
> Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
> bylo nedorozumění.
> Arnošt
>
>
> Vazeny priteli,
> ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
> takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
> Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
> Hezky den.
>

Mlouvám se za moji občasnou kritiku.
Ale bez kritiky není pokrok. Nic nenutí ka zamyšlení nad tím co člověk dělá.

Stou mapou jsem to myslel vážně a přemýšlím o tom už delší dobu. Ale je fakt
že z informací (katastry / hlášení), nemám ani jedno ani druhé.
Nemyslím, že by to vyřešilo genetiku. Ale člověk by se podle toho aspoň mohl
zařídit.
Když má soused jedno dvě všelstva , tak mu matky dám.
Ale tam kdem mám ve městě včelstva vůbec nevím ani z organizase (až na pár
vyjimek) kde má kdo včely.
Takže nejde ovlivnit nic.
Ani když si za vlastnosti mých matek můžu sám, tak to nezjistím a vynakládám
zbytečné prostředky na nákup odjinud!


Takže podle mého skromného názoru by pro mě tyhle informace určitý přínos
měly.
Jen na vysvětlenou.
Díky za váš čas.
Arnošt

----- Original Message -----
From: <Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 19, 2003 12:35 PM
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek


To jsem rád, že jste si "podali ruce" po drátě. Už jsem si myslel, že se
bude muset založit nová konference :-))))

Zdeněk Čejka
>
> Omluva též z mojí strany. Já tak pochopil váš předešlý přízpěvek. Asi to
> bylo nedorozumění.
> Arnošt
>
>
> Vazeny priteli,
> ja si vazim kazde myslenky a kazde prace pro vcelare. Nevim proc se do me
> takto poustis, ale po precteni Tveho prispevku jsem to takto pochopil.
> Omlouvam se pokud moje interpretace byly chybna.
> Hezky den.
>

Dobry den,
Jiz se blizi doba vytaceni a mne napadlo nahradit hlinikove konve
plastovymi. Nemuze to mit negativni vliv na chut ? Nejradeji bych pouzil
takove ty velke konve co je pouzivaji napriklad vodaci ( tusim ze maji asi 50
l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
pouzivali na pitnou vodu.
Co sem videl tak bud se daji pouzivat ty hlinikove konve, ale hlinik jak jsem
cet s potravinami by se jiz pouzivat nemeli, nebo sudy 200 l, ale ty jsou na
mne nove celkem drahe (videl jsem je za cca 1500 Kc). Dale jsem jeste videl
takove plechovky u pana Lofelmana, ale tam se mi zase zdalo, ze kdyz mi 2x
spadnou, tak uz budou k nicemu.

Co pouzivate Vy ?

Honza

Pokud jde o mapy v malém měřítku (v pátek mi došla domů) 1:10000 (tak
akorát) a nebo 1:5000 (možná už moc malé měřítko) podívej se na seznam
prodejen http://www.cuzk.cz/adr01/telmaps.html i zasílají na dobírku. A nebo
http://www.cuzk.cz se dočteš jak získat mapová díla v digitálním formátu.
Cena papírové verze je 50,-Kč za list mapy 1:10000 + 69,-Kč poštovné za
balík.
Tvůj dúvěrník už bude vědět, kde má kdo a kolik včelstev ve Tvém okolí. A
nebo si musíš dát tu práci a obejít všechny včelaře. :-)))
Jsem důverník sice jen chvíli, ale každého v mém úseku musím aspoň 5x za rok
navštívit a díky tomu vím, kde kdo má i včelstva.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá



> Stou mapou jsem to myslel vážně a přemýšlím o tom už delší dobu. Ale je
fakt
> že z informací (katastry / hlášení), nemám ani jedno ani druhé.
> Nemyslím, že by to vyřešilo genetiku. Ale člověk by se podle toho aspoň
mohl
> zařídit.
> Když má soused jedno dvě všelstva , tak mu matky dám.
> Ale tam kdem mám ve městě včelstva vůbec nevím ani z organizase (až na pár
> vyjimek) kde má kdo včely.

> Tento problém řeším už pár roků. Plot před včelstva pomůže, ale
> než naroste živý plot,
> tak musíš dát nějakou desku, nebo maskovací síť. 3 m není žádná legrace.

Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviště za pozemkem souseda,
nicméně jsou na jih od stanoviště a i když mám česna směrována na západ
část včel ráda směřuje k jihu.

> Pokud máš v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v takovém
> prostředí mírné včely je problém.

Zatím se nesnažím matky chovat, pouze měnit,
abych okolí zamořil mírnými trubci.
Proto jsem loni v červnu všechny matky na stanovišti vyměnil za koupené
od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z Včelařství).
Včelky jsou daleko mírnější než byly, ale ne všechny.
Ty bodavější chci nahradit novými mírnými nebo ještě mírnějšími.

Rád bych se dožil toho, že když se půjdu podívat k česnů,
tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou hlavu.

????????????????????????????????????????????????????????????----
Proto se snažím získat pozitivní, ale i negativní zkušenosti,
aby mi zušlechtění stanoviště netrvalo dalších X let.
(Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze zakoupenými.)
----------------------------------------------------------------

> Oni prý (slyšel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou vitálnější.
> Tenhle případ mám v okolí já.
> Pak zbývá kupovat a vyměňovat.

Jsem na tom stejně.

> -----Původní zpráva-----
> Od: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 9:15
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

> Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za stejnou
> linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a stáli

Proč měnit jen za stejnou linii?

> jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
> žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
> smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to.

Nevíš, prosím, kde kolega koupil matky, které rozchvává.
Za odpověď díky.
Pavel Strnad

> -----Původní zpráva-----
> Od: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 10:44
> Komu: Vcelarska konference
> Předmět: Re: Matky velice m írných včelstev - hledám chovatele matek
> -okrajove

> Např. je mi známo, že málo bodavé včely mají potlačený pud ochrany česna,
> takže jsou známy případy loupeží zničených včelnic takto velice mírných
> včelstev.

Jde o osobní zkušenost nebo o zprávy z doslechu?
Neznáš, prosím, chovatele mírných matek?
Za odpovědi díky.
Pavel Strnad

> -----Původní zpráva-----
> Od: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Odesláno: 19. května 2003 10:42
> Komu: Vcelarska konference
> Předmět: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek
> Důležitost: Nízká
>

>
> Přezimující generace včel je teď snad už mrtvá, pokud vím.
> Bodavost se může měnit podle toho jací trubci matku oplodnili.
> Mě se během sezony měnila bodavost včelstva od jedné matky (různé
> spermie) a také jsem si všiml, že vložením nové "mírné" matky se
> chování včelstva zásadně změnilo a včely se "ze dne na den" zmírnily.

Kde(od koho) jsi takovou "mírnou" matku koupil.
Za odpověď díky.
Pavel Strnad

Protože pak máš zaručeny vlastnosti matky, jaké má mít (je naděje, že
trubci, kteří jsou ze stejné linie oplodní tvoji vylíhlou matku téže linie a
dojde tím k utvrzení vlastností) (imbreeding nebo jak se to jmenuje). Jiná
linie může mít jiné vlastnosti.

Zdeněk Čejka
>
> Proč měnit jen za stejnou linii?
>

Ja okrem toho, že matky z bodavých rodín mením za
matky z miernych rodín aplikujem postup najbodavejšie
z kola von - najbodavejšej rodine jednoducho nedám v
jeseni cukor a tá cez zimu spadne (oplatilo sa mi to
pri vápenatení plodu, kde som po takejto likvidácii 3
najchorejších rodín sa zbavil vápenatenia vo
všetkých). Túto zimu som sa zbavil najbodavejšej
rodiny a už sa nemusím ku včelnici približovať v
skafandri a s kuklou. Po mojich skúsenostiach niekedy
jednoducho výmena matky nestačí. Okrem toho eliminujem
vo väčšej miere trúbči plod v bodavých rodinách. Len
verím, že aj ostatní včelári v mojom okolí majú snahu
vyšľachtenie miernejších včiel.

Peter M.

--- Pavel Strnad <strnadp/=/atlas.cz> wrote:
>
> > Tento problém řeąím uľ pár roků. Plot před
> včelstva pomůľe, ale
> > neľ naroste ľivý plot,
> > tak musíą dát nějakou desku, nebo maskovací sí». 3
> m není ľádná legrace.
>
> Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviątě za
> pozemkem souseda,
> nicméně jsou na jih od stanoviątě a i kdyľ mám česna
> směrována na západ
> část včel ráda směřuje k jihu.
>
> > Pokud máą v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v
> takovém
> > prostředí mírné včely je problém.
>
> Zatím se nesnaľím matky chovat, pouze měnit,
> abych okolí zamořil mírnými trubci.
> Proto jsem loni v červnu vąechny matky na stanoviąti
> vyměnil za koupené
> od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z
> Včelařství).
> Včelky jsou daleko mírnějąí neľ byly, ale ne
> vąechny.
> Ty bodavějąí chci nahradit novými mírnými nebo jeątě
> mírnějąími.
>
> Rád bych se doľil toho, ľe kdyľ se půjdu podívat k
> česnů,
> tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou
> hlavu.
>
>
????????????????????????????????????????????????????????????----
> Proto se snaľím získat pozitivní, ale i negativní
> zkuąenosti,
> aby mi zuąlechtění stanoviątě netrvalo daląích X
> let.
> (Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze
> zakoupenými.)
>
----------------------------------------------------------------
>
> > Oni prý (slyąel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou
> vitálnějąí.
> > Tenhle případ mám v okolí já.
> > Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
>
> Jsem na tom stejně.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

To snad nemyslíš vážně , tak je zlikviduj jinak , musí stačit matku ale
nechat je padnout hlady to jsi magor jinak nevím co k tomu dodat.!!!!!!!!

                                          Martin Kupka

-----Original Message-----
From: Pete Mal [mailto:cscipion/=/yahoo.com]
Sent: Monday, May 19, 2003 2:23 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE:_Matky_velice_mírných_včelstev_-_hledám_chovatele_matek


Ja okrem toho, že matky z bodavých rodín mením za
matky z miernych rodín aplikujem postup najbodavejšie
z kola von - najbodavejšej rodine jednoducho nedám v
jeseni cukor a tá cez zimu spadne (oplatilo sa mi to
pri vápenatení plodu, kde som po takejto likvidácii 3
najchorejších rodín sa zbavil vápenatenia vo
všetkých). Túto zimu som sa zbavil najbodavejšej
rodiny a už sa nemusím ku včelnici približovať v
skafandri a s kuklou. Po mojich skúsenostiach niekedy
jednoducho výmena matky nestačí. Okrem toho eliminujem
vo väčšej miere trúbči plod v bodavých rodinách. Len
verím, že aj ostatní včelári v mojom okolí majú snahu
vyšľachtenie miernejších včiel.

Peter M.

--- Pavel Strnad <strnadp/=/atlas.cz> wrote:
>
> > Tento problém řeąím uľ pár roků. Plot před
> včelstva pomůľe, ale
> > neľ naroste ľivý plot,
> > tak musíą dát nějakou desku, nebo maskovací sí». 3
> m není ľádná legrace.
>
> Sousedi jsou vzdáleni asi 50m od stanoviątě za
> pozemkem souseda,
> nicméně jsou na jih od stanoviątě a i kdyľ mám česna
> směrována na západ
> část včel ráda směřuje k jihu.
>
> > Pokud máą v okolí bodavá včelstva, tak vychovat v
> takovém
> > prostředí mírné včely je problém.
>
> Zatím se nesnaľím matky chovat, pouze měnit,
> abych okolí zamořil mírnými trubci.
> Proto jsem loni v červnu vąechny matky na stanoviąti
> vyměnil za koupené
> od pana Matuny z Radouně(kraj středočeský - seznam z
> Včelařství).
> Včelky jsou daleko mírnějąí neľ byly, ale ne
> vąechny.
> Ty bodavějąí chci nahradit novými mírnými nebo jeątě
> mírnějąími.
>
> Rád bych se doľil toho, ľe kdyľ se půjdu podívat k
> česnů,
> tak nebudu muset utíkat před útokem včelky na mou
> hlavu.
>
>
????????????????????????????????????????????????????????????----
> Proto se snaľím získat pozitivní, ale i negativní
> zkuąenosti,
> aby mi zuąlechtění stanoviątě netrvalo daląích X
> let.
> (Samozřejmě předpokládám náhradu matkami pouze
> zakoupenými.)
>
----------------------------------------------------------------
>
> > Oni prý (slyąel jsem to) ti "bodaví" trubci jsou
> vitálnějąí.
> > Tenhle případ mám v okolí já.
> > Pak zbývá kupovat a vyměňovat.
>
> Jsem na tom stejně.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com
---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Dobrý den vespolek,

Re: predstavení
Vcelarím kousek od Kralup n/Vlt. Dojízdím z Prahy-takze typické víkendové
vcelarení /lety jsem poznal, ze cím méne do vcel chodím tím lépe/. Pocet
vcelstev kolísá u 10ky. V soucasnosti precházím z 39x24 na Langstroth.


Re: Nádoba na med
Tuto nádobu pouzívám jiz 2 roky. Mel jsem tehdy podobné obavy a tak jsem se
pres dodavatele lahví do Hornbachu a dalsí 2 firmy /!!!/ pres které to zbozí
slo dostal az k výrobci, který mi zafaxoval atest.
Ve spodní cásti obvodu lahve jsem vyrízl kruhový otvor a namontoval
plastovou výpust urcenou pro medomet /od pr. Loffelmanna/ a tak mohu
lahev-konev pouzívat pro plnení 1kg sklenic.

Zdraví
Petr Votlucka


> l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
> prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
> potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
> pouzivali na pitnou vodu.

Hezký den,
barely z umělé hmoty používám již hodně let. Kupuji je v bývalém Řempu v Týništi tel: 494 371 124. Mají 30l za 227 Kč (vhodnější) a 50l za 381 Kč. Rozvážejí je zdarma domů. Mám jich alespoň 30 ks. Jsou na mléko, tak musejí být vhodné. Pouze občas praskne ucho, ale dá se opravit, nebo pošlou nové. Plechovky dlouho nevydrží. Povrchová ochrana odejde a plechovka zreziví. Sudy 200l bych bral, ale neumím si představit tu manipulaci.
Tonda



> Jiz se blizi doba vytaceni a mne napadlo nahradit hlinikove konve
plastovymi. Nemuze to mit negativni vliv na chut ? Nejradeji bych pouzil
takove ty velke konve co je pouzivaji napriklad vodaci ( tusim ze maji asi 50
l). Vydel jsem je ted nedavno v jednom supermarketu za cca 500 Kc , coz mi
prislo rozumne, ale na dotaz, jestli jsou vhodne pro dlouhodoby styk s
potravinami na informacich rekli, ze netusi. Kdysi davno jsme je na chate
pouzivali na pitnou vodu.
Co sem videl tak bud se daji pouzivat ty hlinikove konve, ale hlinik jak jsem
cet s potravinami by se jiz pouzivat nemeli, nebo sudy 200 l, ale ty jsou na
mne nove celkem drahe (videl jsem je za cca 1500 Kc). Dale jsem jeste videl
takove plechovky u pana Lofelmana, ale tam se mi zase zdalo, ze kdyz mi 2x
spadnou, tak uz budou k nicemu.

Když se ta bodavost na stanovišti opakuje je třeba se zamyslit nad
sebou. Kámen úrazu může být ve Vás. Včely mohou dráždit různé kosmetické
přípravky po holení, některá mýdla, deodoranty proti pocení, aviváže a
různé vůně z prádla, nesnášejí pivo, tvrdý alkohol a také jim vadí pot.
Osobně hodím do včel umytý čistou vodou, zásadně se ráno neholím a
nepiji po tuto dobu pivo a jiné alkoholické nápoje vyhýbám se i slazeným
limonádám. Potřebuji-lise napít, tak jen čisté vody. A nemám žádné
problémy i u přátel včelařů kteří bez kukly ke včelám nejdou.

Pepan

-----Original Message-----
From: Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz [mailto:Zdenek.Cejka/=/up.mpsv.cz]
Sent: Monday, May 19, 2003 9:15 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: RE: Matky velice mírných včelstev - hledám chovatele matek

Pokud jsou problémy se sousedy, řeš to vysokým živým plotem směrem k
sousedům a před česna úlů (3-4 m). Včely naberou výšku ještě před
přeletem
na cizí pozemek i na tvůj ... Mám to taky tak v úmyslu. A do doby než
plot
vyroste, tak alespoň nějaké hrazení.
Mírné včely - ono to chce nějaký rok vyčkat a měnit stále matky za
stejnou
linii - kolega včelař z vedlejší vesnice mi v sobotu přelarvovával a
stáli
jsme nad jeho nástavkem, který on rozdělal, zvedl fólii, setřepl včely -
žádný útok, vylétání, pak vytáhl rámek - opět celkem žádný frmol, včely
smetl do úlu - poslušně zalezly mezi rámky a bylo to. A já, i když mám
od
něho matečníky z loňska a matky se mi podařilo odchovat, tak zatím žádný
výrazný pokrok necítím. Ale to chce asi čas a neměnit linii. Taky záleží
na
momentálním počasí, snůšce a ostatním okolnostem, že jsou včely útočné
...

Zdeněk Čejka
>
> Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
> majícího velice mírný chovný materiál.
>

Již několik dní sleduji nebývalý výskyt puklice smrkové na porostech smrku v okolí Náchoda. Mohlo by to signalizovat počátek medování lesů a koněčně po létech tmavý lesní med. Má někdo podobné zjištění? Medu zdar, Ducháč.

No okolo Milevska jsem o víkendu pozoroval silný let včel do lesa,
vypadá to nadějně, ovšem je otázka co s tím udělá to studené počasí a
deště. Ale v pátek už by se to snad mělo zlepšit.
Jirka


Dne 21 May 03, v 8:15, Ducháč napsal(a):

> Již několik dní sleduji nebývalý výskyt puklice smrkové na porostech smrku
> v okolí Náchoda. Mohlo by to signalizovat počátek medování lesů a koněčně
> po létech tmavý lesní med. Má někdo podobné zjištění? Medu zdar, Ducháč.

Je to tak, po letech začal kvést les a vypadá to na snůšku - tak uvidíme ...

Zdeněk Čejka

> > Již několik dní sleduji nebývalý výskyt puklice smrkové na porostech
> smrku
> > v okolí Náchoda. Mohlo by to signalizovat počátek medování lesů a
> koněčně
> > po létech tmavý lesní med. Má někdo podobné zjištění? Medu zdar, Ducháč.

V předvčerejší diskusi o matkách byla několkrát zmínka o páření matek s trubci od vlastních včelstev. Je dobré vědět, že pravděpodobnost spáření naší matky s trubci s našich včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2. Znamená to, že naše matka se může spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10 km kolem stanoviště. Počet těchto včelstev je tedy 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost "čistého" spáření (tj. s našimi trubci) je tedy:
1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %, atd.
Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet si, že malovčelař s několika geneticky kvalitními včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci, pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýšit umisťováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého chovu).
Jistěže je to teoretický výpočet, skutečnost se bude poněkud lišit - např. pokud v našich včelstvech budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějších než včelaři v okolí, rovněž let trubců není stejnoměrný na všechna trubčí shromaždiště, aj. Ale pro představu taková čísla postačují.

K. Čermák

Tento nepomer sa dá zlepšiť elimináciou trubčieho
plodu v nekvalitných včelstvách a jeho ponechaním v
tých kvalitných. Okrem toho je možné sa dohodnúť so
susedmi v okrsku, aby robili niečo podobné - veď aj
oni musia mať záujem o skvalitňovanie chovu.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> V předvčerejąí diskusi o matkách byla několkrát
> zmínka o páření matek s trubci od vlastních
> včelstev. Je dobré vědět, ľe pravděpodobnost spáření
> naąí matky s trubci s naąich včelstev je velmi
> nízká! Zkusme počítat:
> Trubci létají na shromaľdiątě k páření 12 někdy i
> více km, počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR
> je asi 7/km2. Znamená to, ľe naąe matka se můľe
> spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10
> km kolem stanoviątě. Počet těchto včelstev je tedy
> 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost
> "čistého" spáření (tj. s naąimi trubci) je tedy:
> 1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
> 2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
> 3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %,
> atd.
> Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet
> si, ľe malovčelař s několika geneticky kvalitními
> včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje okolí a
> přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci,
> pokud ostatní v jeho blízkém okolí nemají kvalitní
> matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají dost zvýąit
> umis»ováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého
> chovu).
> Jistěľe je to teoretický výpočet, skutečnost se bude
> poněkud liąit - např. pokud v naąich včelstvech
> budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějąích neľ
> včelaři v okolí, rovněľ let trubců není stejnoměrný
> na vąechna trubčí shromaľdiątě, aj. Ale pro
> představu taková čísla postačují.
>
> K. Čermák
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Pokud se mi podaří samičky roztoče schytat tak, abych je mohl ozářit,
tak bych je mohl i zlikvidovat mechanicky a nepotřebuji k tomu
ozařování. Samečci varroa destructor se líhnou v zavčkované plodové
buňce a poté, co vykonají to co se od nich požaduje, tj. oplodnění okolo
6 samiček vylíhlých po nich, tak hynou. Tam není moc času na ozařování
samečků.

s pozdavem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Monday, May 19, 2003 8:36 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: boj s varoázou
>
>
> jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla
> mozna obdoba boje s komary v jizni americe, kdy jsou do
> prirody vypousteni ozareni samecci. k pareni dochazi, ale k
> oplodneni a lihnuti prezitischopneho potomstva uz ne. co na
> to odborni pracovnici csv? zdravim, pavel hrabak
>

Velmi mírná včelstva představil v loňském roce včelařům př.Jan Bajza
(viz.Včelařství č5)
Inseminované matky má od př.Havlína.(viz tamtéž)
Josef Řádek Liptál.

Pro Vaší informovanost o "bzučícím" světě si dovoluji Vám zaslat malou
zprávičku :-)

S pozdravem
Miroslav Jakuš [http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291

.
.
.
Britští čmeláci potřebují pomoc 15 milionů zahrádkářů

17. května 2003 08:11


LONDÝN (ČTK) - Moderní zahrady bez květin a s hybridními rostlinami
přispívají k mizení čmeláka v Británii. Jehož počty se v některých
oblastech snížily od roku 1960 o 95 procent, varují tamní ochránci
přírody.
Vyzvali proto majitele zahrad, aby se vrátili k pěstování tradičních
venkovských rostlin, jako je levandule a rozmarýn, a zajistili tak
čmelákům nektar, který by jim vynahradil rapidní úbytek divoce
rostoucích květin na farmářské půdě, informuje britský list The Daily
Telegraph.
Vládní ekologové dále apelují na majitele zahrad, aby se vyhýbali
moderním hybridním rostlinám, jako jsou petúnie, které jsou sterilní a
neprodukují žádný nektar. Z celkem 21 druhů čmeláků zůstává v zemi
rozšířených pouze šest druhů, zatímco dalším pěti hrozí vyhynutí.
Mizející louky a pastviny s hojně rostoucí divokou květenou přivodily
úplné vyhynutí dvou druhů čmeláků v Británii. První z těchto druhů,
Bombus collamanus, byl naposledy spatřen v roce 1941, druhý, Bombus
subterraneus, v roce 1999. Úbytek místních čmeláků však provází příchod
čmeláků z evropského kontinentu v důsledku globálního oteplování. Do
Británie se tak dostal zcela nový druh čmeláka, Bombus hypnorum, který
ještě nemá ani anglické jméno.
Čmeláci jsou hlavní opylovači ovoce a zeleniny, ale jejich kolonie na
rozdíl od včel dokáží uchovávat pouze několikadenní zásobu energie a
jsou mnohem zranitelnější vůči nedostatku potravy, když je například
málo květin.
"Bez čmeláků by naše zahrady byly sterilní, ale ne vždy se dostatečně
zamýšlíme nad tím, zda rostliny, jež v nich pěstujeme, podporují tento
prospěšný hmyz. Přes 15 milionů majitelů zahrad v této zemi by společným
úsilím mohlo jistě situaci výrazně zlepšit," řekla Fiona Reynoldsová z
Národního fondu na ochranu přírody .

:>včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
:>Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km,

Moje matka vylétá s velkým hejnem trubců a pozoroval jsem, že se k ní přidávají i trubci z ostatních včelstev. Jaká je pravděpodobnost, že právě v tento nedefinovaný okamžik na shromaždiště právě přilétnou trubci z cizích včelstev (10 km!) a budou v kondici mou matku oplodnit? Myslím, že nejpravděpodobnější bude, že ji ojede pár mých trubců, kteří se na to připravili, těší se na to, a nespustí matku celou dobu letu z tykadel.
Možná mám zcestné představy o těch aktech, ale to bych právě potřeboval vysvětlit.

:>počítejme jen 10 km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2.

Matka může ulétnout maximálně tak 2 km (na víc ji asi nestačí potrava) a směr už znám.
Pak stačí na mapě vyznačit oblast a počet včelstev vím dost přesně. Je toho dost, abych si spočítal, že měnit u nich matky je nereálné.

Ale stejně jsou mí trubci proti ostatním v obrovské časové výhodě.

Eman

Též jsem nad tím přemýšlel a mate mě ta skutečnost, že si včelstva chovají v
pozdním létě trubce,
pokud chtějí ještě provést tichou výměnu matky.
Za předpokladu, že je příroda maximálně úsporná, proč by to včelstva dělala,
když je nepravděpodobné,
že se s jejich trubci matka spáří? (Byť je toto imbrední páření vlastně z
genetického hlediska nežádoucí ....)

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Čermák K." <beestn.zubri/=/tiscali.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 21, 2003 2:52 PM
Subject: Matky - pravděpodobnost čistého spáření


V předvčerejší diskusi o matkách byla několkrát zmínka o páření matek s
trubci od vlastních včelstev. Je dobré vědět, že pravděpodobnost spáření
naší matky s trubci s našich včelstev je velmi nízká! Zkusme počítat:
Trubci létají na shromaždiště k páření 12 někdy i více km, počítejme jen 10
km. Hustota včelstev v ČR je asi 7/km2. Znamená to, že naše matka se může
spářit s trubci z kteréhokoliv včelstva v okruhu 10 km kolem stanoviště.
Počet těchto včelstev je tedy 3,14 x 10x10 x 7 = asi 2200. Pravděpodobnost
"čistého" spáření (tj. s našimi trubci) je tedy:
1. pokud máme 1 včelstvo, tak 1/2200 = 0,045 %
2. pokud máme 10 včelstev, tak 10/2200 = 0,45 %
3. pokud máme 100 včelstev, tak 100/2200 = 4,5 %, atd.
Je zapotřebí si to uvědomit. Je tedy iluzorní myslet si, že malovčelař s
několika geneticky kvalitními včelstvy ovlivní přes trubce příznivě svoje
okolí a přispěje tak ke spáření matek s kvalitními trubci, pokud ostatní v
jeho blízkém okolí nemají kvalitní matky. Uvedené pravděpodobnosti se dají
dost zvýšit umisťováním matek do okolí chovatele (okrsky čistého chovu).
Jistěže je to teoretický výpočet, skutečnost se bude poněkud lišit - např.
pokud v našich včelstvech budeme mít více trubců a fyzicky zdatnějších než
včelaři v okolí, rovněž let trubců není stejnoměrný na všechna trubčí
shromaždiště, aj. Ale pro představu taková čísla postačují.

K. Čermák

Letošní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení na sucho přišly bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navštěvovaly napajedla bez zájmu o květy řepky. Průměrný výnos kolem 10kg, průměrná vlkost medu 19%. Med s velkým podílem medu z ovocných stromů (výrazné aroma). Úly plné plodu ale bez náznaku rojové nálady.
Jak jste na tom Vy?
Honza

Matky se pari na trubcim shromazdisti, kam se sletaji trubci z
sirokeho okoli. V sezone je v kazdem vcelstvu normalne nekolik
set az tisicu trubcu, cast rijnych. Na shromazdisti jich je
obrovske mnozstvi. Matka pro dokonale oplozeni potrebuje cca
10-15 trubcu. A ti se tam najdou i v pozdnim lete. Josef


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

:>Letošní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení
:>na sucho přišly
:>bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navštěvovaly

Stejná situace u mě. Mezi Pardubicemi a Chlumcem. Od pátka 9.5. jsem na váze nezaregistroval výrazný přírůstek. Maximálně 0.5 - 1 kg a pak po dešti a ochlazení úbytek.
Jinak včely lítají pěkně a nerojí se: Umělecký dojem 6, výsledky 2.
Mám medníky z mezistěn a tak z toho nejsem nadšený. Aspoň něco.
Kvete akát a začíná pomalu kvést lípa.
Eman

Znáte někdo současné výkupní ceny medu, zatím slyším pouze dohady, děkuji Ducháč.

Podobně v Letohradu. Nasadil jsem u silnějších včelstev medníky 5.5. Co nanosilily, to stihly během opakujících se chladných a pršlavých týdnů spotřebovat.
Louky sice ještě kvetou, ale kvůli počasí z toho asi moc nebude.

Ve třech včelstvech se osazenstvo rozhodlo pro tichou výměnu, našel jsem už pouze matečníky a matky nikde.
Stavební aktivita nic moc, plodování u slabších dohromady žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
Mám pocit, že tato sezóna nebude nijak medově atraktivní.
Pavel

Cena medu by určitě měla jíti nahoru, a to v závislosti na dovozu. První vlaštovky říkají, že by měl jít výkup až na 70,- /1,3 Euro/ za květový. Osobně preferuji až jarní prodej, i když co hlavně na jaře hýbe z cenou je zmiňovaný dovoz./Není-li jde prudce nahoru, je-li cena zůstává,nebo jde i dolů./Dlouhodobě jde na jaře vždy nahoru. Zatím.

:>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
:>Pavel
Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu nejlíp udělat.
Eman

Pardon až 70,-Kč/2,3 Euro/

S pozdravem G.Pazderka

Na východnom Slovensku (okolo Košíc) je to katastrofa.
Vybral som z repky asi 10 kg na rodinu a zasa prišla
zima. Ešte taký týždeň a aj z agátu nebude nič. Pritom
včely sú v takej dobrej kondícii, že by z agátu
doniesli aj 30 kg na včelstvo keby boli ideálne
podmienky. Obávam sa o ich duševné aj fyzické zdravie
v prípade ich dlhodobej nezamestnanosti.
Keďže pracujem v Bratislave som si istý, že ani tu nie
je o nič lepšia sezóna a to už majú skoro po agáte.

Peter M.

--- Veselý_Emanuel_Ing. <eman.vesely/=/cesa.cz> wrote:
> :>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
> :>Pavel
> Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v
> tuhle dobu nejlíp udělat.
> Eman


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

> :>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
> ... ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu
> nejlíp udělat.

Chci je spojit přes noviny. To vždycky fungovalo. Pokud se sejdou dvě matky, předpokládám, že si to včely vyřídí samy.
Pavel

V okolí Horažďdovic:
řepka částečně zaoraná ale "před nosem".
4.5. nasazeny medníky, 3 nejsilnější včelstva nyní medníky
plné, ale dosud nezavíčkováno úplně, ostatní jen tak
"prostříknuto". Řepka právě končí a tak mohu konstatovat,
že co si nanosily, to si také spotřebovaly.

Zato stavební činnost velmi dobrá: všech 8 včelstev
postavilo po dvou stavebních rámcích, 1 nástavku
11x 39x24 (na 2 etapy) a 3 nejsilnější navíc po 1 polonástavku
11x 39x14. A samozřejmě že téměř vše hned zakladeno.
Díky prostoru, který včelám nechávám, se rojivost neprojevila
a nyní už asi ani neprojeví - v neděli jsem všechna včelstva obral
o část zavíčkovaných plodových rámků a zásob, založil jsem oddělky
a vložil do nich vypěstované matečníky.

S pozdravem M.Valenta



>Podobně v Letohradu. Nasadil jsem u silnějších včelstev
>medníky 5.5. Co nanosilily, to stihly během opakujících se >chladných a pršlavých týdnů spotřebovat.
>Louky sice ještě kvetou, ale kvůli počasí z toho asi moc
>nebude.

>Ve třech včelstvech se osazenstvo rozhodlo pro tichou
>výměnu, našel jsem už pouze matečníky a matky nikde.
>Stavební aktivita nic moc, plodování u slabších dohromady
>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
>Mám pocit, že tato sezóna nebude nijak medově atraktivní.
>Pavel

U nás ve výkupu nabídly 72 Kč/kg, ale není co dodávat.

Ahoooj!
Vy máte řepku? Jste šťastní a nevíte o tom... :))) V mém okolí je asi tak
1/4 lánů řepky co byly původně zasety, zbytek vymrzl a byl zaorán a zaseto
bylo obilí nebo kukuřice. A ta 1/4 není v doletu...
Včelky mám docela "našlápnuté", ale vzhledem k počasí a "nesnůšce"
(pampeliška a jinak nevím) se bojím rojů. Uvidíme...

Ať nám to lítá...

jose


| Letošní řepka na podřipsku velmi zklamala. Po týdnu kvetení na sucho
přišly
| bouřky a ochlazení. Včely celou dobu intenzívně navštěvovaly napajedla bez
| zájmu o květy řepky. Průměrný výnos kolem 10kg, průměrná vlkost medu 19%.
| Med s velkým podílem medu z ovocných stromů (výrazné aroma). Úly plné
plodu
| ale bez náznaku rojové nálady.
| Jak jste na tom Vy?
| Honza
|

Obrátil se na mne návštěvník mých www stránek se žádostí o prodej medu.
Protože jsem od Brna, je to pro mě trošku z ruky, přeposílám tedy Vám všem
jeho mejla a doufám, že se mu ozvete... Díky

jose

From: "Miloslav Hejda" <miloslavh1/=/centrum.cz>

| Dobrý den,
|
| Chtěl bych si koupit lesní med, asi tak 3kg. Nemáte kontak na včelaře
| nebo prodejce v okolí Mnichovic, Odnřejova nebo Stránčic (vše Praha-
| Východ)?
|
| M.Hejda

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová)
do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních
plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad

T.zv. ostrost se ovlivnovana mnoha ciniteli. Pro posuzovani teto
vlastnosti - jako ostatne pri jakemkoliv porovnavani - musime
zajistit stejne podminky pro vsechny subjekty. mam na zahrade
misto, kam mohu dat jakekoliv vcelstvo a behem velmi kratke doby
jsou z nich nejvetsi zurivci. Tak tam nic nedavam. Vlastnosti
matky samozrejme jsou dulezite, ale nejsou samospasitelne.

Josef

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená,
výběrová) do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v
původních plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad


--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

náadstavkové včelařství

Používáte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý - tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?

Jak se vám to osvědčilo?

Jak se potom naražený matečník připevní k plástu?

Pol

Já jsem to délal následovně dvě slabá včelstva jsem spojil ve
dvojmatečné tak, že jsem mezi nádstavce vložil mřížku. Obě matky pak
rychle zakladly oba Pak jsem z každého zase jednu matku odebral a
vytvořil nový odělek a nasadil medníky Dnes mám z původních šestnácti
deset silných a pět oddělků. Říká se tomu způsobu brigáda.

Pepan

-----Original Message-----
From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
Sent: Thursday, May 22, 2003 12:07 PM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: Řepka 2003
Importance: Low

:>žádné, rozhodl jsem se pro spojování.
:>Pavel
Taky mě to napadlo, ale nemám zkušenost jak to v tuhle dobu nejlíp
udělat.
Eman

Jsem pár km od Milevska. Tak by mne zajímalo v které lokalitě byl pozorován let včel do lesa. "Pokud to není tajné". Je pravda, že včely při návratu do úlů "padaly" pod česna. Obě váhy mám mimo provoz, takže nemohu blíže hodnotit.

Pro letošní (2003) aktualizaci seznamů členů ZO (ÚV) ČSV v souvislosti s vyplácením "dotací" není centrálně řešena otázka vhodnosti programu pro počítačové zpracování!
Kdy bude přiděleno REGISTRAČNÍ ČÍSLO CHOVATELE?
Pomáhá počítačová varianta evidence? Jaký program používáte?

Dušan

Zdravím všechny
Taky používám plastové kbelíky s výkem. Mám je z pekárny, kde v nich nakupují marmeládu a podobně. Jsou ale malé, mají objem 10l. Je s nimi snadná manipulace vejde se do nich 13 - 14 kg. Používám je pro skladování medu pro vlastní potřebu. Je pravda, že vštší množství bych takhle neukládal.
Ať to bzučí.

Jedna se o les za Nezovicema smerem na Karlov. Dnes jsem tam byla a o
tom ze meduje není pochyb. Je to parada, mame vcely v lese a tak to
alespon nemají daleko do prace :-) Zdraví Dorotka

Př. Kolomý matečníky s dřevěnou podložkou pouze pověsí mezi rámky za rohy podložky (pdložka je úhlopříčně). Nebo druhá varianta - vmáčkne čtvereček do spodní části plástu. Aspoň takto to prezentoval, když jsem u něj byl na exkurzi.
Pavel

> Používáte někdo podobné matečníkové misky jako př. Kolomý -
> tzn.- dřevěný čtvereček, na kterém je přilepená vosková miska?
> ... Jak se potom naražený matečník připevní k plástu?

Přátelé,
v jednom včelstvu jsem nenašel žádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu žádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, že je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která ještě neklade, ale nemůžu ji objevit.
Myslím, že už se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.

Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkoušet:
Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem.
Jednou jsem se takhle trubčice zbavil.
Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku?
Děkuji,
Pavel

Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
Díky Eman

V knihách píší: 1kg včel = 10 tisíc včel. Na ostatní věci bych musel nakouknout do chytrých knih. Už jsem to kdysi viděl, ale nemám potřebu si to pamatovat. Možná by to mohlo být na CD včelařská encyklopedie. Ale to jsem si ještě nepořídil.
Pavel

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Kolik váží včela?
> Importance: Low
>
>
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy
> včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak
> rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
> Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman
>

U roje jsou vcely nasate medem k prasknuti, pocita se 8500 vcel na
jeden kilogram. Josef

> -----Original Message-----
> From: Veselý Emanuel Ing. [mailto:eman.vesely/=/cesa.cz]
> Sent: Monday, May 26, 2003 9:09 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Kolik váží včela?
> Importance: Low
>
>
> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy
> včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak
> rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to
najít. > Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman
>

--
Ziskejte kvalitu, kterou si zasluhujete. Za minimalni mesicni
poplatek vam nabizime Antivir, Antispam nebo dalsi kapacitu pro
vas Mailbox. Vice na: http://sluzby.volny.cz/product/postpaid/

Zhodou okolnosti som vcera otvoril vcelstvo, kde prebieha ticha vymena matky. Natiahnute tri krasne matecniky na dvoch plastoch a starej matky nikde (najprv som zapochyboval, ci ide vobec o tichu vymenu). Vzal som teda jeden plast s matecnikom + dalsie dva plodove a urobil odlozenec. Ked som pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje okolo ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom, ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.

peter

A opravdu to jsou vlastní trubci ve smyslu příbuznosti ??
Trubci jsou přece velmi přelétaví a pokud dostanou krmení tak je jim jedno
kde bydlí :-)) ?
Nikdo jim nebrání při příchodu i odchodu. Vrátí-li se do stejného včelstva a
nebo sousedního je to všem zůčastněným srdečně jedno. A že říjní trubci cítí
kde je, nebo bude neoplozená matička, na tom bych neviděl nic divného.
Zaručeně přilétají z širokého okolí a čekají na svou příležitost. :-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Ked som
> pracu skoncil a ul zatvoril bol som prekvapeny kolko trubcov poletuje
okolo
> ula. Bolo priam evidentne, ze postradali prave ten plast s matecnikom,
> ktory som im zobral. Poletovali okolo a boli velmi rozrusene. Skor sa teda
> priklanam k nazoru, ze matka je oplodnovana hlavne vlastnymi trubcami.

Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na tržišti letošní med za 100,- kč.

V jedné vesnici u Pardubic, kde vždy byla poslední roky cena ze dvora 60 Kč,
se dnes nabízí med za 90 Kč. Myslím, že to odpovídá situaci. V Praze to bude asi vyšší.
Kdo půjde příliš pod cenu, tak ho velmi rychle vykoupí.
Eman

:>-----Original Message-----
:>From: Vlasta [mailto:v.zemanek/=/post.cz]
:>Sent: Monday, May 26, 2003 12:45 PM
:>To: Včelařský mailing list
:>Subject: poptávka medu
:>
:>
:>Cena medu na Třeboňsku 68,- kč za 1kg. Chlapi na tržišti
:>letošní med za
:>100,- kč.
:>

Presné údaje sú v knihe od Valenta Čavojského: "Včelárstvo"

Matej

No já bych řekl že tam matka bude, jen ještě neklade.

Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
vylíhnutí matky.

Pokud by tam byly trubčice, už bys od nich našel vajíčka.
Moje zkušenosti s trubčicemi jsou tedy podstatně horší, pokud jsou ve
včelstvu trubčice, zlomím nad ním hůl, níkdy se mi s tím nic
nepodařilo, akorát to bylo vždycky spoustu práce k ničemu. Pokud tam
přidáš matku, spolehlivě ji zlikvidujou. Z přeletáku přeletěly bez
problému i trubčice - pravda, nenosil jsem to nijak daleko...
Jediné co by na ně možná mohlo platit jsou tyčinky s mateří látkou
(bylo o nich tuším v překladech), ale to se dělá jen v US a já tedy
pro takovéhle nevyzkoušené novinky moc nejsem.

Jirka Liška



Dne 26 May 03, v 7:40, Kristl Pavel napsal(a):

> Přátelé,
> v jednom včelstvu jsem nenašel žádný plod ani vajíčka. Včely cosi nosí, nechovají se nijak vyjímečně. Přidal jsem rámeček s plodem (otevřený, zavřený i vajíčka na jednom plástu) a teď po týdnu žádná reakce. Matečník nenarazily. Matku jsem neobjevil ani při zevrubné prohlídce. Předpokládám, že
je ve včelstvu buď trubčice nebo neoplodněná matka, která ještě neklade, ale nemůžu ji objevit.
> Myslím, že už se tady o tom diskutovalo, ale nějak mi to uniklo.
>
> Přidal jsem rámeček s vajíčky. Za týden se uvidí. Pokud po týdnu nebude matečník, chci vyzkoušet:
> Přenést úl jinam, na jeho původní místo dát do nástavku oddělek. Včely z původního úlu přenést o kus dál, na plachtu omést včechny včely z rámečků a nástavky bez včel vrátit na původní místo na nástavek s oddělkem.
> Jednou jsem se takhle trubčice zbavil.
> Máte, prosím, někdo nějakou konstruktivní připomínku?
> Děkuji,
> Pavel

údaje z Veselého: Včelařství:

matka 180-260mg
trubec 200-260mg
dělnice 100mg
(tj. 1kg dělnic= 10 000)


Ovšem v roji to bude zcela jiné, jelikož tě odnese medu co včely
unesou.

Jirka


Dne 26 May 03, v 9:09, Veselý Emanuel Ing. napsal(a):

> Nemáte někdo odkaz někam, kde by byly takové údaje jako váhy včely, matky, trubce, případně kolik spotřebuje potravy, jak rychle letí, velikosti buněk, tolerance, a podobné. Nemůžu to najít.
> Mám 3.5 kg roj a zajímalo by mě, kolik je tam asi včel.
> Díky Eman

Zdravim vespolek

Na stranku http://gw.dup.cz/vcelam

je pridan odkaz na chovnou stanici kranskych matek.
presne URL je <http://gw.dup.cz/vcelam/st_index.html>

Stranka je jeste ve velmi rozpracovanem stavu a rada udaju se bude menit a
doplnovat, prosim proto o shovivavost pri posuzovani. V tomto pripade jsem
ale dal prednost rychlosti, protoze sezona zacina.

Jeste upozorneni pro pripadne zajemce, chovatelka zatim nema moznost
prijimat objednavky mailem, takze vyuzijte telefon. Kontaktni udaje jsou v
poradku.

Chci tim reagovat na obsahlou diskusi o matkach a chvu, ktera zde probehla
a malinko prispet cele nasi veci - vcely&internet.

Zdravi PP.

Srdečně Vás zdravím.
Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s
přívalovým deštěm. Nejvíce postiženy byly vesnice kolem řeky Svitavy a Sloup
v Moravském Krasu.
Já jsem vyjel ve 12 hodin ke včelkám, které jsou u vesnice Žďár. Slunečno,
dusno. Včelky něco tušily. Nebyly nějak bodavé, ale "letový provoz"
minimální. Kolem 13.30 začaly blesky, taktak jsem stačil úly zadělat. Sám
jsem se schoval pod schodiště (včelnice je u vodárny - osamocený objekt u
lesa). Bouře byla silná, stejně jako déšť, z cesty byla řeka. Takový vítr
jsem snad ještě nezažil... 2,5 hodiny jsem čekal, než přestalo pršet a dalo
se vylézt. Co jsem uviděl mě překvapilo: úly mám pod malým svahem pod
polem. Kroupy (velké jako půl palce), které donesla voda z pole se zadržely
za úly (asi fungovaly jako hráz), dva úly byly převrácené, další 4 byly do
půli (asi 75 - 90 cm) zasypané naplavenými kroupami. Dna byly plné bahna.
Tak jsem převrácené úly přenesl a postavil, lopatou odházel kroupy od
zbylých úlů. Necítil jsem nohy, asi 3/4 hodiny jsem vlastně stál v
ledu.Zítra to musím dát do pořádku.
Škody nebudou tak hrozné jak to zprvu vypadalo, doufám. Zato lidi ve Sloupě
jsou na tom mnohem hůř (kdo jste viděl TV noviny...).
A ještě pro zajímavost: dojel jsem domů (asi 3,5 km vzdušnou čarou) a byl
sotva pokropený prach na silnici.

Krásné počasí přeje

Jose

To je fajn!
Jsem západním směrem cca 10-15 km. Moje holky tam sice nedoletí, ale mohla by tady být podobná situace. Nějaká snůžka je, zdroj jsem nezkoumal.
Ať to bzučí!!!

Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-

do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce. Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.

Slyšeli jste o tom?



Pol

To by mne taky zajímalo - asi to dělám moc husté: 4kg cukru a 1kg medu na
tři ohřevy v troubě - od míchání jsem si obnovil zranění krční páteře.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message -----
From: Michal Pol <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, May 26, 2000 9:13 PM
Subject: Těsto


Někde jsem četl o jednoduchém způsobu výroby medocukrového těsta-

do plastového barelu se nasype cukr, zalije se medem a postaví se na slunce.
Takto se má během snad 14 dnů vytvořit těsto i bez míchání.

Slyšeli jste o tom?



Pol


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 12.5.2003

Na znojemsku od pátku, kdy se zlepšilo počasí, pěkně meduje akát. Odhaduji denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty už hnědnou a vypadá to, někdy od středy do pátku bude konec.

Zdravím Tě - ani jsem nevěděl, že jsi tak blízko - já včelařím v Krasové.
Manželka jela včera za mnou do Blanska přes Lažánky a tam hrnulo 15 cm vody
jako řeka po silnici dolů do Blanska. Lidi stáli u domů a drželi fošny a
plechy, aby jim to neteklo do domů. Vzal jsem digiťák, že to vyfotím, až
pojedu domů, ale už tam nebylo skoro nic, jenom bylo vidět, kudy ta voda
tekla. A ten Sloup, škoda mluvit !

Doufejme, že se tvoje včelky rychle vzpamatují.

Zdeněk Čejka

> Srdečně Vás zdravím.
> Před několika málo hodinami se přes Blanensko přehnala silná bouře s
> přívalovým deštěm. Nejvíce postiženy byly vesnice kolem řeky Svitavy a
> Sloup

To je pravda, jen mně zaráží, že matka ve včelstvu byla, žádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, že vyběhl) a žádná vajíčka se neobjevují.
Pavel

> Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
> většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
> vylíhnutí matky.

Zdravím

No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slušne. Už
meduje asi 10 dní a odhadujem, že bude ešte do konca
týždňa. Vytočil som už raz po 15 Kg na rodinu a to som
ešte tak po 10 kg v úľoch nechal. Odhadujem denný
prínos na 8 kg na rodinu.

Peter M.

--- Bronislav Gruna <b.gruna/=/seznam.cz> wrote:
> Na znojemsku od pátku, kdy se zlepšilo počasí, pěkně
> meduje akát. Odhaduji
> denní přínosy u silných včelstev na 5-10 kg. Akáty
> už hnědnou a vypadá to,
> někdy od středy do pátku bude konec.


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

> No aspoň agát vyzerá na východe Slovenska slusne. Uz

Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
akát vzácnost.

Ano, dá se mnozit semeny.
Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerátu ze Vcelarství) 3,-Kc za kus a
podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovány ze semene.
Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-))))
Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(
A tak Ti preju úspech
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Belá


> Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
> akát vzácnost.

> ... údaje jako ... velikosti buněk

Čerstvě vystavené buňky pro dělnice nají průměr 5,37 mm. U buněk pro trubce je to 6,91 mm. Buňky na dělnice jsou hluboké mezi 10-12 mm. Podélná osa buňky směřuje asi o 5° šikmo vzhůru.
To jsem vyčetl.
Pavel

Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle Vcelarství.
Slysel jsem odhady pro Moravu s úhynem kolem 70%, jiný zdroj vsak
(pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen 30%.
Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-)
V nasí ZO je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno stanoviste
(ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou známá. Pametníci tvrdí, ze
tak zlé výsledky nepamatují.

Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a td.) je
pravdepodobné, ze bude nizsí úroda.
Muj soused zemedelec osetril svoji repku nejakou chemií (ríkal, ze údajne
ekologickou) pro lepsí zakorenení. A pro kontrolu, zda to nebyly vyhozené
peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení tímto prípravkem. Vyplatilo se mu
to. Na kontrolních 2 ha nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé.
Osetrené porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
:-)))
Libor Jarolím
Stará Belá

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
> nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

On Tue, 27 May 2003, [iso-8859-1] Libor Jarolím wrote:

> Ted vsak musís pockat az lusky dozrají a pak..... :-))))
> Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
> semínko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setí. :-(

Já jsem lusky na podzim natrhal u lesa a hned dal do řádku na záhon. Na
jaře něco vyklíčilo a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Zdravicko


Mam problem.
Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe. Rezmyslal som
ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj iba vymenit matky
a zazimovat silne 2 vcelstva.

Aky mate nazor Vy?
Dakujem

Pista

Pokud máš dvě dobré matky, které můžeš použít, proč ne. Jinak bych zvolil metodu brigáda, kterou popsal př. Menšík v příspěvku 23.5.
Pavel

> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
> Rezmyslal som
> ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
> iba vymenit matky
> a zazimovat silne 2 vcelstva.

Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. Už při nákupu jsem se ptal zda
je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že o tom nic neslyšeli, že by akát
něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůžky.
Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr bílým latexem sice ochránil
(trochu) proti zajícům, srncům však nevadil při strouhání.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
> přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.

Jen nevím , jak to bude fungovat teď. Na jaže je podle mě spojování
jednodušší, ale i tak si myslím, že se musí dodržet postup.

Systém brigáda jsem vyzkoušel letos taky (je zajímavé, jak lidi napadají
podobné věci :o) )...
Ale zkoušel jsem to se dvěma včelstvi a v jednom mi tu druhou přidanou
stejně ty původní zabyly.
V tom ve kterém se to povedlo, jsem to vlastně přidával přes mřížku a
noviny, ale mezi plodišti obou matek byl nad mřížkou jeden původně
neobsazený nástavek, kam jsem dal zásoby toho původního přidávaného
včelstva.

Takže s tím spojováním, pokud mají zůstat obě matky asi problém bude.
Mám stejný problém s předloňskými matkami. Všechna včelstva s předloň skými
matkami jsou slabá.
Dokonce stagnuje i jedno včelstvo s loňskou inseminovanou. Nevím, jestlti to
není následek zimy a následné nosemy matek.
Osobně jsem ty co by byly v kritickém stavu posílil a pěstuju jim nové
matky.
Ty plánuju oplodnit v oddělcích, které budu dělat při v průběhu týdne z při
vytáčení a jak začnou klást, tak je připojím k těm slabým. Určitě to
posichruju tím , že odstraním starou matku (pokud ji najdu).

Hezký den

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Kristl Pavel" <Kristl/=/oez.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 28, 2003 8:42 AM
Subject: RE: matky


Pokud máš dvě dobré matky, které můžeš použít, proč ne. Jinak bych zvolil
metodu brigáda, kterou popsal př. Menšík v příspěvku 23.5.
Pavel

> Dve vcelstva v ktorych som nevymenil matku su uxtremne slabe.
> Rezmyslal som
> ich spojit. To mi neodporucali, ze uz je neskoro. Mam vraj
> iba vymenit matky
> a zazimovat silne 2 vcelstva.

Včelařsky je akát jistě úžasná věc, ale rád bych
doplnil že se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
agresivní. Proto bych se přimlouval o
jeho "obezřetné" zanášení do krajiny. Nejsem
žádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
ale roztroušené výsadby jsou dost neštastné
řešení. snažte se jím osázet pouze ucelené
plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
krajině ( na což stejně nejsou peníze ).
Teoreticky se tím vlastně i můžete vystavit
hrozbě postihu referátu životního prostředí -
narušení a poškození významných krajinných prvků
apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
úcty. Už jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
chaloupky přivezli různé rostliny i živočichy.
Jeden příklad za všechny :
U nás je omezená populace našich raků : r.kamenáč
a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
druhy - jsou odolnější a přenášení mor aniž by se
sami nakazili a postupně decimují naše druhy. A
další chytré hlavičky jim urychlují postup po
proudu tím že je pár kilometrů svezou autem ( na
chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
stejná věc - zdánlivě neškodná věc může
nenapravitelně narušit naší přírodu. Akát tu je
už hezkou řádku let není to tak vážný problém,
ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
Předmět: Re: Re: akátová snuka

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
> Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že
> o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi
> přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a
> začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
> ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
> stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
> se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
> dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
> poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr
> bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil
> při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm
> stromečky> přesazoval na cílové místo. Další
> jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

Přimlouvám se,
léta jsme se v chráněných územích snažili likvidovat právě nálety akátu. Ptáci na nich nehnízdí, zvěř se v nich neschovává - mají listy pozdě a brzy je ztrácejí, neposkytují potřebný úkryt. Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy.
Pavel


> ... snažte se jím osázet pouze ucelené
> plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
> zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
> může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
> krajině ( na což stejně nejsou peníze ).

Myslím, že to není jen otázka cizorodosti akátu.
Náš dřevozpracující průmysl si nedvede poradit z jinou surovinou naž smrkem
nebo borovicí, přičemž i borovice je méněhodnotná. (Ikdyž krásná)

Komerce blbne i přírodu. Kdo dnes dostane pokutu za vysázení smrkového
monobloku!?

Přičemž naši tátové věděli které dřevo na co použít. Dnes byste těžko
hledali dubové prkno (s výjimkou přířezů na prahy) natož akátové prkno.
Když by človék potřeboval prkno na nástavky z Vejmutovky, tak mu nezbývá než
na pilu a všechno si to zařídit.
Ve hypermarketech typu Baumax jsem nic takového nenašel. Jen smrk a smrk.
Ale možná se jen blbě dívám.
Takže kdo nebydlí na dědině a nemá kontakty na pile, tak asi jiné než
smrkové prkno těžko schání.
Tuším že se z akátu dělaly sudy na víno. Ale kdo by dnes dělal sud z akátu,
když koupí jednoduše nerezový čtverhranný skladný.

Takže si myslím, že by to stím akátem nemuselo být tak hrozné.

Co nám ničí životní prostředí je podle mě komerce, globalizace. Nemyslím, že
by jednotlivec zdevastoval přírodu až tak moc. Spíš bych řekl, že to dělají
neodpovědné korporace.

I přesto hezký den :o)!
Arnošt


----- Original Message -----
From: <nezmart/=/quick.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, May 28, 2003 12:42 PM
Subject: Re: Re: akátová snuka


Včelařsky je akát jistě úžasná věc, ale rád bych
doplnil že se jedná o dřevinu nepůvodní a velmi
agresivní. Proto bych se přimlouval o
jeho "obezřetné" zanášení do krajiny. Nejsem
žádný radikální ekolog a proto se ho nezříkám,
ale roztroušené výsadby jsou dost neštastné
řešení. snažte se jím osázet pouze ucelené
plochy, které jsou pro běžné druhy nepoužitelné (
zavážky, haldy apod.)- PROSÍM. V současnosti to
může i narušit snahy o nastolení rovnováhy v naší
krajině ( na což stejně nejsou peníze ).
Teoreticky se tím vlastně i můžete vystavit
hrozbě postihu referátu životního prostředí -
narušení a poškození významných krajinných prvků
apod. Pro mě osobně je to otázka určité morálky a
úcty. Už jsem viděl spousty "bláznů" kteří si na
chaloupky přivezli různé rostliny i živočichy.
Jeden příklad za všechny :
U nás je omezená populace našich raků : r.kamenáč
a r.říční. Nějací chytráci přitáhli americké
druhy - jsou odolnější a přenášení mor aniž by se
sami nakazili a postupně decimují naše druhy. A
další chytré hlavičky jim urychlují postup po
proudu tím že je pár kilometrů svezou autem ( na
chaloupku - neznalí problému ). Je to stále
stejná věc - zdánlivě neškodná věc může
nenapravitelně narušit naší přírodu. Akát tu je
už hezkou řádku let není to tak vážný problém,
ale přesto bychom s ním měli pracovat opatrně.
PS : Vím o akátu který pravidelně překvétá -
remontuje - tj. kvete v sezoně dvakrát :-)

Nezbeda Martin
(alias nezmar)

----- Původní zpráva -----
Od: Libor Jarolím <jarolim/=/misel.cz>
Datum: středa, 28. května 2003 v 8:32 dop.
Předmět: Re: Re: akátová snuka

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých.
> Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že
> o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi
> přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a
> začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil,
> ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze
> stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy
> se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem
> dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením
> poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr
> bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil
> při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm
> stromečky> přesazoval na cílové místo. Další
> jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

Vcera jsem dostal do ruky nové císlo Vcelarství. A je zde k tomu clánek.
Takze pro ty co casopis nedostanou vyberu jen kousky:
1. odhad pro okres Opava - úhyn 70%, nejvetsí uhyny byly zaznamenány v
Hradci nad Moravicí a okolí.
2. Okres Nový Jicín - odhad 60%
3. Jesenicko bylo zasazeno predevsím ve vyssích polohách
4. podobne byla zasazena i Vysocina

Z clánku: Tragédie na severní Morave od pr.Prokese, str 127

Libor Jarolím
Stará Belá

Víš něco bližšího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ?
Ty moje sazeničky mají být maďarský kultivar = vysoký (až 16m) a štíhlý. A
mají být vhodné například na větrolamy.
Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá normálně. :-))
Vždy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Navíc, pod nimi nic neroste, mění agresivně ph půdy.
> Pavel

Zdravim,

co vsichni blaznite s temi akaty? Pokud si dobre pamatuji, tak akat
meduje jen v nizsich a teplych polohach! Jeho vysadba, jako medonosne
dreviny, by pak mela vyznam tak akorat v oblastech jizni Moravy.

Mohu potvrdit, ze akat je velmi agresivni drevina, ktera se velmi
neodbytne siri predevsim korenovymi vystrelky. Je temer nemozne se ho
zbavit! Pricteme-li k tomu, ze neni puvodni drevinou a tak nachazi
jen male uplatneni v konzervativnim lesnictvi.

Pokud chcete sve sazenice chranit, tak je oplotte!

Kuba


Dne 28. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> Vysadil jsem 30 sazenic asi metr vysokých. Už při nákupu jsem se ptal zda
> je mám nějak chránit. I dozvěděl jsem se, že o tom nic neslyšeli, že by akát
> něco sežralo. Vždyť má trny a jaké! A tak mi přes zimu okousali sazenice
> zajíci a zbytek dorazili během jara a začátku léta srnci. Srnci to moc
> neokousali, ale jak mně myslivec poučil, ostrouhali mi je svými parůžky.
> Dodnes (po dvou zimách) přežily 3 stromky.
> Takové strouhání od srnce poznáte snadno. Ze stromku visí poměrně dlouhé
> pruhy kúry. Jsou i půl metru dlouhé, někdy se neoddělí úplně od stromku.
> Obvykle není ostrouhán celý stromek kolem dokola, ale jen ze dvou
> protilehlých stran. Nátěrem nebo zabalením poté, proti vysychání, se mi
> nepodařilo žádný zachránit. Rovněž nátěr bílým latexem sice ochránil
> (trochu) proti zajícům, srncům však nevadil při strouhání.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > a příští rok na podzim jsem už 30-50 cm stromečky
> > přesazoval na cílové místo. Další jaro jsem byl nemile překvapen, ačkoli
> > má akát trny, mladé stromky zvěř ožírá.
>
>
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Připrav se na nejpříšernější zážitek v životě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz

SaMOZ�EJMĚ že jde množit semeny Le jde též množit odkopky kterých vatváří poměrně velké množství a také se dříve dočkáte květu.

Pepan

-----Original Message-----
From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
Sent: Tuesday, May 27, 2003 1:59 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: akátová snùka

Ano, dá se mnozit semeny.
Predloni jsem porizoval sazenice (dle inzerátu ze Vcelarství) 3,-Kc za kus a
podle slov pestitelky, byly tyto sazenice pestovány ze semene.
Ted vsak musĂ­s pockat az lusky dozrajĂ­ a pak..... :-))))
Muj soukromý pokus o pestování ze semene nebyl nikdy dokoncen, nebot se mi
semĂ­nko vzdy stihlo nekde zasantrocit nez byl cas k setĂ­. :-(
A tak Ti preju Ăşspech
Ahoj
Libor JarolĂ­m
Stará Belá


> Nevíte nekdo jestli se dá akát mnozit semeny? V oblasti, kde jsem, je
> akát vzácnost.

To se mi stalo minuly rok na jare. Nebyl cas cekat jestli se matka
vzpamatuje a rozklade nebo ne. Matku jsem zamackl a vcelstvo spojil s
jinym slabsim. Vyplatilo se mi to! Toto vcelstvo dalo nejvetsi medny
vynos (repka) a jeste jsem z neho udelal oddelek. Pokud ostatni matky
kladou jako "vztekle", tak bych tuto nekladouci vymenil.

Kuba

Dne 27. květen 2003, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> To je pravda, jen mně zaráží, že matka ve včelstvu byla, žádnou tichou výměnu (matečníky) jsem nepozoroval a teď kde nic, tu nic. Plod, co ve včelstvu byl, zmizel (tím myslím, že vyběhl) a žádná vajíčka se neobjevují.
> Pavel
>
> > Dle literatury (Veselý) matka po oplození začne klást po 5-17 dnech,
> > většinou tedy nečekej že by se plod objevil dříve než 14 dní po
> > vylíhnutí matky.
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Díky službě Moje Rodina ušetříte minimálně 25% za volání svým nejbližším. Mějte výdaje vaší rodiny pod kontrolu na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=53803%26url=http://www.oskarmobil.cz

>Moje matka vylétá s velkým hejnem trubců a pozoroval jsem, že se k ní
>přidávají i trubci z ostatních včelstev. Jaká je pravděpodobnost, že právě
>v tento nedefinovaný okamžik na shromaždiště právě přilétnou trubci z
cizích
>včelstev (10 km!) a budou v kondici mou matku oplodnit? Myslím, že
>nejpravděpodobnější bude, že ji ojede pár mých trubců, kteří se na to
>připravili, těší se na to, a nespustí matku celou dobu letu z tykadel.
>Možná mám zcestné představy o těch aktech, ale to bych právě potřeboval
>vysvětlit.

Nečetl jsem v literatuře, že by trubci s matkou létali na páření na
shromaždiště jako doprovod. Ale úplně vyloučit se to nedá. - ono by se to
dalo obtížně zjišťovat. Spíš ale předpokládám, že to jde o shodu okolností,
když vyletují naráz. Také se dá předpokládat, že příroda to zařídila tak,
aby k příbuzenskému páření pokud možno nedocházelo - to ovšem je jen můj
odhad, jak to asi může či nemůže být.

K. Čermák

Včera jsem byl na průzkumu kvůli kočování na les. Na třebíčsku je silně přemnožená puklice smrková, jejíž vývoj právě vrcholí. Nejvíce je v polohách nad 500 m n.m. Puklice jsou velké jako hrách a bohatě tvoří řídkou medovici. Maliník zde ještě nekvete. Pokud je možno považovat puklici smrkovou za indikátor výskytu puklice poloskryté, pak se na Vysočině schyluje k vydatné medovicové snůšce.

Měl jsem na mysli větší porosty. Pokud si zasadíš pár akátů, tak to neuvidíš. Ale myslím, že pokud nebudeš plochu udržovat, po pár letech nálety a kořenové odnože Ti zaplevelí velkou prostor a ten akátový les Ti tam vyroste.
Pavel

> Víš něco bližšího. Stačí povápnit a nebo nalít ocet ?
> ... Byl jsem zkontrolovat akáty v okolí. Trávník pod nimi vypadá
> normálně. :-))
> Vždy to je ojedinělý akát mezi mnoha jinými stromy.

Zdravim vcera som prehliadal ule a zistil som ze v skoro kazdom
su zakladene matecniky. Pred tyzdnom absolutne nic. Medniky su
skoro doplna, takze v sobotu sa chystam vytacat a urobit nejaky
zmetenec.

Moja otazka je ako je to u Vas s rojenim? (mal som pocit ze tento rok sa
ani nebudu rojit ale asi
sa to predlzilo o mesiac neskor)

Ako postupujete pri zalozeni vcelstva zo zmetenca?

Ako mam postupovat, ked som pred cca 2-3 tyzdnami zalozil oddelenec s
matecnikom, a matku asi zozrali vtaky
na prelete (vybehnuty plod, ziadne vajicka ). Ked si zadovazim opl.
matku a budem ju pridavat zoberu mi ju? nebudu tam uz trubcokladne
matky.

dakujem

Marek

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.484 / Vírusová databáza: 282 - dátum vydania: 27. 5. 2003

Cena medu na Třeboňskun opět stoupla k dnešnímu dni výkupci nabízejí 72,- kč za jeden kg. Cukr prodávají za dodaný med za cenu 13,90 kč. Jen tak dál ať má naše včelařská práce řádné ohodnocení. S pozdravem Vlasta.

Protože jsem byl v nemocnici ,tak jsem až začátkem května dal NNn se
starými zásobami se 2 - 3 plásty dolů pod plodoštní nástavek vysoký a za
několik dní nahoru jako medník NN s mezistěnami a zbytkem z loňska
nedostavěných rámků. Stále jsem zjišťoval,že nahoru nechtějí nosit ani tam
stavět ač létání bylo hojné a nosily. Dnes jsem se rozhodl dole podszané
nástavky dát zase nahoru a zjistil jsem ,že jsou plné skoro zavíčkovaných
zásob. Jak to,že si udělaly medník dole na starých plástech NN ? Máte někdo
rozumné vysvětlení.
Zdraví Jarka

Včera jsem se bavil s přítelem (včelaří už 20 let a je velmi rozumný) i o
mnoha jiných věcech. :-) A rozhodl jsem se, že se podělím o jeho zkušenosti
při přesunech úlů. Už jsme se tu na toto téma bavili.
Pro přesuny na jakékoliv krátké vzdálenosti používá jednodenní světlé
věznění včelstva. Ono slovíčko světlé je dúležité a provádí se pomocí sítě
na velkém česnu. Větrání musí být zajištěno a světlo taky. Nebude-li světlo
nebude to fungovat. Druhý den, po 24hodinách (nejlépe večer) se síťka
odstraní, včely se orientují a na původní stanoviště se nevracejí.
Na jaře si dává na zahradu jedno včelstvo kvůli opýlení stromů a keřů. A pak
(asi před týdnem) ho přesunuje zpátky na trvalé stanoviště u lesa asi 2km.
Rovněž na stanovišti občas přesunuje úly, někdy o pár metrů, někdy o 50. A
tato metoda se světlým vězněním mu velmi dobře slouží.
Ale, připomínal, jako všechny zkušenosti u včel, jinému to fungovat nemusí.
:-)))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

zdravim vas, vcely se mi zabydlely v okenim ramu a ja bych je chtel dostat pryc. uz jsem jednou to hnizdo? zrusil, ale ony se vraceji a buduji ho znova. meli by jste nejakou radu?
diky
tomas